CAS 0 PIS
F. Kratochvil: Granodioritove
porfyrity ...
N A ROD NIH 0
MU Z E A -
odd. pl'frodovMn}i
•
145
•
3 •
1976
Tab. II (12) JAN ,JEZEK N6rodnf rnuzeum, Praha -
muzeologie
Pffrodovedecke muzeum
DIPTEROLOGICKE SBIRKY V HLAVNICH CESKOSLOVENSK'YCH MUZEICH, JEJICH POSLA-NI, BUDOUCNOST A MUZEOLOGICKE PROBLEMY V ENTOMOLOGII SPOLECENSKAPOTREBA DIPTEROLOGIE.VZNIK DIPTEROLOGICKYCHSBiREK V HLAVNlcH CESKOSLOVENSKYCHMUZEicH. Dosavadni sbirkove tondy. neatrakttvntch, ale hospodarsky nesmtrne dulezitych skupln hmyzu, ke kterym patr! prevazne i tad Diptera, jsou dnes v ceskoslovenskych muzeIch naprosto nedostacujtct a rozhodne nevyhovujI soucasnemu stavu vEldeni ani soucasne spolecenske zakazce. [e opravdu zarazejIci skutecnostt, ze se tirnto vysoce dfilezitym hmyzem zabyvalo pi'ed druhou svetovou valkou jen velmi malo specialtstu. [ednlrn z prvych byl Ferdinand Kowarz (1838-1914), [ehoz cast sbIrky presla do Narodnfho muzea v Praze v letech 1906-1908. [sou v nt doklady k 1. seznamu dipter Cech, ktery byl vydan v roce 1894. DaISI, pro svou dobu vyznamnou osobnosti, byl skolsky inspektor AntonIn Vimmer (1864-1941), jehoz rozsahlou sblrku v poctu 92 krabic ziskalo Entomolcgicke oddalenl NM v Praze v roce 1925. Vedle typoveho matertalu jsou v nl doklady ke katalogu ceskych dipter, ktery vysel souborne v roce 1913. Nemens slavnym badatelem byl Karl Cztzek (1871-1925), i'editel brnsnske skoly, jehoz sbirka je v Moravskem muzeu v Brns, kde splynula se sbirkou Karla Landrocka (1879-?), hlavnfho skolmho reditele v Brne, ktery byl udajne odsunut v roce 1945. Sbirky obsahuji cenne sbirkove doklady k cetnym Iauntsttckym seznamiim. Vyznamnym sberatelem byl i dr. [acentkovsky, jehoz sblrka vsak nezustala uchovana vcelku. Cast je umistsna v Entomologickern oddeleni NM v Praze, cast v Moravskern muzeu a na Vysoke skole zemsdelske v Brne.
Granofyricke prorustiini vyrostlice ortoklasu ki'emenem v porfyritu [v. od Kui'! [Iok. 7). Zv. 22,5 x, x nik. Granophyrische Verwachsungen irn Ortho!:.laseinsprengling. Porphyrit so von Kurl [Lok. 7). 22,5 x, x Nik.
Pi'ehled dlpterulogtekych sbfrelr v hlavnich ceskoslovenskych muzetch NM Praha MM Brno SNM Bratislava celed V K. J CG LCJ CG CG
I I
I
I \I
I
I \ Prvotni vytoucenina plagioklasu ~uvniti' vyrostlice ortoklasu v porfyritu [v. od Kurf [Iok. 7). Zv. 39 x, x nik. Orthoklaseinsprengling im innern mit vordem ausgeschiedenem Plagioklas. Porphyrit so. von Kurt 39 x, x Nik.
I
I
Trichoceridae TipuZidae Cylindrotomidae Limnobiidae Anisopodidae Sciophilidae Manotidae Mycetophilidae Sciartdae BoZitophilidae Ditomyiidae Ceroplatidae Macroceridae Diadocidttdae eecidomyiidae Scatopsidae Bibionidoe Dixidae
1 4 1 3 1 1
1
1 8
1 11
1 1 1
2 1 2
1
1 1 1
1 1
1 1
3 2 1 1 2 1
1 1
1 1 8 1
24 1 6 1 13 2 1 1 2 2 1 1 1 2 1
3 2
2 2
1
2
1 2
153
~eled Chaoboridae Culicidae Chironomidae Ceratopogonidae Simuliidae Thaumaleidae Psychodidae Blepharoceridae Ptychopterjdae Stratiomyidae PaiJ1.thophtalmidae Tabanidae Xylophagidae Rhagionidae Nemestrinidae Acroceridae Therevidae Scenopinidae Asilidae Mydasidae Bombyliidae Empididae Dolichopodidae LOTlchopterida.e Platypezidae Phoridae Pipunculidae Syrphidae Conopidae Calobatidae Tanypezidae Micropezidae Neriidae Ulidiidae Pterocallidae Platystomatidae Otitidae Pyrgotidae Trypetidae Lonchaeidae Pallopteridae Agromyzidae Sepsidae Dryomyzidae Sciomyzidae Diopsidae Megamerlnidae Piophilidae Celyphidae Coelopidae Lauxaniidae Chamaemyiidae Clusiidae .Helomyzidae Trixoscelidae ., Chiromyidae Anthomyzidae Opomyzidae
154
NM Praha V K I
CG
1 1 1
2
3
1
1 1 1 1 1 2 1
MMBrno LCI CG
2 1 1 1 1 1
1 1 1
3 14
4
1
4
3
10
1 1 1 1
1 1 2 1 68 1
2 7 8 3 1 1
2 1 11 2 1
1 1 2
1
3 2
1 2 1 2
1 1 2
1
9
5 13
1
4 1
2
1
42 6 6 1 1 2 1
147 9 1 1 1 1 1 1 2 '1
9 1 1 1 3 1 5 1 1 1 1 1 4 1· 1 1 1 1 1 1
2
1
1
1
1 7 11
5 6
2
7 1
2 2
1 5 21 16
18 18 2 6 1 1 1 1 1
i
1 3 1 1
1 1
1
1 1 3 1 1
1 1 2 1 1
2
1 1 2
1 1 1 1
1
NM Praha V K J C'G 1
2
MMBrno LCI CG
1
1 1
1 1
2
2
2
1 1
1
4
3
1 1 1
2
1
1
1 1 1
1
4
3
5 10
1
8
2 4
17
9
2 2 1 1 1 1 1
10 1 1 2 2 7
1 1 1 4 9 1 6 1 1 1 18 43
1
SNM Bra tislava CG
1
5
1 1 1 1
1 1 1 3 6 1
19
9 1
6 2
4 3
4
3
NM - Narodni muzeum; MM - Moravske muzeum; SNM stovensks narodne muzeum: V - coll. Vimmer (Vimmer nezai'adil nektere exemplare do sve sbirky a tak jsou prozatim umisteny v colI. generalis Praha); K - coll. Kowarz; J - colI. [acentkovsky; CG colI. generalis; LCJ - coll, Landrock, Czizek, [acentkovsky; Cisla vyjadi'uji pocet normaltzovanych muzejnicn krabtc 0 rozmsrech 30x23 em, pi'icemz nejmsnst jednotku rozsahu jt:!pocet 1, ktery vvjadruje teorettcky stav, kdy by byly umtsteny mnozstvim zastoupenych exemplaru nepatrne celedi ve zvlastntch krabictch.
V Entomologtckem oddelem NM v Praze jsou ulozeny tez 3 muzejm krabice colI. Dlabola (Mongolsko), 7 krabic colI. Chvala [Dansko}, mala cast sbirky
9
2
~eaed ., Psiltdae Asteidae Sphaeroceridae Tethinidae Otiiniidae Chloropidae Ephydridae Diastatidae Drosophiltdae Camilluiae Milichiidae Carnidae Braulidae Nycteribiidae Hippoboscidae Gasterophilidae Scatophagidae Muscidae. Anthomyiidae Cuterebridae Oestridae Hupodermatuiae Eginiidae Calliphoridae Sarcophagidae Rhinophoridae Tachinidae
·3 9· 3 1 1 1
247
3 2
SNM Bratislava CG
hyponomu a halek celedi Cecidomyidae, Agromyzidae a Chloropidae (55 obalek ] 3 1
- colI. Baudys, 1 muzejni krabice s vyvojovvmt stadit - coll. Vimmer, 2 masovky s Iihovym material em imag a larev celedi Tipulidae (s lat.) - coll, Storkan [sbery z Balkanu], 1 masovka rnznych sMru nejruznejstch celedi larev a imag dipter z Mexika, Madagaskaru, Konga, Balkanu atp., 39 sklenenych valcii s tormaltnovym matertalem dipter: Vyvoj Tipula octiracea MEIG. [Tipulidae] - lx, vyvo] Bibio hortulans L. {Bibionidae j - Lx, vyvo] Anopheles clantqer FAER. 2x, Anopheles sp, - lx, Culex pipiens L. - lx (Culicidae), vajicka pakomara (Chironomidae) - lx, vyvo] Phlebotomus papatasti SCOP. (PhlebotomJtdaej 2x, vyvo] Laphria qibbosa (L.) (Asilidae) - 3x, vyvo] Bristalis tenax (L.) {Syrphidae} - 2x, vyvoj Trypeta [ulrninans MEIG. {Trypetidae} - lx, vyvo] Chlorops taeniopus MEIG. (Chloropidae) - 2x, vyvoj Gasterophilus equi FABR. - 3x, Gasterophilus haemorrhoidalis (L.) - lx, larvy Gasterophilus equt FAER. v zaludku kone - 2x {Gasterophilidaej, imaga Glossina morsitans WESTW. - 3x, vYVOj Musca domestica (L.) - 4x (Muscidae), vyvo] Dermatobia cuantuentrts MACQ.lx (Cuterebridae), vYVOjOestrus avis L. ___:2x, larvy Cephenomyia stimulator
155
PrirustkY,imag dipter, neroztrldene do celedi [sou ve 22 000 exemplanchj z toho coIl. Husarova 43 krabic, coz reprezentuje 6000 kusn]. Sbery jsou prevazne z C~S.R_a z ~al~anu. Krome toho je zde ulozeno 150 kusu mikroskopickych preparatu celedt Stmultidae, PGSLANI DIPTEROLOGICKYCHSBiREK ~osl,anim mu:ea a ~uzejnr:h sbirek se zabyvalo v obecne muzeologicke literature VIce autoru [mapr. Benes, 1968; Neustupny 1967' Wittlin 1949' Parr 1959) ~eustupny v_roce 1968 ve sve pract "Muzeum 'a vM~" defin~je m~zejni sbirky [ako zamerne a soustavna shromazrrovane soubory pramenu jednotllvyoh ved nI~h I()bo.ru.Shlrkova fondy majt vyznam jednak vMecky a jednak VYChOWl ~Sblrky dipter by l?ely. byt bu~ovany tak, aby slouzily individualnlmu VedeCke:~ vyzku~u z~kladnll~u I tymovemu vyzkurnu aplikovanemu a aby byly zpracovany v publIka~Ich, ~tere jso~. nejlepsi formou vedecks informace. Smerii vedeckeho vyzkumu je v ,dIpterologl~ mnoho: studia morfologicko-anatomicka fylogeneticka, ek?log1ck~, cosnologtcka, rauntsttcka, zoogeograncka, paleontologiCka taxono!I1lcka, uz:t~ ent?mologie,. te~reticka zoologie i dejiny dipterologie. CdevedomY,m budovamm dlpterologlckych sbirek a jejich pocttvym a dukladnym vede?~.ym zpracovanI~ by se vytVOi'ily vyborne predpoktady i pro vychovne v _ u(zl,t1._v~klady ve sbtrkach, prednasky, osvetove publikace, expozica i vysta%y at uz vedecke nebo kulturne-vychovna] . .
I _bizarni skatnl iitvary oplyvaly mho muzea v Praze do Iranu
hmyzem.
Snimek
z II. pfirodovi!decke
expedice
Nar",d. •
PobUil Roudnlce n. L. v oblasti borovfch lesu u obce Predonin provadi entomctogtcke. oddeleni NM tzv. zachranny faunistickf vfzknm na lokaliti!, ktera podlehne planovane devastaci ti!zbou ptsku
(CL.) - lx, hlt an jelena s larvami Cephenomyia stimulator (CL.) - Lx [Oestridea}, VYVDjHypodeTima bouts (L.) - Lx a Hypoderma diana BR. - 2x {Hypodermatidae] a vYVOjOnesia [loralis ROB. {Calliphoridae} - Lx, V depozttart je tez umlsten model ustntho ustroji komara. . V Entomologtckern oddeleni Moravskeho muzea v Brne [e nskoltk msnstch sbirek dipter, dosud nsroztrtdenych do celed!: coll.. Palasek (7 muzejnich krabic normalizovaneho Iormatu] , coll, Macek (10), cell. Netopil (4), coll. Rozkosny (10), colI. Kocourek (37), colI. Krejcarek (1), coIl. Stehlik et Lauterer. (47 1, coll. Tkalcll (5 muzejek materlalu z Francie a Korsiky), coll. rnznych sbsratelu (6). Do soupisu nebylo tez zahrnuto 20 do Iceledi neroztffdenych krabic z Afgarnstanu a 14 krabic z Kuby. V depozttan je tez 5 masovek lihoveho matsrtalu larev celedt Culicidae (colI. Lauterer}, 1 krabice mikropreparatu {Culicidae}, 1 krabice mtkropreparatn celedi Psychodidae a sblrka halek prof. dr. E. Bayera (99 krabic, cca 1500 polozek ]. Ide 0 zoocecidie, castscne utrfdene podle botanlckeho systemu, castecne podle zoolcgtckeho. Sbirka obsahuje 11 krabiC halek celed1 Cecidomyidae a mnoho halek dalslch celedi dipter, ktere jsou vsak nevytndene, V botanickem oddelent Moravskeho muzea je ulozena sbirka halek prof. dr. E. Baudyse (250 krab1c, cca 29000 polozek}, uspoi'adana podle botanickeho systemu. Slezske muzeum v Opave vlastni 35 muzejek materialu dipter do celedi dosud nerozti'ideneho, sebraneho pi'evazne po roce 1945. S10venske narodne muzeum v Bratislave vlastni nepreberne mnozstvi hyponomii z nejruznejsich radii - colI. Zavrel, prevazne vsak Diptera (dosud neroztrideno).
156
157
BUDOUCNOST DIPTEROLOGICKYCH SBiREK Budoucnosti muzei a muzejmch sbirek se zabyval v obecna muzeologtcke literature riapt', Jelinek, 1964 a Neustupny, 1964b. Pro zajisteni budoue~osti dipterologtckych sbirkovych fondil a [ejlch vedeckeho ci vychovnsho vyuzitl [e treba splnit nektere zakladni pi'edpoklady. Prostorove predpoklady v rarncl i'adu Diptera nevyzadu]t v hlavntch ceskoslo-
venskych muzeieh jeste v soucasne dobs okamztteho reseni, al.~ vzhled~m k tomu, ze Fricova koneepee sblrek se jevt zastaralou a sblrky mall byt nejen obrazem vlasti, nybrz must smerovat k uplnostl v oboru, bude nutno v budouenu ro:hodne prtstouptt k budovani depozttam i laboratort. Klimatizo~ane. depozttare s maximalni prostorovou uspornostt a s kybernetickou pameti, kdy pouhym zmacknunm tlacitka by se vysunuly z desitek nstcn krabie s entomologtckym matertalem pravs krabiee s pozadovanyml druhy 'i'!i rody hmyzu... [sou zat~m [en tantasttckym snem. A tak spolecenska zakazka filmu, televize, vsdeckych ~ osvetovych instituci a skol je brzdsna casovymt moznostmi muzejnfch pracovntku. ~: Pro spravnou determinaci hmyzich skfidcii v dnesnt debe zda~ek~ iiz nesta~l lupa, ale jsou nezbytne nejmodernejst mikroskopy s tisicinaSo?nyml zvet_seniml, mikromantpulatory pro mtkroskoptcke odpreparovant jednotllvy_ch Ica~stlk?_pu~ iacnicn organa mnohdy mtlimetroveho hmyzu. Na zakreslova~lch pristro~lc~, ktere dobte plnily svoji ulohu v mtnulsm stolen nent mozna dosahnout kvall~mho zachycent dlagnostlckych znaku caste 0 rozmerech 0,01-0,1 ~m. StudlU~ vyvoje skfidcfi se neobejde bez kllrnatlzadnich boxu pro chov vyvojovych stadn a mnohdy i digestoi'i (ehovy larev dipter na zahnrvajtcim mase apod.). A tak vybudovant moderns zarlzenych Iaboratori se stava nevyhnutelnou nutnostt, Pro soucasnost je zattm vsak nejdillezitejsi splnem nekteryeh. poz.adavkil t~ehnickeho charakteru, V Pffrodovsdeckem muzeu NM v Praze je dlpterologtcka sbirka [en zcasti umistena ve skrtnich. Vetsina muzejni?h kr~bic je ulozena volne na regalech, coz nent vyhovujlcl ani vzhledem k ~esmfekcl, a~l _pro.snadny pi'istup nepovolanych osob k matertalu v depozttanch. Obdobna je situace v brnenskem i brattslavskem muzeu.
MaJaisova past pro odchyt zejmena leho a blanoki'idleho hmyzu
158
dvouki'id·
RegaJove nsporadani sa In sbirky Coleoptera v EO NM v Praze; v popi'edi bezpecnestnt cpatrenf
Zakladnjm problemem [sou vsak otazky personalnfho charakteru. Pro rust dtpterclogtckycn sblrkovych rondu nenI v ceskoslovenskych muzerch vyhrazena doposud [edtna preparatorska sfla a pocet muzejmch dlpterologu, pracujicich vyhradna v dipterologii, je temer zanedbatelny vzhledem k poctu dipterologu v nemuzejnich institucich (ustavy CSAV, pi'irodovecteeke a zemedelska fakulty, hygienieko-epidemiologieke stanice, vyzkumne ustavy potravinarskeho prnmysIu, lesnictvi, ovoenarstvi, zelinarstvi atd. - Lastovka a Zuska, 1968). Velmi kritieka situaee je v uvoliiovani financnich prosti'edkii na sbSrne cesty. Nazory, ze je nutno nejdrive zpracovat materiiil ulozeny v muzeu, a pak teprve sbirat material novy, je treba odmitnout, protoze odporuji zasadam muzeologie. V entomologii neni mozne se spolehn(;lUt pri v8deckem zpraeovanI materialu na nekolik desHek let stary material bez overeni v terenu. "A zvlaste pred novymi syntezami bude vzdy nutno znovu hodnotit sbirkove fondy a vysledky novych zpracovani srovnavat se starsimi nazory a dospivat k zaverilm novym ... " (NeustupnY,1963). Na pOli organiza'cnim by bylo treba v budoucnu uzakonit urcity podil vecteeke prace do kazdeho typu muzea a umoznit ve vecteeke praci uzkou specializaci. "Oblastni muzea ... by mohla znacne prispet eentralnim ustaviim v reseni je1ich (lkolu, prikazovalIlyeh statnim plamem ... " "Poche, 1964). Iediine tak muze byt zajistena vedeeka oborovci spoluprace mezi hlavnimi a regioncilnimi muzei a kvalitni vedecka osveta. V budoucnu k tomu snad dopomuze tlak muzeologie. Budouenost dipterologiekych sbirek zavisi tez na eIlevedome cinnosti dipterologii: .' Ziskavani materialu. Dipterologie se zacala zd~rne rozvijet v Ceskoslovensku az po 2. svetove valee, a proto jedine systematieky a cilevedomy priizkum uzemi miize zajistit priblizovani se k uplnosti dipterologiekyeh sbirek. "Ide 0 systema-
159
s.
asistontka E. Byditovska pfl pfopichovanj vypreparovaneho materialu orthoptor
okamzita konzervaee se provadi po spareni horkou vodou asi v 70-80% alkoholu. Tezaurace sbirek. Jednou z hlavntch naplni muzea je uchovavant pramennvch fondfi, nezbytnych pro vednt obory. Na vysokych skolach a ve vyzkumnych nstavech je pro sbirky nedostatek mista a u soukromntku umrtim sblrka koner. Ochrana sbirek v entomologii je dosti narocna vzhledem k tomu, ze sbirkove tondy [sou nehomogenm Sbirkovyml predmety mohou byt nejen imaga, ale i vajieka, larvy nejruznejsich instaru, nekollk exuvn larev od jednoho exemplare dospelce, praepupy, kukly, exuvie kukel, hyponomy, halky apod. Problem [e vtom, ze obal vajicka, exuvie larvy, exuvie kukly i imago, vztahujici se k jednomu a temuz jedinci a tvortci tak cenne sbirkove doklady 0 vyvojovem cyklu jedince urciteho druhu, vyzadu]t vetSinou pro vedecke ueely rfizny zpnsob konzervace, coz zpusobuje ve vatstm mnozstvi neprehlednost, [ednotny system oznacovant neni zatim propracovan, Muzejnt dipterologie by mala smerovat k vybudovani a vedeckemu zpracovant sbirek dokladii vyvojovych cyklu zejmsna skudcfi. Protoze naroky na kvalitu entomologickych sbirek neustale rostou, [e nutno si uvsdemit, ze v budoucnu nebude rozhodne stactt provadet ochranu entomologtckych sbirek jenom formou desinfekce, ale bude nutno zabranit poskozeni mechanickemu (ulozem sbirek do sknnt). vlhkostnimu, teplotnimu a svstelnemu (klimatizace sbirek). Kvalita entomologtckych sbirek bude zaviset tez na vedeckem vyzkumu preparace a konzervace, nebot muzeum se nemuze spokojit dosud se strlktne dodrzovanymt tradicntmt metodami. Vyrazoviini nehednetnehu materlalu. Za vedecky i muzeologicky bezcenny material, ktery je ze sbirky vyrazovan, povazujerne exemplare bez lokalitnich Iistku (tj. bez udant mlsta, data a jmena nalezce J, nebo silne poskozene (chybi neparova cast nebo obs parove casti tela), exernplare na spendlfkach [ineho typu nez
ticke a metodicke ztskavani a rozsirovani pramenne baze ... " (Neustupny, 1963). K tradlcnlmu zpusobu ztskavant entomologlckeho matertalu pro sbirkove fondy muzea [koupe, dar, odkaz ] pnstupuje tez vlastni sber. Sbirky jsou doplnov.a~y material em z exkurzi a expedic nebo [e rfist sbirkovych ronda mozno zabezpectt vlastni determtnaci matertalu pro [ina muzea ci ustavy. V entomologii existuje pravtdlo, ze determinator si mnze porrechat az ·1/3 dupltkatu ja~o odmenu .za urcovani. K vybudovant pokud mozno co nejuplnejsi systamaticke dlpterologtcke sbirky by mohla znacnou merou prtspet i vymena mnohonasobnych dupllkatu se zahranicnimt ustavy. ' Transport matertalu. Transport nasbtraneho materialu pro sbirkove ucely je v dipterologii pomerne obtizny. Velke exernplafe (em) se obycejne ji~ na exku:ztch napiehuji na entomolcgicke spendlfky do muzejek, zatimeo male exemplare (mm) se za,cerstva napichuji na minueie nebo se konzervuji v alkoholu (70 a~ 80%). Larvy a kukly dvoukridleho hmyzu se vetsinou prevazeji pro laboratorp.~ ehov v lekarenskych epruvetach s propichanymi um81ymi uzavery a ev_entuelDl
160
Alkoholovii sbirka celedi kotulovittch chodidae, DIptera)
(Psy-
161
preparatora pro dlpterologtcke sblrky by mel rozhodovat predevsim [eho vlastni zajem, pile a duslednost. Naptchovani cerstveho nskolikamtltmetroveho materialu na mmucte nebo Iepern exemplaru na trojiihelnfkovite stitky, popripade i bez rozvlhcovant starsiho matertalu, je pornerna naro'cne na zrucnost. ' .' Spolup;race se zahranientml pstavy. Zejmena typovy material davii velke moznosti v navazant kontaktu s vedeckymi institucemi ruznych zemi. Dtpterologicka sbirka Entomologlckeho oddelem NM v Praze obsahuje eca 70 typu, 0 ktere [e velky zajem mezi zahranicntmt specialisty. Nsktere typy [acentkovskeho napf. revidoval dr. Rodendorf (SSSR) a dr. Zumpt [Iohannesburg}, Vimmerovy typy z celedi Muscidae dr. Pont [Londyn - British Museum). V budouenosti bude nezbytaa pomoc v ramer mezlnarodnt spoluprace pfi budovant dlpternlogickych sbirek napf. v Mad'arsku, kde byly zniceny pozarem anebo pomoc pfi budovarn entomologtckych sbirek vyznamnych skudcu v rozvojovych zemieh. Fmancn! zabezpecam techto vytycenych cilu bude v tomto pfipacte asi jednim z nejozehavejsich problernu. . Prlo~lem eentralnt evidence a evidence viibec. V budoucnu by byla i nadale velmi vyhodna centralizaee dipterologickyoh sbirek v hlavnich ceskoslovenskech muzeich. Podle Neustupneho (1968) je takovy stav stavem Idealrnm. Bude-Ii nadale tento stay udrzovan, bude odstransn v dipterologii i problem centralni evidence. Jiz dnes se uvazuja 0 pouzttt pocitacn i pro tyto (icely. Nejlepsf usporadant sbirky v depozttanch [e podle prfrodovedeckeho systemu, Protoze vsak entomologtcke sbirky dosud zdaleka nejsou samy 0 sobe katalogem, je zanm snaha sestavovat katalogy listkove. V soucasna dobe se evlduji ve II. stupni zejmsna Labnraturnj Vimmerova htsterteka lebo z rokn 1913
sbirka
se stala podkladem
pro Seznam ceskeho
chovy larev a kukal celedi oviidovitych
(Tabanidae.
Dipteral
hmyzu dvnukrrd-
e. 1, 2, 3 (terreI spendliky nelze vpichnout do rnuzejek s tvrdsim dnem) nebo znehodnocene plisni, toctct se na spendllku, nedostatecne sklerottzovana ssschla imaga, imaga se sllne poskozenou chaetotaxH, exemplare se slepsnymt ehloupky pi'i neopatrnern rozvlhcovant matertalu, praskla kryeI sklicka u trvalych mtkroskopickych preparatu, matertal (zvlaste vyvojova stadia] z vyschlych konzervacntch nadob s alkoholem nebo formaHnem. Za muzeologieky bezcenne lze povazovat tez materialy preparovane lei konzervovane jinak nez speclalnt metodou pro danou skupinu. Restauraee se provadi zejrnena u poskozenych historieky vyznamnych exemplaru a sbirek. Podminkou vvrazent sbirkoveho pi'edmetu je jeho snadna nahraditelnost. Vyrazeny material [e casto pozadovan zakladnlmt devltiletymi skolarni, prfrodovedeckymt fakultami, f'ilmovym studiem, televizi apod. Planovani vedeckeho vyzkumu, vychovy specialistii a vychovy pl'eparatorii. Vyzkum by mel byt planovan na oborovy ch semtnanch za ucastt vsech pracovnlku daneho oboru. Prvni dlpterologtcky semlnaf se konal ve dneeh 26.-27. listopadu 1969 v Niti'e na VSP. Tak by byla umoznena koordinace prace jednotlivych tnstttuci vcetne muzeL Zakladnl otazkou je rovnez vybudovanI dipterologieke knihovny fotodokumentaci a organizace bibliograficke praee v ramei studovaneho uzemL V soucasne doM pi'Irodovedecke fakulty vyskoluji velke mnozstvi dipterologu. Bude zaviset na skolitelich, aby temata diplomovyeh praei byla zadavilna ze skupin it nas dosud nestudovanych. Vyehova novych speeiaIistu by mela byt tez koordinovana na eelostatnich oborovyeh seminai'ich~ Pi'i volbe
162
163
historicky vyznamne typus, jakozto odkaz od jmeho sbtrkoveho dosazttelny ke stu diu
exemplare v ucelenych sbirkach a hlavne typy, protoze ur'cujiei, k cemu se vaza vsdecke [meno must byt na rozdll predmetu [exemplal'e ] bezpodminecne bezpecne uchovan, a oznacen tak, aby nemohl byt s jinym exemplarem zame-
nen. Na zaklade doporuceni komtse C. 2 International Council of Museums, podporovane organizacl UNESCO, se ma]t uverejriovat seznamy typoveho materlalu [Moucha, 1968), a pokud je to mozne, podle doporucsm Pravidel mszmarodnt zoologtcke nomenklatury, podavat informaee 00 typeeh tern zoologum, ktei'{ 0 ne zadaji. Proto sestaveni katalogu typu v hlavnich Iceskoslovenskych muzeIeh je jednim z prvoradych nkolu. Protoze se hraniee taxonomlckych jednotek v entomologii (a zvlaste v dipterologii) behem vyvoje v8dy velmt rychle ment, evidenci [ednotllvych exemplam nent mozne provadet u coll. generalis. Rovnsz trettnova odrnena za determmaci matertalu komplikuje sttuaci. Z hlediska potreby planovani faunlstlckeho dipterologickeho vyzkumu a sltoveho mapovant, ktere by melo podat obraz 0 rozsifent jednotlivych druhu v CSSR, by bylo mozna vhodne
Ve stale expozici EO NM ziska nav!lti!vnlk nejdillditejs! nim vyznamu hmyzu pro cloveka
Snlmek ze st&U! expo~ zice EO v hlavnl budove na Vaclavskem namesti
164
informace
0 kladnem
i nagatlv-
zanaset na dsrne stitky pro strojove zpracovani nasledujici udaje: [rneno cetedi, jmeno druhu, pohlavi popr. stadium, Iokalita a ciselny kod prislusneho ctverce pro strove mapovant ve smyslu Zeleneho (1972), datum sbsru, [meno sberatele, nazev instituce, kde je dokladovy exemplar ulozen, popr. uvedeni citace publtkace s overenym ltterarntm udajem. strojovym vyhodnocovantm dernostitkoveho systemu informacl byehom mohl1 ziskat nasledujici fakta: Uvedeny demostitkovy system by nasel zrejme nejvMsI uplatnent pri ochrane zivotniho prostredi, nebof by zaehytil druhy v urcttych ctverctch mapovaei site pred planovanou devastaci biotopu [podpovrchova tezba pisku, uhli apod. J a zarovsn byl podkladem pro kontrolu druhoveho slozent entomocen6zy po uvedeni biotopu do puvodnlho stavu. Na zaklade zachyceni dokladovych exemplam skodlivych druhu v mapovact siti by bylo mozne tez pi'edpovidat pravdspodobne teoretieky mozne Tozsii'eni skudce. Z daneho systemu byehom Zjistili pocet a [mena druhn urcite celedi na nasem uzemi, vyplynula by mista, kde dosud nebyl vabec provaden taumsttcky vyzkum v ramer celedt, seznam lokalit daneho druhu v CSSR a caSOV)T vyskyt druhu, pohlavt, stadia apod. Evidovat ve II. stupni [ednotllve exemplafe v zakladni sbiree neboll studijni material by bylo naprosto absurdni pro jejich nesmrrny pocet (ktery [e nutny pro studium variability druhu] a pro nemoznost zajtstsnt nezamenttelnostt v ramer populace. Prob16m prezentace. Nesmirne dfilezite pro entomologii je ziskavani novyeh zajemcii. Tomu by mel a napomahat pi'edevsim kulturne vychovna cinnost. V bu-
165
z vystavy "Nii· muzeum mezl XIV. a XV. sjezdem KSC". - Vsechny sntmky autor sntmek
rodni
doucnu bude rozhodne nutne zabEihnout kvalitne pripravene prednaskove cykly s prednaskami prostoupenymi mnoha poutavymi pfihodami a zajimavostmi s P01 uzitim magnetofonu, barevnych diapozitivu, epidiaskcipu a filmu. Pro pionyrske organizace na skolach by jiste bylo vhodne dovedet se neco 0 sbiran,i hmyzu a zakladani entomologicke sbirky, 0 hmyzu, po kterem sbEiratele nejvice touzi, o hmyzich skv~stech tropu a subtropu, 0 divech hmyziho sveta, 0 vztahu hmyzu a cloveka atd. Siroka verejnost by jiste uvitala tema hmyz - nositel estetickych hodnot. Pro studenty a vazne zajemce 0 eatomologii by byly vhodne zajlmavosti o vyvoji hmyzu, ukoly a vyznam entomologie v sou1casnosti, ekonomicky v-yznam ochrany hmyzu. Zemedelci, lesnfci a zahradkari by jiste uvitali prednasky 0 ruznych zpusobech boje s hmyzem, 0 hmyzich zemedelskych skfidcich, s~lldcich domacnosti a skladisi, stejne jako 0 skudcich Ie sa. Ukolem zminenych temat by melD byt poutave verejnosti dokumento,vat hmyz jako faktor v zivotnim prosti'edi cloveka, hmyz jako zdroj surovin, hmyz jako regulator v prirode a jako biologicky' faktor v regulaci populad skudeu. Vhodna by byla rovnez organizace vec-erniho kursu pro zfi.jemce 0 entomoiogiL Rovnez s vyklady primo v muzejnfch
1'66
depozttatfch a s besedami [e nutne I v budoucnu v hojne mire pocitat. Expozice a vystavy tzv. atraktivnich skupin hrnyzu nebyvaly ,ani v drivejsich dobach problernem, nebot exemplare nekterych exkluztvnich celedi i'adu Coleoptera a Lepidoptera doslova sokuji navstevntka svym puvabem i bez pricineni architekta. Valkym problemsm je vsak prezentace neatraktivnich (pri sledovani pouhyrn okem) radu hmyzu, ktere [sou z hIe disk a hospodarskeho casto nesmrrne duleziteo Znamenalo by to prostredntctvim nekolika pracovniku cilevedome shromazcl'ovat sbirkove fondy na zaklade rozsahleho terenrnho vyzkumu, vyzkum novych metod konzervacs pro. prezentaci , prozkoumat moznost pouzitt insektarii, pouztti ruznych typu mikroskopu pri vystave, pouztti makrofotografie apod. Navstevnost muzea je jiste zavtsla na tamatecn vystav a kvallte jejich provedenL Zejmena o prezentaci vysledku prirodovedeckych expedic je velky zajem. Zattm vsak nejsou vzite kratkodobe sezonni vystavky ztvsho matsrtalu hmyzu. Napf akvarta s vodnim hmyzem s doplriky protestonalntch barevnych i 'cernobilych fotografil na panelech by jiste zarucovala uspsch. Tim vsak kulturne vychovna Cililillost muzea nekonci, Ve sblrkovych fondech hledaji poucem nejen studenti prlrodovedeckych fakult, ale i v8decti pracovnici nejruznejstch ceskoslovenskych I zahranlcn!ch institucL Na zaklade brtgtnalnich vedeckych pracf, ktere by mely byt prubezne publikovany ve sbornicich Entomologlckeho oddelern NM-, by siroka verejnost rnela byt seznamovana s vysledky vedecke prace rnuzejnich pracovnlku v popularmch casopisech a v dennim tisku. Vedecti a odborni pracovnici muzei zauji~~ji vyznamne misto v poradenske sluzb8 pro televizni a rozhlasovs programy 1 Ceskoslovensky stami film. Prave na Mdu Diptera lze demonstrovat v cele sli'i skodltvost hmyzu pro cloveka a plody jeho prace, Druhu narodohospodafsky bezvyznamnycn je v radu Diptera opravdu jen velmi malo, zato z Iidskeho stanoviska skodltve a za pooziti vhcdne metodiky pro prezentaci vhodne [sou napr. haematoragrn druhy celedt Culicidae, Ceratopoqonidae, Stmulitdae, Psuchodidae a Tabanidae. Prenos virovych onemocnsnt cloveka nekterymt z tschto uvedenych celedf byl zjiSten i v eSSR. Myiaze u lldl, domacich i volne zijicich zvii'at zpU~~buji larvy nskterych druhu celedi Phoridae, Micropezidae, Sepstdae, Gasteroptulidae, Cuterebridae, Oestridae, Hypodermatidae a Coboldiidae. Nejrfiznejsi nakazy prenasejt druhy celedi Muscidae. [e treba se zminit i 0 celedi Carnidae, jejiz druhy jsou ektoparazity ptaku. Pozornosti zaslouzt i larvy celedi Sciomyzidae a Rhinophoridae, ktere parazltujl v plzich, z nichz nektere druhy jsou mezihosUteli vyznamnych parazitu lidi i zvirat. Ve v'celinech jsou vyznamnymi skudci tzv. vcelomorky (Braulidae), ktere patri rovnez do radu Diptera. Larvy druhfl z celedi Bombylttdae, Pipunculidae, Conopidae, pyrgotidae a Tachinidae jsou dUlezitymi endoparazity skodliveho, uzitecneho i uzitkoveho hmyzu. Mezi predatory skodliveho hmyzu pati'i napr. Asilidae, Empididae a Iarvy nekterych druhu celedi Ulidiidae a Chamaemyidae. Velke skody zpusobuji na mlecnych vyrobcich v potravinarskem prumyslu napr. larvy celedi Piophilidae. Z hygienickeho hlediska majl. velky vyznam i larvy celedi Sphaeroceridae a Milichiidae, ktere se zivi exkrementy nejrflZnejsich zivocichu a tim odpadni Iatky odstranuji, jakoz i larvy celedi Calliphoridae a Sarcophagidae, ktere spolu s jinymi rady hmyzu likviduji stejnym zpiisobem mrsiny. Za potravu slouz! ryMm akvaticke larvy nejruznejsich celedi dlpter, zejmena Chaoboridae a Chironomidae. Neize zapomenout ani na larvy celedi Anisopodidae, Sciaridae, Drosophilidae atp., ktere znehodnocuji uskladnenou zeleninu' a ovoce. Korenove casU rostlin poskozuji larvy celedi Tipulidae, Bibionidae a Psilidae, na kulturnich rostli· nach skodi larvy celedi Cecidomyidae, Otitidae, Trypetidae, AgrQmyzidae, Lauxaniidae, Anthomyzidae, Chloroptdae, Scatophagidae I?-ebo Anthomyidae, v, houbach se vyvijeji larvy celedi Mycetophilidae, Bolitophilidae, Ditomyidae, Zelmiri· dae a Helomyzidae. Zastupci mnoha celedi dipter maji velky vyznam tez jako opylovaci (napr. Syrphidae). -
167
I Za cenne rady a pi'ipominky bych chtel podskovat RNDr. L. Hoberlandtovi, C'Sc., vedouclmu entomologtckeho oddelern Narodnfho muzea v Praze a RNDr. R. Hornemu. cse., i'editeli Prfrodovadeckeho muzea NM, za zprfstupnent sbirek
entornologtckeho oddelenl Moravskeho muzea v Brne RNDr. J. Stehlikovi, esc. a RNDr. P. Lautererovi, v SNM v Bratislava pak v neposledni i'ade RNDr. 1. OkAlimu.
SOUHRN Predlozena prace ukazuje nutnost budovani sbirek dvoukrtdleho hmyzu v hlavnich ceskoslovenskvch muzeich a zabyva se strucnou htstorn vzniku muzejnlch dlpterologtckych sbirek. V pract [e podan pfehled celedl dipter v muzejnich sbtrkach s uvedenim poctu normaltzovanych krabic 0 rozmerech 30x23 em. [e to prvni pi'ehled 0 ceskoslovenskych sbirkach dipter, ktery byl u nas sestaven a mel by slouztt i [ednctlrvyrn spectaltstum muze'[ntch mstttuct pro orientaci. Prace se zabyva poslantm ,birek dvoukttdleho hmyzu a resl otazku budoucnosti dipterologickych sbirek, ktere zavist jak na ptedpokladech zajtstovanych centralnlmi a i'Idlcimi organy, tak na cinnosti dipterologu samotnych. K tisku doporucil
dr. L. Hoberlandt,
CSc.
LITERATURA BENES, J. (1964): K diskusi 0 vMeckosti muzejni prace. - Cas. Nar. muzo (odd. spoL), 133: 124-125. . BENES, J. (1965a): 0 vztahu obecne muzeologie k muzeologttm specialnfm. - Cas. Nar. muzo (odd. spoL), 134: 111-114. BENES, J. (1965b): Predpoklady vedecke prace v regtonalntch muzerch. - Muzej. a vlast. prace, 3: 162-165. BENES, J. (1966): Fotografie v muzeu, - Muzeum, 11 (1): 15-20. BENES, J. (1967a): Prtspevek k diskust 0 muzejnim sbirkovem predmetu, - Cas. Nar. muzo (odd. spol.}, 136: 95. BENES, J. (1967b): Postaveni vsdntho oboru v organizacni struktui'e muzea, - Muzej. a vIa st. peace, 5: 96-97. BENES, J. (1967c): K problemu centramt evidence muzejnfch sbirek. - In: K problematice centralni evidence muzejnich sbirek. Praha, p, 16-23. BENES, J. (1968): K problernu specialtzacte mazer. - Muzeum, 13 (2): 94-96. HORN, W. et KAHLE, L (1935-37): Uber entomologische Sammlungen, Entomologen und Entomo- Museologie. - Teil I-III. Berlin, 536 pp. JELINEK, J. (1964): K otazce budoucnosti velkych muzeL - Cas. Nar. muzo (odd. pi'ir.), 133: 65-69. JELINEK, J. (1965): Muzeologie a jeji vyuka na vysokych skoHich. - Sbornik materialft prvniho muzeologickeho symposia, Brno, 1: 5-7. KAPUSTA, J. (1964): K n~kterym metodickym otazkam sMru a vyi'azovani muzejnfho rnateriAlu v oborech spole~enskych v~d. - Muz. a vlast. pr{tce, 2: 10-14. LANDROCK, K. (1926): Direktor Karl Czizek. - Konowia, 5: 70-71. LANDROCK, K. (1943): Die Studiensammlungen der entomolog!schen Abteilung des Landesmuseums in BrUnn. - Zeit. Mar. Landesmus. N. F., 3: 229-236. LASTOVKA, P. et ZUZKA, J. (1938): A List of Czechoslovak Dipterists. - ZprAvy Ces. spol. ent. pri CSAV, 44 (1): 10-20. MOUCHA, J. (1968): Die Typen der Tabaniden in der Zoologischen Sammlung des Bayerischen Staates in MUnchen (Diptera, Tabanidae). - Opuscula zoologica, 101: 1-6. MOUCHA, J. et JEZEK, J. (1972): Sbirka dvouki'idll!'iho hmyzu (Insecta: Diptera) v Pi'irodovecteckl!'im muzeu NM v Praze. - Cas. Nar. muz., (odd. pi'ir.), 141: 108-110. MUDRA, M. (1967): Problematika centralni evidence muzejnich sbirek - perspektivy a pi'edpoklady. -:- .In: K problematice .centraJni evidence muzejnich sbirek. Praha, p. 24 az 47.·~ .. . NEUSTUPNNY, J. (1963): K otazce vlideckl!'i prace v muzeich. - Cas. NAr. muz., 132: 163-174.
168
NEUSTUPNY, I- (1964aJ: ZjiSteni vsdeckeho materialu. - Cas. Nar. muzo (odd. spot J, 133: 27-35. NEUSTUPNY, J. (1964b): 0 budoucnosti muzet, - Studijnl!'i zvesti, 13: 279-283. NEUSTUPNY, J. (1966): Vychova v muzeulogii. - Muza]. a vlast. prace, 4: 158-163. NEUSTUPNY, J. (1967): Veel muzejnich sbirek. - Muze]. a vlast. prace, 5: 28-31. NEUSTUPNY, J. (1968): Muzeum a vsda. - Praha, Kabinet muzejni a vlasttvsdna prace, pp. 155. NOvAK, K. et koL (1969): Metody sbsru a preparace hmyzu. - Academia, Praha, pp .. 243. OBENBERGER, J. (1941): Antonin Vimmer. - Cas. Ces. spot ent., 38: ·55. PAAR, A. E. (1959): Mostly about Museums. - The American Museum of Natural History, New York. , POCHE, E. (1964): Na podporu vedecke prace v muzetch. - Cas. Nar. muz., 133: 35-37. STRANSKY, Z. (1967): Otazka porneru obecns a tzv, specialni muzeologie. - In: Llterarne pamiatky a pamatniky. Martin, p. 63-70. SP~T, J. (1967a): Stav a nektere evidence muzejnich sbirek. - Muzej. a vlast, prace, 5: 160-162. SPET, J. (1967b): Soucasny stay evidence v muzeich. - In: K problematice centrlilni evidence muzejnrch sbirek. Praha, p. 5:_15. SP~T, J. (1969): Anotovana vyberova bibliografie ceskoslovenske muzeologie za Jeta 1956-1968. - Praha, 57 pp. TUCEK, K. et NEUSTUPN"Y,J. (1954): Evidence muzejmch sbtrek, Prakttcka prirucka pro muzejnl praccvn!ky. - Orbis, Praha, pp. 81. VLCEK, V. (1965): Ie ceskoslovanska muzejntctvi opravdu v krizi? - Dejiny a soucasnost, 7 (5): 33-·35. VLC~K, V. (1966): Pl'ispevek k objasnern pojmu "sblrkovy prace, 4: 40-45.
predmet". -
Muze]. a vlast.
WITTLIN, S. ALMA (1949 J: The museum, its history and tasks education. - London. ZELENY, J. (1972): Entwurf einer Gliederung del' Tschechoslowakei Iur Zwecke der faunistischen Forschung (mit 5 Abb.). - Zpravy Ceskoslovenske spoL entomol. CSAV, Praha, 8: 3-16. Meztnarodnj pravidla zoologicke nomenklatury [prijata xv. meztnarodrnm zoologickym kongresem v Loridyne v cervenct 1958). - Narodrn muzeum, entomologfcks oddelent, Praha, 1962. 86 pp. Sammelschrift der Referate vom Seminar "Ober die Fauna der Westkarpaten" (Nitra 25.-27. XI. 1969). - Informationsbericht der Landwirtschaftlichen Hochschule Nitra -Biologische Grundlagen der Landwirtschaft, 8: 1-241.
Prace byla predlozena a obha;ena na zaver postgradualniho kUrsu muzeologie pro biology na PNrodovedecke fakulte UK v Praze dne 30. zaN 1970 a prodelala ten male redakcni upravy.
DIPTEROLOGICAI1 COLLECTIONS IN THE PRINCIPAL MUSEUMS IN CZECHOSLOVAKIA The present paper demonstrates the importance of dipterological collections in the principal museums in Czechoslovakia and gives a brief account of their orgigin and hstory. Review of partcular families of Diptera with number 'of standard collection. -boxes (30 x 23 cm) represented in each museum is given. It is the first account of Czechoslovak collections of Diptera compiled in this country, whIch may be helpful also for orientation of particular speCialists. Further this paper brings about some considerations about meaning of dipterological collections and their futUre.
169
