Táborový zpěvník Maracaibo

Táborový zpěvník Maracaibo 2010 1

Tento zpěvník vyšel za podpory Zbyňka Grepla. Toho, co nás podporuje, ale nikdy s námi netábořil. Náklad 70 ks Vyšlo v roce 2010 Absolutně neprodejné, pouze darované

2

Obsah Rosa na kolejích Outsider waltz Hejkal Pověste ho vejš Husličky Zafúkané Divoké koně Hlídač krav Tři čuníci Zítra ráno v pět Frenkey Dlouhán Panenka Tři kříţe Zabili, zabili Zrození hvězd Zachraňte koně Sbohem, Galánečko Maracaibo Kdyby tady byla…. Nad stádem koní František Gorale 3

3 5 7 9 12 13 15 17 19 21 23 25 26 28 29 31 33 34 36 38 41 43

Bella Sebastián Bráchovi Krajina větrných mlýnů Proč holky pláčou Víš Batalion

4

44 46 48 50 52 54

Rosa na kolejích C F6 F G6 C 1. Tak, jako jazyk stále naráţí na vylomený zub, F6 F G6 C tak se vracím k svýmu nádraţí, abych šel zas dál, F6 G6 Ami Cdim přede mnou stíny se dlouţí a nad krajinou krouţí F6 F G6 C podivnej pták, pták nebo mrak. F6 G6 F6 C R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa, F6 G6 F6 C vzít do dlaně dálku zase jednou zkus, F6 G6 F6 C telegrafní dráty hrajou ti uţ léta F6 F G6 F F6 C to nekonečně dlouhý monotónní blues, F6 F G6 F6 F C 5

je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích. 2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj', co si radši počkaj', aţ se stmí, a pak šlapou dál, po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí celej svůj dům, deku a rum. C F6 F G6 F6 F C R: + nohama stíráš rosu na kolejích ...

6

Outsider waltz G(A,C) Hmi(C#mi,Emi) 1. Dnes ráno, kdyţ bylo půl, při pravidelný hygieně Ami(Hmi,Dmi) C(D,F) D(E,G) poklesls' hodně v ceně, kdyţ jsi zahlíd' svůj zjev, Ami(Hmi,Dmi) D(E,G) G(A,C) Emi(F#mi, Ami) uţ nejsi, co jsi býval, tu tvář nespraví ti masáţ, Ami(Hmi,Dmi) D(E,G) G(A,C) D(E,G) marně se, hochu, kasáš, uţ nejsi lev a velkej šéf. G(A,C) Emi(F#mi,Ami) R: Máš svůj svět a ten se ti hroutí, G(A,C) E(F#,A) to dávno znám, já proţil to sám, 7

Ami(Hmi,Dmi) D(E,G) Ami(Hmi,Dmi) D(E,G) kráčíš dál a cesta se kroutí, Ami(Hmi,Dmi) Hmi(C#mi,Emi) D(E,G) G(A,C) aţ potkáš nás na ní, tak přidej se k nám. 2. Jsi z vojny doma čtrnáct dnů, a na radnici velká sláva, to se ti holka vdává, cos' jí dva roky psal, ulicí tiše krouţí ten blbej motiv z Lohengrina, není ta - bude jiná, dopisy spal a jde se dál. R: 3. Za sebou máš třicet let a zejtra ráno třetí stání a nemáš ani zdání, jak to potáhneš dál, ten, komus' kdysi hrával, se znenadání někam ztratil, uţ nemáš, čím bys platil, no tak se sbal a šlapej dál. 8

Hejkal Ami 1) Divnej tvor po lesích se prohání F E E7 a v ţilách tuhne krev a zuby cvakaj SOS Ami Utichá aţ u potoka pod hrází F Ami E Ami jó takovýhle řvaní by nesnes ani pes F Ami F Ami Ţhavý rudý oči a drápy krvavý F E E7 kosti chřestí v rytmu kastanět F Ami F Ami strašidelný vytí a skřeky chraplavý F E E7 Ami tak to je hejkal na to vemte jed vemte jed

R:

C F C U nás hej hej hejkal straší v lese 9

G jen ten kdo něco snese tam můţe v noci jít C F C Jeho hej hej údolím se nese F C F C kaţdej se strachy třese k ohni nesesedneme se F C G C neboť za boudou v lese zase hejkal začal výt 2) Kdo z Vás tady na hejkaly nevěří ten můţe u nás přespat aţ se zastaví nevystrčí špičku nosu ze dveří a bude jásat jak se doţil rána ve zdraví Jenom kalný oči a rysy strhané kalhoty si bude muset prát a děs a hrůza v hlase to mu zůstane aţ koktavě bude povídat

10

Pověste ho vejš Rec: Na dnešek jsem měl divnej sen: slunce pálilo a před saloonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed popraviště z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením: ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek: Emi G D 1. Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost, Ami Emi D Emi pověste ho vejš, ať se houpá, ţe tu byl nezvanej host. 2. Pověste ho, ţe byl jinej, ţe tu s náma dejchal stejnej vzduch, pověste ho, ţe byl línej a tak trochu dobrodruh. Emi G D 11

*: Pověste ho za El Paso, za Snídani v trávě a Lodní zvon, Ami Emi za to, ţe neoplýval krásou C H7 Emi a ţe měl country rád a ţe se uměl smát i vám. G D Ami GD R: Nad hlavou jen slunce pálí, konec můj nic neoddálí, G D do mejch snů se dívám zdáli Ami H7 a do uší mi stále zní tahle píseň poslední. 3.=1. 4. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad, za to, ţe nikdy nevydrţel na jednom místě stát. 5.=1. 6. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib, ţe byl zarputilým optimistou, a tak dělal spoustu chyb. 12

*: Pověste ho, ţe se koukal a ţe hodně jedl a hodně pil, ţe dal přednost jarním loukám, a pak se oţenil a pak se usadil a ţil. R:

13

Husličky A D A Hmi F#mi E 1. [: Čí ţe ste, husličky, čie, kdo vás tu zanechal :] Hmi7 A D Hmi E A D Hmi F#mi E Hmi F#mi E na trávě poválané, na trávě poválané u paty ořecha? 2. [: A kdoţe tu trávu tak zválal, aj modré fialy, :] [: ţe ste, husličky, samé :] na světě zostaly? 3. [: A který tu muzikant usnul a co sa mu přišlo zdát, :] [: co sa mu enem zdálo, boţe(-), :] ţe uţ vjec nechtěl hrát? :] 4. [: Zahrajte, husličky, samy, zahrajte zvesela, :] [: aţ sa tá bude trápit, :] která ho nechtěla.

14

Zafúkané Ami Aadd9 Ami Aadd9 1. Větr sněh zanésl z hor do polí, Ami C G Ami já idu přes kopce, přes údolí, C G C idu k tvej dědině zatúlanej, F C E Ami Fmaj7 Ami E4sus cestičky sněhem sú zafúkané. Ami C G C R: [: Zafúkané, zafúkané, F C(Dmi) Dmi(E) E(Ami) kolem mňa všecko je zafúkané. :] 2. Uţ vašu chalupu z dálky vidím, srdce sa ozvalo, bit ho slyším, snáď enom pár kroků mi zostává, a budu u tvého okénka stát. R: [: Ale(-) zafúkané, zafúkané, okénko k tobě je zafúkané. :] 15

3. Od tvého okna sa smutný vracám, v závějoch zpátky dom cestu hledám, spadl sněh na srdce zatúlané, aj na mé stopy - sú zafúkané. R: [: Zafúkané, zafúkané, mé stopy k tobě sú zafúkané. :]

16

Divoké koně Emi Ami Emi G Ami Emi 1. [: Já viděl divoké koně, běţeli soumrakem, :] Ami Emi Ami Emi Adim C vzduch těţký byl a divně voněl tabákem, Ami Emi Ami Emi H7 Emi vzduch těţký byl a divně voněl tabákem. 2. [: Běţeli, běţeli bez uzdy a sedla krajinou řek a hor, :] [: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor? :] 3. [: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost, :] [: naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :] 4. [: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera, :] [: milování je divoká píseň večera. :] 17

5. [: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, :] [: král s dvořany přijíţdí na popravu zbojníků. :] 6. [: Chtěl bych jak divoký kůň běţet, běţet, nemyslet na návrat, :] [: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :] Já viděl divoké koně ...

18

Hlídač krav C 1. Kdyţ jsem byl malý, říkali mi naši: "Dobře se uč a jez chytrou kaši, F G C aţ jednou vyrosteš, budeš doktorem práv, takový doktor sedí pěkně v suchu, bere velký peníze a škrábe se v uchu," F G C já jim ale na to řek':"Chci být hlídačem krav." C R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře, jíst kaštany a mýt se v lavoře, F G C od rána po celý den zpívat si jen, FGC zpívat si: pam pam pam ... 2. K vánocům mi kupovali hromady knih, 19

co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich: nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy, ptal jsem se starších a ptal jsem se všech, kaţdý na mě hleděl jako na pytel blech, kaţdý se mě opatrně tázal na moje zdraví. R: 3. Dnes uţ jsem starší a vím, co vím, mnohé věci nemůţu a mnohé smím, a kdyţ je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy, s nohama kříţem a s rukama za hlavou koukám nahoru na oblohu modravou, kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy. R:

20

Tři čuníci C 1. V řadě za sebou tři čuníci jdou, Ami ťápají si v blátě cestou-necestou, Dmi G kufry nemají, cestu neznají, Dmi G vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí ... 2. Auta jezdí tam, náklaďáky sem, tři čuníci jdou, jdou rovnou za nosem, ušima bimbají, ţito křoupají, vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí ... 3. Levá, pravá - teď!, přední, zadní uţ!, tři čuníci jdou, jdou jako jeden muţ, lidé zírají, důvod neznají, proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají: uí uí uí ... 21

4. Kdyţ kopýtka pálí, kdyţ jim dojde dech, sednou ke studánce na vysoký břeh, ušima bimbají, kopýtka máchají, chvilinku si odpočinou, a pak dál se vydají: uí uí uí ... 5. Kdyţ se spustí déšť, roztrhne se mrak, k sobě přitisknou se čumák na čumák, blesky bleskají, kapky pleskají, oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají: uí uí uí ... 6. Za tu spoustu let, co je světem svět, přešli zeměkouli třikrát tam a zpět v řadě za sebou, hele, támhle jdou, pojďme s nima zazpívat si jejich píseň veselou: uí uí uí ...

22

Zítra ráno v pět Emi G 1. Aţ mě zítra ráno v pět ke zdi postaví, C D7 G E7 ještě si naposled dám vodku na zdraví, Ami D7 G G/F# Emi z očí pásku strhnu si, to abych viděl na nebe, Ami H7 Emi E7 Ami D G G/F# Emi a pak vzpomenu si, lásko, na tebe, Ami H7 Emi a pak vzpomenu si na tebe. 2. Aţ zítra ráno v pět přijde ke mně kněz, řeknu mu, ţe se splet', ţe mně se nechce do nebes, ţe ţil jsem, jak jsem ţil, a stejně tak i doţiju a co jsem si nadrobil, to si i vypiju, 23

a co jsem si nadrobil, si i vypiju. 3. Aţ zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!", škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal, ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi, ţe tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi, ţe tě, lásko, nechávám, na zemi. 4. Aţ zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát a seno obracet, já u zdi budu stát, tak přiloţ na oheň a smutek v sobě skryj, prosím, nezapomeň, nezapomeň a ţij, na mě nezapomeň a ţij ...

24

Frenky Dlouhán Kolik je smutného, kdyţ mraky černé jdou lidem nad hlavou, smutnou dálavou, já slyšel příběh, který velkou pravdu měl, za čas odletěl, kaţdý zapomněl. Měl kapsu prázdnou Frenky dlouhán, po Státech toulal se jen sám, a ţe byl veselej, tak kaţdej měl ho rád, tam ruce k dílu mlčky přiloţí a zase jede dál, a kaţdý, kdo s ním chvilku byl, ten dlouho se pak smál. Tam, kde byl pláč, tam Frenky hezkou píseň měl, slzy neměl rád, chtěl se jenom smát, a kdyţ pak večer ranče tiše usínaj, Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál. Měl kapsu prázdnou Frenky dlouhán, po Státech toulal se jen sám, 25

a ţe byl veselej, tak kaţdej měl ho rád, tam ruce k dílu mlčky přiloţí a zase jede dál, a kaţdý, kdo s ním chvilku byl, ten dlouho se pak smál. Tak jednou Frenkyho vám našli, přestal ţít, jeho srdce spí, tiše smutně spí, bůh ví, jak, za co tenhle smíšek konec měl, farář píseň pěl, umíráček zněl. Měl kapsu prázdnou Frenky dlouhán, po Státech toulal se jen sám, a ţe byl veselej, tak kaţdej měl ho rád, tam ruce k dílu mlčky přiloţí a zase jede dál, a kaţdý, kdo s ním chvilku byl, ten dlouho se pak smál.

26

Panenka Co skrýváš za víčky a plameny svíčky, snad houf bílých holubic nebo jen ţal, tak odplul ten prvý den smáčený krví, ani pouťovou panenku nezanechal. Otevři oči, ty uspěchaná dámo uplakaná, otevři oči, ta hloupá noc končí a mír je mezi náma. Uţ si oblékni šaty i řetízek zlatý a umyj se, půjdeme na karneval, a na bílou kůţi ti napíšu tuší, ţe dámou jsi byla a zůstáváš dál. Otevři oči, ty uspěchaná dámo uplakaná, otevři oči, ta hloupá noc končí a mír je mezi náma.

27

Tři kříže Dávám sbohem břehům proklatejm, který v drápech má ďábel sám. Bílou přídí šalupa "My grave" míří k útesům, který znám. Jen tři kříţe z bílýho kamení někdo do písku poskládal. Slzy v očích měl a v ruce znavený lodní deník, co sám do něj psal. První kříţ má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačka jen. Chřestot noţů, při kterým přejde smích, srdce kámen a jméno "Sten". Jen tři kříţe z bílýho kamení někdo do písku poskládal. Slzy v očích měl a v ruce znavený lodní deník, co sám do něj psal. Já, Bob Green, mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl, kdyţ jsem se smál. 28

Druhej kříţ mám a spím pod zemí, ţe jsem falešný karty král. Jen tři kříţe z bílýho kamení někdo do písku poskládal. Slzy v očích měl a v ruce znavený lodní deník, co sám do něj psal. Třetí kříţ snad vyvolá jen vztek, Katty Rodgers těm dvoum ţivot vzal. Svědomí měl, vedle nich si klek: Recitace: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět boţský.Ať mi tedy Bůh odpustí. Jen tři kříţe z bílýho kamení někdo do písku poskládal. Slzy v očích měl a v ruce znavený lodní deník, co sám do něj psal.

29

Zabili, zabili G

C Ami C G Zabili, zabili chlapa z Koločavy, G C Ami C G řekněte hrobaři, kde je pochovaný. Ref: G C Bylo tu, není tu, havrani na plotu, G D bylo víno v sudě, teď tam voda bude, G D G není, není tu. 2. Špatně ho zabili, špatně pochovali, vlci ho pojedli, ptáci rozklovali. Ref: Bylo ... 3. Vítr ho roznesl po dalekém kraji, havrani pro něho po poli krákají. Ref: Bylo ... 4. Kráká starý havran, krákat nepřestane, dokud v Koločavě ţivý chlap zůstane. 1.

30

Zrození hvězd G C 1. Zrození hvězd čas vykřesá kvapem Emi D a můţou mě vézt, aţ vyryju drápem C Emi D staré medvědice do skály větrů tvůj obličej. 2. Kraj otěhotněl jak prvnička v máji tou padlou tmou a někde ve stáji se splaší koně a přiklušou blíţ, ke mně blíţ. C Emi D R: A (ţe) březí klisna má oči jako ty a sedlo z něhy, C Emi D moţná se jí stýská, moţná je zraněná a moţná je ty, C G všechno moţná, všechno moţná bude lepší neţ dřív. 31

3. Tahleta létavice mně do uší zpívá píseň panice, co z tváře ti slíbá tvůj vodopád slz a měsíční prach, co ty víš. 4. Kraj Indiánů mě úsvitem vítá a ranní déšť mou rytinu smývá, jsi vzdálená víc, co můţu ti říct, můţu říct, jen to. R: R:

32

Zachraňte koně předehra sólo Peklo byl ráj, kdyţ hořela stáj, příteli Věř mi koně pláčou povídám To byla půlnoc, v tom křik o pomoc uţ letěly Hejna kohoutů a bůhví kam refrén: Zachraňte koně křičel jsem tisíckrát Ţil jsem jen pro ně bránil je nejvíckrát Neţ přišla chvíle, kdy hřívy bílé pročesal plamen, spálil na troud sólo Ohrady a stáj a v plamenech kraj uţ nedýchal Já viděl jak to hříbě umírá Klisna u něj a smuteční děj se odbývá Jak tiše pláče oči přivírá refrén: Akordy: předehra -

33

/:Em D C H:/ EEGH EEGH EEGH EEGH sólo do sloky /:F#GF#GF#G:/ GAGAGA CCDCH CF#EDH sloka Em/ Am/ C D G D7H7 Em/ Am/ C H7 Em/ refrén G Hm C/ G Hm C/ Am/ C/ Am/ H7/ pozn. na konci se hraje ještě jednou refrén

34

Sbohem, Galánečko Sbohem galánečko já uţ musím jíti Sbohem galánečko já zu musím jíti Kyselé vínečko kyselé vínečko Podalas’ mi k pití Kyselé vínečko kyselé vínečko Podalas’ mi k pití Sbohem galánečko rozlučme sa v pánu Kyselé vínečko kyselé vínečko Podalas’ mi v dţbánu Ač bylo kyselé přeca sem sa opil Eště včil sa stydím eště včil sa stydím Co sem všechno tropil Ale sa nehněvám ţes mňa ošidila To ta moja ţízeň to ta moja ţízeň Ta to zavinila Akordy: sloka C Am Dm G7 C D7 G Em Am D7 G/ [:Dm G7 C Dm G7 C Dm G7 C:]

35

Maracaibo sólo Kdyţ nás moře volá opouštíme mola Opouštíme ţeny uţ je tu ten den Ahoj námořníci vzhůru na palubu Vane dobrý vítr tak kotvy zvednem refrén: Naše loď jméno Mary Anne má Baltazar Chris je náš kapitán Teď právě z Maracaiba vyplouvá Jiţní vítr jí plachty nadouvá sólo Jsme tu jako bratři tahle loď nám patří Jestli chceš plout s námi tak pojď klidně k nám Jsme chlapci štěstěny před našimi jmény Třese se guvernér markýz i král refrén: sólo Plujem po všech mořích v bezvětří i bouřích Plujem za svým štěstím a osudu vstříc Máme svoje plány jsme tu svými pány 36

Kdyţ se to tak vezme nic nám nechybí refrén: sólo Akordy: sloka Am// F/ C CG Am refrén F/ C Am F/ CG Am F/ C Am F/ C E7 sólo jako sloka AAAGAA AAAGAA AAAGEE EEDCA CCCHCC CCCHCC CCCHCC CCHHA

37

Kdyby tady byla taková panenka C G C C7 1. [: Kdyby tady byla taková panenka, která by mě chtěla, :] F C G C C7(-) [: která by mě chtěla syna vychovati, přitom pannou býti. :] 2. [: Kdybych já ti měla syna vychovati, přitom pannou býti, :] [: ty by si mi musel kolíbku dělati, do dřeva netíti. :] 3. [: Kdybych já ti musel kolíbku dělati, do dřeva netíti, :] [: ty bys mě musela košiličku šíti bez jehel a nití. :] 4. [: Kdybych já ti měla košiličku šíti bez jehel a nití, :] 38

[: ty by jsi mi musel ţebřík udělati aţ k nebeské výši. :] 5. [: Kdybych já ti musel ţebřík udělati aţ k nebeské výši, :] lezli bysme spolu, spadli bysme dolů, byl by konec všemu, lezli bysme spolu, spadli bysme dolů, byl by konec ţití.

39

Nad stádem koní D A 1. Nad stádem koní Emi G D podkovy zvoní, zvoní A Emi černý vůz vlečou G a slzy tečou D a já volám: Tak neplač můj kamaráde náhoda je blbec kdyţ krade D A 2. Je tuhý jak veka Emi a řeka ho splaví G Máme ho rádi C No tak co G tak co 40

A tak co 3. Vţdycky si přál aţ bude popel i s kytarou, hou Vodou ať plavou jen ţádný hotel s kříţkem nad hlavou 4. aţ najdeš místo kde je ten pramen A kámen co praská Budeš mít jisto Patří sem popel a kaţdá láska No tak co tak co tak co 5. Nad stádem koní podkovy zvoní zvoní černý vůz vlečou a slzy tečou a já šeptám 6. Vysyp ten popel kamaráde 41

do bílé vody vody Vyhasnul kotel a Náhoda G je Štěstí od podkovy D 7. Vysyp ten popel / Heja hej .... A Emi kamaráde / Heja hej .... D A Emi do bílé vody vody / Heja hej .... D Vyhasnul kotel / Heja hej .... A Emi a Náhoda je / Heja hej .... G Štěstí od podkovy / Heja hej ....

42

František G C 1. Na hladinu rybníka svítí sluníčko Emi G a kolem stojí v hustém kruhu topoly, Ami Hmi které tam zasadil jeden hodný člověk, Ami D jmenoval se František Dobrota. 2. František Dobrota, rodák z blízké vesnice, měl hodně dětí a jednu starou babičku, která kdyţ umírala, tak mu řekla: Františku, teď dobře poslouchej, co máš všechno udělat. C DC R: Balabambam, balabambam, DC balabambam, balabambam, 43

DC balabambam, balabambam, Ami D a kolem rybníka nahusto nasázet topoly 3. František udělal všechno, co mu řekla, balabambam, balabambam, a po snídani poslal děti do školy, ţebriňák s nářadím dotáhl od chalupy k rybníku, vykopal díry a zasadil topoly. 4. Od té doby vítr na hladinu nefouká, takţe je klidná jako velké zrcadlo, sluníčko tam svítí vţdycky rádo, protoţe v něm vidí Františkovu babičku

44

Gorale D G A D Za lasami za gorami za dolinami G A D pobiłi się dwaj gorale ciupagami G A D |: Hej gorale, nie bijta się G ma góralka dwa warkocze A D podzielita się :| Za lasami za gorami... ... ma goralka dwoje oczu podzielita się Za lasami za gorami... .. ma goralka wielke serce podzielita się Za lasami za gorami... ... ma goralka z przodu z tyłu podzielita się 45

Bella a Sebastián A Amaj7 D 1. Paměť mě tahá za rukáv a vláčí do dětství, Hmi E7 na louku čtyřlístků, co trháš pro štěstí, A Amaj7 D a v koutě má duše dětinská, se choulí do peří, Hmi E7 v tom tiše zaklepou a stojí u dveří. Ami Dmi R: Bella má a Sebastián, G C v proudu třpytů čekají tam, F E7 nikdo balkón neotvíral, A4sus A Ami nikdo nezvonil k nám. Dmi Úsměv důlky do tváří hnal, 46

G C v očích úţas a kdo by se bál, F E7 to nebyl sen, co k ránu se zdál, A4sus A co k ránu se zdál. 2. Spěchám tou známou ulicí, je tichá, uţ se spí, tma oči zavírá, jak mračna růţoví, jdu domů a výtah přivolám a v horním poschodí, můj úţas procitá, kdyţ bleskem uhodí.

47

Bráchovi C

Cmaj7 C Cmaj7 1. Brzy nám, brácho, rozdělí cesty ţivota nůţ, C Cmaj7 Gmi A7 aţ z vodřený vesty do trávy sklouzne voňavá růţ, F Fmi Ami je na dosah cíl všech vandrů a chvil, dým ohňů za řekou, Fmi7 Fmi6 Fmi7 Fmi6 G#4sus G13 neţ kytary tóny a větrný zvony vzbudí tě pod dekou. 2. Aţ zahoří Vega, na kůru chleba kříţ udělej, uřízni patku a na památku ptákům ji nalámej, ti znají líp svět, co chceš uvidět a znát ho ještě víc, ale nejsi Odysseus, neznáš startu rébus, vyrostl jsi ze dvou nohavic. F G Emi7 Ami 48

R: Smutno je mi, brácho, a nevím, jestli počkáš F G7 Cmaj7 C7 u kiosku na pátým, kde se mnou pivo si dáš, F G Emi7 Ami7 jsme z jedný krve, brácho, a věřím, ţe se dočkáš F Bb7 G13 vytouţený šance, a tu, doufám, nikdy neprohráš. 3. Poznáš handicap, do trní výlet, pád z oblaků, dívku jak Heidi, co si tě najde na cestách tuláků, rány pod pás a nazmar čas v tom lidským stavení, kde řádí kariéra jako nemoc, která člověka na blázna promění. R: C Cmaj7 C *: Brzy nám, brácho, rozdělí cesty ţivota nůţ ...

49

Krajina větrných mlýnů Ami Fmaj7 G Emi7 Ami Fmaj7 G Emi 1. Ahoj Pegi, jak dlouho jsem tě neviděl, Ami Fmaj7 G Emi7 Ami Fmaj7 G Emi tají ledy, vítr by novou trávu sel, Dmi A+ F G uvidím někdy úsměv tvůj C E7 a uslyším smích, co slyším jak dřív. 2. Přichází čas, kdy struny hrají v mol, někde je kaz, sháníš si náplast na svůj bol, jakpak jsi dlouho neviděl orla u zátoky, ţiješ nudný roky. F G C R: Je opuštěná krajina větrných mlýnů F G C C7 a nalezená je pravda, co jsem ti říkal. 50

F G C A7 Je zahalená do staré pavučiny slibů, Dmi7 G F/Ami věrných kamarádství, přísah a souhlasů. 3. Buď tedy zdráv, za čas jak víno dozrajem, a za mořem, tam, těţko si spolu zahrajem, dopis má končit v naději, takţe ahoj Pegi, znova tají ledy.

51

Proč holky pláčou C G F Kdyţ v očích slzy se lesknou C G F Asi nám do nich spadnul brouk Dmi C G Nebo nám moţná jen tak zvlhnou Dmi C G Kdyţ náhodou nám do nich vítr fouk Taky se klidně můţe stát Kdyţ naměkko je někdo z nás A holkám často se to stává Kdyţ se svým trápením jdou kaţdou noc spát C G Ami Teď uţ vím, ţe ţádná nechce říct Emi F Ţe těch důvodů je víc Dmi C G Proč holky pláčou Kaţdá ví, ţe málokomu z nás Nepřeběhne po zádech mráz Kdyţ holky pláčou 52

Teď uţ vím, ţe ţádná nechce říct Ţe těch důvodů je víc Myslím ţe není zač se stydět Těch důvodů můţe být víc Co není, nemůţeme vidět Ale můţeme si bez problémů klidně ţít Teď uţ vím, ţe ţádná nechce říct Ţe těch důvodů je víc Proč holky pláčou Kaţdá ví, ţe málokomu z nás Nepřeběhne po zádech mráz Kdyţ holky pláčou Teď uţ vím, ţe ţádná nechce říct Ţe těch důvodů je víc

53

Víš Ami Fmaj G C Jsi jen jednoduchá a voníš vesnicí Ami Fmaj G nic tě nerozhází, jsi dívka tajně snící. Ami Fmaj G C Jen jedny boty máš, o druhý nestojíš Ami Fmaj G a ty se nebojíš, ţe se mi nelíbíš. Ami D R:Víš, ty jsi z jinýho světa, Hmi E7 víš, stačí ti jen pouhá věta, Ami D G E7 víš, stačí ti místo drahejch dárků. Ami D Víš, to je fakt zajímavý, Hmi E7 víš, ţe tě to se mnou baví, Ami D G víš, snad je to tím, ţe tě mám rád. My spolu chodíme, za ruce se vodíme, 54

kdyţ nejsem střízlivej domů mi cestu ukáţeš. A celou vejplatu, celou projíme a potom stačí nám jen, kdyţ se spolu vyspíme. R:Víš, ty jsi z jinýho světa Třeba jednou přijde den, kdy se spolu rozejdem, moţná nám to nějakej ideál překazí. Pak jenom vzpomínej, pak jenom vzpomínej, pak jenom vzpomínej a nikomu nepovídej R:Víš, ty jsi z jinýho světa

55

Batalion R: Víno máš a markytánku, dlouhá noc se prohýří, víno máš a chvilku spánku, díky, díky, verbíři. 1. Dříve, neţ se rozední, kapitán k osedlání rozkaz dává, ostruhami do slabin koně pohání, tam na straně polední čekají ţeny, zlaťáky a sláva, do výstřelů z karabin zvon uţ vyzvání. *: Víno na kuráţ a pomilovat markytánku, zítra do Burgund batalion zamíří, víno na kuráţ a k ránu dvě hodiny spánku, díky, díky vám, královští verbíři. 2. Rozprášen je batalion, poslední vojáci se k zemi hroutí, 56

na polštáři z kopretin věčně budou spát, neplač, sladká Marion, verbíři nové chlapce přivedou ti, za královský hermelín padne kaţdý rád.

57