Téma: Dialog s vládou o nezamìstnanosti

TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO | DATUM VYDÁNÍ: 25. ÚNORA 2013 | CENA: 6 KÈ

8

2

3

7

ZDRAVOTNICTVÍ 1. bøezna opìt protesty

SOUTÌŽ Vyhrajte pobyt v hotelu

Dìvín

SOCIÁLNÍ PORADNA Lze zastavit nemocenskou?

PRÁVO SPOTØEBITEL E Nárok na náhradní vozid lo Proè být èlenem odborù – to je mimo jiné motto propagaèních kampaní, do kterých se na veøejnosti (viz naše foto z Plznì) zapojují pøedevším mladí kováci. Pøesvìdèovací akce na toto téma jsou vše jiné než lehké. I když doby se mìní, v mnoha lidech jsou stále zakoøenìné mnohé pøedsudky, které protiodborová propaganda neustále pøiživuje. Odbory jsou sice stále výraznìjší souèástí obrazu spoleènosti vyspìlého svìta, u nás jsou vydávány za jakýsi pozùstatek minulosti. A skuteèností je, že to stále ještì má dopady. I když OS KOVO nových èlenù v posledních letech pøibývá, mohlo by jich být mnohem více. Nìkdy i proto, že ostatní zamìstnanci si èasto myslí, že odbory to prostì udìlají za nì a není tudíž tøeba do nich vstupovat. Jak na to reagovat? Jak pøesvìdèit váhavé, že èlenství v odborech je pøínosem a dokonce potøebou i pro nì? Kovák na toto téma zahajuje diskusi. K jejímu odstartování pomohl dopis mladého odboráøe Michala Žáka, který najdete na str. 4.

Komentujeme

Kauza ÈEZ: Sneseme více, než Bulhaøi ÈEZu hrozí odebrání licence na distribuci elektrického proudu v Bulharsku. Zdá se, že na Balkánì již mají zpùsobù èeského monopolu dost. ÈEZ øíká, že vìc je zpolitizovaná, firmy se zastali i prezident Klaus a premiér Neèas. Skuteèností však je, že vysoké úèty za elektrickou energii a zøejmì i necitlivá komunikace pøi zavádìní zmìn v distribuci odstartovaly masové demonstrace obyvatel, nespokojených s pomìry v zemi a vedly až k demisi vlády. Nedávno pøišel ÈEZ o licenci

v Albánii, teï se s Albánci soudí. Možná si øíkáte, co mají balkánské problémy ÈEZu spoleèného s kováky. Nìco bohužel ano. Vysoké ceny elektrické energie v tuzemsku jsou jednou z vážných pøíèin dalšího hrozícího útlumu hutních výrob v Èeské republice. Pozoruhodné je, že právì v Bulharsku, kde mají výraznì nižší pøíjmy, dokáže firma nabídnout elektøinu témìø dvakrát levnìji. V Èechách ÈEZ stále zdražuje, poslední nárùst je zdùvodòován poplatkem za nešťastnou solární energii.

V minulých dnech Lidové noviny zjistily jména dvaceti hlavních „solárních baronù“, pobírajících od státu nejvìtší dotace. Nejvíce ze všech pobírá – skupina ÈEZ. Jen pøedloni získala na pøíspìvcích za elektøinu, vyrobenou ze sluneèního záøení, pøes 1,6 miliardy korun! V letech nejvìtšího solárního boomu (2009 až 2010) skupovala sluneèní elektrárny od jiných investorù a spekulantù. Polostátní ÈEZ si prostì užívá na domácím trhu svého monopolu až do dna, bez ohledu na zájmy místní ekonomiky. Zdá se, že sneseme více nestydatosti, než Bulhaøi. Evžen Stanìk

Kovák se ptal pøedsedy OS KOVO Josefa Støeduly

Téma: Dialog s vládou o nezamìstnanosti Rekordní nezamìstnanost pøimìla premiéra Neèase k jednání s odbory. Co tomu øíkáte? Pouze se potvrzuje, že nikdo v této zemi nemyslí na lidi tolik, jako ÈMKOS. Jednání se uskuteènilo z iniciativy odborù a jsem rád, že se uskuteènilo. Ale mrzí mne, že vláda ani nepøedvídá, co se v ekonomice dìje. Na jednání tripartity jsme jasnì øekli, že situace je vážná. Nám je samozøejmì nejbližším tématem nezamìstnanost, ale situace je vážná v celé ekonomice. Jestliže by se mìlo nìco zaèít opravdu dít, tak by musela vláda zaèít svolávat jedno mimoøádné zasedání za druhým na témata – jak nastartovat ekonomiku, jaké impulsy použít, jak

vytvoøit pracovní místa, jaké prostøedky použít na zastavení rùstu nezamìstnanosti… Ekonomiky kolem nás mají plusové hodnoty vývoje, naše ne. Naprosto zoufale se snaží

zajišťovat pøíjmy státního rozpoètu, napøíklad zvyšováním DPH, ale lidé se chovají naprosto racionálnì. Mnohdy jdou pro levnìjší zboží, nebo nakoupí mimo hranice republiky a finanèní prostøedky odplynou jinam.

Josef Støedula

Vláda dlouhodobì opomíjela aktivní opatøení pro udržení zamìstnanosti. Co lze dle Vašeho názoru nyní s vysokou nezamìstnaností dìlat? Jestliže poctivì platím danì, tak bych tento úkol mìl vztahovat na ty, kteøí jsou za to placeni – tedy na vládu a ministerstva. Protože jsou vìci dlouhodobì v nepoøádku, zamìstnavatelé nebo odbory pøicházejí s vlastními pøedstavami. pokraèování na str. 2

2 | KOVÁK èíslo 8 | 25. února | Zaznamenáno

pokraèování ze str. 1

Dlouhodobým prvkem, podporujícím zamìstnanost, je z našeho pohledu rozhodnì vzdìlávání. Obávám se, že se v Èeské republice soustøedíme èasto na nepotøebné kroky, které mají mnohdy klientelistický charakter – napøíklad maturity. A pak zjistíme, že na tom nìkdo neuvìøitelnì vydìlal. V tomto pøípadì se mi zdá, že vymýšlíme vìci tak sofistikované, že jsou až neupotøebitelné a zbyteèné. Jedna skupina jsou ti, kdo se na vzdìlání pøipravují – dìti ve školách, studenti. Ale je zde velký zdroj, se kterým se nepracuje – ekonomicky aktivní lidé. Jde o obrovskou èást populace a jediné vzdìlání, kterého se jí dostává, je zpravidla spojeno s jejich aktuální profesí a èasto jen proto, že to napøíklad bezpeènostní pøedpisy vyžadují. Myslím, že v zamìstnaných lidech

Støípky z jednání Rady sekce leteckého prùmyslu OS KOVO Rada sekce leteckého prùmyslu OS KOVO jednala v Praze ve dnech 18. až 19. 2. 2013. Projednala mj. informace o stavu kolektivního vyjednávání KSVS. Dne 18. prosince 2012 se uskuteènilo 2. kolo kolektivního vyjednávání s Asociací leteckých výrobcù. V rámci tohoto kola byl sjednán mzdový vývoj ve znìní: „Smluvní strany se dohodly, že v roce 2013 dojde u jednotlivých zamìstnavatelù k nárùstu prùmìrných nominálních mezd ve srovnání s rokem 2012 o 2 %. Pøitom prùmìrná nominální mzda zamìstnancù v jednotlivých kategoriích u jednotlivých zamìstnavatelù v roce 2013 vzroste ve srovnání s rokem 2012.“ Souèasnì byl sjednán paragraf, umožòující zmìnu KSVS v dobì její úèinnosti v paragrafech mzdový vývoj a výjimky. Tarifní stupnice byla s výjimkou 1 TS povýšena o 400 Kè ve srovnání s KSVS roku 2012. KSVS byla zástupci smluvních stran podepsána dne 16. ledna 2013 s úèinností od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 a je závazná pro 14 zamìstnavatelù z oblasti leteckého prùmyslu. (ev)

Podpora stávkujícím v Maïarsku Odborový svaz KOVO podpoøil zamìstnance a kolegy z maïarského odborového svazu VASAS v Dunaferu, kteøí vstoupili do stávky za úèelem dosažení uzavøení kolektivní smlouvy s výrobcem oceli ISD Dunaferr Zrt (válcovna za tepla a za studena). Stávka byla vyhlášena ve støedu 20. 2. 2013 od 13:00 na neurèito. Pøedmìtem sporu je nárùst mezd, požadovaný zamìstnanci a to ve výši 5,2 %, v souladu s mírou inflace. První návrh managementu byl 2,1 %, pøièemž minulý týden došlo k jeho navýšení na 3,5 % a vzrostla nadìje, že dojde k dohodì. Pokud nebude støedeèní stávka úspìšná, dojde k dalším protestním akcím a demonstracím (blokáda železnice využívané pro dovoz surových materiálù z Ukrajiny, demonstrace pøed Ruskou ambasádou v Maïarsku, atd.). (Mezinárodní odbor OS KOVO)

je obrovský potenciál, ale mnohdy zamìstnavatelé nemají ochotu ho rozvíjet. Napøíklad v dobì, kdy práce je ménì, lze využít napøíklad kurzarbeitu ke vzdìlávání, ale ne vždy pro to, co právì potøebuje konkrétní zamìstnavatel. Nìkdy mùže být øešením skuteènost, že zamìstnanec se vzdìlá ve zcela nové dovednosti, kterou využije v jiném zamìstnání, nebo profesi. To je pøece také jedna z velkých pøíležitostí. Ve vzdìlávání se jedná o dlouhodobé a udržitelné efekty. Politici mnohdy do této oblasti nechtìjí vstupovat proto, že se výsledek neprojeví ještì v dobì jejich volebního období. Další vìc, o které si myslíme, že je zajímavá, je zvyšování vlivu èeské vìdy a výzkumu na rozvoj firem, pùsobících na území republiky. Co lze tedy nyní konkrétnì dìlat? Máme zde krizi takového øádu, že by vláda koneènì mìla dojít i k nìjakému operativnímu øešení. Napøíklad že zaène hledat operativní nástroje, které by mohly èeské ekonomice pomoci. Bylo by naivní se domnívat, že budou vznikat nová pracovní místa v situaci, kdy nemáme odbyt pro produkty, vyrábìné na našem území. Pro vznik nových pracovních míst potøebujeme samozøejmì funkèní firmy, ekonomiku. Nyní vznikla iniciativa Evropské komise, související se zvýšením možnosti zamìstnávání pro studenty. Ale v Èeské republice se na tom zatím pøíliš nepracuje, takže

to chceme projednat na úrovni tripartity. Další vìcí je, aby se navýšila minimální mzda, protože úroveò mezd je dùležitým pøedpokladem, aby lidé mohli utrácet. A pokud zamìstnavatelé nechtìjí dávat zamìstnancùm vyšší mzdy, je logické, že lidé nechtìjí více utrácet a tím pádem se ekonomika sekundárnì dusí. Vláda doposud nereflektovala na návrhy odborù na téma nezamìstnanosti. Myslíte, že je za této situace možno vést s ní ještì dialog? Odbory zde nejsou od toho, aby øíkaly, zda vláda bude nebo nebude. To urèuje obèan ve chvíli, kdy je volièem. My upozoròujeme, že vláda se chová nevhodnì, nebo nedìlá vìci z našeho pohledu správné. A to dìláme poctivì po celou dobu. Zdali má s touto vládou smysl diskutovat? Jiná zde není, musíme tedy dìlat vše, abychom ji pøesvìdèili. Podobnì, jako pøi vyjednávání kolektivní smlouvy. Myslím, že vláda se pøíliš zabývá vìcmi, které nesouvisí s krizí, je zahledìná do vlastních problémù. Jestliže se budou na poslední chvíli obsazovat místa ve správních radách a teplé diplomatické posty, samozøejmì se naštvou lidi ještì více. Jestli vládì pùjde o zájem Èeské republiky, urèitì najde podporu. Nauèili jsme se rozpoznat, co je dobré a nikdo po nás nemùže chtít, abychom podporovali hlouposti. Dìkujeme za rozhovor.

Zdravotníci chystají protesty Proè nemocnice chudnou a zdravotní pojišťovny bohatnou? – to bylo jedno z hlavních témat spoleèné tiskové konference OS zdravotnictví a sociální péèe a ÈMKOS. Pøedsedkynì OS Dagmar Žitníková pøedsedkynì OS zdravotnictví a sociální péèe ÈR na ní informovala o souèasném stavu zdravotnictví. Mj. hovoøila o tom, že se stále snižují úhrady pojišťoven za poskytnutou zdravotní péèi. V porovnání rokem 2011 mají letos dosáhnout jen 87 % tehdejší èástky. To by podle jejích slov mohlo vést k devastaci celého zdravotního systému. Úspory by se totiž mìly projevit ve snižování platù i poètu zdravotnického personálu, což by i dále umocnilo již tak rekordní nezamìstnanost u nás. Škrty v oblasti úhrad už napø. u lázeòství vedly k propadu pøíjmù o 50 procent a ohrožuje jeho existenci. I proto odboráøi ze zdravotnictví vyzývají veøejnost, aby podpoøila jejich protestní akce 1. bøezna za odstoupení ministra Hegera a zkvalitnìní zdravotní politiky. Mj. jde také o to, aby zdravotní pojišťovny byly hodnoceny podle struktury svých klientù, aby se zavedl poøádek do lékové politiky, øešil se rozdíl mezi tím, co na zdravotní po-

jištìní platí zamìstnanci a OSVÈ a hlavnì, aby peníze vložené do zdravotnictví se do nìho skuteènì také vracely. Dagmar Žitníková zdùraznila, že protestní akce 1. bøezna nijak neovlivní bìžnou péèi o pacienty. Pøedseda ÈMKOS Jaroslav Zavadil na dotaz Kováka, jak hodnotí své jednání s premiérem Neèasem na téma rekordní nezamìst-

Na tiskové konferenci byly oznámeny dùvody protestù 1. bøezna

nanost, odpovìdìl, že k dialogu došlo na podnìt odborù a premiér to údajnì uvítal, ale že hodnocení bude možné teprve tehdy, až pøinese nìjaké konkrétní výsledky. (fav)

Servis | 25. února | KOVÁK èíslo 8 | 3

Pokraèování výherní ankety o pobyt v Lázeòském hotelu Dìvín

Relaxace jak má být Základním a zároveò nejvýhodnìjším druhem pobytu v lázeòském hotelu Dìvín v Mariánských Lázních je pobyt, který se specializuje na poskytování lázeòských a relaxaèních služeb hostùm pod lékaøským dozorem vlastního hotelového lékaøe. Bìhem úvodní lékaøské konzultace, která se uskuteèòuje druhý den ráno po nástupu, je sestaven plán èerpání procedur. Skladbu procedur urèuje lékaø na základì indikace pacienta, zároveò však pøihlíží k jeho pøáním. Nad rámec poètu procedur, které lázeòský pobyt obsahuje (10 za týden, 20 za 14 dnù, 30 za 21 dnù), je možno si další lázeòské procedury pøikoupit. Optimální z lékaøského hlediska je dvou – až tøítýdenní pobyt, již týdenní pobyt má však uvolòující a relaxaèní význam. Standardní vybavení pokoje hotelu Dìvín.

Kuriozity a zajímavosti Mariánských Lázní Nejstarší výletní kavárna Byl jí Mariánskolázeòský mlýn (dnešní hotel Cristal). Mlynáø tu zøídil šenk pro koèí a formany a podával obèerstvení i pøicházejícím lázeòským hostùm. Tak se mlýn postupnì mìnil ve výletní kavárnu. První rychtáø Stal se jím v roce 1812 Franz Josef Seidl. Narodil se v roce 1781 ve Vlkovicích, byl krejèím, znalým písma. Zprvu bydlel s rodièi v malé Fischerovì chaloupce u Køížového pramene. Majitel Anton Fischer byl jedním ze dvou døevorubcù, kteøí tu postavili první chalupu. Seidl jako rychtáø zapisoval od roku 1815 pøíchozí lázeòské hosty do sešitu. Seidlovi v prùbìhu let postavili v Mariánských Lázních øadu domù – Pražský dùm (dnes Snìžka), Bílý beránek (dnes Labe), Regensburg (bývalá Alexandria), Bílý lev, Varšava. Mariánskolázeòská polka Ve 40. letech minulého století vydával J. Hoffmann v Praze sešity národních polek. První sešit s názvem Hiterer Sinn ob-

sahoval èeské polky od Josefa Labického, který kdysi pùsobil jako první houslista v Mariánských Lázních a pak jako dlouholetý dirigent karlovarského lázeòského orchestru. Druhý a osmý sešit polek uvádí díla hudebního skladatele Františka Hilmara. V osmém sešitì nalezneme také Mariánskolázeòskou polku (Marienbader Polka). Nejstarší lázeòská budova Nenajdeme ji v lázeòské ètvrti na pùvodním katastru Mariánských Lázní. Je to Hamrnický zámeèek, vzdálený 2 kilometry od hotelu Dìvín, který sloužil lázeòskému léèení již roku 1710. V zámku bývaly koupelny. V roce 1781 tu bydlel opat Trautmannsdorf a doktor Nehr – v budovì se rodila myšlenka založení Mariánských Lázní. Pozdìji byl zámeèek výletním místem pro lázeòské hosty, kolem byl parèík, lavièky a sochy, ale už se tu nikdy neléèilo. Nejtìžší host Aèkoliv se nevede rekordní listina mariánskolázeòských hostù – cvalíkù, existují o nich zprávy na rùzných místech. Sigmund Münz v knize o Eduardovi VII. uvádìl, že tehdy pobýval v lázních na léèení Egypťan takové váhy, že se pohyboval jen pomocí opìradel vìžièkové konstrukce. Byl to pravdìpodobnì El Gamal Bey, oznaèovaný zdejšími novinami za nejtìžšího hosta lázní. Pøijíždìl pravidelnì: pøi prvních kúrách „shodil“ 54 kg a zlepšil si svùj zdravotní stav. Pozdìji je jako nejtìžší uvádìn Anglièan William Campbell z Londýna. Vážil 240 kg. V roce 1970 se léèil v Mariánských Lázních pan Žemlièka, který vážil na poèátku léèení 235 kg. Nejbohatší host Aèkoliv v minulosti pøijíždìlo do Mariánských Lázní mnoho bohatých králù a panovníkù, zámožná ruská velkoknížata i západní milionáøi jako Morgan, který financoval výstavbu Panamského prùplavu, olejový magnát Gulbenkian èi francouzský automobilový král Renault, za nejbohatšího hosta, který kdy navštívil mìsto, je považován perský šách Muzzefír-Eddin, vládce Persie v letech 1896–1907. Mariánské Láznì navštívil roku 1900. Zlato v okolí V dávných dobách se v okolních potocích tìžilo zlato. Velmi stará zpráva uvádìla, že zlato se tìží za Mnichovem v lese øeèeném Háj. Nad Lunaparkem v okolí Tøebízského potoka jsou dodnes podivné hromady, prý po rýžování zlata. Kdysi se jim øíkalo Koèièí jámy. V Èeském lese pøes

Ferdinandùv pramen.

Tachovskou, Plánskou a Chodovskou Huť teèe Zlatý potok (Schladabach). U zaniklé obce Slatina pøi hranici se SRN bývaly Zlaté Šachtièky (Goldschachtelr). Pùvod nìmeckých názvù se Schlata-, Slata-, Schlada- je nutno hledat v èeském „zlatý“. Byly to potoky, na nichž se rýžovalo zlato. (Další info: www.hotel-devin.eu; www.oskovo.cz – Lázeòské pobyty) 2. Soutìžní otázka: Jak se jmenoval nejbohatší host Mariánských Lázní? Odpovìdi zasílejte poštou na adresu: Hotel Dìvín, Pøíkrá 618, 353 01 Mariánské Láznì Zasíláte-li odpovìï e-mailem, zasílejte ji na adresu: e-mail: [email protected] nebo [email protected] Do dopisu s odpovìdí nebo do e-mailu nezapomeòte pøipsat: Výherní anketa OS KOVO. Hlavní výhrou soutìžní ankety èasopisu Kovák a hotelu Dìvín je „Relaxaèní víkend prodloužený (3 noci) pro dvì osoby s polopenzí“. Vylosování ankety se pøedpokládá v polovinì bøezna tohoto roku. (es) Foto: archiv hotelu Dìvín, redakce

Anketní lístek: Jméno a pøíjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bydlištì (ulice, PSÈ, mìsto): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .....................................................................

Telefon: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . E-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Odpovìdi Otázka è. 1: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Otázka è. 2: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Otázka è. 3: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Datum: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podpis: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Všechny údaje je nutno poskytnout, bez nich je lístek neplatný. Totéž platí, zašlete-li odpovìdi emailem.)

4 | KOVÁK èíslo 8 | 25. února | Servis

Proè být èlenem odborù Do redakce Kováka jsme dostali otevøený dopis od kolegy Michala Žáka z ZO OS KOVO Letov v Praze.

Zdùvodòuje v nìm, proè je potøeba, aby mladí zamìstnanci vstupovali do oborù. V dopise píše: „Pocházím z rodiny, která se vždy zajímala o politiku a byla v ní také èinná. Za doby minulého režimu stála na stranì odpùrcù tohoto režimu a spolupodílela se na disidentských aktivitách. Listopad 1989 jsem zažil samozøejmì jako velmi mladý, ale dodnes si živì vybavuji tu atmosféru, která panovala v dobì pøevratu a první léta po nìm. Byl jsem plný dojmù a vše kolem mì bylo plné nadìje. Tak jako øada mých vrstevníkù jsem hltal nové vìci a vlajka USA byla pro mì symbolem toho pravého. Samozøejmì èas plynul a já i moji vrstevníci jsme pochopili, že to nebude tak rùžové jak v USA, tak i u nás doma. Po vyuèení (jsem vyuèen v oboru mechanik opraváø letadel) jsem ve své mateøské firmì vstoupil do odborù, ale musím pøiznat, že pøíliš aktivní nebyly a to ve mnì o nich vyvolalo øadu pochybností. Zaèal jsem se zajímat o sociálnì demokratickou politiku. Její vývoj a souèasný stav mì ale pøesvìdèil, že se nevyvíjí tak, jak by mìla a jaké má dnes možnosti. Zdá se, že moderní skandinávský styl, který mohla strana již dávno následovat, je jí stále cizí. Po pøechodu k mému souèasnému zamìstnavateli (Letov letecká výroba) jsem dlouho nereagoval na nabídky ZO ke vstupu do odborù z dùvodù mé pøedešlé zkušenosti a také kvùli znechucení z politiky jako takové. Jenže roky plynuly a já si uvìdomil, že znechucení mùže trvat celý život. Že nadávat v hospo-

dì je sice pìkné, èlovìk tam má pøeci vždy zastánce jednoduchých øešení hubou, ale že tím se nic nezmìní. V té dobì už jsem byl èlenem naší ZO, ale ta opìt nefungovala tak, jak by mìla, pøesnìji øeèeno nefungovala vùbec. Pak se u nás ve firmì vytvoøila skupina odbojáøù, kteøí byli nespokojeni s dosavadní èinností naší ZO. Podaøilo se nám aktivizovat øadové èleny, byly volby a vedení se zmìnilo. Byl jsem zvolen do VZO a najednou jsem dostal možnost dìlat skuteènou odboráøskou práci. Je to, kamarádi, vìc sice nesnadná, ale dùležitá. Od zaèátku nám v tom pomáhají zástupci našeho svazu, za což jim patøí dík. Vyjel jsem na setkání mladých, kde jsem mohl prezentovat svoje názory a nápady, setkal jsem se se zahranièními kolegy, atd. Následnì jsem byl zvolen do Komise mladých za KS Praha. Zaèal jsem se prostì díky odborùm mìnit a pozitivnì ovlivòovat jak sebe, tak i lidi okolo sebe. Mohu jim pomáhat, mohu mìnit k dobrému atmosféru a jistoty v naší firmì, ale i mimo ni.

Mimo ni proto, že díky školení a pomoci odborníkù z našeho svazu mohu dnes pomoci a poradit nejen lidem mimo naší firmu, ale i tìm, kteøí v odborech nejsou a tím jim dokázat, že odbory mají svùj smysl. Je to daleko lepší, než být souèástí nìjaké politické strany, protože jako odboráø pomáhám a øeším vìci pøímo. Jen lituji, že jsem to nepochopil døíve. I proto apeluji na mladé kolegy, hlavnì na ty, kteøí dosud nejsou èleny odborù: nebojte se vstoupit do odborù a hlavnì v nich být èinní. Nebuïte lhostejní k sobì, ke spoleènosti

Michal Žák

a svým blízkým a pokuste se aktivnì mìnit vìci k lepšímu. A proto odbory!“ Tolik mladý odboráø Michal Žák. Co mu vzkážete pøes redakci Kováka vy? Jaké jsou vaše zkušenosti. Co si myslíte o náboru nových èlenù OS KOVO? Kde se podle vás daøí a proè a kde naopak skøípe (a proè). Pøispìjte do diskuse. Klíèové pøíspìvky v Kovákovi rádi zveøejníme, pokud jejich autoøi nebudou proti (vìøíme že ne). Psát nám mùžete na adresy, které najdete v tiráži na této stranì (platí bìžná doruèovací pošta i všechny e-maily). Oèekáváme, že nás zava(red) líte svými podnìtnými názory.

O tom, jak získávat nové èleny odborù, se živì diskutovalo i na loòském Setkání mladých OS KOVO v Louòovicích pod Blaníkem. I tam Michal (druhý napravo) patøil k tìm, co se èasto zapojovali do debaty.

Vydává OS KOVO IÈO: 49276832 Redakèní uzávìrka ve ètvrtek v 11 hodin http//www.oskovo.cz Redakce: šéfredaktor Mgr. Evžen Stanìk, redaktor Mgr. František Vonderka, tajemnice Miloslava Nováková. Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Telefon: 234462344 Fax: 222717666, email: [email protected]; [email protected] Redakèní rada: J. Švec - pøedseda, tel.: 387016255 Grafická úprava Matouš Johanides Vydáno ve vydavatelství Enigma s.r.o. Objednávky vyøizuje redakce Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí Za obsah inzerce redakce nezodpovídá Podávání novinových zásilek povolila Èeská pošta, s. p., odštìpný závod-Praha, è.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 ISNN - 0332-9270 MK ÈR E 4605

Servis | 25. února | KOVÁK èíslo 8 | 5

Zimní radovánky ve Švýcarsku Vítejte v kolébce sjezdového lyžování K rychlému rozvoji lyžování ve Švýcarsku pøispìli na konci 19. století hlavnì angliètí turisté, kteøí se chtìli pøi své zimní dovolené také bavit a zaèala vznikat první turistická centra. Nejoblíbenìjším se stal Svatý Moøic, kde byla také založena první švýcarská ly-

cest a freeride parkù. Nejvyšší bod sjezdových tratí leží v nadmoøské výšce 2 653 m. Na své si pøijdou i vyznavaèi bìžek a bruslaøi. Støedisko nabízí aktivity jako carving, chùze na snìžnicích a další. Luxusní støedisko Davos ve východní èásti Švýcarska je živé mìsteèko s bohatým noèním životem,

Historické èásti Grätchenu.

pamatuje na všechny kategorie milovníkù snìhu. Nejvìtším lákadlem pro lyžaøe a snowboardisty je 14 kilometrová trasa do údolí. Své schopnosti mùžete využít i na ledovci Vorab. Støedisko je vhodné pro rodiny s dìtmi, i pro nejzdatnìjší lyžaøe.

Pohled na zasnìžené svahy Švýcarských Alp, zalité sluncem, je úchvatný.

Vrcholy Taschhorn a Rothorn.

Gornergrat.

Pohled na Matterhorn z lyžaøského støediska Zermatt.

žžaøská ø ká šk l N í nežž 150 škola. Nyníí jje v zemii více kvalitních lyžaøských støedisek. Švýcarsko je kolébkou sjezdového lyžování. Je to èlenitá zemì s nejvìtším poètem ètyøtisícovek. Švýcarské hory jsou vhodným místem nejen pro lyžaøe, bìžkaøe, snowboardisty, ale i turisty, kteøí chtìjí poznat krásu zdejších horských velikánù. Do vìtšiny zimních støedisek se bez problémù dostanete vlakem nebo po udržovaných silnicích automobilem. Existují ale výjimky, kam je vjezd autem zakázán. Tìmito støedisky jsou Saas Fee a Zermatt, kde transport zajišťují elektromobily a koòská spøežení. Švýcaøi chápou lyžování jako životní styl, proto jejich dokonalé lyžaøské svahy navštìvují lidé z celého svìta a obdivují jejich krásu, kvalitu, preciznost až dokonalost. Lyžaøské cíle Støedisko Arosa je známé horskými láznìmi v Graubünden. Je zde vždy dostatek snìhu díky severním svahùm. I když Arosa v porovnání s blízkými švýcarskými støedisky Davos a Klosters nevyniká velikostí, je zde k dispozici mnoho upravovaných sjezdovek, zimních turistických

se spoustou hospùdek a restaurací. Oblast Davos je spojena systémem nìkolika lanovek pøes støedisko Parsenn a je snadno dostupná pomocí lanovky Parsennbahn na vrchol Weissfluhjoch. Engelberg je nejvìtší støedisko v centrálním Švýcarsku. Je velmi dobøe dostupné po dálnici a lyžaøi se tak pohodlnì dostanou do lyžaøského ráje. Støedisku vévodí nejvyšší vrchol støedního Švýcarska Titlis, vysoký 3 238 m. Dostanete se na nìj panoramatickou lanovkou Rotair Titlis. Jungfrau patøí mezi nejvìtší lyžaøské oblasti v Evropì. Kromì skvìlých lyžaøských tratí stojí za návštìvu místní dominanta Jungfraujoch s nejvýše položenou železnièní stanicí v Evropì s krásným výhledem na okolní vrcholy. Je zde nìkolik vybraných funparkù pro snowboardisty, ale i øada míst pro zaèáteèníky. Unikátní je otáèivá restaurace na Schilthornu. Lyžaøská oblast Laax disponuje pøes 200 km sjezdových svahù mezi vrcholy Bündner Vorab a Cassongrat. Støedisko

Moderní støedisko Les Diablerets v jihozápadní èásti Švýcarska nabízí kromì b bohaté snìhové nadílky i krásnou pøírodní scenérii. Nejvyšším dosažitelným bodem je Scex Rouge s pohledem na Mont Blanc. Pro lyžaøe bude nejvìtším lákadlem 14 kilometrový sjezd obøím kotlem Combe D‘Audon. Saas Fee patøí mezi nejmodernìjší støediska na hranicích Švýcarska a Itálie v nadmoøské výšce 1 800 m. Je obklopeno nejvyššími horami ve Švýcarských Alpách. Jsou zde všechny varianty sjezdovek. Na vrchol Mittelallalin, ze kterého vede 9 km dlouhá trať, mùžete vyjet jednou z nejmodernìjších visutých lanovek Alpin Express, na kterou navazuje nejvýše položená podzemní dráha svìta Metro Alpin. Zermatt na pomezí Švýcarska a Itálie je propojeno s italským støediskem Cervinia. Je zde více než 300 km upravených sjezdových tratí – lyžaøský ráj pro všechny vìkové kategorie sportovcù a lyžaøù. Naleznete tu pohádkovou pøírodu, množství majestátních horských štítù a velmi kvalitní lyžaøský areál s ledovcem. (lab) Foto: archiv autorky

6 | KOVÁK èíslo 8 | 25. února | Servis

Sociální poradna | Ing. Marcela Høíbalová, specialistka na sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO

Lze zastavit nemocenskou? Manželka trpí závažným onemocnìním. Je sice v léèení, ale její zdravotní stav jí neumožòuje vykonávat ani bìžné životní úkony, natož pracovní èinnost. Je nemocná již pìt mìsícù a pøi poslední návštìvì lékaøky jí bylo sdìleno, že její neschopenka bude pøíští mìsíc ukonèena, protože uplyne 180 dní její nemoci. Mùže se nìjak bránit? Bohuslav K., Litomìøice Zøejmì se jedná o nedorozumìní. Zákon è. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištìní uvádí dùvody ukonèení doèasné pracovní neschopnosti ve svém § 59. Zde pod písm. b) se uvádí, že ošetøující lékaø rozhodne o ukonèení pracovní neschopnosti pojištìnce mj. i v pøípadì, když uplyne alespoò 180 dnù doèasné pracovní neschopnosti a vyšetøením se zjistí, že zdravotní stav je stabilizovaný a je pøedpoklad, že pojištìnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištìnou èinnost. V takovém pøípadì lékaø rozhodne o ukonèení neschopnosti 30. kalendáøním dnem následujícím po dni tohoto vyšetøení. Za stabilizovaný se pøitom pro úèely tohoto zákona považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na urèité úrovni zdraví a pracovní schopnosti, která umožòuje pojištìnci vykonávat dosavadní nebo

jinou pojištìnou èinnost bez zhoršení zdravotního stavu, a který další léèení již podstatnì nemùže ovlivnit. Udržení stabilizace zdravotního stavu mùže být

pøitom podmínìno zavedením urèité léèby nebo pracovních omezení. V pøípadì vaší paní se zjevnì o stabilizovaný zdravotní stav zatím nejedná. Ošetøující lékaøka patrnì obdržela od okresní správy sociálního zabezpeèení upozornìní, že pracovní neschopnost vaší paní bude trvat již 180 dní. OSSZ totiž ze zákona upozoròují písemnì ošetøujícího lékaøe a zamìstnavatele na trvání doèasné pracovní neschopnosti v délce 180 dní, a to alespoò 15 dní pøedem. Pracovní neschopnost pøitom nemùže být ukonèena pouze z dùvodu, že trvá již 180 dnù, další nutnou podmínkou by musel být stabilizovaný zdravotní stav. Podpùrèí doba nemocenského èiní obecnì 380 kalendáøních dnù od poèátku trvání pracovní neschopnosti. Pokud by ošetøující lékaøka pøesto po uplynutí 180 kalendáøních dnù rozhodla o ukonèení pracovní neschopnosti, mùže se vaše paní proti tomuto rozhodnutí odvolat.

Daòová odpovìdna | Jindra Plesníková, specialistka na danì, úsek odborové politiky OS KOVO

Pøepoèet mìnových kurzù Jsem èlenka odborù a souèasnì mzdová úèetní a pomáhám nìkterým našim èlenùm s daòovým pøiznáním, pokud si toto musí udìlat sami. V jednom pøípadì má náš èlen pøíjmy ze zahranièí. Jak mám pøepoèítat pøíjem v Eurech. K. V., Praha Každý rok vydává Generální finanèní øeditelství (døíve MF) pokyn, kterým se

stanoví jednotné kurzy pro pøepoèet zahranièních mìn v souladu s ustanovením § 38 zákona è. 586/1992 Sb. o daních

z pøíjmù. Za rok 2012 se jedná o pokyn GFØ è. 14 a kurz Eura je zde stanoven ve výši 25,12 Kè/ 1 Euro.

Daò z pøevodu nemovitosti Budeme v letošním roce prodávat nemovitost a chtìli bychom se zeptat, jak vysoká bude daò z pøevodu nemovitosti. Jednu nemovitost jsme prodali na konci loòského roku a i ke konci roku jsme uèinili vklad do katastru nemovitosti. Do dnešního dne ale vklad nebyl zapsán. A tak nevíme, jaká bude daò z pøevodu nemovitosti u tohoto prodeje. M. L., Slaný Dne 7. ledna 2013 vyšla na stránkách Generálního finanèního øeditelství vydána následující informace. Informace Generálního finanèního øeditelství ke zvýšení sazby danì z pøevodu nemovitostí Zákonem è. 500/2012 Sb., o zmìnì daòových, pojistných a dalších zákonù

v souvislosti se snižováním schodku veøejných rozpoètù, byl mimo jiné novelizován i zákon è. 357/1992 Sb., o dani dìdické, dani darovací a dani z pøevodu nemovitostí, ve znìní pozdìjších pøedpisù. Touto novelou se k 1. 1. 2013 zvyšuje sazba danì z pøevodu nemovitostí ze 3 % na 4 % ze základu danì. Zvýšená sazba se

vztahuje na pøípady zmìny vlastnictví k nemovitostem, k nimž došlo od 1. 1. 2013. Znamená to tedy, že pokud byl vklad do katastru nemovitostí uèinìn do 31. 12. 2012 platí 3% sazba danì a z nemovitosti prodávané až v letošním roce sazba 4%.

Servis | 25. února | KOVÁK èíslo 8 | 7

Pracovní právo | Ing. František Kocáb, specialista pro mzdy a kolektivní vyjednávání, RP Brno

Náhrada mzdy pøi doèasné pracovní neschopnosti pøi nerovnomìrnì rozvržené pracovní dobì Za dobu pracovní neschopnosti v rozsahu jedenácti kalendáøních dnù zamìstnavatel poskytl náhradu mzdy pouze v rozsahu devíti hodin. Nejsme pøesvìdèeni o správnosti tohoto postupu, prosím o provìøení pøiloženého výplatního listu. Pracujeme v nerovnomìrnì rozvržené pracovní dobì v 11 hodinových pracovních cyklech. L. F., Brno Náhrada mzdy v období prvních 21 kalendáøních dní doèasné pracovní neschopnosti dle ust. § 192 ZP nenáleží zamìstnanci za první 3 pracovní dny (smìny), nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených smìn. V následující dny až do 22. kalelndáøního

dne se poskytuje náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného prùmìrného výdìlku. Od 22. kalendáøního dne náleží dávky nemocenského pojištìní. Pøi karanténì je náhrada mzdy poskytována již od první smìny. Z rozpisu pracovní doby u Vašeho zamìstnavatele je patrné, že pracovní dobu máte rozvrženou nerovnomìrnì. Zamìstnanec pracuje v pøíslušném ka-

lendáøním mìsíci buï v nedìli, pondìlí a úterý a jednu v sobotu nebo ve støedu, ètvrtek, pátek a jednu sobotu, pøièemž délka každé smìny èiní bez pøestávek na jídlo a oddech 11 hodin. Za daných podmínek a v uvedeném období doèasné pracovní neschopnosti pøísluší zamìstnanci náhrada mzdy opravdu ve výši pouze devíti hodin. Zamìstnavatel tedy postupoval správnì.

Právo spotøebitele | Pøipravila JUDr. Zdenka Vejvalková

Nárok na náhradní vozidlo Dali jsme automobil zakoupený pøed pùl rokem v rámci reklamace do servisu prodejce. Sdìlil nám, že oprava bude provedena do tøí týdnù. Nejprve slíbil náhradní vozidlo, ale pak si chtìl za každý den úètovat nemalou èástku. Jak to v tomto pøípadì je? Máme nárok na bezplatné poskytnutí náhradního vozidla nebo na náhradu škody, která nám vznikne tím, že auto nemùžeme užívat? H. Holásková, Brno-Líšeò Asi Vás zklamu. V tomto pøípadì nárok na bezplatné poskytnutí náhradního vozidla nebo náhradu škody nárok mít nebudete. Jinak by tomu bylo,

kdybyste auto používala ke své práci, pak by Vám nárok na náhradu škody vznikl. Není-li tomu tak, máte ze zákona právo jen na úhradu nutných nákladù

spojených s reklamací. Nejèastìji se jedná o úhradu ceny dopravy zboží od Vás k prodejci. Požadované náklady musíte doložit.

Výmìna vadného zboží Pøestal mi v dobì záruky fungovat kuchyòský robot. V obchodì vadu vyhodnotili jako neodstranitelnou. Vedoucí mi dal na výbìr mezi výmìnou zboží a vrácením penìz. Chce však, abych zaplatil rozdíl ceny mezi novým robotem a tím, co jsem koupil, prý stejný se již nedìlá a nový je dražší. Nelíbí se mi to, protože parametry jsou témìø stejné jako u pøedcházejícího typu, který stál o 500 Kè ménì. V pøípadì vrácení penìz ve výši, kterou jsem zaplatil døíve, si žádný obdobný robot nekoupím. Domnívám se, že mám nárok na zaplacení rozdílu v cenì. Emil Pokorný, Pardubice V tomto pøípadì postupoval prodejce v souladu s platnou právní úpravou i judikátem Nejvyššího soudu. § 622 odst. 2 obèanského zákoníku uvádí: „Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby vìc mohla být øádnì užívána jako vìc bez vady, má kupující právo na výmìnu vìci nebo má právo od smlouvy odstoupit (tj. kupující vrátí zboží, prodejce zaplacenou cenu)…“ O tom spor není, toto právo Vám prodávající pøiznává. Z judikatury Nejvyššího soudu v Brnì (ze dne 30. 12. 1982) vyplývá, že kupující má právo na výmìnu vadné vìci za takovou vìc, která je znaè-

kou, typem, provedením shodná s pùvodní vìcí. K výmìnì vadné vìci dochází na základì existující smlouvy o prodeji v obchodì, prodávající ani kupující nemá pøi zmìnì ceny v dobì od jejího prodeje do výmìny vìci právo na zaplacení rozdílu v cenì. To znamená, že pokud by došlo k soudnímu sporu, nemìl byste nadìji na to, že spor vyhrajete. Stejnì tak jako prodejce by nemìl možnost po Vás požadovat rozdíl v cenì, pokud by byla v dobì výmìny nižší. Pro úplnost dodávám, že dle § 627 odst. 2 Vám pøi výmìnì zboží zaène bìžet záruèní doba znovu od pøevzetí nové

vìci. Toto Vaše právo nesmí být omezeno. Požadujte od prodejce nový záruèní list, paragon nebo potvrzení o tom, kterého dne Vám bylo zboží vymìnìno. Dále máte nárok na to, aby Vám prodejce uhradil veškeré nutné, doložené výdaje spojené s vyøízením reklamace. Nezapomeòte je tedy u prodejce uplatnit. Nìkdy se prodejci snaží zbavit odpovìdnosti a namítají, že takto by kupující mohl postupovat opakovanì a mìl by stále nové zboží. V pøípadì, že by nové zboží bylo v záruèní dobì znovu neopravitelné, tak ano. Nenechte se tedy odbýt a trvejte na svých právech!

8 | KOVÁK èíslo 8 | 25. února | Zajímavost/køížovka

Švýcarský trh práce bez problémù? Zatímco se drtivá vìtšina èlenských státù Evropské unie v poslední dobì a zejména v minulém roce marnì potýkala s rostoucí nezamìstnaností, Švýcarska, stojícího doposud mimo Unii, jakoby se tento palèivý problém takøka netýkal. Na konci tøetího ètvrtletí 2012 stoupl tento ukazatel jen o 0,1 na v celoevropském – i celosvìtovém – srovnání nízká 4,3 procenta. Oproti zoufale vysokému poètu lidí bez práce pøedevším v Øecku a Španìlsku, kde koncem roku 2012 dosáhla nezamìstnanost již 26 a 25 procent (v Èesku je kolem 8 procent), ve Švýcarsku tak bylo tímto sociálním zlem postiženo pøibližnì pouze pìtkrát ménì obèanù v práceschopném vìku. Za další indikátor stability trhu práce v zemi helvetského køíže oznaèil Spolkový úøad pro statistku (BfS) fakt, že za první tøi ètvrtletí pøibylo o 1,6 procenta lidí s pracovními úvazky na celkem 4,81 miliónu osob. Na tom se však podílely v rozhodující míøe zahranièní síly, jejichž poèet vzrostl o 3,6 procenta, zatímco Švýcarù jen o 0,8 procenta oproti stejnému údobí roku 2011. Z uvedeného 4,81 miliónu

zamìstnaných mìlo 71,1 procenta švýcarské doklady, zatímco 28,9 procenta cizinecké prùkazy. Ještì pøed 20 lety byli ètyøi z pìti lidí s pracovními úvazky ètyøi Švýcaøi a jen jeden cizinec. Statistika BfS prokázala i postupné zmìny na skladbì pracovního trhu, kde ještì pøed 20 lety mìlo 74,6 procenta osob práci na plný úvazek, zatímco nyní jich je takto zamìstnáno jen 69 procent. Lidí se švýcarskou státní pøíslušností má zamìstnání na plnou pracovní dobu více než 85 procent, z nich však jen 39 procent žen. Jan Hála

Ani Švýcarsko už dávno není žádná idyla: Jsou tam také demonstrace i stávky. Kolem 2500 lidí vyjádøilo z podnìtu odborové centrály SGB v sobotu 16. února svoji podporu stávkujícím zamìstnancùm nemocnice La Provedience v Neuenburgu (Neuchatell). Požadovali stažení již oznámených výpovìdí, respektování práva na stávku a platné kolektivní smlouvy Santé 21 a od vlády kantonu, aby koneènì pøijala potøebná opatøení. V prohlášení demonstrantù se uvádí: Není možné, aby soukromé nemocnice vytváøely zisky tím, že prodlužují pracovní dobu, seškrtávají pøíplatky za práci v noci a o víkendech a souèasnì pobíraly subvence, které mùže získat jen ten, kdo dodržuje ustanovení kolektivní smlouvy Santé 21. (fav)

Správné znìní tajenky z èísla 6: Sejde z oèí, sejde z mysli. Správnì luštil a štìstí pøi losování mìl František Nikodým z Jihlavy. Blahopøejeme! Dostane výhru od vydavatelství Enigma, které pøipravuje naši køížovku. Je také vydavatelem èasopisu Køížovky pro každého (další èíslo vychází 5., 19. a 29. bøezna). Na tajenku z tohoto èísla èekáme do 6. bøezna na doruèovací adrese redakce nebo na emailu: [email protected]