TEMPERATURE EFFECT IN THE STABLE ON MILK YIELD OF HOLSTEIN COWS ON 2nd LACTATION VLIV TEPLOTY VE STÁJI NA PRODUKCI MLÉKA HOLŠTÝNSKÝCH DOJNIC NA 2. LAKTACI Walterová L., Šarovská L., Chládek G. Ústav chovu a šlechtění zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika. E-mail:
[email protected],
[email protected]
ABSTRACT The aim of this study was to evaluace the temperature effect in the stable on milk yield of Holstein cows. The group of 18 cows (on 2nd lactation) kept on the school farm Žabčice, were observed during July 2007. The dairy cows were fed with the same feeding ration and they were in the same stable. The temperature in the stable were measured by six senzors (HOBO) in 15 minutes intervals. The sensors were placed in height at withers. It has been found the negative influence of high temperatures on milk yield. The limited average temperature for breakpoint was 21°C in the stable. Increase of the temperature on 30°C in maximum led to reduction in average milk yield from 34 kg to 27 kg. Re-decline of temperature on 20°C caused increase the milk yield but only to 31 kg. Key words: dairy cows, temperature, milk yield
ÚVOD V současné době je na mezinárodní úrovni široce diskutována problematika globálního oteplování. Je zřejmé, že do širokého spektra jejího vlivu patří také dopady na chovatelské prostředí hospodářských zvířat. Za poměrně specifický problém je možné považovat negativní působení vyšších teplot na skot.
LITERÁRNÍ PŘEHLED Skot má arktický fylogenetický původ, proto není kladena na organismus zvířete taková zátěž při nízkých teplotách jako při vysokých (DOLEJŠ, 1995). Dojnice jsou daleko lépe přizpůsobené chladným teplotám než letním vedrům, jsou vzhledem ke svému povrchu těla relativně velké, mají povrch těla dobře izolovány a mají předžaludky, ve kterých se při trávení značné množství tepla uvolňuje. Navíc moderní plemena vyšlechtěná na vysokou produkci mají intenzivní metabolismus, větší spotřebu krmiva a tím i více tepla vytvářejí (DAVÍDEK, 1999). U skotu není problém teplo vyrobit, ale zbavit se přebytečného tepla (KNÍŽKOVÁ a KNÍŽEK, 1995). Jak uvádí KNÍŽKOVÁ a KUNC (2000) organismus skotu se působení vysokých teplot brání, což se následně projeví na užitkovosti, reprodukci, zdravotním stavu a odolnosti zvířat. Například DOLEJŠ et al. (2005) uvádí, že v rozsahu teplot prostředí 18–32°C se projevil vzestup teploty na nádoji mléka negativně. Také TOUFAR a DOLEJŠ (1996) uvádějí, že reakce dojnic na vysoké teploty (28–30°C) ve stájovém prostoru jsou negativní. FRYČ (2002) udává, že se produkce snižuje až o 10 až 35 %. Rovněž LOUČKA (1995) uvádí, že zvýšení teploty prostředí z 21,4°C na 30,8°C (tedy o 9,4°C) způsobilo u dojnic denní ztrátu v množství nadojeného mléka o 3,8 l na kus (16,5 %). Pokud jde o vliv vysokých teplot na welfare dojnic, například DOLEJŠ et al. (2004) konstatuje, že v intervalu 16 až 21°C nedochází k podstatným změnám v užitkovosti, chování zvířat a kvalitě jejich produktů. Stejně tak i VOKŘÁLOVÁ a NOVÁK (2005) uvádějí, že termoneutrální zóna pro dojnice je uváděna v rozmezí -5 až +24°C, přičemž u vysokoužitkových dojnic se horní hranice rozmezí posunula na 21°C. Dále TOUFAR a DOLEJŠ (1996) uvádějí, že přestane-li na dojnice působit vysoká teplota a teplotní prostředí je navráceno do teplotního optima (13–16°C) nedojde k úplnému zpětnému zvýšení užitkovosti. To znamená, že pokles užitkovosti způsobený vysokými teplotami prostředí není zcela vratný. Také DOLEJŠ et al. (2005) uvádějí, že vliv tepelného stresu není pouze okamžitý, ale přetrvává u dojnice až do konce laktace. Tuto dobu dochází ke ztrátě na produkci mléka přibližně až o 300 kg na dojnici. Podmínky pro vznik „tepelného stresu“ jsou v podnebí střední Evropy již od května. Zejména v posledních letech se projevuje nárůst počtu letních dnů (s max. teplotou nad 25°C). Samozřejmě, největší výskyt těchto dnů, které jsou doplněny i dny tropickými (nad 30°C), je v průběhu června až srpna (DOLEJŠ et al., 2004).
MATERIÁL A METODIKA U skupiny 18 kusů dojnic na druhé laktaci byl po celý měsíc červenec 2007 sledován vliv teploty ve stáji na jejich mléčnou užitkovost. Dojnice byly krmeny shodnou krmnou dávkou a ustájeny ve stejné sekci ve volné, boxové a stelivové stáji na ŠZP Žabčice. Teplota ve stáji byla sledována neustále v 15 minutových intervalech pomocí 6 čidel HOBO rozmístěných rovnoměrně ve stáji v kohoutkové výšce dojnic. Produkce mléka byla hodnocena na základě denní užitkovosti jednotlivých dojnic při dojení 2x denně. Průměrná denní teplota ve stáji byla spočtena jako aritmetický průměr všech získaných hodnot od 00:00 do 23:45 v hodnocený den. Standardně byly vypočítány směrodatná odchylka (sx) a variační koeficient (vx [%]) u mléka, v případě teploty byly tyto ukazatelé vypočítány z průměrných teplot zmíněných 6 čidel.
VÝSLEDKY Průměrné, minimální a maximální hodnoty produkce mléka a teploty ve stáji včetně jejich variability jsou uvedeny v Tab. 1. Z tabulky je zřejmé, že průměrná denní užitkovost dojnic na 2. laktaci byla 31,9 kg mléka a pohybovala se od 27,1 do 45,1 kg. Variabilita (vx) v nádoji se během sledovaného měsíce pohybovala v intervalu od 16,7 do 23,2 %. Průměrná teplota ve stáji byla 22,7°C a pohybovala se od 9,5 do 37,9°C. Pokud se týká variability u teploty, ta byla vypočítána z průměrných denních teplot zmíněných 6 čidel v průběhu 7. měsíce a pohybovala se v intervalu vx od 0,3 do 3,6 %. Tab. 1. Souhrnné statistické charakteristiky sledovaných ukazatelů u skupiny dojnic na 2. laktaci (n=18)
Nádoj [kg] x min. – max. sx vx [%]
31,9 27,1 – 45,1 5,2 – 7,2 16,7 – 23,2
Teplota [°C] x min. – max. sx vx [%]
22,7 9,5 – 37,9 0,1 – 0,6 0,3 – 3,6
Vliv teploty ve stáji na denní produkci mléka u dojnic na 2. laktaci je patrný z Grafu 1. Z průběhu křivky denní produkce mléka (nádoj) je patrná v podstatě stabilní užitkovost oscilující kolem 34 kg mléka od začátku měsíce až do 15 dne. Od toho dne je zřejmý její výrazný pokles až na 27 kg, po kterém opět následuje nárůst užitkovosti až na 31 kg mléka.
35
35 34 33 32 31 30 29 28 27 26
30 25 20
Teplota [°C]
Nádoj [kg]
Graf 1. Vliv teploty na množství mléka u dojnic na 2. laktaci v průběhu července
15 10 1
3
5
7
9
11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 Den Nádoj
Teplota
Průběh průměrné, minimální a maximální teploty v červenci je uveden v Grafu 2. Z grafu je zřejmý obdobný průběh všech tří křivek. Z křivky maximálních teplot je patrné, že v době kdy byly zaznamenány nejvyšší průměrné teploty činily maximální teploty opakovaně až 38 °C. Graf 2. Průběh průměrné, minimální a maximální teploty v červenci
38
Teplota [°C]
33 28 23 18 13 8 1
3
5
7
9
11
13
15
17
19
21
23
Den prům. t.
max.t.
min. t.
25
27
29
DISKUSE Průměrná užitkovost námi sledovaných dojnic na 2. laktaci byla 32 kg mléka což odpovídá užitkovosti za laktaci blížící se 9 000 kg mléka (10 000 kg na maximální laktaci). To v podmínkách ČR znamená, že šlo o dojnice s vysokou užitkovostí. Průměrná teplota ve stáji v průběhu sledování dosáhla 30°C a v maximu 38°C. Tyto hodnoty teplot se již jednoznačně považují za negativně ovlivňující produkci mléka (DOLEJŠ et al., 2005; TOUFAR a DOLEJŠ, 1996). Denní pokles užitkovosti námi sledovaných dojnic byl 7 kg mléka, což činilo asi 20 % z původní užitkovosti. To je v souladu s hodnotami, které uvádějí autoři LOUČKA (1995) a FRYČ (2002). Jak jsme zjistili v našem sledování nedocházelo při vzrůstu teplot nepřesahujících 20°C k negativnímu vlivu na mléčnou užitkovost, stejně jako v pracích DOLEJŠE et al. (2004) a VOKŘÁLOVÉ a NOVÁKA (2005). Pokles teploty ve stáji ke 20°C vedl k opětovnému zvýšení užitkovosti námi sledovaných dojnic avšak ne v plné míře. Rovněž autoři TOUFAR a DOLEJŠ (1996) a DOLEJŠ et al. (2005) upozorňují na nevratnost na původní produkci a s tím související ekonomickou ztrátu.
ZÁVĚR Ze získaných výsledku v průběhu sledování je zřejmý obecný negativní dopad vysokých teplot ve stáji na mléčnou užitkovost dojnic. Jako zlomová se jevila průměrná teplota ve stáji 21°C. Zvýšení této teploty na maximálních 30°C, vedlo ke snížení průměrné produkce mléka z 34 kg na 27 kg. Opětovný pokles teploty ke 20°C vedl sice ke zvýšení užitkovosti, avšak pouze na 31 kg.
LITERATURA Davídek, J. (1999): Tepelný stres, Náš chov, (8): 41-42. Dolejš, J.et al. (1995): Zmírnění stresu z vysokých teplot u dojnic, Náš chov, (7): 11. Dolejš, J. et al. (2004): Kvantifikace tepelného stresu, Farmář, (8):50-51. Dolejš, J. et al. (2004): Účinnost ochlazování dojnic při tepelném stresu, Náš chov, (9):32-34. Dolejš, J. et al. (2005): Limity možností pro omezení tepelného stresu u dojnic, Náš chov, (7):P8–P12. Fryč, J. (2002): Větrání v objektech pro dojnice, Farmář, (3):76-77. Knížková, I. et al. (2000): Letní hrozba pro skot–stres z horka, Farmář, (7-8):72-73. Knížková, I. a Knížek, J. (1995): Termoregulace a adaptační schopnosti skotu, Náš chov, (6):28. Loučka, R. (1995): Výživa dojnic při vysokých teplotách, Náš chov, (8):17. Toufar, O. a Dolejš, J. (1996): Odraz vlivu extrémních stájových teplot na užitkovost dojnic chovaných v uzavřené stáji, Sborník: Aktuální otázky bioklimatologie zvířat, Vydavatelství NOEL 2000 s.r.o., Brno. Vokřálová, J. a Novák, P. (2005): Klimatické extrémy a laktace, Náš chov, (9):40-42.
PODĚKOVÁNÍ Příspěvek byl zpracován s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
