Arnikum2-07 blue
5/21/07
Spor obãanÛ s radnicí vyvrcholí soudem
9:51 PM
2
Page 1
·vejk vyrazil do Snûmovny kvÛli IRZ
5
Leto‰ní kácení stromÛ nemá obdoby
6
ARNIKUM
Co na tom ti dobrovolníci vidí
8
ČTVRTLETNÍ ZPRAVODAJ SDRUŽENÍ ARNIKA
1-2006 2-2007
Arnika ve své nové prioritní kampani varuje:
Nehrajme si s PVC! Krátce pfied oslavami Dne Zemû spustila Arnika novou prioritní kampaÀ pod názvem „Nehrajme si s PVC“. Uãinili jsme tak poté, co chemické rozbory potvrdily, Ïe se na ãeském trhu prodávají hraãky, pfiebalovací pulty anebo koãárky s nadlimitním obsahem nebezpeãn˘ch ftalátÛ. V rámci chemické anal˘zy hraãek, které na zakázku Arniky zpracovala laboratofi ITC a.s. ve Zlínû, bylo zji‰tûno vysoké mnoÏství ftalátÛ u tfiech z pûti testovan˘ch v˘robkÛ, z toho v jednom ‰lo prokazatelnû o nûkteré z ‰esti zakázan˘ch ftalátÛ pro pouÏití v hraãkách. Tyto látky v dal‰ích v˘robcích pro dûti odhalila i âeská obchodní inspekce. Jde o látky, které po‰kozují reprodukãní schopnosti a jejichÏ pouÏití v hraãkách je omezeno.
âím PVC ‰kodí PVC, neboli polyvinylchlorid, patfií jiÏ po nûkolik desetiletí mezi nejpouÏívanûj‰í plasty. Spektrum jeho vyuÏití je velmi ‰iroké. Nejvíce se ho spotfiebuje na v˘robu potrubí, profilÛ, obalového materiálu nebo rÛzn˘ch spotfiebních v˘robkÛ. Jedna z hlavních nev˘hod PVC spoãívá v tom, Ïe jeho základním stavebním prvkem je chlór. Pfii v˘robû PVC pak jako vedlej‰í produkt vznikají nebezpeãné chlororganické slouãeniny jako jsou polychlorované dibenzo-p-dioxiny a furany. Daleko více jich pak vzniká pfii likvidaci PVC spapokraãování na str. 3 3 lováním.
VáÏení ãtenáfii, âas, kter˘ uplynul od vydání pfiedchozího ãísla, byl pro Arniku v mnohém zásadní, neboÈ se událo hned nûkolik zvratÛ v kauzách a tématech, jimÏ se dlouhodobû vûnujeme. Celou Arniku postavilo na nohy pfiedev‰ím ohroÏení integrovaného registru zneãi‰Èování, ze kterého mûla zmizet fiada velmi cenn˘ch informací. O tom, co v‰echno Arnika podnikla na jeho záchranu a jak to celé dopadlo, se doãtete na stranû 5. Tam najdete i text o dÛleÏitém posunu v kauze manÏelÛ Rychtafiíkov˘ch, jejichÏ soukrom˘ boj zaãaly úfiady koneãnû vnímat jako vûc vefiejnou. Museli jsme v‰ak nejprve odhalit, Ïe toxické látky, mezi nimiÏ uÏ léta Ïijí, kontaminují také obecní potok. Arnika rovnûÏ roz‰ífiila své aktivity proti nej‰kodlivûj‰ímu a zároveÀ nejpouÏívanûj‰ímu plastu a zahájila novou kampaÀ „Nehrajme si s PVC“. Pokud Vás na‰e aktivity zaujaly natolik, Ïe byste nám chtûli osobnû pomoci, mÛÏete se inspirovat anketou mezi na‰imi souãasn˘mi dobrovolníky, ktefií se svûfiují s tím, proã nám vlastnû pomáhají a co z toho mají. Pfiíjemné ãtení!
Marek Jehliãka, ‰éfredaktor Vedoucí kampanû „Nehrajme si s PVC“ Miroslava Jopková s dûtsk˘mi hraãkami z PVC, ve kter˘ch testy prokázaly pfiítomnost nepovolen˘ch toxick˘ch látek. Foto Arnika: Lenka Lukáãková
Arnikum2-07 blue
2
5/21/07
9:51 PM
Page 2
ROZHOVOR
Martina Chmelová: Praha 3 s námi
jednala nemorálnû a neslu‰nû JiÏ skoro 3 roky se obyvatelé praÏského sídli‰tû Chmelnice marnû snaÏí pfiesvûdãit radnici, aby nechala vyãistit jejich byty od rakovinotvorného azbestu. Pranic se jim totiÏ nelíbí Ïít v prostfiedí, kde poletují smrtelnû nebezpeãná vlákna, notabene kdyÏ za to nemÛÏou. Radnice v‰ak dûlá mrtvého brouka, takÏe celá kauza dospûla do stádia Ïaloby. Podrobnosti neuvûfiitelného pfiíbûhu vám pfiiná‰íme v rozhovoru s Mgr. Martinou Chmelovou, pfiedsedkyní sdruÏení Chmelnice. ❊ Obãanské sdruÏení Chmelnice, které zastupujete, podává Ïalobu na Mûstskou ãást Praha 3. Proã do‰lo k Ïalobû? Je to vyústûní asi tfiíletého procesu, kter˘ zaãal v kvûtnu 2004, kdyÏ mûstská ãást Praha 3 zaãala rekonstruovat byty v ulici K luãinám za úãelem zvelebení bytového fondu a jeho následného nabídnutí k prodeji nájemníkÛm vãetnû patfiiãného podílu na domû. Tento plán uÏ radnice realizuje del‰í dobu. Na Chmelnici se prÛbûh prací ponûkud vymkl kontrole, protoÏe zde ‰lo o investiãní akci pomûrnû velkého rozsahu, která se dotkla i poãetné skupiny osob, které lokalitu ob˘vají. Bûhem akce se objevila celá fiada problémÛ, které Praha 3 nedokázala fie‰it, napfi. soubûh firem, které stavbu provádûly. Investor se dal zastupovat Správou komunálního majetku (SKM), se kterou jsme komunikovali a která je akciovou spoleãností ve stoprocentním vlastnictví Prahy 3. Domy byly rekonstruovány za plného osídlení a ãlovûk, kter˘ byl povûfien kontaktem s nájemníky, nebyl schopen s nimi komunikovat a vysvûtlit jim vûci t˘kající se prÛbûhu prací. Celá fiada ãinností nebyla vykonávána s patfiiãnou kvalitou ani odborn˘mi firmami, ãímÏ se navy‰ovaly náklady na stavbu. Souãástí rekonstrukce bylo i odstranûní starého azbestocementového kanalizaãního potrubí. ❊ Byli jste obeznámeni s tím, jaká mohou pfii demolici azbestocementov˘ch trubek nastat zdravotní rizika? Ne, nájemníci nebyli vÛbec varováni a nebylo nám ani sdûleno, Ïe potrubí obsahuje azbest. Byla samozfiejmû vyÏadována na‰e pfiítomnost v bytech, protoÏe práce probíhaly za jejich plného vyuÏívání. Nikdo ov‰em pfiedem nevaroval nás ani na‰e rodinné pfiíslu‰níky, Ïe mÛÏeme b˘t nûjak ohroÏeni. Nebyla pfiijata Ïádná opatfiení ani pro nájemníky ani pro dûlníky, ktefií demontáÏe provádûli. Navíc práce vykonávala neodborná firma neodborn˘m zpÛsobem. ❊ Jak do‰lo ke kontaminaci azbestem? Ke kontaminaci do‰lo neodbornou manipulací s osinkocementov˘m potrubím. Zdemolované ãásti potrubí byly pfied odvozem ukládány na chodbách; prach byl zametán za sucha, ãímÏ docházelo k jeho vífiení. Potrubí se skladovalo v otevfien˘ch kontejnerech a kdyÏ byl kontejner pln˘, vysypaly se demolované zbytky vedle na zem. Tak byl ohroÏen vlastnû kaÏd˘, kdo pro‰el ulicí. ❊ Kdo vás tedy vlastnû upozornil na to, Ïe na stavbû dochází k nûãemu ‰patnému? Upozornil nás na to soused, kter˘ má s azbestov˘mi v˘robky zku‰enost z v˘konu své vlastní práce. Dal si provést pfiedbûÏnou anal˘zu, která prokázala, Ïe potrubí azbest skuteãnû obsahuje. Soused upozornil v‰echny dotãené orgány, radnici Prahy 3, hygi-
enu i stavební firmu, ale práce pokraãovaly dál, jako by se nic nedûlo. Celému ohroÏení se tedy dalo velmi lehce pfiedejít, je‰tû neÏ se rozbourala první stoupaãka. Nikdo to v‰ak nevysly‰el. Vnímám tady velké pochybení jak ze strany investora, tak ze strany dotãen˘ch institucí, které se do vûci mohly vloÏit a z titulu sv˘ch pravomocí do toho vstoupit. âeská inspekce Ïivotního prostfiedí se do vûci sice vloÏila, ale jenom tak, Ïe zkontrolovala, jestli firma, která demolici provádûla, má oprávnûní pro nakládání s nebezpeãn˘mi odpady. Firma povolení nemûla, za coÏ jí potom ve správním fiízení byla vymûfiena smû‰ná pokuta dvacet tisíc. Hygiena fiekla, Ïe je v‰echno v naprostém pofiádku, aniÏ brala v potaz fakta, která jsme pfiedloÏili. PfiibliÏnû po dvou mûsících se lidé sjednotili a ustavili Obãanské sdruÏení Chmelnice, které vzniklo za úãelem jednotného postupu a ochrany nájemníkÛ. BohuÏel se tak stalo v dobû, kdy jsme uÏ v‰ichni vlastnû mûli stavební úpravy skonãené.
Martina Chmelová se postavila do ãela sdruÏení, které poÏaduje vyãi‰tûní bytÛ od rakovinotvorného azbestu. Foto: Archiv Martiny Chmelové ❊ Dûlala se nûjaká mûfiení kontaminace? Ano, ale aÏ po ukonãení hlavní ãásti stavby. Upozornili jsme na to v okamÏiku, kdy se stavba rozbíhala, je‰tû pfied v˘mûnou stoupaãek a vybourání jader. Vyvinuli jsme sice nátlak na zástupce investora, tj. na SKM, i na dal‰í dotãené orgány a dohadovali jsme se s nimi asi rok a pÛl, ale bez v˘sledku. Teprve po roce od poãátku stavby podlehla SKM nátlaku obãanÛ a udûlala nûjaké kontrolní mûfiení. Nebyl ov‰em zvolen vhodn˘ zpÛsob prokázání toho, Ïe prostfiedí bylo skuteãnû kontaminováno azbestov˘mi vlákny. AÏ pozdûji, kdyÏ jsme zaãali i s pomocí Arniky pátrat sami, zjistili jsme, Ïe správn˘ postup mûl b˘t takov˘, Ïe dfiíve, neÏ se stavba zaãala provádût, tj. realizovat v˘mûna stoupaãek, mûla se udûlat anal˘za materiálu, pak se mûl provést kontrolní stûr, potom se mûlo potrubí odbornû demontovat a po odborné demontáÏi se okamÏitû mûlo provést mûfiení z ovzdu‰í a stûry, aby se zjistilo, jestli nedo-
Arnikum2-07 blue
5/21/07
9:51 PM
Page 3
REPORTÁÎ
3
‰lo k úniku a sedimentaci azbestu. Oni udûlali odbûr z ovzdu‰í po roce, v podstatû po ukonãení stavby, kdy uÏ jakékoli mûfiení nemohlo vykázat skuteãn˘ stav v dobû provádûní stavby. ❊ Nabízela vám radnice nûjaké náhradní byty? Do po‰tovních schránek jsme dostali v‰ichni anonymní sdûlení, Ïe cítí-li se nûkdo ohroÏen, aÈ se obrátí na mûstskou ãást, která s ním zaãne jednat o eventuálním náhradním bytu. Po poradû s právníkem jsme odpovûdûli, Ïe se ohroÏeni cítíme a Ïe chceme náhradní byt, ov‰em stejn˘ch kvalit jako byl nበpÛvodní byt, tj. co do kvality stávajícího stavu a vybavenosti domu. Dostala jsem jednu nabídku, ale byt byl v nevyhovující lokalitû, ve ‰patném technickém stavu a nebyl urãen k privatizaci. ❊ Kolik Ïalob jste podali? V dubnu jsme podali první tfii Ïaloby a celkem bude podáno dvacet tfii Ïalob. Pfiíprava trvala dlouho, protoÏe bylo tfieba urãit odpovídající paragrafy a také se seznámit s problematikou azbestu. Obrátili jsme se na Arniku a ve spolupráci s ní na Ekologick˘ právní servis, ale zdrÏení pfii zpracování samotn˘ch Ïalob se jiÏ nebylo moÏné vyhnout.
❊ Myslíte si, Ïe va‰e kauza mÛÏe mít nûjak˘ pfiesah do budoucna? MÛÏe to b˘t precedens v tom smyslu, Ïe se uÏ nebude v budoucnu nûco podobného opakovat? Toto je skuteãnû precedens a doufáme, Ïe na základû tohoto precedentu se vytvofií nûjak˘ vzor, jak v podobn˘ch pfiípadech postupovat. Nemohu pfiedjímat, jak ke kauze pfiistoupí soud. K urãitému pfiesahu ale jiÏ do‰lo, protoÏe na základû toho, jak jsme postupovali a jak jsme cel˘ pfiípad medializovali, stavební firmy, které pracovaly na dal‰ích investiãních akcích mûstské ãásti, samy z vlastní iniciativy pfiijaly ochranná opatfiení, protoÏe si jsou vûdomy, Ïe kdyÏ Praha 3 soud prohraje, bude se hojit na nich. My se nyní dohadujeme hlavnû o ekologické zatíÏení, které bude muset stanovit soud. VÏdy jsme to oznaãovali jako ekologickou zátûÏ. Nikdo dnes neví, co v‰e mÛÏe zpÛsobit, Ïe jsme byli azbestu vystaveni. K Ïalobû pfiistupujeme také proto, Ïe chceme dosáhnout nejen uvedení bytÛ do pÛvodního stavu, ale chceme také urãitou morální satisfakci, protoÏe Praha 3 s námi jednala nemorálnû a neslu‰nû. TomበSrb
pokraãování ze strany 1 Riziko PVC pro spotfiebitele spoãívá pfiedev‰ím v tom, Ïe se z nûj uvolÀují rÛzné pfiídavné látky, napfiíklad zmûkãovadla, jako jsou ftaláty, ãi adipáty, emulgátory a barviva. Mnohdy se jedná o velmi toxické látky, které po‰kozují reprodukãní a imunitní systém. Dûtsk˘ organismus je vÛãi pÛsobení tûchto látek mnohem citlivûj‰í. Evropská unie proto pfiijala legislativní opatfiení, aby dûti pfied tûmito látkami chránila.
jsou potravinové obaly bez PVC o nûco draωí, mÛÏe se zdát, Ïe jejich pouÏívání by zkomplikovalo schopnost konkurence. ZáleÏí v‰ak na ‰ikovné marketingové strategii, která tuto zdánlivou nev˘hodu dokáÏe obrátit ve svÛj prospûch. Vût‰í roz‰ífiení „PVCfree“ obalÛ pak zákonitû srazí i jejich cenu.
3
PVC se v‰ak uplatÀuje i v dal‰ích oblastech, kde pfiedstavuje srovnatelné nebezpeãí. Jde pfiedev‰ím o potravinové obaly a o zdravotnické pomÛcky. V pfiípadû potravinov˘ch obalÛ se mohou toxické látky z PVC uvolÀovat pfiímo do jídla. Dal‰í ohroÏenou skupinu pfiedstavují nemocní lidé, neboÈ znaãná ãást plastov˘ch pomÛcek, které se pouÏívají bûhem léãby, je právû z PVC.
âeho chceme dosáhnout Cílem kampanû „Nehrajme si s PVC“ je omezit pouÏívání polyvinylchloridu v‰ude tam, kde existuje bezpeãnûj‰í alternativa. Nejvût‰í dÛraz pfiitom klademe právû na hraãky a dûtské v˘robky, potravinové obaly a na zdravotnické pomÛcky, tedy na oblasti, kde PVC znamená nejvût‰í riziko. Téma náhrady PVC není pro Arniku nové. V rámci projektu „Zdravotnictví bez PVC“ jsme navázali dobrou spolupráci s nûkter˘mi ãesk˘mi a moravsk˘mi nemocnicemi, kde postupnû pfiecházejí nebo jiÏ pfie‰li na v˘robky bez PVC ãi nebezpeãn˘ch ftalátÛ. Jedná se napfiíklad o novorozenecké oddûlení ve Fakultní nemocnici v Olomouci, dial˘zu v nemocnici Na Homolce, Fakultní nemocnici v Motole atd. I pfies tyto dílãí úspûchy zde v‰ak na‰e aktivity nekonãí. Na‰ím cílem je dosáhnout co nejvût‰ího omezení PVC i v dal‰ích zdravotnick˘ch zafiízeních. Jednou z dÛleÏit˘ch aktivit, která smûfiuje k omezování pouÏití PVC potravinov˘ch obalÛ, je komunikace s v˘robci potravin a obchodními fietûzci. Zde je situace o nûco komplikovanûj‰í, neboÈ oba ãlánky fietûzce jsou silnû motivovány ziskem. JelikoÏ
Vûdci nám fandí KampaÀ si jiÏ získala silnou podporu mezi zástupci vûdecké obce. Zá‰titu nad kampaní pfiijala Doc. Ing. AlÏbûta Jaro‰ová, Ph.D., prodûkanka Mendelovy zemûdûlské a lesnické univerzity v Brnû. Ve své vûdecké práci se zab˘vá kontaminací potravních fietûzcÛ ftaláty. Problematice ftalátÛ ve zdravotnick˘ch pomÛckách se vûnuje Doc. MUDr. Kamil ·evela, Csc., nefrolog a vûdeck˘ pracovník nemocnice U sv. Anny, dal‰í z garantÛ kampanû „Nehrajme si s PVC“ PfiestoÏe kaÏd˘ ze segmentÛ kampanû vyÏaduje specifické aktivity, jedno mají spoleãné: t˘kají se nás v‰ech. KaÏd˘ z nás nakupuje potraviny, byl nûkdy nemocn˘ nebo má ve svém okolí malé dítû. PfiiblíÏení úskalí PVC co moÏná nej‰ir‰ímu okruhu lidí bude doprovázet celou na‰i kampaÀ - napfiíklad prostfiednictvím informaãních stánkÛ, organizováním v˘stav ãi pfiedná‰ek. S tématem PVC se budou moci setkat také náv‰tûvníci nûkter˘ch hudebních festivalÛ. Lidé mohou na‰e aktivity podpofiit sv˘m podpisem pod petici „Za náhradu PVC“. Ta kromû omezení pouÏívání PVC v dûtském zboÏí, potravinov˘ch obalech a zdravotnick˘ch pomÛckách poÏaduje i jednoznaãné znaãení v˘robkÛ z PVC materiálu. V˘robci totiÏ mnohdy neuvádûjí jasnû, jak˘ materiál byl pro jejich produkt pouÏit, coÏ znaãnû komplikuje spotfiebiteli v˘bûr zdravotnû i ekologicky vhodnûj‰í alternativy. O na‰í kampani a o tom, co nového se v ní dûje, se mÛÏete doãíst také na na‰ich internetov˘ch stránkách http://pvc.arnika.org, kde najdete i odkaz na petici a moÏnost stáhnout si ji a aktivnû pomoci se sbíráním podpisÛ pod ni. Jeden podpisov˘ arch najdete také vloÏen˘ v tomto ãísle Arnika. Miroslava Jopková
Arnikum2-07 blue
4
5/21/07
9:51 PM
Page 4
program OCHRANA P¤ÍRODY
K ãemu je nám biodiverzita a co je to hadí mord ‰panûlsk˘ V‰ichni víme, Ïe 21. ãervna je nejdel‰í den v roce je totiÏ letní slunovrat. Málokdo uÏ ale ví, Ïe je to také Den kvûtÛ. V tomto období rozkvétá i vût‰ina kvûtin na lokalitách, o které uÏ nûkolik let peãuje T˘m Bofiena. Na bíl˘ch stráních v âeském Stfiedohofií mÛÏete obdivovat rozkvetlé vzácné bûlozáfiky liliovité, plaménky pfiímé ãi len Ïlut˘. Tyto a dal‰í dfiíve bûÏné rostliny potfiebují pro svÛj Ïivot specifické podmínky. Dfiíve rostly na lokalitû Bûlák nedaleko Bíliny. Ta v‰ak zmizela kvÛli v˘sypce z okolních hnûdouheln˘ch dolÛ a T˘m Bofiena se rozhodl rostlinky zachránit - pfiestûhoval je na jiné podobné lokality. nstitucionální ochrana pfiírody má nûkolik úrovní: od té celoevropské (Natura 2000) pfies státní (chránûná území, národní parky, pfiírodní památky apod.). Existuje ale i spousta lokalit, které úfiednû chránûné nejsou a pfiitom mohou b˘t pro místní pfiírodu naprosto klíãové. Vût‰ina druhÛ, o které T˘m Bofiena peãuje, jsou na seznamu ohroÏen˘ch druhÛ nebo se vyskytují velice vzácnû. Lokality, na kter˘ch tyto rostliny na severu âech rostou, ale stát nechrání. T˘m Bofiena si proto nûkolik pozemkÛ s v˘skytem tûchto rostlin pronajal, aby na nich mohl udrÏovat „druhovou rozmanitost“. Îe to zní pfiíli‰ vûdecky? MoÏná. Ale pod tímto úslovím se skr˘vá napfi. snaha o to, aby kdysi obyãejné druhy kvûtin nezmizely z na‰í krajiny úplnû. Tento osud hrozí napfi. dfiíve bûÏné rostlince, kterou na‰e babiãky pouÏívaly jako kofienovou zeleninu - jde o hadí mord ‰panûlsk˘ - dnes silnû ohroÏen˘ druh. I o jeho pfieÏití v na‰í krajinû prostfiednictvím T˘mu Bofiena usilujeme.
Letos v létû bude T˘m Bofiena opût pofiádat nûkolikadenní tábor pro dobrovolníky, na kterém by se lokality mûly pokosit a oãistit od náletov˘ch rostlin. Jeho souãástí bude i povídání o pfiírodû âeského Stfiedohofií a v˘lety do okolí. Abychom zajistili úãinnou ochranu a péãi pro vzácné druhy, chceme také prozkoumávat dal‰í lokality v okolí, o které bychom mohli peãovat. Také bychom chtûli vzácné a krásné kvûtiny pfiedstavit a nabídnout je k „adopci“. Prostfiednictvím pohlednic s jednotliv˘mi druhy budeme nabízet „pfiedplatné“ na péãi o nûkterou z kvûtin. Jako správní opatrovníci budeme mecená‰e rostlinek informovat o tom, jak se jejich „svûfienci“ dafií. Doufáme, Ïe díky na‰im aktivitám i v dal‰ích letech najdeme na spravovan˘ch stráních pestrou a barevnou smûs kvûtÛ. NezapomeÀte tedy: Den kvûtÛ je 21. ãervna a mÛÏete ho oslavit tfieba adopcí nûkteré ze vzácn˘ch kvûtin. Dal‰í informace najdete na www. borena.arnika.org.
I
Hvûzdnice chlumní patfií mezi vzácné rostliny, o které se T˘m Bofiena stará. MÛÏete si ji také adoptovat. Foto: Archiv Arniky
Katefiina Hlavatá
Na Mezinárodním labském fóru se diskutovalo
o budoucnosti Labe V Ústí nad Labem se v bfieznu konalo Mezinárodní labské fórum, které pofiádala Mezinárodní komise pro ochranu Labe. Spoleãná prezentace Arniky a nûmecké nevládní organizace BUND vzbudila nejboufilivûj‰í diskuzi. Obû organizace pfiedstavily nejpalãivûj‰í problémy Labe, které by mûl reflektovat Mezinárodní plán povodí Labe. V prezentaci zaznûly i problémy, které pÛsobí údrÏba a v˘stavba vodních cest a klimatické zmûny. Tyto potíÏe netrápí jen âeskou republiku, ale i nûmeckou stranu a právû na Labi tyto dva fenomény úzce souvisejí. V˘stavba vodních dûl má dalekosáhlé dopady na vodní ekosystémy. Odborníci na klimatické zmûny navíc pfiedpovídají del‰í období sucha a s tím související úbytek vody v Labi. atefiina Hlavatá z Arniky a Iris Brunar z BUNDu také poukázaly napfiíklad na nedostateãnou prÛchodnost fieky pro ryby a jiné vodní Ïivoãichy. Toto téma se net˘ká jenom samotné stavby jezÛ ãi plavebních stupÀÛ, ale následnû i nepfiirozenû
K
rychlého proudûní vody, nedostatku úkrytÛ a klidov˘ch zón ãi bariér, které tvofií lokálnû ‰patná kvalita vody. Mnohé tyto problémy zhor‰uje také nedostatek splavenin, napfiimování toku a zpevÀování bfiehÛ, které brání fiece v pfiirozeném v˘voji. DÛsledkem toho v‰eho je, Ïe fieka nemá co ukládat v korytû a zahlubuje se. Tím se zrychluje proud, kter˘ nevytváfií ti‰iny a mûlãiny, kde se mohou ryby ukr˘t nebo si odpoãinout. KvÛli zahlubování fieky ale dochází také k poklesu hladiny podzemních vod a mÛÏe se zhor‰ovat i prÛbûh povodní. V nejkritiãtûj‰ím nûmeckém úseku se Labe od roku 1888 zahloubilo o 1,7 metru. Nevládní organizace (Arnika, BUND a WWF), ale napfi. i âesk˘ rybáfisk˘ svaz, na Mezinárodním labském fóru prosazovaly, aby Správa Labe zohledÀovala pfiedev‰ím potfieby ochrany pfiírody, unikátního fiíãního ekosystému a pfiirozené fiíãní procesy. Tento pfiístup se nám totiÏ bohatû vyplatí - pfiírodû blízká fieka totiÏ umí mnohé problémy sama vyfie‰it (pfiedev‰ím erozi a protipovodÀovou ochranu, ale do znaãné míry i zneãi‰tûní). Ve sv˘ch poÏadavcích jsme se podle oãekávání neshodli se zástupci prÛmyslu a pfiedev‰ím lodní dopravy. Závûry kulatého stolu by mûly b˘t zohlednûny pfii zpracování Mezinárodního plánu povodí Labe. Doufejme tedy, Ïe se podafií, aby se Labe stalo fiekou nejen pro lidi, ale i pro ryby a vzácné rostliny s neopakovateln˘m geniem loci. Katefiina Hlavatá
Arnikum2-07 blue
5/21/07
9:51 PM
Page 5
program TOXICKÉ LÁTKY A ODPADY
5
Registr zneãi‰Èování je prozatím zachránûn
od amputací S integrovan˘m registrem zneãi‰Èování (IRZ), kter˘ je unikátní vefiejnû dostupnou databází informací o nebezpeãn˘ch látkách vypou‰tûn˘ch konkrétními prÛmyslov˘mi podniky, to na zaãátku jara zaãalo vypadat hodnû ‰patnû. V Poslanecké snûmovnû se schylovalo k hlasování o zákonu, kter˘ by vefiejnost pfiipravil o fiadu dÛleÏit˘ch informací. Îebfiíãky nejvût‰ích zneãi‰ÈovatelÛ, které Arnika na základû dat z IRZ kaÏdoroãnû pfiipravuje, by profiídly tak, Ïe tfieba z deseti nejvût‰ích zneãi‰ÈovatelÛ styrenem v âeské republice by v tabulkách zbyly jen dva. Povinnost ohla‰ovat informace do IRZ by navíc pfiestala platit pro celá prÛmyslová odvûtví. Napfiíklad v registru sestaveném podle nového zákona by za rok 2005 nebylo moÏné dohledat informace nejménû o 113 firmách. Pfiipoãteme-li k tomu i informace o látkách v odpadech, zmizela by podle posledního hlá‰ení do IRZ data od 281 podnikÛ, tedy tfietina tûch, které ohlásily informace o vypou‰tûn˘ch látkách. rnika se proto pustila do intenzivní kampanû za záchranu registru. PoslancÛm ze v‰ech koutÛ âeské republiky jsme pfiedávali podpisové archy petice Budoucnost bez jedÛ II, kterou podepsalo 16 206 lidí, a symbolické so‰ky tfií opic, které se drÏí za oãi, u‰i a ústa. Îádali jsme poslance, aby nehlasovali pro zmiÀovan˘ zákon a nedopustili tak, aby vefiejnost nic nevidûla, nesly‰ela a nemohla do niãeho mluvit. V tomto úsilí Arniku podpofiilo také 130 starostÛ a zastupitelÛ obecních, mûstsk˘ch a krajsk˘ch zastu-
A
pitelstev, ktefií se postavili za zachování IRZ v souãasné podobû. Pouh˘ch nûkolik dní pfied hlasováním se do Snûmovny vypravil samotn˘ dobr˘ voják ·vejk, jemuÏ dûní kolem IRZ pfiipomínalo pfiíbûhy z jeho okolí. Na trakafii poslancÛm vezl pochrouman˘ a zafaãovan˘ integrovan˘ registr zneãi‰Èování, aby poslancÛm názornû ukázal, co se stane, kdyÏ pfiijmou vládní návrh zákona o IRZ. Poslanci byli pfiekvapení, protoÏe ·vejka ve Snûmovnû je‰tû nevidûli. Na pfiímou otázku, jak budou hlasovat, vÛbec neodpovídali zda tak ãi onak, n˘brÏ vykrucovali se a mlÏili svÛj názor do v‰elik˘ch nejasností. Je totiÏ známou vûcí, Ïe se ve Snûmovnû nehlasuje podle názoru jednotlivce, ale podle názoru strany. A ten byl tou dobou uvnitfi stran znaãnû nesourod˘, snad jen s v˘jimkou Strany zelen˘ch. Vnitfiní trápení a niterné pnutí poslancÛ ukonãil aÏ ministr Ïivotního prostfiedí Martin Bursík, v nûmÏ po ·vejkovû náv‰tûvû zaãalo hlodat podezfiení, Ïe se zákonem o IRZ není cosi v pofiádku. Stáhl proto zákon z jednání Snûmovny a vrátil jej zpátky vládû, aby jej podrobila bliωímu zkoumání. Registr je tak prozatím uchránûn od rozsáhl˘ch amputací, které by navÏdy zmûnily jeho podobu i funkãnost. SvÛj krok odÛvodnil ministr takto: „Vládní návrh zákona o integrovaném registru zneãi‰Èování Ïivotního prostfiedí byl projednán vládou je‰tû v minulém sloÏení a já jako ministr Ïivotního prostfiedí mám principiální problém s tím vládním návrhem. Vládní návrh tak, jak je pfiipraven, omezuje registr zneãi‰Èování, sniÏuje vlastnû rozsah subjektÛ, které jsou povinny do registru poskytovat informace, a tím pádem i sniÏuje dostupnost informací o chemick˘ch látkách v odpadech, o chemick˘ch látkách, které zatûÏují Ïivotní prostfiedí pro starosty obcí, pro zainteresované obãany a podle mého názoru tento návrh je v rozporu s politikou, kterou se snaÏím prosazovat na ministerstvu Ïivotního prostfiedí.“ Marek Jehliãka
Ze soukromého boje manÏelÛ Rychtafiíkov˘ch se stala vûc vefiejná Pfiípad manÏelÛ Rychtafiíkov˘ch sleduje Arnika jiÏ témûfi ãtyfii roky - od doby, kdy se na nás poprvé obrátili s Ïádostí o pomoc. V restituci totiÏ získali od státu rodinn˘ statek, ov‰em zamofien˘ DDT, atrazinem, lindanem, endosulfanem a dal‰ími pesticidy, které tam skladoval b˘val˘ Agrochemick˘ podnik. Ten se v‰ak stejnû jako stát nemá k tomu, aby zamofiené objekty vyãistil. Situace zaãala nabírat na váÏnosti, kdyÏ se ukázalo, Ïe se ‰kodlivé chemikálie vyskytují i v potoce, kter˘ pod domem Rychtafiíkov˘ch protéká. Odpovûdné úfiady v‰ak nechtûly uvûfiit tomu, Ïe zdrojem kontaminace je právû zmiÀovan˘ statek. Testy, které jsme nechali provést, v‰ak odhalily, Ïe tomu tak je. Ze soukromého boje jednoho manÏelského páru se rázem stala vûc vefiejná.
rnika nejprve zjistila, Ïe ryby v Drnovém potoce pod b˘val˘m skladem pesticidÛ obsahují vysoké koncentrace reziduí nebezpeãn˘ch látek, které se v tomto skladu pfiipravovaly a skladovaly. Zdroj kontaminace v‰ak byl nejasn˘, takÏe jsme V˘zkumn˘m ústavem rybáfisk˘m a hydrobiologick˘m ve VodÀanech nechali odebrat vzorky sedimentÛ. Ty jsme poslali na anal˘zu do specializované laboratofie Vysoké ‰koly chemicko-technologické. Rozbory a posudek potvrdily, Ïe zdrojem kontaminace potoka je právû statek manÏelÛ Rychtafiíkov˘ch.
A
„Za tu dobu, kdy se snaÏíme dosáhnout toho, abychom neÏili v prostfiedí kontaminovaném pesticidy, které u nás na dvofie pfiipravoval Agrochemick˘ podnik, uÏ jsme Ïádali o pomoc fiadu institucí a zaÏili fiadu rozborÛ. Zatím to nikoho nepfiimûlo k tomu, aby konal. Drnov˘ potok není ná‰, ale kontaminuje ho zamofiení v budovû, která nám teì patfií, ale sami jsme se na jejím zneãi‰tûní nijak nepodíleli. Nevzdávám se nadûje a doufám proto, Ïe dva poslední posudky ukazující na závaÏnost situace povedou k nûjakému fie‰ení,“ fiekl Václav Rychtafiík. Marek Jehliãka
Arnikum2-07 blue
6
5/21/07
9:51 PM
Page 6
program CENTRUM PRO PODPORU OBâANÒ
Skonãila doba vegetaãního klidu dfievin.
Skonãila také doba kácecí horeãky? Leto‰ní mírná zima byla pro mnoho stromÛ pohromou, neboÈ kácení tentokrát nabylo takfika monstrózních rozmûrÛ. Centrum pro podporu obãanÛ fie‰ilo desítky Va‰ich podnûtÛ a dotazÛ, jak zabránit zbyteãnému kácení mimolesních dfievin. Kromû obvykl˘ch pokusÛ starostÛ a radnic kácet zdravé stromy zejména kvÛli roz‰ífiení parkovi‰È nebo prostû jen kvÛli „pofiádku“ se objevily i dal‰í dÛvody. proti jin˘m rokÛm se letos mnoÏily zejména pfiípady kácení povût‰inou historick˘ch alejí podél cest. Vlastníci a správci pozemních komunikací (od obcí, pfies krajské správce aÏ po samotné ¤editelství silnic a dálnic - fiíkejme jim prostû „silniãáfii“) mají pravomoc kácet stromy v pfiípadû, Ïe „ohroÏují bezpeãnost uÏití pozemních komunikací“. Pfievrácení zákona ve smyslu: co strom u cesty, to ohroÏení automobilisty, v nûkter˘ch krajích dokonce doloÏené celkovou statistikou nehodovosti, vyprovokovalo i ministra Ïivotního prostfiedí Martina Bursíka. Ten se na konci bfiezna se‰el s ministrem dopravy Ale‰em ¤ebíãkem, aby spoleãnû silniãáfie umravnili. Zejména ty na Vysoãinû, v PlzeÀském a Moravskoslezském kraji. Bez podnûtÛ obãanÛ, âeské inspekce Ïivotního prostfiedí a ãinnosti nevládních organizací by moÏná silniãáfii káceli stromy aÏ do kvûtna. Nûkolik pfiípadÛ se t˘kalo i stromÛ a kefiÛ, jeÏ jsou souãástí nemovit˘ch kulturních památek. Nejedná se o pfiípady památn˘ch stromÛ, jejichÏ kácení je pro vlastníky sloÏitûj‰í, ale o stromy v areálech chránûn˘ch staveb, v památkovû chránûn˘ch parcích nebo v památkov˘ch zónách a rezervacích. Podle star‰ího v˘kladu samotného ministerstva Ïivotního prostfiedí nepotfiebuje vlastník ani v tomto pfiípadû klasické povolení ke kácení. Postaãí mu od památkáfiÛ „závazné stanovisko k obnovû památky“. JenÏe památkové odbory úfiadÛ nemusejí nafiídit Ïádnou náhradní v˘sadbu a v pfiípadech, jimiÏ jsme se zab˘vali, si ani pfiíli‰ nelámali hlavu s dÛvody pro kácení. A aby toho nebylo málo, kácet stromy podle zvlá‰tního pfiedpisu (bez povolení orgánu ochrany pfiírody podle zákona ã. 114/1992 Sb.) se na konci leto‰ní zimy narychlo odhodlali i „Ïelezniãáfii“. Ti si velmi obecné zákonné ustanovení o „pfiekáÏkách omezujících provozování dráÏní dopravy“ vyloÏili tak ‰iroce, Ïe by padali aleje okolo v‰ech Ïelezniãních pfiejezdÛ. Obecní a mûstské úfiady, stejnû jako u v‰ech v˘‰e uveden˘ch pfiípadÛ, svoji pravomoc takové kácení zastavit nebo omezit nevyuÏívají. Co tedy dál? Ministerstvo Ïivotního prostfiedí chce vûci fie‰it komplexnûji. Problematiku kácení sleduje také Arnika a spolupracuje s Ministerstvem i âeskou inspekcí Ïivotního prostfiedí na navrÏení takov˘ch opatfiení, která by do budoucna zabránila niãení zdrav˘ch stromÛ. Kromû metodick˘ch pokynÛ úfiadÛm, pfiedev‰ím tûm obecním, chceme prosadit zmûnu zákona, která by upfiesnila oprávnûní rÛzn˘ch úfiadÛ a správcÛ komunikací podle rÛzn˘ch zákonÛ. Pomáhejte nadále upozorÀovat na sporné pfiípady, kvÛli kter˘m se musí zákony i úfiední praxe jejich uplatÀování zmûnit. Snad se tak podafií zachránit staletá stromofiadí, vlastnû i práci stovek okra‰lovacích spolkÛ prvorepublikového âeskoslovenska nebo starého RakouskaUherska. Dal‰í informace sledujte na www.stromy.arnika.org. LukበMatûjka
Nûkteré z pfiípadÛ, jimiÏ se Centrum pro podporu obãanÛ zab˘valo:
O
Alej ‰estnácti lip vedoucí ke kostelu svaté Markéty je souãástí národní kulturní památky Bfievnovského klá‰tera v Praze, pfiesto mûla b˘t vykácena. Na Ïádost benediktinského arciopatství povolil památkov˘ odbor praÏského magistrátu setnout v‰echny lípy, jejichÏ stáfií je od 60 do 250 let, aby se zachovala jednotnost budoucího stromofiadí. DÛvodem kácení je zdravotní stav nûkolika z nich: jedna lípa je v havarijním stavu a tfii jsou napadené houbou. V bfieznu 2007 hrozilo kácení a Arnika podala podnût k âeské inspekci Ïivotního prostfiedí. Inspekce kácení zakázala. Arciopatství se odvolalo k ministerstvu Ïivotního prostfiedí, které dosud nerozhodlo. Foto Arnika: LukበMatûjka V zámeckém parku v Úhrovû na Havlíãkobrodsku kácel majitel úplnû naãerno. Pro vykácení dal‰ích 149 stromÛ a kefiÛ dostal „razítko“ od památkáfiÛ. Mûstsk˘ úfiad v Chotûbofii vydal závazné stanovisko k obnovû zámeckého parku na základû pouhé inventarizace dfievin v roce 2006, aniÏ by se zab˘val hlub‰í koncepcí obnovy barokního parku. âeská inspekce Ïivotního prostfiedí na základû podnûtu Arniky doãasnû zakázala v parku kácet. V soupisu dfievin, kter˘ byl jedin˘m podkladem pro rozhodování o jejich osudu, uvádûné rozmûry neodpovídají skuteãnosti, ãasto jsou nedostateãné i samotné dÛvody ke kácení. Pfiípad stále pokraãuje.
Na pfielomu února a bfiezna se v Ka‰persk˘ch Horách odehrálo politováníhodné drama, které zmrzaãilo vzhled v˘chodní ãásti mûsta a okolní krajiny pfii silnici smûrem na Vimperk. Nejednalo o fiádûní pfiírodních ÏivlÛ, ale o neménû zkázonosné dílo lidsk˘ch hlav a rukou. Starostka mûsta rozhodla o likvidaci monumentálního 150 let starého stromofiadí, dochovaného jako zázrakem z minulosti aÏ do dne‰ních ãasÛ, v rozporu se zákonem a bez projednání v zastupitelstvu. Celé generace ·umavákÛ ho povaÏovaly ale za souãást svého domova a za celá dlouhá léta se nena‰el takov˘, kdo by se odváÏil vztáhnout na nû ruku. Foto i text (redakãnû kráceno): Obãanská iniciativa Na‰e stromy
Arnikum2-07 blue
5/21/07
9:51 PM
Page 7
zprávy Z POBOâEK
7
Arnika âeské Budûjovice
Arnika Broumov
V ãeskobudûjovické kavárnû Mûsíc ve dne jsme uspofiádali v˘stavu fotografií o chemick˘ch haváriích. Na vernisáÏi zahrála ex-grindová kapela s názvem „57“. Muzikanti si dodnes vyãítají, Ïe dvû star‰í dámy vydrÏely celé dvû skladby. Jestli ale pfií‰tû zrychlí a pfiitvrdí, vyÏenou v‰echny. Proã jsme vybrali právû tuto kapelu a ne nûjaké komorní smyãcové tûleso? Necítíte tak trochu metaforu s tématem chemick˘ch havárií? Zajímavé byly také ohlasy náv‰tûvníkÛ v˘stavy: „NemÛÏu od tûch fotek odtrhnout oãi“, „Spolana a Spolchemie tohle se dûje i u nás?“.
V Arnice Broumov jsme v prvním ãtvrtletí dále spolupracovali na projektu „Zahrada v Broumovû, Broumovsko v zahradû“, kter˘ má za cíl propojit dvû zahrady ‰kolsk˘ch zafiízení a zpfiístupnit místo vefiejnosti. V bfieznu probûhlo druhé vefiejné projednání projektu, na kterém byl pfiedstaven jiÏ konkrétní návrh i s rozpoãtem. Celé dopoledne probíhalo dolaìování projektu ve spolupráci s obãany a vyuãujícími obou ‰kolních zafiízení. U pfiíleÏitosti Dne Zemû jsme ve spolupráci s Mûstsk˘m úfiadem v Broumovû a Domem dûtí a mládeÏe Ulita pfiipravili cel˘ „T˘den pro Zemi“. V rámci této akce mohli náv‰tûvníci v místním infocentru shlédnout v˘stavu „Odpad jako surovina“ a poslechnout si pfiedná‰ky na téma nakládání s odpady. Katefiina Szaffnerová
V dubnu mûli zájemci z obcí, státní správy a obãansk˘ch sdruÏení moÏnost nav‰tívit semináfi „Obce, vefiejnost a správa vodních tokÛ“, na kterém diskutovali zástupci jednotliv˘ch subjektÛ vodního hospodáfiství - orgánÛ povodí, Zemûdûlské vodohospodáfiské správy a Agentury ochrany pfiírody a krajiny - o rozdíln˘ch pfiístupech k hospodafiení na vodních tocích. Jednalo se o jeden ze série semináfiÛ, které probíhaly v nûkolika poboãkách Arniky v rámci projektu „Podpora úãasti vefiejnosti pfii plánování v oblasti vod“. Projekt vznikl v souvislosti s povinností orgánÛ povodí vytvofiit Plán hlavních povodí, ve kterém byla pÛvodnû zaklínûna stavba 200 pfiehrad. Jitka Straková
Arnika Jihlava Na poãátku bfiezna jsme se zúãastnili vefiejného a mediálnû sledovaného projednání EIA k zámûru firmy Kronospan, která chce instalovat nové filtry k su‰árnû dfievních tfiísek, jeÏ by byly schopné zachytit prach a také obtûÏující zápach. Obyvatelé Jihlavy by ale rádi pfiestali d˘chat i ostatní ‰kodliviny z Kronospanu, zejména formaldehyd a chlor. Zapojili jsme se také do kampanû na záchranu integrovaného registru zneãi‰Èování (IRZ) a poÏádali jsme o pomoc poslance Franti‰ka Bublana. Ten od nás dostal balíãek archÛ petice „Budoucnost bez jedÛ II“, ve kterém bylo ma‰liãkou svázáno pfies 16 000 podpisÛ. K na‰í e-mailové v˘zvû za záchranu IRZ se dosud pfiipojilo 28 starostÛ a zastupitelÛ z kraje Vysoãina. Vûnovali jsme se rovnûÏ problematice zbyteãného a nelegálního kácení stromÛ. Pfii silnici u Havlíãkova Brodu bylo bez fiádného zdÛvodnûní pokáceno 135 stromÛ. BohuÏel jsme se o tom dozvûdûli pozdû a uÏ jsme nemohli pomoci. Lidé z Tfie‰tû jsou v situaci je‰tû pfied kácením a díky tomu má stará alej ‰anci na pfieÏití. Zachránit se podafiilo také mohutn˘ zdrav˘ javor v Obyãtovû a 25 lip u ‰kolního hfii‰tû v Horní Cerekvi. Starostovi jiné obce jsme vysvûtlili, Ïe lípa zÛstane památná, i kdyÏ z ní od‰roubuje plechovou tabulku „Památn˘ strom“ a Ïe ji nelze pokácet. V dubnu v Jihlavû probûhla oslava Dne Zemû, na které jsme pfiedstavili kampaÀ „Nehrajme si s PVC“ a lísteãkovou akci na podporu lep‰ího monitoringu emisí z Kronospanu. Jana Vitnerová
Arnika Ostrava Vûnovali jsme se zámûru porubské radnice kácet 132 stromÛ v památkové zónû kvÛli budování parkovi‰È. Radnice od projektu neustoupila navzdory petici, kterou podepsalo 2500 obãanÛ, negativnímu vyznûní v‰ech následn˘ch setkání s obãany a odborn˘m argumentÛm ve prospûch zachování stromofiadí. Pfiípad nyní ‰etfií Ministerstvo kultury âR, na které jsme se obrátili, neboÈ tímto zásahem by do‰lo nejen ke zhor‰ení Ïivotního prostfiedí, ale také k váÏnému naru‰ení mûstské památkové zóny. I v jin˘ch ãástech mûsta se lidé staví proti kácení. Velmi boufilivá byla beseda o kácení 160 zdrav˘ch lip v Komenského sadech. Zúãastnili se jí dva zastupitelé mûstského obvodu, autor projektu rekonstrukce Komenského sadÛ, zástupce sdruÏení Sv. Václav a petiãního v˘boru k „Petici za záchranu lipové aleje v Komenského sadech v Ostravû“, zástupce âeské inspekce Ïivotního prostfiedí a nezávislí odborníci. O osudu alejí má rozhodnout zastupitelstvo. Zapojili jsme se také do oslav Dne Zemû a na Slezskoostravském hradû jsme uspofiádali informaãní a petiãní stánek. Helena VáÀová
Arnika Dûãín Také v Dûãínû jsme uspofiádali semináfi na téma “Obce, vefiejnost a správa vodních tokÛ”. Diskutovalo se pfiedev‰ím o v˘hodách pfiírodû blízk˘ch opatfiení oproti technick˘m fie‰ením v ochranû krajiny pfied suchem a povodnûmi. Na poãátku bfiezna jsme pfiedali poslanci Vladimíru ·oltysovi petici “Budoucnost bez jedÛ II”, kterou podepsalo 16206 lidí. Poslance jsme vyzvali, aby nehlasoval pro vládní návrh zákona o integrovaném registru zneãi‰Èování (IRZ), kter˘ by znamenal omezení práva na informace o toxick˘ch látkách. V Ústeckém kraji by bylo o informace o vypou‰tûn˘ch toxick˘ch látkách anebo o jejich obsahu v odpadech ochuzeno aÏ 26 mûst a obcí. Pfiipojili jsme se k „T˘dnu Zemû“ pofiádaném Ekocentrem Dûãín ve spolupráci s Domem dûtí a mládeÏe a Správou CHKO Labské pískovce. Pro náv‰tûvníky byl pfiipraven program pln˘ zajímavostí o Chránûné krajinné oblasti Labské pískovce, poznávání zvífiat a rostlin ãi povídání o planetû Zemi. Kamil Repe‰
Arnikum2-07 blue
8
5/21/07
9:51 PM
Page 8
ANKETA
Co na tom ti dobrovolníci vidí? V minulém Arniku jste mûli moÏnost se seznámit s tím, jak se mÛÏete zapojit do ãinnosti Arniky (jako ãlen, pfiispûvatel nebo dobrovolník). My Vám nyní pfiedstavujeme 6 na‰ich aktivních dobrovolníkÛ, kter˘m jsme poloÏili otázku: Co Vás vedlo k tomu zapojit se jako dobrovolník do ãinnosti Arniky a co Vám to pfiiná‰í? Tfieba Vás to bude inspirovat... pak rozhodnû neváhejte a ozvûte se Arnice! (kontakt v tiráÏi). I vy sami mÛÏete b˘t dobrovolníkem! „Na zaãátku mého dobrovolnictví pro Arniku byla chuÈ zapojit se do ãinnosti nûjaké ekologické neziskovky. Stále více si uvûdomuju, Ïe enviromentalismus v nej‰ir‰ím slova smyslu je jedin˘m fie‰ením pro na‰i budoucnost. Pfiekládáním pro Arniku jsem chtûla úãinnû vyuÏít své kvalifikace, a sice znalosti anglického jazyka. Pfiiná‰í mi to zvy‰ování kompetence a navíc se vÏdy dozvím o dÛleÏit˘ch problémech Ïivotního prostfiedí. Spoluprací s Arnikou se tak hodnû uãím nejen v angliãtinû, ale hlavnû v rÛzn˘ch oblastech ochrany Ïivotního prostfiedí.“ Katefiina Husová pfiekládá pro Arniku odborné texty do angliãtiny „Jsem pfiesvûdãen, Ïe spoluprací s Arnikou dûlám nûco smysluplného a uÏiteãného pro lidi i pro prostfiedí, v nûmÏ Ïijeme a chceme, aby v nûm mohli Ïít i na‰i potomci. Kromû toho si mohu vyzkou‰et práci na pfiípravû periodika, kterou jsem zatím nedûlal, ale je to zajímavá zku‰enost.“ TomበSrb pfiipravuje rozhovory s osobnostmi do ãtvrtletníku Arnikum
TIRÁŽ:
„K Arnice mû pfiivedla má sestra, tehdy dobrovolník Arniky. Ve struãnosti mi práce dobrovolníka pfiiná‰í v první fiadû dobr˘ pocit, Ïe ãlovûk dûlá nûco uÏiteãného a smysluplného. Musí sice obûtovat trochu svého volného ãasu, ale kromû získan˘ch zku‰eností se také setká se zajímav˘mi lidmi a získá nová pfiátelství. I díky nepravidelné dobrovolné práci, tfieba pomoci na vefiejn˘ch akcích,
mÛÏe ãlovûk získat hfiejiv˘ pocit, Ïe dûlá nûco pro dobrou vûc.“ Hedvika Barto‰ová pomáhá Arnice jiÏ nûkolik let a úãastní se mj. informaãních akcí pro vefiejnost „Pfiivedlo mû to, Ïe dobrovolnictví je jednou z povinností pfii mém studiu oboru Sociální a kulturní ekologie na FHS UK. Vybral jsem si Arniku proto, Ïe mû tato organizace zaujala více neÏ ostatní a protoÏe se zab˘vá problematikou Ïivotního prostfiedí. Sice prvotní dÛvod b˘t dobrovolníkem byl sobeck˘, nicménû v souãasnosti mi dobrovolniãení pfiiná‰í pocit vût‰ího naplnûní, pocit, Ïe se nesobeãtûji podílím na chodu zásluÏné organizace starající se o vyfie‰ení problémÛ spojen˘ch s Ïivotním prostfiedím.“ Jan Skopeãek zpracovává anotace knih do novû vznikající ekoknihovny v Praze „Dobrovolnou práci pro smysluplné úãely povaÏuji pfiedev‰ím za samozfiejmou souãást Ïivota - a ochrana Ïivotního prostfiedí je pfieci téma nejzásadnûj‰í. Arniku konkrétnû mám ráda pro její vytrvalou a efektivní pomoc pfiírodû a pro její lidsky i odbornû kvalitní zázemí. Velk˘ smysl cítím také z vefiejn˘ch akcí a happeningÛ - osloví velké mnoÏství lidí skrze média a ãasto jejich zajímavá vizuální forma probudí v lidech silnûj‰í zájem dozvûdût se více. A co je pro mû také dÛleÏité - spoluprací s mil˘mi a neotupûl˘mi lidmi se i ãlovûk sám stává ‰Èastnûj‰í...“. Lenka Hotzká je dlouholetou dobrovolnicí a kromû jiného se úãastní happenningÛ a pomáhá i s jejich pfiípravou jako v˘tvarnice „Arnice pomáhám se správou webov˘ch stránek; vzniklo to trochu samospádem, zrovna jsem byl po ruce, kdyÏ bylo potfieba nûco upravit. Dokud se mi je‰tû tolik nevûtvila rodina, (spolu-)organizoval jsem obãas petiãní stánky nebo pfiedná‰ky v praÏské poboãce, teì uÏ se málokdy dostanu k aktivitám, které nemÛÏu dûlat z domova od poãítaãe. A dûlám to nejspí‰ proto, Ïe mû to baví; pevnû vûfiím, Ïe tím pomáhám i nûãemu smysluplnému.“ Martin Volf pomáhá Arnice s webov˘mi stránkami www.arnika.org
Arnikum, ãtvrtletní zpravodaj sdruÏení Arnika vychází 4x roãnû v Praze. âíslo 2/2007 vy‰lo v kvûtnu 2007 v nákladu 1000 ks. Vydává: Arnika – Koordinaãní centrum, IâO: 70938105, Evidenãní ã. MK âR E14275, Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel/fax: 222 781 471, www.arnika.org, e-mail:
[email protected]. ·éfredaktor: Marek Jehliãka – tiskov˘ mluvãí, spolupracovníci: Martin Skalsk˘, RNDr. Jindfiich Petrlík, TomበSrb, Bc. Katefiina Hlavatá, NadûÏda Brdíãková, Eva Vejvodová, Lenka Petrlíková Ma‰ková, Ing. Miroslava Jopková, Mgr. LukበMatûjka a poboãky Arniky. Adresa redakce je totoÏná s adresou vydavatele. Grafická úprava - Andrea Klátilová -
[email protected].
