STRATEGICKÝ PLÁN OBCE ÚNĚTICE PRACOVNÍ VERZE

STRATEGICKÝ PLÁN OBCE ÚNĚTICE PRACOVNÍ VERZE

ZÁŘÍ 2011

Strategický plán obce Únětice

2


PŘEDMLUVA Strategický plán obce Únětice je koncepčním dokumentem, který 

v analytické části rekapituluje současný stav obce, hodnotí silné a slabé stránky, moţná rizika a perspektivy rozvoje



a ve strategické části formuluje vizi, jak by obec měla vypadat přibliţně za deset let a stanoví problémové okruhy a projektové záměry.

Ke strategické části dokumentu jsou volně připojeny projektové karty, v nichţ jsou charakterizovány jednotlivé akce, s nimiţ v horizontu zhruba dvou následujících volebních období obec počítá a které jsou potřebné k tomu, aby se podařilo naplnit strategickou vizi, formulovanou v tomto strategickém plánu. Strategický plán obce Únětice vznikal v součinnosti zastupitelů obce a zpracovatelů, Přemyslovské střední Čechy o.p.s., do jehoţ územní působnosti obec patří. Zastupitelé obce revidovali analytickou část (mnohde jiţ vycházejí z relativně starých dat ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001), charakterizovali společně se zpracovateli současný stav obce ve SWOT analýze, formulovali strategickou vizi své obce a připravili pro dokument projektové karty, vycházející ze stavu a očekávání během roku 2011, kdy byl strategický plán obce dokončen. V textu bylo vyuţito fotografií a dalších obrazových a mapových podkladů z vynikajících internetových stránek a úřadu obce.

Na zdraví až do roku 2020

3


OBSAH PŘEDMLUVA ....................................................................................................................................................... 3 ÚVOD ............................................................................................................................................................. 6

1.

1. 1 1. 2 1. 3 2.

KRÁTCE Z HISTORIE ................................................................................................................................. 6 KULTURNÍ A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY ............................................................................................................. 8 GEOGRAFIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY ................................................................................................... 12

OBYVATELSTVO ...................................................................................................................................... 13 2. 1 2. 2 2. 3

ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBYVATELSTVU OBCE .................................................................................... 13 PŘIROZENÝ POHYB OBYVATELSTVA ....................................................................................................... 14 VZDĚLÁNÍ .............................................................................................................................................. 15

STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI ........................................................................................................... 16

3.

3. 1 3. 2 3. 3

PRACOVNÍ SÍLY ...................................................................................................................................... 16 VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL ........................................................................................................ 17 NEZAMĚSTNANOST ................................................................................................................................ 17

MÍSTNÍ EKONOMIKA ............................................................................................................................... 18

4.

4. 1 HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ ........................................................................................................................... 18 4. 1. 1 Zemědělství ..................................................................................................................................... 19 4. 1. 2 Podnikatelské subjekty v obci ....................................................................................................... 20 4. 2 ROZPOČET OBCE .................................................................................................................................... 20 4. 2. 1 Příjmy ............................................................................................................................................... 21 4. 2. 2 Výdaje .............................................................................................................................................. 21 DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ ..................................................................................................................... 23

5.

5. 1

DOMÁCNOSTI ......................................................................................................................................... 23

6.

ÚZEMNÍ PLÁN A ROZVOJ OBCE .......................................................................................................... 26

7.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA.......................................................................................................... 28 7. 1 7. 2 7. 3 7. 4 7. 5

8.

VODA ..................................................................................................................................................... 28 KANALIZACE .......................................................................................................................................... 28 ELEKTRICKÁ ENERGIE ............................................................................................................................ 28 PLYN A TEPLO ........................................................................................................................................ 28 TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE.............................................................................................. 29

DOPRAVA ................................................................................................................................................... 30 8. 1 SILNIČNÍ DOPRAVA ...................................................................................................................................... 30 8. 1. 1 Hromadná doprava......................................................................................................................... 31 8.1.2 Cyklistická a pěší doprava.............................................................................................................. 32 8.1.3 Parkovací plochy .............................................................................................................................. 32 8. 2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ............................................................................................................................ 33 8. 3 OSTATNÍ DOPRAVA................................................................................................................................. 33 VYBAVENOST A SLUŢBY....................................................................................................................... 34

9.

9. 1 9. 2 9. 3 10. 10. 1 10. 2 10.3 11.

ŠKOLSTVÍ ............................................................................................................................................... 34 LÉKAŘSKÁ PÉČE A SOCIÁLNÍ PÉČE .......................................................................................................... 35 SPORT A KULTURA ................................................................................................................................. 35 ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................................................................... 43 ODPADY ............................................................................................................................................. 43 OVZDUŠÍ ............................................................................................................................................ 44 HLUK .................................................................................................................................................... 44 MÍSTNÍ SPRÁVA................................................................................................................................... 46

4


12. 12.1

SHRNUTÍ ................................................................................................................................................. 48 ANALYTICKÁ VÝCHODISKA PRO SWOT ANALÝZU ................................................................................. 48

13. STRATEGICKÁ ČÁST ................................................................................................................................ 51 13.1. STRATEGICKÁ VIZE.................................................................................................................................... 51 13.2. PRIORITNÍ PROBLÉMOVÉ OKRUHY ............................................................................................................. 51 13. 3. DATABÁZE PROJEKTŮ ............................................................................................................................... 52

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se dočkal rekonstrukce i pálení čarodějnic (2009)

5


1. ÚVOD Obec Únětice leţí v údolí Únětického potoka a bezprostředně sousedí se severním okrajem hlavního města, s městskou částí Suchdol. Únětice spadají do správního obvodu obce s rozšířenou působností Černošice, obcí s pověřeným obecním úřadem je pro obec sousední město Roztoky. Tab. č. 1: Únětice – základní informace ZUJ (kód obce):

539805

NUTS5:

CZ020A539805

LAU 1 (NUTS 4):

CZ020A - Praha-západ

NUTS3:

CZ020 - Středočeský kraj

NUTS2:

CZ02 - Střední Čechy

Obec s pověřeným obecním úřadem:

Roztoky

Obec s rozšířenou působností:

Černošice

IČ:

00241792

Katastrální plocha (ha):

316

Počet bydlících obyvatel k 1.1.2011:

649

Nadmořská výška (m n.m.):

252

Zeměpisné souřadnice (WGS-84):

14° 21' 15'' E , 50° 9' 0'' N

První písemná zpráva (rok):

1125

Počet katastrů:

1

Počet územně technických jednotek:

1

Počet částí obce:

1

PSČ:

252 62 Zdroj: ČSÚ

1. 1 Krátce z historie Okolí obce bylo osídleno od doby bronzové (1900-1500 let před letopočtem, viz únětická kultura). Za starodávna byly Únětice majetkem kníţat Praţských. V období let 1125 aţ 1140, v době vlády kníţete Soběslava I. náleţely knězi Zbyhněvovi, praţskému kanovníkovi u Panny Marie, který zde v roce 1132 zaloţil kostel a tzv. "únětickou listinou" u kostela osadil dva kanovníky, Ráţe a Bezděda, jimţ zřídil k obţivě samostatný statek. V roce 1233 král Václav I. listinu únětickou potvrdil a Únětice se vší příslušenstvím předal praţské kapitule. V roce 1421 se Únětic zmocnili husitští Praţané, kteří je drţeli aţ do doku 1547, kdy byl všechen majetek v Úněticích pro vzpouru proti Ferdinandovi I. praţským měšťanům zkonfiskován. Od té doby náleţely Únětice Kapitule u svatého Víta. Podle urbáře z roku 1610 před třicetiletou válkou byl v Úněticích dvůr, 8 gruntů, 2 krčmy výsadní, 2 mlýny, pivovar a kovárna. Na konci války třicetileté v roce 1648 byly Únětice zcela vypáleny, právě tak Suchdol i Horoměřice. Od roku 1667 máme o Úněticích zprávy z místní matriky, nejstarší z okolních obcí.

6


Od roku 1557 se vařilo v Úněticích i pivo, pivovar byl přestavěn v roce 1710, v roce 1897 ročně vystavoval 21 600 hektolitrů piva. Po roce 1949 byl pivovar znárodněn a v roce 1951 výroba zastavena. V roce 1760 byla vystavěna nová škola z pozůstalosti místního faráře Václava Nespěšného hned pod farní budovou, vedle staré kostelní věţe v místech, kde nyní před kostelem větší prostranství. V roce 1790 měla škola 114 dětí. V té době se pro nedostatek místa vyučovalo téţ chvíli ve staré kostelní věţi, chvíli v sakristii a v letní době téţ v kostnici. V roce 1838 byla škola zbořena a na témţ místě byla postavena nákladem 20 180 zlatých škola nová. Velký podíl na stavbě této školy je připisován známému českému spisovateli Jindřichu Šimonovi Baarovi, který v té době kaplanoval na únětické faře. V roce 1898 měla škola jiţ 5 tříd s 1 pobočkou a celkově ji navštěvovalo 424 dětí a to nejen z Únětic i z Úholiček, Moráně, Suchdola, Statenic a Černého Vola. Na škole vyučovalo 7 učitelů vč. učitelky „industriální“. V roce 1912 se „odškolily“ Statenice, v roce 1931 Suchdol a po válce Úholičky a v Úněticích byla škola nakonec v r. 1983 zrušena. Před první světovou válkou měly Únětice s částí Černého Vola 533 obyvatel. Osm únětických občanů bojovalo v různých českých legiích. Mezi válkami byly Únětice elektrifikovány (1928), napojeny na telefon (1938) a postavily nový obecní úřad (1934). Poválečná kolektivizace násilně začlenila všechny obecní pozemky do rozsáhlého komplexu nejprve JZD Úholičky a v r. 1997 JZD Rudá záře Velké Přílepy s 6500 ha půdy. Na pozemcích JZD (bývalé louky) byly v letech 1958-1960 zřízeny dva rybníky a současně byla po celé délce na únětickém katastru provedena regulace Únětického potoka. Od 60. let byla obec postupně napojována na vodovod. V roce 1990 byl pak dokončen vodojem, kdyţ studny uţ nestačily výše poloţené části obce zásobovat. Obec Únětice se stala spoluzakladatelem Dobrovolného svazku obcí Přemyslovské Střední Čechy a aktivně se podílí také na činnosti místní akční skupiny (MAS), která na činnost DSO navázala. Starosta obce ing. Vytiska byl v letech 2004-2009 statutárním zástupcem MAS (z právního hlediska zájmového sdruţení právnických osob) Přemyslovské střední Čechy a obec se významně podílela především na pořádání prvního ročníku festivalu Přemyslovská divadelní orba v roce 2006 na Holém vrchu. Posledním významným mezníkem v dějinách obce je znovuotevření pivovaru – 11. června 2011 byl na dvoře pivovaru slavnostně naraţen první sud únětického piva.

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří

7


Únětický pivovar v zimě 2011, těsně před znovuotevřením

1. 2 Kulturní a přírodní památky Únětická kultura V roce 1880 a v letech následujících odkryl roztocký lékař a archeolog-amatér Čeněk Rýzner u polní cesty vedoucí okolo Holého vrchu do Roztok rozsáhlé pohřebiště ze starší doby bronzové. Pracoval za pomoci únětických občanů, z nichţ nutno jmenovat alespoň Gustava Jenče. Ve více neţ 70 řadových hrobech 1,5 m širokých a asi 1 m od sebe vzdálených byly kostry skrčenců obličejem k východu a u kaţdé hliněná nádoba. Neboţtíci byli pohřbíváni jak v prostých hrobových jamách, tak v dřevěných rakvích, kamenných hrobkách i pod mohylami. Většinou ţenské kostry byly zdobeny bronzovými náramky, jehlicemi, náušnicemi a jantarovými korály. Dr. Rýzner prováděl podobné výzkumy i v dalších okolních obcích. Objev těchto pohřebišť vytvořil základní oporu pro vyčlenění zvláštní skupiny archeologických pramenů, pro něţ se v archeologické odborné literatuře postupně ujal název únětická kultura. Promísením a tvůrčím rozvinutím různorodých kulturních tradic a prvků tak vzniklo v Čechách na sklonku pozdní doby kamenné prostředí schopné vytvořit novou svéráznou civilizaci - civilizaci doby bronzové. V době svého největšího rozkvětu sjednotila kulturně Čechy, Bavorsko, Durynsko, Meklenbursko, Velkopolsko, Slezsko a Moravu, jihozápadní Slovensko a Dolní Rakousko. Jednotlivé nálezy bronzových předmětů svědčí o kontaktech tvůrců únětické kultury i se severní Itálií, Francií, Britskými ostrovy, jiţní Skandinávií a Balkánem. Zatímco nejstarší únětická kultura je dosud známa jen na základě hrobů, její další vývoj v době bronzové můţeme studovat i na základě hromadných nálezů bronzových předmětů a výjimečně je doloţeno i vyuţívání jeskyní. Hroby na Holém vrchu i poklad sedmi nádherně zdobených dýk objevený v r. 1928 náhodně v rokli na nedalekých Kozích hřbetech pochází shodně z tohoto mladšího období únětické kultury. Základními archeologickými prameny ke studiu kultury jsou keramické nádoby a bronzové výrobky (zbraně, šperky, nástroje). K výrobě nástrojů se na počátku doby bronzové dosud hojně uţíval i kámen, kost a paroh. Ozdoby zhotovovali únětičtí šperkáři nejenom z bronzu, ale také z jantaru, zlata a skla. Na základě archeologických pramenů víme, ţe společnost tvůrců únětické kultury tvořili zemědělci, řemeslníci, obchodníci a snad i horníci z měděných a cínových dolů.

8


Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Úněticích zaloţil jiţ zmíněný kněz-kanovník Zbyhněv roku 1132. Kostel byl vystavěn v románském slohu z kamene a byly v něm čtyři oltáře - Panny Marie, sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a sv. Kříţe. V rejstřících papeţských desátků z roku 1352 je kostel uváděn mezi farními kostely děkanátu Řipského. Roku 1752 byla pro kostel zhotovena nová stříbrná pozlacená monstrance, na jejíţ zhotovení byl dán starobylý stříbrný kalich. Mimoto stála monstrance 116 zlatých a 27 krejcarů - tuto částku věnoval farář Václav Nespěšný. Tentýţ farář odkázal kostelu nový pěkný stříbrný kalich, který v roce 1758 v Úněticích ukradli Prusové při obléhání Prahy. A týţ farář, který zemřel roku 1759, odkázal kostelu značné jmění, které bylo pouţito jednak ke stavbě nové školy v roce 1760 a později ke stavbě nového kostela. 9. května 1766 byl poloţen základní kámen ke stavbě kostela, kdyţ k tomu předtím dala souhlas kapitula sv. Víta, která se svými prostředky na stavbě spolupodílela. Nový kostel byl dostavěn a vysvěcen 23. prosince 1770. 25. října 1802 vnikli do kostela zloději a odnesli ciborium, dva velké cínové svícny velikosti dospělého člověka, tři svícny z oltáře a mnoho bohosluţebných rouch. Roku 1909 byl kostel důkladně opraven, venkovní opravy byly naposledy provedeny v roce 1966. Kostel je prostá barokní stavba obdélníkového tvaru částečně připomínající kříţ. V průčelí je věţ s helmovitou střechou, nad presbytářem je postavena sanktusová věţička. Loď kostela je klenutá, valená v třech polích oddělených od sebe pásy. Hlavní oltář je barokní s tumbou ozdobenou znakem kapituly. Po stranách jsou branky se sochami sv. Joachima a sv. Anny s malovanými znaky, naznačujícími dobrodince, jejichţ nákladem byl oltář zřízen. Jeden z nich je kanovníka Jana Hrobčického z Hrobčic, druhý pravděpodobně neznámého člena kapituly. Vzadu nad oltářem je veliký barokní rámec nesený anděly s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Ignáce Raaba. Obraz z roku 1749 tam byl přemístěn ze starého kostela. Na evangelijní straně je barokní kazatelna, na jejímţ řečništi je rovněţ znak Jana Hrobčického z Hrobčic. Po bočních stěnách lodi stojí naproti sobě barokní oltáříčky s vyřezávanými baldachýny a umělecky nepříliš cennými obrazy sv. Vojtěcha a sv. Barbory.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

9


Kaple sv. Jana Nepomuckého Na západním konci obce, kousek za školou, je zděná kaple s malou "lucernou" na střeše, kterou dal postavit v roce 1716 únětický farář Josef Turek. Její stavbu provedl zednický mistr Pavel Dušek (někde se uvádí Duchek). Naproti kapli stojí kulatý sloup, na jehoţ podstavci je vytesán letopočet 1699. Na sloupu stávala socha sv. Jana Nepomuckého. V současné době - značně poškozená - je deponována a chráněna proti dalšímu poškození.

Kaple sv. Jana Nepomuckého

Špejchar Součástí jádra vesnice, které si podnes udrţelo původní barokní urbanistický rozvrh, je špejchar (sýpka) východně od kostela s dnes jiţ málo znatelným členěním fasád, s provlékanými mříţemi, kamenným ostěním vstupu a dvěma štíty. Špejchar dal postavit v roce 1752 jiţ dříve zmíněný farář Václav Nespěšný k uskladňování obilí. V současné době má špejchar v nájmu Spolek pro obnovu únětické kultury, jehoţ záměrem je zde vybudovat muzeum.

. Špejchar

10


Kaple sv. Josefa - Pěstouna a hřbitov Jedná se o zajímavě řešenou, zvenku pětibokou a uvnitř desetibokou stavbu, která má na čtyřech bocích okna, v západním boku jsou vchodové dveře. Na vzduté střeše je slepá zděná "lucerna". Původní hřbitov kolem kostela slouţil svému účelu aţ do roku 1749. Přesto byl v roce 1698 v době moru, kdy umíraly desítky lidí, zřízen nový hřbitov a na něm postavena kaple sv. Josefa. Pole ke zřízení hřbitova a stavbě kaple věnoval únětický rolník Jan Král. Jmění této kaple bylo v té době větší, neţ jmění farního úřadu. Do podzemní krypty před kaplí byli v 18. století pochováni někteří kanovníci kapituly sv. Víta. V současnosti je na hřbitově 1300 míst, z toho pouze desetina je obsazena únětickými občany. Únětický potok Únětický potok (do 18. století nazývaný Slativnice), který se na roztockém katastru vlévá do Vltavy, není pozoruhodný pouze historickými mlýny. Informační cedule chráněného území Roztocký háj (najdete ji na pěšině ze Svojsíkových sadů k Maxmiliánce) sděluje základní údaje. Únětický potok, původně nazývaný Stativnice, 2 je zhruba 15 km dlouhý, jeho povodí zaujímá rozlohu téměř 45 km a průměrný průtok je 3 0,10 m /s. Při stoleté vodě však můţe korytem potoka protékat údajně aţ 22 m3/s. Pro porovnání: to je asi sedmina průměrného průtoku Vltavy. Tak těsně k potoku umístěných stavení, jako je roztocký Braunerův mlýn, se najde v Úněticích, Tuchoměřicích i jinde víc. Snad stavitelé počítali s tím, ţe stoletá voda se jim vyhne. Braunerův mlýn a další nízko poloţená stavení v Roztokách jsou proti stavbám při potoce ovšem v nevýhodě tím, ţe jej můţe zasáhnout i vzdutí z vltavské povodně. Rok 2002 byl krutým potvrzením. Únětický potok má dvě zdrojnice. Obě pramení v nadmořské výšce zhruba 350 metrů. První z nich je Kopaninský (někde se píše také Kopanický) potok, který pramení na území hlavního města, pár desítek metrů za ulicí K letišti (jezdí po ní autobusy MHD), podtéká dálnici a protéká Přední Kopaninou, druhou zdrojnicí je vlastní Únětický potok, pramenící v Kněţevsi a protékající pak Kněţívkou a Tuchoměřicemi. Obě větve jsou přibliţně stejně dlouhé a jsou také zhruba stejně vydatné. Spojují se mezi Tuchoměřicemi a Statenicemi, v baţině zarostlé náletovým houštím (za pár let tu bude docela slušný jasanový les) poblíţ místa zvaného Za Ovčínem. Od soutoku pak potok přijímá pod Kozími hřbety potok od Horoměřic a u Spáleného mlýna potok ze Suchdola. Ústí do Vltavy má nadmořskou výšku asi 180 metrů, takţe na patnácti kilometrech Únětický potok zdolává výškový rozdíl téměř 200 metrů. Odkanalizování celého okolí a výstavba roztocké čistírny odpadních vod se příznivě promítly do čistoty vody. Pokud potkáte u břehu rybáře, nečeká tam nadarmo. Přírodní rezervace Roztocký háj - Tiché údolí Byla vyhlášena jiţ v roce 1951. má rozlohu 114 hektarů, převáţně na katastru Roztok, v nadmořské výšce od 195 metrů (okolí Maxmiliánky) po 300 metrů (Holý vrch). Je to poměrně rozsáhlá část lesnaté krajiny v těsném sousedství Prahy, místy se zachovalým původním travním porostem (kostřavové a kavylové stepi), ţijí zde četné druhy drobných obratlovců, plazů, ptáků i savců. Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka Zahrnuje oblast Kozích hřbetů a přilehlou část údolí Únětického potoka.

11


Kozí hřbety jsou výrazná buliţníková skála na jih od Únětic, společně s protilehlým Holým vrchem tvoří širokou skalní bránu.

1. 3 Geografie a klimatické podmínky Únětice se z klimatického hlediska nacházejí v sousedství Prahy s mírně teplým, suchým klimatem s mírnou zimou a s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Klima je charakterizováno údaji:       

průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,2°C průměrný roční sráţkový úhrn – činí 483 mm, vzhledem k tomu, ţe území v okolí Slaného (zejména sever a severozápad) leţí ve sráţkovém stínu Krušných hor a Českého středohoří a patří k nejsušším oblastem v Čechách délka vegetačního období je udávána v délce 168 dnů teplotní a sráţková maxima jsou v červenci počet souvislých mrazivých dní v roce nepřesahuje 85 střední počet dní v roce se souvislou sněhovou pokrývkou je 38 a má v posledních desetiletích klesající tendenci větry vanou nejčastěji z jihozápadu, západu a severozápadu s průměrnou rychlostí větru 4 – 5 m/s, v nárazech maxima do 15 m/s.

Dle klimatické rajonizace je toto území charakterizováno dlouhým teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s mírně teplým aţ teplým jarem a podzimem, krátkou mírně teplou, suchou aţ velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Letecký snímek obce Únětice

12


2. OBYVATELSTVO Základní informace Únětice se nacházejí v bezprostřední blízkosti Prahy, a zasáhl je proto stejný trend jako jiné vesnice a města poblíţ metropole. Developeři mají mimořádný zájem o pozemky a výstavbu, obyvatelé Prahy i Středočeského kraje nemenší zájem o bydlení „jako v Praze, ale mimo Prahu – a tak do prstence sídel kolem Prahy se stěhují noví obyvatelé a populace roste. Únětice se od většiny svých sousedů liší ve dvou věcech. Růst populace není překotný, ale relativně pozvolný. A přibývá více muţů neţ ţen.

2. 1 Základní informace o obyvatelstvu obce Tab. č. 2: Počet obyvatel obce Únětice a věková struktura k 31. 12. 2010 Počet trvale bydlících obyvatel k 31. 12. 2010

Počet obyvatel ve věku 0-14 let

15-64 let

65 a více let

Celkem

649

114

465

70

Muţi Ţeny

334 315

63 51

236 229

35 35

Zdroj: ČSÚ

Vývoj počtu obyvatel obce Vývoj počtu obyvatel byl od prvního pravidelného sčítání v roce 1869 zajímavý. Počet obyvatel obce překročil uţ před rokem 1900 hranici 500 lidí, vzestup kulminoval po roce 1920, pak následoval pokles a nový vzestup po válce aţ na více neţ 600 osob. Od té doby do roku 1980 se počet obyvatel zmenšil téměř o polovinu. Částečně to bylo způsobeno i oddělením části osady Černý Vůl ke Statenicím v roce 1960. Od té doby počet obyvatel roste a po roce 2000 se tento trend urychlil. Nyní mají Únětice nejvíce obyvatel ve své historii. Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel Únětic v letech 1869 – 2010 800 700 600

649 606

592

500

544 505

400 394

489

481 440

425

423 364

300 316

335

200 100 0 1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

Zdroj: ČSÚ

13

1961

1971

1980

1991

2001

2010


Věková struktura obyvatelstva v Úněticích Okresy v sousedství Prahy jsou věkově vůbec nejmladší v republice, jednoznačně nejmladší věkovou strukturu mají v rámci Středočeského kraje. Průměrný věk obyvatel Středočeského kraje je k 1. 1. 2011 40,1 roku (Středočeský kraj je po Ústeckém druhý nejmladší v ČR), v okrese Praha-západ je průměrný věk 38,1 roku, v okrese Praha-východ 38,3 roku. V okresech kolem Prahy je výrazně výhodnější tzv. index stáří (tj. počet obyvatel ve věku od 65 let proti počtu lidí do 14 let). V kraji jsou tyto skupiny početně skoro vyrovnané, v okolí Prahy (v Úněticích ještě ve větší míře) je mnohem silnější předproduktivní skupina populace neţ (omlouvám se všem 65+) poproduktivní. Tab. č. 3: Podíl (%) obyvatel obce, okresu a kraje v produktivním věku na celkovém počtu obyvatelstva k 1. 1. 2010 věk Předproduktivní (0-14 let) Produktivní (15-64 let) Poproduktivní (65 a více let) celkem Index stáří*/

Únětice 17,6 71,6 10,8 100,0 0,614

Okres P-západ 18,5 69,1 12,4 100,0 0,672

Středočeský kraj 15,6 69,7 14,7 100,0 0,948

*Poměr počtu obyvatel ve věku od 65 let proti počtu ve věku 0-14 let Zdroj: ČSÚ Středočeský kraj

2. 2 Přirozený pohyb obyvatelstva Okresy Praha-západ a Praha-východ jsou mimořádné i v celkovém růstu populace. Růst obyvatelstva (v roce 2010 skoro trojnásobný v porovnání s krajem) je způsoben asi z 80 % přistěhovalectvím, populace mírně roste i přirozeným přírůstkem. Obec Únětice zapadá do okresu, i kdyţ v roce 2010 byl přírůstek v porovnání s okresem menší. Trochu paradoxně to není způsobeno menším přistěhovalectvím, ale poměrně velkým počtem lidí, kteří se z Únětic vystěhovali (v absolutních číslech to bylo 24 osob, přistěhovalo se 34 lidí, narodilo se 9 a zemřeli 4 lidé). Tab. č. 4: Pohyb obyvatelstva ve Středočeském kraji, okrese a obci v roce 2010 (relativní údaje na tisíc obyvatel) údaje ţivě narození zemřelí přirozený přírůstek přistěhovalí vystěhovalí přírůstek stěhováním celkový přírůstek

Únětice 13,9 6,2 7,7 52,4 37,0 15,4 23,1

okres Praha-západ 14,2 7,7 6,5 52,9 23,6 29,3 37,8

Zdroj: ČSÚ Středočeský kraj

14

Středočeský kraj 12,2 10,2 2,0 24,4 12,9 11,5 13,5


2. 3 Vzdělání Ve srovnání s krajským a zejména republikovým průměrem je v obci Únětice, podobně jako v okrese Praha-západ, vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Tab. č. 5: Srovnání vzdělanostní struktury obyvatel (v %) */ základní Únětice Okres P-západ Středočeský kraj ČR

22,4 20,0 23,1 23,0

Vyučen, střední maturitní bez maturity 38,8 38,7 40,5 38,0

VOŠ

VŠ

bez vzdělání

nezjištěno

2,0 3,4 1,2 1,3

11,7 11,1 7,0 8,9

0,0 0,3 0,5 0,4

2,2 1,7 1,3 1,3

22,9 24,7 25,6 27,1

*/ Údaje za vzdělání jsou dostupné ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. Aktuální údaje za obce ze SLDB realizovaného v roce 2011 budou k dispozici pravděpodobně v roce 2012.

Zdroj: ČSU

Graf č. 2: Obyvatelstvo Únětic starší 15 let podle nejvyššího dokončeného vzdělání

VŠ 48

nezjištěno 9

VOŠ 8

základní 92

maturita 94

vyučení, střední bez maturity 159

Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ

15


3. STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI 3. 1 Pracovní síly Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je v Úněticích vyšší, neţ činí krajský a republikový průměr a na přibliţné výši jako podíl ekonomicky aktivních obyvatel v okrese Praha-západ. Ve srovnání s krajským i celorepublikovým průměrem mají Únětice niţší podíl zaměstnaných obyvatel v průmyslu a stavebnictví. Vysoký podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva v Úněticích podle údajů ze SLDB 2001 pracuje ve sluţbách. Tab. č. 6: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo - relativní počet ekon. aktivní obyvatelstvo

obec Únětice Okres Praha-západ Středočeský kraj Česká republika

54,5 53,2 46,8 45,0

podíl pracujících v zemědělství 2,7 2,9 6,5 5,2

podíl pracujících v průmyslu a stavebnictví 24,4 29,6 47,4 43,6

podíl pracujících ve sluţbách 72,9 67,5 46,1 51,2

Zdroj: ČSÚ – SLDB 2001

Graf č. 3: Zaměstnanci v Úněticích v roce 2001 dle oborů činnosti (údaje v %) obchod, oprava motorových vozidel

12,6

stavebnictví

12,6

průmysl

11,8

školství, zdravotnictví, veter. a soc. činnosti

10,7

doprava, pošta, telekomunikace

8,4

veřejná správa, obrana, soc.zabezpečení

6,9

nemovitosti, sluţby pro podniky, výzkum

6,9

pohostinství a ubytovámí

6,1

ostatní

4,2

peněţnictví a pojišťovnictví

3,4

zemědělství, lesnictví, rybolov

2,7 0

2

4

6


16

8

10

12

14


3. 2 Vyjíţďka do zaměstnání a škol Do zaměstnání vyjíţděla z Únětic, dle Sčítání lidu, domů a bytů 2001, necelé tři čtvrtiny z ekonomicky aktivních obyvatel (celkem 191 osob). Největší podíl z této skupiny obyvatel vyjíţděl za prací do Prahy (coţ představuje počet dojíţdějících do jiného kraje. Mimo obec dojíţdí většina pracujících. Tab. č. 7: Vyjíţďka a dojíţďka do zaměstnání v Úněticích a okrese Praha-západ Odvětví

Únětice

Okres Praha-západ

Počet 24 24 3 140

V rámci obce V rámci okresu V rámci kraje Do jiného kraje celkem

Počet 7079 4444 1814 20110 33447

% 12,6 12,6 1,6 73,3 100,0

191

% 21,2 13,3 5,4 60,1 100,0


3. 3 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti je v Úněticích podobná jako v jiných obcích okolí Prahy – tedy řádově poloviční v porovnání například se sousedním okresem Kladno nebo s Českou republikou jako celkem. V průběhu posledního roku byla nezaměstnanost v obci trochu vyšší, neţ je průměr Prahy-západ, přirozeně (vzhledem k malé populaci) jsou větší výkyvy, ale jsou to nepatrné rozdíly. Graf č. 4: Míra nezaměstnanosti v Úněticích a v okrese Praha-západ od června 2010 do května 2011 (v %) 10

5

4,2 4,2

4,6

4,6

4,2

4,2

5

4,2

5

5

5,3

4,2

4,2

4,2

4,6

4

4

4,1

4,1

4,2

4,1

4

3,8

10/2010

11/2010

12/2010

1/2011

2/2011

3/2011

4/2011

5/2011

3,4 0

6/2010

7/2010

8/2010

9/2010

Únětice

okres Praha-západ

Zdroj: ÚP Praha-západ, 2011

17


4. MÍSTNÍ EKONOMIKA 4. 1 Hospodářský vývoj Počátky výroby a řemesel jsou v Úněticích spojeny s mlýny. V Úněticích jsou doloţeny dva mlýny jiţ v 16. století - v letech 1580 aţ 1584 se připomíná jednak horní mlynářka Markyta, jednak dolejší mlynář Šimon. Dolejší mlýn s č.p. 11 koupil v roce 1622 Václav Záporka a ještě dlouhou dobu byl označován jako mlýn Záporkovský. Od 16. století se v Úněticích také vařilo pivo, jak je krátce uvedeno v historickém úvodu. První zmínka o tom je z roku 1557. Pivovar (základ současného) byl postaven pravděpodobně roku 1710, neboť tento letopočet je vyznačen na základovém pilíři ve sklepních prostorách. Vlastníkem pivovaru byla téměř po celou dobu jeho trvání svatovítská kapitula. Podle přehledu o výrobě piva v 10 pivovarech smíchovského okresu roku 1897 byl únětický pivovar třetí největší a jeho roční výroba dosáhla 21 600 hektolitrů piva a jako většina pivovarů měl svou sladovnu. K pivovaru patřil rybník západně od obce, odkud pivovar v zimě získával led, uskladňovaný v lednici, která stála pod strání poblíţ zadního vjezdu pivovaru. Lednice o rozměrech 8 x 25 m byla zásobárnou vţdy minimálně na dobu jednoho roku. Vodu pivovar čerpal ze studně poblíţ zmíněné lednice, další voda, hlavně uţitková, byla do pivovaru přiváděna dřevěným potrubím z rybníka. V dobách své prosperity rozváţel pivovar pivo do okolních vesnic i do praţských restaurací. Před koncem druhé světové války byla sice výroba piva na čas zastavena, ale hned v roce 1945 se znovu rozběhla. Pivo se zde vařilo aţ do roku 1947. Potom - asi po roční přestávce - byla technologická část pivovaru na náklady dcery bývalých nájemců slečny Fiedlerové za pomoci podstaršího p. Zemana zrenovována. Pivo se vařilo v únětickém pivovaru do roku 1949, kdy došlo ke znárodnění. Pivovar byl předán do řízení Smíchovského pivovaru, který ovšem neměl zájem tuto "malovýrobu" provozovat. Nová technologická část byla rozebrána a odvezena bůhví kam, sklepní prostory ještě nějaký čas byly vyuţívány jako vedlejší sklady Smíchovského pivovaru a v roce 1951 byla historie únětického pivovaru uzavřena. Po 60 letech se únětický pivovar dočkal obnovy. Budova byla během roku 2010 zrekonstruována a 11. června 2011 byl slavnostně naraţen první sud únětické desítky a dvanáctého první dvanáctka.

18


Od 19. století přibývalo v obci ţivnostníků a řemesel a existovalo několik velkých statků. Největším vlastníkem půdy byla svatovítská kapitula, ale i několik selských rodů hospodařilo na rozlehlých pozemcích (při znárodnění v roce 1948-1949 například rod Řeháků na 60 hektarech, rod Králů na 28 a rod Dědičů na 25 hektarech půdy). V historickém úvodu je zmínka o hlavních meznících ve vývoji obce (elektrifikace, připojení na telefon, výstavba nového obecního úřadu) mezi válkami a nejvýznamnější „budovatelské“ proměny obce po roce 1948 (kolektivizace a slučování pozemků vrcholící vznikem „kolchozu“ JZD Rudá záře se sídlem ve Velkých Přílepech s 6500 ha půdy, zaloţení tří rybníků, regulace potoka, výstavba vodojemu). Doplnit by bylo vhodné i „ţivou“ zástavbu severní části obce kravínem, která se táhla 5 let (1961-66) a následně kolem ní byly postaveny bytové domy. Celkově bylo období od šedesátých let dobou postupného úpadku. Výmluvně o tom svědčí pokles počtu obyvatel o téměř polovinu i fotografie dokládají tehdejší vzhled obce. Rozvoj Únětic po roce 1990 je spojen s oţivením podnikání, činností spolků a celkového ţivota v obci. Obec na rozdíl od mnoha jiných v sousedství Prahy včas schválila územní plán a zůstala tak ušetřena ţivelné zástavby.

4. 1. 1 Zemědělství Zhruba čtyři pětiny katastru obce představuje zemědělská půda a z ní asi čtyři pětiny půda orná. Orná půda je uţívána pro zemědělskou - rostlinnou výrobu. Pozemky si pronajímají podniky zabývající se rostlinnou produkcí v přilehlé okolní oblasti převáţně od soukromých osob nebo i právnických osob, kterým byly pozemky navráceny. Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou zemí zastoupeny zejména na severně klesajících stráních údolí. Lesní pozemky s ochranou pozemky k plnění funkce lesa jsou ve vlastnictví státu (ČR), právo hospodaření s majetkem státu mají Lesy ČR. V území katastru Únětice se nenacházejí lesy ochranné ani lesy zvláštního určení (nejbliţší jsou v území Roztocký háj – Tiché údolí). Lesy jsou vedeny jako hospodářské. Tab. č. 8: Výměry zemědělské a nezemědělské půdy v Úněticích (v roce 2009) Druh Celková výměra pozemku Zemědělská půda Zahrady Trvalé trávní porosty Orná půda Ovocné sady Nezemědělská půda Vodní plochy Ostatní plochy Lesní půda Zastavěné plochy

v ha 316 258 11 43 201 3 58 6 31 13 8

Zdroj: ČSÚ k 31. 12. 2009

19

% 100,0 81,6 3,5 13,6 63,6 0,9 18,4 1,9 9,8 4,1 2,5


4. 1. 2 Podnikatelské subjekty v obci Nejnovějším podnikatelským subjektem je Únětický pivovar, a.s., který v obci obnovil v roce 2011 po 60 letech výrobu piva. V obci působí několik autodopravců, stavební bytové druţstvo Stavebník, dva truhláři, dvě autodílny a firma Biopreparáty. K podnikatelským subjektům je třeba přičíst i tři restaurace a obchod se smíšeným zboţím.

Tab.č. 9: Přehled podnikatelských subjektů dle typu subjektu (v roce 2009) Počet 1 55 26 4 1 157 7 251

Typ subjektu Zemědělští podnikatelé Obchodní společnosti Ostatní právní formy Akciové společnosti Státní organizace Ţivnostníci Svobodná povolání Celkem

% 0,4 21,9 10,4 1,6 0,4 62,5 2,8 100,0

Zdroj: ČSU, k 31. 12. 2009

Tab č. 10: Hospodářská činnost – počet podnikatelských subjektů podle odvětví - rok 2009 Odvětví Obchod, prodej a opravy mot. vozidel a spotř. zboţí a pohostinství Stavebnictví Ostatní obchodní sluţby Průmysl Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby Zemědělství, lesnictví, rybolov Doprava a spoje Školství a zdravotnictví Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění - počet subjektů Počet podnikatelských subjektů celkem

Počet 53 15 92 27 26 3 13 2 1 251

% 21,1 6,0 36,7 10,8 10,4 1,2 5,2 0,8 0,4 100,0

Zdroj: ČSU, k 31. 12. 2009

4. 2 Rozpočet obce Rozpočet menších obcí je extrémně závislý na nahodilých zdrojích, především na získání dotací – které ovšem nesou zpravidla takovou spoluúčast, ţe to znamená citelný zásah do velmi malého rozpočtu. V posledních dvou letech se navíc negativně do příjmu obce promítl ekonomický pokles v Česku a některé legislativní změny.

20


4. 2. 1 Příjmy Příjmy obce se v letech 2008 a 2010 pohybovaly těsně nad 9 milióny korun, v roce 2009 byly však o 1,5 milionu korun menší. Hlavním důvodem byl fakt, ţe obec v roce 2009 získala výrazně méně v dotacích, tabulka níţe však ukazuje, ţe se značně měnil i výnos z daní. Prudce klesl zejména výnos z příjmů fyzických osob, ale i některé další daňové výnosy. Částečně to bylo způsobeno hospodářskou recesi, hlavně však legislativními změnami (společné zdanění manţelů). Propad příjmů v roce 2010 je v celkové sumě kompenzován mimořádně vysokým ziskem z dotací. Tab. č. 11: Příjmy obce Ünětice za roky 2008 - 2010 (v tis. Kč) Rok Celkové příjmy .-daň z příjmu FO ze závislé činnosti .- daň z příjmů FO ze sam. výděl. čin. a kap. .- daň z příjmu PO (vč. za obec) .- daň z přidané hodnoty . - daň z nemovitosti Správní poplatky Ostatní poplatky Daňové příjmy celkem Dotace, dary Odpady, nájmy, prodeje a ostatní příjmy

2008 9021 995 1191 1250 1820 261 8 62 5587 1870 1564

2009 7547 824 482 956 1856 292 10 16 4436 520 2591

2010 9131 880 287 983 1965 360 13 24 4512 3168 1451

Zdroj: OÚ

4. 2. 2 Výdaje Tab. č. 12: Vybrané výdaje obce Únětice v letech 2008 - 2010 (v tis. Kč)

7557 1801 9358

6652 1780 8432

6638 2325 8963

index 2010/2009 99,8 130,6 106,3

2054 488 358 77 100 274 217 1915 2017

2094 169 435 42 1931 182 286 901 975

1983 247 481 60 447 1951 362 1764 410

94,7 146,2 110,6 142,9 23,1 1072,0 126,6 195,8 42,1

2008 Provozní výdaje Investiční výdaje Výdaje celkem z toho: - správa OÚ - veřejné osvětlení - odpady - kultura - tělovýchova a zájmová činnost - vodní hosp. (vč. kanalizace a pitné vody) - vzhled obce, zeleň - školství - doprava (vč. komunikací a ROPID) Zdroj: OÚ

21

2009

2010


Graf. č. 6: Vývoj investičních a provozních výdajů v letech 2008 – 2010 (mil. Kč) 10000

8000

7557 6652

6638

6000

4000 1801

1780

2008

2009

2325

2000

0

Investiční výdaje

2010 Provozní výdaje

Zdroj: OÚ

Jednou ze skromných investic skromné obce je nové dětské hřiště (2008) v tomto případě s výraznou pomocí a iniciativou občanů, především rodičů.

22


5. DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ 5. 1 Domácnosti Při posledním sčítání lidu v roce 2001 ţili obyvatelé Únětic v183 bytových domácnostech. Více neţ devadesát procent bylo tvořeno jednou hospodařící domácností. Hospodařící domácnosti se z velké většiny shodovaly s cenzovými domácnostmi. Tab.č. 13: Bytové a hospodařící domácnosti Počet 183 168 15 198 197 1

Bytové domácnosti v tom s 1 HD v tom se 2 a více HD Hospodařící domácnosti v tom s 1 CD v tom s 2 a více CD

% 100,0 91,8 8,2 100,0 99,5 0,5


Podle sčítání lidu z roku 2001 tvořily téměř dvě třetiny domácností úplné rodiny, téměř třetinu domácností pak představovali jednotlivci. Graf. č. 7: Domácnosti v obci Únětice podle SLDB 2001 CD jednotlivců 29%

Úplné rodiny 56%

Neúplné rodiny 15% Zdroj: ČSÚ – SLDB 2001

5. 2

Bydlení

Domovní fond dle SLDB 2001 v roce 2001 tvořilo 165 domů, z toho 151 domů trvale obydlených. Neobydlené domy představovaly pouze 8,5 %. Počet trvale obydlených rodinných domů ve městě představoval 97 % z celkového podílu trvale obydlených domů, zbylou část (3 %) tvoří bytové domy. Domy byly nejčastěji v soukromém vlastnictví.

23


Tab. č. 14: Základní údaje o domovním fondu v obci v roce 2001 Členění Domy celkem Trvale obydlené domy celkem Trvale obydlené rodinné domy Trvale obydlené bytové domy Domy ve vlastnictví soukromých osob Domy ve vlastnictví obce nebo státu Domy ve vlastnictví SBD Ostatní vlastníci

Počet 165 151 142 4 142 2 0 4


Téměř dvě třetiny domů v obci byly podle údajů z roku 2001 z období po druhé světové válce (z let 1946 – 2001). Nejméně obydlených domů bylo postaveno v letech 1920 - 1945. Většina domů měla 1 nebo 2 podlaţí. Z celkového počtu 130 obydlených domů jich spadalo do této kategorie 127. Graf č. 8: Počet obydlených domů podle doby výstavby 100

počet

58 46

50

24 15

0 do 1919

1920-1945

1946-1980

1981-2001


Bytový fond obce byl v roce 2001 tvořen 183 trvale obydlenými byty. Největší počet se nacházel v rodinných domcích (89,6 %), zbylá část pak v bytových domech. Z celkové počtu obydlených bytů bylo 90 procent ve vlastním domě, další byty byly nájemní (9 %) nebo v druţstevním vlastnictví (1 %).

24


Graf č. 9: Trvale obydlené byty podle právního důvodu uţívání bytu

osobní vlastnictví 0%

nájemní 9%

člen bytového družstva 1%


vlastní dům 90%

Nejčastěji ţili podle dat z roku 2001 obyvatelé Únětic v bytech se čtyřmi místnostmi (27 % bytů) nebo s dvěma místnostmi (26 % bytů). Bytů, které mají pět a více místností byla v obci pětina. Graf č. 10: Byty podle počtu místností

počet bytů

100

48

45 36

36

11 0

1

2

3 počet místností


25

4

5 a více


6. ÚZEMNÍ PLÁN A ROZVOJ OBCE Platný územní plán byl zpracováván v letech 1993-94 a schválen 1995. Byl jedním z prvních schválených plánů v našem regionu, coţ má svoje pozitiva i negativa. Pozitivní je, ţe filosofie plánu v oblasti rozvoje a nové výstavby byla v zásadě správná, především co se rozsahu a typu výstavby týče. V průběhu jeho realizace se ale vyskytly problémy vyplývající na jedné straně s nepřesného a neoperativního vymezení regulativů zástavby, a na straně druhé z přílišné podrobnosti některých ukazatelů. V neposlední řadě se na těchto problémech podepsala nezkušenost zastupitelů a neznalost práce s územním plánem. V počátečním období realizace plánu vyplývaly problémy i z nevyváţeného systému odpovědnosti a pravomocí při schvalování ÚPD. Stavební úřad ve Velkých Přílepech a naše malá obec nedisponovaly dostatečnou profesionální kapacitou pro zvládnutí tohoto úkolu. V současné době obecní zastupitelstvo velmi rozváţně připravuje nový územní plán. Pomalé tempo je dáno snahou o vysvětlení principů územního plánu obyvatelům a provedení důkladné analýzy současného stavu tak, aby zpracovaný plán byl přijatelný pro většinu obyvatel. Shromáţděny jsou analytické podklady. Současné zastupitelstvo ustavilo pětičlennou Radu pro rozvoj obce jako poradní orgán ve věcech stavebních a pro problematiku vytvoření nového Územního plánu. V spolupráci se zastupitelstvem bude Rada pro rozvoj obce pomáhat při zkoumání a hodnocení všech návrhů a názorů na obsah nového územního plánu. Cílem je vytvoření opravdu komplexního dokumentu, který nebude pouze mapou ploch určených k zástavbě a seznamem regulativů, ale především nástrojem který pomůţe zlepšit ţivot občanů a zajistí udrţitelný rozvoj obce ve všech oblastech. Soustředit se chceme především na zlepšení podmínek pro chodce a jejich bezpečnost, lepší vyuţití veřejných prostor, péči o mládeţ i seniory a zachování historického charakteru jádra obce. Obec má další rozvojové plochy. Podle současného územního plánu včetně změn Celkem volných stavebních pozemků: Celkem počet majitelů (včetně skupin): Z čeho můţe být individuálních staveb: Kolik navíc je v současně době staveniště: Kolik z nich uţ začalo územní řízení: Celková stavební plocha:

59 45 90 5 5 85 746 m2

Lokality: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

K Černému Volu I 2 9 pozemků+2 staveništi - 10 486 m K Černému volu II 5 pozemků+1 staveništi – 6659 m2 Pod Kapličkou I 5 pozemků +2 staveništi – 4120 m2 Pod Kapličkou II 6 pozemků – 6477 m2 Pod Kapličkou III 8 pozemků - 6921m2 (Snad bude jenom stát 6 domů, jsou nejasnosti v UP) Svatý Jan 8 pozemků - 10 248 m2 2 pozemky od Stavebníku, na domov důchodce atd. (4189 m2)

26


7.

8. 9.

Nad Rybníkem 2 pozemky – 9779 m2 1 velký pozemek na změnu č.1, na 4 domy. U Hřbitova Celkem 18 100 m2 - aţ 30 rodinných nebo řadových domů (studie počítá s 22 domy) Různé 11 pozemků - 11 476m2 Záměr na pozemku č. 12 a 1/1: stavět 4 podlaţní bytový dům. Na sadové lokalitě 210/2 atd., problémy s komunikací + různé spory. Rozvojové plochy obce (stav k 30. 6. 2011)

27


7. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Obec je z velké části napojena na kanalizační síť, na čištění odpadních vod se podílejí dvě ČOV, jedna lokální pro místní bytovou zástavbu, větší část obce odvádí odpadní roztockou ČOV. Vodovodní síť je relativně nová a v dobrém stavu. Moţnost připojení na vytápění plynem má zhruba polovina domácností

7. 1 Voda Území obce Únětice náleţí do povodí Vltavy. Vody jsou z katastru obce odváděny Únětickým potokem. Vodovody v Úněticích jsou relativně nové. Asi 40 % obce má vodovod vybudovaný v posledních 10 letech, zbylé části obce jsou většinou připojeny na vodovod ze 70. nebo 80. let 20. století. Správcem vodovodní sítě je společnost 1. vodohospodářská, která sídlí ve Velkých Přílepech.

7. 2 Kanalizace Na kanalizaci je napojeno asi 60 % domácností. Obec čistí vody ve dvou čistírnách. Asi 20 % domácností vyuţívá místní čistírnu odpadních vod, která byla vybudována současně s výstavbou bytových domů na jiţní straně obce, cca 40 % únětických domácností vypouští odpadní vody do systému, který je napojen na řad směřující na roztockou ČOV. Zbylé vyuţívají septiky a ţumpy.

7. 3 Elektrická energie V území obce není situována rozvodna / transformovna 110/22 kV. Ostatní stoţárová nebo sloupová nadzemní vedení procházející řešeným územím jsou VN (22 kV). Z nich nejvýznamnější stoţárové vedení prochází západní částí obce od Statenic na Úholičky. Z tohoto vedení se odpojují dvě větve, z nichţ jedna zásobuje severozápadní a severní část obce a další obsluhuje jiţní a jihovýchodní část obce. Zástavba přiléhající k osadě Černý Vůl je zásobována z distribuční trafostanice v tomto území (TS 634250). V území jsou rozmístěny převáţně starší sloupové, ale i prefabrikované distribuční trafostanice. Vlastnictvím náleţí ČEZ Distribuce, a.s. Zhruba polovina elektrických rozvodů v obci je stále vedena „od sloupu ke sloupu“, zbylá část v zemi. V rámci elektrické distribuční sítě je vedena i venkovní síť veřejného osvětlení, která je průběţně udrţována a v provozuschopném stavu.

7. 4 Plyn a teplo Na rozvod plynu je připojeno asi 40 % obyvatel. Plynofikace je sice „plošně“ rozsáhlejší, ale pokrývá poměrně řídce osídlené části obce. Provozovatelem sítě se Středočeská plynárenská se sídlem v Kralupech nad Vltavou.

28


7. 5 Telekomunikace a radiokomunikace Únětice spadají do praţského telefonního obvodu. V obci funguje od 70. let obecní rozhlas. Území obce je pokryto signálem BTS mobilních operátorů. V území se nenacházejí základnové stanice veřejné komunikační sítě.

Únětice – pohled z koule voodoojemu na dolní část obce

29


8. DOPRAVA Dopravní dostupnost obce je dobrá a je dána těsným sousedstvím s Prahou, i kdyţ obec není bezprostředně napojena na ţádnou silnici I. třídy a neprochází tudy ani ţeleznice.

8. 1 Silniční doprava Silnice I. třídy Ţádná obcí neprochází, nejblíţe je obci v Černém Volu (část Statenic), kudy prochází silnice č. 240 spojující Horoměřice, Velké Přílepy, Tursko a Kralupy nad Vltavou. .

Silnice III. třídy Silnice třetí třídy č. 2411 (odbočka ze spojky Roztoky – Velké Přílepy 242/1) prochází obcí a vede k silnici 241 (Suchdol – Černý Vůl). Místní komunikace. Na silnice III. třídy navazuje v obci síť místních a účelových komunikací. Jejich technický stav je relativně dobrý. Obec má zpracován Pasport místních komunikací. Podle Únětického potoka vede ve směru do Roztok cesta pro pěší a cyklisty, ve směru na Černý Vůl a Statenice zpevněná úzká silnice.

30


8. 1. 1 Hromadná doprava Tab. č. 15: Přehled autobusových spojů (l. 355 a 359-podbarveno, od 1. 3. 2011)

31


Autobusová doprava v obci je zajištěna společností ROPID. Do obce zajíţdějí dvě autobusové linky (355 a 359), provoz v sobotu a neděli je silně omezen, jezdí jen linka 355. V obci jsou tři autobusové zastávky (Obecní úřad, Na parcelách a konečná nástupní a výstupní zastávka linek č. 355 a 359. Celé zastavěné území obce je v přijatelné 500metrové docházkové vzdálenosti k těmto autobusovým zastávkám. V letních měsících jsou spoje autobusové dopravy zredukovány („prázdninový“ letní jízdní řád níţe). Tab. č. 16: Letní jízdní řád autobusů (l. 355 a 359-podbarveno, od 1. 7. 2011)

8.1.2 Cyklistická a pěší doprava Úněticemi procházejí dvě značené turistické trasy. Zelená vede z Levého Hradce přes Roztoky, na okraji únětického katastru na rozcestí pod Kozími hřbety odbočuje na Horoměřice a pokračuje do Dejvic. Modrá značka vede z Roztok přes Únětice, Statenice, Velké Přílepy a Noutonice na Okoř. Přes obec Únětice vede hlavní cyklostezka „Praţské kolo“ (A50), která pokračuje do Statenic a Tuchoměřic, dále odbočka A10 (do Sedlce). V Úněticích odbočuje z A50 cyklostezka 0082 směrem na Úholičky, Tursko a Kralupy nad Vltavou. Z prostoru rozcestí turistických a cyklistických cest pod dolním rybníkem v Úněticích (Soutěska pod Holým Vrchem) vede cyklistická spojka na Starý Suchdol (spojka na A18). 8.1.3 Parkovací plochy Pro potřeby dopravy v klidu u jednotlivých objektů vybavenosti v obci jsou k dispozici pouze parkovací místa na plochách přiléhajících komunikací. Problém s parkováním je obdobný

32


jako v jiných obcích v blízkosti Prahy s rychlým nárůstem dobře situovaného obyvatelstva, kde jsou běţně v domácnosti dva automobily.

8. 2 Ţelezniční doprava Obcí Únětice neprochází ţelezniční trať. Nejbliţší ţelezniční stanice je v Roztokách, vzdálená od obce cca 4 km, kudy prochází elektrifikovaná ţelezniční trať č. 091 na Děčín a Prahu Masarykovo nádraţí.

8. 3 Ostatní doprava Nejbliţší mezinárodní letiště je v Praze – Ruzyni. Toto letiště je vzdálené necelých 10 km od obce. Nejkratší silniční spojení vede přes Horoměřice. Obcí neprotéká ţádný vodní tok vyuţitelný pro vodní dopravu.

Únětické rybníky slouží občas k dopravě osob

33


9. VYBAVENOST A SLUŢBY Většina základní občanské vybavenosti se nachází přímo v obci. Zbývající sluţby (skládka komunálního odpadu, sběrný dvůr) je občanům obce k dispozici v sousedním městě Roztoky. Tab. č. 17: Technická a občanská vybavenost obce výskyt ne ano ano (60 %) ano (40 %) ne ne ano ano (sklo)

Vybavenost: Pošta Veřejný vodovod Kanalizace s napojením na ČOV Plynofikace obce Skládka komunálního odpadu Sběrný dvůr Hřbitov Kontejnery na separovaný odpad Zdroj: ČSÚ

Další občanská vybavenost v Úněticích: Knihovna je otevřena pro veřejnost v pondělí od 17 do 19 hodin. Poskytuje i kopírování a vypalování na CD. Internet pro veřejnost pondělí a středa od 14 do 18 hodin, na rezervaci, 20 Kč za hodinu. V obci je prodejna potravin a tři restaurace, Hostinec se sálem Sokolovna, vinařství Bohuslav, kde se také vyrábí a prodává jakostní víno sudové i lahvové vyrobené z hroznů z jiţní Moravy a v burčákové sezóně (srpen – říjen) burčák. Od pondělí do pátku je otevřeno dámské, pánské a dětské kadeřnictví Sedmikráska. Ubytování poskytuje soukromý penzion poblíţ dolního rybníka.

9. 1 Školství Základní škola v Úněticích má bezmála čtyřsetletou tradici (první zmínka z roku 1623), která nemá v současnosti, bohuţel, pokračování. Pro nedostatek dětí byla základní škola v roce 1983 uzavřena.

Mateřská škola Zřizovatelem je obecní úřad Únětice. Kapacita 40 dětí, dvě třídy. Sídlí v přízemí bývalé základní školy (Únětice č.p. 2). MŠ má dvě herny, loţnice, vlastní kuchyň a jídelnu. Školní zahrada je dostatečně prostorná, je všestranně vyuţívána, vybavena novými dětskými hracími prvky: pyramidou, průchozími domky, sestavou houpaček, skluzavkou, kolotočem, průlezkou a pískovištěm. Měsíční školní poplatek je 600 korun, jednorázově ročně na vybavení atd. dávají rodiče dětí 500 korun.

34


9. 2 Lékařská péče a sociální péče V obci se nenachází lékařské ordinace, nemocnice, lékárna ani zařízení sociální péče. Nejbliţší zdravotní a sociální zařízení se nachází v Roztokách, lékař v Horoměřicích, Roztokách, pohotovost v Roztokách, případně v Praze 6.

9. 3 Sport a kultura Kravín V bývalém kravíně velmi výrazně funguje občanské sdruţení Kravín, které se v současnosti nemalou měrou podílí na kulturním dění v obci. Mimo Spolek pořádá místní farní obec několikrát za rok koncerty váţné hudby v kostele.

Toxique v době, kdy se o nich nevědělo ještě v Evropě (Kravín, 2007)

Divadlo Ochotníků DivOch Nově zformované divadlo, sloţené z velké části z Velmi Smíšeného Únětického Sboru a dalších příznivců kultury v Úněticích, nastudovalo a poprvé 20. listopadu 1998 předvedlo po 101 letech znovuobnovenou premiéru hry „Staří blázni“. Při jejím zkoušení se všichni „herci“ velmi bavili a k jejich milému překvapení se nadšená nálada přesunula i do hlediště vesměs vyprodaných představení. Deseti? Patnácti? Dvaceti? Kdo ví. V kaţdém případě věhlas DivOcha výrazně přesáhl rámec Únětic. V rolích dvou sedláků se představili dva potomci, Jan Liška a Petr Fuksa, jejichţ prapra…hráli ve stejných rolích v neděli 19. prosince 1897. Úspěch hry povzbudil divadelníky do té míry, ţe nastudovali původní hru Václava Matouška „Holá fakta o Holém Vrchu“, pojednávající o Čeňku Rýznerovi, amatérském archeologovi, který jako první objevil naleziště z doby bronzové na Holém Vrchu, na Řivnáči a v dalších lokalitách. Ve hře vystupují i další historické postavy, které ve své době prošly Úněticemi, jako byl Mikoláš Aleš, Eliška Krásnohorská, Alois Jirásek nebo Zdeňka Braunerová. Písničky (hudba Michal Vích a Vladimír Vytiska) a ze hry vyšly i na CD, které si můţete koupit a diváci aplaudovali Holým faktům nejenom v Úněticích, ale i v Malostranské Besedě, ve Slavonicích nebo v sousedních Roztokách. 35


Holá fakta o Holém vrchu, 2002

DivOch nastudoval i jednoaktovou hru Pokrytec, která byla speciálně Václavem Matouškem napsána pro Nové Objevy Únětické Kultury – tentokrát pro Dobu na hlavě.

Klíče od klavíru, premiéra 2004

Velmi Smíšený Únětický Sbor Velmi Smíšený Únětický Sbor má za sebou jiţ několik tradičních i méně tradičních vystoupení. Mezi nejzajímavější a nejúspěšnější rozhodně patří představení Rybovy České 36


mše vánoční Hej Mistře nastudované spolu s C&K Vocalem a konané kaţdoročně v předvánoční čas. Ţivý Jeţíšek a výpravné kostýmy i scéna vţdy navodili tu správnou vánoční atmosféru. A profesionální výkony zpěváků i orchestru zamaskovaly i občasné chyby amatérského sboru, pokud se vůbec nějakých dopustil!

C&K Vocal, Česká mše vánoční J. J. Ryby 2010

Vinobraní Kaţdoroční slavnost uprostřed vinařské sezóny v září s průvodem od dolního únětického rybníka přes obec aţ do vinařství U Karla, doprovázená hudbou, zpěvem, tancem a ochutnávkami všeho, co dává únětická země.

Vinobraní v roce 2009, plné vína, zpěvu a slunce (žen poskrovnu)

37


Nové objevy únětické kultury Kaţdý rok nový objev. Z jiné doby. Únětičtí objevïtelé prošli dobu Hliněnou, Kamennou, Osvícenou, Z hadrů, Plastovou... Nikdy neodešli s prázdnou. Bohatý kulturní ţivot v obci Kaţdoroční přednáškový cyklus Místa vzdálená i blízká Oslavy Velikonoc Mozaikování Koncerty v Kravíně Slavnostní ples Setkání se seniory Lampiónový průvod Mikulášská Masopust Hlavním organizátorem masopustu je sdruţení Roztoč ze sousedních Roztok. Průvod masek vychází z Roztok a jeho druhá část z Únětic a scházejí se na pomezí obou katastrů na Holém vrchu. Roztocký (a únětický) masopust se za patnáct let stal obnovenou tradicí, která přiláká stovky návštěvníků z okolí i vzdálenějších míst Čech.

Jeden z objevů, tentokrát z Doby hlíny (2005)

38


Masopustní průvod táhne na Holý vrch v zasněženém únoru 2010

A ještě jedny Objevy – Doba plastová, The Plastic People of Únětice (2009)

39


Sport Cvičení dětí 2-6 let Kaţdé úterý 16:30-17:30 probíhá cvičení pro děti ve věku 2-6 let v sále Sokolovny od září do června běţného roku. Poplatek za školní rok ve výši 500 Kč za dítě (za rok 2010/2011). Pod dohledem cvičitelů cvičí nejmenší děti ve věku 2-3 let v doprovodu rodičů, děti starší tří let mohou rodiče nechat na cvičení samotné. Po rozcvičce na zahřátí děti cvičí na ţíněnkách, lavičkách, skáče se přes překáţky či lano, děti se učí celkové koordinace pohybu, kotouly, stojky, skoky.

Podlézat se děti učí už od nejútlejšího věku

Antukové kurty Na našich dvou antukových kurtech u restaurace Sokolovny si můţete zahrát volejbal či nohejbal, pravidelně určitý den v týdnu či si můţete kurty zarezervovat pro vlastní turnaj na celý víkend. Díky dotaci z Evropských fondů prostřednictvím programu Leader naše obec získala prostředky a na podzim 2010 s pomocí občanů Únětic vybudovala beachový kurt kvalitních parametrů (23 x 12m) nedaleko restaurace Sokolovna, beachový kurt je trvale vybaven sítí s anténkami a lajnami na pláţový volejbal, ale v případě zájmu ho lze snadno přestavět na pláţový fotbal (mobilní kůly, branky 3x2 m k dispozici). V létě 2011 ještě bude brigádně vybudováno zázemí pro hráče – altán s posezením, přírodní tribuna, sprcha. Volejbal kaţdou neděli odpoledne probíhají na antukových kurtech u restaurace Sokolovna pravidelná setkání volejbalových nadšenců z Únětic ale i blízkého okolí. Natrénovanou formu pak hráči mohou zúročit 2x do roka na turnajích smíšených dvojic 4+2 Pall Mall organizovaných Pavlínou Freislebenovou a Danem Walbrolem, koncem května se týmy losují z příchozích, na závěr sezóny v polovině záři se přihlašují jiţ kompletní šestice (počet týmů je omezen max. 8).

40


Velmi smíšený volejbal v Úněticích

Nohejbal je zaručeně nejtradičnější únětický sport, který se hraje pravidelně ve večerních hodinách během týdne. Kaţdým rokem poslední víkend v červnu se koná tradiční turnaj O putovní únětický hrnec. Stolní tenis TJ Sokol Únětice, oddíl stolního tenisu. Pod dohledem Zdeňka Vaška (prezident oddílu), Robina Freislebena (ředitele oddílu) a Jirky Kratochvíla podávají hráči Áčka i Béčka maximální výkony. Fotbal se hraje v Úněticích spíše doplňkově na hřišti u restaurace Sokolovna. Nicméně při příleţitosti kaţdoročních představení Besídky Divadla Sklep se odpoledne koná malý fotbalový turnaj. Pétanque je u Středozemního moře velmi oblíbenou zábavou. Čtyři blázni z Únětic – Tomáš Kočiš, František Štípek, Petr Fuksa a Dan Walbröl se však rozhodli přenést provensálskou pohodu i na únětické hřiště a zaloţili UBU – United Balls of Únětice. Turnaj Kulového Krále UBU navštěvují místní i zahraniční hráči, včetně bývalých profesionálů z Francie. Je jiţ tradicí, ţe

41


dopoledne se hraje turnaj náhodně namíchaných druţstev, kde většinou vyhrávají Ti, kteří drţí koule poprvé v ruce – dokonce i ţeny, které naprosto ovládly stupně vítězů v prvním roce! Odpoledne pak probíhá vyřazovací turnaj trojic, kde jiţ plně propukají veškeré vášně. Určitě je to i tím, ţe se hráčům více dostávají do hlavy dary sponzorů – Pastis Ricard, nejtradičnější nápoj hráčů pétanque, a víno, které dodává v hojném mnoţství Olda Bernard.

Jeho Veličenstvo Kulový Král UBU, toho jména Pátý (2003)

Na pravidelná nedělní podvečerní setkání hráčů pétanque jiţ zavítali například i prezident Švédské asociace pétanque, prezident České asociace pétanque a „Setkání čtyř prezidentů“ se zúčastnil i prezident nejstaršího klubu v Čechách a prezident UBU. UBU se úspěšně účastní i nejprestiţnějších turnajů v Čechách. Největším úspěchem bylo čtvrtfinále Ricard Prague Open, jehoţ se účastní nejlepší hráči z celé Evropy.

Ceny pro nejlepší poddané krále

42


10. ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V obci jsou tři lokální biocentra – do dolní části obce zasahuje přírodní rezervace Roztocký háj – Tiché údolí, prostor Kozích hřbetů a přilehlou část údolí potoka včetně dolního rybníka zaujímá rezervace Údolí Únětického potoka. Třetím biocentrem je prostor kolem horních únětických rybníků. Obec má v rámci nového územního plánu v úmyslu tato stávající biocentra propojit podle celého toku potoka obcí a biokoridory a současnou (a případně budoucí) zástavbu rozčlenit biokoridory novými, které by byly vedeny podle cest k Roztokám, Úholičkám a k Suchdolu. Rozšířeno by mělo být také biocentrum kolem horních únětických rybníků.

10. 1 Odpady Pro shromaţďování a třídění komunálního odpadu jsou občanům k dispozici sběrné nádoby (popelnice) – slouţí k ukládání zbytkového odpadu z domácnosti po vytřídění (např. smetky, popel, saze, nevratné obaly). K třídění skla slouţí po obci rozmístěné kontejnery, k třídění plastů, tetrapakových obalů a papíru si domácnosti zakupují pytle, které jsou sváţeny jedenkrát za měsíc. Velkoobjemový a nebezpečný odpad je sváţen externí firmou dvakrát ročně, 2x do roka je také sváţen „velký“ bioodpad. Na běţný bioodpad vyuţívají domácnosti biopopelnice, které jsou vyváţena 1x za 14 dní. V obci nejsou evidovány lokality s povolením k ukládání odpadů. Rovněţ zde nejsou oficiálně evidovány staré ekologické zátěţe (např. skládky). Likvidace tuhého komunálního odpadu (směsného odpadu) je zajištěna v nádobách: odpad je odváţen na skládku odpadu v Úholičkách. Svoz zajišťuje společnost .A.S.A / Regios, a.s.

10. 2 Rybníky Velký potenciál a současně velkou starost znamenají pro obec tři rybníky. Nad obcí jsou dva (Velký a malý) na východní straně obce pod Holým vrchem leţí rybník Dolní. Rybníky mají dohromady plochu kolem 5 ha a jsou neprůtočné (leţí mimo potok). Jako bývalý církevní majetek jsou nyní v drţení státu a hospodaří na nich spolky sportovních rybářů. Obec má rybníky od státu v pronájmu a rybářům je podnajímá. Péčí spolků se zlepšila v poslední době i péče o břehové porosty. Rybníky jsou jednak důleţitý krajinotvorný prvek a součást lokálních i regionálních biokoridorů, pomáhají udrţovat v obci příjemné klima a mají i určitý potenciál při ochraně proti povodním. Bohuţel právě zde je omezujícím faktorem velký nános bahna na dně rybníků a omezená funkčnost vypouštěcích objektů, daná jednak jejich stavem a jednak zanesením poţeráků bahnem. Tento nevyhovující stav významně omezuje i rekreační funkci. Obec několikrát marně ţádala o dotaci na odbahnění, ale neúspěšně. Problém je mimo komplikaci způsobenou majetkoprávní situací téţ v nepříznivých výsledcích chemického sloţení bahna, které obsahuje nadměrné mnoţství těţkých kovů, pocházejících zřejmě z ropných havárií na horním toku potoka. Současným územním plánem je v rybnících zamezeno jejich produkční vyuţití ve prospěch funkce rekreační a tak by to mělo i zůstat. Nejdůleţitějším úkolem je postupné vyčištění a oprava rybničních objektů.

43


10. 3 Ovzduší V obci není ţádný větší průmyslový znečišťovatel ovzduší. Ovzduší však negativně ovlivňuje lokální vytápění pevnými palivy. Přestoţe je zhruba polovina domů vytápěna jiţ jinak (plyn, případně jiné zdroje), situace se podle názoru obyvatel nelepší. Poměrně hluboké údolí, kde se zeslabuje proudění vzduchu, zadrţuje kouř z komínů dole a zejména oblasti kolem potoka jsou za inverzního počasí vystaveny citelnému zhoršení ovzduší. Druhým negativním faktorem je silniční (případně letecká) doprava, podílející se jak na zhoršení ovzduší, tak na hlukové zátěţi. Měření stavu ovzduší se v obci neprovádí.

10.4 Hluk Hluková zátěţ představuje v oblasti ţivotního prostředí největší problém. Zdroje hluku jsou tři – letecká doprava, silniční doprava a střelnice. Dva zdroje hluku jsou prostorově omezené. Zátěţ ze střelnice se týká relativně malé části obce přiléhající k Holému vrchu, navíc jde o občasný zdroj. Hluk ze silniční dopravy je problémem jiţ mnohem váţnějším, týká se zejména domů přiléhajících k silnici č. 2411. Doprava je nepřiměřeně intenzivní charakteru komunikace a zátěţ hlukem a emisemi výrazně posiluje reliéf údolí. V obci je dopravními značkami omezen vjezd nákladních automobilů nad 3,5 t. s vyuţitím dotace byla v posledních letech instalována opatření ke zpomalení dopravy (semafory a ukazatele rychlosti) a byly vyznačeny přechody pro chodce. V plánu je instalace vhodných retardérů. Trvalým zdrojem hluku je letecká doprava.

10. 5 Letiště Praha Ruzyně (LPR) Obec je vzdálena 7 km severovýchodně od paty hlavní přistávací dráhy, necelý kilometr od její osy. Tato skutečnost implikuje hlavní problém blízkosti letiště a tím je hluk při startech (20 % pohybů) a přistáních (80 % pohybů) letadel. Obec se nenachází v ochranném hlukovém pásmu letiště, ale negativní vlivy z hustého provozu a především současné praxe ŘLP, která především při startech znamená odklánění letadel od osy dráhy neprodleně po dosaţení předepsané výšky, znamená pro občany nemalou zátěţ. Velmi pečlivě proto analyzujeme, jaké důsledky by pro obec měla realizace projektu druhé paralelní dráhy na LPR. Zásadní jsou pro nás následující důleţité ukazatele budoucího rozvoje letiště: 

 

Stanovení maximální ho rozsahu zvyšování provozu na LPR s ohledem na udrţitelnou kapacitu jeho okolí, tedy stav kdy negativní vlivy, především hluk neomezí výrazně hlavní tj. rezidenční funkci naší obce. Jsme přesvědčeni, ţe stav plánovaný k roku 2020 -20 mil. ročně odbavených pasaţérů by měl být z tohoto pohledu i stavem konečným. Pro další potřebu rozšíření letištní infrastruktury v Praţském letištním regionu by měly být územně plánovacími nástroji co nejdříve vymezeny lokality na území Středočeského kraje Omezení nočních letů Uplatňování takových metod ŘLP, které budou maximálně omezovat hluk letadel

44


Sousedství letiště přináší samozřejmě i pozitiva. Pracovní příleţitosti, pohodlí při cestování a má do budoucna ještě další zatím málo vyuţité moţnosti, například při zlepšení sítě veřejné dopravy atd. Finanční kompenzace negativních vlivů provozu letiště tvoří významnou část zdrojů pro úhradu obecních investic .

Rozmístění stacionárních měřících stanic a OHP letiště Praha/Ruzyně

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Jeneč Červený Újezd Unhošť Pavlov Hostivice Dobrovíz Kněţeves Horoměřice - střed obce Přední Kopanina Horoměřice - JV okraj Řepy Bílá Hora Suchdol

(převzato z www.letistepraha.cz)

45


11. MÍSTNÍ SPRÁVA Základní legislativní normou, kterou se ve své činnosti řídí obec, je zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, ve zněních pozdějších předpisů. Obec Únětice spravuje své záleţitosti samostatně a zároveň vykonává státní správu v rozsahu tzv. přenesené působnosti. Nejvyšším a zároveň výkonným orgánem samosprávy je zastupitelstvo obce. V současném volebním období má sedm členů, kteří byli zvoleni v komunálních volbách konaných na podzim 2010. Zastupitelstvo pracuje v čele se starostou obce a místostarostou. Funkční období je čtyřleté. V současné době jsou v zastupitelstvu obce zastoupeny tyto volební strany:  

Jsme tu doma – 4 členové Náš Holý vrch – 3 členové

Starostou obce je jiţ od roku 1992 ing. Vladimír Vytiska, místostarostou je Jan Liška. Obecní úřad Únětice Adresa: Tel.: Fax: E-mail: Internetová adresa stránek obce:

Únětice 17, 252 62 Horoměřice 220 971 196, 220 970 350 220 970 350 [email protected] www.unetice.cz

Informace o činnosti obecní správy jsou přístupné na internetu nebo na úřední desce obce.

Obecní úřad v zimě

46


Obec Únětice se stala jedním ze zakladatelů Dobrovolného svazku obcí Přemyslovské Střední Čechy. Svazek byl zaloţen ve Slaném 5. ledna 2004 a byl iniciátorem vzniku téměř stejnojmenné místní akční skupiny, zájmového sdruţení právnických osob Přemyslovské střední Čechy (11. 3. 2004 rovněţ ve Slaném). Obec Únětice podpisem starosty obce deklarovala v roce 2007 souhlas s naplňováním Strategického plánu LEADER, na jehoţ základě Přemyslovské střední Čechy, z.s.p.o. (od dubna 2011 o.p.s.), jsou příjemcem podpory z evropského dotačního programu PRV / LEADER a všechny obce, neziskové organizace a podnikatelé z území, které toto sdruţení spravuje, mohou být ţadateli o podporu z tohoto programu.

Území působnosti Přemyslovské střední Čechy, o.p.s.

47


12. SHRNUTÍ 12.1 Analytická východiska pro SWOT analýzu Hlavní charakteristiky obce 

Obec Únětice leţí v údolí Únětického potoka a bezprostředně sousedí se severním okrajem hlavního města, s městskou částí Suchdol. Únětice spadají do správního obvodu obce s rozšířenou působností Černošice, obcí s pověřeným obecním úřadem je pro obec sousední město Roztoky.



Obec má příznivou věkovou a vzdělanostní strukturu. V posledních dvaceti letech populace obce roste, coţ je dáno přirozeným a zejména migračním přírůstkem obyvatelstva.



Obec je známa archeologickými nálezy (únětická kultura i doby pozdější), má řadu památek a zachovalou přírodu v okolí (některé lokality v katastru obce jsou chráněny).



Únětice mají od roku 1994 schválený územní plán, který napomohl vyváţenému rozvoji obce v předchozích dvaceti letech. V současné době probíhají přípravy podkladů pro nový územní plán.

Ekonomický profil 

Po rozpadu velkých zemědělských firem v obci působí většinou malé firmy a ţivnostníci. Zastoupeny jsou zde např. obory zemědělské a potravinářské výroby, stavební bytové druţstvo, automobilová doprava či výroba nábytku.



Pro Únětice je charakteristická vyšší ekonomická aktivita obyvatel, podobně jako pro celý okres Praha-západ. Obec Únětice má značný podíl zaměstnaných ve sluţbách. Většina ekonomicky aktivních obyvatel vyjíţdí za prací mimo obec, zejména do Prahy.

Lidský potenciál a trh práce 

Celkový přírůstek obyvatelstva v posledních deseti letech naznačuje nárůst obyvatel, přirozenou měnou imigrací.



V produktivním věku je v Úněticích cca sedmdesát dvě procenta obyvatel. Obec patří i ve Středočeském kraji, kde je index stáří obecně vysoký, mezi „mladší“ obce.



Struktura obyvatelstva Únětic se podle vzdělání liší od krajského i republikového průměru vyšším podílem obyvatel s vysokoškolským vzděláním.



Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je podobně jako v okrese Praha-západ vyšší, neţ činí krajský a republikový průměr. Struktura zaměstnanosti podle odvětví v Úněticích vykazuje vyšší podíl ve sluţbách. Velká část pracovní síly našla uplatnění dojíţďkou zejména do Prahy.



Míra nezaměstnanosti je v Úněticích podobná jako v jiných obcích okolí Prahy – tedy řádově poloviční v porovnání například se sousedním okresem Kladno nebo s Českou republikou jako celkem. V průběhu posledního roku byla nezaměstnanost v obci trochu vyšší, neţ je průměr Prahy-západ.

48


Školství 

V Úněticích funguje mateřská škola, optimální kapacita zařízení je naplněna. Základní vzdělání poskytují školy v okolí (Roztoky, Horoměřice, Velké Přílepy), střední školství Praha.

Sociální a zdravotní péče 

V obci se nenachází lékařské ordinace, nemocnice, lékárna ani zařízení sociální péče. Nejbliţší zdravotní a sociální zařízení se nachází v Roztokách nebo Horoměřicích.

Kultura a sport 

Obec Únětice ţije mimořádně bohatým společenským, kulturním i sportovním ţivotem.



Infrastruktura pro volný čas zahrnuje prostory bývalém kravíně, nově opravený objekt sokolovny se sálem vhodným pro, kulturní i společenské akce, sálové sporty a s venkovními hřišti, antukové kurty na volejbal a nohejbal, beachový kurt a také prostory v obnoveném pivovaře.



V obci působí několik velmi aktivních spolků, které se podílejí na celoročním kulturním, společenském a sportovním dění v obci.

Technická vybavenost území a doprava 

Obec je z velké části napojena na kanalizační síť, na čištění odpadních vod se podílejí dvě ČOV, jedna lokální pro místní bytovou zástavbu, větší část obce odvádí odpadní roztockou ČOV. Vodovodní síť je relativně nová a v dobrém stavu. Moţnost připojení na vytápění plynem má zhruba 40 % domácností. Prioritou je dobudování kanalizační sítě, zrušení nevyhovující obecní ČOV a přepojení na ČOV v Roztokách.



Dopravní dostupnost obce je dobrá a je dána těsným sousedstvím s Prahou, i kdyţ obec není bezprostředně napojena na ţádnou silnici I. třídy a neprochází tudy ani ţeleznice.

Ţivotní prostředí 

Celkovou kvalitu ţivotního prostředí lze hodnotit jako vyhovující, výrobní technologie v obci výrazněji nezatěţují ţivotní prostředí.



Obec má zajištěný svoz komunálního i nebezpečného odpadu. Obec zajistila kontejnery na tříděný odpad. V obci nejsou evidovány ţádné velké nepovolené skládky.



Ekologickým problém a zároveň turistickým i krajinotvorným potenciálem jsou tři únětické rybníky. Jejich vyuţití komplikují majetkoprávní vztahy a velké náklady, které by byly nutné pro jejich odbahnění. Situaci komplikuje sloţení sedimentu, který podle rozborů obsahuje stopy těţkých kovů, coţ zvyšuje náklady na zpracování, dopravu a uloţení bahna. Tento stav můţe souviset s několika haváriemi, při kterých došlo v minulosti k úniku ropných látek.



Zásadním problémem pro ţivotní prostředí je provoz ruzyňského letiště. Obec se dlouhodobě angaţuje ve svazku obcí vyjednávajících s Letištěm Praha rozumné podmínky provozu letiště a kompenzace obcím za zhoršení prostředí.

49


12.2. SWOT analýza Silné stránky           



Slabé stránky   

Vyváţený rozvoj obce Velmi zachovalý přírodní rámec Kulturní a historické památky v obci Genius loci Sounáleţitost občanů Mimořádně bohatý společenský a kulturní ţivot Solidní dopravní dostupnost Uměřený růst počtu obyvatel v posledních 20 letech Schválený územní plán a probíhá jeho aktualizace V obci je mateřská škola, sportoviště Dostatek pracovních příleţitostí Členství obce v regionálních sdruţeních

           

Příleţitosti  

        

   

Blízkost letiště Ruzyně (hluk) Neúplná plynofikace obce Nevýhodná terénní konfigurace obce, inverzní situace, stav ovzduší Stav místních komunikací a chodníků Omezené autobusové spojení, zejména o víkendech Nevyhovující odvádění dešťových vod Technický stav památek v obci Dopravní zátěţ Citelný nedostatek financí k rozvoji obce Nedokončené restituce církev. majetku Chybí zařízení pro seniory Znečištění rybníků Chybí škola Nedostatky ve sluţbách (pošta, lékař aj.) Není náves

Rizika/hrozby

Záměr vedení obce realizovat strategický plán obce Vyuţití dotací PRV / LEADER a ostatních evropských i státních dotačních titulů Propagace kulturních a historických pamětihodností obce Turistická atraktivita místa Stezky pro pěší a cyklisty Realizace územního plánu: komunikace, chodníky, plynofikace obce, obecní rozhlas, doplnění sluţeb Náves jako centrum obce Zlepšení stavu ovzduší Vyčištění rybníků a okolí Dořešení majetkových vztahů Rozvoj drobného podnikání Spolupráce s občany při realizaci strategického plánu i územního plánu Zachování unikátnosti obce (vzhled, komunita, postupný vývoj) Řešení lokality nad obcí Zlepšení RUD a příjmů obce

  

          

50

Tlak developerů na zástavbu, narušení postupného vývoje obce Expanze Prahy a dalších obcí Omezení výdajů státního rozpočtu (úsporná opatření) Moţnost zadluţení obce Neúměrný provoz letiště Ruzyně Zvyšování intenzity silniční, zejména nákladní a tranzitní dopravy Celkové neřešení dopravy na sever od Prahy Spalování levnějších a nekvalitních paliv a zhoršení ovzduší

Celkové zhoršení stavu ţivotního prostředí Zhoršení kvality vody v Únětickém potoce Omezení autobusové dopravy Nárůst kriminality Nedostatečná nabídka sluţeb v obci Nedokončení kanalizační sítě z důvodu nedostatku peněz


13. STRATEGICKÁ ČÁST 13.1. Strategická vize Obec Únětice se bude v příštích deseti letech vyváţeně a umírněně rozvíjet, podrţí si pevný urbanistický řád a charakter rezidenční lokality, zlepší stav infrastruktury a vybavenosti a uchová jedinečně bohatý společenský ţivot a sounáleţitost občanů

13.2. Prioritní problémové okruhy Návrh: 1. Občanská vybavenost 2. Technická infrastruktura 3. Příroda, krajina 4. Společnost, kultura, sport

Pohled na Únětice z Holého vrchu

51


13. 3. Databáze projektů Projektová karta č. 01 Název projektu: Ţadatel/nositel projektu Odpovědná osoba Zařazení projektu do SP

2. etapa kanalizace Obec Únětice V. Vytiska ano

Partneři projektu Popis projektu (cíle, aktivity a výstupy projektu)

Pokračování výstavby kanalizačních řadů, včetně přepojení stávající čistírny na ČOV v Roztokách 2,5 km kanalizačních sítí, čerpací stanice a výtlak o délce cca 300 m

Připravenost projektu

Investiční záměr

ano

Projektová dokumentace

ano

Doklady dle staveb. zákona

Stavební povolení

Majetkoprávní vztahy k nemovitostem a pozemkům týkajícím se projektu

Souhlas a věcná břemena

Celkové náklady

22 mil. Kč

Předpokládané roky realizace

2012-2013

Moţnost získat podporu z dotací

MZe 129 183 LEADER PRV Středočeský fond ţivotního prostředí a zemědělství

52


Projektová karta č. 02 Název projektu: Ţadatel/nositel projektu Odpovědná osoba Zařazení projektu do SP

Vodovodní síť - dokončení a rekonstrukce Obec Únětice V. Vytiska ano

Partneři projektu Popis projektu (cíle, aktivity a výstupy projektu) Připravenost projektu

V minulých letech bylo realizováno téměř 90 % vodovodů. Zbytek bychom chtěli poloţit společně s kanalizací a současně při té příleţitosti obnovit staré rozvody.


Ano


ano

Doklady dle staveb. zákona

SP bude vydáno do konce r. 2011

Majetkoprávní vztahy k nemovitostem a pozemkům týkajících se projektu

Souhlas a věcná břemena

Celkové náklady

5 mil. Kč


2012-2014


MZe 129 182 PRV Středočeský fond ţivotního prostředí a zemědělství

53



Komunikace pro pěší v intravilánu obce – chodníky Obec Únětice J. Liška ano



Cílem je zvýšení bezpečnosti a pohodlí pro chodce. Stávající komunikace jsou velmi úzké vzhledem ke konfiguraci terénu v úzkém údolí. Koridory pro pěší jsou postupně realizovány jiţ 10 let.


ano


částečně

Doklady dle staveb. zákona Majetkoprávní vztahy k nemovitostem a pozemkům týkajících se projektu

Celkové náklady

2 mil. Kč


2013-2017


PRV LEADER

54

neprojednáno



Oprava místních komunikací a opěrných zdí Obec Únětice J. Liška ano

Partneři projektu

Majitelé sousedních pozemků

Popis projektu (cíle, aktivity a výstupy projektu)

Vzhledem k poloze obce v údolí je řada místních komunikací ukončena opěrnými zdmi, které potřebují opravu, součástí těchto oprav bude i odvedení a však dešťových vod


Investiční záměr:

ano

Projektová dokumentace:

oprava

Doklady dle stavebního zákona:

oprava

Majetkoprávní vztahy k nemovitostem a pozemkům týkajících se projektu:

obec

Celkové náklady

2 mil. Kč


2013-2017


PRV LEADER FROM (?)

55



Nové povrchy komunikací Obec Únětice J. Liška ano

Partneři projektu

developeři


Stávající komunikace po dokončení kanalizace získají nový bezprašný povrch. Současně dojde k výstavbě nových komunikací, při postupném naplňování územního plánu v rozvojových zónách. Tato infrastruktura bude po dokončení předána do péče a majetku obce



ano


Částečně – pasport místních komunikací


ne


Neprojednáno, většinou na obecních pozemcích, případně na pozemcích developerů

Celkové náklady

10 mil.


2013-2020


PRV LEADER FROM (?)

56



Cesty pro pěší a cyklisty v okolí obce – schody, pěšiny, polní cesty Obec Únětice V. Vytiska ano

Partneři projektu

-


Pro lepší propustnost krajiny a rozšíření moţností krátkodobé rekreace obnovujeme postupně cesty pro pěší



ano


Ne


Pouze ohlášení


Neprojednáno, většinou obecní majetek

Celkové náklady

2,5 mil Kč


2012-2022


PRV LEADER

57



Vyčištění a oprava rybníků Obec Únětice V. Vytiska ano

Partneři projektu

Rybářské spolky


Jedná se o vyčištění a opravu tří rybníků v katastru obce.



ano


ano


ano


Státní majetek v pronájmu obce – souhlas vlastníka máme

Celkové náklady

8 mil. Kč


2014-2020


PRV LEADER Středočeský fond ţivotního prostředí a zemědělství

58



Cesta pro pěší Únětice-Lídl-Horoměřice Obec Únětice V. Vytiska ano

Partneři projektu

Obec Horoměřice, Lidl


Necelý kilometr od obce na cestě do Horoměřic je prodejna obchodního řetězce Lidl. Na frekventované silnici není prostor pro chodce a cyklisty.



ano


ne


nejsou


neprojednány

Celkové náklady

3 mil Kč


2013-2015


PRV LEADER

59



Rekonstrukce budovy školy Obec Únětice V. Vytiska ano


V budově je mateřská školka a je také vyuţívána pro mimoškolní aktivity. Cílem je dosáhnout zlepšení technického stavu a vyuţitelnosti vnitřního prostoru tak, abychom mohli tyto aktivity rozšířit, případně obnovit základní školu



ano


částečně


SP na část budovy


Obecní majetek

Celkové náklady

10 mil.


2014 – 2016


ROP Střední Čechy 3.3 FROM

60

STRATEGICKÝ PLÁN OBCE ÚNĚTICE PRACOVNÍ VERZE

Recommend Documents