Zlatníky - Hodkovice
Strategický plán obnovy venkova shrnutí analýz výstupy tematických setkání
Duben 2009 Ing. arch. Petr Klápště a Ing. Eva Klápšťová
Obsah a „návod k použití“ Prezentace má dvě částí (nadpisy tvoří hypertextové odkazy): Výstupy tematických setkání – kapitola obsahuje analýzy SWOT vycházející z expertních analýz doplněné na tematických setkáních občany a označené prioritními body. Jsou to dílčí SWOT na tyto témata: Krajina, cesty v krajině, rekreace, zemědělství; Doprava – MHD, silniční, pěší, cyklo; Veřejné prostory, ráz a rozvoj obce; Správa, informovanost, akce, vzdělávání; Pracovní příleţitosti, ekonomika a podnikání. Dále jsou zde uvedeny náměty na projekty. Výtah z analýz ke směřování obce – kapitola obsahuje výstupy dotazníkového šetření týkající se moţných rozvojových scénářů obce a základní vize obce – zde se je zkoušíme pojmenovat a předestřít některá rozhodnutí a úvahy s nimi spojené a nabízíme k nim podněty k zamyšlení. Nejdůleţitější závěry na stranách obsahujících větší mnoţství textu text jsou psány zeleně
Výstupy tematických setkání kapitola obsahuje analýzy SWOT vycházející z expertních analýz doplněné na tematických setkáních občany a náměty na projekty, obojí označené prioritními body. Body převzaté z expertních analýz jsou uvedeny normálním písmem, body doplněné účastníky setkání kurzívou
Krajina, cesty v krajině, rekreace, zemědělství – shrnutí, priority dle občanů Silné stránky obce Slabé stránky obce • Půdy na území obce jsou nadprůměrně aţ vysoce • Kvůli uspořádání krajiny a nedostatku krajinné zeleně dochází k erozi. Půda kvalitní. • Prostor pro realizaci opatření zlepšujících ekologickou • Maximální narušení ekologické stability (hodnota KES – poměr Ekologická stabilitu v okolí obce. stabilních ku nestabilním plochám na území obce – je 0,04). stabilita • Prvků kostry ekologické stability (louky, lesy, vodoteče a jejich vegetační doprovod, meze…) je příliš málo a netvoří propojenou síť, coţ ještě sniţuje jejich účinek, Silniční okruh kolem Prahy ještě nepropojenost posílí. • Vyhledávaná přírodě blízká území v širším okolí – • V krajině v blízkém okolí obce se nachází málo přírodních a kulturních Rekreace Břeţanská rokle, údolí Vltavy, údolí Sázavy. prvků, které by mohli tvořit cíl procházek či projíţděk. Okolí je vnímáno jako nezajímavé území mezi údolím Vltavy a Sázavy • Není vytvořená cestní síť, aby se k těmto cílům bylo moţné pohodlně a bezpečně dostat (vycházkové stezky, cyklostezky, hippostezky). • Jsou dobře archivované obecní kroniky s několika • V současné době je u mnoha obyvatel identifikace s obcí a okolní Vztah k příběhy majícími potenciál zaujmout. krajinou poměrně nízká, téměř polovina mladých lidí do 25 let se chce z místu • Výstavba vrchu Kamínek obce odstěhovat. • Ještě existující staré drobné objekty v krajině (kapličky, kříţky) jsou ve špatném stavu. • Obec vybudovala kanalizační síť a čističky odpadních • Je vnímáno znečištění vzduchu v Hodkovicích - prašnost a zápach, Hygiena vod důleţité pro čistotu vody. způsobené stavbou SOKP a provozem AGRO Jesenice, a.s. ţivotního • Celkově je ţivotní prostředí vnímáno převáţně jako • Ţivotní prostředí celkově nekvalitní. prostředí spíše příjemné. Příležitosti do budoucna Hrozby v budoucnu • Dotace z Evropských strukturálních fondů pro • Zachování nebo nárůst nízké stability v regionu povede k nárůstu eroze, Ekologická realizaci územních systémů ekologické stability a potřeby pesticidů a herbicidů (a malé atraktivitě krajiny). stabilita stabilizačních prvků v krajině • Vytvoření rekreační spojnice Praha – údolí Sázavy • Narušení moţnosti stezek směrem k Praze a Údolí Sázavy na území Rekreace (pěší stezky a cyklostezky) – budou vyuţitelné pro okolních obcí místní a mohou přivést zákazníky pro sluţby • Snahy o privatizaci krajiny – politické tlaky, snaţící se umoţnit oplocení • Trend většího zájmu o aktivní rekreaci v krajině poblíţ pole nebo lesa by v případě úspěchu by odstranily výhody volné krajiny bydliště v okolí. • Nové formy vyuţití půdy: agroturistika – její obdoba bez ubytování cílená pro Praţany, hippoterapie
Doprava – MHD, silniční, pěší, cyklo – shrnutí, priority dle občanů Automobilová doprava Pěší a cyklodoprava
MHD
Celková dopravní obsluţnost
Celková dopravní obsluţnost
Silné stránky obce • Blízkost Prahy a SOKP
Slabé stránky obce • Přetíţení komunikace II/101 a spojnic s Prahou • V celém širším regionu neexistuje ucelená síť pěších tras a cyklotras. Pěší a
cyklistické propojení s Dolními Břeţany a Jesenicí je moţné pouze po přetíţené silnici II/101. • V regionu není kolejová doprava (oproti autobusům kapacitnější i spolehlivější) • Malá frekvence MHD • Není přímé spojení s Prahou • závislost na automobilu, zejména o víkendu. • tři skupiny, které nemohou automobil pouţívat v případě velké závislosti na něm
jako hlavním dopravním prostředku: − středoškolští studenti – jsou příliš mladí pro získání řidičského oprávnění − ţeny v domácnosti s jedním automobilem – pokud je doprava manţela do zaměstnání závislá na automobilu, pouţívá ho pouze on. − staří lidé se zdravotními problémy znemoţňující řízení Tito lidé jsou z hlediska prostorové mobility v obci (i ve srovnání s jinými oblastmi okolo Prahy) diskriminování Příležitosti do budoucna Hrozby v budoucnu • Moţnost koordinovat pěší • Vzájemná konkurence obcí v regionu při lobbování za MHD můţe vést k rozpadu a cyklistické stezky a MHD systému na izolované, řídce jezdící linky v rámci regionu • Ropný zlom (nedostatek ropy – zatím zbrzděn finanční krizí) povede ke • Větší vyuţití jízdních kol zdraţování paliv a výraznému zdraţení pohonných hmot. nejen pro rekreaci, ale i pro dopravu.
Veřejné prostory, ráz a rozvoj obce – shrnutí, priority dle občanů Silné stránky obce Ráz vesnice
• Hodnotné prostory zatím ne příliš narušené
přestavbami a změnami – části ulic Vestecká a Na Osice v Hodkovicích a náves a ulice Na Drahách ve Zlatníkách. Veřejné prostory
• V některých lokalitách je ve veřejných
prostorech místo pro stromy
Slabé stránky obce • V některých částech nové zástavby chybí důleţitá součást rázu vesnice –
střední a velké stromy, protoţe je není moţné kvůli parcelaci a uspořádání uličního prostoru zasadit. • Neexistuje ochrana uličních front hodnotných prostor. • V budoucnu dojde ke spojení obou vesnic. • Veřejná prostranství kromě návsi ve Zlatníkách jsou funkčně problematická • Špatné chodníky, zejm. spojnice Zlatníky-Hodkovice • Špatný stav některých komunikací, zejm. spojnice Zlatníky-Hodkovice • Špatné osvětlení – Slatinská ul. • Chybí vycházkové cesty v obci
Bezpečnost
• Kvalitní úpravy křiţovatek na průjezdu silnice
II/101(Jesenice-Dolní Břeţany), kvalitní obytná ulice Na Osice • Obyvatelé se v obci cítí převáţně bezpečně Vazba obyvatel k obci Rozvoj obce
• Většina nových obytných ulic má příliš široké přímé vozovky vybízející
k rychlé jízdě. (chybí retardéry, šikany)
• 68% obyvatel obce do obce přistěhovalo (=nepocházejí z obce) • 44% mladých lidí pod 25 let se plánuje z obce odstěhovat. • Pozemky v obci poměrně hodnotné
• Vysoká cena pozemků vede k změnám sloţení obyvatel – přicházejí pouze
bohatší obyvatelé Obyvatelé
• Rovnoměrné věkové sloţení obyvatel nevede
k přílišnému náporu na školu a školku.
Příležitosti do budoucna
Hrozby v budoucnu
Bezpečnost
• Trendy řešit bezpečnost soukromě na úkor druhých (uzavřené komunity
Obyvatelé
• Růst cen pozemků můţe vést k tomu, ţe se obec stane obcí jen pro bohaté
s vlastní ostrahou, těţké automobily) mohou narušit sociální prostředí obce
Správa, informovanost, akce, vzdělávání – shrnutí, priority dle občanů Vztahy
Vzdělávání
Silné stránky obce • Dobré sousedské vztahy
• V obci je školka a první stupeň základní
školy
Slabé stránky obce • Trend zaměření sociálních vazeb směrem na Prahu. • Málo času, který obyvatelé tráví v obci • Chybí vazby mezi staro- a novousedlíky • Malé moţnosti mimoškolního vzdělávání a kurzů, limitováno
prostory • Malá podpora dětskému vzdělávání, nejasná budoucnost
Kulturní a společenské akce
• Akce v obci jsou poměrně dobře hodnoceny
školy • Citelně chybí prostor pro setkávání a akce – klubovna, sál, salónek apod.
• Dobře hodnocený spolek dobrovolných
Správa obce, informovanost
hasičů • Vedení obce je občany hodnoceno převáţně kladně. • Web obce
• Chybí mateřské centrum • Na základě výsledků výzkumu můţeme v hrubých rysech
popsat skupinu lidí, která je méně informovaná o dění v obci – neznají osobně starostu a necestují MHD; Hodkovičtí jsou méně informováni neţ Zlatničtí. • Chybí vazba k obci
Pracovní příležitosti, ekonomika a podnikání – shrnutí, priority dle občanů Pracovní příleţitosti
Lokální ekonomika
Hospodaření obce
Silné stránky obce Slabé stránky obce • Nadprůměrná vzdělanost obyvatel • Velmi silně roste pracovní vazba na Prahu. • Obyvatelé jsou iniciativní – v obci je velké mnoţství • Silně klesá vazba na sousední obce. podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných. • Velký podíl podnikatelů spojených s jedním odvětvím – • Velmi mírně díky tomu roste pracovní vazba na vlastní stavebnictvím obec. • Mezi pracujícími obyvateli obce převaţují vysoce kvalifikovaní pracovníci. • Hodnota lokálního multiplikátoru LM2 výdajů obce činí • Mnoţství peněz utracených obyvateli přímo v obci 1,52. Výsledek ukazuje, ţe kaţdá koruna, kterou vydá neroste úměrně s výší příjmu domácnosti, od příjmu obecní úřad, znamená pro okolní region dodatečných 52 30 000 Kč/domácnost stagnuje. haléřů. • Chybí kvalitnější obchody a sluţby – není za co utrácet • Hospodaření obce je občany hodnoceno pozitivně.
• Občané vnímají moţnost ovlivnit hospodaření obce
jako malou. • Část obyvatel patrně v obci nemá trvalé bydliště.
Příležitosti do budoucna Hrozby v budoucnu Lokální • Středočeské inovační centrum – příleţitost nabídnout • Silná vazba na Prahu – přenese všechny globální ekonomika + sluţby pro jeho zaměstnance (kteří budou do obce hospodářské výkyvy. pracovní převáţně dojíţdět ) příleţitosti • Mezioborové spolupráce – např. trend sledování ţivotního cyklu budov a sniţování zabudované energie vedoucí k provázanosti zemědělství a stavebnictví (např. prefabrikované dřevěné konstrukce se slaměnou izolací pro energeticky pasivní výstavbu). • Rozšíření konceptů lokalizace ekonomiky (prosazovaných dnes např. britskými Konzervativci)
bodů
Správa, informovanost, akce, vzdělávání Obecňáček dostavba školy 12 relaxačně-sportovně-společenské centrum (velký víceúčelový prostor + 8 několik menších, specializovanějších) 6 klub pro seniory tvůrčí aktivity 4 mateřské centrum víc akcí 2 obecní rozhlas tanec, aerobik, tai-chi vyuţití kostela pro amatérské 2 koncerty zavedení obecní policie 1 nové obecní vývěsky u nových 1 aktivit cvičení s dětmi 1 krouţky pro starší sociální sluţby pro starší občany akce pro důchodce - výlety, divadlo klubovna pro mládeţ internet pro veřejnost, asistence pro jeho pouţití jazykové kurzy
bodů
Doprava – Veřejné prostory, ráz a rozvoj MHD, silniční, obce pěší, cyklo cyklostezka a stezka pro pěší Přímé spojení kolem vesnice s napojením na 22 na metro 4 veřejné prostory, parky radiála směrem obchodně společenské centrum, na prahu 1 restaurace, vinárna tenis(1), volejbal(1), upodpora relaxačně sportovní centrum rampa, obchvatu výsadba stromů ve veřejných bowling(2),basketbal, beach Písnice-Libuš prostorech volejbal, multifunkční zvýšení bezpečnosti dopravy v 8 car sharing, car hřiště(1), tělocvična(1) obytných zónách pás zeleně okolo obce 3 pooling koordinace v rámci regionu cyklistika 2 doprava, sportovní a cíle cest 2 volnočasové aktivity zeleň okolo Agra 1 zatraktivnění ZŠ a MŠ: 2.stupeň paragliding spolupráce s okol. obcemi letní sjezdovka (umělý klub pro seniory povrch) zimní sjezdovka semafor na silnici JeseniceZlatníky - u kruhového objezdu in-line brusle aleje zachovat stavební mezeru mezi Zlatníky a Hodkovicemi udrţet stávající zeleň, kdyţ se kácí, tak zkoordinovat dobu výstavby nahrazovat domů v jedné ulici remízy pro zvěř zachovat historická jádra obou opravit drobné památky vesnic
bodů
bodů
Krajina, cesty v krajině, rekreace, zemědělství Cyklostezky a cesty v krajině (viz mapa) rekreačně sportovní areál - golf(2 body),
bodů
Náměty na projekty dle priority Pracovní příležitosti, 11 ekonomika a 6 podnikání vysvětlit těm, co zde nemají 5 přihlášené 4 trvalé bydliště, 4 co to pro obec 2 ekonomicky 4 2 znamená 1 obecní rozhlas 2 1 nové malé obchody, 2 1 restaurace 1 decentralizace sociálních 1 sluţeb
Náměty na projekty – schéma cest dle priority Komořany
Do Prahy Cholupice
Písnice
Hrnčíře
Průhonice Do Průhonického parku
Vestec Zbraslav
Okolo vsi
Točná
Hodkovice
Dolní Břeţany
Jesenice
Lhota
Osnice
Okolo Zlatníky vsi
Ohrobec Vrané
Zvole
Dolní Jirčany
Libeň
Prioritní bod
Okrouhlo K Vltavě a Sázavě
Libeř
Cesta do školy/práce Rekreační cesta
Výtah z analýz ke směřování obce Z výsledků dotazníkového šetření a rozhovorů s vedením obce se začínají rýsovat kontury vize obce – zde se je zkoušíme pojmenovat a předestřít některá rozhodnutí a úvahy s nimi spojené a nabízíme k nim podněty k zamyšlení.
Postoj k možnostem budoucího rozvoje
80
68
70
Pro posouzení priorit budoucího rozvoje byly vytvořeny čtyři modelové moţnosti budoucí podoby obce. Úvaha byla postavena na hlavních proměnných město/vesnice sociálně heterogenní/homogenní a ostatní údaje byly doplněny, aby celek tvořil bezrozporný obraz. Zajímavého výsledku dosáhla charakteristika 2, která je na druhém místě jak v preferencích, tak v nepřijatelnosti. Výsledky tak víceméně potvrzují vizi vesnice, a to nejen vzhledově, ale částečně i vesnickým fungováním. Počet obyvatel Sloţení obyvatel Zastavěná plocha obce Sluţby Ekonomika Místo zaměstnání obyvatel Způsob dopravy do práce Vyuţití krajiny Vzhled obce Počet obyvatel Sloţení obyvatel Zastavěná plocha obce Sluţby Ekonomika Místo zaměstnání obyvatel Způsob dopravy do práce Vyuţití krajiny Vzhled obce
60
preferovaná
50
nepřijatelná
40
24 24
30
17
20 10 0
7
3
1300 Převáţí bohatí lidé O ¼ větší neţ dnes Přibudou sportovní aktivity (golf, fit-centra apod.) a restaurace Zmizí firmy, které se zabývají výrobou (včetně AGRA), mizí méně kvalifikované pracovní příleţitosti Praha Pouze automobilem, autobus jezdí méně často neţ dnes Mizí zemědělství a je nahrazeno sportovním vyuţitím (golf, cyklo, in-line, jízda na koních) Na pohled zůstává vesnicí
Počet obyvatel 2800 Charakteristika Charakteristika Charakteristika Sloţení obyvatel Všechny skupiny obyvatel Zastavěná plocha obce Dvakrát 1 větší neţ dnes 2 3 Sluţby Přibude obchod, restaurace, sportovní aktivity (tenis, golf, cyklo a hippostezky apod.) a zřídí se i druhý stupeň školy Ekonomika Přibývá sluţeb a ubývá zemědělských aktivit Místo zaměstnání obyvatel Praha, obec, v menším mnoţství i okolní obce Způsob dopravy do práce Někteří automobilem, někteří pěšky nebo na kole, nejvíce vyuţívána MHD – autobus jezdí výrazně častěji neţ dnes Vyuţití krajiny Asi polovinu vyuţití tvoří zemědělství a polovinu sportovní vyuţití (golf, procházky, cyklo, in-line, jízda na koních) Vzhled obce Začíná se měnit v město
1500 Všechny skupiny obyvatel O ¼ větší neţ dnes Přibude obchod a sportovní aktivity v krajině (cyklo a hippostezky apod.) Struktura firem se nemění Praha, obec, v menším mnoţství i okolní obce Někteří automobilem, jiní MHD – autobus jezdí trochu častěji neţ dnes Nadále převaţuje zemědělství a je doplněno sportovním vyuţitím (cyklo, in-line, jízda na koních) a procházkami Na pohled zůstává vesnicí
Počet obyvatel Sloţení obyvatel Zastavěná plocha obce
1
3
Sluţby Ekonomika Místo zaměstnání obyvatel Způsob dopravy do práce Vyuţití krajiny Vzhled obce
2
1300 Převáţí bohatí lidé Dvakrát větší neţ dnes (výrazně se zvětší stavební pozemky) Nezmění se, za sluţbami se dojíţdí automobilem Zmizí firmy, které se zabývají výrobou (včetně AGRA), pracovní příleţitosti Praha Pouze automobilem, autobus jezdí méně často neţ dnes Mizí zemědělství a je nahrazeno soukromými oplocenými zahradami Rozpadá se na několik uzavřených komunit
4
1. vize – zůstat vesnicí Je ale otázkou, zda má obec být vesnicí včetně vesnického fungování a stylu ţivota nebo jen vzhledem . Vesnice dle vzhledu Vesnice je jiţ dlouhou dobu spojována s určitým druhem krásy a malebnosti. Lidé mají rádi lidové stavby, siluety vesnic s kostelem a střešní krajinou zvedající se z ovocných sadů, blízkost volné krajiny s úvozy, mezemi cestami, kapličkami, blízkost lesa jako synonyma přírody… Kouzlo vesnic se ale postupně ztrácí. Rozšířený názor hledá příčinu onoho „ztrácení se“ ve ztrátě vkusu. Podstatný rozdíl je jinde – vše, co se nám dnes zdá malebné a krásné vzniklo proto, aby to bylo účelné. Trámy především nesou strop či střechu, jen někdy se ozdobí řezbou, okenice chrání před povětrností, stromy na návsi a dvoře zlepšují mikroklima a znesnadňují šíření poţáru, aleje a úvozy chrání cesty před větrem a kaple a boţí muka připomínají lidem duchovní hodnoty a vzdělávají je. Forma vesnice tak vznikla na základě potřeb a účelnosti – jaksi samozřejmě. Pokud se změnil způsob obţivy, zábavy, vzdělávání, je logické, ţe ona samozřejmost je pryč. Pokud se nám ale líbí původní staré formy a chceme zachovat ráz, který tvoří, můţeme se vydat jednou z těchto moţností: • Kopírování historických budov bez historického způsobu života. Můţeme stavět repliky historických vesnic a objektů. Výsledkem budou kulisy, ne praktické bydlení. • Kopírování historických budov včetně historického způsobu života. Můţeme stavět repliky historických vesnic a napodobovat i historický způsob ţivota. To je skanzen – kterým takové pokusy vţdy jsou, i kdyţ se za vstup neplatí.
• Poučené využití a zjednodušení. Můţeme pochopit, jak a proč vznikly formy, které se nám líbí a pouţívat je při novém navrhování, ale ne všechny a doslovně – s jejich pochopením je moţné je upravovat do té míry, aby neztratily svoji podstatu. Zároveň je to ale potřeba dělat důsledně ve všech měřítkách – v měřítku stavebního detailu, jednotlivých domů i celé struktury vesnice. Dům ve tvaru krychle se přidáním vyřezávaných dřevěných rámů oken romantickou chaloupkou nestane, stejně jako chaloupky uspořádané jako Baťovy domky ve Zlíně nevytvoří dojem vesnice. Dokonce je moţno tvrdit, ţe větší měřítko je důleţitější, neţ menší – snadněji přestavíme jeden detail neţ celý dům a jeden dům neţ celou vesnici. • Nepoučené využití a zjednodušení. Můţeme libovolně kombinovat historické prvky a nezabývat se jejich původem. A pak se jen divit, jak to, ţe i kdyţ je to skoro jako to staré, tak to přece jen nějak není ono. Kterákoli cesta, která vede k cíli, (posledně uvedená nevede) jiţ není samozřejmá jako dříve, a proto stojí úsilí a není moţná bez koordinace, resp. plánování. Proto se musí vedení obce tímto tématem zabývat, pokud tak neučiní, vesnický ráz bude nadále mizet. Je to ale velmi obtíţné – jak zvolit míru, aby se přílišným přiblíţením k historickým formám neznemoţňoval moderní ţivot ani přílišnou volností ráz nevyprchal. Vesnice dle fungování Vesnici od města dříve odlišovaly především následující rysy: • Obživa obyvatel je závislá na půdě – Dříve téměř všichni obyvatelé pracovali v zemědělství, moderní formy velkokapacitního (někdy také nazývaného
průmyslového) zemědělství potřebu pracovní síly radikálně zmenšily. Současné cesty jsou zejména ekologické a permakulturní zemědělství, agroturistika a sluţby pro tzv. měkkou turistiku, hippoterapie nebo produkce některých druhů biopaliv. Tyto aktivity mají také pozitivní vliv na krajinu. • Ekonomická soběstačnost – většina vypěstované úrody byla ve vesnici spotřebována, základní řemesla byla v obci taktéţ zastoupena. Snaţit se dnes o ekonomickou soběstačnost znamená zaměřit se na region (byť malý). Kromě standardního obchodu reprezentovaného přesuny zboţí (a v rámci soběstačnosti hledání krátkých vzdáleností a nakupování výrobků z okolí) mohou dnes k ekonomické soběstačnosti vést decentralizované sociální sluţby či vzdělávání (domácí školky a školní vzdělávání) • Sociální vazby obyvatel převážně v rámci vesnice – protoţe vzhledem k výše uvedenému dříve nebyl důvod cestovat. Dnes v zázemí Prahy nelze dosáhnout vesnického fungování. Přesto povaţujeme za uţitečné snaţit se mu přibliţovat, protoţe to můţe vést k pozitivním efektům. Snaha o přibliţování se k ekonomické soběstačnosti můţe vést k menším dopadům globálních ekonomických krizí. Větší závislost na půdě by mohla vést k menší obměně obyvatel, coţ by mohlo přispět ke stabilitě sociálního prostředí a vztahů v obci. Zvyšování podílu sociálních vazeb v rámci vesnice můţe vést ke zkvalitnění veřejného ţivota v obci. Je potřeba ale místo snahy o návrat do minulosti jejím napodobováním hledět do budoucna – pouţít pouze principy a naplnit je moderním (často nutně inovativním) způsobem.
2. vize – výjimečná kvalita Hans Magnus Enzensberger se zabývá myšlenkou, ţe v dnešní době nejsou v zemích bohatého severu luxusem přebytky ani kvalita výrobků, ale věci nehmotné povahy, které jsou svoji podstatou omezené a tudíţ je nelze masově průmyslově replikovat. Vyjmenovává šest luxusních statků pro nadcházející dobu: • Čas – nejde o to mít moře času a nudit se, spíše moţnosti nakládat se svým časem nezávisle – sám se rozhodovat co budu v danou chvíli dělat, nikoli dle toho, co je mi umoţněno termíny či očekáváními druhých. V situaci obce se jedná především o čas strávený dopravou, který, pokud je předem nevypočitatelný, neumoţňuje jednotlivci hospodařit se svým časem (coţ je bezpochyby současný problém obce). • Pozornost – média, reklama, politická a náboţenská agitace, sport, senzační zprávy – to vše dnes bojuje o pozornost člověka. Rozhodovat o tom, čemu budu věnovat pozornost, zda tomu, co na mne útočí, či sportu, duchovním věcem nebo svým sousedům, přátelům a vlastním dětem – v tom je dnes moment přepychu. • Prostor – co pro hospodaření s časem znamená svázanost diářem s termíny, znamená pro prostor hromadění – hromadění lidí v dopravních prostředcích, nákupních centrech, rekreačních areálech i příměstských obytných zónách vytváří ve všech případech přeplněnost a nemoţnost svobodného pohybu. V současných luxusních interiérech dominuje volný, otevřený prostor s minimem nábytku a předmětů, kvalita se projevuje v pouţitých materiálech a detailech, nikoli v mnoţství. Prostor je
neobnovitelný statek a jeho největším ohroţením je zaplňování podruţnostmi, které znemoţní dělat to, co je pro nás podstatné. • Klid – hlučná doprava, výroba, ječící rádio ze sousedství, prodejní agenti a cesťáci – přepychově si ţije ten, kdo se tomu všemu můţe vyhnout. • Příroda – jíst jídlo bez chemických látek, dýchat čistý vzduch či umoţnit svým dětem hrát si v parku nebo v lese dnes není samozřejmostí a nemůţe si to dovolit kaţdý. • Bezpečnost – nejproblematičtější z nových luxusních statků. Touha po bezpečí nejen před kriminálními činy, ale například také bezpečnost při dopravě a pobytu ve veřejném prostoru vede k eskalaci výdajů za bezpečnostní agentury a stále větší SUV (polotorénní) automobily, ale také k navrhování sociálně kontrolovatelného veřejného prostoru a car-free obytných celků. Z naší zkušenosti bychom přidali ještě jeden luxusní statek: Přirozený pohyb – je nutnou podmínkou fyzického zdraví, ale dnes ho má přirozeně málokdo. V dělnických profesích se občas vyskytuje rutinní opakování téhoţ pohybu nebo těţká dřina, „bílé límečky“ mají naopak málo pohybu a ve městě ho lze často vykonávat pouze ve specializovaných prostorech – musí proto vynakládat poměrně značné mnoţství peněz na návštěvy fitness center, plaveckých bazénů, boulderů či dalších sportovišť.
Výstupy setkání s veřejností tyto trendy jasně potvrzují.
Ad 2. vize – predační x udržitelná Udržitelný – je to takový luxus, u kterého je moţné, aby se časem masově rozšířil. A protoţe lidé rádi napodobují úspěšné, časem se z luxusu stane standard. Čaj a káva, knihy, teplá voda, klimatizace, cestování pro potěšení, zoologické zahrady… to vše bývalo v dříve luxusem. Nověji internet nebo mobilní sítě – kdyţ byly jednou vybudovány infrastruktury víceméně pro společenskou elitu, umoţnily svojí snadnou moţností rozšiřování napojení širokým vrstvám.
Naproti tomu jsou i formy luxusu, které se rozšířit nemohou, protoţe naráţejí na hranice zdrojů (prostoru, surovin atd.) dostupných v dané společnosti, takţe by svým šířením zničily samy sebe. V momentě, kdy si u takové formy luxusu elita dostatečně včas uvědomí, ţe jejím dalším rozšiřováním bude ohroţena její podstata, často dojde k tomu, ţe se zavedením ochranných opatření znemoţní nadměrné šíření. To se dnes děje například u luxusní potřeby kontaktu s neporušenou
přírodou – která se naplňuje formou návštěv národních parků či rezervací. Zájem o vyhlášená místa dnes vzrůstá natolik, ţe aby nebyly mnoţstvím návštěvníků zničeny, musí se vstup stále více omezovat, coţ v praxi znamená zpoplatňovat (mj. i u nás je tento zatím málo rozšířený postup doporučován ze strany MŢP). Protoţe nutnou podmínkou pro takové formy luxusu je zabránit jiným v jejich vyuţívání, ţe budeme tuto formu nazývat luxusem predačním.
Tabulka: Predační x udržitelná forma luxusu a jejich důsledky pro obec; podstatnost řádku vyjádřena odstínem zvýraznění levého sloupce zelenou barvou.
3. prostor
2. pozornost
1. čas
Predační forma Moţnost pro obec nerelevantní. Jedinou formou je rentiér – tedy ten, kterému zajistí dostatečný příjem pouze úroky z rodinného jmění a nemusí tak místo svého pobytu vázat na obţivu (a případně někam dojíţdět). V obci se pravděpodobně nevyskytne z jiného důvodu neţ patriotismu (pokud ho zajímá příroda i pokud ho zajímá ruch velkoměsta, bude bydlet jinde).
Predační forma neexistuje.
Protoţe prostoru je omezené mnoţství, je snahou si ho koupit. Vznikají tak velká sídla s vlastními tenisovými kurty a vnitřními bazény, soubory bydlení na soukromém golfovém hřišti, vlastnění více nemovitostí v různých prostředích (velkoměsto, hory, moře, ranč). Prostor je pak privatizován a poměrně málo vyuţíván. Případné rozšíření této formy v obci by vedlo k postupnému rozšiřování ploch zahrad (i dalších soukromých oplocených pozemků) a vytlačování zemědělství z krajiny a k degradaci veřejného prostoru (majitel několika hektarové zahrady náves, park nebo dětské hřiště nepotřebuje). Predační forma měří prostor metry čtverečnými.
4. klid
Klid zajistí dostatečné oddělení od okolí – obvykle vysoká a silná zeď.
Udržitelná forma Forma umoţňující důslednou kontrolu vlastního času pravděpodobně není moţná. V obci je problémem z hlediska nakládání z časem zejména nevypočitatelnost dojíţdění. Zavedení spolehlivého systému (doprava s nezávislým koridorem) do obce je mimo reálné moţnosti. Je moţné snaţit se o několik navzájem se podporujících kroků: minimalizovat závislost na dojíţdění podporou sluţeb a pracovních příleţitostí v obci. společně s dalšími obcemi minimalizovat problematický směr dojíţdění podporou sluţeb a pracovních příleţitostí v jednom ohnisku v regionu (v Dolních Břeţanech nebo v Jesenici). lobovat společně s dalšími obcemi za dopravní systém s nezávislým koridorem do ohniska v regionu a zajistit co nejlepší spojení obce s tímto ohniskem (vč. pěších cest, cyklostezek). Promyšlení priorit a jednání dle nich. Jde o osobní věc přímo nezajímavou pro vedení obce. Nepřímo se týká školy – předpokladem je naučit se systémovému myšlení a stanovování priorit. Udrţitelné formy jsou postaveny na třech principech, které umoţňují šetřit prostor: Sdílení prostorově náročných aktivit více uţivateli (veřejná prostranství, rekreační zeleň, sportoviště). Rozumná úvaha, jaké vyuţití prostoru je opravdu přínosné a bude poté skutečně vyuţíváno. Kvalitní uspořádání prostoru – je důleţité na všech úrovních. Není podstatné, kolik plochy komunikací v obci je, ale jak se po nich dostanu, kam potřebuji, ani kolik je parků či dětských hřišť, ale zda jsou dobře rozmístěná a přístupná. Totéţ platí v menším měřítku i o uspořádání zahrady a domu Udržitelná forma měří prostor efektivitou využití. O formě rozhodne celkové uspořádání obce a velikost a uspořádání nových parcel. Klid zajistí slušnost, ohleduplnost a schopnost dohodnout se. Toto lze ze strany vedení obce těţko ovlivnit. Lze regulací zakázat vysoké zdi, ale nelze přikázat slušnost. Lze ale ovlivnit to, aby nepřibývaly provozy s rušivou funkcí v těsném kontaktu s obytnou zástavbou, ale vymezit jim plochy jinde, nebo je na území obce vůbec nepustit.
Společný jmenovatel
7. přirozený pohyb
6. bezpečnost
5. příroda
Ad 2. vize – predační x udržitelná Predační forma Podobné jako prostor – objevuje se privatizovaná příroda. (soukromých obor o několika kilometrech čtverečných je v Čechách jiţ několik) Vede k neprůchodnosti krajiny pro obyčejného člověka.
Udržitelná forma Cestou je rozmístění přírodních prvků rovnoměrně po území. Pro to je podstatná koncentrace a hierarchie sídelní struktury (=vytvoření kompaktních sídel, mezi nimiţ je dostatek prostoru pro přírodně blízké útvary) a zajištění prostupnosti krajiny (cesty, průchody/průjezdy „mezi ploty“ - nevytváření velkých oplocených ostrovů bez mezery pro cestu), aby se lidé k přírodě blízkým prvkům mohli snadno dostat. Základním principem je zajistit bezpečnost nepřetržitým dohledem nebo V obou oblastech bezpečnosti platí, ţe udrţitelnou formou je takové projektování, které vytvoří hmotnou přenosem následků nebezpečné situace na jiné. V oblasti bezpečnosti strukturu, která nebezpečné chování neumožní a nebude proto třeba tak důsledné a náročné kontroly. automobilové dopravy se zde uplatňují dva principy. V případě automobilové dopravy to jsou obytné ulice, kde změny výškové úrovně a zatáčky znemoţní rychlou První se týká vztahu chodec-automobil. Ten se řeší důsledným oddělováním jízdu (a ještě je v dobře navrţené obytné ulici místo pro stromy i dostatek parkovacích stání). Paradoxem obce obojího –vytvářením pěších ostrůvků mezi silničními komunikacemi je větší bezpečnost ulic ve staré zástavbě, neţ těch nových. (obchodní centra, sportovní areály a dětská hřiště, soukromé zahrady). Z hlediska bezpečnosti před trestnými činy je důleţitá sociální kontrola. Ve větším měřítku (odpovídajícím Druhý se týká nebezpečí nehody – výchozím předpokladem je akceptování jedné vesnici) to znamená zástavbu s různými funkcemi, aby se tam po celý den někdo zdrţoval (tj. mix bydlení nehod jako běţné součásti provozu a snaha případné nebezpečí při nehodě a pracovních příleţitostí, které ho nebudou rušit). přenést na druhou stranu. Bezpečí velkých a těţkých aut se totiţ projeví V měřítku jednoho veřejného prostoru je třeba, aby byl přehledný a přehlédnutelný, zejména ve výšce očí – bez zejména při sráţce s autem malým . míst „za dvěma rohy“. Z tohoto důvodu je třeba opatrně nakládat s keři a jehličnatými stromy a raději je Bezpečnost před trestnými činy se řeší uzavřenými komunitami s placenou nepouţívat. ostrahou. Vede k vytváření technických prostředků a prostředí pro pohyb, jako jsou Prostupnost krajiny, pěší cesty, cyklostezky – umoţňují chůzi, běh, jízdu na kole či in-line bruslích, ale i fitness centra, wellness centra, sportovní areály. s kočárkem. V dnešní rychlé době je důleţité, aby byly nastaveny tak, aby je bylo moţno vyuţívat pro cestu do Ve vesnické struktuře, kde je malá koncentrace obyvatel, aby se „uţivily“ je zaměstnání, do školy či na nákup – tedy aby se pohybem zároveň splnila nějaká další uţitečná věc nebo aby moţné, aby je vyuţívali pouze ti, kteří za nimi dojedou poměrně daleko cesty vedly k zajímavým cílům. V případě obce to znamená směrovat je zejména na Dolní Břeţany, případně automobilem. Jesenici, cyklostezky poté i ke vzdálenějším cílům – Posázaví, Průhonice, Zbraslav, Praha. V současné době je prostupnost krajiny pro chodce velmi špatná (cest málo a jsou směřovány k obhospodařování polí, nikoli k procházkám) a cyklistika v oblasti mimo sídlo je vysloveně nebezpečnou záleţitostí. Dále sem patří prostor pro hraní dětí – hřiště nebo les. Dalšími, v obci jiţ hůře uplatnitelnými moţnostmi, jsou jednoduchá víceúčelová hřiště, vyuţívání školních tělocvičen pro rekreační sport. Všechny formy spojuje potřeba si to, co je vzácné přivlastnit a zabránit Jednotlivé formy spojuje snaha to, co je vzácné chránit a rozvíjet. Výsledkem je pestrá sociální i krajinná tím jiným ve vyuţití dané věci. Výsledkem je vydělování se - vedou mozaika - rozmanitost. k vytváření uzavřených enkláv lidí podobné sociální skupiny. Udrţitelné formy společných zařízení mají také obvykle niţší provozní náklady – někdy za cenu zvýšených pořizovacích nákladů (obyčejná x obytná ulice), někdy i při srovnatelných pořizovacích nákladech vzhledem k uţitku (squash arena x cyklostezka)
Volba mezi oběma způsoby naplňování luxusních statků je v podstatě volbou mezi moţnostmi být kvalitní obcí pro bohaté, být kvalitní obcí pro všechny a být jen obcí pro všechny. Pro kvalitu (ať uţ pro kteroukoli z obou moţností) je nutné sladit navzájem tyto klíčové body: uspořádání a velikost nových stavebních parcel, prostupnost krajiny a možnosti volnočasové infrastruktury, uspořádání a kvalita veřejných prostor
