Studijní texty
Název předmětu: Krizové řízení
Téma:
Krizové řízení v České republice
Zpracoval:
Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Obsah:
Úvod 1. Základní pojmy a jejich význam. 2. Orgány krizového řízení. 3. Bezpečnostní systém státu. Závěr
Úvod Vývoj bezpečnostního prostředí, stávající a nové bezpečnostní hrozby společenského i přírodního charakteru staví orgány státní moci a státní správy ČR před úkoly neustále zdokonalovat a připravovat celý systém krizového řízení. Vzhledem k ekonomickým aspektům se jeví nutné pokračovat v optimalizaci bezpečnostního systému státu a mezinárodní kooperaci v rámci EU.
1. Základní pojmy a jejich význam.
2
KRIZE – jsou situace, které představují trvale nebo po delší dobu působící odchylku od normálního stavu, která více či méně ohrožuje cíl nějaké organizace nebo její samotnou existenci. Krize jsou odlišné, ale v určitém rozsahu splňují tyto charakteristiky: - moment překvapení, - nedostatek informací, - narůstající tok událostí, - ztráta kontroly nad situací, - jsou ohroženy důležité zájmy, - zvyšuje se vnější tlak na podávání informací,
- rozvíjí se poraženecká nálada, - nastupuje panika, - rozklad běžných rozhodovacích procesů.
KRIZOVÁ SITUACE – je tedy nepředvídatelný, nebo obtížně předvídatelný průběh událostí po narušení rovnovážných stavů – -přírodních, technologických a společenských systémů, ohrožujících životy lidí, životního prostředí, ekonomiku, duchovní a hmotné hodnoty lidí.
Krizová komunikace: Představuje schopnost organizace otevřeně informovat společnost (veřejnost) o krizové události (havárie, živelní pohroma, epidemie, finanční, ekonomická, nebo jiná krize), zejména o jejich důsledcích a vlivech na přírodu a společnost i o přijatých opatřeních. Krizový management je souhrn vědeckých poznatků, odborných postupů, preventivních a rozhodovacích opatření, umožňujících řídícím pracovníkům řešit úspěšně krizovou situaci. 3
krizovým řízením se rozumí: souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s: 1. přípravou na krizové situace a jejich řešením nebo 2. ochranou kritické infrastruktury,
2. Orgány krizového řízení. Orgány krizového řízení jsou:
vláda, ministerstva a jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, orgány kraje a další orgány s působností na území kraje, orgány obce s rozšířenou působnosti (dále jen „ORP“), orgány obce.
Podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů je koordinačním orgánem v přípravě na krizové stavy ministerstvo vnitra. Bezpečnostní rady a krizové štáby Bezpečnostní rada státu (dále jen „BRS“) je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti České republiky a přípravu návrhů opatření k jejímu zajišťování. Je zřízena čl. 9 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. BRS v rozsahu pověření, které stanovila vláda, připravuje vládě návrhy opatření k zajišťování bezpečnosti ČR. Tvoří ji předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády. V rámci BRS působní čtyři stálé pracovní výbory:
Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky (v gesci ministra zahraničních věcí). Výbor pro obranné plánování (v gesci ministra obrany). Výbor pro civilní nouzové plánování (v gesci ministra vnitra). Výbor pro zpravodajskou činnost. Výbor pro vnitřní bezpečnost.
4
rada kraje a bezpečnostní rada ORP jsou poradními orgány zřizovatele pro přípravu na krizové situace. Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje. Předsedou bezpečností rady ORP je starosta ORP, který jmenuje členy bezpečnostní rady ORP. Obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje a bezpečnostní rady ORP stanovují §§ 6 až 9 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení §27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut ÚKŠ, který schvaluje vláda. ÚKŠ má 17 členů, předsedou jmenuje předseda vlády podle charakteru situace buď ministra vnitra, nebo ministra obrany. Krizový štáb kraje a krizový štáb ORP jsou pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací. Předsedou krizového štábu kraje je hejtman, který jmenuje členy krizového štábu kraje a předsedou krizového štábu ORP je starosta ORP, který jmenuje členy krizového štábu ORP. Obsah činnosti a složení krizového štábu kraje a krizového štábu ORP stanovují §§ 12 až 14 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Krizový štáb obce může zřídit starosta k přípravě na krizové situace a jejich řešení jako svůj pracovní orgán. Pro složení a činnost tohoto štábu platí přiměřeně ustanovení § 12 a 13 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení §27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 3. Bezpečnostní systém státu. K zajištění svých bezpečnostních zájmů ČR vytváří a rozvíjí komplexní hierarchicky uspořádaný bezpečnostní systém, který je propojením roviny politické (vnitřní a zahraniční), vojenské, vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatel, hospodářské, finanční, legislativní, právní a sociální. Základ tohoto systému je především v legislativním vyjádření působností a vzájemných vazeb jednotlivých složek (zákonodárné, výkonné, soudní moci, územní samosprávy a právnických a fyzických osob) a jejich vazeb mimo bezpečnostní systém a ve stanovení jejich povinnosti. Bezpečnostní systém ČR plní funkci institucionálního rámce/nástroje při tvorbě a realizaci bezpečnostní politiky. Základní funkcí bezpečnostního systému ČR je řízení a koordinace činnosti jednotlivých složek odpovědných za zajišťování bezpečnostních zájmů ČR. Zajišťování bezpečnosti ČR nemůže být pouze záležitostí složek, které jsou k tomu výslovně určeny, ale svým právně stanoveným podílem k němu přispívají jak státní orgány a orgány územní samosprávy, tak i právnické a fyzické osoby. 5
Struktura bezpečnostního systému zahrnuje zejména prezidenta republiky, Parlament ČR, vládu, Bezpečnostní radu státu a její pracovní orgány, ústřední správní úřady, krajské a obecní úřady, ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, zpravodajské služby, záchranné sbory, záchranné služby a havarijní služby. Za zajišťování bezpečnosti státu a za řízení a funkčnost celého bezpečnostního systému ČR je odpovědná vláda jako vrcholný orgán výkonné moci. Funkční bezpečnostní systém představuje nejen nástroj pro účinné zvládání krizových situací vojenského i nevojenského charakteru, ale zajišťuje i prevenci a přípravu na možné krizové situace a jejich včasnou identifikaci a varování. Fungování bezpečnostního systému, výstavba a rozvoj schopností jeho jednotlivých složek, hospodářské a finanční zabezpečení představují dlouhodobý a náročný proces využívající praktických zkušeností jednak z řešení různých krizových situací, jednak ze systematické přípravy (např. formou různých cvičení) a preventivního působení jednotlivých složek. Bezpečnostní systém musí neustále reagovat na měnící se podmínky a změny v bezpečnostním prostředí a vznikající nové hrozby. Z tohoto důvodu je bezpečnostní systém ČR potřeba vnímat jako otevřený a dynamicky se vyvíjející systém. Závěr ČR rozvíjí systém krizového řízení a metodiku krizového plánování s cílem posílit odborné zázemí pro plánování, přípravu, koordinaci a sjednocení postupů orgánů veřejné správy, právnických a podnikajících fyzických osob při jejich přípravě na krizové situace. Systematicky rozvíjí a posiluje nástroje krizového řízení, přípravu na řešení krizových situací nevojenského charakteru a pro zvládání jejich dopadů. Nezastupitelná je role zdravotnické záchranné služby a zdravotnických zařízení, která zabezpečují poskytování neodkladné zdravotní péče a zajišťování ochrany veřejného zdraví příslušnými orgány.
Úkoly pro samostatnou práci: 1. Prostudovat základní právní normy, které se zabývají Krizovým řízením České republiky. 2. Zvládnout problematiku bezpečnostního systému státu a úlohu orgánů krizového řízení. 6
7
8
