•
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „Výuka moderně“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205
Šablona: III/2 – Přírodovědné předměty Sada: 1 – Ekologie
Číslo materiálu v sadě: 5
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Název: Dělení organismů Jméno autora: Mgr. Vladimíra Rohovská Předmět: Přírodovědné předměty - Ekologie Jazyk: český Klíčová slova: viry, bakterie, houby, autotrofie, heterotrofie Cílová skupina: studenti 1. ročníku SOŠ Stupeň a typ vzdělání: 1. ročník SOŠ Očekávaný výstup: Studenti dokáží jednoduše popsat základní systematické skupiny organismů. Umí ke skupině přiřadit způsob výživy, rozmnožování popřípadě význam.
Anotace Výukový materiál je zaměřen na dělení organismů do základních systematických skupin a stručně popisuje viry, bakterie, houby, rostliny a živočichy. Charakterizuje je podle způsobu výživy a buněčného typu. Studenti se seznámí i s pojmy autotrofie a heterotrofie. Metodika Výukový materiál tvoří prezentace a na ni navazující pracovní list. Obě části jsou zaměřeny na velmi zjednodušené třídění organismů do systematických skupin, konkrétně se jedná o viry, bakterie, houby, rostliny a živočichy. Poslední tři skupiny jsou velmi různorodé a nelze je podrobně obsáhnout v rámci jednoho materiálu, záleží proto jen na vyučujícím, jak se bude chtít tématu věnovat a rozšíří ho. Pracovní list slouží pro opakování informací z prezentace. Studenti by jej měli zvládnout vypracovat sami s využitím internetu či malou pomocí učitele. Vyplněný pracovní list může sloužit jako zápis z hodiny.
DĚLENÍ ORGANISMŮ Organismů je velké množství a proto jsou podle určitých morfologických znaků rozděleny do skupin. ORGANISMY
NEBUNĚČNÉ BUNĚČNÉ VIRY BAKTERIE
HOUBY
ROSTLINY
ŽIVOČICHOVÉ
VIRY • tělo není tvořeno buňkou = je to nebuněčný organismus. Tvoří ho pouze nukleová kyselina (genetický materiál) v bílkovinném obalu • rozmnožuje se pouze v hostitelské buňce je to nitrobuněčný parazit • jsou to původci mnoha onemocnění rostlin (mozaika tabáku, brambor, rajčat), zvířat (kulhavka, slintavka, vzteklina), lidí (rýma, chřipka, opar, žloutenka, bradavice) • reakce virus‐buňka je specifická (buňka musí být citlivá na daný virus) tj. člověk neonemocní rostlinným virem
BAKTERIE • jsou všudypřítomné • jejich tělo tvoří prokaryotická buňka • vyživují se AUTOTROFNĚ = tvoří organické látky z oxidu uhličitého, nebo HETEROTROFNĚ = přijímají už hotové organické látky • mohou se rozmnožovat NEPOHLAVNĚ rozdělením mateřské buňky na dvě dceřiné, nebo POHLAVNĚ, kdy si dva jedinci nejprve vymění část genetického materiálu a pak teprve mají potomky • mají nezastupitelný význam při rozkladu rostlinných a živočišných zbytků v půdě, některé vážou do půdy vzdušný dusík, další žijí ve střevech. Člověk využívá bakterie mléčného a octového kvašení, mohou sloužit také k výrobě acetonu a inzulinu, existují i druhy působící závažná onemocnění (angina, spála, TBC, zápal plic)
HOUBY • v přírodě jsou všudypřítomné a nenahraditelné organismy při rozkladu organických látek = REDUCENTI (rozkladači) • vyživují se HETEROTROFNĚ • rozmnožují se NEPOHLAVNĚ i POHLAVNĚ za vzniku výtrusů • význam mají jako rozkladači, původci plísňových onemocnění rostlin i živočichů a vyhledávaná potravina. Člověk využívá pivní a vinné kvasinky pro výrobu piva, vína, kvasnic, lihu a některé druhy pro výrobu antibiotik.
ROSTLINY • převážně AUTOTROFNĚ se živící organismy • rozmnožují se POHLAVNĚ i NEPOHLAVNĚ (sporami nebo částmi rostlin) • těla jsou tvořena eukaryotickými buňkami. U nižších rostlin (řasy) tvoří tzv. STÉLKU, u vyšších rostlin jsou podle tvaru a funkce uspořádány do PLETIV (vodivá, krycí, zásobní) •
význam rostlin je obrovský: jsou to především producenti kyslíku, potravina pro živočichy, ale mají i nezastupitelnou estetickou hodnotu
ŽIVOČICHOVÉ • velmi různorodá skupina • tělo je tvořeno eukaryotickými buňkami, které bývají specializovány podle funkce a tvaru do TKÁNÍ • vyživují se HETEROTROFNĚ • mezi jednotlivými systematickými skupinami živočichů existují rozdíly v rozmnožování a mohou být znakem dané skupiny např. u vejcorodých snáší živočich vejce a mláďata sají mléko, ale vyskytují se oba základní typy tj. pohlavně i nepohlavně
Použité zdroje: •
České kliparty společnosti Zoner software, a.s. dostupné pod licencí freeware [online]. [Cit. 3. říjen 2012] Dostupné z:
•
Jelínek, J., Zicháček, V. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 4. rozš. vyd. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2000. ISBN 80-7182-107-1.
•
Význam bakterií. Bakterie. [Online] [Cit. 3. říjen 2012] Dostupné z:
