Technické systémy pro využití alternativních zdrojů energie Druhotného tepla větracího vzduchu Tepelná čerpadla Sluneční energie

Technické systémy pro využití alternativních zdrojů energie • Druhotného tepla větracího vzduchu • Tepelná čerpadla •Sluneční energie

1

Česká zemědělská univerzita v Praze v Praze Technická fakulta Czech University of Life Science Prague Faculty of Engineering

1.Tepelná bilance stáje:

Qc + Qt − Q p − Qv = 0

[W]

(1)

Qc – produkce citelného tepla zvířaty [W], Qt – výkon vytápěcího zařízení [W], Qp – tepelná ztráta prostupem tepla stavebními konstrukcemi [W], Qv – tepelná ztráta nuceným větráním [W],

Obr. 1. Tepelné toky ve stáji pro dochov selat [2]. 2


2. Účinnost rekuperačních výměníků: QR – tepelný výkon získaný z větracího vzduchu [W]. QR = Ve .ρ e .c pe .(te 2 − te1 )

Qi = Vi .ρi .c pi .ti1 Qe = Ve .ρ e .c pe .te1

η Rt = Obr. 2. Výpočtové schéma rekuperačního výměníku [2] QR ηR = [-] (2) Qi − Qe a) Když xi1 = xi2 a předpokládáme ρe1 = ρe2 = ρe; cpe1 = cpe2 = cpe; ρi1 = ρi; cpi1 = cpi pak teplotní účinnost rekuperačního výměníku ηRt :

pro

te 2 − te1 Vi .ρi .c pi .ti1 − te1 Ve .ρ e.c pe Vi .ρ i .c pi

Ve .ρ e .c pe

η Rt =

te 2 - te1 ti1 − te1

[-]

(3)

[-]

(4)

=1

3


b) Když xi1>xi2 pak entalpická účinnost rekuperačního výměníku ηRh :

QR =

Ve .ρ e (h − h ) (1 + xe1 ) e 2 e1

[W]

(5)

Qi =

Vi .ρi h (1 + xi1 ) i1

[W]

(6)

Qe =

Ve .ρ e h (1 + xe1 ) e1

[W]

(7)

η Rh =

he 2 − he1 Vi .ρi (1 + xe1 ) h −h (1 + xi1 ) Ve .ρe i1 e1

[-]

(8)

Kde:V – objemový tok vzduchu [m3.s-1]; ρ – měrná hmotnost vzduchu [kg.m-3]; x – měrná vlhkost vzduchu [kg.kg-1s.v]; h - měrná entalpie vzduchu [J.kg-1s.v.]; c – měrná tepelná kapacita vzduchu za stálého tlaku [J.kg-1.K-1]; indexy i – odváděný stájový vzduch, e – přiváděný venkovní vzduch.

4

Obr. 3. Rozdělení výměníků pro zpětné získávání tepla ze vzduchu

5

Obr. 4. Rotační regenerační výměník 1 – Otáčející se válec s teplosměnnou plochou; 2 – Převod do pomala; 3 – Pohon válce; 4 – Ochlazovaná vzdušina; 5 – Ohřívaná vzdušina.

6

Obr. 5. Reverzační regenerační výměník 1 – Teplosměnné akumulační plochy; 2 – Klapka; 3 – Přívodní potrubí ochlazované vzdušiny; 4 – Odváděcí potrubí ohřívané vzdušiny. 7

Obr. 6. Výměník s kapalinovým okruhem 1 – Teplosměnná plocha v proudu ochlazované vzdušiny; 2 – Teplosměnná plocha v proudu ohřívané vzdušiny; 3 – Propojovací potrubí; 4 – Oběhové čerpadlo

8


3. Rekuperační výměníky používané ve stájích

1. Teplosměnné plochy odváděného ochlazovaného vzduchu 2. Teplosměnné plochy přiváděného ohřívaného vzduchu 3. Směr vysunutí tělesa výměníku

Obr. 7. Schéma deskového rekuperačního výměníku [1] - protiproudý, resp. křížoproudý výměník, - tvarované teplosměnné plochy, - materiál teplosměnných ploch - polystyren, hliník, pozinkovaný plech.

9


1. Plášt´ trubice 2. Lamely trubice 3. Páry chladiva 4. Kondenzát chladiva 5. Dělící přepážka 6. Pracovní médium 7. Kondenzační část 8. Transportní část 9. Výparná část

Obr. 8. Schéma gravitační tepelné trubice [1]. • materiál trubic – hliník; pracovní náplň čpavek, • délka trubic 1,5 – 2m; průměr trubic 20 – 40mm, •1 až 10 řad trubic; 10 trubic v řadě, 10


4. Vliv využití odpadního tepla větracího vzduchu na měrné spotřeby energie ve stájích pro chov prasnic se selaty Porovnávané energetické systémy: 1. Klasický energetický systém. 2. Energetický systém s deskovými rekuperačními výměníky RVD A10 (výrobce Šumstav a.s. Český Krumlov). 3. Energetický systém s výměníky z gravitačních tepelných trubic ZV 3 - 030 (výrobce ZD Hraničář Mrákov). 4. Energetický systém s tepelným čerpadlem.

A: Výpočtové hodnoty: • výpočtová venkovní teplota te = -15 °C, • výpočtová teplota stájového vzduchu ti = 18 °C, • výpočtová relativní vlhkost stájového vzduchu φi = 0,7, • průměrná hmotnost prasnic mz = 225 kg. 11


B: Tepelně – technické vlastnosti stavebních konstrukcí: • celodřevěný konstrukční systém BIOS – GN, rozpon 10,3 m, délkový modul 6 m, • měrná tepelná ztráta prostupem tepla stavebními konstrukcemi qp = 0,993 W.m-3.K-1, • měrná tepelná ztráta přirozeným větráním qv = 0,116 W.m-3.K-1. C: Technologie: • bezstelivové porodní kotce, plocha 3,87 m2.ks-1, • suché krmení, • rovnotlaké větrání.

12


q t 800

767,25

p e700

600

,

W/ks

561 92

500

471,18

400 300

255,95

200 57,80

100

12,34

16,70

12,34

qt pe

Legenda a výsledky: • snížení požadovaného topného výkonu je úměrné účinnosti ηR; • deskový rekuperační rekuperační výměník RVD A10, ηR = 0,41 – 0,49; • výměník z gravitačních tepelných trubic ZV 3 – 030, ηR = 0,60 – 0,71; • na výparníku tepelného čerpadla je vzduch ochlazován na 4 – 5 °C; • instalovaný výkon pro vytápění 255,95 W.ks-1 je výkon elektrického motoru pohánějícího kompresor tepelného čerpadla.

0

I

2

3

4

Obr. 9. Měrné instalované výkony v energetických systémech vytápění qt a větrání pe ve stáji pro chov prasnic se selaty [2]. 1. Klasický energetický systém; 2. Výměníky RVD A10; 3. Gravitační tepelné trubice ZV 3 – 030; 4. Tepelné čerpadlo. 13

wt we

Česká zemědělská univerzita v Praze v Praze Technická fakulta Czech University of Life Science Prague Faculty of Engineering 500

468,21

483,08

450

(MJ/ks)

400 350 300

259,53

271,5

286,28

250 200

178,9

170,4

170,4

wt we celkem

150 92,6

100 50

14,37

26,75 0

0

1

2

3

4

Obr. 10. Střední měsíční spotřeby paliv wt a elektrické energie we v energetických systémech vytápění a větrání stáje pro chov prasnic se selaty [2]. 1. Klasický energetický systém; 2. Výměníky RVD A10; 3. Gravitační tepelné trubice ZV 3 – 030; 4. Tepelné čerpadlo. 14


Legenda a výsledky: • snížení spotřeby paliv pro vytápění: RVD A10 o 44,6 %, ZV 3 – 030 o 61,8 %, Tepelné čerpadlo o 100 %. • nárůst spotřeby elektrické energie: RVD A10 o 79,9 %, ZV 3 – 030 o 388,2 %, Tepelné čerpadlo o 1049,6 %. • ekonomická efektivnost energetických systémů je velmi ovlivněna druhem paliva.

Verifikace výsledků provozním ověřováním klasického energetického systému: • spotřeba elektrické energie ± 2,5 %, • spotřeba paliv pro vytápění: - ve stáji s 25 porodními kotci je spotřeba vyšší o 5,3 %, - ve stáji s 198 porodními kotci je spotřeba nižší o 8,18 %. 15


5. Využití odpadního tepla větracího vzduchu v nevytápěných stájích Účel: • zlepšení kvality prostředí ve stáji (ti, φi), • ochrana obvodových stavebních konstrukcí. Návrh:

V rovnici Qc + Qt − Q p − Qv = 0 postavíme Qt = QR M i .c pi Předpoklad: xi1 = xi 2; Pak ηRt pro zajištění požadovaných =1 M e .c pe hodnot ti, φi : Platí: QR = M i .c pi .η Rt .∆tie

[W]

(9)

Q p = q pz .Z .∆tie

[W]

(10)

Qv = M i .c pi .∆tie

[W]

(11)

∆tie = ti1 − te1

[K]

(12)

[kg.s-1]

(13)

M = V .ρ

η Rt

( M i .c pi + Z .q pz ).∆tie − Qc = M i .c pi .∆tie

[-]

(14)

Kde: Z – počet zvířat [ks]; qpz – měrná tepelná ztráta prostupem stavebními konstrukcemi [W.K-1.ks-1]; M – hmotnostní tok vzduchu [kg.s-1]. 16


Legenda: • výměník ZV 3 – 030 z gravitačních tepelných trubic, 5 řad trubic, 10 trubic v řadě, L = 1,86m, čpavek, • 260 ks selat, • hmotnost selat 20 kg.ks-1. Machine Strojovna room Axiální ventilátory Axial fan APV APV 500 500

Rozvod vzduchu, Main air, perforated PE rukávec, 500mm

φ500 mm

PE sleeve

Rekuperační výměník ZV 3-032

Recuperation exchanger ZV3-030

Obr. 11. Schéma zapojení rekuperačního výměníku a vzduchotechnických rozvodů v nevytápěné stáji pro dochov selat [2]. 17

Česká zemědělská univerzita v Praze v Praze Technická fakulta Czech University of Life Science Prague Faculty of Engineering Legenda: • ti = 18 °C; φi = 0,8, • ti,min = 15 °C; φi,max = 0,85, ηt=0,70 • te = -15 °C, • ηRt – účinnost rekuperačního výměníku [-], • mv – hmotnostní tok vzduchu [kg.s-1.ks-1], • qpz = 1,2 W.K-1.ks-1,

15

13 ti [°C] 11

1,3·10-3 1,5·10-3

φi,p=0,75

1,7·10-3 ηt=0,35

1,9·10-3

9

mv [kg·s-1·ks-1]

2,1·10-3 2,3·10-3 2,5·10-3

7 φi,max= 0,85

Výsledky • při reálných hodnotách hmotnostních toků větracího vzduchu mv = 1,3. 10-3 – 1,5. 10-3 kg.s-1.ks-1 a

5 φi=1 ηt=0

ηR = 0,7 dosáhneme ti = 14,8 – 15,1 °C a φi = 0,74 – 0,75.

A: te = -15 °C

3 3

4

5

6 xi [g·kg-1 s.v.]

7

8

9

Obr. 12. Parametry prostředí ve stáji pro dochov selat v závislosti na hmotnostním toku větracího vzduchu a účinnosti rekuperačního výměníku [4]. 18


6. Využití odpadního tepla větracího vzduchu ve stájích pro výkrm brojlerových kuřat Legenda: • výměník ZV 3 – 034 z gravitačních tepelných trubic, 10 řad trubic, 10 trubic v řadě, L = 1,96 m, čpavek, • 13 000 ks brojlerových kuřat, • te = -12 °C, • rozměry stáje: délka 58 m, šířka 10,8 m, výška ve štítu 3,2 m, • elektrické infrazářiče 15 x 600 W, teplovzdušný agregát 20 kW.

Obr. 13. Schéma energetického systému s rekuperačními výměníky z gravitačních tepelných trubic ve stáji pro výkrm brojlerových kuřat [2]. 1. Rekuperační výměníky; 2. Perforovaný foliový rukávec D = 800 mm; 3. Axiální ventilátor; 4. Uzavíratelné otvory pro přívod venkovního vzduchu; 5. Odvod stájového vzduchu. 19


Tepelná bilance stáje: • 1 denní kuřata, ti = 26 °C, te = -12 °C, 45 % plochy stáje: Qp = 17 715 W, Qc = 12 901 W, Qv = 12 101 W, Qt = 16 915 W. • 20 denní kuřata, ti = 23 °C, te = -12 °C: Qp = 34 085 W, Qc = 89 708 W, Qv = 74 195 W, Qt = 22 259 W.

Obr. 14. Schéma instalace rekuperačního výměníku a měření ve stáji pro výkrm brojlerových kuřat [2]. 1. Perforovaný foliový rukávec; 2. Rekuperační výměník z gravitačních tepelných trubic; 3. Axiální ventilátor; 4. Přístavek pro rekuperační výměník; 5. Filtr. 20

Tepelná čerpadla Obr. 15. Jednostupňový parní oběh tepelného čerpadla a) Schéma oběhu; b) Znázornění oběhu v T – s diagramu; c) Znázornění oběhu v p – i diagramu; d) Průběh teplot ve výparníku; e) Průběh teplot v kondenzátoru. Topný faktor:

Qk εt = N

[-]

Chladící faktor:

ε ch =

Qo = εt −1 N

[-]

Čerpací poměr:

ϕ=

Qk ε 1 1 =1+ =1+ = t Qo ε ch ε t − 1 ε ch

[-]

21

3. Zdroje tepla pro tepelná čerpadla Hlediska pro posouzení zdroje: Energetický potenciál, tj. teplotní hladiny a hmotnostní, resp. objemový tok; Časové relace mezi produkcí a uvažovanou potřebou; Možnosti využití získaného tepelného výkonu; Chemické a fyzikální vlastností teplonosné látky zdroje; Investiční a provozní náklady; Vliv na energetickou bilanci okolí a jeho ekologii. Zdroje pro TČ: 1. Povrchové vody. • dostatečná rychlost proudění vody w > 0,75 m.s-1; • stojaté vody. 2. Povrchové vrstvy zemské kůry. • spodní vody; • horizontální zemní výměníky; • vertikální zemní výměníky. 3. Venkovní vzduch. 4. Sluneční záření. 5. Geotermální vody. 6. Druhotné teplo.

22

Povrchové vody

Obr. 17. Schéma využití tepla z povrchové stojaté vody

Obr. 16. Schéma využití tepla z povrchové vody proudící rychlostí w > 0,75 m.s-1.

23

Obr. 18. Schéma měření teplot v půdním masivu t3 – teplota zemního masivu v oblasti horizontálního výměníku; t13 – teplota zemního masivu na referenčním pozemku; t12 – teplota povrchu zemního masivu; te – teplota okolního vzduchu;

Obr. 19. Výsledky měření teplot t3,min – minimální teplota zemního masivu v oblasti horizontálního výměníku; t3,max – maximální teplota zemního masivu v oblasti horizontálního výměníku; t3 – průměrná teplota zemního masivu v oblasti horizontálního výměníku; t13 – průměrná teplota zemního masivu na referenčním pozemku; te – průměrná teplota okolního vzduchu;

te

-y

0

-x t 02

t R02

t

tR

+x

t 02, t t R02 , t R

+y

Obr. 20 – Půdorysné schéma uložení a umístění teplotních čidel v oblasti horizontálního tepelného výměníku typu Slink t02 – teplotní čidlo nad přívodním potrubím v hloubce 0,2 m; t – teplotní čidlo instalované v oblasti potrubí v hloubce 1,2 m; tR02 – teplotní čidlo 1 m od výměníku Slink v hloubce 0,2 m; tR – teplotní čidlo 1 m od výměníku Slinku v hloubce 1,2 m; te – teplotní čidlo venkovního vzduchu.

teplota [°C]

36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 -2 -4 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

týdny tr02 t

t02 te

tr

Obr. 21. Průběh teplot zemního masivu s horizontálním výměníkem typu Slink.

Povrchové vrstvy zemské kůry a) Spodní vody – přečerpávání přes výparník, dvě studny, čerpací a vsakovací; b) Horizontální zemní tepelné výměníky – využití energie přirozeně akumulované v půdním masivu v letním období, potrubí LDPE, nebo HDPE Ø 40 x 3,7 mm uložené v hloubce 1 – 1,5m s roztečí 1m, teplonosné médium nemrznoucí směs (-15 °C); c) Vertikální zemní výměníky, potrubí LDPE, nebo HDPE uložené ve tvaru U trubice, hloubka vrtu 50 – 120m i více.

Venkovní vzduch - neomezený zdroj; - nenarušuje přirozenou tepelnou rovnováhu; - do výpočtu topného faktoru je nutné započítat příkon ventilátorů; - problém namrzání výparníku, reverzní chod.

Sluneční záření - kombinované systémy s vodními slunečními kolektory a TČ; - sluneční kolektory plní 2 funkce (kolektor, zdroj pro výparník).

28

Obr. 22. Schéma využití tepla slunečního záření 1 – vodní sluneční kolektory; 2 – trojcestný směšovací ventil; 3 – tepelné čerpadlo; 4 – akumulační zásobník; 5 – otopná soustava, ohřev TV; 6 – elektrický dohřev. 4. Monovalentní a bivalentní zapojení tepelných čerpadel v otopných soustavách využívajících jako zdroje tepla pro TČ venkovní vzduch se většinou dimenzuje tepelný výkon TČ na hodnotu nižší než je topný výkon odpovídající výpočtové venkovní teplotě. bivalentní otopné systémy mohou být řešeny jako: • bivalentně alternativní, v provozu je buď TČ nebo další zdroj; • bivalentně paralelní, v provozu je tepelné čerpadlo a současně další zdroj.

29

Obr. 23. Schéma zapojení tepelného čerpadla v bivalentním provozu s kotlem 1 – plynový kotel; 2 – čtyřcestný směšovací ventil; 3 – rozdělovač a sběrač otopného systému; 4 – tepelné čerpadlo; 5 – elektronický regulátor.

5. Pohony kompresorových tepelných čerpadel - nejčastějším druhem pohonu kompresoru TČ je pohon elektrický.

30

Obr. 24. Schéma zapojení tepelného čerpadla poháněného plynovým motorem

Obr. 25 Schéma toků energie u tepelného čerpadla poháněného plynovým motorem (ε = 4,0)

31

6. Příklady využití tepelných čerpadel Vytápění

Obr. 26. Schéma zapojení tepelného čerpadla při vytápění porodny prasnic se selaty 1 – vrtaná studně; 2 – tepelné čerpadlo; 3 – akumulační zásobník; 4 – podlahový otopný systém; 5,6 – prostorový otopný systém; 7 – ponorné čerpadlo; 8 – oběhové čerpadlo.

32

Ohřev teplé vody pro sociální a technologické účely -požadavky na velikost tepelného výkonu jsou v průběhu roku konstantní; -nebezpečí kontaminace vody pracovní látkou. Toto nebezpečí lze omezit na minimum: a) Vloženým okruhem s teplonosnou látkou (obr. 12);

Obr. 27. Schéma zapojení s vloženým okruhem s teplonosnou látkou 1 – kondenzátor tepelného čerpadla; 2 – tepelné čerpadlo; 3 – akumulační zásobník; 4 – oběhové čerpadlo.

33

b) Využitím vhodného chladiva a výměníku (obr.13). • teplosměnná plocha oddělující pracovní látku a TV musí být bez jakýchkoliv spojů (sváření, pájení a pod.); • materiál teplosměnné plochy musí mít vysokou odolnost proti koroznímu působení vody i pracovní látky; • smí se používat jen doporučené pracovní látky např. R 22, R 115, jako maziva pouze oleje které neohrožují spotřebitele. Tato zařízení se používají jako kompaktní nebo systém split. Obr. 28. Schéma kompaktního provedení s tepelným čerpadlem nad zásobníkem 1 – kondenzátor tepelného čerpadla; 2 – tepelné čerpadlo vzduch – - voda; 3 – akumulační zásobník. Výhody: - malá půdorysná plocha zařízení; - využití přehřívacího tepla na ohřátí TV. Nevýhody: - pomalý ohřev vody; - nízká teplota prostředí v okolí zásobníku.

34

Využití sluneční energie pro výrobu tepla

Obr. 29. Znázornění energie QS,den [W.h.m-2] dopadající za den se střídavou oblačností osluněné plochy 35

Energie zachycená absorpční plochou Dopadající energie slunečního záření qs = Istř

Obr. 30. Schéma plochého slunečního kolektoru 1 – krycí skla; 2 – absorpční plocha; 3 – dutina s teplonosnou tekutinou; 4 – tepelná izolace; 5 – rám kolektoru.

36

Měrný tepelný tok zachycený absorberém qA :

(1 − r ).q

S

= q A + U 1 .(t A − tV ) + U 2 .(t A − tV )

[W.m-2]

(13)

V rovnici (13) je: U1 – součinitel prostupu tepla vrstvou na přední straně absorbéru (na straně se skly) [W.m-2.K-1]; U2 – součinitel prostupu tepla vrstvou na zadní straně absorbéru (na straně s tepelnou izolací) [W.m-2.K-1]; tA – střední teplota absorpční plochy (tekutiny proudící absorbérem) [°C ]; tV – teplota okolního vzduchu [°C ] (může být různá na obou stránách kolektoru). Účinnost absorbéru ηA:

ηA =

(U + U 2 )(. t A − tV ) qA = (1 − r ) − 1 qS qS

[-]

(14)

Poměrná reflexní schopnost krycích skel: - při dokonale čistých sklech r = 0,1 – 0,15; - při mírně znečištěných sklech r = 0,15 – 0,20. Součinitel prostupu tepla U = U1 + U2: - pro kolektory s jedním sklem U = 6 W. m-2.K-1; - pro kolektory se dvěma skly U = 4 W. m-2.K-1.

37

Obr. 31. Typy slunečních kolektorů pro ohřev vody A – plochý; B – válcový; C – koncentrující; 1 – transparentní kryt; 2 – absorbér; 3 – tepelná izolace; 4 – proudící teplonosné médium; 5 – reflektor; 6 – Fresnelova čočka.

38

5. Sluneční systémy pro ohřev vody k sociálním a technologickým účelům

Obr. 32. Schéma systému pro ohřev vody s elektrickou topnou vložkou v zásobníku 1 – kolektory; 2 – zásobník teplé vody; 3 – elektrická topná vložka; 4 – přívod studené vody; 5 – výstup teplé vody.

39

Obr. 33. Schéma systému pro ohřev užitkové vody se zásobníkem tepla a zásobníkem teplé vody 1 – kolektory; 2 – zásobník tepla; 3 – zásobník teplé vody; 4 – elektrická topná vložka; 5 – přívod studené vody; 6 – výstup teplé vody.

40

6. Systémy pro ohřev vody v bazénech

Obr. 34. Schéma systému pro ohřev vody v bazénu s otevřeným okruhem 1 – kolektory; 2 – bazén; 3 – oběhové čerpadlo; 4 – filtr; 5 – přívod čerstvé vody.

41

7. Systémy pro vytápění budov Systém s dlouhodobou akumulací tepla

Obr. 35. Systém s dlouhodobou akumulací tepla ve vodě a s tepelným čerpadlem 1 – sluneční kolektory; 2 – hlavní zásobník tepla pro dlouhodobou akumulaci; 3 – pomocný zásobník tepla pro krátkodobou akumulaci; 4 – tepelné čerpadlo; 5 – zásobník tepla v okruhu tepelného čerpadla; 6 – otopná soustava. 42

Systém s energetickou střechou

Obr. 36. Systém s energetickou střechou a tepelným čerpadlem 1 – energetická střecha; 2 – zásobník tepla; 3 – tepelné čerpadlo v okruhu energetické střechy; 4 – okruh spotřebičů.

43

Obr. 37. Tepelná bilance rodinného domu při využití energetické střechy a tepelného čerpadla 44

Použitá literatura: 1. Adamovský R., Kára, J. Aplikovaná termomechanika. 1. vyd. Technická fakulta VŠZ Praha, 1993, 107 s. 2. Adamovský R., Kára J. Využití druhotného tepla větracího vzduchu stájí. Technická fakulta ČZU v Praze, 2002, 211 s. 3. Kára J., Adamovský R. Analysis of changes of thermic efficiency during operation of the table recuperation exchagers. Scientia Agriculturae Bohemica, 2000, 31, (4), p. 297-308. 4. Adamovský R., Kára J. Výměníky pro zpětné získávání tepla z větracího vzduchu stájí. Česká komise autorizovaných inženýrů a techniků, 2001, 27 s.

45

Technické systémy pro využití alternativních zdrojů energie Druhotného tepla větracího vzduchu Tepelná čerpadla Sluneční energie

Recommend Documents