Publikováno na stránkách www.vuzt.cz Ministerstvo zemědělství České republiky Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkůlv Brod, s.r.o.
Technologie lokální aplikace minerálních hnojiv a přípravků při pěstování brambor metodická příručka
Metodická příručka byla vytvořena v rámci plnění výstupů projektu NAZV Ministerstva zemědělství ČR číslo QF4081 o názvu „Inovace systému hnojení brambor lokální aplikací minerálních hnojiv se zřetelem na ochranu životního prostředí“
Praha 6 - Ruzyně, 2009
Metodická příručka byla vytvořena v rámci podpory zemědělského poradenského systému s finanční pomocí Ministerstva zemědělství. Metodická příručka byla vytvořena jako výstup plánu uplatnění výsledků – PUV QF4081 projektu NAZV MZe ČR číslo QF4081 o názvu: Inovace systému hnojení brambor lokální aplikací minerálních hnojiv se zřetelem na ochranu životního prostředí.
Autorský kolektiv Ing. Václav Mayer, CSc., , VÚZT, v.v.i., Praha vedoucí kolektivu Ing. Pavel Růžek, CSc., VÚRV, v.v.i., Praha Ing. Pavel Kasal, Ph.D., VÚB Havlíčkův Brod, s.r.o. Ing. Daniel Vejchar, VÚZT, v.v.i., Praha
Členové autorského kolektivu jsou pracovníky Výzkumného ústavu zemědělské techniky, v.v.i., Praha-Ruzyně, Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně a Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s.r.o.
Oponenti: oponent ze státní správy: Dr. Ing. Pavel Čermák, ředitel Sekce úřední kontroly, KZÚZ, Brno odborný oponent: doc. Ing. Adolf Rybka, CSc., vedoucí Katedry zemědělských strojů, Česká zemědělská univerzita v Praze, Technická fakulta
© Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i., Praha, 2009 ISBN 978-80-86884-48-6
V. MAYER, P. RŮŽEK, P. KASAL, D. VEJCHAR Technologie lokální aplikace minerálních hnojiv a přípravků při pěstování brambor 42 s., 22 obr., 4 tab. Anotace V metodické příručce jsou prezentovány výsledky výzkumného řešení projektu NAZV Ministerstva zemědělství ČR číslo QF4081 Inovace systému hnojení brambor lokální aplikací minerálních hnojiv se zřetelem na ochranu životního prostředí. Jsou uvedeny výsledky a prakticky aplikovatelné návrhy a doporučení nových pracovních postupů lokálního pásového hnojení při pěstování brambor na odkameněných i neodkameněných půdách tuhým nebo kapalným hnojivem. V příručce jsou prezentovány vědecké poznatky o zvýšení využití hnojiv rostlinami brambor při jejich lokální aplikaci při zachování nebo zlepšení kvality hlíz a výnosů brambor v polních a poloprovozních pokusech. Metodika obsahuje a popisuje stávající a nové agrotechnické postupy hnojení při pěstování brambor, vlivy postupů a dávek živin na výnos i kvalitu brambor, změny živin v půdě a doporučení pro uplatnění výsledků v praxi. Součástí je i hodnocení a porovnání ekonomické náročnosti různých způsobů hnojení a jejich ekonomické výhodnosti z hlediska úspory hnojiv, nákladů na technické vybavení při hnojení brambor. Metodika navrhuje nová technická řešení aplikace kapalných hnojiv a přípravků. Cílem příručky je informování odborné praxe ve vazbě na podporu zavádění nových postupů lokálního hnojení a využití navrženého řešení aplikátoru kapalných hnojiv a přípravků při pěstování brambor. Managementu zemědělských výrobních podniků jsou předkládány k posouzení údaje a doporučení o výhodách a nevýhodách postupů při úpravách a inovacích technologických systémů hnojení brambor v jejich výrobních podmínkách.
V. MAYER, P. RŮŽEK, P. KASAL, D. VEJCHAR Technology of local application of mineral fertilizers during the potato growing 42 pp.; 22 figures; 4 tables Abstract In the methodical manual there are presented the results of research project of the National Agency for Agricultural Research (NAAR) at the Ministry of Agriculture of the Czech Republic, number QF 4081 „ Innovation of potato fertilization system by local application of mineral fertilizers with regard to the protection of environment.“ There are mentioned the results and practically aplicable proposals and recommendations of new working procedures of local belt fertilization by a solid or liquid fertilizer used during the potato growing on stony soils or soils free from stones. There is presented an information about increase of fertilizers utilization by the potato plants during local application under conditions of preservation or improvement of potato quality and yields in the field and pilot plant experiments. The methodology describes the existing, and especially then new, agronomical practices in fertilization as a part of potato growing, determined effects of these practices and rates of nutrients on the yield and quality of potatoes, nutrient changes in soil and recommendation for application of results in agricultural practice. The parts of this methodology are also evaluation and comparison of economic intensity of different fertilization methods and their economic advantages from the viewpoint of fertilizer savings and costs expended for technical equipment necessary for potato fertilization. Further there are proposed in this manual new technical solutions of liquid fertilizer application. The aim of this manual is to inform the professionals about the implementation of new methods in local fertilization and utilization of proposed solution of liquid fertilizer applicator in potato growing. The managers of agricultural enterprises receive for assessment the data and recommendations concerning the advantages and disadvantages of procedures in order to carry out their own modifications and innovations of fertilization systems in potato production
Obsah I
Cíl metodiky.....................................................................................................7
II Vlastní popis metodiky...................................................................................8 1 Úvod....................................................................................................................... 8 2 Stávající agrotechnické postupy a technologické systémy aplikace hnojiv...................................................................................................... 9 3 Nové agrotechnické postupy a technologické systémy lokální aplikace hnojiv ...................................................................................................11 4 Vliv lokální aplikace na využití dusíku z tuhých a kapalných minerálních N hnojiv v polních pokusech.....................................................18 5 Změny obsahu nitrátového dusíku v půdě po různém způsobu hnojení a zakládání porostu brambor.............................................................21 6 Lokální aplikace tuhých dusíkatých hnojiv v provozních podmínkách....24 7 Provozní ověřování lokální aplikace kapalných dusíkatých hnojiv............30 8 Vliv lokální aplikace hnojiv na kvalitu hlíz brambor...................................35 9 Ekonomika pracovních postupů hnojení u brambor...................................40 10 Závěry...................................................................................................................41 III Srovnání novosti postupů.............................................................................43 IV Popis uplatnění metodiky.............................................................................45 V Seznam použité související literatury..........................................................45 VI Seznam publikací, které předcházely metodice...........................................47
I CÍL METODIKY Současná úroveň využití minerálních hnojiv při pěstování brambor je nízká (30–50 %). V bramborářských oblastech, kde se uplatňuje záhonové odkamenění půdy před sázením brambor, se v důsledku kypření půdy do větší hloubky rozptyluje hnojivo do většího objemu půdy. Dochází tak ke snižování koncentrace živin včetně pásma v blízkosti hlíz, odkud jsou nejvíce využitelné rostlinou. V bramborářských oblastech převažují lehké a promyvné půdy a dochází k vyplavování živin do povrchových i podzemních vod. Účelem výzkumného řešení a metodiky je přispět k plnění Nitrátové směrnice EU a dalších legislativních norem EU ověřením metod lokální aplikace minerálních hnojiv, snížit dávky minerálních hnojiv a snížit tím chemické zatížení životního prostředí. Cílem jsou metodické pokyny pro uplatnění pracovních postupů umožňujících splnění požadavků EU a Nitrátové směrnice k ochraně půdy, povrchových a podzemních vod a navazujících agro-enviromentálních opatření. Doporučována jsou nová opatření do akčních programů ve zranitelných oblastech při pěstování brambor v souvislosti s Nitrátovou směrnicí. Navržené a doporučené pracovní postupy lokálního pásového hnojení při sázení brambor na odkameněných i neodkameněných půdách tuhým a kapalným hnojivem byly ověřeny v polních pokusech i v poloprovozních podmínkách. Výsledky pokusů a jejich vyhodnocení uvedené v metodice by měly napomoci při rozhodování managementu podniků v oblasti výběru technologií aplikace hnojiv a přípravků v jejich výrobních podmínkách. Cílem je zavedení nových technologických postupů do praxe, zdůvodněných poznatků o možnostech zvýšení využití hnojiv rostlinami brambor při jejich lokální aplikaci při současném zachování nebo zlepšení kvality hlíz a zvýšení výnosů brambor. Metodika by měla podpořit zejména zavádění nových postupů lokálního hnojení s využitím nově navrženého technického řešení aplikátoru kapalných hnojiv a přípravků během sázení i v průběhu rané vegetace při pěstování brambor. Metodika by měla podat managementu výrobních podniků informace a seznámit zemědělskou odbornou veřejnost s výsledky výzkumu, provozního využití a uplatnění technologií lokální aplikace hnojiv při pěstování brambor a přispět tím k ochraně půdy, vody i ovzduší při trvale udržitelném rozvoji agrárního sektoru.
II VLASTNÍ POPIS METODIKY 1
ÚVOD
Brambory zůstávají důležitou potravinou, i když klesá jejich spotřeba i výměra osázených ploch, která se dnes u nás pohybuje do 40 000 ha, je předpoklad, že se na této hodnotě bude výměra půdy stabilizovat při postupném zvyšování výnosů. Postupně klesá podíl brambor k přímé spotřebě, narůstá podíl tržně upravených brambor a výrobků z brambor. Mají uplatnění i v průmyslové nepotravinářské výrobě, zejména pro výrobu škrobu. V bramborářských výrobních oblastech pomáhají k rovnoměrnému rozvoji agrárního sektoru v rámci regionů. Přispívají k udržení zaměstnanosti jak při výrobě, tak i zpracování brambor. Současným úkolem naší zemědělské praxe je plnění požadavků Nitrátové směrnice EU (Směrnice Rady 91/676/EEC, Sbírka zákonů ČR 103/42/2003) na snížení znečišťování povrchových a podzemních vod dusičnany ze zemědělských zdrojů, řešící problematiku dusíku v organické formě (skladování a používání organických hnojiv) a dalších navazujících agro-enviromentálních opatření řešících problematiku hnojení dusíkem v minerální formě. Dalšími neméně důležitými požadavky jsou: zachování produkce brambor v bramborářských výrobních oblastech, zamezení přesunu ploch brambor do nížinných oblastí, podílení se na zachování regionální zaměstnanosti v tradičních bramborářských výrobních oblastech. Nové pracovní postupy lokální pásové aplikace minerálních hnojiv při pěstování brambor umožní vypustit méně účinné pracovní operace jejich rozmetání na půdu na široko. Z technologického hlediska umístění zásobníků tuhých či kapalných minerálních hnojiv umožní nahradit závaží dosud nutná na traktorech pro vyvážení hmotnosti sazeče. Postupy lokální aplikace hnojiv umožní zvýšené využití živin při snížené aplikaci dávky hnojiva. Přínosy lokálního pásového hnojení pod hlízy sázených brambor dle výzkumných poznatků z Anglie a Skotska umožní snížit dávku hnojiva až o 30 %. Využití živin přitom stoupne z 30–50 % při hnojení na široko na 45–65 % při lokální pásové aplikaci hnojiva. Vliv pásového kapalného hnojení na dávku hnojiva a výnos brambor (například dle výzkumu ve Skotsku a Anglii v šesti oblastech, viz tab. 1) byl zjištěn ve snížení dávky kapalných hnojiv v průměru o13,1 % a ve zvýšení výnosu v průměru o16,6 %. V našich podmínkách pěstování brambor vzhledem k většímu zastoupení lehkých promyvných a svažitých půd než v zahraničí může být efekt lokální aplikace hnojiv ještě vyšší. Zvýšení výnosů při zavedení pracovních postupů lokálního pásového hnojení při sázení brambor přináší i u nás obdobné výsledky, jaké byly dosaženy v zahraničí, jak je uvedeno dále v metodice. U sadby se podle výsledků výzkumu ze Skotska a Anglie zvýšil výnos až o 10 %. Při plošné povrchové aplikaci
tuhých hnojiv u konzumních brambor výnos dosahoval 36 t.ha-1, při lokální pásové aplikaci například kapalného hnojiva stoupl až na 44 t.ha-1. Dosáhlo se i zvýšení kvality a výtěžnosti brambor. Kombinace pracovních postupů záhonového způsobu přípravy půdy před sázením brambor a lokální pásové aplikace minerálních tuhých nebo kapalných hnojiv přináší zvýšení výtěžnosti o 5–6 % v porovnání s plochami tradičně připravenými s povrchovým hnojením na široko.
2 STÁVAJÍCÍ AGROTECHNICKÉ POSTUPY A TECHNOLOGICKÉ SYSTÉMY APLIKACE HNOJIV Současná úroveň využití minerálních hnojiv při pěstování brambor je poměrně nízká (30–50 %). V bramborářských výrobních oblastech, kde se stále více uplatňuje záhonové odkamenění půdy před sázením brambor, se v důsledku nakypření půdy do větší hloubky rozptyluje hnojivo do většího objemu půdy. Dochází tak ke snižování koncentrace živin včetně pásma v blízkosti hlíz, odkud jsou živiny nejlépe využitelné rostlinou. V bramborářských oblastech, kde převažují lehké a promyvné půdy, dochází k vyplavování živin do povrchových i podzemních vod a neplnění podmínek ochrany životního prostředí. Na svažitých pozemcích přitom dochází i k ohrožení půd vodní erozí. Účelem metodiky je proto přispět k plnění Nitrátové směrnice EU a dalších legislativních norem u nás. Lokální pásovou aplikací minerálních hnojiv lze snížit dávky minerálních hnojiv, omezit i rizika půdní eroze a snížit chemické zatížení půdy. K hnojení pro brambory se obvykle na podzim zaorává chlévský hnůj v dávce 30–50 t.ha-1. Na jaře se před kypřením půdy před sázením rozmetají na široko minerální hnojiva pomocí odstředivých nebo pneumatických rozmetadel. Kypřením se tato hnojiva rovnoměrně rozptýlí do celého prokypřeného profilu půdy. Při klasické přípravě půdy nářadím s pasivními nebo aktivními pracovními orgány se tak hnojivo dostává do hloubky cca 15 cm. Čím větší je hloubka kypření, tím více však klesá koncentrace živin ve zpracované půdě. Zavedení technologie záhonového způsobu odkamenění před sázením brambor přineslo také další zvětšení hloubky kypření (20–25 cm). Dokonalé nakypření do větší hloubky mimo dalších přínosů zvyšuje výnosy o cca 8 t.ha-1 (FÉR, J.: Závěrečná výzkumná zpráva, VÚZT, Praha, 2000, Z-2383). V ranobramborářských oblastech, kde se kameny prakticky nevyskytují, zavedení tohoto způsobu umožňuje zmenšit obsah hrud ve sklízené hmotě. Větší hloubka kypření však umožní i vynesení většího množství semen plevelů a tím i jejich vzejití. Je proto nutný i větší rozsah použití herbicidů.
V bramborářských oblastech se v půdách vyskytují ve větší míře kameny, které poškozují hlízy při sklizni. Výskyt svažitých pozemků vytváří předpoklady pro vznik půdní eroze. Převažují lehké hlinitopísčité a písčitohlinité půdy, které jsou promyvné. Postupně se zvyšuje podíl minerálních hnojiv při poklesu dávek statkových hnojiv, zejména hnoje, ze kterého se živiny uvolňují pozvolněji. Ve srovnání se zeměmi EU je v našich podmínkách pěstování brambor větší riziko znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku větší svažitosti a promyvnosti půd. V posledních letech uplatňované technologie odkamenění půdy před sázením brambor přispěly ke zlepšení kvality sklízených brambor, ale vzhledem k prokypření půdy se současně projevily také větší intenzitou mineralizačních a nitrifikačních procesů v půdě, a to především v době, kdy rostliny nemohou uvolněné živiny plně využít. Proto je nutné se změnou technologie zpracování půdy změnit také systém hnojení s cílem omezit znečišťování povrchových a podzemních vod. Většina půd v typických oblastech pěstování brambor byla od roku 2003 zařazena do tzv. zranitelných oblastí (viz § 33 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách), které v ČR zaujímají plochu více než 40 % zemědělské půdy. Výstupem řešení výzkumných projektů NAZV MZe ČR mimo jiné jsou také návrhy agro-enviromentálních opatření do akčních programů, která přispějí ve zranitelných oblastech k omezení znečišťování vod dusičnany při pěstování brambor. Řešení současných i budoucích problémů pěstování brambor na svažitých a promyvných půdách vyplývajících z implementace norem a předpisů EU spočívá především v uplatnění technologie záhonového odkamenění půdy před sázením brambor spojeného s lokálním pásovým hnojením sníženou dávkou minerálních dusíkatých hnojiv. V současné době se na jaře před sázením brambor provádí hnojení minerálními hnojivy na široko jako samostatná operace s použitím samojízdných nebo přívěsných traktorových rozmetadel. Hnojivo, které leží na povrchu půdy, je potom bez užitku na povrchu, dokud nedojde k jeho zapravení přípravou půdy nebo jeho rozpuštění dešťovými srážkami. Při kypření půdy dochází k rozptýlení hnojiv do celého nakypřeného půdního profilu. Při tradiční přípravě půdy před sázením brambor se hloubka kypření pohybuje v rozmezí 10–15 cm, při záhonovém odkamenění půdy před sázením se hloubka kypřeného profilu pohybuje mezi 16–27 cm. Dojde tak k dokonalejšímu nakypření půdy do větší hloubky, hnojivo se však rozptýlí do většího objemu půdy, tím však dojde ke snížení jeho koncentrace, včetně pásma v okolí hlíz. Cílem této metodické příručky je správné využití nových postupů hnojení a snížení v praxi používané vysoké dávky aplikovaných hnojiv při zachování popř. i zvýšení výnosů a zlepšení kvality produkovaných brambor a omezení znečišťování povrchových a podzemních vod vyplavováním živin z půdy. 10
Obr. 1. Schéma hnojení granulovaným hnojivem na široko a lokálního hnojení kapalným hnojivem při záhonovém pěstování brambor
3
NOVÉ AGROTECHNICKÉ POSTUPY A TECHNOLOGICKÉ SYSTÉMY LOKÁLNÍ APLIKACE HNOJIV
V zahraničí i u nás ověřované pracovní postupy a technická řešení lokálního pásového hnojení vytvářejí předpoklad redukce znečištění povrchových a podzemních vod a snížení chemické zátěže půdy. Technologie pásového hnojení pod patu při sázení umožňuje přesné umístění živin do míst, kde jsou uloženy optimálně, pro jejich maximální příjem rostlinou a dosažení vyšších výnosů než při stávající technologii. Je založena na principu přesného dávkování živin pod povrch půdy do kořenové zóny, což zvyšuje účinnost využití živin z hnojiva a tím i výnosy. Takto aplikované hnojivo je ve srovnání 11
s plošnou aplikací podstatně lépe chráněno před povrchovým smyvem a erozí ve směru hrůbků. Vzhledem k menší aeraci půdy a nižší teplotě než v povrchové vrstvě půdy je omezena také tvorba nitrátů z aplikovaných dusíkatých hnojiv. Tvorbu nitrátů lze dále omezit aplikací inhibitorů nitrifikace v kombinaci s hnojivy. Dostupnost živin je zajištěna i v suchém období, kdy nedostatek půdní vlhkosti může zabránit efektivnímu využití hnojiva rozmetaného na povrch půdy. Je tím zajištěno, že nemůže dojít i ke spálení klíčků. Lokální nebo pásové hnojení pod patu může být prováděno jak tuhými, tak i kapalnými hnojivy. Aplikace minerálních hnojiv je přesnější a účinnější a jsou omezeny ztráty dusíku. Ze zapraveného dusíkatého hnojiva se v půdě dusík pozvolně uvolňuje a tvorba nitrátového dusíku v půdě je obdobná jako po použití pomalu působícího hnojiva. Dochází k lepšímu využití živin. Lokální pásové hnojení přináší na základě našich i zahraničních poznatků největší efekt u širokořádkových plodin. U brambor se zvýrazňuje efekt tím, že se hnojivo aplikuje blízko rostlin, neprovádí se zbytečně do prostoru mezi řádky. U ploch záhonově odkameněných hnojivo není v prostoru kamenného propustného roštu, účinnost pásově aplikovaného hnojiva je vyšší, neboť při klasické technologii na povrch půdy se při jeho zapravení při přípravě půdy zapravuje do většího půdního profilu, čímž klesá koncentrace živin. Lokální hnojení omezuje ztráty živin, které se z hnojiva uvolňují v době, kdy jsou již využívány rostlinou. Živiny v půdě jsou v pohotovém stavu, zamezí se zátěži životního prostředí, dojde ke snížení celkových aplikovaných dávek živin až o 1/3.
Lokální (pásové) hnojení Lokální pásové hnojení při sázení brambor umožňuje snížit dávky minerálních hnojiv jejich uložením do blízkosti vysázených hlíz v menší lépe využitelné dávce. Adaptéry pro lokální aplikaci hnojiv na sázečích byly již dodávány na prvních sériově vyráběných sázečích ke konci 50. let. Více se však neprosadily pro technické nedostatky a nedostatek vhodných hnojiv. K obnově užití tohoto způsobu došlo po zavedení záhonového způsobu přípravy a odkamenění půdy před sázením brambor. Adaptéry pro lokální aplikaci hnojiv při sázení brambor jsou určeny pro hnojiva: – tuhá (nejčastěji granulovaná) – kapalná. 12
Obr. 2. Schéma způsobu lokálního hnojení granulovaným minerálním hnojivem u brambor
Lokální aplikace tuhých hnojiv Pro aplikaci tuhých hnojiv v ČR se užívají adaptéry nesené na předních ramenech traktoru při sázení a adaptéry před sázečem na zadních ramenech hydrauliky. Tuhá granulovaná hnojiva se ukládají po obou stranách od vysázených hlíz (obr. 2). U vzadu neseného adaptéru (Reekie) (obr. 3) je hnojivo ukládáno v pásu ve vzdálenosti 75–115 mm od hlízy, hloubka uložení hnojiva je nastavitelná. V ČR je v provozu asi 45 kusů těchto adaptérů. Jejich výhodou je malá vzdálenost mezi
Obr. 3. Adaptér pro lokální hnojení před sázecím ústrojím Reekie, Skotsko
13
zapravovacím a sázecím ústrojím, což umožní lepší dodržení vzdálenosti mezi hlízami a hnojivem. Nevýhodou této koncepce je vysoké zatížení ramen zadní hydrauliky, což si vynucuje užití těžších a výkonnějších traktorů. Adaptéry nesené na ramenech přední hydrauliky v ČR vyráběla např. STS Olbramovice, jsou dodávány také prostřednictvím obchodních zástupců firem Reekie a Grimme. Používají se již desítky kusů těchto strojů. Výhodou varianty je rovnoměrné zatížení přední a zadní části traktoru, nevýhodou větší vzdálenost adaptéru od sázecího ústrojí a méně přesné udržování vzdálenosti hlíz a hnojiva. Nevýhodou je však nutnost použití silnějšího traktoru s předními hydraulickými rameny. Uvedené nedostatky adaptérů se ve Skotsku pokouší odstranit firma Chafer tím, že zásobník tuhých hnojiv je umístěn před traktorem, odkud je hnojivo pneumaticky dopravováno k zapravovacím tělesům, umístěným na sázeči.
Lokální hnojení kapalnými hnojivy Ve Skotsku se k hnojení brambor při sázení užívá kapalných hnojiv dodávaných firmou Hydro. Tato firma dodává bezplatně zemědělcům pro jejich aplikaci adaptéry vyráběné firmou Chafer (obr. 4). Firma Hydro ve svých materiálech prezentuje desetileté výsledky v různých oblastech Anglie. Úspory použitím lokální aplikace kapalného hnojiva v porovnání s tuhým hnojivem se pohybují mezi 2 až 25 % při zvýšení výnosu o 10,6 až 20,6 % (tab. 1). Použití kapalného hnojiva má vliv na zvětšení podílu větších hlíz (obr. 5). Dalším přínosem je vyšší přístupnost živin v kapalném hnojivu pro rostliny oproti tuhým hnojivům. V suchých letech jsou i při sklizni patrné zbytky nerozpuštěných tuhých hnojiv v půdě.
Obr. 4. Adaptér pro lokální kapalné hnojení na kultivačním nářadí Chafer, Anglie 14
Adaptéry pro kapalná hnojiva mají nádrž umístěnou na traktoru vpředu. Hydraulicky poháněné čerpadlo dodává hnojivo přes regulátor tlaku do aplikačních krojidel, která jsou uchycena k pomocnému rámu před sázečem nebo přímo na rám sázeče. Krojidla jsou umístěna symetricky od vysázených hlíz. Pro kontrolu průtoku k jednotlivým krojidlům se používají indikátory průtoku. Tab. 1. Vliv lokálního kapalného pásového hnojení na dávku hnojiva a výnos brambor (Anglie, Skotsko) Oblast
Snížení dávky kapalných hnojiv v %
Zvýšení výnosu v %
Yorkshire
9,0
14,0
Lincolnshire
15,7
18,3
Cambridgeshire
15,3
16,2
Norfolk
25,0
19,6
Shropshire
11,3
20,6
Scotland
2,0
10,6
Průměr
13,1
16,6
poþet hlíz [1000.ha-1] výnos [0,1 t.ha-1]
500 400 300 200 100 0 <40
40-60
>60
výnos
velikost hlíz [mm] kapalné
85% kapalné, 15 % tuhé
granulované
Obr. 5. Porovnání vlivu granulovaného a kapalného hnojení na velikost hlíz a výnos 15
Faktory a podmínky ovlivňující správné hnojení u brambor Ze získaných poznatků našeho výzkumu vyplývá, že zpracování půdy při pěstování brambor, dávka i forma minerálního hnojiva měly vliv na tvorbu nitrátového dusíku v půdě. Zejména při odběru vzorků půdy v červnu byly zjištěny vysoké obsahy nitrátů v horní vrstvě půdy, přičemž největší hodnoty byly získány po plošné aplikaci vyšší dávky (120 kg N.ha-1) granulovaného síranu amonného. Vysoké množství nitrátového dusíku v půdě v raném období vegetace (před intenzivním příjmem dusíku rostlinami) představuje na promyvné půdě značné riziko znečištění povrchových a podzemních vod nitráty. Ke zvýšení množství nitrátů v půdě přispěla technologie zpracování půdy s odkameněním, kde větší aerace půdy mohla způsobit rychlejší tvorbu nitrátů v půdě. Po lokální aplikaci hnojiv při sázení brambor bylo zjištěné množství nitrátového dusíku v půdě většinou nižší než po aplikaci na široko. Kromě toho je hnojivo při lokální aplikaci ukládáno do prostoru s intenzivním následným prokořeněním a menším rizikem vyplavení do podorničí. Nároky brambor na využití živin, zejména dusíkatých hnojiv, během vegetačního období jsou nerovnoměrné. Kořenový systém brambor se vyvíjí se značným časovým zpožděním po začátku tvorby nitrátů z aplikovaných hnojiv v půdě, což omezuje jejich využití rostlinami. V prvních šesti týdnech po sázení je vývoj rostlin brambor velmi pomalý. Během tohoto období přijímají jen malé množství dusíku, cca do 20 kg.ha-1. Avšak v období do květu je přijato více než 80 % veškerého dusíku. To znamená, že v průběhu 12 týdnů potřebuje mít porost brambor k dispozici přibližně 140 kg N.ha-1. Aby bylo zajištěno optimální zásobení dusíkem, musí být dusík v dostatečném množství k dispozici rostlinám v horní vrstvě půdy v době jeho největší potřeby. Na obrázku (obr. 6), který znázorňuje
Obr. 6. Schéma střední spotřeby dusíku v růstových vegetačních fázích brambor 16
popsaný vývoj, je schématicky zobrazena průměrná potřeba dusíku v různých růstových fázích brambor. Proto je velmi důležité správnými výživářskými opatřeními zabezpečit, aby rostliny měly dostatek dusíku v kořenové zóně v době jeho nejvyšší spotřeby. To je možné dosáhnout buď aplikací hnojiv se stabilizovaným dusíkem (zejména s inhibitory nitrifikace) při sázení brambor nebo lokální aplikací kapalných hnojiv do půdy během vegetace rostlin a v omezené míře také postřikem na list. Po lokální aplikaci hnojiv při sázení brambor bylo zjištěno, ve srovnání s aplikací na široko menší množství nitrátového dusíku v půdě a tím i menší riziko znečištění povrchových a podzemních vod nitráty. Vliv lokální aplikace tuhých i kapalných minerálních dusíkatých hnojiv při sázení brambor byl v polních parcelních pokusech sledován ve VS Valečov při VÚB Havlíčkův Brod, s.r.o. a v provozních podmínkách v ZD Vysočina Želiv v podmínkách bramborářské oblasti Českomoravské vysočiny v letech 2004–2006. Sledován byl vliv způsobu aplikace minerálních hnojiv na výnos hlíz a jejich kvalitu v podmínkách přípravy půdy technologií odkameňování. Sledován byl také obsah a pohyb minerálního dusíku v půdě. Byl zjištěn pozitivní vliv lokální aplikace minerálních hnojiv při sázení brambor na využití živin rostlinami. Nejvyššího výnosu hlíz bylo dosahováno u variant s lokální aplikací kapalného minerálního hnojiva DAM 390. U lokální aplikace tuhého minerálního hnojiva při sázení byla prokázána možnost snížení dávky hnojiva při zachování výnosu hlíz ve srovnání s plošnou aplikací hnojiva. Z hlediska kvalitativních ukazatelů hlíz nebyly mezi jednotlivými zkoušenými variantami ve většině případů zjištěny průkazné rozdíly. Provozní pokusy potvrdily výsledky parcelních pokusů. U varianty přihnojení kapalným hnojivem byl zjištěn nárůst skutečného výnosu o 13 % oproti kontrolní nepřihnojené ploše a o 10 % v porovnání s variantou přihnojení tuhým hnojivem NPK. Byl zjištěn o 15 % vyšší podíl velkých hlíz nad 50 mm u varianty s kapalným hnojivem oproti variantě s tuhým granulovaným hnojivem. Při obdobné úrovni výnosů byly zjištěny nižší náklady na aplikaci kapalných hnojiv než při použití tuhých hnojiv. Z výsledků polních parcelních pokusů získaných v jednotlivých letech byl patrný významný vliv průběhu povětrnostních podmínek na všechny sledované ukazatele. Pozitivní vliv lokální aplikace tuhého minerálního N-hnojiva se projevil již při sledování výživného stavu porostu ve vegetaci. Z hlediska výnosu hlíz byly nejlepší výsledky získány při použití lokální aplikace kapalného minerálního hnojiva DAM 390, které bylo do pokusů zařazeno v letech 2005 a 2006. Také varianty s lokální aplikací tuhého minerálního hnojiva výnosově převyšovaly varianty s plošnou aplikací. Na základě dosavadních polních pokusů, tj.výsledků ze tří let, lze konstatovat, že lokální aplikací lze snížit dávku dusíku v minerálním hnojivu ve srovnání s plošnou aplikací při zachování výnosu hlíz. Z výsledků provozních 17
pokusů lze konstatovat obdobné výnosové i kvalitativní parametry vypěstovaných brambor jako v polních parcelních pokusech. Lepší výsledky využití hnojiva byly zjištěny při lokání aplikaci kapalného hnojiva než u tuhého hnojiva. Lokální aplikace kapalných hnojiv má efekt i pro ostatní živiny, zejména z hlediska přístupných živin. Pro aplikaci kapalných hnojiv lze využít speciální aplikační techniku z dovozu nebo v metodice prezentovaný aplikátor kapalných přípravků, ověřený v rámci řešení výzkumného projektu jako funkční model, jehož technické řešení je průmyslově-právně chráněno užitným vzorem.
4
VLIV LOKÁLNÍ APLIKACE NA VYUŽITÍ DUSÍKU Z TUHÝCH A KAPALNÝCH MINERÁLNÍCH N HNOJIV V POLNÍCH POKUSECH
Pro zjištění vlivu lokální aplikace tuhých a kapalných minerálních N hnojiv při výsadbě byly v letech 2004–2007 založeny polní pokusy ve VS Valečov při VÚB Havlíčkův Brod, s.r.o. V podmínkách technologie záhonového odkameňování byly lokálně aplikovány dávky N 80 a 120 kg.ha-1. Pro srovnání byly založeny i varianty s plošnou aplikací stejných dávek hnojiv technologií záhonového odkameňování a klasické technologie.
Vliv variant hnojení na vývoj porostu, výnosové a kvalitativní ukazatele Různé technologie aplikace tuhých minerálních hnojiv se projevují na porostu již v průběhu vegetace. Při sledování vývoje porostu a hodnocení jeho výživného stavu v prováděných pokusech bylo příznivějších hodnot dosahováno u variant s lokální aplikací tuhého hnojiva ve srovnání s jeho plošnou aplikací. Tab. 2. Varianty polních parcelních pokusů v letech 2004–2007 Konvenční technologie aplikace tuhého min. N hnojiva na široko
Technologie odkameňování lokální aplikace kapalného min. N hnojiva
aplikace tuhého min. N hnojiva na široko
lokální aplikace tuhého min. N hnojiva
80 kgN.ha-1
120 kgN.ha-1
80 kgN.ha-1
120 kgN.ha-1
80 kgN.ha-1
120 kgN.ha-1
80 kgN.ha-1
120 kgN.ha-1
var. 1
var. 2
var. 3
var.4
var. 5
var. 6
var. 7
var. 8
18
2004
2005 65
60
60
55
55
výnos t.ha-1
výnos t.ha-1
65
50 45 40
50 45 40 35
35 1
2
3 4 varianta
5
6
7
1
8
2
3 4 varianta
6
7
8
6
7
8
2007
65
65
60
60
55
55
výnos t.ha-1
výnos t.ha-1
2006
5
50 45 40
50 45 40 35
35 1
2
3
4 varianta
5
6
7
8
1
2
3
4 5 varianta
chybové úsečky dokumentují Dmin pro α = 0,01, Tukey Obr. 7. Vliv variant hnojení na výnos hlíz v jednotlivých pokusných letech
Vliv variant na výnos hlíz je shrnut na obr. 7, na kterém je patrný velice silný vliv průběhu povětrnostních podmínek na všechny sledované ukazatele. Pozitivní vliv lokální aplikace tuhého minerálního N hnojiva se projevil již při sledování výživného stavu porostu ve vegetaci. Z hlediska výnosu hlíz byly nejlepší výsledky získány při použití lokální aplikace kapalného minerálního hnojiva DAM 390, které bylo do pokusů zařazeno v letech 2005 až 2007. Také varianty s lokální aplikací tuhého minerálního hnojiva výnosově převyšovaly varianty s plošnou aplikací. Na základě výsledků polních pokusů lze s výjimkou roku 2007 konstatovat, že lokální aplikací je možné snížit dávku dusíku v minerálním hnojivu ve srovnání s plošnou aplikací při zachování výnosu hlíz. Z pokusných let 2004–2007 byly extrémní roky 2006 a 2007, a to především z hlediska srážek. V pokusech se projevil nepříznivý dopad nedostatku srážek zejména v technologii záhonového odkameňování u lokální aplikace minerálních tuhých hnojiv. V suché půdě v hrůbcích je ztíženo vsakování dešťové vody, ta stéká po bocích hrůbků a snižuje se tak provlhčení v místech, kde je hnojivo uloženo. Nedochází k rozpouštění hnojiva a zpřístupnění živin rostlinám. Z tohoto důvodu byl v roce 2007 (nejsušší ze čtyř pokusných let) zaznamenán nejnižší výnos právě u variant s lokální aplikací tuhého hnojiva. 19
Lokální aplikace kapalného minerálního hnojiva (v pokusech DAM 390) se ukázala jako velice perspektivní. Nejvyšší výnosy hlíz byly zaznamenány v letech 2005 a 2006 právě na variantách, kde byla provedena lokální aplikace kapalného hnojiva při sázení. V roce 2005 bylo toto zvýšení statisticky průkazné u varianty s 80 kgN.ha-1 ve srovnání se stejnou dávkou N v síranu amonném aplikovaném plošně. Z hlediska výtěžnosti hlíz v jednotlivých velikostních třídách byly nejpříznivější výsledky zjištěny opět u variant s lokální aplikací kapalných minerálních hnojiv. Vyšší výtěžnost hlíz dosahovaly tyto varianty ve velikostních třídách 35–55 mm a nad 35 mm. V roce 2005 byly diference u těchto variant statisticky průkazné téměř se všemi ostatními sledovanými variantami ve velikostní třídě 35–55 mm.
Výhody a nevýhody, doporučení Lokální aplikací minerálních hnojiv při sázení lze snížit dávku dusíku v minerálním hnojivu ve srovnání s plošnou aplikací při zachování výnosu hlíz a kvality produkce. Z výsledků výnosů je patrné, že při příznivých podmínkách v průběhu vegetace může dávka 80 kg N.ha-1 aplikovaná lokálně nahradit 120 kg N.ha-1 ve stejném hnojivu aplikovaném plošně. Úspora spočívá nejen v ušetření finančních prostředků za hnojivo, ale i snížení rizika zátěže prostředí nitráty. Výsledky samozřejmě ovlivňuje řada faktorů, mezi nejsilnější patří průběh povětrnostních podmínek během vegetace. Jednou z nevýhod lokální aplikace je potřeba provlhčení půdy v místech uložení hnojiva (především granulovaného). Po větším proschnutí půdy v hrůbcích je ztíženo vsakování dešťové vody, ta stéká po bocích hrůbků a snižuje se tak provlhčení v místech, kde je hnojivo uloženo. Nedochází k rozpouštění hnojiva a zpřístupnění živin rostlinám. Za perspektivní způsob z hlediska účinnosti využití dodané výživy lze proto považovat lokální aplikaci zejména kapalného minerálního hnojiva. Ze tří pokusných let, ve kterých byla aplikace kapalného minerálního hnojiva zkoušena, byly ve dvou letech zaznamenány nejvyšší výnosy právě u těchto variant.
20
5
ZMĚNY OBSAHU NITRÁTOVÉHO DUSÍKU V PŮDĚ PO RŮZNÉM ZPŮSOBU HNOJENÍ A ZAKLÁDÁNÍ POROSTU BRAMBOR
Brambory jsou u nás většinou pěstovány na písčitohlinitých promyvných půdách v oblastech se zvýšenými nároky na ochranu vod (zranitelné oblasti, pásma ochrany vodních zdrojů). Významným zdrojem plošného znečištění povrchových i podzemních vod ze zemědělství je vyplavování nitrátů z půdy v době, kdy je nízký odběr dusíku rostlinami. Před sázením brambor jsou často aplikovány vysoké dávky dusíkatých minerálních hnojiv 80–120 kg N.ha-1, přičemž rostliny mohou tento dusík začít využívat nejdříve za 4–6 týdnů. Kromě minerálních hnojiv jsou k bramborám aplikována také statková hnojiva, ze kterých se po prohřátí půdy v květnu a v červnu uvolňuje další minerální dusík. Intenzivní prokypření půdního profilu při používání záhonového odkamenění půdy před sázením brambor přispívá k rychlejší mineralizaci dusíku z organických látek v půdě a ve statkových hnojivech a k tvorbě nitrátového dusíku, jehož množství v půdě před začátkem příjmu rostlinami často dosahuje hodnot přesahujících 200 kg N.ha-1. Přitom na základě našich poznatků zjištěných v polních pokusech s hnojením brambor různými dusíkatými hnojivy značenými izotopem 15N se pohyboval celkový odběr dusíku hlízami a natí brambor pěstovaných na odkameněné půdě v průměru od 150 do 190 kg N.ha-1 při výnosech hlíz 35–50 t.ha-1. Z toho podíl dusíku z aplikovaných hnojiv na celkovém odběru N rostlinami představoval v průměru jen 25–35 %. K vyššímu využití dusíku z aplikovaných hnojiv rostlinami a k omezení tvorby nitrátového dusíku v půdě a s tím spojeným snížením rizika znečištění vod může přispívat lokální aplikace minerálních hnojiv při sázení brambor nebo v průběhu jejich vegetace. Využití živin z lokálně aplikovaných hnojiv rostlinami závisí na pohybu vody ze srážek v půdě a na dostatečném povlhčení půdy v prokořeněné zóně a v místech uložení hnojiva. Při používání záhonového odkamenění půdy při pěstování brambor dochází na písčitých a kamenitých půdách k preferenčnímu proudění vody kamenným roštem a vysychání půdy v hrůbcích. Na písčitohlinitých půdách se při odkamenění spolu s kameny ukládají většinou také hroudy, které po přejezdu kol traktoru vytváří v kolejových brázdách kompaktní vrstvu se sníženou propustností pro srážkovou vodu. Kromě toho na těchto půdách často dochází po prvních intenzivnějších srážkách k poškození půdní struktury na povrchu hrůbku a splavení jemných půdních částic do brázdy. To urychluje odtok vody již při nízké svažitosti půdy a snižuje množství vody v kořenové zóně potřebné k růstu rostlin a využití živin z aplikovaných hnojiv. Zejména živiny z tuhých hnojiv s menší rozpustností pak nemusí být využity rostlinami a v případě dusíku se zvyšuje riziko znečištění vod nitráty po sklizni brambor. 21
Na obr. 8 jsou znázorněny vysoké obsahy nitrátového dusíku v půdě do hloubky 60 cm v polních pokusech na stanovišti Valečov po vzejití brambor a zapojení porostu (červen), kdy u všech variant hnojení byly zjištěné hodnoty vyšší než 150 kg N.ha-1 a nejvyšší obsah nitrátů v půdě (253 kg N.ha-1) byl zjištěn po plošné aplikaci síranu amonného před sázením brambor do odkameněné půdy. þerven, þervenec: prĤmČr 2004-05
NO3-N [kg.ha-1]
300
hloubka odbČru 0-0,3 m
0,3-0,6 m
250 200 150 100 50 0
1
2
Konvenční technologie
3
4
5
6
Technologie odkameňování
-1 -1 Obr.8: Obsah nitrátového dusíku v pĤdČ3:pod bramborami vegetace 1: hnojení 80 kg N.ha na široko hnojení 80 kg N.habČhem na široko
.ha-1] NO3-N [kg.ha
2: hnojení 120 kg N.ha-1 na široko 4: hnojení 120 kg N.ha-1 na široko 5: hnojení 80 kg N.ha-1, lokální aplikace -1 6: hnojení hloubka odbČru120 kg N.ha , lokální aplikace Ĝíjen: prĤmČr 2004-05 m brambor 0,3-0,6(červen, m Obr. 8. Obsah nitrátového dusíku v půdě během 0-0,3 vegetace červenec) 100 po různém způsobu hnojení síranem amonným 80
V počátečních fázích růstu přijímají rostliny z půdy jen malé množství dusíku 60 (obr. 6) a vysoký obsah nitrátů v půdě v tomto období představuje značné riziko jejich vyplavení do spodních vrstev půdy. V této době nejsou výjimečné intenzivní 40 srážky, po kterých může docházet ke znečištění povrchových a podzemních vod nitráty. Ke20 zvýšení množtví nitrátů v půdě přispěla jak vyšší dávka hnojiva, tak i větší prokypření půdy při jejím odkamenění. Na snížení množství nitrátů v půdě 0 vliv lokální aplikace hnojiva, které je ukládáno do prostoru s následměla příznivý 1 2 3 4 5 6 podorničí. Také ným intenzivním prokořeněním a s menším rizikem vyplavení do v červenci před kvetením brambor byl zjištěn vysoký obsah nitrátů v půdě, který -1 uObr.9: všech variant byl vyšší než 100dusíku kg NOv3 –pĤdČ N.hapo asklizni u variant s plošnou Obsah hnojení reziduálního nitrátového brambor aplikací vyšší dávky hnojiva překročil 200 kg NO3 – N.ha-1. Přestože v této době vrcholí příjem dusíku z půdy rostlinami, část dusíku z této vysoké zásoby nemusí Varianty: být využita zůstává v půdě po sklizni brambor (obr. 9), což vytváří další riziko Konvenþníatechnologie -1 znečištění vod. 1: 80 kg N.ha na široko
-1 2: 120 kg N.ha na široko Technologie odkameĖování 22 -1 3: 80 kg N.ha na široko -1 4: 120 kg N.ha na široko -1 5: 80 kg N.ha , lokální aplikace
Obr.8: Obsah nitrátového dusíku v pĤdČ pod bramborami bČhem vegetace hloubka odbČru 0-0,3 m
Ĝíjen: prĤmČr 2004-05
.ha-1] NO3-N [kg.ha
100
0,3-0,6 m
80 60 40 20 0
1
2
3
4
5
6
Konvenční technologie Technologie odkameňování -1 1: hnojení 80 kg N.ha na široko 3: hnojení 80 vkgpĤdČ N.ha-1po nasklizni široko brambor Obr.9: Obsah reziduálního nitrátového dusíku 2: hnojení 120 kg N.ha-1 na široko 4: hnojení 120 kg N.ha-1 na široko 5: hnojení 80 kg N.ha-1, lokální aplikace Varianty: 6: hnojení 120 kg N.ha-1, lokální aplikace
Konvenþní technologie Obr. 9. Obsah nitrátového dusíku v půdě během vegetace brambor -1 1: 80 kg N.ha na široko -1 2: 120 kg N.ha na široko Technologie odkameĖování -1 ZHODNOCENÍ STAVU A doporučení PRO PRAXI na široko 3: 80 kg N.haSOUČASNÉHO -1 4: 120 kg N.ha na široko -1 Při5:pěstování brambor zjištěno vysoké množství nitrátového dusí80 kg N.ha , lokálníbylo aplikace -1 ku v 6:půdě, které může být zdrojem 120 kg N.ha , lokální aplikace znečištění povrchových a podzemních vod nitráty. Přitom největší rizika vznikají po větším množství srážek v době, kdy je nízký nebo žádný příjem dusíku rostlinami (květen-červen, období po sklizni). Na tvorbu nitrátů v půdě a jejich využití rostlinami má vliv hnojení statkovými a minerálními dusíkatými hnojivy, zpracování půdy před sázením brambor, stav porostu a průběh povětrnosti v daném ročníku. Intenzivnější prokypření půdního profilu při používání záhonového odkamenění půdy před sázením brambor než u konvenční technologie bez odkamenění přispívá k rychlejší mineralizaci dusíku z půdy a statkových hnojiv a k tvorbě nitrátového dusíku, jehož množství v půdě před začátkem příjmu rostlinami často dosahuje hodnot přesahujících 200 kg N.ha-1. Na snížení obsahu nitrátů v půdě a tím i omezení rizik znečišťování povrchových a podzemních vod má ve většině let příznivý vliv lokální aplikace dusíkatých minerálních hnojiv do hrůbku při sázení brambor, popř. v raných fázích jejich vegetace. Doporučení vhodných metodických postupů k omezení rizik znečišťování vod nitráty:
23
• Při hnojení dusíkem před sázením brambor používat hnojiva s amonnou nebo amidickou formou dusíku (síran amonný, močovina, ALZON, UREAstabil). • Při stanovení dávky dusíku (většinou 60–120 kg N.ha-1) v minerálních hnojivech vycházet z množství dusíku aplikovaného v organických, resp. statkových hnojivech a obsahu Nmin v půdě před hnojením brambor. • Čím dříve hnojíme a čím více je půda písčitá a promyvná, tím je vhodnější použití dusíkatých hnojiv s inhibitory nitrifikace (např. ALZON). Tato hnojiva je vhodné po aplikaci zapravit do půdy. • Při lokální aplikaci při sázení brambor používat tuhá hnojiva s dobrou rozpustností granulí nebo kapalná hnojiva. Ve vlhčích oblastech a na promyvných půdách je vhodné použití hnojiv s inhibitory nitrifikace. • Při lokální aplikaci v průběhu vegetace brambor používat kapalná hnojiva (např. DAM). Zejména v sušších ročnících je třeba aplikovat kapalné hnojivo co nejdříve po vzejití a zapojení porostu brambor, protože při pozdější aplikaci může docházet k většímu poškození porostu a zároveň k nižšímu využití dusíku z aplikovaného hnojiva rostlinami. • Aplikace hnojiv během vegetace brambor zvyšuje využití dusíku rostlinami a snižuje ztráty N především ve vlhkých letech a při pěstování brambor na promyvných půdách, zatímco při průměrně vlhkých až sušších letech je vyšší efektivnost hnojení a menší ztráty N při aplikaci hnojiv při sázení brambor.
6
LOKÁLNÍ APLIKACE TUHÝCH DUSÍKATÝCH HNOJIV V PROVOZNÍCH PODMÍNKÁCH
Aplikace tuhých dusíkatých hnojiv v bramborářské výrobní oblasti Ověření postupů zvýšeného využití tuhých dusíkatých hnojiv lokální aplikací v provozních podmínkách bylo prováděno v oblasti Vysočiny. Vyhodnocovány byly poznatky o možnostech zvýšeného využití živin dodaných lokální aplikací tuhého minerálního hnojiva v porovnání s hnojením na široko. Poznatky o vlivu lokálních aplikací hnojiv na výnosy a poškození hlíz, vnitřní kvalitu a ekonomiku pěstování brambor. Možnosti snížení dávek aplikovaných hnojiv. Pro lokální hnojení založených pokusů tuhými hnojivy byla používána technika i hnojiva spolupracujících zemědělských podniků. 24
Provozní ověřování lokální aplikace tuhých dusíkatých hnojiv v bramborářské výrobní oblasti Provozní ověřování lokálního přihnojení tuhým dusíkatým hnojivem bylo provedeno hnojivem NPK (15 %, 15 %, 15 %) a hnojivem ALZON (46 % N) ve srovnatelných dávkách dusíku (55–60 kgN.ha-1). K sázení na pokusu se použil dvouřádkový sázeč Grimme GL 32B s aplikátorem na lokální aplikaci tuhých hnojiv Reekie v soupravě s traktorem John Deere JD 6910 (obr. 10).
Obr. 10. Dvouřádkový sázeč Grimme GL 32B s lokální aplikací tuhých dusíkatých hnojiv s postřikovým zařízením hlíz proti kořenomorce
Metodika hodnocení poloprovozního pokusu přihnojení TPH Pokusná plocha i kontrolní úseky (čtyři záhony nepřihnojené jako kontrolní) byly zaměřeny a byl zjištěn výnos brambor na třech místech délky záhonu v jednotlivých variantách z odebraných vzorků z 1 m2 před vlastní sklizní. Při vlastní sklizni byl zjištěn na mostové váze celkový výnos brambor na každé variantě hnojení a kontrole. Ze vzorků bylo laboratorně vyhodnoceno velikostní spektrum brambor na jednotlivých variantách hnojení. Výsledky porovnání velikostního složení brambor a odhadu výnosů z odebraných vzorků z pokusných ploch před sklizní a skutečného výnosu jsou znázorněny na grafech (obr. 11 a 12). Před založením pokusu, tj. před sázením, během vegetace a po sklizni, byly průběžně odebírány půdní vzorky z ornice a podorničí na stanovení obsahu nitrátového a amonného dusíku v půdě a laboratorně analyzovány řešitelem VÚRV, v.v.i., Praha pro stanovení využití dusíkatých hnojiv a jejich možných úniků. Obdobně byly odebírány půdní vzorky na dalších stanovištích polních výživářských a poloprovozních pokusů. Při zakládání provozních pokusů sázení s aplikací tuhých minerálních hnojiv (TPH) byly měřeny časové snímky použité strojní linky firmy REEKIE pro přípravu půdy před sázením záhonovým odkameněním. Provozně byly sledovány a měřeny i časové snímky výkonnostních parametrů při 25
sázení sázečem firmy GRIMME s adaptérem pro aplikaci tuhých hnojiv (obr. 10) a sázečů bez adaptérů. Výkonnosti sázečů byly srovnatelné. <30 mm
Porovnání velikostního spektra hlíz
30-50 mm
>50 mm
100%
hmotnostní zastoupení hlíz [%]
90% 37,9
80%
45,8
41,5
46,5
47,0
42,1
70%
49,9
60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
4,7
4,0
DAM 50 kg N.ha-1
DAM+Piadin 50 kg N.ha-1
5,0
2,8 ALZON tuhý 60 kg N.ha-1
3,4
NPK ALZON tekutý 50 kg N.ha-1 60 kg N.ha-1
4,4
5,0
DAM Kontrola 50 kg N.ha-1 - nepĜihnojeno pĜihnojeno 12.6.07
Varianta hnojení
Obr. 11. Velikostní spektrum hlíz brambor z odebraných vzorků poloprovozního pokusu 50 45 40
Výnos nos [t.ha-1]
35 30 25 20 15 10 5 0
DAM 50 kg N.ha-1
DAM+Piadin 50 kg N.ha-1
ALZON tuhý 60 kg N.ha-1
ALZON tekutý NPK 60 kg N.ha-1 50 kg N.ha-1
Kontrola - DAM 50 kg N.ha-1 pĜihnojeno 12.6.07
Kontrola - nepĜihnojeno
Varianta pĜihnojení Výnos brambor (odhady ze vzorkĤ pĜed sklizní)
Výnos skuteþnost - prĤmČr na variantČ
Obr. 12. Porovnání skutečného výnosu a odhadu výnosu hlíz brambor podle varianty přihnojení 26
Aplikace tuhých dusíkatých hnojiv v ranobramborářské výrobní oblasti V ranobramborářském zemědělském podniku byla provedena měření při přípravě půdy a sázení brambor s přihnojením tuhým hnojivem. Příprava půdy k sázení zde byla prováděna dodavatelsky záhonovým způsobem soupravou pro odkamenění sestavenou ze čtyřradličného rýhovače Scan Stone, Skotsko a separátoru hrud a kamenů Reekie. Pro sázení s přihnojením tuhým hnojivem byl použit šestiřádkový sázeč Underhaug – Norsko s aplikátorem tuhých hnojiv a zařízením pro postřik sadby proti kořenomorce (obr. 13).
Obr. 13. Šestiřádkový sázeč brambor Underhaug, Norsko, s aplikátorem tuhých hnojiv a zařízením pro postřik sadby proti kořenomorce
Metodika hodnocení poloprovozního pokusu stanoviště v ranobramborářské oblasti Před založením pokusu, tj. před sázením, během vegetace a po sklizni, byly odebírány půdní vzorky z ornice a podorničí na stanovení obsahu nitrátového a amonného dusíku v půdě a ve spolupráci s řešitelem VÚRV, v.v.i., Praha laboratorně analyzovány pro stanovení využití dusíkatých hnojiv během vegetace. Výsledky odběrů půdních vzorků, laboratorních rozborů a jejich vyhodnocení obsahu nitrátů jsou znázorněny v grafech na obr. 14 a 15. Na pokusné ploše byl zjištěn výnos brambor na třech místech délky záhonu v jednotlivých variantách z odebraných vzorků z 1 m2 před vlastní sklizní. Při vlastní sklizni byl zjištěn celkový výnos brambor na pokusné ploše. Z odebraných vzorků bylo vyhodnoceno velikostní spektrum brambor na pokusném stanovišti. Výsledky porovnání velikostního složení brambor a odhadu výnosů z odebraných vzorků na pokusné ploše během vegetace před sklizní a skutečného výnosu po sklizni jsou znázorněny na grafech (obr. 16 a 17). 27
hloubka odbČru 0 - 0,3m
200 180
0,3 - 0,6m
84,5
160
NH4-N [kg N.ha-1]
140 120 100 80 60
110,2
40 20 0
9,9 1,1
1,0
15.3.2007pĜed sázením
24,6
4,0
0,0
1,5
17.4.2007po sázení 5.6.2007 vegetace 21.6.2007 v kvČtu
1,5
2.8.2007 po desikaci
3,2
1,0
15.8.2007po sklizni
Datum odbČru - vegetaþní doba
Obr. 14. Obsah amonného dusíku v půdě během vegetace a po sklizni při pěstování raných brambor
hloubka odbČru 0 - 0,3m
250
0,3 - 0,6m
200
NO3-N [kgN.ha gN.ha-1]
128,6
150 61,2
100 51,1
50
20,2
54 0 54,0
121,1 88,7
43,3
38,8
0
15.3.2007pĜed sázením
17.4.2007po sázení
5.6.2007 vegetace
58,3
72,0
21.6.2007 v kvČtu 2.8.2007 po desikaci 15.8.2007po sklizni
Datum odbČru - vegetaþní doba
Obr. 15. Obsah nitrátového dusíku v půdě při pěstování brambor v ranobramborářské oblasti
28
2,7
100%
Procentický ký podíl hmotnostní nostní [% hm]]
90%
11,9
80%
43,6
70%
69,8
60% 50%
vČtší Č ší než ž 50 0 mm
74,1
30- 50 mm menší než 30mm
40%
43,4
30% 20% 10%
79,5
27,2 14,0
13,0
PrĤmČr 21.6.07
PrĤmČr 28.6.07
0%
17,1
3,1 3 1
3,5 3 5
PrĤmČr 2.8.07
PrĤmČr 15.8.07
Datum odbČru vzorkĤ
Obr. 16. Časový průběh hmotnostního spektra hlíz brambor během vegetace
60
Odhad výnosu [t.ha-1]
50
46,1
45,6 40,0
40 30 20
21,9
20,1
10 0 PrĤmČr 21.6.07
PrĤmČr 28.6.07
PrĤmČr 2.8.07
PrĤmČr 15.8.07
Výnos brambor (skuteþnost pĜi sklizni)
Datum mČĜení a odbČru vzorkĤ Výnos brambor (odhady vzorkĤ pĜed sklizní)
Polyg. (Výnos brambor (odhady vzorkĤ pĜed sklizní))
Obr. 17. Časový průběh výnosového potenciálu brambor na pokusném stanovišti v ranobramborářské oblasti
29
Z vyhodnocení obsahu nitrátů v půdě na stanovišti znázorněném v grafech na obr. 14 a 15 vyplývá, že nejvyšší obsahy amonného a nitrátového dusíku v půdě byly ihned po sázení brambor. Vysoký obsah nitrátů (celkem 230 kgN.ha-1) v podorničí signalizoval v tomto období vegetace možný únik do spodních vod. Obsah nitrátů v ornici byl také vysoký (celkem 212 kgN.ha-1) a v případě přívalových dešťů bylo velké riziko vyplavení nitrátů i do povrchových vod. Další průběh odpovídal odběru živin během vegetace a průběhu přihnojení během vegetace. Z grafu na obr. 15 jsou viditelné vysoké zbytky nitrátového dusíku 58–72 kgN.ha-1 v podorničí po ukončení vegetace a sklizni. Výsledky svědčí o možnosti až 50 % úspor hnojiva při rovnoměrnějším rozložení dodávky živin zejména při sázení brambor i v průběhu rané i další vegetace. Změny v průběhu velikostního spektra hlíz v grafu na obr. 16 svědčí o předávkování živinami, zejména dusíkem. Podíl velkých hlíz byl velmi vysoký 70–80 % na úkor hlíz střední velikosti. Výnosový potenciál znázorněný v grafu na obr. 17 byl vlivem nadměrného hnojení a samozřejmě i použité závlahy vysoký a dosahoval při odhadu z odebraných vzorků před sklizní 45 t.ha-1. Skutečný zjištěný průměrný výnos brambor při sklizni byl 40 t.ha-1.
7
PROVOZNÍ OVĚŘOVÁNÍ LOKÁLNÍ APLIKACE KAPALNÝCH DUSÍKATÝCH HNOJIV
Výsledky z provozního ověřování lokální aplikace kapalných hnojiv Prokázání zvýšeného využití kapalných dusíkatých hnojiv při lokální aplikaci v provozních podmínkách bylo cílem provozních pokusů. Ověřen byl funkční model aplikačního zařízení a rámu aplikátoru kapalných hnojiv podle užitného vzoru. Ověřeny byly funkční modely aplikace kapalných průmyslových hnojiv zařízením umístěným na sázeči i jako samostatný aplikátor kapalných hnojiv a přípravků. Výsledky ověřování byly publikovány v odborném a vědeckém recenzovaném tisku a prezentovány v dalších publikacích, uvedených v literatuře předcházející této metodice. Pro provozní zkoušky aplikačních zařízení kapalných hnojiv a založení pokusných ploch bylo zajištěno pracoviště v bramborářské výrobní oblasti. Lokální přihnojení kapalnými průmyslovými hnojivy bylo provedeno při sázení i během vegetace. Pro lokální přihnojení během sázení brambor pokusných ploch kapalnými hnojivy byla použita vlastní technika a kapalné hnojivo DAM spolupracujícího zemědělského podniku a další kapalná hnojiva. Pro aplikaci kapalných hnojiv 30
během vegetace na pokusných stanovištích byl použit funkční model zařízení pro aplikaci kapalných přípravků podle návrhu VÚZT, v.v.i., Praha, který je předmětem přihlášky vynálezu a užitného vzoru. Provozní ověřování lokálního přihnojení kapalným dusíkatým hnojivem během sázení bylo založeno ve třech variantách hnojivem DAM 390, hnojivem DAM se stabilizátorem dusíku PIADIN a tekutým hnojivem ALZON (28 % N) a probíhalo na pokusné lokalitě v ekvivalentních dávkách dusíku (55–60 kgN.ha-1). Varianta přihnojení během vegetace se provedla na jedné kontrolní ploše, při sázení brambor nepřihnojené. Pokusný pozemek byl záhonově nakypřen a odkameněn soupravou rýhovače záhonů Reekie typ RBM2HP a soupravou separátoru záhonů Reekie-Reliance model REL500-S s traktorem Zetor Z10540. Lokální přihnojení aplikací kapalného hnojiva při sázení brambor se provádělo upraveným dvouřádkovým sázečem Cramer Jumbo Maraton. Na rámu byla přímo připevněna čtyři nožová krojidla aplikačního zařízení podle návrhu VÚZT, v.v.i., Praha (obr. 18). Nádrž a elektricky poháněné čerpadlo byly umístěny jako závaží před přední nápravou traktoru Z 10545. Před aplikací hnojiva bylo provedeno cejchování a měření nerovnoměrnosti dávkování hnojiva jednotlivými krojidly a celkové nastavení hloubky a šířky záběru. Pro odstranění potíží při umístění krojidel a aplikaci kapalných hnojiv na dalších typech sázečů VÚZT, v.v.i. navrhl a vyrobil funkční model speciálního pomocného aplikačního rámu mezi traktor a sázeč s uchycenými krojidly. Tento pomocný rám problém vyřešil jak pro nesené, tak i pro tažené sázeče.
Obr. 18. Dvouřádkový sázeč Cramer Jumbo Maraton s detailem nožového krojidla aplikačního zařízení kapalných hnojiv podle návrhu VÚZT, v.v.i. 31
Aplikaci kapalných hnojiv během vegetace zajistil VÚZT, v.v.i., Praha na pokusné lokalitě VÚB Havlíčkův Brod, s.r.o. – Valečov vlastním navrženým funkčním modelem adaptéru zapravovacího zařízení pro aplikaci kapalných hnojiv a kapalných přípravků (obr. 19). Zařízení je složeno z aplikačního rámu s nožovými krojidly s rozvodem plastovými trubkami a tryskami, nádrže na hnojivo, čerpadla a potřebné elektronické regulace dávkování hnojiva. Navržené polonesené zařízení lze připojit před nebo za traktor a nebo vzadu před sázeč brambor či mezi další přípojné stroje.
Obr. 19. Funkční model adaptéru pro aplikaci kapalných hnojiv, navržený VÚZT, v.v.i., při zakládání polního pokusu během rané vegetace
Metodika hodnocení poloprovozního pokusu přihnojení kapalnými průmyslovými hnojivy Pokusná plocha i kontrolní úseky byly přesně zaměřeny a byl zjištěn výnos brambor na třech místech, v třetinách délky záhonu na jednotlivých variantách hnojení z odebraných vzorků z 1 m2 před vlastní sklizní po desikaci natě. Při vlastní sklizni byl zjištěn na mostové váze celkový výnos brambor na každé variantě hnojení a kontrole. Ze vzorků bylo laboratorně vyhodnoceno velikostní spektrum brambor na jednotlivých variantách hnojení. Výsledky porovnání velikostního složení brambor a odhadu výnosů z odebraných vzorků z pokusných ploch před sklizní a skutečného výnosu jsou znázorněny na výsledných grafech společně s variantami přihnojení tuhými hnojivy (obr. 11, 12). Před založením pokusu tj. před sázením, během vegetace a po sklizni byly opět průběžně odebírány půdní vzorky z ornice a podorničí na stanovení obsahu nitrátového a amonného dusíku v půdě. Analýzy odebraných vzorků půd a vyhodnocení získaných hodnot bylo provedeno řešitelem VÚRV, v.v.i, Praha-Ruzyně a uvedeno výše v kapitole 5 metodiky. 32
Protože v provozních podmínkách pokusných stanovišť nebylo technicky proveditelné při technologii záhonového systému sázení provést přihnojení na široko, bylo toto porovnání prováděno v polních pokusech na stanovišti Valečov. Jeho výsledky jsou uvedeny v části kapitoly 4 této metodiky.
Výsledky z provozního ověřování lokálního přihnojení dusíkatými hnojivy Poznatky o vlivu lokálních aplikací hnojiv na výnos hlíz při pěstování brambor
Z porovnání vlivu přihnojení na výnos u varianty přihnojení kapalným hnojivem DAM v provozních pokusech založených v roce 2006 byl zjištěn nárůst odhadovaného výnosu o 20 % a skutečného výnosu o 13 % oproti kontrolní nepřihnojené ploše a o 10 % byl vyšší než u varianty přihnojení tuhým hnojivem NPK. U varianty s přihnojením NPK byl odhad nárůstu výnosu 29 %, ale ve skutečném celkovém výnosu z pokusné plochy se neprojevil. Z hlediska velikostního spektra vypěstovaných hlíz na provozním pokusu byl zjištěn vyšší podíl velkých hlíz nad 50 mm u varianty s kapalným hnojivem DAM, kde činil 55 a 65 %, než u varianty s tuhým hnojivem NPK, kde byl tento podíl 40–50 % na úkor středních velikostí hlíz. Podíl drobných hlíz pod 30 mm byl u všech variant srovnatelný a činil 5 %. Z výsledků provozních pokusů založených v suchém roce 2007 se vliv různých variant přihnojení tuhými a kapalnými hnojivy výrazně a prokazatelně neprojevil. Byl zjištěn vyšší výnos pouze dle odhadu výnosu před sklizní o 8,6 % a skutečném výnosu o 6 % oproti kontrolní nepřihnojené ploše pouze u varianty přihnojení s tekutým hnojivem DAM a DAM s regulátorem PIADIN. U varianty s přihnojením NPK byl odhad výnosu nižší o 7 %, ve skutečném celkovém výnosu varianty z pokusné plochy byl výnos o cca 13 % nižší oproti nepřihnojené kontrole. Výsledky výnosového pokusu s přihnojením tuhým a kapalným hnojivem ALZON oproti kontrole nebyly významné a průkazné. Pouze u varianty s přihnojením kapalným hnojivem DAM během vegetace (12.6. 07) byl zjištěn vyšší výnos o 3,7 % a odhad výnosu nižší 3,5 % oproti kontrolní nepřihnojené variantě. Z porovnání velikostního spektra vypěstovaných hlíz na provozním pokusu byl zjištěn vyšší podíl středních hlíz velikosti 30–50 mm u variant s kapalnými hnojivy DAM a ALZON tekutý, kde se pohyboval v rozmezí 53,5 až 57,4 %. U variant s tuhými hnojivy NPK a ALZON tuhý, kde byl velikostní podíl 49,6–50,7 % středních hlíz. Na kontrolní ploše byl podíl 45 %. Podíl drobných hlíz pod 30 mm byl u variant s přihnojením kapalnými hnojivy od 4 do 5 %, u variant s tuhými hnojivy činil 2,75–3,4 %. Na kontrole činil podíl této velikostní třídy 5 %. V rámci výzkumného řešení byl navržen a ověřen funkční model zařízení aplikátoru kapalných hnojiv podle VÚZT, v.v.i., který se při zakládání polních pokusů 33
osvědčil. Byla podána přihláška jeho právní ochrany pod označením Adaptér pro lokální aplikaci kapalných hnojiv. Schéma zařízení a jeho možných variant provedení a zavěšení za energetický prostředek jsou znázorněny na obrázku 20.
Obr. 20. Schéma univerzálního adaptéru pro lokální aplikaci kapalných hnojiv a přípravků podle návrhu VÚZT, v.v.i. – možné varianty provedení
Výhody a nevýhody, doporučení Při srovnatelném výnosu a dávce dusíku ve hnojivech 50 kg N.ha-1, bylo v suchém období zjištěno při použití lokální aplikace kapalného hnojiva jeho lepší využití než tuhého hnojiva. Výnos byl při shodných dávkách živin o 10 % vyšší. V provozních podmínkách je výhodná snadnější obsluha při plnění kapalného hnojiva hadicí do zásobníku aplikátoru při sázení oproti ručnímu plnění sázeče tuhými průmyslovými hnojivy z pytlů. Nevýhodou kapalných hnojiv oproti tuhým jsou vyšší nároky z hlediska bezpečnosti a možného úniku hnojiv při dopravě, skladování a manipulaci v zemědělském podniku. Univerzální adaptér pro lokální aplikaci kapalných hnojiv a přípravků podle návrhu na obr. 20 je možné využít pro lokální přihnojení rostlin do půdy před a při sázení i během rané vegetace při pěstování brambor a dalších širokořádkově pěstovaných plodin (např. kukuřice, zeleniny aj.). Nedochází při jeho použití ke ztrátám na kapalném hnojivu rozstřikem nebo rozprášením do ovzduší a půdy a omezí se tím jeho spotřeba a dojde ke zvýšení jeho využi34
tí rostlinou oproti aplikátorům tuhých hnojiv. Univerzální adaptér přispěje také k omezení vyplavování hnojiva aplikovaného převážně na povrch půdy nebo postřikem na list do povrchových i spodních vod a jejich znečištění a tím k ochraně životního prostředí. Práce s adaptérem je jednoduchá, adaptér se snadno přemísťuje a ošetřuje a umožňuje účinné a úsporné využití hnojiva. Možné jsou varianty připojení adaptéru na různé typy sázečů nebo na přední zavěšení traktoru a hadicovým propojením s aplikačními radličkami nebo nejlépe přímo na přední závěs traktoru, kde nahradí závaží a přispěje k rovnoměrnému rozložení zatížení traktoru.
8
VLIV LOKÁLNÍ APLIKACE HNOJIV NA KVALITU HLÍZ BRAMBOR
Poznatky o vlivu lokálních aplikací hnojiv na kvalitu hlíz při pěstování brambor V následující části jsou uvedeny naměřené dílčí poznatky o kvalitě brambor porovnávaných pracovních postupů hnojení – povrchové tuhými hnojivy, lokální – tuhými hnojivy a lokální – kapalným hnojivem. Měření prováděná v roce 2006 byla publikována ve sborníku uvedeném v literatuře metodiky. Dále je uvedena metoda a výsledky měření odolnosti hlíz čtyř odrůd brambor vůči mechanickému zatížení při různém způsobu hnojení při jejich pěstování. Pro testování odolnosti vzorků měřených odrůd brambor byl použit způsob vyvinutý v Agrartechnik (ATB) Bornim (SRN) a ověřený na naše podmínky ve VÚZT, v.v.i., Praha. Vzorky hlíz shodné odrůdy brambor byly vystavovány vertikálním vibracím při nastavitelné amplitudě na zařízení zkonstruovaném ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky, v.v.i., Praha pro testování vzorků hlíz na mechanické zatížení. Obrázky řezů poškozovaných a nepoškozených vzorků brambor byly snímané a barevné změny na řezech vyhodnocovány pomocí počítačového programu. V práci jsou uvedeny výsledky měření odrůd KARIN, KRASA, LENKA a SAMANTA z pokusů založených v roce 2006 na stanovišti VÚB Havlíčkův Brod, s.r.o. – Valečov. Byly zjištěny významnější odlišnosti u uvedených odrůd v jejich odolnosti při shodném mechanickém zatížení a různém způsobu hnojení při pěstování uvedeném v tabulce (tab. 3). Rozdíly v odolnosti hlíz podle hnojení se projevily výrazněji zvláště u rané odrůdy Krasa a pozdní odrůdy Samanta. U těchto odrůd byl zjištěn o 2 až 7 % vyšší výskyt tmavých skvrn dužniny. U variant s nižšími dávkami živin se projevila snížená odolnost hlíz vůči mechanickému zatížení. Výsledky měření jsou graficky znázorněny na obr. 21. 35
36
100
100
0
300
P
K
Mg
Celkem
300
0
100
100
100
43,01
Vegetační doba
velmi raná raná poloraná polopozdní
VR-Krasa R-Karin PR-Lenka PP-Samanta
42,98
39,31
300
0
100
100
100
Odrůda
Vysvětlivky:
43,37
100
Výnos (t.ha-1) Průměr (t.ha-1)
Varianta 1 – Paušální Délka vegetační doby odrůdy
Varianta 2 – Bilanční
Varianta 3 – Technologický
42,06
224
50
54
0
120
204
50
54
0
100
44,09
41,43
36,68
224
50
54
0
120
42,89
184
50
54
0
80
44,92
240
50
80
0
110
220
50
80
0
90
41,34 43,07
41,82
240
50
80
0
110
Varianta 1 – Paušální Varianta 2 – Bilanční podle rozboru půdy Varianta 3 – Technologický s přihlédnutím k délce vegetační doby
Způsob hnojení
46,24
300
0
100
100
100
Dávky živin v kg č.ž. .ha-1
44,21
200
50
80
0
70
PPPPPPVR-Krasa R-Karin PR-Lenka Samanta VR-Krasa R-Karin PR-Lenka Samanta VR-Krasa R-Karin PR-Lenka Samanta
N
Ukazatel
Způsob stanovení dávky živin
Tab. 3. Varianty hnojení odrůd brambor měřených na odolnost vůči mechanickému poškození
Podíl díl plochy tmavých mavých skvrn
14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% Karin
Krasa
Lenka
Samanta
Vzorek - odrĤda Varianta 1
Varianta 2
Varianta 3
PrĤmČr
Obr. 21. Výsledky měření odolnosti hlíz různých odrůd brambor podle varianty hnojení
Obdobně bylo i v roce 2007 provedeno měření odolnosti hlíz vůči mechanickému zatížení. Cílem měření bylo porovnání odolnosti vzorků hlíz odrůdy brambor (SATURNA) z jednotlivých variant přihnojených tuhým a kaplným průmyslovým hnojivem a kontrolní nepřihnojené varianty při shodném stupni mechanického zatížení. Podmínky měření vnitřní kvality hlíz byly shodné a jsou uvedeny dále. Výsledky měření vnitřní kvality byly dané výskytem barevných změn (procentickým podílem tmavé, zašedlé plochy na řízku vzorku hlízy) dužniny s různým způsobem hnojení a hnojiva jsou uvedeny v tab. 4 a graficky znázorněny na obr. 22. Podmínky měření odolnosti hlíz: Název měřené odrůdy: Saturna Varný typ: B Velikost mechanického zatížení vzorků hlíz: 60 Hz ……F max 150 N, F stř 33 N Doba mechanického zatěžování, poškozování vzorku: T = 120 s Čas doběhu při zatěžování: Td = 11 s Teplota vzorku při měření: 15 oC Doba skladování vzorku: 48 h Teplota při skladování vzorku: 35 oC Vlhkost vzduchu při skladování vzorku: 85 % Počet variant / opakování: 7 variant / 3 opakování Velikost vzorku: 10 hlíz o celkové hmotnosti 1,2–1,5 kg Velikost hlíz: 40–60 mm 37
Pro každé měření vzorků hlíz z jednotlivých variant byly použity 3 vzorky po 10-ti kusech hlíz ve třech opakováních. Tab. 4. Výsledky měření odolnosti vzorků hlíz vůči mechanickému zatížení podle varianty hnojení Varianta hnojení
Průměrná poškozená plocha řízku [%]
Průměrná plocha řízku [mm2]
Průměr poškozených ploch řízku [mm2]
DAM 50 kg N.ha-1
2,83
3530,38
99,90
DAM + Piadin 50 kg N.ha-1
1,26
3040,07
38,16
Alzon tuhý
1,74
3546,90
61,81
Alzon tekutý
1,37
3451,03
47,22
NPK 50 kg N.ha-1 K1 – 0 kg N.ha-1 12.6.07 DAM 50 kg N.ha-1
0,99
2472,30
24,53
0,87
3201,06
27,78
K2 – 0 kg N.ha-1
2,53
3905,29
98,96
3,0
2,5
Poškození [%]
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0
dam 50 kg N.ha-1
dam + piadin 50 kg N.ha-1
alzon tuhý
alzon tekutý
Npk 50 kg N.ha-1
Varianty pokusu
k1 - 0 kg N.ha-1 12.6.07 dam 50 kg N.ha-1
k2 0 kg N.ha-1
Obr. 22. Porovnání vlivu varianty hnojení na kvalitu vzorků hlíz odrůdy brambor Saturna 38
Závěry z vyhodnocení měření kvality hlíz Výsledky vyhodnocení vzorků hlíz podle jednotlivých variant přihnojení z pokusného stanoviště jsou znázorněny v grafu na obr. 22. Z porovnání vyplývá, že způsob přihnojení podle jednotlivých variant se projevil i na kvalitě hlíz. Nejvyšší procento poškození bylo zjištěno u vzorků varianty hnojení s tekutým dusíkatým hnojivem DAM390 a kontrolní nepřihnojené varianty při sázení, nejnižší poškození hlíz se naopak projevilo u varianty s přihnojením DAM během vegetace a s tuhým kombinovaným hnojivem NPK. Z výsledků je diskutabilní proč při dodržení všech metodických pokynů měření u hlíz na kontrolním pozemku, kde nebylo při sázení hnojeno a lokálně bylo přihnojeno tekutým hnojivem DAM390 dávkou 50 kg N.ha-1 až během vegetace, se projevilo nejnižší procento poškození ve srovnání s ostatními variantami. U ostatních variant hnojení s kombinovanými tuhými a kapalnými průmyslovými hnojivy je možné vysvětlit nižší procento poškození vlivem působení i dalších prvků obsažených v tuhých hnojivech NPK, Alzon (např. fosforu, draslíku, stabilizátoru dusíku), které se společně podílejí na vytváření odolnosti vůči mechnickému poškození i fyziologické kvalitě hlíz pouze při porovnání s dusíkatým kapalným hnojivem DAM. Měření byla ovlivněna i náchylností odrůdy k mokré hnilobě. Tato choroba má mnoho příčin nezpůsobených hnojením nebo skladováním hlíz. Důsledkem toho se u vzorků hlíz na řezu více projevilo i povrchové poškození, pronikající až hlouběji pod slupku hlíz. Pro objektivní posouzení vlivu hnojení na kvalitu hlíz by proto bylo potřeba provést větší počet měření a opakování s různými variantami hnojení i odrůd brambor, aby výsledky byly porovnatelné a průkazné. VLIVY POSTUPŮ HNOJENÍ NA MECHANICKOU ODOLNOST A POŠKOZENÍ HLÍZ BRAMBOR Faktory mající vliv na velikost poškození a odolnost vůči mechanického zatížení jsou četné. Jedním z nich je i fyzilogické složení hlíz a vyzrálost vlivem hnojení. Mechanická odolnost je výsledek komplexního působení jednotlivých veličin. Brambory jsou vystaveny vysokému mechanickému zatížení. Při sklizni a posklizňové úpravě utrpí až 200 úderů, působí na ně síly úderů až 90 N a vzniká celkové zatížení 2600 N. Do jaké míry k odolnosti přispívá správné hnojení je nutné dále výzkumně ověřovat. Podle našich dosavadních poznatků jsou rozdíly v mechanické odolnosti hlíz vlivem hnojení a projevily se výrazněji zvláště u rané odrůdy Krasa, odrůdy Saturna i pozdní odrůdy Samanta. U těchto odrůd byl zjištěn o 2 až 7 % vyšší výskyt tmavých skvrn dužniny. U pokusných variant s nižšími dávkami živin N, P a K se projevila snížená odolnost hlíz vůči mechanickému zatížení. 39
9
EKONOMIKA PRACOVNÍCH POSTUPŮ HNOJENÍ U BRAMBOR
Porovnání pracovních postupů hnojení – povrchové hnojení tuhými hnojivy, lokální hnojení tuhými hnojivy a lokální hnojení kapalným hnojivem Při porovnávání ekonomiky způsobů lokální aplikace (tuhé – kapalné hnojivo) z provozních ověření v roce 2006 uvedené ve výroční zprávě byly zjištěny nižší náklady na přihnojení kapalným hnojivem. Přímé náklady na provozní techniku použitou k sázení s přihnojením kapalnými průmyslovými hnojivy byly podle srovnávacích výpočtů cca o 100 Kč.ha-1 nižší. Z hodnocení pokusů v roce 2007 se projevily rozdíly v nákladech na hnojiva při přihnojování opět výrazně. Náklady na přihnojení tekutými hnojivy DAM, Alzon tekutý, DAM s Piadinem byly vypočteny v rozmezí 960 až 1115 Kč.ha-1. Náklady na přihnojení tuhým hnojivem NPK se pohybovaly od 2250 do 2310 Kč.ha-1. Při srovnatelném výnosu a dávce dusíku ve hnojivech 50 kgN.ha-1 byla úspora nákladů při použití kapalného hnojiva 1135–1350 Kč.ha-1. Nižší náklady a snazší obsluha byla v provozních podmínkách při plnění kapalného hnojiva do zásobníku aplikátoru i při sázení oproti ručnímu plnění zásobníku sázeče tuhými průmyslovými hnojivy z pytlů. Vzhledem k tomu, že z výsledků provozních pokusů v roce 2007 byl zjištěn také na kontrolní nepřihnojené ploše srovnatelný výnos i obdobné velikostní složení hlíz (obr. 11, 12), je vidět jak je nutné zodpovědně a podle aktuálních vegetačních, půdních i povětrnostních podmínek hnojit zejména dusíkatými hnojivy, aby vynaložené náklady na hnojení byly skutečně efektivní. To vyžaduje operativní monitoring všech informací o uvedených podmínkách a rychlou reakci managementu výrobních podniků. Výhody a nevýhody, DOPORUČENÍ Z ekonomického porovnání způsobů lokální aplikace (tuhé – kapalné hnojivo) z dvouletého provozního ověření vyplývá, že při obdobné úrovni výnosu byly nižší náklady na kapalné hnojivo a nižší náklady na přihnojení kapalnými hnojivy oproti použití tuhých hnojiv při srovnatelném výnosu a dávce dusíku. Úspory při použití kapalného hnojiva přitom vychází 1200–1500 Kč.ha-1. Přímé náklady na provozní techniku použitou k sázení s přihnojením kapalnými průmyslovými hnojivy byly o 100 Kč.ha-1 nižší. Snazší je obsluha a plnění kapalného hnojiva do zásobníku aplikátoru při sázení i během vegetace oproti ručnímu plnění sázeče tuhými hnojivy z pytlů. Nevýhodou využití kapalných hnojiv jsou však jejich vyšší nároky na bezpečnost skladování a manipulaci v zemědělském podniku. 40
10 ZÁVĚRY Vliv lokální aplikace tuhých i kapalných minerálních dusíkatých hnojiv při sázení brambor byl v polních parcelních pokusech sledován ve Výzkumné stanici Valečov při VÚB Havlíčkův Brod s.r.o. a v provozních podmínkách bramborářské oblasti Českomoravské vysočiny v letech 2004–2007. Sledován byl vliv způsobu aplikace minerálních hnojiv na výnos hlíz a kvalitu produkce v podmínkách přípravy půdy technologií odkameňování. Zjištěn byl pozitivní vliv lokální aplikace minerálních hnojiv při sázení na jejich využití. Nejvyššího výnosu hlíz bylo dosahováno u variant s lokální aplikací kapalného minerálního hnojiva. U lokální aplikace tuhého minerálního hnojiva při sázení byla prokázána možnost snížení dávky hnojiva při zachování výnosu hlíz ve srovnání s plošnou aplikací hnojiva. Z hlediska kvalitativních ukazatelů hlíz nebyly mezi jednotlivými variantami pokusů ve většině případů zjištěny průkazné rozdíly. Provozní pokusy potvrdily výsledky parcelních pokusů. U varianty přihnojení kapalným hnojivem byl zjištěn nárůst skutečného výnosu o 13 % oproti kontrolní nepřihnojené ploše a o 10 % v porovnání s variantou přihnojení tuhým hnojivem NPK. Byl zjištěn o 15 % vyšší podíl velkých hlíz nad 50 mm u varianty s kapalným hnojivem oproti variantě s tuhým hnojivem. Z výsledků parcelních pokusů získaných v jednotlivých letech pokusu je patrný velice silný vliv průběhu povětrnostních podmínek na všechny sledované ukazatele. Pozitivní vliv lokální aplikace tuhého minerálního N hnojiva se projevil již při sledování výživného stavu porostu ve vegetaci. Z hlediska výnosu hlíz byly nejlepší výsledky získány při použití lokální aplikace kapalného minerálního hnojiva, které bylo do pokusů zařazeno v letech 2005 a 2006. Také varianty s lokální aplikací tuhého minerálního hnojiva výnosově převyšovaly varianty s plošnou aplikací. Na základě dosavadních polních pokusů tj.výsledků ze tří let lze konstatovat, že lokální aplikací lze snížit dávku dusíku v minerálním hnojivu ve srovnání s plošnou aplikací při zachování výnosu hlíz. Z výsledků provozních pokusů lze konstatovat obdobné výnosové i kvalitativní parametry vypěstovaných brambor jako při parcelních pokusech. Lepší výsledky využití hnojiva byly zjištěny při lokání aplikaci kapalného hnojiva než u tuhého hnojiva. Lokální aplikací tuhého i kapalného minerálního hnojiva při sázení byla prokázána možnost snížení dávky hnojiva při zachování výnosu hlíz ve srovnání s plošnou aplikací hnojiva. Výnosové provozní pokusy potvrdily zahraniční výsledky zvýšení výnosů při lokální aplikaci hnojiv při sázení o 10 % až 20 % v roce 2006 pouze u varianty s kapalným hnojivem. V sušším roce 2007 byl výnos u varianty přihnojení kapalným průmyslovým hnojivem vyšší, u variant přihnojení tuhým průmyslovým hnojivem nebyl zjištěn nárůst výnosu. Z hlediska vlivu hnojení na velikostní a hmotnostní spektrum vypěstovaných hlíz na provozních pokusech nebyly zjištěny výraznější rozdíly mezi variantami. V roce 41
2006 byl vyšší podíl velkých hlíz nad 50 mm u varianty s kapalným hnojivem než u varianty s tuhým hnojivem na úkor střední velikosti hlíz. Z porovnání velikostního spektra vypěstovaných hlíz na provozním pokusu v suším roce 2007 byl zjištěn vyšší podíl středních hlíz u variant s kapalnými hnojivy. U variant s tuhými hnojivy NPK a ALZON byl velikostní podíl do 50 % středních hlíz. Podíl drobných hlíz pod 30 mm byl u všech variant srovnatelný do 5 %. Změny v časovém průběhu velikostního spektra hlíz na některých pokusech svědčí o předávkování živinami zejména dusíkem. Podíl velkých hlíz je potom velmi vysoký 70–80 % na úkor hlíz střední velikosti. V provozních pokusech zjištěný vysoký obsah nitrátů v ornici a podorničí při pěstování raných brambor na lehkých písčitých půdách signalizoval možný únik dusíkatých látek do spodních vod a v případě přívalových dešťů také velké riziko vyplavení nitrátů do povrchových vod. Lepší výsledky využití hnojiva byly zjištěny při lokání aplikaci kapalného hnojiva než při aplikaci tuhého hnojiva. Výsledky provozních měření svědčí o možnosti velkých úspor hnojiva při nižších dávkách, ale rovnoměrnějším rozložení dodávky živin zejména při sázení a v průběhu vegetace při pěstování brambor. Z porovnání vlivu hnojení na kvalitu hlíz byly odlišnosti u měřených odrůd v jejich odolnosti při shodném mechanickém zatížení a různém způsobu hnojení při pěstování. Rozdíly v odolnosti hlíz podle hnojení se projevily výrazněji zvláště u raných odrůd. U těchto odrůd bylo zjištěno až o 7 % vyšší poškození dužniny. U variant hnojení s nižšími dávkami živin se projevila i snížená odolnost hlíz vůči mechanickému zatížení a vnitřnímu poškození hlíz. Z výsledků parcelních pokusů založených v jednotlivých letech výzkumného řešení byl patrný velice silný vliv průběhu povětrnostních podmínek na všechny sledované ukazatele, zejména na výnos hlíz. Pozitivní vliv lokální aplikace minerálního N hnojiva se projevil již při sledování výživného stavu porostu ve vegetaci. Z hlediska výnosu hlíz byly nejlepší výsledky získány při použití lokální aplikace kapalného minerálního hnojiva při srovnání s plošnou aplikací granulovaného síranu amonného. Také varianty s lokální aplikací tuhého minerálního hnojiva výnosově převyšovaly varianty s plošnou aplikací. Na základě dosavadních pokusů lze konstatovat, že lokální aplikací lze snížit dávku dusíku v minerálním hnojivu ve srovnání s plošnou aplikací při zachování výnosu hlíz i kvalitativních ukazatelů. Z výsledků polních pokusů v zemědělských podnicích vyplývá, že při pěstování brambor byla zjištěna vysoká množství nitrátového dusíku v půdě, která jsou zdrojem znečištění povrchových a podzemních vod nitráty. Přitom největší rizika vznikají po větším množství srážek v době, kdy je nízký nebo žádný příjem dusíku rostlinami (květen-červen, období po sklizni). Na snížení obsahu nitrátů v půdě a tím i omezení rizik znečišťování povrchových a podzemních vod měla příznivý 42
vliv ve většině let lokální aplikace hnojiva do hrůbku při sázení brambor. Vhodným hnojivem k lokální aplikaci jsou kapalná hnojiva typu DAM, která však obsahují Ľ dusíku v nitrátové formě, a proto je vhodnější jejich aplikaci posunout do pozdějšího období. Při lokálním přihnojování brambor v průběhu vegetace je třeba zejména v sušších ročnících aplikovat kapalná hnojiva, popř. jiná dusíkatá hnojiva co nejdříve po vzejití a zapojení porostu brambor, protože při pozdější aplikaci může docházet k většímu poškození porostu a zároveň k nižšímu využití dusíku z aplikovaných hnojiv rostlinami. Vzhledem k velkému odběru vody z hrůbků kořeny brambor a častému stékání vody z povrchu hrůbků a listů rostlin do brázd může být při pozdějším hnojení příjem dusíku kořeny limitován dostatkem vody v okolí aplikovaného hnojiva.
III SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPŮ Předložená metodická příručka je nová z hlediska uvedení výhod, nevýhod a doporučení nových agrotechnických postupů a technických prostředků pro hnojení u brambor na základě výzkumného i praktického ověření. Obsahuje a popisuje zejména nové perspektivní agrotechnické postupy používané při pěstování brambor, vlivy postupů a dávek hnojiva na půdu, výnos a kvalitu brambor a navrhuje doporučení pro praxi. Obsahuje i hodnocení a porovnání ekonomické náročnosti různých postupů hnojení a jejich ekonomické výhodnosti z hlediska úspory hnojiv. Navrhuje nová technická řešení pro aplikace kapalných hnojiv a přípravků. Přínosy a DOPORUČENÍ Skutečný stav a úroveň využití minerálních hnojiv při pěstování brambor u nás se v průběhu posledních let významně zvýšil. V provozní zemědělské praxi velkých bramborářských podniků je v současné době téměř plně rozšířeno záhonové pěstování brambor s odkameněním půdy před sázením. Při této technologii je odhadován podíl lokálního hnojení minerálními hnojivy až 90 % oproti hnojení na široko před sázením při přípravě půdy. V praxi je převážně rozšířeno lokální přihnojení při sázení tuhými průmyslovými hnojivy. Převážná většina dodavatelů nové techniky pro sázení brambor doplňuje sázeče o adaptéry na přihnojení tuhými průmyslovými hnojivy. Kapalnými dusíkatými hnojivy při sázení brambor přihnojuje u nás pouze několik zemědělských podniků se svépomocně vyrobenými aplikátory kapalných průmyslových hnojiv, zahraniční výrobci je k nám 43
zatím nedodávají. K rozšíření tohoto postupu u nás by měl přispět navržený univerzální aplikátor kapalných hnojiv a přípravků. Mělo by být docíleno zvýšení koncentrace živin v půdě zvláště v pásmu bezprostřední blízkosti hlíz, odkud jsou zásoby živin dosažitelné a využitelné rostlinou a sníží se tím možnost jejich vyplavení. Z výsledků provozních i polních parcelních pokusů projektu se prokázalo, že využití kapalných hnojiv při lokální aplikací je obzvláště v letech přísušku výhodnější než využití tuhých granulovaných hnojiv aplikovaných lokálně nebo zejména na široko. V bramborářských oblastech, kde převažují lehké a promyvné půdy je vysoké nebezpečí vyplavování živin do povrchových i podzemních vod. Výsledky provozních měření nitrátů v půdě potvrzují úniky a nevyužití živin u tuhých hnojiv, zejména v období po sázení a během rané vegetace. Svědčí to o možnosti úspor hnojiva použitím nižších dávek živin v tomto období. Na základě těchto poznatků se doporučuje rovnoměrnější rozložení a nižší dávky živin zejména při sázení i v průběhu vegetace při pěstování brambor podle půdních odběrů a povětrnostních vlivů. V provozních pokusech se osvědčilo umístění zásobníku tuhých či kapalných minerálních hnojiv na předním závěsu traktoru, což umožnilo nahradit závaží dosud nutná na traktorech pro vyvážení velké hmotnosti sázeče. Výsledky polních pokusů potvrdily hypotézu o možném zvýšení výnosů hlíz lokální aplikací hnojiv. Lokální pásová aplikace minerálních kombinovaných hnojiv při sázení brambor umožňuje vypustit pracovní operaci jejich jarního rozmetání na široko před sázením v případě, že je lokálně aplikováno při sázení kombinované hnojivo v plné dávce. Z dosažených výsledků polních pokusů vyplývá, že použitá technologie zakládání porostu brambor a různé způsoby aplikace hnojiv měly vliv na obsah nitrátového a amonného dusíku v půdě a jeho změny v průběhu vegetace rostlin. Pro výnos brambor a jejich příjem dusíku je vliv ročníku a lokality významný, což ovlivńuje i výši dávek a způsob aplikace dusíkatých hnojiv. V našich experimentech se to potvrdilo zejména v souvislosti s množstvím a rozdělením srážek v průběhu klíčení a vegetace brambor. Při technologii záhonového odkamenění pozemku pro pěstování brambor dochází k intenzivnějšímu zpracování a provzdušnění půdy než při konvenční technologii. Jedním ze zmiňovaných důsledků použití technologie s odkameněním je rychlejší prohřívání půdy a větší náchylnost k vysychání, což bylo v provedených pokusech prokázáno. Za příznivých vlhkostních půdních podmínek probíhají mineralizační a nitrifikační procesy intenzivněji v půdě s vyšší aerací. U variant založených technologií záhonového postupu s odkameňováním půdy bylo zajištěno zpřístupnění většího množství živin z půdní zásoby než u konvenčních variant.
44
IV POPIS UPLATNĚNÍ METODIKY Metodika je určena k přímé aplikaci zejména pro zemědělské bramborářské výrobní podniky a další zemědělské subjekty a zemědělské podnikatele v praxi. Předpokládanými uživateli jsou zemědělské výrobní podniky a zpracovatelské subjekty, zemědělští podnikatelé a akreditovaní poradci MZe ČR. Metodika může být využita i pro pedagogickou práci zemědělských škol.
V SEZNAM POUŽITÉ SOUVISEJÍCÍ LITERATURY BÁRTA, J., DIVIŠ, J.: Obsah dusičnanů v bramborách a hnojení dusíkem. Úroda, 2000, č.11, s. 10-11, ISSN 0139-6013 CVRČEK, M.: Měření mechanického zatížení brambor zařízením PMS-60. Zemědělská technika, 1998, č. 3, s. 83–88, ISSN 1212-9151 ČEPL, J., FÉR, J.: K agrotechnice hnojení brambor, Úroda, 2000, č. 11, s. 4–5, ISSN 0139-6013 FÉR, J.: Výzkum a inovace technologií pěstování, sklizně, skladování a úpravy brambor. Výzkumná zpráva, VÚZT, Praha, 1996, Z-2311 FÉR, J.: Situace ve vybavenosti zemědělských podniků a dodávky strojů pro sklizeň brambor v ČR. Mechanizace zemědělství Speciál, 1996, č. 5, s. 14–18, ISSN 0373-6776 FÉR, J.: Technika pro sklizeň brambor. Farmář, 1996, č. 9, s. 28–30, ISSN 1210-9789 FÉR, J.: Výzkum a inovace technologií pěstování, sklizně, skladování a úpravy brambor. Výzkumná zpráva, VÚZT, Praha, 1997, Z-2315 FÉR, J.: Výzkum a inovace technologií pěstování, sklizně, skladování a úpravy brambor. Výzkumná zpráva, VÚZT, Praha, 1998, Z-2332 FÉR, J.: Výzkum a inovace technologií pěstování, sklizně, skladování a úpravy brambor. Výzkumná zpráva, VÚZT, Praha, 1999, Z-2363 FÉR, J., CVRČEK., M.: Způsoby snižování mechanického poškození brambor a jeho důsledků. Metodika, 1999, č. 8, Praha ÚZPI, 2000, 27 s., ISSN 1211-9199, ISBN 80-7271-057-5 FÉR, J.: Výzkum a inovace technologií pěstování, sklizně, skladování a úpravy brambor. Závěrečná výzkumná zpráva, VÚZT, Praha, 2000, Z-2383 FÉR, J.: Modernizace pracovních postupů pěstování a úpravy brambor. Farmář, 2001, č. 7–8, s. 60–61, ISSN 1210-9789
45
FÉR, J.: Mechanizované pracovní postupy pěstování, skladování a úpravy brambor. In Sborník přednášek z odborného semináře 3.6 2003 „Zemědělská technika a biomasa“. Praha, VÚZT, červen 2003, č. 2, s. 12–15. ISBN 80-903271-1-7 FÉR, J.: Inovace systému hnojení brambor lokální aplikací minerálních hnojiv se zřetelem na ochranu životního prostředí. Periodická zpráva za rok 2004 o postupu prací na projektu QF4081. Praha: VÚZT, 2004, Z-2444, 36 s. FÉR, J.: Inovace systému hnojení brambor lokální aplikací minerálních hnojiv se zřetelem na ochranu životního prostředí. Periodická zpráva za rok 2005 o postupu prací na projektu QF4081. Praha: VÚZT, 2005, Z-2459, 39 s. FÉR, J., MAYER, V.: Inovace systému hnojení brambor lokální aplikací minerálních hnojiv se zřetelem na ochranu životního prostředí. Periodická zpráva za rok 2006 o postupu prací na projektu QF4081. Praha: VÚZT, 2006, Z-2471, 40 s. Firemní literatura: firmy Hydro–Anglie; Reekie, Ramsey, Chafer–Skotsko; Grimme, Compo–SRN HABERLE, J., SVOBODA, P., KREJČOVÁ, J.: Brambory–hnojení dusíkem, riziko vyplavení nitrátů a kořenový systém. Úroda, 2002, č. 11, s. 24-25, ISSN 0139-6013 MAINDL, F. X.: Dusíkaté hnojení k bramborám. DLZ, 2000, č. 3 MAIDL, F. X., BTUNNER, H., STICKSEL, E.: Potato uptake and recovery of nitrogen 15N-enriched ammonium nitrate. Geoderma 105, 2000, s. 167-177 MAYER, V.: Ekonomické hodnocení techniky. Farmář, 2005, roč. 11, č. 8, s. 59-60, ISSN 1210-9789 MAYER, V.: Inovace systému hnojení brambor lokální aplikací minerálních hnojiv se zřetelem na ochranu životního prostředí. Závěrečná zpráva o řešení projektu NAZV QF4081. Praha: VÚZT, 2007, Z-2498, 54 s. NEETESON, J. J.: Nitrogen management for intensively grown arable crops and field vegetables. In: Bacon, P.E.ŽEd., Nitrogen Fertilization in the Enviroment. Marcel Dekker, 1996, NY: 295-325. PASTOREK, Z. a kol.: Zemědělská technika dnes a zítra, Praha, Martin Sedláček, 2002, ISBN 80-902413-4-4 PICKNY, J., GROCHOLL, J.: 10 Jahre Unterfussdüngung. Kartoffelbau, 2003, č. 3, s. 93-95 RUSER, R., FLESSA, H., SCHILLING, R., STEINDL, H., BEESE, F.: Soil compaction and fertilization effects on nitrous oxide and methane fluxes in potato fields. Soil Sci. Soc. Am., 1998, J. 62: 1587-1595 SCHULZE, M.: Einsatz stabilisierter Stickstoff-dünger im Speisekartoffelbau. Agrimedia GmbH, 2005 Směrnice Rady 91/676/EEC (Nitrátová směrnice) Sbírka zákonů ČR 103/42/2003 (Nitrátová směrnice) VOKÁL, B. a kol.: Pěstování brambor. Praha, Agrospoj, 2004, 261 s., ISBN 80-239-4235-2 46
VI SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE FÉR, J., MAYER, V.: Improvement of early potatoes pregermination and their planting. In Meeting of EAPR Engineering Section: Procedings of the session held in Prague, Czech Republic, 19.-23.4. 2004. Praha: VÚZT : MZe ČR, 2004, s. 8-14. ISBN: 80-903271-7-6 FÉR, J., MAYER, V., ČEPL, J.: Investigation of soil tillage and potato planting methods. In Meeting of EAPR Engineering Section: Proceedings of the session held in Prague, Czech Republic, 19.-23.4. 2004. Praha: VÚZT : MZe ČR, 2004, s. 94-107. ISBN: 80-903271-7-6 FÉR, J., MAYER, V.: New method of potato pre-germination and planting. In 16th Triennial Conference of the EAPR Bilbao, Basque Country–Abstract of the Paperd and Posters, 17.7.-22.7. 2005. Eusko jaurlaritza Gobierno Vasco, 2005, s. 533-536. NEIKER VitoriaGasteiz, Bilbao (Španělsko). BI-1.687-05 KASAL, P., RŮŽEK, P., KUSÁ, H.: The effect of local application of nitrogen fertilizers to potatoes on yield and nitrate content in soil. Vědecké práce–Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2007, 15: s. 129-140, ISSN 1802-940X MAYER, V., FÉR, J.: Sázení s lokálním přihnojením. Zemědělec, 2007, roč. XV., č. 9, s. 11-12. ISSN 1211-3816 MAYER, V., KASAL, P.: Vliv lokální aplikace minerálních hnojiv u brambor na výnos a kvalitu. In Zemědělská technika a biomasa 2007, VÚZT Praha, 2007, s. 85-93. ISBN 978-80-86884-24-0 MAYER, V., VEJCHAR, D., PASTORKOVÁ, L.: Odolnost hlíz brambor vůči mechanickému zatížení při různém hnojení. In Zemědělská technika a biomasa 2007, VÚZT Praha, 2007, s. 94-101. ISBN 978-80-86884-24-0 MAYER, V., KASAL, P.: Lokální aplikace minerálních N-hnojiv u brambor. http://www.agritech.cz/, 2/2007, s. 1-9. ISSN 1802-8942 RŮŽEK, P., KUSÁ, H., KASAL, P.: Uplatnění nových technologických postupů při pěstování brambor In: ,,Sborník referátů z konference s mezinárodní účastí „Aktuální poznatky v pěstování, šlechtění, ochraně rostlin a zpracování produktů“, Výzkumný ústav pícninářský Troubsko, Brno 8.-9.11.2007, s. 85-90 RŮŽEK, P., KASAL, P., KUSÁ, H.: Nové poznatky při používání minerálních hnojiv v bramborářské výrobní oblasti. In: ,,Sborník referátů z konference „Hospodaření v méně příznivých oblastech“, Lukavec, 2005, s. 25-27
47
Podaná přihláška vynálezu: Adaptér pro lokální aplikaci kapalných hnojiv Přihláška vynálezu: PV 2007-823 (zveřejněná přihláška, národní) Datum podání: 23. 11. 2007 Přihlašovatel: Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i., Praha 6 Původci: Ing. Václav Mayer, CSc., Ing. František Vašák, Ing. Daniel Vejchar, Libuše Pastorková Užitný vzor: Adaptér pro lokální aplikaci kapalných hnojiv Platný dokument: číslo 18215, ochrana na území ČR, Úřad průmyslového vlastnictví, Praha 6 Datum podání: 28. 11. 2007 Datum zápisu: 29. 1. 2008 Majitel: Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i., Praha 6 Původci: Ing. Václav Mayer, CSc., Ing. František Vašák, Ing. Daniel Vejchar, Libuše Pastorková
48