Zlatníky - Hodkovice
Strategický plán obnovy venkova analýzy - výtah
Leden 2009
Zdroje pro analýzy Setkání s občany – 5. června 2008, 39 účastníků Dotazníkové šetření – červenec–srpen 2008, 182 rozhovorů Vlastní odborné průzkumy a rozbory
Zpracovatelský tým vedoucí projektant sociologie zeleň a krajina ekonomika
Ing. arch. Petr Klápště Bc. Miloš Říha Ing. Eva Klápšťová Ing. Stanislav Kutáček (Trast pro ekonomiku a společnost)
spolupráce – sociologie Mgr. Hana Ţáčková konzultace – krajina Mgr. Eva Chvojková (Ametyst o. s.) konzultace – širší vazby Ing. arch. Vlasta Poláčková (Urbanistický atelier UP24)
Obsah a „návod k použití“
!
Kaţdé téma je zakončeno stranou shrnující nejdůleţitější zjištění a navrhující moţná opatření. Tato strana je vţdy označena vykřičníkem v oranţovém poli
Prezentace má šest částí (nadpisy tvoří hypertextové odkazy): Výsledky setkání s občany Širší vztahy – týkající se fungování středočeského regionu Ekologie a krajina – patří sem přírodní podmínky a ekologická stabilita, krajina a její potenciál pro rekreaci, estetika a významné prvky, identifikace s místem, paměť a příběh místa, hygiena ţivotního prostředí. Ekonomika a pracovní příležitosti – patří sem práce a pracovní příleţitosti, soběstačnost a závislost, lokální ekonomika, zdroje a hospodaření obce, doprava a dopravní infrastruktura. Lidé, vztahy, sociální oblast – patří sem skladba obyvatel, vztahy v obci, ráz / charakter obce, vedení obce a politická participace, spolková činnost a kultura, sluţby a volnočasová infrastruktura, vzdělávání, bezpečnost, diverzita bydlení, spokojenost s bydlením, vyuţívání veřejných prostor, celkové charakteristiky obce (v prezentaci byly oproti zprávě méně podstatné oblasti vynechány). Shrnutí – patří sem trendy a shrnutí nejpodstatnějších závěrů z celých analýz V prezentaci jsou uvedeny pouze vybraná důleţitá data a shrnutí a doporučení. Další data a zdůvodnění závěrů a doporučení obsahuje textová zpráva, uspořádaná podobně jako prezentace.
Nejdůleţitější závěry na jednotlivých stranách jsou psány zeleně opatření
Konkrétní navrhovaná opatření jsou psána červeně a označena šipkou.
Setkání s občany 5. června 2008 39 účastníků
Výstupy setkání s občany
Pozitiva vedení obce, výborný starosta, vstřícnost obecního úřadu blízkost hlavního města není velká zastavěnost zájem/péče o rozvoj, zkrášlování vesnice technická infrastruktura, inţenýrské sítě bezva hasičské sbory škola klid, klidné bydlení, klidné prostředí bez průmyslu a komerčních zón panely - ochrana domů č. 46/58 nový asfalt. povrch komunikací hodně zeleně zákaz průjezdu kamionů prostor pro rozvoj čistý vzduch (mimo komunikace) akce pro děti zubní ordinace úklid obce - setkání Kříţek - Hejdukovi úprava hřbitova a okolí
hezké posezení u pomníku (Zlatníky) - lavičky, květiny zastávky pro autobus krásné rybníky bezva rybařský spolek anonymita Prahy hříště pro děti kravín - zabraňuje jinému hloupějšímu vyuţití
Prefev kolika renční skupinách body zmíněno 9
3
5 4 3 2 2 2
2 1 2 2 1 1
1
2
1 1 1
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Výstupy setká- Negativa malá frekvence MHD a chybí přímé spojení na ní s občany
Dvě nejpalčivější oblasti jsou problémy s dopravou a neprostupnost a špatný stav krajiny.
Metro pěší a cyklo. spojení do okolních obcí, cesty pěší, cyklo stezky v krajině, rekreační a procházkové trasy chybí lesy a koupání, rekreační trasy doprava - hustota a hluk ZŠ jenom do 5. třídy, nedostatečná kapacita ZŠ společenský klub, hospůdka, klubovna mládeţe, důchodců, místo setkávání lidí zásobování v obcích, obchody, krátká otevírací doba prodejny, malý sortiment:ovoce, zelenina, maso hospoda - hluk, nepořádek okolo a nedodrţování otevírací doby pomalá výstavba výjezdové kulturní akce kriminalita - vykrádání aut a domů urbanistické propojení obcí, chybí spojka Zlatníky - Hodkovice Libeňská ulice - překladiště odpadů staveb firem + hluk i o víkendu Zlatníky u čp. 46 - neseká se tráva kam s dětmi vycházejícími z páté třídy? okolní obce je nechtějí nebezpečná jízda na kole v ulici ke Školce jezdí řidiči šílenou rychlostí chybí přechody pro chodce, světelné křiţovatky špatný stav chodníků od Kostela aţ k ulici na Drahách a dál na Libeň chybí veřejné osvětlení mezi Zlatníky a Hodkovicemi chybí sportovní vyţití mládeţe - kolo, brusle, skateboard (10-20 let) pomalý rozvoj občanské vybavenosti lidé bydlící v obci bez trvalého bydliště - nejsou peníze z daní chybí sportoviště (tenisové kurty), malé sportovně-kulturní vyţití
Prefev kolika renční skupinách body zmíněno 15
3
7
2
5 5 4
2 3 3
4
3
3
2
3
3
3 2 2
1 1 1
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3
Výstupy setkání s občany
Nejvíce palčivým je problém dopravy, ale výrazně více jsou preferovány náměty z oblasti rekreace a kultivace krajiny. Účastnící setkání pravděpodobně nepovažují zlepšení dopravní situace za reálné.
náměty relaxačně-sportovní centrum + společenský klub; golf, tenis, volejbal, U-rampa, tanec, aerobik, taichi, bowling (pozn. tučně vyznačené aktivity se opakovaly) cyklostezka a stezka pro pěší kolem vesnice (oddělení vesnice a pole, alej stromů) nové, malé obchody zatraktivnění ZŠ a MŠ - zvýšení zájmu, přístavba, rozšíření do 9. třídy vyuţití kostela pro amatérské koncerty sociální sluţby pro starší občany pošta zachovat mezeru mezi obcemi Zlatníky a Hodkovice, nespojovat obce souvislou zástavbou zavedení obecní policie důchodci - akce, výlety, divadlo vyuţití trávy z pozemků klubovna pro mládeţ metro Písnice - kyvadlová doprava častější odvoz nebezpečného a velkého odpadu autobusy - častější spoje, přímý spoj internet pro veřejnost zkvalitnění silnice mezi Zlatníky a Hodkovicemi, chodník, osvětlení omezení parkování u Zlatíček (placené, parkovací boxy) péče o tělo i duši jazyky, tvůrčí aktivity klubovna důchodci od bytovek (Hodkovice) spád vody do rybníka městská linka Písnice - kyvadlová doprava lepší pivo zkoordinvat dobu výstavby domů
Prefe- v kolika renční skupinách body zmíněno
11
3
9
2
6
1
4
1
4 4 4
1 1 1
3
2
3 3 3 2 2 2
1 2 1 1 1 1
1 1 1
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Širší vztahy
Sídelní struktura kraje 1.
2.
3.
4.
Sídelní prstenec okolo Prahy (fialová) – území jednoznačně na Praze ekonomicky i funkčně závislé a s Prahou v dobrém i zlém pevně spojené. Jsou na Prahu napojeny buď přímo, nebo přes první větší město rozvojových os. Rozvojové osy (červená) – pásy vycházející z Prahy hvězdicovitě podél dlouholetých důleţitých dopravních tepen, leţí na nich všechna důleţitá středočeská města. I kdyţ jsou dále od Prahy, spojení je přímé a rychlé. Jejich síla je v koncentraci – tím, ţe leţí na koncentrovaných (= zároveň rychlých) dopravních tazích, mají řadu příleţitostí, tím, ţe vytvářejí koncentrované městské formy, mají kvalitní sluţby i volnou krajinu „mezer“ poblíţ. Oblasti „mezer“ mezi osami (bílá) – poskytují rekreační i zemědělské zázemí prostoru prstence a os. I kdyţ jsou blízko Prahy, spojení do ní vede přes osy a je pomalejší. Jsou cíli jednodenních výletů a byly obsazeny v první vlně chataření jiţ za První republiky (Posázaví, Český kras…). Periferie (modrozelená) – místa, kde lišky dávají dobrou noc. Spojení na Prahu je opět přes osy, obvykle pomalé a dlouhé, do jiných krajských měst je téţ daleko. Ty šťastnější se zachovalou a vyhlášenou přírodou (Kokořínsko, Blaník, Brdy) jsou romantickými oázami pro chalupáře a víkendové návštěvníky z kraje.
1
2 3
4
Problémem Zlatníků-Hodkovic a okolí je, že leží v prstenci okolo Prahy v místech, kde chybí výrazná osa a přirozené centrum – město. Proto má jednak horší dopravní spojení než řada jiných obcí, a také nemá vůči závislosti na Praze (ekonomické, sociální – školství, zdravotnictví) zatím reálnou alternativu. Je třeba podpořit snahu Dolních Břeţan stát se městem.
Ekologický pilíř udržitelného rozvoje
Ekologie – příroda a krajina
Půda
Půdy na území obce jsou převáţně nadprůměrně aţ vysoce kvalitní Hlavní typy půd, které se na území Zlatníků - Hodkovic nalézají jsou: hnědozemě, hnědé země, černice a gleje. Jsou to střednětěţké aţ těţké půdy. Přestoţe se v obci nenacházejí půdy ohroţené vodní erozí, definované v příloze 2 nařízení vlády 103/2003 Sb., k erozi zemědělské půdy zde dochází, především díky velkým otevřeným celkům orné půdy bez protierozních opatření a s minimem prvků rozptýlené krajinné zeleně.
Vývoj využití krajiny
Hodkovice
Hodkovice
Zlatníky
Zlatníky
Ubylo pásů trvalých travních porostů, které fungovaly jako protierozní opatření a posilovaly ekologickou stabilitu. Malé mnoţství izolovaných lesů je nedokáţe nahradit
Ekologická stabilita
Hodnota koeficientu ekologické stability pro území obce je extrémně malá: 0,04, coţ znamená území s maximálním narušením přírodních struktur
Ekologická stabilita Stupeň ekologické stability krajinných prvků
Kostra ekologické stability zaloţena především na drobných vodotečích a jejich vegetačních doprovodech a několika menších plochách lesních a trvalých travních porostů. Vodoteče a jejich vegetační doprovod a některé další krajinné prvky jsou v severní části katastru Hodkovic v současné době degradovány stavbou silničního okruhu kolem Prahy.
Prvků kostry ekologické stability je málo a netvoří propojenou síť, což ještě snižuje jejich účinek
Funkčnost územního systému ekologické stability
ÚSES je legislativním nástrojem ochrany ekologické stability, skládá se z biocenter a biokoridorů. Biocentra jsou plochy, které svou velikostí a ekologickým stavem umoţňují trvalou existenci cílovým druhům organismů. Biokoridory jsou liniové prvky (vodoteče a jejich vegetační doprovod, meze…), které spojují biocentra a vytvářejí tak síť stabilních prvků v krajině. Umoţňují úkryt a migraci jednotlivých organismů.
Část prvků ÚSES je dnes nefunkčních nebo částečně funkčních, existují tedy „jen na papíře“
Hodnocení vyváženosti obce Graf: Hodnocení stavu jednotlivých aspektů prostředí (pilířů udrţitelného rozvoje) obyvateli (nejlepší hodnocení =1, nejhorší hodnocení =5) (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182) 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0
2,6
Ekologický pilíř
2,9
Ekonomický pilíř
2,8
Sociální pilíř
Je zajímavé, ţe i přes velmi špatnou ekologickou stabilitu je ekologický pilíř udrţitelného rozvoje hodnocen nejpozitivněji – je zřejmé, ţe obyvatelé srovnávají obec především s jejím nejbliţším okolím, které je na tom stejně špatně či hůře. (ač respondenti brali kromě ekologické stability i další rysy – např. hygienu ţivotního prostředí, těţko lze předpokládat, ţe by výrazně zlepšily výslednou hodnotu)
Přírodní prostřadí a ekologická stabilita – shrnutí a opatření Krajina v okolí obce je značně ekologicky nestabilní. V současné době dochází k dlouhodobé degradaci některých krajinných prvků a s realizací plánovaných stavebních záměrů (SOKP, D3) se tato degradace dotkne i některých dalších.
K rehabilitaci krajiny doporučujeme vybudovat síť rozptýlené krajinné zeleně a malých vodních ploch, včetně prvků územního systému ekologické stability (biocentra a biokoridory). opatření
Projekt zaloţení prvků Územního systému ekologické stability a jejich následná realizace Revitalizace vodních toků a jejich vegetačního doprovodu; včetně zachování vodního toku a rekonstrukce vegetačního doprovodu v plánované průmyslové zóně. Protierozní opatření (např. zasakovací pásy, liniová zeleň proti větrné erozi).
!
Krajina a její potenciál pro rekreaci, její estetika – cestní síť Obrázek: Krajina s rekreačním potenciálem (zdroj: ÚAP ORP Černošice, 2008) Ve správním území obce se v krajině místa s rekreačním potenciálem nenalézají Krajiny s rekreačním potenciálem v širším okolí obce jsou údolí Vltavy, lesnatý pás na jih od obcí Psáry, Libeř a Okrouhlo a Dolní Posázaví Obec by mohla těţit z polohy na spojnici těchto území a hustě osídlených oblastí na jihu a jihovýchodě Prahy, ale neděje se tak (nejsou cesty, které by spojení vytvořily – cyklo, hyppostezky) – viz další strana.
Krajina a její potenciál pro rekreaci, její estetika – vnímání obyvatel Tabulka: Výstupy otázky „Uveďte jedno místo v blízkém okolí obce, které se Vám zdá hezké.“ (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182) Odpovědi potvrzují obecnou tendenci povaţovat v krajině za pozitivní přírodě blízké prvky.
Tabulka: Výstupy otázky „Uveďte jedno místo v blízkém okolí obce, které se Vám zdá ošklivé.“ (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182)
Kolikrát zmíněno
Další odpovědi (zmíněny 4x a méně)
neodpověděl
34
nic
29
lom Kamínek
11
rybník pod Kovárnou, les nad Libří, ke Břeţanům, Průhonice, Kamenice, cesta do Písnice, nový rybník, Dolní Břeţany, Vestec, Průhonický park, rybník, fotbalové hřiště, za domem, Na drahách, les remízek, dětské hřiště, louky a pole okolo obce, Jesenice, rybník Pytlík, kemp Oáza, Libeř + úsek nad Oázou, rybník za Hodkovicema, obec-jih, les u Psár, vrch Závist, Horní Jirčany-les, pole-východ obce, ulice Nová, hřiště, točná, blízké lomy, letiště Cholupice, les u Lhoty, Kaštanka, vrba v poli, křiţovatka mezi Libří a Zlatníkama, rybník v D.Břeţanech, Zlatnické hřiště, Lhota u D. Břeţan, Ţampach, všude okolo, cesta do polí proti č.p.90, jezírka za čističkou, kolem silnic směr Libře, Záhořanské údolí, lesík za obcí, chráněný potok, Zlatnická tvrz, Zlatníky-pole na jihu, Ohrobec, Psáry, Písnice, zahrady naproti hřbitova, Jílové, Ládví, alej u jezera
Břeţanské údolí 10 Výroky jsou zaznamenány doslovně, některé by bylo možno sloučit, protože se věnují témuž problému, ale v malých četnostech odpovědí by přínos neodpovídal riziku nepřesnosti.
Kolikrát zmíněno neodpověděl
35
nic
30
kravín, okolí kravína 26 stavba dálnice
17
cesta na Písnici
7
Hodkovice
6
černá skládka
6
Další odpovědi (zmíněny 4x a méně) starý rybník Hodkovice, Zlatníky-park, silnice do Vestce, Kamenná, cesta z Hodkovic do Břeţan, D.Břeţany, vrakoviště u Hodkovic celé okolí, silnice Hodkovice-Zlatníky, průmyslová zóna Hodkovice, silnice na Jesenici, hřbitov, směr na Břeţany za obcí, Písnice, silnice, rybník, hnojné plato, cesty, nepořádek v okolí, secondhand, Jesenice, posekaná tráva na obecních pozemcích, ulice k remízku - skládka, stavba u Jesenice, sídliště Jesenice, remízek za kovošrotem, za D.Břeţanama, Vestec, k Jesenici, rybník Pazderák, kovošrot
Krajina a její potenciál pro rekreaci, její estetika – cestní síť Obrázek: Cestní síť v polovině 19. stol. a dnes (zdroj: ČÚZK. Stabilní katastr, vlastní průzkumy) Krajina v okolí obce by měla zajistit moţnost kaţdodenní rekreace (procházky, projíţďky na kole případně na koni) pro místní obyvatele. Tuto funkci plní velmi nedostatečně, a to ze dvou důvodů: 1. V krajině se nachází málo přírodních a kulturních prvků, které by mohli tvořit cíl procházek či projíţděk. 2. Není vytvořená cestní síť, aby se k těmto cílům bylo moţné pohodlně a bezpečně dostat. Od poloviny 19. století do současnosti cest výrazně ubylo. Aleje kolem cest, poskytující stín a usnadňují orientaci v krajině, jsou ve špatném stavu nebo neexistují vůbec.
Graf: Jak často jste v krajině? (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182) 6
29 30
35 Velmi často
Docela často
Zřídka
Nikdy
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
43 33 35 24
33 22
8 2 Velmi často
Docela často
Novousedlík
Zřídka
Nikdy
Starousedlík
Četnost návštěv krajiny statisticky významně souvisí s tím, zda se respondent povaţuje za starousedlíka či novousedlíka. Můţeme v budoucnu předpokládat v obci trend většího navštěvování krajiny.
Krajina a její potenciál pro rekreaci, její estetika – aktivity, cestní síť Graf: Využijete následující možnosti k rekreaci, pokud by byly realizovány? (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
vycházkové stezky 72 46 29 19
17
9 7
2
Rozhodně Spíše ano Spíše ne Rozhodně ano ne Novousedlík 70
Starousedlík
hippostezky 63
60 50
41
40
29
30 20 10
18 12
22 12
3
0
Novousedlíci mají o vycházkové stezky a hippostezky větší zájem neţ starousedlíci, to potvrzuje trend naznačený na předchozí straně.
Rozhodně Spíše ano Spíše ne Rozhodně ano ne Novousedlík
Starousedlík
Krajina a její potenciál pro rekreaci, estetika – shrnutí a opatření
!
Krajina v okolí obce neplní kaţdodenní rekreace pro obyvatele. Je to dáno především dvěma důvody: 1. V krajině se nachází pouze několik málo přírodních a kulturních prvků, které by mohli tvořit cíl procházek či projíţděk. 2. Není vytvořená cestní síť, aby se k těmto cílům bylo moţné pohodlně a bezpečně dostat. Četnost návštěv krajiny statisticky významně souvisí s tím, zda se respondent povaţuje za starousedlíka či novousedlíka. Můţeme předpokládat postupně s další výstavbou bydlení v obci trend většího navštěvování krajiny.
Doporučujeme zpřístupnění krajiny vybudováním nových cest či regenerací stávajících jednak k rekreačním účelům, jednak jako bezpečných spojnic jednotlivých sídel – tak, aby bylo moţné bezpečné spojení (bez kolize s motorovými vozidly) pro pěší a pro cyklisty. Pokud moţno tak, aby byl přitom vytvořen vycházkový okruh kolem obce. opatření
Navrhnout generel pěších a cyklistických stezek, tvořený ve spolupráci s aktivními obyvateli, vlastníky pozemků a obcemi Dolní Břeţany a Jesenice. V generelu navrţené cesty postupně realizovat/upravovat. Vysázet aleje kolem cest, revitalizovat vodní toky včetně doprovodné vegetace. Zaloţit remízy a solitérní stromy. Zaloţit malé vodní plochy a přírodní koupaliště.
Identifikace s místem, paměť a příběh místa – shrnutí a opatření
!
V současné době je u mnoha obyvatel identifikace s obcí a okolní krajinou poměrně nízká. Dokladem je např., ţe téměř polovina mladých lidí do 25 let se chce z obce odstěhovat. Staré drobné objekty v krajině jsou ve špatném stavu.
Dle našich informací se se starými příběhy z obecní kroniky cíleně nepracuje. Je třeba: opatření
Obnovovat, zpřístupňovat a vytvářet nová místa (tak aby se zanechaly hmotné památky po dnešních událostech – např. památné stromy a umělecká díla), velmi originální je v tomto smyslu vrch Kamínek. Popularizovat na internetu a zejména ve škole příběhy lidí i pomístních jmen. Ve škole vyuţít příběhy a proměny k projektům. (vlastní projekty zaměřené zjišťování pozadí pomístních jmen, případě jiţ připravené projekty Cesta za předky nebo Krajina za školou.
Hygiena životního prostředí – shrnutí a opatření
!
Obec vybudovala kanalizační síť důleţitou pro čistotu vody. Je však vnímáno znečištění vzduchu, souvisí s tím, v kterém sídle respondent bydlí. Hodkovičtí pociťují větší prašnost a zápach, coţ je podle doplňujících komentářů způsobeno stavbou SOKP a provozem AGRO Jesenice, a.s. Celkově je ţivotní prostředí vnímáno převáţně jako spíše příjemné.
Stavba je dočasný jev, AGRO je naopak nejvýznamnější zaměstnavatel v obci. Kromě případných změn v provozu firmy (který zpracovatelé detailně neznají a nemohou posoudit, zda jsou moţné a reálné) lze tento negativní vliv sniţovat těmito opatřeními: opatření
Zbrzdit severní a západní větry, aby nenesly zápach do obce výsadbou stromů severně a západně od provozu AGRO. Sníţit prašnost v obci pomocí zeleně, opět zejména stromů ve veřejném prostoru poblíţ provozu AGRO.
Ekonomický pilíř udržitelného rozvoje
Ekonomika a pracovní příležitosti Z hlediska ekonomické stability nabídky pracovních příleţitostí v dnešní globální ekonomice se v krizových obdobích (např. nyní) ukazují rozhodující především tyto faktory: Odvětvová pestrost – čím větší pestrost, tím je území méně zranitelné vnějšími vlivy a recesemi v dílčích odvětvích. Lokalizace ekonomiky – čím více dodavatelských vztahů se realizuje na co nejkratší vzdálenost, tím méně se místní ekonomiky (v měřítku regionu, obec jiţ dnes nemůţe být vnímána jako samostatná jednotka) dotknou globální krize. Blízkost Prahy působí z hlediska výše zmíněných faktorů dvojznačně – přináší odvětvovou pestrost, ale také silné propojení s globální ekonomikou.
Práce a pracovní příležitosti – místo práce obyvatel Grafy: Kde pracujete/navštěvujete školu? (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182)
14 70
25 12
60
56
50 37
40
7
30 30 17
20
14
12
42 10
Přímo v obci V některé z okolních obcí
13 7 8
7
0 Přímo v obciV některé z V Praze okolních obcí
V Praze
Jinde
Jsem v domácnosti, důchodce
Jinde Jsem v domácnosti, důchodce 4
66+ 56-65
4
4
8
8
19
5
36-45
9 0
12
17
36
7
6
59
4 10
46
27
19
15-25
4 55
27
26-35
Starousedlík
79 23
12
46-55
Novousedlík
15
74 20
30
40
50
3
13 60
70
80
Přímo v obci
V některé z okolních obcí
V Praze Jsem v domácnosti, důchodce
Jinde
90
100
Novousedlíci více pracují v Praze a překvapivě také přímo v obci. To můţe být způsobeno větším zastoupení práce doma – buď jako OSVČ nebo vykonáváním činnosti nevyţadující kaţdodenní dojíţdění. Ve výsledcích novousedlíků a mladších věkových kategorií je více zastoupena práce a studium v Praze. Proto lze předpokládat, ţe pokračujícím trendem bude zvyšování závislosti na Praze. Podmínky pro podnikání jsou hodnoceny neutrálně.
Práce a pracovní příležitosti – struktura pracovních příležitostí Tabulka: zaměstnavatelé v obci dle počtu zaměstnanců - 8/2008 (zdroj: Administrativní registr ekonomických subjektů Ministerstva financí ČR) Tabulka jako bohuţel není vyčerpávající, protoţe u řady ekonomických subjektů není v databázi RES zjištěn počet zaměstnanců, ty pak v uvedené tabulce nejsou zařazeny. Jméno zaměstnanců odvětví poznámka Zemědělská výroba rostlinná i ţivočišná, potravinářství, velkoobchod, strojírenská výroba, restaurace, cca. 50 AGRO Jesenice u Prahy doprava, reality, poradenství, zpracování odpadů, výstavba pozemních a inţenýrských staveb, opravy zaměstnanců z a.s. 100-199 motorových vozidel přímo z obce FINAHO spol. s r.o. 25-49 sběr, zpracování, recyklace odpadů, maloobchod A. Bouček interier, s.r.o. 20-24 Truhlářství, velkoobchod NEWAG, spol. s r.o. 10-19 velkoobchod, elektrická zařízení, pozemní a inţenýrské stavitelství HRDLIČKA + BÍLEK s.r.o. 10-19 velkoobchod, zahradnické sluţby REZEK spol. s r.o. 10-19 velkoobchod, výstavba pozemních a inţenýrských staveb, ubytování, reality, stavební projekce Eurocar Transport s.r.o. 10-19 autodoprava, opravy motorových vozidel, velkoobchod IZOLACE KADLEC s.r.o. 6-9 izolační práce, velkoobchod NEWAG Praha spol. s r.o. 6-9 velkoobchod, elektrická zařízení, elektroinstalace Pouze sídlo firmy ALDA TRADE, s.r.o. 6-9 výroba plastových výrobků, velkoobchod, balení, reklama VORETI TZB s.r.o. 6-9 Instalatérské práce NEWAG Brno spol. s r.o. 6-9 velkoobchod, elektrická zařízení Pouze sídlo firmy MALLUCK a.s. 1-5 prodej pohonných hmot, vydavatelství, velkoobchod, reality ČZ DUO spol. s r.o. 1-5 prodej pohonných hmot, opravy motorových vozidel, velkoobchod, reality, reklama AUTODÍLY BAŠL, s.r.o. 1-5 velkoobchod Quai des Arts s.r.o. 1-5 velkoobchod, vzdělávání ANLAX (CZ), s.r.o. 1-5 tisk, vydavatelství, velkoobchod, reklama Brodský & Co., spol. s r.o. 1-5 velkoobchod, reklama, poradenství ZLAPIKO spol. s r.o. 1-5 ubytování, maloobchod Šedě podbarvené společnosti jsou navázané na stavebnictví, dá se tedy předpokládat, ţe finanční krize se jich můţe výrazně dotknout.
Z hlediska mnoţství pracovních míst v obci je pociťovaný mírný nedostatek. Důvodem bude pravděpodobně to, ţe nabídka pracovních míst neodpovídá potřebám většiny obyvatel, mezi nimiţ (na rozdíl od pracovních míst) převaţují vysoce kvalifikovaní pracovníci – viz graf na následující straně. Podmínky pro podnikání v obci jsou hodnoceny neutrálně.
Práce a pracovní příležitosti – struktura pracovních příležitostí Graf: Obyvatelé dle typu činnosti a kvalifikace zaměstnání (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182)
Velmi kvalifikované pozice tvoří dohromady 56% pracujících v obci. To je více neţ v Praze a radikálně více neţ v ČR. Bylo by naprosto nemoţné (a nesmyslné) zajistit v obci takovouto strukturu pracovních příleţitostí, byť se tomu obec s projektem Středočeského inovačního centra přiblíţí. I kdyţ spíše neţ zaměstnání stávajícím obyvatelům nabídne SIC práci pro dojíţdějící odjinud, můţe mít fakt, ţe tito lidé přes den budou pobývat v obci na její ekonomiku pozitivní efekt – přes den tam budou utrácet peníze a mohli by tak umoţnit vznik dalšího restauračního podniku, případně obchodu. To vše ale pod podmínkou, ţe se podaří zaměstnance nějak přitáhnout ze zóny na kraji zástavby přímo do centra a ţe související sluţby budou provozovat subjekty z obce.
Práce a pracovní příležitosti – shrnutí a opatření
!
Novousedlíci a mladší lidé více pracují v Praze. Pokračujícím trendem bude proto zvyšování závislosti na Praze. Pozitivním rysem je fakt, ţe novousedlíci více pracují i v obci. (práce doma – jako OSVČ nebo vykonáváním činnosti nevyţadující kaţdodenní dojíţdění). Pravděpodobně je ohledně práce takovýto trend: • Velmi silně roste vazba na Prahu. • Silně klesá vazba na sousední obce. • Velmi mírně roste vazba na vlastní obec. Zároveň mezi dnešními pracujícími obyvateli obce převaţují vysoce kvalifikovaní pracovníci.
Doporučujeme pokračovat v podpoře kvalifikovaných pracovních míst (SIC). I kdyţ jejich naprostá většina bude obsazena pracovníky mimo obec, je šance, ţe někteří se za prací přistěhují. Vytvoření těchto míst bude mít nepřímo i pozitivní dopady na moţnosti dalšího podnikání (restaurace, sluţby) tím, ţe zajistí, ţe v obci se bude zdrţovat více lidi s větší kupní sílou přes den, tedy v době, kdy je většina místních v Praze. opatření
Propojit příjemnou cestou pro pěší SIC a centrum Hodkovic a umoţnit tak nabídku sluţeb pro zaměstnance SIC.
Soběstačnost a závislost, lokální ekonomika – příjmy obyvatel Grafy: Čistý měsíční příjem domácnosti (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182) 12
30
30
13
15
30
27
25
23
25
26
20
14
12
15
10
11000 - 20000
21000-30000
31000-40000
41000-50000
50000+
Je velký rozdíl v příjmech staro- a novousedlíků – novousedlíci mají vyšší příjmy neţ starousedlíci. Příchodem nových obyvatel se tak mění sociální skladba obyvatel.
5
22
10
17 14 9
11
14 11
5
2
0
0 010 11 00 00 0 0 -2 00 21 00 00 030 31 00 00 0 040 41 00 00 0 050 00 0 50 00 0+
0-10000
23
25 23
20
16 16
10 5
25
20
15
24
33
35
35
Novousedlík
Starousedlík
01 11 00 000 0 0 -2 00 21 00 00 031 300 00 00 041 400 00 00 050 00 50 0 00 0+
11
ve Zlatníkách
v Hodkovicích
0
Soběstačnost a závislost, lokální ekonomika – výdaje obyvatel Grafy: Skladba výdajů obyvatel v Kč dle příjmových kategorií (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182) výdaje obyvatel v Kč dle příjmových kategorií
výdaje domácností přímo v obci v korunách dle příjmu domácnosti
50000 45000 40000
5000 Ostatní
4500
Dobročinnost
4000
Doprava
35000
3500
Ostatní
Bydlení
3000
Dobročinnost
Vzdělání
30000 25000
4618
2582
2976
4100050000
50000+
2417
2500
Zábava
3060
Doprava
Oblečení
2000
Jídlo
1144 1500 Vzdělání
Bydlení
1000 Zábava
20000
500 Oblečení 0 Jídlo
15000
0-10000 10000 50000+ 5000
0 0-10000
11000-20000 21000-30000 31000-40000 41000-50000
50000+
1100020000
2100030000
3100040000
V absolutních číslech výdaje obyvatel v obci s rostoucími příjmy domácnosti od příjmové kategorie nad 30 tis. Kč/měsíc nerostou. Z odpovědí na ostatní, zejména otevřené otázky dotazníku se můţeme domnívat, ţe důvody jsou zhruba tyto: o Krátká otevírací doba stávajících obchodů o Nízká kvalita sortimentu a sluţeb v obci (zejména restaurace) o Absence poţadovaných sluţeb a obchodů o Zvyk nakupovat v místě pracoviště
Soběstačnost a závislost, lokální ekonomika – firmy Pro ilustraci chování lokální ekonomiky byla vybrána firma AGRO Jesesnice u Prahy, a.s., která je nejvýznamnějším místním zaměstnavatelem a vlastní obec Zlatníky-Hodkovice (popsána v následující kapitole).
Údaje AGRO Jesesnice u Prahy, a.s.:
Hodnota lokálního multiplikátoru LM2 (se zahrnutím pouze přímých dodavatelů) i poté, co do něho zahrneme okolní obce jako „lokální“ činí 1,0336. Výsledek ukazuje, ţe kaţdá koruna, kterou firma vydá, znamená pro okolní region dodatečné 3 haléře. Lze předpokládat, ţe hodnota LM3, tedy multiplikátoru ve třetím kole (se zahrnutím chování dodavatelů), jiţ nebude vyšší.
Pokud vezmeme v úvahu údaje o zaměstnancích a o výdajích obyvatel z výsledků dotazníkového šetření, můţeme z nich vyvodit, ţe přínos zaměstnanců pro místní ekonomiku je v intervalu 2-2,5 mil. Kč, které utratí za rok přímo v obci.
Přínos výdajů firmy AGRO pro místní ekonomiku je především přes útraty místních zaměstnanců firmy. Je otázkou, zda toto platí pro firmy v obci obecně.
Soběstačnost a závislost, lokální ekonomika – shrnutí a opatření
!
Existuje velký rozdíl v příjmech staro- a novousedlíků – novousedlíci mají vyšší příjmy neţ starousedlíci, jejich příchodem se tak mění sociální skladba obyvatel. Mnoţství peněz utracených přímo v obci neroste úměrně s výší příjmu domácnosti, od příjmu 30 000 Kč/domácnost stagnuje. Přínos výdajů firmy AGRO pro místní ekonomiku je především přes útraty místních zaměstnanců firmy. Je otázkou, zda toto platí pro firmy v obci obecně.
Motivovat firmy ke zkoumání dopadů svého chování na lokální ekonomiku. opatření
Zařadit zpracování LM3 jako povinnost pro dodavatele větších zakázek obce po získání zakázky. (pozor, podmínit účast ve výběrovém řízení zpracováním LM3 by mohlo být právně problematické) Zpracovat LM3 pro firmu z jiného odvětví neţ AGRO – pro zjištění, zda se model chování bude podobat, či ne. Společně s podnikateli podrobněji popsat podmínky pro podnikání v obci a navrhnout moţnosti jejich zlepšení.
opatření
Uspořádat setkání s podnikateli, případně podniknout cílené rozhovory s podnikateli.
Hospodaření obce – shrnutí a opatření
!
Hospodaření obce je hodnoceno pozitivně, ale občané vnímají moţnost ho ovlivnit jako malou. Diskuse o prioritách obce v rámci následujících stupňů práce na strategii by mohlo tento deficit o něco zlepšit. Hodnota lokálního multiplikátoru LM2 (se zahrnutím pouze přímých dodavatelů) činí 1,52. Výsledek ukazuje, ţe kaţdá koruna, kterou vydá obecní úřad, znamená pro okolní region dodatečných 52 haléřů. Lze předpokládat, ţe hodnota LM3, tedy multiplikátoru ve třetím kole, bude ještě vyšší. Výsledky výpočtu lokálního multiplikátoru jsou pro obec v silné vazbě na Prahu překvapivě dobré. Je to ale díky převaze stavebních prací na lokálních výdajích – coţ nebude do budoucna trvalý stav.
Doporučujeme se proto dále se věnovat výsledkům výpočtu lokálního multiplikátoru a hledat příleţitosti pro zlepšení. Přimět obyvatele nemající trvalé bydliště v obci, aby si ho změnili a přinášeli tak obci daňové příjmy.
opatření
Informovat obyvatele, jaké důsledky má pro obec jejich chování (některé obce v poslední době zkouší různé způsoby informování, bude zajímavé sledovat, zda se dostaví výsledky). V případě velkého zájmu o školku a školu preferovat děti rodičů s trvalým bydlištěm v obci.
Doprava – infrastruktura
V oblasti silniční dopravy představují hlavní problémy celého regionu přetíţení komunikace II/101 a spojnic s Prahou. Stavěný SOKP sníţí zatíţení na komunikaci II/101.
Hromadná doprava vyţaduje pro efektivní fungování určitou minimální koncentraci obyvatel, které není v okolí obce dosahováno (zástavba je rozvleklá, nemá přirozená centra, kde by se zastávky „uţivily“). Celá oblast jihovýchodně od Prahy je proto obsluhována pouze nejméně kapacitním prostředkem – autobusy. Uspokojivá frekvence spojů je přitom pouze do Jesenice. Při cestě z obce do Prahy je nutno přestupovat v Dolních Břeţanech nebo v Jesenici.
V celém širším regionu neexistuje ucelená síť pěších tras a cyklotras. Pěší a cyklistické propojení s Dolními Břeţany a Jesenicí je moţné pouze po přetíţené silnici II/101. I po jejím odlehčení SOKP bude její pouţívání pro chodce a cyklisty nebezpečné. Přitom vzdálenost center Zlatníků a Dolních Břeţan je 1.5km (20 minut rychlejší a 25 minut pomalejší chůze). V Břeţanech i Jesenici je větší frekvence spojů MHD, situace se bude s otevřením nových bytů na novém náměstí v Břeţanech pravděpodobně ještě zlepšovat. Docházení či dojíţdění na kole je přitom v jiných rovinatých oblastech (např. v okolí Pardubic) naprosto běţné, v zahraničí, kde existuje moţnost bezpečného uloţení bicyklu u zastávek (zejména Nizozemí, SV Rakousko), je obvyklé i dojíţdění na kole k zastávkám MHD.
Doprava – chování obyvatel Grafy: Jak často cestujete jednotlivými druhy dopravy?
Jak se dopravujete do66+Prahy? (zdroj: vlastní dotazníkové 42 27 4 šetření, N=182) 66+ 42 27 15 4
automobilem
hromadnou dopravou
56-65
28
42
46-55
3836-45
19
42
10
26-35
46
3
Kaţdý den
Kaţdý den
Několikrát do týdne
Několikrát do týdne
Pouze o víkendech
Pouze o víkendech
Méně často
23
00
Méně často
30
Nikdy
Nikdy
na kole
pěšky (celou cestu do cíle) 17
9
34Kaţdý den 13
45
Několikrát do týdne Pouze o víkendech
16
Méně často Nikdy
7
28
Kaţdý den Několikrát do týdne Pouze o víkendech Méně často Nikdy
Jedu autem na kraj Prahy a pokračuji MHD Jedu MHD na kraj Prahy a pokračuji MHD Do Prahy i po Praze jezdím autem Jedu autem na kraj Prahy a pokračuji MHD Nejezdím do Prahy Do Prahy i po Praze jezdím autem Nejezdím do Prahy 50 45
5
25
45 40 35 Kaţdý den 27 30 Několikrát 25 do týdne Pouze o20víkendech 15 Méně často 10 Nikdy 5 0
34
21
21
34 45
45
31
68 68 20 20
4 28
4
40 40
3
31
60
60
80
80 100
35
33 28 23
4 5
Jedu Jedu Do Prahy Nejezdím MHD na autem na i po do Prahy kraj kraj Praze Prahy a Prahy a jezdím pokračuji pokračuji autem MHD MHD
Do Prahy i po Praze jezdím autem
Do Prahy i po Praze jezdím autem
Nejezdím do Prahy
Nejezdím do Prahy
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
43
39 33
33 24
Muţ
22
6
Jedu MHD Jedu Do Prahy i Nejezdím na kraj autem na po Praze do Prahy Prahy a kraj Prahy jezdím pokračuji a pokračuji autem MHD MHD
Novousedlík
Ţena
3
28
Jedu autem na kraj Prahy a pokračuji MHD
Jedu MHD na kraj Prahy a pokračuji MHD
2
28
33
Jedu nana krajkraj Prahy a pokračuji MHD MHD JeduMHD MHD Prahy a pokračuji Jedu autem na kraj Prahy a pokračuji MHD
30 30
26 50
15-25 15-25
8
33
50
13
26-35
19
19
26
13
36-45
29
27
15 15
27
46
46-55 38
28
11
46
56-65
15
Starousedlík
Doprava – rozhodování obyvatel o volbě dopravního prostředku Dopravní chování obyvatel je moţno s pomocí faktorové analýzy dat získaných v dotazníkovém šetření popsat pomocí čtyř faktorů (lze si je představit jako např. určité typy úvah), které mají pro kaţdého člověka různou váhu, můţeme ale stanovit jejich váhu v rámci celé obce. Faktor 1: zastánce MHD, váha 30 – úvaha směřuje k preferenci MHD na základě zváţení hlavních charakteristik (rychlost, bezpečí, pohodlí) z nichţ ţádná výrazně nepřevyšuje ostatní. Faktor 2: milovník auta, váha 12 – ryze emotivní úvaha směřuje k preferenci automobilu bez zvaţování skutečných dopadů rozhodnutí. Jednoduše řečeno – za rozhodnutím stojí to, ţe člověk jezdí autem rád. Faktor 3: auto = flexibilita, váha 10 – úvaha postavená na jednom rozhodujícím poţadavku, kterým je flexibilita – moţnost dojet kamkoli, vede k preferenci automobilu. Faktor 4: auto = fyzické pohodlí, váha 8 – úvaha postavená na jiném rozhodujícím poţadavku, kterým je fyzické pohodlí (nemačkat se, nepřestupovat, nemuset chodit pěšky) vedoucí k preferenci automobilu. Význam faktorů nesouvisí s pohlavím, věkem ani příjmem domácnosti. Novousedlíci více tíhnou k faktoru 2 neţ starousedlíci. Důvodem je patrně to, ţe zatímco dostupnost prahy pomocí MHD v jiných lokalitách (okolo příměstské ţeleznice a páteřních autobusových linek) se stále zlepšuje, v obci přinejlepším stagnuje. Lidé, kteří tíhnou k faktoru 1 proto pravděpodobně do obce přicházejí v menší míře a raději se stěhují jinam. Pro řízení obce z toho můţe vyplývat: • Vzhledem k charakteru rozhodování obyvatel menší změny v provozu MHD nezmění poměr přepravní práce. Razantní změny jsou mimo moţnosti vlivu samotné obce. • Postupným příchodem dalších novousedlíků nejen, ţe zájem o MHD příliš neporoste, ale můţe začít i klesat (pozor, novousedlíci budou přicházet i bez výstavby nových domů – kupují stávající). Protoţe pro zkvalitnění MHD je potřeba poptávka po ní, čeká obec v této oblasti těţká situace a hrozí i začarovaný kruh – menší zájem – horší MHD – menší zájem – horší MHD…
Doprava – shrnutí a opatření •
• •
!
MHD je vyuţíváno úměrně kvalitě – relativně málo (2x méně neţ v Praze). Postupným příchodem dalších novousedlíků zájem o MHD příliš neporoste, můţe začít i klesat. Vzhledem k charakteru rozhodování obyvatel menší změny v provozu MHD nezmění poměr přepravní práce. Razantní změny jsou mimo moţnosti vlivu obce, protoţe musí jít ruku v ruce s koordinací sídelní struktury regionu. Naprostá absence bezpečných pěších a cyklistických stezek spojující obec s jejím okolím (Dolní Břeţany, Jesenice) spolu s malou frekvencí MHD zvyšuje závislost na automobilu, zejména o víkendu. Dotazníkové šetření potvrdilo obvyklé tři skupiny, které nemohou automobil pouţívat v případě velké závislosti na něm jako hlavním dopravním prostředku: 1. středoškolští studenti – jsou příliš mladí pro získání řidičského oprávnění 2. ţeny v domácnosti s jedním automobilem – pokud je doprava manţela do zaměstnání závislá na automobilu, pouţívá ho pouze on. 3. staří lidé se zdravotními problémy znemoţňující řízení Tito lidé jsou z hlediska prostorové mobility v obci (i ve srovnání s jinými oblastmi okolo Prahy) diskriminování
Doporučujeme skrze aktivitu ve svazku obcí koordinovat rozvoj prostorové struktury v regionu, vytváření míst koncentrace obyvatel, společně lobbovat za hromadnou dopravu s nezávislým dopravním koridorem.
Vytvořit síť pěších a cyklistických stezek:
opatření
Generel pěších a cyklistických stezek, tvořený ve spolupráci s aktivními obyvateli, vlastníky pozemků a obcemi Dolní Břeţany a Jesenice.
Následně ve spolupráci s obcemi Dolní Břeţany a Jesenice umoţnit úschovu jízdních kol u hlavních zastávek MHD v kaţdé obci.
Sociální pilíř udržitelného rozvoje
Lidé, vztahy, sociální oblast
43
75+
26
2008
66
65-74
56
2001
65
60-64
33 166
50-59
119 158
40-49
125 218
30-39
155 141 148
20-29 86
15-19
59 108
5-14
131 57 51
0-4 0
50
100
150
200
250
Skladba obyvatel – obměna obyvatel Graf: Vývoj počtu obyvatel v okolních obcích od roku 1971 (zdroj: ČSÚ) 5 500
Jesenice
5 000
Grafy: původ obyvatel (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182) Přistěhovalý x narozený
Psáry
4 500
32
4 000
Dolní Břeţany
3 500
Průhonice
3 000
Vestec
2 500
Zvole
2 000
Zlatníky-Hodkovice
1 500
Libeř
1 000
Ohrobec
500
68
Přistěhovalý
Narozený
Přistěhovalí v posledních 7 letech x přistěhovalí dříve
Okrouhlo
31
2007
2004
2001
1998
1995
1992
1989
1986
1983
1980
1977
1974
1971
0
Grafy vpravo ukazují velkou obměnu obyvatel, ke které v obci dochází. Pokud je srovnáme s vývojem počtu obyvatel v kap.12.2.1 zjistíme, ţe jde skutečně o obměnu – přistěhování neodpovídá jen přírůstku počtu obyvatel, ale je vyšší. To znamená, ţe za období nárůstu od 80. let se zároveň min. 20-30% obyvatel odstěhovalo a např. v posledních 7 letech se zároveň 9% obyvatel odstěhovalo.
69
0-7
8+
Skladba obyvatel – věková struktura 33
35 30 25
91 86
21
20
Graf: Věková struktura obyvatel ve srovnání s ČR (zdroj: ČSÚ a obecní evidence)
96
Věková struktura obce je 20 progresivnější – tedy19mladší neţ je průměr ČR, 15 je zjevné, ţe důvodem jsou nově přistěhovalí. 13 15 10
Grafy: přistěhovalí – v jakém ti, kteří se přistěhovali 8věku přišli 8 8 10 7 6 4 v posledních sedmi letech (0-7) a dříve (8+) (zdroj: vlastní 5 dotazníkové šetření, N=182)
81 76 71
35
66
30
61
25
56
20
51
15
0
33
15-20
21-25
26-30
31-35
36-40
41-45
0-7 20
4
19 15
46-50
8+
21 13 10
10
46 41
5
36
0
8
26 21 16 11 6 1 0
5
10
Zlatníky-Hodkovice
15
20
25
ČR přepočteno na 1108 obyvatel
30
7 4
15-20
31
8
21-25
26-30
31-35
36-40
8
6
41-45
8 4
46-50
8 3 3
51-55
56-60
1 61-65
1 66+
0-7věku 8+30 a 50 let, první případ odpovídá Hlavní momenty přistěhování jsou okolo v ţivotě jednotlivce okamţiku zakládání rodiny a druhý odchodu rodičů a přenechání původního bydlení dětem. Oproti průměru v okresech Praha-západ a Praha-východ je zde výrazně větší zastoupení druhé skupiny (50 = odchod dětí). To je pro obec výhodné, protoţe se nevytváří nevyváţená struktura s několikanásobnou převahou mladých lidí, coţ vyvolá značné nároky na kapacitu školských zařízení, která je po ukončení nárůstu počtu obyvatel a vyrovnání věkové struktury nevyuţita.
Skladba obyvatel – vzdělání Grafy: nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel nad 15 let (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182) 12
2
18
3
31
33 ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VOŠ VŠ VŠ postgraduál
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
46 38
37 35
38 29
24
23
22
1515
15
18 11
2
5
7
5
8 2
1
Novousedlík Zlatníky
Starousedlík Novousedlík Zlatníky Hodkovice
2
Starousedlík Hodkovice
ZŠ
SŠ bez m aturity
SŠ s m aturitou
VOŠ
VŠ
VŠ postgraduál
Novousedlíci jsou vzdělanější neţ starousedlíci. Existuje rozdíl mezi vzdělanostní strukturou Hodkovic a Zlatníků, a to jak u starousedlíků, tak u novousedlíků – do Zlatníků se přistěhovávají vzdělanější lidé.
Skladba obyvatel – shrnutí a opatření
!
Pokud by obec někdy v budoucnu ztratila kontrolu nad uvolňováním rozvojových ploch v územním plánu, hrozí nápor na školu a školku.
Obměna obyvatel do určité míry nastane zhodnocováním pozemků. Trendem je příchod obyvatel s vyššími příjmy, neţ je to u starousedlíků. Pokud se podaří realizovat záměr na zvyšování kvality ţivota v obci, tento trend ještě zesílí. Pokud se obec nechce stát sídlem pouze pro bohaté, musí umoţnit příchod i méně movitým – viz část věnovaná bydlení.
Doporučujeme do budoucna zajistit obec proti skokovému nárůstu počtu obyvatel: opatření
Po domluvě s vlastníky pozemků nastavit územním plánem etapizaci zastavování rozvojových ploch tak, aby se nárůst počtu obyvatel nezrychlil. Zajistit diferenciaci příchozích i po jiných stránkách, neţ je věk – diferencovanou nabídkou pozemků – viz část věnovaná bydlení.
Vztahy v obci – shrnutí a opatření
!
Tak jako v jiných oblastech se i v sociálních vazbách projevuje nárůst rostoucí vazeb mimo obec – na Prahu.
Částečně jsou problémem dvě uzavřené enklávy v Hodkovicích – bytovky a „výběţek“ na konci ulice K cihelně. Sousedské vztahy jsou dobré. Z hlediska trávení času s ostatními obyvateli obce se projevuje, ţe rozhodující není vůle (která zde naštěstí díky dobrým sousedským vztahům je), ale mnoţství času, po který se daný člověk v obci vůbec vyskytuje.
Při uvolňování rozvojových ploch je třeba nevytvářet větší enklávy pro podobnou skupinu obyvatel – diverzifikovat pozemky a uvolňovat rozvojové plochy po částech na různých místech. Problémem pro tento přístup patrně bude koncentrace rozvojových ploch mezi oběma sídly a nemoţnost rozvoje Hodkovic na severu. Při plánování je třeba vytvářet bezpečný veřejný prostor s dostatkem míst pro střetávání a umoţnit více vyuţívat pěší pohyb – při něm se na rozdíl od jízdy v automobilu lidé skutečně potkají.
Ráz vesnice – půdorysné uspořádání Pro vesnický ráz obce jsou důleţité tyto rysy (dle důleţitosti): půdorysné uspořádání, vysoká zeleň, tvar domů. Kromě popisu stavu k nim uvádíme některá obecná východiska nutná pro pochopení situace obce. Obrázek: Zlatníky a Hodkovice ve 40. letech 19. století (Zdroj: ČÚZAK. Císařské otisky stabilního katastru)
Foto: Chalupnické domy v Hodkovicích
Historická jádra Hodkovic a Zlatníků se od sebe uspořádáním liší. Jádrem Zlatníků je čočkovitá náves s kostelem obklopená statky, které se k ní obracejí štítovým průčelím stojícím na rozhraní návsi a soukromých pozemků (na uliční čáře). Patrně později přibyly menší chalupnické usedlosti v ul. Na Drahách – dle názvu je velmi pravděpodobné, ţe pozemky jiţně od usedlostí byly původně obecní pastvinou a aţ později byly rozděleny mezi chalupníky. Na rozdíl od statkářských Zlatníků jsou jádrem Hodkovic chalupnické domy štítově orientovaná zástavba ulic Vestecká a Na Osice. Jejich obyvatelé pracovali na dominikánském statku (dnešní AGRO) – to, ţe většina obyvatel neměla vlastní hospodářství je zřetelné i z velikosti a tvaru polí.
Ráz vesnice – zeleň Obrázek: tradiční silueta vesnice podélného tvaru (zdroj obrázků: Mareček 2005) Role zeleně na vytvoření vizuálního obrazu vesnice je podceňována. Stromy přitom spojují v siluetě horizontálu běţných domů s vertikálou dominanty (kostel, tvrz, škola). Ţádný ţánrový obrázek české vesnické siluety se přitom bez zeleně rámující venkovská stavení neobejde: Role stromů v byla zejména funkční: Obrázek: tradiční rozvrstvení vysoké zeleně u venkovské usedlosti • Mikroklimatická – vyrovnávají teplotní rozdíly – v létě ochlazují odpařováním a poskytují stín, v zimě vytvářením závětří sniţují tepelné ztráty. Uvnitř vesnic se nepouţívaly jehličnaté stromy – stíní i v zimě. • Protipoţární – ţivý strom hoří hůře neţ vysušené dřevo stavby, proto stromy zbrzdily šíření poţáru. • Produkční – ovocné stromy. 1 – předzahrádka s lavičkou, 2 – jeden nebo dva velké/střední stromy u vjezdu, 3 – střední strom jako přístřešek a přistínění ve dvoře nebo přistínění hnojiště, 4 – střední protipožární strom u stodoly, 5 – střední/malé stromy ovocné zahrady/sadu.
Obrázek: tradiční rozvrstvení vysoké zeleně ve venkovském sídle 1 – velké dominantní stromy ve středu obce okolo kostela, 2 – velké/střední stromy u vjezdů, 3 – střední protipožární stromy poblíž stodoly, 4 – střední/malé stromy ovocné zahrady, 5 (dále vlevo) střední/malé stromy ovocných alejí
Ráz vesnice – zeleň
1
2
3
JZ pohled obsahuje typické sloţky siluet obou sídel (kromě pohledu na areál AGRO od severu – jeho působení je jednoznačné a známé.
Detail 1 – nová výstavba bez vzrostlé zeleně – parcelace u domů vpravo (ul. V Zahradách) zasazení středních a velkých stromů neumoţňuje (domy nejsou v zeleni, ačkoli od realizace objektů uběhlo cca. 20 let). V siluetě obce zeleň doplní v těchto místech po dokončení v současnosti rozpracovaný park. Stromy na návsi a v zahradách východně od návsi
S. podél potoka
Stromy v ul. Na Drahách
Detail 2 – vzrostlé stromy Ve střední části obce střední a velké stromy na návsi a v ul. Na Drahách tvoří pro vesnice podlouhlého tvaru charakteristický vyvýšený zelený pás stejné výšky. Detail 3 – nová zástavba na jihu obce bez zeleně (na většině zahrad opět nebude strom) kontrastuje s méně udrţovanou ozeleněnou zahradou v popředí.
Ráz vesnice – zeleň Obrázek: prostory s parcelací neumožňující zasazení středních a velkých stromů. Nepřirozenost dnešní příměstské výstavby v krajině má původ v nedostatku vysoké zeleně. Na první pohled by se mohlo zdát, ţe se tento problém časem vyřeší – aţ stromy dorostou. Problém je, ţe velmi často nedorostou – protoţe ţádné nebyly zasazeny. U řady komunikací a pozemků nedostatek prostoru či nevhodné umístění domu neponechají prostor pro velký strom (jehoţ koruna obvykle měří cca. 25-30m v průměru). Často i pokud místo je, nechtějí majitelé hrabat listí a strom taktéţ nezasadí. Moţné přínosy stromu (které mohou být i finanční) si ani neuvědomují, protoţe si zvykli řešit to, co poskytoval strom, technicky, pomocí venkovních ţaluzií, slunečníků a klimatizace.
V Hodkovicích se takovéto prostory nenacházejí.
Ráz vesnice – tvar objektu Rysy tradičního českého vesnického domu (zdroj obrázků: Škabrada 1999) – počet vykřičníků znázorňuje důležitost
!!! 1. Obdélný půdorys a trojdílné členění
!! 2. Umístění na parcele
! 4. Vstup do domu v delším (bočním) průčelí ! 5. Usazení na terénu
7. Zápraţí
!! 3. Sedlová střecha se sklonem 35-45
! 6. Nasazení střechy
8. Umístění komína blízko hřebene střechy 9. Dvoutraktové uspořádání větších staveb
Ráz vesnice – tvar objektu Foto: dva příklady rodinných domů jednoznačně moderního tvarosloví nenarušujících vesnický ráz sídla
Oba objekty by mohly stát i v jádrech obcí – na návsi ve Zlatníkách a v chalupnických ulicích v Hodkovicích aniţ by narušily jejich charakter.
Foto: dva příklady objektů měnících ráz sídla
Výsledná podoba domu vzniklého dostavbou je vkusná, má však svým tvarem blízkým krychli a výškou jednoznačně proporce městské vily. Pokud by stál na návsi ve Zlatníkách nebo ve dvou „chalupnických“ ulicích v Hodkovicích, byla by to pro ráz obce katastrofa. Dále od centra obce i od exponovaných okrajů je na zváţení, do jaké míry „vesnický ráz“ výstavby regulovat.
Objekt, který moţná naplnit představu vesnického domku měl, ale nečiní tak. Půdorys je málo obdélný, střecha má příliš mírný sklon (plochá by uţ byla lepší). V centrech obcí by byl opět problémem, na okraji ho při jeho nízké výšce brzy přeroste zeleň.
Ráz vesnice – vnímání obyvatel Tabulka: Výstupy otázky „Uveďte jedno místo přímo v obci, které se Vám zdá hezké.“ (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182) Kromě nejčetněji zmíněného hřiště jsou ostatní často zmiňovaná místa jasně spojena s vesnickým rázem.
Kolikrát zmíněno hřiště
41
náves sv.Petra a Pavla
32
Kostel a okolí kostela
18
neodpověděl
15
nic
11
rybník
10
Další odpovědi (zmíněny 6x a méně)
dětské hřiště, nový rybník, Na drahách, můj dům, restaurace u Kozla, okolí nádrţe, hřbitov, obec-jih, Souběţná ul., náves kolem rybníka u poţární zbrojnice, v Zahrádkách, U jezera, Na osice, rybník u čističky, rybník v obci, v zástavbě rod. domů, rybník pod Kovárnou, louka u vodárny, obecní rybník, čistička, zlatnická hospoda, stará zástavba, u lesíka (směr Libeř), Konírna, nová výstavba, pomník v Hodkovicích, pomník u kostela
Výroky jsou zaznamenány doslovně, některé by bylo možno sloučit, protože se věnují témuž tématu, ale v malých četnostech odpovědí by přínos neodpovídal riziku nepřesnosti.
Tabulka: Výstupy otázky „Uveďte jedno místo Kravín + okolí přímo v obci, které se Vám zdá ošklivé.“ (zdroj: nic vlastní dotazníkové neodpověděl šetření, N=182) rybník
Kolikrát zmíněno
28 26 17 9
silnice
7
Kamenná ulice
7
Další odpovědi (zmíněny 5x a méně) cesta na Jesenici, rybník u silnice, remízek, nová zástavba, starý rybník, rybník v Hodkovicích, křiţovatka uprostřed obce, kruhový objezd, Hodkovice, hnojné plato, stavba dálnice, autobazar, Na drahách, secondhand, park, rozbitý chodník, nové parcely jih deštníček, cesta za hasičárnou, fasády na hlavní ulici, všechno, domy na křiţovatce Břeţanská x Vestecká, náves Hodkovice, rybník u zastávky Břeţanská, silnice kolem kravína, Ecosa - ul. Na Osice v Hodkovicích, Šmoulov, sídliště v Zahradách, okraje obce, bývalá skládka, zahrada kolem fary, chodníky v libeňské ulici, cesta ke kempu, můj barák, okolí potoka, nevyuţitá plocha za hřištěm, křiţovatka na Vestec, ulice, architektonický záměr domů u hřiště, ulice na Průhoně, náves sv.Petra a Pavla, cesta do Písnice, černá skládka, silnice libeřská, herna na náměstí, autobusové zastávky, pokácené stromy za hřbitovem, silnice na návsi, okolí restaurace, hospoda, u cihelny, náměstí, nepořádek, nejsou chodníky, areál PRHAS, cesta k MŠ, silnice v Hodkovicích
Ráz vesnice – shrnutí a opatření
!
Pro zachování rázu je třeba zachovat charakter historických partií obou vesnic (na obr. pozemky okolo bíle vyznačených veřejných prostor) Tvar domů Zachovávat u nových staveb základní tradiční proporce. Nabídnout za obec opatření stavebníkům v obci konzultaci „obecního“ architekta – stavebník získá zdarma informace, jak optimálně vyuţít svůj pozemek a je poučen o hlavních zásadách důleţitých pro obec Zeleň, zejména stromy Zachovávat a podporovat vysokou zeleň v sídle, zejména v lokalitách nové výstavby – zpracovat koncepci zeleně, která bude obsahovat: Stromořadí v hlavních ulicích opatření Stromořadí v místech problematických pohledů – zejména pohledu od severu a severozápadu na Hodkovice, kde ruší ráz vesnice velké hmoty provozu AGRO a v budoucnu i SIC. Stromořadí okolo hřbitovní zdi, kde tradičně vţdy bývalo Propagovat vysoké stromy jako důleţitou sloţku rázu obce. (např. soutěţ o strom obce)
Vedení obce a politická participace – shrnutí a opatření
!
Vedení obce je hodnoceno kladně Na základě výsledků výzkumu můţeme v hrubých rysech popsat skupinu lidí, která je méně informovaná – neznají osobně starostu a necestují MHD. Bylo by vhodné zváţit, jakou formou je lépe oslovit a co pro to podniknout. Ve všech způsobech získávání informací, kde existovala statistická souvislost s místem bydliště vyšlo, ţe Hodkovičtí ten způsob pouţívají méně. Je zřejmé, ţe v Hodkovicích je menší informovanost, coţ jistě přispívá k negativnějšímu pohledu Hodkovických na rozhodování v obci.
Zaplnit mezeru v informovanosti (lidé, kteří neznají osobně starostu a necestují MHD). Moţnosti by mohly být: opatření
Obecní rozhlas Obnovení Obecňáčku v malém počtu čísel věnovaných důleţitým rozhodnutím (např. 2x za rok) Zřídit další vývěsku nezávislou na MHD (např. u lékaře / v pohostinství / u AGRA)
Snaţit se do rozhodování více vtahovat Hodkovické opatření
Dohoda při sestavování kandidátky do zastupitelstva – stanovení interní „kvóty pro Hodkovické“.
Snaţit se do rozhodování více vtahovat občany opatření
Nabídnout občanům zapojení do některých projektů, které nejsou ryze technického charakteru (generel zeleně, veřejné prostory, pěší stezky a cyklostezky, obnova krajiny)
Bezpečnost – kriminalita Graf: Cítíte se v obci bezpečně? (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182)
Graf: Máte pocit, že ochrana bezpečí je dostatečná? (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182)
3 15
12
25
60
9
53
50
41
40 Rozhodně ano
20
Spíše ne Rozhodně ne
25
33
30
Spíše ano
3
33
38
42
14
11
8
5
10 0
56
Žena
Muž
Rozhodně ano Spíše ano
Rozhodně ano
Spíše ano
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Spíše ne
Rozhodně ne
Spíše ne
Rozhodně ne
Rozhodně ne
56
Mezi odpověďmi obou otázek je mírný rozpor, který by mohl být vysvětlen tím, ţe odpověď na první otázku vychází ze srovnání s jinými místy, zatímco odpověď na druhou otázku vychází ze srovnání s optimální situací.
Bezpečnost – doprava Infrastruktura v obci a zejména v okolí je pro vztah řidič x chodec naprosto nevyhovující. Řada obytných ulic má předimenzované vozovky umoţňující rychlou jízdu, do okolních obcí nevedou nezávislé pěší stezky a silnice nemají chodníky. Dobrým řešením z pohledu bezpečnosti je kruhový objezd ve Zlatníkách a pevný radar v blízkosti hřbitova.
Foto: ulice V Břínkách s předimenzovanou vozovkou, která vytváří podmínky pro nebezpečnou jízdu Foto: příklad zdařilé obytné ulice - obytná ulice Na Osice
Bezpečnost – shrnutí a opatření
!
Infrastruktura v obci a okolí je pro vztah řidič x chodec naprosto nevyhovující. Řada obytných ulic má předimenzované vozovky umoţňující rychlou jízdu, do okolních obcí nevedou nezávislé pěší stezky a silnice přitom (jako v krajinně obvykle) nemají chodníky. Obyvatelé se cítí v obci relativně bezpečně.
Novou zástavbu projektovat důsledně s obytnými ulicemi s prvky pasivní bezpečnosti (zúţená místa, šikany, prahy). Ve veřejném prostoru nepouţívat prvky znemoţňující pohled ve výši očí – zejména keře a jehličnaté stromy
Bydlení – stěhování
7 12
Grafy: Stěhoval byste se pokud by to šlo? (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182) 66+
15
14
47
12
19
56-65 4 15
8
46-55
19
14
36-45
24
Grafy: Plánujete se stěhovat? (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182)
69
7 12
73 28
33
6
26-35
17
17
15-25
20
12
82 40
18
42
38
Ano, ale jenom v rám ci obce
28
Ano, m im o obec
82
Ne
Rozhodně ano
32
36
66+
Spíše ano
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Spíše ne
0
Rozhodně ne
Rozhodně ano Spíše ne 46 47
50
Ano, ale jenom v rám ci obce
100
56-65 8 Ano, m im o obec
Spíše ano Rozhodně ne
Ne
52
50 39
40 25
24 24 19
11
14
18
10
3 Rozhodně Spíše ano Spíše ne Rozhodně ano ne
ve Zlatníkách
15 16
v Hodkovicích
0 Rozhodně Spíše ano Spíše ne Rozhodně ano ne
Novousedlík
Starousedlík
93
15
26-35
7
15-25
8 0%
30 20
11
35
92
46-55 2 5 36-45
60
100
9
76
17
76 44
20%
48 40%
60%
80%
100%
VarovnýmAno, signálem že téměř ale jenomje, v rámci obce polovina mladých lidí pod 25 let Ano, mimo obec se plánujeNez obce odstěhovat, nemají tedy ke svému bydlišti příliš silný vztah.
Bydlení – stěhování Graf: Vysněné bydlení (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182) 1
2 24
Velký rodinný dům s velkou zahradou Velký rodinný dům s malou zahradou
35 Malý dům s velkou zahradou 9
Malé domy jsou populárnější neţ velké.
Menší dům s malou zahradou Velký byt
29
Malý byt
Tabulka: dostupnost bydlení při různých cenách pozemku ČSOB kalkulátor hypotéky 1/2009, fixace 5 let, doba splácení 30 let Rodina 2 dospělí a 2 malé děti, našetřeno 500 000 Dům s uţitnou plochou 130m2 - cena domu na klíč cca. 3 mil. Kč cena pozemku 3000/m2 Parcela cena pozemku 2400000 samostatný Celkem 5400000 rodinný dům Úroková sazba s bonusy: 6.49 % – plocha Výše měsíční splátky: 30939 Kč 800m2 Minimální čistý příjem domácnosti poţadovaný bankou: 58269 Kč Parcela cena pozemku 900000 malá Celkem 3900000 řadovka – Úroková sazba s bonusy: 6.49 % plocha Výše měsíční splátky: 21468 Kč 300m2 Minimální čistý příjem domácnosti poţadovaný bankou: 44062 Kč [1]
Takový příjem z respondentů dotazníkového šetření – starousedlíků NIKDO NEMÁ.
Výhled - cena pozemku 4500/m2 cena pozemku 3600000 Celkem 6600000 Úroková sazba s bonusy: 6.49 % Výše měsíční splátky: 38516 Kč Minimální čistý příjem domácnosti poţadovaný bankou: 69634 Kč [1] cena pozemku 1350000 Celkem 4350000 Úroková sazba s bonusy: 6.49 % Výše měsíční splátky: 24309 Kč Minimální čistý příjem domácnosti poţadovaný bankou: 48324 Kč
Bydlení – shrnutí a opatření
!
Nastavení parcelace rozhodne o sociálním sloţení obyvatel. Za předpokladu, ţe se kvalita ţivota v obci zvýší, půjdou pravděpodobně (po skončení krize) ceny nemovitostí v obci nahoru.
V rozvojových plochách nabízet různé velikosti parcel, nabídnout i parcely pro řadovky. Vzhledem k rázu obce však nevytvářet delší řadovky neţ o 4-5 sekcích. opatření
Pokud nemá obec pozemky na rozvojových plochách pod kontrolou, stanovit parcelaci regulačním plánem, jehoţ zadání bude v územním plánu obce.
Využívání veřejných prostor – funkčně problematické a funkčně zdařilé prostory
2 3
1
Hodkovice
Zlatníky
Zdařilé prostory 1. obytná ulice Na Osice – šířkově vhodně dimenzovaná vozovka s vjezdy jako výhybnami, křivolakost staré zástavby vytváří potřebné brzdící šikany, alej stromů dává vlahý stín
Zdařilé prostory 5. zdařilé obytné ulice 6. náves se zpomalovacím prahem a mírně asymetricky vedenou vozovkou, která umoţní vyuţít střed návsi. Ačkoli vzhledem není ideální, funguje dobře 7. provozně dobře řešený kruhový objezd v nesnadné situaci
Problematické prostory 2. náves – neexistuje prostor setkávání, nemá jakoukoli koncepci 3. ulice vestecká – veřejné osvětlení je na druhé straně vozovky neţ chodník, v létě výheň, chybí původní alej strumů, které by dávaly stín.
9 8 4
10
7 5
13
6
11 12
Problematické prostory 8. obytná ulice s nebezpečnou předimenzovanou vozovkou 9. Jinak pozitivní dětské hřiště diskvalifikuje v létě nedostatek stínu (chybí stínící stromy) 10. Prostor bez zjevné funkce 11. Zpevněný prostor bez dostatečného vyuţití 12. Obytné ulice bez prvků pasivní bezpečnosti (šikany, prahy) neekonomické uspořádání – mezi dvěma ulicemi pouze jedna řada parcel. 13. Park v místě, kde můţe být vyuţíván jen malou skupinou – chybí buď zástavba na západě nebo cesta na do krajiny.
Využívání veřejných prostor – shrnutí a opatření Ve veřejných prostorech se dějí pouze nezbytné aktivity, chybí cíle, kam dojít (v obci a zejména mimo) Řada obytných ulic má předimenzované vozovky. Veřejná prostranství kromě návsi jsou funkčně problematická.
Vyřešit problémy uvedené ve schématech na předchozí straně, novou zástavbu projektovat důsledně s obytnými ulicemi s prvky pasivní bezpečnosti (zúţená místa, šikany, prahy). opatření
Vytvořit koncepci veřejných prostor pro stávající zastavěné i rozvojové lokality zároveň s řešením cest v krajině a dobře je provázat.
!
Celkové charakteristiky obce Pro popsání charakteru obce byly pouţity tzv. duality, série dvojic pojmů popisujících opačné charakteristiky – respondenti volili, kterému pojmu je stav obce podle nich nejblíţe. V dotazníku vypadala tato otázka takto: Srovnejte následující charakteristiky, zvolte jednu možnost od 1 do 5. Vaše obec je: Hezká 1 2 3 4 5 Ošklivá Příjemná pro ţivot 1 2 3 4 5 Nepříjemná pro ţivot Dopravně dostupná 1 2 3 4 5 Dopravně nedostupná Bohatá 1 2 3 4 5 Chudá Rozvíjející se 1 2 3 4 5 Stagnující Kulturní 1 2 3 4 5 Nekulturní Ekologická 1 2 3 4 5 Neekologická Otevřená 1 2 3 4 5 Uzavřená Konzervativní 1 2 3 4 5 Inovativní 4,5 Přičemţ např. zakrouţkování pětky v prvním řádku znamená, ţe respondent povaţuje obec za ošklivou. Novousedlík Zlatníky Starousedlík Zlatníky
4
Graf: Charakteristika obce (zdroj: vlastní dotazníkové šetření, N=182)
Novousedlík Hodkovice Starousedlík Hodkovice
3,5
Průměr
3
2,5
2
1,5 hezká x ošklivá
příjemná pro život x nepříjemná
dopravně dostupná x nedostupná
bohatá x chudá
rozvíjející se x stagnující
kulturní x nekulturní
ekologická x neekologická
otevřená x uzavřená
konzervativní x inovativní
Postoj k možnostem budoucího rozvoje
!
80
68
70
Pro posouzení priorit budoucího rozvoje byly vytvořeny čtyři modelové moţnosti budoucí podoby obce. Úvaha byla postavena na hlavních proměnných město/vesnice sociálně heterogenní/homogenní a ostatní údaje byly doplněny, aby celek tvořil bezrozporný obraz. Zajímavého výsledku dosáhla charakteristika 2, která je na druhém místě jak v preferencích, tak v nepřijatelnosti. Výsledky tak víceméně potvrzují vizi vesnice, a to nejen vzhledově, ale částečně i vesnickým fungováním. Počet obyvatel Sloţení obyvatel Zastavěná plocha obce Sluţby Ekonomika Místo zaměstnání obyvatel Způsob dopravy do práce Vyuţití krajiny Vzhled obce Počet obyvatel Sloţení obyvatel Zastavěná plocha obce Sluţby
Ekonomika Místo zaměstnání obyvatel Způsob dopravy do práce Vyuţití krajiny Vzhled obce
60
preferovaná
50
nepřijatelná
40
24 24
30
17
20 10 0
7
3
1300 Převáţí bohatí lidé O ¼ větší neţ dnes Přibudou sportovní aktivity (golf, fit-centra apod.) a restaurace Zmizí firmy, které se zabývají výrobou (včetně AGRA), mizí méně kvalifikované pracovní příleţitosti Praha Pouze automobilem, autobus jezdí méně často neţ dnes Mizí zemědělství a je nahrazeno sportovním vyuţitím (golf, cyklo, in-line, jízda na koních) Na pohled zůstává vesnicí
Počet obyvatel 2800 Charakteristika Charakteristika Charakteristika Sloţení obyvatel Všechny skupiny obyvatel Zastavěná plocha obce Dvakrát 1 větší neţ dnes 2 3 Sluţby Přibude obchod, restaurace, sportovní aktivity (tenis, golf, cyklo a hippostezky apod.) a zřídí se i druhý stupeň školy Ekonomika Přibývá sluţeb a ubývá zemědělských aktivit Místo zaměstnání obyvatel Praha, obec, v menším mnoţství i okolní obce Způsob dopravy do práce Někteří automobilem, někteří pěšky nebo na kole, nejvíce vyuţívána MHD – autobus jezdí výrazně častěji neţ dnes Vyuţití krajiny Asi polovinu vyuţití tvoří zemědělství a polovinu sportovní vyuţití (golf, procházky, cyklo, in-line, jízda na koních) Vzhled obce Začíná se měnit v město
1500 Všechny skupiny obyvatel O ¼ větší neţ dnes Přibude obchod a sportovní aktivity v krajině (cyklo a hippostezky apod.) Struktura firem se nemění Praha, obec, v menším mnoţství i okolní obce Někteří automobilem, jiní MHD – autobus jezdí trochu častěji neţ dnes Nadále převaţuje zemědělství a je doplněno sportovním vyuţitím (cyklo, in-line, jízda na koních) a procházkami Na pohled zůstává vesnicí
Počet obyvatel Sloţení obyvatel Zastavěná plocha obce
1
3
Sluţby Ekonomika Místo zaměstnání obyvatel Způsob dopravy do práce Vyuţití krajiny Vzhled obce
2
1300 Převáţí bohatí lidé Dvakrát větší neţ dnes (výrazně se zvětší stavební pozemky) Nezmění se, za sluţbami se dojíţdí automobilem Zmizí firmy, které se zabývají výrobou (včetně AGRA), pracovní příleţitosti Praha Pouze automobilem, autobus jezdí méně často neţ dnes Mizí zemědělství a je nahrazeno soukromými oplocenými zahradami Rozpadá se na několik uzavřených komunit
4
