Svatojakubské hody 2012 Jako každým rokem i letos přišla mnoha lidem pozvánka na první stárkovskou. Letos to však bylo o něco dřív. První schůzka byla již koncem března a sešlo se na ní šest lidí, kteří chtěli jít za stárky. Do konce května se z šesti lidí stalo dvacetpět. Další věcí bylo, že stárci si museli vystačit sami – neměli nikoho, kdo by jim poradil, co a jak mají dělat. Choreografie se naštěstí ujala Ivča, která vymyslela pochod, který se pak trénoval až do hodů, nadělaly se růže a fáborky, kterými se pak nazdobila mája a areál TJ Sokol Nosislav. V pondělí před hody se dovezla mája, kterou kluci očistili do hladka. Bohužel jsme se již od pondělí potýkali s nepřízní počasí a doufali jsme, že bude alespoň o hodovém víkendu krásně. Stárci ročníku 1994 (zleva): Lilly Ley, Lukáš Koupil, Barbora V pátek jsme se probudili do Mahovská, Lukáš Karas, Tereza Mahovská, Lukáš Haris, Monika krásného slunečného dne, Sedlová, Petr Černohorský, Soňa Růžičková, Jiří Španiel, Renata dodělali jsme poslední hodové Španielová, Jan Frank, Michaela Štýblová, Petr Nečas, Romana přípravy a odpoledne jsme Štýblová, Lukáš Novotný, Karolína Mikšová, Jakub Kyrych, Ivana Růžičková, Dominik Dvořáček, Hana Lemonová, Tomáš Růžička s pomocí hasičů a diváků postavili Sklepníci (zleva): Ondřej Klein, Jan Vintrlík, Tomáš Broskva máju. Krásné počasí trvalo zhruba do 20 hodin, kdy začalo pršet, a tak se páteční zábava se skupinou Na2fáze moc nepovedla, protože skupina hrála venku a většina lidí byla schovaná v hale. Nakonec se však reproduktory přesunuly k oknům a diváci si alespoň mohli užívat hudby i vevnitř a řádit na ni. Naštěstí další dva dny vyšly a návštěvníci hodů si mohli užít po třech letech zábavy venku. V sobotu odpoledne jsme ještě chvíli pilovali pochod a v podvečer jsme šli krátkým průvodem po Nosislavi, který jsme zakončili v areálu. Navečer jsme naplánovali dvě sóla, jedno z nich bylo speciální – čepičkové. Ze všech, co byli na parketu, jsme na chvíli udělali večerníčky, a to i z muzikantů skupiny Dreams, kteří nám po celý večer nádherně hráli. Kolem půlnoci jsme představili náš pochod, který měl podle všeho mezi lidmi úspěch. Po zábavě následoval krátký odpočinek a v neděli od 9 hodin další maraton. Neděli jsme začali jako vždy v kostele sv. Jakuba, poté se pokračovalo focením a pak malá pauza na nabrání sil na obědě. Od 14 hodin jste nás, krojované, mohli zahlédnout v průvodu po vesnici. Napřed
1
jsme žádali o svolení hodových slavností pana starostu a poté jsme měli zastávky v místních hospůdkách. Po tom, co jsme dorazili do areálu Za Mostem, jsme všem ukázali pochod v krojích a poté následovalo další speciální sólo – tentokrát srdíčkové. Ve 20 hodin začala zábava s DH Sokolka, která nás doprovázela již odpoledne při průvodu. Před půlnocí jsme představili naše převleky, které byly letos směřovány na téma princezny z pohádek. Při tomto pochodu nám hrály předem připravené písničky z pohádek. Je těžké říci, zda jsme byli lepší než někteří stárci před námi. Pro ty, co šli poprvé, to byl nezapomenutelný zážitek a ti, co šli už po několikáté, vzpomínali na svoje první hody. Každopádně jsme dokázali udělat radost těm, co se chtěli radovat. A doufáme, že jich bylo dost. kolektiv stárků
Poděkování Stárci ročníku 1994 děkují všem, kdo je přišel podpořit, a hlavně sponzorům za jejich finanční podporu. Sponzory stárků ročníku 1994 byli: TJ Sokol Nosislav, Městys Nosislav, Rostislav Karpíšek, Autodílna Studený, Autodílna Klobása, Kadeřnictví Hana, Smíšené zboží ILONA, STAMA – Jiří Zástěra, Geodetické práce Drahomír Mrkvica, Účetnictví Šárka Dvořáčková, Pohostinství U Mostu, Vinařství Válka, Elektro Hlaváček, Masáže Zbořilová. DĚKUJEME!!! kolektiv stárků
Informace z radnice Ve dnech 12. a 13. října 2012, proběhnou v prostorách ÚM Nosislav volby do zastupitelstva Jihomoravského kraje. Podrobné informace o volbách, o způsobu jak volit apod. budou ještě každému občanu předány.
Zpráva o investiční akci „Nosislav – kanalizace a ČOV“ Vážení spoluobčané, jak jsem již avizoval v minulém čísle, dnes uvádím souhrn informací z výstavby jednotné kanalizace v obci. Nová kanalizace a čistírna odpadních vod (dále jen ČOV) jsou v současnosti schopny pojmout a odvádět všechny vyprodukované odpadní, splaškové a částečně i dešťové vody z rodinných domků (RD) v celém městečku, vyjma několika samostatně stojících RD. Kapacita ČOV je 1353 EQ. Důležitým počinem v období příprav stavby bylo získání poměrně vysoké finanční dotace (částka přesahující 106 mil. Kč) a také vyřízení souhlasu poskytovatele - Státního fondu životního prostředí (SFŽP) s vyčleněním finanční dotace na „rezervu na nepředvídatelné jevy“ (částka 5,8 mil Kč s DPH). Dalším z bodů, ve kterých SFŽP vyšel městysi vstříc, bylo dotování odbočných stok k RD včetně revizních šachet (tj. výrazných částí domovních přípojek). Byli jsme za to velice rádi, protože v konečném důsledku došlo ke snížení pořizovacích nákladů za přípojku každého z nás. Vzhledem k riziku ohrožení části obce povodněmi, podpořil SFŽP i 200 ks zpětných klapek na přípojkách. Vlastní stavba byla zahájena 1. března 2010, realizována v souladu se stavebním povolením z r. 2005, a dokončena 28. února 2012. Žádné výrazné komplikace a problémy nenastaly a i zimní měsíce stavebním pracím přály. Za zmínku stojí očekávané střety stavby s mělce situovanými sklepy, se starými kanalizacemi a potrubním vedením, nezaevidovaným potrubím vody, silnými prameny podzemní vody apod. Vzhledem k vysokým hloubkám výkopů v ul. Městečko (minus 5,5 m pod stávajícím terénem), jsme také předpokládali kolizi s podzemní chodbou z vodní tvrze do kostela sv. Jakuba. Mimo silných pramenů podzemní vody, jsme však na nic podezřelého nenarazili. Nad rámec původního projektu a po souhlasu poskytovatele dotace byly vybudovány nové vodovodní řady s vodovodními přípojkami v ulicích Krefty a Horní Kroupná (celková délka nových řadů přes 400 m), delší odbočné stoky k rodinným domům, delší páteřní stoky, navíc několik uličních vpustí a zadláždění. Stavební objekt ČOV, samostatná trafostanice, příjezdová komunikace a větší část kanalizačních stok byly dokončeny v září 2011. Jednoroční zkušební provoz ČOV jsme zahájili v říjnu 2011, následně jsme vyřídili živnostenské oprávnění na provozování vodovodů a kanalizací a od Krajského úřadu Jihomoravského kraje (KÚ JMK) získali povolení k provozování kanalizace a ČOV (leden 2012). V květnu 2012 bylo vydáno kolaudační rozhodnutí na zbytek stok a povolení na užívání ČOV. V rámci projektu bylo provedeno více jak 25 zásadních změn vyvolaných postupnou výstavbou díla. SFŽP na ně převážně vždy odsouhlasil čerpat finanční prostředky z vyčleněné rezervy (tzv. „způsobilé výdaje“). V některých případech, např.:„Prodloužení stoky C, v ul. Dolní Kroupná a v ul. Ke Slatině“ o délce 400 m, jsme však s návrhem změny neuspěli (tzv. „nezpůsobilé výdaje“) a byli nuceni hradit 100 % nákladů z rozpočtu městyse.
2
Základní technické údaje o rozsahu stavby: celková délka veřejné stokové sítě bez odbočných stok ………. délka stok včetně odbočných stok celkem ……………………… nově zhotovené stoky vč. vyvložkovaných………..…………… odbočné stoky pro napojení nemovitostí délka ……………….. počet zpětných klapek pro RD………………………………….. mechanicko-biologická ČOV ……………………………………. čerpací stanice ČS1 ……………………………………………… odlehčovací stoky a odlehčovací komory ………………………
9 128,7 m 10 338,7 m 8 004 m 2 335 m 200 ks 1 ks 1 ks 5 ks
Parametry vypouštěných vod z ČOV a další technické podrobnosti o systému jsou uvedeny podrobně v kanalizačním a provozním řádu, který je k dispozici na ÚM Nosislav, nebo www.nosislav.cz. Finanční náklady akce: Na základě běžných cen SFŽP rozhodnul v r. 2008, že max. částka díla bude max. do 140,6 mil. Kč vč. 19 % DPH (= stavební práce, dozor stavby, vyhotovení realizační projektů, atd.). Zastupitelstvo odsouhlasilo, že náklady celé akce, respektive její převážnou část, uhradí z úvěru, na další část se pokusíme získat drobné dotace a zbytek doplatíme z rozpočtu městyse. Po výsledcích výběrových řízení v r. 2009 (na stavbu - vítěz Skanska a.s., - za 127,8 mil. Kč vč. 20 % DPH, na úvěr od banky - ČS a.s. ve výši 22 mil. Kč, na dozor stavby - AP Investing s.r.o., na projekty - DUIS s.r.o., atd.) SFŽP zkorigoval nejvyšší možné náklady díla pro vyčlenění dotace, a to na max. 132,7 mil. Kč s DPH (z toho 5,8 mil. Kč rezerva). Na základě budoucích příjmů za stočné určil výši dotací z EU na částku max. do 98,1 mil. Kč, dotaci ze státního rozpočtu na částku do 5,7 mil. Kč. Také Jihomoravský kraj nám těsně před zahájením stavby výrazně pomohl tím, že vyčlenil jednorázovou dotaci ve výši 6 mil. Kč. Tyto dotace jsme mohli vyčerpat v celkové výši max. do 109,8 mil. Kč. Městys měl uhradit ze svých zdrojů nebo z úvěru zbývající část nákladů tj. 22,9 mil. Kč. Tak to tedy vypadalo před zahájením prací. Dnes v době po jejich dokončení je situace následující: Výdaje v tis. Kč, vč. 20 % DPH: - celkové náklady (stavba, dozor, projekty, poplatky, posudky, žádosti..) …. 129 810 tis. Kč z toho: stavební práce Skanska celkem..………………………………..….. 125 000 tis. Kč technický dozor stavby, API s.r.o. ….………………………………… 1 378 tis. Kč stavební projekt do výb. řízení a autorský dozor, DUIS s.r.o. …….. 2 064 tis. Kč poradenství na dotace…………………………………………………. 474 tis. Kč žádost o dotace, posudek, odůvodnění, poplatky atd. ………………. 894 tis. Kč Příjmy v tis. Kč: Celkem dotace (EU, SFŽP, JMK) …………………………………………… 106 347 tis. Kč úvěr (na 10 let s úrokem 2 % + 2,6 % dle 6M PRIBORU)……..…… 20 100 tis. Kč vlastní zdroje …….……………………………………………………. 3 113 tis. Kč z toho dotace: dotace EU…………..…………………………………………………... 94 772 tis. Kč dotace SFŽP……………………………………………………………. 5 575 tis. Kč dotace JMK…….………………………………………………….......... 6 000 tis. Kč Vzhledem k výše uvedenému a po započítání všech obdržených dotací, způsobilých položek (proplacených z dotací), ale i těch nezpůsobilých (nedotovaných) výdajů, konstatuji, že smluvně dohodnutý úvěr ve výši 22 mil. nakonec nebyl vyčerpán a naše celkové skutečné náklady celé akce v době realizace činily celkem 20 100 tis. Kč. Před zahájením a v období příprav městys ze svých zdrojů vynaložil částku cca 3,3 mil. Kč (projektová dokumentace, posudek o rekonstrukci, zajištění výběrových řízení na banku atd.). Provoz: - v současnosti dobíhá zkušební provoz ČOV bez vad a nedostatků, řešíme drobnosti v rámci reklamací. Trápí nás ještě dílčí problematika dešťových extravilánových vod v ul. Družstevní. V této fázi a chvíli se dá říci, že firma Skanska a.s., stavebně dílo dokončila v termínu a v běžné kvalitě, nutno však říci, že skutečná zatěžkávací zkouška teprve přijde s rozsáhlejšími povodněmi kolem areálu ČOV. Uzavírám tento článek tím, že v našich celkových nákladech (cca 20 + 3 mil. Kč) je již zahrnutý navýšený rozsah prací, než bylo původně dohodnuto (např. navíc prodloužení kanalizace v ul. Dolní Kroupná a v ul. Ke Slatině, délka - 188 m, za 700 tis. Kč s DPH, navíc zmíněné vodovody v hodnotě 1 800 tis. Kč a další drobnější práce).
3
Závěrem mi dovolte, abych poděkoval všem, kteří se na akci nějakým způsobem podíleli a zasadili se o ni nebo přidali svoji ruku nebo umění k tomu, aby se dílo zdařilo, vám ostatním děkuji za trpělivost a ohleduplnost. Neodpustím si ještě úplně poslední poznámku. Připomínám a žádám ty z Vás, kteří jste ještě podle zákona o vodovodech a kanalizacích neuzavřeli řádně smlouvu o odvádění odpadních vod z vašich nemovitostí - viz předchozí číslo zpravodaje, urychleně ji uzavřete, nejpozději však k datu 31. srpna 2012. Obě strany (provozovatel i odběratel) tím předejdou případnému řízení o vyměření pokuty a finanční sankci za vzniklé ztráty nepovoleným odváděním odpadních vod (čl. 8 a 9 smlouvy). Nemovitost doposud nenapojená na kanalizační systém v obci, bude předmětem samostatného řízení v přenesené působnosti obce dle zákona č. 274/2001 Sb., a to od 1. září 2012. Pavel Fröhlich, starosta městyse
Noční klid v městečku Vážení spoluobčané. Letošní horké léto přineslo mnohým z nás plno zážitků, pohody a nicnedělání, ať již někde na dovolených v cizích zemích, nebo třeba doma na zahrádce. Není nad to, když se člověk po příjemně stráveném dni na sluníčku ještě k tomu také vyspí dosytosti při otevřeném okénku. To je pak radostí na světě… Bohužel, realita letošního léta je trochu jiná. Hluk a hlasitá hudba v nočních hodinách na zámostí, na cykloodpočívadle u kostela sv. Jakuba a jinde, jsou v období prázdnin pro ostatní, kteří časně ráno vstávají do zaměstnání, anebo se pouze chtějí dosytosti vyspat, spíš utrpení. Proto je na místě připomenout všem, že existuje obecní vyhláška OZV č. 3/2004, o čistotě a pořádku, která mimo jiné upravuje režim nočního klidu (doba od 22:00 hod. do 06:00 hod.). Městys společně s Policií ČR bude dbát na jeho dodržování. Je přece nenormální, aby se po obci „klátily“ ve 4:00 hod. ráno 13leté děti pod vlivem alkoholu, ostatní rušily svými excesy a ti pak byli nuceni zavírat okna pro zachování klidného spánku. Připomínám, že respektování nočního klidu platí nejen pro mládež, ale i pro restaurace, hospody a pořadatele kulturních akcí. V žádném případě městys nehodlá omezovat kulturní aktivity spolků. Hody, vinobraní a akce pro kulturní vyžití mládeže mají stále zelenou, na druhou stranu Las Vegas tady nebude. Pořadatel akce je vždy povinen ji v předstihu ohlásit na ÚM Nosislav. Rada městyse ji následně povolí, nebo zamítne a udělí případnou výjimku z nočního klidu, načež stanoví konečnou hodinu ukončení. Do babího léta přeji všem spoluobčanům příjemně strávené chvíle posledních dovolených a věřím, že i tento článeček přispěje k většímu klidu a pohodě v nočních hodinách v Nosislavi. Pavel Fröhlich, starosta městyse
Poděkování Děkuji paní Mgr. Lence Svobodové za dosavadní usilovnou a tvůrčí práci ve funkci předsedkyně Nosislavského zpravodaje v uplynulých dvou letech. Paní Ing. Libuši Konopíkové, nově jmenované do této funkce, pak přeji hodně síly a vytrvalosti. Pavel Fröhlich, starosta městyse Děkujeme za dosavadní spolupráci paní Lence Svobodové, která od prosincového čísla 2010 do červnového 2012 vykonávala práci šéfredaktorky a podílela se na tvorbě zpravodaje i po stránce grafické a autorské. Lenko, děkujeme a doufáme, že nějaké tvé články si i v budoucnu přečteme. redakce
Výzva - kniha o historii Nosislavi Městys Nosislav hodlá pravděpodobně v příštím roce vydat reprezentativní publikaci o Nosislavi (historie, živá a neživá příroda, spolky, kultura atp.) včetně příloh, zejména fotografických. Vyjde za podpory z veřejných fondů a sponzorů. Autorský kolektiv se právě tvoří, proto oslovujeme vážné zájemce o autorskou spoluúčast na díle (psaní určitého tématu, výběr fotodokumentace). Bližší informace získáte u Vladimíra Svobody anebo Lukáše Nevěděla. Jim také sdělujte svůj zájem o věc. Rada městyse
4
Rozhovor s Janem Brabcem Jak jste přišel k zálibě v motorech, motocyklech a autech? Celá Brabcova rodina v Blučině už za první republiky měla něco společného s dopravou. Nejstarší nevlastní bratr měl hospodu a dopravu. Druhý nejstarší byl automechanik a ten mě vedl k řemeslu. Ostatně měl jsem přezdívku Motor. Vyučil jsem se pak u Kafků v Židlochovicích. Vím z minulosti, že vaše pověstná péče o hřbitovy má počátek u zážitku z mládí. Je tomu tak? Byl jsem svědkem zřícení amerického pilota Alberta J. Younga u Blučiny 21. ledna 1945. Viděl jsem, jak jeho stroj zasažen manévroval. Bohužel vyskočil pozdě a zabil se, protože z 50 metrů se mu neotevřel padák. Dopadl na blučinský katastr, místo dopadu stroje bylo u Opatovic. Němci trvali na tichém pohřbení, ale Blučinští ho přesto s pietou za pár dní večer pohřbili. I farář mluvil. Bylo to s dohlížejícími úřady „na hraně“, sešlo se ale dost lidí. I kytička hozená do hrobu se musela vyndat a to nevěděli, že Blučinští padlého upravili do rakve. To jsem v márnici osobně viděl. Pamatuji si samozřejmě, že byl černoch či míšenec. Po válce jsme se dozvěděli o jeho slavné černošské letecké jednotce. Na hrobě pak přibyl nápis: „Albert J. Young. Zde leží hrdina velikého národa. Padl, aby mohl malý ujařmený národ svobodně dýchat“. Zůstal tam, i když si v roce 1946 jeho ostatky americká čestná stráž odvezla (později i do USA). Tehdy jejich vyšší důstojník po otevření hrobu s dojetím ocenil Blučinské, jak se zachovali. Má to všechno pokračování. Komunisti pak desku rozbili a hodili za hřbitov. Dost ostudné chování! Byla pak obnovena až po roce 1989 a je u pomníku padlých na náměstí, žel se zkomoleným příjmením „Yong“. Jak se stalo, že se z blučinského rodáka stal nosislavský patriot? Všechno bylo o motocyklu jako mnohé jiné v mém životě. Měl jsem motocykl jako jeden z mála v Blučině. Na zábavě v Opatovicích jsem kamarádovi pomáhal opravovat jeho stroj a pak už naše parta jela do Křepic na hody a tam jsem potkal svoji budoucí ženu. Naše seznámení je tedy zamotáno krajově – Nosislavákem jsem se stal z blučinského rodáka přes Opatovice a Křepice. Ostatně je to všechno kolem Výhonu. V Nosislavi jsem si nadělal přátele, ale i nechtěně nepřátele. O tom je život. Kdo nic nedělá, nic nepokazí a možná má i hodně kamarádů. Když v Nosislavi vidím některé věci, mám dobrý pocit, že se mnohé podařilo. Prý jste byl mechanikem slavného závodníka Miroslava Čady? Mirek Čada je můj ročník, pochází z Miroslavi, pak bydlel v Dolních Dunajovicích, později v Brně. Poznali jsme se na vojně. Bylo mi ctí, že jsem tomuto našemu významnému závodníkovi dělal mechanika. Jeho největšími úspěchy jsou mistr ČSR do 350 ccm (1955). Byl jsem u toho, když v témže roce byl na stroji Norton v Brně druhý, a to málem dostal zákaz s takovou „nevhodnou“ značkou závodit. V kategorii do 500 ccm byl druhý v roce 1956, když zvítězil legendární Franta Šťastný. Později po skončení závodění byl ředitelem Velké ceny Brna, pod jeho vedením proběhlo 22 cen. Svou kariéru korunoval prosazením nové Velké ceny na Kývalce, která stále slouží. Jsme pořád přátelé. Mirek Čada a Jan Brabec
Nominoval byste někoho, jako poslední držitel, na Cenu městyse Nosislav? In memoriam bych ji udělil Karlu Sixtovi, byl to poctivý sedlák, který si mnoho od komunistů vytrpěl. Toho jsem si moc vážil a nezapomínám na něj. Přimlouval bych se i za Lýdii Drobnou. Z dnešní starší generace (mladým by se to nemělo dávat) si vážím bratrů Dobrovolných, Blahoslava i Vlastimila, za celoživotní postoje. Udělovatelům ocenění to moc neulehčuji. Jsou to ale jen moje názory. JAN BRABEC rodák z Blučiny (*1934), do Nosislavi se přiženil (1955), povoláním automechanik, pracoval mj. na katedře spalovacích motorů Strojní fakulty VUT v Brně, také v Juranových závodech, starosta Nosislavi (1990–1998), má manželku, 2 syny, 4 vnuky, držitel Ceny městyse Nosislavi (2011). POZNÁMKA: o americkém letci viz http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-brno-venkov/blucina.html FOTO: autor rozhovoru a http://www.motolevel.com/clanek-2904-profil-miroslav-cada-mistr-republiky-zaslouzily-mistr-sportu
Vladimír Svoboda
5
Varhany, jak je neznáte Joan DeVee Dixon, varhanice z USA, a Hana Bartošová, varhanice z ČR, hrály 17. června 2012 v Nosislavi G. F. Händla, W. A. Mozarta a varhanní zpracování některých amerických melodií. Skladby byly složeny pro „čtyři ruce“. Dvě velké postavy mezi světovými varhaníky nám představily nádherné skladby klasiků. Vypisovat seznam míst, kde tyto umělkyně koncertovaly, nemá smysl, jelikož by to zabralo velkou část zpravodaje. Co však bylo na tomto koncertě podstatné? Že se do rozsáhlého celosvětového seznamu zařadila už podruhé i Nosislav. Koncertovalo se v evangelickém kostele. Za svou maličkost si dovolím napsat, že je to malý svátek, když v našem městečku zazní i hudba klasická, a myslím si, soudě podle účasti posluchačů a jejich spokojených tváří, že tento názor nesdílím jen já. Bylo mi však líto, že přišlo více přespolních než místních posluchačů.
Díky tomu byla účast slušná – i mnohá města mohou závidět! Jsem si jist, že v Nosislavi žije mnoho obdivovatelů a příznivců klasické hudby, ale k lítosti mé a jistě i pořadatelů tuším, že mnozí mají pocit, že to, co se hraje v církevních prostorách, není k poslouchání lidem odlišným. Samozřejmě tomu tak není. Většina posluchačů odcházela s pohlazením na duši i bez toho, aniž by věděla, kdo a kde tento kulturní zážitek zprostředkoval. Těším se na další obdobný prožitek a upřímně zvu všechny ty, kteří upřednostňují hudební pochoutku před předsudky. Vždyť kde jinde mají zaznít varhany než v kostelech! Snad na návsi? Hudba spojuje, protože nemá hranic ani stěn bránících možnostem zpříjemnění si života. Vladimír Kendík
Pojmenování ulic – Na Tvrzi, Stráně a nové náměty Z malých uliček i „uliček-neuliček“ je třeba vzpomenout také název Na Tvrzi. Vodní tvrz s první písemnou zmínkou v roce 1349 byla sídlem majitele v Nosislavi usedlých poddaných. Teprve později přináleží k židlochovickému panství. Stala se pak obydlím zámeckých úředníků, byla součástí uceleného komplexu obranného sídla, mnohokrát prodána, desetiletí neobydlena, upadla uvalením roboty, byla samostatným hospodářstvím, obyčejným domem. Dnes je registrována jako kulturní památka a zasloužila by si lepší péči, protože je v Nosislavi „rodinným stříbrem“. Kdyby to ale nebylo tak složité! Při očíslování domů v letech 1770-71 dostala tvrz číslo popisné 72. Zajímavostí je, že dnes už nenese název Na Tvrzi jen jeden dům – vlastní tvrz. Své číslo má i novostavba jednoho z předchozích majitelů vzniklá z bývalých hospodářských budov. A také novostavba mající vstup z boku č. p. 71. Celkem tedy jsou s adresou Na Tvrzi tři domy. Hledání nových názvů ulic pokračuje i po pojmenování v roce 1990. V našem seriálu už jsem zmínil jedno nové pojmenování Ke Slatině, které zastupitelstvo schválilo dne 5. března 2007. Úplně nejnovějším pojmenováním jsou Stráně schválené 22. prosince 2010. Ulice začíná od kapličky sv. Jana Nepomuckého směrem nahoru do polí. Pojmenován tak bude nový dům manželů Zástěrových, poněkud na kopci s vchodem do úvozu, ale přináležející sem částí svého pozemku. Měl by se sem také přiřadit stávající dům za kapličkou č. p. 347. Trvalé bydliště zde majitel asi nemá, tak snad nebude problém s výměnou dokladů. Dosud se tak nedopatřením nestalo. Mělo by to svoji logiku. Přiřazení k ul. Masarykova bylo u něj z nouze, protože jiné nebylo možné. K ulici je navržena v územním plánu i nová možná zástavba v polní trati Přední hora. Název ulice Stráně je zvolen velmi dobře. Je libozvučný a charakteristický pro Nosislav. Označení podle polní tratě by se zde hůř hledalo. Na pořadu dne bude rozhodnutí o nové ulici, která se začíná stavět za Hanuškovou cihelnou. To bude potřeba velmi brzy, protože jeden rozestavěný dům zde již stojí. V úvahu připadají názvy: Za Cihelnou, Nad Cihelnou, Nad Starou Cihelnou, Za Komínem, U Komína, Kotel (polní trať) anebo ještě nějak jinak. Osobně bych preferoval název se slovem cihelna. Ta zde byla, a dlouho bude v terénu patrné, že byla. Sláva nosislavských cihelen by tak mohla být připomínána. Podle nefunkčního komína je to nejisté. Co kdyby jednou už nebyl? Časem přibudou i jiné názvy. Zkusme je už předem hledat. Například podle polní tratě se na začátku od Židlochovic nabízí název Solary. Jeden dům se tam staví, nevím ovšem, jestli je to rodinný dům či rekreační objekt bez čísla popisného. (pokračování příště) Vladimír Svoboda
6
Významná životní událost v životě pana faráře Jindřicha Petruchy V červnu oslavil pan farář 40. rok od svého kněžského vysvěcení. O tom, že se pro své poslání rozhodnul z velké lásky k Bohu, ale i k lidem, kterým na jejich duchovní cestě dennodenně pomáhá a podporuje je ve víře, není pochyb. Ze životopisu pana faráře, který uvedl Nosislavský zpravodaj v roce 2010 k jeho osmdesátinám, jsme se dočetli o jeho životních osudech. Něco však zůstalo nevysloveno a zaslouží si, aby se to dnešním lidem, někdy trpícím sebeláskou, trochu připomnělo. Muž – kněz katolické církve ví, že jeho osud nebude snadný, a dovede se pevně rozhodnout. Svým způsobem se zcela odevzdává Bohu. Ale i kněz je člověk, i jeho trápí nemoci i problémy, které mu přináší běžný život. V dnešní uspěchané a převážně ateistické společnosti, která kněžím moc nepřeje, zůstává sám. Jen velmi silný a nesobecký člověk unese tento úděl. O jednom jsem se však v Nosislavi mohla osobně přesvědčit. Ano, kytička a blahopřání v kostele ve významný den pana faráře jistě potěšila. Mě však zaujalo něco zcela jiného. Nemohu osobně jmenovat, ne že bych si nedovedla představit, kdo asi se snaží panu faráři jeho nelehký životní úděl zpříjemnit, ale nerada bych někoho opomněla. Nevím, v jakém stavu a v jakém prostředí žijí kněží okolních měst a obcí. Nosislavští farníci, kteří chtěli spolu s panem farářem jeho významné životní jubileum oslavit, mu uspořádali po nedělní mši svaté krásné posezení s pohoštěním, kterým se opět nosislavská děvčata vyznamenala. Byla jsem mezi pozvanými na nosislavské faře poprvé a dojalo mě až k slzám, s jakou láskou a péčí se snaží panu faráři jak ženy, tak i muži (jde převážně o těžké mužské práce) vytvořit domov – prostředí, ve kterém se jistě cítí dobře. Jedná se nejen o farní budovu, ale i o farský dvůr a vzorně udržovanou zahrádku, není místečka, kde na člověka nedýchne útulnost, klid a láska lidí, kteří to pro pana faráře všechno dělají. Kolik asi hodin námahy věnovali ti, kteří zajistili novou střechu, vyčistili a zútulnili dvorek i zahradu? Dlužno říct, že i oni mají své domácnosti, svá pole, na kterých pracují, své děti i vnoučátka, kterým se věnují, a přesto si najdou čas, aby mohli tímto způsobem vlastně poděkovat panu farářovi za jeho lásku, kterou nám všem dává. Není žádným tajemstvím, že se někteří lidé na kněze nedívají s úctou, která jim stoprocentně náleží. Byli to ale hlavně katoličtí kněží, kteří byli v minulosti režimem pronásledováni. O některých věcech se rádo mlčí, že? Ale kněží se přenesli přes zlobu a nenávist a za těžkých podmínek dál plnili své poslání! Nezradili a zůstali věrni! Pán Bůh jim dodává síly a my všichni přejeme panu faráři, aby mu s Božím požehnáním do dalších let těchto sil zůstalo co nejvíce. Děkujeme za všechno a jsme rádi, že Vás, pane faráři, máme. Pán Bůh zaplať! za hodné i méně hodné (mezi které patřím) nosislavské farníky Ludmila Chaloupková
Památník písemnictví v Rajhradě o sobě Od začátku července je návštěvníkům Památníku písemnictví na Moravě k dispozici další část klášterní kvadratury – druhé podlaží jižního křídla, dosud přístupné pouze zaměstnancům. Památník zde v celkem jednoduché instalaci a bez velkých výstavářských efektů seznamuje se svou činností, svým posláním i nedlouhou historií. Nová instalace má především podat základní informaci a neklade váhu na úplnost. Ve stručnosti prezentuje příklady z činnosti Památníku v těch nejdůležitějších směrech. Literární archiv dal přednost poněkud netradičním trojrozměrným předmětům – můžeme obdivovat profesorskou šavli z pozůstalosti I. A. Bláhy nebo psací stroj spisovatelky Věry Sládkové. Výtvarné umění ve spojitosti s literaturou je zastoupeno ilustracemi Josefa Kremláčka k Tomečkově
knize „Zastav se na chvíli“ a ukázkami ex libris, specializovaná sbírková knihovna se chlubí bibliofiliemi a raritními tisky s podpisy autorů. Návštěvníkovi se připomenou i úspěšné výstavní a programové akce z krátké minulosti Památníku. A přehled uzavírá nahlédnutí do spisovatelské líhně, jak by se dala nazvat každoroční literární soutěž Skrytá paměť Moravy, o kterou Památník pečuje. Nová instalace je svým způsobem předzvěstí změn, které se od podzimu v Památníku chystají. Dlouhé klášterní chodby budou napříště sloužit příležitostným prezentacím, hlavní výstavní činnost se přesune do nově rekonstruovaných prostor. Jižní křídlo zůstane i připomínkou toho, jak se před lety v dlouhých klášterních chodbách začínalo… Tisková zpráva Muzeum Brněnska, p. o.
NOVÁ INSTALACE: Památník písemnictví na Moravě v šesti zastaveních KDY: od července 2012 KDE: Památník písemnictví na Moravě, Klášter 1, Rajhrad; areál benediktinského kláštera
7
Občanské sdružení a regionální produkt Vážení občané, v Židlochovicích vzniká nové občanské sdružení. Jedná se o sdružení obcí, podnikatelů a neziskových organizací. Cílem je čerpání milionů Kč ročně na rozvoj venkova v letech 2014 - 2020. Vytváří se text, který určí oblasti podpory a nové regionální produkty. Více se dočtete v příštím čísle zpravodaje. Máte-li zájem, informujte se již nyní na tel. čísle 776 082 493. Lukáš Nevěděl
Nosislavská knihovna První zmínku o knihovně jsem našla v nosislavské kronice. Při odboru Národní jednoty byl zřízen čtenářský spolek. Podle zprávy ze 7. února 1914 měl spolek celkem 132 knih, ale většina z nich během první světové války ztratila. Další zápis je z roku 1940: v té době jsou v obci dvě knihovny, obecní a školní. Toto období je v kronice popisováno jako „doba temna“, kdy jsou knihovny podrobeny několikeré probírce knih a všechny knihy podporující národní sebevědomí musely být vyjmuty a zničeny. V roce 1955 Místní lidová knihovna soustředila veškerý knižní fond obecní i Gottwaldovy knihovny (majetek KSČ). Doplňována je dotací Okresní lidové knihovny v Židlochovicích. Nákup knih je dotován jednou korunou na obyvatele. Knihovníkem je jmenován pan učitel Jakub Kloupar a knihovna je umístěna v místnosti Pohostinství Jednoty v budově MNV. Z té doby máme také první údaj o přesném stavu knižního fondu a jeho využití. K 31. prosinci 1955 bylo v knihovně 1482 knih a navštěvovalo ji 126 čtenářů. Z těchto historických údajů vyplývá, že v Nosislavi má četba knih hlubokou tradici. V dobách, kdy knihovna půjčování knih zajistit nemohla, byli v obci písmáci, kteří ochotně půjčovali svoje knihy. Na dnešní podobě a úrovni knihovny má velkou zásluhu paní Slouková. Pracovala celý život
v profesionálních knihovnách a posledních jedenáct let věnovala nosislavské knihovně. Během své činnosti vychovala hodně čtenářů a vybudovala knihovnu na vysoké úrovni. V dnešní době je knihovna umístěna v centru obce. K 31. prosinci 2011 obsahuje knižní fond 6197 titulů. V roce 2011 bylo přikoupeno 223 knih a odebíráno pět titulů časopisů. V knihovně se zaregistrovalo 163 čtenářů, z toho 42 dětí do patnácti let. Byly uspořádány dvě besedy pro Mateřskou a základní školu v Nosislavi. Cílem těchto besed je seznámení dětí s knihou, jejich výchova ke čtení a rozvíjení možnosti trávení volného času. Jsem ráda, pokud děti navštíví knihovnu, třeba jenom aby se podívaly nebo přečetly časopis. V současné době probíhá vkládání knih do online katalogu, na který budou mít čtenáři přístup i z domova. Umožní to zlepšit služby knihovny. Ještě bych vás ráda upozornila na dvě knihy, které mají přímý vztah k historii Nosislavi. Kniha s názvem „I zůstávali v učení apoštolském“ je vzpomínkovou knihou na činnost evangelického sboru od jeho založení. Druhá kniha „Boží mlýny melou pomalu, ale“ používá nosislavské nářečí v příbězích vztahujících se k životu ve vinohradech a sklípcích. Těším se na všechny návštěvníky knihovny! Milada Vodáková, knihovnice
Pranostiky ZÁŘÍ Na svatého Václava, babí léto nastává. Co srpen a září uvaří, to v říjnu polkne sud. Na svatého Matouše, hrušky, jabka do koše (21. 9.). Je-li léto bez vody, budou drobný brambory. S jakou odejde měsíc září, s takovou říjen přijde tváří. ŘÍJEN Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí. Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy. Urodí-li se mnoho dubového ovoce, budou mrazivé Vánoce. Říjnové sluneční paprsky sypou cukr do vína. Svatý Havel (16. 10.) – hrozen shozen, svatý Judy (28. 10.) – válí sudy.
8
Výzva redakce Každé psané slovo vždy dobře vylepší, někdy i přímo zachrání, dobrá fotografie. Snažíme se o to dbát i v našem zpravodaji. Hned tou úvodní je dobrá hlavička, kterou teď obměňujeme v základním motivu pro každý ročník. Pro příští rok bychom měli rádi nějaký „nosislavský detail“ (pohled na sklepy, vinice, detail fasády,...) pěkně se vyjímající na první straně. Mnoho let jen obměňujeme celkový pohled ze všech světových stran, tak bychom neradi donekonečna omítali to samé a čtenáře „otrávili“. Pomozte nám poskytnutím svých fotografií. V době digitálních fotek je to tak snadné: najít a vložit do e-mailu! Podobně důležité je to s dokumentací historických událostí. V těchto letních dnech jsem si například uvědomil, že vlastně nemáme (tedy já nemám a o nikom, kdo by je měl, nevím) žádné dobré fotky ze srpna 1968 v Nosislavi. Máte-li někdo cokoliv, neváhejte. Příští rok je půlkulaté výročí srpnové invaze ruských vojsk, dost dobrá možnost si to připomenout autentickými snímky. Tanky a vojenské kolony na staré silnici, různé nápisy atp. Vždyť to už pamatují jen ti s věkem k padesáti letům a více. Ostatní jen slyšeli ve vyprávěních! Redakce vám bude vděčná a možná i historie. Vladimír Svoboda
Příroda kolem nás V Háku Lokalita „V Háku“ je přirozenou součástí zdejšího kopce, který je od roku 2002 vyhlášen podle zákona ČNR č. 14/1992 Sb. jako přírodní park Výhon. Prochází tudy cyklostezka č. 5149 – Velkopavlovická, která vede skrz Židlochovice a Nosislav do dalších vinařských obcí. Původní dřeviny a přirozená vegetace se zde již nevyskytuje, vše nahradil náletový akát, kterému se zde velmi daří. Výsadbou starých ovocných odrůd (především jablek, hrušek, švestek…) začala snaha o návrat do dob našich praprarodičů. Místní občané sem chodívali na fialky a ke kříži, postavenému na upomínku události, která se vypráví takto: Rodina nájemce židlochovického panství jela v kočáře ze Židlochovic do Nosislavi, ještě po původní cestě. Koně se splašili a odbočili z cesty na prudký svah, pod kterým tekla řeka Svratka. Kočár se převrhl na svahu u řeky, koně se zastavili těsně u břehu. Cestující vyvázli bez zranění a na poděkování postavili na místě nehody roku 1860 železný kříž. Kříž byl roku 1958 zdevastován a v roce 1964 byl nahrazen jiným železným křížem, který musel být přemístěn z důvodu výstavby nové silnice na nynější stanoviště. V 70. letech byl ukraden, zůstal jen podstavec. Na jeho místě byl kříž obnoven v roce 2005. V úterý 21. listopadu 1950 došlo na tehdejší silnici "V Háku" k tragické události. 18letý Bohumil Sixta z Nosislavi při konspirační schůzce s třemi agenty Státní bezpečnosti (StB) zastřelil dva z nich. Ti se snažili jeho vydíráním zinscenovat protikomunistickou skupinu a pak ji "odhalit". Vymklo se jim to ovšem z rukou a výsledkem byl zničený život mladého Bohumila Sixty (popraven 5. února 1952) a mnoha dalších lidí, včetně rodiny. Zoufalý čin, temná role StB a KSČ, včetně podivného vyšetřování a soudu jsou stále předmětem zkoumání historiků. V Háku je nyní upraveno odpočinkové místo. Nachází se přímo nad rušnou hlavní silnicí, ale snaží se navodit atmosféru pohody a klidu. Děti z turisticko-přírodovědného kroužku při zdejší škole sem velice rády chodily trávit volný čas. Běhat, skákat, hrát hry - především na schovávanou, pořádat táboráky i jarní „úklid“. To vše se zde nabízí. Libuše Konopíková
Z fotbalového trávníku Doba prázdnin a dovolených již končí a fotbalistům začíná nová sezona. Jak se v mistrovských zápasech bude našim borcům v dresech na hřišti dařit, na to se můžete dojít podívat a případně je i povzbudit. Domácí zápasy přípravek jsme přesunuli na nedělní dopoledne, žáci pak budou předehrávat A mužstvu. První domácí zápasy sehrají všechna mužstva 26. srpna 2012. Co se týče sportovních aktivit mimo soutěž, sehrálo naše A mužstvo pohárový turnaj v Přísnoticích. Po výhrách 2:0 a 4:1 se naši umístnili na prvním místě. Stačili ještě sehrát přátelské 9
utkání s Dolními Kounicemi, které vyhráli 5:1. Nezbývá než popřát podobné výsledky i se silnějšími soupeři. Blíží se doba vinobraní, se kterým je spojena zábava ve spojení burčáku, tance a dobré muziky. Dne 8. září 2012 v areálu za mostem Vás na taneční parket pozve skupina VEBRA BAND. Začátek je ve 20 hod. Jako milá vzpomínka na začátky fotbalu v Nosislavi se mi dostala do rukou fotografie zřejmě zakladatelů našeho sportu. Je z roku 1925 a možná někdo z pamětníků na ní i někoho pozná. Se vzpomínkou na dobrá léta zase v příštím čísle zpravodaje. Pavel Svoboda
XV. Všesokolský slet V prvním prázdninovém týdnu ve dnech 1. až 6. července proběhl v Praze XV. Všesokolský slet. Z naší obce se sletu zúčastnily tři cvičenky (a jedna maminka jako doprovod): Lýdie Sáčková - skladba pro ženy Česká suita, Eva Svobodová – skladba pro dorostenky a ženy Nebe nad hlavou a Jitka Ondryhalová – skladba pro rodiče s dětmi a mladší žactvo Ať žijí duchové. Účast na sletu byl velký zážitek, přijměte pohled dvou účastnic na tuto událost. Moje setkání se Sokolem Až do letošního roku jsem o organizaci Sokol věděla pouze letmé informace, které patří spíše do historie – že je to organizace dosti stará, jako dítě v ní cvičila moje maminka, před vládou komunistů bylo cvičení v ní masovější … - ze současné doby jsem vnímala existenci Sokola hlavně z občasných hlášení místního rozhlasu, že TJ Sokol Nosislav zve ke sledování přátelských zápasů ve fotbale. Loni jsem hledala nějaké cvičení pro dceru v Nosislavi a okolí. V Židlochovicích mě zaujal plakát na cvičení dětí v rámci nácviku na XV. Všesokolský slet. Tak se moje dcera (a potom i já) stala členkou Sokola. Na jaře začala vystoupení na župních sletech v okolí, které vyvrcholilo v Brně 17. června. Všechna tato setkání byla velmi dobře připravena. Bylo vidět, že je provází nadšení a energie spousty členů místního Sokola. Někde se podávalo domácí pečivo, které jistě upekly místní sestry sokolky, jinde výborný oběd. Cvičící plochy perfektně připravené. Až mě zarazilo, že se o těchto akcích v kraji tak málo ví, že kdybych nebyla do dění vtažena, asi bych o nich ani nevěděla. Z jednotlivých míst se neubráním srovnání mých dojmů z návštěvy sokolských jednot ve Střelicích a Nových Bránicích. Ve Střelicích jsme se setkali se širokou základnou starších ročníků. Byli jsme svědky velké hrdosti a nadšení, ale také jsem měla pocit, jako bych se ocitla na slavnosti pořádané několik desetiletí dříve. Taky jsem si všimla, že mezi zúčastněnými je málo zastoupená střední věková skupina. Bylo tu hodně dříve narozených a potom dětí. Na rozdíl od toho na sletu v Nových Bránicích byly zastoupeny rovnoměrně všechny věkové skupiny. Místní se pochlubili také ukázkou cvičenců gymnastické skupiny, která dokonce vystupovala ve vlastních dresech. Bylo úžasné sledovat tyto děti, jak radostně a s nadšením ukazují svoje stojky, přemety a salta nebo, že se je zatím učí a tak jim to ještě tolik nejde. Neuvěřitelné, že v tak malé obci jako jsou Nové Bránice, mají svůj gymnastický oddíl!
10
Když jsem se pak o tom s někým bavila, bylo mi řečeno, že v Nových Bránicích má Sokol hlubokou tradici a že jsou tam skoro všichni členové Sokola. Bylo mi líto, že organizace, která má takovou historii, potenciál a která se orientuje na cvičení pro všechny má dnes tak malou publicitu. Nad XV. Všesokolským sletem přijal záštitu prezident ČR Václav Klaus, ale bylo vnímáno jako zklamání, že se závěrečných vystoupení osobně nezúčastnil. Jitka Ondryhalová Sokolové cvičí Když jsem se poprvé zúčastnila všesokolského sletu, bylo mi teprve dvanáct let. Do Sokola mě tehdy přivedla moje učitelka na gymnáziu. Nadchla mě a už mě to nepustilo. A i když nejsem v Sokole příliš aktivní, slet jsem si od té doby nikdy ujít nenechala. Můj třetí, v historii Sokola však již patnáctý slet, nebyl jen tak ledajaký. Konal se v roce stopadesátého výročí založení této organizace a na přípravách i průběhu celé akce to bylo znát. Větší zájem médií a spousta sportovních i nesportovních činností propagujících současnost a minulost Sokola probíhala po celé republice již od začátku roku a slet měl být jejich vyvrcholením. Všesokolské slety jsou výjimečné právě tím, že se konají pouze jednou za šest let. Stejně jako na minulých sletech jsem i letos nacvičovala společně s židlochovickou jednotou, ve které nás v několika skladbách vystupovalo téměř padesát. Po několikaměsíčních přípravách jsme se konečně vydali na cestu do Prahy. V autobuse jsem zjistila, že z Nosislavi budeme na sletu cvičit tři. I přesto, že to pro mě nebylo nic nového, mě znovu udivila precizní organizace, díky níž je několik tisíc cvičenců bez větších problémů schopno během pár dní secvičit své skladby s minutovou přesností. A tak jsme si mohli užívat nejen nácviky, ale i celou Prahu. S uplatněním mnoha sokolských slev a volnou jízdenkou na městskou dopravu jsme toho stihli navštívit opravdu hodně. Nejkrásnější na sletech vždy bylo, že kamkoliv jsme směřovali, všude jsme potkávali skupinky neznámých Sokolů, se kterými jsme se již z dálky s úsměvem zdravili. Po nedělním průvodu městem, slavnostním zahájení pro účastníky sletu a dalších akcích v průběhu týdne, mělo ale přijít to hlavní. Ve dvou červencových svátcích se Česká obec sokolská společně se spřátelenými organizacemi u nás a v zahraničí prezentovala v sedmnácti hromadných skladbách na vršovickém stadionu Synot Tip Aréna. Židlochovští sokoli přišli na řadu především v druhém odpoledním programu. Prvotní nervozitu brzy překonala skvělá atmosféra v hledišti a pocit důležitosti malého, avšak nepostradatelného článku v celku. Cvičení jsem si opravdu užila. Největší dojem na mne ale udělalo svěšování vlajky za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Krásný zážitek pro diváky, ale nepopsatelný pro cvičence. V takovou chvíli je člověk opravdu hrdý, že může být součástí organizace, pro kterou sport zdaleka není to nejdůležitější. Za šest let se sokolové sejdou ke svému XVI. sletu věnovanému 100. výročí založení Československa. Přála bych si, aby se sokolské slety do budoucna těšily většímu zájmu nejen diváků, ale i představitelů státu. Sokol je koneckonců organizace, které máme být stále za co vděčni. Eva Svobodová
Luštěte s námi! P
O
T
O
K
Y
S
O
B
I
T
K
M
R
T
CH
R
Ý
D
O
Ě
A
K
A
N
Y
B
Y
R
N
S
K
B
V
K
B
L
É
L
Y
A
A
P
A
N
A
P
E
Ř
D
R
O
P
A
R
Á
T
E
E
R
A
Á
K
K
Z
N
M
D
C
Ě
T
O
V
C
E
O
L
Ě
D
E
Á
Í
N
G
O
F
I
O
T
N
Z
A
R
Ú
Y
U
L
A
M
Y
AVAR DCEŘ DĚLO DŘEP CHYBA IDYLA IONY KAKAO KVÍZ LAMY LODĚ LYRY NÁMĚTY NEGR
OCKO OMAKAT OVCE PECE RABAT RABATY ROPA RYBY SOBI SYKOT SÝRY UFON ÚRAZ ZÁTARAS
11
XV. Všesokolský slet - fotopříloha ke článkům na str. 10 a 11
n
Společenská kronika V uplynulém období se narodili: Jael Marie Macková, nar. 12. července 2012, rodiče Alžběta Macková a Ondřej Macek, Masarykova 156, Nosislav. Tomáš Konečný, nar. 2. července 2012, matka Lucie Konečná, Ševcovská 213, Nosislav Šimon Konopík, nar. 17. dubna 2012, rodiče Libuše Konopíková a Pavel Konopík, Dolní Kroupná 84, Nosislav Pokud máte zájem, aby narození Vašeho děťátka, Vaše životní jubileum či oznámení o úmrtí blízkého člověka bylo oznámeno v Nosislavském zpravodaji, je potřeba na úřadu městyse podepsat souhlas se zveřejněním osobních údajů.
Pozvánka
8. a 9. září 2012 – již 10. ročník Vinobraní pod hradbami. Začátek vždy od 13:30 hod. Na co se máme těšit letos? Tradičně na novou scénku místních ochotníků, výstavu vín a další již zažitý program. Z novinek vybíráme např. premiéra nově vzniklé nosislavské cimbálové muziky, premiéra Ženského pěveckého sboru, výstava fotek mladého nosislavského autora a budou i překvapení …
konec září, začátek října – Den otevřených dveří na ČOV Nosislav (termín bude ještě upřesněn a oznámen hlášením a na webu)
Tajenka osmisměrky zní: Pěkné prázdniny Nosislavský zpravodaj. Vydává Úřad městyse Nosislav. Vychází jednou za dva měsíce, uzávěrka příštího čísla bude 10. října 2012. Náklad 450 výtisků je neprodejný a je bezplatně dodáván občanům do domácností. Nevyžádané rukopisy nevracíme, články nehonorujeme. Inzerci přijímá Úřad městyse. Aktuální informace se nachází na www.nosislav.cz. Redakční rada pracuje ve složení: Libuše Konopíková, Jitka Ondryhalová, Vladimír Svoboda. Jazyková úprava: Lenka Dobrovolná, Radka Raflová. Tiskla firma Karla Vodáka www.color-press.cz. Děkujeme všem, kteří se podíleli na obsahu a zpracování tohoto vydání. Příspěvky a podněty zasílejte na:
[email protected]. Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod evidenčním číslem E 10126.
12
