Střednědobý plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb Města Česká Třebová na období let 2013 – 2017
Obsah 1. Úvod 2. Základní demografické údaje 3. Demografický vývoj 4. Předpoklad budoucího vývoje obyvatelstva 5. Shrnutí 6. Střednědobý plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb
3 3 4 6 7 8
2
1. Úvod Střednědobý plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb Města Česká Třebová je strategickým dokumentem na období let 2013 – 2017. Je zpracován v souladu s § 94 zák. č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a definuje žádoucí směr rozvoje sociálních služeb na území města Česká Třebová. Sociální služby existují jako významná součást systému veřejných služeb a jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Sociální službou rozumíme činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních služeb patří zejména senioři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů žijí"na okraji" společnosti. Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. V procesech plánování sociálních služeb hraje klíčovou roli zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobu jejich uspokojení s využitím dostupných zdrojů. Jako podklad pro komunitní plánování sociálních služeb ve městě Česká Třebová, a to včetně souvisejících služeb byla provedena sociodemografická analýza, jejímž cílem bylo zachycení demografického vývoje města Česká Třebová v průběhu uplynulých let a jeho nastínění i v letech příštích. Jedná se o obecné informace o území a jeho obyvatelstvu a jeho dopadu do oblasti sociálních a souvisejících služeb, příp. též do oblasti školství..
2. Základní demografické údaje Město Česká Třebová se nachází v bývalém východočeském, nyní v Pardubickém kraji.
Město Česká Třebová v regionu Město Česká Třebová
se rozkládá v údolí řeky Třebovky v podhůří Orlických hor
v nadmořské výšce 375 m.n.m. Ze západní a východní strany je ohraničeno zalesněnými hřebeny s nejvyššími kopci v okolí: Kozlovský kopec – 601 m. n. m a Palice – 613 m. n. m.
3
Rozloha Města Česká Třebová činí 41 km² a zahrnuje 6 katastrálních území, která jsou zároveň i místními částmi. Jsou jimi Česká Třebová, Parník, Lhotka, Skuhrov, Svinná a Kozlov. Počet obyvatel k 31. 12. 2012 byl 15827,
město je tedy čtvrté největší (podle
počtu obyvatel) a druhé (podle rozlohy) v Pardubickém kraji. Z hlediska správního členění
je město Česká Třebová obcí s rozšířenou působností.
Do jejího správního obvodu patří 4 samostatné obce: Přívrat, Semanín, Rybník, Třebovice. Historie města Česká Třebová náleží k městům založeným v druhé polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. Nejstarší dochovaná zmínka o ní pochází přibližně z let 1278 – 1281, roku 1292 je uváděna výslovně jako město – civitas. Nejstarší zprávy o vnitřním uspořádání města jsou uvedeny v listině rychtáře Lipolta z roku 1335.
V těch dobách patřilo k Lanšperskému
panství, do roku 1304 Zbraslavskému klášteru a dále pak biskupům litomyšlským, a to až do jejich faktického zániku. Po husitské době město patřilo několika majitelům: Kostkové z Postupic, Vilému z Pernštejna, Petru Bohdaneckému z Hodkova.
V době pobělohorské se
stal pánem města rod Lichtenštejnů. V této době byla městu odňata většina práv a město postupně chudlo. Dalšími ranami byly třicetiletá válka, hladomory a požáry, kdy při jednom požáru bylo celé město téměř zničeno. K největšímu rozvoji města
a přílivu obyvatelstva dochází až
při rozsáhlé výstavbě
železniční trati Praha – Olomouc v roce 1845 a následném zprovoznění trati Praha – Brno přes Českou Třebovou. Město, které v té době mělo 3000 obyvatel, se tak stává významným železničním uzlem a železnice poskytuje obživu velké části jeho občanů a i osobám z okolí. Počet obyvatel dále rostl a do roku 1910 přesáhl 11000. Zároveň se rozvíjí textilní průmysl. Po druhé světové válce se začíná budovat i strojírenský průmysl, a to podnik Armaturka, který se stal později součástí koncernového podniku Sigma a Koventy – výrobce radiátorů.
3. Demografický vývoj Počet obyvatel Počet obyvatel se výrazněji začal zvyšovat v 70. letech minulého století a trval až do roku 1989. V sedmdesátých letech rodily početné ročníky žen narozené po 2. světové válce a porodnost byla navíc výrazně podpořena přijatými vládními opatřeními – např. zvýšením
4
přídavků na děti, prodloužení mateřské dovolené, zvýhodněnými novomanželskými půjčkami. Druhou významnou příčinou zvyšování počtu obyvatel byly územní změny, kdy v polovině sedmdesátých let dochází k přičlenění 4 samostatných obcí k městu. Jednalo se o následující obce: Rybník (r. 1974,) Přívrat (r. 1975),
Semanín (r. 1976) a Skuhrov (r.1985). Počet
obyvatel města ke dni 31. 12. 1971 činil 14 295 obyvatel. Největšího počtu obyvatel bylo dosaženo ke dni 31. 12. 1989, a to 18 931 osob. Po roce 1989 dochází ke změně životního stylu, rodičovství ztratilo prioritu, přicházejí nové možnosti seberealizace, projevují se negativní vlivy ekonomických změn (např. omezená dostupnost a finanční náročnost na pořízení vlastního bydlení), dochází ke zvýšení průměrného věku rodiček, které přispělo k snížení
porodnosti a celkovému stárnutí
obyvatelstva. Do počtu obyvatel města se také odráží územní změny, kdy se osamostatnily obce Rybník (r. 1990 – 745 obyvatel), Přívrat (r. 1991 – 288 obyvatel) a Semanín (r. 1998 – 521 obyvatel).
Počet obyvatel města Česká Třebová ve vybraných letech Stav k 31. 12. 1971 1975 1980 1985 1990 Počet obyvatel
1995
2000
2005
2010
2011
2012
14 295 15 741 17 601 18 116 17 985 17 732 17 067 16 533 16 032 15 994 15 827
Zdroj: ČSÚ
Celkový přírůstek obyvatelstva klesá, populační kladné přírůstky v období r. 2000 – 2009 byly zaznamenány pouze
ve 4 letech – 2001, 2004, 2008 a 2009. Ve velké míře
se na úbytku obyvatelstva projevila migrace.
Celkový přírůstek počtu obyvatel města Česká Třebová v letech 2000-2011
Přírůstek celkový přirozený stěhováním
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
-45
-195
-96
-125
0
-122
-107
-98
-55
-95
-146
-94
-24 -21
22 -217
-24 -72
-16 -109
4 -4
-32 -90
-2 -105
-14 -84
5 -60
23 -118
-18 -128
-49 -45
Zdroj: ČSÚ
Věková struktura obyvatelstva V souvislosti s klesající porodností a dožíváním se vyššího věku se ve městě Česká Třebová prohloubil (za posledních 10 let) trend populačního stárnutí, který je typický pro celou ČR a také i většinu ostatních evropských zemí.
5
Základní věkové skupiny obyvatelstva v České Třebové v letech 2000 až 2011 Věk / Stav 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 k 31. 12. 0 – 14 15 – 64 65 + Celkem Zdroj: ČSÚ
2009
2010
2949 2849 2 733 2 608 2 610 2 538 2 432 2 342 2 303 2 301 11 863 11 783 11796 11 765 11692 11 620 11 573 11 482 11 384 11 226 2 133 2 211 2 209 2 229 2 227 2 258 2 319 2 327 2 369 2 651 17 067 16 876 16 780 16 655 16 655 16 533 16 426 16 328 16 273 16 178
Zastoupení nejmladší generace 0 – 14 let se v letech 2000 až 2010 snížil o
2011
2 255 2279 11 090 10905 2 687 2 810 16 032 15 994
694 dětí
(23,5 %). Věková kategorie 15 – 64 let za znamenala úbytek 773 osob (6,5 %). Změna počtu seniorů nad 65 let představuje navýšení o 545 osob (25,5 %). Podrobněji lze trend demografického stárnutí znázornit na indexu stáří, což je poměr postreprodukční a dětské složky obyvatelstva (= 65+ / 0 až 14 let v %).
Syntetické ukazatele věkové struktury obyvatel Česká Třebová v letech 2000 až 2011 Ukazatel / 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok Index stáří 76,5 Průměrný 38,0 věk Zdroj: ČSÚ
2010
2011
78,8
82,4
87,5
90,2
93,6
99,5
106,9
112,3
115,2
119,2
123,3
38,5
38,9
39,3
39,6
40,0
40,4
40,7
41,0
41,3
41,5
41,8
V důsledku poklesu počtu dětí a zvýšení počtu obyvatel starších 65 let za sledované období vzrostla hodnota indexu stáří v České Třebové o 42,7 % a můžeme tedy konstatovat, že dochází k výraznému demografickému stárnutí obyvatelstva. Stárnutí populace tj. zvyšující se podíl starých osob v populaci a poklesu úrovně porodnosti na straně druhé se odráží také ve zvyšování průměrného věku obyvatel města – kdy se v období let 2000 – 2010 se zvýšil o 3,5 let.
4. Předpoklad budoucího vývoje obyvatelstva Obsah této kapitoly především čerpá a cituje z webových stránek ČSÚ Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065, údaje jsou uvedeny pro kraje v návaznosti na střední projekci republikovou. V prognóze Pardubického kraje není analyzován vliv migrace, neboť její vývoj
6
je téměř nepředvídatelný, bude se odvíjet od celkové hospodářské situace a atraktivnosti jednotlivých regionů jako jsou pracovní příležitosti a možnosti bydlení. Nutno podotknout, že prognózy pro malé populace jsou velmi obtížné. Reálný vývoj je zde ovlivněn ročními výkyvy, které ztěžují odhad budoucího vývoje vstupních ukazatelů a celková velikost populace je snadněji ovlivnitelná vlivy typu bytová politika města a migrační tendence v sousedních regionech. Cílem je ukázat na změny věkového složení, které jsou neodvratitelné a které budou velmi výrazné.
Budoucí počet obyvatelstva a jeho věková struktura Zásadní skutečností je výrazný růst podílu osob starších 65 let v následujících letech, a to až na jednu třetinu populace ČR. Absolutně jejich počet vzroste ze současných 1,56 mil. na 3,44 mil. osob (Pardubický kraj bez vlivu migrace z 78 tis. na 153 tis.). Počínaje rokem 2006 v ČR početně převažují osoby starší 65 let nad dětmi ve věku 0 až 14 let. Poměr těchto dvou složek populace, tzv. index stáří, i nadále výrazně poroste, v polovině 20. let 21. století překročí hranici 150 seniorů na 100 dětí, na sklonku 30. let hranici 200. Nevyhnutelný je tak vývoj indexu ekonomického zatížení, jehož hodnota se zdvojnásobí. Ekonomicky nejvýznamnější skupina, kterou je produktivní složka, zaznamená v budoucnu významný pokles. Tento vývoj bude způsoben tím, že do důchodového věku budou dospívat silné ročníky a ročníky narozené v období snížené porodnosti nebudou schopny úbytky početně doplňovat. Tento úbytek bude mít dopad na národní úrovni zejména na důchodový systém, na lokální a regionální úrovni lze předpokládat nedostatek pracovních sil. Průměrný věk populace ČR činil k 1.1.2010 celkem 41,5 let, Pardubický kraj bez migrace o desetinu méně. Projekce zaznamenává k 1.1.2065 průměrný věk populace ČR na úrovni 49 let, v Pardubickém kraji bez migrace 50 let.
5. Shrnutí Pro komunitní plánování sociálních služeb je velmi významná současná i budoucí věková struktura obyvatelstva S ohledem na stárnutí populace bude docházet ke zvýšení potřeby pečovatelské služby a bude potřeba zachovat příp. rozšířit kapacitu domova pro seniory. Dále lze konstatovat, že porostou nároky na zajištění lékařské péče, kterou senioři využívají
7
podstatně více než ostatní skupiny obyvatelstva.V poptávce po bytech bude narůstat zájem o menší a snadno dostupné bytové jednotky, vhodné pro seniory. U skupiny děti a mládež lze z počátku počítat s mírným nárůstem, ale od 30. let 21. století bude docházet k pozvolnému úbytku, takže současné problémy týkající se kapacity mateřských školek by měly ustat a stávající možnosti školních i předškolních zařízení by mohly odpovídat i budoucím potřebám. Lze se tedy domnívat, že vývoj obyvatelstva v České Třebové bude obdobný jako v celém Pardubickém kraji.
6. Střednědobý plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb
K zjišťování potřeb občanů města, k jejich analýze a k hledání nejvhodnějších způsobů řešení daných situací je využívána činnost komisí, a to Komise pro přidělování bytů sociálně potřebným občanům a rodinám, Komise pro přidělování bytů v domech s pečovatelskou službou a Komise pro integraci národnostních menšin. Tyto komise jsou složeny ze zástupců města, politických stran, organizací poskytujících sociální služby a zástupců odboru sociálních věcí. Komise řeší problémové situace spadající do jejich kompetencí komplexně. Z jednání těchto komisí pak vyplývají doporučení pro řešení konkrétních situací, jak pro odbor sociálních věcí a zdravotnictví, odbor školství, kultury a tělovýchovy, odbor majetku města, tak i pro městskou policii a případně též i pro další odbory MěÚ. Pro zjišťování potřeb seniorů a některých skupin zdravotně postižených občanů bylo dále využito řízeného rozhovoru. Lze konstatovat, že poměrně značné množství informací týkajících se potřeb občanů je zjišťováno v rámci každodenní činnosti odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Tyto veškeré informace pak slouží jako podklady pro přípravu rozpočtu města, neboť město se podílí poměrně vysokou finanční částkou na zabezpečení sociálních služeb. Město tím, že určité služby ze svého rozpočtu podporuje, dává zřetelně najevo i své priority v oblasti sociálních služeb. Tyto podněty a potřeby jsou však nejdříve projednávány výše zmíněnými komisemi.
8
V roce 2007 byl vydán městem Česká Třebová Adresář poskytovatelů sociálních služeb. Viz webové stránky města - Cesta: Titulní stránka > Úřady, školy a organizace > Sociální služby > Komunitní plánování. V letošním roce tj. 2012 je vydáván aktualizovaný adresář poskytovatelů sociálních služeb Pardubickým krajem, a to pro jednotlivé regiony kraje. Zájemci o přehled všech služeb poskytovaných na území Pardubického kraje mohou navštívit internetové stránky www.socialnisluzbypk.cz, na kterých jsou umístěny aktualizované informace o sociálních službách včetně přímých odkazů na internetové stránky konkrétní sociální služby.
Tento plán se zaměřuje na následující skupiny: - senioři - osoby se zdravotním postižením - rodiny s dětmi, - osoby ohrožené sociálním vyloučením
Na území České Třebové se nachází jedna odloučená lokalita, kde žijí zejména osoby se sociálními problémy, hlavně Romové. Tato lokalita se nalézá v oblasti bývalých sovětských kasáren cca 30 minut chůze od centra města v blízkosti průmyslové zóny (resp. 10 minut autobusem). Tuto lokalitu netvoří pouze dva bytové domy (se 67 byty) pro sociálně potřebné občany na sídlišti, kde byla dříve ubytována sovětská armáda, ale 6 dalších panelových bloků (tří nebo čtyřvchodové, čtyřpodlažní) kde je vysoká koncentrace osob ve složité sociální situaci. V průběhu let docházelo k postupnému přeskupování obyvatel pracujících do centra města a naopak osob s finančními a sociálními problémy do této lokality. Po odsunu sovětské armády získalo město dotaci na rekonstrukci těchto domů, přičemž 2 bloky získaly místní firmy. Jeden blok byl prodán do vlastnictví nájemníků. Další blok (těsně sousedí se sociálními byty města) má nyní ve vlastnictví TOBA TRADE s r.o. Ostrava Radvanice a nájemníci se pravděpodobně řadí mezi sociálně slabší obyvatele. Pavlačový dům se sociálními byty bez připojení na rozvod plynu a teplé vody byl postaven pro problémové obyvatele z vytopené lokality Benátky v roce 1998. V lokalitě žije cca 780 oficiálně přihlášených obyvatel, z nichž tvoří značný podíl Romové (tento údaj se nedá zjistit, neboť k romské národnosti se hlásí cca 45 obyvatel). Dva domy pro sociálně potřebné občany jsou spravovány občanským sdružením Naděje. Společné prostory obou těchto objektů jsou střeženy kamerou. V objektech je stanoven
9
domovní řád a 24 hodin denně je zde přítomen správce, který dohlíží na jeho dodržování a dále pomáhá při řešení situací, do nichž se občané dostávají. Zabezpečuje též v pracovní dny organizování volného času dětí v prostorách nízkoprahového zařízení. Mateřské centrum Rosa organizuje tzv. „školičku“ pro předškolní děti (sklepní prostory v části domu). Tyto aktivity jsou hojně navštěvovány zejména romskými dětmi, a to i z okolních domů. V oblasti je možné koupit pouze základní potraviny (1 obchod), za ostatní vybaveností je nutné docházet do centra nebo do lokality s obchodními domy na druhém konci města. Dá se předpokládat, že značná část obyvatel v této lokalitě se potýká se zadlužeností a nezaměstnaností. V této lokalitě se zaměřujeme především na poskytování sociálních služeb
rodinám s dětmi a
osobám ohroženým sociálním vyloučením. Již od roku 1997 zde pracuje občanské sdružení Naděje, které zabezpečuje, jak je již výše uvedeno správcovskou činnost v domech čp. 20842086 a 2089 a poskytuje též terénní služby. Tyto terénní služby jsou však rozšířeny na celou oblast sídliště Semanínské ulice. Město Česká Třebová hodlá i v následujících letech využívat služby o.s. Naděje, a tedy je i finančně podporovat, neboť reagují na aktuální potřeby v lokalitě a bez nich by se situace zhoršila.
Město Česká Třebová je zřizovatelem 4 mateřských škol a 3 základních škol v České Třebové. Ve školním roce 2012/2013 je umístěno celkem 474 dětí (248chlapců a 226 dívek) v 18 třídách mateřských škol. Z toho je jedna třída speciální – logopedická - v MŠ Habrmanova. Tuto třídu navštěvuje 14 dětí, z toho 6 dívek. S ohledem na rostoucí zájem o předškolní zařízení došlo k navýšení kapacity u mateřských škol. Mateřská škola Habrmanova U Koupaliště U Stadionu Vinohrady
Kapacita v roce 2005
Kapacita v roce 2012
174 90 78 104
174 90 112 112
V základních školách je ve školním roce 2012/2013 umístěno v 55 třídách celkem 1316 dětí (z toho 639 dívek). Z tohoto počtu je 38 dětí se zdravotní postižením (26 chlapců a 12 dívek). Z pohledu státního občanství je 1313 dětí s občanstvím České republiky, 2 děti s občanstvím Slovenské republiky a 1 dítě má občanství vietnamské.
10
Kapacita základních škol Základní škola Habrmanova Nádražní Ústecká
kapacita
naplněnost
% naplněnost
695 616 630
478 481 357
68,78 78,08 56.67
Ø využití
67,84 %
Mimo výše uvedené školy se v České Třebové nachází také Základní škola praktická, která poskytuje základní vzdělávání od roku 1993 ve vlastní samostatné budově (v lokalitě Semanínského sídliště - v blízkosti o.s. Naděje , nízkoprahového centra a bydliště většiny žáků). Škola je příspěvkovou organizací zřizovanou Pardubickým krajem. Kromě normativního příspěvku (platy, provoz) škola financuje své další aktivity pomocí foundraisingu – dotace, granty, dary, rozvojové programy. Tyto prostředky jsou využívány především ke sportovním, enviromentálním a kulturním aktivitám žáků i veřejnosti. Škola disponuje tělocvičnou, asfaltovým hřištěm a novým přírodním hřištěm s řadou dřevěných prvků v areálu školy. Pomocí grantů byla zbudována i turistická stezka v okolí, která je využívána k výletům a enviromentálním aktivitám žáků. V současné době škola buduje přírodní učebnu ve svém areálu a rozšiřuje i další možnosti přírodní tělocvičny. Škola zajišťuje vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jedná se především o žáky s diagnostikovaným lehkým mentálním postižením (LMP). Vzdělávání probíhá dle školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a školního vzdělávacího programu – přílohy pro lehké mentální postižení. Všechny tyto školní vzdělávací programy jsou zaměřeny na individuální požadavky žáků s různými speciálními vzdělávacími potřebami, nejedná se pouze o LMP. V roce 2012 byla ve škole zřízena přípravná třída. Vzdělávání dětí v přípravné třídě je realizováno dle školního vzdělávacího programu přípravné třídy. Třída byla vybavena novým nábytkem, hračkami a řadou pomůcek. V loňském roce absolvovalo přípravnou třídu 13 dětí, 7 jich odešlo do první třídy základní školy a 5 dětí po odkladu školní docházky navštěvuje opět přípravnou třídu. Činnost této tříd byla kladně hodnocena i Českou školní inspekcí. Význam této třídy podtrhuje i absence jiného předškolního zařízení v lokalitě.
11
Kromě přípravné třídy pro žáky se sociálním znevýhodněním slouží žákům i dva asistenti. Jejich činnost v přímé pedagogické činnosti i ve volnočasových aktivitách pomáhá k vyrovnávání sociálního i kulturního handicapu
žáků. Asistenti pracují
také se širší
komunitou, a to nejen v otázkách vzdělávání. Činnost asistentů má na škole dlouholetou tradici (od roku 1999). Jejich působení v lokalitě napomáhá vzájemné komunikaci při řešení každodenních problémů. Od ledna 2013 začíná projekt o.s. Romea týkající se volnočasových aktivit, realizovaný prostřednictvím pana Gabriela Olaha a paní Evy Danišové . Ve školní družině je zřízeno jedno oddělení s využitím maximální kapacity. Činnost probíhá podle školního vzdělávacího programu školní družiny. Úplata za pobyt ve školní družině není stanovena. Školní družina nabízí žákům možnost přípravy na vyučování a strukturovanou činnost dle týdenního plánu – výtvarné, sportovní a relaxační činnosti a pravidelné vaření v cvičné kuchyňce školy. Rodiče mají možnost zakoupit svým dětem obědy za dotovanou cenu, bohužel ji málo využívají. Program „Ovoce do škol“ je dlouhodobě využíván a žáky oblíben. Škola pořádá pravidelné odpolední kroužky – počítačový klub, sportovní klub, taneční kroužek. Důležitou součástí je spolupráce se sociálními partnery – především Město Česká Třebová a DDM Kamarád. Častá je spolupráce s o.s. Naděje, především při řešení negativních jevů v širší rodině. Stěžejní je i pořádání aktivit v rámci programu Partnerství, nyní Úsvit – prevence kriminality. Tyto cykly činností mají na škole šestiletou tradici.
Vycházející žáci: počet vycházejících žáků podalo přihlášku nastoupilo ke studiu dokončilo studium Schůzky pro vycházející žáky Exkurze do OU Projektové dny OU a Pr. Šk.
2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 14 11 7 5 2x ročně 2
9 7 2 1 2x ročně 2
11 6 4 1 2x ročně 2
2
2
2
9 9 5 3 2x ročně 2 2
17 7 5 2 2x ročně 2
9 6 2 1 2x ročně 2
7 6 5 S 2x ročně 2
13 7 5 S 2x ročně 2
11 9 8 S 2x ročně 2
2
2
2
2
2
S……studium stále probíhá
V současné době je řešení problémových situací v rodinách stále náročnější a složitější, a to nejen z pohledu odboru sociálních věcí a zdravotnictví, ale také z pohledu pedagogických
12
pracovníků. Proto je jedním z cílů v oblasti péče o rodinu a děti zajistit ve spolupráci s Pardubickým krajem působení psychologa ve školských zařízeních. Nejde zde jen o preventivní opatření, ale především o přímou a včasnou intervenci v krizových situacích dítěte či jeho rodiny.
Senioři a osoby se zdravotním postižením, jsou dalšími skupinami, na které je plánování zaměřeno. Cílem pro tyto skupiny je, aby jim byly poskytovány potřebné sociální služby především v domácím prostředí, na které jsou zvyklé. K tomuto bude především využívána pečovatelská služba poskytovaná Sociálními službami Česká Třebová. V případě, že již tato služba nebude pro tyto osoby postačující, je zde k dispozici domov pro seniory provozovaný též Sociálními službami Česká Třebová či případně A-Centrum, týdenní stacionář pro osoby se zdravotním postižením, jehož provozovatelem je občanské sdružení Přátelství. Další službou, která je těmito skupinami osob hojně využívána je Senior doprava. Město Česká Třebová bude poskytovatele výše uvedených sociálních i souvisejících služeb finančně podporovat i v příštích letech, tj. minimálně v období, na které je zpracováván tento plán.
Síť sociálních služeb v našem regionu se v současné době vytváří především ve spolupráci s Pardubickým krajem.
Je zde proto nezbytná úzká spolupráce obcí s krajem, a to jak
z hlediska definování potřebných sociálních služeb v regionu, tak i z hlediska konkrétní finanční podpory těchto služeb ze strany města Česká Třebová.
Priority v oblasti sociálních služeb na území obce Město Česká Třebová stanovuje priority v oblasti sociálních služeb, takovým způsobem, že v rámci schvalování rozpočtu zastupitelstvem města je vysloven konkrétní souhlas s rozdělením finančních prostředků do sociální oblasti resp. do oblasti sociálních služeb. Tím, že určitým službám je dána finanční podpora, je tím i vysloven souhlas s danými prioritami v oblasti sociálních služeb. Záměr města podporovat určité sociální služby je projednáván též radou města.
13
Priority v oblasti sociálních služeb Z níže uvedených údajů je patrné jaké částky město v rámci rozpočtu vynakládá v posledních letech na sociální služby
Sociální služby Č.T. (domov pro seniory + PS) Denní stacionář Naděje Stacionář A-Centrum ČČK – senior doprava
2009
2010
2011
2012
3.887.388,360.612,1.200.000,450.000,150.000,6.048.000,-
4.152.166,407.834,1.240.000,450.000,150.000,6.400.000,-
4.711.710,238.290,-* 1.320.000,450.000,260.000,6.980.000,-
4.100.000,0.1.320.000,450.000.210.000,6.080.000,-
*(původní výše dotace byla pro rok 2011 stanovena ve výši 358.000, ale vzhledem k ukončení činnosti denního stacionáře došlo k jejímu ponížení. K ukončení činnosti denního stacionáře došlo z důvodů finančních - náklady 560.000,- Kč a výnosy 42.000,- Kč a z důvodu nenaplněnosti kapacity – kapacita 6-7 osob, průměrně využívaná kapacita – 1,6 osoby. V případě zvýšeného zájmu klientů a možnosti získání vyšší finanční podpory kraje by Sociální služby Česká Třebová znovu požádaly o udělení registrace této služby).
V letech 2010 a 2011 přispělo město také
na
pořádání tábora pro děti a mládež
z disfunkčních rodin (cca 30 tis a 40 tis. Kč). Dále je z rozpočtu města každoročně přispíváno různým organizacím poskytujícím související sociální služby – viz níže: Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých Svaz tělesně postižených v ČR ZO SPCCH ČR Č. Třebová Klub Hvězdička Ústí nad Orlicí Oblastní charita Ústí nad Orlicí – Letohrad O.s. „Náš domov“ Koclířov O.s. CEMA Žamberk O.s. Kontakt – Linka důvěry Roska Ústí nad Orlicí Fond ohrožených dětí Za jeden provaz – Z. Vondrová Svaz důchodců Česká Třebová V uplynulých letech byly příspěvky dále poskytnuty i těmto organizacím: EMAUZY ČR Rychnov nad Kněžnou, Farní charita Litomyšl, Hospic A. České Č. Kostelec, Hospic Chrudim, Oblastní charita Č. Kostelec a Český svaz zrakově postižených sportovců. Příspěvky poskytovatelům sociálních služeb působícím mimo město Česká Třebová jsou poskytovány na základě využívání uvedených služeb občany města. Kromě této podpory poskytuje město i podporu jinou formou – bezúplatný pronájem prostor či částečnou úhradu 14
energií (pro Mateřské centrum ROSA a Svaz důchodců), jedenkrát za 14 dní poskytuje bezúplatně prostory pro Intervenční centrum – pro řešení problematiky domácího násilí, a pro občanské sdružení
Péče o duševní zdraví, které pomáhá lidem s duševním
onemocněním.V neposlední řadě též poskytuje i jinou materiální pomoc (Linka důvěry).
Také dle Adresáře poskytovatelů sociálních služeb si můžeme učinit představu o síti sociálních služeb, které jsou občany našeho města využívány.
V roce 2009 byl schválen dokument Výhled příjmů a výdajů Města Česká Třebová pro období let 2010 – 2013. Z tohoto dokumentu (viz níže) je patrné, že s určitými druhy služeb ve městě je počítáno. Každoroční rozpočet města však podporované sociální služby i výši podpory upravuje, resp. konkretizuje. Viz rozpočty jednotlivých let.
Výhled příjmů a výdajů města v letech 2010-2013 VÝDAJE
Práce a sociální věci - celkem z toho : Sociální služby - příspěvek na provoz - příspěvek na investice služby nadace Naděje ostatní náklady stacionář - příspěvek sociální dávky
"1
"2
"3
"2007
"2008
"2009
"4 běžné "200913
54726
51072
54226
51913
6610 0 1200 1038 473 45405
4240 500 1200 861 450 43821
7248 0 1200 1115 450 44213
7300
400 44213
"5 "6 "7 jmenovité a ostatní "2010
"2011 "2012
"8
"2013
1850
1850
1850
1850
1200 200 450 47301
1200 200 450 47350
1200 200 450 0
1200 200 450 0
V České Třebové jsou poskytovány i sociální služby, které přesahují územní spádovost obecního úřadu s rozšířenou působností. Tyto služby zajišťuje především o.s. Přátelství sociální službu týdenního stacionáře pro osoby obou pohlaví s kombinovanými vadami nebo mentálním postižením. Značný územní přesah lze konstatovat i u činností vykonávaných oblastní pobočkou SONS. Občané města využívají též služby poskytované v jiných městech či obcích a dle konkrétních počtů těchto osob je pak poskytovatelům daných služeb přispíváno konkrétními finančními částkami.
15
Strategie: Město Česká Třebová předpokládá, a to především s ohledem na demografický vývoj, že bude i nadále finančně podporovat poskytování sociálních služeb následujícími subjekty:
Sociální služby Česká Třebová
zajištění provozu domova pro seniory pečovatelské služby ( 5 mil Kč ročně)
a
Občanské sdružení Přátelství
zajištění provozu A-Centra, týdenního stacionáře pro osoby se zdravotním postižením (450 tis. Kč ročně)
Občanské sdružení Naděje
zajištění sociálních služeb a správcovské činnosti v objektech čp. 2084 – 2086 a čp. 2089 a provozu nízkoprahového zařízení pro děti a mládež „Borek“ (1,2 mil Kč a 120 tis. Kč ročně)
Oblastní spolek ČČK Ústí nad Orlicí
zajištění provozování služby senior doprava ve městě Česká Třebová (210 tis.Kč ročně)
Podpora ostatních sociálních i souvisejících služeb bude vycházet z aktuálních potřeb a počtu občanů, které tyto služby budou využívat. Potřeba sociálních služeb v oblasti péče o seniory, o osoby se zdravotním postižením, o rodinu a děti či o osoby ohrožené sociálním vyloučením bude průběžně sledována v rámci činností komisí rady a činnosti odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Pokud bude zjištěna nezbytnost některé služby, bude s jednáno příslušnými poskytovateli těchto služeb či se subjekty, které budou schopny požadovanou službu poskytnout, a to o zajištění této služby pro obyvatele města Česká Třebová a též o finanční podpoře této služby ze strany města, s ohledem na jeho rozpočtové možnosti. Obecně však lze konstatovat, že větší podporu mají služby pro seniory a rodiny s dětmi.
16
