# " # $ % # " $ " ! )% #% $ "! ), , ##, ! % % +% + ! *" $ ("# # ( (" )% " $, $ " # # $ # ,$ ) % $! % /# /% % % + % #% ' # %#% -/ #% , #% + $ #% % &%+% " #"# $ " #"# # " $ /# $ . #% !" ( ) # + %" % % $ %% )" #"# , #%' -* ) $'/ ( #" #% ( +- $ #% +% , " %" % ) % ) $%# , " & / #" $" "/% $!
þte ní pro prv Ėáþ ky
ilustroIvvaanka MelounovKáubáčová la Veronika
Povídání se zvířátky
Ivanka Melounová
POVÍDÁNÍ SE ZVÍěÁTKY Vydala Grada Publishing, a.s. U PrĤhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4080. publikaci Ilustrace Veronika Kubáþová OdpovČdná redaktorka Helena Varšavská Sazba a zlom Antonín Plicka Zpracování obálky Antonín Plicka Poþet stran 72 Vydání 1., 2010 Vytiskly Tiskárny HavlíþkĤv Brod, a. s. Husova ulice 1881, HavlíþkĤv Brod © Grada Publishing, a.s., 2010 Cover Illustration © Veronika Kubáþová ISBN 978-80-247-3429-3 (tištČná verze) ISBN 978-80-247-7361-2 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2012
Obsah PĜedmluva ..................................................... 7 Blecha rekordmanka ..................................... 9 Bobík a uliþníci ........................................... 13 Hledání ztracené kuliþky ............................. 17 Jak datel vyléþil les ..................................... 21 Jak krtek stavČl mraveništČ ......................... 25 Jak zvíĜátka stavČla ledovou zeć ................ 29 Mína a moĜe ................................................ 33 O divné Jolance ........................................... 37 O MajdČ a Vénovi ....................................... 41 O mouše a myškách .................................... 45 Pavouk Lojzík a netopýr Vilém .................. 49 Proþ se vlaštovka vrací k ěípu .................... 53 Upovídaná housenka ................................... 57 Zelení kamarádi .......................................... 61 Ztracená vejce ............................................. 65 Žížala a had ................................................. 69
5
PĜedmluva ZemČkoule se hemží životem. ZvíĜátka žijí v horách, pralesích, v hlubinách oceánĤ, na pouštích, ale také na dvorku u domu, v trávČ þi v rybníku na návsi. A každé z nich má o þem vyprávČt. Každé má nČjakou pĜíhodu nebo radost. Víte, jak vysoko musí vyskoþit malá bleška, aby vyhrála závody? Že i krtek mĤže postavit mraveništČ a bobr domek pro ptakopyska nebo že drzá housenka dokáže vystrašit tygra? Dozvíte se, proþ se každé jaro vracejí vlaštovky, jak detektiv Ron vystopoval zlodČje nebo že krokodýl a žába mohou být vČrnými kamarády. Knížka plná veselých obrázkĤ vám poví ještČ mnohem víc…
7
Každé zvíĜe je nČkde doma. Lev, slepice a prase bydlí na suchu. Žába, krokodýl a pijavice zase ve vodČ. Ála žila v kožiše. Ála je blecha a ten kožich, to je naše koþka Míca. Míca má svou blešku ráda a rozmazluje ji. Poskytuje jí v srsti všechno pohodlí. Ála mezi zrzavými chlupy koþky Mícy dennČ vyráží na vycházky a lechtá ji, až se Míca hlasitČ smČje. Tu a tam si blecha odskoþí na návštČvu k jiným bleškám, které bydlí u psa Azora nebo sídlí v pĜepychu u angorské koþky Žofie. Teć se ale nČco dČje! Na plot u našeho domu byl vyvČšen plakát, že se budou konat závody v bleším skákání.
9
Míca si Álu pozvala na návštČvu. Bleška se posadila koþiþce na nos, aby si pČknČ vzájemnČ vidČly do oþí, a Míca navrhla: „Zaþneme s tréninkem, a to by v tom byl þert, abys nevyhrála.“ Hned ráno se do toho pustily. Ála nacviþovala skok vysoký. Trochu se pĜikrþila a poĜádnČ se odrazila zadníma nožiþkama. Hups. Jedna nožka se jí smekla, takže bleška upadla na bradu. „Zkus to znova a víc se snaž!“ radila Míca. Ála to tedy zkoušela poĜád a poĜád, až do úplné únavy. JeštČ že jí Míca po tréninku pĜipravila vydatnou veþeĜi. Potom sportovkynČ zaslouženČ usnula. Tramtarará. Závody zaþaly. Sešly se blešky od nás i z ciziny. NejkrásnČjší dres
10
mČla samozĜejmČ bleška od angorské koþky Žofie. Ála záĜila v žlutém triþku. Když pĜedvedla svĤj nádherný vysokánský skok, všichni se nadšenČ roztleskali a jásali. Ála vyhrála zaslouženČ. A naše Míca? Ta je na svou kamarádku opravdu hrdá.
11
Na dvorku spal pes Bobík. Dostal se sem ze psího útulku teprve nedávno. Má hlídat dĤm tety Evelíny a sloužit jí, jak nejlépe dovede. Teć ale odpoþívá. Sluníþko mu zahĜívá hustou zlatou srst. Na dvoĜe je ticho a klid. Ovšem už jenom chviliþku. Do té doby, než tĜi koþiþí uliþníci zaþnou vyvádČt svoje rošĢárny. Vþera Bobíkovi nasadili do kožichu blešku a on se pak drbal a poskakoval pĜitom, takže to vypadalo jako nČjaký zvláštní psí tanec. KoĢátka z toho mČla velikou legraci. Ten dobrák se na nČ pĜesto nezlobil. Jen si tak nČco vrþel pod fousy a tvrdil nahlas, že jim jednou doopravdy naplácá.
13
KoĢátka potichouþku pĜivázala Bobíkovi k ocásku starou plechovku a pak hlasitČ mĖoukla: „Baf!“ Bobík se lekl. Vyskoþil snad metr vysoko, ale potom se rozbČhl za nimi. To se ví, že s ním za velikého rámusu i plechovka na ocase. Chvilku trvalo, než se jí zbavil. Vycenil zuby a zavrþel: „Vrr, vrrrr, že vás kousnu?“ KoĢátka dČlala jakoby nic a þekala, až se zase uklidní. VČdČla, že to nebude dlouho trvat. Najednou se na modré obloze objevil mráþek. Po chvíli pĜibyl další a po nČm ještČ a ještČ. Nebe se þernČ zatáhlo a zaþalo pršet. Ale našim tĜem uliþníkĤm kožíšky nezmokly. Bobík je schoval do staré baþkory a stateþnČ nad nimi stál, dokud nepĜestalo pršet. Baþkora pČknČ hĜála a koĢátka byla
14
šĢastná, že mají kamaráda, který je má pĜes všechny jejich rošĢárny rád. VČdČla také, že každý pes vrtí ocáskem. AĢ už má radost, nebo je tĜeba smutný. Veselí psi prý vrtí ocáskem víc napravo od zadeþku, mrzutí víc doleva. A tak se koĢátka domluvila, že se vynasnaží nezlobit. Pokusí se dČlat Bobíkovi pouze samou radost. Aby vrtČl ocáskem poĜád jen napravo. Zaslouží si to.
15
