Telekomunikační a internetová infrastruktura analýza

Český statistický úřad – Oddělení statistik vědy, výzkumu a informační společnosti

Telekomunikační a internetová infrastruktura – analýza Telekomunikační a internetová infrastruktura představuje hlavní stavební prvek informační společnosti a digitální ekonomiky. Umožňuje provoz informačních tras a datové sítě a zajišťuje spolehlivý tok dat, informací a vědění. Český statistický úřad, vědom si významu této infrastruktury, pravidelně přebírá a zpracovává základní data popisující vývoj a stav telekomunikační a internetové infrastruktury, jež zpracovává do sestavy výstupních tabulek. Předmětem následujícího textu je náhled na vybrané části publikovaných dat, doplněných o další informace.

Telekomunikace Zavedení Globálního systému pro mobilní telekomunikaci (GSM) na českém území předznamenalo rychlé a setrvalé šíření mobilních telefonů a změnu chování uživatelů telekomunikačních služeb, na něž doplácely pevné telefonní linky. Pevné linky stály na prahu stávajícího tisíciletí (vlivem posledního velkého rozšíření Českého Telecomu před liberalizací trhu v roce 2001) na svém pomyslném vrcholu. Tato situace je koneckonců vyobrazena na křivkách prvního a rozložení v druhém grafickém znázornění. Oba grafy zachycují změny ve vybavenosti českých domácností pevnými linkami a mobilními telefony. 1 - Vybavenost domácností telefonem (% z celkového počtu domácností)

Zdroj: ČSÚ, statistika rodinných účtů Je nutno dodat, že rychlý nárůst podílu mobilních telefonů, byť s jistým časovým odstupem, nevybočoval z obecného trendu, jímž procházely telekomunikační služby v rozvinutých ekonomikách. Výrazný pokles počtu pevných linek však představuje v mezinárodním srovnání jisté specifikum. Z šetření na počátku roku 2015 (v grafu č. 3) vzešla Česká republika v mezievropském srovnání jako země s nejnižším počtem domácností vybavených pevnou linkou. Je ovšem nutné doplnit, že již před nástupem mobilních GSM sítí koncem 90. let zaostávaly země tzv. východního bloku ve vybavenosti domácností pevnými linkami za západní částí Evropy.

2016

1

Telekomunikační a internetová infrastruktura - analýza

Vývoj vybavenosti domácností telefony (viz graf č. 2) se, dle výsledků statistického zjišťování o vydání a spotřebě domácností statistiky rodinných účtů, postupně stabilizuje. V roce 2000 přes 15 % domácností nedisponovalo žádným telefonem a dalších 52 % domácností bylo odkázáno pouze na pevnou linku. V roce 2010 došlo k poklesu zmíněných ukazatelů na pouhé 1 %, resp. 2 % domácností. 2 - Vybavenost českých domácností telefony (% z celkového počtu domácností)

Zdroj: ČSÚ, statistika rodinných účtů 3 - Domácnosti s pevnou telefonní linkou v roce 2015 (% z celkového počtu domácností)

Zdroj: Evropská komise 2016

2

2016


Prvotní období šíření mobilních telefonů využívajících služeb sítí GSM bylo v České republice spojeno především s předplacenými SIM kartami. Na těchto kartách je ukládán pravidelně doplňovaný kredit, jenž zákazník spotřebovává v souladu s tarifem nabízených služeb operátora. Alternativu představují smluvní úvazky, jež vznikají uzavřením časově stanovené smlouvy s operátorem. Za služby je placeno na konci dohodnutého období (zpravidla měsíce), přičemž je stanovena pravidelná minimální částka, jež zákazník za využívané služby platí. Smluvní úvazek v podstatě poskytovateli služby garantuje minimální nepodmíněnou spotřebu. Smluvním úvazkům dává přednost stále více zákazníků a v součanosti jasně dominuje trhu v České republice, jehož vývoj je patrný na grafu č. 4. Z uvedených hodnot rovněž vyplývá, že v roce 2015 připadalo na každého občana ČR více než 1,3 aktivních SIM karet. Uvažujeme-li pouze občany ve věku nad 15 let, pak se jedná o více než 1,5 aktivních SIM karet na osobu. Je tedy velmi pravděpodobné, že velká skupina obyvatel má přístup k více různým SIM kartám. 4 - Mobilní telefony v ČR - rozdělení na smluvní zákazníky a předplacené SIM karty (v tis.)

Zdroj: ČTÚ, data platná k 31. 8. 2016 Z grafu č. 4 vyplývají i jistá specifika jednotlivých typů úvazku. Přibližně pětina předplacených SIM karet v období let 2009 – 2012 fungovala v síti bez dobití kreditu minimálně 3 měsíce. Lze tedy přepokládat nižší frekvenci využívání služeb operátorů, než v případě smluvních úvazků. Výhodné jsou i pro některé zahraniční návštěvníky České republiky, které během pobytu omezují raomingové ceny služeb, a v neposlední řadě pro osoby, požadající jistou míru anonymity. Rostoucí podíl smluvních zákazníků mezi uživateli služeb mobilních operátorů má pochopitelně svá opodstatění. Úvazek zajišťující pravidelné platby v očekávatelných mezích bývá zpravidla spojován s nižšími cenami jednotlivých služeb a jejich vyšší spotřebou. Velkou předností je možnost využívání služeb konvergovaných sítí, které propojují pevné a mobilní telekomunikace. V rámci jednoho balíčku může uživatel provozovat například mobilní a pevnou linku společně s pevným připojením k internetu a internetovou televizí. Toto sloučení služeb pod jednoho poskytovatele zpravidla přináší snížení celkových nákladů a zjednodušení provozu (společné vyúčtování i technická podpora). Z porovnání jednotlivých zemí EU (viz graf č. 5) je rovněž patrný příklon k smluvnímu závazku vůči mobilním operátorům. Podíl předplacených SIM karet ve sledovaném období (tj. 2004 - 2014) vzrostl pouze v Řecku a Finsku. Největší oblibě se těší v Itálii, Maltě, Portugalsku a Irsku. Částečný vliv na popularitu předplacených karet má i výše zmíněný pobyt osob v zahraničních destinací (a tedy využívání komparativně výhodnější nabídky místních operátorů).

2016

3


5 - Počet SIM karet na 100 obyvatel - mezinárodní srovnání

Zdroj: ITU Database 2015, *chybí údaje o předplacených SIM za rok 2014 S rozšiřováním uživatelské základny mobilních telefonů se zvyšuje i spotřeba a složení nabízených služeb. Z grafu č. 6 je patrné, že ačkoli počet uskutečněných hovorů již neroste, výrazně se prodlužuje průměrná délka volání. Jestliže v roce 2006 dosahovala délka průměrného hovoru 1 min a 53 s, v roce 2012 to byly 2 min 23 s. Počty odeslaných SMS udržují vysoké hodnoty, což může být překvapující, uvážíme rozšiřování základny uživatelů mobilního internetu a alternativních nástrojů textové komunikace (sociální média, multiplatformní nástroje IM apod.). Rostou i počty odeslaných MMS, byť tato služba stojí stále spíše na pokraji zájmu. Vysoké hodnoty pro rok 2010 (viz graf č. 7) byly ojedinělým jevem, způsobeným pravděpodobně slevovou akcí operátora, při níž bylo možné 4 měsíce odesílat MMS zdarma. 6 - Údaje o počtu uskutečněných hovorů v mobilních sítích (v mil. minut)

Zdroj: ČTÚ, data platná k 31. 8. 2016

4

2016


7 – Počty odeslaných zpráv v mobilních sítích (mil.)

Zdroj: ČTÚ, data platná k 31. 8. 2016; *dopad zvýhodněné nabídky operátora K stále častějšímu využívání služeb mobilních operátorů přispívá i snižování cen. Dle grafu č. 8 od roku 2006 klesly maloobchodní ceny za skutečně provolanou minutu více než čtyřnásobně. Při interpretaci výsledků je ovšem nutné brát v potaz, že mezi koncové zákazníky se počítají i firmy s vlastními (zpravidla výhodnějšími) tarify. 8 - Maloobchodní ceny za skutečně provolanou minutu v mobilních sítích v letech 2006 – 2015 (Kč)

Zdroj: Open data ČTÚ k 24. 10. 2016 V současnosti se často hovoří o regulaci terminačních poplatků (tj. poplatků za ukončení hovoru) a jak je patrné z grafu č. 9, skutečně dochází k výraznému snižování jejich horní hranice. Co však představují a jaký mají význam? Terminační poplatek lze chápat jako poplatek při volání do sítě jiného operátora, kterému tak vznikají náklady, ale zákazník platí za hovor pouze svému operátorovi. Tento terminační poplatek (v grafu č. 9 je uvedena pouze regulovaná horní hranice) si hradí operátoři mezi sebou, aby pokryli náklady na provoz v síti volaného účastníka a lze předpokládat, že se promítá do ceny hovorů koncovým zákazníkům. Z pohledu konkurenčního boje, vzhledem k přítomnosti 3 velkých operátorů s rozsáhlou infrastrukturou (vzniká oboustranný provoz v jejich síti) je výše těchto poplatků důležitá především pro virtuální a VoIP operátory bez vlastní sítě. 9 - Velkoobchodní ceny za terminaci hovoru ve veřejných mobilních telefonních sítích v ČR (Kč/min)

Zdroj: ČTÚ, data platná k 31. 8. 2016

2016

5

Telekomunikační a internetová infrastruktura - analýza 1

V rámci srovnání celkových investic do telekomunikačních sítí na obyvatele dle ITU (viz graf č. 9) Česká republika dosahuje v rámci EU podprůměrných hodnot. Vzhledem k odlišné hustotě obyvatel jednotlivých zemí může být zajímavý pohled na doplňkový graf s výší celkových investic do 2 telekomunikačních sítí na 1 km (viz graf č. 11). 10 – Průměr celkových ročních investic do telekomunikačních sítí v USD na obyvatele

Zdroj: ITU Database 2015, udělány průměry za časová období 11 – Průměr celkových ročních investic do telekomunikačních sítí v tisících USD na 1km

2

Zdroj: ITU Database 2015, Eurostat V rámci pravidelného Výběrového šetření o informačních a komunikačních technologiích (VŠIT), prováděného ČSÚ byla mj. zjišťována struktura uživatelů mobilních telefonů, kde je z grafu č. 12 jasně

1

platí pro telekomunikační služby, které jsou k dispozici veřejnosti a vylučuje investice do telekomunikačního softwaru nebo zařízení pro interní použití. Nezahrnuje výdaje na výzkum a vývoj a poplatky za provozní licence a využívání rádiového spektra.

6

2016


patrná závislost rychlosti rozšíření mobilních telefonů na věku uživatele. V součanosti již dochází k nasycení trhu a rozdíly mezi jednotlivými skupinami jsou minimální. 12 - Struktura uživatelů mobilních telefonů v ČR (% z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině)

Zdroj: ČTÚ – VŠIT

2016

7


Vybavenost domácností počítači V rámci statistického zjišťování o vydání a spotřebě domácností statistiky rodinných účtů byl sledován postupný nárůst počtu počítačů v domácnostech (viz graf č. 13). Jen za posledních 10 let se jejich počet 2 zdvojnásobil. Nejpočetněji jsou zastoupeny u rodin s osobou v čele domácnosti ve věku od 40 do 49 let . Z grafu je ovšem především patrné nižší rozšíření u domácností se staršími osobami nad 50 let v čele domácnosti 13 - Počet počítačů na domácnost dle věku osoby v čele domácnosti

Zdroj: Statistika rodinných účtů, ČSÚ Z výběrového šetření o informačních a komunikačních technologiích (VŠIT) byly získány údaje o počtu domácností, využívající osobními počítače. Z výsledků (viz graf č. 14) vyplývá, že přenosný počítač si nachází cestu do stále většího počtu domácností. Od roku 2014 na něj lze narazit ve více domácnostech, než v případě stolního počítače. Je ovšem třeba zdůraznit, že do kategorie přenosných počítačů byly započítány jak notebooky, tak i tablety. Tyto kategorie jsou počínaje rokem 2016 odděleny. Pro představu – za rok 2016 se stolní počítač nacházel v 40,4 %, notebook v 54,8 % a tablet v 20,2 % domácností. Společně s růstem vybavenosti chytrými telefony je jasně patrný nárůst mobility v oblasti práce s informačními technologiemi. 14 - Domácností vybavené počítačem v ČR (% z celkového počtu domácností)

Zdroj: Šetření o využívání ICT v českých domácnostech a mezi jednotlivci (VŠIT), ČSÚ

2

Domácnosti jsou členěné v závislosti na věku osoby v čele do šesti skupin. Osobou v čele je v úplných rodinách vždy muž, v neúplných rodinách většinou rodič (je-li ekonomicky aktivní, v opačném případě může být osobou v čele ekonomicky aktivní dítě). V nerodinných domácnostech se za osobu v čele domácnosti považuje osoba s nejvyšším příjmem.

8

2016


V průběhu výše zmíněného šetření (VŠIT) byla rovněž sledována struktura jednotlivců, kteří uvedli, že použili jakýkoli počítač (stolní, přenosný či tablet) v posledních 3 měsících, kdekoli a pro jakýkoli účel. Za 10 let (viz graf č. 14) podíl výše zmíněných uživatelů výrazně vzrostl ve všech sledovaných skupinách, nejvýrazněji pak u osob starších 65 let. 15 - Struktura uživatelů počítačů v letech 2005 a 2015 (% z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině)


2016

9


Internet Přestože se internet ve stávající podobě otevřel běžným uživatelům až počátkem 90. let, velmi rychle se stal neodmyslitelnou součástí našich životů a nejdůležitějším prostředkem masové komunikace. Postupný vývoj obsahu internetu vyžaduje stále rychlejší, stabilnější připojení a tomu odpovídají změny v nabídce poskytovatelů internetu i u nás. Na grafu č. 15 je zobrazen vývoj a struktura vysokorychlostních přípojek k internetu (pozn. za vysokorychlostní je považováno připojení s rychlostí vyšší jak 256kbit/s) V roce Překvapivým je, po letech setrvalého růstu, pokles počtu připojení formou bezdrátového přístupu v roce 2015. Dominantní postavení bezdrátových přípojek lze v celosvětovém měřítku označit za unikátní. Velmi pozitivní je nárůst trvale dostupných přípojek formou optických vláken, kde lze, vzhledem k plánovaným investicím, očekávat další nárůst. 16 - Počet trvale dostupných vysokorychlostních přípojek k internetu v ČR podle typu připojení v tis.

Zdroj: ČTÚ, data platná k 31. 8. 2016 Počet domácností s vysokorychlostním pevným připojením k internetu u nás tedy postupně narůstá. Stejný trend lze vysledovat i napříč Evropskou Unií (viz graf č. 16). Nejvyšší nárůst pak zaznamenalo Rumunsko (42 %), Bulharsko (33 %) a Slovensko (28 %). Rychlejší růst než průměr EU28 (19 %) zaznamenala i Česká republika (22 %).

10

2016


17 - Evropské domácnosti s vysokorychlostním pevným připojením k internetu (% z celkového počtu domácností)

Zdroj: Eurostat V podnikové sféře je situace ještě pozitivnější. Z šetření ČSÚ (Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru) vyplývá, že přes 97 % podniků s více než 10 zaměstnanci v ČR disponuje vysokorychlostním připojením k internetu. Vysoké procento z jmenovaných podniků je navíc schopno využívat internet k vlastní prezentaci formou webových stránek. Z tohoho pohledu dosahuje ČR nadprůměrných hodnot i v mezievropském srovnání, jak dokládá graf č. 17. Nejčastěji na tuto formu prezentace volí velké podniky (94 %), následované středními (90,2 %) a nejméně této možnosti využívají malé podniky (80,4 %). Šetření rovněž pouzkázalo na fakt, že 35 % ze zmíněných stránek se v roce 2015 3 nacházelo v cizojazyčné mutaci a to především v anglické (32,3 %) a německé (17,4 %). 18 - Podniky s 10 a více zaměstnanci v zemích EU, mající vlastní prezentaci na webových stránkách (% z celkového počtu podniků v dané socio-demografické skupině)

Zdroj: Eurostat

3

pozn. podniky dle počtu zaměstnanců - velké = 250+; střední = 50-249; malé = 10-49

2016

11


Při pohledu na strukturu uživatelů internetu, sestavenou na základě výsledků výběrového šetření o informačních a komunikačních technologiích (VŠIT), je jasně patrné, že mimo starší generace (přibližně nad 55 let) využívá internet téměř každý obyvatel České republiky. 19- Struktura uživatelů internetu v ČR (% z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině)


12

2016


Počet návštěvníků internetových stránek v ČR má stále rostoucí tendenci, v posledních letech především vlivem mobilních zařízení, jak je patrné na grafu č. 20. Zde je však nutné upozornit, že vhledem k použité metodice se zvlášť počítají telefony, tablety a počítače (kam spadá i zbytek elektroniky vč. chytrých televizorů apod.). Uživatel internetu přes telefon a počítač se tak může do statistik promítnout 2x. Navzdory tomu je patrný nárůst využívání mobilních zařízení k prohlížení internetu. 20 – Návštěvníci internetových stránek měřených Netmonitorem z ČR přes počítač (v tis.)

Zdroj: NetMonitor, vypočteny roční průměry, od 06/2015 změna metodiky 21 – Návštěvníci internetových stránek měřených Netmonitorem z ČR dle použitého zařízení (v tis.)

Zdroj: NetMonitor, vypočteny čtvrtletní průměry, od 06/2015 změna metodiky

2016

13


Počet navštívených stránek v ČR od roku 2013 zaznamenává pokles, způsobený především nižším počtem zobrazených stránek přes počítač. Naopak roste počet zobrazení přes mobilní zařízení. Opět je nutné zdůraznit, že zmíněné ukazatele platí pro oblast českého internetu. Klesající počet zobrazení nemusí znamenat celkově nižší počet zobrazených stránek v jednotlivých zařízeních, ale pravděpodobněji vyšší orientaci na zahraniční servery. 22 - Počet zobrazení vybraných internetových stránek měřených NetMonitorem návštěvníky z ČR přes počítač (v mil.)

Zdroj: NetMonitor, vypočteny roční průměry, od 06/2015 změna metodiky 23 - Počet zobrazení internetových stránek měřených NetMonitorem návštěvníky z ČR dle použitého zařízení (v mil.)

Zdroj: NetMonitor, vypočteny čtvrtletní průměry, od 06/2015 změna metodiky

14

2016

Český statistický úřad – Oddělení statistik vědy, výzkumu a informační společnosti 4

Zvyšující se rychlosti připojení k internetu umožnily rozvoj streamovaného obsahu , nejčastěji prezentovaným audiovizuálním obsahem, poskytovaném v reálném čase nebo na vyžádání (bez nutnosti 3 stahovat celý obsah pro přehrání). Z pohledu „českého internetu“ je patrně nejkomplexnější měření Netmonitoru. sledující vybrané poskytovatele obsahu v České republice. Vzhledem k použité metodice lze očekávat, že většinový podíl z měřeného streamovaného obsahu tvořila videa. Z pohledu používaných zařízení jasně dominoval osobní počítač, s odstupem následují mobilní zařízení v podobě telefonů a tabletů s narůstajícím podílem. Graf č. 23 znázorňuje průměr celkové doby, strávené měsíčně uživatelem při sledování streamovaného 5 obsahu (například videa) u vybraných poskytovatelů obsahu . Vzhledem ke změně metodiky jsou prezentovány údaje pouze za poslední rok. Klesající hodnoty vypovídají pouze o sledování obsahu u vybraných poskytovatelů. Lze očekávat nárůst využívání služeb zahraničních poskytovatelů (např. youtube, netflix). Zajímavé je porovnání s celosvětově nejpopulárnějším poskytovatelem streamových služeb Youtube. Jestliže uvádí, že více než polovina zhlédnutí připadá na mobilní zařízení, pak v případě sledovaných českých poskytovatelů se jedná o výrazně nižší podíl – průměr se pohybuje okolo 9 – 10 %, strop dosahuje 35 %. 24 - Průměrná doba sledování streamovaného obsahu připadající měsíčně na českého uživatele 6 českého internetu , měřená NetMonitorem u vybraných poskytovatelů

Zdroj: Netmonitor

4

tj. Audiovizuální mediální služby na vyžádání

5

aktualne.tv; blesk.cz; ceskatelevize.cz; decko.ceskatelevize.cz-hry expres.cz; extra.cz; idnes.cz; mixer.cz; nova.cz; novinky.cz; ocko.tv; playtvak.cz; prima.cz; sport.cz; stream.cz; super.cz; tvcom.cz; 6

Započítáváni jsou uživatelé z ČR a vybraní poskytovatelé obsahu z ČR.

2016

15


Vzhledem k rozsáhlosti a decentralizaci současné sítě internet je prakticky nemožné zjistit průměrnou rychlost rychlost připojení všech uživatelů. Existuje více šetření s různými výsledky. Jedno z nejzajímavějších provádí společnost Akamai, provozující sítě pro doručování obsahu (CDN) a cloudová řešení, která využívají (popřípadě využívaly) společnosti jako například Microsoft, Apple, Facebook, Twitter či Google, umožňující zajímavý vzorek pro sběr dat o rychlosti a kvalitě jednotlivých připojení. Překvapením mohou být nadprůměrné hodnoty České republiky (v Evropském i celosvětovém srovnání) již několik let po sobě. V šetření za ČR bylo využito přibližně 1,8-2 mil. originálních IP adres. Navzdory tomu je nutné při interpretaci brát v potaz, že reálné hodnoty nemusí, vzhledem k výše zmíněným skutečnostem, zcela odpovídat výsledkům šetření. 25 - Průměrná rychlost pevného připojení k internetu v Evropě dle Akamai (download Mbps)

Zdroj: Akamai, State of the internet report, údaje k Q4 sledovaného roku 26 - Průměrná rychlost pevného připojení k internetu v České republice dle Akamai (download Mbps)

Zdroj: Akamai, State of the internet report, údaje k Q4 sledovaného roku

16

2016


Počet IP domén v ČR dle údajů CZ.NIC je stále rostoucí. Výrazně se zvyšuje podíl IPv6 domén v koexistenci s IPv4, avšak čistě IPv6 domény se stále vyskytují v zanedbatelném počtu. 27 - Vývoj počtu IP domén v ČR dle CZ.NIC

Zdroj: CZ.NIC Pohled na mezinárodní srovnání adopce protokolu IPv6 nabízí na základě vlastních měření například společnosti Google a Akamai. Přestože obě společnosti vycházejí při své analýze z odlišných dat z provozu, výsledné hodnoty jsou pozorovnatelné. V rámci dat Akamai k 20. 11. 2016 dosahoval podíl změřených IPv6 v ČR přibližně 11,5 %, což znamená, že Česká republika má 16. největší podíl IPv6 adres v celosvětovém srovnání a 10. největší podíl v rámci Evropy. Rovná polovina IP v Belgii je tvořena IPv6, což jí (v poměrovém ukazateli) řadí na pozici světového lídra, následovaného Řeckem (30 %), Švýcarskem (29,6 %), Německem (25,1 %) a USA (24,3 %). Překvapivým se pak může jevit skromný podíl IPv6 (0,1 %) ve Španělsku.

2016

17

Telekomunikační a internetová infrastruktura analýza

Recommend Documents