STŘET DAŇOVÉHO A INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

STŘET DAŇOVÉHO A INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ The confluence of insolvency and tax proceedings Diplomová práce

Vedoucí práce: JUDr. Ing. Kristýna FRONC CHALUPECKÁ

Brno, 2016

Autor: Petra KRÁLOVÁ

J mé no a p ř í j mení aut or a:

Bc. Petra Králová

Ná z e v di pl omové pr áce:

Střet daňového a insolvenčního řízení

Ná z e v pr áce v angličt i ně:

The confluence of insolvency and tax proceedings

Ka t e dr a:

Finance

Ve doucí di pl omové pr áce:

JUDr. Ing. Kristýna Fronc Chalupecká

Rok obhaj oby:

2016

Anotace Předmětem diplomové práce „Střet daňového a insolvenčního řízení“ je rozbor insolvenčního řízení v souvislosti s povinnostmi dlužníka jakožto daňového subjektu, dle zákona č. 182/2008 Sb., insolvenční zákon a dle příslušných daňových zákonů. Práce si klade za cíl rozebrat jednotlivé fáze insolvenčního řízení a jednotlivých způsobů řešení úpadku v souvislosti s daňovými povinnostmi dlužníka (rozbor dle jednotlivých daní). Dále bude vyobrazen správce daně v pozici věřitele, který si uplatňuje pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení.

Annotation The goal of the submitted thesis: “The confluence of insolvency and tax proceedings” is to analyze changes the process of insolvency in connection with obligations of a debtor as a tax payer, according to the Insolvency Act nr. 182/2008 Coll. and applicable tax laws. Also the goal is to analyze the individual phases of insolvency proceedings and the various ways of dealing with bankruptcy in connection with tax obligations of the debtor (analysis by individual taxes). It will also be shown the tax administrator in the position of a creditor who applies a receivable from a debtor in insolvency proceedings

Klíčová slova Insolvenční řízení, správce daně, insolvenční správce, dlužník, věřitel, daň, konkurz, úpadek

Keywords Insolvency proceedings, tax administrator, insolvency administrator, debtor, creditor, tax, bankruptcy, insolvency

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Střet daňového a insolvenčního řízení vypracovala samostatně pod vedením JUDr. Ing. Kristýny Fronc Chalupecké a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 13. května 2016 _______________________________ Vlastnoruční podpis autora

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat JUDr. Ing. Kristýně Fronc Chalupecké, vedoucí této práce, za jeho podněty a připomínky, které mi pomohly k napsání této práce. Dále bych chtěla poděkovat paní JUDr. Zuzaně Švédové za čas, který mi věnoval při praktických konzultacích. Také bych ráda poděkovala všem svým blízkým, zejména Ing. Michaele Králové a Jaroslavě Králové, které mi byly velkou oporou a taktéž mi pomohly s obsahem této práce.

Obsah Úvod .......................................................................................................................................................13 1

Teoretická část ...............................................................................................................................15 1.1

1.1.1

Insolvenční zákon ...........................................................................................................15

1.1.2

Zásady insolvenčního řízení ...........................................................................................16

1.2

Procesní subjekty ...................................................................................................................17

1.2.1

Dlužník ............................................................................................................................17

1.2.2

Věřitelské orgány ...........................................................................................................17

1.2.3

Insolvenční správce ........................................................................................................18

1.2.4

Insolvenční soud .............................................................................................................20

1.2.5

Další subjekty .................................................................................................................20

1.3

Fáze insolvenčního řízení .......................................................................................................20

1.3.1

Navrhovací fáze ..............................................................................................................20

1.3.2

Zjišťovací fáze .................................................................................................................22

1.3.3

Fáze rozhodnutí o způsobu řešení úpadků ....................................................................22

1.4

Způsoby řešení úpadku ..........................................................................................................24

1.5

Realizační a ukončovací fáze ..................................................................................................29

1.6

Insolvenční rejstřík .................................................................................................................29

1.7

Daňový systém v ČR ...............................................................................................................30

1.7.1

Základní pojmy ...............................................................................................................31

1.7.2

Daňový systém ...............................................................................................................33

1.7.3

Sazby daně pro rok 2016 ................................................................................................34

1.8 2

Obecně k insolvenčnímu řízení ..............................................................................................15

Daňové řízení..........................................................................................................................36

Praktická část .................................................................................................................................39 2.1

Statistické údaje .....................................................................................................................39

2.2

Insolvenční řízení právnické osoby XY, s.r.o...........................................................................44

2.3

Zahájení insolvenčního řízení právnické osoby XY, s.r.o. .......................................................44

2.4

Rozdíly v daňovém řízení........................................................................................................46

2.5

Daňové řízení jednotlivých daní .............................................................................................48 11

2.5.1

Daň z příjmů fyzických osob .......................................................................................... 48

2.5.2

Daň z příjmů právnické osoby........................................................................................ 52

2.5.3

Daň z přidané hodnoty .................................................................................................. 54

2.5.4

Silniční daň ..................................................................................................................... 57

2.5.5

Daň z nemovitostí .......................................................................................................... 58

2.5.6

Daň z nabytí nemovitých věcí ........................................................................................ 58

2.5.7

Spotřební daň ................................................................................................................ 59

2.6

Daňové (i nedaňové) pohledávky v insolvenčním řízení ....................................................... 60

2.6.1

Uspokojení pohledávek ................................................................................................. 60

2.6.2

Pohledávky v insolvenčním řízení .................................................................................. 60

2.6.3

Pohledávky za majetkovou podstatou........................................................................... 61

2.6.4

Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou ................... 62

2.6.5

Pohledávky, které se neuspokojují ................................................................................ 64

2.7

Popření pohledávek ............................................................................................................... 65

2.7.1 2.8

Správce daně jako věřitel ............................................................................................... 65

Ukončení insolvenčního řízení ............................................................................................... 73

Závěr ...................................................................................................................................................... 74 Seznam použitých zdrojů ....................................................................................................................... 76 Odborné publikace ............................................................................................................................ 76 Zákony................................................................................................................................................ 77 Předpisy ............................................................................................................................................. 77 Zákonná opatření ............................................................................................................................... 77 Seznam internetových zdrojů ............................................................................................................ 78 Seznam použitých grafů, obrázků a tabulek ...................................................................................... 80 Přílohy .................................................................................................................................................... 81

12

Úvod Pojem insolvence je v posledních letech čím dál více rozšířený termín v povědomí široké veřejnosti. Důvodů k narůstajícímu množství insolvencí může být několik, například krize, nehospodárnost nebo pouhé nezvládnutí podnikatelského břemene. Proces insolvenčního řízení (dále IŘ) vzniká při úpadku fyzické či právnické osoby. Jedná se o jeden ze způsobů, jak alespoň částečně dostát svým závazkům, které má dlužník u věřitelů. Proces insolvence využívá kolektivního principu, který zaručuje spravedlivé rozdělení majetku a vypořádání dlužníkových závazků. Zároveň zabraňuje věřitelům uplatnit své nároky individuálně (prioritně). Insolvence je upravena v zákoně č.182/2006 Sb., zákoně o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění (insolvenční zákon – dále IZ). Zákon nabyl účinnosti k 1. 1. 2008, od té doby byl již novelizován. Téma insolvence jsem si zvolila pro svoji práci, jelikož se může dotknout každého z nás. Ať už v pozici dlužníka, nebo osoby v pozici věřitele, zaměstnance korporace v insolvenci nebo pouhého svědka. Z tohoto důvodu je důležité mít přehled o celém procesu. Společně s insolvenčním řízením fyzických osob podnikatelů a právnických osob se zaměřím i na povinnosti, které vyplývají ze správy daní během procesu. Cílem práce je tedy zaměřit se na průběh insolvenčního řízení, konkrétně na povinnosti daňového subjektu, který je v insolvenci, při správě daní. V práci budou nastíněny situace, které mohou při správě daní vzniknout. Bude poukázáno na rozdíly mezi správnou daní u běžných subjektů a u subjektů podléhajících insolvenci. Také bude kladen důraz na rozdílnosti v různých způsobech řešení úpadku. V první polovině teoretické části práce bude vymezen pojem insolvence, její příčiny, vznik insolvenčního řízení a budou vymezeny obecné pojmy v souladu s aktuální legislativou. Dále budou vymezeny způsoby řešení úpadku a subjekty, které se v insolvenčním řízení objevují. Nápomocný bude i slovníček, který bude uveden v příloze. Zvláštní část bude věnována pohledávkám a jejich vymáhání.

13

V druhé polovině teoretické části bude vymezena úprava správy daní, popis průběhu správy daní. Nebude chybět výčet daní a jejich právní úprava. Dále zde bude také naznačena spojitost správy daní s insolvenčním řízením. V první polovině praktické části budou vymezeny konkrétní situace, které mohou vzniknout při správě daní u jednotlivých způsobů řešení insolvence, zejména bude kladen důraz na konkurz právnické osoby. V této části budou také zmíněny povinnosti, které vyplývají ve správě daní subjektu v insolvenci. Druhá polovina praktické části bude věnována vymáhání pohledávek, zejména těch vzniklých ze správy daní, jejich postavení oproti jiným pohledávkám a způsobu jejich uplatnění správcem daně. V závěru budou shrnuty získané informace.

14

1 Teoretická část 1.1 Obecně k insolvenčnímu řízení V této kapitole se zaměřím obecně na představení insolvenčního řízení, na základní pojmy, vlastnosti, zásady a průběh, včetně rozboru insolvenčního návrhu a jeho specifik. Z těchto pojmů budu nadále vycházet v ostatních kapitolách.

1.1.1 Insolvenční zákon Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, vznikl v roce 2006 a nabyl účinnosti k 1. 1. 2008. Zákon byl několikrát novelizován, poslední novela nabyla účinnosti k 1. 1. 2014. V dnešní době se připravuje další novela, kterou má být aplikováno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848, o insolvenčním řízení, které vzešlo v platnost dne 25. 6. 2015.1 Obecně má IZ za cíl komplexně upravit danou problematiku. Určitá část je však nadále upravována ve zvláštních zákonech (např. zákony daňové, trestní zákoník, zákon o obchodních korporacích a dalších).2 Insolvenční zákon je rozdělen do tří částí. V první částí je uvedena obecná část, ve druhé části způsoby řešení úpadku a ve třetí společná ustanovení. V první části jsou uvedeny obecné pojmy vztahující se k insolvenčnímu řízení, subjekty, majetková podstata a průběh insolvenčního řízení, včetně uplatnění pohledávek věřiteli. Ve druhé části jsou vymezeny způsoby řešení úpadku, zejména konkurz, reorganizace a oddlužení. Ve třetí části je upraven insolvenční rejstřík a další. Insolvenční zákon má v dnešní podobě 434 paragrafů. Předmět úpravy IZ je uveden hned v § 1. Jedná se o určité uspořádání majetkových vztahů mezi dlužníkem a osobami, které jsou dotčeny jeho úpadkem.3 Cílem insolvenčního řízení je tedy co nejefektivněji uspokojit věřitele. Obecně můžeme říci, že insolvenční řízení je soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek. Důležitým pojmem je insolvenční návrh, kterým je zahájeno 1

Novinky evropského insolvenčního práva. Epravo.cz. Dostupné na: http://www.epravo.cz/top/clanky/novinkyevropskeho-insolvencniho-prava-99667.html 2 MARŠÍKOVÁ, J. a kol.: Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, str. 26. 3 § 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění.

15

insolvenční řízení na základě rozhodnutí soudu. Věřitelé jsou uspokojování z majetkové podstaty, což je souhrn veškerého majetku dlužníka. Veškeré informace a kroky jsou zapisovány do insolvenčního rejstříku. Jedná se o informační systém, který obsahuje veškeré údaje o průběhu insolvenčního řízení. Je veřejně dostupný.4 V § 3 je vymezen úpadek, což je v podstatě podmět celého insolvenčního řízení. IZ říká, že je dlužník v úpadku, pokud má více věřitelů, což znamená minimálně dva (více pohledávek jednoho věřitele nejsou splněním podmínky), dále má peněžité závazky více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a není schopen tyto závazky splatit.5 Dlužník je v platební neschopnosti, pokud zastaví platby podstatné části peněžitých závazků nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo není možné uspokojit některou ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, anebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.6 O předlužení se jedná tehdy, když má dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Úpadek pro předlužení se týká pouze právnických osob nebo fyzických osob – podnikatelů. 7

1.1.2 Zásady insolvenčního řízení Zásady jsou vymezeny v § 5. Jedná se o čtyři zásady, které je nutno dodržovat v průběhu insolvenčního řízení: 1. insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů; 2. věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti; 3. nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce; 4. věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.8 4

Insolvenční rejstřík můžeme nalézt například na portálu Justice.cz. Dostupné na: http://portal.justice.cz/justice2/Uvod/Uvod.aspx 5 § 3 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 6 § 3 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 7 § 3 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění.

16

1.2 Procesní subjekty Subjekty, které jsou spojeny s průběhem insolvenčního řízení, jsou uvedeny v Hlavě II IZ, v § 9. Jedná se o všechny subjekty, které se jakkoliv podílí na průběhu či jej ovlivňují, ať už jako hlavní účastníci, nebo zvláštní.9 Hlavními účastníky jsou dlužník a věřitelé (v zákoně jsou nazýváni jako účastníci řízení), zvláštními procesními subjekty jsou insolvenční soud, insolvenční správce, státní zastupitelství a likvidátor. Mezi účastníky můžeme také zařadit všechny osoby ovlivněné insolvencí nepřímo (např. zaměstnance, kteří musí spolupracovat v průběhu insolvenčního řízení).

1.2.1 Dlužník Dlužníka můžeme definovat jako osobu, jež je uvedená v insolvenčním návrhu. Jedná se o osobu, která vyhlásila úpadek, popřípadě osobu, na jejíž závazky byl podán insolvenční návrh. Dlužníkem může být právnická i fyzická osoba, kterou může být podnikatel i nepodnikatel (například spotřebitel). V § 6 IZ jsou vymezeny subjekty, které se dlužníkem stát nemohou (resp. se na ně zákon nevztahuje). Jedná se o stát, územní samosprávný celek, Českou národní banku, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky, Fond pojištění vkladů, Garanční fond obchodníků s cennými papíry, veřejnou vysokou školu a další.10 Postavení dlužníka v insolvenčním řízení není zcela výhodné, avšak přesto má kromě povinností i práva. Má právo využít jednoho ze způsobů řešení úpadku, má právo namítat proti podání insolvenčního návrhu, právo navrhovat řešení dané situace a také má právo požadovat, aby jeho pohledávky byly vypořádány v co největším rozsahu.11

1.2.2 Věřitelské orgány Obecně můžeme definovat věřitele jako osobu, která uplatňuje svůj nárok vůči dlužníkovi.12 Tento nárok vyplývá s pohledávek, které věřitel u dlužníka má. Díky insolvenčnímu řízení se postavení věřitelů značně posílí. Navíc mohou realizovat svůj vliv prostřednictvím věřitelských orgánů, a sice schůze věřitelů a věřitelského výboru.13

8

§ 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. MARŠÍKOVÁ, J. a kol.: Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, str. 41. 10 § 6 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 11 LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení. 1. Vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009, str. 33. 12 LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení. 1. Vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009, str. 33. 13 HÁSOVÁ, J., MORAVEC, T.: insolvenčního řízení. 1. Vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, str. 16 9

17

Schůze věřitelů je upravena v §§ 47 – 53 IZ. Je svolávána insolvenčním soudem. Ten ji může svolat z vlastní iniciativy nebo na žádost dalšího subjektu (insolvenčního správce, věřitelského výboru nebo alespoň dvou věřitelů, jejichž pohledávky mimo jiné činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek)14. Schůze se musí konat do 30 dnů od dne, kdy byl soud o její svolání požádán (nebo o ni sám rozhodnul).15 Právo zúčastnit se schůze věřitelů mají věřitelé, jež přihlásili své pohledávky v termínu pro přihlášení pohledávek, dále dlužník, insolvenční správce a další.16 IZ dále upravuje hlasovací právo, a sice v §§ 49 – 53 IZ. Každý věřitel má počet hlasů poměrově k výši jeho pohledávky. Konkrétně můžeme říci, že 1 Kč pohledávky připadá na jeden hlas. Při hlasování je nutná většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů.17 Věřitelský výbor je upraven v §§ 56 – 65 IZ. Povinnost ustanovit věřitelský výbor má schůze věřitelů v případě, že je přihlášených více jak 50 věřitelů. Členy výboru volí schůze sama, a sice z řad přihlášených věřitelů. Jejich počet je stanoven na 3 – 7, avšak schůze může usnést více členů, případně možnost členů mít náhradníka.18 Pokud je členem ustanovena právnická osoba, musí neprodleně oznámit soudu fyzickou osobu, která bude jejím jménem jednat.19 Členové jsou voleni na prvním setkání schůze věřitelů. Věřitelský výbor má za úkol chránit společný zájem věřitelů. Dohlíží tak na činnosti insolvenčního správce, poskytuje mu nebo dlužníkovi podporu, uděluje mu souhlas k uzavírání smluv o úvěrovém financování, schvaluje výši výdajů, může nahlížet do účetnictví a další.20

1.2.3 Insolvenční správce Kromě dlužníka a věřitelů je jedním z nejdůležitějších subjektů insolvenční správce, který dohlíží na průběh insolvenčního řízení. Jedná se o fyzickou osobu, která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce a kterou stanoví insolvenční soud.21 Ten jej vybírá

14

Tito dva věřitelé musejí mít pohledávky ve výši minimálně 10 % z celkově přihlášených pohledávek. § 47 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 16 § 47 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 17 § 49 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 18 § 56 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 19 § 59 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 20 § 58 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 21 § 2 odst. 1 zákona č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích, v platném znění. 15

18

ze seznamu insolvenčních správců vedeného Ministerstvem spravedlnosti.22 Taková osoba musí splňovat podmínky, mezi které patří plnoletost, plná způsobilost k právním úkonům, dokončené magisterské studium, složená zkouška insolvenčního správce, zaplacený poplatek ministerstvu a další.23 Definice a povinnosti insolvenčního správce jsou uvedeny v Díle 3 IZ. Insolvenční správce je povinen postupovat svědomitě a s odbornou péčí. Také musí vyvinout největší úsilí k uspokojení věřitelů a upřednostnit jejich zájmy před vlastními či zájmy jiných osob.24 Dále se insolvenční správce může účastnit setkání schůze věřitelů, spolupracuje s nimi a pokud nestanoví soud jinak, minimálně jednou za tři měsíce schůzi věřitelů předkládá zprávu o insolvenčním řízení.25 V § 38 IZ je ustanoven nárok insolvenčního správce na odměnu a náhradu hotových výdajů. Výše odměny se liší podle způsobu řešení úpadku. U konkurzu je tato částka vypočítána podle výše výtěžku zpeněžení majetkové podstaty, avšak nejnižší možná odměna činí 45 000 Kč. V případě reorganizace je odměna stanovena z dvanáctiměsíčního průměrného měsíčního obratu a je určena dle výše obratu. U oddlužení záleží, jakým způsobem je uděláno vyrovnání (jednorázově nebo pomocí splátkového kalendáře).26 Pokud není možné uhradit náklady z majetkové podstaty nebo ze zálohy na náklady insolventního řízení, hradí je stát, avšak nejvýše 50 000 Kč jak na odměnu insolventnímu správci, tak na náhradu hotových výdajů správce.27 Insolvenční správce může být odvolán z důvodu porušení povinností, může jej odvolat insolvenční soud z vlastního rozhodnutí nebo na žádost věřitelského orgánu, nebo může odstoupit z vlastního rozhodnutí.28 V každém případě je insolvenční soud povinen stanovit nového insolvenčního správce.29

22

Pokud se nenajde vhodný správce ze seznamu, lze určit i fyzickou osobu, která splňuje předpoklady pro zápis do seznamu insolvenčních správců (§ 22 IZ). 23 § 6 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, v platném znění. 24 § 36 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 25 § 36 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 26 §§ 1-2 předpisu č. 313/2007 Sb., vyhláška o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. 27 § 36 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 28 Dalším důvodem může být pozbytí předpokladů pro zápis do seznamu insolvenčních správců, zdravotní či jiné důvody. [MARŠÍKOVÁ, J. a kol.: Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 1. vyd. Praha: Leges, 2011, str. 64] 29 § 31 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění.

19

1.2.4 Insolvenční soud Dalším procesním subjektem je insolvenční soud. Ten má za úkol vydávat rozhodnutí, jejichž vydání zákon ukládá nebo předpokládá, dále průběžně vykonává dohled nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhoduje o záležitostech s tím souvisejících.30 Věcně příslušnými soudy k rozhodování v insolvenčním řízení jsou krajské soudy.31 Místně příslušným je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka. U fyzické osoby se jedná o soud v místě jeho bydliště. U podnikatelů je rozhodujícím faktem místo podnikání nebo sídlo právnické osoby.32

1.2.5 Další subjekty Dalšími účastníky insolvenčního řízení jsou podle IZ statní zastupitelství a likvidátor dlužníka. Státní zastupitelství je upraveno v § 69 IZ. Likvidátor dlužníka je upraven v § 70 IZ.

1.3 Fáze insolvenčního řízení V této části se budeme zabývat procesem insolvenčního řízení, konkrétně jeho fázemi. Každá fáze obsahuje dané kroky, které se však u každého řízení mohou trochu lišit. Také si zmíníme, kdo se které části účastní. Insolvenční řízení můžeme tedy rozdělit do: navrhovací fáze; zjišťovací fáze; fáze rozhodnutí o způsobu řešení úpadků; realizační fáze a ukončovací fáze.

1.3.1 Navrhovací fáze Proces insolvenčního řízení je zahájen rozhodnutím soudu. Avšak soud začne řízení až na podnět některého ze subjektů (dlužník či věřitelé), kteří podají na dlužníka (nebo on sám na sebe) návrh na insolvenční řízení. Insolvenční návrh je definován v § 2 IZ jako návrh na

30

§ 10 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. § 9 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění. 32 § 85 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění. 31

20

zahájení insolvenčního řízení u insolvenčního soudu.33 Podoba insolvenčního návrhu podléhá občanskému soudnímu řádu (obecná podoba návrhu). Jeho náležitosti jsou pak uvedeny v § 103 IZ. Jedná se zejména o označení dlužníka, rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, a důkazy.34 Insolvenční návrh může být podán dlužníkem nebo některým z věřitelů. Dlužník může podat návrh pouze v případě úpadku (nikoliv hrozícího úpadku). Pokud je dlužníkem právnická osoba nebo fyzická osoba podnikatel, ukládá mu to zákon jako povinnost.35 Fyzická osoba má podle zákona právo. Rozdíl mezi podáním insolvenčního návrhu dlužníkem nebo věřiteli je zejména v seznamu příloh, které musí navrhovatel poskytnout. Obecně lze říci, že požadavky na podání návrhu věřitelem jsou náročnější, jelikož proces může velmi ovlivnit poměry dlužníka. Důvodem pro podání insolvenčního návrhu je platební neschopnost dlužníka, což znamená nedostatek finančních prostředků dlužníka v daný okamžik, kdy dlužník není schopen dostát svých závazků v době jejich splatnosti.36 Pokud by dlužník nepodal insolvenční návrh včas (dlužník, jemuž to zákon ukládá za povinnost), byl by podle § 99 IZ zodpovědný za případnou škodu či újmu věřitelů. Výše škody by se pak rovnala rozdílu mezi výší přihlášené pohledávky zjištěné v rámci insolvenčního řízení a částkou, kterou by věřitel na základě insolvenčního řízení obdržel.37 Insolvenční návrh se podává k soudům vyšší instance.38 Po obdržení insolvenčního návrhu soudem je tento povinen oznámit zahájení insolvenčního řízení vyhláškou nejpozději do 2 hodin od přijetí.39 Řízení je zahájeno zveřejněním vyhlášky. Vyhláška obsahuje označení insolvenčního soudu, který ji vydal, dále označení insolvenčního navrhovatele, označení dlužníka, údaj o okamžiku jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku,

33

§ 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. § 103 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 35 § 98 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 36 LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení. 1. Vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009, str. 78. 37 § 99 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 38 Viz. příloha – Seznam soudů 39 § 101 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. Zákon také upravuje situace, kdy není možné dodržet lhůtu 2 hodin. Jedná se například o doručení návrhu ve dnech pracovního klidu. 34

21

jméno a příjmení osoby, která ji vydala, a den vydání.40 Vyhláška se doručuje účastníkům insolventního řízení a není možné se proti ní odvolat.41

1.3.2 Zjišťovací fáze Předmětem této fáze je zjištění skutečnosti, zda se v případě dlužníka jedná o úpadek. Také se zjišťuje správnost a oprávněnost insolvenčního návrhu a formální a věcná stránka.42 Hlavním subjektem, který reprezentuje tuto fázi, je insolvenční soud. Ten má lhůtu 10 dnů na tohle zjištění.43 Insolvenční návrh může být soudem odmítnut. Důvodem může být zjevná bezdůvodnost, kterou je například podání návrhu na základě pohledávky, která není pro účely úpadku oprávněná. Dalším bezdůvodností může být zneužití práv navrhovatele na úkor dlužníka. V takovém případě je soud oprávněn vyžadovat po navrhovateli pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.44 Insolvenční návrh může být také vzat zpět navrhovatelem. V tom případě insolvenční soud řízení zastaví. V případě více navrhovatelů je zastaveno řízení jen k tomu věřiteli, který návrh vzal zpět.45 Zjišťovací fáze končí rozhodnutím soudu. Ten může insolvenční návrh uznat oprávněným, díky čemuž řízení pokračuje. Nebo jej může odmítnout pro vady, které je nutné opravit, nebo pro neoprávněnost (či bezdůvodnost, jak bylo zmíněno výše).

1.3.3 Fáze rozhodnutí o způsobu řešení úpadků Tato fáze nastane, pokud soud ve zjišťovací fázi uzná insolvenční návrh oprávněným. Pokud je tedy dlužník v úpadku a je zahájeno insolvenční řízení, existuje více způsobu, jak tuto situaci řešit. Způsoby řešení úpadku v insolvenčním řízení jsou konkurz, reorganizace, oddlužení a zvláštní způsoby řešení úpadku (moratorium). Po zvolení způsobu řešení úpadku nastává realizační a ukončovací fáze, která se u jednotlivých řešení může lišit.

40

§ 101 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. § 101 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 42 LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení. 1. Vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009, str. 21 43 § 134 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 44 § 128a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 45 § 130 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 41

22

1.3.3.1 Majetková podstata Než se zaměříme na jednotlivé typy řešení úpadku, je nutné si ještě definovat pojem majetková podstata. Je definována v Hlavě VI IZ. Do majetkové podstaty náleží majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení.46 Majetkovou podstatu tvoří peněžní prostředky, věci movité a nemovité, podnik, soubor věcí a věci hromadné, vkladní knížky, akcie, směnky, šeky, obchodní podíl, dlužníkovi pohledávky, dlužníkova mzda a plat a další. Nedílnou součástí jsou i užitky či plody majetku, který tvoří majetkovou podstatu.47 Majetkovou podstatu zjišťuje insolvenční správce. Musí přitom dbát pokynů insolvenčního soudu. Dlužník je povinen poskytnout správci veškeré informace související s majetkem. V případě právnické osoby mají tuto povinnost i další orgány (statutární), společníci, popř. zaměstnanci.48 Základem pro zjištění majetkové podstaty je seznam majetku, který je dlužník povinen předložit.49 Insolvenční správce vytvoří tzv. soupis majetkové podstaty. Jedná se o listinu, kde je označen majetek tak, aby bylo možné jej identifikovat. Jednotlivé položky majetku jsou oceněny insolvenčním správcem na základě účetnictví a souvisejících dokumentů. Soupis majetkové podstaty je ihned po vytvoření zveřejněn v insolvenčním rejstříku.50

46

§ 205 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. Kompletní seznam je uveden v § 206 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 48 § 210 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 49 § 211 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 50 §§ 218 – 222 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 47

23

1.4 Způsoby řešení úpadku 1.4.1.1 Konkurz Konkurz je jedním ze způsobu řešení v insolvenci. Je definován v § 244 IZ jako způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak.51 Podstata konkurzu spočívá tedy ve zjištění majetkové podstaty dlužníka, z jejího zpeněžení a uspokojení věřitelů v poměru výše jejich pohledávek. Hlavním rysem konkurzu je také následná likvidace právnické či fyzické osoby podnikatele. Tento způsob řešení je nejčastější pro právnické osoby a fyzické osoby podnikatele.52 Konkurz je vyhlášen zároveň se zápisem do insolvenčního rejstříku.53 Od toho momentu mohou věřitelé uplatňovat své pohledávky pouze podle podmínek v IZ. Jakmile je vyhlášen konkurz, majitelé korporace (v případě právnické osoby) nebo fyzická osoba podnikatel ztrácejí právo jakkoliv nakládat s majetkem. Veškeré pravomoci přecházejí na insolvenčního správce.54 Jedním z nejdůležitějších kroků v této fázi je zpeněžení majetkové podstaty, respektive její převedení na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Zpeněžením se rozumí i využití dlužníkových bankovních kont a postoupení existujících pohledávek.55 Majetkovou podstatu lze zpeněžit veřejnou dražbou podle zvláštních předpisů, prodejem movitých věcí a nemovitostí a prodejem majetku mimo dražbu.56 Ze zpeněžené majetkové podstaty se hradí pohledávky z majetkové podstaty, stejně tak pohledávky jim na roveň postavené.57

51

§ 244 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. MARŠÍKOVÁ, J. a kol.: Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, str. 401. 53 § 245 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 54 SCHÖNFELD, J.: Moderní pohled na oceňování pohledávek. 1. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 133 55 § 283 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 56 § 286 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 57 § 296 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 52

24

Pokud by výtěžek nestačil na pokrytí všech nákladů, odměny a pohledávek věřitelů, nejdříve se uhradí náklady. Pokud by výtěžek nestačil ani na náklady na správu majetkové podstaty, použila by se záloha na náklady insolvenčního řízení nebo záloha poskytnutá věřitelským výborem.58 Podrobně je využití peněžních prostředků v případě nedostatečné výše získané zpeněžením majetkové podstaty popsáno v § 305 odst. 2 IZ. V závěru řízení vydá insolvenční správce konečnou zprávu, kterou předloží insolvenčnímu soudu. V té je popis činnosti správce a finanční výsledky. Obsah zprávy je uveden v § 302 odst. 2. Ke dni sestavení konečné zprávy sestaví správce i účetní závěrku. Soudu pak předloží vyúčtování své odměny a výdajů.59 Konkurz je zrušen rozhodnutím soudu za podmínek uvedených v § 308 IZ. 1.4.1.2 Reorganizace Reorganizace je dalším způsobem řešení úpadku. IZ ji definuje jako postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku. Reorganizace lze uplatnit pouze v případě dlužníka podnikatele.60 Výhodou reorganizace oproti konkurzu je naděje dlužníka, že nebude muset ukončit svoji podnikatelskou činnost. Avšak je možná pouze u podniků, kde je ekonomická životaschopnost.61 Podmínky pro přípustnost reorganizace jsou: roční úhrn čistého obratu dlužníka podle zvláštního právního předpisu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 50 000 000 Kč, nebo zaměstnává-li dlužník nejméně 50 zaměstnanců v pracovním poměru.62 Obecně lze říci, že reorganizace spočívá ve změně struktury podniku, fungování podniku nebo struktuře majetku, která by měla vést k ozdravení podniku. Návrh na reorganizaci předkládá dlužník nebo věřitelé společně s insolvenčním návrhem. Návrh na reorganizaci musí obsahovat označení dlužníka, dlužníkovi známé údaje o

58

§ 297 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. §§ 302 – 303 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 60 § 316 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 61 MARŠÍKOVÁ, J. a kol.: Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, str. 488. 62 § 316 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 59

25

kapitálové struktuře a majetku osob ovládaných dlužníkem a údaj o způsobu navrhované reorganizace.63 O povolení reorganizace rozhoduje insolvenční soud. Ten může návrh zamítnout, pokud lze za podaným návrhem předpokládat nepoctivý záměr nebo je návrh podán věřitelem bez schválení schůze věřitelů. Odvolání proti zamítnutí návrhu může podat pouze osoba, která návrh podala.64 Pokud insolvenční soud návrh na reorganizaci schválí, vydá tak rozhodnutí o povolení reorganizace, které obsahuje výrok o povolení reorganizace, informace o insolvenčním správci, výzvu k předložení reorganizačního plánu ve lhůtě 120 dnů a další.65 Právo na sestavení reorganizačního plánu má přednostně dlužník, a to i v případě podání insolvenčního návrhu některým z věřitelů.66 Přednostní právo však ztrácí, pokud soudu oznámí, že reorganizační plán sestavit nehodlá.67 V takovém případě rozhoduje o sestavení reorganizačního plánu schůze věřitelů, případně se dále postupuje dle § 339 odst. 6 IZ. Reorganizační plán musí obsahovat: rozdělení věřitelů do skupin, s určením, jak bude nakládáno s pohledávkami věřitelů v jednotlivých skupinách, určení způsobu reorganizace, určení opatření k plnění reorganizačního plánu, zejména z hlediska nakládání s majetkovou podstatou, a s určením osob, které s ní mohou nakládat, včetně rozsahu jejich práv k nakládání s ní, o tom, zda bude pokračovat provoz dlužníkova podniku nebo jeho části a za jakých podmínek, uvedení osob, které se budou podílet na financování reorganizačního plánu nebo převezmou některé dlužníkovy závazky anebo zajistí jejich splnění, včetně určení rozsahu, v němž jsou ochotny tak učinit, údaj o tom, zda a jak reorganizační plán ovlivní zaměstnanost v dlužníkově podniku, a o opatřeních, která mají být v tomto směru uskutečněna,

63

§ 319 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. § 326 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 65 § 329 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 66 § 339 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 67 § 339 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 64

26

o tom, zda a jaké závazky vůči věřitelům bude mít dlužník po skončení reorganizace.68 Způsoby řešení reorganizace jsou uvedeny v § 341 IZ. Jedná se o: restrukturalizaci pohledávek věřitelů, spočívající v prominutí části dluhů dlužníka včetně jejich příslušenství nebo v odkladu jejich splatnosti, prodej celé majetkové podstaty nebo její části anebo prodej dlužníkova podniku, vydání části dlužníkových aktiv věřitelům nebo převod těchto aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast, fúzi dlužníka - právnické osoby s jinou osobou nebo převodem jeho jmění na společníka se zachováním nebo změnou práv třetích osob, připouštějí-li to právní předpisy o hospodářské soutěži, vydání akcií nebo jiných cenných papírů dlužníkem nebo nově vzniklou právnickou osobou uvedenou v předchozích bodech, zajištění financování provozu dlužníkova podniku nebo jeho části, změnu zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiných dokumentů upravujících vnitřní poměry dlužníka.69 Navrhovatel reorganizačního plánu musí věřitelům včas (před setkáním schůze věřitelů) předložit zprávu o reorganizačním plánu. Poté se na schůzi věřitelů hlasuje o schválení plánu.70 Po schválení reorganizačního plánu a po nabytí právní moci může dlužník s majetkovou podstatou nakládat. Také je obnoven výkon funkce valné hromady a dalších orgánů.71 Na dodržování reorganizačního plánu dohlíží insolvenční správce.72 Soud může zrušit reorganizaci při nedodržení podmínek uvedených v § 362 IZ. Jedná se například o zrušení z důvodu trestného činu dlužníka nebo statutárního orgánu, kterým bylo dosaženo schválení reorganizačního plánu, nebo o zvýhodnění některého z věřitelů.73 V průběhu reorganizace je možné změnit způsob řešení úpadku na konkurz. Důvodem může být změna na návrh dlužníka, nedodržení sestavení reorganizačního plánu, neschválení reorganizačního plánu, jeho neplnění a další.74

68

§ 340 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. § 341 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 70 Za jistých podmínek je možné hlasovat o schválení reorganizačního plánu i mimo schůzi věřitelů (§ 346 IZ). 71 § 353 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 72 § 354 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 73 § 362 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 69

27

1.4.1.3 Oddlužení Oddlužení je způsob řešení úpadku, který se týká pouze dlužníka nepodnikatele, respektive právnické osoby, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání.75 Pouze dlužník je oprávněn podat návrh na oddlužení.76 Návrh na oddlužení podává dlužník zároveň s insolvenčním návrhem. (Pokud insolvenční návrh podává jiná osoba než dlužník, je tento povinen podat návrh na oddlužení do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku.)77 Návrh na oddlužení musí obsahovat označení dlužníka, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky a návrh způsobu oddlužení (popř. informaci, že dlužník tento návrh nevznáší).78 Společně s návrhem na oddlužení je dlužník povinen připojit seznam majetku a závazků, listiny dokládající údaje o příjmech a písemný souhlas nezajištěného věřitele, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky.79 Oddlužení je možné provést zpeněžením majetkové podstaty nebo sestavením splátkového kalendáře. Zpeněžení majetkové podstaty je obdobné jako u konkurzu a má i tytéž účinky. U splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let odvádět část svých příjmů věřitelům. 80 Pokud dlužník řádně a včas splní všechny povinnosti, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek. Učiní však pouze na návrh dlužníka.81

74

§ 363 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. § 339 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 76 § 389 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 77 § 390 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 78 § 391 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 79 § 392 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 80 § 398 odst. 1-2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 81 § 414 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 75

28

1.4.1.4 Moratorium Moratorium je zvláštním způsobem řešení úpadku. Jedná o způsob ochrany dlužníka, během kterého se může dlužník pokusit vyřešit své finanční problémy a vyhnout se díky tomu úpadku. Délka moratoria je stanovena na 3 měsíce.82 Během moratoria platí: že nelze vydat žádná rozhodnutí o úpadku, že závazky vzniklé 30 dnů před vyhlášením moratoria nebo po něm je dlužník oprávněn hradit tyto přednostně před dříve splatnými závazky, že smlouvy na dodávky energií a surovin, jakož i smlouvy o dodávkách zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu 3 měsíců, nemůže druhý účastník smlouvy po dobu trvání moratoria vypovědět nebo od nich odstoupit pro prodlení dlužníka s placením úhrady.83

1.5 Realizační a ukončovací fáze V těchto fázích se řeší prakticky úpadek či hrozící úpadek dlužníka. Je ustanoven insolvenční správce, soud vyzve všechny věřitele, aby se přihlásili ke svým pohledávkám, a začne se jednat. Insolvenční správce má na starost dohlížet na průběh celého procesu a je kontrolován věřitelskými orgány. V ukončovací fázi je pak vydána zpráva o celém průběhu a o výsledcích insolvenčního řízení.84

1.6 Insolvenční rejstřík Insolvenční rejstřík (dále IR) je důležitou součástí insolvenčního řízení. Jedná se o veřejný informační systém veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti. IR obsahuje seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy. Je veřejně přístupný.85 V případě fyzické osoby nepodnikatele se do IR zapisuje jeho jméno a příjmení, bydliště, rodné číslo a další. V případě fyzické osoby podnikatele se dále sídlo, jestliže se liší od

82

§ 119 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. § 122 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 84 LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení. 1. Vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009, str. 25. 85 § 419 odst. 1-3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 83

29

bydliště, a identifikační číslo. V případě právnické osoby se zapisuje obchodní firma nebo jméno, sídlo a identifikační číslo.86 Dokumenty a údaje zveřejňované v IR: rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech, veškerá podání, která se vkládají do soudního spisu vedeného insolvenčním soudem ohledně dlužníka, nestanoví-li tento zákon jinak, další informace, o kterých tak stanoví IZ nebo insolvenční soud.87 Dlužník je vyškrtnut z IR po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, jimž bylo skončeno insolvenční řízení.88 Jinak je tomu v případě rozhodnutí soudu podle § 142 IZ.89

1.7 Daňový systém v ČR Daň je povinná zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Ukládá se jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany státu. Daně jsou placené pravidelně v určitých intervalech nebo při určitých okolnostech např. darování nebo dědění.90 Daň: je povinná, je zákonem uložená platba, plyne do veřejného rozpočtu, je nenávratná (ukládá se jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany státu), je neekvivalentní a je zpravidla neúčelová.91

86

§ 420 odst. 1-3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. § 421 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 88 § 425 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 89 § 425 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 90 Finance.cz, Definice daně *online+. Vydáno 2. 2. 2016. Dostupné z http://www.finance.cz/zpravy/finance/17291-definice-dane/ 87

91

LÁCHOVÁ, L., VANČUROVÁ, A.: Daňový systém ČR 2012, 11. aktualizované vydání Praha: VOX a.s., 2012, str. 9

30

V daňovém řádu se daní rozumí peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek. Dále peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle daňového řádu. A také peněžité plnění v rámci dělené správy.92 Funkce daní: fiskální (schopnost naplnit státní rozpočet), alokační, redistribuční (rozdělení důchodů ve společnosti), stimulační (možnost daňové úspory např. v případě ztráty v podnikání nebo naopak vyšší zdanění např. pro nákup alkoholu) a stabilizační (zmírnění výkyvů ekonomického cyklu).93

1.7.1 Základní pojmy Daňovým subjektem je osoba, kterou za daňový subjekt označuje zákon. Je to i osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo plátce daně.94 Daňový subjekt má práva a povinnosti týkající se správného zjištění a stanovení daně po dobu běhu lhůty pro stanovení daně a při placení daně po dobu, ve které lze požadovat placení nedoplatku, a to i v případech, kdy přestal být daňovým subjektem.95 Poplatníkem je daňový subjekt, jehož předmět (zejména příjem a majetek) je dani podroben.96 Plátcem je daňový subjekt, který je pod svou majetkovou odpovědností povinen odvést do veřejného rozpočtu daň vybranou od jiných subjektů nebo sraženou jiným poplatníkům.97 Správcem daně je správní orgán nebo jiný státní orgán v rozsahu, v jakém mu je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní. Jedná se o orgány moci výkonné, orgán územního samosprávního celku a další.98

92

§ 2 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., Daňový řád LÁCHOVÁ, L., VANČUROVÁ, A.: Daňový systém ČR 2012, 11. aktualizované vydání Praha: VOX a.s., 2012, str. 11-12 94 § 20 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. 95 § 20 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. 96 LÁCHOVÁ, L., VANČUROVÁ, A.: Daňový systém ČR 2012, 11. aktualizované vydání Praha: VOX a.s., 2012, str. 14 97 LÁCHOVÁ, L., VANČUROVÁ, A.: Daňový systém ČR 2012, 11. aktualizované vydání Praha: VOX a.s., 2012, str. 14 98 § 10 odst. 1-2 zákona č. 280/2009 Sb., Daňový řád 93

31

Pravomoci správce daně jsou: správce daně vede daňová řízení a jiná řízení podle daňového zákona, provádí vyhledávací činnost, kontroluje plnění povinností osob zúčastněných na správě daní, vyzývá ke splnění povinností, zabezpečuje placení daní.99 Správcem daně jsou územní finanční orgány, které spravují většinu daní. Jedná se zejména o finanční úřady. Dalšími orgány jsou celní orgány a územní orgány.100 Obrázek 1: Věcná působnost správců daně

Zdroj: LÁCHOVÁ, L., VANČUROVÁ, A.: Daňový systém ČR 2012, 11. aktualizované vydání Praha: VOX a.s., 2012, str. 66

Veřejným rozpočtem se rozumí: státní rozpočet, státní finanční aktiva nebo rezervní fond organizační složky státu, rozpočet územního samosprávného celku, rozpočet státního fondu nebo Národní fond, rozpočet Evropské unie, nebo rozpočet, o němž to stanoví zákon.101

99

§ 11 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., Daňový řád LÁCHOVÁ, L., VANČUROVÁ, A.: Daňový systém ČR 2012, 11. aktualizované vydání Praha: VOX a.s., 2012, str. 67 100

32

Úřední osoby se také podílí na správě daně. Jedná se o takové osoby, jejíchž prostřednictvím správce daně vykonává svou pravomoc.102 Konkrétně se jedná o zaměstnance, který se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správce daně, nebo osoba oprávněná k výkonu pravomoci správce daně zákonem nebo na základě zákona.103 Tato úřední osoba prokazuje svoje oprávnění k úkonům při správě daní služebním průkazem, případně jiným způsobem.104 Správce daně na požádání informuje o tom, kdo je v dané věci úřední osobou. Úřední osoba musí sdělit své jméno, služební nebo obdobné označení, a v kterém organizačním útvaru správce je zařazena, pokud je o tyto informace požádána osobou zúčastněnou na správě daní.105

1.7.2 Daňový systém V České republice existuje více způsobů dělení daní. Nejčastějším a nejběžnějším způsobem je rozdělení na daně přímé a daně nepřímé. Daně dělíme na přímé a nepřímé. Přímé daně jsou specifické tím, že lze přesně specifikovat osobu (daňový subjekt), která bude daň platit. Plátce těchto daní je zároveň poplatníkem. Daň se obvykle odvádí z jeho příjmů nebo majetku.106 Nepřímé daně jsou naopak specifické tím, že není možné dopředu jednoznačně určit daňového poplatníka, tedy osobu, která bude v konečné fázi daň platit. Definována může být pouze osoba, která konkrétní nepřímou daň odvádí státu, tedy plátce daně.107 1.7.2.1 Dělení daní Přímé daně se dělí na daně z příjmů a majetkové daně. Daně z příjmů známe: daň z příjmů právnických osob (DPPO) daň z příjmů fyzických osob (DPFO). Majetkové daně jsou:

101

§ 2 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. § 12 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. 103 § 12 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. 104 § 12 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. 105 § 12 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. 106 Stormware.cz. Účetní pojmy *online+. Vydáno dne 15. 2. 2016. Dostupné z: http://www.stormware.cz/ucetni-pojmy/dane/ 102

107

Stormware.cz. Účetní pojmy *online+. Vydáno dne 15. 2. 2016. Dostupné z: http://www.stormware.cz/ucetni-pojmy/dane/

33

daň z nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitých věcí, silniční daň. Nepřímé daně jsou: daň z přidané hodnoty (DPH), spotřební daň, ekologické daně.108 Dále můžeme dělit daně například podle subjektu (fyzická či právnická osoba), dále podle objektu (daně důchodové, majetkové, spotřební), či podle způsobu úhrady (daně vybírané srážkou u zdroje příjmu nebo daně vybírané na základě daňového přiznání).

1.7.3 Sazby daně pro rok 2016 DPFO a DPPO Daň z příjmů fyzické a právnické osoby je upravena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Sazba daně pro DPFO je 15 %. Vypočítá se ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů.109 Sazby daně pro DPPO jsou tři. Základní sazba daně je 19 %, pokud není stanoveno jinak.110 Snížená sazba daně je 15 % a druhá snížená sazba daně je 5 %. Použití snížené sazby je uvedeno v § 21 odst. 2 – 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Daň z nemovitostí a z nabytí nemovitosti Sazba se určuje podle několika aspektů. Těmi jsou typ pozemku a umístnění pozemku. Sazba pro pozemky typu orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad a ovocných sadů je 0,75 %. U trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzívním a průmyslovým chovem ryb je sazba 0,25 %. U ostatních pozemků je sazba určená na m2 a je určena v korunách českých.111 Silniční daň je upravena v zákoně č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Sazbu daně upravuje § 6. DPH 108

Finanční správa.cz. Daně a pojistné. [online]. Vydáno 25. 2. 2016. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane 109 § 16 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. 110 § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. 111 § 6 odst. 1 – 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, v platném znění.

34

DPH je upraveno v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Sazby daně u DPH jsou tři. Základní sazba daně je 21 %. První snížená sazba daně je 15 % (patří sem potraviny, vodné, stočné, ubytování, vstupné na kulturní akce, časopisy a noviny a další) a druhá snížená sazba daně je 10 % (uplatňuje se na léky, knihy a kojeneckou výživu).112

112

§ 47 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění.

35

Spotřební daň Spotřební daň je upravena v zákoně č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro příslušný vybraný výrobek.113

1.8 Daňové řízení Než pokročíme k problematice insolvenčního řízení při správě daní, znázorníme si standardní114 průběh daňové řízení. Obecně se daňové řízení vede za účelem správného zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady a končí splněním nebo jiným zánikem daňové povinnosti, která s touto daní souvisí.115 Pravidla správy daní zákonnost zákaz zneužití pravomoci přiměřenost úkonů správce daně rovnost procesního postavení osob zúčastněných na správě daní vzájemná součinnost a spolupráce správce daně a daňového subjektu rychlost hospodárnost volné hodnocení důkazních prostředků správcem daně zásada materiální pravdy neveřejnost mlčenlivost.116 Daňové řízení se skládá podle okolností z dílčích řízení, ve kterých jsou vydávána jednotlivá rozhodnutí.

113

§ 10 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění. Standardní ve smyslu, kdy má daňovou povinnosti subjekt, který není v úpadku 115 § 134 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. 116 LÁCHOVÁ, L., VANČUROVÁ, A.: Daňový systém ČR 2012, 11. aktualizované vydání Praha: VOX a.s., 2012, str. 68 114

36

Fáze správy daní Registrační řízení o Předchází vlastnímu daňovému řízení a slouží k podchycení daňových subjektů a podstatných skutečností pro budoucí stanovení a evidenci daní a dále pro zabezpečení úhrady (Citace LÁCHOVÁ, L., VANČUROVÁ, A.: Daňový systém ČR 2012, 11. aktualizované vydání Praha: VOX a.s., 2012, str. 74).

Nalézací řízení o Je část řízení, ve které správce daně vyměří, případně doměří daň; v rámci této části správy daní má značnou roli povinnost podat daňové tvrzení jako podklad pro vyměření daně, případně doměření daně (Citace LÁCHOVÁ, L., VANČUROVÁ, A.: Daňový systém ČR 2012, 11. aktualizované vydání Praha: VOX a.s., 2012,

str. 74). o Dělí se na:  Vyměřovací řízení  Doměřovací řízení  O řádném opravném prostředku Placení daní o Neobejde se bez evidence daní a v některých případech ani bez vymáhání daní.117 Daň se vyměřuje na základě daňového přiznání nebo vyúčtování, nebo z moci úřední.118 Daňová přiznání se používají u všech daní. Podávají se přiznání řádná, která jsou podávána povinně v zákonné lhůtě. Dále přiznání opravná, která se mohou podat kdykoliv v období od podání řádného přiznání, až do konce uplynutí lhůty pro podání řádného přiznání. Posledním typem je přiznání dodatečné, jímž je možné navrhnout změny již vyměřené daně.119 Daňový řád upravuje problematiku daňového přiznání následovně: 1) Řádné daňové přiznání je povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomuto správcem daně vyzván. 117

LÁCHOVÁ, L., VANČUROVÁ, A.: Daňový systém ČR 2012, 11. aktualizované vydání Praha: VOX a.s., 2012, str.

74 118 119

§ 139 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. LÁCHOVÁ, L., VANČUROVÁ, A.: Daňový systém ČR 2012, 11. aktualizované vydání Praha: VOX a.s., 2012, str.

76

37

2) Daňový subjekt je povinen v řádném daňovém tvrzení sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. 3) Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení.120 Daňový řád také definuje pojem lhůta pro stanovení daně. Jedná se o lhůtu, během které správce daně prověří a případně změní výši daně (lhůta existuje z důvodu, aby měl správce daně prostor pro ověření výše daně stanovené subjektem, ale také aby subjektu nebyla výše daně doměřována a měněna donekonečna). Lhůta pro stanovení daně je 3 roky a počíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení.121 Úhrada daně se použije na úhradu splatných daňových pohledávek v tomto pořadí: nedoplatky na dani a splatná daň, nedoplatky na příslušenství daně, vymáhané nedoplatky na dani, vymáhané nedoplatky na příslušenství daně.122

120

§ 135 odst. 1-3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. § 148 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. 122 § 152 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. 121

38

2 Praktická část V praktické části této práce si nejdříve zobrazíme několik statistických údajů týkajících se insolvencí v České republice v posledních letech. Dále porovnáme povinnosti vůči správci daně u subjektu v insolvenčním řízení oproti subjektu, který se v insolvenčním řízení nenachází, a rozebereme postup daňové správy v situaci, kdy se správce daně nachází v pozici věřitele, který uplatňuje svoji pohledávku v insolvenčním řízení. Zobrazíme si průběh daňového řízení u jednotlivých daní. Poukážeme na případné rozdíly v jednotlivých způsobech řešení insolvenčního řízení (konkurz, reorganizace, oddlužení, moratorium). Pro názornější zobrazení dané problematiky si zvolíme právnickou osobu XY, s.r.o.123, která se v minulosti dostala do platební neschopnosti a vyhlásila úpadek. Na této osobě si ukážeme průběh insolvenčního řízení.

2.1 Statistické údaje Na úvod je vhodné zmínit, jaké množství insolvenčních návrhů bylo v České republice podáno za poslední rok. Zvolila jsem pro znázornění rok 2015, jehož statistické údaje byly již zveřejněny. Konkrétně se zaměříme na množství podaných návrhů rozdělených podle způsobu řešení úpadku, dále podle subjektu, kterého se návrh týkal, a další.124 V roce 2015 bylo podáno celkem 32 353 insolvenčních návrhů, z toho 3 004 bylo podáno firmami a 29 349 fyzickými osobami vč. nepodnikajících živnostníků. Oproti roku 2014, kdy bylo celkem podáno 35 140 insolvenčních návrhů, se množství snížilo o 7,9 %.

123 124

Název je pozměněn z důvodů zachování anonymity právnické osoby. Informace jsou zveřejněny na http://www.creditreform.cz/novinky-downloads/vyvoj-insolvenci-v-cr.html

39

Obrázek 2: Insolvenční návrhy v ČR

Zdroj: Insolvenční rejstřík, Creditreform.cz

Pro srovnání můžeme zmínit i výsledky za první čtvrtletí roku 2016, kdy bylo podáno celkem 7 506 insolvenčních návrhů (z toho 670 bylo podáno firmami a 6 836 fyzickými osobami). V roce 2015 bylo za první čtvrtletí podáno celkem 8 466 (z toho 857 firmami a 7 615) fyzickými osobami. Pokud hodnoty srovnáme, můžeme vidět snížení v množství podaných insolvenčních návrhů jak u firem, tak u fyzických osob. Pokud bychom rozdělili množství insolvenčních návrhů podle regionů, největší množství zaznamenal kraj Hlavní město Praha, dalším byl Jihomoravský kraj.

40

Obrázek 3: Insolvence dle regionů

Zdroj: Insolvenční rejstřík, Creditreform.cz

Konkurz V roce 2015 bylo celkem vyhlášeno 2191 konkurzů, z toho 1158 se týkalo živnostníků. Oproti roku 2014 byl opět zaznamenán pokles o 8,82 %, kdy bylo celkem 2403, z toho 1110 se týkalo živnostníků. Obrázek 4: Konkurzy právnických osob a živnostníků

Zdroj: Insolvenční rejstřík, Creditreform.cz

41

Reorganizace Počet povolených reorganizací klesl z roku 2014, kdy jich bylo 31, na 18 (z toho 4 byly v průběhu roku přeměněny na konkurz). Obrázek 5: Počet povolených reorganizací - historicky

Zdroj: Insolvenční rejstřík, Creditreform.cz

Insolvenční návrh spotřebitelů Od roku 2014 se množství insolvenčních návrhů podaných spotřebitely snížil z 31 577 na 29 349 v roce 2015, procentuálně byl pokles o 4, 91 %. Obrázek 6: Insolvenční návrh spotřebitelů

Zdroj: Insolvenční rejstřík, Creditreform.cz

42

Oddlužení Počet podaných návrhů na oddlužení bylo v roce 2015 10 075, z toho schválených 7 422. Oproti roku 2014 došlo opět k poklesu, kdy počet návrhů na oddlužení bylo 10 423, z toho schválených 8 234. Obrázek 7: Oddlužení – osobní bankroty v ČR

Zdroj: Insolvenční rejstřík, Creditreform.cz

Na základě statistických údajů, které se vztahují k období 2008 – 2015 (v roce 2008 byl účinný zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení), můžeme vidět, že se množství insolvenčních návrhů snižuje. Stejně tak se snižuje i množství jednotlivých způsobů řešení úpadku. Na prvním místě v množství podaných insolvenčních návrhů je stále Hlavní město Praha.

43

2.2 Insolvenční řízení právnické osoby XY, s.r.o. Již výše jsme si zmínili jednotlivé způsoby řešení úpadku. V této části si rozebereme správu daní u jednotlivých druhů daní a k nim návaznost na insolvenční řízení. Pro potřeby této práce jsem si zvolila právnickou osobu XY, s.r.o., která vyhlásila úpadek. Praktické znázornění problematiky pomůže lepšímu vykreslení případů.

2.3 Zahájení insolvenčního řízení právnické osoby XY, s.r.o. Právnická osoba XY, s.r.o. podala návrh na insolvenční řízení v roce 2013. Pro potřeby této práce budeme pracovat s aktuální legislativou v roce 2016.125 Základní informace o firmě XY, s.r.o.: Zápis v ObchR: 17. Června 2013 Identifikační číslo: 268****3 Právní forma: Společnost s ručením omezeným Předmět podnikání: Specializovaný maloobchod126 Statutární orgán: Jednatel Základní kapitál: 200 000 Kč Údaje o insolvenci: Vyhláškou Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 32 INS 1305/2015A-2 ze dne 21.1.2015 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka: XY, s.r.o. Tato vyhláška byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 21.1.2015 09:45 hodin, tímto okamžikem nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Krajský soud v Brně rozhodl usnesením ze dne 17. 2. 2015 o návrhu dlužníka na zahájení insolvenčního řízení takto: I. Insolvenční soud zjišťuje úpadek dlužníka: XY s.r.o., Zlín, IČO: 268****3 Insolvenční správci: Ing. Jiří Skopalík, narozený 30. 7. 1967, Podlesí 407, 760 05 Zlín, IČO: 657 92912127.

125

Některé postupy se mohou lišit, a sice na základě změn v legislativě, které proběhly do roku 2016 Zmíněna je pouze hlavní činnosti podnikání. Právnická osoba se zabývala i jinými činnostmi, které však nejsou pro potřeby této práce důležité. 127 Justice.cz. Výpis. *online+. Vydáno dne 15. 3. 2016. Dostupné na: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sldetail?dokument=21312700&subjektId=613232&spis=726699 126

44

Insolvenční návrh byl podán jednatelem firmy, a sice z důvodu dosažení ztráty v předchozím roce ve výši 18 713 000 Kč. Tato částka převýšila polovinu základního kapitálu (jež činí 10 362 000 Kč). K návrhu byly připojeny následující přílohy: Plná moc Seznam majetku dlužníka ke dni 6. 1. 2015 Seznam závazků dlužníka ke dni 6. 1. 2015 Seznam zaměstnanců dlužníka ke dni 6. 1. 2015 Rozvaha ke dni 31. 12. 2013 Výkaz zisku a ztrát ke dni 31. 12. 2013 Daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2012 Seznam peněžních prostředků dlužníka ke dni 6. 1. 2015 Výpis z obchodního rejstříku dlužníka Listiny prokazující úpadek dlužníka128 Dlužník splnil požadavky pro podání insolvenčního návrhu, a sice měl více jak dva věřitele, většina jeho závazků byla po splatnosti více jak 30 dní a jeho zadluženost činila 15 160 811,31 Kč. Návrh na insolvenční řízení byl soudem schválen a dne 22. 1. 2015 byla zveřejněna vyhláška o zahájení insolvenčního řízení. Následně byly ustanoveny osoby, a sice asistent soudce a vyšší soudní úřednice, které byly pověřeny ke všem úkonům, které je oprávněn činit insolvenční soud v IŘ. Seznam úkonů, kterých se pověření netýká (zůstává v pověření soudu) se nachází v příloze 1. Dne 22. 1. 2015 bylo Krajským soudem v Brně vydáno usnesení o zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč. Ta byla zaplacena ke dni 4. 2. 2015. Dne 9. 2. 2015 bylo požádáno o určení osoby insolvenčního správce. Opatření o určení osoby insolvenčního správce vzniklo ke dni 11. 2. 2015. Usnesení o úpadku bylo vydáno dne 17. 2. 2015. V usnesení byli vyzváni věřitelé, aby přihlásily své pohledávky. Dále byla svolána první schůze věřitelů, na které bylo třeba zvolit

128

Viz výpis příloh

45

věřitelský orgán, rozhodnout o hlasovacích právech věřitelů, podat zprávu o dosavadní činnosti insolvenčního správce a podat usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku.

2.4 Rozdíly v daňovém řízení Ode dne vyhlášení úpadku (v případě právnické osoby XY, s.r.o. 17. 2. 2015) se liší průběh daňového řízení oproti standardnímu řízení. Rozdíly v daňovém řízení jednotlivých daní si popíšeme v následující části. Dlužníkovy povinnosti vůči správci daně Daňový řád upravuje vztah daňové řízení k insolvenčnímu řízení v Díle 2: Vztah k insolvenčnímu řízení. Ten říká, že: „Daňové pohledávky, které vznikají v důsledku daňových povinností, které vznikly v době ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku do ukončení insolvenčního řízení, jsou pohledávky za majetkovou podstatou.“ (Citace § 242 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.) Dále je uvedeno, že „pro potřeby insolvenčního řízení je za majetek daňového subjektu považován vratitelný přeplatek s tím, že přeplatek vzniklý na základě daňových povinností, které vznikly nejpozději dnem předcházejícím dni účinnosti rozhodnutí o úpadku, se použije pouze na náhradu splatných daňových pohledávek, které nejsou pohledávkami za majetkovou podstatou, nejpozději do jejich přezkoumání při přezkumném jednání.“ (Citace § 242 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.) „Přeplatek vzniklý na základě daňových povinností, které vznikly v době ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku, se použije pouze na úhradu splatných pohledávek za majetkovou podstatou.“ (Citace § 242 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.) Daňový řád tedy zohledňuje situaci, kdy se daňový subjekt dostane do insolvenčního řízení z důvodu vyhlášení úpadku. Dopad insolvenčního řízení na daňovou povinnost dlužníka je upraven v jednotlivých zákonech ke konkrétním daním. Je nutno navíc dodat, že ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku nevzniká k daňové pohledávce, která není pohledávkou za majetkovou podstatou, úrok z prodlení.129

129

§ 243 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění.

46

Pokud je dlužník v insolvenčním řízení, přesto má stále povinnosti vůči správci daně. Podle § 40b ZSDP130 má dlužník povinnost nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku podat daňové přiznání nebo hlášení, popřípadě vyúčtování, za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo podáno. Povinnost podat daňové přiznání zaniká v případě, pokud insolvenční správce zjistí nedostatečnost podkladů, pro kterou nelze zajistit splnění povinnosti.131 Veškeré lhůty spojené se správou daně podle předcházejícího odstavce zůstávají v insolvenčním řízení nezměněny.132 Stejně tak lze po účinnosti rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení zahájit daňové řízení.133 Dále je v paragrafu 40b ZSDP uvedeno, že je subjekt v pozici dlužníka povinen podat daňové přiznání ke dni předložení konečné zprávy, ke dni podání návrhu na zrušení konkurzu, ke dni zrušení konkurzu a ke dni splnění jiného způsobu řešení úpadku. Daňové přiznání se podává za uplynulou část zdaňovacího období, za které dosud nebylo podáno.134 V průběhu insolvenčního řízení však nevznikají vůči přihlášeným daňovým pohledávkám sankce.135 Insolvenční správce je z pohledu daňové správy kromě zákonodárce podle § 40b odst. 1 ZSDP také osobou v pozici tzv. třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení podle § 7 ZSDP, avšak nemá postavení osoby s dispozičním oprávněním. Insolvenční správce v této pozici může být požádán správcem daně o zajištění podání daňového přiznání v případě, kdy dlužník odmítne tuto povinnost splnit.136

130

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění. § 48b, odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění. 132 § 48b, odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění. 133 § 48b, odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění. 134 § 48b, odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění. 135 § 48b, odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění. 136 § 7 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění. 131

47

2.5 Daňové řízení jednotlivých daní Pokud se subjekt nachází v insolvenci, liší se průběh daňového řízení u jednotlivých daní oproti standardnímu řízení. Standardní daňové řízení bylo popsáno výše v teoretické části. V této části se tedy zaměříme na průběh daňového řízení u konkrétních daní, na rozdíly v insolvenci a na situace, které mohou při správě daní vzniknout.

2.5.1 Daň z příjmů fyzických osob Jak již bylo zmíněno, dlužník (nehledě na to, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu), musí dle § 40b ZSDP podat do 30 dnů daňové přiznání. Avšak poplatník, který je fyzickou osobou podnikatelem, který podává daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období z důvodu insolvenčního řízení, nemůže podle zákona o daních z příjmů (ZDP) uplatnit: a) Slevy na dani a. Na manželku žijící s poplatníkem v domácnosti s vlastními příjmy nižšími než 68 000 Kč za rok b. Na invaliditu c. Pro držitele průkazu ZTP/P d. Na soustavnou přípravu na budoucí povolání studiem, a další. b) Nezdanitelné části základu daně a. Dary b. Úroky ze stavebního spoření či hypotečního úvěru poskytnutého na financování bytových potřeb poplatníka, c. Příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, d. Pojistné na soukromé životní pojištění, a další. c) Daňové zvýhodnění a. Na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti (lze uplatnit pouze formou slevy na dani, nikoliv daňového bonusu, a to za každý počatý měsíc z té části zdaňovacího období, za které se podává daňové přiznání).

48

Při stanovení základu daně se vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji, u poplatníka vedoucího účetnictví z výsledku hospodaření za tu část zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání.137 Nezdanitelná část základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevy na dani a daňová zvýhodnění poplatník uplatní v daňovém přiznání za uplynulé zdaňovací období, ve kterém se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady) za celé zdaňovací období, splňujeli stanovené podmínky. Daň vyměřená na základě podání takového daňového přiznání se považuje za zálohu na daň po vyměření daně podle daňového řízení podaného po uplynutí zdaňovacího období.138 Vzhledem k tomu, že při podání daňového přiznání za dobu předcházející rozhodnutí o úpadku nemůže dlužník uplatnit veškeré slevy na dani ani daňový bonus a může uplatnit pouze poměrnou část slevy na poplatníka a na dítě, může se stát, že v momentě podání daňového přiznání mu bude vyměřena daň, čímž vznikne pohledávka ze strany správce daně. Jelikož se bude jednat o pohledávku za období před rozhodnutím o úpadku, přihlásí ji správce daně do insolvenčního řízení. Fyzická osoba má poté povinnost podat řádné daňové přiznání za celý rok (lhůta do 31. 3. následujícího roku po ukončení zdaňovacího období) nehledě na daňové přiznání za dobu před rozhodnutím o úpadku. Vzhledem k tomu, že se daňová povinnost vzniklá na základě tohoto daňového přiznání považuje za zálohu, na základě daňového přiznání za celé zdaňovací období se stanoví výsledná daň. Avšak může nastat situace, že díky uplatnění všech slev na dani a případného získání daňového bonusu bude mít dlužník u správce daně přeplatek (případně daňová povinnost bude rovna 0 Kč), čímž se pohledávka správce daně za dlužníkem z původního daňového přiznání stává neopodstatněnou. Příklad: Dlužník (fyzická osoba podnikatel) na sebe podal insolvenční návrh. Dne 16. 4. 2015 bylo vydáno rozhodnutí o úpadku. Dlužník má povinnost do 30 dnů podat daňové přiznání za období od 1. 1. 2015 do 15. 4. 2015. V daňovém přiznání uvede své příjmy a výdaje a jako slevu na dani si může uplatnit pouze poměrnou slevu na poplatníka (jednu dvanáctinu náležící 137 138

§ 38gb odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. § 38gb odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění.

49

za každý započatý měsíc ve zdaňovacím období) a slevu na dítě. Předpokládejme, že ke dni 15. 4. 2015 nemá dlužník žádné dítě. Příjmy: 300 000 Kč Výdaje: 130 000 Kč Zisk: 170 000 Kč Sleva na poplatníka: 24 840 / 12 * 4 = 8 280 Kč Daňová povinnost: 17 220 Kč Dlužníku tedy nastala daňová povinnost ve výši 17 220 Kč. Správce daně pohledávku ve výši 17 220 Kč přihlásí do insolvenčního řízení.139 Na začátku roku 2016 si dlužník fyzická osoba podnikatel podává řádné daňové přiznání za rok 2015. V daňovém přiznání si může uplatnit veškeré slevy na dani, případně daňový bonus. Bere se v úvahu i záloha na daň, která vznikla na základě daňového přiznání sestaveného ke dni 15. 4. 2015. Předpokládejme (pro názornější zobrazení problematiky), že se dlužníkovi narodí dítě v červenci 2015. Příjmy: 400 000 Kč Výdaje: 250 000 Kč Zisk: 150 000 Kč Sleva na poplatníka: 24 840 Kč Sleva na dítě: 6 702 Kč Záloha za období od 1. 1. 2015 – 15. 4. 2015: 17 220 Kč Daňová povinnost za rok 2015: 0 Kč Daňový bonus 6 702 Kč140 V této situaci mohou nastat dva případy. Buď byla záloha vyměřená k 15. 4. 2015 zaplacena v době podání daňového přiznání za rok 2015 nebo nebyla. Pokud by zaplacena byla, měl by dlužník právo nárokovat si přeplatek ve výši rozdílu mezi stanovenou daní z obou daňových přiznání. V našem případě by se jednalo o částku 23 922 Kč.141

139

Viz. příloha č. 8 Viz. příloha č. 9 141 Viz. příloha č. 9 140

50

Pokud by zaplacena nebyla, měl by dlužník nárok na daňový bonus ve výši 6 702 Kč. Avšak nastal by problém ohledně vyměřené pohledávky, která byla přihlášena správcem daně do insolvenčního řízení, a sice ve výši 17 220 Kč. Tady nastává situace, kdy insolvenční zákon říká, že pohledávka byla vyměřena a přezkoumána a ke dni přezkumného jednání činila výše uvedenou částku. Avšak insolvenční zákon již nepřihlíží k problematice, kdy se pohledávka na základě nově uplatněných slev v daňovém přiznání za rok 2015 změní. Navíc není možné v rámci daňového řízení spojit (zkonsolidovat) zjištěné údaje z obou přiznání, jelikož stanovené pohledávky (případně přeplatky ze strany dlužníka) spolu nesouvisejí, pokud se jedna z nich vztahuje do období před vyhlášením úpadku a druhá do období po vyhlášení úpadku. Z pohledu daňového řízení je situace poměrně jasná. Dlužník si uplatní daňový bonus, o který si může zažádat správce daně. Co se týče pohledávky správce daně, která byla přihlášena v insolvenčním řízení, tu si správce daně dále nenárokuje, jelikož se pro její stanovení změnily okolnosti a v momentě podání daňového přiznání za rok 2015 není uznatelná. Z pohledu insolvenčního řízení to tak jasné není. Nejčastěji nastává situace, kdy je pohledávka nezajištěná, případně zajištěná, ale ne ve výhodném pořadí (tzn. že se před ní v pořadí objevují přednostnější zajištěné pohledávky, ale to může být pouze spekulace). V tom případě často není dostatek prostředků na zaplacení této pohledávky, čímž je situace z pohledu insolvenčního správce vyřešena. Dále je nutno zmínit, že v případě dlužníka-fyzické osoby se stejně postupuje při přechodu oprávněné osoby nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty podle IZ. Tato situace platí pro konkurz i oddlužení, kdy se nakládá s majetkovou podstatou. Z výše zmíněného tedy vyplývá, že pokud je rozhodnuto o úpadku dlužníka ke dni 1. 4. 2015, vzniká osobě s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období od 1. ledna 2015 do 31. března 2015.142 Pokud by z neznámých důvodů nebyla podána daňová přiznání ani za tři předcházející roky (2014, 2013 a 2012), je tato osoba povinna zajistit jejich dodatečné podání.143

142 143

Příklad na výklad zákona § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění.

51

Lhůta 30-ti dnů pro podání daňového přiznání nelze být prodloužena144, a sice v návaznosti na lhůtu pro přihlášení pohledávky v insolvenčním řízení, která je 30 dnů od rozhodnutí o úpadku.145 Naopak je nutné zmínit, že přihlášení pohledávek je možné již od zahájení insolvenčního řízení (nikoliv až od rozhodnutí o úpadku).146 Zákon o daních z příjmů stanovuje zdaňovací období na jeden kalendářní rok.147 I v případě dlužníkova úpadku se kalendářní rok nadále považuje za zdaňovací období, které se uplatňuje i v § 38g ZDP. Jak již bylo zmíněno v teoretické části, během insolvenčního řízení není možné uplatňovat exekuce a jiná řízení proti dlužníkovi.148 Tato situace se vztahuje i na správce daně. Nicméně je možné, aby správce daně vyhlásil exekuci na dlužníka fyzickou osobu podnikatele v době, než je vydáno rozhodnutí o úpadku (v období od zahájení insolvenčního řízení po rozhodnutí o úpadku). Přestože bude v takovém případě exekuce pozastavena, je velmi vysoká pravděpodobnost, že skončí insolvenční řízení dříve, než je lhůta pro placení daně (promlčení po 6 letech).149 Pokud taková situace nastane a insolvenční řízení bude ukončeno před uplynutím této lhůty, může správce daně pokračovat ve vymáhání placení daně (včetně všech naběhlých penále).

2.5.2 Daň z příjmů právnické osoby Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob se podává podle obvyklých lhůt (do tří měsíců od ukončení zdaňovacího období).150 V rámci insolvenčního řízení lze snížit základ daně o následující položky: a) Roční daňové odpisy z majetku dlužníka151, přičemž neuplatněné odpisy zvyšují daňovou zůstatkovou cenu majetku, kterou insolvenční správce může odečíst jako daňově účinný výdaj od základu daně z příjmů právnických osob v případě prodeje tohoto majetku v dalším zdaňovacím období

144

Může být požádáno o prodloužení lhůty, správce daně však nemusí být vstřícný a může žádost zamítnout. § 136 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 146 § 173 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 147 § 16b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. 148 § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 149 § 160 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. 150 § 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. 151 § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. 145

52

b) Daňový odpis ve výši ½ ročního daňového odpisu152 je možné uplatnit z hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na počátku příslušeného zdaňovacího období, pokud v průběhu tohoto zdaňovacího období dojde mimo jiné k a. Prohlášení konkurzu b. Povolení reorganizace c. Schválení plánu oddlužení. c) Odečet nevyužité daňové ztráty d) Osvobození příjmů plynoucích z odpisu závazků při oddlužení nebo reorganizaci provedené podle insolvenčního zákona, pokud jsou v souladu s účetními předpisy zaúčtovány ve prospěch výnosů.153 V případě společnosti XY, s.r.o., která podala insolvenční návrh dne 21. 1. 2015 a jejíž insolvenční řízení bylo zahájeno ke dni 17. 2. 2015, byl proces následující. Subjekt musí sestavit tři základní druhy účetních závěrek (řádná, mimořádná a mezitímní). Řádná účetní závěrka se sestavuje k poslednímu dni účetního období. Mimořádná účetní závěrka se sestavuje k jinému rozvahovému dni, než je konec účetního období. Mezitímní účetní závěrka se sestavuje v průběhu účetního období k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dni. Společnost XY, s.r.o. tedy sestavil účetní závěrku ke dni 16. 2. 2015 (předcházejícímu dni, kterým nastaly účinky rozhodnutí o úpadku). Dále bylo nutné sestavit účetní závěrku mezitímní, kterou sestavuje insolvenční správce, a sice ke dni 18. 6. 2015 (předcházejícímu dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkurzu, který nastal dne 19. 6. 2015).154 Na základě účetní závěrky ze dne 16. 2. 2015 bylo podáno daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Lhůta pro podání daňového přiznání činila 30 dní (tedy do 18. 3. 2015) za období od 1. 1. 2015 do 16. 2. 2015. Daňové řízení související s daní z příjmů právnických osob probíhá obdobně jako u daně z příjmů fyzických osob. Navíc je nutné zmínit § 245 (z. 280/2009) o sjednocení lhůt. V případě, že bude vyhlášen úpadek (vydáno rozhodnutí o úpadku) dříve, než uplyne lhůta 152

§ 31 a 32 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. § 19 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. 154 Danari online.cz. Vedení účetnictví a daňové povinnosti dlužníka v insolvenci. *online+. Vydáno 2. 2. 2016. Dostupné z http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d41428v52250-vedeni-ucetnictvi-a-danovepovinnosti-dluznika-vinsolvenc/?search_query=$index=92&order_by=&order_dir=&type=&search_results_page=1 153

53

pro podání daňového přiznání k dani z příjmů (DPPO i DPFO), nastává takzvané sjednocení lhůt pro podání přiznání.155 Příklad: Dlužník podá návrh na insolvenční řízení ke dni 20. 1. 2015. Dne 15. 2. 2015 je vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka. Ten má lhůtu 30 dní na podání daňového přiznání za období od 1. 1. 2015 do 14. 2. 2015. Přestože by měl za normálních okolností povinnost podat daňové přiznání za rok 2014 do tří měsíců (do konce března 2015), rozhodnutím o úpadku musí obě daňová přiznání podat ve lhůtě 30 dní od rozhodnutí. Tím se tedy automaticky zkrátí lhůta pro podání daňového přiznání za rok 2014. Pokud by řešením úpadku byla reorganizace místo konkurzu, měl by správce daně stejnou možnost, jako u fyzické osoby podnikatele, a sice by mohla před rozhodnutím úpadku vydat na dlužníka exekuci, která by se během insolvenčního řízení sice pozastavila, ale po ukončení insolvenčního řízení by mohl správce daně v případě neuspokojení jeho pohledávek zbytek hodnoty vymáhat.

2.5.3 Daň z přidané hodnoty V případě insolvenčního řízení je problematika daně z přidané hodnoty (DPH) upravena v § 44 zákona o dani z příjmů.156 Tento paragraf říká, že plátce, kterému při uskutečnění zdanitelného plnění vůči jinému plátci vznikla povinnosti přiznat daň a jehož pohledávka, která vznikla nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím o úpadku z tohoto plnění, doposud nezanikla, je oprávněn tento plátce provést opravu výše daně na výstupu z hodnoty zjištěné pohledávky. Jedná se o případy, kdy: a) Plátce, vůči kterému má věřitel tuto pohledávku (dlužník), se nachází v insolvenčním řízení a insolvenční soud rozhodl o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka, b) Věřitel přihlásit tuto svoji pohledávku nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží, c) Věřitel a dlužník nejsou a ani v době vzniku pohledávky nebyli osobami, které jsou a. Kapitálově spojenými osobami podle § 5a odst. 3 zákona o DPH s tím, že výše podílu představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, 155 156

§ 245 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. § 44 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění.

54

b. Osobami blízkými, nebo c. Společníky téže společnosti, jsou-li plátci, d) Věřitel doručil dlužníkovi daňový doklad podle § 46 odst. 1.157 V podstatě můžeme říct, že novelou účinnou od 1. 4. 2011 bylo umožněno snížení základu daně a výše daně v případě pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení.158 Podmínkami pro toto uplatnění je tedy situace, kdy dlužník (plátce) je v insolvenčním řízení a soud již rozhodl o způsobu řešení jeho úpadku. Pro účely DPH je podstatná právě tato fáze insolvenčního řízení, kdy soud již rozhodne o řešení. O vrácení DPH lze požádat ode dne rozhodnutí soudu do dne ukončení insolvenčního řízení.159 Zároveň musí být splněna podmínka, že neuplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění.160 Nesmíme také zapomenout na podmínku, že pohledávka musí být věřitelem přihlášena u insolvenčního soudu ve stanovené lhůtě a nesmí vzniknout dříve než 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku z tohoto plnění.161 Je-li pohledávka, u níž věřitel provedl opravu výše daně podle § 44, odst. 1 ZDPH následně úplně nebo částečně uspokojena, vzniká věřiteli povinnost přiznat z přijaté úplaty daň a to ke dni, kdy došlo k tomuto uspokojení. Výše DPH se poté vypočte z přijaté platby shora.162 Zdaňovací období pro potřeby DPH končí ke dni předcházejícímu dni, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku (platí pro období čtvrtletní i kalendářní). Následující zdaňovací období začíná dnem, ke kterému nastaly účinky rozhodnutí o úpadku, a končí posledním dnem příslušeného kalendářního měsíce. Dalším zdaňovacím obdobím až do skončení insolvenčního řízení je vždy kalendářní měsíc.163 Zdaňovací období se mění i na základě ukončení insolvenčního řízení. Z hlediska DPH dochází k rozdělení kalendářního měsíce na dvě zdaňovací období, a to na období do dne 157

§ 44 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění. Regionconsult.cz. Úprava výše DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. *online+. Vydáno dne 2. 4. 2016. Dostupné z: http://www.regionconsult.cz/aktualni-informace-ze-sveta-dani-a-ekonomie/uprava-vysedph-u-pohledavek-za-dluzniky-v-insolvencnim-rizeni/ 158

159

Regionconsult.cz. Úprava výše DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. *online+. Vydáno dne 2. 4. 2016. Dostupné z: http://www.regionconsult.cz/aktualni-informace-ze-sveta-dani-a-ekonomie/uprava-vysedph-u-pohledavek-za-dluzniky-v-insolvencnim-rizeni/ 160 § 73 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění. 161 § 44 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění. 162 § 37 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění. 163 § 99b odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění.

55

skončení insolvenčního řízení včetně a na období počínající dnem následujícím a končící posledním dnem příslušného kalendářního měsíce.164 Lhůta pro podání daňového přiznání je v případě rozhodnutí o úpadku 30 dní od skončení zdaňovacího období, tj. ode dne, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto rozhodnutí. Pro období probíhajícího insolvenčního řízení platí lhůta pro podání daňového přiznání vždy 25 dnů od skončení zdaňovacího období. Pro znázornění opět využijeme firmu XY, s.r.o., která podala insolvenční návrh dne 21. 1. 2015 a jejíž rozhodnutí o úpadku bylo vydáno dne 17. 2. 2015. Povinnost podat daňové přiznání k dani z přidané hodnoty nastala ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku, tedy ke dni 16. 2. 2015. Další zdaňovací období bylo zahájeno dne 17. 2. 2015 (dnem, kdy nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku) a končilo posledním dnem kalendářního měsíce, tedy 28. 2. 2015. Lhůta pro podání daňového přiznání činí 30 dní od konce zdaňovacího období. Dlužník tedy měl povinnost podat daňové přiznání za období 1. 2. 2015 – 16. 2. 2015 do 18. 3. 2015 (lhůta 30 dní), poté byl povinen podat další daňové přiznání za následující období, které trvalo od 17. 2. 2015 do 28. 2. 2015, a sice do 30. 3. 2015. Následující daňová období pro daň z přidané hodnoty byla standardně kalendářní měsíc. Daňové období jeden kalendářní měsíc je stanovené až do skončení insolvenčního řízení. V průběhu řízení není možné přejít na čtvrtletní zdaňovací období.165 Firma XY, s.r.o. se stále nachází v insolvenčním řízení. V případě, že by IŘ bylo ukončeno, měla by povinnost podat daňové přiznání ke dni předložení konečné zprávy, a sice za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud podáno (například, kdyby měla povinnost podat daňové přiznání ke dni 21. 11. 2016, podávala by ho za zdaňovací období od 1. 11. 2016 do 20. 11. 2016). Lhůta pro podání takového daňového přiznání je 15 dní.166 Pokud by způsobem řešení insolvence byla reorganizace (u právnických osob) nebo oddlužení (u fyzických osob), pohledávka přihlášená správcem daně by byla uspokojována z majetkové

164

§ 99b odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění. Danari online.cz. Vedení účetnictví a daňové povinnosti dlužníka v insolvenci. *online+. Vydáno 2. 2. 2016. Dostupné z http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d41428v52250-vedeni-ucetnictvi-a-danovepovinnosti-dluznika-vinsolvenc/?search_query=$index=92&order_by=&order_dir=&type=&search_results_page=1 166 § 244 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. 165

56

podstaty. Naopak nově vzniklá pohledávka v průběhu insolvenčního řízení (která vzniká za chodu podniku či dalšího působení fyzické osoby) by měla být uspokojována v průběhu. Tuto situaci zajišťuje dlužníkova povinnost podle IZ nepřijímat na sebe další závazky.167

2.5.4 Silniční daň Předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou: 1) registrovaná v České republice 2) provozovaná v České republice 3) používaná a. poplatníkem daně z příjmů právnických osob s výjimkou používání k činnosti veřejně prospěšného poplatníka daně z příjmů právnických osob, pokud příjmy z této jeho činnosti nejsou předmětem daně z příjmů, nebo b. poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů.168 Dále jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice.169 Poplatníkem daně je ten, kdo je provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu vozidla.170 Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.171 Daňové přiznání podává poplatník, jemuž vzniká daňová povinnost, nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.172 Lhůta pro podání daňového řízení se nemění ani probíhajícím insolvenčním řízením. Obecně můžeme říct, že silniční daň a její úprava nejsou nijak ovlivněny probíhajícím insolvenčním řízením. V případě společnosti XY, s.r.o. byla povinnost podat daňové přiznání vždy ke dni 31. ledna, nehledě na stav probíhajícího daňového přiznání.173 V roce 2015 podal subjekt daňové přiznání za rok 2014, kdy na něj ještě nebyl vyhlášen úpadek (ani nebyl podán insolvenční

167

§ 412 odst. 1 písm. g) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. § 2 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění. 169 § 2 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění. 170 § 4 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění. 171 § 13 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění. 172 § 15 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění. 173 § 15 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění. 168

57

návrh). V roce 2016 měl subjekt stejnou povinnost i přes probíhající insolvenční řízení, a sice podat daňové přiznání k silniční dani do 31. 1. 2016.

2.5.5 Daň z nemovitostí Povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitosti má taktéž poplatník, který vyhlásil úpadek či byl v pozici hrozícího úpadku. Lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nemovitosti je do 31. ledna zdaňovacího období podle rozhodného stavu k 1. lednu roku, na který je daň z nemovitosti vyměřována. Výjimku tvoří situace, kdy daňové přiznání poplatník již podal na některé z předchozích zdaňovacích období, nebo daň byla stanovena v některém z předchozích zdaňovacích období z moci úřední.174

2.5.6 Daň z nabytí nemovitých věcí Poplatníkem daně z převodu nemovitosti prodávající (převodce) nemovitosti, jde-li o nabytí vlastnického práva koupí nebo směnou. Současně je poplatníkem převodce, pokud se převodce a nabyvatel nedohodnou, že je poplatníkem nabyvatel.175 Předmětem daně je pak úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je pozemkou či stavbou (a další) na území České republiky.176 Daňové přiznání je poplatník povinen podat do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci, nebo práva a stavby, nebo správy svěřeneckého fondu.177 Pokud by byl prodej nemovitosti uskutečněn před rozhodnutím o úpadku dlužníka (ale ne více jak 3 měsíce, což je lhůta pro podání daňového přiznání), platí pro takové přiznání § 245 DŘ o sjednocení lhůt. Problematická situace nastává například, když je nemovitost ve společném jmění manželů a jeden z manželů vyhlásí úpadek.178 § 268 IZ říká, že prohlášením konkurzu zaniká společné jmění manželů se stejnými účinky, jako má zánik manželství.

174

§ 13a odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, v platném znění. § 1 odst. 1 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, v platném znění. 176 § 2 odst. 1 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, v platném znění. 177 § 32 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, v platném znění. 178 § 268 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 175

58

2.5.7 Spotřební daň Pokud se jedná o průběh daňového řízení pro spotřební daň subjektu, který není v insolvenčním řízení, zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc (s výjimkou dovážených vybraných měsíců).179 Pokud subjekt vyhlásí úpadek a je zahájeno insolvenční řízení, zdaňovací období se mění. Jedná se o subjekt, jehož úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení. V tomto případě zdaňovací období končí dnem, který předchází dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Další zdaňovací období pak začíná dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo toto rozhodnutí insolvenčním soudem vydáno. Pro další trvání insolvenčního období je zdaňovacím obdobím opět kalendářní měsíc.180 Další část paragrafu říká, že dnem, kdy je ukončeno insolvenční řízení, končí probíhající zdaňovací období plátce. Další zdaňovací období plátce pak začíná dnem následujícím po dni ukončení insolvenčního řízení a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo insolvenční řízení ukončeno.181 Daňové přiznání se podává v případě subjektu, který není v úpadku, do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. Ve stejné lhůtě jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně.182 V případě subjektu, jehož úpadek či hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení, se daňové přiznání podává insolvenčním správcem, případně jinou osobou, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna účinně nakládat s majetkem náležícím do majetkové podstaty. Lhůta pro podání daňového přiznání je i v tomto případě do 25. dne po skončení zdaňovacího období.183 Splatnost daně zůstává v obou případech stejná, a sice do 40. dne od skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.184

179

§ 17 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění. § 136a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění. 181 § 136a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění. 182 § 18 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění. 183 § 136a odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění. 184 § 136a odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění. 180

59

2.6 Daňové (i nedaňové) pohledávky v insolvenčním řízení Po vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka nastává realizační fáze, ve které se stanoví správce daně a vyzvou se věřitelé, aby přihlásili své pohledávky k dlužníkovi.

2.6.1 Uspokojení pohledávek Cílem IŘ je uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů.185 S uspokojením pohledávek jsou spjaty i zásady IŘ, a sice jde o dosažení rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů.186 Tyto zásady jsou modifikovány ke konkrétním způsobům uspokojení a ke konkrétním druhům pohledávek. Jedná se zejména o rozdíl postavení pohledávek, např. u zajištěných a nezajištěných pohledávek, u zapodstatových pohledávek a jim na roveň postavených pohledávek, a dalších.

2.6.2 Pohledávky v insolvenčním řízení V IŘ je několik typů pohledávek, které mají určitě vlastnosti a zejména se liší jejich postavením v IŘ. Jedná se o: přednostní pohledávky, o pohledávky za majetkovou podstatou o pohledávky na roveň postavené pohledávkám za majetkovou podstatou nepřednostní pohledávky. Dále můžeme pohledávky dělit na: zajištěné a nezajištěné o Zajištění věřitelé mají výrazně výhodnější postavení. Za zajištěnou pohledávku se považuje pohledávka, která je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky ke zjištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy.187

185

§ 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. § 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 187 § 2 písm. g) zákonč č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 186

60

vykonatelné a nevykonatelné o Vykonatelnou pohledávkou se rozumí pohledávka, která již byla dříve přiznána pravomocným rozhodnutím soudu, jiného orgánu veřejné moci nebo rozhodce, resp. rozhodčího soudu, nebo vyplývá z notářského či exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti. podmíněné a nepodmíněné o Podmínky podle občanského zákoníku mohou být odkládací (a sice jestliže na jejím splnění závisí, zda právní následky úkonu nastanou) nebo rozvazovací (jestliže na jejím splnění závisí, zda následky již nastalé pominou).188 podřízené a nepodřízené peněžité a nepeněžité splatné a nesplatné.189

2.6.3 Pohledávky za majetkovou podstatou IZ rozlišuje pohledávky za majetkovou podstatou vzniklé po zahájení insolvenčního řízení (nebo po vyhlášení moratoria) a pohledávky za majetkovou podstatou vzniklé po rozhodnutí o úpadku (zapodstatové pohledávky).190 Mezi pohledávky za majetkovou podstatou v případě konkurzu, které vznikly po zahájení IŘ, řadíme: náhradu hotových výdajů a odměnu předběžného správce, náhradu nutných výdajů a odměnu likvidátora dlužníka jmenovaného soudem a správce podniku dlužníka, náhradu nutných výdajů a odměnu členů a náhradníků věřitelského výboru, náhradu zálohy na náklady insolvenčního řízení, pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria, pohledávky věřitelů z úvěrového financování, s výjimkou smluv uzavřených dlužníkem po schválení oddlužení.191

188

§ 548 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. KOZÁK, J. a kol. Insolvenční zákon a předpisy související : Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení: komentář. Praha: ASPI, Wolters Kluwer, 2008. s. 235. 190 § 168 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 191 § 168 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 189

61

Mezi pohledávky za majetkovou podstatou, které vznikly až po rozhodnutí úpadku, patří: hotové výdaje a odměna insolvenčnímu správci, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka, náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora, daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, a další.192 Jedná se zejména o pohledávky spojené s procesními náklady subjektů, které vzniknou v průběhu IŘ, a s náklady na provoz dlužníkova podniku.193 Zapodstatové pohledávky se nepřihlašuji do IŘ, ale žádá se o jejich proplacení insolvenčního správce. Také je lze uspokojovat v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku.194 Insolvenční správce je odpovědný za škodu nebo jinou újmu způsobenou věřiteli na pohledávce za majetkovou podstatou, pokud vznik takové škody či újmy založil insolvenční správce svým úkonem a následně ji neuhradil pro nedostatek peněžních prostředků majetkové podstaty. 195

2.6.4 Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou fungují obdobně jako zapodstatové pohledávky (mají mnoho společných vlastností, ale IZ je rozlišuje zvlášť). Jsou preferovanými pohledávkami, uspokojují se v plné výši a kdykoliv po rozhodnutí o úpadku, nestanoví-li IZ jinak. Jejich výčet je taxativní (v § 169 IZ). Rozdíl mezi zapodstatovými pohledávkami a pohledávkami postavenými na jejich roveň je ten, že zapodstatové pohledávky vznikají v souvislosti s IŘ. Zatímco pohledávky postavené na roveň zapodstatovými mají za cíl eliminovat rizika vzniklá věřitelům úpadkem dlužníka. Z tohoto důvodu se tyto pohledávky upřednostňují a je možné je splatit kdykoliv v průběhu IŘ.

192

§ 168 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. HÁSOVÁ, J., MORAVEC, T. Insolvenční řízení. Vydání první. Praha: C.H Beck, 2013, str. 134. 194 HÁSOVÁ, J., MORAVEC, T. Insolvenční řízení. Vydání první. Praha: C.H Beck, 2013, str. 135. 195 § 37 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 193

62

Dalším rozdílem je, že zapodstatové pohledávky mohou vzniknout po zahájení IŘ nebo po rozhodnutí o úpadku. Oproti tomu pohledávky postavené jim na roveň nejsou časové vázány k IŘ, proto mohou vzniknout i před jeho zahájením.196 Mezi pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou patří: pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví, pohledávky státu – Úřadu práce ČR za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů, pohledávky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem, pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty, a další.197 Zajištěné pohledávky Zajištěné pohledávky jsou ty pohledávky, kdy věřitelem je zajištěný věřitel. A sice se jedná o pohledávku zajištěnou majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy.

198

Jedná se tedy o majetek, který náleží do majetkové podstaty dlužníka a může být

v rámci insolvenčního řízení zpeněžen. Tento typ pohledávek vyžaduje přihlášku v rámci IŘ, navíc musí obsahovat dovolání se zajištěného majetku. Stejně tak věřitel musí v přihlášce uvést okolnosti, které osvědčují zajištění v jeho prospěch, včetně listin vztahujících se k zajištěnému majetku. Pokud tak neučiní, má se za to, že se jedná o nezajištěnou pohledávku.199 Mezi zajištěné pohledávky patří pohledávky za třetí osobou zajištěné majetkem dlužníka. Jedná se o takové pohledávky, které jsou zajištěny majetkem třetí osoby, například banky.

196

KOZÁK, J., BUDÍN, P., DADAM, A. a kol. Insolvenční zákon a předpisy související. Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2013, str. 420 197 § 169 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 198 § 2 bod g) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 199 § 166 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění.

63

Takový věřitel může být v IŘ uspokojen pouze do výše zajištěného majetku a nad rámec hodnoty zajištění být uspokojen nemůže.200 Další zajištěnou pohledávkou může být pohledávka za dlužníkem zajištěná majetkem třetí osoby. Ačkoliv má v tomto případě dlužník zajištěnou pohledávku, nemůže toto zajištění v řízení vedeném vůči jeho obligačnímu dlužníku uplatnit. Tahle pohledávka je pak z pohledu IŘ brána jako nezajištěná. Věřitel se může domáhat své zajištěné pohledávky mimo insolvenční řízení vedené na dlužníka.201 V této situaci se jedná o výjimku z § 5 písm. d) IZ, který zakazuje věřitelům taková jednání, která by mohla směřovat k uspokojení jejich pohledávek mimo IŘ. Další pohledávky Dalšími pohledávkami mohou být nezajištěné pohledávky.

Pohledávky, které se neuspokojují Naopak se v IŘ neuspokojují pohledávky, kterými jsou: úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí, úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku, pohledávky věřitelů z darovacích smluv, mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka s výjimkou příslušenství daní, poplatků a jiných obdobných peněžních plnění, pojistného na sociální zabezpečení či veřejné zdravotní pojištění, pokud vznikla před rozhodnutím o úpadku, smluvní pokuty a náklady účastníků řízení vzniklé jim účastní v IŘ.202

200

§ 166 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. § 183 odst. zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 202 § 170 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 201

64

2.7 Popření pohledávek Popřít pohledávku nebo jakoukoliv náležitost pohledávky mohou insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé.203 Popřít lze pravost pohledávky, a sice že pohledávka nevznikla nebo již zcela zanikla anebo se zcela promlčela.204 Dále je možné popřít výši pohledávky, a sice že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. Ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je její skutečná výše.205 Také je možné popřít pořadí pohledávky. Zde se zjišťuje, zda má pohledávka méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce, nebo jeli popíráno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění.206 Přihlášený věřitel může popřít pohledávku jiného věřitele. Popření musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu, a musí být zřejmé, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky.207 Pokud pohledávku nepopře insolvenční správce ani žádný z přihlášených věřitelů anebo insolvenční soud odmítne její popření přihlášeným věřitelem, případně popřední kterýkoliv subjekt vezme zpět, považuje se pohledávka za zjištěnou.208

2.7.1 Správce daně jako věřitel V souvislosti

s přihlašováním

daňových

pohledávek

(jinými

slovy

veřejnoprávních

pohledávek) je spojena i problematika uplatňování těchto pohledávek v různém časovém období. Pohledávky, které vznikly správci daně před rozhodnutím o úpadku, musí být správcem daně přihlášeny k insolvenčnímu soudu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku.209 K pohledávkám přihlášeným po této lhůtě insolvenční soud již nepřihlíží. Na druhou stranu tyto pohledávky, které vznikly až po rozhodnutí o úpadku, spadají do kategorie pohledávek za majetkovou podstatou, které se v insolvenčním řízení nepřihlašují, nýbrž se uplatňují standardním způsobem u insolvenčního správce a nepodléhají rovněž přezkumnému jednání.210

203

§ 192 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. § 193 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 205 § 194 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 206 § 195 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 207 § 200 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 208 § 201 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 209 § 173 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 210 § 168 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 204

65

Přihlášené pohledávky správcem daně musí být podány včas a řádně u místně příslušného insolvenčního soudu. Pro podání přihlášky správcem daně platí stejné podmínky jako pro jiné pohledávky přihlášené jinými věřiteli. Správce daně tedy musí uplatnit svou pohledávku přihláškou pohledávky, k níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění.211 V této fázi je vhodné se zaměřit na lhůty, které má správce daně. Dnem rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení se v souvislosti s pohledávkami nic neděje. Jediné, co tento den pro správce daně znamená, je počátek lhůty do vydání rozhodnutí o úpadku, během kterého může správce daně vyhlásit exekuci na dlužníka, na kterou sice nebude během řešení úpadku brán zřetel (bude pozastavena), ale v případě způsobu řešení úpadku, který nekončí likvidací, dává možnost s exekucí pokračovat po ukončení insolvenčního řízení (během kterého ale nepřestanou nabývat penále). Důležitým dnem je rozhodnutí o úpadku dlužníka, po kterém musí správce daně jako věřitel přihlásit své pohledávky, a sice do doby stanovené insolvenčním soudem (datum prvního přezkumného jednání je stanoveno v rozhodnutí o úpadku). Stejně tak začíná běžet 30denní lhůta dlužníkovi pro podání daňového přiznání. Jakmile je podáno daňové přiznání (lhůta mezi dnem podání a dnem prvního přezkumného jednání), musí správce daně vyměřit daň a stanovit tak výši své pohledávky za dlužníkem. Často se stává, že výše není vyměřená (správce daně nemá potřebné podklady ke stanovení daně). V takovém případě přihlašuje správce daně pohledávku ve výši, kterou uvedl dlužník v daňovém přiznání, která je následně přezkoumávána v rámci insolvenčního řízení insolvenčním správcem. Správce daně je tedy často postaven do situace, kdy nemá dostatečný časový prostor, ale přesto musí přihlásit pohledávku v určité výši, přestože výše nemusí být v momentě přihlášení pohledávky správně stanovena. Proces dále obecně pokračuje tím, že insolvenční správce přezkoumává podané přihlášky, přičemž má v tomto případě poučovací povinnost, pokud v přihlášce shledá nedostatky. Náležitosti přihlášky platí pro správce daně stejně jako pro ostatní věřitele.

211

§ 166 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění.

66

Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo. Stejnopis přihlášky a její přílohy doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci.212 Přihláška pohledávky musí obsahovat obecné náležitosti podání, které nalezneme v § 42 odst. 1 občanského soudního řádu (OSŘ). Ten mimo jiné říká, že písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, telegraficky nebo faxem.213 Dále musí přihláška pohledávky obsahovat důvod vzniku pohledávky a její výši. Důvodem vzniku se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá.214 V případě zajištěné pohledávky musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a případně označit druh zajištění a dobu jeho vzniku. V opačném případě není uplatněno právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v IŘ.215 Stejně tak pokud jde o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které se vykonatelnost opírá.216 Pohledávku je vždy nutné vyčíslit v penězích, i když jde o pohledávku nepeněžitou. To se dělá na základě odhadu.217 Za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá správce daně.218 K přihlášce je nutno také připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se pak prokazuje veřejnou listinou.219 Insolvenční správce poté sestaví seznam, jehož parametry jsou popsány v insolvenčním zákoně. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z upokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví zákon. Zajištění věřitelé se uvádějí zvlášť. U každého věřitele (tedy i správce daně) musí být uvedeny údaje potřebné k jeho identifikaci a údaje pro posouzení důvodu vzniku, výše a pořadí jeho pohledávky.220 Seznam je uzavřen neprodleně po skončení lhůty k podání přihlášek pohledávek.221

212

§ 174, odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. § 42 odst. 1 zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád, v platném znění. 214 § 174 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 215 § 174 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 216 § 174 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 217 § 175 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 218 § 176 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 219 § 177 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 220 § 189 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 221 § 189 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 213

67

Stejně jako u ostatních věřitelů, i v případě správce daně je insolvenční správce nebo dlužník222 oprávněn přihlášenou pohledávku popřít. Z pohledu insolvenčního zákona musí správce daně přihlásit pohledávku za dlužníkem bez vyměřených penále (nemá na penále a jiné pokuty nárok). Nicméně z praxe je běžné, že správce daně si v přihlášce uplatňuje i nárok na penále. Pokud by se jednalo o řešení úpadku, které nekončí likvidací dlužníka, může si správce daně uplatnit penále po ukončení insolvenčního řízení (během kterého penále mohou dále nabývat na hodnotě). Dále je nutno zmínit, že úhrada daně se použije na úhradu splatných pohledávek v následujícím pořadí: Nedoplatky na dani a splatná daň Nedoplatky na příslušenství daně Vymáhané nedoplatky na dani Vymáhané nedoplatky na příslušenství daně. Seznam přihlášených pohledávek společnosti XY, s.r.o. Ke dni 12. 5. 2015 bylo přihlášeno 11 pohledávek 11-ti věřitelů v celkové výši 2 345 657,22 Kč. Nebyla popřena pravost. Mezi pohledávkami byla i pohledávka Finančního úřadu pro Zlínský kraj, která činila 98 803,00 Kč (4,21 % z celkové hodnoty pohledávek). Stanovení majetkové podstaty Poté, co věřitelé přihlásí své pohledávky, insolvenční správce vytvoří soupis majetkové podstaty. Vychází z následujících podkladů: seznam majetku předložený dlužníkem seznam majetku předložený účetní právní dokumentace dlužníka podklady získané lustrací majetku insolvenčním správcem. Při vytváření soupisu majetkové podstaty insolvenční správce spolupracuje zejména s katastrálním úřadem, s bankovními ústavy, s Centrální evidencí vozidel, Střediskem 222

Dlužník pouze v případě § 200 IZ

68

cenných papírů a s dalšími dotčenými orgány. Základem je také prohlídka sídla, provozoven a dalších subjektů ve vlastnictví dlužníka.223 Součástí majetkové podstaty je veškerý majetek, který náležel dlužníkovi ke dni zahájení insolvenčního řízení.224 Mimo výčet majetku patřícího do majetkové podstaty (§ 206, odst. 1 IZ) do ní nepatří zejména majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí, tedy majetek, který dlužník nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny, nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i majetek, jehož prodej by byl v rozporu s morálními pravidly.225 Dále zde nepatří majetek, se kterým lze naložit pouze způsobem, k němuž byl určen. Jedná se zejména o účelové dotace a návratné výpomoci ze státního rozpočtu či jiných institucí.226 Pokud dlužník nesouhlasí se soupisem majetkové podstaty, může žádat o vynětí tohoto majetku ze soupisu.227 Zejména se může jednat o majetek, o kterém se dlužník domnívá, že nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo že s ním lze naložit jiným způsobem, ke kterému je určen.228 V takovém případě může dlužník podat návrh na výmaz či přehodnocení majetkové podstaty. Návrh musí kromě obecných náležitostí obsahovat i označení věci, práva, pohledávky či jiné majetkové hodnoty, o jejíž vynětí ze soupisu žádá, a uvést skutečnosti, proč by majetek neměl být sepsán v majetkové podstatě.229 Obecně lze říci, že se pohledávky uplatňují v následujícím pořadí: 1. Náklady spojené s insolvenčním řízením (náklady na insolvenční řízení, odměna insolvenčního správce a další) 2. Zaměstnanci 3. Zajištění věřitelé (uplatnění zástavního práva a jejich pořadí) 4. Ostatní 223

§§ 43- 44 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. § 205 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 225 Maršíková, J.: Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele se vzory a judikaturou. 4. upravené vydání. Plzeň 2015: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., str. 151 226 § 208 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. 227 § 226 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobem jeho řešení, v platném znění. 228 Maršíková, J.: Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele se vzory a judikaturou. 4. upravené vydání. Plzeň 2015: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., str. 151 229 § 226 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobem jeho řešení, v platném znění. 224

69

Správce daně tedy nemá výsostní postavení, zvláště pokud jeho pohledávka není zajištěná. V dnešní době ale správce daně často využívá zástavního práva, poté se rozhoduje na základě pořadí, které správce daně má. Příklad: Správce daně má zástavní právo k nemovitosti, jejíž hodnota je 6 000 000 Kč. Jeho pohledávka činí 1 500 000 Kč. Pořadí pohledávek: 1. Věřitel č. 1, pohledávka 2 500 000 Kč. 2. Věřitel č. 2, pohledávka 1 000 000 Kč. 3. Věřitel č. 3, pohledávka 1 500 000 Kč. 4. Správce daně, pohledávka 1 500 000 Kč. Přestože má správce daně zajištěnou pohledávku ve výši 1 500 000 Kč, na kterou má zástavní právo k nemovitosti v hodnotě 6 000 000 Kč, nemůže být jeho pohledávka stoprocentně uspokojena, jelikož nemá dostačující pořadí (pořadí vzniká chronologicky). Část pohledávky ve výši 1 000 000 Kč bude uspokojena, zbylá část ve výši 500 000 Kč se stane nezajištěnou pohledávkou. Zpeněžení majetkové podstaty v konkurzu a oddlužení Ke zpeněžení majetkové podstaty dochází při konkurzu či oddlužení. Ke zpeněžení majetkové podstaty lze přistoupit až po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkurzu nebo oddlužení, nejdříve však po první schůzi věřitelů.230 Zpeněžením se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů.231 Způsoby zpeněžení majetkové podstaty Majetek lze zpeněžit přímým prodejem, veřejnou dražbou nebo za pomoci exekučního soudu. § 286 odst. 1 IZ definuje zpeněžení majetkové podstaty jako zpeněžení pomocí veřejné dražby, prodeje movitých věcí a nemovitostí a prodeje mimo dražbu. Majetek lze zpeněžit po

230 231

§ 283 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobem jeho řešení, v platném znění. § 283 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobem jeho řešení, v platném znění.

70

částech nebo jednorázově (jedinou smlouvou). O způsobu zpeněžení může rozhodnout schůze věřitelů. Nestane-li se tak, přechází povinnost na insolvenčního správce.232 V případě prodeje mimo dražbu je insolvenční správce povinen získat souhlas s touto formou prodeje od insolvenčního soudu, který taktéž sjedná její podmínky (např. rozsah inzerce, smluvní cenu a další). Sjedná-li insolvenční správce smlouvu o prodeji bez souhlasu insolvenčního soudu, je tato smlouva neplatná.233 Pokud probíhá zpeněžení majetkové podstaty pomocí veřejné dražby, není potřeba souhlasu insolvenčního soudu, avšak je nutné schválení věřitelským výborem. Smlouva o provedení dražby se stává účinnou dnem schválení věřitelským výborem.234 Při zpeněžení majetkové podstaty IZ vymezuje, které osoby se nesmí na zpeněžení podílet (nesmí nabývat majetek náležící do majetkové podstaty). Jedná se o dlužníka, osoby mu blízké a osoby, které s ním tvoří koncern. Majetek nesmí být ani převeden ve lhůtě 3 let od skončení konkurzu.235 Tento zákaz se vztahuje i na vedoucí zaměstnance dlužníka a osoby jim blízké, dále na osoby, které vykonávaly v posledních 3 letech provoz dlužníkova podniku, či značně ovlivňovali jeho majetek. Také se jedná o společníky dlužníka, akcionáře dlužníka, prokuristy dlužníka a členy a náhradníky věřitelského výboru, kteří nedostali svolení od schůze věřitelů.236 Zpeněžením majetkové podstaty zanikají účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Byla-li zpeněžena nemovitost, kterou dlužník využíval k bydlení své rodiny, je povinen ji vyklidit.237 Po zpeněžení majetkové podstaty jsou uspokojovány pohledávky. Z výtěžku zpeněžení se uspokojují pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené.238 Pokud výtěžek nestačí na krytí pohledávek a nákladů, využívá se prostředků získaných zálohou na náklady insolvenčního řízení. Záloha se použije na krytí odměny a hotových

232

Maršíková, J.: Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele se vzory a judikaturou. 4. upravené vydání. Plzeň 2015: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., str. 153 233 Maršíková, J.: Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele se vzory a judikaturou. 4. upravené vydání. Plzeň 2015: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., str. 154 234 § 287 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobem jeho řešení 235 § 295 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobem jeho řešení, v platném znění. 236 § 295 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobem jeho řešení, v platném znění. 237 § 285 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobem jeho řešení, v platném znění. 238 § 296 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobem jeho řešení, v platném znění.

71

výdajů insolvenčního správce, nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty a další.239 V případě společnosti XY, s.r.o. nebyl žádný majetek, který by se dal zahrnout do majetkové podstaty a zpeněžit. Jedinou složkou majetkové podstaty byla záloha na náklady IŘ, o kterou insolvenční správce požádal soud a jež byla ke dni 31. 12. 2015 převedena na bankovní účet vytvořený pro potřeby insolvenčního řízení. § 38 IZ upravuje problematiku odměny insolvenčního správce a náhradu hotových výdajů. Je v něm řečeno, že se odměna i výdaje uspokojují z výtěžku z majetkové podstaty. Pokud však výše majetkové podstaty není dostačující, uspokojuje se odměna správce i výdaje na IŘ ze zálohy. Pokud i nadále záloha nestačí na jejich uspokojení, hradí je stát. Výše těchto zdrojů však nepřesáhne 50 000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50 000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce.240 Pokud se podaří majetkovou podstatu zpeněžit v určité výši (v případě, že dlužník má majetek ke zpeněžení), použije se výtěžek na úhradu pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených. Stejně tak se výtěžek použije na náklady související se správou majetkové podstaty.241 Pokud výtěžek nestačí na pokrytí všech pohledávek, určuje jejich pořadí insolvenční soud.242 O zpeněžení majetkové podstaty musí insolvenční správce vyrozumět insolvenční soud a věřitelský výbor. Zpráva obsahuje informaci o průběhu zpeněžení majetkové podstaty a o nakládání s výtěžkem. Dále insolvenční správce vyrozumí správce daně, soudního exekutora nebo další orgány. Pokud zpeněžením majetkové podstaty zanikají věcná práva ke zpeněženému majetku, vydá insolvenční správce i potvrzení o zániku těchto práv.243

239

§ 297 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobem jeho řešení, v platném znění. § 38 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobem jeho řešení, v platném znění. 241 § 296 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobem jeho řešení, v platném znění. 242 § 297 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobem jeho řešení, v platném znění. 243 § 300 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobem jeho řešení, v platném znění. 240

72

2.8 Ukončení insolvenčního řízení Po ukončení insolvenčního řízení (ke dni předložení konečné zprávy) má dlužník povinnost podat daňové přiznání, a sice ve lhůtě 15 dní. Daňové přiznání se podá za uplynulé zdaňovací, za které ještě podáno nebylo.244

244

§ 244 odst. 3 a 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění.

73

Závěr Cílem práce bylo rozebrat průběh insolvenčního řízení v návaznosti na daňové řízení. V teoretické části jsme se seznámili s problematikou insolvenčního řízení a představili si insolvenční zákon. Dále jsme si uvedli průběh daňového řízení u subjektu, který není v insolvenci. V praktické části jsme se zaměřili na průběh insolvenčního řízení konkrétní právnické osoby, která na sebe vyhlásila úpadek, a jejímž řešením úpadku byl konkurz. Na tomto příkladu jsme si ukázali povinnosti dlužníka ke správci daně a upozornili na situace, které v kombinaci daňového řízení s insolvencí mohou nastat. Dále jsme si porovnali správu konkrétních daní u subjektu v insolvenci oproti povinnostem subjektu, který se v insolvenci nenachází. Rozdíly můžeme vidět v následující tabulce. Tabulka 1: Srovnání postupů mezi poplatníkem, který není v insolvenci, a poplatníkem, na nějž byl vyhlášen úpadek

Standardní postup DP do 3 měsíců od ukončení zdaňovacího období

Postup v insolvenci DP do 30 dnů od rozhodnutí o úpadku

Uplatnění všech slev a daňových bonusů

Pouze sleva na poplatníka a na dítě (poměrná část)

DPPO

DP do 3 měsíců od ukončení zdaňovacího období

DP do 30 dnů od rozhodnutí o úpadku (od vytvoření mimořádné účetní závěrky)

DPH

DP do 25. následujícího měsíce po ukončení zdaňovacího období

DP do 25. následujícího měsíce po ukončení zdaňovacího období (výjimku tvoří měsíc, kdy bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka, DP se poté podává do 30 dnů ode dne vyhlášení úpadku za dobu od začátku zdaňovacího období až po den předcházející rozhodnutí o úpadku dlužníka).

Zdaňovací období čtvrtletní nebo měsíční

Zdaňovací období měsíční

DP do 31. ledna

DP do 31. ledna

DPFO

Silniční daň

74

Daň z nemovitosti Daň z převodu nemovitosti Spotřební daň

DP do 31. ledna

DP do 31. ledna

Poplatníkem daně je převodce

Poplatníkem daně je nabyvatel

DP do 25. následujícího měsíce po ukončení zdaňovacího období

DP do 25. následujícího měsíce po ukončení zdaňovacího období (výjimku tvoří měsíc, kdy bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka, DP se poté podává do 30 dnů ode dne vyhlášení úpadku za dobu od začátku zdaňovacího období až po den předcházející rozhodnutí o úpadku dlužníka)

Měsíční zdaňovací období

Měsíční zdaňovací období

Správce daně nerozlišuje v daňovém řízení způsob řešení úpadku. Jediné, co můžeme zmínit, je rozdíl mezi konkurzem a oddlužením/reorganizací. Pokud je způsobem řešení úpadku konkurz (s následnou likvidací), má správce daně nižší šanci na uspokojení pohledávek, jelikož nemůže uplatňovat exekuci ani nabíhající penále. Avšak u oddlužení a reorganizace je možné neuspokojené pohledávky po ukončení insolvenčního řízení dále nárokovat, pokud neuplyne 6letá lhůta na promlčení.

75

Seznam použitých zdrojů Odborné publikace HÁSOVÁ, J., MORAVEC, T. Insolvenční řízení. Vydání první. Praha: C.H Beck, 2013, 288 s., ISBN: 978-80-7400-459-9 KOZÁK, J., BUDÍN, P., DADAM, A. a kol. Insolvenční zákon a předpisy související. Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2013, 1246 s., ISBN: 978-80-7357-243-3 LÁCHOVÁ, L., VANČUROVÁ, A.: Daňový systém ČR 2012, 11. aktualizované vydání Praha: VOX a.s., 2012, 368 s., ISBN 978-80-87480-05-2 LANDA, M.: Ekonomika insolvenčního řízení. 1. Vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009, 426 s., ISBN: 9788074180316 MARŠÍKOVÁ, J.: Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele se vzory a judikaturou. 4. upravené vydání. Plzeň 2015: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 400 s., ISBN 978-80-7380-568-5 MARŠÍKOVÁ, J. a kol.: Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 1. vyd. Praha: Leges, 2011, 793 s., ISBN: 9788087212752 SCHÖNFELD, J.: Moderní pohled na oceňování pohledávek. 1. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, 169 s., ISBN: 9788074003028

76

Zákony Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád Zákon č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Předpisy Předpis č. 313/2007 Sb., vyhláška o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů.

Zákonná opatření Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí

77

Seznam internetových zdrojů Danari online.cz. Vedení účetnictví a daňové povinnosti dlužníka v insolvenci. [online]. Vydáno 2. 2. 2016. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d41428v52250-vedeni-ucetnictvi-adanove-povinnosti-dluznika-vinsolvenc/?search_query=$index=92&order_by=&order_dir=&type=&search_results_ page=1 Finance.cz, Definice daně [online]. Vydáno 2. 2. 2016. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/17291-definice-dane/ Finanční správa.cz. Daně a pojistné. [online]. Vydáno 25. 2. 2016. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane Novinky evropského insolvenčního práva. Epravo.cz. [online]. Vydáno 2. 2. 2016 Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/novinky-evropskeho-insolvencnihoprava-99667.html Insol-andragogika.cz. E-learning. [online]. Vydáno dne 2. 4. 2016. Dostupné z: http://www.insol-andragogika.cz/e-learning/article/178 Insolvenční rejstřík můžeme nalézt například na portálu Justice.cz. [online]. Vydáno 2. 2. 2016Dostupné na: http://portal.justice.cz/justice2/Uvod/Uvod.aspx Justice.cz. Výpis. [online]. Vydáno dne 15. 3. 2016. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sldetail?dokument=21312700&subjektId=613232&spis=726699 Konkurs-vyrovnání.cz. [online]. Vydáno dne 2. 4. 2016. Dostupné z: http://www.konkurs-vyrovnani.cz/index.php?idac=322&idb=37

78

Regionconsult.cz. Úprava výše DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. [online]. Vydáno dne 2. 4. 2016. Dostupné z: http://www.regionconsult.cz/aktualniinformace-ze-sveta-dani-a-ekonomie/uprava-vyse-dph-u-pohledavek-za-dluzniky-vinsolvencnim-rizeni/ Stormware.cz. Účetní pojmy [online]. Vydáno dne 15. 2. 2016. Dostupné z: http://www.stormware.cz/ucetni-pojmy/dane/ Zprávy.aktualne.cz. Stát nevymáhá dluhy, v insolvencích nechce vyhazovat peníze. [online]. Vydáno dne 2. 4. 2016. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/stat-nevymaha-dluhy-v-insolvencich-nechcevyhazovat-penize-z/r~a15b6c1a849811e5a80c0025900fea04/ Zákony.centrum.cz. Insolvenční zákon. [online]. Vydáno dne 16. 4. 2016. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/insolvencni-zakon/cast-1-hlava-5-dil-1

79

Seznam použitých obrázků Obrázek 1: Věcná působnost správců daně ..........................................................................................32 Obrázek 2: Insolvenční návrhy v ČR ........................................................................................................40 Obrázek 3: Insolvence dle regionů............................................................................................................41 Obrázek 4: Konkurzy právnických osob a živnostníků ....................................................................41 Obrázek 5: Počet povolených reorganizací - historicky ..................................................................42 Obrázek 6: Insolvenční návrh spotřebitelů ...........................................................................................42 Obrázek 7: Oddlužení – osobní bankroty v ČR ....................................................................................43

Seznam použitých tabulek Tabulka 1: Srovnání postupů mezi poplatníkem, který není v insolvenci, a poplatníkem, na nějž byl vyhlášen úpadek .................................................................................................................................74

80

Přílohy Příloha 1: Slovníček pojmů .............................................................................................................................82 Příloha 2: Seznam soudů..................................................................................................................................84 Příloha 3: Insolvenční návrh společnosti XY, s.r.o. ...............................................................................85 Příloha 4: Vyhláška k zahájení insolvenčního řízení společnosti XY, s.r.o. ..................................92 Příloha 5: Rozhodnutí o úpadku společnosti XY, s.r.o. .........................................................................93 Příloha 6: Usnesení o konkurzu společnosti XY, s.r.o. .........................................................................96 Příloha 7: Seznam přihlášených pohledávek společnosti XY, s.r.o. .................................................98 Příloha 8: Daňové přiznání k DPFO za období od 1. 1. 2015 do 15. 4. 2015 (výtah) ................99 Příloha 9: Daňové přiznání k DPFO za rok 2015 (výtah).................................................................. 102

81

Příloha 1: Slovníček pojmů Insolvenční řízení o

Jedná se o soudní řízení, jehož předmětem je úpadek či hrozící úpadek a způsob jeho řešení. Insolvenční soud

o

Insolvenční soud je soud, u kterého probíhá insolvenční řízení. Jedná se o krajský soud v prvním stupni. Insolvenční správce

o

Insolvenční správce je jedním ze subjektů insolvenčního řízení. Má na starost řešení úpadku a správu majetkové podstaty. Insolvenčního správce je možné vyhledat v rejstříku insolvenčních správců. Insolvenční rejstřík

o

Insolvenční rejstřík je veřejný seznam všech insolvenčních řízení. Je spravován Ministerstvem spravedlnosti ČR. Najdeme zde informace o dlužníkovi, věřitelích, správcích i další informace jako včetně insolvenčních spisů. Insolvenční návrh

o

Jedná se o návrh, který se podává dlužník či věřitel na zahájení insolvenčního řízení. Úpadek

o

Úpadek je právní pojem pro platební neschopnost dlužníka nebo jeho předlužení. Podmínkami pro úpadek jsou existence minimálně 2 věřitelů a závazky po splatnosti minimálně 30 dnů. Konkurs

o

Konkurs je způsob řešení úpadku. Jedná se o likvidační formu, která spočívá ve zpeněžení majetkové podstaty. Reorganizace

o

Reorganizace je způsob řešení úpadku, při kterém zůstává zachována činnost podniku, a závazky dlužníka jsou placeny postupně z výnosů podniku. Oddlužení

o

Oddlužení je způsob řešení úpadku fyzických osob nepodnikatelů, při kterém se splácí dlužníkovy závazky zpeněžením majetkové podstaty nebo splátkovým kalendářem.

82

Majetková podstata o

Majetková podstata je majetek, který dlužník vlastnil v době zahájení insolvenčního řízení nebo v době rozhodnutí o úpadku. Přezkumné jednání

o Jedná se o jednání soudu, při kterém se diskutuje nad pravostí přihlášených pohledávek. Jednání

se

účastní

soud,

správce,

83

dlužník

a

mohou

i

věřitelé.

Příloha 2: Seznam soudů Krajský soud v Brně Krajský soud v Českých Budějovicích Krajský soud v Hradci Králové Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích Krajský soud v Ostravě Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci Krajský soud v Plzni Krajský soud v Praze Krajský soud v Ústí nad Labem Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci Městský soud v Praze129

84

Příloha 3: Insolvenční návrh společnosti XY, s.r.o.

85

86

87

88

89

90

91

Příloha 4: Vyhláška k zahájení insolvenčního řízení společnosti XY, s.r.o.

92

Příloha 5: Rozhodnutí o úpadku společnosti XY, s.r.o.

93

94

95

Příloha 6: Usnesení o konkurzu společnosti XY, s.r.o.

96

97

Příloha 7: Seznam přihlášených pohledávek společnosti XY, s.r.o.

98

Příloha 8: Daňové přiznání k DPFO za období od 1. 1. 2015 do 15. 4. 2015 (výtah)

99

100

101

Příloha 9: Daňové přiznání k DPFO za rok 2015 (výtah)

102

103

104