Svazek 6
Úloha krajských orgánů při koordinaci rozvoje krajů
Praha, květen 2000
Obsah
OBSAH 1. ÚVOD ................................................................................................................................ 3 2. ÚLOHA KRAJSKÝCH ORGÁNŮ VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁKONA O PODPOŘE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ............................................................................................... 4 3. SPECIFIKACE ÚLOHY KRAJSKÝCH ORGÁNŮ PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ KOORDINACE ROZVOJE KRAJŮ ............................................................................................................... 6 3.1 PÉČE O CELKOVÝ SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÝ ROZVOJ, ŘÍZENÍ A SPRÁVU KRAJE ............................................. 8 3.2 PÉČE O HOSPODÁŘSKOU ČINNOST A PODNIKÁNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ, PRŮMYSLU A SLUŽBÁCH ............................ 9 3.3 SLUŽBY V ODVĚTVÍ ZDRAVOTNICTVÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE, ŠKOLSTVÍ A KULTURY ........................................... 10 3.4 TECHNICKÉ VYBAVENÍ A OBSLUHA ÚZEMÍ KRAJE .............................................................................. 10 3.5 HOSPODAŘENÍ S PŘÍRODNÍMI ZDROJI A SLOŽKAMI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............................................. 11 3.6 ROZPOČET KRAJE A ALOKACE VÝDAJŮ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ.............................................................. 12
2
1.Úvod
1. ÚVOD Ústava České republiky zaručuje princip územních samosprávných celků. U územní samosprávy tento princip znamená, že obce a kraje samostatně spravují zákonem vymezené veřejné záležitosti místního nebo regionálního významu, aniž by stát do takového rozhodování zasahoval. Rozsah veřejných záležitostí svěřených státem územní samosprávě je určen přenosem kompetencí ze státní správy na samosprávu (dekoncentrace) a přenosem kompetencí z centrální úrovně na úroveň nižších článků (decentralizace). V této souvislosti byl přijat m. j. zákon o krajích, který podrobněji vymezuje postavení a působnost krajů a jejich orgánů. Naplňuje princip, že kraj je veřejnoprávní korporací, která může mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu, přičemž stát může zasahovat do činnosti kraje jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem. Podle tohoto zákona dochází ke spojení státní správy a samosprávy na krajské úrovni. Kraje tedy budou vykonávat jak působnost samostatnou, tak přenesenou.
3
2. Úloha krajských orgánů vyplývající ze zákona o podpoře regionálního rozvoje
2. ÚLOHA KRAJSKÝCH ORGÁNŮ VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁKONA O PODPOŘE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Podle zákona o krajích budou kraje koordinovat rozvoj svého územního obvodu a zpracovávat program rozvoje územního obvodu kraje. Zákon počítá s tím, že v rámci této činnosti si obdobně i kraje vymezí regiony, které budou předmětem jejich zvýšené podpory. Zákon o podpoře regionálního rozvoje vymezuje kompetence krajů v samostatné působnosti. V oblasti samostatné působnosti krajů se vychází ze skutečnosti, že se jedná o působnosti nové, nepřenášené do centra, které vyplývají z jejich samostatného samosprávného postavení. Do samostatné působnosti krajů náleží zejména působnosti související s prováděním podpory regionálního rozvoje v rámci kraje a součinnost s ústředními správními úřady při vypracování programových dokumentů k podpoře regionálního rozvoje. Kraj v rámci své samostatné působnosti podporuje rozvoj regionů vymezených v programu rozvoje územního obvodu kraje podle svých konkrétních potřeb s ohledem na vyvážený rozvoj svého územního obvodu. Kraj ve své samostatné působnosti může zejména: a) analyzovat a hodnotit úroveň rozvoje svého územního obvodu a jeho částí; b) schvalovat program rozvoje územního obvodu kraje; c) podporovat rozvoj soukromého podnikání prospěšného pro kraj; d) vyčleňovat ze svého rozpočtu finanční prostředky určené k odstraňování závad a nedostatků v těch oblastech, které spadají do jeho působnosti, včetně odstraňování nežádoucích rozdílů uvnitř územního obvodu kraje; e) podílet se na plnění úkolů souvisejících se zaměřením podpory regionálního a spolupracovat při tom s věcně příslušnými ústředními správními úřady,zejména při vypracování a realizaci strategie regionálního rozvoje a státních regionálních programů rozvoje, pokud se týkají jeho územního obvodu; f) spolupracovat s ostatními kraji při plnění společných cílů a úkolů podpory regionálního rozvoje. K finanční podpoře regionálního rozvoje územního obvodu kraje se v krajském rozpočtu vyčleňují finanční prostředky na uskutečňování programu rozvoje územního obvodu v rozsahu, který schválí zastupitelstvo kraje. Poskytnutá finanční podpora představuje doplňkovou finanční výpomoc; příjemce je povinen před jejím převzetím doložit finanční zajištění jeho podílu z vlastních nebo jiných finančních zdrojů. Na finanční podporu poskytovanou podle tohoto zákona není právní nárok. Příjemci finanční podpory mohou být sdružení obcí nebo obce a jimi založené právnické osoby, podnikatelé a ostatní právnické osoby, které o ni požádají a
4
2. Úloha krajských orgánů vyplývající ze zákona o podpoře regionálního rozvoje
předloží projekt, kterým má být realizováno opatření obsažené v programu rozvoje územního obvodu kraje. Finanční podpora na opatření obsažená v programu rozvoje územního obvodu kraje se poskytuje ve formě: a) dotací, např. obchodním společnostem a ostatním právnickým osobám na investiční rozvoj, přinášející nová pracovní místa nebo obcím na technickou a investiční přípravu průmyslových ploch; b) úvěrů se zvýhodněnou úvěrovou sazbou a dobou splatnosti, případně jinou formou; c) návratných finančních výpomocí; d) krajských peněžních fondů na podporu rozvoje územního obvodu kraje. Kraje v rámci své působnosti provádějí kontrolu a hodnocení účinnosti projektů realizovaných v rámci programu rozvoje územního obvodu kraje.
5
3. Specifikace úlohy krajských orgánů při zajišťování koordinace rozvoje krajů
3. SPECIFIKACE ÚLOHY KRAJSKÝCH ORGÁNŮ PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ KOORDINACE ROZVOJE KRAJŮ Pro specifikaci úlohy krajských orgánů při zajišťování koordinace rozvoje krajů byla provedena dekompozice problému do šesti problémových okruhů: •
celkové řízení a správa
•
ekonomický potenciál
•
lidský potenciál
•
infrastruktura
•
životní prostředí
•
veřejné rozpočty.
Pro tyto problémové okruhy byly přiřazeny adekvátní názvy skupin úloh a skupin činností. Situace je schematicky znázorněna na diagramu. Podle skupin úloh jsou v další části specifikovány úlohy krajských orgánů v jejich samostatné působnosti.
6
ÚLOHA KRAJSKÝCH ORGÁNŮ PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ KOORDINACE ROZVOJE KRAJŮ
Celkové řízení
Ekonomický
Lidský
a správa
potenciál
potenciál
Péče o celkový sociálněekonomický rozvoj, řízení a správu kraje
Péče o hospodářskou činnost a podnikání v zemědělství, průmyslu a službách
Služby v odvětví zdravotnictví, sociální péči, školství a kultury
Strategie a programování rozvoje
Podpora rozvoje a účast veřejných rozpočtů
Podpora rozvoje a účast veřejných rozpočtů
Životní
Veřejné
prostředí
rozpočty
Technické vybavení a obsluha území kraje
Hospodaření s přírodními zdroji a složkami životního prostředí
Rozpočet kraje a alokace výdajů veřejných rozpočtů
Přímá správa a péče
Přímá správa a péče
Přímá správa a péče
Přímá správa a péče
Podpora rozvoje a účast veřejných rozpočtů
Podpora rozvoje a účast veřejných rozpočtů
Podpora rozvoje a účast veřejných rozpočtů
Infrastruktura
7
3. Specifikace úlohy krajských orgánů při zajišťování koordinace rozvoje krajů
3.1 Péče o celkový sociálně-ekonomický rozvoj, řízení a správu kraje Celkový rozvoj a správa kraje by měly být založeny na účelném hospodaření s prostorem, využívání sociálně-ekonomických, přírodních a historických prvků v kraji a tvorbě adekvátního životního prostředí k tomu, aby sociálně-ekonomický rozvoj kraje se ubíral k jeho celkové prosperitě. Úlohou krajských orgánů v samostatné působnosti je: •
předkládání návrhů zákonů poslanecké sněmovně Parlamentu ČR;
•
předkládání návrhů na zrušení právních předpisů Ústavnímu soudu, jsou-li v rozporu se zákonem;
•
vydávání obecně závazných vyhlášek kraje;
•
volba, zřizování a ustanovování orgánů kraje;
•
koordinace rozvoje území kraje;
•
zpracování strategie rozvoje kraje;
•
zpracování, schvalování, realizace a kontrola plnění programu rozvoje kraje;
•
spolupůsobení při tvorbě a realizaci celostátní strategie regionálního rozvoje a státních regionálních programů rozvoje, pokud se týkají jeho územního rozvoje;
•
zpracování sociálně-ekonomických analýz kraje a vnitrokrajských komparací a specifikace vnitrokrajských disparit;
•
vytypování regionů se soustředěnou podporou státu;
•
vyžadování účasti státu (resp. EU) na spolufinancování příslušných rozvojových programů;
•
monitorování a hodnocení účinků rozvojových programů kraje;
•
výběr projektů určených pro finanční podporu v rámci rozvojových programů kraje;
•
spolupůsobení při rozhodování státu o velkých investičních akcích financovaných ze státního rozpočtu a výrazně měnících určité charakteristiky území kraje;
•
rozhodování o vlastní investiční činnosti v rámci rozvojových programů kraje;
•
schvalování územně plánovací dokumentace pro území kraje;
•
rozhodování o spolupráci s jinými kraji a o účasti v pracovních společenstvích s územními orgány jiných států;
•
určování podmínek pro účast ekonomických subjektů na sociálně ekonomickém rozvoji kraje;
8
3. Specifikace úlohy krajských orgánů při zajišťování koordinace rozvoje krajů
•
zakládání a zřizování právnických osob a zařízení bez právní subjektivity;
•
rozhodování o účasti kraje v obchodních společnostech, obecně prospěšných společnostech a nadacích.
3.2 Péče o hospodářskou činnost a podnikání v zemědělství, průmyslu a službách Pod hospodářskou činností a podnikáním máme na mysli hospodářské činnosti, které jsou provozovány na daném území, na úseku průmyslu, stavebnictví, zemědělství, lesnictví, obchodu, místní výroby, placených služeb, cestovního ruchu, lázeňství apod. Můžeme je zařadit mezi činnosti převážně ziskové v tržním sektoru ekonomiky, které budou provozovat ekonomické subjekty různých forem vlastnictví. Úlohou krajských orgánů v samostatné působnosti je: •
vytváření podnikatelského prostředí na úrovni kraje pro reálnou hospodářskou činnost a podnikání ekonomických subjektů;
•
odstraňování překážek reálné hospodářské činnosti;
•
zamezování nežádoucím hospodářským činnostem nepříznivě měnícím určité charakteristiky území či životní podmínky obyvatelstva kraje;
•
využívání disponibilních ekonomických nástrojů pro podněcování hospodářské činnosti;
•
výběr projektů, určených pro finanční podporu v rámci rozvojových programů kraje, v oblasti podnikání ekonomických subjektů, výzkumu a vývoje, inovačního podnikání, rozvoje pokrokových technologií apod.;
•
spolupůsobení při řešení důsledků strukturálních změn v krajském měřítku, zejména sociálních problémů a zaměstnanosti obyvatelstva, s využitím zákonných opatření (podpory na rekvalifikaci, podpory v nezaměstnanosti, pomoc při hledání zaměstnání apod.);
•
rozhodování o účasti kraje v obchodních společnostech a o výši majetkových vkladů;
•
rozhodování o budování podnikatelské infrastruktury pro malé a střední podnikatele;
•
spolupůsobení a koordinace při přípravě a nabízení vybavených nemovitostí pro podnikání potencionálním investorům nebo projektovým developerům;
•
spolupráce na rozvoji a podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesů;
•
podpora obnovy venkova a rozvoje živnostenského podnikání na venkově.
9
3. Specifikace úlohy krajských orgánů při zajišťování koordinace rozvoje krajů
3.3 Služby v odvětví zdravotnictví, sociální péče, školství a kultury Jde o služby v odvětvích, vztahujících se k lidskému potenciálu, tj. zdravotnictví, sociální péče, školství a kultury. Úlohou krajských orgánů v samostatné působnosti je: •
zřizování zdravotnických zařízení podle podmínek stanovených zákonem;
•
zřizování a správa zařízení sociální péče a ústavů sociální péče, které vykonávají diagnostickou službu;
•
zřizování předškolních zařízení, škol a školských zařízení specifikovaných zákonem;
•
správa škol a školských zařízení, které zřizuje, zejména tím, že jsou zabezpečovány investiční výdaje a neinvestiční náklady kromě mzdových prostředků, učebnic, školních pomůcek a potřeb hrazených státem;
•
zřizování krajských a okresních muzeí a krajských a okresních galerií;
•
zabezpečování standardního ekonomického a organizačního uspokojování potřeb občanů v institucích odvětví, v nichž má zřizovatelskou funkci, a to buď z centralizovaných fondů (zdravotnictví, sociální dávky) nebo ze svého rozpočtu (školství, kultura, sociální péče);
•
zajišťování investiční politiky regionu při zabezpečování reprodukce (výstavby a údržby) v institucích odvětví, v nichž má zřizovatelskou funkci;
•
poskytování příspěvku na obnovu a zachování kulturních památek v majetku soukromých subjektů;
•
poskytování dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím, soukromým a církevním středním a vyšším odborným školám a školským zařízením, obecně prospěšným společnostem a jiným právnickým a fyzickým osobám v oblasti mládeže a tělovýchovy, sociálních služeb, kultury, vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality apod.;
•
výběr projektů, určených pro podporu v rámci rozvojových programů kraje, v oblasti sociálních služeb, zdravotnictví, kultury, vzdělávání, protidrogových aktivit, prevence kriminality apod.
3.4 Technické vybavení a obsluha území kraje Pod technickým vybavením a obsluhou území kraje rozumíme dopravní a spojové cesty, rozvody elektřiny, plynu, tepla, domovní fond, vodní hospodářství, výstavbu a údržbu dopravních a spojových cest, rozvodů elektřiny, plynu, tepla, jakož i obsluhu území veřejnou dopravou.
10
3. Specifikace úlohy krajských orgánů při zajišťování koordinace rozvoje krajů
Úlohou krajských orgánů v samostatné působnosti je: •
transformace či alokace příslušných opatření státu v infrastruktuře a dopravní obsluze, které přesahují územní obvod jednoho okresu a nepřesahují územní obvod kraje;
•
přímá správa silnic II. a III. třídy, nacházejících se na územním obvodu kraje;
•
provádění investiční politiky kraje při zabezpečování reprodukce (výstavby a údržby) silnic II. a III. třídy;
•
zakládání a zřizování právnických osob a zařízení, případně jejich rušení v oblasti silničního hospodářství;
•
provádění investiční politiky kraje při zabezpečování reprodukce (výstavby a údržby) vodohospodářských sítí v územním obvodu kraje;
•
řešení problémů obsluhy územního obvodu kraje veřejnou dopravou v případech, přesahujících území nebo možnosti okresu;
•
výběr projektů, určených pro podporu v rámci rozvojových programů kraje, v oblasti dopravní infrastruktury, energetických, spojových a vodohospodářských sítí.
3.5 Hospodaření s přírodními zdroji a složkami životního prostředí Pod přírodní zdroje zařazujeme ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb. Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Úlohou krajských orgánů v samostatné působnosti je: •
vydávání stanovisek k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, zejména k prognózám rozvoje jednotlivých oborů a odvětví;
•
spolupůsobení při vytváření a využívání systému osvojování základních poznatků o životním prostředí a jeho ochraně vycházející z principů udržitelného rozvoje;
•
spolupůsobení při aktivních formách výchovy, osvěty a získávání informací o životním prostředí a jeho ochraně, zajišťovaných prostřednictvím státních i nestátních organizací;
•
účinné působení při zajišťování přístupu k informacím o životním prostředí;
•
přímá správa a provádění politiky kraje při ochraně jednotlivých složek životního prostředí a využívání přírodních zdrojů, svým významem přesahujících územní obvody okresů;
• •
zakládání a zřizování právnických osob a zařízení v oblasti životního prostředí; poskytování dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a fyzickým osobám působícím v oblasti tvorby a ochrany životního prostředí;
11
3. Specifikace úlohy krajských orgánů při zajišťování koordinace rozvoje krajů
•
výběr projektů, určených pro podporu v rámci rozvojových programů kraje, v oblasti tvorby a ochrany životního prostředí a využívání přírodních zdrojů.
3.6 Rozpočet kraje a alokace výdajů veřejných rozpočtů Péče o rozpočet kraje a alokaci výdajů veřejných rozpočtů zahrnuje působnosti kraje, související s hospodařením s majetkem kraje a dalšími finančními zdroji včetně peněžních fondů, půjček, dotací apod. Úlohou krajských orgánů v samostatné působnosti je: •
hospodaření s majetkem kraje a finančními prostředky kraje;
•
stanovení územních přirážek k dani z příjmů v kraji (kromě nejnižší úrovně daně z příjmu);
•
vyjadřování k přerozdělování dotací ze státního rozpočtu a fondů republiky obcím;
•
poskytování dotací a půjček obcím z prostředků kraje;
•
sestavování rozpočtu kraje na příslušný kalendářní rok, hospodaření podle něj a vyúčtování hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok po jeho ověření auditorem;
•
zřizování trvalých nebo dočasných peněžních fondů;
•
poskytování dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím v oblasti mládeže a tělovýchovy, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí;
•
emise vlastních obligací (podle zvláštních předpisů);
•
uzavírání smluv o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky, výpůjčky, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a ke smlouvě o sdružení;
•
vyhlašování veřejných zakázek financovaných z rozpočtu kraje a výběr zhotovitele;
•
spolupůsobení při výběru jednotky finančního servisu, která je pověřena prováděním finančních operací ve vztahu k alokovaným prostředkům pro regionální operační programy, resp. programy rozvoje kraje.
12
