STŘEDA, 6. DUBNA 2011

06-04-2011

CS

Rozpravy v Evropském parlamentu

STŘEDA, 6. DUBNA 2011 PŘEDSEDAJÍCÍ: JERZY BUZEK Předseda 1. Zahájení zasedání (Zasedání bylo zahájeno v 09:00) 2. Předložení dokumentů: viz zápis 3. Prováděcí opatření (článek 88 jednacího řádu): viz zápis 4. Správa a partnerství na jednotném trhu – Jednotný trh pro Evropany – Jednotný trh pro podniky a růst – Veřejné zakázky (rozprava) Předseda. – Prvním bodem je společná rozprava o jednotném trhu, při níž se budou projednávat následující dokumenty: zpráva (A7-0083/2011) poslankyně Kalnietové, předložená za Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, o správě a partnerství na jednotném trhu [2010/2289 (INI)], zpráva (A7-0072/2011) poslance Correia De Campose o jednotném trhu pro Evropany [2010/2278 (INI)], zpráva (A7-0071/2011) poslance Buşoie o jednotném trhu pro podniky a růst [2010/2277 (INI)] a prohlášení Komise o veřejných zakázkách. Rád bych zde ve sněmovně přivítal pana komisaře Barniera a úřadující předsedkyni Rady, paní Győriovou. Nyní dávám slovo zpravodajům. Jako první bude hovořit paní poslankyně Kalnietová. Sandra Kalniete, zpravodajka. – (LV) Pane předsedo, hovoříme-li o správě a partnerství na jednotném trhu, za jednu z nejdůležitějších podmínek pro to, aby jednotný trh v praxi fungoval, považuje Parlament zajištění jeho politického vedení na nejvyšší úrovni. Předseda Komise ve spojení s předsedou Evropské rady musí přijmout odpovědnost za posílení jednotného trhu. Velmi aktivní úlohu v tomto procesu musí hrát také členské státy. Jinak mnohé nápady, co bychom mohli udělat pro to, abychom v Evropě obnovili růst, vytvořili nová pracovní místa a zvýšili v globalizovaném světě naši konkurenceschopnost, zůstanou pouhými zbožnými přáními a Evropa bude na nejlepší cestě stát se kulhajícím kontinentem. Proto ve svém usnesení vyzýváme předsedu Komise a vedoucí představitele členských států, aby byli aktivní a zhostili se své povinnosti zavést právní předpisy a změny politiky, které jsou pro jednotný trh zapotřebí. Usnesení, která mají být dnes přijata, jasně ukazují, v jakých oblastech Parlament od Komise očekává konkrétní kroky. Zmíním některé z nejdůležitějších pracovních priorit: jednotný digitální trh a sjednocení ochrany duševního vlastnictví, pracovní mobilita evropských občanů, podpoření přeshraničních veřejných zakázek a služeb a harmonizace daňových systémů. Pokud jde o správu jednotného trhu, považuji za rozhodující čtyři úkoly. Za prvé, zajistit provádění norem o jednotném trhu, které již byly přijaty. Nařízení o jednotném trhu musí všechny členské státy zavést včas a transparentně, a pokud jde o Komisi, ta musí přísně a důsledně sledovat jejich provádění. Za druhé, omezit ochranářské tendence. Ochrana povede pouze k tříštění evropského trhu a snižování naší celkové konkurenceschopnosti. Za třetí, snížit nejrůznější transakční náklady, které zbrzďují hladký chod evropského hospodářství. To se netýká jen takových mechanismů, jako je například postup pro efektivní jednoduché mimosoudní řešení sporů,

1

2

CS


ale také uživatelsky přístupné přeshraniční elektronické správy, v níž bude fungovat elektronická výměna nezbytných informací a dokumentů. Čtvrtým úkolem v souladu se zásadami zakotvenými v Lisabonské smlouvě je větší měrou zapojit sociální skupiny do vytváření a provádění politiky v této oblasti. Na závěr bych, pane předsedo, ráda poděkovala všem stínovým zpravodajům a koordinátorům za jejich příspěvky a za plodnou spolupráci, která nám umožní, jak doufám, abychom dnes přijali usnesení o jednotném trhu přesvědčivou většinou a pokračovali dále v úsilí posledních let o vypracování právních předpisů, které skutečně posílí jednotný trh a učiní jej nástrojem podporujícím růst a tvorbu pracovních míst v Evropě. António Fernando Correia De Campos , zpravodaj. – (PT) Pane předsedo, pane komisaři Barniere, dámy a pánové, zprávou, o které dnes jednáme a hlasujeme, Parlament odpověděl na nezbytná opatření k oživení jednotného trhu, která požaduje Komise. Ze souboru 19 návrhů k aktu o jednotném trhu pro Evropany, pro něhož jsem byl zpravodajem, jsme na základě kritéria, zda přinesou hmatatelné výsledky dosažitelné v krátkém čase, stanovili pět priorit. Za prvé, je zapotřebí zvýšit mobilitu evropských občanů prostřednictvím vzájemného uznávání odborných kvalifikací, zavedením profesních průkazek, evropského pasu osobních dovedností a pravidelným měřením mobility v rámci EU. Za druhé, musíme zlepšit hraniční kontroly zboží dováženého ze třetích zemí a vypracovat víceletý akční plán týkající se dohledu nad trhem a bezpečnosti výrobků. Za třetí, platnost nařízení o roamingu by měla být prodloužena do června 2015 a měla by stanovit horní cenovou hranici roamingu s cílem snížit náklady občanů a podniků. Za čtvrté, je zapotřebí zajistit přístup k základním bankovním službám a zvýšit jejich transparentnost a srovnatelnost. Za páté, je třeba odstranit překážky, s nimiž se setkávají mobilní pracovníci s cílem zajistit neomezenou možnost přenesení nároku na důchod. Na těchto prioritách jsme se shodli snadno, ale náročnější již bylo shodnout se na opatřeních, kterými bychom překonali únavu z jednotného trhu, o níž se zmiňuje Montiho zpráva, a docílili komplexního, provázaného přístupu zohledňujícího potřeby a obavy občanů jasně vyjmenované v Grechově zprávě, kterou Parlament přijal loni v květnu. Dělení práce Parlamentu do tří samostatných zpráv je podle našeho názoru každopádně umělé, a to i přes to, že se Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů snažil sjednotit analýzy i činnosti. Má-li vzniknout jednotný trh, jenž přispěje k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění tím, že středem zájmu tohoto trhu budou Evropané, musí tyto tři základní prvky – podniky, Evropané a správa – postupovat ruku v ruce. Uvědomujeme si rovněž, že vzhledem ke značně velkému množství iniciativ Komise v této oblasti, vedle strategie Evropa 2020, průmyslové politiky a Evropy inovací, hrozí nebezpečí, že se vytratí hlavní důraz úsilí o oživení, totiž učinit jednotný trh nejen vstřícnějším, ale také přitažlivějším pro Evropany. Pane předsedo, dámy a pánové, nejobtížnější bylo dosáhnout shody ve dvou otázkách. Tou první byl respekt k sociálním hodnotám a právům, kde se ukázalo, že pravicoví poslanci a poslanci ze skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu nejsou ochotni přijmout,

06-04-2011

06-04-2011

CS


že evropská sociální práva potřebují trvalou ochranu, aby v budoucích právních předpisech nikdy nemohla padnout za oběť tržním hlediskům. Zvláště litujeme toho, že se nepodařilo prosadit zmínku o revizi směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí. Tou druhou otázkou byla ochrana služeb všeobecného hospodářského zájmu, kde bylo cílem zabránit tomu, aby náplň činnosti těchto služeb podléhala čistě tržním hlediskům nebo alespoň vyloučit možnost, aby se v oblastech jako například dodávky vody, městská doprava, vzdělávání, zdravotní a sociální služby proměnily veřejné sociální služby v soukromé monopoly nebo oligopoly. Ačkoliv by se mohlo zdát, že by bylo prospěšné zavést do těchto služeb tržní řízení a mechanismy vnitřního trhu, sociální hodnoty spojené s všeobecným přístupem bude nutné chránit, neboť zásady solidarity mají v těchto případech přednost před ryze tržními hledisky. Zde se ukázalo, že pravicové parlamentní skupiny nejsou nakloněny evropským právním předpisům k zajištění této ochrany a souhlasily pouze s „využitím všech možností […], na základě souladu s článkem 14, protokolem 26“ Smlouvy. Skupina, jejímž jsem členem, se ve výboru zdržela závěrečného hlasování o těchto třech zprávách, protože v otázce sociálního rozměru jednotného trhu nebylo dosaženo žádného pokroku. Po hlasování ve výboru však bylo ve zprávě učiněno nemálo pozitivních změn, které ji podstatně vylepšily. Prostřednictvím řady kompromisů se dospělo ke konsensu a hlavní parlamentní skupiny podpořily výsledné pozměňovací návrhy, aniž by některá z nich byla vítězem nebo poraženým. Na konečném znění zprávy, do něhož se promítlo 266 pozměňovacích návrhů a stanoviska pěti výborů, mají podíl všechny parlamentní skupiny, což je Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a všem, kdo se na zprávě podíleli, ke cti. Všechny příspěvky byly ku prospěchu věci. Rád bych poděkoval stínovým zpravodajům a zpravodajkám Róże Gräfin von Thunové, Jürgenovi Creutzmannovi, Malcolmovi Harbourovi, Emilii Turunenové a Kyriacosi Triantaphyllidesovi a koordinátorům jednotlivých skupin za konstruktivní připomínky a ochotu spolupracovat, díky kterým z jednání vzešly příznivé výsledky. Zvláště pak děkuji panu poslanci Harbourovi za velkorysý, prozíravý postoj, který se během uplynulých čtyř měsíců odrazil na práci výboru. Cristian Silviu Buşoi, zpravodaj. – (FR) Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, vnitřní trh je nesporně jedním z největších úspěchů Evropské unie a jednou z jejích nepopiratelných předností a můžeme být na něj všichni hrdí. Myslím, že nikterak nepřeháním, když řeknu, že vnitřní trh je páteří evropské integrace. Čas ukázal, jaké výhody přináší spotřebitelům i evropským podnikům, a vnitřní trh přispěl k našemu hospodářskému růstu. V posledních letech jsme však byli svědky toho, že se integrace trhu poněkud zastavila. Je proto zapotřebí, abychom vnitřnímu trhu vdechli nový život. Musíme v něj obnovit důvěru Evropanů. Je třeba nový začátek. V tomto ohledu velmi vysoce hodnotím práci Komise, zejména vynikající práci pan komisaře Barniera, jemuž bych rád ještě jednou blahopřál k jeho neochvějnému odhodlání a úsilí oživit vnitřní trh. Komise nám předložila tolik potřebný ambiciózní a zároveň praktický program pro obnovení síly vnitřního trhu. Jsem pevně přesvědčen, že pokud budou tato opatření realizována, učiní vnitřní trh pro občany i podniky přitažlivější a celkově pomohou, aby účinněji fungoval. Mám-li hovořit o své zprávě, musím konstatovat, že jsme neměli snadný úkol. Byl to náročný úkol, protože jsme se museli shodnout na opatřeních, která se stanou základem

3

4

CS


silného a moderního jednotného trhu, jenž by přispěl k budoucímu růstu a především by splnil očekávání našich občanů a podniků. Promýšleli jsme, zdali by se měl klást důraz na inovace, co by se mělo udělat v oblasti práv duševního vlastnictví a jaká fiskální opatření by bylo vhodné přijmout pro posílení jednotného trhu, má-li být současně respektována svrchovanost členských států. Na základě diskusí, které jsme vedli, a díky četným příspěvkům – za něž bych chtěl poděkovat všem stínovým zpravodajům, navrhovatelům stanovisek a všem kolegům poslancům, kteří předložili pozměňovací návrhy – se nám podařilo stanovit soubor pěti priorit, které by se měly bezodkladně realizovat. První priorita se týká prostředků zaměřených na podporu inovací a kreativity na jednotném trhu, což je nezbytnou podmínkou, abychom dosáhli většího a udržitelnějšího růstu. Zde je nejdůležitější vytvořit patent EU a jednotný systém pro řešení sporů, na němž se již pracuje, a zdokonalit správu autorských práv. Chceme-li inovace, musíme také předložit řešení jejich financování, například dlouhodobé investice a rámec, který by usnadnil efektivní investování prostředků z fondů rizikového kapitálu. Slibnou možností pro investice v oblastech energetiky nebo telekomunikací mohou být také projektové dluhopisy EU. Třetí priorita si klade za cíl prostřednictvím oživení elektronického obchodu uvést jednotný trh do souladu s naší digitální agendou. Zde jsou zapotřebí opatření, která by zvýšila důvěru spotřebitelů a podniků v elektronický obchod, například boj proti padělání a pirátství, usnadnění přeshraničních dodávek zboží a přeshraničního vymáhání dluhů. Čtvrtou prioritou je, aby se vzhledem k tomu, jak jsou malé a střední podniky důležité pro hospodářský růst a jaký mají potenciál pro tvorbu pracovních míst, stal jednotný trh pro tyto podniky lepším prostředím. Je třeba, aby měly lepší přístup na kapitálové trhy. Daňová opatření, například zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob a jasně formulovaný rámec DPH, a snížení administrativní zátěže by mohly podpořit malé a střední podniky, aby se pustily do přeshraničního podnikání. Poslední priorita: je zapotřebí racionalizovat postupy pro zadávání veřejných zakázek. Je třeba je zjednodušit, aby se malé a střední podniky mohly zúčastnit těchto postupů, a mělo by se jich lépe využívat s cílem podpořit inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění. Michel Barnier, člen Komise. – (FR) Pane předsedo, dámy a pánové, domnívám se, že se nacházíme v rozhodující fázi této práce, do níž jsme se společně pustili se zřetelem k pronikavému, komplexnímu a důkladnému hodnocení vnitřního trhu vypracovanému profesorem Montim a se zřetelem ke zprávě poslance Grecha, kterou jste přijali velmi velkou většinou, a pokud pozorně nasloucháme občanům ve všech členských státech, je na čase ujasnit si naše další směřování v oblasti růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti. Co slyší občané z Bruselu a Štrasburku? Říkáme jim, co musí být řečeno, ale v současnosti jsou to nepříjemné zprávy a slova o škrtech. Hovoříme o regulaci, nebo v mém případě o správě, dohledu, snižování schodků a dluhů. Jsou to tedy zásadní věci, ale týkají se škrtů a nejsou to příjemné zprávy. Domnívám se, že řečeny by měly být také jiné věci a především že je třeba učinit také jiná opatření, abychom obnovili důvěru v evropský projekt a dodali na váze důvodům, proč bychom se na výzvy globalizace měli snažit odpovědět všichni společně, a nikoliv izolovaně nebo na vlastní pěst.

06-04-2011

06-04-2011

CS


To je tedy to, oč se skutečně snažíme. Rád bych osobně poděkoval našim třem zpravodajům, kteří hovořili přede mnou: paní poslankyni Kalnietové, panu poslanci Correii de Camposovi a panu poslanci Buşoiovi, který vystoupil před malou chvílí. Chtěl bych také poděkovat předsedovi příslušného výboru panu Malcolmovi, za to, že se mu, jak již zde bylo zmíněno, velice úspěšně a také za pozorného naslouchání podařilo ve velmi krátké době rozběhnout práci bezmála 11 parlamentních výborů. Když už děkuji, chtěl bych také poděkovat koordinátorům jednotlivých politických skupin, protože vzhledem ke značnému počtu témat, kterými jsme se zabývali, museli vzájemně zkoordinovat veliké množství věcí. Tímto vším vyšlete nepřehlédnutelný signál ostatním institucím a také podnikům a občanům. V návaznosti na Montiho zprávu a zprávu poslance Grecha mne pan předseda Barroso požádal, abych společně s 12 kolegy v rámci společného úkolu kolegia komisařů pracoval na návrzích pro oživení jednotného trhu a na potřebných strukturálních reformách, aby se ony dva, tři či čtyři procentní body růstu, které trh skrývá, mohly projevit. Připomenul bych, dámy a pánové, že na tomto velikém trhu, jenž navíc tvoří základ evropského politického projektu, míří 60 % našich vývozů do ostatních 26 členských států. Každá země, od Německa, které je největší, až po ty nejmenší státy, vyváží v průměru 60 % svého zboží a služeb jen o kousek dál, přímo na tento velký trh. Má se za to, že bude-li tento trh fungovat efektivněji, má ještě potenciál k dalšímu růstu. To bylo důvodem vzniku Aktu o jednotném trhu. Takto jsme sestavili 50 návrhů obsažených v této modré brožurce, kterou jsem ve 23 jazycích EU poslal do všech členských států, všem poslancům vnitrostátních parlamentů, odborům a profesním organizacím. Potom jsme vedli diskuse a vybírali z těchto návrhů ty, které nejúčinněji zlepší život podnikům a občanům. Než tedy přikročíme k dalším krokům, ve středu příští týden bude kolegium komisařů v návaznosti na tyto diskuse a s ohledem na váš příspěvek a dnešní rozpravu projednávat Akt o jednotném trhu. Dámy a pánové, jsem pevně přesvědčen, že máme-li v boji o růst a konkurenceschopnost zvítězit, záleží na každém regionu, podniku i občanu. Na každém regionu: proto v počátcích jednotného trhu a Aktu o jednotném trhu chtěl předseda Komise, Jacques Delors, podpořit budování jednotného trhu politikou soudržnosti, aby se mohly do boje o růst a konkurenceschopnost zapojit také všechny regiony, které z hlediska rozvoje zaostávají: všechny regiony včetně těch nejvzdálenějších, okrajových regionů. Záleží na všech podnicích, pokud jde o inovace a kreativitu – zde mne napadají patenty, které prosazujeme –, pokud jde o to, aby malé a střední podniky měly přístup k financování a nemusely se tolik zabývat složitou administrativou a byrokracií, pokud jde o bezpečné obchodování na internetu a pokud jde o účast na veřejných zakázkách, k čemuž se dostanu za chvíli. Záleží na všech regionech, podnicích a občanech. V běžném životě jsme všichni někdy spotřebiteli, uživateli služeb, střadateli, akcionáři, pracovníky, řemeslníky a cílem je, aby přeshraniční mobilita byla snadnější, aby byla respektovány a uznávány odborné kvalifikace, dovednosti a nárok na sociální zabezpečení, abychom měli přístup k vysoce kvalitním veřejným službám, abychom měli jistotu a cítili se bezpečně při nákupu zboží na internetu nebo jakýkoliv jiným způsobem a abychom nepodléhali dvojímu zdanění. To je jen několik příkladů věcí, jimiž se musíme zabývat, abychom dosáhli účinnějšího fungování vnitřního trhu. Co bude následovat nyní po vaší rozpravě? Evropská rada na svém zasedání ve dnech 24. a 25. března uvítala naši iniciativu i opatření, kterými sama přispěla, pokud jde o společné právní předpisy. Požádala nás, abychom rozhodli o prioritách, a proto společně s kolegy,

5

6

CS


kteří na tom tak usilovně pracovali, za což jim děkuji, příští týden navrhnu, aby kolegium komisařů vybralo 12 nástrojů, které zefektivní fungování vnitřního trhu pro podniky a občany. Pro každý z těchto nástrojů, například v oblasti mobility, financování malých podniků, duševního vlastnictví, daní, veřejných služeb nebo sociální soudržnosti, navrhneme klíčové opatření, jež bude nové, jež, jak doufáme, bude pro podniky a občany účinné a bude realizovatelné do dvou let. Realizovatelné znamená, že Komise jej předloží a Parlament a Rada o něm budou moci v roce 2011 a 2012 hlasovat a přijmout je. V roce 2012 bude 20. výročí Aktu o jednotném trhu a jednotného trhu. Vykládáme-li si správně to, co nám Evropané říkají, nemáme právo, vážení poslanci, nechat toto výročí vyznít nostalgicky nebo melancholicky. Musí to být proaktivní jubileum, které podnítí růst, a v tomto duchu ho chceme oslavit Aktem o jednotném trhu. Budeme mít 12 nástrojů: 12 konkrétních, ale nikoliv izolovaných návrhů. Ke každému z těchto nástrojů budou vytipovány další nápady, opatření a návrhy, které Komise souběžně vypracuje, ale bude stanoveno 12 klíčových opatření, která budou symbolizovat tuto práci. Doufám, že Evropská rada na nejvyšší úrovni, Parlament, jehož jste zástupci, za nás Komise a dále maďarské předsednictví – jemuž, paní Győriová, děkuji za jeho příspěvek – budou schopni se do konce června nebo do července jaksi vážně zavázat, jak doufáme, k uskutečňování Aktu o jednotném trhu. Pane předsedo, to je vše, co mohu v této věci říci. Požádali jste mne, abych v prohlášení Komise pohovořil o jedné z těchto oblastí. Rád bych to učinil nyní, aby nám později zůstal čas na diskusi. Tato oblast zahrnutá do Aktu o jednotném trhu pokrývá zhruba 17 % evropského hospodářství, totiž veřejné zakázky. Chtěl bych se také stručně dotknout čtyř iniciativ, na kterých s vámi spolupracujeme v oblasti veřejných zakázek, jak bylo zdůrazněno ve zprávě poslance Buşoie. První iniciativou je celková revize směrnic z roku 2004, jejímž cílem je zajistit co nejlepší využití veřejných prostředků, umožnit, aby se na veřejných zakázkách mohlo podílet co nejvíce podniků, a zajistit, aby bylo možno pořídit vysoce kvalitní výrobky a služby bez nadměrné byrokracie. Konkrétně bych chtěl zjednodušit postupy zadávání zakázek, učinit je flexibilnějšími a podívat se také na to, jak bychom mohli vyjít vstříc potřebám nevelkých místních orgánů, například tím, že pro ně tyto zjednodušené postupy zadávání budou dostupné. Za druhé bych chtěl usnadnit přístup k veřejným zakázkám, zejména co se týče přeshraniční účasti malých a středních podniků. Za poslední, jedná se o věc, kterou zdůraznil předseda výboru pan Harbour a váš výbor, chtěl bych všemi dostupnými prostředky stimulovat odpovědnější, environmentálně uvědomělejší neboli zelenější zadávání veřejných zakázek, které také podpoří inovace nebo sociální začlenění. Jednotlivé cíle reforem nyní promítneme do jednoduchých a vyváženějších předpisů. Uskutečnili jsme rozsáhlou konzultaci a ekonomické hodnocení dané oblasti, které ještě nejsou dokončeny. Máme hotovou zelenou knihu a v současnosti hledáme nejúčinnější návrhy. Právní předpisy nejsou vším. Komise bude zároveň pracovat na odvětvových iniciativách, jejichž cílem je zlepšit využívání veřejných zakázek, a bude se snažit podpořit plnění cílů, například těch, které stanovuje strategie Evropa 2020. Sem bude spadat řada počinů, od modernizace příručky o veřejných zakázkách šetrných k životnímu prostředí, kterou připravuji s kolegou komisařem Potočnikem, a provádění evropského plánu energetické účinnosti, na němž pracujeme s komisařem Oettingerem a komisařkou Hedegaardovou, až po podporu programů pro zadávání veřejných zakázek v předobchodní

06-04-2011

06-04-2011

CS


fázi a obecně programů inovace nákupních činností, kterou koordinujeme společně s komisařem Tajanim a komisařkou Geoghegan-Quinnovou. To je tedy první iniciativa. Druhá iniciativa se týká koncesí. V otázce koncesí bych chtěl rychle dosáhnout hmatatelného pokroku, a proto nebudu čekat, až bude dokončena dlouhodobá práce na modernizaci rámce pro zadávání veřejných zakázek. Dámy a pánové, koncese hrají stále důležitější úlohu při vytváření infrastruktury pro poskytování veřejných služeb. V Evropě 60 % partnerství veřejného a soukromého sektoru funguje prostřednictvím koncesí. S výjimkou koncesí na stavební práce v současnosti neexistuje žádný evropský právní předpis pro koncese, a přestože tu lze uplatnit obecné zásady Smlouvy, panuje v této oblasti skutečná právní nejistota, což brání rozvoji tohoto druhu smluvních vztahů. Jako důkaz bych mohl zmínit 24 rozsudků Soudního dvora z posledních let. Chtěl bych navrhnout, aby byl vytvořen zjednodušený rámec sestávající jen z několika základních pravidel, která se nebudou křížit s dobře fungujícími vnitrostátními právními rámci. Tento rámec místním orgánům nepřinese neúměrnou administrativní zátěž, a to především kvůli limitům, které navrhnu. Vím, že některé skupiny mají určité pochybnosti a vedou se v nich o těchto věcech diskuse. Pokud jde o mne, všechny jsem vyslechl a jsem přesvědčen, že vyložíme-li své cíle jasně, budeme se moci vyhnout nedorozuměním. Subjekty veřejného sektoru budou stále moci samy organizovat veřejné služby, ale pokud se rozhodnou zajistit je prostřednictvím externích subjektů, domnívám se, že nikdo nebude nic namítat proti tomu, stane-li se tak s určitou minimální transparentností a na základě pravidel, která zaručí, že nikdo nebude znevýhodněn. Jsem přesvědčen, že takto postupovat je nezbytné, abychom optimalizovali využití veřejných prostředků, omezili případy, kdy se veřejné zakázky přidělují bez náležitého oznámení a bez účinného práva na odvolání, a omezili některá rizika korupce. Viděno z hlediska podniků, když se snažíme oživit vnitřní trh, kdo by mohl mít něco proti tomu, abychom tento záměr uskutečnili v oblasti koncesí? Mám na mysli zejména malé a střední podniky, které v současnosti na rozdíl od velkých podniků nemají prostředky na to, aby mohly vyhledávat a získávat zakázky v zahraničí, pokud o nich nejsou zveřejněny informace. Existence minimálního rámce pro koncese přinese transparentnost a informace, a tudíž usnadní nejmenším podnikům přístup k některým zakázkám. Je to také otázka předpisů. Cílené, dobře promyšlené právní předpisy jsou lepší variantou, která bude levnější než snaha řešit problémy prostě prostřednictvím předpisu o porušování pravidel. Třetí iniciativa, jíž se budu věnovat jen stručně, se týká evropského trhu v oblasti obrany. Budeme se společně s členskými státy zabývat prováděním směrnice z roku 2009, jejíž lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu vyprší za několik týdnů. Jde tu o přizpůsobení politik odměňování, které jsou mnohdy v rozporu s právními předpisy EU. Společně s komisařem Tajanim uspořádám dne 23. května v bruselském sídle Parlamentu konferenci o problematice evropského trhu obranného průmyslu. Na závěr bych se chtěl stručně dotknout tématu, na které nebyl příliš dlouhou dobu brán zřetel, totiž mezinárodního rozměru veřejných zakázek. Cíl je zřejmý: větší přístup na trhy pro naše podniky a samozřejmě také my jsme připraveni v duchu vzájemnosti a oboustranného prospěchu nabídnout více. Rozšíření obchodu přinese užitek všem. Nyní musím upozornit na problém, jenž nám v současnosti přináší princip otevřeného obchodu a s ním spojené výhody. Pravdou je, že naši hlavní partneři – Spojené státy a Japonsko v rámci Dohody o vládních zakázkách a Čína v rámci dvoustranné dohody – se

7

8

CS


nechtějí opravdu zavázat k dalšímu otevření svých trhů. Pokud jde o nás, nemáme žádné páky, kterých bychom mohli v jednáních využít, protože naše vlastní trhy jsou již prakticky otevřeny a je to považováno za samozřejmost. Dámy a pánové, mezinárodní závazky v rámci Dohody o vládních zakázkách a v rámci dohod Světové obchodní organizace dosud nebyly provedeny v právních předpisech EU. Členské státy za této situace uplatňují pravidla velmi nejednotně, což narušuje vnitřní trh. Naše podniky v současnosti v Evropě doplácejí na nespravedlivé podmínky – vzpomeňte na případ výstavby dálnic v Polsku. Zahraniční podniky mají v Evropě široce otevřený přístup, jenž často dalece přesahuje to, co EU vyjednala, zatímco naše podniky narážejí na potíže, pokud se snaží získat smlouvy na veřejné zakázky u některého z našich hlavních partnerů. Proto se letos s kolegou komisařem De Guchtem chystáme předložit právní předpisy, které provedou naše mezinárodní závazky v oblasti smluv na veřejné zakázky v právních předpisech EU, a tím dostaneme do rukou potřebný nástroj pro jednání. Jsme pro otevřenost, ale nikoli pro lehkověrnost. Jde nám o to, abychom evropským odběratelům poskytli solidní a jasný právní základ, jenž jim umožní nakládat s nabídkami ze země, s níž máme dohodu, jinak než s nabídkami ze země, s níž EU dosud dohodu nemá, a přinese větší právní jistotu. Abych nebyl špatně pochopen: nejde nám o to obehnat Evropu valy. Je zapotřebí, abychom pro naše podniky vytvořili realistické, spravedlivé, otevřené, ale nikoliv naivní prostředí. To je tedy vše. Na základě vaší žádosti a žádosti Parlamentu, pane předsedo, jsem chtěl této rozpravy o oživení vnitřního trhu využít k tomu, abych obrátil pozornost k této důležité oblasti, jež navíc bude jedním z dvanácti nástrojů pro oživení jednotného trhu, které jsem zmiňoval v úvodu svého projevu, totiž k veřejným zakázkám a modernizaci, kterou se chystáme s vaším souhlasem během několika týdnů navrhnout. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – (HU) Pane předsedo, pane komisaři, vážení poslanci, jak zde řekla rovněž paní poslankyně Kalnietová, Evropská unie a hospodářství potřebují sílu, která by je táhla. To je pravda. Plně s tím souhlasím. Možná si vzpomenete, že před nějakým časem, na začátku maďarského předsednictví Evropské unie, zde v Parlamentu také maďarský premiér jasně řekl, že vypořádat se s krizí a jejími následky, doporučovat členským státům, aby dodržovaly přísnější fiskální politiku, a také kontrolovat, zda tomu tak je, je málo. V současné době chystáme také řadu takovýchto právních předpisů. Připravili jsme rovněž komplexní soubor opatření pro řízení hospodářské krize. Musíme také dbát o to, abychom v očích občanů neztratili veškerou důvěryhodnost. Tu si však zachováme pouze tehdy, pokud budeme schopni vytvářet pracovní místa. Právě na vytváření těchto pracovních míst se snažíme najít zdroje, finanční prostředky, které nám to umožní. Jsem pevně přesvědčena, že jednotný trh je tím řešením: nevyužitou možností, která nám společně s prováděním strategie Evropa 2020 přinese budoucnost. Na základě všech těchto skutečností tedy vítám jak závazek Evropské komise a Evropského parlamentu znovuoživit jednotný trh, tak i priority, které doporučila Komise, a které také Parlament nastiňuje ve svých třech vynikajících zprávách. Jednotlivé myšlenky a stanoviska týkající se zprávy, kterou již dříve předložil váš kolega polanec Grech, jsme již měli možnost prodiskutovat. Navíc jsem přesvědčena, že tyto tři zprávy také přispějí k účelné diskusi, díky níž budeme moci do roku 2012, u příležitosti dvacátého výročí, jak zde také zmínil pan komisař Barnier, společně přijmout konkrétní opatření. Jak také víte a jak tu rovněž zmínil pan komisař,

06-04-2011

06-04-2011

CS


Rada pro konkurenceschopnost na svém zasedání dne 10. března diskutovala o výsledku sociální konzultace zaměřené na kritéria pro stanovení prioritních oblastí závazků orgánů a členských států. Na základě této diskuse maďarské předsednictví připravuje závěry o navrhovaných prioritních opatřeních, jež mají být přijaty na zasedání Rady pro konkurenceschopnost dne 30. května. Dovolte mi připomenout rovněž širší souvislosti. Za současného stavu, kvůli tíživé politické a hospodářské situaci a opatřením přijatým k jejímu zmírnění, se jednotný trh u občanů, podniků a institucí možná vůbec netěší oblibě. Myslím však, jak to vyjádřil profesor Monti, že jednotný trh nejvíce potřebujeme právě v době, jako je ta současná, v době, kdy se následkem krize instinktivně snažíme stáhnout do úzkého, ale velmi dobře známého vnitrostátního prostoru. Jsem však přesvědčena, že tomuto pokušení nesmíme podlehnout. Nyní je tedy, jak je zřejmé, ta správná chvíle, abychom jednotnému trhu dodali politický stimul. Jak jste, dámy a pánové, zdůraznili také ve své dřívější zprávě o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany a jak konstatovala také zpráva profesora Montiho, jednotný trh prochází zkouškou. Stane se nástrojem, který tím, že do každodenního života lidí vnese viditelné zlepšení, učiní Evropskou unii bližší občanům? Nebo bude pouze prostorem sloužícím k tomu, aby zakonzervoval překážky bránící fungování jednotného trhu a chránil podporovaná odvětví? Odpověď na tyto otázky závisí na tom, nakolik jsme odhodláni v následujících měsících splnit náš úkol. Jestliže Parlament dnes schválí své usnesení, Komise bude moci v polovině dubna přijmout své přepracované sdělení, jak již bylo řečeno. Doufáme, že Komise do svého dokumentu zahrne všechny politické důrazy a také to, zač jste se zasazovali ve své zprávě. Předpokládáme, že až budou legislativní návrhy připraveny, budeme moci s vámi a Komisí vytvořit zvláštní partnerství, které nám umožní rychle posoudit a schválit hlavní opatření navržená ve výsledném Aktu o jednotném trhu. Nyní dovolte, abych se zaměřila na některé body ze tří zpráv, o kterých diskutujeme, aniž bych se plně věnovala všem aspektům. Předsednictví vítá návrh zpravodaje, aby Evropská rada zařadila do své agendy otázku jednotného trhu. Jsme přesvědčeni, že pokrok v oblasti Aktu o jednotném trhu spadá do oblasti působnosti obecných politických směrů Evropské unie uvedených ve Smlouvě. Udávání politických směrů je však nepochybně úkolem Evropské rady. Agendu v této oblasti stanovuje předseda Evropské rady, ale chtěla bych všem připomenout, že Evropská rada v závěrech ze svého zasedání ze dnů 24. a 25. března také hovořila o důležitosti jednotného trhu. Předsednictví by rádo vyjádřilo Parlamentu svoji vděčnost za to, že soustavně podporuje úsilí Rady pro konkurenceschopnost navrhnout konkrétní opatření pro vytvoření jednotného patentového systému. Všichni si uvědomujeme, že jednotný patentový systém by velmi podpořil konkurenceschopnost podniků. O tomto tématu zde navíc proběhla velmi přínosná diskuse a děkuji Parlamentu, že svou spoluprací umožnil Radě získat povolení, aby se při zavádění tohoto systému uplatnil postup posílené spolupráce. Souhlasíme také s tím, že je nezbytné dokončit jednotný digitální trh a zlepšit podmínky pro malé a střední podniky, abychom podpořili evropské inovace. Mobilita občanů a zejména uznávání odborných kvalifikací mohou být příležitostí k tomu, abychom se zabývali dalšími otázkami týkajícími se evropských občanů. Proto souhlasíme s tím, že naší prioritou v této oblasti je zintenzivnit činnost EU a dosáhnout okamžitých, hmatatelných výsledků. Pozornosti předsednictví také neušlo, že všechny projednávané zprávy, včetně dřívější zprávy poslance Grecha a zprávy poslance Correii De Campose, kladou zvláštní důraz na to, aby bylo zajištěno, že občané EU budou moci na vnitřním

9

10

CS


trhu uplatňovat svá práva. Co se tohoto požadavku týče, vítáme výsledky, jichž bylo v této oblasti díky opatřením Komise dosaženo. Patří mezi ně vytvoření portálu Vaše Evropa, sítě SOLVIT a jednotných kontaktních míst zavedených směrnicí o službách. Nicméně tak jako vy si myslíme, že pro to, aby občané EU mohli uplatňovat svá práva, lze učinit ještě více. Závěrem mi dovolte učinit odbočku a věnovat se jiné prioritě maďarského předsednictví. Během dosavadních konzultací s Parlamentem o balíčku šesti legislativních návrhů pro hospodářství, tzv. balíčku šesti zpráv, jsem často slyšela výhradu, že členské státy, čímž se myslí Rada a Evropská rada, díky soustředění na makroekonomickou stabilitu zapomínají podporovat růst a oživení reálné ekonomiky z krize, a pokud na ni nezapomínají, pak jsou na tyto cíle vyhrazeny jen právně nezávazné nástroje, a že strategie Evropa 2020 se omezuje především na takovéto nástroje. Jsem přesvědčena a řekla jsem to již v úvodu, že jednotný trh a jeho obrovský růstový potenciál může být vhodnou odpovědí na tyto obavy a zároveň poskytnout záruku vyvážené odpovědi ze strany Evropské unie. Domnívám se, že naším prvořadým úkolem je v úzké spolupráci s Evropským parlamentem dokončit celý proces konsolidace jednotného trhu co možná nejtransparentnějšími prostředky. Rada je připravena tímto způsobem spolupracovat v rámci plnoprávného partnerství s Komisí, Parlamentem a jejich členy a poslanci. Mnohokrát vám děkuji, pane předsedo. Předseda. – Dámy a pánové, těchto pět projevů – tři za Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, projev pana komisaře a projev paní Győriové – zahájilo velkou diskusi, která je velmi důležitá pro budoucnost Evropské unie a jejích občanů a také pro náš rychlý rozvoj. Chtěl bych všem znovu připomenout, že prvotní záměr opět oživit jednotný trh vzešel z Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Ještě jednou bych rád prostřednictvím pana předsedy Harboura poděkoval a poblahopřál všem kolegům ze zmíněného výboru. Byl to také Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, jenž přišel na nápad, aby byla vypracována zpráva profesora Montiho – vynikající zpráva, která nám velice pomáhá v naší práci. Chtěl bych také poděkovat panu komisaři Barnierovi za vynikající a velmi podrobné představení návrhů Evropské komise, kterým odpověděl na naše zprávy. Co se týče veřejných zakázek, často se ukazuje, že zde má naše práce v členských státech svoji Achillovu patu. Proto je velice důležité, že s touto věcí hýbeme kupředu, a maďarské předsednictví nepochybně hodlá v tomto úsilí pomáhat. Jsme přesvědčeni, že je to třeba, protože tato otázka je pro evropské občany velmi důležitá. O důležitosti těchto zpráv a diskuse svědčí velký počet parlamentních výborů, který vypracoval svá stanoviska. Učinilo tak osm výborů a stejně dobře jako já víte, že je velmi výjimečné, aby osm parlamentních výborů připravilo stanoviska k jednomu souboru zpráv. Nyní si postupně vezme slovo těchto osm výborů. Paní poslankyně Bareová uděluji vám slovo za Výbor pro mezinárodní obchod. Josefa Andrés Barea, navrhovatelka stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod. – (ES) Pane předsedo, Výbor pro mezinárodní obchod je jedním z osmi výborů, které byly zapojeny do práce, a jeho členům bych chtěla poděkovat za příspěvky ke zprávě. Posílení jednotného trhu je jedním z cílů strategie Evropa 2020 založené na růstu. Evropská unie je hlavním světovým hráčem. EU se musí na globalizovaném trhu vypořádat s výzvami, kterým čelí.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Výzvou pro podniky, pro naše podniky na mezinárodním trhu je, aby vzbudily velká očekávání a vytvořily důležité příležitosti, ale také nesly sociální odpovědnost: za sociální růst s jistotami pro pracující a veřejné služby. Máme také závazek vůči rozvojovým zemím: boj proti chudobě je rozvojovým cílem tisíciletí. Náš průmysl a naše podniky se musí v budoucnosti opírat o znalosti a musíme bojovat proti padělání v oblasti duševního vlastnictví. V souladu s kritérii pro výzkum a rozvoj a sociálními kritérii musíme chránit své podniky a v zájmu evropských občanů i občanů států mimo Evropskou unii hájit své zahraniční zájmy. Diogo Feio, navrhovatel stanoviska Hospodářského a měnového výboru. – (PT) Pane předsedo, úvodem bych chtěl vyjádřit uznání panu komisaři Barnierovi, zástupkyni Rady a zvláště kolegům z Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Jménem Hospodářského a měnového výboru bych chtěl zdůraznit, že zprávy, které dnes projednáváme, jsou velmi důležité a záměrem podpořit úspěšné liberalizované hospodářství, hospodářskou soutěž a dynamický a inovativní trh koncepčně souzní se zprávou profesora Montiho. Podpora malých a středních podniků, jež v evropském hospodářství zaměstnávají nejvíce lidí, podpora podniků obecně a vypracování plánu udržitelného hospodářského růstu, jenž se může zakládat stále větší měrou na vnitřním trhu, na skutečně fungující správě ekonomických záležitostí a v jádru na myšlence reálného růstu našeho hospodářství, jsou cestami, kterými se dostaneme do stadia, kdy se strategie Evropa 2020 bude moci z pouhého záměru na papíře stát skutečností. Raffaele Baldassare, navrhovatel stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, Akt o jednotném trhu je důležitý tím, že chce vyjít vstříc potřebám trhu a usnadnit přístup a zapojení všem zúčastněným stranám: podnikům, spotřebitelům a pracovníkům. S ohledem na tento ambiciózní cíl jsem spokojen s kroky, které nastínil pan komisař Barnier, a s vyjádřeními Parlamentu. Podle mého názoru je pro dosažení cílů, které si EU předsevzala, nezbytné stanovit určité priority, a to zejména: zlepšit přístup malých a středních podniků na vnitřní trh, snížit jejich administrativní zátěž a usnadnit jejich účast na výběrových řízeních na veřejné zakázky, odstranit všechny překážky pro rozvoj elektronického obchodu a podporovat a financovat inovace, zejména formou projektových dluhopisů Evropské unie, především v oblastech energetiky, dopravy a telekomunikací. Skončil bych tím, že pouze spojením rozvoje a podpory podnikatelského světa s cíli strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti můžeme dosáhnout toho, co je podle mne cílem tohoto aktu, totiž vytvořit sociálně tržní hospodářství založené na růstu, konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Liisa Jaakonsaari, navrhovatelka stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. – (FI) Pane předsedo, Jacques Delors se mýlil, když prohlásil, že jednotný trh si nelze zamilovat – vždyť diskuse o tomto tématu je plná vášnivých postojů. Komise zvolila ambiciózní přístup a již se pracuje na některých velmi důležitých projektech: evropském patentu, společném trhu s energií atd. V jednom tématu se však příliš nepokročilo: sociální oblast zůstala ve zprávě popelkou. Například téměř vůbec se zde

11

12

CS


nehovoří o vysílaných pracovnících a velmi neurčitě se zde bohužel píše o sociálních službách a sociální doložce vážící se k jednotnému trhu. Je pro mne záhadou, proč se na silnější a jednotnější sociální práva hledí především jako na problém. Chtěla bych všem připomenout, že v severských zemích se podařilo spojit silná sociální práva s vyšší konkurenceschopností a produktivitou. Není tento přístup mnohem chytřejší, pane komisaři? Jürgen Creutzmann, navrhovatel stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. – (DE) Pane předsedo, pane komisaři Barniere, chtěl bych odpovědět na poznámky, které tu řekla kolegyně. Výbor místo sociální doložky navrhoval, aby se posoudilo, jaký dopad budou mít opatření na vnitřním trhu na zaměstnanost. To je mnohem důležitější než používat obecné formulace. Chceme-li v oblasti vnitřního trhu dosáhnout pokroku, musíme věnovat pozornost sociálním aspektům a klást na ně důraz ve všem, co děláme. Proto je velmi důležité posouzení dopadu, jež zohlední zvláště tyto požadavky. Chtěl bych poznamenat ještě jednu věc. Překvapilo mne, když pan předseda hovořil o správě ekonomických záležitostí, kterou do němčiny dosud překládáme jako Wirtschaftslenkung (řízení hospodářství), čímž se také označuje státem centrálně řízené hospodářství. V jedné části Německa máme velmi špatné zkušenosti se státem řízeným hospodářstvím. Jsem přesvědčen, že vnitřní trh se bude moci dále rozvíjet jen tehdy, pokud budeme koordinovat všechny naše vnitrostátní ekonomiky. To je naprosto jasné. Pokroku v oblasti vnitřního trhu však nedosáhneme prostřednictvím správy ekonomických záležitostí. Dnes diskutujeme o tom, jak můžeme vnitřní trh opět určitým způsobem stimulovat. Činíme tak však s velkým zpožděním, protože příští rok oslavíme 20. výročí tohoto trhu. Proto vítám prohlášení pana komisaře Barniera, v němž oznámil, že se chce soustředit na některá konkrétní opatření, jež dosud nebyla realizována a dají vnitřnímu trhu nový stimul. Vnitřní trh je pro nás pro všechny velkou šancí. Může přispět k tomu, že bude vytvořeno více pracovních míst, a naším cílem musí být najít pro lidi práci. To je vůbec nejlepší sociální politika, jakou můžeme dělat, protože lidé, kteří mají práci, si také vybudují sebeúctu. Proto musíme udělat vše, co je v našich silách, aby v této oblasti bylo dosaženo pokroku. Potřebujeme vyvážený balíček opatření, která přinesou výhody podnikům i občanům. Na jednu stranu chceme, aby zvláště střední podniky měly z vnitřního trhu větší užitek, než tomu bylo dosud. Proto je velmi naléhavě zapotřebí patentový systém EU, aby mohly podniky konečně za přijatelnou cenu chránit a prodávat své inovativní produkty v celé Evropě. K vývoji inovací podniky navíc ještě potřebují více finančních prostředků. Jedním z mnoha opatření, které lze učinit, je evropský trh s rizikovým kapitálem. Harmonizace daně z přidané hodnoty a základu daně z příjmu právnických osob, o nichž v současnosti diskutujeme, by také mohly přinést vnitřnímu trhu určitý stimul. Na druhou stranu je třeba, abychom přijali konkrétní opatření, která posílí důvěru občanů k vnitřnímu trhu. Musí se zlepšit uznávání odborných kvalifikací, zde by možná pomohl evropský profesní průkaz. Tím se stane snadnějším pracovat v jiném členském státu a zvýší se mobilita občanů na evropském vnitřním trhu. Potřebujeme také organizaci, která by vykonávala dozor nad evropským trhem, a toto bych chtěl podtrhnout, protože členské státy v praxi tento bod dosud nedokázaly realizovat. Nepřejeme si, aby se na vnitřním trhu prodávaly nebezpečné produkty.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Podaří-li se nám přijmout tento návrh velkou většinou hlasů, umožníme tím oživení vnitřního trhu. Francesco De Angelis, navrhovatel stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, chceme-li obnovit důvěru k trhu, musíme postavit na první místo potřeby spotřebitelů, pracovníků a podniků. Pokud chceme posílit práva občanů, pracovníků a uživatelů veřejných služeb, je třeba věnovat značnou pozornost tomu, aby byl zajištěn sociální rozměr budoucího jednotného trhu. Růst, rozvoj a sociální ohledy musí jít ruku v ruce. Hospodářský růst musí sloužit občanům. Z toho hlediska balíček předpisů o normách pro podniky obsahuje některé dobré návrhy, to platí například o akčním plánu pro zlepšení přístupu malých a středních podniků na kapitálové trhy a o nových kanálech financování inovativních firem a regionálního rozvoje. Malé a střední podniky jsou páteří našeho hospodářství a motorem růstu vnitřního trhu. Pane předsedo, na nás spočívá zajištění těchto cílů, abychom se dostali z krize a prosadili nový model rozvoje, udržitelného růstu a novou kvalitu pracovních míst. Sophie Auconie, navrhovatelka stanoviska Výboru pro regionální rozvoj. – (FR) Pane předsedo, paní Győriová, pane komisaři, dámy a pánové, chci se zaměřit na jednu věc, na slovo, které možná vůbec neladí se současnou ekonomickou situací, ale o to více je třeba na ně položit důraz. Tím slovem je slovo „ambice“: ambice pro vnitřní trh, pane komisaři, ambice pro Evropu, ambice dokázat občanům, že evropská integrace znamená posílení jejich práv, práv, jež mají jakožto pracovníci, jakožto spotřebitelé, jakožto turisté a obecněji jakožto osoby. Chtěla bych vyjádřit uznání panu Barnierovi, jenž hmatatelně vnáší tuto ambici do všech projektů, které chce realizovat. Jakožto zpravodajka parlamentního Výboru pro regionální rozvoj vítám zmiňované myšlenky: myšlenku, že v případě regionů, které jsou z geografického hlediska něčím zvláštní, například nejvzdálenější regiony, jsou zapotřebí zvláštní opatření; záměr vytvořit pro podniky evropský patent a evropské stanovy pro nadace, vzájemné pojišťovny a sdružení, záměr vytvořit dluhopisy pro financování konkrétních projektů; myšlenku, že je zapotřebí podpořit na vnitřním trhu udržitelný růst. Piotr Borys, navrhovatel stanoviska Výboru pro právní záležitosti. – (PL) Pane předsedo, nebudeme-li k jednotnému trhu přistupovat celistvě, nedosáhneme ani cílů strategie Evropa 2020 ani inovativnější a konkurenceschopnější ekonomiky. Proto bych rád poděkoval panu komisaři Barnierovi za jeho velmi komplexní přístup k jednotnému trhu a panu profesorovi Montimu za vynikající zprávu. Chtěl bych upozornit na čtyři důležité aspekty. Za prvé, na evropský patent, jenž by se mohl začít používat již od příštího roku, tedy u příležitosti 20. výročí vzniku jednotného trhu. Za druhé, je třeba velmi vážně naložit s otázkou autorských práv, protože ochrana autorských práv znamená velkou naději a šanci na rozvoj kreativity v oblasti trhu a tuto stránku trhu bychom měli společně regulovat. Mám na mysli zejména společný systém správy autorských práv, seriózní řešení problému osiřelých děl a také snížení zátěže malých a středních podniků. To vyžaduje velmi konkrétní kroky, například zjednodušení účetnictví, ochranu ochranných známek, evropské stanovy pro nadace a především umožnit propojení obchodních rejstříků. Zavedeme-li v těchto oblastech opatření, která jsem vyjmenoval, chovám naději, že 20 milionů malých podniků bude moci na evropském jednotném trhu efektivně a volně fungovat.

13

14

CS


Toine Manders, navrhovatel stanoviska Výboru pro právní záležitosti. – (NL) Pane předsedo, to znamená, že mohu využít jednu až dvě minuty z řečnické doby pana poslance Lehneho. Rád bych panu komisaři a všem ostatním poděkoval za dosavadní diskusi. Nevšiml jsem si však, že by se někdo zmínil o několika, podle mého názoru, velmi důležitých věcech, jež jsem zahrnul do své zprávy. Doufám, že nám pan komisař pomůže tyto věci uskutečnit. Vychvalovali jsme pana profesora Montiho až do nebe, ale jeho závěrem bylo, že provádění příslušné směrnice ve vnitrostátním právu je hlavním problémem, který se podepisuje na vnitřním trhu. Konstatuje, že musíme více operovat s nařízeními. Můj vlastní názor na tuto věc je, že méně je více, že bychom měli mít méně evropských právních předpisů. Ať to již ve skutečnosti uděláme tak či onak, zvolené řešení musí být jednotné, abychom se nedostali do situace „každý pes jiná ves“, kdy všech 27 členských států tyto právní předpisy provede ve vnitrostátním právu odlišně, čímž vzniknou značné bariéry pro přeshraniční aktivity malých a středních podniků. Další věc, které jsme, pane předsedo, nevěnovali pozornost – což je asi největší chyba, které jsme se dopustili – je marketing. Máme zde prvotřídní právníky. Vytváříme výborné právní předpisy. Jsme přesvědčeni, že je naší povinností pro občany zlepšit trh. Avšak občané si toho, jak se zdá, nejsou vědomi. Naším skutečným problémem je, že nedokážeme mezi sebou a občany postavit mosty. Skvěle ovládáme právní terminologii, ale jaksi se nám nedaří přímá komunikace s občany. Hrozí nám nebezpečí – a doufám, že k tomu nedojde – že bychom se jako Evropská unie mohli evropským občanům stále více vzdalovat. Myslím si, že v následujících letech se musíme opravdu zaměřit na to, jak získat pro Evropskou unii a pro naši práci podporu jednotlivých občanů, a vynaložit na to úsilí. V této oblasti na nás čeká mnoho práce a myslím si, že je třeba se tomu věnovat a že bychom se měli poradit s našimi odborníky na komunikaci, jak toho nejlépe dosáhnout. Poslední bod: Šokovalo mne, že naši občané nevědí, v čem se liší Evropská komise, Parlament a Rada. V každém členském státu máme tři zástupce, kteří mají svázané ruce, protože pracují pro oficiální organizace. Hovoří-li členské státy o Evropské unii negativně, nenajde se tam nikdo, kdo by ji mohl hájit. Myslím si, že by bylo rozumné, abychom měli v každém členském státu jednoho zástupce EU – chcete-li, velvyslance –, jenž by se nakonec mohl vyslovit ke všem negativním prohlášením o Evropské unii. Uděláme-li to, nedopadneme alespoň jako Titanic. Na Titanicu si všichni mysleli, že jim vůbec nic nehrozí, ale opravdové nebezpečí již číhalo za dveřmi. Wim van de Camp, navrhovatel stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. – (NL) Pane předsedo, rád bych poděkoval Komisi a Radě za jejich úvodní projevy z rána. Příprava písemného stanoviska k vnitřnímu trhu za Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci pro mne byla velmi zajímavou prací. Myslím si, že vnitřní trh by měl v Evropském parlamentu najít širokou podporou, zvláště ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, protože volný pohyb uvnitř Unie je velmi důležitý, zvláště volný pohyb osob, migrujících pracovníků a kvalifikovaných migrantů, které potřebujeme, abychom zvýšili počet výdělečně činných obyvatel na vnitřním trhu. Nicméně, pane předsedo, přestože máme tolik cílů, naše výsledky jsou velice skromné. Jsem velmi spokojen s 12 nástroji, o nichž hovořil pan komisař Barnier, a doufám, že v dalších měsících dokážeme zrychlit náš postup, protože konkurence mimo EU nebude čekat na to, až na vnitřním trhu EU zaplníme mezery.

06-04-2011

06-04-2011


CS

PŘEDSEDAJÍCÍ: GIANNI PITTELLA Místopředseda Erminia Mazzoni, navrhovatelka stanoviska Petičního výboru. – (IT) Pane předsedající, paní Győriová, pane komisaři, dámy a pánové, myslím, že mohu upřímně konstatovat, že zpravodajové odvedli skvělou práci a také vyjádření Komise a Rady jsou potěšující a povzbudivá. Všechny tři zprávy zachovávají přístup a perspektivy nastíněné v nové strategii pro jednotný trh, kterou vypracoval profesor Mario Monti, daří se jim ukázat, že 50 opatření k oživení evropského jednotného trhu, která Parlament dále přebírá a spojuje do 14 priorit nebo je touto formou zdůrazňuje, sleduje jednotný cíl. Devatenáct z těchto opatření má za cíl postavit do centra jednotného trhu zájmy občanů. Domnívám se, že chceme-li dosáhnout úplné a skutečné realizace jednotného trhu, pak je důležité překonávat odstup mezi občany a jednotným trhem tím, že k němu obnovíme jejich důvěru, upřednostníme proces politické a sociální integrace před hospodářskou integrací a především změníme vnímání jednotného trhu mezi evropskými občany. Domnívám se, že všechny uvedené cíle jsou zahrnuty v opatřeních obsažených v těchto třech zprávách. (Rozprava byla na chvíli přerušena) 5. Sdělení předsednictví Předsedající. – Na základě doporučení výborů nyní budou následovat vystoupení řečníků za jednotlivé stranické skupiny. Než předám slovo prvnímu řečníkovi v pořadí, panu poslanci Karasovi, mám dvě stručná sdělení. Dověděli jsme se, že dnes v časných ranních hodinách se v důsledku špatných podmínek na moři převrátila loď s dvěma sty uprchlíky, která se blížila k ostrovu Lampedusa. Pobřežní stráž se snažila zachránit pohřešované osoby. Situace je velmi vážná. S napětím čekáme, kdy Komise a vlády splní své závazky, které učinily zde v Parlamentu. Nyní druhé sdělení. Dva roky po tragickém zemětřesení, které ničivě zasáhlo město Aquila a region Abruzzo, bych chtěl opět ujistit oběti zemětřesení, že Parlament má o ně zájem a péči, a chtěl bych vyjádřit naději, že plánovanou lhůtu pro obnovu historického dědictví tohoto regionu a bytového fondu je možné zkrátit. 6. Správa a partnerství na jednotném trhu – Jednotný trh pro Evropany – Jednotný trh pro podniky a růst – Veřejné zakázky (pokračování rozpravy) Othmar Karas, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, děkuji mnohokrát panu komisaři Barnierovi za informace, které nám sdělil. Lisabonská smlouva je v platnosti již dva roky a udržitelné sociálně tržní hospodářství se poprvé stává evropským sociálním modelem. To nám umožní v Evropě učinit velký skok k ekonomické a sociální unii. Pojetí vnitřního trhu musí být založeno na této zásadě. Vnitřní trh existuje již 20 let, ale dosud nebyl dovršen. Máme strategii Evropa 2020, kterou nelze realizovat bez podpory vnitřního trhu, a jednáme o finančním výhledu do roku 2020, jenž nám neumožní provést záměr strategie 2020 a zcela splnit její cíle, pokud

15

16

CS


neposkytneme více finančních prostředků na politické iniciativy v oblasti konkurenceschopnosti, růstu, zaměstnanosti a sociální solidarity. Euro dodává vnitřnímu trhu charakter domácího trhu. Vnitřní trh je páteří růstu a zaměstnanosti. Všechno, co posiluje vnitřní trh, zvyšuje také konkurenceschopnost Evropy, a tedy i její nezávislost. Proto jsem velmi rád, že se pouštíme do této iniciativy, protože se jedná o nejdůležitější krok, jaký může Evropská unie učinit. Jde o to poskytnout malým a středním podnikům (MSP) přístup ke kapitálu. Musíme zajistit, aby finanční pomoc poskytovaná MSP neměla pouze formu úvěrů a podpory půjček. Musíme se zaměřit také na další přístupy. Je důležité, abychom podporovali fondy rizikového kapitálu, projektové dluhopisy a elektronický obchod, účinněji bojovali proti pirátství a zavedli společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob, stanovili předpisy pro veřejné zakázky a realizovali čtyři svobody: volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Máme před sebou hodně práce. Děkuji vám za tuto iniciativu, pane komisaři Barniere. Evelyne Gebhardt, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedající, pevně doufám, že se podaří zachránit těch 200 lidí, kteří se ocitli v těžké situaci, protože jde o velmi důležitou záležitost. Děkuji vám, že jste nás o této události informoval. Pane komisaři Barniere, paní Győriová, dámy a pánové, článek 3 Lisabonské smlouvy, jenž zakotvuje sociálně tržní hospodářství, předkládá nový přístup a nový politický úkol pro budoucnost. Tento úkol přirozeně nyní musíme dokončit a na to jsme čekali poslední dva roky. Jsem potěšena tím, že Komise udělala první krok tímto směrem. Jsem také velmi potěšena tím, že se nám, skupině Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, podařilo po namáhavém boji zajistit, aby do postoje Evropského parlamentu při dnešním hlasování byla zahrnuta sociální doložka. Jedná se o velmi důležitou otázku, protože touto doložkou položíme základ pro sociální soudržnost, a tak budeme moci dosáhnout toho, aby občané Evropské unie ve vnitřním trhu spatřovali sociální prvek. Chceme-li, aby se obnovila důvěra občanů k politickému systému Evropské unie, je to zcela nezbytné Zejména je zapotřebí, aby Komise uznala rozhodující význam sociálních práv v oblasti vnitřního trhu a věnovala pozornost sociálním dopadům evropských právních předpisů. Proto je důležité, aby Parlament Komisi znovu upozornil na sociální doložku, která je zakotvena v Lisabonské smlouvě. Chtěla bych poděkovat panu komisaři Barnierovi za to, že nám poskytl ujištění, že vezme v potaz tyto sociální aspekty a budou pro něho směrodatné. Může počítat s plnou podporou skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Pane komisaři, sociální doložka, to přirozeně znamená také, že musí být provedena odpovídající revize směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí. Znamená to, že členské státy musí respektovat právo na práci a právo na stávku, musí mít na zřeteli problémy, které se lidí skutečně dotýkají, a Evropská unie musí tato práva zahrnout do své politiky v oblasti jednotného trhu bez různých „kdyby“ a „ale“ a bez omezení. To je pro nás jako pro sociální demokraty zásadní. Bude-li vnitřní trh budován na tomto základě, dostanete naši podporu a naše politika bude mít správný směr. V této souvislosti jsou důležité samozřejmě také další otázky. Uznávání odborných kvalifikací, evropský profesní průkaz, nemezená možnost přenesení nároku na důchod v rámci Evropské unie – to vše jsou otázky, jež evropské občany zajímají a jež zajistí, že

06-04-2011

06-04-2011

CS


vnitřní trh bude trhem pro lidi. Jako sociální demokraté to říkáme stále. Ekonomika je tu pro lidi, a nikoliv lidé pro ekonomiku. Budeme-li se tímto řídit, půjdeme správným směrem. Morten Løkkegaard, jménem skupiny ALDE. – (DA) Pane předsedající, rád bych poděkoval zpravodajce a ostatním stínovým zpravodajům za výbornou spolupráci při přípravě těchto zpráv. Pracovalo se nám spolu dobře a jsem rád, že skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu se nakonec dohodla, že bude souhlasit s kompromisem. Působilo by divně, kdyby se nám nepodařilo stran těchto zpráv dosáhnout širokého kompromisu. Chtěl bych hovořit o třech věcech, které v této zprávě, na níž jsem pracoval, totiž ve zprávě o správě a partnerství na jednotném trhu, považuji za úspěch skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. První priorita, kterou jsme prosadili, je požadavek, aby v této oblasti převzali politické vedení hlavy států nebo předsedové vlád zemí EU. To je naprosto nezbytným předpokladem pro to, abychom dosáhli výsledků a stanovení nezbytných priorit. Druhým úspěchem je, že jsme zajistili, že se soustředíme na to, aby právní předpisy v této oblasti byly skutečně provedeny správně a včas. U směrnice o službách s tímto byla největší potíž a jednoznačně doufáme, že v budoucnosti se to již nebude opakovat. Poslední úspěch: na úrovni EU má být podporováno mimosoudní řešení sporů, zejména v případě spotřebitelů nakupujících na internetu. Také celkový důraz na elektronický obchod obecně představuje velký krok vpřed a v tomto ohledu je třeba zmínit, že jsme nedávno přijali směrnici o právech spotřebitelů, která sleduje shodný záměr, což je jednoznačně další krok správným směrem. Závěrem bych chtěl důrazně vyzvat pana komisaře Barniera, aby zajistil, že rozsáhlý balík o jednotném trhu, jenž se posunul do další etapy, podpoříme komunikací. Naše dosavadní praxe komunikace o jednotném trhu – o jednotném trhu pro občany – má mnohé nedostatky. Odpovědnost za to neseme všichni, ale chtěl bych, dovolíte-li, důrazně apelovat na pana komisaře, aby se intenzivně zaměřil na to, abychom skutečně podpořili komunikaci, a aby tuto komunikaci inicioval s cílem zlepšit informovanost občanů a malých podniků o tom, že tento skvělý balíček opatření vůbec existuje. V současnosti se zdá největším problémem právě neinformovanost v této oblasti. Proto bych doporučoval, abychom komunikaci maximálně podpořili. Emilie Turunen, jménem skupiny Verts/ALE. – (DA) Pane předsedo, dámy a pánové, v osmdesátých letech dvacátého století, tedy v desetiletí, v němž jsem se narodila, tehdejší předseda Komise Jacques Delors prohlásil, že jednotný trh bude mít sociální rozměr. Dnes, o 20 let později, je situace taková, že máme 23 milionů nezaměstnaných, mzdy, pracovní podmínky a veřejné služby se nacházejí pod tlakem, téměř 18 milionů pracujících žije v chudobě a v Evropě se zvyšuje nerovnost. Zároveň přicházíme o pracovní místa a skutečně nevíme, jak se v budoucnosti uživíme. Z toho plyne, že abychom zavedli evropský sociální rozměr, je zapotřebí ještě vykonat mnoho práce. Pan profesor Monti se loni ve svém výtečném návrhu určeném pro nás pro všechny tomuto tématu věnoval. Domnívám se, že udeřil hřebíček na hlavičku, když poukázal na to, že existují určité brzdy, jinak řečeno kritická místa, která musíme vzít na vědomí a musíme se jimi zabývat, chceme-li dosáhnout pokroku, přičemž některé tyto brzdy jsou sociálního a environmentálního původu. Jedná se vlastně o ústřední myšlenku,

17

18

CS


kterou bychom se v blízké budoucnosti měli podle mého názoru podrobněji zabývat nebo se jí řídit. Diskuse o tomto dokumentu v Parlamentu nepostupovala snadno, ale jsem velmi ráda, že dnes můžeme na zasedání Parlamentu říci svá doporučení, jak by měla práce Komise a pana komisaře Barniera dále pokračovat. Chtěla bych zmínit tři body, které jsou pro nás, skupinu Zelených/Evropské svobodné aliance, velmi důležité a obsahují naprosto stěžejní sdělení. První sdělení, se kterým se na vás dnes obracíme, je, že chceme zelený jednotný trh. Kroky, jak toho dosáhnout, spočívají mimo jiné v inovacích a v tom, že se veřejná výběrová řízení a veřejné zakázky nastaví tak, aby aktivně podporovaly přechod k zelenému hospodářství. Spočívají také v tom, že se u výrobků bude uvádět jejich environmentální stopa a najdou se finanční nástroje, které umožní realizovat tyto zelené investice, a to včetně evropských dluhopisů, kterými mají být kryty naše velké investiční požadavky v souvislosti s přechodem na zelené hospodářství. Naše druhé dnešní sdělení je, že chceme sociální jednotný trh. To, mimo jiné, znamená, že chceme, aby právní předpisy, předtím než budou předloženy, prošly zásadním a důkladným sociálním vyhodnocením, a tedy chceme také odkaz na sociální politiku – což je podmínka, na niž jsme se všichni dohodli v příslušných právních předpisech o jednotném trhu, abychom pamatovali na závazky vůči základním sociálním právům, které nám ukládá Lisabonská smlouva. Naše třetí sdělení zní, že chceme jednotný trh pro spotřebitele, což mimo jiné zahrnuje ambiciózní iniciativy, dozor nad trhem a práva cestujících. Jedná se tedy o výborný dokument, jejž budeme my, Zelení, moci dnes podpořit. Byla bych raději, kdyby hovořil o něco jasnější řečí a kdyby v něm nalezl oporu náš sen, aby Evropa udávala směr celému světu, pokud jde o sociální spravedlnost, nová pracovní místa a přechod k zelenému hospodářství. Asi nám zbývá za tímto cílem ujít ještě pořádný kus cesty, ale myslím, že jsme na ni dobře vykročili. Malcolm Harbour, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, činí mi velkou radost, že mohu přivítat tyto vynikající zprávy tří zpravodajů a poděkovat všem poslancům – nejen členům Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, ale také přítomným členům oněch mnoha dalších výborů, které se s námi podílely na tomto velkém počinu. Již z kvality příspěvků napříč politickým spektrem bylo patrné, s jakým zájmem se věnujeme tomuto tématu. Intenzivně jsme diskutovali a přeli se, ale spojoval nás společný cíl, jímž bylo funkční konkurenceschopné hospodářství jednotného trhu, funkční sociálně tržní hospodářství a vzájemné spojení těchto dvou věcí. V práci, kterou jsme zatím dokončili, jsme toho dosáhli. Co se týče historie tohoto důležitého projektu, o níž se tu mnozí z vás zmínili, na jejím počátku stála především zpráva pana profesora Montiho, za niž mu vyslovuji uznání, a přesvědčení mého výboru – zejména všem koordinátorům chci poděkovat za podporu a energii, kterou do toho vložili –, že Parlament by měl na tuto zprávu také odpovědět. Měli jsme dojem, že dokončení jednotného trhu, tohoto nezbytného základu strategie Evropa 2020 pro inteligentní růst, tvorbu pracovních míst a inovace, není považováno za skutečnou politickou prioritu. Společně s komisařem – a zde vyslovuji uznání Michelovi Barnierovi, jenž se chopil této možnosti spolupráce – jsme měli možnost podílet se na tom, aby formou Aktu o jednotném trhu byla tomuto cíli dána politická priorita.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Zde Parlament dosáhl skutečného úspěchu. Z toho plyne poučení, jak mohou výbory na základě spolupráce využít své pravomoci politické iniciativy k tomu, aby uvedly věci do pohybu, protože kdyby nebylo Parlamentu, nebyli bychom tam, kde jsme dnes. Mám radost z toho, že je tu Martin Schulz – jediný předseda skupiny, který je zde přítomen – a srdečně ho mezi námi vítám. Doufám, že ve své budoucí práci, kterou v tomto Parlamentu bude mít možnost vykonat, si z toho vezme příklad. Z diskuse nad obsahem zprávy vyplynula řada věcí. Mnozí kolegové především zmiňovali, že ač jsme v oblastech jako zboží a zejména služby udělali velmi mnoho práce, nevešlo to dostatečně ve známost a lidé těchto výsledků nevyužívají. Jsou ale také jiné oblasti, které je třeba rozvinout. Některé z nich zmiňuje strategie Evropa 2020, týká se to inovací a digitálních sítí. Dostatečná pozornost nebyla věnována zeleným technologiím, nicméně některé z nich pro daný účel nejsou relevantní. Velmi mne potěšilo, co jste zde dnes řekl o veřejných zakázkách, a změny jsou zapotřebí také v oblasti vzájemného uznávání. Tady nás ještě čeká společná práce, dnes jsme však vytvořili rámec a základ, který nám umožní dále pokračovat. Chtěl bych ještě jednou poděkovat všem, kdo se v zájmu všech evropských občanů podílejí na tomto nemalém úsilí. (Řečník souhlasil s položením otázky „postupem modré karty“ podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.) Nicole Sinclaire (NI). – Pane předsedající, chtěla bych položit otázku panu Harbourovi, jenž spolu se mnou v Evropského parlamentu jako poslanec zastupuje region West Midlands Spojeného království. Hodně hovořil o členství v Evropské unii a o vlivu, který se tím získá; a skutečně, je předsedou jednoho z nejvlivnějších výborů Evropského parlamentu – Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Je vlastně jediným poslancem Konzervativní strany, který je předsedou výboru. Nedávno předložil písemné prohlášení na podporu malých podniků, získal však jen 200 podpisů. To má být ten vliv? Nebo je to prostě eurofil převlečený za euroskeptika v bezvýznamné skupině Evropských konzervativců a reformistů, která obelhává britskou veřejnost? Malcolm Harbour (ECR). – Pane předsedající, v regionu Spojeného království, který zde paní Sinclairová a já zastupujeme, jsou budoucnost a pracovní místa občanů závislé na jednotném trhu. Neustále spolupracuji s malými podniky a mohu paní poslankyni informovat, že malé podniky v blízkém okolí našeho bydliště, které jsou dodavateli velkých automobilových firem, momentálně pracují přesčas právě díky novým možnostem, jež jim otevřel rámec, který jsme jim poskytli, aby se mohly vrhnout na trh s 500 miliony spotřebitelů – na pěkně velký trh. Za práci, kterou zde dělám, nemám důvod se omlouvat. Kéž by se také ostatní chovali konstruktivněji a místo planého naříkání skutečně něco dělali pro občany, které zastupují. (Potlesk) Kyriacos Triantaphyllides, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, váš dnešní projev jsem si velmi rád vyslechnul. Myslíme si nicméně, že Komise se stále drží koncepce, na níž byla založena Lisabonská strategie, která podle oficiálního stanoviska Komise nedosáhla svých cílů. Nejprve je zapotřebí dát strategii pro jednotný trh jasnou vizi a nově definovat její priority, a to na teoretické i praktické rovině, aby byly pro občany dostatečně zřejmé. Jsme přesvědčeni, že trh je užitečný, že má své dobré vlastnosti, ale to z něj ještě nedělá sociální

19

20

CS


trh. Sociální rozměr je třeba stanovit jako hlavní prioritu a nová agenda pro jednotný trh musí být sestavena tak, aby se zvýšila sociální spravedlnost. V tržní společnosti nemůže být úplně všechno na prodej. Na veřejnou infrastrukturu, veřejné zdravotnictví a služby všeobecného hospodářského zájmu se nemohou vztahovat předpisy o hospodářské soutěži nebo právní předpisy pro jednotný trh. Všeobecný přístup k fungujícím a vysoce kvalitním veřejným službám je zásadní politickou otázkou. Současně není možné oslabit základní práva, například právo na činnost odborů. Matteo Salvini, jménem skupiny EFD. – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, na rozdíl od předřečníků se ve svém projevu nebudu vyjadřovat k jednotlivým bodům. Zastupuji zde stranu, která je členem vládní koalice v jedné ze zakladatelských zemí Evropské unie, totiž Ligu Severu. Problémem není špatná komunikace – zaslechl jsem tu jednoho kolegu hovořit o velvyslanci, který by se v případech, kdy činnosti Evropské unie budou vystaveny kritice, staral o komunikaci –, ale spíše otázka zapojení jednotlivých zemí. Oceňujeme tato tři opatření. Mají kladné stránky i stránky, které je třeba ještě zlepšit. Jako skupina jsme k tomu předložili příslušné pozměňovací návrhy. Klíčovým bodem je otázka zapojení, protože Itálie je jiná než Finsko a jiná než Portugalsko. Důležité je, že toto zapojení by mělo být nabídkou a nikoliv povinností, jako tomu často bylo u mnoha směrnic v minulosti. Země, které nedodrží předpisy, nesmíme unáhleně považovat za hříšníky, protože nejsou-li schopny je dodržet, pak to zřejmě není jejich vina, ale je to tím, že tyto směrnice nelze jednotně provést ve všech 27 zemích. Chceme jednotný trh. Ten však není cílem, nýbrž jen prostředkem, a z tohoto hlediska je pro malé a střední podniky a pro spotřebitele důležité, že tento proces by měl být zaprvé konkrétní, neměl by spočívat na principiálních prohlášeních, ale na konkrétních opatřeních, počínaje oněmi konkrétními dvanácti body, a za druhé, měly by se do něj skutečně zapojit vlády a jednotlivé země, protože jinak hrozí, že zase vytvoříme rámec, kterým občané a výrobci nebudou nadšeni. Žádný velvyslanec pro komunikaci nemůže rozhodnout o tom, zda určitá směrnice nebo jednotný trh vhodně zapadají do konkrétních sociálních a výrobních podmínek, v nichž mají být přijaty. Nicole Sinclaire (NI). – Pana předsedající, tak především, co se týče procesních námitek, v jednacím řádu je uvedeno, že chce-li poslanec Evropského parlamentu vznést procesní námitku, předsedající by jí měl dát přednost, a já jsem chtěla vznést procesní námitku. Signalizací modrou kartou může poslanec položit otázku jinému poslanci. Pokud dotazovaný poslanec danou otázku ignoruje, pak jej, pane předsedající, jak se domnívám, máte vyzvat, aby na danou otázku odpověděl. Já jsem se ptala na toto: Jak pomohl pan Harbour svým vlivem přijmout písemné prohlášení, které předložil, když nezískalo ani požadovaný počet podpisů? Předsedající. – Náš vážený kolega, pan poslanec Harbour, odpověděl. Teď už je na každém z vás, zda tuto odpověď bude považovat za uspokojivou nebo neuspokojivou. Vám může připadat nedostatečná, ostatní poslanci ji mohou považovat za úplnou. Tím je však věc vyřízena. Nemůžeme dovolit, aby se takto důležitá rozprava změnila ve vzájemnou výměnu názorů mezi vámi a panem Harbourem.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Laurence J.A.J. Stassen (NI) . – (NL) Pane předsedající, dovolte mi úvodem zmínit dvě pozitiva. Projednávané zprávy obsahují řadu dobrých návrhů týkajících se například pokroku v provádění směrnice o službách, evropského patentu nebo neúměrně vysokých poplatků za roaming. To jsou věci, které vnitřní trh zásadně ovlivní a jednotliví občané a podniky z nich budou mít užitek. Musím bohužel rovněž konstatovat, že ve zprávách je nemálo dalších iniciativ, které s cíli v oblasti vnitřního trhu již příliš nesouvisejí. Některé bych vyjmenovala: cíle v oblasti emisí CO2, sociální a ekonomická rovnost, dobré pracovní podmínky a samozřejmě větší solidarita: tedy systém sociálního a ekonomického přerozdělování, který si bezesporu vyžádá vyšší náklady. Duch všech těchto návrhů je socialistický, a pokud vím, žádný z nich nespadá do oblasti působnosti EU a už vůbec nic nemají společného s vnitřním trhem. Je bláhové myslet si, že rozdíly v Evropě můžeme odstranit sociálním a hospodářským vměšováním. Cílem vnitřního trhu nikdy nebylo vytvořit v Evropě všeobecnou rovnost. Pane předsedající, poslanci nizozemské Strany za svobodu (PVV) by dali přednost tomu, aby byl vnitřní trh zaměřen na svoji základní funkci, tedy na podporu svobody a hospodářské spolupráce. Pokročte v práci na těchto dvou cílech, která měla být již dávno udělána, a zanechte těchto zbytečných iniciativ. Pro stranu PVV je vize vnitřního trhu, která je zde prosazována, nepřijatelná. Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE). – Pane předsedající, chtěla bych panu komisaři říci, že když jsme vypracovávali zprávu o vašem hutném dokumentu, stejně jako vy jsme stále měli na zřeteli, že jednotný trh má sloužit Evropanům. Možná právě proto bylo pro jednotlivé politické skupiny tak obtížné dohodnout se na výsledném znění zprávy. Bezezbytku souhlasím s tím, že i když si jednotný trh zrovna nezamilujeme, přesto pro nás může být značně emocionální otázkou. Je opravdu dobře, že Evropský parlament dnes Komisi a Radě formou 15 návrhů priorit dává jasný signál, a jsem osobně spokojena s tím, že jsme zdůraznili důležitost mobility občanů. Lepší přístup k bankovním službám, snadnější uznávání odborné kvalifikace, neomezená možnost přenesení nároku na důchod: to jsou oblasti, ve kterých je zapotřebí předložit řešení, aby občané mohli během svého života studovat, pracovat a investovat v různých členských státech. Evropané od nás očekávají, že na konkrétní potřeby odpovíme konkrétními opatřeními, a ty musíme předložit. Vezměme si například poplatky za hlasový a datový roaming. Je nejvyšší čas přestat omezovat mobilitu občanů na tomto kontinentu – našem kontinentu bez vnitřních hranic. Dokument, o němž dnes budeme hlasovat, se zabývá i touto otázkou. Poslední bod: Evropský parlament navrhuje, aby se každoročně konalo fórum jednotného trhu, které by mělo umožnit opravdovou diskusi s občany. Mně se tato myšlenka jeví jako klíčový způsob, jak zapojit evropské občany do reformy jednotného trhu plánované k jeho dvacátému výročí, a přeji nám v této věci mnoho úspěchů. Mitro Repo (S&D). – (FI) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, konkrétním důvodem problémů jednotného trhu je špatné řízení. Počet směrnic, které již neúnosně dlouhou dobu čekají na provedení ve vnitrostátním právu, je v současnosti neomluvitelně vysoký. Nedostatečně nebo nesprávně provedených směrnic je také až příliš mnoho. Členské státy musí samy převzít odpovědnost za to, aby jednotný trh fungoval. Obecné předpisy, které nejsou viditelně dodržovány, nejsou k ničemu. Určité nebezpečí spočívá v nerovnosti občanů EU. Všichni občané a podniky v EU musí mít stejná práva a povinnosti.

21

22

CS


Zpráva poslankyně Kalnietové podle mého názoru neklade dostatečný důraz na úlohu Evropského parlamentu. Podle Lisabonské smlouvy musí být Parlament coby zákonodárce rovný Radě. jsem přesvědčen, že znovuoživení jednotného trhu bude záviset na rovnoprávném zapojení a spolupráci všech orgánů EU. Jedině společným úsilím můžeme dosáhnout původně stanovených cílů jednotného trhu. Těmito cíli jsou: podpora konkurenceschopnosti, sociálně tržní hospodářství a udržitelný rozvoj. Ve svém včerejším projevu na plenárním zasedání pan poslanec Schulz důrazně prohlásil, že ani předseda Komise ani předseda Evropské rady nemají právo umenšovat úlohu Parlamentu. Důvěryhodnost politiky EU a budoucnost Evropské unie v posledku závisí na účinném fungování demokracie. Legitimitu práce Parlamentu zajišťuje 500 milionů evropských voličů v přímých vnitrostátních volbách. Právě oni jsou osobami, aktéry a tvůrci rozhodnutí, jejichž vliv je nejdůležitější. Realizace jednotného trhu a budoucnost Evropské unie závisejí také na jejich jednání a na tom jak se rozhodnou. Olle Schmidt (ALDE). – (SV) Pane předsedající, EU jistě není jen jednotný trh, ale bez jednotného trhu by EU neexistovala. Jednotný trh je nejdůležitějším nástrojem, jenž EU umožní dostat se z hospodářské krize. Proto neexistuje žádný rozpor mezi tím, co je dobré pro evropské občany a co je dobré pro evropské podniky. Podaří-li se nám odstranit zbývající překážky pro volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb, bude to vítězství pro všechny. Jednotný trh ještě zdaleka není dokončen a zvláště odvětví služeb je třeba přepracovat a zlepšit. To se týká také digitálního trhu, abychom mohli užívat výdobytků dynamiky volného pohybu. Jedním z pilířů jednotného trhu je euro. Společná měna vytváří pro podniky stabilní prostředí, protože je zbavuje nejistoty stran vývoje směnných kurzů. Euro zjednodušuje přeshraniční obchodování. Pokud by se euro zavedlo v celé EU, včetně Švédska, odkud pocházím, nepochybně by to Evropu stimulovalo a posílilo a jednotný trh by se stal silnějším. Měli bychom více pracovních míst a více bychom prosperovali. Mimochodem, pane předsedající, plně podporuji, co zde řekl Malcolm Harbour. Pascal Canfin (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, myslím, že mnozí kolegové si pamatují, že tento balíček opatření pro jednotný trh čerpá z Montiho zprávy a Montiho zpráva doporučovala nalézt zásadní kompromis mezi těmi, kdo požadují více hospodářské soutěže, mohu-li to tak říci, a těmi, kdo se přimlouvají, aby byl položen větší důraz na sociální, environmentální a daňové aspekty. Jsem přesvědčen, že Parlamentu se tento kompromis – pokud tyto texty nerozcupujeme, až o nich budeme za několik hodin v plénu hlasovat – podařilo najít, a to i v rámci 14 návrhů, které z těchto tří zpráv celkově vzešly. Vím také, že v kolegiu komisařů zatím ještě jednáte o tom, která témata vyberete jako prioritní. Budeme samozřejmě bedlivě sledovat, zda se rovnováha, kterou požadovala Montiho zpráva a které jsme zde v Parlamentu dosáhli, přenese a promítne do 12 prioritních témat projektů, která jste zmiňoval. Chtěl bych poukázat na tři body, jež se mi zdají být zvláště důležité, abych doplnil, co zde před chvílí jménem skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance řekla paní poslankyně Turunenová. Tím prvním bodem je hospodářská soutěž. Oč jde v oblasti jednotného trhu, je to, abychom měli jasno, na co se zaměříme u hospodářské soutěže. Zaměříme se na inovace, na výrobky, nebo se kvůli environmentálnímu nebo sociálnímu dumpingu zaměříme na pravidla? Myslím si, že se nám zde v Parlamentu podařilo najít rovnováhu – a doufám, že ji budete moci uplatnit v Komisi –, která spočívá v tom, že řekneme ano

06-04-2011

06-04-2011

CS


k posílení hospodářské soutěže prostřednictvím inovací, ano k větší míře kapitálových investic, ale také ano k sociální doložce a ano k environmentálním normám, čímž zajistíme, aby hospodářská soutěž nevedla k regulovanému dumpingu. To jsou dvě důležité stránky, které jsou podle mého názoru zásadní pro náš kompromis. Druhý bod, na nějž bych chtěl poukázat, se týká daňových aspektů. Když jste v první verzi Aktu o jednotném trhu předložili návrh konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob pro nadnárodní společnosti, nejednalo se o nezávazný návrh: jinak řečeno konsolidovaný základ daně se vztahoval na všechny podniky. V návrhu, který Komise předložila přibližně před 10 dny, se jedná o nezávazné opatření: jinak řečeno, místo toho, aby Komise budovala určitou stránku jednotného trhu, tak ji likviduje. Budete zavádět nový systém, budete zvyšovat míru složitosti, místo daňové harmonizace zavedete regulační arbitráž. Návrh, jenž Komise předložila před dvěma týdny, je v naprostém rozporu s tím, co chceme zde v Parlamentu a co jste sami navrhovali předtím. Poslední bod, jehož se chci stručně dotknout, je otázka vzájemnosti, a to přesně v intencích vašeho návrhu. Jednotný trh zahrnuje 500 milionů lidí, je hospodářskou entitou, ale také politickou entitou, která nám musí poskytnout větší vliv na utváření globalizace. Edvard Kožušník (ECR). – (CS) Pane předsedající, já bych chtěl poděkovat panu komisaři za jeho dvanáct opatření k Aktu o jednotném trhu, a že se inspiroval zprávou Maria Montiho, ale já chci zmínit jedno jméno, které je tady důležité a určitě se na tom shodneme se všemi kolegy, se kterými jsme na výboru IMCO v rámci aktivit vnitřního trhu pracovali, a to jméno je Malcolm Harbour. To je jméno, které je určitě pro toto dnešní sezení jedno z nejdůležitějších. Pan komisař se neurazí, protože ten seděl s námi na výboru, když Malcolm Harbour přišel s iniciativou týkající se vnitřního trhu, přišel s iniciativou, která znovu otevřela celou diskusi nad vnitřním trhem, a všichni kolegové, bez ohledu na politickou frakci, jestli to byli socialisté, zelení, liberálové, ECR jako takové, říkám, skoro všichni tuto myšlenku podpořili, tzn. já chci mluvit o jménu, které je Malcolm Harbour. Já si myslím, že musíme bojovat dnes proti hospodářskému nacionalismu a jedním z nepřátel, které taky v této oblasti máme, je čas. Já vkládám právě v rámci nedostatku času naděje do komisaře Barniera, že těch dvanáct opatření provede do legislativního opatření. Eva-Britt Svensson (GUE/NGL). – (SV) Pane předsedající, paní Győriová v úvodu svého projevu řekla, že naše hospodářství potřebuje hnací sílu. To je pravda, skutečně ji potřebujeme, ale chtěla bych dodat, že hnací sílu potřebuje také sociální spravedlnost a udržitelná společnost. Na sociální práva se nikdy nesmí pohlížet jako na překážky. Právě naopak, tato práva jsou předpokladem udržitelného a sociálního hospodářství a růstu. Nikdo zde nezmínil záměr zavést navou strategii v oblasti daně z přidané hodnoty. Učiním to tedy sama, protože v jednotlivých členských státech máme rozdílné předpisy o DPH. Například Švédsko financuje velkou část svého sociálního systému prostřednictvím pravidel pro DPH. Již v současnosti doplácíme na právní předpisy EU, protože EU nám neumožní osvobodit nevládní organizace od povinnosti platit DPH. Následky ponesou všechny dobrovolnické organizace, například organizace, které nabízejí různé aktivity dětem a mládeži. Musíme mít právo rozhodnout si sami o pravidlech pro DPH. Oreste Rossi (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, vytvoření jednotného trhu je jedním z cílů, kterými chce Evropská komise reagovat na hospodářskou krizi.

23

24

CS


Všechny tři zprávy mají svá pozitiva i negativa. Souhlasíme s tím, že by se měly využít nové technologie, elektronický obchod a inovace s cílem podpořit růst podniků a vyšší konkurenceschopnost. V zájmu podpory vytváření trhu pro Evropany by se měla stát prioritou užší koordinace obchodních činností s cílem kontrolovat zboží dovážené ze třetích zemí. Vytvoření jednotného trhu fungujícího na základě spolupráce nutně přispěje k hospodářskému růstu, protože bude splňovat kritéria transparentnosti a vyššího zapojení regionálních subjektů. Zůstaly tu nicméně i některé problémy, například otázka zvláštního mandátu předsedy Komise k dohledu nad jednotným trhem a nedostatečná ochrana malých a středních podniků a jejich zaměstnanců. Chceme-li podpořit evropské hospodářství, musíme zastavit stěhování podniků do zahraničí. Csanád Szegedi (NI). – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, s projednávanou zprávou lze v zásadě souhlasit. Otázkou ovšem je, jaký bude její skutečný přínos. Tím chci říci, že slova jako volný pohyb osob a volný pohyb kapitálu se v podstatě pěkně poslouchají, ale co z toho zatím Maďaři měli? Viděli, že do východní Evropy může směřovat západní kapitál, ale z východní Evropy se mohou na západ pohybovat pouze lidé, a tudíž pouze pohyb osob je volný. Je nepředstavitelné, že by maďarští nebo třeba čeští či polští podnikatelé koupili například německou automobilku Volkswagen a pak ji zavřeli, aby tak získali trh pro sebe. Jenže naopak němečtí, francouzští a britští podnikatelé právě toto udělali Maďarsku, když se zbavili jeho cukrovarnického, potravinářského, konzervárenského a textilního průmyslu. V roce 2004 u nás dokonce probíhala kampaň, v níž nás nabádali ke vstupu do Evropské unie, aby si maďarští podnikatelé mohli ve Vídni otevřít cukrárny. Skutečnost je taková, že si je nemohou otevřít nejen ve Vídni, ale dokonce ani v malých vesnicích. Proto máme-li být členy, respektovanými členy Evropské unie, je také zapotřebí ve východní Evropě obnovit potravinářský, konzervárenský a textilní průmysl. Andreas Schwab (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři Barniere, dámy a pánové, nejprve bych rád srdečně poděkoval všem těm, kdo se v Evropském parlamentu a v Evropské komisi podíleli na vzniku této společné zprávy. Téměř před dvaceti lety byl prostřednictvím Jednotného evropského aktu vytvořen vnitřní trh. Od té doby se toho bezesporu hodně podařilo realizovat, ale celý proces je jako běh na 100 metrů. Posledních několik metrů je nejobtížnějších a vyžaduje největší vzepětí sil. O to více lze přivítat, že po konzultaci s dalšími komisaři nám pan komisař Barnier předložil neuvěřitelně soudržnou taktiku na posledních několik metrům sprintu k vnitřnímu trhu. V minulosti jsme v různých oblastech nedosáhli náležitého pokroku právě proto, že jednotlivá generální ředitelství a Komise dostatečně neprověřily, zda je zvolená strategie soudržná. Všechny skupiny Evropského parlamentu musí společně pracovat s Komisí na tom, aby se tato situace neopakovala. Hlavním principem těchto posledních metrů běhu do cíle, jímž je vnitřní trh, tento závěrečný sprint, jak jsem to nazval, je základní zásada sociálně tržního hospodářství, tedy brát vážně práva zaměstnanců, podniků, občanů a všech subjektů zapojených do hospodářství a zajistit, aby byla nalezena spravedlivá rovnováha mezi jednotlivými členskými státy a mezi různými zájmy zainteresovaných subjektů. Domnívám se, že kompromis, jejž se podařilo mezi jednotlivými skupinami najít, se této zásadě velmi blíží. Chtěl bych však, pane komisaři Barniere, upozornit na to, že skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) se interně napříč všemi výbory usnesla na tom, jaká opatření

06-04-2011

06-04-2011

CS


z vámi navrhovaného balíčku, mají být zařazena na seznam priorit. Tento seznam obsahuje čtyři klíčové body. Chceme, aby se udělalo vše pro to, aby na vnitřním trhu platily základní svobody. Například z veškerých odborných kvalifikací v Evropské unii se jich čtvrtina vyskytuje pouze v jediném členském státě. Z toho je zřejmé, že zbývá udělat ještě hodně práce a že trh není otevřený tak, jak by měl být. Dále chceme vytvořit přeshraniční digitální trh a dosáhnout toho, aby se na vnitřní trh pohlíželo globálně. Návrhy týkající se politiky v oblasti veřejných zakázek jsou z tohoto hlediska velice důležité a Parlament se proto na příštím zasedání bude zabývat usnesením o této otázce. Bernadette Vergnaud (S&D). – (FR) Pane předsedající, paní Győriová, pane komisaři, dámy a pánové, chtěla bych poblahopřát všem těm poslancům Evropského parlamentu, kteří se podíleli na přípravě těchto zpráv. Jsem toho názoru, že se nám podařilo vytvořit tři vyvážené dokumenty, kterými z Parlamentu vysíláme kolegiu komisařů jasný signál o tom, že našimi prioritami jsou jednotný trh, jenž účinně funguje v zájmu občanů, dále růst a podniky. Coby stínoví zpravodajové zprávy poslance Buşoie jsme pro Komisi připravili jasný plán. Za prvé, pane komisaři, a zde se všichni shodujeme, tu máme návrh legislativního rámce pro veřejné zakázky, partnerství veřejného a soukromého sektoru a koncese na poskytování služeb, jenž by měl chránit drobné provozovatele, malé a střední podniky a místní orgány přidělující zakázky a jenž zajistí vzájemnost mezi EU, průmyslovými zeměmi a nejdůležitějšími rozvojovými zeměmi. Dále je zapotřebí zajistit, aby se staly prioritami společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob a jasný rámec pro DPH. To je klíčovým předpokladem, aby mohly naše malé a střední podniky prosperovat ve zdravém konkurenčním prostředí. A konečně financování inovací musíme zajistit zavedením evropských dluhopisů s cílem stimulovat výrazný a udržitelný růst hlavních evropských projektů v oblasti infrastruktury. Na závěr bych chtěla zdůraznit, že považuji za velmi důležité, že jsme dokázali najít uspokojivý kompromis v hlavních otázkách, pokud jde o to, aby v souladu s duchem Lisabonské smlouvy byla v různých právních předpisech týkajících se jednotného trhu zajištěna sociální práva a aby byly chráněny služby všeobecného hospodářského zájmu. Pane komisaři, máme pro vás velice jasné sdělení: ekonomika musí sloužit občanům a nikoliv opačně. Potřebujete naši pomoc. Dnes vám tuto pomoc nabízíme spolu s důležitou výzvou: obnovte opět soulad mezi našimi občany a evropským projektem. Nezklamte naše naděje a povzbuďte jejich důvěru! Adina-Ioana Vălean (ALDE). – Pane předsedající, jakožto liberálka vítám zavedení Aktu o jednotném trhu. Odstraněním vnitrostátních bariér by se měl vytvořit účinně fungující jednotný trh, ale týká se to skutečně všech odvětví? Zdá se mi, že zcela jasné to je, pokud jde o energetiku, což je ještě podtrženo nedostatkem zdrojů a mezinárodním napětím. Jsem přesvědčena, že Evropa musí svým vlivem přimět členské státy k tomu, aby propojily svou infrastrukturu a investovaly do ní, neboť to je podmínkou, aby mohl vzniknout společný trh s energií a byla zajištěna bezpečnost dodávek. Toto nové zaklínadlo ozývající se z Bruselu je však žádoucí uplatňovat jen tam, kde posílí konkurenceschopnost a přinese spotřebitelům nižší ceny. Existují odvětví, kde by to nemuselo být možné. Pochybuji, zda vytvořením evropských telekomunikačních orgánů,

25

26

CS


zavedením evropských licencí v audiovizuálním odvětví nebo jednotného trhu pro online obsah dlouhodobě zvýšíme konkurenceschopnost nebo povzbudíme kreativitu, kulturu a růst. Možná bychom o tom měli ještě popřemýšlet a nepovažovat tvrdošíjně trh bez bariér za univerzální řešení. Emma McClarkin (ECR). – Pane předsedající, nejprve bych poděkovala všem zpravodajům za vynaložené úsilí, ale zejména paní poslankyni Kalnietové za všechnu usilovnou práci a předsedovi našeho výboru, Malcolmu Harbourovi, za vedení. Vláda Spojeného království odhaduje, že skutečný jednotný trh by zvýšil HDP Evropské unie o 800 miliard EUR – což je vskutku ohromující cifra. K dosažení tohoto výsledku je však ještě třeba mnoho udělat. Klíčovou strategickou prioritou EU musí být zlepšení správy jednotného trhu. V této z hospodářského hlediska těžké době je životně důležité, abychom přemýšleli o tom, jak posílit naši konkurenceschopnost, zvýšit růst, vytvořit pracovní místa a podpořit inovace. Jsem spokojena s výsledkem této zprávy, jež zdůrazňuje, že je důležité, aby se členské státy jasně zavázaly znovu oživit jednotný trh a nesly za to odpovědnost, což je nezbytným předpokladem úspěchu jednotného trhu. Prováděním přísného monitorování a zkrácením doby potřebné pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu budou moci členské státy zvýšit objem obchodu a zajistit řádné fungování jednotného trhu. Jakožto budoucí zpravodajka pro tuto záležitost podporuji také prioritní opatření zdůrazněná ve zprávě poslance Correii de Campose, jež se vztahují ke vzájemnému uznávání odborných kvalifikací. Musíme urychleně identifikovat překážky, na které narážejí členské státy i sami kvalifikovaní pracovníci při provádění této směrnice. Cornelis de Jong (GUE/NGL). – (NL) Pane předsedající, když jsme diskutovali o výborné zprávě poslance Grecha, získal jsem dojem, že Parlament i Komise jsou si vědomi toho, že je zapotřebí dát vnitřnímu trhu sociálnější orientaci. Všichni jsme se shodli na tom, že částečné selhání vnitřního trhu lze vysvětlit tím, že si ho oblíbily velké podniky, ale nikoliv obyčejní lidé. Zatím však nikdo nepředložil žádné návrhy sociální kapitoly na ochranu práv odborových svazů a kolektivních smluv. Na druhou stranu předsedové vlád a Komise prosazují omezování platů a někteří z nich dokonce volají po zrušení kolektivních smluv. Dokonce nad samotnou existencí odborového hnutí se vznáší otazník. Pane komisaři Barniere, nepoddejte se tomu. Řiďte se svým sociálním cítěním a zajistěte, aby se vnitřní trh stal trhem pro všechny, nejen hračkou pro velké podniky. Naléhavě vás proto žádám, abyste předložil návrh, jenž dá jasně najevo, že sociální práva není možné podřídit principům ničím nespoutané hospodářské soutěže. Nyní ještě poznámka pro kolegyni poslankyni Sinclairovou. S radostí jsem spolupracoval s Malcolmem Harbourem na písemném prohlášení o malých a středních podnicích. Vůbec nijak jste nás nepodpořila a vaše kritická slova o prohlášení považuji za naprosto neopodstatněná. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Pane předsedající, snaha vytvořit jednotný trh pro podniky a růst naráží na mnohé administrativní překážky, které jsou přirozeným důsledkem toho, že se podnikatelské prostředí v jednotlivých členských státech vyvíjelo odděleně a v různých etapách a podmínkách. Úsilí o synchronizaci podnikatelského prostředí všech 27 členských států se mi jeví jako velmi vysoká ambice. Proto bych chtěl upozornit na možnost alternativního přístupu, jenž nevyžaduje, aby všechny členské státy hned od počátku plně spolupracovaly. Postupem podle článku 20 Smlouvy o Evropské unii se nám už podařilo

06-04-2011

06-04-2011

CS


takzvanou posílenou spoluprací v oblasti vytváření jednotné ochrany patentů posunout dlouho neřešený problém evropského patentu výrazně dopředu. Jsem přesvědčen, že kdyby zejména skupina ekonomicky silnějších členských států, jako jsou Francie a Německo, našla vůli sjednotit pravidla v oblasti účetnictví a vytvořit společný systém účetnictví a daňový systém, bylo by možné prostřednictvím posílené spolupráce podle článku 20 Smlouvy o Evropské unii položit základ společného systému účetnictví, k němuž by se mohly postupně připojovat další členské státy. Jsem přesvědčen, že dobrým výběrem promyšlených postupných opatření je možné výrazně napomoci fungování jednotného trhu EU. Mike Nattrass (NI). – Pane předsedající, paní poslankyně Kalnietová chce oživit jednotný trh a v jejím podání se z něho stává raketa V-2: riskantní podnik, jenž nic nepřinesl. Pan poslanec Correia de Campos má těžkou hlavu z pohybu pracovníků. Nu, to já také. Evropská unie zaplavila Spojené království nadbytečnými pracovníky. Spojené království hledí na svět jako na trh. Svěrací kazajka evropských předpisů likviduje náš průmysl, brání inovacím, které jsou v předstihu před předpisy, a vede k zániku našeho tradičního průmyslu tam, kde máme dobré výrobky, které však nejsou v souladu s tím, co je schváleno na kontinentě. Obětí se stávají malé podniky. Spojené království je mezi zeměmi, které provádějí předpisy, nicméně doplácí na to, protože například chov prasat a výrobu vajec uvádí za velkých nákladů do souladu s předpisy, jejichž dodržování však Komise nebude vynucovat, čímž se naše výrobky stávají neschopnými konkurence. Mohl bych uvést řadu dalších příkladů, ale na záchranu malých podniků mi byla přidělena pouhá minuta. Amalia Sartori (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nyní považuji za důležité, abychom všichni společně poděkovali panu komisaři Barnierovi za jeho práci a také panu poslanci Harbourovi za jeho vynikající práci. Iniciativa předložená Komisí je výsledkem mnohaleté práce, na níž se podíleli také předchůdci pana Barniera. Nyní po jejím zveřejnění můžeme konečně na jednotný trh položit zřetelnější důraz a učinit prioritu z této oblasti, které se podle mého názoru ve strategii Evropa 2020 z nevyhnutelných důvodů, které by občané obtížně pochopili, nedostalo náležité pozornosti. Myslím si, že jednotný trh je pro Evropskou unii velkou výzvou. Na jedné straně nám může pomoci dostat se z obtížné situace způsobené krizí, na druhé straně nás může ještě posílit a zvětšit náš vliv na politiky, které se realizují ve zbytku světa. Nicméně stále musíme překonávat odpor členských států a myslím, že podněty předložené v této zprávě budou vyžadovat společné úsilí nás všech. Pokud jde o moji skupinu, dovolím si citovat slova pana poslance Schwaba, s nimiž se ztotožňuji, a sice že sprintujeme k cíli. V tomto závěrečném sprintu je vše mnohem napínavější, ale také náročnější. Domnívám se, že po Komisi požadujeme, a panu Barnierovi za to budiž poděkováno, aby se zaměřila na jednotnost odborných kvalifikací, jednotný digitální trh, jednotný trh pro zadávání veřejných zakázek a věnovala zvláštní pozornost malým a středním podnikům. K tomu bych dodala své oblíbené rčení: musíme zjednodušovat, zjednodušovat a zjednodušovat! Patrizia Toia (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, děkuji zpravodajům a panu komisaři Barnierovi za jejich velkorysý přínos Parlamentu.

27

28

CS


Podporujeme pojetí vnitřní trhu, které je schopno chápat a naplňovat sociální očekávání a důsledky, jež vyžaduje sociální rozměr. Není to nesplnitelný sen, je to realistické a moderní pojetí. Právě taková vize znamená posílení trhu, protože se ukázalo, že zaměříme-li se pouze na ekonomické hledisko a z trhu uděláme čistě věc ekonomie, nevyřeší se tím ani problémy v oblasti růstu ani v oblasti soudržnosti. To zkrátka znamená, že nyní musíme cele uskutečnit model evropského sociálně tržního hospodářství. Dnes projednávané zprávy o tom hovoří. Uznávají úlohu sociálně orientovaných podniků a družstev, vzájemných pojišťoven a nadací, které tvoří 10 % evropských společností a mnoho pracovních míst. Máme tu skutečné podniky, které jsou reálnou ukázkou ekonomické plurality a plurality podnikání. Pracují s kapitálem, ale nikoliv kvůli kapitálu, a chtějí přinést práci, sociální blaho, kvalitu života a inovace a ukázat, že tyto hodnoty by měly a mohou být součástí evropského vnitřního trhu. Ashley Fox (ECR). – Pane předsedající, vytvoření jednotného trhu je největším úspěchem Evropské unie. Volný pohyb zboží, služeb, pracovníků a kapitálu podněcuje inovace a zvyšuje blahobyt 500 milionů obyvatel Evropy. Společný trh byl důvodem, jenž vedl moji zemi k tomu, aby vstoupila do EHS, a jednotný trh je důvodem, proč zůstáváme členem EU, jenže v posledních letech nebylo dokončení jednotného trhu pro EU prioritou. Mnoho peněz a času se promarnilo na velikášských projektech, z nichž lidé, které zastupujeme, nemají žádný užitek. Myslím, že je na čase, abychom místo toho svou pozornost soustředili na jednotný trh. Jeho rozšíření a úspěšné fungování je pro naše hospodářství klíčové. Jednotný trh je jednou z oblastí, v nichž EU nemusí růstu překážet, nýbrž ho podpořit. Chtěl bych pana komisaře vybídnout, aby byl odvážný. Požádal bych ho, aby se místo na produkování dalších předpisů, které vypuzují pracovní místa z Londýna, zaměřil na vytváření konkurenceschopného jednotného trhu pro Evropu, jenž přinese pracovní místa. Thomas Händel (GUE/NGL). – (DE) Pane předsedající, podstatným prvkem vnitřního trhu jsou právní předpisy o veřejných zakázkách a přidělování těchto zakázek. Zmiňoval jste, pane Barniere, že v tomto kontextu chcete podpořit sociální integraci, ale na to musím odpovědět, že o ochraně sociálních práv nebo o ochraně kolektivních smluv toho bylo řečeno jen velmi málo. Tato ochrana náleží k základním pravidlům, která nechcete zpochybňovat, jak jste řekl. Chceme-li chránit základní pravidla, musíme zajistit, aby se v budoucnosti v rámci řízení o přidělování veřejných zakázek dodržovaly základní sociální normy, nebyly omezovány kolektivní smlouvy a zabránilo se využívání levných pracovních sil. To vše je nedílnou součástí moderního zákona o veřejných zakázkách. Chtěl bych jasně říci, že již dále nesmíme přikládat větší váhu hospodářským svobodám a neomezené hospodářské soutěži než základním sociálním právům. Buď chceme sociální Evropu, nebo trvalý rozchod s lidmi, kteří se od Evropy odvracejí, protože nechrání jejich zájmy. Philippe Juvin (PPE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, hospodářské a sociální krize jsou pro naše občany vždy bolestné a uvrhují lidi i ekonomiky do nejistoty. Již tři roky se velice jasně ukazuje, že když se státy potýkají s problémy, jsou v pokušení myslet hlavně samy na sebe. V jednu chvíli se hovoří o velkém množství úsporných opatření, v zápětí o potížích s hospodářskou soutěží v oblasti veřejných zakázek a teď se zase, a

06-04-2011

06-04-2011

CS


právě jsme tu taková slova slyšeli, pochybuje o tom, jestli je Evropa vůbec k něčemu dobrá. Evropa je činěna odpovědnou za krizi. Avšak právě krize, dámy a pánové, vyvolala tyto pochybnosti. Vaší odpovědí, pane komisaři, je, abychom evropským občanům řekli, že Evropa je opět blízko a její úlohou je chránit občany. V minulosti se Evropa k zahraničnímu obchodu stavěla naivně. S tím musí být konec. Evropa je často málo srozumitelná. Měla by se stát snadno srozumitelnou. Všichni neseme zodpovědnost za to, že naše předpisy zacházejí do přílišných detailů, díky čemuž si Evropa vysloužila pověst běžícího pásu chrlícího ze sebe samé podružnosti. Evropa musí být ztělesněním snahy o jednoduchost. Až příliš často bývá Evropa snůškou 27 pravidel, která si dost často vzájemně odporují. Evropa musí nadále provádět harmonizaci. Pak bude na čase hovořit o sociálním dumpingu a daňovém dumpingu mezi členskými státy, protože jak si můžeme myslet, že vůbec někdy dokončíme jednotný trh, když se předpisy v jednotlivých státech budou nadále tak výrazně lišit? Poslední bod, Evropa často bývá považována za zdroj různých omezení. Lidé by v ní proto měli spatřovat zdroj možností. Dámy a pánové, pane komisaři, vaším skutečným cílem je – a to vítám – vrátit jednotný trh občanům. Tím uklidníte jejich obavy a dáte jim nový důvod k soužití. Pane komisaři, chcete budovat jednotný trh nejen na ekonomických, ale také politických základech. Jsem si jist, že Parlament vás v tomto podpoří. PŘEDSEDAJÍCÍ: LIBOR ROUČEK Místopředseda Marc Tarabella (S&D). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři dámy a pánové, když byl jednotná trh založen, byl pro evropské spotřebitele pramenem naděje. Časem však začali vážně pochybovat o tom, jestli jim v běžném životě bude k užitku. Mám na mysli zejména elektronický obchod, který se zatím následkem nedůvěry využívá jen nedostatečně. Mám na mysli také absenci ochrany cestujících a skutečnost, že členské státy se v této oblasti neřídí příslušnými předpisy. Mám na mysli, že dosud čekáme na evropský statut pro vzájemné společnosti a sdružení spotřebitelů. Mám také na mysli naprostou netransparentnost v odvětví finančních služeb, ale vím, pane komisaři, že na těchto otázkách neúnavně pracujete. Abychom obnovili důvěru občanů a konečně zajistili, že jednotný trh bude účinně fungovat, musíme přijmout ambiciózní a cílená opatření. Právě to navrhujeme v těchto třech zprávách, které dnes projednáváme. Jsem spokojen zejména s tím, že do nich byla zahrnuta horizontální sociální doložka a doložka o službách všeobecného hospodářského zájmu, což nám umožní udělat první krok směrem k sociálnější Evropě. Je naší povinností, povinností nás všech přítomných, povinností evropských orgánů – a v tomto k vám chovám důvěru, pane komisaři – rychle nechat vstoupit v platnost naše návrhy, aby jednotný trh fungoval ve prospěch občanů. Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Pane předsedající, chceme-li oživit evropskou ekonomiku a zlepšit konkurenceschopnost v globálním prostředí, musí být naším vitálním cílem po dvaceti letech konečně odstranit veškeré překážky, které brání zejména malým a středním podnikům v rozvoji jejich podnikání. Proto je nutné dokončit harmonizaci technických,

29

30

CS


ale i účetních norem, podpořit elektronický obchod, propojit obchodní rejstříky, zavést interoperabilitu identifikačních on-line systémů, uznávání kvalifikací, důsledně odstranit diskriminaci podniků podle místa původu, zefektivnit podmínky pro účast na veřejných zakázkách. Těch padesát bodů, které Akt o jednotném trhu nyní obsahuje jsou opravdu klíčové a je potřeba, abychom je dokázali uvést v život. Odlišnost národních právních režimů znamená byrokratické překážky pro podniky, zpomaluje investice, omezuje úspory z rozsahu i výhody synergie, ale odlišnost se týká i oblastí, které jsou již směrnicemi harmonizovány, ale jsou implementovány v členských zemích různě a proto trvají překážky pro podnikání na jednotném trhu. Poučme se, je tedy lépe přijímat nařízení, která umožní jednotný právní výklad a jednotnou implementaci ve všech zemích a spíše omezovat směrnice, které umožňují odchylky v národních legislativách? Velice si cením toho, že pan komisař Barnier učinil z dokončení vnitřního trhu prioritu číslo jedna a má naši plnou podporu. Děkuji všem kolegům, kteří se na tomto cíli podílejí a spolupracují. Louis Grech (S&D). – Pane předsedající, Parlament v květnu 2010 hlasoval pro to, aby se na jednotný trh pohlíželo jako na ucelený a jednotný projekt opírající se o rovnováhu mezi otevřenou ekonomikou vstřícnou k malým a středním podnikům a základními sociálními právy občanů. Tato rovnováha by se měla promítnout do všech právních předpisů o jednotném trhu, aby tak jednotný trh postupně znovu získal důvěru občanů. Provádění a přijímání oněch mnoha výtečných návrhů obsažených v různých zprávách a v samotném aktu však není snadný úkol. Je potřeba zajistit, aby oživený jednotný trh s upravenou koncepcí byl opravdu realizován a neocitl se na vedlejší koleji. Nakonec je úkolem právě jednotlivých orgánů, aby politicky podpořily jednotný trh, dodaly mu potřebný impuls a vedení, které občas citelně chybí. V tomto směru proto navrhuji, že jedním ze stálých úkolů fóra jednotného trhu by mělo být provádět roční zhodnocení a audit s cílem posoudit, jak na tom jednotný trh je, především, zda bylo či nebylo dosaženo cílů a záměrů vytyčených v Aktu o jednotném trhu, abychom evropské občany přesvědčili, že jednotný trh skutečně odráží jejich zájmy a tužby. Tadeusz Zwiefka (PPE). – (PL) Pane předsedající, před 60 lety se mohl jednotný trh zdát nesplnitelným snem, ale dnes existuje a je každodenní realitou v životě téměř 500 milionů Evropanů. Na jednu stranu můžeme být samozřejmě hrdi na to, že idea Evropské unie byla realizována s tak výbornými výsledky, ale na druhou stranu si musíme být vědomi toho, že tento projekt vlastně nikdy neskončí, protože svět nestojí na místě, Evropa se stále vyvíjí a občané Evropské unie budou ve stále větší míře využívat možnosti, které jim jednotný trh nabízí. Akt o jednotném trhu, o němž dnes diskutujeme, a výsledky sociálních konzultací jednoznačně ukazují, že harmonizace trhu EU se netýká jen ekonomických procesů v širokém slova smyslu, ale také legislativních řešení, která mají běžným občanům pomoci plně využít možností, jež přináší vnitřní trh EU. Proto velice vítám návrhy komisaře Barniera, které se úzce vztahují k posílení právní jistoty a k fungování zásad mezinárodního práva soukromého, protože přinášejí praktická řešení problémů souvisejících s mobilitou občanů. Jsou to záležitosti, které možná na první pohled nemají se zlepšením fungování

06-04-2011

06-04-2011

CS


trhu žádnou přímou souvislost, ale běžní občané a podnikatelé, kteří podnikají za vnitrostátními hranicemi, zde stále více narážejí na problémy. Účinnější fungování jednotného trhu bude do jisté míry na celé Evropské unii vyžadovat, aby rozvinula spolupráci také v oblastech občanského práva a správního práva. Evropský trh se musí přizpůsobovat nejnovějším metodám a jeho modernizace nám bude vždy přinášet nové výzvy. Proto splnění zásad obsažených v Aktu o jednotném trhu budu očekávat s velkou nadějí a nadšením. Evelyn Regner (S&D). – (DE) Pane předsedající, paní Győriová, pane komisaři Barniere, vnitřní trh tvoří jádro Evropské unie a po několika letech chaosu je zapotřebí vytvořit pro občany, pracovníky a podniky nový právní rámec. Jakýmsi zaklínadlem ozývajícím se ve všech zmiňovaných opatřeních je slovo začlenění – začlenění občanské společnosti, sociální dialog a aktivní uplatnění horizontální sociální doložky ve shodě se zásadami sociálně tržního hospodářství. Co zde podle mého názoru chybí a týká se to skutečného nedostatku vnitřního trhu, je návrh na přeshraniční přesun provozovny akciových společností. Současný stav vede k tomu, že jednotlivé systémy si negativně konkurují. To není dobré ani pro podniky ani pro jejich zaměstnance. Pane komisaři Barniere, viděli jsme, že pracujete velice usilovně a jste připraven předložit celou řadu návrhů. Prosím, pusťte se také do řešení tohoto problému. Regina Bastos (PPE). – (PT) Pane předsedající, zprávy, o kterých diskutujeme – blahopřeji jejich zpravodajům –, posilují soubor iniciativ pro oživení vnitřního trhu. Chtěla bych vyzdvihnout odhodlání, s nímž se Komise a zejména pan komisař Barnier této záležitosti věnuje, za což mu děkuji, a také vstřícnost, s kterou Parlament prostřednictvím Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů zareagoval na to, aby se konkurenceschopnost a dynamický trh, základní pilíř strategie Evropa 2020, staly prioritami. Evropané a podniky doufají, že přijmeme účinná stimulační opatření, která evropskému hospodářství umožní, aby opět mohlo začít růst. Doufají v to, že se zvýší zaměstnanost, a očekávají, že poroste prosperita. Jak zde poukázal pan komisař, otevření trhů, kterého docílíme odstraněním překážek a potíží, bude pro podniky jakožto hnací sílu našeho hospodářství znamenat velmi citelnou úlevu a poskytne jim nebývalé možnosti k provozování vlastního podnikání. Zcela nezbytná jsou opatření, jejichž cílem je odstranit administrativní a byrokratickou zátěž malých a středních podniků, usnadnit jim přístup k úvěrům a na trh se službami a prosadit evropský patent a uznávání kvalifikací. Je důležité zdokonalit elektronický obchod, aby si tento druh obchodování získal vyšší důvěru spotřebitelů a podniků, nutnou podmínkou silného a trvalého růstu je důraz na inovace a iniciativa zaměřená na oblast sociálního podnikání je nezbytná, aby mohly vznikat podnikatelské projekty podporující sociální začlenění. Jmenovala jsem několik opatření, která zajistí úspěch tohoto projektu zaměřeného na dokončení, prohloubení a plného využití možnosti jednotného trhu ve pospěch evropských občanů. Poslední věcí je důležité doporučení členským státům, aby se s mnohem větším úsilím věnovali zlepšení provádění a uplatňování právních předpisů o vnitřním trhu. Françoise Castex (S&D). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, nejspíše víte, že vyčerpávající diskuse, které jsme zde ve sněmovně vedli o obsahu vašeho sdělení, se točily kolem úlohy veřejných služeb, služeb všeobecného hospodářského zájmu na jednotném trhu a o tom, jak jsou upraveny právními předpisy.

31

32

CS


Podařilo se nám formulovat kompromis, kterým vás vybízíme, abyste zašel dále než v návrhu číslo 25 a abyste se nespokojil s pouhým sdělením, které by neřešilo očekávání a potřeby zainteresovaných subjektů, uživatelů a všech zúčastněných stran a ani by nesplnilo cíle, které navíc sám vytyčujete. Evropská unie musí k veřejným službám říci jasné a jednoznačné slovo. To vyžaduje, abychom vytvořili náležitý právní rámec, ať formou nařízení nebo směrnice. Lisabonská smlouva nám k tomu poskytuje právní základy. Nyní je vaším úkolem, abyste tyto základy převedl do legislativního návrhu. Jsem si jista, že Parlament je připraven vás v této věci podpořit. Małgorzata Handzlik (PPE). – (PL) Pane předsedající, pane komisaři, nejprve bych chtěla poblahopřát zpravodajům k velmi dobré práci. Všichni se shodujeme na tom, že Evropská unie potřebuje lépe fungující jednotný trh, proto jsem přivítala návrhy na jeho zlepšení a prohloubení. Byla bych nerada, kdyby se v diskusi o prohloubení jednotného trhu nehovořilo o největším a nejambicióznějším projektu – projektu, který ani po mnohaletém úsilí dosud nebyl realizován – totiž záměru vytvořit jednotný trh služeb. Evropská komise předložila mnoho ambiciózních a nových nápadů na prohloubení tohoto trhu. Jsou to cenné myšlenky, které jsou potřebné pro efektivní fungování tohoto trhu, ale chtěla bych také vyzvat, aby se dále pokračovalo v projektech, které zatím občanům a podnikům plně neslouží, a aby byly posíleny. Směrnice o službách je jednou z prvních etap otevírání odvětví služeb, ale nemělo by zůstat jen u ní. Zkušeností, které jsme získali při práci na směrnici o službách, bychom měli využít k odstranění zbývajících překážek a zjednodušení stávajících nařízení. Mnohá odvětví jsou i nadále uzavřená, praxe v členských státech mnohdy brání volnému toku služeb a stěžejní myšlenka směrnice o službách – jednotná kontaktní místa – není plně realizována. Pane komisaři, podle mého názoru mnohé iniciativy Aktu o jednotném trhu nepřinesou očekávaný užitek, pokud nezlepšíme jednotný trh služeb. Účinná realizace četných iniciativ tohoto aktu závisí na efektivně fungujícím trhu služeb. Zde stačí zmínit uznávání odborných kvalifikací, elektronický obchod a lepší podmínky pro malé a střední podniky, i když tento seznam je samozřejmě mnohem delší. Proto žádám Evropskou komisi, aby při otevírání odvětví služeb jakožto základu pro úspěch dalších iniciativ Aktu o jednotném trhu byla důsledná. Sergio Gaetano Cofferati (S&D). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, profesor Mario Monti, přesvědčený a uznávaný liberál, o jehož názorové orientaci není pochyb, ve své zprávě o vnitřním trhu říká, že je třeba ustavit rovnováhu mezi trhem, jeho pravidly a právy lidí, kteří v tomto tržním prostředí pracují a žijí. Vyslovuje tuto myšlenku proto, že je přesvědčen, že sociální soudržnost je v hospodářské soutěži důležitým faktorem a proto, že si jako my myslí, že lidská důstojnost nesmí být nikdy relativizována, ani u občana a pochopitelně ani u zaměstnance. Porto je sociální doložka důležitá. Je nástrojem, jenž má zde v Parlamentu podporu naprosté většiny poslanců, a proto vás a pana předsedu Barrosa žádáme, abyste ji zahrnuli do všech legislativních aktů upravujících vnitřní trh. Pouze bude-li posílena úloha a příspěvek jednotlivých pracovníků, dosáhne trh svého plného potenciálu. George Sabin Cutaş (S&D). – (RO) Pane předsedající, chtěl bych poblahopřát zpravodajům, zejména panu poslanci Camposovi, že odvedli kvalitní práci a vypracovali

06-04-2011

06-04-2011

CS


ambiciózní návrhy jako odpověď na náročný úkol smířit dva zdánlivě protichůdné cíle: oživit jednotný trh a obnovit důvěru evropských občanů v řádné fungování trhu. Podle mého názoru musí být Akt o jednotném trhu tvořen provázaným souborem vyvážených opatření, jež budou v souladu se zprávou poslance Grecha a zprávou profesora Montiho a položí základ pro Evropu s přidanou hodnotou pro občany i podniky. Opatření pro oživení a posílení vnitřního trhu musí mít na zřeteli zájmy a práva občanů. V tomto ohledu vítám návrh listiny práv občanů na úrovni EU, která bude v mnoha jazycích občany informovat o jejich právu žít a pracovat v kterémkoliv členském státě. Předsedající. – Nyní budu udělovat slovo těm, kteří se přihlásili zvednutím ruky. Bohužel mám na seznamu asi 18 jmen, takže slovo se nedostane na všechny, protože nemáme dost času. Budu se však snažit rozdělit čas spravedlivě a rovnoměrně. Ildikó Gáll-Pelcz (PPE). – (HU) Pane předsedající, na vnitřní trh mají určující vliv četné stejně důležité faktory. Příčinou problémů na úrovni EU je absence celkové platformy, avšak ta vytváří také možnost růstu. Tři projednávané zprávy zohlednily tyto nedostatky a také je výtečným způsobem blíže popsaly. Pouhý popis nedostatků však pro zainteresované subjekty nebude dostatečnou pobídkou. K návrhu zprávy jsem předložila četné pozměňovací návrhy, jedna z oblastí, kterých se týkaly, bylo řešení některých dosud nevyřešených otázek souvisejících s volným pohybem zaměstnanců. Navíc jednotný trh by měl všem podnikům poskytovat stejné výhody. Zde mám na mysli zejména malé a střední podniky. Intenzivnějšího hospodářského růstu lze v EU dosáhnout pouze odstraněním překážek vnitřnímu trhu. Hnací silou inovací totiž v budoucnosti může být široký a integrovaný trh samotný. Blahopřeji zpravodajům, děkuji panu komisaři Barnierovi za jeho práci a blahopřeji maďarskému předsednictví. Děkuji vám, pane předsedající. Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Pane předsedající, často se stává, že snaha udržet jednotný trh jde na úkor sociálních práv a dodržování určitých vnitrostátních tradic na trhu práce. V současnosti navíc jednotný trh čelí také jiným problémům, protože hospodářská krize negativně ovlivňuje jeho vyhlídky na další úspěšný rozvoj. Považuji však za nezbytné zahrnout do právních předpisů týkajících se jednotného trhu sociální složku, aby se daná politika skutečně zaměřovala na občany a aby byla dodržováním sociálních práv a práv pracujících zajištěna soudržnost. Naší společnou snahou musí být zajistit, aby jednotný trh a jeho fungování byly přínosem pro občany a podniky, čímž by přispěl k celkovému zvyšování evropské konkurenceschopnosti. Přijímané legislativní opatření musíme také zaměřit na plnění cílů, jako jsou zodpovědná a stabilní politika odměňování a přiměřené zastoupení žen v řídicích pozicích. Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, když se člověk zabývá zprávami Evropské unie, neměl by věřit nadpisům, nýbrž by se měl seznámit s obsahem daného souboru dokumentů. Tyto zprávy pojednávají, jak se zdá, o jednotném trhu, o obchodu a o přesunu pracovních míst z ekonomik s vyššími výdělky do ekonomik s nižšími výdělky. Jeden zpravodaj si však nenechal ujít příležitost, aby našel ještě další záminku pro další zvýšení imigrace – nikoliv ovšem v rámci EU, nýbrž zcela logicky ze zemí mimo EU. Zpráva poslance Correii de Campose hovoří o tom, že přísun vysoce kvalifikovaných pracovníků a sezónních pracovníků – kteří nebývají proslulí tím, že by zrovna oplývali kvalifikací – přinese evropskému hospodářství prospěch. Na lidi se tu nehledí jako na lidské osoby, nýbrž jako na mobilní faktory produkce. Odvedeme-li z rozvojových zemí

33

34

CS


kvalifikované pracovníky, připravíme tím chudé země o lidi, které si nemohou dovolit ztratit. Navíc přivedeme-li do Evropy lidi z rozvojových zemí, přineseme si s nimi kus jejich světa. Nové Evropany z nich nelze udělat špetkou kulturní indoktrinace. Lidé nejsou pouhými otisky jednotlivých kultur, jednotlivé kultury nesou pečeť lidí, kteří je vytvořili. Lara Comi (PPE). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, souhlasím s hlavními směry, které Evropská komise formulovala v tomto důležitém sdělení, jež vypracovala jako odpověď na zprávu profesora Montiho z loňského května. Správa a partnerství jsou dvěma nezbytnými aspekty oživování trhu. Skutečně, má-li trh fungovat stále efektivněji a stát se konkurenceschopnějším, potřebuje silné politické vedení na vysoké úrovni. Toho se dosáhne rovněž větší demokratizací celého evropského systému. Postoje, rozhodnutí a akty, které přijímáme, musí být výsledkem velmi koordinované spolupráce mezi jednotlivými evropskými orgány. Navíc úloha Parlamentu při vypracovávání právních předpisů o jednotném trhu může být ještě posílena. V tomto směru má velkou zásluhu Lisabonská smlouva: stanovila nová pravidla, která Parlamentu zajišťují větší pravomoci, ale to samo o sobě nestačí. Mám na mysli zejména ty oblasti, k nimž Parlament zaujal jasný a důrazný postoj, jenž se však liší od postoje Rady a vlád členských států. Catherine Stihler (S&D). – Pane předsedající, tato debata je nezbytná, protože zefektivněním fungování jednotného trhu získáme potenciál pro vytvoření hospodářského růstu, což s sebou v zásadě ponese tvorbu pracovních míst. Potěšilo mne, že jsme dosáhli kompromisu v otázce sociální doložky. Rovnováha mezi trhem a sociálními hodnotami je životně důležitá; opuštění této zásady by mělo velice negativní dopady. Pokud jde o digitální agendu, ačkoliv mnohé členské státy v této oblasti dělají pokrok, nemálo jiných ji bohužel považuje za podružnou. Neplní-li členské státy tuto agendu, škodí tím konkurenceschopnosti celé EU. Jaké páky můžeme použít, abychom zajistili, že žádný občan EU bez ohledu na to, kde žije, nebude vyloučen z této digitální revoluce, která nás obklopuje? Konečně, pokud jde o veřejné zakázky, vítám návrhy předložené Komisí. Jak ale zajistíme, aby inovativní veřejné zakázky byly stěžejním prvkem naší agendy? Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Pane předsedající, myšlenka, že Evropané musí zvyšovat zaměstnanost, vytvářet více pracovních míst je pro nás základní. Je třeba si především uvědomit, že v samotném centru této iniciativy musí být občan, ať již z hlediska práv spotřebitelů nebo v rovině komunikačních strategií, autorských práv či zlepšení prostředí pro přeshraniční podnikání malých a středních podniků, jež jsou páteří každé ekonomiky. Musíme urychlit proces uznávání odborných kvalifikací s cílem zvýšit mobilitu a dosáhnout toho, aby se to zohledňovalo v kolektivních smlouvách. Za klíčovou věc považuji také zavedení stejných právních předpisů ve všech členských státech, přiměřenou sociální ochranu – opakuji sociální ochranu – a boj proti sociálnímu vyloučení. Pane předsedající, na závěr bych chtěl říci, že začlenění těchto prvků do evropského rámce kvalifikací občanům přinese skutečný užitek a také účinný mechanismus mobility pracovních sil.

06-04-2011

06-04-2011

CS


María Irigoyen Pérez (S&D). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, děkuji vám za váš projev. Souhlasím s vámi, že musíme naslouchat občanům a obnovit jejich víru v evropský projekt. Dnešek by proto mohl být pro Evropu a evropskou sociální integraci velkým dnem. A to proto, že přijetím těchto zpráv nečiníme jen krok k oživení jednotného trhu, jenž je klíčovým prvkem pro boj se současnou hospodářskou krizí, ale také vycházíme vstříc požadavkům občanů, kteří chtějí více Evropy a posílení sociálních práv. Evropa musí reagovat na nové globální výzvy, přeměnit evropské hospodářství ve vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství a podnítit znatelný růst, jenž přinese více pracovních míst, která budou lepší. Aby však v centru naší pozornosti a naší prioritou byli občané, měl by tento cíl najít oporu v tom, že do všech právních předpisů týkajících se jednotného trhu bude zahrnuta sociální doložka, čímž posílíme jejich sociální práva. Na závěr bych chtěla Komisi požádat, aby tyto návrhy předložila co nejdříve. Seán Kelly (PPE). – (GA) Pane předsedající, jednotný trh byl bezesporu velmi důležitým činitelem pokroku, kterého členské státy dosáhly v hospodářské oblasti. V budoucnu bude jeho význam ještě větší, a to zejména pro země, jako je ta moje, které se snaží dostat z hospodářského poklesu. Jednotný trh podle mého názoru vyžaduje dvě věci: jednak větší informovanost o jeho potenciálu mezi občany a zejména malými a středními podniky, jednak je zapotřebí, abychom odstranili bariéry, které brání jeho rozvoji. Za prvé, pro rozvoj elektronického obchodu je naprostou nezbytností velice rychlé širokopásmové připojení. Za druhé, pro jednotný evropský trh s energiemi je zcela nezbytné, aby byla vytvořena celoevropská rozvodná síť, což je dlouhodobý projekt. Za třetí, v oblasti inovací bude třeba postupem posílené spolupráce zavést evropský patent, jak tu zmínila paní Győriová, a také budeme potřebovat špičková vědecká pracoviště na univerzitách, jež budou nezávisle hodnocena. Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, v praxi se ukázalo, že mezi hospodářskou soutěží a ochranou práv pracujících nebyla nalezena rovnováha. To, co se dnes ve jménu liberalizace jednotného trhu děje, je nárůst privatizace, nárůst nezaměstnanosti, kterou tato liberalizace způsobila, rozšiřování nejisté práce a mnohdy horší služby spotřebitelům. V mnoha zemích, včetně mé vlasti, Portugalska, se po liberalizaci dopravy, poštovních služeb a komunikací zhoršila kvalita služeb, klesl počet zaměstnanců a přibyla nejistá pracovní místa. Proto trváme na tom, že je důležité ve všech těchto procesech hájit sociální doložku. Hlavní problém spočívá v tom, že ani vlády, ani sama Komise ani Rada, jak jasně ukazuj jednání Rady ze dne 25. března, to nedělají. Olga Sehnalová (S&D). – (CS) Pane předsedající, jsem přesvědčena o tom, že klíčovými slovy pro úspěšný jednotný vnitřní trh jsou informovanost a důvěra občanů. To ovšem předpokládá mimo jiné komunikaci, která bude občanům přístupná a pochopitelná. Chtěla bych opět apelovat na Komisi, aby se skutečně zamyslela nad způsobem, jakým občanům vysvětluje své záměry. Přitom i samotná veřejná konzultace dokumentu o jednotném vnitřním trhu ukázala, co si lidé žádají a kde vidí největší slabiny evropské integrace. Jako hlavní prioritu označila většina lidí návrh číslo 48, kterým se Komise zavazuje, že posílí konzultace a dialog s občanskou společností. Zvláštní pozornost pak bude věnovat zohlednění názorů spotřebitelů v připravované legislativě. Věřím, že výsledky veřejných konzultací budou brány v potaz i v tomto případě.

35

36

CS


Chtěla bych na závěr poděkovat a poblahopřát všem zpravodajům a vám pane komisaři přeji hodně sil do další práce. Anna Maria Corazza Bildt (PPE). – Pane předsedající, je na čase opět postavit do centra evropské agendy reálnou ekonomiku a obnovit důvěru občanů v náš společný trh. Oživení jednotného trhu je pro Evropu historickou příležitostí vrátit se k podnikání. Chopme se jí. Nejlepším způsobem, jak usilovat o sociální Evropu, je vytvářet pracovní místa, a to je to, oč jde v Aktu o jednotném trhu. Proto jsem nezůstala stranou úsilí zabránit otupení ostří tohoto důležitého aktu, posílit evropskou konkurenceschopnost na globálním trhu a vytvořit pracovní místa. Vzdorovala jsem pokusům zavádět zbytečnou regulaci a další byrokracii nebo témata jako sociální doložka. Podpořila jsem konsensus, jehož bylo dosaženo, aby Komise získala širší mandát k dalšímu postupu. Nyní je na čase přejít k činům. Všechny evropské orgány, zúčastněné strany a Rada by měly přijmout svoji sdílenou odpovědnost za to, aby pokročila realizace věcí, jako jsou balíček opatření týkajících se zboží, směrnice o službách a iniciativa Small Business Act, a aby byla posílena důvěra v elektronický obchod. V neposlední řadě doufám, že maloobchodní trh, jenž je pilířem evropské ekonomiky, bude také důležitou prioritou politické agendy. Sylvana Rapti (S&D). – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, uvědomujete si, že máte v rukou budoucnost Evropy? Myslím, že dnešní rozprava je velmi důležitá pro budoucnost Evropské unie, budoucnost evropských občanů a budoucnost eura. Je velmi těžké, aby občané 27 členských států unesli a chápali úsporná opatření, která jsou jim ukládána, pokud nechápou hodnotu a důležitost vnitřního trhu. Domnívám se proto, že dnešní diskuse rozhodne o tom, zda se 20. výročí jednotného trhu příští rok ponese ve slavnostním nebo vzpomínkovém duchu. Jsem přesvědčena, že občané, podniky a správa jsou jakýmsi trojúhelníkem. Tento trojúhelník musí být rovnoramenným trojúhelníkem. V současné etapě je strana představující občany velice krátká. To může napravit pouze horizontální sociální doložka, a proto jsme na ní trvali a proto se snažíme najít kompromis. Tím se dostávám k závěru. Jacques Delors prohlásil, že vnitřní trh si nikdo nemůže zamilovat. Měli bychom ho učinit přitažlivým. Michel Barnier, člen Komise. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem vám všem vděčný za vaše kvalitní příspěvky, ve kterých zaznělo široké spektrum názorů. Velmi pozorně jsem naslouchal všemu, co jste chtěli říci, a vnímal jsem jistou opatrnost, ale i to, že nás v zásadě – toho jsem si plně vědom a potřebujeme to – chcete povzbudit a podporujete náš přístup. Rád bych ještě jednou poděkoval vašim třem zpravodajům, paní poslankyni Kalnietové a pánům poslancům Buşoiovi a Correiovi de Camposovi, a chtěl bych dát za pravdu panu poslanci Kožušníkovi, jenž vyzdvihnul ústřední roli Malcolma Harboura v této debatě, protože nebylo předem jisté, že 11 výborů – při této příležitosti bych rád poděkoval navrhovatelům stanoviska, kteří zde hovořili – bude schopno společně pracovat. Tento holistický nebo globální přístup doporučovali pan poslanec Grech a pan profesor Monti, ale souběžně s tím, dámy a pánové, na stejné věci pod vedením pana předsedy Barrosa pracovala Komise. Spolu s dalšími 12 komisaři a komisařkami jsme připravovali těchto

06-04-2011

06-04-2011

CS


50 návrhů a konečně příští týden vybereme 12 nástrojů pro modernizaci jednotného trhu a 12 reprezentativních návrhů těchto nástrojů. Před chvílí tu pan poslanec Zwiefka připomněl, že v době zakladatelů se jevil jednotný trh jako utopie. Vzpomínám si na slova, jež pronesl jeden z těchto zakladatelů, Jean Monnet, když byly v roce 1950 vytvořením společného trhu s uhlím a ocelí učiněny první kroky na cestě k jednotnému trhu. Řekl: „Nejsem pesimista ani optimista, jsem pouze cílevědomý.“ Jsem přesvědčen, dámy a pánové – a zde opakuji, co jsem již řekl –, že nasloucháte-li dnes pozorně občanům, jejich strachu a obavám, vidíte-li, na kolik z nich dopadají následky krize, vidíte-li, že pracovních míst je nedostatek a hospodářství neroste, je vám jasné, že je na čase opět ukázat cílevědomost, zejména v oblastech hospodářství a růstu. Tuto evropskou cílevědomost tu navíc dnes zmínila paní poslankyně Thunová. Domnívám se, že je velmi důležité, že díky velice konstruktivní práci, kterou společně udělaly jednotlivé výbory a skupiny, budete moci tuto cílevědomost za krátko projevit v hlasování, aspoň doufám, že ji projevíte, a Rada a také Komise ji budou muset vzít v potaz. Tato podpůrná práce, kterou jste společně udělali, mne každopádně utvrzuje v mém odhodlání. Ujistil mě v něm úspěch veřejné konzultace o Aktu o jednotném trhu, která probíhala čtyři měsíce, neboť jsme obdrželi, jak si vybavuji, 850 příspěvků, a také signály ze strany Rady, že podporuje náš přístup. Takto Komise vybere návrhy, k nimž se zavázala do 12 měsíců předložit texty, a doufám, že Rada, Parlament a Komise budou moci tyto texty v roce 2011 a 2012 uvést do života. Dámy a pánové, jak víte, Komise prostřednictvím vašich právních předpisů zavádí velké množství nařízení. Nařízení, která v současnosti připravuji v souvislosti s ponaučeními z finanční krize, reagují na určité jevy nebo jim mají zabránit. Pokud jde o Akt o jednotném trhu, zde máme ambici vytvořit proaktivní a dynamická nařízení a z vnitřního trhu učinit, jak doporučovali pan poslanec Juvin a paní poslankyně Auconie, prostor, jenž místo omezení, jak to vnímají malé a střední podniky a občané, bude přinášet převážně možnosti. Občané jsou spotřebiteli. Budeme se snažit zajistit bezpečnost všech výrobků, které konzumují, a odstranit všechny diskriminační překážky. Občané jsou pracovníky. Budeme usilovat o to, aby byly uznávány odborné kvalifikace a respektována sociální práva občanů pracujících v jiné zemi. To doporučovaly paní poslankyně Jaakonsaariová a Gebhardtová. Občané využívají veřejné služby. Starost o tuto oblast zde vyjádřili mnozí z vás, zejména pan poslanec Triantaphyllides. Paní poslankyni Castexové, která tu před chvílí hovořila, navíc doporučuji, aby se pozorně seznámila – což nepochybně již udělala – s návrhem revize balíčku Monti-Kroes, jejž předložil kolega komisař Almunia. Podle mého názoru tato revize obsahuje nové a otevřené odpovědi týkající se kvality veřejných služeb a přístupu k nim. Dále jsou občané střadateli a příjemci půjček, takže jsem v hrubých obrysech představil ustanovení týkající se sjednoceného trhu s hypotékami. Kromě občanů tu jsou také podniky, které vytvářejí pracovní místa. Pan poslanec Creutzmann, před chvílí pan poslanec Karas a paní poslankyně Corazzová Bildtová hovořili o tom, že je zapotřebí zvýšit konkurenceschopnost, zejména pokud jde o malé a střední podniky. Musíme se snažit vytvořit příznivější účetní a daňové podmínky, usilovat o pokrok v oblasti inovací, patentů a autorského práva, o tom hovořil pan poslanec Manders, o přístup k investicím a také, jak se domnívám, o partnerství veřejného a soukromého sektoru. Rád bych poděkoval paní Vergnaudové za podporu, kterou projevila našim záměrům v oblasti koncesí.

37

38

CS


Musíme zlepšit správu vnitřního trhu. Pan poslanec Schwab tu řekl velmi důležitá slova o tom, že je třeba překonat roztříštěnost. Tím jsem se zabýval s kolegy v Komisi. Tento požadavek se týká hodnocení jednotlivých směrnic. V současnosti, jak víte, provádím hodnocení provádění směrnice o službách, již tu zmiňovali paní poslankyně Handzliková a Roithová, zaměřené na jednotlivé země a služby a tato roztříštěnost jasně vychází najevo. Někdy se u konkrétních pracovníků, inženýrů nebo architektů stává, že spolu kolidují směrnice o službách, směrnice o odborných kvalifikacích a směrnice o elektronickém obchodě. Chci se s panem poslancem Schwabem zabývat řešením této roztříštěnosti. Pánové poslanci Løkkegard a Grech se také dotkli otázky komunikace. Abyste mohli komunikovat, musíte nejprve něco udělat. Když to uděláte, je zapotřebí to občanům vysvětlit tak, aby pochopili, co jste vlastně udělali. Proto v celém systému vnitřního trhu připisuji velký význam nástrojům, které Evropu přibližují občanům: systému Solvit, jenž začíná dobře fungovat, systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), jednotným kontaktním místům, internetové stránce „Vaše Evropa“ a fóru, které zmiňoval pan poslanec Grech, jež má zlepšit dialog mezi všemi zainteresovanými subjekty a občanskou společností. Na závěr bych chtěl, pane předsedající, všem připomenout některé z myšlenek, kterými jsem se řídil ve všem, co jsem dělal v rámci výkonu svého mandátu, jenž mi byl s vaší podporou svěřen. Když už hovoříme o hospodářství a zaměstnanosti, dovolte mi začít nejdůležitější myšlenkou. Dámy a pánové, svět na nás nepočká. V některých oblastech postupuje vpřed mnohem rychleji než my. Nesmíme nečinně přihlížet tomu, jak se naše budoucnost vyvine. My, Evropané, musíme být hybnou silou této budoucnosti. Navíc hlavním motivem, hybnou silou, která nás pohání, abychom byli strůjci vlastní budoucnosti, je jednotný trh. Před několika dny jsem byl v Číně. Neberou nás tam na lehkou váhu, protože představujeme trh s 500 miliony spotřebitelů a občanů. Pokračujme v úsilí o spojení našich zdrojů a upevněme naše těžiště – jednotný trh. Jednotný trh je základním kamenem, základnou našeho hospodářství. Pokud bude efektivně fungovat, pak bude fungovat lépe všechno, co se o něj bude opírat, ať již půjde o soukromé iniciativy pro podniky nebo o místní, celostátní a evropské veřejné a soukromé iniciativy. Proč se například snažíme oživit otázku patentů, která byla posledních 30 let na mrtvém bodě? Důvodem je, že kvůli tomu, že nemáme evropský patent nebo že naše patenty jsou desetkrát dražší než americké patenty, ochably, citelně ochably všechny veřejné a soukromé iniciativy v oblasti inovací a tvořivosti. Proto musí základna efektivně fungovat. To je podstata věci, a jakmile tomu tak bude, budeme moci efektivněji na těchto základech vybudovat velké množství iniciativ. Mojí druhou hlavní myšlenkou je, že je na čase snažit se aktivně obnovit růst. Zde bych chtěl vyjádřit souhlas s paní poslankyní Turunenovou, která požadovala, aby tento růst měl jinou podobu. Růst, který vzejde z této krize, a v tom má paní poslankyně Turunenová pravdu, se musí lišit od dřívějšího růstu, musí více respektovat přírodní zdroje, přírodní prostředí, jež nejsou ani zadarmo ani nevyčerpatelné, a tyto cíle musíme začlenit do nového kodexu nebo nových předpisů pro veřejné zakázky a pro daně, jež musí plnit určitou roli při zekologičťování růstu. Má třetí myšlenka, dámy a pánové, je ta, že bez inovací nebo sociální soudržnosti nemůže být hospodářství udržitelné. To je onen pružný kompromis, jejž zmiňoval pan poslanec

06-04-2011

06-04-2011

CS


Canfin a doporučoval profesor Monti, což platí i pro oblast daní. Této otázky se dotkli pan poslanec Canfin a pan poslanec Cofferati a paní poslankyně Toiová tu zmínila další téma, které bude figurovat v návrzích k Aktu o jednotném trhu, totiž rozvoj sektoru, jemuž věřím: sociálního podnikání. Moje čtvrtá myšlenka, a to jsem zde již řekl, je ta, že pokud máme vyhrát v boji o konkurenceschopnost, pak je důležitá úloha všech našich regionů, bez ohledu na to, jak jsou slabé nebo jak daleko leží od Bruselu. Každý podnik může vyhrát svůj závod, a to i ten nejmenší, a musíme jim všem pomoci, aby to dokázaly. Konečně všichni občané, i ti nejslabší, ti, kteří jsou někdy vyloučeni kvůli svým handicapům, mohou vyhrát svůj závod o konkurenceschopnost, pokud je povzbudíme a poskytneme jim podporu. Má pátá myšlenka je ta, že pokud jde o to, co se děje ve zbytku světa, musí být naší ambicí, a za tím si stojím, být aktivními silami a nikoliv diváky. Kromě toho se nesmíme spokojit s tím, aby Evropa byla kontinentem, na němž se pouze spotřebovává. Evropa musí i nadále být kontinentem, na němž se vyrábí, nejen místem služeb, ale také prostorem, v němž uchováváme výrobní základnu, což je také cílem řady návrhů, které připravíme pro oblast dlouhodobých investic. Vážení poslanci, nastínil jsem vám, jakou dvojí ambici jsem měl, když jsem se stal komisařem. Tato ambice se nezměnila a až do konce svého mandátu zůstanu stejný. Chystáme se přimět finanční trhy, jež potřebujeme, aby opět sloužily reálné ekonomice, a nikoliv, aby tomu bylo naopak jako posledních 15 let. Úkolem podniků není pracovat pro trhy, nýbrž úkolem regulovaných finančních trhů, jež jsou lépe spravovány a kontrolovány, je sloužit reálné ekonomice. Naším cílem je vrátit reálnou ekonomiku, totiž jednotný trh, zpět do služby růstu a lidského pokroku. Příští týden si přečtěte návrh Aktu o jednotném trhu – asi nebude dokonalý a nepochybně jej bude možné zlepšit –, který Evropská komise předloží a do nějž se promítnou vaše diskuse a odrazí se v něm také dvojí ambice: ambice přivést trh zpět do služby hospodářství a přivést hospodářství zpět do služby růstu a lidského pokroku. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – (HU) Pane předsedající, chtěla bych poděkovat všem, kdo se dnes zapojili do této rozpravy. Pro mě byla tato diskuse velice důležitá, a to za dvou hledisek. Na jedné straně jste potvrdili přesvědčení maďarského předsednictví, že vnitřní trh hraje velmi důležitou úlohu při podněcování dlouho očekávaného hospodářského růstu v Evropské unii a při zajišťování toho, abychom konečně vytvářeli pracovní místa. Druhým velkým přínosem této rozpravy bylo, že zde zaznělo velmi mnoho myšlenek a námětů, které budeme moci také zahrnout do práce Rady. Komise již dokončila velkou část tohoto úkolu. Nicméně má samozřejmě ještě před sebou také mnoho práce. Rada chce následně při přijímání konkrétních právních předpisů velmi úzce spolupracovat s touto sněmovnou. Děkujeme proto všem těm, kdo dosud byli nápomocni tomuto procesu, ať jako zpravodajové nebo členové Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, a do budoucna rovněž počítáme s jejich zapojením. Jak už jsme mnohokrát prohlásili, maďarské předsednictví podporuje cíl silné Evropy. Je to také jeho heslem. A co je důležitější, stále říkáme, že máme na mysli silnou Evropu, která klade občany, lidi, do centra svých politik, a to nesmíme ztrácet ze zřetele ani při uvažování o jednotném trhu. Chtěla bych se jednotlivě věnovat tématům, o kterých se v rozpravě nejvíce diskutovalo. Prvním z těchto témat je situace malých a středních podniků. Ty jsou vskutku nejdůležitějšími hráči na vnitřním trhu, a proto hodláme udělat vše pro to, aby jim byla

39

40

CS


věnována pozornost. To mimo jiné znamená usnadnit jim přístup k finančním prostředkům, snížit jejich administrativní zátěž a zajistit zjednodušený přístup k veřejným zakázkám. Za velmi důležitou věc považujeme revizi iniciativy Small Business Act, jež bude na pořadu jednání květnového zasedání Rady pro konkurenceschopnost. Máme také v úmyslu přijmout v této záležitosti závěry. Dalším takovým tématem je digitální agenda. V dnešní rozpravě se o ní také velmi hovořilo. Všichni víme, že v této oblasti se nachází obrovský nevyužitý potenciál. Musíme zlepšit všechny možnosti a podmínky bezpapírové administrativy a obchodních transakcí. Tomuto účelu slouží iniciativy v oblasti elektronického obchodu a elektronické správy, ale domnívám se, že také směrnice o právech spotřebitelů má ze širšího hlediska za cíl podpořit přeshraniční transakce založené na jednotném souboru evropských pravidel. V této souvislosti bych také mohla zmínit provádění směrnice o službách, jež se dotýká značné části vnitřního trhu. Jejím velmi důležitým prvkem je zjednodušená elektronická správa. Třetím bodem, kterého bych se chtěla dotknout, je, že dokončení vnitřního trhu je podle mého názoru nemyslitelné bez vybudování a dokončení energetické a dopravní infrastruktury. Během prvních tří měsíců se maďarské předsednictví speciálně věnovalo realizaci jednotného trhu s energií. V rozpravě několik poslanců nadneslo otázku dluhopisů pro infrastrukturu. Se zájmem očekáváme výsledek veřejné konzultace v této věci. Také ochrana práv duševního vlastnictví je otázkou, jíž jsme doposud věnovali značnou pozornost. V úvodním projevu jsem hovořila také o evropském patentovém systému a doufám, že nyní po zahájení posílené spolupráce mu budeme moci společně dát obsah a že na květnovém zasedání Rady pro konkurenceschopnost budeme schopni dosáhnout co největšího pokroku, pokud jde o prováděcí pravidla. Navíc doufám, že tu dokonce bude určitá možnost dosáhnout dohody. Jako poslednímu tématu bych se chtěla věnovat sociálním aspektům. Na ně se v dnešní rozpravě soustředil největší zájem a toto téma vyvolalo zde ve sněmovně také nejvíce emocí. Domnívám se, že v Komisi se o této otázce diskutovalo stejně živě jako zde v Parlamentu a jsem si jista, že tomu tak bude i v Radě. Jak jsem prve řekla, potřebujeme silnou Evropu, jejímž hlavním zájmem budou lidé. Myslím, že z přístupu maďarského předsednictví k této otázce je to naprosto zřejmé, avšak můžeme o to usilovat pouze vyváženě a s přihlédnutím ke všem aspektům. To znamená, že pokud postavíme do středu našeho zájmu lidi, pak nejdůležitějším úkolem je tvorba pracovních míst, protože budeme-li moci zajistit, aby každý, kdo chce pracovat, měl práci, jsem přesvědčena, že nic většího již občanům nabídnout nemůžeme. Dalším problémem je, jak všichni dobře víme, že evropský sociální model, evropské sociálně tržní hospodářství je vystaveno zkoušce. Je v našem společném zájmu, abychom ho chránili. Je pravdou, že neexistuje jednotný model, který by byl ve všech 27 členských státech stejný, protože všichni ho v praxi jinak realizujeme. Musíme ovšem být také realisty. Tento model je vystaven zkoušce: konkurenceschopnost EU, konkurenceschopnost jednotlivých členských států je závislá na tom, zdali dokážeme tento sociální model přizpůsobit výzvám 21. století. Proto ho nesmíme považovat za nedotknutelný, nýbrž ho musíme společnými silami chránit a zároveň přizpůsobovat výzvám 21. století. Konečně, velmi často tu byla zmiňována mobilita. Jsem přesvědčena, že to je oblast, kde bychom mohli nejrychleji a nejsnáze dosáhnout pokroku, a každopádně bychom k tomu chtěli přijmout závěry na květnovém zasedání Rady pro konkurenceschopnost.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Poslední bod: Úmyslem maďarského předsednictví je zajistit co nejlepší informovanost o jednotném trhu a jsme připraveni přijmout závazky na nejvyšší úrovni. V této věci spoléháme na jednotlivé členy a předsedu Komise a také na jednotlivé poslance a předsedu Evropského parlamentu. Sandra Kalniete, zpravodajka. – (LV) Pane předsedající, na závěr této velice plodné debaty bych ráda vyzdvihla, že tato diskuse ukázala, že my, poslanci Evropského parlamentu přijímáme svoji zodpovědnost vůči evropským občanům za oživení hospodářství a tvorbu nových pracovních míst. Konsolidace jednotného trhu je pro oživení hospodářství stejně důležitá jako obě další iniciativy: posílení správy ekonomických záležitostí a strategie Evropa 2020. Je třeba, aby se jednotný trh dostal politicky více do popředí. Je zapotřebí, aby si politikové i celá společnost uvědomovali jeho význam, proto při oživování jednotného trhu představuje komunikace velmi důležitý prvek: komunikace s podniky, komunikace s Evropany a také komunikace mezi našimi třemi orgány. Jsem potěšena tím, že v úsilí o oživení, sjednocení a posílení evropského trhu jsme jednotní. António Fernando Correia De Campos , zpravodaj. – (PT) Pane předsedající, nejprve bych chtěl všem poděkovat za to, že tato rozprava byla velice přínosná. Neměl jsem již čas přečíst poslední část svého projevu, která v zásadě byla poděkováním panu komisaři Barnierovi. Nevím, jak lépe bych mu mohl poděkovat, než tím, že připomenu první větu jeho projevu. Řekl v ní, že je na čase, aby Evropa byla ambicióznější a nepřinášela lidem jen špatné zprávy. Naprosto s vámi souhlasím, pane komisaři, a chtěl bych vám říci, že Parlament v tomto ohledu udělal svůj úkol včas a je připraven přinášet lidem dobré zprávy. Cristian Silviu Buşoi, zpravodaj. – Pane předsedající, rád bych všem poděkoval za příspěvky do diskuse a za přínosné poznámky. Chtěl bych také poblahopřát svým kolegům, paní poslankyni Kalnietové a panu poslanci Correiovi De Camposovi, k tomu, že udělali dobrou práci. Projednáváme nyní tři zprávy, které jsou výsledkem několikaměsíční tvrdé práce. Navzdory potížím, na něž jsme naráželi, mám z výsledků, kterých jsme dosáhli, radost. Rozpoznali jsme skutečné výzvy a našli řadu schůdných řešení. Z toho je rovněž patrná vážnost, s níž se Evropský parlament angažuje v prohlubování a posilování jednotného trhu. Jsem pevně přesvědčen, že tyto tři zprávy budou užitečným doplňkem rozsáhlých veřejných konzultací zorganizovaných Komisí, které přinesly téměř 750 odpovědí. Vítám zájem, který o Akt o jednotném trhu projevily podniky, fyzické osoby, nevládní organizace a veřejné orgány, protože je velmi důležité, aby existoval široký konsensus o opatřeních, kterými chceme přizpůsobit jednotný trh očekáváním občanů a podniků. Jsem potěšen tím, že Komise je opravdu aktivní a že některé iniciativy se již realizují. Nepochybuji o tom, že Komise náležitě zohlední stanoviska Evropského parlamentu, protože nejdůležitější otázkou nakonec je, zda můžeme svými opatřeními a úsilím dosáhnout podstatné změny. Odpovídám na ni, ano, můžeme, ale musíme být odvážní, nikoliv nesmělí. Musíme začít jednat okamžitě a ne až za několik let. Musíme se snažit postupovat společně, nejednat na vlastní pěst a nedělat izolované kroky. Je nejvyšší čas jednat. Nicole Sinclaire (NI). – Pane předsedající, kolega de Jong v průběhu této rozpravy řekl, že mé poznámky o kolegovi Harbourovi, které jsem pronesla v rámci své otázky, jsou nepatřičné. Nemyslím si, že by bylo nepatřičné ptát se na to, čeho určitý poslanec Parlamentu svým vlivem v tomto orgánu dosáhl.

41

42

CS


Mohu vás ve vší slušnosti požádat o chvíli klidu, abych mohla říci pár slov? Není správné, že je v tomto Parlamentu možné kritizovat člověka za to, že zde položí otázku. Na svoji otázku jsem nedostala odpověď, i když by měla být zodpovězena. Kolega místo toho hovořil o pracovních místech v regionu West Midlands. Mám mu tedy připomenout, jak EU dotacemi zlikvidovala pracovní místa v továrně v Rytonu u Coventry? Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování: dne 6. dubna 2011. Hlasování o prohlášení Komise o veřejných zakázkách se bude konat na příštím dílčím zasedání. Písemná prohlášení (článek 149) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Tento návrh spojuje několik směrnic, což znamená zjednodušení právních předpisů. Činí je totiž jasnějšími a podnikům a spotřebitelům usnadňuje jejich pochopení a přijetí. Jsem přesvědčen, že tímto způsobem přineseme vnitřnímu trhu nový impuls, a doufám, že také regionům, které jsou kvůli své velikosti, odlehlé poloze a ekonomické závislosti na několika málo produktech ekonomicky slabší, jako například nejvzdálenější regiony. Obecně je třeba určitými opatřeními řešit pokles poptávky, k němuž došlo v důsledku přeshraničních nákupů, a je důležité zajistit, aby tyto právní přepisy byly přínosné pro regiony, jako jsou například Azory. Izolovanější oblasti mají větší zájem na vývozu mnohých svých produktů. Jejich podniky by měly mít přístup k jasným právním předpisům a jejich spotřebitelé k širší nabídce zboží za příznivější ceny. Po harmonizaci právních předpisů v oblastech, jako jsou požadavky na informace poskytované před uzavřením smlouvy, kterou tento nový návrh zavádí, spočívá jedna z možností, jak ještě zvýšit míru důvěry k produktům z nejvzdálenějších regionů, a tím přispět k jejich větší dostupnosti a obrátkovosti na vnitřním trhu, v tom, že se zavedou konkrétní opatření k zajištění certifikace kvality, což zlepší vnímání těchto produktů ze strany spotřebitelů. Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Hospodářská a finanční krize, kterou dosud procházíme, nám ukázala, že pokud upustíme od hlavního úkolu hospodářství, jímž je zajistit občanům dobré životní podmínky, hrozí, že způsobíme kolaps celé společnosti. To se týká také jednotného trhu. Nesmíme zapomínat, že jeho úlohou je v zájmu zajištění dobrých životních podmínek umožnit, aby všichni občané v celé Evropské unii požívali rovná hospodářská a sociální práva. Jednotný trh je třeba prohloubit a zaměřit opět na občany a jejich práva. Jsem přesvědčen, že je důležité, abychom v této krizové době v maximální možné míře využili něco, co již Evropa má a co je ještě drahocennější, totiž lidský kapitál. Klíčem k hospodářskému oživení EU a rozvoji jednotného trhu je mobilita pracovníků. Tuto mobilitu musíme podpořit, a první krok, který je vhodné udělat, je odstranit překážky bránící volnému pohybu pracovních sil uvnitř EU. Omezení platící pro pracovníky z nových členských států brání zdravému rozvoji jednotného trhu a je třeba je okamžitě zrušit. Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) V zájmu oživení jednotného trhu je třeba, aby evropské politiky byly uskutečňovány v prostředí vstřícném k podnikání, jehož cílem je podpořit inovace, růst a strategickou změnu skladby evropského hospodářství. Evropa potřebuje silné politické vedení, které stanoví a realizuje takto významné hospodářské priority. Předností nové evropské strategie, která se nechala inspirovat doporučeními Montiho zprávy, je, že vyjmenovává konkrétní opatření k obnovení produktivity a míry

06-04-2011

06-04-2011

CS


zaměstnanosti, která nám umožní dostat se z této hospodářské krize. Z 50 návrhů, které Komise předložila, bych chtěla poukázat zejména na kroky zaměřené na zvýšení konkurenceschopnost malých a středních podniků, usnadnění přístupu k úvěrům a internacionalizaci, abychom se mohli chopit nových investičních příležitostí, jež nabízí globální trh. Chtěla bych vám při této příležitosti znovu připomenout, že malé a střední podniky jsou nejautentičtějšími zástupci evropského hospodářství a najdeme mezi nimi četné příklady velmi úspěšného podnikání, které bychom měli povzbuzovat a podporovat. Digitální agenda, boj proti padělání, posílení konkurenceschopnosti a zefektivnění systému zadávání veřejných zakázek jsou dalšími prioritami se širokou podporou, jejichž konkrétní ekonomické přínosy napomůžou monetární stabilitě a soudržnosti. Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. – (PL) Od doby, kdy profesor Mario Monti dokončil svoji zprávu, všichni opakují slova „Akt o jednotném trhu“. Dychtivě očekávám oněch 12 opatření, která Evropská komise vybere jako klíčová pro budoucnost jednotného trhu. Zároveň si však dokážu představit, čeho se budou týkat. Dnes bych se tedy nechtěla moc věnovat konkrétním tématům, jako jsou například evropský patent, autorské právo nebo veřejné zakázky, ale chtěla bych se soustředit na zásady, jimiž bychom se podle mého názoru měli řídit. Myslím, že do budoucí právní úpravy jednotného trhu se musí na jedné straně promítnout v průběhu let vypracovaná filozofie jednotného trhu, ale na druhé straně musí být přizpůsobena situaci 21. století. Jako příklad uvedu zásadu, kterou se Evropské společenství řídilo od svého vzniku – jedná se o obranu takzvaného paralelního obchodu neboli obchodu s legálními produkty uskutečňovanému mimo oficiální distribuční kanály, například když se v Německu prodávají televizory Grundig, které byly legálně zakoupeny ve Francii. Dnes se paralelní obchod velmi často uskutečňuje na různých webových stránkách na internetu. Toto právo je třeba bránit tím, že podpoříme rozvoj jednotného trhu na internetu a obecně rozvoj elektronického obchodu a zajistíme větší přístup ke kulturním statkům v legálních internetových obchodech. V této oblasti před sebou máme hodně práce, a to jak pokud jde o to usnadnit podnikům působení ve virtuálním světě, tak i co se týče zvýšení důvěry spotřebitelů v internetové transakce. Kinga Göncz (S&D), písemně. – (HU) Jednotný trh je hlavní hnací silou rozvoje Evropské unie a kromě toho, že zvyšuje konkurenceschopnost, vytváří také rámec pro sociální začleňování a tvorbu pracovních míst. Návrhy na prohloubení jednotného trhu, ať se již týkají odstranění administrativních překážek, na které narážejí malé podniky, nebo povzbuzení elektronického obchodu, musí sledovat prospěch občanů. Realizace této strategie nesmí být deformována předsudky vůči sociálním právům a nesmí narušit sociální výdobytky. Uplatňování práv zaměstnanců, nakupujících a spotřebitelů bez ohledu na hranice se zatím ještě staví do cesty příliš mnoho překážek. Provádění směrnice o volném pohybu má také mezery, a to navzdory tomu, že maximální zaměstnanost a co nejlepší řízení evropských pracovních sil jsou důležité pro zotavení z krize. Hladkému chodu vnitřního trhu napomáhají společná evropská opatření v boji proti korupci a organizované trestné činnosti a provádění Stockholmského programu, jehož cílem je vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Je zapotřebí učinit kroky k tomu, aby uvnitř EU bylo zajištěno uznávání odborných kvalifikací, přenositelnost nároku na důchod a přístup k základním bankovním službám. Další úkoly na nás čekají také při zajišťování volného pohybu služeb a respektu k právům vysílaných pracovníků. Liem Hoang Ngoc (S&D), písemně. – (FR) Vzhledem k tomu, o jak důležité téma se jedná, a vzhledem k tomu, že Parlament měl pro svou práci k dispozici jen přísně vyměřený čas,

43

44

CS


můžeme být s dosaženým výsledkem všichni spokojeni. Obecně souhlasím s prioritami, které vyzdvihly jednotlivé zprávy, zejména s uznáváním odborných kvalifikací, přenositelností nároku na důchod, racionalizací postupů pro zadávání veřejných zakázek, iniciativami pro malé a střední podniky a s tím, aby všichni občané měli zajištěn přístup k základním bankovním službám. Podle mého názoru by si nepochybně zasloužily vyzdvihnout jako priority další opatření, například otázka společných zdrojů, ale jsem si velmi dobře vědom toho, že vybírat mezi 50 návrhy bylo obtížné. Jsem také potěšen tím, že jsme dokázali nalézt kompromis stran sociální doložky spočívající v tom, že u všech právních předpisů týkajících se jednotného trhu bude nutné provést hodnocení jejich sociálního dopadu, a bude-li k tomu na základě výsledků důvod, bude do nich zahrnuta zmínka o politických a sociálních právech. Konečně dalším důvodem ke spokojenosti je to, že Parlament požaduje, aby byl zajištěn přístup ke kvalitním a cenově dostupným službám všeobecného hospodářského zájmu a sociálním službám obecného zájmu a vyzývá Komisi, aby v této oblasti předložila odvětvové legislativní iniciativy. Jan Kozłowski (PPE), písemně. – (PL) Nejprve bych rád poděkoval zpravodajům za to, kolik práce věnovali přípravě zpráv o jednotném trhu, a také bych jim rád poblahopřál ke konečným výsledkům. Jsem potěšen tím, že k 20. výročí vzniku jednotného trhu máme před sebou usnesení, jež Evropanům pomůže plně využít potenciál jednotného trhu. Jsem si jit, že bude-li uvedeno do života, posílí se tím konkurenceschopnost evropských trhů a přiblížíme se dosažení cílů vytyčených strategií Evropa 2020. Za důležitý faktor, jenž umožní dosáhnout toho, aby jednotný trh účinně fungoval, považuji sítě TEN–T. Jsem proto potěšen tím, že projednávané zprávy jim přiznávají zvláštní význam. Sítě TEN–T jsou velmi důležitými pilíři účinně fungujícího tržního hospodářství, protože vytvářejí podmínky pro spravedlivou hospodářskou soutěž v měřítku celé Evropské unie. V souvislosti s rozhodnutími o budoucí podobě sítí TEN–T, která nás čekají, bych chtěl poukázat na to, že je zapotřebí, aby země „staré 15“ byly lépe spojeny s novými členskými státy, a také na to, že větší soudržnost v oblasti vnitřní dopravy rozšířené Evropské unie je důležitým faktorem podílejícím se na konkurenceschopnosti EU. Alajos Mészáros (PPE), písemně. – (HU) Jednotný trh má pro budoucí růst hospodářství EU klíčový význam. Zvláštní pozornost je třeba věnovat malým a středním podnikům, protože tyto podniky mají z hlediska růstu a tvorby pracovních míst největší potenciál. Jednotný trh musí malým podnikům přinést výhody, protože právě tyto podniky poskytují nejvíce pracovních míst, ale současně čelí největším potížím při využívání možností, které jednotný trh nabízí. Financovat vývoj a inovace pro ně představuje problém. Stejně tak musíme věnovat pozornost místním podnikům ve znevýhodněných, řídce osídlených oblastech a v městských čtvrtích potýkajících se s obtížemi. Hospodářská politika je základním prostředkem, jenž EU umožní dosáhnout dynamického, efektivního a inovativního trhu a také konkurenceschopnosti na celosvětové úrovni. Je třeba, aby Evropská unie přijala důležitá opatření, která malým a středním podnikům zajistí lepší přístup k informacím, aby byly informovány o možnostech, jež jim jednotný trh nabízí, a o finančních opatřeních EU. Jsem také přesvědčen, že je důležité, aby do všech politik EU týkajících se jednotného trhu byly zahrnuty cíle strategie Evropa 2020 a prvky iniciativy Small Business Act. Tento krok má rozhodující význam pro překonání stávajících překážek na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – Jednotný trh pro Evropany by podle mého názoru měl být jednotným trhem také z hlediska kvality. Bohužel projednávaná zpráva se této otázce nijak nevěnuje. V Evropské unii občas bývají do různých zemí pod stejnou značkou dodávány výrobky s odlišným složením. Zdánlivě jde o výrobky stejné značky, ale liší se koncentrací a intenzitou. Objevily se informace o tom, že u stejného výrobku stejné značky existovaly čtyři různé jakosti podle cílové země. Výsledkem je, že výrobek, jenž se navenek tváří jako stejný produkt, má podle toho, kde jej koupíte, rozdílnou kvalitu. Protože se značkou je spojována určitá předpokládaná kvalita, mohla by tato praktika vést ke klamání spotřebitele. Podniky nesmí klamat spotřebitele ohledně předností značkového zboží. Pokud výrobci chtějí snížit kvalitu nabízeného zboží, měli by ho prodávat pod jinou značkou. Občané jsou přesvědčeni, že na základě zásady „značka má stálou kvalitu“ by kvalita značkového zboží měla být na všech trzích stejná. Protože moje voliče tato otázka velmi zajímá, chtěl bych, abych se o ní zde v této sněmovně hovořilo. Marianne Thyssen (PPE), písemně. – (NL) Jsem potěšena tím, že Evropský parlament pohotově zareagoval na obecně pochvalně přijímanou zprávu bývalého komisaře Montiho, v níž profesor Monti hájí myšlenku, aby byl dále rozvíjen a dokončen vnitřní trh jakožto „nutný předpoklad vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství“. Vždyť není sporu o tom, že Evropa byla finanční a hospodářskou krizí těžce zasažena. Další rozvoj vnitřního trhu, jenž je největším světovým trhem, bude v tomto ohledu jednou z našich nejdůležitějších výhod. Je zapotřebí, abychom pro naše malé a střední podniky, jež jsou páteří evropského hospodářství, udělali tato cílená opatření: zajistili pro ně dostatečný přístup na kapitálové trhy, usnadnili jim online obchodování a učinili první kroky ke společnému konsolidovanému základu daně z příjmů právnických osob. Zkrátka nepřijdou ani naši občané: přínosem pro ně bude například možnost studia v zahraničí, přísnější nároky na bezpečnost hraček, levnější poplatky za roaming. Jakožto tvůrci evropské politiky na to musíme klást stále důraz. Čelíme značným výzvám, a proto musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom připravili kompletní rámec vnitřního trhu s online službami. Těmito třemi zprávami Evropský parlament dává jasně najevo, že to s reformou vnitřního trhu myslí opravdu vážně. Nyní tedy důsledně provádějme tuto práci. Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Má-li Evropa překonat současnou těžkou situaci a obstát v konkurenci s rychle se rozvíjejícími ekonomikami, musí investovat do oblastí, které jí přinesou konkurenční výhodu. Společný trh je největší konkurenční výhodou Evropy a měl by být tedy odpovídajícím způsobem využit. Navíc následkem recese se členské státy EU hospodářsky více unifikují, čehož musíme využít a konsolidovat evropské hospodářství tak, aby bylo konkurenceschopnější na domácí i mezinárodní úrovni. Proto se musíme svými oficiálními dokumenty snažit podpořit ambicióznější prohloubení společného evropského trhu, zejména v oblasti služeb. Je třeba také náležitě uznat úlohu podniků při vytváření fungujícího jednotného trhu. PŘEDSEDAJÍCÍ: GIANNI PITTELLA Místopředseda 7. Žádost o zbavení poslanecké imunity: viz zápis ***

45

46

CS


Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, těchto pár chvil před hlasováním bych chtěla využít k tomu, abych Parlamentu, Radě a Evropské komisi připomněla, že před dvěma lety došlo v Aquile k zemětřesení, jež si vyžádalo 309 mrtvých a 1650 osob bylo zraněno. Když jsem zde nadnesla tuto záležitost, pošlu dnes všem poslancům Evropského parlamentu video, jež bylo v Aquile natočeno 13. ledna. Naléhavě žádám všechny kolegy, aby jej shlédli, protože občané Aquily čekají ze strany Evropy rozhodnou odpověď. Předsedající. – Děkuji vám, paní poslankyně Alfanová. Také jsem dnes během ranní rozpravy zmínil toto smutné výročí. Bylo naprosto správné, že jste to připomněla nyní, když je sněmovna plná poslanců. David-Maria Sassoli (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, minulou noc došlo ve Středozemním moři k další tragédii. Imigranti ze severní Afriky zahynuli cestou k italským břehům a do Evropy. Pohřešováno je 130 osob a nalezeno již bylo 20 mrtvých těl. Když hovoříme o přistěhovalectví, nesmíme nikdy zapomínat, že hovoříme o mužích, ženách a dětech, nikoliv o pouhých číslech. Nesmíme již déle otálet, Rada a vlády musí jednat. Občanská a demokratická Evropa musí projevit zármutek, a proto, pane předsedající, vás žádám, abyste sněmovnu vyzval k zachování jedné minuty ticha na památku obětí přistěhovalectví. (Potlesk) Předsedající. Děkuji vám, pane poslanče Sassoli. – Vaší žádosti samozřejmě vyhovím. Dříve než požádám sněmovnu o zachování minuty ticha na uctění památky těchto obětí, chtěl bych dát slovo panu poslanci Tavaresovi, jenž mne požádal, aby mohl hovořit o stejném tématu. Rui Tavares (GUE/NGL). – Pane předsedající, obdrželi jsme zprávu, že loď převážející uprchlíky z Libye se převrátila ve Středozemním moři. Víme o mrtvých tělech a o tom, že 150 osob je pohřešováno. Téměř před rokem Parlament schválil nástroj fungující na bázi spolurozhodování, jenž zajišťuje nouzový mechanismus pro přesídlení uprchlíků, kteří byli vystaveni ozbrojenému útoku nebo určité krizové situaci, jako v případě občanské války v Libyi. Tento nástroj již Radě leží rok na stole. Minulý měsíc jsme se na Radu obrátili s otázkou k ústnímu zodpovězení, v níž jsme uvedli, že zde jsou v sázce životy lidí a jedná se o důležitou věc. Nyní bohužel se to potvrdilo. Předsedající. – Na základě žádosti pana poslance Sassoliho, s níž, jak se domnívám, všichni souhlasí, nyní zachováme minutu ticha na památku těch, kdo minulou noc zahynuli. (Sněmovna povstala a zachovala minutu ticha) Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedající, dopřejte mi 20 sekund, abych do tohoto politicky korektního jednohlasu vnesl jiný tón. Sami máte vinu na těchto úmrtích, protože v Evropě i v celém světě vzbuzujete falešné naděje, že jsme připraveni přivítat všechny tyto lidi s otevřenou náručí. Nesete za to plnou odpovědnost. Cristiana Muscardini (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl jsem se pouze zeptat, kolikrát ještě budeme muset zachovávat minutu ticha, než budeme mít společnou evropskou politiku pro přistěhovalectví?

06-04-2011

06-04-2011

CS


(Potlesk) Předsedající. – Nyní není vhodný čas otevírat debatu o otázce, o níž jsme diskutovali zrovna včera. 8. Hlasování Předsedající. – Dalším bodem na pořadu jednání je hlasování. (Výsledky hlasování a další podrobnosti: viz zápis) 8.1. Návrh opravného rozpočtu č. 1/2011 – oddíl III – Komise (A7-0115/2011, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska) (hlasování) 8.2. Uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU – záplavy v roce 2010 v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, České republice, Chorvatsku a Rumunsku (A7-0114/2011, Reimer Böge) (hlasování) 8.3. Dohody o partnerství mezi ES a Komorským svazem v odvětví rybolovu (A7-0056/2011, Luis Manuel Capoulas Santos) (hlasování) 8.4. Mechanismus pro urovnávání sporů použitelný na spory v rámci obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi ES a Jordánskem (A7-0067/2011, Emilio Menéndez del Valle) (hlasování) 8.5. Dohoda mezi EU a Marokem, kterou se zřizuje mechanismus pro urovnávání sporů (A7-0066/2011, George Sabin Cutaş) (hlasování) 8.6. Mechanismus pro urovnávání sporů v rámci obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi ES a Egyptem (A7-0068/2011, Gianluca Susta) (hlasování) 8.7. Účast Ukrajiny na programech Unie (A7-0063/2011, Ryszard Antoni Legutko) (hlasování) 8.8. Dovoz produktů rybolovu z Grónska (A7-0057/2011, Carmen Fraga Estévez) (hlasování) 8.9. Přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany (A7-0085/2011, Sylvie Guillaume) (hlasování) 8.10. Evropská statistika týkající se cestovního ruchu (A7-0329/2010, Brian Simpson) (hlasování) 8.11. Finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva (A7-0017/2011, João Ferreira) (hlasování) 8.12. Rybolov – přechodná technická opatření (A7-0024/2011, Estelle Grelier) (hlasování)

47

48

CS


8.13. Odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2012 – oddíl I – Parlament (A7-0087/2011, José Manuel Fernandes) (hlasování) – Před hlasováním José Manuel Fernandes, zpravodaj. – (PT) Pane předsedající, chtěl bych provést jednoduchou technickou opravu, která nebude znamenat žádnou obsahovou změnu této zprávy. V článku 400 ve vlastních příjmech vznikla přepsáním chyba; tento článek se týká výnosů ze zdanění platů, mezd a služebních požitků členů orgánů, úředníků, ostatních zaměstnanců a příjemců důchodů. Je tam uvedeno číslo 48 103 216, zatímco správně tam má být 63 103 216. Jedná se pouze o technickou změnu nebo opravu, která zprávu nijak obsahově nezmění ani nebude mít žádné jiné důsledky. 8.14. Schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají vývoje a zdraví dětí (B7-0227/2011) (hlasování) – Před hlasováním Glenis Willmott (S&D). – Pane předsedající, poslanci Evropského parlamentu musí hrát důležitou úlohu při kontrole rozhodnutí o zdravotních tvrzeních. Dostala jsem mnoho písemných a elektronických upozornění od rodičů, od důležitých zdravotních organizací a organizací spotřebitelů, od organizací porodních asistentek, zdravotních sester a lékařů a také z Dětského fondu OSN a od Světové zdravotnické organizace. Dokud mezi vědci nebude existovat jasný konsensus o platnosti tohoto tvrzení, nesmíme povolit jeho používání. Důkazy, které zatím máme k dispozici, nejsou přesvědčivé, a neexistují ani žádné důkazy, které by opravňovaly používání takových tvrzení na pokračovací výživě. Jestliže se v budoucnosti prokáže, že DHA je pro kojence prospěšná, měla by se stát základní složkou všech kojeneckých výživ a neměli bychom ji nechat určitou značkou využívat jako marketingový trik. Chtěla bych vás požádat, abyste podpořili toto usnesení. Esther de Lange (PPE). – Pane předsedající, v žádném případě nechci znovu otevírat tuto diskusi, ale skutečně bychom si měli dvakrát rozmyslet, zda dáme slovo lidem, kteří se neštítí pod rouškou vědeckých důkazů předkládat svoje osobní názory. Hlasujme. Učinili jsme si vlastní názor. (Potlesk) 8.15. Budoucí evropská mezinárodní investiční politika (A7-0070/2011, Kader Arif) (hlasování) 8.16. Ochrana finančních zájmů Společenství – Boj proti podvodům (A7-0050/2011, Cătălin Sorin Ivan) (hlasování) 8.17. Statut a financování poltických stran na evropské úrovni (A7-0062/2011, Marietta Giannakou) (hlasování) 8.18. Správa a partnerství na jednotném trhu (A7-0083/2011, Sandra Kalniete) (hlasování)

06-04-2011

06-04-2011

CS


8.19. Jednotný trh pro Evropany (A7-0072/2011, António Fernando Correia De Campos) (hlasování) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 2 Jürgen Creutzmann (ALDE). – Pane předsedající, jménem skupiny ALDE chci předložit ústní pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu 2. Jedná se tu o vyškrtnutí následujících slov z pozměňovacího návrhu 2: „tím, že veřejným orgánům bude poskytnut soubor nástrojů k hodnocení kvality těchto služeb“. (Ústní pozměňovací návrh nebyl přijat) 8.20. Jednotný trh pro podniky a růst (A7-0071/2011, Cristian Silviu Buşoi) (hlasování) Předsedající. – Tím je hlasování ukončeno. 9. Vysvětlení hlasování Ústní vysvětlení hlasování Doporučení: Luis Manuel Capoulos Santos (A7-0056/2011) Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, cílem návrhu je vytvoření nového protokolu stanovujícího rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem v odvětví rybolovu. Navrhované usnesení bude rozhodovat o rybolovných právech rybářských plavidel Evropské unie v závislosti na stavu nadbytkových zásob ryb a finančním příspěvku vyžadovaném za přístupová práva a k podpoře odvětví rybolovu. V zásadě tuto dohodu vítám. Řízený rybolov je vždy lepší než ten nekontrolovaný. Musíme však dohodu správně využívat a průběžně jí vyhodnocovat. Z mého pohledu základní a prostou otázku představuje skutečnost, abychom i přes současný přebytek ryb zajistili, že se tato situace do budoucna nezmění. Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, při pohledu na dnešní seznam bodů k hlasování mám pocit, že se jedná o dlouhý a drahý jídelníček. Každá z těchto položek obnáší přerozdělení prostředků evropských daňových poplatníků buď ve prospěch jakéhosi fondu pro rybolov, nebo Fondu solidarity, případně na záchranu oblastí postižených záplavami, či kam vlastně jdou. Chtěl bych se zaměřit na jeden konkrétní příklad zneužití tohoto procesu, kterým je použití článku 122 odst. 2 k získání finančních prostředků na záchranu postižených ekonomik, zejména té portugalské. Fond byl určen na pomoc při odstraňování důsledků přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení a povodně. Tento výklad byl však upraven, aby se týkal i hospodářství, kterému dojdou peníze. To je zjevně nezákonné. Nejenže to Smlouva nestanoví, ale přímo to zakazuje v „doložce o neposkytování podpory na záchranu“. Tento Parlament nedodržuje ani svá vlastní pravidla. Záchranou tyto země poškozujeme – protože nelze pomáhat zadluženým přátelům tak, že jim vnutíme další půjčky - a tím samozřejmě poškozujeme i naše daňové poplatníky a navíc porušujeme zákony. Je absurdní, že Irsko a Řecko se budou podílet na záchraně Portugalska. Nelze se donekonečna neustále zadlužovat. Den zúčtování se blíží.

49

50

CS


Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, v rámci včerejšího hlasování jsme se zabývali problematikou migrace. Jednou z otázek týkajících se migrace, které měly být projednány, bylo zajištění, aby odchod z rodné země byl pro občany méně atraktivní, jinými slovy najít způsob jak zatraktivnit jejich setrvání, a zjistit důvod, který je vede k opuštění své země, v jehož důsledku dochází k zpřetrhání rodinných a dalších místních citových vazeb? Jednou z otázek, na které se musíme zaměřit, jsou dopady našich politik v rámci Evropské unie. Podepíšeme-li dohody o rybolovu – často s vládami zemí, kterým to přináší výhody – jsou tyto dohody skutečně přínosem i pro místní rybáře? Určitě bychom měli všechny tyto dohody o rybolovu přezkoumat, a místo jejich podepisování bychom možná měli zvýšit rybolovné kapacity místních rybářů s cílem podpořit prosperitu a vytvořit více pracovních míst na místní úrovni, aby lidé měli důvod zůstat ve své zemi, a nikoliv se z ní snažit odejít. Nebudeme-li se pečlivě zamýšlet nad důsledky těchto dohod, budeme svědky zvýšené poptávky po migraci, která se stane hlavním předmětem našich debat a nahradí témata, kterými se zde zabýváme. Zpráva: Carmen Fraga Estévez (A7-0057/2011) Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, hlasovala jsem pro přijetí této dohody, protože produkty rybolovu tvoří 82 % vývozu Grónska. Z toho 87 % směřuje do Evropské unie, hlavně do Dánska, což představuje 97 %. Ohledně právního základu dohody panují rozpory s Komisí, ale já sdílím názor Výboru pro právní záležitosti, který jednomyslně přijal uplatnění článku 43 odst. 2 a článku 204 Smlouvy o fungování Evropské unie a Jediný článek protokolu (č. 34) o zvláštní úpravě vztahující se na Grónsko. Tento postoj rovněž podporuje právní služba Evropského parlamentu. Z toho důvodu by mělo být jasné, že v souladu s legislativním procesem se jedná o první čtení v Evropském parlamentu. Závěrem oceňuji postoj komisařky, která přijala právní základ a projevila ochotu podílet se na dohodě s Radou a dále již nezdržovat přijetí tak důležité dohody. Zpráva: Sylvie Guillaume (A7-0085/2011) Pino Arlacchi (S&D). – Pane předsedající, moje skupina hlasovala pro přijetí zprávy. Oceňuji, že debata v Evropském parlamentu zabývající se problematikou žadatelů o azyl postrádala vznětlivý tón, který je často slyšet v několika členských státech Evropské unie. To je pravděpodobně způsobeno tím, že na rozdíl od rozšířené představy došlo – podle nejčerstvějších údajů Organizace spojených národů během uplynulých deseti let – k poklesu počtu žadatelů o azyl na Západě o více než 40 %. V roce 2010 bylo v průmyslově vyspělých zemích registrováno 358 000 žádostí o azyl v porovnání se 620 000 žádostmi v roce 2001. Pokles je způsoben zejména faktory podněcujícími k migraci v oblastech původu. To znamená, že situace je mnohem povzbudivější, než za jakou se obecně považuje. Silvia Costa (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, přirozeně bych ráda poblahopřála zpravodajce ke zprávě, která představuje opravdu významný pokrok v rámci politik Evropské unie, pokud jde o výzvu Komisi, aby předložila návrh směrnice o

06-04-2011

06-04-2011

CS


postupech, které by měly členské státy přijmout k uznání a případnému zrušení mezinárodní ochrany. Jsem přesvědčena, že události mezi evropským a africkým pobřežím, kterých jsme byli v uplynulých dnech svědky , naznačují potřebu, aby se „azylový balíček“ – jak se bude nazývat – stal závazným pravidlem. Mám na mysli zejména pozitivní změny, které byly schváleny, například otázka větší ochrany nezletilých osob, protože jsem přesvědčena, že děti nesmějí být zadržovány za žádných okolností (k právě takové situaci došlo na ostrově Lampedusa, kde se s dětmi zacházelo stejným způsobem jako s dospělými, všichni společně často v naprosto nepřijatelných podmínkách). Bylo by bývalo prospěšnější, kdyby tato směrnice byla zavedena ještě předtím, než došlo k těmto dramatickým událostem v Evropě a v Africe. Dalším velmi důležitým tématem je otázka zranitelných osob, zejména žen, a problematika sjednocení rodin a dalších rodinných záležitostí. I za tuto oblast si zpravodajka zaslouží blahopřání. Roberta Angelilli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi říci, že předtím, než vynese poslankyně Costaová soud o zacházení s dětmi na ostrově Lampedusa, by se tam měla sama vypravit. Já jsem tam byla a na vlastní oči jsem viděla, že se všemi dětmi zacházelo v souladu s italskými a především mezinárodními pravidly. Teď ale zpátky k tématu, které všichni považují za velmi aktuální. Jsem přesvědčena, že všechny členské státy by měly mít povinnost respektovat zásadu zákazu odmítnutí a práva na azyl. Z toho důvodu musíme sdílet odpovědnost, využít prostředků Evropského fondu pro uprchlíky a požádat Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu o velkou podporu při realizaci práva na azyl, včetně poskytování podpory v oblasti školení personálu nasazeného na hranicích a zlepšení evropských azylových mechanismů. Morten Messerschmidt (EFD). – (DA) Pane předsedající, zpráva, kterou jsme dnes přijali, uvádí, že návrh Komise je pragmatický. Je pro mě obtížné pochopit, co je pragmatického na tom, když připravíme občany 27 členských států o možnost, aby sami rozhodli o složení obyvatel ve svých vlastních zemích. Azylová politika a politika týkající se cizinců jsou velmi úzce spjaty se samotnou existencí země, a proto je šokující, že Evropská unie začíná zasahovat i do těchto záležitostí. Právě z tohoto důvodu si Dánsko ponechalo výjimku („opt-out“) v otázkách spravedlnosti a vnitřních věcí, takže v dánském parlamentu máme možnost o těchto záležitostech rozhodovat sami a nemusí se jimi zabývat Evropský parlament ani další instituce EU. Je proto šokující sledovat snahu Evropského soudního dvora o podkopání dánské výjimky v otázkách spravedlnosti a vnitřních věcí, a ještě více šokující je skutečnost, že tento Parlament může přijmout zprávu – nehledě na to, že je v rozporu s tím, jak jsem hlasoval já i celá Dánská lidová strana – aniž by se touto záležitostí zabýval – ve které jde o odebrání práva občanů rozhodovat o vlastní politice týkající se cizinců, a zejména o podvádění a klamání s ohledem na sliby původně dané zemi jako je Dánsko. Gerard Batten (EFD). – Pane předsedající, já i moji kolegové ze Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) jsme se zdrželi hlasování o pozměňovacích návrzích ke zprávě poslankyně Guillaumové o udělení a odebrání mezinárodní ochrany, avšak nemělo by to být chápáno jako projev naší lhostejnosti. Zpráva představuje rozvoj společné přistěhovalecké a azylové politiky v rámci Lisabonské smlouvy. Nechci ani Lisabonskou smlouvu ani společnou přistěhovaleckou a azylovou

51

52

CS


politiku. Nechtějí je ani občané Evropy, a proto jim bylo odepřeno referendum o Lisabonské smlouvě. Zdržel jsem se hlasování o pozměňovacích návrzích, protože by znamenalo schválení stávajícího práva Evropské unie a rozhodování o tom, které jeho části jsou horší než jiné. Smlouvání o podmínkách kapitulace svých zemí nechám na kolaborujících poslancích Evropského parlamentu za konzervativní, labouristickou, liberálně demokratickou stranu a stranu zelených. Já a moji kolegové z UKIP jsme svým hlasováním řekli „ne“ této zprávě i společné přistěhovalecké a azylové politice. Zpráva: Brian Simpson (A7-0329/2010) Giommaria Uggias (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, na této problematice jsem se podílel jako stínový zpravodaj, a tak jsem nemohl jinak, než společně se svojí skupinou hlasovat pro přijetí této zprávy. Učinil jsem tak s přesvědčením, že se jedná o velmi užitečný nástroj pro rozvoj odvětví, které bude hnací silou evropského hospodářství. Zatímco průmysl se stěhuje mimo Evropu a zemědělství trpí vážnými nedostatky, cestovní ruch je jednou z oblastí, která může bezesporu nabídnout vyhlídky na zaměstnání, hospodářský rozvoj a inteligentní, kompatibilní růst podporující začlenění. V tomto ohledu poskytne nástroj, který jsme dnes schválili – umožňující modernější sběr informací, jejich zpracování, úpravu a přenos – jenž bude podnětem pro tuto činnost. Z tohoto důvodu jsme já i skupina ALDE hlasovali pro přijetí zprávy. Roberta Angelilli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, od prosince 2009 je cestovní ruch uznán Smlouvou, a tak má konečně právní základ pro rozvoj a podporu na evropské úrovni. Navíc pro Evropu představuje silný motor růstu. Jak jsme již zmínili, cestovní ruch tvoří více než 5 % HDP Evropské unie, podniká v něm téměř 2 miliony malých a středně velkých podniků a přispívá mírou zaměstnanosti, která přesahuje 12 %. Potřebujeme více studií a srovnatelných statistických údajů, které jsou užitečné pro monitorování činností, srovnávání jednotlivých členských států, sledování využití fondů Evropské unie, podporu rozvoje osvědčených postupů, a také pro hodnocení a rozvoj programů cestovního ruchu pro skupiny lidí s nízkým rozpočtem. Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, Evropská unie představuje – se 40 % všech turistických cest – i nadále vedoucí turistickou destinací na světě. Jedná se proto o hybnou ekonomickou sílu v otázce zaměstnanosti, která rovněž podporuje integraci venkovských oblastí. Avšak poptávka v oblasti cestovního ruchu se v posledních letech změnila. Z tohoto důvodu jsem podpořila cíl vytvořit společný rámec pro systematické vytváření harmonizovaných evropských statistických údajů o nabídce a poptávce v jednotlivých členských státech a dle potřeby zavést právní rámec, který bude zohledňovat současné trendy, jako jsou například jednodenní návštěvy. Systematický sběr informací je nezbytným nástrojem pro stanovení účinných politik a usnadnění rozhodování v soukromém sektoru. Rovněž jsem podpořila zavedení satelitních účtů, protože by lépe zachycovaly dopady cestovního ruchu na hospodářství a zaměstnanost a umožnily by nám přesněji stanovit budoucí politiky. Seán Kelly (PPE). – (GA) Pane předsedající, odvětví cestovního ruchu je pro Evropu velmi důležité a v budoucnu bude ještě důležitější, zejména s ohledem na vytváření pracovních

06-04-2011

06-04-2011

CS


míst, zejména v odlehlých a venkovských oblastech. Musí však být založeno na plánování, které vychází ze statistických údajů, které máme k dispozici. Chceme-li řádně plánovat a rozvíjet cestovní ruch, musíme vycházet ze statistických údajů ukazujících trendy týkajících se pronajímaných ubytování, jednodenních návštěv, atd. Na jejich základě můžeme rozvíjet cestovní ruch, zejména ukončit jeho sezónní výkyvy, povzbudit stárnoucí populaci, aby jezdila častěji na dovolenou, a stejným způsobem motivovat i mladé lidi. Všechny fotbalové týmy dnes zaměstnávají alespoň jednoho statistika a plánují na základě jejich dat a doporučení, a to platí i pro cestovní ruch. (GA) S potěšením hlasuji pro přijetí této zprávy. Zpráva: Estelle Grelier (A7-0024/2011) Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, nařízení Rady (ES) č. 1288/2009 prodlužuje přechodná technická opatření, tak aby zůstala v platnosti až do přijetí trvalých opatření. Pro všechny bude lepší, budou-li tato opatření přijata definitivně a co nejdříve. Nicméně s ohledem na připravovanou reformu společné rybářské politiky musí být opatření přijata až po zavedení nového právního rámce. Tento rámec je naplánován na rok 2013, a proto je nutné prodloužit platnost přechodných technických opatření až do 31. prosince 2012, vzhledem k tomu, že současné nařízení přestane platit v roce 2011. Z toho důvodu jsem hlasovala pro přijetí této iniciativy. Jim Higgins (PPE). – Pane předsedající, hlasoval jsem pro přijetí zprávy poslankyně Grelierové, ale v rozporu se svojí skupinou u čtyř pozměňovacích návrhů – pozměňovacího návrhu č. 4, odpovídající části pozměňovacího návrhu č. 5, pozměňovacího návrhu č. 6 a pozměňovacího návrhu č. 3. Pozměňovací návrh č. 4, jehož autorem je můj kolega, Pat the Cope Gallagher, umožňuje použití sítí s malými oky, jaké používají irští rybáři v pobřežních vodách. V opačném případě riskujeme, že rybáři budou muset vyrážet dál do severního Atlantiku, což je nepraktické a navíc velmi nebezpečné. Je velký rozdíl mezi padesátimetrovou lodí v Atlantiku a ve Středozemním moři. Hlasoval jsem pro odpovídající část pozměňovacího návrhu č. 5, která se týká velikosti ok sítí. I v tomto případě se jedná o zásadní problém pro naše rybáře na západním pobřeží, kteří pracují ve smíšených oblastech rybolovu s výskytem pakambaly průsvitné, ďasa mořského a štikozubce obecného. Na populace tresky obecné to nebude mít negativní vliv, protože v současné době dochází k velmi malému množství nežádoucích vedlejších úlovků tresky. Rovněž jsem hlasoval pro přijetí pozměňovacího návrhu č. 6 poslance Struana Stevensona týkajícího se skoncování se skandálními praktikami výmětů tresky skvrnité. V neposlední řadě jsem podpořil pozměňovací návrh č. 3, který navrhla moje portugalská kolegyně, poslankyně Patrão Nevesová, který podporuje portugalské rybáře. Nespatřuji v tom žádný problém.

53

54

CS


Zpráva: João Ferreira (A7-0017/2011) Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, v mém předchozím projevu došlo k chybě. Kvůli problému s překladem jsem hovořila o špatném tématu, proto obrátím pořadí svých projevů a budu se teď věnovat otázce, o níž jsem měla mluvit předtím. Hlasovala jsem pro přijetí finančních opatření, protože bylo nezbytné upravit nařízení a přizpůsobit ho tak současným požadavkům a fungování Evropské unie. Chci také zdůraznit, že nařízení předpokládá rozšíření seznamu organizací způsobilých k získání finanční pomoci a aktualizaci seznamu poradních orgánů. Rovněž zaručuje jednotné podmínky pro provádění opatření týkajících se dohledu a vymahatelnosti, pro výdaje členských států při zavádění systémů kontroly a vymáhání v rámci společné rybářské politiky a v oblasti sběru, správy a využití základních údajů. Součástí finančních opatření jsou i ekonomické aspekty odvětví rybolovu a akvakultury a odkaz na sběr dat týkajících se ekologických opatření. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro přijetí této iniciativy. Zpráva: José Manuel Fernandes (A7-0087/2011) Ville Itälä (PPE). – (FI) Pane předsedající, hlasoval jsem pro přijetí zprávy, musíme však jít příkladem a být velmi důslední, zejména pokud jde o rozpočtovou kázeň. Chtěl bych vysvětlit, proč jsem hlasoval proti své skupině v otázce pozměňovacího návrhu č. 8, který předložila skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. V něm se zpravodaj zmiňuje o využití nevyčerpaných prostředků na stavební projekty, což zde bylo zvykem po mnoho let, ale financování stavebních projektů tímto způsobem není ani otevřené ani transparentní. Všechny stavební projekty musíme jasně uvést už v době plánování rozpočtu a neměli bychom využívat převodu prostředků tímto způsobem, který není v souladu s rozpočtovou kázní. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti návrhu skupiny S&D týkajícího se pozměňovacího návrhu č. 8. Morten Messerschmidt (EFD). – (DA) Pane předsedající, hlasoval jsem proti přijetí této rozpočtové zprávy, ale chtěl bych poděkovat mnoha kolegům poslancům EP – kterých bylo bohužel mnoho – kteří hlasovali pro její přijetí, protože nám tímto způsobem poskytli pěkný obrázek o změně vnímání reality zde v Evropském parlamentu a institucích Evropské unie ve vztahu k vnějšímu světu, kde se nacházejí lidé, pro které ve skutečnosti veškerá nařízení vytváříme. Navzdory tomu, že jsme požádali členské státy a jejich orgány o omezení výdajů, ty naše jsme v řadě oblastí pro samotný Evropský parlament a další instituce EU zdvojnásobili. Jak tomu bylo v případě záměru postavit v současné době úplně nové muzeum oslavující evropskou historii a instituce, atd. Jsem přesvědčen, že velké množství lidí v členských státech, kteří pociťují dopady snižování výdajů na národní úrovni, se podivují nad tím, jak lehkomyslně zachází s penězi jejich zástupci v Evropském parlamentu, a to i během finanční krize. Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, nebudete-li proti, chtěla bych ještě něco zmínit, než skončím svůj projev. Ve svém předchozím výstupu jsem sice řekla „kvůli problému s překladem“, neměla jsem však na mysli naše vynikající tlumočníky,

06-04-2011

06-04-2011

CS


ale svou vlastní chybu při čtení textu. Jsem to tedy já, kdo udělal chybu při překladu. Chtěla jsem to uvést na pravou míru, protože obvykle se vina svádí na tlumočníky. Předsedající. – Tlumočníci si opravdu zaslouží naše uznání za skvělou práci, kterou vykonávají jak ve Sněmovně, tak ve výborech. Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, chtěl bych říct pár slov k rozpočtu, příjmům a výdajům. Rozhodně zde v Evropském parlamentu musíme za současné hospodářské situace zajistit, aby výdaje byly pod kontrolou. Z tohoto důvodu jsem hlasoval jinak, než jaké bylo doporučení, s ohledem na některé aspekty této problematiky. Podle mého názoru bychom se měli připravit například na omezení cestovních nákladů, ale omezíme-li počet letů, měly by být letenky poslanců EP vyměnitelné. Někdy nastává problém s letenkami nízkonákladových společností, které se nedají vyměnit. Já sám musím na cestě sem několikrát přesedat; například k tomu, abych se dostal do Štrasburku musím dvakrát přestupovat. Je proto důležité, aby se letenky daly vyměnit. Někdy se stane, že podobné návrhy na úspory, jako jsou tyto, mohou mít za následek větší náklady, jednoduše proto, že nejsou dostatečně flexibilní. Je však naprosto zřejmé, že musíme snížit náklady. Na některé náklady však musíme nahlížet jako na investice a já se domnívám, že Dům evropské historie může být dobrou investicí, která v budoucnu bude pro Evropskou unii a její instituce vytvářet přidanou hodnotu, a to i z ekonomického hlediska. Nicole Sinclaire (NI). – Pane předsedající, jde o to, utrácet, utrácet a zase utrácet, že? Neustále zde slýcháme o 500 milionech občanů, ale tento Parlament dělá všechno pro to, aby se od nich co nejvíce izoloval. Pozměňovací návrh č. 15 požadoval, aby Evropský parlament šel příkladem a platy a další náhrady jeho poslanců se v roce 2012 nezvyšovaly, ale 391 našich kolegů hlasovalo proti, protože jim na průměrném občanovi EU vůbec nezáleží, nebo snad ano? Průměrná mzda v EU je 368 EUR za týden, ale někteří naši kolegové – je jich mezi 60 a 70 – se stále každý pátek hlásí zde ve Štrasburku, i když tu neprobíhá žádné zasedání, jenom aby mohli žádat o příplatek 304 EUR: Jaký příklad tím dávají? Jde jen o další plýtvání penězi: Kolik miliard bude tento Dům evropské historie stát, aby mohl šířit propagandu a hlásat, jak Evropská unie „spasila svět“? Zpráva: Cătălin Sorin Ivan (A7-0050/2011) Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Pane předsedající, upevňování demokracie v Evropské unii vyžaduje vynakládání neustálého úsilí za účelem zřízení spravedlivého a transparentního prostředí pro fungování a zároveň financování politických stran na evropské úrovni. Občané Evropské unie by se měli více zapojovat do politického života na úrovni EU, a tak je nutné vytvořit příznivé motivující podmínky pro působení politických stran. Aby se například nestávalo, že voleb do Evropského parlamentu se zúčastní méně než 20 % oprávněných voličů, k čemuž došlo například v mojí zemi. Souhlasím s myšlenkou, že politické strany mají získat společný a jednotný právní statut, stejně jako vlastní právní subjektivitu vyplývající přímo z předpisů a ze smluv Evropské unie. Pokud jde o systém financování, transparentnost neodmyslitelně souvisí s uplatňováním hodnot, a proto musí být jasné podmínky financování prioritou číslo jedna.

55

56

CS


Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie ukládá Komisi a členským státům povinnost chránit finanční zájmy EU a bojovat proti podvodům v oblastech, ve kterých EU a členské státy sdílí zodpovědnost. V souladu s článkem 325 odst. 5 Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o opatřeních, která byla přijata za účelem provádění tohoto článku. Souhlasím, že potřebujeme podrobněji vyčíslit prostřednictvím sběru specifických údajů úroveň zpětně získaných částek, neoprávněně vyplacených členským státům EU. Dalším důležitým bodem, na který zpráva poslankyně Ivanové správně upozorňuje, je využití účinnějších vyšetřovacích metod, spojených s podvody členských států. Tímto způsobem lze provést standardizaci protiopatření v rámci celé Evropské unie a určit, zda podobné typy podvodů byly spáchány v dalších zemích. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí zprávy. Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, hlasovala jsem proti přijetí pozměňovacího návrhu č. 1, který zdůrazňuje nutnost nulové tolerance chyb. Domnívám se, že je nesmírně důležité rozlišovat mezi podvody a chybami. Ano, měla by existovat nulová tolerance podvodů, a navíc i jejich trestné stíhání, ale v mnoha případech jde o neúmyslnou chybu. Přestože je nutné odhalit všechny chyby a zajistit zpětné získání neoprávněně vyplacených peněz, s nulovou tolerancí nemohu souhlasit z jednoho prostého důvodu. Pracovala jsem s mnoha komunitními a dobrovolnickými skupinami, vedoucími společnostmi a partnerskými firmami a byla svědkem jejich naprosté frustrace nad změtí pravidel, jejich úpravou v polovině nebo po třech čtvrtinách programu a různými výklady pravidel na místní, národní a evropské úrovni – jejichž sebemenší porušení je považováno za chybu. Proto na jednu stranu musíme zůstat ostražití vůči snahám o podvody, ale zároveň musíme pravidla neustále zjednodušovat. Zpráva: Marietta Giannakou (A7-0062/2011) Ville Itälä (PPE). – (FI) Pane předsedající, hlasoval jsem pro přijetí tohoto velmi důležitého návrhu, který se zabývá otázkou, zda bychom měli financovat politické strany z prostředků daňových poplatníků. V případech, jako je tento, je potřeba mít jasná pravidla, stejná pro všechny. Dle mého názoru musí mít politické strany vlastní systém získávání finančních prostředků, i když jen v malém měřítku. V pozměňovacím návrhu č. 2 navrhla skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, že by tento podíl samofinancování měl činit pouhých 5 %. Domnívám se, že by mělo jít nejméně o 10 %. Jedná se o velmi malou částku, když vezmeme v úvahu, že jde o peníze daňových poplatníků a že bychom v těchto otázkách měli být velmi důslední. Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, zpráva poslankyně Giannakouové dláždí cestu k naplnění ustanovení článku 10 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a článku 244 Smlouvy o fungování Evropské unie. Evropský parlament a Rada by měly spolupracovat na definici postavení politických stran a jejich nadací na evropské úrovni a vytvořit pravidla pro jejich financování. Je však potřeba věnovat pozornost ustanovením uvedeným v odstavcích 10 a 11 zprávy, které se týkají budoucnosti nadnárodních seznamů při volbách do Evropského parlamentu. Jedná se sice jen o návrh do budoucna, ale v současné době postrádá podporu občanů. To se týká zejména členských států, které měly zkušenosti s národními seznamy, které se rozhodly zrušit. Dalším důležitým faktorem je načasování těchto návrhů – probíhající krize a navrhované úspory jsou rovněž příčinou nechuti k

06-04-2011

06-04-2011

CS


rozšiřování evropských institucí. Z našeho pohledu je důležitější otázkou možnost nárůstu počtu poslanců Evropského parlamentu v souvislosti s rozšířením Evropské unie po přistoupení nových členských států, než možnost jeho navýšení na základě nových seznamů. Morten Messerschmidt (EFD). – (DA) Pane předsedající, já bych si také přál jasná pravidla pro fungování evropských politických stran, ale musím zpochybnit samotný důvod jejich existence. Ve zprávě se uvádí, že přispívají k lepšímu porozumění evropských občanů institucím EU a ke spolupráci mezi jednotlivými státy. Ve skutečnosti jsme však svědky toho, že s postupným zvětšováním se evropských politických stran a čím dál většího množství peněz, které se pohybují jak v rámci stran, tak fondů a v dalších souvisejících institucích, úroveň podpory evropských občanů a jejich porozumění institucím EU klesá. Poslední průzkum veřejného mínění Eurobarometru ukázal, že podpora EU mezi občany Evropy dosahuje historicky nejnižší úrovně, takže tento přístup nefunguje. Proto bych rád položil zásadní otázku, zda existuje důvod, abychom pokračovali v plýtvání miliard EUR na tyto evropské politické strany. Domnívám se, že ne, a proto jsem hlasoval proti přijetí zprávy. Nicole Sinclaire (NI). – Pane předsedající, hlasovala jsem proti přijetí zprávy. Můžete si nechat svých 30 stříbrných. Nestanu se členkou žádné panevropské strany. Na rozdíl od některých poslanců tohoto Parlamentu své zásady nezradím. Je nespravedlivé, že je to opět veřejnost, která musí financovat politiky ze svých vlastních prostředků. Ti by měli finance získávat prostřednictvím soukromých darů, což by mělo podléhat přísné regulaci. Tento Parlament přišel teprve nedávno na to, že politici musí podléhat regulaci, ale financování politických stran za účelem evropského ideálu nemůže být nikdy správné. Nikdy nevstoupím do panevropské strany. Budu si stát za svými zásadami a vy ostatní jděte k čertu. Zpráva: Sandra Kalniete (A7-0083/2011) Roberta Angelilli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasovali jsme o třech zprávách z vlastního podnětu, jež se zabývají Aktem o jednotném trhu, který představuje důležitý mechanismus pro růst evropského hospodářství a samozřejmě pro vytváření pracovních míst, jenž přinese konkrétní a přímé výsledky pro občany Evropy i pro malé a středně velké podniky. Existuje mnoho návrhů Evropské komise směřujících k integraci a liberalizaci evropských trhů, které vedly k zavedení opatření na podporu malých a středně velkých podniků a mají vliv zejména na inovace a ochranu tvořivosti, přičemž přispívají ke zlepšení účinnosti a udržitelnosti hmotných i nehmotných sítí a infrastruktury. Doufám, že budeme čelit některým překážkám v souvislosti strukturální podpory malých a středně velkých podniků, jako je rozmanitost vnitrostátních právních předpisů, včetně pravidel a daňových systémů, které způsobují roztříštěnost trhu a vedou k vyšším nákladům firem na jejich dodržování. Emma McClarkin (ECR). – Pane předsedající, dnes jsme hlasovali o třech zprávách zabývajících se Aktem o jednotném trhu a jejich hlavními prioritami, doufám, že Komise i Rada je vzaly na vědomí. Musíme zajistit jejich naplnění ve prospěch všech občanů s cílem

57

58

CS


umožnit růst evropského hospodářství, které bude vytvářet pracovní příležitosti a bude konkurenceschopné v celosvětovém měřítku. Musíme zajistit plošné provádění právních předpisů EU s cílem odstraňovat překážky pro obchod a zároveň nevytvářet nové právní předpisy, které budou zvyšovat zátěž našich podniků. Zpráva: António Fernando Correia De Campos (A7-0072/2011) Ville Itälä (PPE). jednotného trhu.

– (FI) Pane předsedající, toto je velmi důležitá zpráva pro rozvoj

Hovoříme-li však o ochraně spotřebitelů, v této souvislosti byl důležitý pozměňovací návrh č. 3, který se zabýval skutečností, že v oblasti spotřebitelské legislativy by měla dostat přednost harmonizace minimální před harmonizací úplnou . Hlasoval jsem pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu v rozporu s doporučením svojí skupiny, protože jsem přesvědčen, že úroveň ochrany spotřebitelů například v mé zemi je extrémně vysoká. Pokud nyní rychle přejdeme k postoji prosazujícímu úplnou harmonizaci ochrany spotřebitelů v rámci celé Evropské unie, jsem si jistý, že standardy v mojí zemi se sníží. Proto se domnívám, že k otázce harmonizace standardu ochrany spotřebitelů bychom měli přistoupit tak, že nejprve vytvoříme určité minimální standardy a teprve potom budeme postupovat k jejich úplné harmonizaci. Sergej Kozlík (ALDE). – (SK) Pane předsedající, objem vnitřního trhu zboží v Evropské unii představuje 17 % světového trhu zboží. Objem vnitřního obchodu se službami v Evropské unii představuje 28 % světového obchodu se službami. Když se tato masa uvede do pohybu správným směrem, měly by se dostavit výsledky v podobě hospodářského růstu založeného na dynamice vlastních zdrojů. Platí to však pouze za předpokladu, že realizace navrhovaných opatření, která jsem podpořil, přinese odstranění překážek v pohybu osob, kapitálu, zboží a služeb mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie, zvýší dostupnost a spolehlivost úvěrů a bankovních služeb, tak jako internetového obchodu. Platí to však jen v případě, že funkčnější jednotný trh otevře nový potenciál pro realizaci produkce a činností pocházejících z Evropské unie, právě na trzích EU. Potom by 4% příspěvek k hospodářskému růstu během deseti let nemusel být utopií. Morten Messerschmidt (EFD). – (DA) Pane předsedající, domnívám se, že jednotný trh je v podstatě dobrou myšlenkou, že jeho lepší správa je rozumná a v zájmu spotřebitelů. Jsem však překvapen, že drtivá většina v tomto Parlamentu hlasovala proti všem šesti pozměňovacím návrhům, které jsem předložil. Co to znamená? Jde o to, že bychom měli zavést minimální harmonizaci místo harmonizace úplné a zajistit tak, že země, ve kterých je ochrana spotřebitelů na dobré úrovni, nebudou donuceny k jejímu snížení. Kvůli naprosto ojedinělému modelu trhu práce, který známe ze severských zemí – kde o platových podmínkách a podmínkách trhu práce nerozhodují zákonodárci ale sociální partneři – a kvůli skutečnosti, že to jsou oni, kdo tvoří pravidla, a že bychom měli zachovat a chránit model severského trhu práce a ne jej podkopávat, hlasovala tato Sněmovna proti dvěma zcela neškodným návrhům, o kterých jsem přesvědčen, že by při hlasování evropských občanů získaly značnou většinovou podporu. To ukazuje na posun ve vnímání reality, který je charakteristický pro poslance Evropského parlamentu.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Zpráva: Cristian Silviu Buşoi (A7-0071/2011) Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jednotný trh představuje hodnotný nástroj pro hospodářské oživení v Evropské unii a zejména pro vytváření nových pracovních míst. Zprávy zabývající se Aktem o jednotném trhu jsou, obecně řečeno, příspěvkem Evropského parlamentu v procesu konzultace zahájeném Komisí sdělením nazvaným „Na cestě k Aktu o jednotném trhu. Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství. Padesát návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“. Domnívám se, že jsme měli klást větší důraz na konkurenceschopnost malých a středně velkých podniků, boj proti padělání a pirátství a podporu inovací a konkurenceschopnosti, odstraněním byrokratické, administrativní a regulační zátěže. Nicméně souhlasím s obecnou strukturou zprávy a zejména se zmíněnými opatřeními, jejichž cílem je posílení elektronického obchodu a zjednodušení systému zadávání zakázek. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí této zprávy. Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasovala jsem pro přijetí nařízení, protože jsem přesvědčena, že představuje další krok k vytvoření dobře fungujícího integrovaného evropského trhu. Evropa dnes zaujímá pozici jedné z hlavních ekonomik světa, ale její potenciál je stále obrovský, zejména pokud jde o růst ekonomiky a zaměstnanosti. Malé a středně velké podniky jsou hnací silou a hlavními hráči v probíhajícím hospodářském oživení. Evropa jim musí nabídnout větší ochranu, usnadnit přístup k úvěrům, omezit byrokracii a podpořit rozvoj elektronického obchodu. Jen tímto způsobem můžeme vytvořit sociálně tržní hospodářství založené na růstu, konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Vytvoření účinného a inovativního jednotného trhu v EU v dnešním globalizovaném světě znamená učinit z ní důležitého hráče na globální ekonomické scéně. Pascal Canfin (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, chtěl bych objasnit skutečnost, proč jsme hlasovali pro přijetí Aktu o jednotném trhu. Domnívám se, že představuje krok vpřed. Evropskému parlamentu se podařilo najít dobré kompromisy, které nezbavují text jeho obsahu, ale naopak vytváří skutečný tlak na ty členy Komise, kterým jde o to, aby jednotný trh pokračoval v čistě tržním duchu, aniž by bral v úvahu sociální, daňové a ekologické otázky. Také jsem chtěl poukázat na to, že odstavec 54 pojednávající o veřejných službách a službách obecného zájmu je sporný, a proto jsme hlasovali proti přijetí jeho části, která i nadále skrytou formou ideologicky vyzývá k další liberalizaci. Místo toho podporujeme evropské veřejné služby a ochranu evropského rámce, což každému členskému státu ponechá možnost nadále si organizovat veřejné služby podle sebe, především na místní úrovni. Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, jednotný trh bez vyloučení občanů nebo podniků – tak bych krátce shrnul hlavní body dnešní rozpravy o nyní již schváleném balíčku zpráv, které se zabývají Aktem o jednotném trhu. S velkým zájmem, a také potěšením, bych chtěl poukázat na návrhy, jejichž cílem je usnadnit fungování zejména malých a středně velkých podniků. Přístup k veřejným zakázkám je pro ně velmi důležitý.

59

60

CS


Zvláštní podporu si zaslouží oznámení, že proces jejich zadávání by se měl zjednodušit, mělo by u nich dojít zejména ke snížení finančních překážek, které vylučují z účasti malé a středně velké podniky, ve veřejných zakázkách by také měla být zohledněna specifika místního trhu. Stejně tak je třeba si uvědomit, že malé a středně velké podniky očekávají pomoc se vstupem na trh, administrativní opatření, která usnadní jejich fungování, a také řešení v oblasti patentů. Osobně s velkým zájmem očekávám oznámený projev komisaře Barniera o 12 klíčových návrzích (tzv. pákách) na podporu jednotného trhu. Velmi povzbudivé je sdělení, že doba, během níž bude možné hodnotit inovativní řešení, a zejména ta vztahující se k těmto tzv. pákám, bude rovněž relativně krátká. Písemná vysvětlení hlasování Zpráva: Sidonia Elżbieta Jędrzejewska (A7-0115/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Jsem pro přijetí zprávy, protože souhlasím s doporučenou částkou na odstranění škod způsobených záplavami v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, České republice, Chorvatsku a Rumunsku ve výši 182 388 893 EUR. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Souhlasil jsem se zprávou, která beze změn schválila postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2011. Jeho cílem je uvolnění prostředků na závazky a na platby z Fondu solidarity Evropské unie ve výši 182,4 milionu EUR ke zmírnění důsledků záplav v souvislosti s přívalovými dešti v Polsku, na Slovensku, v České republice, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku. Jsem přesvědčen, že prostředky z Fondu solidarity EU by měly být obecně uvolňovány v co možná nejkratší době po přírodní katastrofě, a že žádosti o finanční pomoc by se měly řešit rychle a účinně, aby bylo možné zemím, které postihla přírodní katastrofa, poskytnout naléhavou finanční pomoc. George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože členské státy, které byly postižené povodněmi způsobenými přívalovými dešti, očekávají uvolnění částky ve výši 182,4 milionu EUR. Jedná se o Polsko, Slovensko, Českou republiku, Maďarsko, Chorvatsko a Rumunsko. Stejně jako zpravodajka se domnívám, že uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU by mělo být rychlejší a účinnější, než je tomu dnes. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím s upravenou částkou pro uvolnění z Fondu solidarity EU, vzhledem k tomu, že v několika zemích, zejména v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku, překročily přímé škody běžnou hranici 0,6 % hrubého národního důchodu pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU. Rovněž považuji za důležité, aby prostředky z Fondu solidarity EU byly uvolňovány co nejrychleji po přírodní katastrofě a aby průběh všech souvisejících organizačních, legislativních a výkonných postupů byl rychlý a účinný. Z tohoto důvodu souhlasím se společným postojem Rady k návrhu opravného rozpočtu EU na rozpočtový rok 2011. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Komise navrhuje změnu svého rozpočtu na rok 2011, aby reagovala na potřebu uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie ve výši 182,4 milionů EUR na závazky a na platby ke zmírnění důsledků záplav v souvislosti s přívalovými dešti v Polsku, na Slovensku, v České republice, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku. Evropský parlament by měl schválit návrh za podmínek navržených zpravodajkou. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Zpráva, která je předmětem rozpravy, se zabývá postojem Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2011 Evropské unie na tento

06-04-2011

06-04-2011

CS


rok. Komise je oprávněna předkládat návrhy opravných rozpočtů „v případě nevyhnutelných, mimořádných nebo nepředvídaných okolností.“ Některé členské státy EU postihly přírodní katastrofy, které poničily různé infrastruktury a jejichž následné škody byly vyčísleny na 5,5 miliardy EUR, což v některých případech překračuje běžnou hranici 0,6 % hrubého národního důchodu. Tato situace je důvodem k uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU, jehož jediným cílem je oprava infrastruktury. Vzhledem k tomu, že stávající rozpočtové prostředky nestačí k pokrytí žádostí, souhlasím s opravným rozpočtem – jenž je prvním návrhem na uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU předkládaným Komisí – který navrhuje posílení finančních prostředků na závazky a platby ve výši 182 388 893 EUR. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Cílem opravného rozpočtu je reagovat na žádost o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na zmírnění škod způsobených přírodními katastrofami, které zasáhly pět členských států EU a Chorvatsko během května a června 2010. Jednalo se o „nevyhnutelné, mimořádné nebo nepředvídané okolnosti“, jak je definuje finanční nařízení, a proto je podle našeho mínění tento postup oprávněný a nezbytný. Částka uvolněná na podporu těchto zemí – ve výši 182,4 milionů EUR – představuje pouze asi 3 % celkových škod, jejichž výše se odhaduje na 5 512,7 milionů EUR. V uplynulých letech byly členské státy EU citelně zasaženy několika přírodními katastrofami. Během prvních šesti let existence Fondu solidarity EU obdržela Komise 62 žádostí o finanční podporu od 21 různých zemí. Zhruba jednu třetinu z nich lze označit za „závažné přírodní katastrofy“, stejně jako čtyři z případů, kterými se dnes zabýváme. Fond solidarity EU je důležitým nástrojem pro poskytování pomoci při léčbě a odstraňování následků přírodních katastrof na lidech, životním prostředí a hospodářství, které jsou téměř vždy nezanedbatelné a často mají dlouhotrvající charakter. Musí však rovněž existovat odpovídající závazek přírodním katastrofám předcházet, a to realizací za tímto účelem nedávno schválených doporučení Evropského parlamentu. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Máme před sebou zprávu o návrhu opravného rozpočtu, jehož cílem je reagovat na žádost o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na odstranění škod způsobených přírodními katastrofami, které zasáhly pět členských států EU a Chorvatsko během května a června 2010. Jednalo se o „nevyhnutelné, mimořádné nebo nepředvídané okolnosti“, jak je definuje finanční nařízení, a proto je podle našeho mínění tento postup oprávněný a nezbytný. Částka uvolněná na podporu těchto zemí – ve výši 182,4 milionů EUR – představuje pouze asi 3 % celkových škod, jejichž výše se odhaduje na 5 512,7 milionů EUR. V uplynulých letech členské státy EU citelně zasáhl značný počet přírodních katastrof. Během prvních šesti let existence Fondu solidarity EU obdržela Komise 62 žádostí o finanční podporu od 21 různých zemí. Zhruba jednu třetinu z nich lze označit za „závažné přírodní katastrofy“, stejně jako čtyři z případů, kterými se dnes zabýváme. Fond solidarity EU je důležitým nástrojem pro poskytování pomoci při léčbě a odstraňování následků přírodních katastrof na lidech, životním prostředí a hospodářství, které jsou téměř vždy nezanedbatelné a často mají dlouhotrvající charakter. Rovněž je důležité soustředit se na prevenci. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem zprávu a návrh zpravodajky přijmout postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2011 beze změn , protože finanční

61

62

CS


pomoc těmto zemím, tj. Polsku, České Republice, Slovensku, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku musí být vyplacena a nelze ji již déle odkládat. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí návrhu Komise k uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU, který vychází z bodu 26 interinstitucionální dohody (IID) ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, která umožňuje takové uvolnění prostředků v rámci ročního stropu 1 miliardy EUR. Podmínky způsobilosti pro finanční pomoc z fondu jsou podrobně stanoveny v nařízení Rady č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity EU. Je nutno připomenout, že cílem fondu je obnova infrastruktury a fond funguje jako nástroj pro operace refinancování, a nesmí sloužit k náhradě škod na soukromém majetku. Tento návrh na uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU je prvním, který Komise předložila pro rok 2011. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh opravného rozpočtu je logický s ohledem na účel prostředků uvolněných z Fondu solidarity EU, určených ke zmírnění škod způsobených sesuvy půdy a velkými záplavami v souvislosti s přívalovými dešti v Polsku, na Slovensku, v České republice, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku. Po ověření, zda žádosti splňují podmínky způsobilosti uvedené v nařízení (ES) č. 2012/2002, Komise navrhla uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve výši 182,4 milionu EUR k odstranění škod v těchto zemích. Chtěl bych však upozornit na zpoždění v uvolňování prostředků. Postup žádosti musí být jednodušší a méně byrokratický, aby v budoucnu bylo možné včas reagovat na další podobné situace. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Vzhledem k tomu, že cílem návrhu opravného rozpočtu č. 1/2011 k souhrnnému rozpočtu na rok 2011 je uvolnění prostředků na závazky a na platby z Fondu solidarity EU ve výši 182,4 milionů EUR ke zmírnění důsledků záplav v souvislosti s přívalovými dešti v Polsku, na Slovensku, v České republice, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku, hlasoval jsem pro jeho přijetí. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Výskyt přírodních katastrof v Evropě již není ojedinělý. Nedávné události, jako například povodně, ke kterým došlo v roce 2010 v Polsku, na Slovensku, v Rumunsku, České republice a Maďarsku, potvrzují, že existence Fondu solidarity je zásadní. Prostředky z fondu nejsou určeny na vyplácení náhrady za škody na majetku soukromých osob, ale především na obnovu infrastruktury. Lze jej tedy považovat za vhodný nástroj pro operace refinancování. Zejména v zemích jako je Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko došlo k rozsáhlým přírodním katastrofám, kde přímé škody překročily běžnou hranici 0,6 % hrubého národního důchodu. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí tohoto návrhu. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Zpráva se zabývá návrhem opravného rozpočtu č. 1/2011 k souhrnnému rozpočtu na rok 2011, jehož cílem je uvolnění prostředků na závazky a na platby z Fondu solidarity EU ve výši 182,4 milionů EUR ke zmírnění důsledků záplav způsobených přívalovými dešti v Polsku, na Slovensku, v České republice, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku. Jediným cílem návrhu opravného rozpočtu č. 1/2011 je formálně začlenit tuto úpravu rozpočtu do rozpočtu na rok 2011. Předložené odůvodnění opravného rozpočtu je naprosto dostačující, a proto jsem hlasovala pro přijetí zprávy. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí návrhu opravného rozpočtu, jehož cílem je uvolnění prostředků na závazky a na platby z Fondu solidarity EU ve výši 182,4 milionů EUR ke zmírnění důsledků záplav způsobených přívalovými dešti v Polsku, na Slovensku, v České republice, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – V této věci jsme se zdrželi hlasování. Zpráva se týká převodu plateb pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na zmírnění následků povodní, ke kterým došlo v roce 2011 v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, České republice, Chorvatsku a Rumunsku. Souhlasíme s naléhavou potřebou uvolnit prostředky, ale nikoliv s navrženým způsobem financování (prostřednictvím „záporné rezervy“). Zpráva: Reimer Böge (A7-0114/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Jsem pro přijetí zprávy, jejímž cílem je poskytnout podporu Evropské unie z Fondu solidarity EU Polsku, Slovensku, Maďarsku, České republice, Chorvatsku a Rumunsku poté, co byly tyto země a jejich obyvatelstvo v květnu a červnu 2010 zasaženy povodněmi. EU musí i nadále představovat instituci, která projevuje solidaritu. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o přidělení finanční pomoci z Fondu solidarity Evropské unie Polsku, Slovensku, Maďarsku, České republice, Chorvatsku a Rumunsku. Interinstitucionální dohoda umožňuje uvolnění prostředků z fondu v rámci ročního stropu ve výši 1 miliardy EUR. Jsem přesvědčen, že prostředky z Fondu solidarity EU by měly být obecně uvolňovány v co možná nejkratší době po přírodní katastrofě, a že žádosti o finanční pomoc by se měly řešit rychle a účinně, aby bylo možné zemím, které postihla přírodní katastrofa, poskytnout naléhavou finanční pomoc. Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Cílem Fondu solidarity Evropské unie je poskytovat rychlou, účinnou a flexibilní pomoc obyvatelům členského státu, nebo země jednající o přistoupení, v případě velkých přírodních katastrof. Fond solidarity doplňuje v nouzových situacích veřejné zdroje členských států, zejména pokud jde o naléhavé opravy infrastruktury, poskytnutí dočasného přístřeší a nouzových služeb s cílem uspokojit okamžité potřeby lidí, stejně jako zmírnění následků této katastrofy v postižených oblastech. Polsko, Slovensko, Maďarsko, Česká republika, Chorvatsko a Rumunsko zasáhly v roce 2010 přívalové deště, které způsobily velké záplavy, jejichž následkem tyto země utrpěly obrovské škody. Následně tyto země požádaly o pomoc z Fondu solidarity EU. Jelikož podmínky způsobilosti stanovené v příslušném nařízení byly splněny, bylo uvolnění prostředků z Fondu solidarity schváleno ve snaze přispět k zmírnění bolesti, utrpení a ztrát obyvatel zasažených výše zmíněnou přírodní katastrofou. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro přijetí této zprávy. Adam Bielan (ECR), písemně. – (PL) Povodně, které vloni zasáhly země ve východní části Evropské unie, způsobily obrovské hmotné škody prakticky ve všech regionech. Mnohé z nich se stále potýkají s jejich tragickými důsledky. Mnoho obyvatel stále čeká na finanční pomoc přislíbenou vládními orgány. Nejvážnější škody se týkají zejména zemědělství, infrastruktury, dopravní sítě a kulturních památek. Mnoho lidí strádalo, často přišli o všechno. Jen v samotném Polsku se přímé škody odhadují na téměř 3 miliardy EUR. To značně přesahuje běžnou hranici pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity. Podobná situace je i v případě dalších zemí, které žádají o pomoc z Fondu solidarity. Uvolnění evropských fondů předpokládané interinstitucionální dohodou přinese výraznou úlevu nejvíce postiženým regionům, protože umožní realizaci prací vedoucím ke zmírnění následků přírodní katastrofy. Plně podporuji uvolnění prostředků z Fondu solidarity. Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Vítám dnešní rozhodnutí Evropského parlamentu o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU pro středoevropské státy postižené loňskými

63

64

CS


povodněmi. V případě České republiky se jedná o částku 125 milionů korun na úhradu části škod způsobených povodněmi na severní Moravě v loňském květnu a červnu. Vzhledem k tomu, že celková výše škod byla odhadnuta na 5 miliard korun, což představuje méně než 0,6 % českého HDP, nejednalo se podle evropské legislativy o „závažnou přírodní katastrofu“, u níž je pomoc z Fondu solidarity prakticky samozřejmostí. V případě České republiky bylo nutno žádat o výjimku opírající se o to, že naše území bylo zasaženo stejnou živelnou událostí jako sousední Polsko, kde byly její následky mnohem ničivější. V původním návrhu usnesení Evropského parlamentu se přitom jako o postižené zemi hovořilo pouze o Polsku a teprve po mém upozornění, že povodně zasáhly i další státy, se jeho působnost rozšířila na celý region střední Evropy. Jsem rád, že se česká vláda po počáteční laxnosti a váhání rozhoupala a stihla ve stanovené lhůtě podat žádost o finanční pomoc z Fondu solidarity, která nyní nepochybně přijde velmi vhod. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) S ohledem na značné škody způsobené velkými přírodními katastrofami, zejména pokud jde o soukromý majetek, dopravní sítě a kulturní památky, a dále s přihlédnutím k výši přímých škod, jejichž odhad ve všech těchto zemích překračuje běžnou hranici pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity, který odpovídá 0,6 % hrubého národního důchodu, souhlasím s návrhem rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve prospěch Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro uvolnění prostředků z Fondu Solidarity Evropské unie ve prospěch Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska v návaznosti na velké záplavy, které v květnu a červnu 2010 postihly tyto země. Také bych ráda znovu zdůraznila, že Rada musí naléhavě pokračovat v revizi nového nařízení o Fondu solidarity, které schválil Evropský parlament, za účelem jeho zrychlení a zefektivnění. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie ve prospěch Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska je vzhledem k silným dešťům a povodním, které v těchto zemích způsobily velké škody, oprávněné. Velká většina v příslušném parlamentním výboru, která hlasovala pro přijetí tohoto rozhodnutí, svědčí o široké podpoře, které se těší. Chtěl bych vyjádřit lítost nad utrpením, kterému byli tito lidé vystaveni, a věřím, že uvolnění prostředků z Fondu solidarity jej pomůže zmírnit a přispěje k rychlejší a účinnější obnově nejvíce postižených oblastí. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) V květnu a červnu 2010 zasáhla střední a východní Evropu silná bouře, která způsobila v některých členských státech obrovské škody, obzvlášť na veřejné infrastruktuře, v zemědělství, na silničních a železničních sítích a veřejném i soukromém majetku. Povodně v Polsku zasáhly téměř celou zemi a způsobily škody přesahující 0,85 % hrubého národního důchodu. Na Slovensku zůstaly v důsledku přívalových dešťů pod vodou celé oblasti, docházelo k sesuvům půdy a záplavám, a celková škoda dosáhla 0,89 % hrubého domácího důchodu. V Rumunsku odhadovaná výše škod přesahuje 875 milionů EUR, což odpovídá 0,67 % hrubého domácího důchodu. V Chorvatsku jde o víc než 153 milionů EUR (0,6 % hrubého domácího důchodu) a v České republice se jedná o 204 milionů EUR (0,6 % hrubého domácího důchodu). Tato situace odůvodňuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU a vedla ke schválení prvního opravného rozpočtu na rok 2011. Jelikož je součástí návrhu opravného rozpočtu, který byl již schválen, a s ohledem na názor Výboru pro regionální rozvoj, podporuji postoj zpravodajky k uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve výši 182 388 893 EUR na

06-04-2011

06-04-2011

CS


pomoc při obnově veřejné infrastruktury poškozené následkem silné bouře ve výše zmíněných zemích. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva podporuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie na pomoc šesti zemím: Polsku, Slovensku, Maďarsku, České republice, Chorvatsku a Rumunsku. Tyto země zasáhly přívalové deště, které v některých případech nemají obdoby, rozsáhlé záplavy, sesuvy půdy a bahna. Ve čtyřech zemích – Polsku, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku – splňují katastrofy kritéria „závažné přírodní katastrofy“ podle definice uvedené v nařízení o Fondu solidarity EU, jinými slovy, odhadované škody přesahují 0,6 % jejich hrubého národního důchodu. Uvolnění těchto prostředků považujeme za důležité a nezbytné, a proto jsme hlasovali pro přijetí této zprávy. Opět však musíme upozornit na nadměrné prodlevy mezi datem, kdy došlo ke katastrofě, rozhodnutím o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU a skutečným doručením pomoci EU členským státům a postiženým oblastem. V tomto případě k přírodní katastrofě došlo v květnu a červnu 2010. Evropský parlament schválil uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU teprve teď, téměř s ročním zpožděním. Příjem peněz na místě určení ještě o něco zpozdí další procedurální požadavky. Z tohoto důvodu podporujeme změnu pravidel pro uvolnění prostředků z fondu, aby bylo flexibilnější a včasnější. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovali jsme pro přijetí zprávy, která podporuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na pomoc šesti zemím: Polsku, Slovensku, Maďarsku, České republice, Chorvatsku a Rumunsku. Tyto země zasáhly přívalové deště, které v některých případech nemají obdoby, rozsáhlé záplavy, sesuvy půdy a bahna. Ve čtyřech zemích – Polsku, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku – splňují katastrofy kritéria „závažné přírodní katastrofy“ podle definice uvedené v nařízení o Fondu solidarity EU, jinými slovy, odhadované škody přesahují 0,6 % jejich hrubého národního důchodu. Považujeme uvolnění těchto prostředků za důležité a významné, a proto jsme hlasovali pro přijetí zprávy. Opět však musíme upozornit na nadměrné prodlevy mezi datem, kdy došlo ke katastrofě, rozhodnutím o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU a skutečným doručením pomoci EU členským státům a postiženým oblastem. V tomto případě k přírodní katastrofě došlo v květnu a červnu 2010. Evropský parlament schválil uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU teprve teď, téměř s ročním zpožděním. Příjem peněz na místě určení ještě o něco zpozdí další procedurální požadavky. Z tohoto důvodu podporujeme změnu pravidel pro uvolnění prostředků z fondu, aby bylo flexibilnější a včasnější. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Záplavy v roce 2010 zasáhly rozsáhlé území několika států střední Evropy. Nejvíc se přírodní katastrofa dotkla právě Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska. Obyvatelé žijící v těchto oblastech se s následky povodní nedokážou vyrovnat sami. Nejsou schopni řešit důsledky z vlastních zdrojů, protože rozpočty jednotlivých států jsou zatížené hospodářskou a finanční krizí. Ve prospěch zasažených zemí však Komise navrhuje mobilizovat Fond solidarity Evropské unie. Všechny zmiňované země požádaly o pomoc z tohoto fondu poté, co byly v průběhu jarních a letních měsíců uplynulého roku zasaženy a paralyzovány sesuvy půdy, záplavovými vlnami a téměř nepřetržitými dešťovými srážkami.

65

66

CS


Přírodní živly měly v zasažených oblastech za následek rozsáhlé škody na veřejné i soukromé infrastruktuře, silniční i železniční dopravě, a stejně tak bylo zasaženo i zemědělství. Rovněž došlo k závažným škodám na majetku, k poškození obytných budov či kulturních památek. Je proto na místě postiženým evropským státům poskytnout potřebnou finanční pomoc, aby dokázaly bojovat s následky přírodní katastrofy a mohly se co nejdříve vrátit k běžnému životu. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasil jsem s přijetím tohoto dokumentu, protože Komise informovala Evropský parlament ve svém návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU (KOM (2011)0010) o tom, že na základě žádostí o pomoc ze strany Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Rumunska a kandidátské země Chorvatska týkajících se katastrofických povodní z května, června a července 2010 navrhuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU. Aby se předešlo nepřiměřeným prodlevám při schvalování tohoto opatření, které má Rozpočtový výbor v úmyslu přijmout co nejdříve, stojí za pozornost, že Výbor pro regionální rozvoj nemá žádné námitky proti uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve výši 182 388 893 EUR ve prospěch postižených zemí, tak jak navrhla Komise, a v souladu s pravidly stanovenými interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006 a s nařízením Rady (ES) č. 2012/2002. Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. – (RO) Fond solidarity představuje pro Evropskou unii nástroj prvořadého významu. Kromě finančního dopadu také zprostředkovává projev evropské solidarity. Rada nám však ukázala, že tato solidarita se začíná postupně vytrácet. Abychom mohli poskytnout pomoc občanům, kteří toho po loňských povodních již tolik vytrpěli, nutí nás Rada v současné době krátit financování dalších velmi důležitých programů. Podíváme-li se navíc, které členské státy nyní v Radě blokují myšlenku „nových peněz“, které by měly pokrýt potřeby Fondu solidarity, všimneme si, že se jedná o stejné státy, které samy v minulých letech získaly značný objem finančních prostředků. Evropská unie je založena na principu solidarity. Bez ní bychom nebyli schopni vytvořit Evropu, kterou máme dnes, ani utvářet Evropu budoucnosti. Edvard Kožušník (ECR), písemně. – (CS) Na rozdíl od Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci považuji Fond solidarity, který je určen k využití finančních prostředků na krytí škod způsobených přírodními katastrofami, za skutečný projev evropské solidarity. Velmi oceňuji, že tato zpráva navrhuje poukázat prostředky na krytí povodňových škod na veřejném majetku také do České republiky. Konkrétně na severní Moravu, která byla loni v květnu zasažena stejnou povodňovou vlnou, která pak napáchala škody v celém středoevropském regionu. Toho, že Česká republika získala prostředky z Fondu solidarity na krytí škod, si cením o to víc, že okolní země byly touto povodňovou vlnou zasaženy více než území České republiky. Přesto v rámci evropské solidarity nebyla Česká republika při odškodňování opomenuta. Rád bych také poděkoval svým kolegům Březinovi a Tošenovskému, se kterými jsme úspěšně usilovali o začlenění České republiky do skupiny zemí odškodněných z Fondu solidarity v důsledku této povodňové vlny. Zvláštní poděkování pak patří předsedovi Parlamentu Buzkovi za to, že společně s námi navštívil zasažené moravské území a osobně podpořil podporu pro Českou republiku.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Bogusław Liberadzki (S&D), písemně. – (PL) Rok 2010 poznamenaly katastrofické povodně v mnoha zemích Evropy, přičemž Polsko se potýkalo hned se dvěma. Měli bychom uvítat projevy solidarity Evropské unie při zmírňování následků povodní a opatření přijatá k ulehčení velkého utrpení postižených – lidí, kteří přišli o značnou část a v mnoha případech o veškerý svůj hmotný majetek, utrpěli újmu na svém zdraví, nebo dokonce ztratili své blízké. Je třeba, aby součástí podpory myšlenky solidarity v době nouze a utrpení bylo zamyšlení nad tím, jak povodním předejít. Lze toho docílit pomocí vodního hospodářství: regulací řek, zbudováním nádrží, atd. Větší část peněz vyčleněných v rámci Fondu soudržnosti na ekologické účely bychom měli použít na předcházení povodním. V rámci podpory zprávy poslance Bögeho vyzývám k podpoře návrhu na zvýšení objemu finančních prostředků v rozpočtu po roce 2013. Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Jsem velmi potěšena, že Evropský parlament činí taková konstruktivní rozhodnutí. Poslanci z oblastí postižených povodněmi se velmi snažili o získání pomoci od Evropské unie a, jak víme, cesta k tomuto úspěchu nebyla snadná. Udělení 182,4 milionu EUR jako kompenzace následků loňských povodní je nesmírně důležité nejen pro oblasti postižené touto přírodní katastrofou, ale také pro obyvatele, kteří tam žijí. Polsko a subprovincie Vněkarpatských sníženin utrpěly následkem přírodní katastrofy největší škody a já věřím, že finanční prostředky, které jsou na obnovu infrastruktury k dispozici, budou účinně využity. Dnešní rozhodnutí Evropského parlamentu je konečné a zahajuje proces poskytnutí finančních prostředků EU, a z tohoto důvodu jsem hlasovala pro přijetí usnesení o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU – záplavy v roce 2010 v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, České republice, Chorvatsku a Rumunsku. David Martin (S&D), písemně. – Podporuji návrh Komise na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU. Na základě žádostí o pomoc ze strany Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Rumunska a kandidátské země Chorvatska týkající se katastrofických povodní z května, června a července 2010 navrhuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU. Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) Chtěla bych vyjádřit spokojenost s dnešním hlasováním, které schválilo uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na pomoc Polsku, Slovensku, České republice, Maďarsku, Rumunsku a Chorvatsku při odstraňování škod, které v těchto zemích napáchaly loňské povodně. Navzdory přetrvávajícím neshodám mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně technického postupu při zprostředkování 182,4 milionů EUR potřebných na odškodnění členských států Evropa znovu prokázala solidaritu se svými občany. Souhlasím s použitím přebytku z rozpočtu na rok 2011 na pokrytí „záporných rezerv“, jichž bylo využito k nalezení potřebných finančních prostředků. Tato rezerva je vskutku „účetní“ metodou, jež by měla být použita v případě jakýchkoliv nepředvídatelných mimořádných událostí, ke kterým by mohlo dojít v průběhu současného rozpočtového roku. Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Solidarita je hlavním znakem Evropské unie. Vycházeje z této solidarity považuji zprávu o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na pomoc Polsku, Slovensku, České republice, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku, které v roce 2010 postihly záplavy, za včasnou a nezbytnou. Podobná solidarita bude stále potřebnější s ohledem na pokračující změny klimatu, které způsobují přírodní katastrofy po celé Evropě.

67

68

CS


V tomto ohledu bude třeba vypracovat strategie, jež pomohou ke snížení emisí skleníkových plynů. Snaha Evropské unie musí směřovat ke sjednocení opatření přijatých členskými státy s cílem předcházet velkým záplavám v Evropě, ke kterým dochází stále častěji, a zmírňovat jejich následky. Jednou z priorit členských států v této oblasti musí být vyhodnocování činností, které zvyšují riziko povodní, a zvýšení rychlosti odezvy, mobility a pružnosti provedených zásahů. V neposlední řadě bych chtěl zdůraznit význam informovanosti občanů a jejich účasti na opatřeních a plánech pro řízení povodní. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento nástroj solidarity byl již v minulosti využit – konkrétně v mojí zemi, prostřednictvím finanční podpory poslané Madeiře po silných deštích, které ji zasáhly v únoru 2010 – a v současné situaci je naprosto logické uvolnit prostředky ve snaze zmírnit následky, které přírodní katastrofy vždy způsobí obyvatelům postižených zemí. Alajos Mészáros (PPE), písemně. – (HU) Loňské silné deště způsobily katastrofickou situaci v zemích střední Evropy. Řeky, které se vylily ze svých koryt, zaplavily ulice a domy. Lidé strádali a mnozí z nich přišli o téměř celý svůj majetek. Z tohoto důvodu bylo v té době nezbytné rychlé vyhodnocení situace a včasná pomoc. Slovensko, Maďarsko, Polsko, Česká republika, Chorvatsko a Rumunsko požádaly Evropskou unii o podporu, aby mohly poskytnout pomoc lidem v nouzi s využitím prostředků z Fondu solidarity. Potěšilo mě, že i Evropský parlament si uvědomil vážnost situace a také chtěl poskytnout těmto zemím pomoc. Z tohoto důvodu považuji podporu návrhu na rozhodnutí za velmi důležitou a chtěl bych využít této příležitosti k vyslovení uznání všem, kteří tehdy vyjádřili solidaritu s mými spoluobčany ve střední Evropě. Děkuji. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Po silných deštích v srpnu 2010, jejichž následkem se řeky vylily z koryt a donutily obyvatele opustit svoje domovy, požádala v říjnu 2010 Česká republika o pomoc z Fondu solidarity. Nedošlo k překročení běžné hranice 0,6 % hrubého národního důchodu, ale s následky povodní se potýkala většina obyvatel a hospodářství regionu se ocitlo na pokraji zhroucení. Důležitá odvětví, jako cestovní ruch a průmysl, zaznamenala značné škody. Tato pomoc pokryje část nákladů na okamžitá opatření, nutná k obnově poškozené infrastruktury. Z tohoto důvodu hlasuji pro přijetí návrhu. Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Během loňského léta zasáhly většinu území Rumunska rozsáhlé záplavy a sesuvy půdy. Odhad škod činil téměř 900 milionů EUR, což představuje zhruba 0,7 % rumunského HDP. Vítám pomoc z Fondu solidarity EU, která pomůže zmírnit dopady této přírodní katastrofy a zabránit vzniku dalších podobných událostí. Fond solidarity EU může posloužit jako jeden z konkrétních příkladů pro naše občany, který potvrzuje nutnost společných akcí na úrovni EU. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Komise navrhuje uvolnit prostředky z Fondu solidarity ve prospěch Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (IID). Interinstitucionální dohoda povoluje uvolnit prostředky z Fondu solidarity v rámci ročního stropu ve výši 1 miliardy EUR. Současně s návrhem na uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve prospěch Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska předložila Komise návrh opravného rozpočtu (A7-0115/2011). Ze zprávy jasně vyplývá, že všechny přihlášky splňují podmínky způsobilosti stanovené v nařízení (ES) č. 2012/2002. Z tohoto důvodu jsem hlasoval ve

06-04-2011

06-04-2011

CS


prospěch uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve výši 105 567 155 EUR pro Polsko, 20 430 841 EUR pro Slovensko, 22 485 772 EUR pro Maďarsko, 5 111 401 EUR pro Českou republiku, 3 825 983 EUR pro Chorvatsko a 24 967 741 EUR pro Rumunsko, což je celkem 182 388 893 EUR v prostředcích na závazky a na platby. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Přímé škody způsobené záplavami, které v roce 2010 zasáhly Polsko, Slovensko, Českou republiku, Maďarsko, Chorvatsko a Rumunsko, činí 5 512 719 662 EUR. Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, aby bylo schváleno uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve výši 182,4 milionů EUR, určených na zmírnění následků těchto záplav. Nesouhlasím však se zdrojem financování, kterým má být podle návrhu Rady „záporná rezerva“. Pro návrh Rady jsem však hlasovala, protože se domnívám, že není možné, aby se občané stali oběťmi interinstitucionálního sporu mezi členskými státy a Evropským parlamentem. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Otázka, kterou se zabýváme, se týká žádosti o pomoc, předložené Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Českou republikou, Rumunskem a Chorvatskem (jakožto kandidátskou zemí) s cílem vypořádat se se značnými škodami způsobenými katastrofickými povodněmi, které tyto země postihly v květnu, červnu a červenci 2010. Vzhledem k tomu, že všechny žádostí splňují podmínky způsobilosti stanovené v nařízení (ES) č. 2012/2002, hlasoval jsem pro přijetí návrhu na uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve výši 182 388 893 EUR ve prospěch dotyčných zemí, přičemž očekávám, že tato podpora pomůže urychlit obnovu postižených oblastí a zmírnit utrpení jejich obyvatel. Zuzana Roithová (PPE) , písemně. – (CS) Velice ráda jsem hlasovala pro návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve prospěch Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska. Všechny tyto státy byly v loňském roce postihnuty silnými záplavami v důsledku přívalových dešťů, které způsobily sesuvy půdy a výrazné škody na lidských životech, poškodily obytné budovy, podniky, zemědělské oblasti, silniční a železniční sítě a ostatní infrastrukturu. Ačkoliv částka navrhované pomoci tvoří u většiny zemí pouze několik procent celkového vyčíslení škod, i tak je to významná pomoc, která v celkové výši dosahuje 182 milionů EUR. Připomínám, že EU zřídila Fond solidarity, aby podpořila obyvatele regionů postižených přírodními katastrofami. Děkuji kolegům za podporu této zprávy. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem ve prospěch zprávy: Komise navrhuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve prospěch Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska podle bodu 26 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (IID). Interinstitucionální dohoda povoluje uvolnit prostředky z Fondu solidarity v rámci ročního stropu ve výši 1 miliardy EUR. Současně s návrhem na uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve prospěch Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska předložila Komise návrh opravného rozpočtu (NOR č. 1/2011 ze dne 14. ledna 2011), aby mohly být do rozpočtu na rok 2011 začleněny odpovídající prostředky na závazky a platby, jak je stanoveno v bodu 26 IID. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro přijetí textu, protože musíme uvolnit prostředky z Fondu solidarity EU ve prospěch zemí střední a východní Evropy, které utrpěly škody po povodních v roce 2010. Země jako Polsko, Slovensko, Maďarsko, Česká republika, Chorvatsko a Rumunsko musely vynaložit vysoké náklady na vypořádání se s obrovskými škodami na své infrastruktuře,

69

70

CS


které v té době způsobily silné deště. Například samotné Polsko se v květnu a červnu 2010 potýkalo se dvěma po sobě jdoucími záplavami na svých hlavních řekách, které způsobily vážné škody v zemědělství, na dopravních sítích a kulturních památkách, jež dosáhly celkové výše téměř 3 miliard EUR. Současnou prioritou je obnova oblastí nejvíce postižených loňskými tragickými událostmi, jež jim umožní bez dalších odkladů opětovné spuštění výrobních systémů. Olga Sehnalová (S&D), písemně. – (CS) Povodně v roce 2010 postihly několik evropských zemí v různé míře. Například v České republice se jednalo o povodně menší co do územního rozsahu, ale jejich důsledky byly na tomto území skutečně ničivé stejně jako v sousedním Polsku. Proto jsem podpořila uvolnění prostředků na základě možnosti, kterou pro tyto výjimečné situace dává nařízení Rady (ES) č. 2012/2002. Hlasovala jsem pro přijetí zprávy včetně uvolnění prostředků pro Českou republiku a Chorvatsko, které je obdobným případem. Joanna Senyszyn (S&D), písemně. – (PL) Podpořila jsem zprávu o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie podle bodu 26 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení. Je nesmírně důležité, aby EU poskytovala podporu zemím, které se potýkají s následky přírodních katastrof. Ztráty způsobené touto katastrofou přesahují částku 2,9 miliard EUR. Finanční pomoc EU pomůže při obnově veřejné infrastruktury, která byla během katastrofy poškozena: vodovodní potrubí, kanalizace, silnice a mosty. Od záplav uplynul již téměř rok. Pomoc je však stále potřeba. Měla by být uvolněna rychleji. Za tímto účelem by měl být zkrácen postup při poskytování finanční pomoci z Fondu solidarity EU. Doporučení: Luis Manuel Capoulos Santos (A7-0056/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Jsem pro přijetí zprávy, protože v rybolovné oblasti Komor prosazuje zodpovědný rybolov založený na politice nediskriminace mezi různými rybářskými flotilami, které v oblasti operují, a zároveň otevírá dialog o potřebných reformách. Dalším důvodem, proč zprávu podporuji, je skutečnost, že představuje posun v porovnání s předchozí dohodou v podobě možnosti pozastavení provádění protokolu v případě porušování lidských práv. Jelikož cílem protokolu je však posílení partnerství a spolupráce v odvětví rybolovu prostřednictvím všech dostupných finančních nástrojů, chtěl bych upozornit na okamžitou potřebu rámce upřednostňujícího rozvoj investic do odvětví a optimalizaci produkce drobného rybolovu. George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože obsahuje závazek podporovat zodpovědný a trvale udržitelný rybolov všude tam, kde by mohla působit plavidla Evropské unie, tedy rybolov opírající se o pečlivé posouzení dostupných zdrojů a zajišťující, že rybolovná práva, která budou využívána, jsou zaručena na základě důvěryhodných odborných názorů, jež vylučují veškerá rizika vyčerpání místních rybích populací. Komorský svaz se řadí k nejméně rozvinutým zemím a jeho hospodářství je do značné míry závislé na zahraničních dotacích a na technické pomoci. Zatímco využitelné populace ryb v Komorském svazu, většinou velké pelagické ryby, se odhadují na 33 000 tun ročně, roční odlovy místních rybářů dosahují přibližně 16 000 tun a místní trh je zcela spotřebuje. Hlavním cílem nového protokolu je vymezit rybolovná práva nabízená plavidlům Evropské unie za přístupová práva a za podporu odvětví, dále pokračovat ve spolupráci mezi Evropskou unií a Komorským svazem a vybudovat tak rámec pro

06-04-2011

06-04-2011

CS


partnerství, jehož cílem je rozvíjet politiku udržitelného rybolovu a zodpovědně využívat rybolovné zdroje v rybolovné oblasti Komorského svazu, a to v zájmu obou stran. Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Uzavírání dvoustranných dohod o rybolovu mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, nazývanými „Dohody o partnerství v oblasti rybolovu“, je obvyklou praxí společné rybářské politiky. Hlasoval jsem pro, protože se domnívám, že nový protokol k dohodě o partnerství v oblasti rybolovu s Komorským svazem je v zájmu obou stran. Na jednu stranu zlepšuje rybolovná práva nabízená plavidlům EU v rybolovné oblasti Komor, jelikož vylučuje rizika vyčerpání místních rybích populací, na stranu druhou EU poskytne finanční prostředky na politiku rozvoje rybolovu na Komorách. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím s návrhem rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem. Považuji uvedený protokol za pozitivní, jelikož podporuje zodpovědný a trvale udržitelný rybolov v komorských teritoriálních vodách a je v zájmu obou stran, protože dává plavidlům EU práva rybolovu výměnou za důležitou podporu odvětví, které poskytuje obživu komunitě na souostroví Komory. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí doporučení k Dohodě o partnerství mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem v oblasti rybolovu, jelikož se obě strany zavazují k podpoře trvale udržitelného a zodpovědného rybolovu v rybolovné oblasti Komorských ostrovů, a jelikož obsahuje doložku o pozastavení platnosti v případě porušování lidských práv v Komorském svazu. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Platnost stávajícího Protokolu k Dohodě o rybolovu mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem, jedné z mnoha dohod o partnerství v oblasti rybolovu, jejímž účastníkem je Evropská unie, vypršela dne 31. prosince 2010. Nový Protokol se vztahuje na období tří let (2011–2013) a začne provizorně platit po rozhodnutí Rady a po vypršení platnosti stávajícího protokolu. Hlavním cílem návrhu rozhodnutí je vymezit rybolovná práva nabízená plavidlům Evropské unie na základě existujících přebytků rybích populací, stejně jako finanční příspěvky za přístupová práva a podporu odvětví. Nový Protokol je v zájmu obou stran a klade si za cíl posílit spolupráci v oblasti rybolovu prostřednictvím využití dostupných finančních nástrojů. Předpokládá se i vytvoření rámce ve prospěch investic do tohoto odvětví a optimalizace produkce drobného rybolovu. Stejně jako zpravodaj se domnívám, že by Evropský parlament měl mít právo podrobně sledovat vývoj dohody a jejího dodržování, a je na Komisi, aby mu to umožnila. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Zpráva se zabývá návrhem rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se stanoví podmínky, za kterých rybářské lodě Evropské unie mohou provádět rybolov ve vodách Komorského svazu. V průběhu let podepsala EU dohody o partnerství v oblasti rybolovu s řadou zemí a výměnou za to poskytla určité finanční příspěvky určené hlavně na podporu vnitrostátní politiky rybolovu, zaměřené zejména na ochranu rybích populací. Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost získal Evropský parlament posílené pravomoci v této oblasti a musí dát souhlas s uzavřením všech nových dohod o partnerství v oblasti rybolovu. Jelikož platnost Protokolu k Dohodě o partnerství v oblasti rybolovu mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem vypršela dne 31. prosince 2010, je nezbytně nutné ji obnovit. Jak zpravodaj dobře vysvětlil, projednávaný návrh je v zájmu obou stran, a proto jsem hlasoval pro jeho přijetí. Škoda jen, že tento návrh přišel se zpožděním.

71

72

CS


João Ferreira and Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva podporuje nový Protokol o Dohodě o partnerství v oblasti rybolovu mezi Evropskou unií a Komorským svazem, který bude platný po období tří let, a jehož hlavním cílem je vymezit rybolovná práva nabízená plavidlům Evropské unie za přístupová práva a podporu odvětví. Dohoda se týká přístupových práv do komorských vod pro 70 plavidel EU výměnou za finanční příspěvek ve výši přibližně 600 000 EUR za rok, přičemž zhruba polovina této částky má být určena na rozvoj odvětví rybolovu v zemi. Ta totiž nemá v podstatě žádné další zdroje, neboť 30 000 z celkového počtu 800 000 obyvatel je závislých na tomto odvětví. Právě v této oblasti takzvané dohody o partnerství zaznamenaly nejmarkantnější neúspěchy, což by mělo být důvodem k zamyšlení a změnám v politice. Povolení k rybolovu dostane 45 plavidel lovících tuňáka vlečnou sítí – zahrnujících 22 francouzských a 22 španělských plavidel – a 25 plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru, což představuje nárůst oproti stávajícímu protokolu, v jehož rámci má povolení 40 plavidel lovících tuňáka vlečnou sítí a 17 plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru. Portugalsku zůstalo stejně jako dřív 5 plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru. Francie a Španělsko zůstávají zeměmi, které mají z dohody největší prospěch. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasím s tímto dokumentem, protože uzavírání dvoustranných dohod o rybolovu mezi Evropským společenstvím a třetími zeměmi, nazývaných od roku 2004 „Dohody o partnerství v oblasti rybolovu“, je obvyklou praxí společné rybářské politiky (SRP) a představuje významný pilíř její vnější dimenze. V dohodách se zeměmi Afriky a Tichomoří je významná část finančního vyrovnání EU konkrétně určena na podporu vnitrostátních rybářských politik, založených na zásadě udržitelnosti a řádného řízení rybolovných zdrojů. Dohody o partnerství proto obsahují závazek podporovat zodpovědný a trvale udržitelný rybolov všude tam, kde by mohla působit plavidla EU, tedy rybolov opírající se o pečlivé posouzení dostupných zdrojů a zajišťující, že rybolovná práva, která budou využívána, jsou zaručena na základě důvěryhodných odborných názorů, jež vylučují veškerá rizika vyčerpání místních rybích populací. Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost získal Evropský parlament posílené pravomoci v oblasti dohod o partnerství v odvětví rybolovu: č. 218 odst. 6 písm. a) Smlouvy o Evropské unii a nyní musí EP udělit svůj předběžný souhlas s uzavřením dohody, čímž byl nahrazen předchozí běžný postup konzultace. Domnívám se, že navrhovaný nový Protokol k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu s Komorským svazem je v zájmu obou stran. Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Odvětví rybolovu v oblasti Komor je velmi specifické. Úlovky místních rybářů stěží stačí k uspokojení potřeb místní komunity. Důvodem je nedostatečně rozvinutá, a upřímně řečeno, neexistující přístavní infrastruktura a rybářská flotila. Lidé žijící na ostrovech v této části Indického oceánu jsou velmi chudí, potýkají se s problémem nezaměstnanosti, a jak sám zpravodaj píše, jsou prakticky závislí na zahraniční finanční pomoci. Dohoda o partnerství v oblasti rybolovu, která umožňuje plavidlům EU rybolov v komorských vodách výměnou za finanční pomoc, bezpochyby přispěje k posílení hospodářství této oblasti. Měli bychom však sledovat, jakým způsobem se s těmito finančními prostředky nakládá a zda skutečně přispívají ke zlepšení situace v tomto odvětví. Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Hlavním cílem nového Protokolu vymezujícího rybolovná práva a finanční příspěvek, jež jsou obsahem Dohody o partnerství v oblasti rybolovu mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem, je posílení partnerství a spolupráce v odvětví rybolovu prostřednictvím využití dostupných finančních

06-04-2011

06-04-2011

CS


nástrojů. Protokol vytvoří rámec, který přispěje k rozvoji investic do tohoto odvětví, a který pomůže zvýšit hodnotu produktů drobného rybolovu. Vítám návrh na vytvoření nového protokolu. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Návrh doporučení Rady o vytvoření protokolu, který stanoví kvóty pro rybolov a výši finančního příspěvku, jež jsou obsahem Dohody o partnerství v oblasti rybolovu mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem, si klade za cíl nastínit roli, kterou by měl v procesu obnovení této dohody hrát Evropský parlament. Evropa se vždy snažila uzavírat dohody o partnerství v oblasti rybolovu a partnerství s Komorským svazem funguje již od roku 1988. Cílem nového protokolu je vymezit kvóty rybolovu pro rybářská plavidla Komorského svazu za předpokladu zodpovědného a udržitelného využívání rybolovných zdrojů, zvýšení objemu investic do drobného rybolovu a rozšíření jeho působení. Návrh rozhodnutí Rady o projektu zajišťuje, že oba partneři, EU a Komorský svaz, budou mít z obnovení dohody prospěch, ale jelikož se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost dostal Evropský parlament konkrétní roli při provádění dohod, bude tedy zřejmě nevyhnutelné stanovit opatření v každé fázi dohody až do jejího konečného schválení, která budou zahrnovat Parlament. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Uzavírání dvoustranných dohod o rybolovu mezi Evropským společenstvím a třetími zeměmi, zvaných od roku 2004 „Dohody o partnerství v oblasti rybolovu“, je obvyklou praxí společné rybářské politiky (SRP) a představuje významný pilíř její vnější dimenze. V dohodách se zeměmi Afriky a Tichomoří je významná část finančního vyrovnání EU konkrétně určena na podporu vnitrostátních rybářských politik, založených na zásadě udržitelnosti a řádného řízení rybolovných zdrojů. Dohody o partnerství proto obsahují závazek podporovat zodpovědný a trvale udržitelný rybolov všude tam, kde by mohla působit plavidla EU, tedy rybolov opírající se o pečlivé posouzení dostupných zdrojů a zajišťující, že rybolovná práva, která budou využívána, jsou zaručena na základě důvěryhodných odborných názorů, jež vylučují veškerá rizika vyčerpání místních rybích populací. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tato nová dohoda nahrazuje dohodu předchozí, jejíž platnost vypršela dne 31. prosince 2010. Tento typ dohod umožňuje rybářským plavidlům EU přístup do rybolovných oblastí Komorských ostrovů výměnou za finanční příspěvek. Za velkou výhodu tohoto protokolu lze považovat skutečnost, že Evropská unie může přispět k rozvoji těchto zemí. V tomto případě jde o pomoc zejména v odvětví rybolovu, vzhledem k tomu, že zhruba 50 % vyplacených finančních prostředků bude směřovat právě do tohoto sektoru. Měli bychom mít na paměti, že na Komorech je na odvětví rybolovu přímo závislých přibližně 30 000 lidí, z čehož je zřejmé, o jak důležitou pomoc se jedná. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Platnost dohody o partnerství v oblasti rybolovu mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem vypršela v prosinci 2010. Nový protokol platí od roku 2011 do roku 2013 a měl by být uplatňován provizorně, dokud neprojde postupem udělení souhlasu Evropského parlamentu. Podle návrhu dohody se strany zavazují podporovat zodpovědný rybolov v rybolovné oblasti Komorských ostrovů podle zásady nediskriminace mezi různými flotilami, které zde rybolov provádějí. Pokud jde o rybolovná práva, povolení k rybolovu bude mít 45 plavidel lovících tuňáka vlečnou sítí a 25 plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru. V porovnání s předchozí dohodou obsahuje nová dohoda doložku o pozastavení platnosti v případě porušování lidských práv. Jsem přesvědčen, že je třeba posílit partnerství a spolupráci v odvětví rybolovu

73

74

CS


prostřednictvím využití dostupných finančních nástrojů. Z toho důvodu jsem hlasoval pro přijetí této zprávy. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Uzavírání dvoustranných dohod o rybolovu mezi Evropským společenstvím a třetími zeměmi, zvaných od roku 2004 „Dohody o partnerství v oblasti rybolovu“, je obvyklou praxí společné rybářské politiky (SRP) a představuje významný pilíř její vnější dimenze. Tento návrh nového protokolu k dohodě o partnerství v oblasti rybolovu mezi Evropskou unií a Komorským svazem je nedílnou součástí vnějšího rozměru společné rybářské politiky a je v zájmu obou stran. Zpráva předkládá následující doporučení, jež jsou považována za důležitá: • Komise by měla předat Evropskému parlamentu závěry schůzí a jednání smíšeného výboru podle článku 9 dohody a také víceletý odvětvový program pro rybolov uvedený v článku 7 písm. c) protokolu a výsledky příslušných ročních hodnocení, • zástupcům Evropského parlamentu by mělo být jako pozorovatelům umožněno účastnit se schůzí a jednání smíšeného výboru, • Komise by před novým sjednáním Dohody měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o uplatňování Dohody, • mělo by být zajištěno rovné zacházení s Evropským parlamentem a Radou, pokud jde o plné a okamžité právo na informace a také sledování a hodnocení provádění každé mezinárodní dohody v oblasti rybolovu a jednání o jejím přezkumu. Z výše uvedených důvodů jsem hlasovala pro přijetí zprávy. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Cílem protokolu je nahradit protokol připojený k Dohodě o partnerství v oblasti rybolovu mezi Evropskou unií a Komorským svazem, jehož platnost vypršela dne 31. prosince 2010. Hlavním cílem nového Protokolu k Dohodě je vymezit rybolovná práva nabízená plavidlům Evropské unie za přístupová práva a za podporu odvětví, pokračovat ve spolupráci mezi Evropskou unií a Komorským svazem a vybudovat tak rámec pro partnerství, jehož smyslem je rozvíjet politiku udržitelného rybolovu a zodpovědně využívat rybolovné zdroje v rybolovné oblasti Komorského svazu. Na základě nového protokolu činí celkový roční finanční příspěvek EU na celé tříleté období 1 845 750 EUR. Předpokládá se i rozvoj investic v odvětví rybolovu s cílem zhodnotit produkci drobného rybolovu. Jelikož se domnívám, že návrh nového protokolu k Dohodě o partnerství v oblasti rybolovu mezi Evropskou unií a Komorským svazem je v zájmu obou stran, hlasoval jsem pro jeho přijetí. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem proti návrhu. Uzavírání dvoustranných dohod o rybolovu mezi Evropským společenstvím a třetími zeměmi, zvaných od roku 2004 „Dohody o partnerství v oblasti rybolovu“, je obvyklou praxí společné rybářské politiky (SRP) a představuje významný pilíř její vnější dimenze. V dohodách se zeměmi Afriky a Tichomoří je zakotveno, že významná část finančního příspěvku EU půjde konkrétně na podporu vnitrostátních rybářských politik, založených na zásadě udržitelnosti a řádného řízení rybolovných zdrojů. Dohody o partnerství proto obsahují závazek podporovat zodpovědný a trvale udržitelný rybolov všude tam, kde by mohla působit plavidla EU, tedy rybolov opírající se o pečlivé posouzení dostupných zdrojů a zajišťující, že rybolovná práva, která budou využívána, jsou zaručena na základě

06-04-2011

06-04-2011

CS


důvěryhodných odborných názorů, jež vylučují veškerá rizika vyčerpání místních rybích populací. Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost získal Evropský parlament posílené pravomoci v oblasti dohod o partnerství v odvětví rybolovu: článek 218 odst. 6 písm. a) Smlouvy o Evropské unii nyní vyžaduje předběžný souhlas Parlamentu s uzavřením dohody, čímž byl nahrazen předchozí běžný postup konzultace. My, zelení, jsme velmi kritičtí ke způsobu, jakým se tyto dohody doposud uplatňují. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Uzavírání dvoustranných dohod o rybolovu mezi Evropským společenstvím a třetími zeměmi je obvyklou praxí společné rybářské politiky a představuje proto významný pilíř její vnější dimenze. V dohodách se zeměmi Afriky a Tichomoří je zakotveno, že významná část finančního příspěvku EU půjde konkrétně na podporu vnitrostátních rybářských politik, založených na zásadě udržitelnosti a řádného řízení rybolovných zdrojů. Dvoustranné vztahy mezi EU a Komorským svazem v odvětví rybolovu existují již od roku 1988. Dnes schválené usnesení zdůrazňuje skutečnost, že více informací a sledování všech kroků jednání ze strany Evropského parlamentu by posílilo aspekty skutečného partnerství a mělo by znatelný dopad na rozvoj odvětví rybolovu. Je nezbytné, aby bylo zajištěno rovné zacházení s Evropským parlamentem a Radou, pokud jde o plné a okamžité právo na informace a také sledování a hodnocení provádění každé mezinárodní dohody v oblasti rybolovu a jednání o jejím přezkumu. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Rybářská plavidla EU operují po celém světě. Dvoustranné vztahy mezi uskupením, které se nyní nazývá EU, a Komorským svazem v odvětví rybolovu existují již od roku 1988. Aktuální revize dohody o partnerství v oblasti rybolovu z roku 2006, která je součástí prodloužení její platnosti, vedla k zakotvení vnitrostátních rybářských politik, založených na zásadě udržitelnosti a řádného řízení rybolovných zdrojů v rybolovné oblasti Komorského svazu do této dohody. Nejedná se pouze o vítaný krok, ale především o nutnost, má-li Evropská unie a její společná rybářská politika zůstat věrohodná. V této souvislosti si zpravodajova výzva k větší informovanosti a kontrole ze strany Evropského parlamentu zaslouží silnou podporu. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro přijetí zprávy. Doporučení: Emilio Menéndez del Valle (A7-0067/2011) Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Zkvalitnění dohod o volném obchodu Euromed může přispět k hospodářské a politické stabilitě v tomto regionu s cílem upevnit jednotnou oblast míru, spravedlnosti, rovnosti, svobody a demokracie. Vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání sporů by mělo poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami, které by mohly posílit bezpečnost a předvídatelnost našich dvoustranných obchodních vztahů, což by vedlo k lepšímu fungování evropsko-středomořské oblasti volného obchodu. Hlasovala jsem pro přijetí tohoto návrhu usnesení. Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto usnesení, protože je třeba vytvořit účinný mechanismus pro řešení obchodních sporů mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím. Navrhovaný mechanismus je vytvořen po vzoru mechanismů pro urovnávání sporů z nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií a podle Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO).

75

76

CS


Tento mechanismus podpoří fungování oblasti volného obchodu Euromed, ale především vnese stabilitu do dvoustranných obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Veškerý pokrok v rámci evropsko-středomořských dohod má zásadní vliv na hospodářskou a politickou stabilitu těchto zemí a přispívá k nesčetným sociálním a demokratickým výdobytkům, které z něj vyplývají. Z toho důvodu vítám veškeré snahy v této oblasti. Vzhledem k neúplnému vyřešení některých sporů v rámci obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody, zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a Jordánským hášimovským královstvím, uznávám, že diplomatický přístup se v této souvislosti ukázal jako neúčinný. Z toho důvodu souhlasím, že je nutné přijmout mechanismus, který bude uplatňován jednoduchým a účinným způsobem, a proto podporuji návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody ve formě protokolu mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím. Cílem protokolu je vytvoření mechanismu pro urovnávání sporů platného pro spory v rámci obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Evropsko-středomořské dohody obsahují ustanovení o liberalizaci obchodu se zbožím, ale pravidla pro urovnávání sporů, která z nich vyplývají, se spoléhala především na diplomacii a mohla být „poškozující“ stranou snadno zablokována. Rada pověřila Komisi, aby v roce 2006 zahájila jednání s partnery z oblasti Středomoří s cílem zavést řádný mechanismus pro urovnávání sporů po vzoru mechanismů pro urovnávání sporů z nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Návrh dohody s Jordánskem byl podepsán dne 9. prosince 2009. Podporuji vytvoření mechanismu pro urovnávání sporů a doufám, že bude plnit spíše funkci odstrašující než donucovací. Stejně tak věřím, že Jordánsko se vypořádá s nestabilitou v oblasti a zůstane umírněným a zodpovědným partnerem, jakým bylo za vlády krále Husajna a krále Abdulláha II. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Doporučení vychází z návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu mezi Evropskou unií a Jordánskem, jehož cílem je zanesení mechanismu pro urovnávání sporů jako součást evropsko-středomořské dohody. Obecně platí, že řešení obchodních sporů mezi zeměmi diplomatickou cestou nepřineslo vždy žádoucí výsledek. Z toho důvodu byla v rámci evropsko-středomořského regionu zahájena jednání mezi Evropskou unií a jejími středomořskými partnery, konkrétně s Jordánskem. Návrh dohody byl podepsán v Bruselu dne 9. prosince 2009 na evropsko-středomořské konferenci ministrů obchodu. Hlasuji pro přijetí návrhu legislativního usnesení Evropského parlamentu, jelikož jsem si vědom toho, že napomůže výraznému zlepšení vztahů mezi státy v oblasti volného obchodu a přispěje k politické a ekonomické stabilitě v regionu. Vítám proto novou dohodu a doufám, že po jejím vstupu v platnost nebudeme už svědky žádného sporu mezi EU nebo jejími členskými státy a Jordánskem. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jak se uvádí ve vysvětlujícím prohlášení zprávy, doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických přístupech. „Alternativní“ model, který je předmětem návrhu, zapadá do logiky Světové obchodní organizace (WTO), která se ve snaze dosáhnout domnělé účinnosti snaží obcházet národní suverenitu, řešení sporů prostřednictvím respektování zvláštností jednotlivých zemí i jejich právo hájit své zájmy a zájmy svých občanů. Řešení sporů diplomatickou cestou zaručuje rovné zacházení s jednotlivými zeměmi. Naproti

06-04-2011

06-04-2011

CS


tomu navrhovaný mechanismus tento princip podkopává, protože podporuje pohyb kapitálu a nadřazuje hospodářskou moc nad moc politickou a zájmy kapitálu nad zájmy zemí a jejich obyvatel. Náš nesouhlas s tímto mechanismem a jeho dopady je o to oprávněnější, protože vyplývá z uzavření dohody mezi Evropskou unií, jejíž legitimita opírající se o Lisabonskou smlouvu je sporná (a v každém případě politováníhodná), a režimem krále Abdulláha, který pokračuje v násilném potlačování nového mládežnického mírového hnutí požadujícího reformy a demokratické svobody. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických přístupech. „Alternativní“ model, který je předmětem návrhu, zapadá do logiky Světové obchodní organizace (WTO), která se ve snaze dosáhnout domnělé účinnosti snaží obcházet národní suverenitu, řešení sporů prostřednictvím respektování zvláštností jednotlivých zemí i jejich právo hájit své zájmy a zájmy svých občanů. Řešení sporů diplomatickou cestou zaručuje rovné zacházení s jednotlivými zeměmi. Naproti tomu navrhovaný mechanismus tento princip podkopává, protože podporuje pohyb kapitálu a nadřazuje hospodářskou moc nad moc politickou a zájmy kapitálu nad zájmy zemí a jejich obyvatel. Náš nesouhlas s tímto mechanismem a jeho dopady je o to oprávněnější, protože vyplývá z uzavření dohody mezi Evropskou unií, jejíž legitimita opírající se o Lisabonskou smlouvu je sporná, a režimem krále Abdulláha, který pokračuje v násilném potlačování nového mládežnického mírového hnutí požadujícího reformy a demokratické svobody. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Vítám vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání sporů, jelikož by měl poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami. Zpravodaj se domnívá, že tato zkvalitnění dohod v oblasti volného obchodu Euromed může přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti, svobody, plurality, demokracie a respektu. Kromě toho by řádné uplatňování takového mechanismu mohlo posílit bezpečnost a předvídatelnost našich dvoustranných obchodních vztahů a mohlo by být dalším krokem k vytvoření a k řádnému fungování evropsko-středomořské oblasti volného obchodu. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Z minulosti je patrné, že diplomacie nedokázala účinně řešit nejrůznější spory, ke kterým docházelo. Z toho důvodu vítám vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání sporů, jelikož by měl poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami. Souhlasím se zpravodajem, že tato zkvalitnění evropsko-středozemních dohod v oblasti volného obchodu může přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti, svobody, plurality, demokracie a respektu. Kromě toho by řádné uplatňování takového mechanismu mohlo posílit bezpečnost a předvídatelnost našich dvoustranných obchodních vztahů a mohlo by být dalším krokem k vytvoření a k řádnému fungování evropsko-středomořské oblasti volného obchodu. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Vím, že navrhovaný mechanismus je vytvořen po vzoru mechanismů pro urovnávání sporů nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií a podle Světové obchodní organizace (WTO). Dvoustranné obchodní dohody by měly vždy být plně v souladu s mnohostranným obchodním systémem. Komise musí zajistit účinné uplatňování mechanismu. Přetrvávající spory mají negativní vliv na obchodní sféru. Z tohoto důvodu jsem hlasoval "pro".

77

78

CS


Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Prostřednictvím projednávané zprávy vyjadřuje Evropský parlament souhlas s vytvořením standardního mechanismu pro urovnávání sporů, který by měl poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami v případě potřeby urovnání sporů mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím v rámci obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody. Doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických prostředcích. V praxi se však tento postup ukázal jako neúčinný a vedl k situacím, kdy spory zůstaly nevyřešeny, protože bylo jednoduché, aby je „poškozující“ strana zablokovala. Zkvalitnění evropsko-středozemních dohod v oblasti volného obchodu může přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti, svobody, plurality, demokracie a respektu. Řádné uplatňování takového mechanismu by mohlo posílit bezpečnost a předvídatelnost našich dvoustranných obchodních vztahů a mohlo by být dalším krokem k vytvoření a k řádnému fungování evropsko-středomořské oblasti volného obchodu. S ohledem na všechny tyto skutečnosti jsem hlasovala pro přijetí. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro uzavření dohody mezi Evropskou unií a Jordánskem, jejímž cílem je vytvoření mechanismu pro urovnávání sporů v rámci obchodních ustanovení evropsko-středomořských dohod. Doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických prostředcích. V praxi se však tento postup ukázal jako neúčinný a vedl k situacím, kdy spory zůstaly nevyřešeny, nebo došlo k jejich zablokování. Věřím, že řádné uplatňování tohoto standardního mechanismu posílí bezpečnost a předvídatelnost dvoustranných obchodních vztahů Evropské unie a Jordánska. Tokia Saïfi (PPE), písemně. – (FR) V rámci evropsko-středomořských dohod o přidružení se k urovnání obchodních sporů, ke kterým může dojít mezi dvěma stranami – Evropské unii na jedné straně a Jordánskem na straně druhé – stále používá diplomatických prostředků. Toto řešení není ani účinné ani transparentní, a proto jsem hlasovala pro vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání konfliktů, který umožní aktérům na obou březích Středozemního moře věnovat se obchodním aktivitám v bezpečnějším a předvídatelnějším prostředí. Tento standardní mechanismus je vytvořen po vzoru řešení prosazovaných Světovou obchodní organizací (WTO) v jejím Memorandu o porozumění týkajícím se řešení sporů a také podle mechanismů zakotvených v nejnovějších dvoustranných obchodních dohodách uzavřených Evropskou unií. V konečném důsledku tak zahrnutí takových mechanismů do narůstajícího počtu smluv vytvoří rovné podmínky nejen pro evropské hospodářské subjekty, ale i pro jejich partnery ve třetích zemích. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Tato jednání vycházejí z oblasti, na kterou se dříve nevztahovaly žádné právní předpisy, což znamenalo, že nebyly k dispozici žádné postupy k řešení sporů mezi Evropskou unií a zeměmi Středomoří. Mechanismus pro urovnávání sporů byl vytvořen po vzoru standardních mezinárodních postupů. Vzhledem k tomu, že stávající přístup v minulosti vedl k neřešitelným situacím, přiklonila jsem se k doporučení zpravodaje. Doporučení: George Sabin Cutaş (A7-0066/2011) Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Hlasoval jsem pro přijetí usnesení, protože je třeba vytvořit účinný mechanismus pro urovnávání obchodních sporů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím. Navrhovaný mechanismus je vytvořen po vzoru mechanismů

06-04-2011

06-04-2011

CS


pro urovnávání sporů nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií, které jsou v souladu s Ujednáním o pravidlech a řízení při řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO). Tento mechanismus vnese stabilitu do dvoustranných obchodních vztahů mezi EU a Marockým královstvím. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Všechna zkvalitnění evropsko-středomořských dohod mají zásadní vliv na hospodářskou a politickou stabilitu těchto zemí a přispívají k nesčetným sociálním a demokratickým výdobytkům, které z nich vyplývají. Z toho důvodu vítám veškeré snahy v této oblasti. Vzhledem k neúplnému vyřešení některých sporů v rámci obchodních ustanovení evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a Marockým královstvím uznávám, že diplomatický přístup se v této souvislosti ukázal jako neúčinný. Z toho důvodu souhlasím s tím, že je nutné přijmout mechanismus, který bude uplatňován jednoduše a účinně, a proto podporuji návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o vytvoření mechanismu pro urovnávání sporů. Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Vzhledem k tomu, že stávající pravidla pro urovnávání sporů spoléhají na diplomatický přístup a mohou být jednoduše zablokována stranou, která neplní své povinnosti, domnívám se, že přijetí dohody posílí bezpečnost a předvídatelnost obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, což bude výhodné pro podniky i spotřebitele. Přijetí dohody vychází z evropsko-středomořského plánu pro obchod po roce 2010. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Stejně jako ostatní dohody, postrádala i dohoda mezi Evropskou unií a Marockým královstvím opatření k řešení konfliktů, což samozřejmě přispělo ke zhoršení míry její spolehlivosti a ke snížení očekávání smluvních stran, pokud jde o dosažení spravedlivého řešení v případě sporů. Věřím, že plánovaný mechanismus vstoupí v platnost a že přispěje k obnovení důvěry mezi smluvními stranami, také věřím, že Maroko bude i nadále pokračovat v reformách, s nimiž započal král Hassan II a v jehož stopách pokračoval i král Mohammed VI. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Doporučení vychází z návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, jehož cílem je zakotvit mechanismus pro urovnávání sporů jako součást obchodních ustanovení evropsko-středomořské dohody. Obecně platí, že řešení obchodních sporů mezi zeměmi diplomatickou cestou nevedlo vždy k žádoucímu výsledku. Z toho důvodu byla v rámci evropsko-středomořského regionu zahájena jednání mezi Evropskou unií a jejími středomořskými partnery, konkrétně s Marockým královstvím. Návrh dohody byl podepsán v Bruselu dne 9. prosince 2009 na evropsko-středomořské konferenci ministrů obchodu a potvrzen dne 7. března 2010 v průběhu summitu EU-Maroko. Hlasuji pro přijetí návrhu legislativního usnesení Evropského parlamentu, jelikož jsem si vědom toho, že napomůže výraznému zlepšení vztahů mezi státy v oblasti volného obchodu a přispěje k politické a ekonomické stabilitě v regionu. Vítám proto novou dohodu a doufám, že po jejím vstupu v platnost nebudeme už svědky žádného sporu mezi EU nebo jejími členskými státy a Marokem. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jak se uvádí ve vysvětlujícím prohlášení zprávy, doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických přístupech. „Alternativní“ model, který je předmětem návrhu, zapadá do logiky Světové obchodní organizace (WTO), která se ve snaze dosáhnout domnělé účinnosti snaží obcházet národní suverenitu, řešení sporů prostřednictvím respektování

79

80

CS


zvláštností jednotlivých zemí i jejich právo hájit zájmy své a svých občanů. Řešení sporů diplomatickou cestou zaručuje rovné zacházení s jednotlivými zeměmi. Naproti tomu navrhovaný mechanismus tento princip podkopává, protože podporuje pohyb kapitálu a nadřazuje hospodářskou moc nad moc politickou a zájmy kapitálu nad zájmy zemí a jejich obyvatel. Náš nesouhlas s tímto mechanismem a jeho dopady je o to oprávněnější, že vyplývá z uzavření dohody o volném obchodu s Marokem, tedy zemí, která stále okupuje západní Saharu a obohacuje se díky tamním přírodním zdrojům, které jí nepatří: porušuje principy mezinárodního práva a odpírá obyvatelům Sahary jejich právo na sebeurčení. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva je o změně stávající situace vytvořením mechanismu pro řešení konfliktů. Jak se uvádí ve vysvětlujícím prohlášení zprávy, doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických přístupech. Nyní však Komise navrhuje „alternativní“ model, který zapadá do logiky Světové obchodní organizace (WTO), která se ve snaze dosáhnout domnělé účinnosti snaží obcházet národní suverenitu, řešení sporů prostřednictvím respektování zvláštností jednotlivých zemí i jejich právo hájit zájmy své a svých občanů. Řešení sporů diplomatickou cestou zaručuje rovné zacházení s jednotlivými zeměmi. Naproti tomu navrhovaný mechanismus tento princip podkopává, protože podporuje pohyb kapitálu a nadřazuje hospodářskou moc nad moc politickou a zájmy kapitálu nad zájmy zemí a jejich obyvatel. Náš odpor k tomuto mechanismu a jeho dopadům je o to oprávněnější, že vyplývá z uzavření dohody s Marokem, tedy zemí, která stále okupuje západní Saharu a obohacuje se díky tamním přírodním zdrojům, které jí nepatří: porušuje práva obyvatel Sahary a odpírá jim jejich právo na sebeurčení. Z tohoto důvodu jsme hlasovali proti přijetí zprávy. David Martin (S&D), písemně. – Souhlasím se zpravodajem, který navrhuje, aby Evropský parlament vyjádřil souhlas s předloženou dohodou. Přetrvávající spory mají negativní vliv na obchodní sféru i na koncové spotřebitele na obou březích Středozemního moře. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Druhý břeh Středozemního moře vzplál plamenem občanských povstání proti arabským despotům. To zjevně není pro Evropskou unii dostatečným důvodem k zastavení kroků směřujících k vytvoření oblasti volného obchodu, na které se dohodla s těmi samými despoty. Vyslali jsme jasný signál: EU nemá zájem vyjednávat s arabskými demokraciemi, které mohou vzniknout. To je naprosto absurdní. Hlasuji proti přijetí zprávy. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Z minulosti je patrné, že diplomacie nedokázala účinně vyřešit řadu sporů, ke kterým docházelo. Z toho důvodu vítám vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání sporů, jelikož by měl poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami. Souhlasím s názorem zpravodaje, že tato zkvalitnění dohod v oblasti volného obchodu mezi Evropskou unií a Marokem mohou přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti, svobody, plurality, demokracie a respektu. Kromě toho by řádné uplatňování takového mechanismu mohlo posílit bezpečnost a předvídatelnost našich dvoustranných obchodních vztahů a mohlo by být dalším krokem k vytvoření a k řádnému fungování oblasti volného obchodu mezi EU a Marokem.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Až dosud bylo jedním z úkolů diplomatických služeb rozhodovat ve sporech týkajících se evropsko-středomořské dohody. Nyní by se měl zavést na úrovni Evropské unie mechanismus na urovnávání sporů a na podporu politicky nestabilních oblastí, jako je Maroko, s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti, svobody, plurality, demokracie a respektu. Zdržel jsem se hlasování, protože zpravodaj nepopsal dostatečně podrobně způsob, jakým zajistíme dodržování těchto mechanismů. Cristiana Muscardini (PPE), písemně. – (IT) Dohoda o liberalizaci mezi Evropskou unií a Marokem by měla být symbolem rozvoje, stability a hospodářské obnovy celé oblasti severní Afriky. EU nemůže a nesmí promarnit příležitost podílet se na tvorbě obnovené obchodní politiky a pomoci těmto zemím, které se potýkají se sociálními a politickými nepokoji, jež mají dalekosáhlé důsledky pro jejich národní hospodářství a v konečném důsledku i pro naše investice v těchto oblastech. Dnešní hlasování o vytvoření standardního mechanismu pro přiměřené a účinné řešení sporů nám dává větší záruku pro podporu evropských investic v Maroku, jež se týkají téměř všech odvětví a jež jsou klíčem k zajištění hospodářské prosperity pro celou oblast. Dnešní hlasování rovněž poukazuje na snahu EU o zabránění negativního vlivu na hospodářství a na koncové spotřebitele na obou stranách Středozemního moře, způsobeného volbou ochranářských politik, které pokračují v prosazování zvláštních zájmů, vedoucích ke zpožďování ratifikace dohod, které mají zásadní význam pro obnovení rovnováhy a ustálení hospodářských rozhodnutí o území, jež se dostává do hledáčku zájmů našich obchodních konkurentů, jako je Čína a země Blízkého Východu. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Prostřednictvím projednávané zprávy vyjadřuje Evropský parlament souhlas s vytvořením standardního mechanismu pro urovnávání sporů, který by měl poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami v případě potřeby urovnání sporů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím. Řešení sporů diplomatickou cestou se ukázalo jako neúčinné a vedlo k situacím, kdy některé spory zůstaly nevyřešené, protože bylo jednoduché, aby je „poškozující“ strana zablokovala. Zpoždění, ke kterým dochází při řešení sporů, mají negativní vliv na podniky i koncové spotřebitele na obou stranách Středozemního moře. Zkvalitnění evropsko-středozemních dohod v oblasti volného obchodu může přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti, svobody, plurality, demokracie a respektu. Vzorem pro navrhovaný mechanismus jsou mechanismy pro urovnávání sporů nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií a Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO). Komise musí zajistit efektivní a účinné uplatňování mechanismu. Z výše uvedených důvodů jsem hlasovala pro přijetí usnesení, kterým se schvaluje uzavření dohody. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro uzavření dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, jejímž cílem je vytvoření mechanismu pro urovnávání sporů v rámci obchodních ustanovení evropsko-středomořských dohod. Doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických prostředcích. V praxi se však tento postup ukázal jako neúčinný a vedl k situacím, kdy spory zůstaly nevyřešeny, nebo došlo k jejich zablokování. Věřím, že řádné uplatňování tohoto standardního mechanismu posílí bezpečnost a předvídatelnost dvoustranných obchodních vztahů Evropské unie a Marockého království.

81

82

CS


Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí. Doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických prostředcích. V praxi se však tento postup ukázal jako neúčinný a vedl k situacím, kdy spory zůstaly nevyřešeny, nebo došlo k jejich zablokování „poškozující“ stranou. Rada pověřila Komisi, aby v roce 2006 zahájila jednání s partnery z oblasti Středomoří za účelem sjednání řádného mechanismu pro urovnávání sporů. Návrh dohody s Marokem byl podepsán v Bruselu dne 9. prosince 2009 na evropsko-středomořské konferenci ministrů obchodu a potvrzen dne 7. března 2010 v průběhu summitu EU-Maroko. Vítám vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání sporů, protože by mělo poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami. Doporučení: Gianluca Susta (ALDE) (A7-0068/2011) Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Podporuji vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání sporů s Egyptem, který umožní vyřešit nedostatky a zablokované otázky a uzavřít návrh dohody s touto zemí. Tato dohoda může přispět k hospodářské a politické stabilitě v evropsko-středomořské oblasti, která umožní budoucnost založenou na míru, spravedlnosti, svobodě, pluralitě a demokracii. Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Hlasoval jsem pro přijetí usnesení, protože je třeba vytvořit účinný mechanismus pro řešení obchodních sporů mezi Evropskou unií a Egyptskou arabskou republikou. Navrhovaný mechanismus je vytvořen po vzoru mechanismů pro urovnávání sporů nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií, které jsou v souladu s Ujednáním o pravidlech a řízení při řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO). Mechanismus podpoří fungování oblasti volného obchodu Euromed, ale především vnese stabilitu do dvoustranných obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Egyptskou arabskou republikou. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí mechanismu pro urovnávání sporů navrženým poslancem Sustou. Naprosto souhlasím, že řádné uplatňování standardního mechanismu pro urovnávání sporů by mohlo představovat další krok k vytvoření a k řádnému fungování evropsko-středomořské oblasti volného obchodu. Doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami, tam kde to bylo možné, pouze na diplomatických prostředcích. Namísto toho potřebujeme pevný řád, protože protahující se obchodní spory mohou mít nepříznivé dopady na koncové spotřebitele na obou březích Středozemního moře. S ohledem na současné dění v některých severoafrických zemích není pochyb o tom, že cesta k hospodářské a politické stabilitě v těchto oblastech vede mimo jiné přes dobře fungující dohody o volném obchodu v oblasti Středozemního moře. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Všechna zkvalitnění evropsko-středomořských dohod mají zásadní vliv na hospodářskou a politickou stabilitu těchto zemí a přispívají k nesčetným sociálním a demokratickým výdobytkům, které z nich vyplývají. Z toho důvodu vítám veškeré snahy v této oblasti. Vzhledem k neúplnému vyřešení některých sporů v rámci obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a Egyptskou arabskou republikou uznávám, že se diplomatický přístup v této souvislosti ukázal jako neúčinný. Z toho důvodu souhlasím, že je nutné přijmout mechanismus, který bude uplatňován jednoduše a účinně, a proto podporuji návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Egyptskou arabskou republikou o vytvoření mechanismu pro urovnávání sporů.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Současná situace v Egyptě možná vrhá stín na potřebu prosazování dohod, jako je tato. Nicméně po odeznění pocitu neklidu a nejistoty, jež jsou charakteristické pro situaci, v jaké se nedávno nacházela Káhira, by se měl egyptský stát znovu plně ujmout všech svých funkcí. Mezi ně patří zahraniční vztahy, zejména s Evropskou unií, jež je jeho partnerem v rámci evropsko-středomořské dohody. I když domnělé budoucí spory s EU pravděpodobně nepatří mezi největší současné problémy Egypta, jsem přesvědčen, že je výhodné přijmout mechanismy umožňující jejich snadné vyřešení, které bude v zájmu obou stran. Egypt je neoddělitelně spjat s dějinami Evropy a světa. Věřím, že jeho budoucnost bude stejně zářivá jako jeho minulost. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Doporučení vychází z návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu mezi Evropskou unií a Egyptskou lidovou republikou, jehož cílem je zřízení mechanismu pro urovnávání sporů. Protokol nabývá obzvláštního významu v době, kdy Egypt podniká první kroky k zavedení demokratického režimu. Obecně platí, že řešení obchodních sporů mezi zeměmi diplomatickou cestou nevedlo vždy k žádoucímu výsledku. Z tohoto důvodu byla v rámci evropsko-středomořského regionu zahájena jednání mezi Evropskou unií a jejími středomořskými partnery, konkrétně s Egyptem. Návrh dohody s Egyptem byl podepsán dne 27. dubna 2010 na zasedání Rady přidružení EU-Egypt v Lucemburku. Hlasuji pro přijetí návrhu legislativního usnesení Evropského parlamentu, jelikož jsem si vědom toho, že napomůže výraznému zlepšení vztahů mezi státy v oblasti volného obchodu a přispěje k politické a ekonomické stabilitě v regionu. Vítám proto novou dohodu a doufám, že po jejím vstupu v platnost nebudeme už svědky žádného sporu mezi EU nebo jejími členskými státy a Egyptskou arabskou republikou. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jak se uvádí ve vysvětlujícím prohlášení zprávy, doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických přístupech. „Alternativní“ model, který je předmětem návrhu, zapadá do logiky Světové obchodní organizace (WTO), která se ve snaze dosáhnout domnělé účinnosti snaží obcházet národní suverenitu, řešení sporů prostřednictvím respektování zvláštností jednotlivých zemí i jejich právo hájit své zájmy a zájmy svých občanů. Řešení sporů diplomatickou cestou zaručuje rovné zacházení s jednotlivými zeměmi. Naproti tomu navrhovaný mechanismus tento princip podkopává, protože podporuje pohyb kapitálu a nadřazuje hospodářskou moc nad moc politickou a zájmy kapitálu nad zájmy zemí a jejich obyvatel. Náš nesouhlas s tímto mechanismem a jeho dopady je o to oprávněnější, že vyplývá z uzavření dohody mezi Evropskou unií a režimem diktátora Mubaraka. Povstání egyptského lidu ve prospěch demokratických změn, obrana jeho suverenity proti cizímu vměšování a tajným dohodám režimu se zájmy imperialismu v regionu jsou pozitivními signály, které, jak doufáme, budou mít praktický dopad ve vztahu k této dohodě i dalším dohodám. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických přístupech. „Alternativní“ model, který je předmětem návrhu, zapadá do logiky Světové obchodní organizace (WTO), která se ve snaze dosáhnout domnělé účinnosti snaží obcházet národní suverenitu, řešení sporů prostřednictvím respektování zvláštností jednotlivých zemí i jejich právo hájit své zájmy a zájmy svých občanů. Řešení sporů diplomatickou cestou zaručuje rovné zacházení s jednotlivými zeměmi. Naproti tomu navrhovaný mechanismus tento princip podkopává, protože podporuje

83

84

CS


pohyb kapitálu a nadřazuje hospodářskou moc nad moc politickou a zájmy kapitálu nad zájmy zemí a jejich obyvatel. Náš nesouhlas s tímto mechanismem a jeho dopady je o to oprávněnější, že vyplývá z uzavření dohody mezi Evropskou unií, jejíž legitimita opírající se o Lisabonskou smlouvu je sporná, a režimem diktátora Mubaraka. Povstání egyptského lidu ve prospěch demokratických změn, obrana jeho suverenity proti cizímu vměšování a tajným dohodám režimu se zájmy imperialismu v regionu jsou pozitivními signály, které, jak doufáme, budou mít praktický dopad ve vztahu k této dohodě i dalším dohodám. David Martin (S&D), písemně. – Bez ohledu na nejistou situaci v Egyptě se domnívám, že Evropský parlament správně prosazuje schválení dohody, která by měla usnadnit život podnikům, přičemž se zdržuje jakéhokoliv politického komentáře o současné egyptské vládě. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Z minulosti je patrné, že diplomacie nedokázala účinně řešit nejrůznější spory, ke kterým docházelo. Z tohoto důvodu vítám vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání sporů, jelikož by měl poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami. Souhlasím s názorem zpravodaje, že tato zkvalitnění dohod v oblasti volného obchodu mezi Evropskou unií a Egyptem mohou přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti, svobody, plurality, demokracie a respektu. Kromě toho by řádné uplatňování takového mechanismu mohlo posílit bezpečnost a předvídatelnost našich dvoustranných obchodních vztahů a mohlo by být dalším krokem k vytvoření a k řádnému fungování oblasti volného obchodu mezi EU a Egyptem. Paul Murphy (GUE/NGL), písemně. – Hlasoval jsem proti přijetí zprávy, protože mám vážné obavy, pokud jde o ekonomický a politický přístup Evropské unie k zemím, jež zahrnuje evropsko-středomořská dohoda. Vytvoření oblasti volného obchodu by pro pracující obyvatele tohoto regionu mělo dramatické následky. Na základě vlastních údajů EU se očekává, že Egypt přijde o 1,5 milionu pracovních míst. Katastrofické ekonomické vyhlídky pro mladé lidi a hněv proti korupci a výstřelkům úzké diktátorské elity jsou ústředními prvky revolučních hnutí a aspirací obyvatel Egypta. Pokračování doktríny volného obchodu v zájmu velkých evropských firem a bohatých elit nepředstavuje žádnou změnu, a proto by mělo být odmítnuto. Jednání o této dohodě vedli zástupci Mubarakova diktátorského režimu, který byl svržen revoluční vlnou. Velení armády je však úzce spjato s ekonomickými zájmy bývalého režimu a nezastupuje oprávněné požadavky a touhy pracujících lidí. Obchodní vztahy musí být založeny na potřebách většiny populace, nikoli na chamtivosti úzkých elitářských skupin a korporací. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Prostřednictvím projednávané zprávy vyjadřuje Evropský parlament souhlas s vytvořením standardního mechanismu pro urovnávání sporů, který by měl poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami v případě potřeby urovnání sporů mezi Evropskou unií a Egyptskou arabskou republikou v rámci obchodních ustanovení evropsko-středomořské dohody. Řešení sporů diplomatickou cestou se ukázalo jako neúčinné a vedlo k situacím, kdy některé spory zůstaly nevyřešené, protože bylo jednoduché, aby je „poškozující“ strana zablokovala. Zpoždění, ke kterým dochází při řešení sporů, mají negativní vliv na podniky i koncové spotřebitele na obou stranách Středozemního moře. Zkvalitnění evropsko-středozemních dohod v oblasti volného obchodu může přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti,

06-04-2011

06-04-2011

CS


svobody, plurality, demokracie a respektu. Vzorem pro navrhovaný mechanismus jsou mechanismy pro urovnávání sporů nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií a Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO). Komise musí zajistit efektivní a účinné uplatňování mechanismu. Z výše uvedených důvodů jsem hlasovala pro přijetí usnesení, kterým se schvaluje uzavření dohody. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro uzavření dohody mezi Evropskou unií a Egyptem, jejímž cílem je vytvoření mechanismu pro urovnávání sporů v rámci obchodních ustanovení evropsko-středomořských dohod. Doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických prostředcích. V praxi se však tento postup ukázal jako neúčinný a vedl k situacím, kdy spory zůstaly nevyřešeny, nebo došlo k jejich zablokování. Věřím, že řádné uplatňování tohoto standardního mechanismu posílí bezpečnost a předvídatelnost dvoustranných obchodních vztahů Evropské unie a Egypta. Doporučení: Emilio Menéndez del Valle (A7-0067/2011) - George Sabin Cutaş (A7-0066/2011) - Gianluca Susta (A7-0068/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro přijetí doporučení a vítám vytvoření mechanismu pro urovnávání sporů, který by měl poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami. Rovněž souhlasím s postojem zpravodaje, že zkvalitnění evropsko-středomořských dohod v oblasti volného obchodu může přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto dokumentu, protože doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických prostředcích. V praxi se však tento postup ukázal jako neúčinný a vedl k situacím, kdy spory zůstaly nevyřešeny, protože bylo jednoduché, aby je „poškozující“ strana zablokovala. Zkvalitnění dohod v oblasti volného obchodu Euromed mohou přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti, svobody, plurality, demokracie a respektu. Navíc řádné uplatňování takového mechanismu by mohlo posílit bezpečnost a předvídatelnost našich dvoustranných obchodních vztahů a mohlo by být dalším krokem k vytvoření a k řádnému fungování evropsko-středomořské oblasti volného obchodu. Přetrvávající spory mají negativní vliv na obchodní komunitu i koncové spotřebitele na obou březích Středozemního moře. Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se přímé zahraniční investice staly součástí obchodní politiky Evropské unie, a spadají tudíž do výlučné pravomoci EU. V době, kdy jsou přímé zahraniční investice důležité pro hospodářskou prosperitu zemí a regionů, napomůže řádně fungující a účinný mechanismus pro urovnávání sporů také k řešení sporů v této oblasti. Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Vzhledem k tomu, že pravidla pro řešení sporů vycházejí z diplomatického přístupu, což vedlo k situacím, kdy může dojít k jejich snadnému zablokování, zaslouží si nový mechanismus pro urovnávání obchodních sporů naši podporu. Tento mechanismus je vytvořen po vzoru mechanismů pro urovnávání sporů nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií a podle Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO). Návrhy dohod s Jordánskem, Marokem a Egyptem již existují a zahrnují rovněž obchod se zemědělskými produkty. Vítám rozhodnutí Evropského parlamentu podpořit tyto dohody.

85

86

CS


Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasuji pro přijetí tohoto usnesení, protože považuji za důležité, aby Evropská unie nabídla vhodný mechanismus k řešení sporů týkajících se uplatňování evropsko-středomořských dohod. V roce 2006 pověřila Rada Evropskou komisi, aby zahájila jednání s partnery z oblasti Středomoří, ale dohoda byla podepsána až v roce 2009. Vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání sporů by mělo v konečném důsledku poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami. Souhlasím s názorem zpravodaje, jenž považuje za zásadní provést úpravy dohod o volném obchodu Euromed s cílem přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti a upevnit tak oblast míru a rozvoje. Navrhovaná metoda je vytvořena po vzoru mechanismů pro urovnávání sporů nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií a podle Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO). V době, kdy jsou přímé zahraniční investice mimořádně důležité pro hospodářskou prosperitu členských zemí Evropské unie, věřím, že účinný mechanismus pro urovnávání sporů napomůže také k řešení sporů v této oblasti. Doporučení: Ryszard Antoni Legutko (A7-0063/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro přijetí této zprávy a chtěl bych zdůraznit, že se jedná o důležitý krok v rámci jednání mezi Evropskou unií a Ukrajinou za účelem vytyčení cesty, jež může v budoucnu vést až k plnému přistoupení k EU. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy. Prostřednictvím evropské politiky sousedství dostávají partnerské země postupně příležitost účastnit se určitých programů Evropské unie a činnosti jejích agentur. Jedná se o jedno z opatření, jejichž cílem je podpora reforem, modernizace a transformace v zemích sousedících s EU. V červnu 2007 Rada Evropské unie opět zdůraznila mimořádný význam evropské politiky sousedství, tento protokol tudíž vytvoří podmínky pro účast Ukrajiny v důležitých programech EU a umožní jí těžit z osvědčených postupů, které přispívají k rozvoji demokratických procesů. George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí návrhu zpravodaje. Jsem přesvědčen, že obě strany mohou pouze získat, budou-li splněny závazky přijaté na základě tohoto protokolu. Evropská unie získá silného, stabilního a demokratického partnera na své východní hranici, zatímco občané Ukrajiny získají poněkud jasnější evropskou perspektivu. Adam Bielan (ECR), písemně. – (PL) Od samého začátku mé práce v Evropském parlamentu jsem silně podporoval evropské ambice Ukrajiny. Ukrajina je jedním z nejdůležitějších partnerů polské východní politiky. Navíc příští rok bude moje země společně s Ukrajinou hostit mistrovství Evropy ve fotbale. Pro dosažení cílů zahraniční politiky EU, a také z důvodů bezpečnosti, je nesmírně důležité, aby celá EU posílila spolupráci s Ukrajinou. Podporu rodící se demokracie na Ukrajině považuji za jeden z našich nejdůležitějších závazků. Z toho důvodu podporuji zrychlení jednání týkajících se oblasti volného obchodu a co nejširší zapojení Ukrajiny do programů EU. Hlasoval jsem pro přijetí tohoto usnesení, čímž jsem vyjádřil svůj souhlas s uzavřením protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Obsahem protokolu je rámcová dohoda o obecných zásadách účasti Ukrajiny na programech Evropské unie. Zahrnuje standardní ustanovení, jež by měla být uplatňována na všechny partnerské země evropské politiky sousedství, se

06-04-2011

06-04-2011

CS


kterými mají být uzavřeny podobné protokoly. Podle mého názoru Ukrajina vyvíjí nezbytné úsilí, a proto podporuji uzavření této dohody. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí legislativního usnesení o souhlasu Evropského parlamentu s návrhem rozhodnutí Rady, kterým se zakládá dodatkový protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Na základě tohoto protokolu dostane Ukrajina příležitost účastnit se programů EU v oblasti obchodu a podnikání, energetiky a informačních a komunikačních technologií. Podle dohody poskytne Ukrajina finanční příspěvek do souhrnného rozpočtu EU, jehož výše se bude odvíjet od programů, kterých se bude chtít účastnit, a na druhou stranu Evropská unie zajistí kontrolu a audity těchto programů orgány EU. Působím ve funkci místopředsedkyně Výboru pro parlamentní spolupráci mezi EU a Ukrajinou a jsem přesvědčena, že uzavření protokolu poskytne Ukrajině příležitosti pro sbližování jejích politik s politikami, standardy a normami prováděnými ve zmíněných oblastech Evropskou unií. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou zaznamenaly pokroky i nezdary, které byly občas výsledkem strategického oddálení či sblížení země se sousedním Ruskem. Dne 18. června 2007 vydala Rada pokyny Komisi pro vyjednávání o rámcových dohodách s Alžírskem, Arménií, Ázerbájdžánem, Egyptem, Gruzií, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Moldávií, Marokem, Palestinskou samosprávou, Tuniskem a Ukrajinou o obecných zásadách účasti těchto zemí na programech EU. Domnívám se, že uzavření výše zmíněné dohody lze hodnotit kladně z důvodu potřeby jasně stanovit rámec účasti Ukrajiny na programech EU a tím přispět ke zlepšení jejích vztahů s EU. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Evropská politika sousedství (EPS) stanoví postupné otevírání programů Evropské unie účasti sousedních států s cílem podpory reforem, modernizace a často i jejich demokratizace. S ohledem na to přijala Rada dne 5. března 2007 obecný přístup s cílem „umožnit partnerským zemím společné politiky sousedství účast na programech a činnosti agentur Společenství“. Výsledkem přístupu je zahájení vyjednávání Komise o rámcových dohodách se sousedními státy, včetně Ukrajiny, jejichž dokumentace je kompletní a může být předložena ke schválení Evropským parlamentem v souladu s podmínkami Smlouvy o fungování Evropské unie. Hlasuji pro přijetí Dohody o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé o obecných zásadách účasti Ukrajiny na programech Unie, a vítám ji, protože jde o další krok k naplnění cílů, které vedly k vytvoření společného trhu. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Uzavření dohody v nás vyvolává mnoho otázek vzhledem k velmi vágní povaze předloženého návrhu. Objevují se v něm zmínky o programech, ale vůbec není jasné, kterých z nich se Ukrajina bude moci účastnit, jaká bude forma její účasti, za jakých finančních podmínek a jaké důsledky z její účasti vyplynou. Hovoří se o výhodách, aniž by bylo jasné, z čeho vyplývají. Domníváme se, že uzavírání dohod s cíli, jaké zde byly oznámeny, by mělo vycházet z respektování suverenity zemí a jejich obyvatel, společných zájmů, reciprocity a spolupráce s přihlédnutím ke specifikům každé země; dále se domníváme, že by se měl vyhodnotit přínos každé země pro dohodu z hospodářského, sociálního a kulturního hlediska. O zprávě nemůžeme říci nic jiného, než že je politováníhodné, že schvaluje vytvoření protokolu, jehož přesný obsah a dopady nesmíme znát.

87

88

CS


Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Uzavření dohody vyvolává mnoho otázek vzhledem k velmi vágní povaze předloženého návrhu. Objevují se v něm zmínky o programech, ale vůbec není jasné, kterých z nich se Ukrajina bude moci účastnit, jaká bude forma její účasti, ani jaké finanční důsledky z její účasti vyplynou. Zpráva zmiňuje obecné zásady účasti bez uvedení dalších podrobností. Hovoří se o výhodách, aniž by bylo ze zprávy zřejmé, z čeho vyplývají. Domníváme se, že při uzavírání dohod mezi svrchovanými státy je stále nezbytné odkazovat se na následující pojmy: respekt k suverenitě státu a jeho obyvatelům, společné zájmy, reciprocitu a spolupráci s přihlédnutím ke specifikům každé země; vyhodnocení přínosu každé země pro dohodu z hospodářského, sociálního a kulturního hlediska. Je politováníhodné, že jsme hlasovali o zprávě, která vyjadřuje souhlas s vytvořením protokolu, o jehož obsahu a dopadech jsme nedostali téměř žádné informace. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí usnesení o vyjádření souhlasu Evropského parlamentu s návrhem rozhodnutí Rady, na jehož základě bude uzavřen dodatkový protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Ukrajina dostane příležitost účastnit se programů EU v oblasti obchodu a podnikání, energetiky a informačních a komunikačních technologií. Ukrajina poskytne finanční příspěvek do souhrnného rozpočtu EU, jehož výše se bude odvíjet od programů, kterých se bude chtít účastnit, a na druhou stranu Evropská unie zajistí kontrolu a audity těchto programů orgány EU. Tato politika partnerství a spolupráce poskytne Ukrajině více příležitostí pro sbližování jejích politik s politikami prováděnými ve zmíněných oblastech Evropskou unií. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto technickou zprávu, jež uděluje Ukrajině souhlas k účasti na programech Evropské unie. Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí návrhu usnesení o rozhodnutí Rady o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Ukrajinou o obecných zásadách její účasti na programech Unie. Tento dokument je součástí evropské politiky sousedství, ale je i v souladu s přáním Ukrajiny podílet se na dalších současných i budoucích programech EU. Kromě toho bude Ukrajina moci v zájmu své účasti na konkrétním programu požádat o pomoc Evropskou unii, což je v souladu s obecnými ustanoveními o vytvoření evropského nástroje sousedství a partnerství, nebo může vycházet z jakéhokoliv jiného podobného nařízení, které umožňuje poskytnutí vnější pomoci. To by mohl být nový impuls i pro vztahy mezi Rumunskem a Ukrajinou. Musíme tyto vazby rozvíjet zcela pragmaticky tak, aby občané měli z našich politických rozhodnutí přímý prospěch. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Dlouhou dobu provázely vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou vzestupy a pády. Jejich stav většinou souvisel s mírou blízkosti vztahů Ukrajiny se sousedním Ruskem. Projednávaný protokol přispěje k vytvoření jasného rámce pro účast Ukrajiny na různých programech EU, takže v budoucnu už vztahy mezi EU a Ukrajinou nebudou jako na houpačce, jako tomu bylo doposud. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Účast Ukrajiny v programech Evropské unie představuje důležitý krok jak pro Ukrajinu, tak pro EU. Pomůže rozvíjet výměnu vědeckých znalostí a výzkumu. Dojde k rozšíření studentských programů a oběma stranám přinese finanční, hospodářské i sociální výhody. Důležitým faktorem je i zeměpisná poloha Ukrajiny, která rovněž představuje velkou výhodu pro EU, neboť jí umožní posílit kontakty s dalšími státy východní Evropy. Z těchto důvodů tento projekt podporuji.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí doporučení umožnit Ukrajině účast na současných i budoucích programech Evropské unie v oblastech, jako je podnikání, energetika, technologie a komunikace. Dohoda urychlí reformu veřejné správy na Ukrajině a sbližování různých oblastí hospodářství země s právními předpisy, normami a osvědčenými postupy EU. Výměnou za finanční příspěvek do programů bude mít Ukrajina právo účastnit se jako pozorovatel jednání výborů koordinujících programy EU. Návrhy programových iniciativ Ukrajiny budou brány v úvahu stejně jako návrhy členských států EU. Tímto způsobem Ukrajině umožníme postupně se Evropské unii přiblížit. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou provázely vzestupy a pády. Dne 18. června 2007 Rada pověřila Komisi vyjednáváním o rámcových dohodách s Alžírskem, Arménií, Ázerbájdžánem, Egyptem, Gruzií, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Moldávií, Marokem, Palestinskou samosprávou, Tuniskem a Ukrajinou o obecných zásadách účasti těchto zemí na programech EU. Je nezbytné jasně a přesně stanovit právní rámec účasti Ukrajiny na programech EU a tím přispět ke zlepšení vzájemných vztahů. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro přijetí návrhu rozhodnutí o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Ukrajinou o obecných zásadách účasti Ukrajiny na programech Unie. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – S ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13604/2010), s ohledem na návrh protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé, uzavřené dne 14. června 1994, o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Ukrajinou o obecných zásadách účasti Ukrajiny na programech Unie (13962/2010), s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s články 114, 168, 169, 172, 173 odst. 3, články 188 a 192 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0401/2010), s ohledem na článek 81, čl. 90 odst. 8 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu, a s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A7-0063/2011), udělujeme souhlas s uzavřením protokolu. Rafał Trzaskowski (PPE), písemně. – (PL) Účast na programech Evropské unie a činnostech jejích agentur ze strany zemí, jež jsou zahrnuty do evropské politiky sousedství, je jednou z nejkonkrétnějších forem spolupráce těchto zemí s EU. Měli bychom se snažit zajistit, aby nabízené programy poskytovaly co největší možnou podporu reformám, které probíhají v těchto zemích, abychom je přiblížili Evropské unii. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Tento týden probíhá v Bruselu osmnácté kolo jednání mezi Ukrajinou a Evropskou unií o podpisu dohody o přidružení. Tento proces trvá již příliš dlouho. Nastal čas dohodu podepsat, protože je to v zájmu EU i Ukrajiny. Ukrajina se svými 46 miliony obyvatel potřebuje stabilitu v regionu. V nedávné době se z ní stalo politické hřiště: Ukrajina nesmí být donucena k volbě mezi Ruskem nebo Západem. Pro členské státy EU, a zejména Litvu, je důležité aktivně vyhledávat příležitosti k užší spolupráci s východními sousedy, navzdory přetrvávajícím rozdílům. Uzavření úspěšné dohody o přidružení by podpořilo modernizaci a reformy Ukrajiny a pomohlo by jí přiblížit se standardům Evropské unie. Pokud jde o jednání o zóně volného obchodu, musíme usilovat o dohodu ohledně návrhů cel, postupů zdanění energie a udržitelného rozvoje. Velmi důležitá je i liberalizace pohybu

89

90

CS


osob. Litevci si dodnes pamatují cestovní omezení, která zažili. Víme, co znamená žít na vnějších hranicích Evropy. Je důležité, aby otázka bezvízového styku byla prioritou číslo jedna. Zpráva: Carmen Fraga Estévez (A7-0057/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro přijetí zprávy, jelikož je v zájmu dotčených stran vytvořit právní základ pro obchod mezi Evropskou unií a Grónskem, který v tomto případě spadá do působnosti pravidel pro fungování vnitřního trhu EU. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) V roce 2010 předložila Komise Radě návrh na předpisy Evropské unie pro dovoz produktů rybolovu, přičemž jako právní základ použila článek 203 Smlouvy o fungování Evropské unie. Souhlasím s výkladem, že tato činnost by měla být regulována na právním základě článku 43 ve spojení s ustanoveními článku 204, což umožní provedení revizí prostřednictvím řádného legislativního procesu. Jen v roce 2007 směřovalo téměř 87 % produktů rybolovu vyvážených z Grónska do Evropské unie. Z tohoto důvodu nemůže být vytvoření obecných pravidel pro obchod s produkty rybolovu a jejich dovoz z Grónska zcela ponecháno na Komisi a Radě, protože by to bylo v rozporu s ustanoveními Lisabonské smlouvy. Proto se domnívám, že by se Evropský parlament měl zapojit do debaty o takto důležitém odvětví. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o dovozu produktů rybolovu z Grónska, jejímž cílem je uplatnění pravidel pro fungování vnitřního trhu na tento dovoz, jakmile Grónsko přistoupí k provedení evropských právních předpisů, zejména těch, která se týkají zdraví zvířat a bezpečnosti potravin. Domnívám se však, že právní základ návrhu by měl být přizpůsoben tak, aby měl formu nařízení a nikoliv pouhého rozhodnutí Rady. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Návrh stanoví obecná pravidla pro obchod mezi Evropskou unií a Grónskem, mimo jiné s produkty rybolovu, živými mlži, ostnokožci, pláštěnci, mořskými plži a vedlejšími produkty z nich získaných. Členské státy EU by měly schválit dovoz produktů pocházejících z Grónska v souladu s právními předpisy o vnitřním obchodu EU. Dovoz produktů do EU se bude řídit určitými podmínkami, včetně účinného provádění a uplatňování platných pravidel stanovených právními předpisy EU týkajících se zdraví zvířat a bezpečnosti potravin. Společně se zpravodajkou se domnívám, že navrhovaný text by měl být přijat v rámci řádného legislativního postupu, a že Evropský parlament by měl využít svých zákonných práv i při projednávání podobných případů v budoucnosti. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vývoz produktů rybolovu z Grónska představuje přibližně 82 % jeho celkového vývozu, který v roce 2007 dosáhl celkové výše 255 milionů EUR. Převážná část – 87 % – putovala do Evropské unie, zejména do Dánska (z 97 %). Výbor pro právní záležitosti jednomyslně schválil stanovisko, které podporuje požadavek, aby čl. 43 odst. 2 a článek 204 Smlouvy o fungování Evropské unie a jediný článek protokolu č. 34 o zvláštních úpravách vztahujících se na Grónsko tvořil právní základ navrhovaného legislativního aktu místo vybraného právního základu Komisí, tj. článku 203 Smlouvy o fungování Evropské unie. Z toho důvodu – vzhledem k tomu, že se jedná o právní otázku a nikoli o obsah návrhu usnesení, a vzhledem k dosaženému konsensu – souhlasím s jeho přijetím.

06-04-2011

06-04-2011

CS


João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Rozsáhlá diskuse v souvislosti s touto zprávou je vedlejší, vzhledem k její motivaci. Výbor pro rybolov Evropského parlamentu výslovně vyjádřil nesouhlas s výběrem právního základu pro předložení návrhu ze strany Komise: článek 203 Smlouvy o fungování Evropské unie, který Radu pověřuje „stanovit podrobnosti a postup pro přidružování zemí a území k Unii“ po konzultaci s Evropským parlamentem. Výbor pro rybolov byl přesvědčen, že jako právní základ by měly být přijaty čl. 43 odst. 2 – týkající se řádného legislativního postupu, neboli rovnocenné spolutvorby práva – a článek 204 Smlouvy o fungování Evropské unie společně s jediným článkem protokolu č. 34 o zvláštních úpravách vztahujících se na Grónsko. Tento postoj potvrdilo i stanovisko Výboru pro právní záležitosti. Důležitá otázka, která by měla být podstatou zprávy, zůstala na okraji jejího zájmu: vymezení pravidel pro dovoz produktů rybolovu z Grónska do Evropské unie. Vývoz produktů rybolovu z Grónska zahrnuje hlavně krevety (59 %), platýse černého (23 %), tresku (9,5 %), kraby (1,9 %), hřebenatky (1,4 %) a jikry (1,3 %). Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy poslankyně Fragaové, která umožňuje Grónsku vyvážet produkty rybolovu do Evropské unie, přestože není jejím členem. Když Grónsko získalo větší hospodářskou a politickou nezávislost na Dánsku a rozhodlo se vystoupit z Evropského společenství, muselo si vyjednat podmínky vystoupení. Tento precedens usvědčuje ze lži nepravdivá tvrzení, že vnitřní rozšíření EU by vyžadovalo, aby nově nezávislé státy EU znovu žádaly o členství. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví předpisy pro dovoz produktů rybolovu, živých mlžů, ostnokožců, pláštěnců, mořských plžů a vedlejších produktů z nich z Grónska do Evropské unie. Vývoz produktů rybolovu z Grónska, který představuje přibližně 82 % jeho celkového vývozu, dosáhl v roce 2007 hodnoty 255 milionů EUR, z čehož převážná část (87 %) putovala do EU, zejména do Dánska (z 97 %). Vývoz produktů rybolovu z Grónska zahrnuje hlavně krevety (59 %), platýse černého (23 %), tresku (9,5 %), kraby (1,9 %), hřebenatky (1,4 %) a jikry (1,3 %). Rozhodnutí se týká i změny právního rámce z rozhodnutí Rady na nařízení Evropského parlamentu a Rady. Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Obchod s produkty rybolovu, živými mlži, ostnokožci, pláštěnci, mořskými plži a vedlejšími produkty z nich mezi Grónskem a Evropskou unií v souladu s předpisy stanovenými legislativou EU a dalšími podmínkami je naprosto přijatelný. Proto není důvod nesouhlasit s obsahem smlouvy. Dovoz těchto produktů je vítaným příspěvkem k obchodování v rámci Evropské unie. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Významné obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Grónskem existují již několik let. Od roku 2007 vyváží Grónsko 82 % produktů svého rybolovu, z čehož 87 % směřuje na trh EU. Můžeme tak říct, že se pro Grónsko jedná o důležitý zdroj spolu s finanční pomocí, kterou dostává od EU výměnou za zachování jejích rybolovných práv ve vodách Grónska. Evropský parlament dne 26. dubna 2010 požádal Výbor pro právní záležitosti o vypracování stanoviska k navrženému právnímu základu pro dohody s Grónskem. Výbor pro právní záležitosti nedávno podpořil Parlament a potvrdil, že by právní rámec měly tvořit čl. 43 odst. 2 a článek 204 Smlouvy o fungování Evropské unie. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí návrhu, který stanoví předpisy pro dovoz produktů rybolovu a dalších mořských produktů z Grónska do Evropské unie. Grónsko a EU mají v úmyslu uzavřít dohodu o hygienických podmínkách těchto produktů

91

92

CS


s cílem umožnit Grónsku jejich dovoz do EU na základě pravidel pro fungování společného trhu s podmínkou, že Grónsko zajistí účinné provedení a uplatňování platných právních předpisů EU týkajících se zdraví zvířat a bezpečnosti potravin na produkty rybolovu. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Stanovením pravidel pro obchod s produkty rybolovu, živými mlži, ostnokožci, pláštěnci, mořskými plži a vedlejšími produkty z nich mezi Grónskem a Evropskou unií je jejich dovoz z Grónska v souladu s právními předpisy EU. Dovoz těchto produktů do EU musí podléhat platným pravidlům stanoveným právními předpisy EU, které se týkají zdraví zvířat a bezpečnosti potravin. Z toho důvodu je přijetí zprávy důležité. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Je známo, že Grónsko a Evropská unie mají v úmyslu podepsat dohodu týkající se produktů rybolovu určených k lidské spotřebě. Cílem dohody je, aby Grónsko mohlo s těmito produkty obchodovat na základě pravidel pro fungování společného trhu za předpokladu, že zajistí účinné provedení a uplatňování platných právních předpisů EU týkajících se bezpečnosti potravin, případně zdraví zvířat, na produkty rybolovu. Takové opatření podporuji a hlasoval jsem pro jeho přijetí. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Dne 26. dubna 2010 byl Evropský parlament konzultován ve věci tohoto návrhu Radou v rámci postupu konzultace uvedeného v článku 203 Smlouvy o fungování Evropské unie. Výbor pro rybolov a právní služba Evropského parlamentu vyjádřily vážné pochybnosti, pokud jde o výběr právního základu ze strany Komise, tj. článku 203 Smlouvy o fungování EU, a místo toho navrhly jako jeho správný právní základ čl. 43 odst. 2 a článek 204 Smlouvy o fungování EU a jediný článek protokolu č. 34 o zvláštní úpravě vztahující se na Grónsko. Návrh Komise byl pozměněn v souladu s projednávanou zprávou na základě doporučení Výboru pro právní záležitosti. Zpráva si zasluhuje, abych pro ni hlasovala, protože je zcela žádoucí, aby byla přijata nyní, v prvním čtení. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Vývoz produktů rybolovu z Grónska, který představuje přibližně 82 % jeho celkového vývozu, dosáhl v roce 2007 hodnoty 255 milionů EUR, z čehož převážná část (87 %) putovala do EU, zejména do Dánska (z 97 %). Klíčový vývoz produktů rybolovu z Grónska zahrnuje hlavně krevety (59 %), platýse černého (23 %), tresku (9,5 %), kraby (1,9 %), hřebenatky (1,4 %) a jikry (1,3 %). Dne 26. dubna 2010 byl Evropský parlament konzultován ve věci tohoto návrhu Radou v rámci postupu konzultace uvedeného v článku 203 Smlouvy o fungování Evropské unie. Výbor pro rybolov a právní služba Evropského parlamentu vyjádřily vážné pochybnosti, pokud jde o výběr právního základu ze strany Komise, tj. článku 203 Smlouvy o fungování EU, a místo toho navrhly jako jeho správný právní základ čl. 43 odst. 2 a článek 204 Smlouvy o fungování EU a jediný článek protokolu č. 34 o zvláštní úpravě vztahující se na Grónsko. V souvislosti s tím Výbor pro rybolov požádal Výbor pro právní záležitosti o vypracování stanoviska k navrženému právnímu základu. Výbor pro právní záležitosti na své schůzi dne 28. října 2010 jednomyslně schválil požadavek, aby čl. 43 odst. 2 a článek 204 Smlouvy o fungování Evropské unie a jediný článek protokolu č. 34 o zvláštní úpravě vztahující se na Grónsko tvořily právní základ navrhovaného legislativního aktu.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) V současné době existuje zvláštní dohoda mezi Evropskou unií a Grónskem, díky které si EU udržuje rybolovná práva ve vodách Grónska výměnou za finanční podporu. Grónsko, bývalá dánská kolonie, dosáhlo plné nezávislosti v roce 1985, přičemž si zachovalo vztahy s EU jakožto jedno ze zámořských území, které jsou přidruženy k EU. Jen v roce 2007 představovaly produkty rybolovu 82 % celkového vývozu Grónska, z čehož 87 % směřovalo do Evropské unie. Dne 26. dubna 2010 Výbor pro rybolov a právní služba Evropského parlamentu vyjádřily vážné pochybnosti, pokud jde o výběr právního základu ze strany Komise pro přípravu dohody. Věřím, že dohoda, o které hlasujeme, přispěje k prodloužení uplatňování pravidel týkajících se obchodu v rámci EU na dovoz produktů rybolovu, včetně těch pocházejících z Grónska. Toto prodloužení však předpokládá respektování pravidel EU týkajících se zdraví zvířat a bezpečnosti potravin rybolovným průmyslem. Zpráva: Sylvie Guillaume (A7-0085/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Souhlasím se stanoviskem vyjádřeným v této zprávě, které bere v potaz doporučení poradní skupiny složené ze zástupců právní služby Evropského parlamentu, Rady a Komise, a protože se tedy jedná o prostou kodifikaci stávajících textů, a to bez jakýchkoliv změn jejich podstaty. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení o minimálních standardech řízení v členských státech pro přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany. Práce na vytvoření společného evropského azylového systému (CEAS) byly zahájeny po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost v květnu 1999, ale přestože je již po dobu deseti let vynakládáno úsilí o provedení harmonizace v oblasti azylu, jednotlivá vnitrostátní ustanovení i jejich uplatňování se od sebe i nadále značně liší. Souhlasím s názorem, že podá-li jedinec žádost o azyl v kterémkoli členském státě, musí požívat vysoké úrovně zacházení, která musí být na celém území Evropské unie stejná. Samotný proces harmonizace právních předpisů sám o sobě nepostačuje, a proto musí být spojen s posílením praktické spolupráce mezi členskými státy. Je tedy jasné, že k dosažení těchto cílů je nutné neprodleně přijmout reformy, aby se lidem žádajícím o azyl v členských státech EU dostalo účinné ochrany. Hlasováním pro přijetí tohoto usnesení přispíváme my, poslanci Evropského parlamentu, k vytvoření spravedlivé a účinné evropské azylové politiky. Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Domnívám se, že návrhy si protiřečí. Na jednu stranu je jejich cílem zajistit vyšší míru harmonizace, zlepšit normy mezinárodní ochrany a zlepšit kvalitu a účinnost azylových řízení. Na druhou stranu způsobí neodůvodněnou administrativní zátěž, díky zjednodušeným soudním řízením jsou pravděpodobnější unáhlená rozhodnutí soudů, s různými skupinami lidí se bude bezdůvodně moci zacházet různým způsobem a může dojít ke značnému omezení svrchovanosti členských států. Zvážil jsem u návrhů všechna jejich pro i proti, a protože ani pro jednu možnost nehovoří přesvědčivé argumenty, zdržel jsem se hlasování. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Klíčovým cílem Evropské unie v oblasti azylové politiky je vytvořit do roku 2012 společný prostor pro ochranu a solidaritu, který bude založen mimo jiné i na společném azylovém řízení. Navzdory úsilí, které je již po dobu deseti let vynakládáno na dosažení harmonizace v oblasti azylu, se jednotlivá vnitrostátní ustanovení i jejich uplatňování od sebe i nadále značně liší. Podá-li jedinec

93

94

CS


žádost o azyl v kterémkoli členském státě, musí požívat vysoké úrovně zacházení vzhledem k společným normám uplatňovaným v rámci celé EU. Přeje-li si Unie řádným a účinným způsobem zavést společný evropský azylový systém, přijetí pevného evropského právního rámce představuje v tomto ohledu nezbytnou podmínku. Pouze zlepšením a harmonizací azylových řízení a souvisejících záruk bude možné docílit společného azylového systému. Dále je nezbytné revidovat směrnici o azylovém řízení s cílem zajistit dostupné, spravedlivé a účinné azylové řízení, které bude v zájmu žadatelů o azyl, ale rovněž i členských států. Chtěla bych zdůraznit, že nový přepracovaný návrh tohoto nařízení ze strany Komise může skutečně pomoci zajistit vyšší míru harmonizace, zlepšit normy mezinárodní ochrany a zlepšit kvalitu a účinnost azylových řízení. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Navzdory úsilí, které se v posledních deseti letech vynaložilo na provedení harmonizace v oblasti azylu, se jednotlivá vnitrostátní ustanovení i jejich uplatňování od sebe i nadále značně liší. Takovéto rozdíly jsou neslučitelné se společným evropským azylovým systémem a lze je považovat za překážky, které brání vytvoření tohoto systému. Zejména jsou v rozporu s jedním ze základů dublinského systému, který se opírá o předpoklad, že azylové systémy členských států jsou srovnatelné. Bez ohledu na to, v jakém členském státě podá jedinec žádost o azyl, musí požívat vysoké úrovně zacházení, která musí být na celém území Unie stejná. Zatímco samotný proces harmonizace právních předpisů sám o sobě nepostačuje k tomu, aby se uvedené rozdíly zmenšily, a proto musí být spojen s posílením praktické spolupráce mezi členskými státy, je přijetí pevného evropského právního rámce naprosto nezbytné, přeje-li si Unie, jak se již mnohokrát zavázala, řádným a účinným způsobem zavést společný evropský azylový systém. Návrh Komise odstraní chyby dřívějšího znění, které způsobilo řadu nedostatků týkajících se úrovně procesních záruk pro žadatele o azyl. John Bufton, David Campbell Bannerman and Nigel Farage (EFD), písemně. – Poslanci Evropského parlamentu za Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP) se zdrželi hlasování o pozměňovacích návrzích ke zprávě. Neučinili jsme tak z lhostejnosti, spíše však proto, že zpráva představuje rozvoj společné přistěhovalecké a azylové politiky v rámci Lisabonské smlouvy. Občané Evropy nechtějí ani Lisabonskou smlouvu, ani společnou přistěhovaleckou a azylovou politiku, a proto jim bylo odepřeno referendum o Lisabonské smlouvě. Hlasovat o pozměňovacích návrzích by znamenalo schválení stávajícího práva Evropské unie (které také nechceme) a rozhodování o tom, které jeho části jsou horší než jiné. Z těchto důvodů se poslanci Evropského parlamentu za UKIP zdrželi hlasování o pozměňovacích návrzích, ale svým hlasováním jasně odmítli zprávu jako celek. Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení o harmonizaci různých národních systémů, která zajistí lepší ochranu práv žadatelů o azyl a zlepší kvalitu azylových řízení. Usnesení poskytuje právní pomoc hned od začátku řízení, přičemž zohledňuje specifika zranitelných žadatelů, jako jsou nezletilé osoby bez doprovodu. Nicméně lituji, že při hlasování v plénu se evropská pravice zaměřila na posílení zrychleného řízení vycházejícího z představy, že všichni žadatelé o azyl jsou potenciálními podvodníky. Upřímně lituji přijetí těchto pozměňovacích návrhů, protože takové vnímání azylové politiky je naprosto nepřiměřené. Derek Roland Clark (EFD), písemně. – Jako poslanec Evropského parlamentu za Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP) jsem proti jakémukoliv vměšování Evropské unie do azylové politiky Spojeného království a proti jakémukoliv nařízení, které by Spojenému

06-04-2011

06-04-2011

CS


království vnutilo předpisy EU. Z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování o všech pozměňovacích návrzích, protože nehodlám přijmout ani ty, které se mohou jevit jako užitečné; je to otázka, kterou se může zabývat jen a pouze samotné Spojené království. Hlasoval jsem proto proti přijetí pozměněného návrhu i proti legislativnímu usnesení. Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Během posledních deseti let došlo k obrovskému pokroku na cestě k vytvoření společného evropského azylového systému. I nadále však přetrvávají zásadní rozdíly mezi vnitrostátními ustanoveními i jejich uplatňováním. Chceme-li do roku 2012 vytvořit společný prostor ochrany a solidarity, který bude založen mimo jiné i na společném azylovém řízení, je třeba tyto rozdíly překonat. Hlavním cílem je, aby bez ohledu na to, v jakém členském státě podá jedinec žádost o azyl, požíval vysoké úrovně zacházení, která musí být na celém území Unie stejná. Z toho důvodu je nezbytné revidovat směrnici o azylovém řízení s cílem zajistit dostupné, spravedlivé a účinné azylové řízení. Iniciativu Komise lze obecně vnímat jako pozitivní, přičemž může pomoci zajistit vyšší míru soudržnosti a harmonizace, zlepšit normy ochrany a zvýšit kvalitu a účinnost azylových řízení. Chtěl bych zpravodajce poblahopřát k její práci a odhodlání, ale zároveň lituji, že některé z jejích návrhů zašly až příliš daleko, což nakonec znemožnilo dohodu s Radou ohledně této iniciativy, která se jeví jako neodkladná ve snaze o zvýšení účinnosti azylového řízení a prevenci jeho zneužití. Harlem Désir (S&D), písemně. – (FR) Zpráva poslankyně Guillaumové představuje důležitý krok na cestě k přepracování pravidel Evropské unie v oblasti azylové politiky a ochrany žadatelů o azyl do roku 2012. S ohledem na strašlivé tragédie, jako bylo například nedávné potopení libyjské lodi u ostrova Lampedusa, se toto přepracování jeví jako nevyhnutelné, obzvlášť s přihlédnutím k tomu, že šance žadatelů na získání azylu se mohou velmi lišit v závislosti na členském státě. Tímto textem vyzýváme Evropskou komisi, aby do přepracovaného návrhu zařadila právo na bezplatnou právní pomoc od začátku azylového řízení, účinné zohlednění potřeb zranitelných žadatelů o azyl, jako jsou například nezletilé osoby bez doprovodu, a rámec pro lhůtu na podání odvolání. Avšak mrzí mě, že evropská pravice prosadila zpřísnění zrychleného řízení vycházejícího z představy, že všichni žadatelé o azyl jsou především potenciálními podvodníky, což omezuje jejich práva. Přijetí zprávy poslankyně Guillaumové nicméně Radě a Komisi vysílá jasný signál, že musí pracovat na zajištění slušného a spravedlivého azylového řízení a podmínek pro všechny žadatele o azyl v Evropě. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože se domnívám, že tato opatření přispějí k vytvoření společného evropského azylového systému, který bude spravedlivý a účinný. Tato opatření mají rovněž přímý dopad na osoby, které hledají ochranu, ale i na schopnost Evropské unie rozvíjet se a budovat skutečný prostor svobody, bezpečnosti a práva. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie a členské státy pracují na zavedení společného evropského azylového systému dlouhou dobu. Je snadné pochopit citlivost a složitost tohoto úsilí, protože tato problematika se dotýká samého jádra pravomocí států, pokud jde o cizince. Komise nicméně předkládá Evropskému parlamentu a Radě návrhy, jejichž cílem je nabízet vhodná řešení zjištěných problémů. Součástí tohoto procesu zlepšování je i přepracování směrnice o azylových řízeních, které navrhla Komise dne 21. října 2009. Navzdory vzdálenosti, kterou jsme již urazili, jsme stále ještě daleko od harmonizace, kterou si mnozí z nás přejí. Zvýšení míry harmonizace azylových řízení

95

96

CS


a záruk pozitivně přispěje k vyjasnění procesu a proto se navržené přepracování směrnice jeví jako vhodné. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Práce na vytvoření společného evropského azylového systému byly zahájeny okamžitě po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost v květnu 1999. S cílem harmonizovat právní rámce jednotlivých členských států byla v prosinci 2005 přijata směrnice Rady 2005/85/ES o azylovém řízení, která stanovila pravidla pro přiznávání a odnímání „postavení uprchlíka“. Nedávné sociální a politické nepokoje v řadě zemí, zejména v severní Africe a na Blízkém Východě, naléhavě nastolily v Evropské unii otázku žádostí o azyl. Po pravdě, když uprchlíci překročí hranici, neměli by být přijímáni s nedůvěrou nebo dokonce stíháni. Z toho důvodu vítám přijetí návrhu, který skončil manichejským výkladem problému, uznávajíc právo na azyl za základní právo, ke kterému členské státy musí přistupovat spravedlivě a nestranně. Vítám návrhy zpravodajky, které si kladou za cíl vytvořit systém právní pomoci, s ohledem na to, že jde o zranitelné osoby bez účinných záruk, zlepšit kvalitu azylových řízení a vybavit žadatele o azyl většími právy, zejména pokud jde o nezletilé osoby. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o minimálních normách pro řízení v členských státech pro přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany pokračuje ve stejném duchu jako vytvoření společného evropského azylového systému. Nicméně by mělo být zřejmé, že pokrok této právní „harmonizace“ jde ruku v ruce s celkovou zahraniční politikou Evropské unie a jejím pokryteckým postojem k přistěhovalectví a pomoci uprchlíkům. Situace na ostrově Lampedusa, kde se nachází tisíce uprchlíků bez dostatečné ochrany, je toho jasným příkladem, nemluvě o dalších stovkách a tisících lidí, kteří umírají na lodích ve snaze přeplout Středozemní moře, k čemuž nedávno opět došlo. Jsme velmi znepokojeni rozsahem současného problému, zejména s ohledem na probíhající vážné ozbrojené konflikty, především v Libyi. Chtěli bychom také zdůraznit skutečnost, že tento návrh směrnice obsahuje určité aspekty, které v konečném důsledku povedou k omezení práva na azyl a jeho podmiňování, a především omezení svrchovaného práva jednotlivých členských států rozhodovat ve vlastních azylových řízeních. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o minimálních normách pro řízení v členských státech pro přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany, o kterém se hlasuje, pokračuje ve stejném duchu jako vytvoření společného evropského azylového systému. Nicméně by mělo být zřejmé, že pokrok této právní „harmonizace“ jde ruku v ruce s celkovou zahraniční politikou Evropské unie a jejím pokryteckým postojem k přistěhovalectví a pomoci uprchlíkům, jako je situace na ostrově Lampedusa, kde se nachází tisíce uprchlíků bez dostatečné ochrany, nemluvě o dalších stovkách a tisících lidí, kteří umírají na lodích ve snaze přeplout Středozemní moře. Jsme velmi znepokojeni rozsahem současného problému, zejména s ohledem na probíhající vážné ozbrojené konflikty, obzvlášť v Libyi. Chtěli bychom také zdůraznit skutečnost, že tento návrh směrnice obsahuje určité aspekty, které v konečném důsledku povedou k omezení práva na azyl a jeho podmiňování, a především omezení svrchovaného práva jednotlivých členských států rozhodovat ve vlastních azylových řízeních. Z toho důvodu jsme ke zprávě zaujali kritické stanovisko. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Smyslem mezinárodní ochrany je umožnit lidem, kteří ve své zemi čelí skutečnému pronásledováni, aby snáze hledali útočiště. Současné

06-04-2011

06-04-2011

CS


znění zprávy poslankyně Guillaumeové, i přes některé pozměňovací návrhy, které jej částečně zlepšily, však přímo vyzývá ke zneužívání azylového řízení, což povede k zablokování příslušných služeb, o které tak přijdou ti žadatelé, kteří potřebují, aby byl jejich případ rychle přezkoumán. Nezletilé osoby, nehledě na věk ani jejich skutečnou situaci, mají výhodu naprosté dobré vůle, která je zcela neopodstatněná; existují omezené příležitosti použití zrychleného řízení za účelem odmítnutí zjevně nedůvodných žádostí, odvolání mají stále více a systematicky odkladný charakter, žádost o přezkum záporných rozhodnutí se stala právem a potřebná spolupráce žadatele o ochranu je stěží kdy vyžadována, i když jde o prokázání jeho nebo její totožnosti, což je víceméně minimální požadavek pro přezkum případu. Žádosti o mezinárodní ochranu nemohou a neměly by být prostředkem k obcházení opatření, jejichž cílem je omezit nechtěnou ekonomickou migraci. Je ostudné, že Evropský parlament přispěl k tomuto obcházení udělením nadměrných práv falešným žadatelům o azyl. Louis Grech (S&D), písemně. – Pokud jde o zprávu poslankyně Guillaumeové, přestože se v zásadě jedná o významný krok na cestě k vytvoření společného evropského azylového systému, hlasoval jsem proti stanovisku svojí skupiny v řadě bodů, které podle mého názoru nevystihují skutečnou složitost problémů, kterým čelí moje země, Malta, která je pravidelným příjemcem přistěhovalců. Nicméně při závěrečném hlasování jsem podpořil zprávu jako celek, protože v konečném důsledku obsahuje řadu velmi dobrých ustanovení, která se zabývají potřebami a obavami států. Jedním takovým příkladem je výzva k uvolnění finanční, administrativní a technické podpory členským státům, které se potýkají s neúměrně velkým počtem žádostí o azyl. Taková iniciativa je nezbytná pro všechny členské státy, ale zejména pro země, jako je Malta, jež jsou často zatížené povinnostmi a problémy, které vyplývají z velkého přílivu přistěhovalců a se kterými si nemohou samy poradit. Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Ve středu 6. dubna 2011 schválil Evropský parlament zprávu o takzvané směrnici o azylových řízeních. Toto hlasování představuje důležitý krok na cestě k vytvoření skutečné evropské azylové politiky, o kterou jsme se již dlouho zasazovali. Kromě toho jde o jasné znamení, že Evropská unie potřebuje vytvořit společný evropský azylový systém do roku 2012, zejména z důvodu nedávných událostí v jižním Středomoří i nedávných vln přistěhovalců ze severní Afriky, které jasně prokázaly omezení stávajícího evropského systému. Přezkum směrnic EU s cílem vytvořit důvěryhodný a účinný systém je naléhavý. Zejména jsem přesvědčena, že ustanovení týkající se zrychleného řízení a zamítnutí zjevně nedůvodných žádostí by se neměla vztahovat na nezletilé osoby bez doprovodu nebo žadatele o azyl se zvláštními potřebami a proto jsem hlasovala pro ty pozměňovací návrhy, které prosazovaly opak. Za druhé, skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu je zcela proti rozšíření počtu důvodů, které by umožnily použití procesu zrychleného přezkoumání žádosti o azyl s ohledem na rizika, která ustanovení představují pro žadatele o azyl, a je mi velmi líto, že tyto pozměňovací návrhy byly schváleny tak malou většinou. Konečně, pokud jde o pojem takzvané "bezpečné třetí země", rozhodla jsem se zdržet hlasování. Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Musíme vynaložit ještě větší úsilí než kdy předtím, abychom do roku 2012 vytvořili skutečný společný evropský azylový systém (CEAS) prostřednictvím ochrany práv žadatelů o azyl a zlepšení kvality a účinnosti azylových řízení. Moje zpráva se ubírá tímto směrem, zejména zařazením práva na

97

98

CS


bezplatnou právní pomoc od začátku azylového řízení, účinného zohlednění potřeb zranitelných žadatelů o azyl, jako jsou například nezletilé osoby bez doprovodu, a rámce pro lhůtu na podání odvolání. Lituji, že evropská pravice se zaměřila pouze na posílení zrychleného řízení vycházejícího z představy, že všichni žadatelé o azyl jsou potenciálními podvodníky, protože takové vnímání azylové politiky je naprosto nepřiměřené. Podle mého mínění robustnější řízení a rozhodování spolu s rychlejším přezkoumáním jednotlivých případů povede k menšímu počtu odvolání a snazšímu odhalení nedůvodných žádostí. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Zpráva poslankyně Guillaumeové se zabývá důležitou oblastí práva a zdůrazňuje nutnost plného respektování lidských práv v souvislosti s osobami žádajícími o azyl. Moje vlastní země, Skotsko, dosud nemá kontrolu nad problematikou přistěhovalectví. Avšak politiky, které uplatňovala řada vlád Spojeného království, lze označit za nehumánní. Jsem hrdý na to, že jsem členem strany, která aktivně bojovala proti brutálnímu věznění malých dětí, které žádaly o azyl. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí dokumentu, protože jsem přesvědčen, že se musíme chopit této příležitosti k vybudování společného evropského azylového systému, který je spravedlivý a účinný. Azylové politiky mají přímý dopad na osoby, které hledají ochranu, ale i na schopnost Evropské unie rozvíjet se a budovat skutečný prostor svobody, bezpečnosti a práva. V rámci společného evropského azylového systému je potřeba zajistit harmonizované, spravedlivé a účinné řízení. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Návrh směrnice předložený Evropskému parlamentu týkající se možného ustanovení jednotného procesu udělování práva na azyl ve všech 27 členských státech Evropské unie představuje důležitý krok, nicméně citlivost problému si žádá důkladné zamyšlení. Konečným cílem je zajistit, aby členské státy sblížily svoje právní předpisy v souladu se závazky v rámci Stockholmské smlouvy, zjednodušily a urychlily průběh azylových řízení. Dalším cílem je poskytnout žadatelům o azyl vysoký stupeň ochrany, zajistit rychlé rozhodování na prvním stupni řízení, bezplatnou právní pomoc a povolení setrvat v zemi až do konečného rozhodnutí. Bez ohledu na dobré úmysly jsem hlasoval proti přijetí návrhu směrnice z důvodu nepřesností v některých technických a procedurálních aspektech a kvůli nejasnostem v některých definicích. Formulace dokonce vyznívá tak, že by bylo pro žadatele možné směrnici lehce zneužít. Z těchto důvodů jsem se rozhodl nehlasovat pro tuto verzi textu, protože s ní zcela nesouhlasím. Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) Součástí plánu azylové politiky Evropské unie je snaha o vytvoření společného evropského azylového systému. Svoboda pohybu v rámci členských států, jež jsou signatáři Schengenské dohody, po nás vskutku vyžaduje vyvinout společné úsilí s cílem porozumět problematice přistěhovalectví. Zpráva o přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany provede reformu systému, jehož existence se odvíjí od směrnice 2005/85/ES. Současné demografické tlaky na Evropu nás nutí zabývat se těmito otázkami se zvýšenou ostražitostí. Zpráva poslankyně Guillaumeové bohužel neodráží tyto úvahy, což mě spolu s kolegy a kolegyněmi ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) vedlo k jejímu odmítnutí. Ponechává v rámci azylových řízení opravdu příliš mnohoznačností a nejasností, jež představují riziko zneužití tohoto historického práva. Například pojem „rodinní příslušníci“ je příliš široký a hrozí, že bude zneužit. Po šesti měsících řízení bude na dotčeném členském státu, aby prokázal, že žadatel není pronásledován, což bude pro příslušné orgány mnohem složitější. Omezení možnosti využít zrychleného řízení dále prohloubí všechny tyto problémy.

06-04-2011

06-04-2011

CS


David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Klíčové pro určení statutu uprchlíků jsou první dny po jejich příjezdu do Evropy a země Evropské unie musí podle zprávy do roku 2012 zlepšit azylová řízení právě v této první fázi. Za pozornost stojí, že přijatá zpráva vyzývá členské státy Evropské unie, aby posílily minimální procesní záruky, zejména s ohledem na právo na bezplatnou právní pomoc, právo být informován a právo být vyslechnut, věnovaly zvláštní pozornost zranitelným žadatelům, jakými jsou děti, a přijetí společného seznamu bezpečných třetích zemí v rámci procedury spolurozhodování s Evropským parlamentem. Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti přijetí zprávy poslankyně Guillaumeové, protože stanoví kritéria pro harmonizaci azylových řízení, která nejsou realistická v porovnání se stávající podobou řízení platných v našich členských státech. Rozhodně máme zájem o společný evropský azylový systém, ale ne za cenu utopické harmonizace. Dnešní hlasování Evropského parlamentu je jasným projevem rozpačitosti, která panuje v této Sněmovně, jejíž polovina odmítla tento demagogický přístup a místo toho podpořila zodpovědnější přístup prosazující přijetí azylových systémů, které jsou účinné a uskutečnitelné v praxi. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Všechny členské státy jsou povinné chránit uprchlíky a žadatele o azyl. Evropské unii však prochází ignorování tohoto pravidla tím, že vyžaduje po členských státech, které leží na vnějších hranicích EU, aby zadržovaly uprchlíky a žadatele o azyl v táborech, kde čekají na rozhodnutí, která jsou velmi nejistá vzhledem k tomu, že standardem je podezřívání, používá se zrychlených azylových řízení, a počet úředníků zabývajících se těmito případy se snížil. Na druhou stranu bych chtěl poznamenat, že tento text přináší některé zásadní změny k lepšímu, jako je například ukončení používání absurdního pojmu „bezpečná země původu“, zákaz zadržování nezletilých a zařazení pronásledování na základě sexuální orientace. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Uběhlo už víc než deset let od zahájení práce na vytvoření společného evropského azylového systému (CEAS), jež začala okamžitě po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost v květnu 1999 na základě zásad přijatých na zasedání Evropské rady v Tampere. Cílem první fáze společného evropského azylového systému (1999–2005) bylo harmonizovat na základě minimálních norem právní rámce jednotlivých členských států. K dosažení skutečné harmonizace vede ještě dlouhá cesta, ale musíme si uvědomit, že pouze postupným zlepšováním a harmonizací řízení a souvisejících záruk bude možné dosáhnout společného systému. Vzhledem k tomu je nezbytné revidovat směrnici o azylovém řízení s cílem zajistit dostupné, spravedlivé a účinné azylové řízení, které bude v zájmu žadatelů o azyl, ale rovněž i členských států. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Je-li cílem usnesení vytvořit dostupné, spravedlivé a účinné řízení pro udělení azylu na území Evropské unie, budou v tom případě osobám hledajícím ochranu uděleny standardní záruky Evropské unie a členské státy EU budou schopny odlišit žadatele o azyl od dalších přistěhovalců. Hlasoval jsem pro přijetí. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) V rámci úsilí o vytvoření společného evropského azylového systému je kladen důraz na práva žadatelů o azyl. To však ignoruje skutečnost, že ve většině případů nejde o skutečné žadatele o azyl, nýbrž o ekonomické migranty, kteří podle Ženevské úmluvy nemají právo na azyl a kteří pouze zabírají čas orgánů tím, že jim poskytují nesprávné informace a využívají různé zdržovací taktiky, což způsobuje náklady

99

100

CS


v řádech miliard eur. V opačném směru sledujeme pouze velmi pomalý pokrok, pokud jde o posílání těchto osob zpět do jejich země původu. S ohledem na příliv uprchlíků z přelidněných oblastí světa, z nichž je většina motivovaná ekonomickými důvody a kteří s sebou do Evropy přinášejí problémy a konflikty ze všech koutů světa a od nichž se během procesu nevyžaduje spolupráce, musíme jednoznačně odmítnout zavedení přísnějších jednostranných norem ochrany, které budou přitahovat žadatele o azyl a ekonomické migranty jako magnet a přispějí pouze k prohloubení problému. Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí návrhu, protože musíme vyvinout veškeré možné úsilí, abychom dosáhli společného evropského azylového systému, který bude ještě účinnější a bude mít pozitivní dopad na lidi. Azylové politiky jsou velmi důležité, protože mají obrovský dopad na schopnost Evropské unie budovat a rozvíjet skutečný prostor svobody, bezpečnosti a práva. Především musíme docílit větší slučitelnosti mezi různými azylovými nástroji. Musí dojít k harmonizaci azylových řízení, aby mohla probíhat ve spravedlivém a účinném duchu. Rovněž musíme posílit minimální procesní záruky. Musíme zajistit, aby žadatelé o azyl požívali práva být informován, práva být vyslechnut a práva na bezplatnou právní pomoc a aby tato práva nebyla jakkoli omezována. Všechny procesní nástroje musí být nediskriminační a musí být jednotně uplatňovány s ohledem na minimální právní záruky a zásady. Zvláštní pozornost musí být věnována zranitelným žadatelům o azyl. Zájmy dětí musí být dostatečně zajištěny a hájeny uplatňováním nezbytných zásad. Souhlasím s návrhem umožňujícím okamžitou deportaci osoby, která může představovat nebezpečí pro národní bezpečnost členského státu EU, nebo jež byla v souladu s vnitrostátními právními předpisy vypovězena ze země z důvodů veřejné bezpečnosti. Taková možnost je velmi důležitá a potřebná, protože umožní členským zemím EU zastavit činnost teroristických sítí a zavádět patřičná preventivní opatření. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Práce na vytvoření společného evropského azylového systému (CEAS) začala po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost v květnu 1999 na základě zásad přijatých na zasedání Evropské rady v Tampere. Od té doby došlo v této oblasti k významnému pokroku. Další posun představuje návrh zásadní revize a přepracování směrnice o azylovém řízení, který byl nyní předložen. Přetrvávající rozdíly mezi jednotlivými vnitrostátními ustanoveními a způsobem jejich uplatňování nejsou slučitelné se společným evropským azylovým systémem a jdou důvodem těchto pozměňovacích návrhů. Cílem společného evropského azylového systému je zajistit, aby bez ohledu na to, v jakém členském státě podá jedinec žádost o azyl, požíval vysoké úrovně zacházení, která musí být na celém území Unie stejná. Souhlasím, že za tímto účelem je potřeba zřídit pevný evropský právní rámec, který umožní vytvořit odpovídající a účinný společný evropský azylový systém. Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože se domnívám, že pouze posílená a harmonizovaná řízení a související záruky umožní vybudování takového společného systému. Vincent Peillon (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí vynikající zprávy mojí kolegyně a přítelkyně, poslankyně Guillaumeové, o řízeních pro udělení nebo odnímání azylu v Evropě. Tento dokument představuje zásadní krok k vytvoření společného evropského azylového systému (CEAS) do roku 2012, což ukončí stávající neobhájitelnou praxi, kde v závislosti na konkrétní evropské zemi, ve které požádá jedinec o ochranu, se jeho šance, že bude uznán jako uprchlík, pohybují od 1 do 65 %. Parlament se proto vyslovil ve prospěch větší spravedlnosti a větší účinnosti azylového řízení. Navrhuje, aby každý

06-04-2011

06-04-2011

CS


členský stát EU dodržoval stejná posílená pravidla k zajištění ochrany práv a modernizaci řízení: neplacenou právní pomoc dostupnou od začátku řízení, rámec pro lhůtu na podání odvolání, zvláštní pomoc nezletilým bez doprovodu a rychlejší vyřešení případů. Přestože lituji, že se evropské pravici, jež má v Evropském parlamentu většinu, podařilo prosadit pozměňovací návrhy, které vrhají rozsáhlé a přehnané podezření na upřímnost žadatelů o azyl, vítám přijetí zprávy. Míč je teď na straně členských států EU, které musí o našich návrzích rozhodnout. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Obzvlášť mě potěšilo, že naši kolegové ze středopravých stran souhlasili s potřebou zvláštní ochrany, bez ohledu na jejich celkový postoj v otázce azylu. Homosexuálům, lesbickým ženám, bisexuálům a transsexuálům prchajícím ze zemí jako Irák, Uganda, Honduras nebo Indonésie se musí dostat zvláštní ochrany s přihlédnutím k choulostivosti situace. Jedná se o důležitý krok k naplnění našich závazků v rámci mezinárodního azylového práva. Evropský parlament poukazuje na potřebu aktualizace azylových pravidel tak, aby odpovídala skutečnosti: 76 zemí považuje homosexuální akty za trestný čin a v 7 zemích za ně dokonce hrozí trest smrti (tento počet se možná brzy rozšíří na osm o Ugandu). Další pokroková opatření bohužel hlasováním neprošla, ale dnes přijatý text nakonec přinese větší spravedlnost žadatelům o azyl z řad homosexuálů, lesbických žen, bisexuálů a transsexuálů. Tento dokument představuje formální postoj Evropského parlamentu v prvním čtení. Ke změně azylových pravidel dojde po přezkoumání textu ze strany členských států EU a uzavření dohody s Evropským parlamentem. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Po letech diskusí a po podpisu Lisabonské smlouvy předložil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropskému parlamentu návrh na společné azylové řízení v rámci členských států Evropské unie. Cílem je do roku 2012 vytvořit společný prostor pro ochranu a solidaritu, který bude založen na harmonizovaném azylovém řízení v rámci členských států EU, navzdory přetrvávajícím rozdílům mezi jednotlivými vnitrostátními ustanoveními. Tyto rozdíly jsou neslučitelné se společným evropským azylovým systémem a lze je považovat za překážky, které brání vytvoření tohoto systému. Nový právní předpis především stanoví, že žadatelé o azyl by měli požívat stejně vysoké úrovně zacházení na celém území Evropské unie bez ohledu na to, v jakém členském státě podají žádost. Je důležité, abychom usilovali o postupné zlepšení a harmonizaci řízení a účinné záruky azylu s cílem uplatňování společného evropského azylového systému. Věřím, že v souvislosti s touto revizí zajistíme dostupné, spravedlivé a účinné azylové řízení, které bude v zájmu žadatelů o azyl i v zájmu nutné ochrany členských států. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Naše opozice proti směrnici Evropského parlamentu o společném azylovém řízení je tak rozhodná, protože bude-li zavedena, bude v podstatě anulovat svrchovanost členských států. Považujeme za nepřijatelné bránit členským státům EU v zamítnutí azylu nebo příznivého zacházení nechtěným osobám na území Evropské unie v situaci, kdy některé evropské rodiny nemají ani právo na bydlení. Žadatelé o azyl mají rovněž zaručeno právo na právní a další pomoc a zastupování, to vše zcela bezplatně. Směrnice dále stanoví, že nevládní organizace mohou hrát aktivní roli při poskytování služeb, informací o řízení pro získání ochrany a poradenských služeb žadatelům o azyl, k čemuž by mělo docházet již na hraničních přechodech nebo v přijímacích centrech. Mějte na paměti, že všechny tyto výhody budou hrazeny z peněz evropských daňových

101

102

CS


poplatníků a budou uděleny nejen uprchlíkům, ale všem žadatelům o azyl a v konečném důsledku všem nelegálním přistěhovalcům, kteří o ně požádají. Thomas Ulmer (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem proti přijetí zprávy. Zabývá se zavedením dobře organizovaného, jednotného a rychlého azylového řízení v Evropě založeného na jednotných právních normách. Pozměňovací návrhy předložené zelenými a socialisty však zajistí, že cizinci budou moci žít na území Evropské unie takřka bez jakýchkoliv nástrojů kontroly nad nimi. V důsledku toho uděláme medvědí službu skutečným žadatelům o azyl, kteří o něj budou žádat z důvodu ohrožení svého života z politických, náboženských nebo etických důvodů, jelikož je zařadíme do jedné skupiny se všemi ostatními přistěhovalci. Takhle si azylovou politiku nepředstavuji. Azylová politika by měla být vyjádřením lidskosti a solidarity. Poskytneme-li těmto osobám službu, musí nabídnout něco na oplátku, například uznání a respektování struktury jejich hostitelské země. Zpráva: Brian Simpson (A7-0329/2010) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) V poslední době význam cestovního ruchu pro evropské podniky a občany neustále roste. Je proto důležité, aby statistické údaje sloužící k rozvoji účinnějších politik v oblasti cestovního ruchu na evropské, národní, regionální a místní úrovni byly co nejspolehlivější, jelikož představují nástroje na podporu rozhodovacích procesů v podnikové a soukromé sféře. Také bych chtěl zdůraznit, že je důležité, aby Evropská komise uvítala tyto návrhy i s podmínkami, se kterými jsou předkládány. Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Statistické údaje o cestovním ruchu hrají důležitou roli v rozvoji účinnějších politik v tomto odvětví na evropské, národní, regionální i místní úrovni. Statistika v této oblasti se však nevyužívá pouze k monitorování politik zaměřených bezprostředně na turistický ruch, ale plní rovněž důležitou úlohu v širším kontextu regionální politiky a udržitelného rozvoje. Domnívám se, že je nutné posílit odvětví cestovního ruchu v EU koordinovanou činností na úrovni EU, která by doplňovala opatření členských států. Vítám vytyčený cíl nově definovat politický rámec pro statistiku v oblasti cestovního ruchu v EU, který napomůže lepšímu řešení problémů, kterým toto odvětví čelí: změna klimatu, environmentální omezení, rostoucí celosvětová konkurence, demografický vývoj a sezónní rozložení pohybu turistů. Tento nový společný rámec pro systematické vypracovávání evropské statistiky cestovního ruchu musí být založen na sběru, sestavování, zpracovávání a předávání harmonizovaných statistických údajů o nabídce a poptávce členskými státy EU. Hlasovala jsem pro zprávu, jelikož cestovní ruch představuje v rámci Evropské unie významnou hospodářskou činnost, která přispívá k vyšší zaměstnanosti a hospodářskému růstu. Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Evropa nadále zůstává vedoucí turistickou destinací na světě: každoročně ji navštíví přibližně 370 milionů zahraničních turistů. Odvětví cestovního ruchu je pro evropské podniky i ekonomiky členských států velmi důležité. V současné době na cestovním ruchu v Evropě závisí 1,8 milionu podniků a 9,7 milionu pracovních míst. V tomto odvětví rovněž existují velké příležitosti k růstu, zejména pokud jde o ekoturistiku, památky, sport a gastronomii. Abychom tyto příležitosti dokázali řádně využít, musíme odvětví cestovního ruchu správně porozumět. Za tímto účelem podporuji zprávu o evropské statistice týkající se cestovního ruchu. Přesné informace o místním, národním a evropském turistickém ruchu pomohou Evropské unii při rozvoji účinnějších politik a podpoře cestovního ruchu v Evropě.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu je pro Irsko velmi důležité a v souvislosti s jeho zeměpisnou polohou obzvlášť vítám tu část zprávy, jež se věnuje zvláštnímu postavení ostrovů a odlehlých oblastí, stejně jako diskusi o těchto specifických případech, jež jsou součástí Evropského akčního rámce pro cestovní ruch. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Cestovní ruch představuje v Evropské unii významnou hospodářskou činnost s vysokým potenciálem, pokud jde o zvýšení zaměstnanosti a hospodářský růst, přičemž rovněž plní významnou úlohu při socioekonomické integraci venkovských, okrajových a méně rozvinutých oblastí. S celkovým počtem asi 1,8 milionu podniků, především malých a středně velkých, zaměstnává odvětví evropského cestovního ruchu přibližně 5,2 % všech pracujících (přibližně 9,7 milionu pracovních míst). Podporuji cíl, který si Evropská komise vytyčila, definovat nový politický rámec pro cestovní ruch v Evropě vycházející z nových pravomocí zavedených Lisabonskou smlouvou. Odvětví cestovního ruchu čelí mnoha problémům, jako je například rostoucí celosvětová konkurence, demografický vývoj, změna klimatu a environmentální omezení, sezónní rozložení pohybu turistů a rostoucí využití nových informačních a komunikačních technologií ze strany zákazníků. Jsem přesvědčen o nutnosti posílit odvětví cestovního ruchu v EU koordinovanou činností na úrovni EU, která by doplňovala opatření členských států. Toto nařízení, jehož cílem je ustanovit společný rámec pro systematické vypracovávání evropské statistiky cestovního ruchu, a to prostřednictvím sběru, sestavování, zpracovávání a předávání harmonizované evropské statistiky ohledně nabídky a poptávky v oblasti cestovního ruchu, je velmi důležité, protože dojde-li k jeho řádnému uplatnění, bude možné zjistit skutečnou situaci v oblasti cestovního ruchu v členských státech EU a bude tak snazší přizpůsobit se měnícím se potřebám turistů. Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Cestovní ruch s celkovým počtem asi 1,8 milionu podniků, především malých a středně velkých, které zaměstnávají přibližně 9,7 milionu pracovníků, představuje důležité odvětví hospodářství Evropské unie. Odhaduje se, že odvětví cestovního ruchu tvoří více než 5 % hrubého domácího produktu EU. Ve svém sdělení KOM(2010) 352 si Evropská komise vytyčila za cíl definovat nový politický rámec pro cestovní ruch v Evropě, přičemž se snaží o posílení odvětví cestovního ruchu v EU koordinovanou činností na úrovni EU, která doplňuje opatření členských států. Aby tento nový politický rámec mohl být úspěšně prováděn, musí dojít k přijetí informovaných rozhodnutí, založených na spolehlivých a srovnatelných statistických údajích. Zpráva, která si zasluhuje mojí podporu, uznává zásadní úlohu statistiky při rozvoji účinnějších politik v oblasti cestovního ruchu na evropské, národní, regionální a místní úrovni, protože představuje užitečný nástroj k podpoře rozhodovacího procesu. Rovněž podporuje ustanovení společného právního rámce pro systematické vypracovávání evropské statistiky cestovního ruchu prostřednictvím sběru, sestavování, zpracovávání a předávání harmonizované evropské statistiky ohledně nabídky a poptávky v oblasti cestovního ruchu členskými státy. Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Statistika plní důležitou úlohu při rozvoji účinnějších politik v oblasti cestovního ruchu a v procesu rozhodování v podnikové sféře. Podporuji tento text, protože na jedné straně změny, ke kterým v odvětví cestovního ruchu v nedávné době došlo, vytvořily potřebu aktualizovat právní rámec pro evropskou statistiku v oblasti cestovního ruchu. Po přijetí návrh zlepší aktuálnost, srovnatelnost a úplnost předávaných statistických údajů a rovněž povede k účinnějšímu zpracování dat.

103

104

CS


Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Zpráva poslance Simpsona a nařízení, kterého se týká, navrhují ustavit společný rámec pro shromažďování a šíření evropských statistik v oblasti cestovního ruchu prostřednictvím sběru a zpracovávání dat členskými státy, přičemž harmonizované statistiky o poptávce a nabídce v oblasti cestovního ruchu budou ve formě souhrnných tabulek elektronicky předávány Evropské komisi (Eurostat). I přes záslužnou práci zpravodaje nemohu hlasovat pro přijetí zprávy, protože žádným způsobem nesnižuje množství práce a sběru dat uvedené v nařízení. Sestavování tabulek, jak je navrhnuto v nařízení, je poněkud složité a sběr takového množství údajů představuje podle mého názoru nepřiměřené zatížení. Nemohu proto schválit byrokratickou zátěž a zásahy, které toto nařízení zajisté způsobí. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože je nutné posílit politiky Evropské unie v oblasti cestovního ruchu, zejména s ohledem na skutečnost, že odvětví evropského cestovního ruchu se v nedávné době potýkalo se složitou hospodářskou situací. Se změnou právního rámce po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost získala Evropská unie více pravomocí a Evropská komise předložila návrh nového politického rámce pro oblast cestovního ruchu. Cílem návrhu nařízení je vytvořit nový právní rámec pro evropské statistiky cestovního ruchu, ale existují obavy, že návrh nestanoví zavedení satelitních účtů cestovního ruchu. Přitom satelitní účty cestovního ruchu mají zásadní význam pro postupující rozvoj integrovaných systémů statistiky v oblasti cestovního ruchu a pro lepší chápání jeho skutečné hodnoty, jakož i jeho dopadu na zaměstnanost a hospodářství. Kromě toho by Evropská komise s ohledem na posílení znalostí pro podporu rozvoje a růstu cestovního ruchu měla vypracovat program pilotních studií tohoto odvětví. Tyto studie by na dobrovolné bázi prováděly členské státy s cílem vyvinout systém pro sestavování údajů zachycujících dopad cestovního ruchu na životní prostředí. Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) V několika členských státech, což je případ i mojí země – Portugalska, zaujímá cestovní ruch důležité postavení v rámci ekonomiky, v němž třímá potenciál pro vytváření nových zdrojů příjmů a pro hospodářský růst. Cestovní ruch představuje v Evropské unii třetí největší socioekonomickou činnost, přičemž vytváří více než 5 % hrubého domácího produktu EU. Se 40 % všech turistických cest uskutečněných ve světě v roce 2008 EU nadále zůstává vedoucí turistickou destinací světa. EU si vytyčila úkol definovat nový politický rámec pro cestovní ruch s cílem posílit odvětví, aby bylo schopno řešit problémy, kterým čelí, jako jsou změna klimatu, demografický vývoj a globalizace prostřednictvím koordinované činnosti EU, která by doplňovala opatření členských států. Sběr údajů o cestovním ruchu umožňuje lepší chápání jeho skutečného objemu, jeho ukazatelů, profilu účastníka cestovního ruchu a různé struktury turistických cest, což přispívá nejen ke správné formulaci politik v tomto odvětví, ale také napomáhá lepšímu chápání jeho socioekonomických důsledků. Z těchto důvodů podporuji aktualizaci a optimalizaci stávajícího statistického systému, abychom získali spolehlivé a srovnatelné statistiky. Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Nelze popřít, že během uplynulých deseti let došlo v oblasti cestovního ruchu k radikálním změnám, mimo jiné i díky technologickému pokroku. Je proto nutné aktualizovat právní předpisy týkající se sběru dat a statistik. V tomto ohledu souhlasím s návrhem Komise na zavedení nového nařízení, které zruší některé zastaralé normy. Zároveň jsem však pro přijetí pozměňovacích návrhů Evropského parlamentu, zejména na jednu stranu s ohledem na potřebu zavedení harmonizovaných

06-04-2011

06-04-2011

CS


statistik, které odrážejí čistě sociální aspekty cestovního ruchu, a na druhou stranu s ohledem na nesouhlasný postoj s přijímáním aktů v přenesené pravomoci svěřené Evropské komisi v klíčových otázkách na dobu neurčitou. Rovněž považuji za zásadní nedostatek, že Komise nevzala v potaz zavedení satelitních účtů cestovního ruchu, protože tento druh informací by poskytl celistvější obrázek o dopadech cestovního ruchu na trh práce a celé hospodářství. Nakonec mám velký zájem o návrh na zavedení dobrovolného sběru statistik cestovního ruchu, pokud jde o návyky lidí se zdravotním postižením nebo sníženou pohyblivostí a následné zavedení pilotních projektů s cílem zvýšit zapojení těchto osob v cestovním ruchu. Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Ve statistickém průzkumu, který zahrnuje 50 nejoblíbenějších zemí na světě, patří Evropě sedmá příčka mezi deseti nejžádanějšími destinacemi. To je jasným důkazem, že Evropa má obrovský turistický a kulturní potenciál, který nabízí k využití příležitosti, a to i pro občany Evropy. Domnívám se, že jednu takovou příležitost představuje i podpora pro zapojení nejen starších občanů, ale také mladých lidí, rodin v obtížné situaci a osob s omezenou pohyblivostí do programů sociálního cestovního ruchu vytvořených Evropskou unií. K tomu je ovšem potřeba náležitá statistika sestavená pomocí jednotných metod sběru, která bude zaměřená na rozvoj programů určených pro tyto skupiny turistů v každém členském státě EU. Ioan Enciu (S&D), písemně. – Hlasoval jsem dnes pro přijetí zprávy o evropské statistice týkající se cestovního ruchu. Ustavení nařízení, které vezme v úvahu statistiky cestovního ruchu ze všech členských států Evropské unie, představuje pozitivní krok. Význam cestovního ruchu v rámci práva EU silně vzrostl, když díky Lisabonské smlouvě od prosince 2009 spadá do kompetence EU. Do budoucna budou muset členské státy zajistit přesnost předávaných statistických dat, aby bylo dosaženo kvalitních výsledků. Zatímco koordinace na úrovni EU bude pro odvětví evropského cestovního ruchu velmi prospěšná, jakákoliv celoevropská iniciativa by se měla snažit doplňovat opatření a turistické strategie členských států. Díky předávání statistických údajů bude EU schopná poskytnout odvětví cestovního ruchu, včetně malých a středně velkých podniků, účinnou pomoc a posílit celkovou propagaci Evropy jako velmi žádoucí turistické destinace. Zpráva rozlišuje mezi vnitřním a národních cestovním ruchem. Vnitřní cestovní ruch zahrnuje ubytovací kapacitu zařízení cestovního ruchu a národní cestovní ruch se týká účasti na cestovním ruchu, včetně výletů. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože se domnívám, že statistiky cestovního ruchu přispívají k rozvoji účinnějších politik v této oblasti a představují užitečný nástroj k podpoře rozhodovacích procesů v podnikové a soukromé sféře. Nové nařízení bezpochyby zlepší aktuálnost, srovnatelnost a úplnost předávaných statistik, stejně jako účinnost zpracování údajů. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Podle údajů uvedených ve zprávě zůstává Evropa i nadále vedoucí turistickou destinací na světě a cestovní ruch představuje třetí největší socioekonomickou činnost v rámci EU s asi 1,8 milionu podniků, především malých a středně velkých, 9,7 milionu pracovních míst a produkcí odpovídající 5 % hrubého domácího produktu EU. Přesně z tohoto důvodu se jedná o činnost, jež by měla být patřičně monitorována, regulována a podporována, a to zejména ve specifickém kontextu hospodářského oživení a nutnosti zvýšit výrobu prodejného zboží.

105

106

CS


Taková je realita v rámci celé Evropské unie, ale zejména je to důležité pro Portugalsko, které je zemí, jež se dlouhodobě hodně spoléhá na cestovní ruch, jakožto obzvlášť dynamickou ekonomickou činnost s obrovským potenciálem růstu. V této souvislosti a s ohledem na význam, který má hluboká a realistická znalost skutečné situace v oblasti cestovního ruchu pro rozvoj příslušných politik, je významný návrh Evropské komise, o němž jsme dnes hlasovali, jenž má v úmyslu definovat nový právní rámec pro evropskou statistiku týkající se cestovního ruchu. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Zpráva se zabývá oblastí, jež je zásadní pro budoucnost EU, a sice cestovním ruchem. Navzdory krizi, která měla globální dopady, zaznamenalo toto odvětví podle údajů Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) 2 % růst, a to i přes veškeré politické otřesy v řadě oblastí světa. V rámci EU odvětví cestovního ruchu stabilně roste a působí v něm 1,8 milionu podniků, jejichž naprostá většina jsou malé a středně velké firmy, které vytvářejí 9,7 milionu pracovních míst, což z něj činí třetí největší socioekonomickou činnost v EU, a vytváří více než 5 % hrubého domácího produktu EU. Navíc si Evropa se 40 % všech turistických cest udržuje postavení vedoucí turistické destinace na světě. Tato činnost je zásadní pro naplnění cílů vytyčených ve strategii Evropa 2020. Nové nařízení aktualizuje to stávající, zejména s ohledem na sběr a zpracovávání údajů o zapojení a přístupnosti lidí s omezenou pohyblivostí, které jsou nezbytné při přípravě nové strategie EU v oblasti cestovního ruchu. Vítám přijetí návrhu, který kromě vytvoření programu pilotních studií, které budou provádět členské státy, bude obsahovat údaje o cestovním ruchu na venkově a o ekoturistice, které zahrnují více než 50 000 ubytovacích zařízení, z nichž drtivá většina je spravována malými a středně velkými podniky. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Užitečnost statistických informací se odvíjí od jejich srovnatelnosti v čase a prostoru, což obnáší přijetí jednotných definic a klasifikací. V konkrétním případě cestovního ruchu se v tomto odvětví vyskytují pojmy a definice, které po dlouhou dobu nebyly zcela jasné, což značně ztěžuje snahu o získání spolehlivých a důvěryhodných informací. Je proto nutné vyjasnit a sjednotit kritéria a definice, které umožní získat srovnatelné údaje. Dostupnost těchto statistických údajů má velký význam pro stanovení přímých a nepřímých vlivů cestovního ruchu na ekonomiku, podporu plánování a rozvoje nových možností cestovního ruchu, případně přizpůsobení těch stávajících. Návrh obsažený ve zprávě si klade za cíl zlepšení aktuálnosti, srovnatelnosti a úplnosti předávaných statistik a účinnosti zpracování údajů, včetně jejich lepšího vyhodnocení. Rovněž v něm jde o úpravu právního rámce tak, aby zohlednil poslední vývoj v odvětví cestovního ruchu tím, že se zavedou nové proměnné, například proměnné týkající se jednodenních návštěv. Z toho důvodu jsme hlasovali pro přijetí zprávy. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Víme, že statistické údaje jsou důležité, nicméně jejich užitečnost se odvíjí od jejich srovnatelnosti v čase a prostoru, což obnáší přijetí jednotných definic a klasifikací. V konkrétním případě cestovního ruchu se v tomto odvětví vyskytují pojmy a definice, které po dlouhou dobu nebyly zcela jasné, což značně ztěžuje snahu o získání spolehlivých a důvěryhodných informací. Je proto nutné vyjasnit a sjednotit kritéria a definice, které umožní získat srovnatelné údaje.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Dostupnost těchto statistických údajů má velký význam pro stanovení přímých a nepřímých vlivů cestovního ruchu na ekonomiku, podporu plánování a rozvoje nových možností cestovního ruchu, případně přizpůsobení těch stávajících. Návrh obsažený ve zprávě si klade za cíl zlepšení srovnatelnosti a úplnosti předávaných statistik a účinnosti zpracování údajů, včetně jejich lepší validace. Rovněž v něm jde o úpravu právního rámce tak, aby zohlednil poslední vývoj v odvětví cestovního ruchu tím, že se zavedou nové proměnné, například proměnné týkající se jednodenních návštěv. Z toho důvodu jsme hlasovali pro přijetí zprávy. Jacqueline Foster (ECR), písemně. – Moje skupina podpořila zprávu o statistice týkající se cestovního ruchu, jež aktualizuje a modernizuje metody sběru evropských statistik cestovního ruchu, zejména s ohledem na moderní trendy, jež představují například nízkonákladové letecké společnosti a krátkodobé dovolené. Politici si musí uvědomit obrovský význam cestovního ruchu pro Evropu. Jednotlivé členské státy chápou, že je třeba udělat víc pro pomoc tomuto odvětví, které velkou měrou přispívá k hospodářskému růstu. Cestovní ruch je na příklad jedním z největších odvětví hospodářství Spojeného království. Přímo vytváří 1,36 milionu pracovních míst – přičemž se očekává, že do roku 2020 tento počet vzroste na 1,5 milionu – a při započtení pracovních míst nepřímo souvisejících s tímto odvětvím se jedná dokonce o 3 miliony. Tato čísla hovoří sama za sebe. Spojené království má velký zájem se aktivně a pozitivně zapojit do diskusí o cestovním ruchu na úrovni Evropské unie a plně podporovat potřebu posílit konkurenceschopnost evropského odvětví cestovního ruchu a jeho schopnosti trvale udržitelného růstu. Musíme však zajistit, aby činnost na úrovni EU neporušovala princip subsidiarity. Členské státy si navzájem konkurují, přestože jsou schopné sdílet osvědčené postupy a spolupracovat v některých otázkách, jako je zlepšení dopravního spojení v rámci Evropy i další opatření, jež zákazníkům umožňují snazší cestování. Dovolte mi, abych svůj projev ukončila jednoduchým poselstvím – přijeďte navštívit Velkou Británii! Mathieu Grosch (PPE), písemně. – (DE) Lisabonská smlouva posílila zodpovědnost Evropské unie za oblast cestovního ruchu. Je samozřejmé, že statistika poskytuje zásadní informace a umožňuje dospět k zajímavým závěrům nejen na evropské, ale také na národní a regionální úrovni. V mém regionu, který je domovem německy hovořící komunity v Belgii, není cestovní ruch jen důležitou oblastí činnosti, ale je také zásadním ekonomickým faktorem. Z tohoto důvodu představují tyto statistiky významný prvek v rámci tvorby politiky. Je však rovněž zřejmé, že jednotlivé úrovně – regionální, národní a přeshraniční – musí spolupracovat na přesnější definici evropských regionů jako turistických lokalit, a to zejména v pohraničních oblastech. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí dokumentu, protože je nutné definovat nový vylepšený právní rámec pro cestovní ruch v Evropě. Cestovní ruch představuje v EU významnou hospodářskou činnost s vysokým potenciálem, pokud jde o zvýšení zaměstnanosti a hospodářského růstu, přičemž rovněž plní významnou úlohu při socioekonomické integraci venkovských, okrajových a méně rozvinutých oblastí, jako

107

108

CS


jsou oblasti s bohatým průmyslovým dědictvím. Statistika v této oblasti se nevyužívá pouze k monitorování politik zaměřených bezprostředně na turistický ruch, ale plní rovněž úlohu v širším kontextu regionální politiky a udržitelného rozvoje. Musíme se zaměřit na hlavní problémy, kterým toto odvětví čelí, jako jsou rostoucí celosvětová konkurence, demografický vývoj, změna klimatu a environmentální omezení, sezónní rozložení turistů a rostoucí využití nových informačních a komunikačních technologií ze strany zákazníků. Je nutné posílit odvětví cestovního ruchu v EU koordinovanou činností na úrovni EU, která by doplňovala opatření členských států. S cílem provádět úspěšně tento nový politický rámec by měli tvůrci politik na všech úrovních správy přijmout informovaná rozhodnutí založená na spolehlivých a srovnatelných statistických údajích. Cestovní ruch představuje důležitou hospodářskou činnost, která má pozitivní dopad na hospodářský růst a zaměstnanost v Evropě, a proto je potřeba aktualizovat a optimalizovat právní rámec pro evropskou statistiku týkající se cestovního ruchu, což povede k posílení tohoto odvětví na úrovni EU. Zavedení zmíněných opatření následně povede ke zvýšení konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu v Evropě a posílení jeho harmonického růstu. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Domnívám se, že návrh směrnice o evropské statistice týkající se cestovního ruchu, který je předmětem hlasování Evropského parlamentu, bychom měli považovat za obzvlášť zajímavý a užitečný. Cestovní ruch je pro Evropu vedoucím odvětvím, jež má pro společnost obrovský význam vzhledem k důležité pozici, kterou zaujímá v rámci hospodářství jednotlivých členských států EU. V odvětví cestovního ruchu stále třímá velký potenciál, pokud jde o zaměstnanost, a proto by bylo užitečné přijmout taková opatření, která povedou k jeho lepší organizaci, jež umožní rozvoj jeho celého potenciálu. Vytvoření jednotného rámce pro sběr a sestavování srovnatelných a souhrnných statistik evropského cestovního ruchu může napomoci ke zlepšení situace. Správné chápání spotřebitelské poptávky umožní soukromým i veřejným společnostem reagovat na potřeby tohoto odvětví a přispět ke zvyšování jeho výkonnosti a posilování jeho konkurenceschopnosti. Podporuji navrhované nařízení, protože jsem přesvědčen, že jednotné evropské statistiky, které budou transparentní, spolehlivé a objektivní, představují účinný způsob podpory tohoto rozsáhlého odvětví, jež má pro mou zemi nemalý význam. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože se domnívám, že musíme udělat vše pro to, abychom si udrželi pozici nejnavštěvovanější turistické destinace na světě. Abychom toho dosáhli, musíme maximálně využít každé možnosti financování. Rozvoj udržitelného, zodpovědného a kvalitního odvětví cestovního ruchu vyžaduje aktualizaci a zlepšení právního rámce evropské statistiky týkající se tohoto odvětví. Zlepšíme-li kvalitu statistických hlášení založených na spolehlivých a srovnatelných údajích, získáme tím pevnou základnu pro rozhodování o vytváření finančních politik a nástrojů Evropské unie. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, která uznává zásadní úlohu statistiky při vývoji účinnějších politik v oblasti cestovního ruchu na evropské, národní, regionální a místní úrovni. Stejně tak představuje statistika cestovního ruchu užitečný nástroj k podpoře rozhodovacích procesů v podnikové a soukromé sféře. Z tohoto důvodu zpravodaj podporuje cíl tohoto nařízení, kterým je ustanovit společný rámec pro systematické vypracovávání evropské statistiky cestovního ruchu, a to prostřednictvím sběru, sestavování, zpracovávání a předávání harmonizované evropské statistiky ohledně nabídky a poptávky v oblasti cestovního ruchu členskými státy. Poté, co bude přijat, tento

06-04-2011

06-04-2011

CS


návrh pravděpodobně povede ke zlepšení aktuálnosti, srovnatelnosti a úplnosti předávaných statistik a k účinnosti zpracování údajů, včetně lepší validace údajů. Mimoto je nezbytné upravit právní rámec tak, aby zohlednil poslední vývoj v odvětví cestovního ruchu tím, že se zavedou nové proměnné, například proměnné týkající se jednodenních návštěv. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Cestovní ruch je nepochybně jedním z hospodářských odvětví s největším potenciálem pro rozvoj. V posledních několika desetiletích význam cestovního ruchu pro evropské podniky a občany neustále roste. Vzhledem k asi 1,8 milionu podniků, především malých a středně velkých, které zaměstnávají přibližně 5,2 % všech pracujících, tj. přibližně 9,7 milionu pracovních míst, se odhaduje, že odvětví evropského cestovního ruchu tvoří více než 5 % hrubého domácího produktu Evropské unie. Cestovní ruch tak představuje třetí největší socioekonomickou činnost v rámci EU. Mimoto je Evropská unie i nadále vedoucí turistickou destinací na světě s 370 miliony zahraničních turistů v roce 2008, což představuje 40 % všech turistických cest na světě. Nicméně stále existuje potenciál pro další růst. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Je samozřejmé, že cestovní ruch má velký potenciál, pokud jde o zvýšení zaměstnanosti a hospodářského růstu. Plní rovněž významnou úlohu při socioekonomické integraci venkovských, okrajových a méně rozvinutých oblastí s bohatým kulturním dědictvím. Statistika v oblasti cestovního ruchu se nevyužívá pouze k monitorování politik zaměřených bezprostředně na turistický ruch, ale plní rovněž úlohu v širším kontextu regionální politiky a udržitelného rozvoje. Naprosto souhlasím se zpravodajem. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Smysluplné statistiky, které poskytnou odpovědi na otázky o důvodech úspěchů a trendů v odvětví cestovního ruchu, by mohly pomoci zabránit mnoha chybným investicím. Mnohá města po svém zvolení za Evropská hlavní města kultury roky přemýšlela, proč jejich očekávání ohledně cestovního ruchu zůstala nenaplněná. Nicméně omezená dostupnost a srovnatelnost údajů o cestovním ruchu představuje rovněž problém z hlediska územního plánování měst. Pokud v konečném důsledku neexistuje potenciál na zvýšení počtu návštěvníků, je důležité vše zorganizovat tak, aby to nemělo negativní dopad na místní obyvatele. Příliš mnoho nejistých faktorů, rozdílných očekávání a nehmotných atrakcí, jako jsou specifické klimatické podmínky, udělaly z prognóz v oblasti cestovního ruchu hazardní hry. Na cestovní ruch mají vliv flexibilní pracovní doba a bezpečnost, stejně jako sociální změny. Rozhodujícími faktory však nakonec pravděpodobně budou globální ekonomika a ceny ropy. I sebelepší statistiky evropského cestovního ruchu to nezmění a z toho důvodu jsem se zdržel hlasování. Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. – (LT) Evropský parlament dnes přijal významný dokument o právním rámci pro evropskou statistiku týkající se cestovního ruchu. Členským státům ukládá povinnost poskytovat pravidelně soubor údajů o kapacitě a využití ubytovacích zařízení a o poptávce turistů. Vzhledem ke změnám v cestovních návycích (např. nárůst počtu letů na krátké vzdálenosti) a přechodu odvětví cestovního ruchu na určité inovace (např. využití internetu při rezervaci cest) je nutné aktualizovat právní rámec a regulovat sběr statistických informací týkajících se odvětví cestovního ruchu. Obzvlášť důležité opatření, které podpořil Evropský parlament, se však podle mého názoru týká sběru údajů o lidech s omezenou pohyblivostí a jejího vlivu na schopnost těchto lidí získat plnohodnotné služby cestovního ruchu. Neustále mluvíme o zvyšování kvality života zdravotně postižených lidí a je nutné, abychom do těchto diskusí zahrnuli

109

110

CS


i oblast cestovního ruchu. Jen tak budeme schopni účinně provádět politiku cestovního ruchu a chránit práva spotřebitelů. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Zpráva poslance Simpsona o evropské statistice týkající se cestovního ruchu nahradí směrnici zabývající se touto problematikou, která je již patnáct let stará. Jít s dobou a přepracovávat svoje předpisy je prioritou evropského systému, zejména s ohledem na význam a neustálý rozvoj odvětví cestovního ruchu v Evropě během posledních deseti let. Z toho důvodu jsem hlasoval pro přijetí zprávy. Nové požadavky v tomto odvětví, které potřebuje stále podrobnější, aktuálnější a srovnatelnější údaje, vedou k nutnosti aktualizovat statistiky cestovního ruchu. Přístup do ubytovacích zařízení, ke službám pro zdravotně postižené a náklady na základní zboží jsou klíčovými údaji, které vyžadují aktualizované databáze, ve kterých mohou uživatelé vyhledávat informace. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Cestovní ruch má pro Evropskou unii obrovský význam a mechanismy, které přispívají k jeho podpoře, jsou žádoucí a měly by být podporovány. Statistiky plní důležitou úlohu při rozvoji politik v oblasti cestovního ruchu na evropské, národní, regionální a místní úrovni. Stejně tak představuje statistika cestovního ruchu užitečný nástroj k podpoře rozhodovacích procesů v podnikové a soukromé sféře. Cílem nařízení je ustanovit společný rámec pro systematické vypracovávání evropské statistiky cestovního ruchu, a to prostřednictvím sběru, sestavování, zpracovávání a předávání harmonizované evropské statistiky ohledně nabídky a poptávky v oblasti cestovního ruchu členskými státy. Návrh by měl vést ke zlepšení aktuálnosti, srovnatelnosti a úplnosti předávaných statistik a k účinnosti zpracování údajů, včetně lepšího vyhodnocení údajů. Nařízení rovněž upravuje právní rámec tak, aby zohlednil poslední vývoj v odvětví cestovního ruchu tím, že se zavedou nové proměnné, například proměnné týkající se jednodenních návštěv. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro přijetí zprávy. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Cestovní ruch představuje v Evropské unii významnou hospodářskou činnost. Statistika je užitečná nejen při monitorování politik zaměřených bezprostředně na turistický ruch, ale plní rovněž úlohu v širším kontextu regionální politiky a udržitelného rozvoje. V EU stanoví systém statistiky v oblasti cestovního ruchu směrnice 95/57/ES. Nicméně od jejího vstupu v platnost došlo v odvětví cestovního ruchu a relativní poptávky k významným změnám. Evropská komise proto přišla s návrhem nového nařízení, ve kterém jde o vytvoření politického rámce pro odvětví cestovního ruchu s využitím pravomocí zavedených Lisabonskou smlouvou. Snaží se aktualizovat a zjednodušit regulační rámec evropských statistik týkajících se cestovního ruchu s cílem zohlednit nejnovější trendy v tomto odvětví. V tomto ohledu je důležité nejen posílit odvětví cestovního ruchu koordinovanou činností na úrovni EU, ale rovněž ustanovit společný rámec pro systematické vypracovávání statistiky cestovního ruchu, a to prostřednictvím sběru, sestavování, zpracovávání a předávání harmonizované evropské statistiky ohledně nabídky a poptávky v oblasti cestovního ruchu členskými státy. Na základě výše zmíněných skutečností tímto hlasuji pro přijetí navrhovaného nařízení. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Cestovní ruch představuje v Evropské unii významnou hospodářskou činnost s vysokým potenciálem, pokud jde o zvýšení zaměstnanosti a hospodářský růst, přičemž rovněž plní významnou úlohu při socioekonomické integraci venkovských, okrajových a méně rozvinutých oblastí, jako jsou oblasti s bohatým průmyslovým dědictvím. Statistika v této

06-04-2011

06-04-2011

CS


oblasti se nevyužívá pouze k monitorování politik zaměřených bezprostředně na turistický ruch, ale plní rovněž úlohu v širším kontextu regionální politiky a udržitelného rozvoje. V EU stanoví systém statistiky v oblasti cestovního ruchu směrnice 95/57/ES o shromažďování statistických informací v oblasti cestovního ruchu. Eurostat tyto statistiky zveřejňuje, přičemž sběr údajů a jejich sestavování provádějí národní statistické úřady. S cílem provádět úspěšně tento nový politický rámec by měli tvůrci politik na všech úrovních správy přijmout informovaná rozhodnutí, založená na spolehlivých a srovnatelných statistických údajích. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože cestovní ruch představuje v Evropské unii významnou hospodářskou činnost s vysokým potenciálem přispívat k vytváření pracovních míst a podporovat růst. Plní také významnou úlohu při socioekonomické integraci venkovských oblastí, jež jsou často opomíjené a zaostalé. Statistiky se v této souvislosti nevyužívají pouze k monitorování politik zaměřených bezprostředně na turistický ruch, ale plní rovněž úlohu v širším kontextu regionální politiky a udržitelného rozvoje. Dokument se zabývá také hlavními problémy, kterým toto odvětví čelí, jako jsou rostoucí celosvětová konkurence, demografický vývoj, změna klimatu a environmentální omezení, sezónní rozložení pohybu turistů a rostoucí využití nových informačních a komunikačních technologií ze strany zákazníků. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti přijetí zprávy, protože navrhované předpisy by obnášely měsíční sběr údajů pro měření sezónních vlivů a hospodářských a sociálních aspektů odvětví, ve kterém působí především malé a středně velké podniky. Cílem strategie je získat důkladné znalosti o dynamice, vlastnostech a objemu cestovního ruchu, ale mně se jeví jako příliš těžkopádná, byrokratická a nákladná. Navíc Evropská komise žádá o přenesené působnosti, čímž by získala schopnost upravovat určité prvky návrhu. Tabulky, které by měly být podle navrhovaného nařízení sestavovány každý měsíc, jsou složité a vyžadují sběr nadměrného množství informací. Vilja Savisaar-Toomast (ALDE), písemně. – (ET) Dnes jsem hlasovala pro přijetí projednávané zprávy o evropské statistice týkající se cestovního ruchu. Domnívám se, že se jedná o významnou zprávu s ohledem na vliv odvětví cestovního ruchu na hospodářství Evropské unie a jeho podíl na počtu pracovních míst, která vytváří. Zhruba 1,8 milionu podniků zaměstnává téměř 10 milionů lidi, což představuje přibližně 5,2 % všech pracovních míst. Evropská unie vydává značnou podporu na rozvoj cestovního ruchu v jednotlivých regionech s cílem zvýšit dostupnost různých druhů cestovního ruchu. Je proto důležité, abychom měli přesné a odpovídající statistiky, a to jak pro soukromý, tak i veřejný sektor. Ročně navštíví EU více než 370 milionů zahraničních turistů, což představuje 40 % všech turistů na světě. To jen zvyšuje význam aktuálních a nestranných statistických údajů, které bychom měli mít k dispozici. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Cestovní ruch představuje třetí největší socioekonomickou činnost v rámci Evropské unie, což znamená, že jeho ekonomický rozměr coby tvůrce pracovních míst, je pro členské státy klíčový. Navíc jeho soukromý aspekt nejen zlepšuje image Evropy ve světě, ale také přispívá k podpoře evropského občanství. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost převzala EU nové pravomocí v oblasti cestovního ruchu, jak potvrzuje čl. 195 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tento nový právní rámec umožňuje EU podporovat, koordinovat a doplňovat činnost členských států

111

112

CS


a snižovat administrativní zátěž. Z těchto důvodů hlasuji pro přijetí zprávy, jelikož jsem přesvědčen, že je nezbytné vybavit všechny zúčastněné strany v odvětví cestovního ruchu spolehlivými statistickými údaji, aby se mohly přizpůsobit výzvám, kterým evropský cestovní ruch čelí. Koordinace na evropské úrovni s účinnou účastí členských států je nezbytná pro zavedení tohoto systému a pro konkrétní hodnocení konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu. Součástí této rozsáhlé studie by měl být přehled o objemu odvětví, o jeho ukazatelích, o profilu účastníka cestovního ruchu, o výdajích v rámci cestovního ruchu a o přínosech a/nebo problémech pro národní hospodářství členských států. Zpráva: João Ferreira (A7-0017/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro přijetí usnesení, jelikož se zabývá důležitými opatřeními, která se týkají zvýšení sazeb spolufinancování stanovených pro činnosti v oblasti mezinárodních vztahů, správy a řízení, shromažďování údajů, vědeckého poradenství a kontroly a provádění společné rybářské politiky. Jelikož vědecké znalosti závisí na udržitelném rozvoji činností, zvýšení míry spolufinancování související s porovnáváním databází, jejich správou a využitím se stává výhodou. Je třeba také poukázat na zaměření na rozvoj akvakultury, s opatřeními podporujícími její růst, společně s monitorováním a dohledem v oblasti životního prostředí a zdraví, což pomůže zvýšit udržitelnost tohoto odvětví. Pokud jde o opatření na kontrolu jejich vod, prováděná kontrolními orgány členských států, budou úspěšná pouze za předpokladu, že dojde k investicím do technologií a kontrolních systémů, jež jsou účinnější a zároveň levnější. U činností souvisejících s kontrolními opatřeními ve vodách členských států by se také mělo uvažovat o vyšší míře spolufinancování, jakožto způsobu, jenž povede k většímu dodržování pravidel. Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Nařízení Rady (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva, představuje důležitý finanční nástroj Evropské unie v otázkách rybolovu. Některé prvky související legislativy doznaly od přijetí nařízení 861/2006 změny. Evropská komise navrhuje jejich úpravu s cílem zajistit soulad mezi všemi prvky právního rámce a také vyjasnit rozsah působnosti některých financovaných opatření. Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože navrhuje provést určité změny v návrhu Komise, které přispějí k upřesnění právních předpisů. Pozměňovací návrhy vychází z nejnovějšího vývoje v odvětví rybolovu a výhledů do budoucna, zejména možnosti navýšení spolufinancování ze strany EU z 50 % na 60 %, což bude přínosem pro rozvoj odvětví rybolovu v Portugalsku a rovněž to znamená, že vzroste význam akvakultury, což v této oblasti odůvodňuje zavedení možnosti shromažďování, řízení a využití údajů o životním prostředí společně se socioekonomickými daty. George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, jelikož nařízení Rady (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva, představuje důležitý finanční nástroj Evropské unie v oblasti rybolovu. Společně s Evropským rybářským fondem (ERF) jsou to dva hlavní nástroje pro provádění společné rybářské politiky. Stejně jako zpravodaj se domnívám, že je stále více sdílen obecný názor, že řízení rybolovu se musí opírat o vědeckou, přesnou a aktualizovanou znalost stavu rybolovných zdrojů. To je nezbytnou podmínkou pro udržitelný rozvoj činnosti. Co se týče kontroly, je nyní bezpochyby stále více vnímána její důležitost při zajišťování udržitelnosti a budoucnosti odvětví rybolovu,

06-04-2011

06-04-2011

CS


jakož i pro rozvoj kultury dodržování pravidel. Členské státy a jejich kontrolní orgány hrají a měly by i nadále hrát klíčovou roli v řízení a provádění kontrolních opatření v jejich vodách. To je zásadní způsob, kterým se zajistí dodržování pravidel a respekt rybolovných zdrojů. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, kterou se mění nařízení Rady (ES) č. 861/2006. Rada schválila tento důležitý nástroj pro financování rybolovné činnosti v květnu 2006. Nyní však bude zapotřebí revize nařízení, aby byl zajištěn soulad mezi všemi prvky legislativního rámce. Jít s dobou znamená využívat nové technologie, které mohou zajistit lepší službu při současné úspoře finančních zdrojů. Aby bylo možné lépe reagovat na skutečné potřeby, domníváme se, že je nutné zlepšit formulaci některých článků nařízení a upřesnit rozsah uplatňování některých financovaných opatření. Nakonec se shoduji se zpravodajem na potřebě řízení rybolovu, které se bude opírat o vědeckou, přesnou a aktualizovanou znalost stavu rybolovných zdrojů a větší dohled, s cílem zajistit větší udržitelnost odvětví. Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Domnívám se, že význam akvakultury neustále roste. Důkazem toho je zpráva, která zdůrazňuje „nový impuls pro strategii udržitelného rozvoje evropské akvakultury“ a nabízí realistické vyhlídky pro rozvoj tohoto odvětví. Sledování a monitorování životního prostředí a zdravotního stavu populací prováděné vhodným způsobem tak může přispět k větší udržitelnosti tohoto důležitého odvětví. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o „finančních opatřeních Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva“. Nicméně lituji, že nebyl přijat návrh na zvýšení sazeb spolufinancování na 60 % způsobilých výdajů v oblasti shromažďování, správy a využívání dodatečných údajů. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Nařízení Rady (ES) č. 861/2006 ze dne 22. května 2006, jehož změnu Komise navrhuje, stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva a rovněž stanoví financování v následujících oblastech: mezinárodní vztahy, správa a řízení, shromažďování údajů, vědecké poradenství a kontrola a provádění společné rybářské politiky. Tato revize v podstatě zachovává cíle, druh financovaných činností a strukturu a rozpočet. Zpravodaj však považuje za důležité navrhnout některé změny, které mohou přispět k lepšímu sladění těchto právních předpisů s některými aspekty posledního vývoje v tomto odvětví a jeho dalšími perspektivami, a to především s ohledem na řízení rybolovu opírající se o vědeckou znalost stavu rybolovných zdrojů a na investice do akvakultury. Z tohoto důvodu se předkládá návrh na zvýšení sazby spolufinancování v souvislosti se sběrem, řízením a využíváním základních údajů. Hlasuji pro něj čistě z národního hlediska s cílem podpořit odvětví rybolovu v naší zemi. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Zpráva se zabývá návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 861/2006 ze dne 22. května 2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva. Některé prvky výše zmíněného nařízení doznaly od roku 2006 změny a zastaraly, takže jejich úprava je oprávněná. Návrh vychází ze stávajícího platného nařízení a klade si cíl zachování pobřežního rybolovu financováním modernizace odvětví, v neposlední řadě vybavení a počítačových systémů. Hlasuji pro návrh nařízení, protože bere v úvahu pozměňovací návrhy předložené Komisí spolu

113

114

CS


s dalšími úpravami, které přispívají k výraznému zlepšení původního nařízení, především pokud jde o financování investic – které je nezbytné k získání vědeckých, přesných a aktuálních údajů, které nám umožní přijmout opatření, která budou vyžadovat jednotlivé situace – a zvýšení sazeb spolufinancování. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Vážíme si toho, že Evropský parlament přijal pozměňovací návrhy k nařízení předložené Komisí, jež jsou součástí zprávy. Tyto pozměňovací návrhy umožní financování členských států za účelem rozvoje různých technologií s využitím v rámci odvětví rybolovu společně s vybavením a počítačovými programy nebo sítěmi informačních technologií, které jim umožní shromažďovat, spravovat, ověřovat platnost, analyzovat a rozvíjet metody odběru vzorků a výměnu údajů týkajících se rybolovu. Jedna z nových možností financování se týká studií o závislosti na dovozu produktů z rybolovu. V oblasti akvakultury bude také existovat možnost financovat shromažďování, správu a využívání údajů o životním prostředí, jež přispěje k podpoře sledování a monitorování této oblasti s cílem přispět k její udržitelnosti. Nicméně můžeme jen litovat odmítnutí pozměňovacích návrhů, jejichž cílem bylo zvýšení, byť skromné, maximální sazby spolufinancování Společenství ve prospěch členských států v oblasti shromažďování, správy a využívání vědeckých údajů o stavu rybolovných zdrojů a v oblasti monitorování. To odhaluje rozporuplnost Evropské unie, která na jednu stranu zasahuje do pravomocí členských států v této oblasti, ale na druhou stranu odmítá posílení finančních zdrojů určených na tyto činnosti. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Touto zprávou se mění nařízení Rady (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva. Nařízení představuje důležitý finanční nástroj Evropské unie v oblasti rybolovu. Společně s Evropským rybářským fondem (ERF) jsou to dva hlavní nástroje pro provádění společné rybářské politiky. Komise se rovněž domnívá, že zkušenosti v některých případech ukázaly, že je potřeba zajistit určitou úpravu ustanovení nařízení, aby lépe odpovídala potřebám. Proto nám nabízí omezený rozsah revize, která v podstatě zachovává cíle a strukturu původního nařízení. Nicméně zpravodaj, poslanec Evropského parlamentu za Komunistickou stranu Portugalska, pan Ferreira, považuje za vhodné navrhnout některé další změny, které, i když jsou poměrně konkrétní, mohou přispět k lepšímu sladění těchto právních předpisů s některými aspekty posledního vývoje v tomto odvětví a jeho dalšími perspektivami. Bohužel, ne všechny návrhy, které předložil, byly přijaty, zejména potvrzení možnosti zvýšit sazbu spolufinancování Společenství v oblasti shromažďování, správy a využívání dodatečných údajů o stavu rybolovných zdrojů, včetně návrhu zvýšit maximální míru spolufinancování z 50 % na 60 %, a pokud jde o monitorovací činnost. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Podpořil jsem zprávu poslance Ferreiry. Je nezbytné, aby k prosazování mořského práva byly k dispozici odpovídající finanční prostředky. Jde o jednu z mála oblastí souvisejících s rybolovem, kde Evropská unie nabízí alespoň nějakou přidanou hodnotu. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí dokumentu, protože je stále více sdílen názor, že řízení rybolovu se musí opírat o vědeckou, přesnou a aktualizovanou znalost stavu rybolovných zdrojů. To je nezbytnou podmínkou pro udržitelný rozvoj rybolovu. Z toho důvodu jsem přesvědčen, že by mělo být možné zvýšit

06-04-2011

06-04-2011

CS


sazbu spolufinancování stanovenou pro oblast shromažďování, správy a využívání základních údajů na navrhovanou maximální úroveň 75 %. S ohledem na rostoucí význam akvakultury – stačí připomenout zprávu, která byla nedávno vypracována, projednána a schválena, o „novém impulsu pro strategii udržitelného rozvoje evropské akvakultury“ – a vzhledem k oprávněným očekáváním růstu této činnosti by se odpovídající uspořádání shromažďování, správy a využívání mělo týkat i údajů o životním prostředí a socioekonomických dat. Mělo by se rovněž provádět odpovídající sledování a monitorování životního prostředí a zdravotního stavu rybolovných populací. To by přispělo k posílení udržitelnosti odvětví. Ta má v současné době obzvlášť velký význam. Členské státy a jejich kontrolní orgány hrají a měly by i nadále hrát klíčovou roli v řízení a provádění kontrolních opatření ve svých vodách, což je základní podmínkou rybolovu, který skutečně respektuje pravidla a rybolovné zdroje. Chceme-li tuto činnost účinně rozvíjet, je nezbytné, aby členské státy získaly dostupné technologie nebo byly v postavení, kdy je budou moci vyvíjet a modernizovat. Investice, které to vyžaduje, by mohly umožnit zavedení účinnějších a méně nákladných kontrolních systémů. Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Nařízení představuje důležitý nástroj pro provádění společné rybářské politiky. Kontrolní činnosti hrají stále větší roli v podpoře udržitelnosti a pokračující existence odvětví rybolovu. Je nutné, aby členské státy a jejich kontrolní orgány prosazovaly kontrolní opatření ve svých vodách s cílem zajistit existenci takového rybolovu, který skutečně respektuje pravidla a rybolovné zdroje. Mimoto nabývá na významu akvakultura, což zdůvodňuje zavedení možností shromažďování, správy a využívání údajů o životním prostředí i socioekonomických dat. Vítám revizi nařízení, protože zajistí, že projednávaná opatření budou skutečně zavedena. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Návrh na úpravu nařízení Rady (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva, představuje důležitý finanční nástroj, jehož cílem je ochrana odvětví rybolovu. Hlasoval jsem pro přijetí návrhu, protože jsem přesvědčen o potřebě změny stávající verze nařízení s cílem sladit její ustanovení s Lisabonskou smlouvou. Revize textu, která vedla k jeho vylepšení, nám umožnila náležitě a účinně reagovat na potřeby odvětví. Narůstající význam akvakultury odůvodňuje zavedení ustanovení týkajících se shromažďování, správy a využívání údajů o životním prostředí, socioekonomických dat i informací o zdravotním stavu rybolovných populací s cílem přispět k její udržitelnosti. Důležitá role připadá jednotlivým členským státům, které mají povinnost zajistit dodržování pravidel a kontrolu využití jejich vod, přičemž využívají nových technologií dostupných díky vědeckému pokroku. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Úpravy v tomto právním předpisu by měly usnadnit posun k politice regionalizace v rámci společné rybářské politiky, což vítám. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Stávající nařízení Rady (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky (SRP) a pro oblast mořského práva, představuje důležitý finanční nástroj Evropské unie v oblasti rybolovu. Společně s Evropským rybářským fondem (ERF) jsou to dva hlavní nástroje pro provádění společné rybářské politiky. Toto nařízení stanoví financování v následujících oblastech: mezinárodní vztahy, správa a řízení, shromažďování údajů, vědecké poradenství, kontrola a provádění společné rybářské politiky. Nicméně lituji, že nebyl přijat návrh na případné zvýšení míry spolufinancování na 60 % způsobilých výdajů, určených především

115

116

CS


na opatření související s monitorováním činností rybolovu a na shromažďování, správu a využívání údajů, jelikož jeho přijetí by bylo výhodné pro moji zemi. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Úprava nařízení Rady (ES) č. 861/2006 zavádí po Evropském rybářském fondu druhý hlavní finanční nástroj společné rybářské politiky. Tento takzvaný „druhý nástroj“ poskytuje prostředky na financování oblasti shromažďování údajů a kontrolních opatření, vědeckého poradenství, systémů kontroly a uplatňování společné rybářské politiky. Je třeba upřesnit rozsah uplatňování některých financovaných opatření a zlepšit formulaci některých článků. Mimoto se domnívá, že zkušenosti v některých případech ukázaly, že je potřeba zajistit určitou úpravu ustanovení nařízení, aby lépe odpovídala potřebám. Předložené pozměňovací návrhy nařízení (ES) č. 861/2006 by měly napomoci zvýšení konkrétních sazeb spolufinancování v rámci jasně definovaného společného financování v oblasti mořského práva. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Finanční opatření ze strany Evropské unie týkající se provádění společné rybářské politiky EU a mořského práva nás vybaví ekonomickými prostředky pro realizaci společné rybářské politiky prostřednictvím finančních zdrojů určených pro oblasti vyžadující rozvoj a koordinaci v otázkách mořského práva. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí zprávy poslance Ferreiry. Úpravy nařízení pomohou při prosazování společné rybářské politiky a využití finančních prostředků na následující oblasti: shromažďování údajů, mezinárodní vztahy a vědecké a technické oblasti související s rybolovem. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Nařízení Rady (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva, představuje důležitý finanční nástroj Evropské unie v oblasti rybolovu. Společně s Evropským rybářským fondem (ERF) jsou to dva hlavní nástroje pro provádění společné rybářské politiky. Toto nařízení stanoví financování v následujících oblastech: mezinárodní vztahy, správa a řízení, shromažďování údajů, vědecké poradenství, kontrola a provádění společné rybářské politiky. V každé oblasti činnosti je doplněno dalšími nařízeními nebo rozhodnutími. Některé prvky související legislativy doznaly od přijetí nařízení (ES) č. 861/2006 změny, takže v důsledku toho bude zapotřebí je pozměnit, aby byl zajištěn soulad mezi všemi prvky legislativního rámce. Komise také navrhuje upřesnit rozsah uplatňování některých financovaných opatření a zlepšit formulaci některých článků. Mimoto se domnívá, že zkušenosti v některých případech ukázaly, že je potřeba zajistit určitou úpravu ustanovení nařízení, aby lépe odpovídala potřebám. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Nařízení (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva, představuje důležitý finanční nástroj Evropské unie v oblasti rybolovu. Tento dokument je rovněž jedním ze dvou hlavních nástrojů pro provádění společné rybářské politiky. Toto nařízení stanoví financování v následujících oblastech: mezinárodní vztahy, správa a řízení, shromažďování údajů, vědecké poradenství, kontrola a provádění společné rybářské politiky. Dnes přijaté usnesení uznává význam řízení rybolovu opírajícího se o vědeckou, přesnou a aktualizovanou znalost stavu rybolovných zdrojů. Dokument uznává i rostoucí význam akvakultury, kde se oprávněně očekává růst této činnosti a dalších s ní souvisejících činností, což je důvodem zavedení možnosti shromažďování, správy a využívání údajů o životním

06-04-2011

06-04-2011

CS


prostředí – vedle údajů socioekonomických, což umožňuje sledování a monitorování životního prostředí a zdravotního stavu populací, které přispívá k jeho udržitelnosti. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Dokument, o němž jsme dnes hlasovali, se zabývá finančními opatřeními pro provádění společné rybářské politiky a jejich přizpůsobením vývoji legislativního rámce, změnám aktuálních potřeb a právnímu upřesnění opatření, která budou prováděna, především těch, která jsou součástí rozhodnutí 2000/439/ES a dosud se neprojevila ve znění nařízení Rady (ES) č. 861/2006. S ohledem na shromažďování údajů považuje návrh Parlament za zásadní rozšíření rozsahu jeho provádění tak, aby obsahovalo i správu a řízení a podmínky využití těchto údajů. Je také nesmírně důležité usnadnit uzavírání veřejných zakázek s mezinárodními organizacemi a zajistit povinnost disponovat podrobnými informacemi k realizaci společných projektů. Bylo by žádoucí zvýšit případnou míru spolufinancování na 60 % způsobilých výdajů, zejména pokud jde o opatření k monitorování činností v oblasti rybolovu a shromažďování, správu a využívání údajů. Neméně významná je akvakultura a údaje o této činnosti by měly zdůrazňovat oblast životního prostředí i oblast socioekonomickou. Mimoto je v této oblasti stále důležitější využívání nových technik, což vyžaduje neustálé přizpůsobování a modernizaci stávajících postupů. Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Chtěla bych poblahopřát svému kolegovi ze Skupiny konfederace Evropské sjednocené levice – Severské zelené levice, poslanci Ferreirovi (PCP) k této zprávě, jež byla dnes přijata velkou většinou Evropského parlamentu. Zpráva potvrzuje význam řízení rybolovu opírajícího se o vědeckou, přesnou a aktualizovanou znalost stavu rybolovných zdrojů. To je nezbytnou podmínkou pro udržitelný rozvoj rybolovu. Některé z pozměňovacích návrhů poslance Ferreiry, například ty, jež umožňovaly zvýšení míry spolufinancování (z 50 % na 60 %) v oblasti shromažďování, správy a využívání vědeckých údajů o rybolovných populacích, nebyly bohužel přijaty. Zpráva nicméně potvrzuje, jakým způsobem může skupina GUE/NGL přispět do diskusí v Evropském parlamentu, a já vím, že se můžeme spolehnout, že poslanec Ferreira bude pokračovat v boji za udržitelný rybolov, přičemž bude upřednostňovat drobné rybáře před průmyslovými skupinami, které působí v tomto odvětví. Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy poslance Ferreiry o zlepšení správy a řízení finančních nástrojů v oblasti rybolovu, kterými se řídí financování řady činností, mezi něž obvykle patří kontroly rybolovu. Z toho důvodu považuji obecnou shodu na znění zprávy mezi Radou a Evropským parlamentem za dobrý kompromis, pokud jde o společnou rybářskou politiku a oblast mořského práva. Zpráva: Estelle Grelier (A7-0024/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro přijetí zprávy. Jsem přesvědčen, že účel zprávy je důležitý, jelikož má za cíl prodloužit přechodné období o dalších 18 měsíců, tedy až do 1. ledna 2013, za účelem stanovení nového souboru technických opatření v rámci probíhající reformy společné rybářské politiky. Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Jelikož dohoda o návrhu nařízení, jehož cílem bylo zjednodušit a vyjasnit pravidla Společenství pro zachování rybolovných zdrojů, nebyla

117

118

CS


v roce 2008 možná, bylo přijato nařízení zavádějící soubor přechodných opatření plánovaných na období od 1. ledna 2010 do 30. června 2011. Zpráva, která si zasluhuje moji podporu, má za cíl prodloužit toto přechodné období do ledna 2013, za účelem stanovení nového souboru technických opatření v rámci probíhající reformy společné rybářské politiky. Rovněž vyzývá Komisi, aby se chopila iniciativy a společně se zúčastněnými stranami využila této nové prodloužené lhůty platnosti současného nařízení k posouzení dopadu stávajících opatření na příslušná plavidla, která je uplatňují, a na zahrnuté ekosystémy. Výsledky tohoto posouzení by se měly promítnout do přípravy nového návrhu nařízení. Stejně tak je důležité, aby budoucí návrh Komise, který se týká technických opatření, jasně stanovil pravomoci Rady a Evropského parlamentu v souladu s řádným legislativním postupem. Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Hlasoval jsem pro přijetí návrhu, protože neexistence dohody o zachování rybolovných zdrojů může vyvolat nežádoucí důsledky. Návrh prodloužit platnost nařízení Rady z roku 2009, kterým se zavedla přechodná technická opatření, o dalších 18 měsíců, tedy až do 31. prosince 2012, umožní Komisi připravit nový soubor technických opatření, jež se stanou součástí reformy společné rybářské politiky. Domnívám se, že pozměňovací návrhy jsou přijatelné, protože společná rybářská politika musí na jednu stranu přispívat k zachování rybolovných zdrojů a na druhou stranu musí přinášet výhody řadovým občanům, v tomto případě drobným rybářům z Irska. To je přesně důvod, proč se domnívám, že je třeba nastolit rovnováhu mezi omezením odlovu, technickými opatřeními a potřebami rybářů. Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy kvůli významu technických opatření při určování činností rybářů a z důvodu jejich dopadu na budoucnost rybolovných zdrojů. Všichni máme zájem na dosažení ekonomické rovnováhy v tomto odvětví, jež rybářům zajistí slušný příjem při současném zachování obnovitelných a udržitelných rybolovných populací. Nessa Childers (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, abych vyjádřila dlouhodobou podporu odvětví rybolovu v Irsku a v Evropě. Naší hlavní zásadou musí být udržitelný rybolov. Našla jsem mnoho silných argumentů, které hovoří ve prospěch pozměňovacích návrhů poslance Gallaghera, ale nakonec jsem v zájmu udržení politické soudržnosti hlasovala v souladu se svojí skupinou. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o rybolovu stanovující přechodná technická opatření. Nicméně lituji, že bylo zamítnuto zrušení rozhodnutí Komise o zákazu rybolovu štikozubce nebo ďasa mořského použitím třístěnných tenatových sítí podél pobřeží Portugalska, a to bez zdůvodnění opírajícího se o jakékoliv vědecké studie. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V roce 2008 předložila Komise návrh rozhodnutí Rady o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření, jež mělo nahradit předchozí nařízení. Jelikož z důvodu právní jistoty a za účelem přiměřeného zachování a řízení mořských zdrojů nebyl přijat podobný návrh, bylo přijato nařízení Rady (ES) č. 1288/2009, kterým se stanoví přechodná opatření od 1. ledna do konce června 2011. S ohledem na povinnosti, které vyplývají z Lisabonské smlouvy, stáhla Komise v roce 2010 svůj návrh nařízení Rady o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření. Základní zásady týkající se těchto technických opatření by nyní měly být začleněny do nového základního nařízení o reformě společné rybářské politiky a v roce 2011 se k tomuto

06-04-2011

06-04-2011

CS


účelu očekává další návrh. Při absenci dalších platných právních předpisů se navrhuje prodloužení platnosti stávajícího nařízení o dalších 18 měsíců, až do 1. ledna 2013. Vzhledem k argumentům o právní jistotě a ochraně, které zazněly, jsem přesvědčen, že toto prodloužení si zaslouží podporu. Věřím, že dodatečný čas umožní řádné posouzení dopadu platných opatření. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Odvětví rybolovu má pro Evropskou unii zásadní význam, nejen kvůli otázce zajištění potravy, ale rovněž z důvodu problematiky životního prostředí, protože vodní ekosystémy jsou ohroženy. Jelikož si je Evropský parlament vědom významu tohoto odvětví, probíhají o něm na jeho půdě časté diskuse. V roce 2009 přijal usnesení A6-0206/2009 o zachování rybolovných zdrojů v Atlantickém oceánu a Severním moři. Platné nařízení, které bylo přijato v roce 2008, stanovilo soubor přechodných opatření, které měly být platné do června 2011, což bylo předběžné datum vstupu v platnost nového právního rámce spadajícího pod společnou rybářskou politiku. Komise však nebyla schopna návrh předložit. Proto se snaží o prodloužení platnosti stávajícího nařízení do 1. ledna 2013, kdy se očekává, že Evropská unie bude mít právní předpis připraven ke schválení Radou a Parlamentem v souladu s řádným legislativním postupem stanoveným Lisabonskou smlouvou. Tento právní předpis bude vycházet z aktuálních vědeckých studií, aby neohrožoval mořské zdroje naší planety. Vzhledem k tomu souhlasím, aby stávající nařízení zůstalo v platnosti do 1. ledna 2013. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Existence plnohodnotného nařízení, pokud jde o technická opatření, představuje potřebný nástroj pro udržitelné využívání a řádné zachování rybolovných zdrojů. Nařízení zavádějící přechodná technická opatření bylo v roce 2008 výsledkem chybějící dohody o návrhu nařízení, jehož cílem bylo zjednodušit a vyjasnit pravidla Společenství pro zachování rybolovných zdrojů. Původně se počítalo s jeho platností pro období od 1. ledna 2010 do 30. června 2011. Nyní se navrhuje, aby jeho platnost byla prodloužena o dalších 18 měsíců, tedy až do 1. ledna 2013, za účelem stanovení nového souboru technických opatření v rámci probíhající reformy společné rybářské politiky v závislosti na očekávaném návrhu Komise během roku 2011. Jsme přesvědčeni, že k prodloužení platnosti by nemělo dojít, aniž budou odstraněny nedostatky a problémy plynoucí ze stávající legislativy. Bohužel zpravodajka a většina v Parlamentu tomu v návaznosti na postoj Komise zabránily. Jedná se o případ diskriminace bez jakéhokoliv vědeckého zdůvodnění namířené proti části rybářské flotily drobných portugalských rybářů lovící štikozubce a jazyka obecného pomocí třístěnných tenatových sítí, což stávající právní předpisy nedovolují. To bude mít negativní ekonomické a sociální důsledky, kterých se můžeme a musíme vyvarovat. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Nařízení zavádějící přechodná technická opatření bylo v roce 2008 výsledkem chybějící dohody o návrhu nařízení, jehož cílem bylo zjednodušit a vyjasnit pravidla Společenství pro zachování rybolovných zdrojů. Původně se počítalo s jeho platností pro období od 1. ledna 2010 do 30. června 2011. Nyní se navrhuje, aby jeho platnost byla prodloužena o dalších 18 měsíců, tedy až do 1. ledna 2013, za účelem stanovení nového souboru technických opatření v rámci probíhající reformy společné rybářské politiky v závislosti na očekávaném návrhu Komise během roku 2011. Jsme přesvědčeni, že k prodloužení platnosti by nemělo dojít, aniž budou odstraněny nedostatky a problémy plynoucí ze stávající legislativy. Bohužel zpravodajka a většina v Parlamentu tomu v návaznosti na postoj Komise zabránily.

119

120

CS


Jedná se o případ diskriminace bez jakéhokoliv vědeckého zdůvodnění namířené proti části rybářské flotily drobných portugalských rybářů lovící štikozubce a jazyka obecného pomocí třístěnných tenatových sítí, což stávající právní předpisy nedovolují. To bude mít negativní ekonomické a sociální důsledky, kterých se můžeme a musíme vyvarovat. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – „Už žádné další vyřazování!“ křičí Komise. „Naslouchejte odvětví,“ je její mantra, za kterou se schovává. Posléze se však snaží prosadit prodloužení platnosti právního předpisu, který má zásadní nedostatky, o dalších 18 měsíců. Na západě Skotska je v důsledku těchto pravidel vyřazeno a vyhozeno zpět do moře nejméně 42 % veškerých úlovků tresky. Dnešní hlasování znamená, že tato obscénnost bude pokračovat dalších 18 měsíců. Strana práce v Londýně podpořila Komisi: je to jen další příklad hanebné zrady našich pobřežních komunit! Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože chybějící dohoda o návrhu nařízení, jehož cílem je zjednodušit a vyjasnit pravidla Společenství pro zachování rybolovných zdrojů, vedla v roce 2008 k přijetí nařízení zavádějícího soubor přechodných opatření původně plánovaných na období od 1. ledna 2010 do 30. června 2011. Předložený návrh má za cíl prodloužit toto přechodné období o dalších 18 měsíců, tedy až do 1. ledna 2013, za účelem stanovení nového souboru technických opatření – který bude předmětem návrhu předloženého Komisí během roku 2011 – v rámci probíhající reformy společné rybářské politiky. Komise, společně se zúčastněnými stranami, musí využít této nové prodloužené lhůty platnosti současného nařízení k posouzení dopadu stávajících opatření na příslušná plavidla, která je uplatňují, a na zahrnuté ekosystémy. V souladu s uplatňováním Lisabonské smlouvy by Komise měla přihlédnout k výsledkům tohoto posouzení při přípravě nového návrhu nařízení na období po 1. lednu 2013, který bude přijat v rámci postupu spolurozhodování. Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Prodloužení platnosti nařízení o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření o dalších 18 měsíců otevírá možnost analyzovat a posoudit současné dopady na plavidla a ekosystémy, kterých se nařízení týká. Z toho důvodu je návrh velmi vítaný, protože umožní nejlepší možné využití určených příležitostí ke zlepšení. Výsledky tohoto posouzení poté mohou být Komisí začleněny do procesu přípravy nového návrhu nařízení o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí usnesení, nicméně v zájmu podpory odvětví rybolovu ve Skotsku požaduji, aby treska byla vyňata z působnosti nařízení. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Chybějící dohoda o návrhu nařízení, jehož cílem je zjednodušit a vyjasnit pravidla Společenství pro zachování rybolovných zdrojů, vedla v roce 2008 k přijetí nařízení zavádějícího soubor přechodných opatření původně plánovaných na období od 1. ledna 2010 do 30. června 2011. Tento legislativní návrh má za cíl prodloužit toto přechodné období o dalších 18 měsíců, tedy až do 1. ledna 2013, za účelem stanovení nového souboru technických opatření v rámci probíhající reformy společné rybářské politiky v závislosti na očekávaném návrhu Komise během roku 2011. Komise by proto, společně se zúčastněnými stranami, měla využít této nové prodloužené lhůty platnosti současného nařízení k posouzení dopadu stávajících opatření na příslušná plavidla, která je uplatňují, a na dotčené ekosystémy. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Chybějící dohoda o návrhu nařízení, jehož cílem je zjednodušit a vyjasnit pravidla Společenství pro

06-04-2011

06-04-2011

CS


zachování rybolovných zdrojů, vedla v roce 2008 k přijetí nařízení zavádějícího soubor přechodných opatření původně plánovaných na období od 1. ledna 2010 do 30. června 2011. Předložený návrh má za cíl prodloužit toto přechodné období o dalších 18 měsíců, tedy až do 1. ledna 2013, za účelem stanovení nového souboru technických opatření – který bude předmětem návrhu předloženého Komisí během roku 2011 – v rámci probíhající reformy společné rybářské politiky. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Chybějící dohoda o návrhu nařízení, jehož cílem je zjednodušit a vyjasnit pravidla Společenství pro zachování rybolovných zdrojů, vedla v roce 2008 k přijetí nařízení zavádějícího soubor přechodných opatření původně plánovaných na období od 1. ledna 2010 do 30. června 2011. Legislativní návrh, o kterém jsme dnes hlasovali, má za cíl prodloužit toto přechodné období o dalších 18 měsíců, tedy až do 1. ledna 2013, za účelem stanovení nového souboru technických opatření v rámci probíhající reformy společné rybářské politiky, čehož se bude týkat návrh Komise, který předloží během roku 2011. Evropský parlament rovněž přijal usnesení A6-0206/2009 o návrhu nařízení Rady o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření v Atlantickém oceánu a Severním moři. V textu usnesení se zdůrazňuje význam vhodného rozdělení pravomocí mezi Radu, Parlament a Komisi. Prostřednictvím dnešního hlasování Evropský parlament žádá, aby budoucí návrh Komise o technických opatřeních stanovil, že základní prvky těchto předpisů spadají do pravomoci Rady a Parlamentu v souladu s postupem spolurozhodování. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Návrh předložený plénu Evropského parlamentu má za cíl prodloužení přechodného období zavedeného v roce 2008 pro zachování rybolovných zdrojů. Vzhledem k tomu, že platnost dotčené právní úpravy končí dne 30. června 2011, musí být platnost tohoto souboru opatření prodloužena o dalších 18 měsíců, tedy až do ledna 2013. Komise tak musí využít nové prodloužené lhůty k posouzení dopadu stávajících opatření a přihlédnout k jeho výsledku v rámci procesu přípravy nového návrhu na období od 1. ledna 2013, jehož předložení je plánováno v průběhu roku 2011. S ohledem na revizi technických opatření stanovených právními předpisy je nezbytné rozšířit platnost používání třístěnných tenatových sítí podél pobřeží v hloubkách od 200 m do 600 m až do 31. prosince 2012, což umožní rybářským lodím pokračovat v udržitelném odlovu rybích populací, například ďasa mořského, jež mají pro portugalský národní rybolov obrovský hospodářský význam. Zpráva: José Manuel Fernandes (A7-0087/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu vzhledem k úspěchům dosaženým při vyjednávání, mezi něž patří zejména navýšení rozpočtu Parlamentu o 2,3 % ve srovnání s rokem 2011, omezení financování budovy Konrad Adenauer v Lucemburku a odstoupení od zřízení oddělení pro posuzování přidané hodnoty, což přineslo další snížení v hodnotě 13,7 milionu eur. Financování potřeb v souvislosti s rozšířením EU, díky přistoupení Chorvatska a přizpůsobení Lisabonské smlouvě, se v rozpočtu zohlední formou návrhu na změnu nebo opravného rozpočtu. Chtěl bych však zdůraznit, že Parlament uvedl, že s ohledem na hospodářské a finanční potíže členských států a na Parlamentem přijaté pokyny pro rozpočet na rok 2012 je nutné zachovávat rozpočtovou kázeň ve vlastním rozpočtu, aby zůstal pod hranicí inflace 27 členských států, a že je přesvědčen, že skutečné úspory zajistí, aby fungoval správně a efektivně. Domnívám se

121

122

CS


však, že v atmosféře šetření, ve které se EU právě nachází, je důležité i to, aby poslanci snižovali své výdaje. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Jsme na začátku procesu hlasování o rozpočtu na rok 2012. Je na Parlamentu, aby předložil odhad. Odhad, o němž jsme dnes hlasovali, považuji za vyvážený, a proto jsem jej podpořila. Parlament poprvé navrhl navýšení rozpočtu (o 2,3 %), které je nižší než inflace (2,8 %). Zdá se mi, že v těchto dobách fiskálních úspor je to skutečně důležité. Dále plně podporuji potřebu hledat nové možnosti financování, aby bylo možné stanovit dlouhodobou rozpočtovou strategii. Očekávám v této záležitosti návrhy Komise. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Souhlasím s tím, že současná finanční, hospodářská a sociální situace v EU zavazuje Evropský Parlament a další orgány EU, aby reagovaly s potřebnou kvalitou a efektivitou a aby uplatňovaly přísné řídící postupy, které by umožnily dosáhnout úspor. Celková úroveň návrhu odhadu Evropského Parlamentu na rok 2012 by se měla zvýšit o 2,3 % oproti rozpočtu na rok 2011, což je méně než současná míra inflace, která dosahuje 2,8 %. Parlament bude muset v budoucnu více šetřit a zpřísnit postupy řízení a monitorování. Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu pana Fernandese. Tato zpráva nám umožňuje objektivně posoudit rozpočet Evropského parlamentu na rok 2012. Nepochybně půjde o velmi úsporný rozpočet. Je důležité, abychom vzali v úvahu i inflaci, což znamená, že rozpočet na rok 2012 bude znamenat snížení dostupných prostředků. Každá výdajová položka musí být odůvodněna a schválena. Proměnlivé výdajové položky musí být zpracovány v rámci analýzy nákladů a výnosů, aby bylo v budoucnu možné předejít jakýmkoli dodatečným výdajům. V roce 2012 musíme zlepšit situaci mladých lidí. Stanovené cíle se musí týkat v prvé řadě mladých lidí. Chtěla bych poznamenat, že mladí lidé potřebují pomoc při přípravě na povolání a při snižování míry předčasného ukončení středoškolského studia. V tomto ohledu je třeba uvolnit více peněz na projekty, které se zaměřují na mladé lidi. Potřebují podporu, aby našli uplatnění na pracovním trhu. Nessa Childers (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu, neboť v dnešní době hospodářské krize nabízí vhodný rozpočtový rámec pro důležitou práci orgánů EU pro evropské občany. Nepodpořila jsem však stanovisko skupiny ve věcech jako například zmrazení příspěvků poslancům a poskytování business třídy. V době krize, kdy se běžní pracovníci dostávají vinou škrtů do velkých potíží, to považuji za správné. Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro zprávu poslance Fernandese o rozpočtu Parlamentu a blahopřeji mu k vynikající práci, kterou odvedl. Chtěl bych poukázat na jeho snahu o sebekázeň a úspornost, což je v souladu s prioritami, které si stanovil. Vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva posílila pravomoci Parlamentu, bylo by na místě zvýšit provozní náklady. V reálných číslech však rozpočet Parlamentu na rok 2012 představuje snížení, neboť jeho navýšení je nižší než inflace Evropské unie a ve srovnání s původním návrhem byl zkrácen o 49 milionů eur. Přijatý rozpočet zůstal pod 20 % okruhu 5, k čemuž došlo poprvé za několik let. Zpravodaj se rovněž musel potýkat s dezinformacemi a demagogií. Někteří lidé se ve zlé víře snažili vyvolat dojem, že se zvýší platy poslanců. Za to však Parlament není odpovědný: plat poslanců – který je stanoven jako 38,5 % platu soudce – je stanoven Radou a výše jiných příspěvků je stanovena předsednictvem a nesmí překročit míru inflace zveřejněnou Eurostatem. Mimoto se rozpočtová položka pro příspěvky a platy, do níž patří i fondy pro vyplácení platů poslanců, zvyšuje jen o 0,55 % ve srovnání s rokem 2011.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu a chtěl bych zdůraznit, že navýšení rozpočtu Parlamentu o 2,3 % je nižší než předpokládaná inflace EU, která činí 2,8 %, což pro rok 2012 povede k reálnému snížení o 0,5 %. Chtěl bych však odsoudit demagogii okolo tří navrhovaných změn, které se týkají změny pravidel cestování poslanců ze země jejich pobytu do Parlamentu a nazpět, a hlasoval jsem proti nim. Nechtěl jsem se vyhýbat své odpovědnosti, a proto jsem hlasoval, i když tyto pozměňovací návrhy byly tak zavádějící, že já sám bych zřejmě patřil do jedné z mnoha výjimek, se kterými počítaly. Mrzí mne i postoj jistých kolegů poslanců, kteří, ač předem věděli, že konkrétní návrh nebude přijat, přenesli břemeno „politicky nekorektního“ jednání na jiné, a těch ostatních, kteří mlčeli a „dali přednost“ tomu, nehlasovat o těchto dotčených návrzích, ačkoli hlasovali předtím i potom. Je třeba si připomenout, že podle současného statutu nikdo není povinen cestovat business třídou. Přesto každý týden pozoruji, jak mí kolegové poslanci ze všech stran létají business třídou, mimo jiné i na cestě do Portugalska po tomto hlasování; existují vzácné výjimky, avšak nejde o jednotlivé poslance, ale o některé sporadické cesty. Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která představuje názor Parlamentu na to, jaké výdaje budou nutné na provádění a správu politiky v rozpočtovém roce 2012. Zpráva se snaží o to, aby v této době, kdy roste nezaměstnanost, byly navýšeny nezbytné výdaje na sociální politiku alespoň o inflaci. Zpráva navrhuje maximální navýšení rozpočtu o 2,3 %, čímž drží nárůst pod mírou inflace EU. To je méně než polovina původního požadavku administrativy na navýšení o 5,2 %. Hlasoval jsem i pro řadu pozměňovacích návrhů k této zprávě, které bojují proti růstu platů a požitků poslanců Evropského parlamentu. Martin Ehrenhauser (NI), písemně. – (DE) Evropský parlament je povinen utrácet peníze daňových poplatníků vhodným a odpovědným způsobem. V době hospodářské krize je mimořádně důležité, aby se peníze daňových poplatníků využívaly hospodárně. Proto je nanejvýš politováníhodné, že Parlament není připraven zavázat se k úsporám, například cestováním ekonomickou třídou na letech kratších než 4 hodiny. Jelikož Parlament opět promarnil příležitost ukázat svým občanům svůj jasný závazek k úsporám, k odpovědnému nakládání s penězi daňových poplatníků a ke vzdání se svých privilegií, hlasoval jsem proti této zprávě. Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. – (SV) Samozřejmě sdílíme postoj Rozpočtového výboru, že Evropský parlament by nyní měl „projevit svou rozpočtovou odpovědnost a sebekázeň“ a vítáme, že zpráva vyzývá k „přísnému a efektivnímu“ spravování omezených zdrojů. Vzhledem k tomu, že byly zamítnuty pozměňovací návrhy na zmrazení platů a požitků poslanců Evropského parlamentu pro příští rok – a v důsledku tohoto hlasování byla rovněž znovu uvítána stavba budovy pro správu Evropského parlamentu v Lucemburku, což si podle některých odhadů vyžádá 549 milionů eur – jsme však nemohli podpořit usnesení v této formě. Proto jsme se rozhodli zdržet se závěrečného hlasování. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o předběžném odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2012 – oddíl I – Parlament. Mrzí mne však, že během současné krize Parlament nebyl schopen jít příkladem a zamítl návrhy na změnu současného systému platů poslanců i návrhy na zmrazení platů a požitků pro rok 2012. Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), písemně. – (SV) Při vyjednáváních o rozpočtu Parlamentu na rok 2012 jsme bojovali o

123

124

CS


značné snížení původního návrhu 5,7 %. Konečný výsledek je 2,3 %, což s ohledem na inflaci znamená skutečné snížení rozpočtu. I když jde o obrovský krok správným směrem, nejsme zcela spokojeni. Domníváme se, že bylo možné najít další úspory. Proto jsme při jednáních předložili návrh, který si nyní získal širokou podporu celého Parlamentu. V tomto návrhu vyzýváme k dlouhodobějšímu posuzování parlamentních výdajů. Příliš dlouho byl v Parlamentu sklon k neustálému přijímání nových rozhodnutí s dlouhodobými finančními důsledky, aniž by se posuzovala celá stránka věci. Parlament prostě nemůže každoročně rozhodovat o navýšení nákladů, aniž by se snažil najít způsob, jak pro ně najít prostředky změnou priorit a zvýšením efektivity. Na závěr bychom chtěli zdůraznit i skutečnost, že jsme pro přezkoumání cestovních a jiných příspěvků poslanců Parlamentu. O změně však nelze rozhodnout pouhým snížením dotace rozpočtu. Je nutná změna statutu poslanců Evropského parlamentu. Budeme na této záležitosti pracovat a podporovat ji i v budoucnu. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jednání o rozpočtu na rok 2012 probíhají v době, kdy mnoho členských států čelí mimořádné potřebě rozpočtových omezení a úspor. Proto by rozpočet pro fungování Parlamentu měl, jak říká zpravodaj, „reagovat s potřebnou kvalitou a efektivitou a […] uplatňovat přísné řídící postupy, které by umožnily dosáhnout úspor.“ Evropská veřejnost by nepochopila, kdyby v době, kdy se po ní v členských státech žádají oběti, sama EU neprojevila sebekázeň a efektivitu při řízení vlastních zdrojů. Veřejnost nás proto žádá, abychom spravovali nám svěřené prostředky řádně a šetřili, kde se jen dá. Zpráva mého kolegy, pana poslance Fernandese, jde touto cestou. Z etických důvodů, zejména žádáme-li oběti po Evropanech, a především po Portugalcích, jsem se rozhodl nehlasovat pro pozměňovací návrh, který se dotýká výše mého platu či výkonu mých povinností poslance. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Navzdory krizi kapitalismu, která těžce zasáhla pracující a běžné obyvatelstvo, a úsporným opatřením, která se zaměřují na ty, kteří mají nejméně, rozpočty Evropské unie neodrážejí potřebu změny směru politik, které mohou za krizi v EU. Tato zpráva se netýká pokynů pro souhrnný rozpočet EU, nicméně je nelze oddělit od současné situace. Kromě obav, které jsme zmínili při rozpravě v plénu, jsme znepokojeni i tím, že zamýšlený rámec přinese zvýšení nejistoty práce, zhoršení situace pracovníků, kteří se po desetiletích služby ocitají bez dlouhodobé pracovní smlouvy, a „přesun“ mnoha pracovníků do agentur práce. Proto jsme hlasovali proti pozměňovacím návrhům, které svojí obhajobou úspor v Parlamentu otevírají cestu nejistotě. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva o rozpočtu Parlamentu odráží rozpory, které se dotýkají většiny zde zastoupených politických sil. A i když se netýká pokynů pro rozpočet EU, nelze je posuzovat odděleně od základních politik, které určují jejich osud. Navzdory úpravám výdajů Parlamentu pomocí omezování externě poskytovaných služeb a dalších menších výdajů se zároveň zvyšují okruhy požitků a cestovních výdajů. Odhad oddílu I na rok 2012, který se týká parlamentu, je vyšší o 2,3 % ve srovnání se stejným oddílem rozpočtu na rok 2011. Máme obavu, že navržený rámec přinese zvýšení nejistoty práce, zhorší situaci pracovníků, kteří se po desetiletích služby ocitají bez dlouhodobé pracovní smlouvy, a „přesun“ mnoha

06-04-2011

06-04-2011

CS


pracovníků do agentur práce. Proto jsme hlasovali proti pozměňovacím návrhům, které svojí obhajobou úspor v Parlamentu otevírají cestu nejistotě a jejichž cílem je podpořit financování evropských stran a evropských politických nadací, ačkoli se domníváme, že poslanci by měli jít příkladem a změnit své finanční poměry, a hlasovat tedy proti podstatnému zvýšení platů. Na základě všech těchto důvodů jsme hlasovali proti této zprávě. Louis Grech (S&D), písemně. – Pokud jde o zprávu poslance Fernandese, z technického důvodu jsem se zdržel hlasování, ačkoli bych v zásadě byl pro pozměňovací návrhy 13 a 15. Tím důvodem je skutečnost, že plat poslance je stanoven statutem poslanců Evropského parlamentu, přičemž jeho změny či aktualizace lze dosáhnout novelizací statutu poslanců a nikoli hlasováním v plénu o ročním rozpočtu EU na určitý rok. Catherine Grèze (Verts/ALE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro pozměňovací návrh 15, aby se nezvyšovaly platy a požitky poslanců, neboť se nacházíme v krizi. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť finanční, hospodářská a sociální situace, v níž se EU v současné době nachází, zavazuje orgány k tomu, aby reagovaly s potřebnou kvalitou a efektivitou a aby uplatňovaly přísné řídící postupy, které by umožnily dosáhnout úspor. Orgánům by se pochopitelně měly poskytnout dostatečné zdroje, ale za současných hospodářských poměrů musí být tyto zdroje spravovány přísně a efektivně. Také se domnívám, že by Parlament měl více šetřit a zpřísnit postupy řízení a monitorování. Musíme pokračovat v modernizaci a racionalizaci správy, snížit závislost na externě poskytovaných službách, uplatňovat účinné postupy v oblasti řízení lidských zdrojů a všechny orgány musí při přípravě svých odhadů výdajů pro návrh rozpočtu na rok 2012 vyvinout všemožné úsilí k omezení výdajů, což by nepochybně přispělo k úspoře peněz daňových poplatníků. Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – (FI) Členské státy Evropské unie musí v těchto dnech činit těžká rozhodnutí ohledně svých vnitrostátních rozpočtů. Pečlivě zkoumají každý výdaj, a totéž musíme udělat i my v EU. Nesouhlasím se zvyšováním unijního rozpočtu: naopak, je třeba jej seškrtat. Není správné, aby v tak těžké hospodářské situaci Evropský parlament plánoval na příští rok zvýšení svých výdajů o 2,3 %. Musíme najít více oblastí, kde lze najít další úspory ve štědrém ročním rozpočtu Parlamentu o objemu 1,7 miliardy eur. Plány na projekt Domu evropských dějin je třeba dát k ledu. Jen cestování mezi Štrasburkem a Bruselem stojí každý rok evropské daňové poplatníky 200 milionů eur. To je jako rozpočet Evropského soudu pro lidská práva na celý rok. Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, která zastupuje středové a liberální strany v Evropském parlamentu, je dosud jedinou politickou skupinou v Parlamentu, která říká, že musíme přestat používat Štrasburk. Naléhavě vyzývám další parlamentní skupiny a především členské státy EU, které o této věci ve skutečnosti rozhodnou, aby žádaly to samé. Anne E. Jensen (ALDE), písemně. – (DA) Dánská liberální strana hlasovala proti pozměňovacímu návrhu 3 ke zprávě poslance Fernandese o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2012. Dánská liberální strana sice podporuje omezení cestovních výdajů Parlamentu, ale je důležité, aby poslanci byli schopni rychle změnit své letenky. Návrh tuto skutečnost nebere v úvahu.

125

126

CS


Constance Le Grip (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro předběžný rozpočet Evropského parlamentu pro rok 2012 a velice mne těší, že byl udržen pod inflací, což vysílá naším spoluobčanům poselství o odpovědnosti. V této době velké rozpočtové rozvážnosti je důležité, aby Evropský parlament šel svým hospodařením příkladem a šetřil všude, kde to je možné. Chtěla bych vyjádřit své rozpaky a znepokojení ohledně toho, jakým způsobem se zachází s projektem Domu evropských dějin. Ačkoli souhlasím s vytvořením místa, kde by se veřejnost mohla dozvědět o hlavních fázích evropské integrace od konce druhé světové války, překvapuje mne jen hrubé vyčíslení nezbytných investic a předběžných provozních nákladů a znepokojuje mne netransparentnost některých rozhodovacích postupů. Proto jsem se zdržela hlasování o pozměňovacím návrhu, který předložila skupina Evropa svobody a demokracie a který požaduje bezpodmínečné ukončení tohoto projektu. Hlasovala jsem však pro pozměňovací návrh, který předložil Poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), který zavádí větší transparentnost a odpovědnost při řešení této otázky a který požaduje vhodnou parlamentní kontrolu. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem proti tomuto usnesení, poněvadž nemohu podpořit zvýšení rozpočtu Parlamentu o 2,3 % v době, kdy Rada provedla škrty ve výši 4,4 % a Komise omezí růst svých administrativních výdajů na 1 %. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Krize, která zpustošila svět, a obtížné hospodářské a rozpočtové podmínky v členských státech vedou Parlament k tomu, aby prokázal rozpočtovou odpovědnost a sebekázeň v rozpočtovém roce 2012, aniž by ohrozil ambiciózní cíle, které si stanovil, mezi něž patří i kvalita legislativní činnosti. Rozpočet Parlamentu na příští rok poroste méně než inflace. Rozpočet bude dosahovat 1,725 miliardy eur, což znamená navýšení o 2,3 % pro rok 2012. To je méně než inflace ve 27 členských státech EU, která dosahuje 2,8 %. Tuto otázku je třeba vzít v úvahu při každé diskusi o rozpočtech EU, aby se kdokoli v členských státech mohl zapojit do politiky EU a mohl vidět, že jeho příspěvky jsou používány správně. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Zaprvé bych chtěla zpravodaji poblahopřát k práci, kterou odvedl. Zabývá se otázkou, která je stále naléhavá, obzvláště v této neklidné době, ve které žijeme. Hospodářské a rozpočtové podmínky, v nichž se v současnosti nacházejí všechny členské státy, nejsou Parlamentu neznámé, a ten by měl v rozpočtovém roce 2012 projevit svoji rozpočtovou odpovědnost a sebekázeň a zároveň zachovat kvalitu své práce. Rozpočet byl reálně snížen o 2,3 % ve srovnání s rozpočtem na rok 2011 a ve srovnání s navrhovanými odhady seškrtán o celkem 48,9 milionu eur. Toho se dosáhlo zejména omezením výdajů na budovy. Chtěla bych upozornit na zpravodajův zájem, který je zájmem i celé skupiny, o mladé lidi. Za tímto účelem navrhuje zpravodaj snížení stropu okruhu 5 víceletého finančního rámce pro rok 2012 o 100 milionů eur a zvýšení jiných okruhů ve prospěch mladých lidí ve stejné výši. Jde o vyváženou zprávu, která řádně zohledňuje rozpočtová omezení, která jsou nezbytná v době krize, a zachovává podmínky pro úspěšnou a kvalitní práci. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť jsem přesvědčen, že v současné krizové situaci by Parlament i ostatní orgány EU měly jednat odpovědně a ukázněně, užívat přísné procesy rozpočtového řízení na podporu optimalizace zdrojů a šetřit. Chtěl bych veřejně ocenit vynikající práci mého kolegy zpravodaje, pana poslance Fernandese.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem proti, jelikož nedošlo k žádným skutečným úsporám v žádné rozpočtové položce, výdaje se často jen přesouvají do roku 2013, námi požadované omezení cestovních nákladů pravděpodobně neprojde, postup vyjednávání o této zprávě nebyl transparentní a jeho cílem bylo vyloučit menší skupiny, které mají kritičtější názor na navrhované zvýšení rozpočtu. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Dnes přijatá zpráva se zaměřuje na podporu přísného řízení zdrojů za účelem omezení veřejných výdajů. Vzhledem k všeobecně známým finančním potížím členských států je nezbytné snížit náklady a držet jejich nárůst pod současnou mírou inflace. Měli bychom proto uvítat snížení celkové částky. Dodatečné prostředky, které budou nezbytné k financování potřeb Lisabonské smlouvy a budoucího rozšíření, by se měly určit v pozdějších fázích rozpočtových dohodovacích postupů. Peter Skinner (S&D), písemně. – Zdržel jsem se závěrečného hlasování o této zprávě, poněvadž mi v době úspor připadá směšné podporovat projekty jako Dům evropských dějin. Sám o sobě by to mohl být dobrý projekt, ale od Parlamentu, který zastupuje lid, by bylo povrchní, aby v této době souhlasil s takovýmto výdajem. Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Hlasoval jsem proti odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu pro rok 2011, neboť toto usnesení obsahuje řadu věcí, které nemohu podpořit. Nesouhlasím s dalším navýšením rozpočtu Parlamentu. Parlament to vydává za snížení rozpočtu, ale ve skutečnosti jde o snížení křivky využívaných prostředků. Myslím si, že v době krize a škrtů by vhodnějším opatřením bylo zmrazení výdajů. Pozměňovací návrhy, předložené některými poslanci, vyžadující jistou skromnost (nelétání business třídou na letech kratších než čtyři hodiny, zmrazení příspěvků na administrativní výdaje atd.) byly bohužel všechny shozeny pod stůl. Hlasoval jsem i pro zrušení projektu na Muzeum evropských dějin. Ne proto, že bych považoval tento projekt za nezajímavý či nedůležitý, ale protože si nemyslím, že takovýto projekt by měl realizovat Parlament z peněz z vlastního rozpočtu. Navíc náklady na tento projekt, který se plánuje pro Brusel, se zcela vymykají kontrole. Proto jsem hlasoval pro pozměňovací návrh, který výslovně uvádí, že je třeba obezřetně hlídat náklady. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Vzhledem k přísným úsporným opatřením, která se přijímají ve všech členských státech, se domnívám, že v této době není vhodné financovat Dům evropských dějin, a proto jsem hlasovala proti této zprávě. Michèle Striffler (PPE), písemně. – (FR) Při hlasování o zprávě poslance Fernandese o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2012 bylo nutné vzít v potaz současné hospodářské a rozpočtové problémy. Proto první návrh zprávy, který počítal s vybudováním Domu evropských dějin s obrovskými provozními náklady, byl zcela v rozporu s mým pevným přesvědčením o rozpočtové sebekázni při používání peněz z veřejných rozpočtů. Je proto nutné, aby předtím, než budou moci začít jakékoli práce, byly určeny veškeré finanční záruky týkající se tohoto projektu. Evropské orgány musí dodržovat skutečnou rozpočtovou kázeň, a to zejména v současné hospodářské krizi. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) S ohledem na obtížnou hospodářskou a rozpočtovou situaci v členských státech by měl Parlament projevit svou rozpočtovou odpovědnost a sebekázeň v rozpočtovém roce 2012, aniž by přitom utrpěla kvalita legislativní činnosti. Projednávaný rozpočet byl reálně snížen o 2,3 % ve srovnání s rozpočtem na rok 2011 a ve srovnání s navrhovanými odhady seškrtán o celkem 48,9 milionů eur. K tomu se dospělo zejména omezením výdajů na budovy, na 18 nových poslanců a na přistoupení Chorvatska.

127

128

CS


Poslední dva zmiňované body budou předmětem pozdějších úprav rozpočtu. Investice do mladých lidí jsou v současnosti klíčovou prioritou Poslaneckého klubu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Za tímto účelem navrhuje zpravodaj snížení stropu okruhu 5 víceletého finančního rámce pro rok 2012 o 100 milionů eur a zvýšení jiných okruhů ve prospěch mladých lidí ve stejné výši. Na závěr bych chtěl zdůraznit, že vyškrtnutí položky pro Dům evropských dějin neohrozí životaschopnost rozpočtu, neboť tato částka bude převedena do jiného okruhu na základě transparentního postupu, který bude schválen rozpočtovým orgánem. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Zpráva poslance Fernandese o rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2012 obsahuje úspory, obezřetné plánování výdajů a maximální úroveň transparentnosti při používání financí z rozpočtu, jakož i podporu probíhajících politik v oblasti životního prostředí a trvalé poskytování informací evropským občanům. Na jedné straně je však těžké pochopit, proč se nenašla většina pro zmrazení nákladů na „administrativní výdaje“ pro rok 2012 a na straně druhé jsou příliš vysoké výdaje na Dům evropských dějin, které musí být s ohledem na současnou strukturální krizi naléhavě přezkoumány. Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro zprávu z vlastního podnětu poslance Fernandese o odhadu příjmů a výdajů pro rok 2012. Zcela souhlasím s cíli stanovenými v přijatém znění, kterými jsou: přísné postupy v oblasti řízení lidských zdrojů před zřízením nových pracovních míst, větší bezpečnost v Evropském parlamentu, digitální strategie s ohledem na sociální sítě, vytvoření služby wi-fi a majetková strategie pro inteligentnější řízení nákladů na budovy, které patří Parlamentu. Návrh usnesení (B7-0227/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro toto usnesení, které má změnit nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, které byly pouze schváleny Komisí podle tohoto nařízení. Hlasuji pro toto usnesení, neboť se týká zdravotního tvrzení na seznamu schválených zdravotních tvrzení, které se vztahuje k používání kojeneckého mléka u dětí starších šesti měsíců, neboť se uvádí, že se do mléčné kojenecké výživy přidává kyselina dokosahexaenová (DHA), druh kyseliny. Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Podporuji návrh usnesení o zdravotních tvrzeních o potravinách pro děti. Zdraví dětí musí být chráněno před veškerými, často klamavými, výživovými tvrzeními, které vedou lidi k tomu, aby si je koupili jenom proto, že údajně mají příznivé výživové nebo fyziologické účinky. Musíme dát spotřebitelům záruku, že výrobky na trhu jsou bezpečné a že jejich označení je pravdivé a vhodné tak, abychom dali spotřebiteli informace nezbytné k tomu, aby se mohl s plnou znalostí faktů rozhodnout a aby se vytvořily rovné podmínky hospodářské soutěže v potravinářském průmyslu. V současnosti se v členských státech při označování potravin a v reklamě na ně užívá celá řada ukazatelů, které zmiňují látky, jejichž příznivý účinek nebyl prokázán či o němž ve vědeckých kruzích nepanuje dostatečná shoda. Proto musíme zajistit, aby látky, o nichž se tvrdí, že mají příznivý účinek, byly podrobeny vědeckým testům a studiím prováděným Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Toto usnesení se týkalo schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají vývoje a

06-04-2011

06-04-2011

CS


zdraví dětí. Hlasovala jsem proti tomuto usnesení, které bylo předloženo v plénu, jelikož považuji za nutné, aby se tvrzení pro děti mezi šesti a dvanácti měsíci mohla uvádět a aby je mohl Evropský úřad pro bezpečnost potravin vědecky potvrzovat. Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Hlasovala jsem proti této iniciativě, neboť podle postupu, který stanoví nařízení (ES) č. 1924/2006, se na základě Komisi předloženého znaleckého posudku nemohlo dospět k tvrzení, že příjem kyseliny dokosahexaenové (DHA) přispívá k normálnímu vývoji zraku kojenců mezi šesti až dvanácti měsíci věku. Ba co víc, ve zprávě, kterou zveřejnil v červnu 2010 odborný časopis British Medical Journal, se uvádí, že po deseti letech byly u dětí, jimž byla podávána výživa obohacená o DHA, zjištěny v průměru vyšší váha a vyšší krevní tlak. Ohledně účinků výživy obohacené o DHA na kojence nepanuje jasná vědecká shoda , což je v rozporu s články 5 a 6 uvedeného nařízení. Vzhledem k tomu, že toto tvrzení není v souladu s účelem a obsahem návrhu nařízení, hlasovala jsem proti jeho přijetí. Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Souhlasím s tím, aby mezi zdravotní tvrzení, jež mají být podle návrhu nařízení Komise doplněna do unijního seznamu schválených tvrzení, patřilo i tvrzení, že „příjem kyseliny dokosahexaenové (DHA) přispívá k normálnímu vývoji zraku kojenců do 12 měsíců věku“. Z všeobecně uznávaných vědeckých poznatků totiž vyplývá, že nejenom DHA v mateřském mléce, ale i syntetická DHA přidaná do mléčné kojenecké výživy a dalších potravin určených kojencům přispívá k vývoji zraku kojenců. Odmítnutím zařazení DHA do unijního seznamu schválených zdravotních tvrzení by mohlo dojít k nebezpečnému precedentu, kdy by práce Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) přišla vniveč pouze tím, že by jakékoli zdravotní tvrzení týkající se jakékoli látky, které prošlo náročným a přísným procesem posuzování úřadu, bylo z ideologicky motivovaných důvodů vetováno. Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro toto usnesení, poněvadž se domnívám, že zdravotní tvrzení mohou ovlivnit rozhodování spotřebitelů, a proto se s těmito tvrzeními musí zacházet odpovědně a na základě vědeckých hodnocení nejvyšší kvality. Je nepochybně pravdou, že přítomnost DHA v mateřském mléce má příznivý účinek na vývoj zraku kojenců do 12 měsíců věku. To však neznamená, že stejný účinek má automaticky i syntetická DHA, která se nachází v jiných formách mléka pro kojence. V mateřském mléce se DHA vyskytuje společně s dalšími koenzymy a dalšími faktory, které společně působí na vývoj zraku. V současné době ve vědeckých kruzích nepanuje shoda o příznivých účincích mléčné výživy obohacené o DHA na děti. Proto se domnívám, že by bylo předčasné, kdybychom povolili používání tohoto tvrzení dříve, než pro to budeme mít hmatatelný vědecký důkaz. Takováto zdravotní tvrzení by mohla klamat spotřebitele a mít nežádoucí účinky na zdraví jejich dětí. Nessa Childers (S&D), písemně. – Odsuzuji dnešní hlasování, kterým byla těsně zamítnuta námitka proti klamavému zdravotnímu tvrzení velkého výrobce mléka pro kojence. Je to porážka rodin s malými dětmi. Zklamalo mne, že mnoho konzervativních poslanců stálo v této otázce na straně významných obchodních zájmů. Toto hlasování otevírá dveře dalšímu agresivnímu marketingu v oblasti potravin, který není podložen spolehlivými vědeckými důkazy. DHA se přirozeně vyskytuje v mateřském mléce a pomáhá vývoji očí dětí. Avšak syntetická DHA, která se přidává do mléčné kojenecké výživy, je jiná. Vzhledem k tomu, že vědecké poznatky stále nejsou přesvědčivé, nesmíme dovolit, aby rodiče byli

129

130

CS


klamáni. Zdraví kojenců je příliš důležité na to, aby se dostalo do rukou marketingových oddělení nadnárodních společností. Dnešní těsné hlasování, kterým Parlament neodmítl toto tvrzení, je velkým zklamáním. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Nechtěli jsme, aby se na výrobcích pro kojence objevovalo tvrzení, že kyselina dokosahexaenová (DHA), což je mastná kyselina, která se vyskytuje v mateřském mléce, je prospěšná pro normální rozvoj zraku dětí. Neexistují žádné vědecké údaje, které by podporovaly stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), o něž se opřela Evropská komise, když navrhla schválit užívání tohoto tvrzení v potravinách pro kojence. Proto bylo na místě uplatnit zásadu předběžné opatrnosti a toto tvrzení nepovolit. Pouhými osmi hlasy se Parlament bohužel rozhodl přijmout návrh Komise. Tímto se dostává zpět na stůl otázka nezávislosti Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a správnosti jeho hodnocení. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení „o schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají vývoje a zdraví dětí“, neboť neexistuje uznávaný vědecký důkaz o tom, že syntetická kyselina dokosahexaenová (DHA), která se přidává do mléčných kojeneckých výživ a jiných potravin pro kojence a která se liší od DHA v mateřském mléce, přispívá rozvoji zraku dětí, Proto se domnívám, že do té doby, než budou existovat přesvědčivé studie, by toto výživové tvrzení nemělo být schváleno. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Otázka potenciálně přijatelných tvrzení na obalech druhů potravin či v reklamě na ně je velmi důležitá, jelikož může vyvolat falešná očekávání či vést k osvojení si chování, které nemá vědecký podklad. Proto jakékoli tvrzení, které má být zapsáno na seznam schválených zdravotních tvrzení, by mělo být posouzeno na základě nejnovějších vědeckých poznatků, aby mohlo být řádně podložené. Komise uvádí, že v tomto případě tomu tak je, a považuje za prokázané, že příjem kyseliny dokosahexaenové (DHA) přispívá k normálnímu vývoji zraku kojenců do 12 měsíců věku. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Toto usnesení Evropského parlamentu je o návrhu nařízení Komise o schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají snížení rizika onemocnění nebo zdraví a vývoje dětí. Výživa veřejnosti obecně, a zejména dětí, si zasluhuje maximální pozornost všech evropských orgánů, neboť jde o zdravý růst lidí a jejich kvalitu života. Reklama na potraviny, která používá tvrzení, může klamat spotřebitele a být v rozporu s radami odborníků. Proto po zvážení argumentů, které předložil zpravodaj v této věci, která je stejně citlivá, jako důležitá, hlasuji proti tomuto návrhu nařízení, neboť se domnívám, že nechrání dostatečně veřejné zdraví, a především zdraví dětí. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tento dokument je proti přijetí návrhu nařízení Komise „o schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají vývoje a zdraví dětí“, neboť se neslučuje s cíli a obsahem nařízení o výživových a zdravotních tvrzení při označování potravin. V zásadě se týká problémů, které vznikají dodáváním kyseliny dokosahexaenové (DHA) jinými způsoby než mateřským mlékem, v němž přispívá k normálnímu vývoji zraku dětí do 12 měsíců. Obecně uznávané vědecké poznatky však ukazují, že účinky té samé syntetické DHA, která se přidává do mléčné kojenecké výživy a jiných potravin pro kojence, nejsou zřejmé. To znamená, že nepanuje jasná vědecká shoda o účincích výživy obohacené o DHA v jiném

06-04-2011

06-04-2011

CS


biologickém prostředí než v mateřském mléce, ať už je použita v mléčné kojenecké výživě či jiných potravinách pro kojence. Proto je zde nesouhlas s přijetím návrhu nařízení Komise. Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Dnes jsme bohužel propásli významnou příležitost znovu zdůraznit, že bychom v žádném případě neměli odrazovat od kojení a používání výživových profilů, které nám mají poskytnout spolehlivé informace. Ve skutečnosti neexistují vědecké poznatky o tom, že přidávání kyseliny dokosahexaenové (DHA) do náhrad mléka zlepšuje vývoj zraku. Podporuji toto usnesení, neboť se domnívám, že jde zcela v duchu Mezinárodního kodexu pro obchodování s náhradami mateřského mléka vydaného Světovou zdravotnickou organizací. Tento kodex se snaží mimo jiné zajistit, aby nebyla povolena žádná forma reklamy či jiné podpory náhrad mateřského mléka. Je široce uznáváno, že kojení má příznivý vliv na zdraví jak dítěte, tak matky, neboť snižuje riziko rakoviny prsu. Nedávný výzkum, který zveřejnily UNICEF a italská Společnost pro prenatální medicínu, navíc zdůrazňuje, že pokud by děti byly kojeny, novorozenecká úmrtnost by poklesla o 22 %. Byla bych raději, kdyby se veškerá energie, která byla vynaložena na podporu umělého mléka, soustředila na matky, které by rády kojily své děti, pokud by dostaly potřebnou podporu. Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Výrobky pro děti jako mléčná kojenecká výživa musejí být schopny těžit z tvrzení, která byla vědecky ověřena Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), jako tomu je v případě kyseliny dokosahexaenové (DHA), která přispívá k normálnímu vývoji zraku u kojenců ve věku od šesti do dvanácti měsíců. Zákaz veškeré komunikace včetně té, která se týká prokázaných vědeckých účinků, by značným způsobem ztížil výzkum a inovace v tomto odvětví. Je třeba pamatovat i na to, že po šesti měsících ne všechny ženy chtějí či jsou schopny kojit a musí jim být umožněno využít ty přípravky pro kojence, jejichž zdravotní tvrzení byla vědecky posouzena. Nejde o to, že by se tvrdilo, že výživa obohacená o DHA je lepší než mateřské mléko. Tak to není! Dnes se Parlament vydal cestou rozumu a zamítl toto usnesení, které je pro zákaz tohoto tvrzení a které hází špínu na práci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Marian Harkin (ALDE), písemně. – Hlasuji pro toto usnesení, které odmítá zdravotní tvrzení, že přidávání přírodní mastné kyseliny DHA do potravin pro kojence přispívá k normálnímu vývoji zraku. Zaprvé existuje rozdíl mezi syntetickou DHA a DHA v mateřském mléce. Renomované studie dále ukazují, že neexistuje prokazatelný přínos pro vývoj zraku, a některé studie odhalily i nepříznivé účinky výživy obohacené o DHA na zdraví některých dětí. Zkrátka řečeno, je nutný další výzkum. Lucas Hartong (NI), písemně. – (NL) Delegace nizozemské Strany pro svobodu hlasovala pro toto usnesení, neboť existují jasné pochybnosti o zdravotních tvrzeních o DHA. Chtěli bychom však, aby byly znovu přezkoumány postupy schvalování zdravotních tvrzení. Strana pro svobodu silně podporuje nezávislý vědecký výzkum, a právě proto chceme transparentní postup, který nebude produkovat diskutabilní výsledky. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument o schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají vývoje a zdraví dětí, neboť zboží na společném trhu musí být bezpečné ke konzumaci, musí splňovat standardy a musí být legální. Zdravotní tvrzení při označování potravin musejí být podložená a vědecky dokázaná, zejména pokud jde o děti a jejich zdraví. Je nutné zajistit, aby u látek, které jsou předmětem tvrzení, bylo prokázáno, že mají příznivý

131

132

CS


výživový nebo fyziologický účinek. Tvrzení by mělo být vědecky zdůvodněno s přihlédnutím ke všem dostupným vědeckým údajům a po zvážení důkazů. Používání zdravotních tvrzení ve Společenství by mělo být schváleno až po provedení vědeckého hodnocení na nejvyšší možné úrovni a výživová a zdravotní tvrzení nesmějí být klamavá. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro toto usnesení, které zpochybňuje schválené tvrzení o potravinách pro kojence. Toto schválené tvrzení se týká DHA, mastné kyseliny, která se přirozeně vyskytuje v mateřském mléce a která je známa pro svoji důležitou úlohu při vývoji zraku kojenců. Syntetická DHA, která se přidává do mléčné kojenecké výživy, je však odlišná. Výrobce mléčné výživy, společnost Mead Johnson, podala žádost u Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a stálé komise pro potravinové řetězce a zdraví zvířat o povolení užívat zdravotní tvrzení, že „příjem kyseliny dokosahexaenové (DHA) přispívá k normálnímu vývoji zraku kojenců do 12 měsíců věku.“ Toto tvrzení bylo schváleno na základě důkazů poskytnutých společností Mead Johnson. Nezávislý přezkum všech dostupných důkazů o mléčné kojenecké výživě však zjistil, že přidávání DHA do mléčné kojenecké výživy „nemá žádný prokazatelný příznivý účinek na vývoj zraku nebo kognitivních funkcí či na tělesný růst.“ Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin navíc nebyly předloženy žádné studie, které by prokazovaly účinky podávání pokračovací výživy obohacené o DHA poté, co byla dítěti od narození podávána neobohacená kojenecká výživa. Tato skutečnost má zásadní význam, jelikož toto tvrzení má být povoleno jen u pokračovací výživy. Cristiana Muscardini (PPE), písemně. – (IT) Veřejné zdraví a bezpečnost potravin považuji za základní kameny vývoje lidské společnosti. Jsou-li tyto požadavky splněny a zajištěny, dochází ke snížení zdravotních rizik a populace roste za kontrolovaných podmínek, které skýtají bezpečnost. Toto jsou kritéria, která se skrývají za nařízením EU z 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. Zásady, které jsou v tomto nařízení zakotveny, dnes zajišťují úzký vztah mezi experimentálními a ověřenými vědeckými údaji a mezi schválením používání určitých potravin. Návrh nařízení Komise, o kterém dnes vedeme rozpravu, neobsahuje všechny potřebné záruky ani běžnou zásadu předběžné opatrnosti pro případ, že nejsou splněny nezbytné vědecké požadavky, které mají zajistit, aby výživová a zdravotní tvrzení nebyla klamavá. To by nás mělo vést k tomu, abychom odmítli dát souhlas. Kyselina dokosahexaenová plní v mateřském mléce funkci, která již byla vědecky dokázána, ale její syntetická verze dosud není zcela v souladu s cílem a obsahem nařízení (ES) č. 1924/2006. Nemůžeme si hrát se zdravím, zejména jde-li o děti. Proto sdílím názor zpravodaje. Mario Pirillo (S&D), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti usnesení, které odmítá označování přítomnosti DHA v náhradách mléka pro kojence, neboť se domnívám, že je správné oznamovat důvody, proč se DHA přidává. Chci zde uvést, že DHA je omega-3 mastná kyselina, která se vyskytuje v mateřském mléce a má příznivý účinek na zrak dětí. Rád bych poznamenal, že EFSA, Evropský úřad pro bezpečnost potravin, vydal kladné stanovisko k rozsáhlému označování přítomnosti této látky. Nepotěšilo mne množství obdržených e-mailů, podle kterých se někteří domnívají, že chceme zvýhodnit umělé mléko před tím mateřským. Vždy musíme poskytovat vhodné informace o látkách, které se přidávají do potravin, zejména jsou-li určeny dětem. Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Dnes o poledni prokázal Evropský parlament svoji nevýslovnou slabost tím, že zamítl usnesení, které se stavělo proti přidávání

06-04-2011

06-04-2011

CS


zdravotních tvrzení na potraviny pro děti mladší 12 měsíců. Pro bylo 328 hlasů a proti 323, k přijetí byla však nutná absolutní většina 369 hlasů. Přesto však se jednalo o učebnicový příklad, jak se bránit stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). V tomto případě EFSA schválil výrobcům potravin pro novorozence používání tvrzení, že syntetická verze kyseliny dokosahexaenové (DHA), mastné kyseliny, která se přirozeně vyskytuje v mateřském mléce, „přispívá k normálnímu vývoji zraku kojenců do 12 měsíců věku.“ Toto není vědecky prokázáno, což potvrzuje dopis, jenž byl dnes ráno zaslán Světovou zdravotnickou organizací poslancům Evropského parlamentu. Velmi mne mrzí tato facka do tváře mnoha zúčastněných stran v Evropě: Evropské konfederace početných rodin, Evropského sdružení spotřebitelů a Stálého výboru evropských lékařů, které žádaly jen to, aby se kojenci nepovažovali za obyčejné spotřebitele. Velmi lituji toho, že Parlament jednoduše zapomněl dát přednost zdravému rozumu a etice jakožto prioritám evropských politik v oblasti bezpečnosti potravin. Robert Rochefort (ALDE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti návrhu nařízení, kterým se schvaluje zdravotní tvrzení, že příjem kyseliny dokosahexaenové (DHA) přispívá k normálnímu vývoji zraku kojenců do 12 měsíců věku. Ačkoli většina poslanců hlasovala pro jeho zamítnutí, chybělo 40 hlasů k dosažení kvalifikované většiny nutné ke schválení tohoto zamítnutí. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 však stanoví, že výživová a zdravotní tvrzení nesmějí být klamavá a musejí být založena na vědeckých poznatcích. Dále, i kdyby všeobecně uznávané vědecké poznatky prokazovaly, že DHA v mateřském mléce přispívá k vývoji zraku kojenců, v současnosti nepanuje ve vědeckých kruzích shoda o případné příčinné souvislosti mezi příjmem výživy obohacené o syntetickou DHA a lepším vývojem zraku kojenců. Domnívám se, že neexistuje-li vědecká shoda, je třeba provést další výzkum možných příznivých i nepříznivých účinků obohacování výživy o DHA předtím, než bude v EU možné označit používání DHA v pokračovací výživě a v potravinách pro kojence za prospěšné. Parlament dnes promarnil příležitost zakázat další používání tohoto tvrzení do doby, než budou k dispozici přesvědčivější vědecké poznatky. Je to pro mne zklamání. Zuzana Roithová (PPE) , písemně. – (CS) Vážení kolegové, kontrola zdravotních tvrzení byla zavedena, aby spotřebitelé nebyli mateni nepravdivými údaji. Zároveň by však měla sloužit k lepší informovanosti spotřebitelů. Proto jsem hlasovaním podpořila návrh Komise o uvedení zdravotního tvrzení o DHA na dětském sušeném mléce, které přináší pozitivní informaci pro matky, které ze závažných zdravotních důvodů nemohou svá miminka kojit. V okamžiku, kdy se tyto ženy rozhodují, jake sušené mléko koupit, je potřeba jim pozitivní informaci o produktu dát. Tím nepodrýváme důležitost kojení pro vývoj dítěte, o kterém je každá matka od dětského lékaře pečlivě informována. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jsem pro, neboť konsensuální usnesení považuje návrh nařízení Komise o schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají vývoje a zdraví dětí, za neslučitelný s cílem a obsahem nařízení (ES) č. 1924/2006 a je proti přijetí návrhu nařízení Komise. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Kyselina dokosahexaenová, známá jako DHA, je látka, která se vyskytuje v mateřském mléce a řada vědeckých studií prokazuje, že má příznivý vliv na vývoj zraku novorozenců. Domnívám se, že konkrétní informace o

133

134

CS


výrobcích obohacených o tuto látku, jako je například umělé mléko, umožní spotřebiteli, aby se mohl při nakupování informovaněji rozhodnout. Obavy těch, kteří říkají, že kvůli reklamě na takto obohacenou výživu matky přestanou kojit a přejdou na tento druh výrobků, považuji za neopodstatněné. Mateřské mléko obsahuje látky a aktivní složky, které jsou pro kojence důležité a nenahraditelné, ale bohužel ne všechny ženy mohou kojit. Proto jsem hlasovala proti tomuto usnesení, neboť zabráněním přístupu ke správným informacím připravíme matky, které nejsou schopny kojit své děti a musí používat tyto výrobky, o další pomůcku. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podpořila jsem toto usnesení, poněvadž se domnívám, že zdravotní tvrzení o DHA nejsou vědecky podložená a jsem pevně přesvědčena, že spotřebitelé by neměli být mylně informováni. Hannu Takkula (ALDE), písemně. – (FI) Je zřejmé, že mateřské mléko je tou nejlepší stravou pro novorozence. Ne všechny matky jsou však schopny kojit své děti, například ze zdravotních důvodů. Proto je nutná mléčná kojenecká výživa. V takovémto případě musíme samozřejmě doufat, že se náhrada ve svém složení co nejvíce podobá mateřskému mléku. Tento návrh usnesení zpochybňuje význam látky známé jako DHA pro děti a jejich vývoj. DHA nahrazuje mastné kyseliny v mateřském mléce, o nichž bylo zjištěno, že napomáhají vývoji očí dětí a které minimálně někteří výrobci náhrad přidávají do svých výrobků. Účelem tohoto návrhu bylo především zakázat to, aby byl spotřebitel informován o DHA, například na etiketě výrobku. I když obecně vyzývám k opatrnosti při používání různých marketingových materiálů, mám dojem, že po provedení velkého množství vědeckých testů už musí být možné spotřebitele patřičně informovat. I politici by měli mít důvěru v rozhodnutí orgánů pro bezpečnost. V tomto případě Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) konstatoval s odvoláním na vědecké poznatky, že výrobek je bezpečný. Z těchto důvodů jsem hlasoval proti návrhu usnesení s názvem „Schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají vývoje a zdraví dětí.“ Derek Vaughan (S&D), písemně. – S ohledem na skutečnost, že Světová zdravotnická organizace tvrdí, že „neexistuje spolehlivý důkaz pro to, aby bylo možné říci, že přidávání DHA do výživy pro kojence má významné klinické přínosy“, jsem se rozhodl hlasovat proti tomu, aby bylo společnostem umožněno uvádět nepodložená tvrzení o zdravotních přínosech DHA. Existuje riziko, že by tato potenciálně klamavá tvrzení mohla způsobit, že se dětem bude podávat mléčná výživa ve větší míře a ty pak mohou přijít o důležité živiny, jako například DHA, které se přirozeně vyskytují v mateřském mléce. Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Evropský parlament dnes zamítl návrh usnesení předložený Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, který vyzývá k dalšímu výzkumu, než bude možné tvrdit, že kyselina dokosahexaenová (DHA) je látkou s prospěšnými vlastnostmi pro kojence. Je mi líto, že toto usnesení bylo zamítnuto, aniž by se provedla všechna nezbytná vědecká ověření, ačkoli při systematickém přezkumu poznatků o DHA a neurologickém vývoji kojenců zveřejněném v databázi Cochrane Library v roce 2008 bylo zjištěno, že podávání

06-04-2011

06-04-2011

CS


mléčné výživy obohacené o DHA a podobné mastné kyseliny s dlouhým řetězcem kojencům narozeným v termínu nemá žádný prokazatelný příznivý účinek na vývoj zraku nebo kognitivních funkcí či na fyzický růst. Navzdory pochybnostem, které vyjádřili poslanci z Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, většina Parlamentu de facto dala souhlas Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin k tomu, aby prohlásil, že „příjem kyseliny dokosahexaenové (DHA) přispívá k normálnímu vývoji zraku kojenců do 12 měsíců věku.“ Mimo jiné případ kontroverzního léku Mediator by měl vést evropské orgány k tomu, aby postupovaly se špetkou opatrnosti. Report: Kader Arif (A7-0070/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro toto usnesení, neboť v čím dál globalizovanějším světě si EU jako celek musí zvolit výnosné investiční příležitosti, a souhlasím se stanoviskem uvedeným v této zprávě, že Komise a Rada by měly otevřít jednání o zahájení investování v třetích zemích, jako jsou Kanada, Indie a Čína. Vzhledem k tomuto se domnívám, že je nezbytně důležité, aby Parlament zajistil odpovědné chování evropských investorů v zahraničí a zajistil práva EU na regulaci v našem veřejném zájmu. Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Budoucí evropská politika musí podporovat udržitelné investice respektující životní prostředí, zejména v oblasti těžebního průmyslu, a prosazující kvalitní pracovní podmínky v podnicích, kam investice směřují. Domnívám se, že jakoukoli dohodu o investicích by měl doplňovat souhrn sociálních a environmentálních právních předpisů, a to jak při jednání o kapitole na úrovni dohody o volném obchodu, tak v případě samotné dohody o investicích. Evropská politika by měla chránit biologickou rozmanitost, podporovat převod technologií a rozvoj infrastruktury. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť se domnívám, že Evropská unie potřebuje koherentní investiční politiku, která bude mít pozitivní dopad na hospodářský růst, udržitelný rozvoj a zaměstnanost. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Podle Lisabonské smlouvy spadá oblast přímých zahraničních investic do výlučné pravomoci EU. Tento vývoj s významnými důsledky přináší dvojí výzvu, jak pro správu více než 1 200 dvoustranných smluv o investicích, které již členské státy uzavřely, tak pro stanovení budoucí evropské investiční politiky reagující na očekávání investorů a přijímajících států, zatímco by zároveň měly být vzaty v úvahu cíle vnější činnosti EU. Při uzavírání dvoustranných smluv o investicích je cílem zajistit právní a finanční ochranu investorů z rozvinutých zemí. Souhlasím s tím, že při rozvoji budoucí investiční politiky EU musí ochrana investorů zůstat zásadní prioritou dohod o investicích. Budoucí politika EU musí rovněž podněcovat investice, které jsou udržitelné, respektují životní prostředí (obzvláště v těžebním průmyslu) a prosazují kvalitní pracovní podmínky v podnicích, do kterých plynou zahraniční investice. Proto by EU měla podpořit nedávnou reformu pokynů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj usilující o prosazení odpovědného chování nadnárodních společností. George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Všichni si uvědomujeme, že podle Lisabonské smlouvy spadají zahraniční investice do výlučné pravomoci EU. Na základě těchto nových pravomocí mohou Komise a členské státy vytvořit ve spolupráci s Parlamentem politiku na podporu vysoce kvalitních investic s příznivým účinkem na hospodářský růst a zaměstnanost. Krize přirozeně vedla ke snížení objemu přímých zahraničních investic, které v roce 2007 dosáhly 1 500 miliard EUR. Vítám i

135

136

CS


návrh na zavedení pojmu „investor EU“ a jsem přesvědčen, že ochrana všech investorů EU musí být zásadní prioritou dohod o investicích. Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Sdílím názor zpravodaje, že ne všechny typy investic vyžadují stejně vysokou úroveň ochrany a že například krátkodobým spekulativním investicím není třeba poskytovat tutéž úroveň ochrany jako investicím dlouhodobým. Z toho plyne, že působnost budoucích evropských dohod musí být omezena pouze na přímé zahraniční investice. Proto jsem podpořil tuto zprávu, která spadá do jedné z oblastí, které patří do výlučné pravomoci Evropského parlamentu. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Parlament chtěl vyjasnit pravidla, která bude muset EU přijmout při vyjednávání o budoucích dohodách o investicích. Kromě ochrany investorů musí Komise do všech budoucích dohod začlenit zvláštní ustanovení, která budou stanovovat, že třetí strana a EU mají právo provádět regulaci v technických oblastech spojených s ochranou národní bezpečnosti, životním prostředím, veřejným zdravím, právy pracovníků a spotřebitelů a průmyslovou politikou. Jde o jasný signál Radě a Komisi v předvečer zahájení vyjednávání se zeměmi, jako je Kanada, Indie a zanedlouho i Čína. Evropští investoři si musí osvojit odpovědné chování v zahraničí a zároveň chránit právo Evropské unie na regulaci investic ve veřejném zájmu. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, poněvadž se domnívám, že navržená investiční politika bude reagovat na očekávání jak investorů, tak zúčastněných států, čímž přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie a jejích společností. Koordinovaná evropská mezinárodní investiční politika by mohla významným způsobem ovlivnit vytváření pracovních míst nejen v EU, nýbrž i v rozvojových zemích. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Podle článků 206 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie spadají přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU. Kromě správy již uzavřených dvoustranných smluv o investicích je úkolem Unie i to, aby stanovila budoucí evropskou investiční politiku reagující na očekávání investorů a přijímajících států, která zároveň bude brát v úvahu cíle vnější činnosti. Ochrana investorů by měla zůstat zásadní prioritou investičních dohod. Po Komisi se však žádá, aby poskytla jasnou definici investic, které je třeba chránit. Budoucí dohody by se měly opírat o osvědčené postupy vycházející ze zkušeností členských států a měly by zohledňovat potřeby malých a středních podniků. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se zabývá problémy budoucí evropské mezinárodní investiční politiky. Od založení EU uzavřely členské státy mnoho dvoustranných smluv o investicích: okolo 3000 od roku 1959. Vstupem Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost tato záležitost přešla do výlučné pravomoci EU a v této chvíli je součástí příprav budoucí evropské investiční politiky, jež musí být důkladně projednána. Jedná se o otázku mimořádné důležitosti, neboť dochází ke zlomu a čelíme dvěma výzvám: na jedné straně poskytnout EU potřebné nástroje k tomu, aby umožnila společnostem v zahraničí naplnit své investiční programy, a na druhé straně zároveň zajistit, aby si Evropa udržela vedoucí postavení v globálním investování. Žijeme v době, kdy je obchod velmi agresivní, a proto je třeba důkladně promyslet kritéria pro výběr obchodních partnerů. Proto souhlasím se zpravodajem k tomuto textu ohledně výsadních práv Parlamentu a toho, že informace o průběhu vyjednávání se mají zasílat včas, aby se předešlo zbytečným zdržením či vážným potížím ve vztazích EU s těmito zeměmi. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Přímé zahraniční investice jsou definovány jako „dlouhodobé investice, které představují nejméně 10 % vlastního kapitálu / akcií v přidružené společnosti a zajišťují investorovi účast na řízení a kontrole činností přidružené

06-04-2011

06-04-2011

CS


společnosti“. Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost přešly přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU, jejímiž hlavními úkoly jsou správa stávajících dvoustranných smluv o investicích a stanovení evropské investiční politiky „reagující na očekávání investorů a přijímajících států.“ Provádění společné investiční politiky je obhajováno na základě těchto nových pravomocí. Je přinejmenším diskutabilní, zda přímé zahraniční investice přinášejí zisk pro „přijímající“ země, a to především tehdy, jsou-li prováděna podle práva EU na ochranu zájmů těch, které toto právo obyčejně hájí. Je to vidět obzvláště na případu Portugalska. Jedním z vážných problémů, kterým portugalské hospodářství čelí, je neustálý pokles investic, což se odráží v nízké úrovni hospodářského růstu a rostoucí nezaměstnanosti, ačkoli za poslední léta byly provedeny mnohé přímé zahraniční investice do portugalského hospodářství. Skutečnost je však taková, že čím dál větší část bohatství vytvořeného v Portugalsku se vyváží do ciziny. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Podle definice Soudního dvora EU se přímými zahraničními investicemi rozumí „dlouhodobé investice, které představují nejméně 10 % vlastního kapitálu / akcií v přidružené společnosti a zajišťují investorovi účast na řízení a kontrole činností přidružené společnosti.“ Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost přešly přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU, jejímiž hlavními úkoly jsou správa stávajících dvoustranných smluv o investicích a stanovení evropské investiční politiky „reagující na očekávání investorů a přijímajících států.“ Zpravodaj obhajuje provádění společné investiční politiky na základě těchto nových pravomocí. Náš postoj je ale odlišný. Přímé zahraniční investice ve většině případů neřeší problém rozvoje zemí, ve kterých jsou vynaloženy. Všichni velmi dobře víme, co nadnárodní společnosti dělají. Zůstávají, dokud mají obrovské zisky a dotace. Při nejmenším náznaku potíží se pak vydají jinam, aniž by se trápily nezaměstnaností či překážkám v rozvoji, které vytvořily. Portugalsko zná tuto situaci bohužel až příliš dobře. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost má Komise výlučnou pravomoc uzavírat a sjednávat dohody o přímých zahraničních investicích. Zpráva pana Arifa je dlážděna dobrými úmysly, stejně jako cesta do pekla. Pan Arif se zabývá především schopností fondů státního majetku působit škodu, spekulativními formami investování, jež nesmí být podporovány, vyloučením citlivých oblastí, sociálními a environmentálními doložkami, dodržením zásady reciprocity a regulačními pravomocemi členských států, což jsou vše oblasti, které si přeje v popředí budoucí evropské politiky. Myslím si, že má pravdu, obzvláště v posledně zmíněném bodu. Finanční zájmy zahraničních investorů nesmějí mít v žádném případě přednost před pravomocí členských států přijímat závazné sociální, environmentální a fiskální standardy. A právě to navrhovala Mezinárodní dohoda o investicích, která ve Světové obchodní organizaci naštěstí nikdy nebyla přijata. Komise ale přesto podpořila tuto lumpárnu! Mírně řečeno, nemám absolutně žádnou důvěru v tento orgán, že bude hájit zásady stanovené ve zprávě či se jimi řídit nebo je vynucovat. Dát jí výlučnou pravomoc sjednávat „dvoustranné smlouvy o investicích“ jménem 27 členských států a na jejich účet, je zločin. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jelikož je nutné vypracovat integrovanou a koherentní investiční politiku, jež by podporovala vysoce kvalitní investice a měla pozitivní dopad na celosvětový hospodářský pokrok a udržitelný

137

138

CS


rozvoj. Domnívám se, že společná investiční politika bude reagovat jak na očekávání investorů, tak dotčených států a přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti EU a jejích podniků, jakož i k posílení zaměstnanosti. Investiční riziko je obecně vyšší v rozvojových a méně vyvinutých zemích. Silná a účinná ochrana investorů v podobě dohod o investicích je klíčová pro ochranu evropských investorů a může zlepšit správu a zajistit stabilitu. Aby investiční dohody přinesly těmto zemím ještě větší užitek, měly by zavazovat investora k dodržování lidských práv a protikorupčních zásad jako součást širšího partnerství mezi EU a rozvojovými zeměmi v zájmu snižování chudoby. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jelikož se domnívám, že musíme zaručit konkurenceschopnost navenek a jednotné zacházení pro všechny investory EU. Musíme mít dále maximální vliv při vyjednávání mezinárodních dohod o investicích, jež musejí zahrnovat všechny druhy investic. Evropská unie musí zabezpečit, aby se s žádným investorem EU nezacházelo hůře než podle dvoustranných smluv o investicích, které byly uzavřeny mezi členskými státy. Liberalizace investic a ochrana se stávají základními nástroji společné mezinárodní investiční politiky. Členské státy však i nadále budou uplatňovat politiky podpory investic, které doplní společnou mezinárodní investiční politiku a budou s ní v souladu. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která žádá lepší definici standardů ochrany investorů a větší transparentnost v systému rozhodčích řízení, právo na odvolání proti rozhodnutím mezinárodních rozhodců a možnost diskuse s odbory a občanskými sdruženími. Dosud se dohody o investicích zaměřovaly na ochranu investora až do té míry, že společnosti mohly někdy provádět činnost v rozvojových zemích, aniž by braly ohledy na životní prostředí či sociální otázky. Takovéto chování už nebude tolerováno. Proto zpráva požaduje, aby nová pravidla a sociální odpovědnost podniků byly základním prvkem každé budoucí dohody. Svět se změnil. Evropská unie bude přijímat čím dál více zahraničních investic a my nemůžeme zvyšovat ochranu investora ke škodě veřejného zájmu. Zpráva požaduje skutečnou rovnováhu mezi veřejnými a soukromými zájmy. Zaměřuje se na účinnou ochranu evropských investorů před nezákonným vyvlastněním či právní úpravou, která je nepřímo vylučuje z určitých trhů. Dále zajišťuje, aby orgány veřejné moci byly vždy schopny provádět regulaci ve veřejném zájmu. Požaduji kompletní reformu mechanismu řešení sporů, v němž je dosud soukromým společnostem umožněno, aby žalovaly státy a někdy i napadaly jejich sociální právo a právo životního prostředí. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) V době, kdy se po členských státech a jejich občanech požaduje, aby si utahovali opasky, tento text vyzývá k zajištění ochrany zájmů zahraničních soukromých investorů. Neobsahuje ani závazek ochrany veřejných služeb proti všem soukromým investicím. Vůbec se nezmiňuje o statcích, které patří celému lidstvu, jako například voda. Hlasuji proti této zprávě. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Podle článků 206 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie spadají přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU. Stávající dvoustranné smlouvy o investicích musejí být spravovány a Unie by měla stanovit evropskou politiku pro budoucí investice reagující na očekávání investorů a přijímajících států. Je důležité chránit investory, ale Komise se žádá, aby podala jasnou definici investic, které je třeba chránit. Budoucí dohody by se měly opírat o osvědčené postupy z minulosti a měly by zohledňovat potřeby malých a středních podniků.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Jak jsem pochopil, tato zpráva se týká mezinárodních dohod o investicích. Hlavními cíli těchto dohod je zlepšení přístupu investorů na trhy a poskytnutí vysoké úrovně ochrany investic a investorů před rozhodčími žalobami ze strany vlád přijímajících států. Předtím, než vstoupila Lisabonská smlouva v platnost, existovalo rozdělení úloh, v němž Komise vyjednávala přístup přímých zahraničních investic na trh, zatímco členské státy uzavíraly dohody o ochraně investic s třetími státy. Lisabonskou smlouvou se přímé zahraniční investice staly výlučnou pravomocí EU a nedílnou součástí její vnější obchodní politiky. Je správné, že tato zpráva vysílá jasný signál Komisi a Radě, které zanedlouho zahájí vyjednávání se třetími zeměmi, jako je Kanada, Indie a brzy také Čína. Proto je zásadní, aby Parlament zajistil odpovědné chování evropských investorů v zahraničí a zároveň chránil právo EU na regulaci ve veřejném zájmu. Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení o mezinárodní investiční politice. Vzhledem k tomu, že přímé zahraniční investice se staly součástí výlučné pravomoci EU, je třeba vynaložit veškeré úsilí k vytvoření koherentní a integrované investiční politiky, která bude dodržovat lidská práva a zásady právního státu. Společná investiční politika podpoří vysoce kvalitní investice, udržitelný hospodářský a sociální rozvoj, který je příznivý pro životní prostředí, a bude mít příznivý vliv na hospodářský růst po celém světě. Jsem přesvědčen, že takováto investiční politika pomůže Evropě udržet si vedoucí postavení v oblasti přímých zahraničních investic, což pomůže nastartovat hospodářský růst, zvýší konkurenceschopnost podniků a podpoří vytváření pracovních míst. Domnívám se, že Komise musí naléhavě vypracovat investiční strategii EU, neboť jak zahraniční investice v Evropské unii, tak investice EU v zahraničí mají příznivý dopad na růst a zaměstnanost v EU i jiných zemích, včetně těch rozvojových. Je třeba vynaložit veškeré úsilí k tomu, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany investorů, což je základem stability a dobré správy. Dále je třeba zaručit i právní jistotu pro malé a střední podniky a vytvořit pro ně příznivé podmínky pro investování na zahraničních trzích. Dohody o investicích by se měly uzavírat v plném souladu s protikorupčními zásadami a měly by zavazovat k dodržování lidských práv. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Podle článků 206 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie spadají přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU. Tento vývoj s významnými důsledky přináší dvojí výzvu, jak pro správu více než 1 200 dvoustranných smluv o investicích, které již členské státy uzavřely, tak pro stanovení budoucí evropské investiční politiky reagující na očekávání investorů a přijímajících států, zatímco by zároveň měly být vzaty v úvahu cíle vnější činnosti EU. Pro konsistentní, vhodnou a účinnou investiční politiku je potřebná jasná definice přímých zahraničních investic a jasné vymezení jejího rozsahu a použití. Hlasovala jsem pro tuto zprávu a chtěla bych zdůraznit, že Parlament žádá Komisi, aby poskytla jasnou definici investic, které je třeba chránit, včetně přímých zahraničních investic a portfoliových investic, avšak uvádí, že investice spekulativní povahy, jak je definuje Komise, by neměly být chráněny. Vincent Peillon (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro vynikající zprávu svého kolegy a přítele, pana Arifa, o politice přímých mezinárodních investic Evropské unie. Tímto dokumentem Parlament formuluje dva podle mého názoru nejdůležitější požadavky při stanovení toho, jak formulovat budoucí dohody o ochraně mezinárodních investic, které budou závazné pro Evropu. Prvním požadavkem je to, aby všechny tyto dohody obsahovaly ustanovení, která přimějí evropské investory chovat se v zahraničí odpovědně v hospodářských, sociálních a environmentálních záležitostech. Druhým požadavkem je

139

140

CS


to, aby všechny tyto dohody ponechávaly vládám přijímajících zemí prostor pro provádění regulace ve veřejném zájmu. Některá ustanovení o ochraně soukromých investic v minulosti umožňovala, aby se přijetí některých sociálních či environmentálních právních předpisů považovalo za nepřímé vyvlastnění, v důsledku čehož vznikl nárok na náhradu škody. S tímto zneužíváním musíme skoncovat. Poprvé má v těchto záležitostech slovo i Parlament a zpráva poslance Arifa vyslala varovný výstřel Radě a Komisi, které se připravují na zahájení vyjednávání s Indií, Kanadou a brzy i s Čínou. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Podle Smlouvy o fungování Evropské unie spadají přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU. To je výzva, se kterou se musíme vyrovnat za každou cenu, zejména pokud jde o stanovení evropské investiční politiky, která by reagovala na potřeby investorů a přijímajících států, a zároveň byla v souladu s cíli vnější činnosti EU. Četné dohody o investicích uzavřené Evropskou unií, ať už dvoustranné či mnohostranné, musí zajistit ochranu investorů ve všech příslušných odvětvích. Budoucí politika EU by měla podněcovat investice, které jsou udržitelné, respektují životní prostředí a prosazují kvalitní pracovní podmínky v podnicích, do kterých plynou zahraniční investice. Všechny dohody o investicích by měl doplňovat souhrn sociálních a environmentálních pravidel jakožto forma dodatečné záruky. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zdržel jsem se. Podle článků 206 a 207 SFEU spadají přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU. Tento vývoj s významnými důsledky přináší dvojí výzvu, jak pro správu více než 1 200 dvoustranných smluv o investicích, které již členské státy uzavřely, tak pro stanovení budoucí evropské investiční politiky reagující na očekávání investorů a přijímajících států, zatímco by zároveň měly být vzaty v úvahu cíle vnější činnosti EU. Stanovení této budoucí politiky jako součásti společné obchodní politiky předchází nejprve analýza investičních politik, které byly doposud prováděny. Nikolaos Salavrakos (EFD), písemně. – (EL) Procházíme kritickým obdobím, v němž se od EU žádá, aby vyřešila hospodářskou a sociální krizi. V této fázi musí Evropská unie soustředit své síly na růst a na vytváření investic a pracovních míst. Rozšíření pravomocí EU v Lisabonské smlouvě o přímé zahraniční investice nám umožní položit základy jednotné evropské politiky v této oblasti. Musíme dát evropským podnikům nástroje potřebné k bezpečným a kvalitním investicím v zahraničí. Ochrana našich podniků v zahraničí musí být naší prioritou. Vzhledem k tomu, že EU je „nejotevřenějším“ trhem na světě, musíme přijmout rámec na ochranu našich podniků a určit příslušné podmínky, které vytvoří rovnováhu s našimi hlavními obchodními partnery, aby se evropským podnikům dostalo podobných podmínek hospodářské soutěže. Hlasoval jsem pro tuto konkrétní zprávu, poněvadž ji považuji za krok správným směrem k dosažení tohoto konečného cíle. Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Lisabonská smlouva přinesla dalekosáhlé změny v oblasti společné obchodní politiky. Zaprvé ji ustanovení Smlouvy rozšířila mimo jiné o otázky přímých zahraničních investic. Zadruhé se změnil rozhodovací postup – Rada teď přijímá rozhodnutí kvalifikovanou většinou a Parlament získal právo spolurozhodování. To znamená, že je nutný souhlas naší sněmovny jak v případě ratifikace obchodních dohod, tak v otázkách investic (které se týkají přímých zahraničních investic). V rámci své společné obchodní politiky musí Unie vytvořit evropskou investiční politiku reagující na očekávání investorů a přijímajících států. Investiční politika musí zohledňovat

06-04-2011

06-04-2011

CS


i priority zahraniční politiky Evropské unie. V souvislosti s tím vyvstává i otázka regulace na mezinárodní úrovni, zejména s ohledem na jednání při WTO. Nové pravomoci, které Unii svěřila Lisabonská smlouva, nepřímo ovlivňují i pravomoci Evropského parlamentu a staví jej v rozhodovacím postupu v oblasti přímých zahraničních investic na úroveň Radě. Nová konzistentní a integrovaná investiční politika EU by měla mít příznivý účinek na celosvětový hospodářský pokrok a vývoj. Evropská unie má jako jedno z nejvýznamnějších hospodářských seskupení silnou vyjednávací pozici, která díky společné politice v oblasti přímých investic může přispět k růstu konkurenceschopnosti EU a jejích podniků a k růstu zaměstnanosti. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Domnívám se, že je třeba chránit právo EU na regulaci ve veřejném zájmu a že musíme zaručit odpovědné chování evropských investorů mimo EU, a proto jsem podpořila tuto zprávu. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva přenesla přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU. To přináší dvojí výzvu: zaprvé pro správu stávajících dvoustranných smluv členských států o investicích a zadruhé pro stanovení evropské investiční politiky reagující na očekávání investorů, přijímajících států a na zájmy EU. Integrovaná koherentní politika, jež by podporovala vysoce kvalitní investice a měla příznivý dopad na celosvětový hospodářský pokrok a udržitelný růst, je životně důležitá. Za tímto účelem bychom měli stanovit jasnou definici investic, které je třeba chránit, a vyloučit ty, které mají spekulativní povahu a chráněny by být neměly. Bylo by užitečné zavést pojem „investor EU“ a vhodné řádně definovat „zahraničního investora“. Tím, že určíme osvědčené postupy vycházející ze zkušeností členských států, a tím, že budeme dodržovat základní standardy, jako jsou nediskriminace, spravedlivé a rovné zacházení a ochrana před přímým i nepřímým vyvlastněním, položíme základy koherentní evropské politiky v této otázce. Tato opatření a definice sdílení odpovědnosti mezi Evropskou unií a členskými státy přispěje k vytvoření podmínek pro to, aby malé a střední podniky mohly investovat v zahraničí. Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Zpráva klade důraz na ochranu všech investorů EU. Upozorňuje také na skutečnost, že nové investice, které podporuje EU, musejí být životaschopné a příznivé k životnímu prostředí a musejí podporovat vysoký standard pracovních podmínek. Na závěr uvádí seznam zemí, které mají představovat privilegované partnery. Domnívám se, že to vše přispěje k vytvoření silné mezinárodní investiční politiky Evropské unie. Proto jsem hlasovala pro zprávu poslance Arifa. Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Lisabonská smlouva přenesla přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU. S nadšením jsem podpořil tuto zprávu, která nastiňuje novou mezinárodní investiční politiku a posiluje postavení EU jako největšího příjemce přímých zahraničních investic. Tato zpráva dává silný signál: Evropa musí být klíčovým hráčem v budoucím investování. Vznik nových ekonomik narušil rovnováhu mezi zeměmi a jejich schopnost investovat. Evropské podniky se musí usadit na nových trzích a Evropská unie jim musí pomoci v růstu tím, že jim nabídne právní jistotu a podpoří jejich zapojení do globálního hospodářství. Přímé zahraniční investice jsou zásadní součástí činností evropských zemí, ale jsou vždy také motorem růstu? Nemyslím si to. Přímá zahraniční investice je účinná jen tehdy, je-li ohraničena příslušnými politikami, které zavádějí jasné regulace. Tato zpráva proto zaručuje hospodářské a právní prostředí pro podniky, a zejména pro malé a střední podniky, které jsou coby hnací síla růstu a pracovních příležitostí stěžejní

141

142

CS


pro naši hospodářskou strukturu. Musíme být bdělí, abychom je nenechali napospas agresivnímu chování zahraničních investorů. Zpráva: Cătălin Sorin Ivan (A7-0050/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože obsahuje návrhy skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu na lepší dohled nad předvstupními fondy vzhledem ke zkušenostem z roku 2009; dále kvůli opatřením Evropské unie proti tabáku v rámci celosvětového partnerství; a vzhledem k pohybu dalšího zboží do Evropské unie nebo z ní, které stojí peníze daňových poplatníků a připravuje rozpočet EU o prostředky, a kvůli opatřením na řešení tohoto problému. A konečně bude důležité sledovat práci Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) v průběhu roku, nejen v rámci diskuse o výroční zprávě. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně . – (LT) Schválil jsem tuto zprávu, která vyzývá k přijetí opatření a poskytnutí zdrojů, aby bylo zajištěno, že fondy Evropské unie nebudou vystaveny korupci, a také v zájmu zajištění všeobecné transparentnosti příjemců fondů EU. Peníze daňových poplatníků EU musí být používány přiměřeně a efektivně. Členské státy musí mít účinný kontrolní mechanismus a musí být dostatečně schopny odhalovat podvody. Veškeré peníze vyplacené v důsledku nesrovnalostí je nutno vrátit do rozpočtu EU. George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu a návrhy našich kolegů zcela bez výhrad. Kromě kritiky a nejednoznačnosti v hodnocení Komise podporuji myšlenku zpravodaje, že můžeme činit závěry o stavu ochrany finančních zájmů Unie a výsledcích boje proti podvodům pouze na základě údajů z výroční zprávy Účetního dvora na rok 2009 a zprávy úřadu OLAF. Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie Evropské komisi a členským státům ukládá povinnost chránit finanční zájmy Evropské unie a bojovat proti podvodům v oblastech, ve kterých Evropská unie a členské státy sdílí zodpovědnost. Domnívám se, že zpráva Evropské komise s názvem „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – Výroční zpráva za rok 2009“ obecně neposkytuje údaje o odhadované míře podvodů a nesrovnalostí v jednotlivých členských státech, ale soustředí se spíše na úroveň podávání informací. Její závěry podle mého názoru nelze považovat za empirické důkazy o míře podvodů a nesrovnalostí, protože z ní není možné získat komplexní přehled o aktuální situaci ohledně podvodů a nesrovnalostí v členských státech. Souhlasím tedy se zpravodajem, který se domnívá, že nejvhodnější je založit závěry týkající se stavu ochrany finančních zájmů EU a boje proti podvodům na výroční zprávě Účetního dvora o plnění rozpočtu, která je nejspolehlivějším zdrojem informací, přičemž zprávy Komise a úřadu OLAF slouží především jako zdroj informací o konkrétních případech. Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie Evropské komisi a členským státům ukládá povinnost chránit finanční zájmy Evropské unie a bojovat proti podvodům. Komise by se nadále měla snažit zajistit, aby členské státy dodržovaly své oznamovací povinnosti s cílem poskytovat spolehlivé a porovnatelné údaje o míře nesrovnalostí a podvodů.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Evropským orgánům to umožní přijmout opatření. Bude to však možné jen v případě, že informace budou transparentní. Pokud tomu tak bude, budeme schopni řádně využívat fondy Evropské unie a získáme tak věrohodnost a důvěru evropských občanů. Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně . – (RO) Vzhledem k míře podvodů ve srovnání s počtem nesrovnalostí v sekci vlastních zdrojů v případě členských států Rakousko, Španělsko, Itálie, Rumunsko a Slovensko, kde podvody představují v každém členském státě více než polovinu celkového objemu nesrovnalostí, ani nemluvě o nedostatcích v dohledu vnitrostátních celních orgánů, se domnívám, že je třeba posílit systémy celního dohledu. Evropská komise se zároveň musí zhostit své zodpovědnosti a zajistit, aby členské státy dodržovaly své oznamovací povinnosti s cílem poskytovat spolehlivé a porovnatelné údaje o nesrovnalostech a podvodech. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Podvod je podle zpravodajovy velice výstižné definice „příkladem záměrného provinění a trestným činem“ a nesrovnalosti „představují neschopnost dodržovat pravidla“. To je určující rámec, v němž bychom měli mít nulovou toleranci k podvodům a stanovit si za cíl, jak uvedl zpravodaj s ohledem na zprávu za rok 2008, dosáhnout v Evropské unii nulové míry finančních nesrovnalostí. Jak jsem upozornil v jedné otázce koncem loňského roku po šetření listu Financial Times, existují vážné pochybnosti ohledně cíle a účinnosti Fondu soudržnosti. Tyto pochybnosti nemohou zůstat jednoduše omezeny na noviny. Tato zpráva zároveň také „vyjadřuje politování nad tím, že značná část finančních prostředků EU je i nadále využívána nesprávným způsobem, a vyzývá Komisi, aby učinila vhodné kroky a zajistila rychlé zpětné získání těchto prostředků“. Vzhledem k tomuto špatnému využívání fondů Evropské unie je nezbytná lepší správa a také sledování, jakým způsobem jsou finanční prostředky utráceny. Také je třeba zavést opatření pro účinné postihování členských států, které řádně nevyužívají obdržené finanční prostředky. To je jediný způsob, jak se přiblížit k cíli nulové míry podvodů v Evropské unii. José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Tento návrh usnesení odkazuje na zprávu Komise Parlamentu a Radě o ochraně finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – Výroční zpráva za rok 2009 (KOM(2010)382). Je v souladu s článkem 325 Smlouvy o fungování Evropské unie, který Evropské komisi a všem členským státům ukládá povinnost chránit finanční zájmy Evropské unie, přičemž druhý odstavec vyžaduje, aby Komise předkládala Parlamentu a Radě podrobné výroční zprávy. I přes zlepšení, k nimž v posledních letech došlo, je nezbytné pokračovat v úsilí, aby se zabránilo pokračování jakéhokoli druhu podvodů, a to i když s podvody bojují i orgány členských států. Souhlasím s návrhy zpravodaje, které by měly být doplněny doporučeními navrženými při této rozpravě, zejména pokud jde o potřebu objasnit pojmy „podvod“ a „nesrovnalosti“, protože jde o úmyslné chování poškozující zájmy Evropské unie; také by bylo třeba lepšího systému pro řešení nesrovnalostí. Doufám, že po zařazení návrhů bude zpráva za rok 2010 lepší, než byla zpráva za rok 2009. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva shrnuje výsledky dostupných statistik o nesrovnalostech oznámených členskými státy v různých oblastech, včetně zemědělské politiky, politiky soudržnosti, předvstupních fondů a zpětného získávání částek z tradičních vlastních zdrojů Evropské unie. V uvedených oblastech bylo v různých členských státech v průběhu roku 2009 zjištěno bezpočet nesrovnalostí. Mnoho jich je odhaleno nebo oznámeno opožděně, což ohrožuje ochranu a řádné využívání veřejných financí.

143

144

CS


Podporujeme kritiku a připomínky, které zpravodaj vyjádřil v souvislosti s potřebou zavést účinný systém zpětného získávání částek. Upřímně řečeno, v současnosti je celková míra zpětného navracení částek nízká. Nicméně bychom měli zdůraznit, že boj proti podvodům a korupci by měl probíhat na úrovni co nejblíže té, na níž k tomuto jevu dochází, a to z různých důvodů, obzvláště z důvodů efektivity. Proto je nezbytné posílit boj proti podvodům a korupci v každém členském státě. Společné právní předpisy na úrovni Evropské unie totiž samy o sobě nejsou univerzálním lékem. Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Zpráva o finančních zájmech Evropské unie shrnuje výsledky statistik nesrovnalostí oznámených členskými státy v různých oblastech, včetně zemědělské politiky, politiky soudržnosti, předvstupních fondů a zpětného získávání částek z tradičních vlastních zdrojů Evropské unie. V těchto oblastech bylo v různých členských státech v průběhu roku 2009 zjištěno bezpočet nesrovnalostí. Mnoho jich je odhaleno nebo oznámeno opožděně, což ohrožuje ochranu a řádné využívání peněz daňových poplatníků. Podporujeme kritiku zpravodaje v souvislosti s potřebou zavést účinný systém zpětného získávání částek. V současnosti je celková míra zpětného získávání částek velice vzdálena žádoucí úrovni. Rádi bychom však zdůraznili, že proti korupci a podvodům musí bojovat každý členský stát, což je důležitější než společné právní předpisy pro boj s korupcí a podvody na úrovni EU. V každém případě bychom chtěli varovat před zaměňováním kontroly s nadměrnou byrokracií, která oslabuje práva těch, kteří hledají podporu, zejména malých sociálních organizací a malých a středních podniků. Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Oceňuji práci zpravodaje. Vychází z ní najevo, stejně jako z přehledu úřadu OLAF, že v Evropské unii dochází k podvodům a nesrovnalostem. Práce Komise však není vyčerpávající, protože neuvádí údaje o podvodech v jednotlivých členských státech, jak zpravodaj zdůraznil. Proto tento návrh schvaluji. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně . – Podvody v Evropské unii ohrožují samotnou bezúhonnost systému. Je nezbytné, aby Evropská unie a její členské státy pokračovaly v důležité práci v této oblasti. Tuto zprávu jsem podpořil. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože členské státy musí při svém úsilí v boji proti podvodům jednat v prvé řadě jako ochránci peněz daňových poplatníků. Musíme posílit používanou oznamovací metodiku a schopnost odhalit podvod v členských státech. Zpráva Komise „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – Výroční zpráva za rok 2009“ neposkytuje údaje o odhadované míře nesrovnalostí a podvodů v jednotlivých členských státech, a proto není možné získat přehled o skutečné míře nesrovnalostí a podvodů v členských státech a určit a potrestat členské státy, v nichž je tato míra nejvyšší. Zpráva Komise se podvody nezabývá detailně a o nesrovnalostech pojednává velmi široce. Bohužel je značná část finančních prostředků EU i nadále využívána nesprávným způsobem, takže Komise musí učinit vhodné kroky a zajistit rychlé zpětné získání těchto prostředků. Chyby by neměly být tolerovány a Komise musí ve spolupráci s členskými státy vypracovat v souladu se Smlouvou vhodnou zprávu,

06-04-2011

06-04-2011

CS


aby Parlamentu poskytla důvodné ujištění, že tohoto cíle bylo dosaženo a že boj proti podvodům probíhá řádně. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Tato zpráva shrnuje výsledky statistik nesrovnalostí oznámených členskými státy v oblastech, v nichž členské státy plní rozpočet (zemědělská politika, politika soudržnosti a předvstupní fondy, tj. přibližně 80 % rozpočtu), a pro výběr tradičních vlastních zdrojů EU. Považuji ochranu finančních zájmů Evropské unie a boj proti podvodům za obzvláště významné oblasti, přičemž odpovědnost za ně spadá do pravomocí Evropské unie i členských států. Zpráva uvádí rovněž odhad nesrovnalostí, jež se vyskytly v oblasti výdajů řízených přímo Komisí, a přehled operačních činností Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). David Martin (S&D), písemně . – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která důrazně kritizuje Komisi za to, že poskytuje o podvodech a nesrovnalostech příliš málo informací, což je pokládáno za následek špatného oznamování členskými státy. Například míra podvodů ve Francii a Španělsku je považována za „podezřele nízkou“. Chceme, aby v budoucnosti bylo jednoznačně rozlišováno mezi nesrovnalostmi a podvody, protože podvod je trestným činem, zatímco nesrovnalost je neschopnost dodržovat pravidla. Zpráva rovněž požaduje přehled týkající se odhadované míry nesrovnalostí a podvodů ve všech členských státech, aby jednotlivé země mohly být potrestány. Usnesení uvádí, že značná část finančních prostředků EU je i nadále využívána nesprávným způsobem. Parlament vyzývá Komisi, aby učinila vhodné kroky a zajistila rychlé zpětné získání těchto prostředků, zvláště v Itálii. Zejména v oblasti zemědělství a politiky soudržnosti je míra zpětného získávání dosud nevrácených částek „katastrofální“. Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Sdílím názor zpravodaje, že Komise ve své zprávě týkající se ochrany finančních zájmů EU a boje proti podvodům neposkytla tolik potřebné údaje o byť jen odhadované míře podvodů a nesrovnatelností v jednotlivých členských státech EU, pokud jde o nakládání s finančními prostředky EU. S ohledem na bez přehánění obrovský rozměr korupce v některých členských státech včetně České republiky je to velmi závažný nedostatek. Zabýváme-li se podvody a tzv. nesrovnalostmi na unijní úrovni, je to zpravidla „jen“ určitý segment korupce a podvodů na úrovních jednotlivých členských států obecně, nicméně segment velmi výrazný. Podle mne stojí naléhavě za zvážení, zda stávající úroveň práce Evropského úřadu pro boj proti podvodům je dostatečně efektivní a zda by tato práce neměla doznat strukturálních změn a změn jejích způsobů včetně větší ofenzivnosti. Véronique Mathieu (PPE), písemně . – (FR) „Ochrana finančních zájmů Společenství“ tvoří společně s bojem proti podvodům a nesrovnalostem jeden celek. Důležité je rozlišovat mezi nesrovnalostí jako neschopností dodržovat pravidla a podvodem jako záměrným zaviněním, což je trestný čin. Jinak řečeno, zpráva Komise tyto pojmy zcela nerozlišuje a pojednává o nesrovnalostech velmi široce, aniž by podrobněji zkoumala podvody. Specifikovány jsou tři oblasti, které představují 80 % rozpočtu Evropské unie: zemědělská politika, politika soudržnosti a předvstupní fondy. Provádění těchto politik a uskutečňování výdajů závisí na členských státech, které nesou odpovědnost za vnitrostátní nástroje k boji proti nesrovnalostem a podvodům. Usilování správních orgánů je příliš různorodé a vysoká míra zbývajících nesrovnalostí v některých členských státech je nepřijatelná. Očekává se také zlepšení v postupech zadávání veřejných zakázek, zejména pokud jde o zajištění transparentnosti a boj proti podvodům.

145

146

CS


Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva upozorňuje na množství případů nesrovnalostí a podvodů při utrácení finančních prostředků EU ve všech členských státech. Zvýšení počtu oznámených případů je způsobeno zavedením nové technologie podávání oznámení. Domnívám se, že je třeba učinit vše pro to, aby byly členské státy pohnány k zodpovědnosti za podvody a nesrovnalosti a byly za ně potrestány. Musí být k dispozici potřebné informace o jednotlivých členských státech, aby se zvýšila efektivita kontrol a systémů sledování a abychom získali pravdivý obraz o situaci. Členské státy by měly zavést systém pro řešení nesrovnaností, aby lépe plnily své oznamovací povinnosti vůči evropským orgánům. Zemědělství, politika soudržnosti a předvstupní fondy jsou oblasti, v nichž je míra nesrovnalostí a podvodů obzvláště výrazná. Proto je třeba přijmout opatření ke zlepšení sledování, odhalování a nápravy. Musíme se zabývat vytvořením transparentního a účinného systému pro správu fondů Evropské unie a jejich využívání. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Vím, že výroční zpráva prověřuje, jak dobře Komise a členské státy chrání finanční prostředky Evropské unie před podvody v souladu s požadavkem článku 325 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jde o oblasti, v nichž členské státy plní rozpočet (zemědělská politika, politika soudržnosti a předvstupní fondy), a o výběr tradičních vlastních zdrojů EU. Důležité je, aby Evropská unie uzavřela s výrobci tabáku dohodu o boji proti pašování tabáku. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Každý, kdo něco ukradne v obchodě, je chycen a potrestán. Oproti tomu je možné zneužívat miliony eur z fondů Evropské unie a nepodstupovat při tom téměř vůbec žádné riziko. Nejen že je malá pravděpodobnost odhalení, ale i když je nakonec možné prokázat, že došlo k podvodu, členské státy nemají zájem na zahájení soudního řízení a zpětném získání peněz. Štědrý systém dotací je nadále otevřen podvodům i nesrovnalostem. K mnoha případům podvodů dochází zvláště ve východních a jižních členských státech. Financování předvstupní pomoci se ukázalo jako zvláště náchylné k nesrovnalostem a podvodům. V případě Turecka nejen že těží z předvstupní pomoci neevropská země, ale zčásti také tato pomoc mizí v kapsách zkorumpovaných úředníků. Abychom zabránili tomu, že daňoví poplatníci utrpí další škody, musíme se připravit k boji. Tato zpráva je jen jedním krokem tímto směrem. Konec konců není pravděpodobné, že bude s to zaručit, aby peníze evropských daňových poplatníků nebyly odčerpány do jiného státu Evropské unie nebo dokonce do regionů mimo EU. Podle toho jsem také hlasoval. Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Tato zpráva o boji proti podvodům ve Společenství míří správným směrem – soustředí se na to, že je třeba vyžadovat větší jasnost, a opakuje, že je absolutně nutné, abychom nikdy nepolevili ve své bdělosti. Itálie bohužel patří mezi nejvíce postižené země. Převážná většina případů podvodů se odehrává v jižní Itálii, přičemž jde o krádeže či zneužívání finančních prostředků určených na rozvoj v těchto oblastech. Účelem těchto fondů je povzbuzovat růst a rozvoj chudých regionů. Ovšem jestliže se tyto případy podvodů vyskytují právě tam, kde je větší potřeba investic, pak si lze snadno představit, že se výsledná škoda zdvojnásobuje. Proto je v této oblasti zapotřebí mnohem více pozornosti v podobě průběžného sledování a včasného oznamování, které by nás okamžitě upozornilo na případné zneužití. Zpráva na tyto záležitosti upozorňuje, a proto jsem se rozhodl pro ni hlasovat.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Wojciech Michał Olejniczak (S&D) , písemně. – (PL) Evropský parlament přijal dne 5. dubna usnesení o ochraně finančních zájmů Společenství a boji proti podvodům. Povinností Evropské komise a členských států je chránit finanční zájmy EU bojem proti podvodům a korupci. Přijatý dokument obsahuje statistiky ohledně tohoto problému, z nichž mnohé jsou alarmující. Chybí příslušné údaje, systémy dohledu nefungují vždy řádně a zdá se, že mnoho vlád nemá vůli ke spolupráci. Podvody a korupce působí v prvé řadě proti zájmům daňového poplatníka a domnívám se, že by se mělo vynaložit veškeré úsilí, aby byly zcela odstraněny. Podporuji stanoviska Evropského parlamentu a jeho požadavek, aby členské státy skutečně kontrolovaly využívání prostředků z rozpočtu Evropské unie a aby také poskytovaly úplné a spolehlivé informace v této oblasti. Důležité je rovněž zavedení otevřených a transparentních systémů zadávání veřejných zakázek a lepší dohled nad zjednodušenými celními postupy v celé Unii. Tato opatření napomohou nejen při současném odhalování případů korupce a v boji proti nim, ale také podstatně omezí jejich výskyt v budoucnosti. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu o ochraně finančních zájmů Evropské unie a boji proti podvodům, protože to je téma týkající se všech členských států. Musíme se k němu všichni postavit čelem, abychom lépe koordinovali své úsilí v boji proti spekulacím či nevhodné správě vnitrostátních zdrojů nebo zdrojů EU. Text vyjmenovává řadu statistik o podvodech, nesrovnalostech a rozporech zjištěných v různých členských státech i v samotných orgánech Evropské unie. Tyto údaje jsou varováním pro ty, kdo chrání finanční zájmy Unie a snaží se poskytovat podrobné a spolehlivé informace, aby vznikl vyčerpávající obraz mezinárodní situace ohledně nesrovnalostí a podvodů s ohledem na ochranu veřejných zájmů. Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva Komise o ochraně finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – Výroční zpráva za rok 2009, předložená v souladu s čl. 325 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, obecně neposkytuje údaje o odhadované míře nesrovnalostí a podvodů v jednotlivých členských státech, ale zaměřuje se na úroveň podávání informací. Není tedy možné získat jasnou představu o skutečné míře nesrovnalostí a podvodů v členských státech ani určit a potrestat členské státy, v nichž je tato míra nejvyšší. Souhlasím se zpravodajem, že nejvhodnější je založit závěry týkající se stavu ochrany finančních zájmů EU a boje proti podvodům na výroční zprávě Účetního dvora za rok 2009, kterou zpravodaj považuje za nejspolehlivější zdroj informací, přičemž zprávy Komise a úřadu OLAF slouží především jako doplňkový zdroj informací o tendencích v oblasti předkládání zpráv a jako případová studie. Z těchto důvodů jsem pro zprávu hlasovala. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně . – Pro. Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie Evropské komisi a členským státům ukládá povinnost chránit finanční zájmy Evropské unie a bojovat proti podvodům v oblastech, ve kterých Evropská unie a členské státy sdílí zodpovědnost. Podle čl. 325 odst. 5 Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně předkládá Radě a Evropskému parlamentu zprávu o opatřeních, která byla přijata k provedení tohoto článku. Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o ochraně finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – Výroční zpráva za rok 2 0 0 9 (http://ec.europa.eu/prelex/liste_resultats.cfm?CL=cs&ReqId=0&DocType=COM&DocYear=2010&DocNum=0382" ) shrnuje výsledky statistik nesrovnalostí oznámených členskými státy v oblastech, v nichž členské státy plní rozpočet (zemědělská politika, politika soudržnosti a předvstupní fondy, tj. přibližně 80 % rozpočtu), a pro výběr tradičních vlastních zdrojů EU. Uvádí rovněž

147

148

CS


odhad nesrovnalostí v oblasti výdajů řízených přímo Komisí a přehled operačních činností Evropského úřadu pro boj proti podvodům Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože příliš často postrádáme spolehlivé informace o nesrovnalostech a podvodech v souvislosti s používáním fondů EU v členských státech. Příliš často neprobíhá skutečná kontrola výběru cel a zpětného získávání neoprávněně vyplacených peněz. Nyní je důležité učinit konkrétní kroky, aby se jednoznačně rozlišovalo mezi nesrovnalostmi a podvody, protože podvod je trestný čin, zatímco nesrovnalosti jsou neschopností dodržovat pravidla a snadno k nim může dojít neúmyslně. Potřebujeme přehled podvodů a nesrovnalostí pro všechny členské státy, aby jednotlivé země mohly být potrestány. Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně . – (PL) Evropský úřad pro boj proti podvodům provádí každoročně několik set šetření záležitostí týkajících se vyhýbání se platbám do rozpočtu EU a zneužívání finančních prostředků EU. Zastírání rozsahu podvodů nepřinese nic dobrého. Právě naopak, když se tak děje, neuvědomujeme si nebezpečí, a tudíž se před ním nechráníme. Znepokojuje mě stávající situace, pokud jde o nízkou míru zpětného získávání neoprávněně vyplacených peněz. Částky zpětně získané od příjemců v letech 2007–2009 činí pouze 10 % celkové sumy zpětně získaných financí. To je nepřijatelné. Musíme zavést účinný systém zpětného získávání částek a bedlivě sledovat pokrok v této oblasti. Kontrola podvodů se nesmí omezovat jenom na evropské orgány, ale měla by být zajištěna i v jednotlivých členských státech. Právě ony by měly navrhnout a pravidelně hodnotit systémy zadávání veřejných zakázek, které umožní předcházet korupci. Členské státy by dále měly dodržovat v oblasti zadávání veřejných zakázek transparentnost a být zodpovědné. Také by se mělo v Unii i členských státech usilovat o to, aby postupy byly jednoduché a aby byla omezena nadměrná byrokracie. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože boj proti podvodům není jenom ve finančním zájmu Evropské unie, ale je také zásadní pro ochranu spotřebitelů. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva, kterou schválily všechny evropské politické skupiny, zdůrazňuje odhadovanou míru nesrovnalostí a případů podvodů v souvislosti s využíváním fondů EU v jednotlivých členských státech. Podle Komise je zvýšení počtu oznámených případů způsobeno zavedením nové technologie podávání oznámení. Hlasuji pro tuto zprávu a domnívám se, že Komise by měla učinit více pro to, aby členské státy pohnala k zodpovědnosti za podvody a nesrovnalosti a potrestala je za ně. Musí být k dispozici potřebné informace o jednotlivých členských státech, aby se zvýšila efektivita kontrol a systémů sledování a abychom získali pravdivý obraz situace. Členské státy by zároveň měly zavést systém pro řešení nesrovnaností, aby lépe plnily své oznamovací povinnosti vůči evropským orgánům. Zemědělství, politika soudržnosti a předvstupní fondy jsou oblasti, v nichž je míra nesrovnalostí a podvodů obzvláště výrazná, a proto je nutné přijmout opatření ke zlepšení sledování, odhalování a nápravy. Je nezbytné, aby všechny evropské subjekty, ale zejména subjekty členských států, spolupracovaly na vytvoření ovzduší transparentnosti a přísnosti, pokud jde o používání evropských finančních prostředků. Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o podvodech souvisejících s evropskými výdaji v členských státech. Zpráva kritizuje nárůst

06-04-2011

06-04-2011

CS


případů, kdy existuje podezření z podvodů, a to co do počtu případů i výše částek v porovnání s celkovým počtem případů nesrovnalostí zjištěných v některých členských státech (Polsko, Rumunsko a Bulharsko). Vyzývá Komisi, příslušné orgány Unie a členské státy, aby přijaly opatření a zajistily, že evropské fondy nebudou vystaveny korupci, a aby přijaly odrazující sankce v případech odhalení korupce a podvodu. Zdá se, že to je minimální požadavek. Parlament prostřednictvím této zprávy rovněž upozorňuje na Francii a Španělsko a „vyjadřuje obavy“ ohledně znepokojivě nízké míry případů, kdy existuje podezření z podvodů v těchto zemích. Vyzývá Komisi, aby poskytla informace ohledně schopnosti odhalovat podvody v těchto zemích. Boj proti korupci je zásadní. Nicméně nelze zastírat, že postupy jsou složité. Skutečné zjednodušení by mělo umožnit větší přístup k finančním prostředkům pro místní společenství a malé organizace, jež je potřebují. Bezpochyby by to usnadnilo správu fondů a zajistilo lepší parlamentní kontrolu. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Co nejrychleji musí být nalezeno účinné řešení problému vysoké míry chyb v přidělování finančních prostředků Evropské unie. Musíme okamžitě zavést přísná opatření, která by zabránila podvodnému získávání veřejných financí. Evropská unie a členské státy musí spolupracovat a zajistit, že finanční prostředky EU přinesou evropským občanům maximální prospěch, protože konec konců je to v zájmu obou stran. Zpráva uvádí, že účinnost integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) je nepříznivě ovlivněna nepřesnými údaji, neúplnými křížovými kontrolami a nedostatečnými kontrolami anomálií. Tyto problémy je nutno řešit. Nejlepším způsobem, jak zastavit podvodné praktiky ještě dříve, než vůbec začnou, je zavést jednoznačná ustanovení a úplnou transparentnost, pokud jde o účast na financování a přidělování prostředků, ve spojení s přísnými pravidly pro provádění kontrol. Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro text předložený panem Ivanem o ochraně finančních zájmů Evropské unie a boji proti podvodům v oblastech, ve kterých Evropská unie a členské státy sdílí zodpovědnost. Zvláště ve světle posledních událostí se domnívám, že je důležité věnovat tomuto problému pozornost a i nadále projevovat odhodlání, aby bylo v celé Evropské unii možné stejnorodě a jednotně bojovat proti podvodům. Zpráva: Marietta Giannakou (A7-0062/2011) William (The Earl of) Dartmouth (EFD), písemně . – My ve straně UKIP jsme v zásadě proti evropským politickým stranám. Jediným autentickým způsobem zastupování názorů a postojů voličů členských států je vnitrostátní politická strana. Nicméně by bylo špatné, kdyby měly být způsobilé těžit z peněz daňových poplatníků jenom strany evropského superstátu, pokud se to nabízí. Proto si strana UKIP vyhrazuje právo se zapojit do evropské politické strany. Bylo by naprosto špatné, kdyby měl být hlas mnoha milionů Britů a jiných občanů kontinentálních národních států, kteří jsou proti evropskému projektu, udušen politickým establishmentem. Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože je velkým krokem směrem k vytvoření společného právního základu pro regulaci financování politických stran. Tato zpráva je krokem správným směrem, protože neuznává evropský statut pro lidské zdroje stran a rozlišuje mezi podmínkami založení strany a jejího financování. Zařazení odkazů na politické nadace je rovněž pozitivní.

149

150

CS


Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o uplatňování nařízení, které upravuje politické strany na evropské úrovni a obsahuje pravidla jejich financování. Je to důležitý dokument, který přispívá k rozvoji evropské politické strany, což by mělo oživit zájem veřejnosti o záležitosti Evropské unie. Aby občané EU politické strany na evropské úrovni podporovali a důvěřovali jim, je nutné posílit jednotný a transparentní rámec pro jejich financování. Evropský parlament přijetím tohoto usnesení otevřeně podporuje transparentní financování, jež je zásadním prvkem demokratických hodnot a řádné správy. Je velice důležité, aby byl evropským politickým stranám, které podporují demokracii v Unii, udělen společný a jednotný právní status. Přijetí evropského statutu založeného na právu EU, který by přispěl k harmonizaci politických stran EU z hlediska daňových postupů, je k tomu, aby strany mohly dosahovat svých příslušných cílů, nyní zjevně důležitější než kdy dříve. Souhlasím s názorem zpravodajky, že tento dokument napomůže k tomu, aby systém politických stran na úrovni Evropské unie fungoval efektivněji. Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie sestává z palety různých národů, kultur, názorů a vyznání, které musí být v nynějším sociálním a politickém klimatu jednotně zastoupeny a rovnocenně podporovány v legislativních fórech, ať již vnitrostátních či evropských. Koncepce zastoupení je základem, na němž je vybudována Evropa, a bude třeba ji zachovat a podporovat, protože jedině tak může mít projekt jednotné Evropy nějaký smysl. Domnívám se, že uvolnění režimu financování politických stran na evropské úrovni může v budoucnosti přispět k posílení a propagaci zásady zastupitelské demokracie a následně i zájmů všech evropských občanů, kteří přispívají do rozpočtu Unie. V průběhu posunu od koncepce evropského státu k vědomí evropské politické identity se musíme snažit o zjednodušení přímého kontaktu mezi evropskými občany a politickými stranami. Paní Giannakouová ve své zprávě zdůrazňuje, že toho nelze dosáhnout, pokud nebude revidován status a financování evropských stran. Dále je ve zprávě správně vedeno, že je třeba se soustředit na omezení byrokracie související s postupy přidělování finančních prostředků, ovšem ve spojení se zavedením tvrdých sankcí v případě nesrovnalostí či nedodržování stávajících předpisů. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem zprávu paní Giannakouové, která navrhuje zejména to, aby politické strany a evropské nadace měly vlastní právní subjektivitu a aby byl stanoven jednotný právní a fiskální status vycházející z práva Evropské unie. Vyzývá Evropskou komisi, aby v tomto ohledu předložila konkrétní návrhy. Kromě toho potvrzuje, že politická strana na úrovni EU může obdržet finanční prostředky, pouze pokud je zastoupena v Evropském parlamentu alespoň jedním svým členem. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně . – (LT) Hlasoval jsem pro tuto důležitou zprávu. Lisabonská smlouva předpokládá významnou úlohu politických stran při vytváření společného evropského občanského prostoru, a proto je velice důležité, aby měly tyto strany jednotný právní status a aby bylo zajištěno co nejtransparentnější financování, které lze veřejnosti vysvětlit. V současnosti je mnoho politických stran působících v Evropě poměrně uzavřených a v jejich vedení dochází k málo změnám, což následně oslabuje úlohu těchto politických organizací při zajišťování zapojení občanů do přijímání politických rozhodnutí. Evropská unie by mohla reformu nařízení o působení stran využít jako příležitost k propagaci znovuoživení evropských politických stran. Domnívám se, že až budeme zavádět jednotná pravidla pro činnost stran a jejich financování, měli bychom do nich zahrnout demokratická kritéria týkající se zakládání vnitřních stranických struktur

06-04-2011

06-04-2011

CS


a konkrétních demokratických záruk. Kdyby se politickým organizacím nepodařilo je splnit, přišly by o některé příležitosti, například o přidělení veřejného financování. George Becali (NI), písemně. – (RO) Souhlasím se zpravodajkou, že evropské politické strany jsou základním nástrojem parlamentní demokracie, i když jsou to v této fázi jenom zastřešující organizace pro přidružené vnitrostátní strany. Podporuji rovněž myšlenku, že způsobilé pro financování jsou pouze strany zastoupené v Evropském parlamentu alespoň jedním poslancem. Domnívám se, že myšlenka požádat Komisi, aby v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie připravila návrh statutu evropských politických stran, je správná. Společně se zpravodajkou se zasazuji za to, že musíme změnit finanční nařízení upravující financování evropských stran a politických nadací a že finanční prostředky musí být v plné výši přiděleny na začátku roku. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Jde o mínění všech evropských občanů a na této úrovni nezáleží na tom, zda jste proevropští nebo proti integraci Evropy. Je naléhavě zapotřebí znovu definovat evropské záležitosti. Politické strany na evropské úrovni mají značné pole působnosti. Musí vytvářet nové perspektivy a poskytovat svěží podněty nástrojům demokratické Evropy. Musíme proto uvolnit podmínky, za nichž politické strany na evropské úrovni existují, abychom probudili jejich činorodost. Musíme poskytnout těmto novým prostorům pro diskusi jednoznačný status a nakonec také vytvořit opravdovou perspektivu aktivity politických stran na evropské úrovni při nadcházejících volbách. Slavi Binev (NI), písemně . – (BG) Tuto zprávu jsem odmítl z mnoha důvodů. Řada návrhů na přímé financování a status evropských politických stran je v rozporu s koncepcí vnitrostátních stran. Poslanci Evropského parlamentu jsou různými státy voleni prostřednictvím vnitrostátních stran. Po zvolení mohou díky svým vnitrostátním stranám vytvořit evropské skupiny, nicméně sledují při tom domácí zájmy své strany. Zpráva tuto myšlenku nepodporuje. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně . – (RO) Rozvoj evropských politických stran je nezbytný pro vytváření zájmu veřejnosti o záležitosti Evropské unie. V pozadí otázky úpravy evropských stran je hlubší zájem, jak vytvořit nadnárodní občanský prostor, který sestává ze svobodných a rovnoprávných občanů, a jakým způsobem by takový „kolektivní podnik“, ve formě „společenské smlouvy“ mezi různými lidmi, mohl ovlivnit budoucí integraci. Navržení reformního balíčku pro evropské politické strany, díky nimž bude možné podnítit demokratickou aktivitu jednotlivých a organizovaných občanů, není snadný úkol – a to v neposlední řadě z důvodu systémové složitosti EU. Posilování evropských politických stran je nástrojem k povzbuzení participativní správy v EU a v důsledku má dopad na posílení demokracie. Budoucnost Evropské unie spočívá v evropských politických stranách, jakkoli složitě to zní. Prvním krokem je vytvoření bezpečného a transparentního prostředí pro fungování a financování evropských politických stran. V době, kdy jsou evropští občané od Unie znatelně izolováni, potřebujeme vytvořit evropský prostor, v němž politické strany aktivně přivedou občany do středu záležitostí EU a budou jim pomáhat v každodenním životě. Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Evropským politickým stranám, které hrají důležitou roli při formování demokracie v EU, by měl být udělen společný a jednotný právní statut. Evropské politické strany by měly být orgány s právní subjektivitou, aby byly schopny překonat rozdíl mezi evropskými politickými stranami a evropskými orgány z hlediska daňového postupu. Pokud jde o zakládání evropských stran, je správné, že statut evropských

151

152

CS


stran považuje evropské, vnitrostátní a regionální volené zástupce za rovnocenné, pokud regionální zástupci sestávají z poslanců zvolených do regionálních parlamentů. Kromě toho by každá evropská politická strana měla mít alespoň jednoho zástupce mezi poslanci Evropského parlamentu. Koneckonců je to i podmínka pro to, aby evropská politická strana mohla být financována Evropským parlamentem. John Bufton, David Campbell Bannerman, Derek Roland Clark a Nigel Farage (EFD), písemně . – Strana UKIP je v zásadě proti evropským politickým stranám, které plýtvají penězi daňových poplatníků v nesnázích. Tyto strany nejsou potřebné, autentickým způsobem zastupování názorů občanů členských států je i nadále vnitrostátní politická strana. Nicméně musí být jednoznačně chápáno, že si strana UKIP vyhrazuje právo zapojit se do evropské politické strany, aby i ona mohla mít prospěch z těchto peněz daňových poplatníků a lépe zastupovat mnoho milionů Britů a dalších občanů na celém kontinentu, kteří jsou proti Evropské unii a veškerému jejímu konání a jejichž hlas vládnoucí politická třída umlčuje. Nessa Childers (S&D), písemně . – Důrazně podporuji tuto zprávu jakožto další krok v rámci vytváření skutečných evropských politických stran, které mohou jednat na celoevropském základě. Jediným způsobem, jak překonat demokratický deficit, kvůli kterému se občané Evropy necítí být součástí evropského projektu, je vytvořit skutečnou evropskou politiku. Nezbytné jsou k tomu celoevropské politické strany. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zdržel jsem se hlasování, přestože zpráva navrhuje řešení problému způsobeného skutečností, že evropské politické strany působí jako nevládní organizace se sídlem v Belgii. Evropské strany se svými vlastními ideologickými a politickými vlastnostmi musí získat jednoznačnou právní subjektivitu. Za určitých podmínek mohou napomoci povzbudit občany, aby začali jednat a usilovat o rozhodnutí, jež budou ve prospěch občanů, nikoli finanční síly. Mám však výhrady k některým bodům zprávy, kterých by mohlo být využito jako omezení svobodné a nezávislé organizace a činnosti evropských stran. Jejich vnitřní chod a organizace a jejich politická činnost musí vycházet z jejich vlastních politických rozhodnutí a nesmí být omezeny zvenčí. Pravidla upravující politické a právní uznání stran a jejich nezbytné financování musí usnadnit jejich fungování tak, aby mohly svobodně vytvářet alternativní politiky, což je samotnou podstatou demokracie. Rovněž musí zajistit, aby strany mohly jednat jako mluvčí evropských občanů, aniž by je jakkoli ovlivňovaly restriktivní politické rámce a silné hospodářské zájmy. Carlos Coelho (PPE), písemně . – (PT) Evropská unie funguje v souladu s Lisabonskou smlouvou jako zastupitelská demokracie. Politické strany na evropské úrovni mají zásadní úlohu při vytváření evropského politického povědomí a vyjadřování vůle veřejnosti EU. Evropské politické strany však jsou pouhé zastřešující organizace pro vnitrostátní strany a v podstatě nejsou v přímém kontaktu s voliči v členských státech. Posílení evropských politických stran znamená také přijetí jejich politického, právního a fiskálního statutu, včetně neodvozené právní subjektivity vycházející přímo z práva Evropské unie. Lepší úprava evropských politických stran a jejich přidružených politických nadací přinese prospěch i s ohledem na transparentnost. Průhledné financování je klíčovým prvkem podpory demokratických hodnot a prosazování řádné správy, přičemž se očekává, že také napomůže posílit důvěru veřejnosti v politické strany. Philippe de Villiers (EFD), písemně. – (FR) Politické strany na evropské úrovni jsou nesmysl. „Politický prostor na úrovni EU“, který mnozí hájí, neexistuje. Myšlenky je možné

06-04-2011

06-04-2011

CS


vyjadřovat a skutečné a politické diskuse je možné vést jedině v rámci celku, v němž občané sdílejí stejné hodnoty, stejný jazyk a stejnou kulturu, totiž v rámci národa. Tato zpráva tvrdí, že politické strany na evropské úrovni musí být prostorem pro „vyjádření vůle občanů Unie“. To je nereálný cíl. Míra neúčasti občanů při každých evropských volbách by nám měla připomínat, že nadnárodní úroveň není úroveň spravedlivé a účinné demokracie. Obrovské evropské dotace přidělené těmto stranám jsou skandální. Vzrůstající pocit odcizení a nedostatek zájmu občanů jsou hmatatelné, ale Evropský parlament a evropské orgány obecněji jsou odhodlány vytvářet z ničeho evropský politický prostor. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se zasazuje za bezpečné a transparentní normy pro fungování a financování evropských politických stran v rámci Evropské unie. Budoucí evropský statut pro politické strany bude důležitým krokem směrem k větší účasti veřejnosti, k větší míře zastupitelské demokracie a k Evropě bližší občanům. Göran Färm, Anna Hedh a Marita Ulvskog (S&D), písemně. – (SV) Pokud jde o zprávu o nařízení upravujícím politické strany na evropské úrovni a pravidla pro jejich financování, rozhodli jsme se hlasovat proti odstavci, jenž navrhuje, že by měly mít evropské politické strany možnost účastnit se kampaní k referendům v členských státech v případě, kdy tato referenda souvisí s otázkami týkajícími se Evropské unie. Evropským politickým stranám, které jsou do značné míry financovány z prostředků Evropské unie, je v současnosti povoleno účastnit se pouze kampaní prováděných v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu. Domníváme se, že stávající pravidla jsou oprávněná. Vnitrostátní volby či referenda by měly být rozhodovány bez účasti stran, které jsou financovány z rozpočtu Evropské unie či prostřednictvím jiného financování zvnějšku. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Naše demokracie je založena na principu zastoupení, který je uváděn do praxe prostřednictvím politických stran. Právě proto jsou to demokratické nástroje zastupující legitimní zájmy veřejnosti, jak na úrovni jim blízké, například prostřednictvím místní správy, tak na úrovni vzdálenější prostřednictvím evropských orgánů. Není náhodou, že poslanci Evropského parlamentu se organizují do politických stran a tak se pokoušejí zastupovat zájmy veřejnosti v souladu s programem priorit, který je určen jejich politickou orientací. Jak uvádí zpravodajka, „vytvoření bezpečného a průhledného prostředí pro fungování a financování evropských politických stran je hluboce demokratickým aktem“. Domnívám se, že iniciativa k vytvoření jasného regulačního rámce pro jejich uznání a financování je pozitivním krokem. José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Politické strany a jejich přidružené politické nadace jsou v parlamentní demokracii nezbytným nástrojem. Přispívají k utváření politické vůle občanů. Rovněž jsou nezbytné při přípravě a výběru jejich kandidátů. Lisabonská smlouva takovou úlohu politických stran a jejich nadací zakotvuje s cílem vytvořit evropský stát, politický prostor na úrovni EU a evropskou demokracii, jejímž základním stavebním prvkem je evropská občanská iniciativa. Evropské politické strany a politické nadace se staly nepostradatelnými aktéry politického života Evropské unie, zejména protože vytvářejí stanoviska různých „politických rodin“ a uvádějí je ve známost. Souhlasím s kritérii pro přístup k financování, zvláště s podílem příjmů a zastoupením příslušné politické strany. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Ve zprávě je nastíněna řada úvah, kvůli kterým jsme s ní nakonec nesouhlasili. Jednou takovou myšlenkou je účast politických stran na evropské úrovni na kampaních k referendům v členských státech v případě, kdy tato referenda přímo souvisí s otázkami týkajícími se Evropské unie.

153

154

CS


Rovněž nesouhlasíme s návrhem, že by měly evropské politické strany zahájit proces posouzení podmínek přímého členství jednotlivců. Všechny tyto úvahy přispívají k zásadnímu nepříznivému postoji vůči vytváření politických stran s evropskou působností. Tento proces nelze oddělit od neoliberální, federalistické a militaristické povahy a cílů současného procesu integrace, jemuž navíc napomáhá. Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Hlasovali jsme proti této zprávě, protože jsme proti vytváření celoevropských politických stran, a vzhledem k našemu názoru na kapitalistickou integraci Evropské unie. Totéž platí pro návrhy týkající se příslušných politických nadací. Nicméně pokud jde konkrétně o tuto zprávu, máme i jiné důvody, proč jsme hlasovali proti ní. Domníváme se například, že není správné, aby se politické strany na evropské úrovni účastnily kampaní k referendům v členských státech, a to i v případě, kdy tato referenda přímo souvisí s otázkami týkajícími se Evropské unie. Rovněž nesouhlasíme s návrhem, že by měly evropské politické strany zahájit proces posouzení podmínek přímého individuálního členství. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Udělit politickým stranám na evropské úrovni právní status a právní subjektivitu, jež budou vycházet výhradně z práva Evropské unie, znamená přeměnit je v nadnárodní subjekty. Kromě toho budou existovat vnitrostátní zákony upravující politické strany, z nichž jsou tyto subjekty složeny. Znamená to uměle a dogmaticky vytvořit dvacátý osmý politický prostor, který je čistě virtuální. Rovněž jsem proti zpřísnění pravidel pro vytváření těchto stran, společně s odpovídajícím ulehčením finančních podmínek, které se na ně vztahují. Také jsem proti spojování uznání „evropského“ statusu strany a jejího přístupu k veřejným financím. Je to pokus všemi možnými prostředky zmenšit klub, aby mohlo několik privilegovaných členů snadněji těžit ze svých finančních a politických výhod. A konečně je podle mého názoru pochybné, že by měly politické strany na evropské úrovni mít právo podílet se na kampaních k referendům o evropských záležitostech. Někteří moji kolegové s tím souhlasili s myšlenkou na případná referenda o vstupu Turecka do Evropské unie, k čemuž v žádném případě nedojde. Já osobně jsem si představil nepřijatelné zasahování do referend o přistoupení nebo o přijetí eura v některém státě, do referend souvisejících s právem každého národa, každého jednotlivého národa, na sebeurčení. Hlasoval jsem proti této zprávě. Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Tuto zprávu jsem plně podpořila, protože povzbuzuje vznik evropské demokracie opírající se o strany s řádně vyjasněným právním statusem a s právní subjektivitou. Má to nespornou výhodu v posílení jejich legitimity v očích občanů, kteří mají dosud pocit, že je Evropská unie příliš vzdálená. Jde také o podporu transparentnosti činnosti těchto stran, což považuji za nezbytné pro předpokládanou demokracii. A konečně bude průhlednější financování, což může jejich legitimitu jedině zvýšit, a já to vítám. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasil jsem s touto zprávou, protože vytvoření bezpečného a průhledného prostředí pro fungování a financování evropských politických stran je hluboce demokratickým aktem. Potřebujeme prostor, evropský prostor, v němž by politické strany občany EU sjednotily a pomáhaly jim v každodenním životě. Přijetí zvláštních pravidel, která umožní tohoto cíle dosáhnout, má dva důsledky. Na jedné straně budou rychle poskytovány aktuální a veřejné informace o zakládání evropských politických

06-04-2011

06-04-2011

CS


stran a jejich situaci v Evropě. Občané budou vědět, že když se podílejí na práci evropské politické strany, musí dodržovat právo Evropské unie, a že politické strany mají práva a povinnosti. Na druhé straně evropský statut evropských politických stran vytváří podmínky pro vznik systému nadnárodních stran. Jedná se o první a nepostradatelný krok na cestě, jejímž cílem je větší zapojení občanů, větší míra demokracie a nakonec i více Evropy. Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně . – (FI) Rozvoj evropských politických stran je důležitý. Prastará obava Evropského parlamentu spočívá ve skutečnosti, že veřejnost projevuje málo zájmu o záležitosti Evropské unie. Bylo to zjevné ze slabé účasti ve volbách do Parlamentu. V posledních evropských volbách šlo skutečně k volbám a volilo pouhých 40,3 % Finů, kteří mají volební právo. V posledních letech bylo značně navýšeno financování evropských politických stran a nadací. Letos dostanou strany finanční podporu v hodnotě celkem 17,4 milionů EUR a nadace 11,4 milionů EUR. Nyní musíme věnovat zvláštní pozornost tomu, aby byly tyto peníze pocházející od evropských daňových poplatníků vynakládány otevřeně a co nejrozumněji. V budoucnosti by také již neměla být finanční podpora dále zvyšována. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) „Politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie.“ Těmito slovy čl. 10 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii stanoví úlohu, kterou evropské politické strany musí hrát. I když jim tuto roli přiděluje Lisabonská smlouva, nemohou ji vždy plnit optimálně. Domnívám se, že evropské politické strany mohou a měly by přispívat k politickému a sociálnímu životu v Evropě účinněji, aby se zvýšil zájem veřejnosti o vnitřní záležitosti Unie. S ohledem na to je nezbytné, aby byl evropským politickým stranám přiznán právní status, a aby byla prováděna jediná, jednotná daňová politika, jež by umožnila skutečnou organizační soudržnost. Opravdu se domnívám, že statut politických stran na evropské úrovni by mohl vytvořit podmínky nejen pro zapojení občanů, ale i pro vznik skutečného systému nadnárodních stran, který je nezbytnou zárukou větší míry demokracie v Evropě. Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) Je tomu již sedm let, co se zavedla velká evropská politická uskupení jako evropské strany sloučené v rámci skupin zastoupených v této sněmovně. Viditelnost a aktivita těchto celoevropských stran je však vážně omezována všudypřítomností národní loajality. Aniž bychom ji chtěli zpochybnit, neboť je pro demokratické cíle Unie nezbytná, musíme se snažit podporovat vznik evropské nadnárodní diskuse, což je jediný způsob, který Evropě umožní postupovat kupředu. Konkrétním cílem zprávy paní Giannakouové je prosazovat zakládání politických stran na evropské úrovni, a proto jsem ji podpořila. Vyzývá Komisi, aby zavedla právní předpisy, které vytvoří status takových subjektů, usnadní jejich financování a umožní jim lépe se zapojit do každodenního politického života občanů. Toto nařízení by vytvořilo privilegovaný prostor a zajistilo tak, že celoevropské zájmy spatří světlo světa, a zároveň by poskytlo přísná pravidla pro záruku otevřené a transparentní diskuse. David Martin (S&D), písemně . – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, kterou chápu jako důležitý krok směrem k vytvoření právního statutu pro politické strany na evropské úrovni. Véronique Mathieu (PPE), písemně . – (FR) Protože jsou politické strany zastoupeny na evropské úrovni, orgány očekávají, že budou informovat veřejnost o evropských záležitostech. Hlasovala jsem pro tuto zprávu zavádějící jednotný právní a fiskální status pro evropské politické strany. Umožnila to Lisabonská smlouva, která uděluje Evropské

155

156

CS


unii právní subjektivitu. Tento status je nezbytný pro rozpočtovou a organizační soudržnost politických stran na evropské úrovni a jejich nadací. Nadace přidružené k politickým stranám přispívají k rozpravám o politických záležitostech obecného zájmu. Jsou vyjasněna finanční pravidla, aby byly k dispozici spolehlivé a transparentní informace o jejich financování a fungování. Jedním z důležitých pravidel je podmínka, že financování získá strana zastoupená v Evropském parlamentu alespoň jedním svým členem. Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že je-li možné tvrdit, že v našich zemích nemůže existovat demokracie bez politických stran, mělo by se říci i to, že bez evropských politických stran nebude existovat skutečná evropská demokracie. Protože bych se přimlouvala za to, aby bylo financování vnitrostátních stran podniky a jejich lobby zcela zakázáno a aby jim bylo zaručeno veřejné financování státem, domnívám se také, že evropské strany by měly být financovány z rozpočtu Evropské unie a mělo by jim být znemožněno dostávat „dary“ od právnických osob. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Zasazovat se za bezpečné a transparentní normy pro fungování a financování evropských politických stran v Evropské unii má ten nejvyšší význam. Budoucí evropský statut politických stran bude mít velkou úlohu při uskutečňování této myšlenky, protože více zapojí veřejnost, vytvoří větší míru zastupitelské demokracie a přiblíží Evropu jejím občanům. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Jsem přesvědčen, že vytvoření bezpečného a průhledného prostředí pro fungování a financování evropských politických stran je hluboce demokratickým aktem. Potřebujeme prostor, evropský prostor pro působení politických stran, který přivede občany Unie do jejího středu a pomůže jim v každodenním životě. Přijetí zvláštních pravidel tento cíl umožňuje a má dvojí charakter: na jedné straně poskytuje aktuální, rychlé a veřejné informace o zakládání evropských politických stran a jejich jednotném evropském statusu. Občané jsou si vědomi, že účast v evropské politické straně znamená, že se v tomto subjektu pohybují v oblasti práva Evropské unie a politické strany mají práva a povinnosti. Na druhé straně evropský statut evropských politických stran vytváří podmínky pro vznik systému nadnárodních stran. Hlasoval jsem „pro“. Wojciech Michał Olejniczak (S&D) , písemně. – (PL) Evropský parlament na středečním zasedání přijal zprávu paní Giannakouové o statutu a financování politických stran na evropské úrovni. Rozvoj evropské politické strany je podle mého názoru zásadní nástroj, díky němuž můžeme zvýšit zájem veřejnosti o záležitosti Evropské unie, což vyústí – domnívám se – ve větší účast při volbách do Evropského parlamentu. Politické strany jsou kromě toho platformou pro dialog s občany, který probíhá v podobě četných seminářů a politických diskusí. Maastrichtská smlouva a Niceská smlouva zavedly možnost financování evropských politických stran a umožnily jim tak fungovat nezávisle na parlamentních skupinách. I přes tento nesporný krok směrem ke zlepšení jejich postavení jsou však dosud hlavním zdrojem financování evropských stran členské příspěvky jednotlivců a v malém rozsahu dary. Chtěl bych vyjádřit naději, že tento přijatý dokument podstatně zlepší postavení politických stran na evropské úrovni. Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto důležité usnesení, protože politické strany na evropské úrovni jsou významným činitelem při integraci v rámci Unie, jejímž cílem je vytvořit evropský stát, politický prostor na úrovni EU, evropskou demokracii. Evropské politické strany musí úzce spolupracovat se svými členy ve vnitrostátních a

06-04-2011

06-04-2011

CS


regionálních stranách, a proto by měly mít výhodné podmínky k práci a měly by jim být přiděleny finanční prostředky. Je nezbytné zajistit co největší transparentnost a finanční kontroly evropských politických stran financovaných ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Především je třeba finanční nařízení doplnit ustanoveními týkajícími se výhradně financování evropských stran a nadací. Dále by bylo vhodné učinit jednu výjimku, díky níž by bylo financování stranám dostupné na začátku finančního roku ze 100 %, nikoli z 80 %, a nezávislé zdroje, které strany musí vykázat, by měly být sníženy na 10 %. V zájmu zajištění transparentního využívání přidělených finančních prostředků v souladu s tím, na co jsou určeny, musí nařízení obsahovat postihy za porušení postupů souvisejících s financováním. Vzhledem k tomu, že evropské politické strany hrají politickou úlohu na úrovni Evropské unie, souhlasím s návrhem udělit jim právo účastnit se kampaní k referendům, jež přímo souvisí se záležitostmi EU, a umožnit jim využívat přidělené peníze na financování těchto kampaní. Jedině přesvědčivé a efektivní působení evropských politických stran může přispět k pevnějšímu spojení orgánů Evropské unie s občany, a proto by Komise měla navrhnout statut evropských politických stran co nejrychleji. Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Volby do Evropského parlamentu by měly být demokratičtější. Občané Evropské unie by měli dostat příležitost hlasovat nejen o vnitrostátních, ale i o evropských volebních seznamech. Evropské politické strany a politické nadace nabývají v politickém životě Evropské unie na významu. Nicméně je pro ně dosud složité získat si větší oblibu a podporu, protože jsou to pouhé zastřešující organizace pro vnitrostátní strany a nejsou v přímém kontaktu s voliči v členských státech. Musíme zlepšit podmínky, za kterých evropské politické strany působí, protože to bude znamenat zlepšení zastupitelské správy v EU a posílení demokracie. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že to je důležitý krok – pravděpodobně první – směrem k posílení politických stran na evropské úrovni. Souhlasím se zpravodajkou, že naléhavě potřebujeme zavést právní rámec pro činnost evropských politických stran. Jejich financování musí být transparentní, a proto by mělo být možné jej kontrolovat. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Demokratický systém, na kterém je Evropská unie založena, se soustředí na občany. Jsou referenčním bodem, ke kterému se vztahují veškerá rozhodnutí. Občané jsou zastoupeni politickými stranami, které musí přijmout společná pravidla transparentnosti a jednotnosti, aby mohly při své činnosti ručit za vůli svých voličů. Proto jsem hlasoval pro zavedení nařízení o statutu a financování politických stran na evropské úrovni. Nařízení EU v tomto rozsahu nabízí příležitost získat rozsáhlé informace o evropských politických stranách, poskytuje záruky proti vnitřní korupci a povzbuzuje zájem občanů, protože usnadňuje jejich účast na politice Evropské unie. Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva vychází z předpokladu, že rozvoj evropských politických stran je rozhodující pro oživení zájmu veřejnosti o záležitosti Evropské unie. V pozadí diskuse o statutu evropských stran je hlubší zájem, jak vytvořit nadnárodní občanský prostor, který sestává ze svobodných a rovnoprávných občanů, a jakým způsobem by takový kolektivní podnik, ve formě „společenské smlouvy“ mezi různými lidmi, mohl ovlivnit budoucí integraci. Navržení reformního balíčku pro evropské politické strany, díky nimž bude možné podnítit demokratickou aktivitu jednotlivých a organizovaných občanů, není snadný úkol – a to v neposlední řadě z důvodu systémové složitosti EU. To se však může stát výhodou, dojde-li k jasnému stanovení „základního poslání“ evropských politických stran a bude-li uvedeno, jak může jasný a seriózní dialog o jejich politickém rozvoji přispět k větší míře pluralitní demokracie. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že vytvoření bezpečného a

157

158

CS


transparentního prostředí pro fungování a financování evropských politických stran podpoří kvalitu evropské demokracie. Miguel Portas (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že je-li možné tvrdit, že v našich zemích nemůže existovat demokracie bez politických stran, mělo by se říci i to, že bez evropských politických stran nebude existovat skutečná evropská demokracie. Protože bych se přimlouval se za to, aby bylo financování vnitrostátních stran podniky a jejich lobby zcela zakázáno a aby jim bylo zaručeno veřejné financování státem, domnívám se také, že evropské strany by měly být financovány z rozpočtu Evropské unie a mělo by jim být znemožněno dostávat „dary“ od právnických osob. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Prohlubování zastupitelské demokracie a vytváření politického prostoru na úrovni Evropské unie bezpochyby posiluje úlohu evropských politických stran a jejich nadací. Přijetí společného a jednotného právního statusu pro všechny evropské politické strany a nadace k nim přidružené, který bude vycházet přímo z práva Evropské unie, představuje velmi významný první krok tímto směrem. Vítám tedy přijetí této zprávy, která zdůrazňuje význam evropských politických stran jako nepostradatelných aktérů politického života v Evropské unii a předkládá konkrétní návrhy na vytvoření bezpečného a transparentního regulačního prostředí pro jejich fungování a financování. Robert Rochefort (ALDE) , písemně. – (FR) Evropské politické strany přispívají k vytváření politického povědomí Evropanů a k vyjadřování vůle občanů. V době, kdy se pokoušíme zvýšit účast občanů na aktivitách EU a posílit jejich demokratickou povahu, bychom měli učinit kroky ke zlepšení regulačního prostředí pro evropské politické strany. Podporuji zprávu své kolegyně paní Giannakouové. Evropským politickým stranám musí být povoleno – a dokonce by k tomu měly být povzbuzovány –, aby se účastnily kampaní k evropským referendům. Rovněž považuji za nezbytné, aby nabízely možnost individuální a přímé účasti občanům, kteří to tak chtějí. Dále je nutno upravit finanční pravidla, která se uplatňují na politické strany. Musíme podporovat samofinancování prostřednictvím zvyšování stávajícího limitu pro dary na rok a na osobu. Rovněž musí být uvolněna ostatní pravidla – zvláště mám na mysli povolení převádění finančních prostředků do následujícího finančního roku. Při provádění takových úprav však musíme také zachovat stávající požadavky na transparentnost a zavést sankce, především finanční, které v současnosti ve finančním nařízení chybí. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně . – Jsem pro. Rozvoj evropské politické strany je rozhodující pro oživení zájmu veřejnosti o záležitosti Evropské unie. Překračuje ústřední význam otázek, které jsou často pokládány, typu „kdo a jakým způsobem řídí“ a obrací pozornost k tématu „kdo je řízen“. Základní diskurs na pozadí nařízení o statutu evropské strany je hlubší zájem, jak vytvořit nadnárodní občanský prostor, který sestává ze svobodných a rovnoprávných občanů, a jakým způsobem by takový kolektivní podnik, ve formě „společenské smlouvy“ mezi různými lidmi, mohl ovlivnit budoucí integraci. Navržení reformního balíčku pro evropské politické strany, díky nimž bude možné podnítit demokratickou aktivitu jednotlivých a organizovaných občanů, není snadný úkol – a to v neposlední řadě z důvodu systémové složitosti EU. To se však může stát výhodou, dojde-li k jasnému stanovení „základního poslání“ evropských politických stran a bude-li uvedeno, jak může informovaný a principiální dialog o jejich politickém rozvoji vést ke vzniku pluralitního lidu, jehož členové mohou směřovat své demokratické požadavky ústředním orgánům a jejich prostřednictvím je také tlumočit. Posilování evropských politických stran

06-04-2011

06-04-2011

CS


je nástrojem k povzbuzení participativní správy v EU a v důsledku má dopad na posílení demokracie. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Vypracovat pro celoevropské politické strany soubor reforem, které jim umožní podnítit demokratickou aktivitu jednotlivců a občanských organizací, je nesnadným úkolem. Nicméně vytvoření bezpečného a průhledného prostředí pro fungování a financování evropských politických stran je hluboce demokratickým aktem. Musíme podporovat vytváření evropského prostoru pro působení politických stran, který přivede občany Evropské unie do jejího středu a pomůže jim v každodenním životě. Přijetí zvláštních pravidel tento cíl umožňuje a má dvojí výhodu: na jedné straně poskytuje aktuální, rychlé a veřejné informace při zakládání politických stran na evropské úrovni a jejich jednotný evropský status. Občané si tak jsou vědomi, že účast v evropské politické straně na evropské úrovni znamená, že se pohybují v oblasti práva Evropské unie a politické strany mají nejen práva, ale i povinnosti. Na druhé straně evropský statut evropských politických stran vytváří podmínky pro vznik systému nadnárodních stran. Schválení tohoto usnesení je prvním a nezbytným krokem směrem k většímu zapojení evropských občanů. Bart Staes (Verts/ALE), písemně . – (NL) Samozřejmě sdílím názor, že politické strany a s nimi spjaté politické nadace jsou nezbytnými nástroji parlamentní demokracie. Zajišťují odpovědnost poslanců, pomáhají utvářet politickou vůli občanů, navrhují politické programy, vybírají a školí kandidáty, vedou dialog s občany a umožňují jim vyjadřovat jejich názory. Kromě toho Lisabonská smlouva výslovně stanoví, že tuto úlohu mají hrát politické strany a jejich přidružené nadace. Jsou významnou částí politického prostoru na úrovni Evropské unie a evropské demokracie, jejímž zásadním prvkem je evropská občanská iniciativa. V závěrečném hlasování jsem však hlasoval proti této zprávě, abych projevil svůj naprostý nesouhlas se zamítnutím pozměňovacího návrhu č. 10. Tento pozměňovací návrh v souvislosti se systémem financování a přijímání darů zbavoval právní subjekty a podniky práva poskytnout dary v hodnotě přesahující 25 000 EUR za rok. Skutečnost, že Evropský parlament umožňuje, aby tento nešťastný postup pokračoval, otevírá dveře společnostem a lobbujícím organizacím, které mají na politické strany a evropské nadace silný vliv, protože jim poskytují finanční podporu. Toto si nepřeji, a proto jsem proti tomu svým hlasováním protestoval. Zpráva: Sandra Kalniete (A7-0083/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože podporuje lepší podmínky pro správu jednotného trhu a zapojení partnerů. V samotném centru těchto politik je však důležité vidět občany a v záležitostech souvisejících s jednotným trhem dát Parlamentu větší politický význam. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem zprávu naší kolegyně paní Kalnieteové i dvě zprávy pana Busoie a pana Correiy de Campose. Tyto tři zprávy byly vypracovány poté, co Evropská komise zveřejnila návrh Aktu o jednotném trhu. Cílem Michela Barniera, komisaře pro vnitřní trh, je oživit jednotný trh, ale především jej přiblížit občanům. Tento cíl plně podporuji. Akt o jednotném trhu je nutno považovat za příležitost ukázat občanům, že evropská integrace, a zejména jednotný trh, je uskutečňována v jejich zájmu, a ne proti nim. Zajistit přístup k základním bankovním službám – nebo obecněji

159

160

CS


zabezpečit kvalitu a dostupnost služeb, které naši spoluobčané nutně potřebují –, je krokem v tomto směru. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně . – (LT) Jednou z největších výzev při oživování jednotného trhu je zajištění efektivního politického vedení, odhodlání a koordinace, a tudíž jsou k oživení jednotného trhu zásadní komplexní pokyny na nejvyšší politické úrovni. Evropská komise musí hrát větší úlohu při koordinaci a předseda Komise by měl obdržet mandát ke koordinaci a dohledu při oživování jednotného trhu, který bude naplňovat v těsné spolupráci s předsedou Evropské rady a příslušnými orgány v jednotlivých členských státech. Souhlasil jsem s touto zprávou, protože se domnívám, že je nezbytné zlepšit na všech úrovních politickou koordinaci, aby se řádně prováděly priority jednotného trhu, jejichž cílem je posílení hospodářského růstu, konkurenceschopnosti, sociálně tržního hospodářství a udržitelnosti v Evropské unii. George Becali (NI), písemně. – (RO) Podpořil jsem návrhy zpravodajky, přístup přijatý ve sdělení Komise nazvaném „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“ i myšlenku, že je zapotřebí každoročně pořádat fórum o jednotném trhu. Místní a regionální orgány by se měly do vytváření jednotného trhu více zapojovat. Současný dialog se sociálními partnery a občanskou společností pomůže obnovit důvěru v jednotný trh. Domnívám se také, že využívání nařízení namísto směrnic vytvoří jasnější právní prostředí a sníží náklady na provádění. Rovněž mám za to, že je užitečné posuzovat stav jednotného trhu při každém jarním zasedání Evropské rady. Komise rovněž musí do konce letošního roku předložit legislativní návrh na využívání mechanismu alternativního řešení sporů. Vilija Blinkevičiűtë (S&D), písemně . – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože podle mého názoru je k úspěšnému oživení jednotného trhu EU zvláště důležité navrhnout a strategicky naplánovat nejen konkrétní opatření k dosažení cíle, ale i způsoby, jak je efektivně využívat. Jedním z nejdůležitějších opatření, které opakovaně zdůraznilo množství zástupců občanů a zájmových skupin, i sám profesor Monti, je zajištění politického vedení v tomto projektu, zvláště důležitém pro celou Evropskou unii. Díky tomu bude v celé Evropské unii možné podtrhnout důležitost dokončení vnitřního trhu. Dalším opatřením, které je stejně důležité, je podle mého názoru posílení dialogu se sociálními partnery a občanskou společností. Sociální partneři by měli být vždy aktivně zapojeni do přípravných prací na právních předpisech v oblasti jednotného trhu, které zřejmě budou mít dopad na trh práce. Do procesu vytváření jednotného trhu je také zvláště důležité zapojit místní a regionální orgány a posilovat s nimi partnerství, protože v praxi musí být většina legislativních opatření uplatňována právě na této úrovni. A konečně zcela souhlasím s tím, že pokud chceme Evropu přiblížit jejím občanům, pouhé přijetí opatření nestačí. Je velmi důležité neustále informovat evropské občany o úspěších vnitřního trhu a o výhodách, které přináší, aby věděli, jaká práva a příležitosti jim Evropská unie nabízí a poznali tak jeden z jejích hlavních pilířů – společný vnitřní trh. Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu. Správa a partnerství jsou dvě klíčové záležitosti při oživování jednotného trhu. Lze dále posílit úlohu Parlamentu, zejména při vytváření právních předpisů v oblasti jednotného trhu. V tomto směru byla značným, avšak nikoliv dostatečným přínosem již Lisabonská smlouva. Mám na mysli zvláště témata, k nimž Parlament vyjádřil stanovisko, které je sice rozhodné a jasné, avšak odlišné od stanoviska Rady a vlád členských států. Tak například jde o prastarou problematiku označování původu zboží – nálepku „Made In“. Zvláště se to týká nařízení v textilním odvětví, kterými jsem se osobně zabývala. Přestože má Parlament pravomoc

06-04-2011

06-04-2011

CS


zablokovat přijetí aktu, pokud nesouhlasí s Radou, někdy to nestačí. Je zapotřebí změna smýšlení a postojů všech zúčastněných. José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Posílení evropské správy ekonomických záležitostí, koordinace při uskutečňování strategie Evropa 2020 a opětovné nastartování jednotného trhu jsou klíčem k oživení evropského hospodářství. Jednotný trh by měl být konkurenceschopný, být pozitivním přínosem pro každodenní život pracovníků, studentů, důchodců a vůbec celé veřejnosti, nevyjímaje podniky, zvláště ty malé a střední. Jednou z největších výzev při oživování jednotného trhu je zajištění politického vedení, odhodlání a koordinace. Domnívám se, že správa jednotného trhu může být řádná pouze v případě, že budou k dispozici kvalitní a aktuální informace o jeho fungování. Vyžaduje to využití vhodných nástrojů ke sledování a vyhodnocování politik jednotného trhu, aby bylo možné propojit jednotlivé etapy politického cyklu, od návrhu po provedení. Je rovněž důležité, aby se členské státy aktivně zapojily do hodnocení a sledování pravidel jednotného trhu. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva Komise o Aktu o jednotném trhu navazuje na zprávu pana Montiho nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh“. Takové je její pozadí. Cíle jsou jasné: posílení volné hospodářské soutěže a urychlení procesu liberalizace a privatizace různých oblastí hospodářské činnosti a společenského života. Rétorika této zprávy se pokouší zakrýt její skutečné záměry a tvrzení, že se snaží posílit „vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a vysokému stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí“, je přímo příznačné. Je plná rozporů a demagogie, když mimo jiné zmiňuje, že „společnosti, zvláště malé a střední podniky, a Evropané“ budou „v samotném centru jednotného trhu“. Ovšemže v něm jsou – v centru negativních důsledků, které se tak jasně projevily během posledních desetiletí existence jednotného trhu. Závěry Rady z 25. března a „Pakt euro plus“, který byl tehdy přijat, jsou názornou ukázkou otevřené války vedené proti pracujícím, mladým lidem a důchodcům – a nakonec proti celé veřejnosti. Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Tato zpráva je součástí balíčku souvisejícího se sdělením Komise o Aktu o jednotném trhu, jehož návrh navazuje na zprávu pana Montiho, která nese název „Nová strategie pro jednotný trh“. Má tedy za cíl posílit volnou hospodářskou soutěž a urychlit proces liberalizace a privatizace, ačkoli celý dokument je formulován způsobem pokoušejícím se zakrýt jeho pravé záměry, když například uvádí, že úmyslem je posílit „vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a vysokému stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí“, a dodává, že má tudíž za cíl, aby společnosti, zvláště malé a střední podniky, a Evropané byli v samotném centru jednotného trhu. Ve skutečnosti však postačí, když si přečtete závěry Rady z 25. března, zvláště „Pakt euro plus“, a jasně pak uvidíte, co je záměrem: válka proti světu práce, kolektivnímu vyjednávání, odborům, důchodcům a jejich právu na důchody. Hlavním cílem je urychlit proces soustředění a shromažďování kapitálu ve prospěch monopolistických skupin, skoncovat s jakýmikoli snahami o ochranu malých a středních podniků, pracujících a veřejných služeb. Proto jsme hlasovali proti. Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Zpráva, kterou nám předložil náš kolega ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) (PPE), obsahuje několik závěrů,

161

162

CS


s nimiž naše skupina určitě souhlasí, například to, že je třeba většího zapojení regionů a větší transparentnosti. Avšak nestačí to k získání mého hlasu pro tuto zprávu, protože s většinou bodů, které obsahuje, nesouhlasím. Nesouhlasím například s názorem, že Komise by měla hrát stále důležitější úlohu, ani s nadmíru častými odkazy na řízení pro nesplnění povinnosti, ani s mandátem uděleným předsedovi Komise ke koordinaci při oživování jednotného trhu. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Ze všech zpráv o jednotném trhu, které byly dnes přijaty a proti kterým jsem hlasoval, se poněkud vymyká jedině zpráva paní Kalnieteové. Zaznívá z ní odvaha hovořit o něčem jiném než jen o další integraci a konsolidaci jednotného trhu, která probíhá 25 let, aniž by Evropané zaznamenali nějaké jeho hmatatelné výhody. Hovoří se zde například o naslouchání občanům a navrhuje se, abychom každoročně odhalovali základní příčiny nespokojenosti a frustrace mezi občany a věnovali jim pozornost. To by byla novinka! „Ne liberalizaci veřejných služeb,“ říkali by tito občané, kteří jsou rozhořčeni kvůli zpožděním při doručování poštovních zásilek, stoupajícím cenám energií, zhoršujícím se službám na železnici a tak dále. A zarazilo by se to! Lidé mají po krk nespravedlivé hospodářské soutěže; mají dost těch přemisťování a dovozů, které likvidují naše pracovní místa. Své trhy a průmyslová odvětví ochráníme, pošleme-li Světovou obchodní organizaci k čertu! Zbavme se „Paktu euro plus“, pro nějž mají naše mzdy a kupní síla menší význam než přežití měny, která nám způsobila jen samé potíže! A bude to! Ale uvážíme-li, jak dlouho už demonstranti pochodují venku pod vašimi okny a říkají takovéto věci, komupak jste to naslouchali – kromě lobbistů a byznysmenů? Mathieu Grosch (PPE), písemně. – (DE) Tato zpráva má velký význam, protože se zabývá otázkou, jak může vnitřní trh coby jedna z hlavních priorit Evropské unie ještě více prospět evropským občanům a podnikům tím, že zajistí jejich účinnější vzájemnou spolupráci. Kromě dialogu a partnerství mezi zúčastněnými stranami, jako jsou vnitrostátní parlamenty, místní a regionální orgány a sociální partneři, a zesílené koordinace je zapotřebí zjednodušit stávající nařízení a zajistit jejich účinnější provádění členskými státy. V souvislosti s touto zprávou vítám, že byla rozpoznána důležitá úloha evropského portálu pracovní mobility (EURES), zejména s ohledem na usnadňování volného pohybu zaměstnanců, neboť toto kontaktní místo má zvláště v pohraničních oblastech velký význam. Mimořádně důležitá jsou i opatření pro malé a střední podniky, kterým mají být poskytnuty jasné informace o vnitřním trhu. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně . – Zpráva paní Kalnieteové správně zdůrazňuje, že při provádění předpisů týkajících se jednotného trhu mají větší význam orgány na nižší úrovni než orgány na vládní úrovni členských států. Takové smýšlení zcela podporuji a mám za to, že jakmile Skotsko získá zpět svoji nezávislost, bude vhodné, aby se tyto úrovně správy pod skotskou státní vládou plně zapojily do provádění předpisů jednotného trhu. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože navrhuje přijetí směrnice, která více zapojí vnitrostátní vlády a regionální orgány do tvorby nové směrnice, a to na základě konzultací se zaměstnavateli, odbory a dalšími sdruženími. Vyzývá Komisi, aby seznámila evropskou veřejnost s harmonogramem uplatňování Aktu o jednotném trhu a aby pravidelně zveřejňovala konkrétní dosažené výsledky, aby tak občané EU získali více informací o jeho provádění a uvědomili si, jaké z něj plynou výhody.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Navrhuje se, aby bylo partnerství s místními a regionálními orgány rozšířeno z politiky soudržnosti na politiky jednotného trhu. Pravidla jednotného trhu jsou velmi často prováděna a prosazována regionálními nebo místními orgány členských států. Zkušenost s prováděním směrnice o službách jasně ukázala, že zapojení regionálních a místních orgánů může být pro řádné provádění a uplatňování právních předpisů v oblasti jednotného trhu mimořádně důležité. Prvek dialogu a partnerství ve správě jednotného trhu by měl být posílen větším zapojením vnitrostátních parlamentů. Vstup Lisabonské smlouvy v platnost přináší vnitrostátním parlamentům nové příležitosti k tomu, aby se zabývaly pravidly jednotného trhu v průběhu celého legislativního cyklu a zapojily se s Evropským parlamentem do společných aktivit. To by mohlo urychlit přijímání souvisejících prováděcích opatření na úrovni členských států. Průběžná výměna informací s vnitrostátními parlamenty ohledně průběhu provádění by rovněž mohla prováděcí proces zjednodušit. Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Všechna opatření zaměřená na rozvoj a integraci členských států si zaslouží pozornost. Nelze pochybovat o tom, že současný systém hospodářské spolupráce – jednotný trh Evropské unie – usnadňuje život všem občanům, mimo jiné odstraněním překážek obchodu a umožněním volného pohybu osob. Je však zapotřebí postupně předkládat nové návrhy a zabránit tak stagnaci, k níž v systému dochází. Zkusme se zamyslet, není-li dobrou myšlenkou napomoci oživení jednotného trhu politickým vedením. Předseda Rady Evropské unie, spolupracující s předsedou Evropské komise, by byl oprávněn ke koordinaci a dohledu při tomto procesu oživování, přičemž i nadále by se do něj měly zapojovat členské státy. Partnerství jako prvek správy jednotného trhu by mělo být založeno na dialogu s parlamenty členských států a také na spolupráci s místními a regionálními orgány. Spolupráce by mohla přispět k řádnému provádění směrnic a k dosažení očekávaných výsledků. Edvard Kožušník (ECR), písemně. – (CS) Podporuji výslednou podobu zprávy o správě a partnerství na jednotném trhu, zejména pak její klíčové priority. Věřím, že pravidelné vyhodnocování situace na vnitřním trhu zlepší jeho fungování. Zlepšení fungování vnitřního trhu si slibuji od šířeji pojatých, interaktivnějších a transparentnějších veřejných konzultací připravované legislativy. Pokud se podaří přimět členské státy zveřejnit srovnávací tabulky týkající se právních předpisů v oblasti jednotného trhu, je zde určitá šance, že se podaří snížit deficit provádění směrnic týkajících se jednotného trhu na 0,5 % v případě dosud nepřijatých právních předpisů a na 0,5 % v případě nesprávně provedených právních předpisů. Základním předpokladem úspěchu je však aktivnější přístup Komise ve vynucování transpozice práva EU, než je tomu v současnosti, např. u směrnice o službách na vnitřním trhu. Právě tato směrnice je jedním ze základních kamenů funkčního vnitřního trhu. Bohužel ji však řada států implementovala pozdě a často nesprávně ve snaze aplikovat principy hospodářského nacionalismu, a to za tichého přihlížení Komise. Při hlasování o této zprávě jsem hlasoval pro její přijetí. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Zpráva, kterou jsem podpořil, ztělesňuje mnohé principy, jež já osobně považuji za zásadní pro Evropskou unii. V obecné rovině mám na mysli určitý dialog, který se musí co nejdříve odehrát mezi občany a orgány na různých úrovních. Tento dialog má specifické a rozmanité vedlejší významy různého druhu pro život nás všech Evropanů, avšak mnohem větší důležitosti nabývá, pokud si uvědomíme,

163

164

CS


že vytvoření jednotného trhu má za cíl oživení celého evropského hospodářství a zlepšení komunikace mezi zákonodárnými orgány a přímými příjemci. Myslím, že priority společného růstu, o něž usilujeme, by se měly nadále odvíjet tímto směrem, při zvažování nových metod správy a sledování různých postupů a při současném zjednodušování přístupu našich občanů k veřejné správě. Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) V říjnu minulého roku komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier představil „Akt o jednotném trhu“, soubor 50 návrhů na podporu růstu v Evropské unii. Evropský parlament byl poté vyzván, aby vyjádřil svůj názor na různé části tohoto dokumentu. Část 3 aktu vyzývá členské státy a orgány, aby provedly opatření nezbytná pro přiblížení jednotného trhu občanům. Tohoto přiblížení bude dosaženo zejména spuštěním systému vzájemného hodnocení pro směrnici o službách z roku 2006 a intenzivnějšími konzultacemi a dialogem s občanskou společností, jak při přípravě a provádění dokumentů, tak při řešení problémů. Hlasovala jsem pro toto usnesení Parlamentu, protože vítá závazky přijaté Komisí a zdůrazňuje, jak je důležité dosáhnout větší srozumitelnosti evropských předpisů či využívat pravomoci Komise k uvalení sankcí a donutit tak členské státy, aby dodržovaly své závazky. David Martin (S&D), písemně . – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která uvádí, že jednou z hlavních výzev při oživování jednotného trhu je zajištění politického vedení, odhodlání a koordinace. Padesát návrhů pro oživení jednotného trhu obsahuje řadu portfolií významně se dotýkajících pravomocí určitých komisařů a příslušnosti různých výborů Evropského parlamentu. V Radě je Akt o jednotném trhu navíc rozdělen mezi různá složení Rady, jejichž úloha a účinnost se hodně liší. Vnitrostátní instituce se rovněž významně liší svým složením a způsobem uspořádání. Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Členské státy musí zaujmout pevný společný postoj, aby se zlepšilo fungování evropského jednotného trhu a zabránilo návratu hospodářského protekcionismu, který by způsobil rozdrobení vnitřního trhu a ovlivnil konkurenceschopnost. Cílem Aktu o jednotném evropském trhu je rozvíjení administrativní spolupráce mezi členskými státy, mimo jiné rozšířením úlohy regionálních orgánů, tak aby bylo dosaženo koordinace na jejich úrovni. Bohužel je v důsledku hospodářských rozdílů mezi regiony EU poměrně problematické takové programy na regionální úrovni zaznamenat. Abychom dosáhli oživení méně rozvinutých regionů, musíme se soustředit na lidský kapitál. Prosperita regionu je dána v prvé řadě produktivitou jeho obyvatel a jejich dovednostmi a dále úrovní kapitálových investic či inovačními schopnostmi. Velké rozdíly ovšem existují i mezi jednotlivými regiony v rámci téhož členského státu. Domnívám se, že jednotný evropský trh se přizpůsobí potřebám evropských občanů především tím, že zlepší mobilitu pracovních sil. Volný pohyb pracovních sil může být významným příspěvkem k vyrovnání rozdílů mezi regiony. Dalším zásadním aspektem je zajištění průběžného vzdělávání a odborné přípravy pracovníků. Odborní pracovníci a pracovníci rekvalifikovaní na jinou profesi mohou díky vysoké úrovni mobility mnohem snadněji vyhovět specifickým potřebám trhu. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hospodářská a finanční krize ukázala na selhání euroliberalismu coby dogmatické konstrukce jednotného trhu. Na hony vzdáleni od změny kurzu se vedoucí činitelé EU řítí střemhlav dolů touž cestou a upevňují mechanismy, které již ze své podstaty podporují bezbřehou liberalizaci. „Správa“ navrhovaná pod záminkou zlepšení koordinace má za cíl obejít a ztrestat vnitrostátní

06-04-2011

06-04-2011

CS


parlamenty, které se těmto dogmatům protiví. Tato zpráva je škodlivá pro evropské hospodářství a svědčí o pohrdání národní suverenitou. Budu hlasovat proti ní. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Jednotný trh byl vždy jedním z pilířů hospodářského rozvoje Evropy. Mám za to, že jednou z největších výzev při oživování jednotného trhu je zajištění politického vedení, odhodlání a koordinace. Těchto 50 návrhů pro oživení jednotného trhu obsahuje řadu portfolií významně se dotýkajících pravomocí určitých komisařů a otázky příslušnosti různých výborů Evropského parlamentu. Je však důležité, aby členské státy stanovily své vlastní priority a rozvíjely vlastní agendu v souladu s prioritami jednotného trhu. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Je důležité posilovat vnitřní trh, zvláště během hospodářských krizí, kdy se projevují jejich dopady. Musíme se vrátit k jistotám na trhu práce. Toho lze dosáhnout v prvé řadě podporou malých a středních podniků, které patří k hlavním motorům ekonomik jednotlivých států. Jelikož se paní zpravodajka vyslovila pro zvýšený dohled a hodnocení politik vnitřního trhu, pro tuto zprávu jsem nehlasoval. Není jasné, jak toho lze dosáhnout a jaké důsledky to bude mít pro jednotlivé státy. Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti zprávě o správě a partnerství na jednotném trhu, protože ji považuji za příliš nevyváženou. Některým nevyřešeným problémům není věnována patřičná pozornost. Neměli bychom se domnívat, že úžasný jednotný trh je řešením pro všechny evropské problémy, jak by se mohlo podle některých částí této zprávy zdát. Mám za to, že by měly být brány v potaz charakteristické rysy a zvláštnosti různých členských států. Všechny země nejsou stejné a opatření prospěšná v jedné zemi mohou v jiném členském státě napáchat závažné škody. Navíc by měl být důkladně uvážen systém sankcí za porušení pravidel, neboť existuje nebezpečí, že již tak složité situace by se mohly použitím ještě škodlivějších opatření jen vyhrotit. Měli bychom si neustále uvědomovat všechny problémy, které způsobila a nadále způsobuje nechvalně známá směrnice o službách, přinejmenším v Itálii, například u pouličních obchodníků a podniků na mořském pobřeží. Byl bych nerad, kdyby se tyto problémy opakovaly častěji. Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože zavedení a uplatňování postupů správy a partnerství je při zajišťování efektivního fungování trhu jednou z hlavních priorit. Je zde věnována pozornost tomu, že partnerství by mělo být rozšířeno z politiky soudržnosti na politiky jednotného trhu. Domnívám se, že vnitrostátní parlamenty a regionální orgány musí být více zapojovány do vytváření směrnic. Je to velmi důležité pro zajištění řádného zavádění a uplatňování právních předpisů EU v členských státech. Navíc to usnadní proces provádění do vnitrostátního práva. V zájmu zohledňování potřeb a zájmů společnosti by měly probíhat konzultace se zaměstnavateli, odbory a dalšími sdruženími. Uvádí se, že rámec správy je dán interakcemi mezi státem, občanskou společností a soukromým sektorem. Proto je zvláště důležité, aby správa jednotného trhu byla založena na zásadách transparentnosti a odpovědnosti. Aby správní struktury fungovaly účinně, musí členské státy pravidelně poskytovat Komisi jasné a důkladné informace týkající se provádění směrnic. Souhlasím s návrhem, aby byl do konce roku 2012 snížen deficit provádění směrnic z oblasti jednotného trhu na 0,5 % v případě dosud nepřijatých právních předpisů a 0,5 % v případě nesprávně provedených právních předpisů.

165

166

CS


Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože souhlasím s hlavními cíli správy a partnerství na jednotném trhu, které jsou v ní vytyčeny. Zejména souhlasím s tím, že je zapotřebí posílit politické vedení a partnerství. Jednou z největších výzev při oživování jednotného trhu je skutečně zajištění politického vedení, odhodlání a koordinace. Padesát návrhů pro oživení jednotného trhu obsahuje řadu portfolií významně se dotýkajících pravomocí určitých komisařů a otázky příslušnosti různých výborů Evropského parlamentu. V Radě je Akt o jednotném trhu navíc rozdělen mezi různá složení Rady, jejichž úloha a účinnost se hodně liší. Při oživování jednotného trhu je nezbytný zesílený politický dialog, odhodlání a koordinace. Rovněž souhlasím s návrhem zpravodajky, aby byl za účelem zajištění vedení udělen předsedovi Rady mandát ke koordinaci a dohledu při tomto procesu, který bude naplňován v úzké spolupráci s předsedou Komise, a aby byla každým rokem na jarním zasedání Evropské rady zhodnocena situace na jednotném trhu. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Měl by být dokončen konkurenceschopný jednotný trh bez bariér, který bude mít konkrétní přínos pro zaměstnance, studenty, důchodce či občany obecně a také pro podniky, zejména ty malé a střední. Řádná správa a právní jistota mají zásadní význam pro dosažení hospodářských a sociálních cílů jednotného trhu, mezi něž patří také volný pohyb pracovníků, podpora vysoké míry zaměstnanosti, zajištění odpovídající sociální ochrany, boj proti sociálnímu vyloučení, vysoce kvalitní vzdělávání a odborná příprava a přenositelnost důchodových nároků. Evropská výkonná moc musí i nadále prosazovat, aby existovalo jediné kontaktní místo, kde budou sloučeny všechny nynější služby a kde se občanům a podnikům budou poskytovat informace a podpora ohledně jejich práv na jednotném trhu, stejně jako praktické informace o vnitrostátních předpisech a postupech. Vyzývám členské státy, aby zvýšily povědomí veřejnosti o tomto jednotném kontaktním místě a službách, které poskytuje. Evropská komise musí do všech právních předpisů týkajících se jednotného trhu zahrnout i základní práva. Uplatňování základních hospodářských svobod jednotného trhu nesmí ohrozit právo na kolektivní vyjednávání a právo na stávku definované vnitrostátními právními předpisy. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Plné uskutečnění konkurenceschopného jednotného trhu bez bariér, který by měl pro pracovníky, studenty, důchodce a občany obecně a také pro podniky konkrétní přínos v jejich každodenním životě, je nezbytné pro oživování evropského hospodářství a podporu růstu, konkurenceschopnosti a udržitelnosti v Evropské unii. Všechny zúčastněné strany – veřejnost, evropské orgány, členské státy – by se tudíž měly postarat o oživení jednotného trhu a efektivně a úzce koordinovat svou činnost, zvláště v zájmu zlepšení provádění příslušných pravidel do vnitrostátního práva, jejich zavádění a uplatňování, dále vytvářet jasnější právní prostředí, zajišťovat větší zapojení regionálních a místních orgánů při tomto procesu, podporovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog se svými sociálními partnery a s občanskou společností, posilovat administrativní spolupráci mezi členskými státy a vytvářet nástroje pro náležité monitorování toho, jak vnitřní trh funguje. Robert Rochefort (ALDE) , písemně. – (FR) Poté co pan Monti vypracoval zprávu o oživení jednotného trhu, předložila Komise k veřejné konzultaci dokument „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“, vyhotovený pod vedením komisaře Barniera. Na základě přijatých příspěvků a vytyčených priorit Komise navrhne konečnou verzi tohoto aktu, jež bude obsahovat desítky prioritních opatření k dokončení jednotného trhu. Proto je důležité,

06-04-2011

06-04-2011

CS


aby Parlament sledoval své priority a předem vyslal Komisi jasný signál. Toto usnesení o „správě a partnerství“, které jsem podpořil, vyzývá k silnějšímu politickému vedení, zlepšení provádění právních předpisů týkajících se jednotného trhu a zavedení nástrojů pro řádnou správu (snížení deficitu provádění, snižování administrativní zátěže, partnerství s místními orgány, větší zapojení vnitrostátních parlamentů, dialog s občanskou společností atd.). Jednou z pojmenovaných priorit je alternativní řešení sporů. V tomto ohledu jsem zklamán, že jsme zanedbali téma kolektivního odškodnění. Tímto opomenutím Evropský parlament zmeškal příležitost potvrdit svůj závazek, že v brzké době představí takovýto nástroj. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – Jsem pro. Zpravodajka naznačila, že jednou z největších výzev při oživování jednotného trhu je zajištění politického vedení, odhodlání a koordinace. Padesát návrhů pro oživení jednotného trhu obsahuje řadu portfolií významně se dotýkajících pravomocí určitých komisařů a otázky příslušnosti různých výborů Evropského parlamentu. V Radě je Akt o jednotném trhu navíc rozdělen mezi různá složení Rady, jejichž úloha a účinnost se hodně liší. Vnitrostátní instituce se rovněž významně liší svým složením a způsobem uspořádání. Licia Ronzulli (PPE), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože se domnívám, že pro Evropskou unii je zásadní, aby byl jednotný trh posílen aktivní podporou členských států a všech zúčastněných stran. Aktivní účasti zúčastněných stran lze dosáhnout pouze změnou v současné politice jednotného trhu, která zajistí vedení a odhodlání ke zdokonalování tohoto trhu. Zcela souhlasím se zpravodajkou, která se domnívá, že pouhé posílení úlohy Rady coby orgánu řídícího uskutečňování jednotného trhu není dostačující. Je zapotřebí cílenější přístup při volbě právních nástrojů, které − kromě Parlamentu − poskytnou předsedovi Evropské rady mandát ke koordinaci při oživování jednotného trhu, který bude naplňovat v úzké spolupráci s předsedou Komise. Je skutečně zapotřebí zajistit politické vedení na nejvyšší úrovni a vyzvat členské státy, aby stanovily své vlastní priority a rozvíjely vlastní agendu v souladu s prioritami jednotného trhu. Jen tak opravdu přijmou jeho uskutečňování za vlastní. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podpořila jsem dvanáct opatření obsažených v Aktu o jednotném trhu, zejména ta zaměřená na digitální agendu a inovativní zadávání veřejných zakázek. Doufám, že to najde odezvu v účinných legislativních opatřeních Komise. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Nyní se ukazuje, že uskutečňování jednotného trhu je jedním z opatření k překonání hospodářské a finanční krize. Zvyšuje totiž konkurenceschopnost a plnou integraci Evropské unie. Je nutné vytvořit evropský prostor, kde může potenciál malých a středních podniků vytvořit přidanou hospodářskou hodnotu, jak se navrhuje ve sdělení Komise – Aktu o jednotném trhu. Domnívám se, že je zásadní podporovat malé a střední evropské podniky i plnou liberalizaci svobodného pohybu osob, zboží a služeb a také maximalizovat zisky plynoucí z jednotného trhu. Zpravodajka vyzdvihuje pět priorit, na něž by se Evropská unie měla zaměřit a z nichž bych zdůraznil následující: vytvoření evropského patentu a jednotného systému řešení sporů, což je stěžejní pro inovaci a kreativitu; nové nástroje k financování inovačních přístupů u malých a středních podniků; rozvoj elektronického obchodu zvyšováním důvěry firem a veřejnosti pomocí opatření proti pirátství a padělání; lepší přístup na kapitálové trhy; odstraňování a slaďování administrativních a daňových překážek u přeshraničních aktivit, přezkoumání veřejných zakázek i veřejných a soukromých partnerství a podpora uzavírání přeshraničních smluv.

167

168

CS


Viktor Uspaskich (ALDE), písemně . – (LT) Konkurenceschopnější jednotný trh skýtá skvělou příležitost k povzbuzení hospodářského růstu v evropských zemích zasažených krizí. Hospodářské a sociální cíle jednotného trhu – volný pohyb pracovních sil, boj proti sociálnímu vyloučení a přenositelnost důchodových nároků – si zaslouží, aby se za ně bojovalo. K tomu, aby se opravdový jednotný trh stal skutečností, je však zapotřebí řádné správy a jasného právního prostředí. Řídicí struktury jednotného trhu musí být co nejjednodušší, protože jinak utrpí účinnost a transparentnost jednotného trhu. Souhlasím se zpravodajkou, že musíme zvolit vhodnější legislativní opatření. Musí být rovněž vynaloženo větší úsilí na zlepšení administrativní spolupráce mezi členskými státy. Pomůže to vyřešit některé naléhavé problémy s prováděním konkrétních směrnic a také nastolit vzájemnou důvěru mezi orgány členských států. Jednotný trh tak bude účinnější z dlouhodobého hlediska. Domnívám se, že je k oživení jednotného trhu důležité podporovat tvorbu pracovních míst a vytvářet prostředí příznivé pro podnikání. Úspěšný jednotný trh by měl povzbuzovat podnikatelského ducha a odstranit překážky bránící zakládání nových malých a středních podniků. To platí zejména v případě Litvy, kde na 1 000 obyvatel připadá 31 malých a středních podniků, což je výrazně méně, než činí průměr států EU-27 (40). Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Jsem velmi potěšena přijetím tří usnesení o opětovném nastartování jednotného trhu, což posílí správu věcí veřejných, úlohu podniků a růst, jakož i úlohu občanů v této politice. Více než 20 let po podepsání Jednotného evropského aktu je svoboda pohybu jednotlivců, zboží a kapitálu po celé Evropě důkazem úspěchu ambiciózní politiky sloužící občanům a růstu, politiky, ze které mohou všichni každodenně čerpat výhody. Nebylo by však dostačující, kdybychom pouze hodnotili, neboť Evropané od nás očekávají konkrétní návrhy, aby bylo možné reagovat na budoucí výzvy. V rámci stanovení svých priorit jsme připravili soubor vyvážených opatření, jež ztělesňují jasný politický, hospodářský a sociální model. Pokud jde o toto konkrétní usnesení o správě a partnerství, přála jsem si hlasovat pro zprávu, která tomuto projektu dá politický rozměr. Pro zajištění co nejlepší informovanosti občanů bude od nynějška dohled provádět předseda Komise. Takto bude jednotný trh zastupován evropským orgánem, takže se občané budou moci sdružit kolem jednotného projektu a posílí se úloha členství v Evropské unii. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) K oživení vnitřního trhu se využívá praktických poznatků z minulých desetiletí, na jejichž základě byla zavedena důležitá opravná opatření. S cílem zamezit možným budoucím prodlevám při provádění vnitrostátních opatření budou použity nástroje dané Lisabonskou smlouvou a vnitrostátní parlamenty budou zapojeny do celého legislativního procesu na evropské úrovni. Zásadní je však především druhý návrh, jehož cílem je zabezpečit řádné provádění opatření na regionální a místní úrovni, kde budou mít na občany největší dopad, a zajistit, aby účel přípravy a přijetí této směrnice na evropské úrovni byl evropským občanům dostatečně jasný. Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Kalnieteové. Je důležité soustředit se na oživení jednotného trhu, zaměřit se na aktivity s velkým potenciálem růstu a vytváření pracovních míst, aktivity, které přinesou evropským občanům konkrétní a okamžitě viditelné výsledky. Domnívám se také, že je správné se soustředit se na zjednodušení právních předpisů, aby byl vnitřní trh Evropské unie přístupnější pro malé a střední podniky, a hlavně obnovit činnost Evropské unie směřující k liberalizaci regulovaných profesí a vzájemnému uznávání kvalifikací.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Zpráva: António Fernando Correia De Campos (A7-0072/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože kromě jiných pozitivních opatření vytváří spojení mezi Aktem o jednotném trhu a strategií Evropa 2020, poukazuje na potřebu chránit práva pracovníků, zaměřuje se na vytváření pracovních míst a umožňuje přenositelnost nároků důchodců. Nehledě na to však sociální rozměr této zprávy zaostává za původními očekáváními. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem tuto zprávu našeho kolegy poslance pana Correiy De Campos, jakož i dvě zprávy předložené paní Kalnieteovou a panem Buşoiem. Tyto tři zprávy byly vypracovány poté, co Evropská komise zveřejnila návrh Aktu o jednotném trhu. Cílem pana Barniera, komisaře pro vnitřní trh, je dát nový podnět jednotnému trhu, ale především ho více přiblížit občanům. Tento cíl plně podporuji. Akt o jednotném trhu nutno považovat za příležitost ukázat občanům, že evropská integrace, a zejména jednotný trh, je prováděna v jejich zájmu, a ne proti nim. Zajistit přístup k základním bankovním službám – nebo obecněji, zabezpečit kvalitu a dostupnost služeb, které naši spoluobčané nutně potřebují – je krokem v tomto směru. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně . – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Roztříštěnost vnitřního trhu snižuje důvěru evropských občanů v něj, protože nemohou využívat svých svobod. Sdělení Komise představuje soubor nástrojů, které by měly napomoci vytvoření jednotného trhu, který je integrovaný a funguje bez překážek a který by mohl urychlit hospodářské oživení Evropy a zvýšit její konkurenceschopnost. Chtěl bych poukázat na jeden zvlášť důležitý aspekt – na význam vytvoření jednotného trhu s energií. Jednotný trh s energií je obzvláště důležitý pro konkurenceschopnost EU, uvnitř samotné EU i navenek. Vytvoření takového trhu by pomohlo snížit závislost na vnějších vlivech a zajistit energii pro naše občany a podniky za dostupnější, rozumnější a konkurenční ceny. Legislativní a nelegislativní iniciativy týkající se oblasti energetiky by se měly zaměřovat na zajištění dodávek energie prostřednictvím diverzifikované energetické sítě, nové infrastruktury pro obnovitelné zdroje energie a na koordinovaný výzkum a vývoj v oblasti nových energetických zdrojů. Tyto iniciativy by se měly přijmout na základě úzké koordinace mezi Komisí, členskými státy a příslušnými průmyslovými odvětvími. Skutečné prohloubení jednotného trhu, z něhož by měli prospěch občané, podniky i evropská konkurenceschopnost, musí být podpořeno vytvářením projektů v oblasti infrastruktury, které jsou přínosem pro celou Evropu a které jsou financovány a řízeny na úrovni EU, aby byla zajištěna naše energetická nezávislost a bezpečnost dodávek. George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože musíme dosáhnout pokroku. Existuje skutečně příliš mnoho překážek, jež brání občanům, kteří chtějí studovat, pracovat nebo nakupovat v jiném členském státě. Stejně obtížné je to doposud i pro malé a střední podniky. Evropští občané také potřebují více informací, nemluvě ani o jednodušších a srozumitelnějších právních předpisech, které musí být lépe vysvětlovány. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Evropa není jen trh; je to také společenství občanů – často slýcháme toto tvrzení. Jaká je ale skutečnost? Málokteří občané tomu věří. Proto také tato zpráva o jednotném trhu pro Evropany, přijatá dnes v reakci na Akt o jednotném trhu, který Komise předložila v říjnu minulého roku. Spolu se zprávami, které se zabývají podniky, růstem a správou jednotného trhu, tato zpráva reaguje na očekávání občanů, spotřebitelů a uživatelů veřejných služeb. Z myšlenek, které jsou v ní obsaženy, je to zejména větší transparentnost bankovních poplatků, ale také skutečné uznávání

169

170

CS


profesní kvalifikace a přenositelnost důchodových nároků. Jednání nám umožnila včlenit zmínku o horizontální sociální doložce, která byla zavedena Lisabonskou smlouvou a nyní musí být konkrétně převedena do právních předpisů. A konečně zpráva znovu nastoluje myšlenku „souboru nástrojů” pro oblast služeb obecného zájmu – a zejména sociálních služeb obecného zájmu – prosazovanou komisařem Barnierem, která v současnosti vyvolává velký zájem občanů a poskytovatelů služeb na území jednotlivých členských států. Ačkoli tato zpráva není zprávou legislativní, její zásluha spočívá v tom, že zapojuje občany do všeobecně známé potřeby dobudovat jednotný trh. Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Komise v roce 2010 přijala návrh, který má obnovit důvěru evropských občanů v jednotný trh, s cílem usilovat „o vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku”. Podle mého názoru se snahy o vytvoření jednotného trhu soustřeďovaly na trh a jeho organizaci, zatímco obavy a práva občanů, pracovníků a spotřebitelů byly ignorovány. Zvlášť ďůležité je vytvoření jednotného trhu s energií, který by měl přispívat ke konkurenceschopnosti Evropy snižováním cen energie a závislosti na vnějších zdrojích. Legislativní iniciativy týkající se oblasti energetiky by měly být přijímány v úzké koordinaci mezi Komisí, členskými státy a příslušnými průmyslovými odvětvími. Jinou otázkou zásadního významu je transparentnost bankovních poplatků, nákladů a reálných podmínek pro poskytování hypotečních úvěrů, aby bylo možné chránit spotřebitele a investory a zajistit přístup občanů a malých podniků k úvěrům. A konečně, domnívám se, že jakékoli skutečné rozšíření jednotného trhu v zájmu občanů, podniků a konkurenceschopnosti Evropy bude založeno na schopnosti rozvíjet projekty infrastruktury financované EU. Vyzývám proto Komisi k předložení legislativních návrhů v této oblasti. Slavi Binev (NI), písemně . – (BG) Sdílím názor, že fungující jednotný trh je hlavním hybatelem, který umožní Evropské unii dosáhnout plného potenciálu, pokud jde o konkurenceschopnost, inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a vytvoření většího množství kvalitnějších pracovních míst. Strategie jednotného trhu by měla posílit sociální blaho a práva pracovníků a zajistit spravedlivé pracovní podmínky pro všechny občany. Hlasoval jsem pro přijetí legislativní iniciativy. Domnívám se, že Evropská komise musí přijmout opatření ke zvýšení mobility občanů. Vítám myšlenku vypracování zelené knihy o uznávání odborných kvalifikací a vytvoření „žebříčku výsledků v oblasti mobility” pro měření tohoto ukazatele v rámci EU. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně . – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože k tomu, abychom obnovili důvěru evropských občanů v jednotný trh a podpořili myšlenku Evropské unie, je podle mého názoru nezbytné přijmout další opatření, jež posílí sociální práva občanů a jejich naplňování. Mezi oblasti zmíněné ve zprávě, které vyžadují další opatření na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, patří vytvoření nových pracovních míst, zohlednění demografických změn a změn na trhu práce v členských státech a rovněž práva pracovníků a zajištění spravedlivých pracovních podmínek, což je zvlášť důležité a současně podpoření pohybu pracovníků mezi členskými státy. Zpráva také zdůrazňuje, že je třeba posilovat práva občanů jako spotřebitelů a jako uživatelů veřejných služeb a organizovat vhodné informační kampaně, v rámci kterých by byli informováni o svých právech a svobodách. Poukazuje také na reformu systému uznávání

06-04-2011

06-04-2011

CS


odborných kvalifikací a potřebu zaručit přenositelnost nároku na důchod, vyzývá rovněž členské státy, aby účinněji koordinovaly své důchodové politiky. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně . – (RO) Zkoumáme-li návrh sdělení o obnově důvěry evropských občanů v jednotný trh, který vypracovala Komise, ve vztahu ke strategii EU 2020, je poněkud nejasný. Mnohé z návrhů, které se tam vyskytují, se překrývají s různými jinými iniciativami. Za těchto okolností je v souvislosti s obnoveným jednotným trhem v EU nezbytná větší konzistentnost, větší efektivita a lepší správa věcí veřejných, aby bylo možné v rámci EU podpořit hospodářský růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost, jakož i dodržování práv občanů a spotřebitelů. Rada a členské státy musí společně podpořit odhodlání Evropy a jejích států prohlubovat a posilovat jednotný trh. Snahy o dosažení jednotného trhu se koncentrují především na jeho organizaci, a příliš málo na obavy a práva občanů, pracovníků a spotřebitelů, což vysvětluje nechuť a nedostatečné nadšení evropských občanů ve vztahu k vnitřnímu trhu. Je nutné, aby byli občané navráceni do centra pozornosti jednotného trhu. Tento aspekt je jasně zdůrazněn v úvodní části tohoto dokumentu. Na druhé straně návrhy, jak tohoto cíle dosáhnout, jsou k jeho naplnění nedostatečné. Grechova zpráva, kterou Parlament schválil v květnu 2010, doporučila zaujmout k novému nastartování a upevnění vnitřního trhu komplexní přístup, který by zahrnoval klíčové oblasti, jako je průmysl, energetika a infrastruktura. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Dobudování jednotného trhu představuje cenný nástroj, jehož pomocí lze znovu nastartovat evropské hospodářství, zejména z hlediska vytvoření pracovních míst. Zprávy na toto téma, které jsme zde dnes schválili, představují podle mého názoru důležitý krok k integrovanému a funkčnímu jednotnému trhu. Komise předložila 50 návrhů, které nám mají umožnit lepší spolupráci a vzájemné obchodování. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jejímž cílem je zajistit efektivní hospodářskou svobodu současně s ochranou práva na práci a plné uplatňování zásady rovné mzdy a volného pohybu pracovníků (což také zahrnuje plné uznávání odborností v rámci členských států). Proto souhlasím s prioritami definovanými zpravodajem, jako je posílení dohledu nad evropským trhem, vytvoření akčního plánu pro boj proti pirátství a padělání a vytvoření komunikační politiky, která bude vysvětlovat činnosti, jež EU provádí. Nessa Childers (S&D), písemně . – Tato zpráva je součástí balíčku tří zpráv, kterými Parlament reaguje na rozsáhlé sdělení Komise o Aktu o jednotném trhu, jež obsahuje 50 legislativních a nelegislativních návrhů rozdělených do tří různých kapitol, přičemž jedna se zaměřuje na občany, druhá na podniky a třetí na správu věcí veřejných. Předpokládaným cílem Aktu o jednotném trhu bylo umožnit realizaci Montiho zprávy, jejímž hlavním záměrem bylo znovu nastartovat jednotný trh. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, ale zdržela jsem se hlasování o některých pozměňovacích návrzích, neboť byly součástí dohodnutého balíčku kompromisních pozměňovacích návrhů. Doufám, že tato zpráva umožní, aby se občané dostali do centra pozornosti jednotného trhu, a posílí jeho sociální dimenzi. Ole Christensen, Dan Jørgensen, Christel Schaldemose a Britta Thomsen (S&D), písemně. – (DA) Hlasovali jsme pro zprávu o jednotném trhu pro Evropany. Zpráva obsahuje mnoho důležitých návrhů zaměřených na rozvoj jednotného trhu. Podle našeho názoru je prvořadým úkolem zajistit, aby byla dodržována práva na trhu práce v souvislosti s opětovným oživením jednotného trhu, více orientovaného na konkurenceschopnost.

171

172

CS


Zpráva však také obsahuje návrhy vyzývající Komisi, aby zjistila, na jaké daňové překážky evropští občané narážejí, aby je odstranila a aby dále vytvářela přistěhovaleckou politiku s ohledem na přistěhovalce a sezónní pracovníky. V obou těchto případech jde podle našeho názoru o vnitrostátní záležitosti. Ke zprávě byly rovněž předloženy některé pozměňovací návrhy, jejichž duch podporujeme, ale domníváme se, že tato zpráva nevyžaduje pozměňovací návrhy tohoto druhu. Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Souhlasím s touto zprávou. Vytvoření jednotného trhu bylo vždy jedním z hlavních cílů procesu evropské integrace a, dnes více než kdy předtím, cítíme potřebu posilovat ho prostřednictvím konkrétních opatření, která se zaměřují na tři klíčové aspekty: Musíme posilovat jednotný evropský trh, aby byl vysoce efektivní a konkurenceschopný, a musíme ho obnovit v rámci politik EU, abychom mohli bojovat proti důsledkům finanční krize. Plně souhlasím s návrhy Evropského parlamentu na posílení důvěry spotřebitelů a podniků. Pro realizaci tohoto projektu se jeví jako nanejvýš důležité přijmout urychleně opatření, jež usnadní mobilitu občanů, více otevřou trh evropským pracovníkům a podpoří plnou zaměstnanost. O rozvoji jednotného trhu již nelze uvažovat bez většího zapojení občanů. Například zlepšení přístupu k bankovním službám a hypotékám z hlediska ochrany investorů, spotřebitelů a finančních institucí, nebo vyřešení dosud trvajících problémů souvisejících s volným pohybem pracovníků, jako je vzájemné uznání odborných kvalifikací. George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro usnesení pana Campose, neboť se domnívám, že konečný text, který přeložil, je vyvážený. Dále vítám skutečnost, že zpravodaj znovu zmínil návrhy ze zpráv pana Grecha a pana Montiho. Obnovení důvěry evropských občanů ve správné fungování jednotného trhu by mělo být prvořadou záležitostí Evropské komise. Rozdělení návrhů do tří různých kapitol ovšem nepodává úplný přehled o Aktu o jednotném trhu. Tato kritika však do konečného znění zprávy pana Campose byla začleněna. Jako stínový zpravodaj za svou politickou skupinu pro stanovisko Hospodářského a měnového výboru ke zprávě „Jednotný trh pro Evropany” jsem kromě toho předložil pozměňovací návrh, který požadoval, aby členské státy, jež na svém trhu práce dosud uplatňují omezení vůči pracovníkům z nových členských států, tyto překážky odstranily v zájmu očividných hospodářských výhod, zejména během hospodářské krize. Jsem potěšen, že tento pozměňovací návrh u většiny mých kolegů poslanců nalezl podporu. Harlem Désir (S&D), písemně. – (FR) Až příliš často má Evropská unie daleko ke svým občanům, její politiky se zdají být vzdálené a evropský projekt v očích Evropanů postrádá smysl. Má-li být jednotný trh pouhou záminkou pro bující liberalizaci, deregulaci veřejných služeb, sociálních systémů a práv pracovníků tím, že budou vystaveni tvrdé hospodářské soutěži, je to důvod ke znepokojení, dokonce i přesto, že to má a může mít některé pozitivní konkrétní důsledky z hlediska spotřebitelů a v každodenním životě našich spoluobčanů. Pomocí zprávy pana Correiy De Campos skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu bojuje za lepší regulaci, pokud jde o posilování jednotného trhu, a za to, aby toto posilování sloužilo obecnému zájmu Evropanů, a nejen zájmům podniků. Tyto zájmy zahrnují práva spotřebitelů, ochranu práv pracovníků před tendencí k sociálnímu dumpingu, s výslovným uznáním kolektivních pracovních smluv ve všech členských státech Unie, volání po uznávaném rámci pro veřejné služby a univerzální přístup k těmto službám. Integrace jednotného trhu musí nyní probíhat spolu s rozvojem

06-04-2011

06-04-2011

CS


sociální Evropy, což je nyní, v době, kdy jsou Evropané i nadále postiženi hospodářskou recesí, nutné více než kdy předtím. Ioan Enciu (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu „Jednotný trh pro Evropany”. Je povinností evropských institucí napomoci vzniku vysoce rozvinutého, konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství, které bude usilovat o vytvoření plné zaměstnanosti a stimulovat sociální pokrok. Domnívám se, že jednotný trh je jedním z hlavních hybatelů evropského růstu. Únava z trhu je důvodem ke znepokojení a musí být podrobena podrobnému zkoumání. Nejdůležitější je, že tato zpráva v souladu s primárním evropským právem potvrzuje základní sociální práva občanů v oblasti kolektivního vyjednávání, pracovního práva, ochrany zaměstnanosti a restrukturalizace průmyslu. Jsem pro krátkodobé strategie navrhované v této zprávě, včetně zvýšení dohledu nad evropským trhem, vytvoření sjednoceného trhu s hypotékami, odstranění daňových překážek a dvojího zdanění. Provádění rozumné politiky v oblasti elektronického obchodu zvýší důvěru občanů a spotřebitelů při internetovém obchodování. Chtěl bych také uvítat návrh na vytvoření akčního plánu pro boj proti nezákonnému padělání zboží, který přispěje k rychlému oživení růstu v sektoru zboží. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť přispívá k myšlence jednotného trhu, který je vstřícnější k evropské veřejnosti a je pro ni přitažlivější. Je třeba zdůraznit, že tento text obsahuje opatření zajišťující dodržování sociálních hodnot a práv zakotvených v právních předpisech EU, tak aby se nikdy nesměly podřizovat tržnímu přístupu. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jedná se o jednu ze tří zpráv, o kterých dnes vedeme rozpravu a hlasujeme, a které se týkají vnitřního trhu a upevnění jednotného trhu. Přestože i zde se zpravodaj snaží zakrýt svou podporu liberalizace výzvou k začlenění sociální doložky do všech právních předpisů týkajících se jednotného trhu, v souladu s článkem 9 Smlouvy o fungování Evropské unie a Listiny základních práv Evropské unie, pravda je taková, že si uvědomuje, že ani Komise, ani Rada to nedodržují. A nedodržují to ani mnohé členské státy, jako je tomu v případě Portugalska. Stále více je vychvalována volná hospodářská soutěž a vyznávána víra v trh, liberalizaci a privatizaci, jedním z těchto příkladů je trvání na provedení směrnice o službách. Souvislost se závěry Rady ze dne 25. března a především se znovu přejmenovaným paktem Euro Plus je zjevná. Původně na to přišlo Německo a pojmenovalo jej „Paktem o konkurenceschopnosti”, který vyhlašuje válku pracovníkům, jejich sociálních právům a lidem obecně, a současně odsuzuje závislost zemí, které mají slabší hospodářství a kde civilizace skutečně kráčí nazpět. Proto jsme, stejně jako v případě ostatních dvou zpráv, hlasovali proti. Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Jedná se o další zprávu týkající se vnitřního trhu a součást balíčku, který souvisí se sdělením Komise o Aktu o jednotném trhu, jehož návrh následuje po zprávě pana Montiho nazvané „Nová strategie pro jednotný trh”. Přestože i zde se zpravodaj snaží zastřít svou faktickou podporu liberalizace výzvou k začlenění sociální doložky do všech právních předpisů týkajících se jednotného trhu, v souladu s článkem 9 Smlouvy o fungování Evropské unie a Listiny základních práv Evropské unie, pravda je taková, že si uvědomuje, že ani Komise, ani Rada to nedodržují. A nedodržují to ani mnohé členské státy, jako je tomu v případě Portugalska. Záměrem

173

174

CS


tak je posílit volnou hospodářskou soutěž a urychlit proces liberalizace a privatizace, čímž se zpráva opět netají, a to tehdy, když požaduje provedení směrnice o službách. Zdá se tak, že je v souladu se závěry Rady ze dne 25. března a zejména s „Paktem euro plus”, který požadavkem na urychlení liberalizace vyhlašuje válku světu práce a sociálním právům. Hlavním cílem je urychlit proces koncentrace a akumulace kapitálu ve prospěch monopolistických skupin, skoncovat s jakýmikoli snahami o ochranu malých a středních podniků, pracovníků a veřejných služeb. Proto jsme hlasovali proti. Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Ve své zprávě náš portugalský kolega poslanec uvádí doporučení, jež podporujeme, jako je potřeba přejít k jednotnému trhu, který upřednostňuje otázky práv spotřebitelů, a především učinit z namátkových kontrol zboží pocházejícího ze třetích zemí prioritní záležitost. Vedle těchto pozitivních aspektů však existují i momenty, kde zastává značně kontroverzní názor ohledně toho, jak by členské státy měly tyto směrnice plnit, a je zde příliš mnoho odkazů na sociální formy podnikání. Proto se zdržím hlasování. Mathieu Grosch (PPE), písemně. – (DE) Tato zpráva se týká 19 podnětů navržených Komisí, které navrátí evropské občany do centra pozornosti vnitřního trhu a současně budou usilovat o udržitelné sociálně tržní hospodářství. Vítám tuto zprávu mimo jiné i proto, že přinese užitek evropským občanům, zejména těm, kteří žijí v pohraničních oblastech. Navrhovaná opatření usnadní každodenní život občanů a podniků v pohraničních oblastech. Zpráva podporuje iniciativu zaměřenou na uznání odborných kvalifikací a iniciativu „Mládí v pohybu”. Kromě toho budou zjištěny a odstraněny daňové překážky a přijata rozhodná opatření s cílem předejít dvojímu zdanění. Zpráva dále vyzývá ke spravedlivým pracovním podmínkám pro všechny Evropany a k plné přenositelnosti nároků na důchod. Díky těmto opatřením se občané stanou hlavními protagonisty vnitřního trhu. Konkrétní potřeby budou řešeny přijetím konkrétních opatření. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně . Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která správně zdůrazňuje potřebu „respektovat zásadu subsidiarity a svrchovanost členských států”. Bohužel ne všechny státy jsou však ochotny uznat, v čem spočívá svrchovanost. Lord prezident nejvyššího cvivilního soudu ve Skotsku v roce 1953 potvrdil, že na rozdíl od jiných částí Spojeného království, podle skotského ústavního práva tvoří základ svrchovanosti lid. Je tedy politováníhodné, že všechny unionistické strany zablokovaly snahy skotské vlády prosadit tuto zásadu cestou referenda o skotské nezávislosti. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, protože je třeba zvýšit dohled nad evropským trhem, umožnit lepší přístup k základním bankovním službám, vytvořit sjednocený trh s hypotékami, odstranit daňové překážky a dvojí zdanění. Je také nutné urychleně a účinně provádět politiku v oblasti elektronického obchodu, aby došlo ke zvýšení důvěry občanů a spotřebitelů při internetovém obchodování. Dále je nezbytné vytvořit akční plán zaměřený proti padělání a pirátství, který by byl jedním z hlavních preventivních nástrojů zajišťujících, že zboží obíhající v rámci jednotného trhu je pro spotřebitele bezpečné, že má odpovídající standard a že je legální. Komise a členské státy by měly vytvořit účinnou komunikační politiku týkající se Aktu o jednotném trhu, která by se zakládala na hodnocení této politiky z hlediska jejího hmatatelného přínosu pro občany. Požadujeme také zavést systém ukazatelů, který by byl založen na horizontální

06-04-2011

06-04-2011

CS


sociální doložce a jehož úkolem by bylo hodnotit přiměřenost všech opatření v rámci jednotného trhu, pokud jde o jejich sociální dopad, hmatatelný přínos a možnost provedení, systém, který bude základem pro budoucí politiku. V centru projektu jednotného trhu musí být naši občané. Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Není pochyb, že jednotný trh, o kterém dnes hovoříme, je jedním z největších úspěchů hospodářské integrace v Unii, avšak nemělo by se zapomínat, že naší povinností není podpora stagnace, ale neúnavná snaha o dokonalost. Soudržný celek závisí na jeho dílčích částech, které, podobně jako kousky skládačky, tvoří konstrukci, která je odolná, pevná a stabilní. Dílčími částmi jednotného trhu jsou lidé, jejichž práva a povinnosti by pro nás vždy měly být prioritou. Naším cílem je zdravý a trvalý rozvoj, který bude aktivovat hospodářský růst, a takový růst je možný jen díky zlepšením v hospodářských a sociálních otázkách a díky lepší správě věcí veřejných. Měli bychom se zamyslet nad tím, zda by se politiky skutečně neměly zaměřovat především na občany. Rozvoj a zhodnocení lidského kapitálu jsou nezbytné, a skutečné prohlubování trhu by mělo přinést prospěch každému Evropanovi – zaměstnanci, spotřebiteli i podnikateli. Edvard Kožušník (ECR), písemně. – (CS) Zpráva o jednotném trhu pro Evropany obsahuje celou řadu pozitivních návrhů, jako je podpora mobility občanů či odstranění dvojího zdanění evropských občanů, avšak vedle toho obsahuje celou řadu návrhů, jejichž implementace zavání přílišnou regulací, která by v konečném důsledku jednotný trh brzdila a způsobila jeho stagnaci. Osobně nepodporuji návrhy na vytvoření více regulovaného a kontrolovaného jednotného maloobchodního finančního trhu, stejně tak nepodporuji návrh na automatické prodloužení nařízení o regulaci roamingu, neboť toto regulatorní opatření bylo jen dočasné a mělo vést k narovnání roamingových cen. Regulace koncových maloobchodních cen, jako je tomu právě u regulace roamingu, je posledním nástrojem, který má být užíván v případě selhání tržních mechanismů. Volání politiků po automatickém prodloužení této regulace je spíše politickým populistickým gestem než racionálně odůvodněným krokem, který by odrážel změny na poli telekomunikací, které se od roku 2007 v EU odehrály. Návrh na spuštění evropské televizní soutěže „Evropský přeshraniční podnik roku“ vnímám jen jako nerozumné utrácení evropských prostředků. Proto jsme se rozhodl zdržet se hlasování o této zprávě. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem pevně přesvědčen o tom, že existence jednotného trhu by byla nejvýznamnějším projevem silné a soudržné Evropy. Podpora sociálních podniků, zajištění neomezené mobility evropských občanů a podpora moderních bankovních služeb pro všechny – to jsou jen některé z ústředních témat, na které musíme zkoncentrovat své myšlení, zdroje a projekty. S odvoláním na první bod, zejména upřímně vítám výzvu, aby Komise zveřejnila zelenou knihu o uznávání odborných kvalifikací v nejrůznějších členských státech EU. Byl by to významný krok k tomu, aby se zvýraznila úloha vzdělávání a odborného vzdělání ve stále otevřenějším evropském prostředí. Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) V říjnu minulého roku komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier představil „Akt o jednotném trhu”, soubor 50 návrhů na podporu růstu v Evropské unii. Evropský parlament byl poté vyzván, aby vyjádřil svůj názor k různým částem této zprávy. Část 2 tohoto aktu vytváří základ pro usmíření Evropanů s jednotným trhem. Jacques Delors kdysi řekl: „Člověk si nemůže jednotný trh zamilovat.” To je jistě pravda, ale můžeme se přesto pokusit o to, aby byl občanům užitečný. Proto jsem podpořil usnesení Evropského parlamentu, které vítá dosaženou rovnováhu vztahů mezi svobodami pracovníků a požadavky sociální ekonomiky. Tato část aktu tak vymezuje

175

176

CS


důležité místo pro ty prvky, které Evropané nezbytně potřebují, jako jsou veřejné služby, komunikační infrastruktura, solidarita a zaměstnanost a rovněž ochrana spotřebitelů. Tato rovnováha je výrazem toho, že si Komise plně uvědomuje, že trh nemůže působit proti občanům, ale musí působit tak, aby jim sloužil, a to z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. David Martin (S&D), písemně . – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Snahy o dosažení jednotného trhu se koncentrují především na trh a jeho organizaci, a velmi málo na obavy a práva občanů, pracovníků a spotřebitelů, což vysvětluje nechuť a únavu Evropanů z vnitřního trhu. Občané musí být vráceni do centra pozornosti jednotného trhu. Toto je jasně uvedeno v úvodní části tohoto dokumentu; avšak návrhy, jak tohoto cíle dosáhnout, jsou nedostatečné k jeho naplnění. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva sice uznává, že Evropané převážně jednotný trh odmítají, avšak potvrzuje jeho zásadní místo v systému Společenství. Deklarované přání posílit sociální legislativu a brát v úvahu obavy občanů je zajisté pozitivní krok, avšak neodpovídá zásadě jednotného trhu s ohledem na volnou a nenarušenou hospodářskou soutěž, která již existuje. Tato zpráva je rozporná a zavádějící. Budu hlasovat proti ní. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Jednotný trh byl vždy jedním z pilířů hospodářského rozvoje Evropy. Snahy o podporu jednotného trhu by se měly zaměřit na obavy a práva veřejnosti a podniků, přinášet jim hmatatelný prospěch. Je také nutné, aby v právních předpisech týkajících se jednotného trhu byl odkaz na sociální práva, a je třeba navrhnout opatření, jež podpoří mobilitu občanů a zajistí přenositelnost jejich nároků na důchod. Je to jediná cesta, jak dosáhneme úspěchu, pokud jde o komplexní a fungující jednotný trh. Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně . – (LT) Před více než půlstoletím se země Evropy sjednotily s cílem vytvořit společný trh. Domníváme se, že jsme ho založili před čtvrtstoletím. Dnes však stále ještě existuje mnoho otázek, které musíme řešit, aby mohl jednotný trh fungovat efektivně a aby Evropská unie byla konkurenceschopnou. Domnívám se, že ze všech opatření, která jsme tu projednávali, zmíněných v dokumentu, který jsme přijali, jsou dvě obzvláště důležitá: celoživotní vzdělávání a boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a fungování jednotného trhu s energií. Pokud jde o mladé lidi, je to právě tato část společnosti, která bude žít v Evropě, kterou vytváříme. Je proto důležité vytvořit pro mladé lidi všemožné příležitosti, aby se mohli náležitě přizpůsobit a zapojit do utváření své budoucnosti Trh s energií je novou oblastí politiky EU. V hospodářství budoucnosti budou nepochybně hrát důležitou roli inteligentní energetické sítě, proto to nesmíme odkládat a musíme věnovat dostatečnou pozornost a dostatečné zdroje na jejich zavedení a vylepšování. Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasím s tímto usnesením, protože by měla být věnována maximální pozornost základním sociálním právům a zajištění spotřebitelských práv a volného pohybu pracovníků, zboží a podniků. Jednotný trh musí vytvářet podmínky pro udržitelný růst a vyšší zaměstnanost, a v jeho srdci musí být občané. Proto je velmi důležité nepřipustit narušování hospodářské soutěže. Jednotný trh zůstane konkurenceschopným tehdy, budou-li respektována všechna sociální práva. Musíme zajistit a neustále posilovat sociální blaho a práva pracovníků, a poskytnout dobré pracovní podmínky. Souhlasím s návrhem, aby nebylo možné pracovat na území členských států bez dodržování jeho mzdových předpisů a předpisů upravujících pracovní podmínky.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Musí být v plné míře uplatňována zásada: za stejně hodnotnou práci stejná odměna. Překážky, jež brání volnému pohybu pracovníků, musí být odstraněny. Musíme otevřít trhy práce v členských zemích všem evropským pracovníkům, ale regulace těchto trhů musí být prováděna v souladu s předpisy trhu práce těchto států, včetně skandinávského modelu kolektivních smluv. Je velmi důležité poskytnout členským státům právo samy rozhodovat o tom, zda by měly poskytnout osobám, které nejsou členy EU, právo pobytu na svém území. K tomu, aby mohl být jednotný trh orientován sociálně, musí být udržitelným způsobem restrukturalizován průmysl a musí existovat trvalé konzultace se sociálními partnery. Je velmi důležité zajistit, aby měl veřejný sektor možnost účinněji zapojovat do svých činností podniky, tak aby občané mohli využívat kvalitní, inovativní veřejné služby, aby bylo možné zajistit univerzální přístup k těmto službám. Alfredo Pallone (PPE), písemně. Hlasoval jsem pro tuto zprávu o jednotném trhu pro Evropany, protože se domnívám, že Evropa by měla přijmout obecný regulativní rámec, který splňuje potřeby občanů a napraví nerovnosti a nesrovnalosti na vnitřním trhu. Po skončení hospodářské krize Evropa potřebuje takový trh, kde v centru politik budou pracovníci a spotřebitelé. Text o jednotném trhu pro Evropany vyzývá k větší koordinaci mezi evropskými institucemi, členskými státy a podniky, aby bylo možné posílit politiku, kterou plánuje Evropský parlament, a zajistit, že bude splňovat veškeré potřeby evropského trhu. Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro, jelikož souhlasím s hlavními prioritami předloženými Komisi Parlamentem. Nejdůležitějším z těchto návrhů je výzva přijmout opatření na zvýšení mobility evropských občanů, zejména tím, že bude zveřejněna zelená kniha o vzájemném uznávání odborných kvalifikací, včetně posouzení stávajícího rámce, a případně předložit legislativní iniciativu na reformu tohoto rámce v roce 2012, a zároveň zhodnotit, zda by bylo možné zavést v roce 2011 celoevropské profesní průkazy a „evropský pas osobních dovedností” a jaký by to mělo přínos. To je pozitivní opatření, které vychází ze současné situace a je zaměřeno na zvýšení mobility na území EU. Chtěla bych také zdůraznit výzvu, aby Komise do června 2011 předložila legislativní návrh, který by zajistil přístup k určitým základním bankovním službám a zvýšil do konce roku 2011 transparentnost a porovnatelnost bankovních poplatků, a rovněž výzvu k předložení legislativního návrhu na odstranění překážek, s nimiž se setkávají mobilní pracovníci, s cílem zajistit neomezenou možnost přenesení nároků na důchod. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Jednotný trh pro Evropany se týká především pracovních míst a vytváření dalších nových pracovních míst, což pomůže vytvořit prostředí, ve kterém mohou podniky a občané plně uplatňovat svá práva. Je nutné zaujmout přísnější přístup k návrhu týkajícímu se směrnice o vysílání pracovníků a přepracovat tuto směrnici, která kromě hospodářských svobod zajišťuje ochranu nejpokrokovějšího pracovního práva, norem a postupů, uplatňovaných v rámci pracovněprávních vztahů, stejně jako dodržování práv na kolektivní zastupování a vyjednávání, kolektivní akce, včetně práva na stávku, a neomezené uplatňování zásady stejné odměny za stejnou práci. Je velmi důležité vybudovat na základě společného rámce financování ze strany EU evropskou dopravní síť, která by vedla ke zvýšení konkurenceschopnosti a integrace a k usnadnění mobility občanů a pracovníků na základě cenově dostupných služeb. Myslím si, že je nesmírně důležité poskytnout pracovníkům odborný výcvik a kvalifikaci, neboť jsou nepostradatelné pro vytváření pracovních míst, sociální začlenění a pro úspěch jednotného trhu. Vyzývám členské státy, aby s přihlédnutím ke kladným účinkům mobility

177

178

CS


pracovníků v souvislosti s finanční a hospodářskou krizí odstranily překážky bránící mobilitě pracovníků z nových členských států. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Úplná realizace konkurenceschopného jednotného trhu bez překážek je nezbytná pro opětovné nastartování evropského hospodářství a podporu růstu, konkurenceschopnosti a udržitelnosti v EU. Snahy o opětovné nastartování a posílení jednotného trhu by se měly zaměřit také na obavy a práva veřejnosti, spotřebitelů, uživatelů veřejných služeb a podniků a přinést jim hmatatelné výhody, aby byla plně obnovena jejich důvěra v evropský projekt, a poskytnout jim potřebné informace o možnostech, které jim vnitřní trh nabízí. V souvislosti s tím je nutné přijmout opatření, jež mohou zvýšit mobilitu Evropanů, zajistit ochranu spotřebitelů a rovněž zvýšit sociální blaho a zaručit pracujícím jejich práva. Robert Rochefort (ALDE) , písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu pana Correiy De Campos, která se týká 19 iniciativ ohledně občanů a jednotného trhu obsažených v Aktu o jednotném trhu, který navrhl pan komisař Barnier. Podpořil jsem tuto zprávu, která nám připomíná, jak je důležité, aby byli občané navráceni do centra pozornosti jednotného trhu. Snahy o dobudování proslulého „velkého trhu” se až dosud příliš často koncentrovaly na jednotný trh a jeho organizaci. Měli bychom provést tuto práci znovu s ohledem na obavy a práva občanů, pracovníků a spotřebitelů. Vyzývám Komisi, aby podpořila hlavní priority obsažené v tomto usnesení. Zejména bych se zde chtěl zmínit o třech naléhavých cílech, aby se jednotný trh stal přitažlivějším v očích našich spoluobčanů: zvýšení mobility (ať už se jedná například o uznávání odborných kvalifikací, nebo o přenositelnost nároků na důchod pro mobilní pracovníky), prodloužení platnosti nařízení o „roamingu” – zejména navržení hranice maloobchodní ceny roamingového přenosu dat – a konečně dostupnost základních bankovních služeb a transparentnost a porovnatelnost bankovních poplatků v celé Evropě. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně . – Jsem pro. Dne 11. listopadu 2010 Komise schválila sdělení, které obsahuje návrh týkající se obnovení důvěry Evropanů v jednotný trh. Diskuse o tomto Aktu o společném trhu bude probíhat do 28. února 2011. Celkový přístup, který navrhuje Komise, navazuje na zprávu Maria Montiho určenou předsedovi Evropské komise, která nese název „Nová strategie pro jednotný trh”. Jejím účelem je v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii posílit „vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku, s vysokým stupněm ochrany a zlepšování kvality životního prostředí” navrácením podniků, zejména malých a středních podniků, a Evropanů do centra pozornosti jednotného trhu. Sdělení Komise „Na cestě k Aktu o jednotném trhu: pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství“ obsahuje 50 návrhů na zlepšení naší práce, obchodu a vzájemné výměny, přičemž zejména druhá kapitola nazvaná „Navrácení Evropanů do centra pozornosti jednotného trhu a posílení jejich důvěry“ obsahuje 19 iniciativ týkajících se sociální dimenze jednotného trhu. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Úplná realizace jednotného trhu je rozhodným krokem Evropské unie k dosažení jejího plného potenciálu, pokud jde o inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. To vyžaduje harmonizaci vnitrostátních právních předpisů, která by podpořila volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Prosperující a dynamický vnitřní trh závisí na naší schopnosti navrhovat politiky, jež mohou podpořit růst, zaměstnanost a inovaci.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Dnešním hlasováním Parlament znovu ukazuje, že občané musí být stěžejní pro obnovu jednotného trhu, neboť jsou to klíčoví aktéři schopní aktivovat spirálu růstu a inovace. Politika dobudování jednotného trhu úzce souvisí s integrací v jiných oblastech politiky, jako je hospodářská soutěž, průmysl, energetika a doprava. Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně . – (PL) Je důležité, že jsme zahájili tak široce zaměřenou diskusi o společném, jednotném evropském trhu, který působí již 20 let, avšak dosud nedosáhl svého plného potenciálu. Nehledě na všechny právní předpisy, doporučení a vzájemná ujištění, nemůžeme říci, že bychom uvedli jednotný trh plně v život, avšak bez jednotného trhu nebude Evropa nikdy sjednocena. Vytvoření jednotného trhu je něčím, co je schopno posílit myšlenku Unie. Proč dosud není možné vytvořit trh bez překážek, i přes všeobecnou shodu členských států, že by měl být realizován právě tento politický kurs? Budování jednotného trhu stojí v cestě hluboce zakořeněné sobecké zájmy jednotlivých států – a jsou skutečně hluboce zakořeněné. K tomu, abychom mohli znovu oživit jednotný trh, musíme odstranit protekcionistické překážky. Souhlasím s názorem, že struktury a postupy řízení jednotného trhu jsou příliš složité. Je to hlavně důsledek toho, že v Unii existuje příliš mnoho rozdílů. Pro vytvoření nové kvality jednotného trhu je nezbytné upevňování jednotné měny a její přijetí v celé Unii. Jednotný trh nemůže existovat jen pro velké společnosti, ale měl by tu být také pro malé a střední podniky a zejména pro spotřebitele. Naším cílem je transparentnost a harmonizace. Naší prioritou je vytvoření skutečně jednotného trhu, a proto by Evropská rada a Evropský parlament měly stav jednotného trhu každoročně posuzovat, neboť to nám umožní sledovat, nakolik se nám daří dosahovat cílů, které jsme si stanovili. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se snaží posílit opatření, jež by umožnila občanům návrat do centra pozornosti projektu jednotného trhu, přičemž se zaměřuje na 19 iniciativ zaměřených na potřeby evropských občanů. Domnívám se, že je nezbytné obnovit důvěru Evropské veřejnosti v evropský projekt, a abychom toho mohli dosáhnout, musí se úsilí zkoncentrovat na obavy a práva občanů, spotřebitelů, uživatelů veřejných služeb a společností. Je nezbytné vytvořit komplexní přístup k jednotnému trhu, který dokáže reagovat na nedostatek demokracie, který pociťuje evropská veřejnost, ale i veřejné a soukromé instituce. Podpoření mobility prostřednictvím odstranění administrativních a daňových překážek a harmonizace kvalifikací, investice do přeshraničních projektů v některých oblastech, koordinace celních činností a monitorování vnitrostátních trhů a rozšíření působnosti směrnice o roamingu, to jsou příklady opatření, jež považuji za klíčová z hlediska upevňování vztahů mezi veřejností a evropskými projekty. Je však třeba znovu zdůraznit, že sociální aspekt jednotného trhu by měl být doplněn správou věcí veřejných v politické oblasti a partnerstvím mezi EU a vnitrostátními institucemi a také hospodářskou dimenzí, což napomůže hospodářskému růstu a zvýší konkurenceschopnost Evropy. Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Jsem velmi potěšen přijetím tří usnesení o znovunastartování jednotného trhu, což posílí správu věcí veřejných a úlohu podniků a růstu, jakož i úlohu občanů v této politice. Více než 20 let po podpisu Jednotného evropského aktu je svoboda pohybu fyzických osob, zboží a kapitálu po celé Evropě důkazem o úspěchu ambiciózní politiky sloužící občanům a růstu, politiky, ze které mohou všichni každodenně čerpat výhody. Nebylo by však dostačující, abychom pouze hodnotili, neboť Evropané od nás očekávají konkrétní návrhy, aby bylo možné reagovat na budoucí

179

180

CS


výzvy. Při stanovení svých priorit jsme připravili soubor vyvážených opatření, jež ztělesňují jasný politický, hospodářský a sociální model. Toto konkrétní usnesení o jednotném trhu pro Evropany staví do středu naší pozornosti občany. Tato zpráva podporuje mobilitu a výměny bez ohledu na místo původu, věk nebo povolání, a představuje tak krok k evropskému trhu práce. Opatření sociální podpory, kterými se usnesení zabývá, jsou dále důležitá z hlediska regulace tohoto trhu a z hlediska podpory modelu sociálního hospodářství, které je založeno na solidaritě. Zpráva: Cristian Silviu Buşoi (A7-0071/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože se zaměřuje na potřebu podporovat projekty, které jsou pro Evropu přínosné, na potřebu nové průmyslové politiky a na regionální rozvoj prostřednictvím investic do seskupení podle regionů. Hlasuji pro ni také proto, že podporuje jednotný trh s energiemi pomocí snižování energetické závislosti a vytvářením konkurenceschopnější infrastruktury a konkurenceschopnějších cen pro konečné spotřebitele. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o jednotném trhu pro podniky a růst. Jednotný trh je základním kamenem pro podniky i spotřebitele, a zvláštní pozornost je nutné věnovat malým a středním podnikům, které mají největší potenciál pro další rozvoj a zvyšování zaměstnanosti. Podporuji zpravodajův názor, že oživení elektronického obchodu a vytvoření jednotného elektronického trhu představují další důležitý aspekt jednotného trhu. Jedná se o velmi složitý proces vzhledem k rozdílným daňovým systémům, rozdílech ve smluvním právu a rozdílným požadavkům na provádění obchodů napříč členskými státy EU, ale úsilí v této oblasti musí pokračovat. Je také třeba koordinovat fiskální politiku, protože zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob by z jednotného trhu vytvořilo prostředí, které je pro evropské podniky příznivější. Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Abychom dosáhli záměrů strategie EU 2020, musí jednotný trh zajistit nezbytné podmínky pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Musí se zlepšit řízení ekonomiky Evropské unie s cílem vytvořit podnikům ekonomické podmínky, aby mohly využívat možnosti, které jim jednotný trh nabízí a které jim umožní růst a zvýšení konkurenceschopnosti. Odstranění překážek bránících mobilitě a harmonizace institucionálních regulačních předpisů s cílem urychlit integraci, hospodářský růst a evropskou solidaritu jsou pro jednotný trh velmi výhodné. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, aby se podpořila důvěra v jednotný trh na všech úrovních a odstranily se stávající překážky, které brání podnikům v přístupu na trh. Jednotný trh založený na volné a poctivé hospodářské soutěži je jedním z hlavních cílů hospodářské reformy Evropské unie a nabízí Evropě zásadní výhodu, pokud jde o konkurenceschopnost v globalizované ekonomice. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně . – (LT) Hladce fungující jednotný trh založený na volné a poctivé hospodářské soutěži je hlavním cílem hospodářské reformy EU. V současnosti vnitřní trh zůstává roztříštěný a přetrvávající administrativní a regulační překážky mají negativní dopad na všechny podniky, zejména na malé a střední podniky, které nejsou schopny plně využívat všech výhod, které jednotný trh nabízí. V EU není vyřešena regulace v oblasti přidělování licencí na autorská práva, což má přímý dopad na padělání a pirátství. To vede k poklesu důvěry podniků k elektronickému obchodu a napomáhá roztříštěnosti pravidel na ochranu intelektuálního vlastnictví, což brání inovaci na jednotném trhu. Zvlášť důležité je náležitě vyřešit otázku veřejných zakázek, které tvoří

06-04-2011

06-04-2011

CS


17 % HDP Evropské unie. Až dosud se přeshraniční zakázky na celkovém trhu veřejných zakázek podílely jen z malé části, protože malé a střední podniky mají stále ještě omezený přístup na trhy veřejných zakázek. Z hlediska hospodářského růstu a zaměstnanosti jsou klíčovým odvětvím služby, ale jednotný trh pro služby je dosud rozvinut nedostatečně, zejména v důsledku nedostatků a potíží, které členské státy pociťují v souvislosti s prováděním směrnice o službách. Souhlasím s návrhy předloženými ve sdělení Komise nazvaném „Na cestě k jednotnému trhu” ale domnívám se, že pro zajištění efektivního fungování jednotného trhu musí členské státy zlepšit provádění iniciativ EU, které již byly přijaty, jako je Akt o malých podnicích, což by napomohlo řešení mnoha administrativních a regulačních problémů, kterým podniky EU dnes čelí. Adam Bielan (ECR), písemně. – (PL) Aby si Evropa zachovala své postavení vedoucí světové hospodářské síly, musí trvale podporovat a podněcovat hospodářský rozvoj. Evropský jednotný trh má zásadní význam pro podniky i spotřebitele. Měli bychom obzvláště pečovat o malé a střední podniky, které jsou hybnou silou hospodářského růstu a vytvářejí značné množství pracovních míst. Měla by být použita inovativní opatření a vhodné finanční nástroje zaměřené na zlepšení jejich konkurenceschopnosti, přístupu k informacím a účasti ve výzkumných programech. Zajímavou myšlenkou je návrh na vytvoření dluhopisů spojených s jednotlivými projekty, což podnikům umožní získávat finanční prostředky. Významnou součástí ekonomiky by měl být také jednotný elektronický trh. Mělo by být vyvinuto zejména úsilí o stimulaci elektronického obchodu, protože přispívá ke zvyšování přeshraničního obchodu. Myslím si, že je také nezbytné vytvořit patent EU a jednotný systém pro řešení sporů. Jsem si také jist, že dobře fungující jednotný trh bude přispívat k udržitelnému hospodářskému růstu, proto jsem toto usnesení podpořil. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně . – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že proto abychom mohli úspěšně znovu oživit jednotný trh EU, zvýšit globální konkurenceschopnost EU jako celku a vytvořit nová pracovní místa, je nezbytné přijmout a realizovat mnohá opatření, jež by podpořila udržitelný růst a rozvoj obchodu. Domnívám se také, že je velmi důležité, aby tato opatření byla koordinována s opatřeními pro regionální rozvoj a aby se tato opatření vzájemně doplňovala, aby se zamezilo koncentraci průmyslu, podniků a služeb do určitých regionů, zatímco jiné, vzdálenější regiony, budou ponechány svému osudu. Zpráva se také dotýká bezpočtu jiných otázek, které ovlivňují každodenní život občanů, konkurenceschopnost podniků a rovněž vytváření nových pracovních míst v Evropě – provádění výzkumu a podporu v oblasti vývoje nových technologií, jakož i rozvoj a rozšiřování dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury. Zpráva se mimoto dotýká otázky, která je pro Litvu důležitá, upozorňuje na potřebu zlepšit energetickou infrastrukturu ve východoevropských zemích, aby mohly být úspěšně připojeny na západoevropské energetické sítě. V této oblasti je také zdůrazněna cenová dostupnost energie pro spotřebitele v celé Evropě. Zpráva rovněž vyzývá ke spolupráci mezi Komisí a členskými státy s cílem zahájit a podpořit využití efektivnějších a čistějších dopravních systémů, rozvíjet mezinárodní internetový obchod a zlepšovat i systémy elektronických plateb. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Evropská unie je jednou z vedoucích světových ekonomik, její hybnou silou jsou malé a střední podniky. EU musí těmto organizacím, které pociťují dopady hospodářské krize nejvíce, věnovat zvýšenou pozornost, v neposlední řadě proto, že malé a střední podniky mají největší potenciál, pokud jde o růst a zaměstnanost

181

182

CS


Rozumí se samo sebou, že evropské úsilí by se mělo zaměřit na podporu udržitelného hospodářského růstu. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť její zásluha spočívá v tom, že vytyčuje správné priority, jak vybudovat silnější jednotný trh, který bude schopen lépe splňovat potřeby společností EU a vytvářet vyšší tempo růstu. Proto souhlasím s pokyny vytyčenými v tomto dokumentu, který podle mého názoru může aktivně přispět k přeměně jednotného trhu v inovativní prostředí příznivé pro podniky založené na elektronické ekonomice a na efektivním volném pohybu služeb. V této souvislosti souhlasím s tím, že je nutné rozvíjet elektronický obchod, který dokáže podporovat přeshraniční obchod, koordinaci fiskální politiky a zjednodušení přeshraničního zadávání veřejných zakázek, tj. aspekty, ve kterých evropské malé a střední podniky zaostávají. Ole Christensen, Dan Jørgensen, Christel Schaldemose a Britta Thomsen (S&D), písemně. – (DA) Hlasovali jsme pro zprávu o jednotném trhu pro podniky a růst. Zpráva obsahuje mnoho důležitých návrhů zaměřených na rozvoj jednotného trhu. Nepodporujeme však myšlenku, že rozdíly ve fiskálních předpisech mohou vést k vážným překážkám bránícím přeshraničním transakcím nebo že koordinace vnitrostátních daňových politik, jak to navrhuje ve své zprávě pan Monti, by přinesla podstatné výhody podnikům a občanům. Na druhé straně jsme pro koordinaci mezi členskými státy s cílem zabránit podnikům v daňových únicích a ve využívání daňových rájů. Celní sazby zůstávají záležitostí členských států. Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu. Domnívám se, že opatření popsaná v této zprávě jsou nezbytná pro to, abychom vytvořili funkční jednotný trh, ve kterém je zdravá a produktivní hospodářská soutěž pravidlem. Plně souhlasím s tím, že je nutné vytvořit jednotný elektronický trh, protože absence příslušných pravidel do značné míry negativně ovlivňuje efektivitu evropského trhu, zejména v poslední době, vzhledem k pokroku jiných zemí, které jsou našimi hospodářskými konkurenty. Musíme vzít v úvahu nesmírný potenciál internetového obchodu, zejména pokud jde o růst přeshraničního obchodu a, jak jsem řekl již dříve, následný růst konkurenceschopnosti, kterou to přinese trhu. Souhlasím dále s tím, že je nezbytné působit na dvou dalších frontách; v odvětví služeb a v oblasti malých a středních podniků. Správné provádění směrnice o službách a o reformě regulačního rámce pro standardizaci tak, aby byl rozšířen i na tyto oblasti je nepostradatelné. Kromě toho očekáváme právní předpis, který má navrhnout Evropská komise. A konečně, jak jsem již uvedl v jiných debatách, musíme definovat nové pobídky a více podporovat malé a střední podniky, páteř našeho trhu a tvůrce tak velkého množství pracovních míst. Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně . – (RO) Myslím si, že Evropa bude mít prospěch ze zlepšení přístupu všech společností, včetně malých a středních podniků, k informacím ohledně finanční podpory inovací, o kterou mohou požádat, aby se mohly více zapojit do výzkumných programů, a zejména do partnerství s veřejnými či soukromými institucemi, které mají v úmyslu vést výzkumné a inovační programy. Myslím si, že potenciál, který tyto podniky nabízejí, není doposud dostatečně využíván. Proto EU musí tento sektor podpořit v rozvoji jeho aktivit, včetně přeshraničních, a v zájmu využití všech stávajících možností, které jsou v rámci jednotného trhu k dispozici. Ioan Enciu (S&D), písemně. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která nese název „Jednotný trh pro podniky a růst”, protože se domnívám, že velmi posílí náš vnitřní trh pro blaho

06-04-2011

06-04-2011

CS


všech občanů. Tato zpráva bude v praxi usilovat o zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu, udržitelný růst a vytváření pracovních míst. Evropská unie má jedinečnou ekonomiku, která se pyšní 500 miliony spotřebitelů. Díky zachování, posílení a podpoře vnitřního trhu Evropy bude zajištěn vetší pohyb zboží a služeb bez překážek bránících obchodu mezi členskými státy. V těžkých časech je krajně důležité zvýšit tempo růstu našeho hospodářství. Souhlasím s tím, že je třeba přijmout další opatření, jež by zajistila řádné provádění směrnice o službách a směrnice o odborných kvalifikacích. Díky řádnému provádění těchto směrnic budou evropští občané moci bez vysoké administrativní zátěže cestovat do jiných evropských členských států za prací a poskytovat služby. Jedním ze základních cílů Evropské unie je vytvořit prostor bez překážek. Tato zpráva se rovněž vyslovuje pro podporu malých a středních podniků, které v této době vyžadují nemalou podporu. José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Evropa je největší ekonomikou na světě, má realizace jednotného trhu klíčový význam pro to, abychom mohli poskytnout občanům a společnostem pocit důvěry a bezpečí. Krize, kterou jsou nyní svět obecně a Evropa zvláště zasaženy, nás vede k zamyšlení nad budoucností EU a nad opatřeními, jež musíme přijmout, abychom mohli znovu nastartovat evropskou ekonomiku. V říjnu 2010 Komise přijala sdělení nazvané „Akt o jednotném trhu”, které následovalo po zprávě pana Montiho „Nová strategie pro jednotný trh”. Mezi jeho cíli bylo provádění opatření, jež umožní podnikům silnější, udržitelnější a spravedlivější růst. Jsem proto potěšen, že byla tato zpráva přijata, neboť se mimo jiné zaměřuje na snížení byrokratické zátěže pro malé a střední podniky tím, že jim umožňuje přístup k úvěru, investicemi do inovací a modernizací služeb, jako je například elektronické řízení a zaváděním elektronické ekonomiky. Takové jsou základní pilíře strategie Evropa 2020, které výrazně přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti jednotného trhu a ke stimulaci jeho růstu. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jedná se o další zprávu z balíčku, který se týká upevnění jednotného trhu. Obsahuje nestydatou chválu trhu a volné hospodářské soutěže v době, kdy čelí očividné katastrofě, která byla vyvolána těmito politikami a jejich hrůznými následky, které nyní pociťují pracovníci, malé a střední firmy a lidé obecně, zejména v zemích se slabší ekonomikou. Zaměřme se na příklady, které jsou uvedeny v některých citacích ze zprávy, jako například v oblasti energetiky: „poukazuje na význam plně funkčního vnitřního trhu s energií […]; zdůrazňuje, že vnitřní trh s energií by mohl přispět k zachování cen energie, které jsou cenově dostupné pro spotřebitele a podniky”. Rozpornost a faleš jsou zde očividné. Stačí se podívat na to, co se děje v Portugalsku, abychom si uvědomili, že liberalizace vede k privatizaci, vysokým cenám pro podniky a spotřebitele, a k ziskům ve výši více než l miliardy EUR pro akcionáře EDP – Energias de Portugal, S.A., a v podobné výši u Galp Energia, SGPS, S.A. a jiných společností v tomto odvětví. Avšak totéž lze říci o odvětvích, jako jsou poštovní služby, telekomunikace nebo finančnictví. Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Jde o další zprávu z balíčku sdělení Komise týkajících se Aktu o jednotném trhu, jejíž návrh navazuje na zprávu pana Montiho nazvanou „Nová strategie pro společný trh”.

183

184

CS


Je dalším chvalozpěvem na volnou soutěž, přestože zastírá svůj obsah, aby zamaskovala dynamit, který je obsažen v tomto dárku zaslaném pracovníkům, malým a středním podnikům, a zejména lidem ze zemí se slabší ekonomikou. Podívejme se na některé příklady, které tato zpráva obsahuje, zejména v oblasti energetiky: „poukazuje na význam plně funkčního vnitřního trhu s energií […]; zdůrazňuje, že vnitřní trh s energií by mohl přispět k zachování cen energie, které jsou cenově dostupné pro spotřebitele a podniky”. Stačí se navíc podívat na to, co se děje v Portugalsku, abychom si uvědomili, že liberalizace vede k privatizaci, vysokým cenám pro podniky a spotřebitele, a k ziskům ve výši více než l miliardy EUR pro akcionáře EDP – Energias de Portugal, S.A., a v podobné výši u Galp Energia, SGPS, S.A. a jiných společností v tomto odvětví.. Něco podobného by bylo možné říci o jiných odvětvích včetně poštovních služeb nebo telekomunikace, ani nemluvě o finančnictví. Proto jsme hlasovali proti této zprávě. Jim Higgins, Seán Kelly, Mairead McGuinness a Gay Mitchell (PPE), písemně . – Čtyři irští poslanci EP za stranu Fine Gael hlasovali pro zprávu o Aktu o jednotném trhu pro podniky a růst, protože podporujeme celkové zaměření tohoto usnesení, ale nepodporujeme CCCTB , jak jsme již vysvětlili v předchozích vysvětleních. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně . – Zpráva pana Buşoie vyzývá k jednotnému trhu vstřícnému pro podniky a zcela správně zdůrazňuje význam malých a středních podniků. V jedné části EU, ve Skotsku, desetitisíce malých podniků čerpaly prospěch ze systému bonusů pro malé podniky zavedeného skotskou vládou, a uvádím to jako příklad osvědčeného postupu pro jiné evropské země. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože abychom mohli úspěšně znovuoživit jednotný trh EU a zvýšit globální konkurenceschopnost EU jako celku a vytvořit nová pracovní místa, je nezbytné přijmout a realizovat mnohá opatření, jež by podpořila udržitelný růst obchodu a rozvoj. Evropa je dnes největší ekonomikou na světě. Jednotný trh je základním kamenem pro podniky i spotřebitele, ale může nabídnout ještě větší růst a více pracovních míst, jeho plný potenciál nebyl doposud využit. Nezbytnou pozornost je třeba věnovat malým a středním podnikům, které mají největší potenciál, pokud jde o další rozvoj a zvyšování zaměstnanosti. Je proto velmi důležité podporovat udržitelný ekonomický růst. Jednotný trh sám o sobě a podniky, které v rámci něho fungují, mají zásadní význam pro budoucí růst hospodářství EU. Jednotný trh musí být inovativním prostředím, které je vstřícné vůči podnikům a zakládá se na elektronickém hospodářství, kde účinně probíhá volný pohyb služeb. Dobře fungující jednotný trh se službami má výrazný potenciál, pokud jde o růst, a tedy i o hospodářské oživení. Jedině udržitelný růst může přinést udržitelná pracovní místa. Je třeba přijmout další opatření k zajištění řádného provádění směrnice o službách a směrnice o odborných kvalifikacích. Mimoto je vytvoření celoevropských profesních průkazů ve vhodných případech myšlenkou, kterou je třeba analyzovat vzhledem k potenciálu takovýchto průkazů v oblasti posílení svobody pohybu občanů EU a zjednodušení postupů přijímání zaměstnanců v podnicích v EU. Tunne Kelam (PPE), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť považuji za naléhavě nutné zlepšit podmínky pro malé a střední podniky, aby Evropa byla ve světě konkurenceschopná. Bylo bezpočtukrát prokázáno, že snížení byrokratické zátěže pro malé a střední podniky vede k hospodářskému růstu a zvyšuje jejich konkurenceschopnost. Nebylo vyvinuto dostatečné úsilí, aby se malým a středním podnikům umožnilo fungovat

06-04-2011

06-04-2011

CS


s menšími byrokratickými překážkami a větší efektivitou. Malé a střední podniky jsou hybnou silou evropského hospodářství. K prudkému vývoji dochází také ve světě internetu. V současnosti EU skutečně není konkurenceschopná na internetových trzích. To znamená, že musíme všemožně usilovat o rozvoj elektronického obchodu, dosáhnout hmatatelného pokroku při vytváření jednotného evropského elektronického trhu. Byla již přijata důležitá opatření, ale je zapotřebí dělat více a musíme urychleně dosáhnout pokroku. Vítám snahy, které tato zpráva navrhuje s cílem dále podpořit zmíněnou otázku. Edvard Kožušník (ECR), písemně. – (CS) Zprávu o jednotnému trhu pro podniky a růst považuji za velmi vyváženou, přičemž věřím, že realizace navržených opatření dokáže stimulovat růst jednotného trhu a v konečném důsledku i ekonomik členských států. Zejména se ztotožňuji s klíčovými prioritami této zprávy, jako je vytvoření patentu EU a jednotného systému pro řešení sporů, kladení důrazu na potřebu dlouhodobých investic do inovativních odvětví, zvýšení důvěry podniků a spotřebitelů v elektronický obchod a oživení jeho rozvoje v rámci jednotného trhu, odstranění byrokratických překážek pro malé a střední podniky při přeshraniční činnosti a racionalizace postupů při zadávání veřejných zakázek. Protože podporuji všechna výše uvedená opatření a jsem přesvědčen o jejich užitečnosti a prospěšnosti, hlasoval jsem pro přijetí této zprávy. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Plnění cílů, jež stanoví strategie Evropa 2020, vyžaduje, aby Evropa vytvořila podmínky, jež jsou příznivé pro růst a inovaci, prostřednictvím investic a rozhodného postupu na evropském trhu. Evropa musí udržet růst a prosazovat účinné strategie v rámci vnitřního trhu, zaměřené na zvyšování konkurenceschopnosti, inovaci a výzkum. Komise musí zajistit realizaci balíčku, což zajistí dosažení těchto cílů tím, že budou přijata opatření ke zlepšení konkurenceschopnosti na domácím trhu. Zlepšování řízení ekonomiky v Evropské unii je proto důležitým krokem, který umožní společnostem na trhu v maximální míře využívat výhod, jež nabízí jednotný trh. Vytvoření evropských dluhopisů k financování projektů a patentu, který je platný v celé Evropě – to jsou některé z bodů, které mě vedly k tomu, abych toto usnesení podpořil. Jednotný trh je důležitý cíl, který má být dosažen. S ohledem na rozdílné podmínky v různých členských státech musí být úkolem EU takové rozdílnosti minimalizovat, aby bylo všem evropským podnikům umožněno těžit z výhod. Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) V říjnu minulého roku komisař pro vnitřní trh a služby, Michel Barnier, představil „Akt o jednotném trhu”, soubor 50 návrhů na podporu růstu v Evropské unii. Evropský parlament byl poté vyzván, aby vyjádřil svůj názor k různým částem této zprávy. Část 1 tohoto aktu pojednává o plánech Komise na vytvoření prostředí, které podporuje podnikání. Musíme proto podporovat kreativitu a inovaci z perspektivy udržitelného rozvoje, který v sobě spojuje konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku s ochranou malých a středních podniků. Toto usnesení Evropského parlamentu tyto závazky Komize potvrzuje a doplňuje, a proto jsem ho podpořila. Připomíná nám také, že musíme více než kdy předtím podporovat reálnou ekonomiku, a to zejména prostřednictvím ambiciózní evropské průmyslové politiky. S cílem vytvořit skutečně jednotný trh pro malé a střední podniky, usnesení navrhuje vytvoření statusu „evropské soukromé společnosti”, který by podpořil přeshraniční kreativitu a fungování těchto nezbytných součástí hospodářské struktury Unie. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť si myslím, že jednotný trh je nesporně hlavním aktivem naší konkurenceschopnosti ve světě. Bez něho bychom nemohli hrát tak významnou úlohu v zachování globální rovnováhy ekonomických sil, zejména v době, kdy na světovou scénu vystupují nové síly.

185

186

CS


Pokrok vnitřního trhu a další rozvoj regionů se navzájem doplňují a společně vytvářejí silnou Evropu, která se vyznačuje soudržností a konkurenceschopností. V této souvislosti bych chtěl poukázat na zvlášť důležitý význam regionální politiky při integraci jednotného trhu. Myslím si, že zvýšení dostupnosti pro každý region v Evropské unii bez výjimky je zcela nezbytnou podmínkou dynamického a silného jednotného trh. Nové členské státy jsou ve specifické situaci, kdy míra dostupnosti pro ně je dosud nízká. Podpora investic do infrastruktury a její zlepšování pomohou zvýšit konkurenceschopnost zaostávajících regionů a zajistit harmonické fungování vnitřního trhu, což významně pomůže zlepšit konkurenceschopnost celé Evropské unie v celosvětovém měřítku. David Martin (S&D), písemně . – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Jednotný trh sám o sobě a podniky, které v rámci něho fungují, mají zásadní význam pro budoucí růst hospodářství EU. Tento návrh zprávy stanoví prioritní opatření, která je třeba přijmout k vytvoření silnějšího jednotného trhu, který lépe reaguje na potřeby podniků v EU a který by generoval vyšší tempo růstu než dříve. Zpravodajovy priority jsou rozděleny do čtyř skupin a zaměřují se na přeměnu jednotného trhu na inovativní prostředí, které je vstřícné vůči podnikům a zakládá se na elektronickém hospodářství, kde účinně probíhá volný pohyb služeb. Dobře fungující jednotný trh se službami má výrazný potenciál, pokud jde o růst, a tedy i o hospodářské oživení. Jedině udržitelný růst může zajistit vytváření udržitelných pracovních míst. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva navrhuje větší liberalizaci odvětví energetiky a pošt a aktivnější provádění směrnice o službách pod záminkou podpory podniků a většího růstu. Pro neoliberální ideologii platí, že obviňuje správní regulaci a ochranu veřejných služeb z toho, že brání růstu. Vedoucí evropští představitelé se nepoučili z krize roku 2008, avšak je nezbytná radikální změna směru k jiné Evropě. Hlasuji proti této zprávě. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Jednotný trh byl vždy jedním z pilířů hospodářského rozvoje Evropy. Sdělení „Akt o jednotném trhu” vychází z teze o politickém vedení a ze zásady partnerství jako základních nástrojů k znovunastartování a prohlubování jednotného trhu. Musíme vytvořit novou dynamiku v oblasti interinstitucionálních vztahů, spolupráce a odhodlání členských států, a rovněž vnitrostátních parlamentů a regionálních a místních orgánů, aby bylo možné zlepšit uplatňování a provádění právních předpisů týkajících se jednotného trhu. Všichni, členské státy i evropské instituce, se musíme zavázat k tomu, že budeme monitorovat, hodnotit a modernizovat provádění evropských právních předpisů. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zejména malé a střední podniky jsou důležitým motorem celé naší ekonomiky. Mělo by jim být nabídnuto mnohem více příležitostí, aby se mohly uchytit a prosazovat na vnitřním trhu. K tomu je zapotřebí kapitál, a malým a středním podnikům musí být usnadněn přístup k němu. Jiným faktorem. který nám pomůže zajistit trvalý a udržitelný rozvoj evropských vnitrostátních ekonomik, je podpora odvětví služeb. To vyžaduje volný pohyb služeb. Vnitřní trh jako celek musí být atraktivnější, aby se stal inovativním prostředím vstřícným k podnikům. EU také potřebuje vnitřní elektronický trh, aby mohla zvýšit konkurenceschopnost a podporovat růst. Všem podnikům na území EU by mělo být umožněno mít z vnitřního trhu prospěch, dokonce i přesto, že mnohé oblasti, jako je elektronický obchod, se ještě zjevně musí rozvíjet. Nehlasoval jsem pro tuto zprávu, protože zpravodaj navrhl zavedení

06-04-2011

06-04-2011

CS


nové strategie v oblasti DPH, ale dostatečně podrobně nevysvětlil, jak by měla fungovat v praxi. Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože jednotný trh je velmi důležitým faktorem pro podniky a růst. Značná pozornost by měla být věnována inovacím a kreativitě i vhodnému mechanismu pro jejich financování. Inovace tvoří základ silného a udržitelnějšího růstu a vytváření pracovních míst. Abychom zajistili, že mechanismus financování bude účinně fungovat, musíme především vytvářet příznivé podmínky pro dlouhodobé investování do inovativních odvětví, jež vytvářejí pracovní místa. Je nezbytné věnovat zvláštní pozornost malým a středním podnikům, které mají obrovský ekonomický dopad na evropské hospodářství. Pro malé podniky se jednotný trh musí stát lepším prostředím, pomáhat jim v rozšiřování jejich přeshraničních aktivit, umožňovat jim lepší přístup na kapitálové trhy a odstraňovat administrativní a fiskální překážky. Musí být vytvořeny podmínky pro to, aby malé a střední podniky mohly získávat náležitou podporu v rámci regionální politiky Unie vzhledem k jejich významu pro upevňování sociálních vazeb v městských čtvrtích nebo v řídce osídlených oblastech. Struktura evropského bankovnictví musí být pluralistická, aby mohla uspokojovat finanční potřeby malých a středních podniků. Je velmi důležité stanovit jednoznačnější rámec v oblasti DPH a zavést společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob. Domnívám se, že musí být urychleně přijat Statut evropské soukromé společnosti, aby se usnadnilo zakládání a přeshraniční operace malých a středních podniků. Je známo, že musí být racionálnější postupy v oblasti veřejných zakázek. Musíme vytvořit příznivější podmínky pro přeshraniční zakázky, zajistit reciprocitu s průmyslovými zeměmi a s velkými rozvíjejícími se ekonomikami. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Finanční a hospodářská krize mobilizovala EU k hledání nových pravidel a systému, jež zajistí rovnováhu a růst; zpráva pana Montiho zadala tón pro vypracování návrhu Aktu o jednotném evropském vnitřním trhu. Hlavním cílem je zajistit růst a rozvoj, ale i bezpečnost a záruky pro malé a střední podniky, investory a spotřebitele a pro všechny účastníky trhu, jejichž obchodní funkce musí být usnadněny. Moje hlasování „pro” ukazuje nejen na ochotu podpořit tento text, ale také jasný závazek vůči občanům – zlepšit regulační předpisy a zajistit rovné příležitosti pro investice a spotřebu v trvale rostoucím systému pro veřejný i soukromý sektor. Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. – (PT) V této zprávě Parlament předkládá pět hlavních priorit s cílem konsolidovat jednotný trh pro podniky a růst: vytvoření patentu EU a jednotného systému pro řešení patentových sporů; financování inovací; podpora elektronického obchodu; zlepšení přístupu malých a středních podniků na jednotný trh a zvýšení jejich zapojení; a zjednodušení postupů při zadávání veřejných zakázek. Souhlasím s předloženými prioritami, a proto jsem hlasovala pro tuto zprávu. Chtěla bych opětovně vyjádřit přesvědčení, že vytvoření patentu EU a jednotného systému pro řešení patentových sporů je nepostradatelné, aby bylo možné podporovat inovaci a kreativitu na jednotném trhu. Inovace a kreativita jsou, jak známo, faktory podporující růst. Domnívám, že spolu s tímto opatřením by Komise a členské státy měly vzít v úvahu význam inovací, pokud jde o silný a udržitelný růst a vytváření pracovních míst. Jedním ze způsobů, jak podpořit růst, je zajistit dostatečné financování inovací, zejména prostřednictvím vytvoření evropských dluhopisů pro financování projektů EU. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Jednotný trh musí být znovu nastartován a dobudován, aby bylo možné dosáhnout cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 a zajistit větší růst podniků, včetně podniků v oblasti sociální ekonomiky (družstva, sdružení,

187

188

CS


vzájemné pojišťovny a nadace) a vytvořit větší množství kvalitnějších pracovních míst, a rovněž zajistit přiměřenou ochranu práv evropských pracovníků a spotřebitelů. Vyzývám k vytvoření regulačního prostředí, které je vstřícnější k malým a středním podnikům na základě pečlivého posouzení dopadu veškerých nových regulačních nebo legislativních opatření na malé a střední podniky, usiluje o odstranění byrokratismu, zvyšuje konkurenceschopnost a podporuje kvalitní zaměstnání. Je také nezbytné udržet stávající zdravotní a bezpečnostní opatření pro pracovníky. Návrh Komise požaduje zveřejnit strategii v oblasti DPH, protože je zapotřebí lepší daňová koordinace mezi členskými státy, aby se zamezilo nekalé daňové soutěži a narušení trhu. Myslím si, že návrh na přijetí směrnice o zavedení jednotného konsolidovaného daňového základu pro daň z příjmů právnických osob zvýší konkurenceschopnost malých a středních podniků, zejména proto, že sníží povinnosti vyplývající z administrativní složitosti a sníží vysoké náklady vznikající v důsledku nutnosti vyhovovat různým vnitrostátním daňovým systémům, což bude mít potenciálně pozitivní dopad na veřejné finance a zaměstnanost. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Úplná realizace konkurenceschopného jednotného trhu bez překážek je nezbytná pro opětovné nastartování evropského hospodářství a podporu růstu, konkurenceschopnosti a udržitelnosti v EU. Je proto žádoucí přijmout opatření, jež umožní vybudovat silnější jednotný trh, který může reagovat na potřeby společností v EU, zejména malých a středních podniků, a bude tak příznivějším prostředím pro inovace založeným na elektronické ekonomice, kde je plná svoboda pohybu služeb. Robert Rochefort (ALDE) , písemně. – (FR) Jednotný trh, který dobře funguje, je nezbytný pro zajištění konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst a udržitelného růstu v Evropě. Proto jsem hlasoval pro vynikající zprávu, kterou předložil můj kolega pan Buşoi a která navrhuje některé priority zaměřené na lepší fungování jednotného trhu a je doprovázena některými legislativními návrhy, jak toho dosáhnout. Musíme urychlit vytvoření patentu Společenství, racionalizovat postupy při zadávání zakázek a poskytnout více podnětů pro elektronickou ekonomiku tím, že budeme posilovat důvěru podniků a občanů v elektronický obchod. A konečně mi dovolte zdůraznit dva základní prorůstové nástroje, které je třeba urychleně aktivovat. Prvním je dlouhodobá inovace, která podpoří ekologickou přeměnu hospodářství. Toho lze dosáhnout vytvořením dluhopisů v EU, konkrétně v oblasti energetiky, dopravy a telekomunikací. Druhým nástrojem je zvýšit zapojení malých a středních podniků do jednotného trhu prostřednictvím rozvoje zdrojů jejich financování a zlepšení jejich přístupu ke kapitálovým trhům, odstraňování fiskálních překážek bránících jejich přeshraničním aktivitám a revidováním rámce pro zadávání veřejných zakázek tak, aby byly postupy pružnější a méně byrokratické. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně . – Hlasoval jsem pro. V říjnu 2010 Komise přijala sdělení nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu” s cílem opětovně nastartovat jednotný trh. V první části tohoto sdělení Komise navrhuje řadu opatření, jejichž cílem je silnější, udržitelnější a spravedlivější růst pro podniky. Evropa je dnes největší ekonomikou na světě. Jednotný trh je základním kamenem pro podniky i spotřebitele, ale může nabídnout ještě větší růst a více pracovních míst, a jeho plný potenciál nebyl doposud využit. Nezbytnou pozornost je třeba věnovat malým a středním podnikům, které mají největší potenciál k dalšímu rozvoji a zvyšování zaměstnanosti. Nuno Teixeira (PPE), písemně. Sdělení „Akt o jednotném trhu” se zabývá otázkou politického vedení a zásadou partnerství jako základními nástroji k opětovnému nastartování jednotného trhu. Dynamika v oblasti interinstitucionálních vztahů, spolupráce a odhodlání členských států, a zejména vnitrostátních parlamentů a regionálních a místních

06-04-2011

06-04-2011

CS


orgánů jsou mechanismy, jež zlepší uplatňování a provádění právních předpisů týkajících se jednotného trhu. Hlasuji pro tuto zprávu, neboť se domnívám, že předkládaná opatření jsou nezbytně důležitá. Chtěl bych mimo jiné zdůraznit zařazení hodnocení stavu jednotného trhu na pořad jarního zasedání Rady, zveřejnění zelené knihy za účasti občanské společnosti a regionálních a místních orgánů, zveřejnění srovnávacích tabulek a konečně snížení množství nedostatků a chyb při provádění směrnic ve vnitrostátních právních předpisech. Členské státy i evropské instituce by se měly zapojit do monitorování, hodnocení a modernizace provádění evropských právních předpisů, neboť jen tehdy může být integrační politika úspěšná. Chtěl bych také poukázat na to, že významnější úlohu by měly plnit regionální a místní orgány, v souladu se zásadou subsidiarity a zásadou partnerství. Zprávy: Sandra Kalniete (A7-0083/2011)–- António Fernando Correia De Campos (A7-0072/2011) – Cristian Silviu Buşoi (A7-0071/2011) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem tuto zprávu našeho kolegy poslance pana Buşoie a rovněž dvě zprávy vypracované paní Kalnieteovou a panem Correiou De Campos. Tyto tři zprávy byly vypracovány poté, co Evropská komise zveřejnila návrh Aktu o jednotném trhu. Cílem Michela Barniera, komisaře pro vnitřní trh,.je opětovně nastartovat jednotný trh, ale především více ho přiblížit občanům. Tento cíl plně podporuji. Akt o jednotném trhu je třeba považovat za příležitost ukázat občanům, že evropská integrace, a zejména jednotný trh, se uskutečňují v jejich zájmu, a ne proti nim. Zajistit přístup k základním bankovním službám – nebo obecněji zabezpečit kvalitu a dostupnost služeb, které naši spoluobčané nutně potřebují, – je krok tímto směrem. Giovanni Collino (PPE), písemně. – (IT) Tyto tři zprávy Evropského parlamentu, jež reagují na Akt o jednotném trhu předložený Komisí, se zabývají otázkami, které jsou důležité pro evropský průmysl a pro jeho malé a střední podniky. Zjednodušení právních předpisů a snížení byrokracie, boj proti padělání, význam inovací a snadnějšího přístupu k úvěrům – to jsou aspekty, kde naše podniky očekávají od Evropy nezbytná opatření, aby byly opět konkurenceschopné na mezinárodních trzích. Na druhé straně je pro oživení a dobudování jednotného evropského trhu skutečně nezbytná jednotná daňová politika v rámci Unie. Daňová politika je kyslík, který malé a střední podniky potřebují k tomu, aby se vzpamatovaly, avšak který se nesmí omezit na počáteční pobídku, ale musí je provázet i ve fázích konsolidace a růstu. Nedostatečná fiskální harmonizace v Evropě vytváří nerovnosti mezi různými územími v EU, jako je severozápadní Itálie a Slovinsko, které spolu soupeří na fiskálních úrovních i pokud jde o míru rozvoje jejich ekonomik. Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Tyto tři zprávy, které se týkají vnitřního trhu, v nás nevzbuzují nadšení, protože vedle bodů, které bychom mohli podpořit, nalézáme jiné, s nimiž nesouhlasíme. Avšak v tomto případě, i přes záležitosti, se kterými ve zprávě člena skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) nesouhlasím, jako jsou opatření, která, jak se domnívám, přinášejí prospěch spíše velkým korporacím než malým podnikům, se vzhledem ke zdůrazněnému významu inovací pro podporu růstu zdržím hlasování. Derek Vaughan (S&D), písemně. – Akt o jednotném trhu, který navrhuje Evropská komise, se zaměřuje na uvolnění potenciálu jednotného trhu a opětovné nastartování ekonomiky a konkurenceschopnosti EU po hospodářské krizi. Hlasoval jsem pro

189

190

CS


doporučení Parlamentu k Aktu o jednotném trhu předloženému Komisí, a žádám Evropskou komisi, aby začala tato doporučení realizovat, a aby tak zajistila, že budou posíleny správní struktury, bude poskytována podpora inovacím a při vytváření pracovních míst a občané budou navráceni do centra jednotného trhu. Musíme navzájem spolupracovat při posilování správy jednotného trhu a při zavádění koordinovanějšího přístupu na úrovni politického vedení, což zvýší účinnost Aktu o jednotném trhu a obnoví důvěru občanů v tuto iniciativu. Vítám usnesení, které vyzývá ke zvýšení důrazu na mobilitu občanů, a domnívám se, že je také nezbytné, aby se opětovné nastartování jednotného trhu zaměřilo na potřeby malých a středních podniků s cílem zajistit prostředí, jež by v celé EU, a zejména ve Walesu vedlo ke vzniku nových, inovativních podniků. Zprávy: António Fernando Correia De Campos (A7-0072/2011) – Cristian Silviu Buşoi (A7-0071/2011) Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podpořila jsem dvanáct opatření, jež obsahuje Akt o jednotném trhu, a doufám, že Komise to převede v účinná legislativní opatření. 10. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis. (Zasedání bylo přerušeno ve 13:25 a pokračovalo v 15:00). PŘEDSEDÁ: ALEJO VIDAL-QUADRAS místopředseda 11. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis. 12. Poučení, které by mělo být vyvozeno pro jadernou bezpečnost v Evropě v návaznosti na jadernou havárii v Japonsku Předsedající – Dalším bodem je rozprava o prohlášeních Rady a Komise o poučení, které by mělo být vyvozeno pro jadernou bezpečnost v Evropě v návaznosti na jadernou havárii v Japonsku. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady . – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, ze všeho nejdřív mi dovolte říci, že jsem potěšena, že pokračujeme v této rozpravě, která začala minulý měsíc. Na jedné straně to svědčí o závažnosti této záležitosti, a na druhé straně je to náznak toho, že kromě všech těch emotivních reakcí, které tato stále ještě mimořádně vážná situace v Japonsku v nás všech vzbuzuje, hodlají naše instituce s náležitou prozíravostí přijmout v této věci opatření. Současně bych chtěla potvrdit, že jsme připraveni poskytnout japonskému lidu trvalou a konkrétní pomoc ve formě humanitární pomoci i v podobě pomoci jaderných expertů. Evropská rada to jasně prohlásila dne 25. března. Dále bych chtěla poukázat na to, že maďarské předsednictví okamžitě reagovalo na katastrofu v Japonsku, zejména na činnosti související s riziky jaderné energie. Dovolte, abych hned na počátku odmítla některé nesprávné představy, ke kterým by veřejnost mohla dospět, pokud jde o jadernou bezpečnost, a sice to, že EU si význam této záležitosti uvědomuje teprve nyní, v souvislosti s vnější krizovou situací. To je velký omyl, na jedné straně proto, že ve skutečnosti funguje v Evropě po více než 25 let právně závazný rámec, který trvale přizpůsobujeme, naposledy například prostřednictvím směrnice o jaderné

06-04-2011

06-04-2011

CS


bezpečnosti z roku 2009. Na druhé straně také proto, že zajišťování jaderné bezpečnosti je trvalý proces, v rámci kterého postupně zdokonalujeme požadavky, vyvozujeme závěry z událostí, jako jsou ty, ke kterým nyní došlo ve Fukušimě, a pravidelně prověřujeme aktuální stav bezpečnosti našich zařízení. V březnu Evropská rada jasně potvrdila, že odpověď EU musí být v souladu se směrnicemi, které spojují záruky bezpečnosti na místě se zdokonalováním regulačního rámce. Jedním z aspektů této vícesměrné reakce EU je komplexní posouzení evropských jaderných elektráren z hlediska jejich rizik a bezpečnosti, to znamená problematika „zátěžových testů”. Jejich rozsah a praktická opatření, která s nimi souvisejí, musí být stanoveny s přihlédnutím k nedávným událostem a s plným využitím odborných znalostí, jimiž disponujeme. Skupina evropských regulačních orgánů pro jadernou energii a její členové, nezávislé vnitrostátní regulační orgány, musí dokončit definování výše uvedených praktických opatření do poloviny května, což pravděpodobně umožní zahájit v létě jejich posuzování. Některé členské státy a provozovatelé jaderných zařízení již přijali rozhodnutí, jež vyžadují bezpečnostní přezkum elektráren. Na základě toho tedy bude možné vyvodit první závěry a zveřejnit je koncem tohoto roku. Posuzující orgány proto budou o výsledcích zátěžových testů informovat jak širokou veřejnost, tak Komisi. Na základě této posledně zmíněné zprávy Evropská rada zhodnotí předběžné výsledky do konce tohoto roku. V rámci druhého, tj. regulačního aspektu, Evropská rada již požádala Komisi, aby přezkoumala platný legislativní a regulační rámec pro bezpečnost jaderných zařízení a v případě potřeby předložila návrh na jeho zlepšení. Zároveň musíme pokračovat v práci, která v oblasti právní regulace již probíhá, a musíme přijmout návrh směrnice o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. A konečně musí být očividně nastaveny požadavky na bezpečnost tak, aby pokrývaly celý životní cyklus jaderných zařízení. Jako třetí krok musíme také požádat třetí země v sousedství EU, aby se k tomuto posouzení připojily a zvýšily úroveň svých požadavků na bezpečnost. Otázky bezpečnosti se ovšem neomezují na jadernou energii. Nemůžeme si dovolit, aby u kteréhokoli zdroje energie, bez ohledu na výši jeho podílu na zabezpečení dodávek, byly zájmy zajištění dodávek kladeny výše než aspekty bezpečnosti, které se týkají lidského zdraví nebo ochrany životního prostředí. Jak víte, musíme také brát v úvahu stávající situaci v Evropě, totiž to, že využití paliv v členských státech vychází z různé skladby zdrojů. V zásadě každý má právo rozhodovat o své skladbě zdrojů energie. V dohledné budoucnosti to tak zůstane, protože hovoříme o skladbě zdrojů energie, a rozhodovat o ní je v pravomoci členských států. To nám však, pokud jde o společné cíle, nebrání dosáhnout pokroku při vytváření společné energetické politiky. V letošním roce se například začneme podrobně zabývat energetickým plánem do roku 2050. Přitom budeme posuzovat do jaké míry musí jednotlivé zdroje energie přispívat k dosažení klimatických cílů a zároveň musíme plnit své cíle v oblasti energetické politiky, zabezpečení dodávek, udržitelnosti a konkurenceschopnosti. Vedle svobody určovat skladbu zdrojů energie však prohlubování vnitřního trhu a stále užší vniřní vazby vedou k rostoucí vzájemné závislosti energetických politik členských států a rozhodnutí o volbě zdrojů energie. Proto má také smysl vytvořit společnou vizi týkající se důsledků našich energetických politik v oblasti investic, cen energie a regulace. Jaderná energie se v současnosti podílí na výrobě energie v Evropě ze 30 %; to také znamená, že žádný ze 14 členských států, které se rozhodly pro využití jaderné energie, si nemůže dovolit okamžitě uzavřít své jaderné elektrárny bez předchozí konzultace s ostatními členskými státy a aniž by důkladně posoudil možnosti využití potenciálních alternativních

191

192

CS


zdrojů energie a otázky, jež souvisí se sítěmi. Za tímto účelem předsednictví hodlá provést detailní výměnu názorů na neformálním zasedání ministrů energetiky v květnu, aby bylo možné řešit otázky, jež s tímto tématem souvisejí. V neposlední řadě je důležité, abychom také informovali veřejnost o základních předpokladech a o výhodách a nevýhodách zvolených zdrojů energie. Jsem přesvědčena, že i k tomu můžeme dnešní rozpravou přispět. Děkuji vám mnohokrát, pane předsedající. Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Pane předsedající, paní Győriová, dámy a pánové, strašlivé zemětřesení z 11. března, následná vlna tsunami, havárie v jaderné elektrárně, která vedla k poškození různých bloků, a to, že stále ještě není v dohledu konec procesu nápravy škod a překonání rizik, protože tato jaderná elektrárna ani s využitím nejnovější technologie není dosud pod kontrolou: všechny tyto události v nás vzbuzují znepokojení, pokud jde o bezpečnost a odvětví energetiky v Evropské unii i mimo ni. Proto jsme dne 11. března svolali skupinu na vysoké úrovni, kterou tvoří ministři a představitelé vlád členských států, společností zabývajících se výstavbou jaderných elektráren a odvětví energetiky, na zasedání, jež se konalo dne 15. března. V Radě ministrů energetiky jsme se 21. března zabývali přípravami na zasedání Evropské rady, které nakonec dne 25. března vyzvalo Komisi a vnitrostátní orgány pro jadernou bezpečnost, aby provedly zvláštní zátěžový test a komplexní bezpečnostní šetření s cílem zajistit dosažení co nejpřísnějších bezpečnostních norem. Od té doby připravujeme kritéria těchto testů. Generální ředitelství, já osobně a orgány pro jadernou bezpečnost sestavujeme katalog kritérií testů, který před jeho konečným schválením bude předložen vám i veřejnosti. Na jedné straně se to týká důsledků hrozby zemětřesení a záplav pro elektrárny v Evropské unii, zejména na atlantickém pobřeží. Na druhé straně se to týká důsledků pro elektrárny samotné, jinými slovy, otázky, nakolik lze chránit chladicí systémy, dodávky elektřiny a nouzové generátory. Testy zahrnují i další faktory, jako jsou teroristické a kybernetické útoky a pád letadel na elektrárny. Věříme, že konzultace budou dokončeny a rozhodnutí o kritériích testů přijato do poloviny května na zasedání ENSREG, Skupiny evropských regulačních orgánů pro jadernou bezpečnost. Očekáváme, že do konce tohoto roku se uskuteční komplexní zkoušky s cílem zajistit dosažení co nejpřísnějších bezpečnostních norem ve 143 jaderných elektrárnách v Evropské unii. Jednali jsme s vládami Ruské federace a Ukrajiny a během několika příštích dnů budeme kontaktovat Švýcarsko a Arménii, jakož i země, které mají výstavbu jaderných elektráren v plánu, jako je Turecko a Bělorusko. Naším záměrem při tom všem je zajistit, aby v zemích, které s Evropskou unií bezprostředně sousedí, byly uplatňovány nejpřísnější bezpečnostní normy a nejpřísnější kritéria testů při provádění bezpečnostních šetření. Víme, že za skladbu zdrojů energie, a tedy také za technologie v oblasti energetiky, jaderných elektráren a jiné technologie, jsou odpovědné členské státy. Během několika posledních dní se jasně ukázalo, že si členské státy chtějí tyto pravomoci ponechat. Jinými slovy, na základě stávajících smluv a právních předpisů se nejeví jako realistické, že by bylo přijato rozhodnutí o jaderné energii na evropské úrovni. Na druhé straně se mi zdá, že bezpečnostní test, který musí všichni absolvovat, je vzhledem k přísným normám, jež zavádí, společným jmenovatelem pro všechny členské státy bez ohledu na to, zda jadernou energií disponují, či nikoli. Ve Francii se prostřednictvím jaderné energie vyrábí přibližně 76 % elektřiny, zatímco v Rakousku je to 0 %. Jadernou energii využívá celkem 14 členských států, a 13 států ji nevyužívá. Německo v současnosti zkoumá možnost zkrácení doby využívání svých elektráren. Polsko zvažuje, zda vybudovat svou první jadernou elektrárnu, a Itálie posuzuje, zda má investovat do dalších elektráren.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Máme za to, že vedle provedení bezpečnostních šetření je nejdůležitější, aby směrnice o jaderné bezpečnosti byla převedena do práva členských států do konce července tohoto roku. Původně jsme plánovali provést hodnocení směrnice o jaderné bezpečnosti, která byla přijata Parlamentem a Radou a nyní má být provedena ve vnitrostátním právu, v roce 2014. Nyní to chceme urychlit. Do konce tohoto roku vás chceme informovat o svých příštích záměrech, pokud jde o to, jak by tuto směrnici bylo možné dále posílit, neboť v současnosti se týká především formálních pravomocí a institucí, které musí být vytvořeny, a dalších oblastí. Chtěl bych se zde také zmínit o návrzích na řešení otázky jaderného odpadu, které předložila Komise a nyní jsou předmětem diskusí v Parlamentu a v Radě. Ty také přispějí ke společným opatřením zaměřeným na zajištění co nejvyšší úrovně bezpečnosti. Víme, že bezpečnostní šetření povede k tomu, že členské státy z nich vyvodí své vlastní závěry. Avšak spoléhám na dopad, který v tomto případě vyplyne z reality. Spoléhám na to, že členské státy vezmou v úvahu hodnocení bezpečnosti, normy a nezbytná opatření navržená odborníky a že tyto záležitosti ve svých zemích a ve svých jaderných elektrárnách uplatňují v praxi. V polovině května vám sdělíme, kdy vám doufejme budeme schopni předložit návrh tohoto zátěžového testu a kritérií testu vypracovaných na pracovní úrovni. Corien Wortmann-Kool, jménem skupiny PPE. – (NL) Pane předsedající, jménem své skupiny bych chtěla poděkovat panu komisaři Oettingerovi za to, že se otázkou jaderné bezpečnosti začal zabývat bezprostředně po katastrofě v Japonsku. Tato práce je velmi důležitá pro bezpečnost našich občanů, protože jaderná havárie v Japonsku ukázala, že musíme zrevidovat naše pravidla v oblasti jaderné bezpečnosti. Je to pro vás a pro Radu důležitý úkol, protože my v Evropě jsme na sobě, pokud jde o jadernou bezpečnost, navzájem závislí. Potřebujeme evropský zátěžový test pro veškerá jaderná zařízení a, jak jste řekl, kritéria musí být harmonizována. Potřebujeme objektivní a transparentní zprávu – to jest veřejnou zprávu – týkající se tohoto testu, přičemž východiskem musí být co nejvyšší úroveň bezpečnosti. Pane předsedající, doufám že vy i členské státy na tomto harmonizovaném přístupu usilovně pracujete, takže se můžeme spolehnout, že budeme mít zavedeny nejpřísnější bezpečnostní normy. Pokud nějaké jaderné zařízení tomuto zátěžovému testu nevyhoví, musíte vy i Rada zajistit, aby příslušný členský stát byl povinen okamžitě přijmout opatření. Takové opatření by mohlo zahrnovat i dočasné nebo dokonce trvalé uzavření dotyčné jaderné elektrárny. V této souvislosti je důležité, abychom do toho zahrnuli i jaderné elektrárny, které se nacházejí po obou stranách našich hranic, protože někdy mají na naše občany větší dopad než jaderné elektrárny, které jsou na území EU. Věnujte tomu prosím velkou pozornost. Musíme řádně prozkoumat zvažovaná opatření a rizika. Jaderná energie je zdroj energie, kterého se nemůžeme jen tak lehce vzdát, protože zajišťuje velkou část naší energie a pomáhá nám snižovat emise CO2. Musíme se však znovu zamyslet nad naší budoucností a nad využitím energie z obnovitelných zdrojů a také dále ambiciózně rozvíjet energetickou účinnost. Marita Ulvskog, jménem skupiny S&D. – (SV) Pane předsedající, jaderná energie se odlišuje od jiných zdrojů energie. Může v mimořádně krátké době způsobit nesmírné škody zemím, lidem i budoucím generacím. Jsem proto potěšena, že v Evropském parlamentu, jak se zdá, existuje silná a široká shoda, pokud jde o otázky jaderné energie a jaderné bezpečnosti.. Doufám, že tato shoda vyústí také v jasná, komplexní, společná rozhodnutí.

193

194

CS


Jadernou energii není možné regulovat a monitorovat pouze na úrovni členských států. Jaderná energie nezná státních hranic, a nezná ani evropských hranic. Diskuse a úsilí v oblasti bezpečnosti musí proto mít velmi široké zaměření. Vzhledem k tomu je důležité, abychom dosáhli co nejjednotnějšího rozhodnutí a projednou se přenesli přes to, že máme na otázku jaderné energie poněkud odlišné názory. Jedná se o společný zájem, v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě: o bezpečnost. Z dlouhodobějšího hlediska situace ukazuje na neudržitelný stav našich stávajících dodávek energie. Nemáme dostatečně diverzifikovanou skladbu zdrojů energie. Od řečí o investicích do obnovitelných zdrojů energie a do energetické účinnosti je nezbytné přejít k opatření Nepotřebujeme nic menšího než změnu paradigmat naší energetické politiky, ale o tom by toto usnesení být nemělo. Musí být počátkem nového startu pro přechod našeho energetického systému k využití obnovitelných zdrojů energie a samozřejmě přípravy strategie, která povede i k útlumu jaderné energie – v některých případech v blízké budoucnosti, a v jiných případech v poněkud delší, čili ve střednědobé až dlouhodobé perspektivě. Lena Ek, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, tragické události v Japonsku odhalily chyby a nedostatky nejen v japonských reaktorech. Události ve Fukušimě odhalily také nedostatky v mezinárodním systému záruk v oblasti jaderných elektráren. Mnohé Evropany dnes znepokojuje jaderná bezpečnost zde, v Evropě. Je proto nezbytné, aby Evropská unie komplexně přehodnotila svůj přístup k jaderné bezpečnosti. Názor liberálů a demokratů je takový, že zátěžové testy, které navrhuje Rada, jsou příliš slabé. Neměli bychom testovat pouze technologii a zeměpisnou polohu, ale také celou kulturu jaderné bezpečnosti a připravenost reagovat na nejrůznější katastrofické scénáře. Je také naprosto nezbytné, aby bylo provedení testů povinné a aby byly založeny na společných a transparentních kritériích Společenství. Každému by mělo být jasné, že nemůžeme ponechat na vládách a vnitrostátních orgánech, aby dohlížely samy na sebe. Zátěžové testy by naopak měly být prováděny nezávislými odborníky a zcela transparentně. Všechna fakta by měla být pod dohledem Komise zveřejněna. (Potlesk) Pro tuto technologii je to dnes jediná věrohodná alternativa. Je také nutné, aby MAAE komplexně přezkoumala právní předpisy EU v oblasti jaderné bezpečnosti. Musíme mít evropské normy a přísné požadavky. Povinností Komise, ale i povinností Rady je vystoupit z řady a převzít svou odpovědnost. A konečně je nezbytné, abychom si nyní také vzali ponaučení ve prospěch alternativních zdrojů energie a energetické účinnosti. Je na čase rozhodnout o závazných cílech. (Potlesk) Rebecca Harms , jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane Oettingere, jak již víte, vašim zátěžovým testům nedůvěřuji. Chtěla bych vám ve stručnosti vysvětlit, proč tomu tak je. Domnívám se, že není dobré, aby za stanovení kritérií pro testy a za vyhodnocení výsledků byly odpovědné vnitrostátní a kontrolní orgány. Vždyť doposud právě tyto orgány plně odpovídaly za dohled a testování jaderných elektráren v Evropské unii.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Členové těchto orgánů budou součástí starých známých struktur, které si s radostí navzájem dosvědčí, že jejich jaderné elektrárny byly bezpečné, jsou bezpečné a budou dál bezpečné. Skutečně věříte, že si vnitrostátní regulační orgány náhle uvědomí, že až dosud odváděly špatnou práci a byly příliš tolerantní? Já tomu, pane Oettingere, nevěřím, a ještě jste mi nevysvětlil, jak chcete zajistit, aby se celý tento kontrolní systém náhle stal nezávislým. Dalším důkazem, proč nemůžeme zátěžové testy brát tak vážně, jak bychom chtěli, je jejich dobrovolnost. Máte však ještě čas na to, abyste své plány změnil a poskytl nám záruku, že do elektráren bude umožněn přístup nezávislým odborníkům. Můžete zaručit, že bude testováno vše a že neuvidíme pouze zprávy na papíře vyprodukované systémem, který jsem oprávněně označila za staré známé struktury, protože lidé, kteří tam jsou, se navzájem všichni dobře znají a po celá desetiletí se spolu přátelí a vždy akceptovali nejvyšší úrovně rizika. Ráda bych vám vysvětlila, že my ve skupině Zelených/Evropská svobodná aliance očekáváme, že zátěžové testy budou koncipovány tak, aby ukázaly, které jaderné elektrárny již skutečně nejsou přijatelné a které by měly být odpojeny od sítě jako první. Mají-li zátěžové testy opravdu vyvolat změnu trendu v Evropě, považujeme je za základ časového plánu ústupu od jaderné energie, jehož realizace začne nyní, a jestliže vše v Evropě půjde dobře, mohla by být dokončena kolem roku 2025. Ráda bych vám položila jednu konkrétní otázku, pane Oettingere. Za posledních několik dní jste poskytl řadu rozhovorů a vysvětloval jste, například v Německu, že víte, které jaderné elektrárny tyto zátěžové testy nesplní, a že u některých z nich jste si tím jistý. Zveřejněte prosím jména těchto elektráren. Je-li jednou z nich Fessenheim, elektrárna, která, jak uvedl francouzský kontrolní orgán, není přiměřeně chráněna proti povodni ani proti zemětřesení, pak byste měl zveřejnit jména a lokality, které představují riziko. To by zvýšilo důvěru veřejnosti ve vaše politiky. (Potlesk) Giles Chichester, jménem skupiny ECR . – Pane předsedající, rád bych poděkoval paní úřadující předsedkyni a panu komisaři za jejich vystoupení. Jejich měřitelný obsah kontrastuje s některými jinými příspěvky. Nejprve si připomeňme, že existuje obrovský rozdíl mezi reaktory v Japonsku, které jsou 50 let staré, a novými projekty, které se připravují v Evropě – obrovský rozdíl. Připomeňme si také, že existuje obrovský rozdíl mezi seismickými riziky, kterým je vystaveno Japonsko, a seismickými riziky v západní Evropě. Musíme si být především zcela jisti tím, k čemu došlo, dříve než přijmeme opatření k přezkumu toho, co děláme a co plánujeme dělat. Moderní reaktory jsou nyní konstruovány tak, aby odolaly rizikům, jež byla před 20 nebo 50 lety nepředstavitelná. Rád vidím, že se mnou souhlasíte, paní Harmsová. (Pokřikování paní Harmsové) To byla hrubost mimo mikrofon, a zabíráte můj vymezený čas, paní Harmsová. Existuje návrh na moratorium. Jsem proti tomu. protože by to znamenalo jednat ukvapeně bez vědeckých důkazů. Musíme zjistit, co se stalo, dříve než přijmeme jakákoli opatření, zaměřená na změnu již impozantní kultury bezpečnosti v Evropě. Souhlasím s tím, že chceme opětovně posílit kulturu naší bezpečnosti, ale nejednejme ukvapeně.

195

196

CS


Sabine Wils, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, v Německu nedávno došlo k demonstracím, při kterých 250 000 osob vyzvalo k okamžitému odstoupení od jaderné energie a k přechodu na 100% obnovitelné zdroje. Obojí je možné. Po Černobylu a Fukušimě je jasné, že s jadernou energií bude vždy spojeno nějaké zbytkové riziko. Proto musí být povinné, aby normy jaderné bezpečnosti v celé Evropě byly založeny na nejlepších dostupných technologiích. I přes přijetí směrnice Rady o bezpečnosti jaderných zařízení v roce 2009 zůstávají v členských státech v platnosti stávající bezpečnostní normy. Proto naléhavě potřebujeme revizi této směrnice se zapojením Parlamentu podle postupu společného rozhodování, který není založen na smlouvě o Euratomu. Chci iniciativu podpořenou maximálním počtem skupin v Parlamentu, která vyzve Radu a Komisi, aby vypracovaly návrh směrnice na toto téma. Domnívám se, že potřebujeme scénář odstoupení od jaderné energie pokrývající celou Evropu. Niki Tzavela, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, souhlasím s tím, co bylo až dosud řečeno, a zítra se také musíme zamyslet nad moratoriem, jak navrhl pan Chichester. Chci však dodat toto: vstupujeme do nové epochy, do nového světa. Všechny přírodní pohromy, ke kterým dochází v 21. století, jsou pohromami gigantického rozsahu: gigantické požáry, gigantická zemětřesení a gigantické mořské slapové vlny. Jak se můžeme chránit před jadernou hrozbou vyplývající z těchto pohrom a jak se jí vyhnout? Vidíme, že v důsledku těchto katastrof nám také hrozí obrovské ztráty na životech. V tomto parlamentu odsuzujeme zločiny proti lidskosti. Mám za to, že také efektivita TEPCO (Tokyo Electric Power Company) jako společnosti je novou formou zločinu proti lidskosti: žádná transparentnost, žádná varování, a nic se nedělá s tím, když pracovníci proti tomuto problému bojují. Vyzývám vás všechny, abyste přemýšleli o tomto novém zločinu proti společnosti, se kterým se budeme setkávat ve 21. století. Pilar del Castillo Vera (PPE). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, potřebujeme energii, abychom mohli jíst, cestovat, studovat, léčit nemoci a mnoho jiných věcí. Tato energie vždy pochází z různých zdrojů. V některých případech z nejstarších zdrojů, jako je vodní energie, fosilní energie, a dokonce jaderná energie, a v jiných případech z nejmodernějších, například obnovitelných zdrojů. Kromě toho jsou vyvíjeny technologie, aby zajistily větší bezpečnost, v některých případech, nebo větší účinnost, jako je tomu v případě obnovitelných zdrojů energie. Existuje také výzkum, jehož výsledků dosud nebylo využito, jako například ukládání uhlíku, nebo takový, od kterého očekáváme, že povede – a on povede – k energii jaderné fúze. To vše je, dámy a pánové nezbytné, protože lidský život funguje a vyvíjí se na základě stále lepšího využití zdrojů a výzkumu, který to umožnil. Jsou na tom založeny komunikace, energetika, medicína i studium: neustálé zlepšování všech našich zdrojů. Tsunami a zemětřesení, které ji vyvolalo, nedávno způsobily japonským občanům vážné škody, včetně obětí na životech, pohřešovaných osob a materiálních ztrát, a také vážně poškození elektrárny Fukušima. S ohledem na to vše musíme zlepšit bezpečnost. Zítra bude tato sněmovna hlasovat o společném usnesení, na kterém se dohodla převážná většina parlamentních skupin. Vyjadřuje to, co nás spojuje, a nikoli to, co nás rozděluje. Chtěla bych skupiny požádat, aby k obsahu návrhu zůstaly loajální a nedovolily, aby do

06-04-2011

06-04-2011

CS


cesty společného zájmu nebo společného pohledu, kterého jsme ohledně tohoto návrhu dosáhli, vstupovaly jejich vlastní zájmy. Taková je naše povinnost pro zítřek. Teresa Riera Madurell (S&D). – (ES) Pane předsedající, nejprve bych ráda vyjádřila svou nejhlubší účast obětem a rodinám evakuovaným v důsledku jaderné havárie. Dámy a pánové, poučením, které bychom si zajisté měli z této nehody vzít, je naléhavá potřeba posílit bezpečnostní opatření. Bezpečnost však také zahrnuje lidské zdroje. Musíme zajistit co nejvyšší úroveň výcviku složek, které v této oblasti působí. Musíme zabezpečit optimální pracovní podmínky. Vytvoření vynikajícího rámce pro výcvik a práci je úkol, který může být prováděn v rámci evropských institucí. Chtěla bych také zdůraznit závazky, které skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D) přijala ve svém energetickém plánu pro Evropu, které jsou pevným příslibem ve prospěch obnovitelných zdrojů energie, infrastruktury, energetické účinnosti a elektrické mobility. V této souvislosti si také myslím, že bychom měli znovu otevřít diskusi o uhlí, protože to je jediný domácí zdroj fosilní energie. Fiona Hall (ALDE). – Pane předsedající, zátěžové testy podle technických norem nestačí. Nejde jenom o zemětřesení. Problémem v Japonsku bylo nahromadění událostí: záplavy, výpadek vnějšího přívodu elektřiny a přerušení komunikací. Viděli jsme, jak jeden problém vyvolává další a že právě tato radioaktivita v lokalitě Fukušima nyní brzdí bezpečnostní práce, které musí pokračovat. Jaderná havárie není lineární událostí; její následky se v řetězové reakci dostávají navenek podobně jako radioaktivita, která dosud uniká do moře. Je proto nezbytně důležité, aby navrhované zátěžové testy braly v úvahu mnohočetné a složité následky katastrofické události narůstající geometrickou řadou. Pane komisaři, jak říkáte, členské státy mají právo rozhodovat o své skladbě zdrojů energie, ale vy jste odpovědný za jadernou bezpečnost. Souhlasíte s tím, že členské státy by měly uvalit moratorium na plánování nových jaderných elektráren a jejich uvedení do provozu? Co budete navrhovat, abyste zajistil, že vlády a investoři se namísto toho nyní zaměří na to, jak dosáhnout většího pokroku v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie? Claude Turmes (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, pane Oettingere, dámy a pánové, dramatické události v Japonsku nám ukázaly, že jedinou bezpečnou jadernou elektrárnou je ta, která nebyla nikdy postavena nebo ta, která byla uzavřena. Jedině ty jsou zcela bezpečné. Od událostí v Japonsku víme, že všechna ostatní tvrzení jsou nepravdivá. Občané Evropy to vědí, a proto chtějí od nás slyšet důraznou odpověď. Jedinou odpověď, kterou jim můžeme dát, je ta, že naší vizí je rozvíjet Evropu, která bude plně založena na obnovitelných zdrojích energie. Můžeme postupně začít uvádět tuto vizi do praxe tím, že spojíme energetickou účinnost v domovech, dopravě, průmyslu a při výrobě elektřiny, široký okruh obnovitelných zdrojů energie a využití zemního plynu jako přechodného paliva. Pane Oettingere, jste v procesu přípravy energetického plánu do roku 2050. Naše otázka na vás tedy zní: Jste připraven s námi spolupracovat na realizaci takovéto vize? Jste přesvědčen, že energetického plánu do roku 2050 musí být využito jako základu pro diskusi nejen s odborníky, ale i s občany Evropy o odlišné budoucnosti energie v Evropě?

197

198

CS


Konrad Szymański (ECR). – (PL) Pane předsedající, máme-li si dnes vzít ponaučení a vypracovat nějaký domácí úkol v návaznosti na to, k čemu došlo v Japonsku, měli bychom tak učinit s velkou obezřetností. Budeme se muset zkoncentrovat a důkladně vše promyslet. Ústup od jaderné energie nebo nebo uvalení nerealistických požadavků na tuto část našeho energetického systému nevyřeší ani jeden problém. Hned za našimi hranicemi bude postaveno ještě víc elektráren, které nebudou podléhat našim bezpečnostním normám ani dozoru našich regulačních orgánů. V Kaliningradu a v Bělorusku se již věci vyvíjejí tímto způsobem, s cílem uspokojit poptávku ze střední Evropy. Útěk jaderné energie z Unie ukáže iluzornost našich snah. Ale znovu zasadíme úder konkurenceschopnosti našeho energetického systému, a tím i našemu hospodářství a průmyslu. Pokolikáté již ekologické plány přinesou prospěch naší konkurenci, hlavně v Rusku. Chceme-li tedy dnes zvýšit normy, které vyžadujeme v oblasti jaderné energie, musíme mít záruku, že elektřina vyrobená v reaktorech, které se nacházejí vně našich hranic, bude podléhat stejně přísným kritériím. Miloslav Ransdorf (GUE/NGL). - (CS) Pane předsedající, katastrofa v Japonsku má několik možných závěrů. Zaprvé energetika by měla být pod kontrolou státu a u každé elektrárny by měly být v dostatečné vzdálenosti i spolehlivé záložní zdroje. Firma Tepco se chovala nezodpovědně. Zadruhé bychom měli podporovat všemožně ekologii a říci „ne“ zeleným obchodníkům se strachem, kteří už dlouho vydírají Evropu. Zatřetí potřebujeme změnu nálady v našem Parlamentu a v Komisi. Už dlouho panuje v Evropském parlamentu určitá proticivilizační atmosféra a potřebujeme Komisi odvážných mužů a žen, kteří se nebojí nových řešení, kteří mají pioneering spirit, a nikoliv alibistické figury, které podobně jako jistý brouk před sebou i v evropských pozicích valí kuličku malých osobních zájmů. Peter Liese (PPE). - (DE) Pane předsedající, pane Oettingere, dámy a pánové, plně podporuji společné usnesení. Vysíláme dvě konkrétní zprávy těm, kdo zaujímají odpovědná místa v členských státech, a obyvatelstvu Evropy. Potřebujeme společná pravidla, abychom se mohli chránit před jadernými haváriemi kdekoli v celé Evropě. Doba pro provinční přístup k jaderné bezpečnosti je již dávno pryč. Dvě starší elektrárny v Německu, 180 km od Štrasburku, byly dočasně uzavřeny a odpojeny od sítě. Ve vzdálenosti přibližně 100 km odsud, ve Fessenheimu, je reaktor, který, pokud víme, není o nic bezpečnější než obě elektrárny v Německu, které v důsledku událostí v Japonsku byly odpojeny od sítě. Tyto příklady jasně ukazují, že potřebujeme společná kritéria na velmi vysoké úrovni. Právní základ máme připraven a otázka, kam až se stávajícím právním základem půjdeme, bude vždy otázkou politickou. Musíme dojít mnohem dál, než jsme došli v minulosti. Druhá zpráva spočívá v tom, že bez ohledu na rozhodnutí přijatá v členských zemích – některé země odpojí elektrárny od sítě rychleji než jiné –, bychom neměli nahrazovat ztracenou energii zvýšením dovozu plynu, například z Ruska. Odstavce 21 a 22 ukazují směr, kterým se chceme ubírat. Chceme více energie z obnovitelných zdrojů a větší energetickou účinnost. Pane Oettingere, před událostmi ve Fukušimě jste vypracoval akční plán pro energetickou účinnost. Byl to významný pokrok, a nyní musí být ještě naléhavěji převeden do praxe. Osobně se shoduji s většinou této sněmovny na tom, že potřebujeme závazné cíle. Nechceme již využívat fosilní paliva. Chceme pracovní místa v obchodu a v průmyslu. Energetická účinnost je nákladově efektivní a musíme tedy v této oblasti urychleně dosáhnout pokroku.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Catherine Trautmann (S&D). - (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jaderná energie je bezuhlíkovým zdrojem energie, ale také přechodným zdrojem energie, který závisí na vyčerpatelných zdrojích. Jedná se také o potenciálně nebezpečnou formu energie. Očividnou prioritou po Fukušimě je prověřit bezpečnost našich elektráren. Zátěžové testy musí být provedeny co nejkoordinovaněji a na úrovni Unie, a možná i v našem bezprostředním sousedství, nezávislými subjekty, které působí v souladu s nejpřísnějšími normami a co nejtransparentněji. Dále, boj proti změně klimatu vyžaduje komplexní a ambiciózní politiku. Jaderná energie sice znamená, že při výrobě elektřiny, kterou potřebujeme, můžeme vypouštět do ovzduší méně CO2, avšak nemůžeme na ní být závislí. V zemích jako Francie, které jadernou energii vyrábějí, je snížení jejího podílu nezbytnou podmínkou každého dalekosáhlého řešení. Tento proces znamená, že musíme znásobit své úsilí, pokud jde o úspory energie a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, které ve střednědobém a dlouhodobém výhledu budou s to pokrýt téměř veškerou naši spotřebu. Jde o bezpečnost elektráren, ale musí se to týkat také zabezpečení dodávek do celé Evropské unie, aby se žádná země nedostala do hospodářských potíží. A konečně skutečná solidarita vyžaduje vytvoření energetického společenství. Corinne Lepage (ALDE). – (FR) Pane předsedající, pokud jde o bezpečnost, samozřejmě s radostí podporuji všechny návrhy předložené mými kolegy poslanci ohledně nezbytné nezávislosti těch, kdo budou odpovídat za provádění zátěžových testů, a myšlenku, že tato pravidla budou stanovena na úrovni Společenství. Nedělejme si však iluze: máme některé staré elektrárny, které byly projektovány bez ohledu na nahromadění rizik, a v důsledku toho, ať provedeme své zátěžové testy, či nikoli, nebudou stávající elektrárny nikdy zcela bezpečné. Musíme si toho být plně vědomi. Dále, nedomnívám se, že většina evropských občanů se dnes dokáže smířit s myšlenkou, že by mohli být zasaženi jadernou havárií v Evropě. Takový luxus si prostě nemůžeme dovolit; musíme si to plně uvědomovat. Proto musíme organizovat postupné odstavení jaderných elektráren s přihlédnutím k našim ekonomickým potřebám, našim potřebám v oblasti zaměstnanosti, k našim průmyslovým kapacitám a k požadavku nezvyšovat naše emise skleníkových plynů. Myslím si, že si to všichni uvědomujeme. Jak to tedy udělat? Měli bychom toho dosáhnout realizací velkého evropského projektu, a sice postupným odstavením jaderných elektráren. Claude se zmínil o 15 letech. Myslím si, že je to velmi optimistické; bude to pravděpodobně trvat o něco déle. Je to však velký projekt, který by mohl zmobilizovat Evropany, mohl by obnovit naši důvěru v sebe samé a také v instituce, protože bez ohledu na Fukušimu, pane předsedající, toto je stále ještě akt odporu vůči veřejným a kontrolním orgánům. Musíme si toho být vědomi. Paul Rübig (PPE). (Otázka položená paní Trautmannové postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) – (DE) Pane předsedající, rád bych požádal paní Trautmannovou, aby mi odpověděla na jednu otázku. Ve Francii existuje systém nezávislých regulačních orgánů, které odvádějí velmi dobrou práci. Domníváte se, že by tento francouzský model mohl být uplatněn v celé Evropě, s evropským regulačním orgánem založeným na francouzském systému? Catherine Trautmann (S&D). – (FR) Pane předsedající, děkuji svému kolegovi poslanci, panu Rübigovi, za tuto otázku. Myslím si, že francouzský regulační orgán je skutečně

199

200

CS


nezávislý – sdědčí o tom jeho návrhy. Myslím si, že podle logiky toho, o čem jsem se zmínila v souvislosti s Evropským energetickým společenstvím, bychom měli mít nezávislý regulační orgán na evropské úrovni a zajistit takové prostředky k provádění dohledu, které by zajistily, že práce regulačního orgánu bude nezávislá a regulační orgán bude skutečně kompetentní. Corinne Lepage (ALDE). (Otázka položená paní Trautmannové postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) – (FR) K tomuto bodu, paní Trautmannová, ano, nezávislý orgán na papíře. Vzhledem k jeho složení a k tomu, že mezi lidmi, kteří ho tvoří, neexistuje žádný pluralismus, měli bychom si, mám-li být zcela upřímná, položit řadu otázek. Catherine Trautmann (S&D). – (FR) Pane předsedající, na vnitrostátní úrovni je vždy možné složení zpochybnit, a z tohoto pohledu s komentářem paní Lepageové souhlasím. Myslím si, že brzy nastane období, ve kterém může být lépe zajištěn pluralismus, ale v každém případě bych nechtěla zpochybňovat poctivou práci lidí, kteří se tohoto úkolu svědomitě ujali, a zejména jednoho člověka, pana Lacostea. Evžen Tošenovský (ECR). – (CS) Pane předsedající, již několik týdnů s napětím sledujeme neuvěřitelný boj v Japonsku s dopady gigantického zemětřesení a následného tsunami. I já obdivuji, jak to Japonci zvládají, to zde ještě nezaznělo. Z každé katastrofy se vždy lidé poučili. Takovéto zkušenosti vždy vedly k technickým zlepšením a bezpečnostním opatřením. Po velkých leteckých katastrofách nepřestali lidé létat. Zvýšila se spolehlivost a bezpečnost. Z katastrofy v Japonsku je důležité shromáždit všechny zkušenosti z provozu jaderných elektráren. Je potřeba tento extrémní přírodní zátěžový test správně vyhodnotit a získat tak co nejvíce zkušeností pro technická a bezpečnostní opatření. Jaderné elektrárny musí být připraveny odolávat extrémním katastrofálním přírodním dějům. Je potřeba se poučit i ze záchranných postupů, i to patří k provozu zařízení a jeho bezpečnosti. Od politiků je potřeba, aby se omezili na rychlé a jednoduché soudy. Maximální opětovné prověření jaderných elektráren je určitě rozumné. Japonské zkušenosti jsou příležitostí pro zodpovědné posouzení stávajících bezpečnostních standardů, a to bez zbytečné politické historie. Herbert Reul (PPE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, každí ví, že existují velmi rozdílné názory v členských státech i zde v politických skupinách na otázku, zda bychom měli mít jadernou energii, či nikoli. Dnešní rozprava ukázala, že i zde se názory uvnitř skupin liší. Na druhou stranu v Japonsku došlo ke katastrofě, která představuje obrovský problém. Zahájili jsme na toto téma diskusi a myslím si, že toto usnesení nám nabízí velkou příležitost zaměřit se dnes i zítra na jednu konkrétní otázku, a sice, zda můžeme společně zvýšit své bezpečnostní normy a zda budeme schopni zavést jakékoli zvýšené evropské pravomoci nebo dosáhnout větší evropské spolupráce. I když je v tomto usnesení řada věcí, které se mi nelíbí, jsem toho názoru, že moji kolegové poslanci odvedli skvělou práci, protože vypracovali text, který je lépe zacílen na bezpečnost a na evropskou spolupráci. Rád bych se proto zeptal, zda není nejvyšší čas využít příležitosti, kterou nám tato dnešní a zítřejší rozprava nabízí, a ponechat stranou otázku, zda odstoupit od jaderné energie, či nikoli, nebo zda jsme zapálenými nebo váhavými stoupenci jaderné energie, a místo toho se zaměřit na toto. Pokud bychom se mohli všichni dohodnout na tom, že o pozměňovacích návrzích, které jsme předložili, nebude zítra hlasováno – byl bych rád, kdyby byly pouze předloženy –, a soustředit se na to, abychom velkou většinou

06-04-2011

06-04-2011

CS


nebo dokonce jednomyslně hlasovali za větší bezpečnost a větší evropské pravomoci, učinili bychom pro pověst Evropského parlamentu a pro proces vyvovozání důsledků z událostí v Japonsku více, než pokračováním sporů, které stále vedeme. Můžeme je snad odložit na přespříští týden. Chtěl bych vás požádat o zvážení, zda bychom se o to neměli pokusit. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Rebecca Harms (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, pane Reule, víte, že jsem vždy podporovala vyšší úroveň bezpečnosti v jaderném průmyslu. Když došlo k projednávání směrnice o jaderné bezpečnosti, kterou jsme přijali před dvěma lety, měla jsem s tím jen velmi malý úspěch. Velká většina této sněmovny byla proti nejvyšším bezpečnostním normám. Téma nového vnímání vzájemné důvěry nás staví před další závažný problém. Parlament nemá nic, čím by do této diskuse přispěl. Budou-li existovat nějaké pochybnosti, rozhodnutí týkající se jaderné bezpečnosti a zátěžových testů přijme Rada a Euratom. Parlament bude z tohoto procesu vyloučen. Můžeme v podstatě vyjádřit svůj názor, ale bude-li to mít nějaké důsledky, či nikoli, je v božích rukou. Pokud nyní říkáte, že v budoucnu přijmeme opatření oproti staré smlouvě o Euratomu, a zajistíme, aby ve všech oblastech týkajících se bezpečnosti existovaly konzultace a transparentnost, budeme snad schopni dospět k lepšímu porozumění. Herbert Reul (PPE). – (DE) Pane předsedající, paní Harmsová, nepochopil jsem zcela vaši otázku, protože to nebyla otázka. Na tom však není nic špatného, protože jsem vyvinul úsilí a budu i nadále vyvíjet úsilí, abychom této příležitosti využili. Víte, že zaujímáme k tomuto tématu zcela protikladné postoje. Kdybychom se mohli velkou většinou shodnout na otázce větší bezpečnosti, vyslali bychom tím významný signál, bez ohledu na otázku pravomocí. Usnesení se dotýká řady oblastí, mnohem více oblastí, než ke kterým jsme již přijali stanovisko, a mnohem více oblastí, než kolik jsem byl připraven akceptovat. To je pravda, a máte naprostou pravdu. Jestliže se však dokážeme shodnout na větší bezpečnosti a větších pravomocích pro Evropu, vyšleme členským státům signál. Pokud k tomu dospějeme zítra na základě sporu – protože když dojde na otázku, zda bychom měli či neměli ustoupit od jaderné energie, zaujímáme rozdílné postoje –, pak to pravděpodobně velký dosah mít nebude. To je vše, oč žádám, nic více a nic méně. Giles Chichester (ECR) . – Pane předsedající, jsem hluboce dotčen tím, že na mne paní Harmsová pouze pokřikovala mimo mikrofon, ale na mého kolegu, pana Reula, zamávala svou modrou kartou. Nemůže být vůči mně uplatňován rovný přístup? Michael Cramer (Verts/ALE). (Otázka položená panu Reulovi postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) – (DE) Pane předsedající, pane Reule, chtěl jsem se vás zeptat, zda se vůbec změnil váš osobní postoj. Svetr, který mám dnes na sobě, je starý 30 let. Tehdy jsme demonstrovali proti jaderné energii. Takzvaní odborníci nám říkali, že riziko havárie existuje jednou za deset tisíc let. Ředitel postupimského Institutu pro výzkum dopadů klimatu pan Schnellhuber v interview pro Die Zeit nedávno řekl, že je to pravda. Jestliže vydělíte deset ticíc let 400 jadernými elektrárnami na světě, výsledek je 25 let. Proto můžeme očekávat, že k havárii reaktoru dojde každých 25 let. Nejprve Černobyl, pak Fukušima. Kde to bude příště?

201

202

CS


Změnil jste svůj postoj k tomuto aspektu? Stále ještě se domníváte, že jaderné elektrárny jsou bezpečné, nebo sdílíte můj názor, že Zwentendorf je jedinou bezpečnou jadernou elektrárnou na světě? Herbert Reul (PPE). – (DE) Pane předsedající, můj názor se samozřejmě změnil, ale ne zásadně. Je na tom něco špatného neměnit na některé věci své názory? Můj názor se však značně změnil a doufám, že jste to zaznamenal. Již jsem vysvětlil, že budu hlasovat pro toto usnesení, pokud zůstane v tom stavu, v jakém je nyní. To je velká změna oproti mým dřívějším názorům. Můžete to považovat za uspokojivé nebo neuspokojivé. Stojím si za tím, co jsem řekl. Bylo by dobré, kdybychom dokázali přijmout toto usnesení jednomyslně. Jo Leinen (S&D). – (DE) Pane předsedající, vyslechli jste, co řekl předseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Hovořím nyní jako předseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, a rozdíly by nemohly být větší. To, že potřebujeme nejvyšší úroveň bezpečnosti pro všechny jaderné elektrárny, je mimo jakoukoli diskusi. Na tom se všichni shodneme. Pane Oettingere, váš zátěžový test je prvním důležitým krokem, ale nejde ani přibližně tak daleko, jak je zapotřebí. Domnívám se také, že musíme zrevidovat svůj přístup a přijít s novým přístupem, který půjde do větší hloubky a který bude mnohem fundovanější. Proto kromě nejvyšších bezpečnostních norem v EU potřebujeme také scénář ústupu od rizikové technologie, jejíž použití na hustě osídleném evropském kontinentu nemůžeme ospravedlnit. Pane Reule, vy i ostatní to prostě budete muset akceptovat. Vaši kolegové v Berlíně učinili mnohem větší pokrok, než jaký jste učinil vy zde, ve Štrasburku a v Bruselu. Dosáhli pravděpodobně bodu obratu, zatímco vy jste stále ještě uvízlý ve svých starých myšlenkách. Doufám, že dokážeme vymyslet formulaci, scénář a strategii pro útlum jaderné energie. Pane Oettingere, energetický plán, který připravujete na červen tohoto roku, bude skvělou příležitostí, jak toho dosáhnout. Po zátěžových testech nás budete muset seznámit také se svou představou ohledně toho, jak se vymanit z jaderné technologie. (Potlesk) Antonio Cancian (PPE). – (IT) Pane předsedající, paní Győriová, pane komisaři, dámy a pánové, myslím si, že bychom měli vyjádřit soustrast všem obětem velké katastrofy, která postihla Japonsko. Situace je skutečně znepokojující, ale myslím si, že úkolem politiky není přijímat rozhodnutí v panice, ale pokusit se zůstat racionální a čelit realitě, jak nejlépe to dokážeme. Proto si myslím, že bychom měli vyjít ze dvou důležitých úvah. První je o tom, že existuje jen jedna obloha, avšak země je přesto rozdělena hranicemi, které nemají nic společného s problémy, které máme na pořadu jednání; a druhá je o tom, že musíme vždy směřovat k udržitelnému rozvoji, který má mnoho složek. Tento udržitelný rozvoj má tři složky, které musí společně tvořit jeden celek: ekonomickou, environmentální a sociální. Pokud v tomto úsilí budeme mít úspěch, myslím si, že půjdeme správným směrem. Myslím si, že předložené usnesení, které plně podporuji a se kterým se mnozí ztotožňují, přichází v pravý čas, abychom mohli převzít odpovědnost za bezpečnost, otázku, která by měla diagnostikovat nynější situaci a hledět do budoucna. Jak bychom měli hledět do budoucna? Plněním kritérií, která jsme se zavázali dodržovat, a hlavně tím, že budeme směřovat k rozhodnutím v oblasti účinnosti a obnovy, která by měla vždy brát v úvahu kulturu a inovace ve výzkumu, včetně Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER).

06-04-2011

06-04-2011

CS


Předsedající. – Předsednictví obdrželo informaci, že pan Leinen má dnes narozeniny, takže vše nejlepší k narozeninám, pane Leinene. Edit Herczog (S&D). - (HU) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jaderná bezpečnost má lidskou tvář. Projekt, konstrukce a provozování elektrárny, dohled nad ní a její uzavření i vypracování návrhů příslušných právních předpisů, to vše jsou lidské činnosti. Podstatnou složkou bezpečnosti jsou tedy znalosti a maximální využití lidských činností. Uchovávání těchto znalostí a jejich praktické využití jsou v souvislosti s provozováním elektráren, a mnohem později i v souvislosti s jejich uzavřením, nezbytné. Souhlasím s provedením zátěžových testů a souhlasím s tím, aby získané zkušenosti byly začleněny do směrnice o jaderné bezpečnosti. Souhlasím s tím, abychom prováděli přeshraniční kontroly, i kdyby to mělo být jen proto, abychom uklidnili obyvatelstvo. Souhlasím s tím, že bychom měli všemožně usilovat o účast v mezinárodních organizacích, které nejvíce přispívají k nabytí našich znalostí. Zejména pak souhlasím s tím, že bychom měli využít činností v oblasti výzkumu a vývoje k tomu, abychom vyřešili otázku jaderného odpadu za posledních 60 let. Obzvláště pak souhlasím s jednou věcí: ať přijmeme v oblasti energie jakékoli řešení, měli bychom trvat na tom, aby 500 milionů lidí v Evropě mělo zajištěno dodávky elektřiny. Děkuji vám za pozornost. Gaston Franco (PPE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, hovoříme dnes o zlepšování bezpečnosti jaderné energie, nikoli o zpochybňování jaderné energie pro civilní účely, je-li nezbytnou složkou energetické nezávislosti a boje proti skleníkovým plynům v mnoha členských státech Evropské unie. Evropská iniciativa provedení zátěžových testů na všech našich elektrárnách je prvním nezbytným a rozumným krokem, který reaguje na očekávání evropských občanů. Musíme tyto testy provádět na základě společného přístupu a společných kritérií, přičemž vypracování jejich metodiky musí být svěřeno Skupině evropských regulačních orgánů pro jadernou bezpečnost. Vzhledem k existujícím přeshraničním rizikům by tyto testy měly absolvovat také země sousedící s Evropskou unií. Kromě těchto testů musí Evropská unie v rámci G20 a Mezinárodní agentury pro atomovou energii usilovat o harmonizaci mezinárodních norem na nejvyšší úrovni, a to na základě cílů Sdružení západoevropských regulačních orgánů pro jadernou energii pro nové reaktory. V rámci Evropské unie bychom měli podporovat a zintenzivnit spolupráci mezi vnitrostátními orgány pro jadernou bezpečnost. Evropská unie musí sloužit jako vzor z hlediska zdokonalování pravidel i z hlediska solidárního úsilí. Tváří v tvář katastrofé tohoto typu si myslím, že je více než kdy v minulosti nezbytné vytvořit evropské síly civilní ochrany. Kathleen Van Brempt (S&D). – (NL) Pane předsedající, je to pravda: stoupence a odpůrce jaderné energie najdete napříč politickým spektrem. Nerozumím však tomu, proč se některým lidem, pokud jde o toto téma, stále ještě neotevřely oči, dokonce ani po Fukušimě. Nemyslitelné se stalo skutkem. Souběh faktorů vedl ke katastrofě, ke které by s největší pravděpodobností mohlo dojít i v naší části světa. Nic takového jako nulové rizizo neexistuje. Musíme dnes podniknout tři kroky: Nejprve, jak již navrhl pan komisař, je třeba ve vší otevřenosti, zcela transparentně provést zátěžový test a zároveň musí být přijata opatření, jež zajistí, že jím bude pokryt co nejširší okruh elektráren. Musíme však také zajistit, aby na základě tohoto zátěžového testu byla

203

204

CS


přijata nezbytná opatření. Všechny jaderné elektrárny, které nejsou bezpečné, musí být uzavřeny. Za druhé musíme zajistit plán postupného odstavení jaderných elektráren. Nesmíme připustit, aby jaderné elektrárny, které byly vybudovány se životností třiceti let, po uplynutí čtyřiceti nebo dokonce padesáti let zůstávaly dále v provozu. Za třetí, bylo by skutečně absurdní, kdybychom se v této Evropské unii měli rozhodnout pro nové jaderné elektrárny. V Evropě existuje jen jedna cesta, a sice využití obnovitelných zdrojů energie, a v této sněmovně bychom měli dosáhnout konsensu ve prospěch obnovitelných zdrojů. Bogusław Sonik (PPE). – (PL) Pane předsedající, 26. dubna uplyne čtvrtstoletí od černobylské katastrofy, nejhorší jaderné havárie v dějinách. Po pětadvaceti letech stále vzpomínáme na všechny oběti této tragédie, na ty, kdo trpěli a kdo dodnes stále pociťují důsledky této pohromy. Bohužel toto tragické výročí přichází ve stejnou dobu jako události v Japonsku. Zároveň s připomínkou černobylské katastrofy bych chtěl vyjádřit svou solidaritu s japonskými lidmi, kteří bojují s důsledky havárie v jaderné elektrárně Fukušima, kterou způsobily vlny tsunami. Ještě dnes můžeme najít kontaminaci v potravinách vyráběných v oblastech Ukrajiny, které byly vystaveny radioaktivnímu cesiu 137 – izotopu, který má poločas rozpadu 30 let. Organizace Greenpeace provedla výzkum, který ukazuje, že nejméně ve dvou oblastech, Žitomirské a Rovenské, místní obyvatelstvo konzumuje kontaminované mléko, houby, ovoce, sladkovodní ryby a zeleninu. Podle oficiálních údajů existuje v oblastech vzdálených 30 km od elektrárny vysoká úroveň radiace. Odhaduje se však, že zasažené území může ve skutečnosti činit až přibližně 50 000 km2 napříč mnoha oblastmi na Ukrajině. V Evropě s výjimkou Ruska je v současnosti v provozu 165 reaktorů. Je důležité si uvědomit, že nejsou umístěny pouze na území Evropské unie, ale také v sousedních zemích poblíž hranic Unie. Výstavbu elektráren poblíž hranic Unie zahajuje Rusko a Bělorusko. Musíme se ptát, jaké záruky mohou být poskytnuty, pokud jde o jejich bezpečnost? Neměla by být nakupována energie, která pochází z jaderných elektráren umístěných mimo hranice Evropské unie, pokud nebudou vyhovovat nejpřísnějším normám bezpečnosti, které jsou definovány zátěžovými testy v Evropské unii. (Předsedající řečníka přerušil) Řeknu to znovu: v tutu chvíli budují Rusko a Bělorusko jaderné elektrárny poblíž hranic Evropské unie. V souvislosti s tím si myslím, že členské státy Evropské unie by neměly nakupovat jadernou energii z těchto elektráren, pokud neprojdou zátěžovými testy, které jsou stejné jako testy vyžadované v Evropské unii. Ioan Enciu (S&D). – (RO) Pane předsedající, chci začít vyjádřením svých nejhlubších sympatií japonským lidem. Domnívám se, že je v tuto chvíli důležité, abychom jim poskytli veškerou pomoc, která je v našich silách. Havárie ve Fukušimě nám ukázala, že některé stávající jaderné elektrárny nejsou bezpečné. Proto musíme klást větší důraz na jadernou bezpečnost. Myslím si, že je nezbytné neprodleně provést testy bezpečnosti v jaderných elektrárnách. Na druhé straně se však musíme vyvarovat nástrahy přijímání emotivních a neopodstatněných rozhodnutí ohledně toho, zda zachovat jadernou energii, nebo se jí

06-04-2011

06-04-2011

CS


vzdát. Rozhodování o skladbě zdrojů energie musí zůstat v pravomoci členských států, zatímco úloha Evropské unie musí spočívat v tom, že zajistí, aby byly uplatněny nejpřísnější bezpečnostní normy. Veškerá opatření týkající se skladby zdrojů energie a regulace jaderné energie, která budou přijata na evropské nebo vnitrostátní úrovni, musí být založena na vysokém stupni vědecké objektivity. Arturs Krišjānis Kariňš (PPE). – (LV) Pane předsedající, jaderná energie v současné době zajišťuje přibližně třetinu celkové energetické spotřeby v Evropě. Chceme-li tuto kapacitu v krátké době nahradit, existují jen dvě reálné alternativy: tj. zvýšit využití uhlí, nebo zemního plynu. Obě tyto alternativy s sebou přinášejí určité obtíže. V případě uhlí jsou to emise CO2. V případě zemního plynu jde samozřejmě o to, že většina se ho dováží z Ruska. V krátkodobé perspektivě lze proto učinit dvě věci. O té důležitější již bylo diskutováno: zlepšit bezpečnostní opatření. Avšak, dámy a pánové, zlepšit bezpečnostní opatření v Evropě nestačí, protože sousedé Evropy, Rusko a Bělorusko, pokračují bez ohledu na naše diskuse o jaderné bezpečnosti. Budou vyvíjet své reaktory, a proto musíme zajistit, aby přísné evropské normy byly uplatňovány nejen v Evropě, ale také v okolním světě, zejména ve státech, které s námi sousedí, v Rusku a v Bělorusku. Druhou věc, kterou musí Evropa samozřejmě také v krátkodobém výhledu udělat – kterou můžeme udělat –, je trvale posilovat naše opatření v oblasti úspor energie a klást ještě větší důraz na obnovitelné zdroje energie, více využívat vítr, slunce, vodní zdroje a biomasu. Přirozeně i v dlouhodobém měřítku jsou to právě úspory energie a větší využití větru, slunce, vody a biomasy, jež sníží naši závislost na jaderné energii i na dovážených zdrojích energie. Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zprávy v souvislosti s Fukušimou jsou čím dál znepokojivější. Bezpečnostní limity byly vysoce překročeny a nevíme, co se stane v blízké budoucnosti. Chybí jasná a transparentní komunikace. Na stávajících jaderných elektrárnách musí být provedeny zátěžové testy, a pokud bude výsledek vyvolávat znepokojení, musíme mít odvahu požadovat jejich okamžité uzavření. Musíme zavést přísnější mezinárodní bezpečnostní normy a nesmíme vůbec pomýšlet na výstavbu nových jaderných elektráren. Musíme připravit podmínky pro postupný útlum tohoto typu energie, který nenávratně poškozuje životní prostředí a lidské zdraví. Je nezbytné důkladně se zamyslet nad vypracováním budoucích energetických politik. Musíme urychleně vypracovat politiky zaměřené na úspory energie a energetickou účinnost a zvýšit investice do výzkumu v oblasti nových technologií a obnovitelných zdrojů energie. A konečně musíme zahájit diskusi, do které zapojíme občany a místní orgány. Romana Jordan Cizelj (PPE). – (SL) Pane předsedající, souhlasím s poslanci, kteří řekli, že musíme zajistit jadernou bezpečnost na evropské úrovni. Avšak, dámy a pánové, musíme v této souvislosti uznat, že „kultura bezpečnosti” je velice široký pojem, který zohledňuje... který zahrnuje bezpečnou jadernou technologii a zajištění přiměřených finančních zdrojů, lidských zdrojů, odpovídajících bezpečnostních norem a silných a nezávislých kontrolních orgánů. Podle mého názoru by toto vše mělo být také součástí těchto evropských bezpečnostních norem. Nejedná se o nedostatek důvěry k existujícím institucím, ale o to, zajistit na institucionální úrovni co nejvyšší bezpečnost i v budoucnu. Pane komisaři, řekl jste, že členské státy na tom nemají zájem, ale kdo jsou tyto členské státy? Kdybychom se zeptali našich občanů (a takové průzkumy veřejného mínění již byly provedeny), viděl byste, že by přivítali, kdyby některé z pravomocí byly přeneseny na Evropskou unii.

205

206

CS


Musím jasně prohlásit, že jsem proti uzavírání jaderných elektráren z politických důvodů. V Japonsku existuje několik jaderných elektráren, a tato těžká jaderná havárie postihla jednu z nich. Dříve než přijmeme různá opatření, musíme mít argumenty a zjištění odborníků. Proto musíme mít odborné analýzy toho, co se stalo ve Fukušimě, máme-li vůbec zjistit skutečné příčiny této jaderné havárie a poškození aktivní zóny. Závěrem chci jen říci. že jsme ušli dlouhou cestu k přijetí směrnice o radioaktivním odpadu a že s touto směrnicí budeme schopni ukázat, že to myslíme vážně. (Řečník souhlasil s položením tří otázek postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, ptám se své kolegyně poslankyně, zda tisíce mrtvých nejsou důvodem k tomu, abychom se zamysleli se a zohlednili tuto skutečnost do budoucna, vzhledem k tomu, že právě řekla, že nemáme dostatečný důvod se domnívat, že jaderná energie je nebezpečná. Jelikož v Japonsku jsou tisíce nových obětí, chtěla jsem se zeptat, zda by tato skutečnost nemohla být dostatečná. Judith A. Merkies (S&D). – Pane předsedající, chtěla bych se zeptat své kolegyně, kolik jaderných závodů musí zkolabovat předtím, než řekne, že to stačí. Hovoří o tom, že zasažena byla jen jedna jaderná elektrárna v Japonsku. Zasaženo však bylo šest jaderných elektráren, ne jedna. Jaké množství by bylo dostatečné k tomu, aby svůj názor změnila? Hannes Swoboda (S&D). – (DE) Pane předsedající, paní Jordan Cizeljová, ve vaší zemi, v Kršku, existuje jaderná elektrárna, která je hodnocena dosti kriticky, mimo jiné proto, že je umístěna v zóně ohrožené zemětřesením. Jste připraveni zajistit alespoň to, že bude jako jedna z prvních elektráren podrobena přísným, a doufejme objektivním zátěžovým testům, abychom se mohli ujistit, že občanům nehrozí ze strany této elektrárny žádné bezprostřední riziko, i když je v zóně ohrožené zemětřesením, a že lze provádět zlepšení po celou dobu její existence? Romana Jordan Cizelj (PPE). – (SL) Pane předsedající, v Japonsku jsou skutečně tisíce obětí a osobně s nimi hluboce sympatizuji a myslím si, že Evropská unie musí nabídnout veškerou možnou pomoc. Jsem však proti tomu, aby tyto oběti byly zneužívány ve jménu jakéhosi ideologického boje proti využití jaderné energie. Proto jsem řekla, že musíme analyzovat příčiny, které k této jaderné havárii vedly, musíme zjistit, zda k nim v Evropě vůbec může dojít a jak se jim můžeme vyhnout. Chtěla bych také požádat, abychom si nepletli oběti přírodní pohromy – oběti zemětřesení a tsunami – s potenciálními oběťmi jaderné havárie. Taková je moje odpověď na první otázku. Pokud jde o druhou otázku, kolik nehod v jaderných elektrárnách ... Smím pokračovat? Kolik nehod bude zapotřebí, abych změnila svůj názor? Zmínila jsem se o jedné elektrárně, která má několik reaktorů, takže jedna elektrárna s několika reaktory. Víme, že v Japonsku je několik elektráren. Myslím si, že každou elektrárnu ... nebo každou havárii musíme brát velmi vážně; neměli bychom uvažovat v poloze, kolik havárií, protože musíme brát v úvahu každou havárii, a nejen havárii, ale také jakoukoli další událost, která je posouzena jako něco menšího než havárie. Z každé takové události si musíme vzít nějaké ponaučení. Tentýž příklad nám ovšem říká, že bychom neměli z jedné havárie vyvozovat závěr, že jaderná technologie je nepřijatelná. Je zde ještě jedna otázka, kterou jsem nezodpověděla. Byly položeny tři otázky. Jaderná elektrárna Krško. Smím? Bezpečnost této elektrárny byla testována a Rakousko, které vyvíjelo v této otázce velkou aktivitu, tehdy také provedlo další testy seismické bezpečnosti.

06-04-2011

06-04-2011

CS


V důsledku toho byly provedeny dodatečné úpravy, a to je nyní fakticky zavedenou praxí. Jsem přesvědčena, že ve Slovinsku budou všichni souhlasit s tím, aby byl v Kršku okamžitě proveden zátěžový test. Protože jsme malá jaderná země, jsme zvyklí na to, že jsme podrobováni poměrně většímu množství mezinárodních testů, než je tomu u jiných jaderných elektráren ve větších zemích. Richard Seeber (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane Oettingere, dámy a pánové, pocházím z Rakouska, a my všichni jsme Krškem znepokojeni. Doufám, že ujištění, která přednesla paní Jordan Cizeljová, budou kontrolována. Chtěl bych vyjádřit svou účast a sympatie lidem v Japonsku, kteří velmi trpěli a vyrovnávají se s těmito událostmi se stoickým klidem. Měli bychom však z této pohromy vyvodit některé pozitivní závěry. Jediným pozitivním aspektem je to, že musíme přehodnotit svůj postoj a začít si v Evropě brát ponaučení z této katastrofy. Jedním krátkodobým ponaučením je to, že je třeba dosáhnout zásadního zlepšení bezpečnostních norem pro evropské reaktory. Dalším ponaučením je to, že musíme vytvořit evropský orgán civilní ochrany. Evropa musí umožnit svým bezpečnostním a záchranářským týmům spolupracovat přes hranice členských států. Dlouhodobá ponaučení zahrnují potřebu vypracovat společný ústupový scénář, protože události jasně ukázaly, že jaderná technologie ve své nynější podobě je příliš nebezpečná a že není pravděpodobné, že se to v budoucnu změní. Důsledky jsou příliš dlouhodobé. Z mých poznámek je patrné, že neshody probíhají napříč všemi skupinami, včetně skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Celkově se však domnívám, že bychom si měli vzít k srdci to, že slavné bezpečnostní normy, které nám všichni slibovali, prostě nemohou být zaručeny. Proto zátěžové testy musí zahrnovat nahromadění různých rizik. Pokud budeme zkoumat pouze jednotlivá rizika, nikdy nedospějeme k realistickému scénáři. Realistický v této souvislosti znamená, že je například velmi obtížné předpovědět tsunami, i když je nepravděpodobné, že by k ní mohlo zde, v Evropě, dojít, ale máme zde zóny ohrožené zemětřesením. (Potlesk) Marian-Jean Marinescu (PPE). – (RO) Pane předsedající, nejprve bych rád vyjádřil svůj obdiv a úctu v souvislosti s přístupem japonského lidu k mimořádné situaci, kterou procházejí. Tato situace vyvolala vášnivé debaty o budoucnosti jaderné energie – zda v ní pokračovat, nebo ji zavrhnout. Domnívám se, že musíme zaujmout vyvážený postoj, vzít v úvahu všechny aspekty: požadavky ekonomiky, veřejné bezpečnosti a změny klimatu. Domnívám se, že budoucí energetická politika musí být založena na udržování rovnováhy mezi energií z obnovitelných zdrojů, novými technologiemi pro konvenční zdroje energie a jadernou energií v bezpečných podmínkách. Musí se investovat do výzkumu v oblasti účinné výroby energie z obnovitelných zdrojů. Musíme investovat, abychom si zajistili nové zdroje konvenčních surovin a nové zásobovací trasy pro Evropu – jižní koridor. Zároveň jsou potřebné inovace a výzkum v oblasti nových technologií, jež odstraní znečištění životního prostředí v důsledku výroby energie z konvenčních zdrojů. Musí být zrevidována směrnice o jaderné energii s cílem zpřísnit požadavky. Zátěžové testy, které navrhuje Komise, jsou nezbytné. Při stanovení kritérií musí být vzaty v úvahu všechny aspekty: stáří, technologie a přírodní rizika. Testy musí být prováděny se zapojením Komise. Při revizi této směrnice musí být využito výsledků těchto testů. Důsledky testů musí být zcela jasné. Ty, které vyhoví, zůstanou v provozu, a ty, které neprojdou, budou

207

208

CS


zastaveny. Chtěl bych poukázat na potřebu evropské politiky pro zpracování a ukládání jaderného odpadu a také pro odstavení elektráren z provozu. A nakonec, nejedná se však v žádném případě o nejméně důležitý bod, široká veřejnost si musí zachovat důvěru v jadernou energii a musí být řádně informována. Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedající, chtěla bych učinit krátkou poznámku týkající se jaderných elektráren ve třetích zemích, které jsou velmi blízko hranic EU. Dva konkrétní případy byly již dnes zmíněny, dva paralelní jaderné projekty: jeden v Kaliningradské oblasti Ruské federace, která je zcela obklopena Litvou, Polskem a Baltským mořem, a druhý v Bělorusku, kde se plánuje postavit jadernou elektrárnu ve vzdálenosti pouhých 20 km od litevské hranice. V době, kdy celý svět sledoval dramatický vývoj ve Fukušimě, dne 15. března, běloruská vláda a ruská státní energetická společnost Rosatom podepsaly kontrakt, podle kterého Rosatom bude muset do roku 2018 dokončit jadernou elektrárnu v Bělorusku. Rusko také připravuje pro Bělorusko finanční prostředky ve výši 6 miliard USD k realizaci tohoto projektu. Takže běloruské orgány se vzpírají uznat potřebu řádně informovat o tomto plánovaném projektu své sousedy, a tento projekt ve své nynější podobě jasně porušuje úmluvu z Espoo o posouzení dopadu na životní prostředí. Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (GA) Pane předsedající, rozhodnutí Komise zavést zátěžové testy jaderných reaktorů v Evropské unii vítám. Vyzýváme k tomu, aby tyto prověrky byly provedeny na základě společných, podrobných hodnotících kritérií s cílem dále posílit jadernou bezpečnost v Evropské unii. Unie má v současnosti 143 jaderných reaktorů, a podíl jaderné energie ve skladbě zdrojů energie činí 30 %. Členské státy jsou odpovědné za svou vlastní skladbu zdrojů energie, avšak jaderná bezpečnost je odpovědností nás všech. Proto je důležité, abychom v Evropské unii měli usnesení o jaderné bezpečnosti. Chtěla bych zdůraznit, že investice do jaderné bezpečnosti musí být u každého jaderného reaktoru zaručeny až do konce období jejich projektované životnosti. Zátěžové testy povedou ke zvýšení norem pro budoucí jaderné reaktory a následně ke zvýšení nákladů na výrobu jaderné energie. Unie proto musí značně investovat do opatření ke zlepšení energetické účinnosti a do výroby a využití obnovitelných zdrojů energie, zejména v budovách a v dopravě. Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedající, je dobré, že EU chce zátěžové testy pro své členské státy a pro své sousedy. Jediným nedostatkem je to, že nebudou povinné. EU nyní nesměle žádá, zda by případně nemohly být provedeny. Další chybou je skutečnost, že EU nemá vypracovány společné normy. Je však naprosto nezbytné, aby takové normy existovaly. Za třetí by tyto testy měl provádět nezávislý orgán. Prostě nevěřím, že vnitrostátní orgány řeknou, že v jejich zemi něco fungovalo špatně nebo že ony samy zanedbávaly řádné monitorování jaderných lokalit. Mají-li to být skutečné testy, měly by pro ně být stanoveny normy, měly by být prováděny veřejně a měly by je provádět nezávislé subjekty. Michèle Rivasi (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, chtěla bych nicméně kolegům poslancům připomenout, že havárie ve Fukušimě ještě neskončila a že dosud existuje riziko exploze, které souvisí s roztavenou aktivní zónou.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Mám otázku pro našeho komisaře pana Oettingera. Týká se provádění těchto zátěžových testů. Jak naši kolegové poslanci právě uvedli, jak získáte záruku, že všechna kritéria, o kterých jste se zmínil ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, budou každým členským státem, který využívá jaderné elektrárny, zohledněna? Jak donutíte některý členský stát, aby umožnil ověření a monitorování elektráren nezávislými odborníky, pokud to odmítne učinit? Důvodem, proč se na to ptám, je to, že pokud je budou monitorovat samy, není mi jasné, jak budeme vaše zátěžové testy uplatňovat.. Musí bezpodmínečně existovat nezávislý orgán, který bude monitorovat elektrárny ve všech členských státech. Dále, jak zajistíme, aby sousední země – hovořil jste o Arménii s elektrárnou Metsamor a o dalších zemích, jako je Bělorusko, a tak dále – takový monitoring akceptovaly? Parlament vás, pane komisaři, bude muset podpořit, ale jak to uděláme? A konečně naší skutečnou povinností je postupně odstavit jaderné elektrárny a Parlament musí navrhnout scénáře, jak toho dosáhnout. To je jediná záruka toho, že už nedojde k žádným dalším haváriím. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Pane předsedající, rozsáhlé poškození jaderné elektrárny ve Fukušimě způsobené mimořádnou přírodní katastrofou ukázalo, že u zařízení tohoto druhu je mimořádně důležité dbát na jejich bezpečnost. Proto je správné, že se Evropská komise rozhodla bezodkladně provést bezpečnostní audit všech jaderných elektráren na našem území. Evropští občané mají právo na bezpečnost, a odborný nezávislý audit jaderných zařízení nás může upozornit na případné nedostatky a rizika, kterým se při pečlivém provozování můžeme vyhnout. Nepochybuji o tom, že ze zjištění bezpečnostního auditu našich jaderných zařízení vyplynou závažná rozhodnutí, jež donutí provozovatele elektráren k tomu, aby případné nedostatky svých zařízení okamžitě napravovali a nepokoušeli se obcházet bezpečnostní kritéria, jejichž splnění musí být předpokladem pro fungování jaderné elektrárny. Pane komisaři, jsem přesvědčen, že evropská veřejnost od nás dnes očekává otevřený a čestný dialog o budoucnosti evropské energetické politiky, včetně definování nových bezpečnostních limitů pro veškerá energetická zařízení v Evropě. Angelika Werthmann (NI). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, jaderná havárie v Japonsku nám ukázala jednu věc. Příroda je silnější a mocnější než lidstvo. Proto je nejvyšší čas, abychom konečně odpojili od sítě staré jaderné elektrárny a ty, které jsou ohroženy zemětřeseními, a v dlouhodobé perspektivě, abychom odstoupili od jaderné energie. Zátěžové testy potřebujeme, pane Oettingere! Nechceme druhý Černobyl. Potřebujeme omezení pro potraviny z Japonska. Chtěla bych Komisi položit jednu otázku. Skutečně chcete ozařovat obyvatele Evropy? Měli byste toto prováděcí nařízení okamžitě zrušit, pokud možno ještě dnes. Musíme ínvestovat do alternativních zdrojů energie a využívat jich. Ony přece existují. Jsou bezpečné, šetrné k životnímu prostředí a méně škodlivé pro lidi. A ještě jedna věc: vytvářejí nová pracovní místa. V Rakousku jsme měli jadernou elektrárnu Zwentendorf, která nikdy nebyla připojena na síť. Nyní je to sluneční elektrárna.

209

210

CS


Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, tato rozprava by měla být o jaderné bezpečnosti. Zašla očividně dále a zaměřuje se na skladbu zdrojů energie. Chtěla bych navrhnout, abychom tuto diskusi vedli, až Komise předloží svůj energetický plán. K otázce bezpečnosti bych se chtěla pana komisaře zeptat, zda je vhodné používat výraz „zátěžové testy”, protože v oblasti bankovnictví nás výraz „zátěžové testy” zajisté zklamal. Navrhovala bych používat výraz „posouzení bezpečnosti” nebo „posouzení rizik”. Co bude následovat po tomto posouzení rizik? Zajistíte, aby bylo provedeno na všech jaderných elektrárnách, včetně zařízení pro nakládání s odpadem a zařízení na přepracování jaderného paliva, protože mne obzvláště znepokojuje jaderné zařízení Sellafield, které je poblíž irské hranice? Musíme nyní přešetřit bezpečnost těchto zařízení. Někteří kolegové bohužel říkají, že jsme příliš odkázáni na jadernou energii – dokonce i ti, kdo žádné eklektrárny na svém území nemají –, takže to nejdůležitější je bezpečnost. Přejděme do druhé fáze přezkoumání skladby zdrojů energie. Buďme upřímní: ani obnovitelné zdroje nejsou snadnou odpovědí. Kriton Arsenis (S&D). – (EL) Pane předsedající, trvalo nám 25 let, abychom zapomněli na Černobyl, a obávám se, že tato katastrofa v Japonsku nebude stačit, aby nám ho připomněla. Neustále odsuzujeme Japonsko. Je to, jako bychom chtěli říci, že nebezpečné je spíše Japonsko než jaderná energie. Zahájili jsme bezpečnostní testy na našich jaderných elektrárnách a znovu tvrdíme, že existuje něco takového jako bezpečná jaderná technologie. Musíme okamžitě uzavřít jaderné elektrárny, které jsou starší než třicet let, a přestat vůbec pomýšlet na výstavbu nových zařízení. Potřebujeme okamžitou „jadernou” daň, která nám umožní zohlednit celkové náklady na výrobu jaderné energie z hlediska životního prostředí. Musíme investovat do zvyšování účinnosti fotovoltaické energie a provádět reálné investice do zvyšování účinnosti všech obnovitelných zdrojů energie. Pane komisaři, legislativní iniciativa a odpovědnost za náš postup, anebo důsledky naší nečinnosti, spočívají na Vás. Günther Oettinger, člen Komise . – (DE) Pane předsedající, vážení poslanci, nejprve bych se chtěl blíže podívat na naši dlouhodobou energetickou politiku. Chceme vás vyzvat, abyste se hned od prvního dne zapojili do přípavy energetického plánu. Proto vám nabízím počínaje od května schůzky se skupinami k prodiskutování různých scénářů pro evropské odvětví energetiky na několik příštích desetiletí. Jeden scénář, jinými slovy jedna alternativa se všemi důsledky, které z ní vyplynou, bude rozhodně zahrnovat cíl dosáhnout při výrobě elektřiny co nejvyššího podílu obnovitelných zdrojů, tedy až 100 %, což bude mít dopad na elektrické sítě, skladovací zařízení, výzkum, účinnost a řadu dalších faktorů. Zároveň bych však chtěl všechny požádat, aby vzali v úvahu právní základ. Lisabonská smlouva je v platnosti pouze 18 měsíců a vy jste je na její tvorbě podíleli víc než já. Tato smlouva poskytuje Evropské unii komplexní zákonodárné pravomoci v oblasti energetiky s jednou zásadní výjimkou, která byla začleněna zcela úmyslně. Otázka energetické technologie a skladby zdrojů energie zůstává v rukou vnitrostátních parlamentů. Můžeme vést spory zda jsme udělali správně, ale je jasné, že závěry, které je třeba vyvodit pro energetický plán z událostí v Japonsku, musejí být založeny na Lisabonské smlouvě a

06-04-2011

06-04-2011

CS


jak se věci v současné době mají, domnívám se, že revize článku 194 není v dohledné budoucnosti pravděpodobná. Byl bych rád, aby byl revidován, a domnívám se, že na evropské úrovni existuje dostatek odborných znalostí, pokud jde o skladbu zdrojů energie. Avšak pro několik příštích let je energetická technologie a výroba elektřiny záležitostí členských států. Existuje však jedno omezení, na kterém jsme se spolu s členskými státy dohodli. Cíl dosáhnout 20% obnovitelných zdrojů energie omezuje pravomoci členských států na zbývajících 80 %. Protože budeme muset s pomocí a odhodláním členských států do devíti let dosáhnout úrovně 20procentního podílu obnovitelných zdrojů energie a budeme muset neustále vyhodnocovat situaci prostřednictvím zpráv o pokroku, pravomoci členských států se tudíž omezí na 80 % nebo ještě méně. Proč tomu tak je? Protože při celkové hodnotě 20 % připadne pravděpodobně 10 %. obnovitelných zdrojů odvětví dopravy. V oblasti výroby elektřiny, která je nyní ve středu naší pozornosti, je naším cílem dosáhnout do devíti let 35procentního podílu obnovitelných zdrojů energie – vody, biomasy, geotermální a sluneční energie a energie větru. Znamená to, že obnovitelné zdroje energie do tří až čtyř let předstihnou v odvětví výroby elektřiny uhlí a jadernou energii. Domnívám se, že tento vývojový trend má pro nás nedocenitelný význam. Celkem 35procentnípodíl obnovitelných zdrojů energie do devíti let! Energetický plán se nezaměřuje jen na rok 2050, ale také na roky 2025 a 2030, jinými slovy, na nejbližší desetiletí, během kterého musíme investovat do technologie, elektrických sítí a skladovacích zařízení. Jsem přesvědčen, že můžeme dospět ke shodě o procentuálním podílu na výrobě elektrické energie ve výši 40 a více procent v roce 2030 a poté spolu s členskými státy přijmout příslušné rozhodnutí. Jakmile obnovitelné zdroje energie dosáhnou podílu 40 nebo více procent, budou členské státy odpovědny pouze za 60 nebo méně procent, a to bude znamenat, že pokroku týkajícího se předmětu pravomocí budeme dosahovat na evropské úrovni s vědomím a souhlasem členských států. Pro někoho to nemusí být dost rychlé, ale bez změny Lisabonské smlouvy, která v současnosti není reálná, bude cílem 20%, poté 35% a později 40% či ještě vyšší podíl obnovitelných zdrojů energie. Znamená to jasný přesun pravomoci k evropské kontrole a na evropskou úroveň. Podíváme-li se na scénář s obnovitelnými zdroji energie blíže, měli bychom také vždy zvažovat, co se děje v členských státech. Jedním z příkladů je Polsko, velká a rozvíjející se země, které si velmi vážím. V Polsku se v současnosti vyrábí 90 % elektrické energie z uhlí. Devadesát procent! Nedomnívám se, že je to pravděpodobné, a proto bych se chtěl zeptat přítomných poslanců ze všech skupin pocházejících z velkého a rozvíjejícího se členského státu EU, Polska: Domníváte se, že politici ve vaší zemi, bez ohledu na to, kdo je ve vládě, budou během několika příštích let a desetiletí schopni snížit podíl uhlí na nulu? Nemyslím si to. Shodou okolností Polsko v současné době plánuje výstavbu nové jaderné elektrárny. To znamená, že Poláci chtějí, aby jaderná energie tvořila součást jejich skladby zdrojů energie s cílem snížit závislost na plynu a na Ruské federaci. Paní Harmsová, polská vláda byla demokraticky zvolena a těší se ve své vlastní zemi vysoké vážnosti. Zvláště my, Němci, bychom si neměli myslet, že víme všechno líp. Věřím, že naši přátelé v Polsku vezmou v úvahu bezpečnostní otázky, stejně jako věřím vám. (Potlesk a rozruch)

211

212

CS


Chtěl bych předsedkyni skupiny říci, že v Německu máme tendenci chtít o všem v Evropě rozhodovat. Má rada zní, abychom s patřičnou pokorou vzali v úvahu demokratické procesy v Polsku a ve Francii a akceptovali je. Hovořím jako Evropan. Znám svou vlastní zemi, Německo, a respektuji demokratické procesy v Polsku, ve Francii a ve všech ostatních členských státech. Avšak pro kteroukoli zemi, jejíž dodávky energie jsou z 90% založeny na uhlí, bude obtížnější dosáhnout snížení na 0 %. Proto mé plány zahrnují alternativu uhlí bez emisí CO2. Každý, kdo je obeznámen se situací v Polsku, Rumunsku nebo Španělsku, pochopí, že uhlí musí být zařazeno do energetického plánu do roku 2050 jako jedna z alternativ, nebo v opačném případě budou ignorovat reality demokraticky zvolených parlamentů a vlád. Proto se domnívám, že výzkum v oblasti zachycování a ukládání uhlíku (CCS) a ukázkové projekty jsou velmi důležité na cestě k druhému cíli, který zahrnuje dosažení odvětví energetiky s nulovými emisemi CO2 během příštích několika desetiletí. Do plánu paní Hedegaardové jsme pro odvětví energetiky začlenili snížení emisí CO2 do roku 2050 na 10 % dnešních hodnot. (Rozruch) Pokud jde o téma jaderné energie, všichni víme, že existují země, které v současnosti mají moratorium na jaderné elektrárny nebo které je chtějí uzavřít, například Německo. Někteří sousedské země, například Švýcarsko, proces plánování nových jaderných elektráren odložily. Existují však země, které právě staví jaderné elektrárny, například Finsko, stejně jako země, které v současnosti jadernou energii využívají a plánují elektrárny nové, a další země, které nemají jadernou energii a chtějí vybudovat svou první elektrárnu. Proto si myslím, že je velmi důležité, aby bez ohledu na všechny tyto rozdíly a rozdílné kultury byly zavedeny zátěžové testy a bezpečnostní šetření na základě nejvyšších bezpečnostních norem a aby byly akceptovány všemi členskými státy. Jde o nevelký, ale rozhodující společný jmenovatel, který zajistí co největší úroveň bezpečnosti pro země s jadernou energií i bez ní. Někteří řečníci zde uvedli, že orgány by měly být nezávislé, Máme veřejnou kontrolu a dohled v celé řadě oblastí života, včetně zdraví, bezpečnosti, silniční dopravy, energetiky, průmyslu a dalších oblastí. Chtěl bych vyjádřit svou hlubokou důvěru v systém veřejného dohledu. Paní Harmsová, učinila jste dalekosáhlá prohlášení poukazující na protekcionářské chování a naznačila jste, že vnitrostátní orgány pro jadernou regulaci neplní své statutární úkoly. Domnívám se, že jde o vážné obvinění, které naznačuje nedostatek důvěry k vašemu kolegovi poslanci panu Trittinovi, který jako německý spolkový ministr pro životní prostředí byl po sedm let odpovědný za tento regulační orgán v Německu. Chovám k těmto orgánům hlubokou důvěru, a naším úkolem je s nimi spolupracovat. Dříve, než bude přijato rozhodnutí, vám v květnu předložím návrh zátěžového testu a kritérií testu, a to zcela transparentním způsobem. Budu mít zájem vyslechnout vaše návrhy ohledně toho, v čem může být tento návrh vylepšen, doplněn nebo zpřísněn, abychom mohli nastartovat proces, který nakonec povede k obecnému přijetí ze strany členských států a k vysoké úrovni kontroly. Tento zátěžový test, jehož vypracováním nás pověřili hlavy států, a předsedové vlád, je prvním evropským postupem k zajištění nejvyšších bezpečnostních norem ve všech 143 jaderných elektrárnách. Jedná se o inovaci a vývoj, který by měl v Parlamentu získat podporu a neměl by hned začátku být přijímán s kritikou a nedůvěrou.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Mou poslední poznámkou je, že jsem zdědil směrnici o jaderné bezpečnosti z června 2009, která musí být provedena do vnitrostátního práva nejpozději do července tohoto roku. Mohu vám zcela čestně říci, že mám pocit, že po obsahové stránce není dostačující, protože se zaměřuje hlavně na provádění formálních regulačních opatření, vymezení pravomocí a na specifikaci požadavků vůči kontrolním orgánům; podle mého názoru v ní chybí více podstatného obsahu. Proto bych v druhé polovině roku, zatímco bude probíhat bezpečnostní šetření, chtěl s vámi v souladu s požadavky Evropské rady prodiskutovat otázku, jak provést brzkou, rychlou revizi této bezpečnostní směrnice a stanovit konkrétní požadavky na bezpečnost jaderné energie na evropské úrovni. (Potlesk) Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady . – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, tato rozprava byla nanejvýš poučná. Velice vám děkuji, sledovala jsem ji velmi pozorně. Maďarské předsednictví vstoupilo do tohoto pololetí s velkými ambicemi v oblasti energetické politiky. Jednu ambici jsme ale neměli, a sice řešit otázku skladby zdrojů energie. Domnívám se, že i dnešní rozprava ukázala, že by to nebyl reálný cíl. Bylo vzneseno množství argumentů pro i proti tomu, abychom měli v Evropské unii nějaké návody, týkající se skladby zdrojů energie. Domnívám se, že to v dohledné budoucnosti nebudeme schopni vyřešit, ale nejsem si jista, zda je to problém; členské státy jako takové musí být schopny přijímat odpovědná rozhodnutí ohledně své vlastní skladby zdrojů energie. Měli jsme však ambice dosáhnout významného pokroku při vytváření společného energetického trhu. Evropská rada to dne 4. února 2011 stanovila jako svůj cíl, jakož i zrušení energetických ostrovů v rámci Evropské unie do roku 2015, a následně, na zasedání Rady pro energetiku koncem února, jsme také byli schopni přijmout závěry, což je – myslím - velký pokrok. Pokud je nám známo, Komise zveřejní energetický plán do roku 2050 v listopadu. Ministři energetiky však povedou předběžnou diskusi o tomto tématu a o cílech, které s ním souvisejí, již na neformálním zasedání Rady ve složení pro energetiku, které se bude konat ve dnech 2. a 3. května v Budapešti, a předsednictví o tom vypracuje zprávu a politické shrnutí, které budou na pořadu oficiálního zasedání Rady ve složení pro energetiku v červnu. Jsem přesvědčena, že tyto otázky, které byly nyní v tomto sále nastoleny, se vynoří také během diskusí v Radě, a věřím také, že až maďarské předsednictví tuto diskusi shrne, Komise z ní bude moci vycházet při finalizaci energetického plánu, který zveřejní v listopadu. To, že členské státy jsou na otázce bezpečnosti jaderné energetiky i zavedení společného evropského rámce maximálně zainteresovány, však nejlépe demonstrují závěry Evropské rady z 24. a 25. března. Tyto závěry zdůrazňují, že se z katastrofy v Japonsku musíme poučit a že musíme přezkoumat bezpečnostní podmínky jaderných elektráren v EU a provést zátěžové testy. ENSREG a Komise byly požádány, aby tak učinily co nejdříve a aby předložily návrh týkající se příslušných pravomocí a podrobností tak, aby následně mohlo být na základě hodnocení těchto nezávislých orgánů vypracováno celkové hodnocení, ktré bude Komisí zveřejněno. A konečně Evropská rada se bude tímto tématem zabývat také na posledním zasedání Evropské rady v roce 2011. Hlavy států a předsedové vlád také zdůraznili, že jaderná bezpečnost se nesmí omezovat na území Evropské unie a že o provedení těchto zátěžových testů požádáme i naše sousedy. Prohlásili také, že v oblasti jaderné bezpečnosti jsou nezbytné nejpřísnější normy a že

213

214

CS


Evropská rada uložila Komisi důležité úkoly, které – a jsem o tom pevně přesvědčena a zmínil se o tom také pan komisař – budou co nejkvalitněji splněny. Takže, ačkoli dnešní debata byla velmi intenzívní, vyskytly se v ní společné momenty, na kterých se, jak se domnívám, všichni shodujeme: musí existovat společný evropský rámec, musíme učinit vše a na všech úrovních, abychom zajistili co nejvyšší úroveň bezpečnosti, a musíme to učinit transparentně, se zajištěním maximální publicity. Rada je na těchto zásadách připravena s Evropskou radou i s Evropským parlamentem spolupracovat. Předsedající. – Obdržel jsem šest návrhů usnesení (1) předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra v poledne. Písemná prohlášení (článek 149) Liam Aylward (ALDE), písemně . – (GA) Existuje vážná jaderná hrozba pro Irsko pocházející z jaderných elektráren na západním pobřeží Británie, přičemž některé fungují a některé jsou uzavřeny. Nejznámější je Sellafield. Tyto elektrárny jsou pochopitelně důvodem znepokojení irského lidu, který má právo, aby o nich obdržel přesné a aktuální informace. I když mezi Irskem a Británií existuje dvoustranná dohoda o výměně informací v případě jaderné události, musí být Irsko a další sousedící země do bezpečnostního procesu zapojovány dříve. EU musí provést důkladnou revizi dosavadního přístupu k jaderné bezpečnosti a kritérií, podle kterých se hodnotí bezpečnost elektráren. Komplexní, nezávislé a transparentní zátěžové testy musí začít okamžitě. Zátěžové testy jaderných zařízení představují pokrok. Abychom z nich vytěžili co nejvíce, musí být sousedním zemím a Evropské komisi předány podrobné výsledky, což umožní přijmout vhodná opatření a realizovat bezpečnostní plány, jejichž cílem je chránit lid Evropy. Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) V souvislosti s jadernou havárií ve Fukušimě musí být přezkoumány bezpečnostní předpisy v jaderném průmyslu. Jedná se o více než 400 jaderných reaktorů na celém světě. Vítám zavedení „zátěžových testů” co nejdříve. Avšak toto opatření nestačí – nezbytná je kultura jaderné bezpečnosti. Na tomto místě bych se chtěla zmínit o černobylské katastrofě z roku 1986, která vedla ke zrodu koncepce „jaderné bezpečnosti”. Pokud jde o Rumunsko, chtěla bych poukázal na to, že tam neexistuje žádné riziko zemětřesení, které by ohrožovalo provoz jaderné elektrárny Cernavodă. Provedené preventivní prohlídky ukázaly, že oba reaktory pracují bezpečně. Vyrábějí přibližně 20 % energetické spotřeby této země. Elektrárna je schopna odolat zemětřesením o síle 8 stupňů Richterovy stupnice, zatímco zemětřesení, ke kterému může v Rumunsku dojít, mají průměrnou sílu mezi 7 a 7,5 stupňů. Spyros Danellis (S&D), písemně. – (EL) Tragédie ve Fukušimě nás přenesla velmi bolestným způsobem do nové epochy, pokud jde o využití jaderné energie. Přitom energetické výzvy 21. století i rizika, která tato doba přináší, a rostoucí nespolehlivost mnoha jaderných elektráren přivodily změnu a v důsledku toho Smlouva o Euratomu, která nezaznamenala zásadní změnu po více než čtvtstoletí, musí být podrobena přezkumu. Má-li existovat na evropské úrovni plný dohled nad odvětvím, které se vyznačuje (1)

Viz zápis

06-04-2011

06-04-2011

CS


nedostatečnou transparentností, musel by být Euratom začleněn do Evropské unie a otázky jaderné bezpečnosti by musely být projednávány běžným legislativním postupem. V rámci tohoto přezkumu by mohly být doplněny přísnější bezpečnostní specifikace, omezení (jako například zóny ohrožené zemětřesením) a přísné stavební specifikace pro nové jaderné elektrárny spolu s pravidelnými, spolehlivými zátěžovými testy stávajících elektráren. Rozumí se samo sebou, že nový přísný rámec by se musel vztahovat na země sousedící s EU samozřejmě až do doby, než se nám podaří se jednou provždy zbavit noční můry jaderných elektráren. Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Jsem odpůrcem energie jaderného štěpení založené na zásadě bezpečnosti. Místo toho podporuji probíhající výzkum potenciálu jaderné syntézy jako možné bezpečnější alternativy v dlouhodobějším výhledu. Jiná bezpečná cesta nexistuje. Vždy bude docházet k haváriím. Nedávná jaderná havárie v Japonsku, o které nám říkali, že se nikdy nemůže přihodit, jen znovu ukazuje, že současná výroba jaderné energie může vést ke katastrofám. Její vedlejší produkt, radioaktivní odpad, již představuje smrtelnou hrozbu pro lidské zdraví, v podstatě navždy. Než investovat miliardy eur do nových jaderných elektráren, musíme raději tyto peníze investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů energie. András Gyürk (PPE) , písemně. – (HU) V důsledku japonských zkušeností některé země pravěpodobně zrevidují své strategie v oblasti jaderné energie. Německo již přijalo konkrétní opatření a na období tří měsíců uzavřelo své jaderné elektrárny vybudované před rokem 1980. Kdyby v důsledku událostí v Japonsku zrevidovalo své strategie v oblasti jaderné energie více členských států v celé Evropě, mohlo to značně ovlivnit evropské energetické trhy, neboť energie vyráběná v jaderných elektrárnách by musela být nahrazena z jiných zdrojů. Jsem přesvědčen, že za současné situace by ukvapená opatření mohla mít stejně škodlivé dopady jako eventuální katastrofa. Bylo by naopak nanejvýš vhodné rozumně zvážit dopady jednotlivých scénářů. Jedině tak můžeme zabránit růstu cen elektřiny, podobnému důsledkům zmíněných německých opatření, a tomu, aby i ty členské státy, které jsou za normálních okolností vývozci elektrické energie, musely čelit problémům spojeným se zabezpečením dodávek. Evropa musí s jasnou hlavou promyslet důsledky, které by pro energetický trh měla revize strategie v oblasti jaderné energetiky. Je také nejasné, jaké technologie by měly vhodně nahradit kapacitu jaderných elektráren. Další důležitou otázkou je, jaké dopady by případná změna strategie měla na trhy se zemním plynem, na bezpečnost dodávek plynu a na cíle EU v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého. Na závěr bych chtěl říci, že vítám rychlou reakci Evropské komise a oznámení, že evropské jaderné elektrárny budou podrobeny zátěžovým testům. Nejdůležitější otázka však zní, jaká další opatření Evropa plánuje k zajištění bezpečnosti výroby jaderné energie. Ivailo Kalfin (S&D), písemně. – (BG) Fukušimská tragédie nás nutí vyvodit poučení a okamžitě přijmout opatření, která evropští občané očekávají. Tato opatření by však měla být zaměřena správným směrem. Hlavním problémem, který musíme řešit, je to, jak zajistit bezpečnost evropských občanů. V příštích měsících se Evropský parlament bude zabývat řadou legislativních textů, které určí budoucnost energetického odvětví v Evropě, a zejména jaderné energie. V dané chvíli je naší nejvyšší prioritou bezpečnost. Neměli bychom srovnávat elektrárny Evropy s jadernou elektrárnou Fukušima, která je 40 let stará a jejíž soukromý vlastník odmítl splnit požadavky na zvýšení bezpečnosti.

215

216

CS


EU musí co nejdříve přijmout minimální bezpečnostní normy, které budou povinně stanoveny pro všechny elektrárny. Tyto normy musí být vypracovány a přijaty před provedením zátěžových testů na těchto elektrárnách. Bulharská socialistická strana během funkčního období své vlády zavedení takových norem vícekrát požadovala, avšak dosud se tak nestalo. Normy i kritéria zátěžových testů musí vypracovat odborníci ze Skupiny evropských regulačních orgánů pro jadernou bezpečnost. Podporuji vývoj nových technologií, zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Je však zjevné, že v krátkodobé a střednědobé perspektivě nemohou nahradit jaderná zařízení. Pavel Poc (S&D) , písemně. – (CS) Poučením z havárie v jaderné elektrárně Fukušima 1 je také to, že je nebezpečné svěřit energetiku plně do soukromých rukou. Soukromý kapitál maximalizuje zisky i za cenu zanedbání bezpečnostních opatření. Kolik budeme ještě potřebovat „světových ekonomických krizí“, „mexických zálivů“ nebo „fukušim“, abychom si to konečně přiznali? V důsledku nezodpovědnosti soukromých finančních investorů je nyní svět ve finanční krizi. V důsledku nezodpovědnosti soukromé ropné společnosti jsou v moři miliony tun ropy. V důsledku nezodpovědnosti soukromé společnosti bude Japonsko desítky let řešit radiační znečištění svého území, moře a potravního řetězce. Jaderná energie by měla být vždy pod státní a mezinárodní kontrolou. Plánované zátěžové testy musí mít jednotné standardy, transparentní a nezávislé kontrolní orgány a přeshraniční charakter. Přestože v Evropě existuje právní rámec, který iniciuje neustálé zlepšování technologií, bude zapotřebí rozsáhlých investic do výzkumu a vzdělávání, aby byla zaručena maximální možná úroveň bezpečnosti a ochrana zdraví a životního prostředí na úrovni nejnovějších vědeckotechnických poznatků. Rozsáhlé investice budou nutné také v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem, které jsou v současné době skladovány ve víceméně provizorních podmínkách. Poučení z této katastrofy musí rozhodně směřovat k zajištění bezpečnosti, ne k likvidaci jediného reálně udržitelného, klimaticky neutrálního zdroje energie který máme k dispozici. Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně . – Jaderná havárie v Japonsku vyvolala nové obavy ohledně bezpečnosti jaderné energie všude ve světě. V Rumunsku byla různými orgány, včetně Evropské komise a Mezinárodní agentury pro atomovou energii, posouzena jaderná elektrárna Cernavodă. Studie vypracovaná v roce 2004 zjistila, že jediným největším rizikovým faktorem pro bezpečnost této elektrárny je seismické nebezpečí. Toto riziko musí být účinně a jak nám připomínají tragické události v Japonsku, urychleně eliminováno. Proto vítám nedávný návrh na zavedení zátěžových testů jaderných zařízení, jakož i vstup směrnice o jaderné bezpečnosti v platnost. Bez ohledu na to, jak rozhodneme o budoucí skladbě zdrojů energie a jak splníme naše nízkouhlíkové cíle, bude mít bezpečnost jaderných zařízení, včetně dlouhodobých úložišť, i nadále obrovský význam nejen pro současnou, ale i pro budoucí generace. Theodor Dumitru Stolojan (PPE), písemně. – (RO) Jaderná energie je zdroj, bez kterého se světová ekonomika nemůže dlouhodobě obejít. Nesmíme dojít k závěru, že odmítneme energii z jádra jen proto, že dochází k nebezpečným haváriím, které mají dopad na provoz jaderných elektráren. Řešení spočívá v tom, abychom vyčlenili více zdrojů na výzkum v této oblasti a zlepšili jadernou technologii tak, abychom mohli snížit rizika, která jsou důsledky havárií. Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Ano, musíme utlumit jadernou energii – to je jasné. Avšak není možné to učinit okamžitě. Jen v Belgii pochází 55 % elektřiny z jaderné

06-04-2011

06-04-2011

CS


energie. Jak bychom topili, jedli a svítili, kdybychom se rozhodli uzavřít zítra všechny své elektrárny? Proto musíme postupovat na dvou úrovních. Za prvé musíme zpřísnit bezpečnostní normy u stávajících elektráren, zejména pomocí zátěžových testů, které jsou nyní v členských státech prováděny. Kromě nezbytné harmonizace těchto testů na evropské úrovni musíme být co nejtransparentnější vůči obyvatelstvu. Musíme obnovit důvěru v jadernou energii. Za druhé musíme zintenzívnit výzkum a inovace a co nejrychleji vyvinout řešení, která nám umožní uspořit energii a podporovat udržitelné a účinné obnovitelné zdroje energie. Nejlevnější, nejméně znečišťující a nejméně nebezpečnou energií je energie, která nebyla spotřebována. Tato úsilí vyžadují, abychom ode dneška měli závaznou regulaci a masivní investice na evropské úrovni i v členských státech. 13. Situace v Sýrii, Bahrajnu a Jemenu Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o prohlášení místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k situaci v Sýrii, Bahrajnu a Jemenu. Úřadující předseda Rady pan Németh bude hovořit jménem paní Ashtonové. Zsolt Németh, jménem místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Jsem zde dnes proto, abych vás seznámil s některými poznámkami jménem vysoké představitelky paní Catherine Ashtonové k situaci v Bahrajnu, Sýrii a Jemenu., Vývoj v Sýrii zaznamenal v poslední době dramatický obrat. Dost zoufalá situace v Jemenu se reálně může ještě zhoršit a vážné znepokojení vyvolává také velmi napjatá atmosféra, které nyní převládá v Bahrajnu. EU sleduje rychle se vyvíjející události v celé této oblasti s velkou pozorností, což potvrdila řada setkání na vysoké úrovni, oficiální prohlášení a závěry Rady. Kromě toho paní baronka Ashtonová udržuje stálý kontakt s hlavními partnery, jakož i s hlavními aktéry v samotných těchto zemích. Děje se to každodenně buď telefonicky nebo prostřednictvím jejích představitelů v příslušných zemích, abychom mohli uplatňovat vliv EU všude, kde je to možné a kde to může pomoci. Situace v každé zemi je jedinečná a vyžaduje strategickou, dobře promyšlenou a adresnou reakci. Avšak vzhledem k rychlému vývoji událostí je stále více nezbytné vypracovat rozumnou politiku na solidních, principiálních základech. Dovolte mi připomenout tři zásady: za prvé odmítání násilí – na masové protesty je nutné reagovat pokojnou cestou a s plným respektováním lidských práv a základních svobod; za druhé podpora dialogu – neshody a stížnosti je třeba řešit konstruktivně, kdy správní lidé musí být připraveni spolu jednat, ponechat stranou předsudky a předběžné podmínky; za třetí, zásadní politické a hospodářské reformy musí přijít z těchto zemí a EU dala velmi jasně najevo, že je připravena kdykoli poskytnout okamžitou podporu, pokud bude o to požádána. Nyní mi dovolte podrobněji přejít ke třem zemím, které máme před sebou. V Bahrajnu se situace na ulicích sice do určité míry vrátila k normálu, avšak přesto zůstává napjatá. Pokračuje zatýkání a jsou zadržovány jednotlivé osoby, ačkoli se zjevně neprovinily

217

218

CS


ničím jiným než výkonem svého práva na svobodu projevu. Stejně jako všude jinde v této oblasti EU a vysoká představitelka osobně násilí v Bahrajnu jednoznačně odsoudily a vyzvaly orgány a všechny přítomné síly ke striktnímu dodržování lidských práv a základních svobod i mezinárodních humanitárních norem. Opakovaně jsme také vyzvali bahrajnské orgány a opozici k zahájení skutečného národního dialogu. Vysoká představitelka hovořila na toto téma přímo s ministrem zahraničních věcí. Bez konkrétních opatření s cílem přimět správné lidi, aby spolu jednali bez výhrad a bez předběžných podmínek, existuje rostoucí hrozba, že převládnou radikální elementy. To by mělo zřetelné a znepokojivé důsledky pro stabilitu v regionu. Nejlepším způsobem, jak zachovat a podpořit stabilitu, zůstává dialog. To je poselství, které s sebou vysoká představitelka poveze, až se ve velmi brzké době, ještě tento měsíc, setká s ministry Rady pro spolupráci zemí Perského zálivu. V Sýrii se lidové protesty od poloviny března rozšířily do řady měst. Tvrdé represe, které jsou vůči nim uplatňovány, jsou nepřijatelné. Vysoká představitelka a Evropská unie vícekrát vyzvaly syrské orgány, aby zastavily násilí, respektovaly právo lidu na mírovou demonstraci a naslouchaly jeho legitimním požadavkům. Syrský lid si zaslouží dlouho očekávané politické reformy, a to zejména takové, jež souvisejí se svobodou projevu, shromažďování, účasti na politice a správě věcí veřejných. Projev prezidenta Asada k národu ze dne 30. března nenabídl ani jasný program směřující k reformě, ani časový plán jeho realizace. EU bude i nadále vyvíjet na Sýrii tlak, aby bezodkladně přikročila k reformám. Tyto reformy musejí být skutečné, politické, sociální a ekonomické, seriózní – nejen kosmetické – a musí k nim být přikročeno bez dalších odkladů. Budeme velmi pozorně sledovat, jakým způsobem bude v reformách pokračovat nová vláda, která teprve má být vytvořena. Doufáme, že vytvoření právního výboru povede k vypracování nového právního předpisu, který umožní zrušení výjimečného stavu a zaručí lidská práva a základní svobody. Zároveň bude EU veřejnými i soukromými kanály i nadále vyvíjet tlak na syrské vedení, aby se vůči demonstrantům zdrželo použití síly. Stejně důležité je, abychom jim tlumočili, že osoby odpovědné za násilí a smrtelná zranění musí být pohnány k zodpovědnosti a že všichni političtí vězni a obhájci lidských práv musí být propuštěni na svobodu. V Jemenu trvá nanejvýš znepokojující situace. Poselství vysoké komisařky, jež následovalo po odsouzeníhodném násilí, k němuž došlo 18. března, bylo naprosto jasné a závěry Rady ve složení ministrů zahraničních věcí z 21. března opakovaně jménem EU odsoudily použití síly vůči protestujícím. EU také jednoznačně prohlásila, že osoby odpovědné za ztráty na životech a zranění by se měly za svých činů zodpovídat před soudem. Od té doby byly zprávy, přicházející od jemenského vedení, méně jasné. Proto se vysoká představitelka dne 30. března spojila telefonicky přímo s prezidentem Sálihem a vyzvala ho, aby učinil vše, co je v jeho silách, k odvrácení dalšího krveprolití. Vyjádřila svůj názor, že nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je bezodkladně zahájit věrohodnou a rychlou politickou transformaci. Tento ústavní přechod k demokratické legitimitě by měl být založen na významných a konzistentních závazcích, které jsou řádně plněny. Čas se naplňuje a oběťmi budou jemenští lidé. Z tohoto důvodu EU v úzké součinnosti s mezinárodními partnery je a zůstane velmi aktivně zapojena do snah o zklidnění krize v Jemenu.

06-04-2011

06-04-2011

CS


PŘEDSEDAJÍCÍ: MIGUEL ANGEL MARTÍNEZ MARTÍNEZ Místopředseda Předsedající. – Panu Brokovi, který sedí vedle pana Salafranky, bych chtěl při této příležitosti poblahopřát ke včerejšímu úspěchu jeho sportovního týmu. Má na sobě šálu týmu Schalke 04, který dosáhl slavného vítězství, ale s pomocí jednoho z nejlepších hráčů na světě, Španěla Raúla. Nyní, když jsme poblahopřáli panu Brokovi, vystoupí pan Salafranca jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), má jednu a půl minuty. José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra , jménem skupiny PPE. – (ES) Pane předsedající, plně souhlasím s tím, co jste právě řekl. Pane Némethe, pane komisaři, dámy a pánové, chtěl bych říci, že trvale sledujeme proud informací, kterými nás zásobuje vysoká představitelka paní Ashtonová, k vývoji v těchto zemích a myslím si, že bychom měli ocenit úsilí, které vyvíjí jménem Evropské unie na podporu demokratických aspirací v Bahrajnu, Jemenu a Sýrii. Zítra v této souvislosti přijme Parlament usnesení, které podporují všechny politické skupiny. Chtěl bych však, pane předsedající, položit několik otázek a požádat pana Németha, aby je předal paní Ashtonové. Předně, v některých orgánech Unie, a samozřejmě v tomto parlamentu, existuje pocit, že při rozvíjení naší společné bezpečnostní a obranné politiky děláme krok zpět a že jsme vraceni zpět do dob politické spolupráce. Kvůli tomu jsme očividně Lisabonskou smlouvu nepřijímali. Za druhé se objevil rozpor, který souvisí s rostoucí potřebou evropské přítomnosti v těchto zemích, když nevíme, jaký bude konečný výsledek těchto transformačních procesů. Je zřejmé, že tam musíme být přítomni, a je také zřejmé, že výraz, který paní Ashtonová užívá při komunikaci, je velmi moudrý: „více za více”. Avšak otázka, kterou chci položit, a již končím, pane předsedající, zní, zda jsou členské státy ochotny vyčlenit více zdrojů, aby uspokojily rostoucí potřeby, jež v těchto zemích vznikají. Véronique De Keyser, jménem skupiny S&D. – (FR) Pane předsedající, jsme si velmi dobře vědomi intenzivního diplomatického úsilí, které vyvinula paní Ashtonová a které i nadále vyvíjí, a uvědomujeme si také obtíže pramenící ze situací, na které naráží. Vždyť Sýrie, Jemen a Bahrajn jsou země, se nimiž nemáme žádné dohody kromě obchodních dohod, které například neobsahují doložky o lidských právech, a kde máme k dispozici jen velmi málo nástrojů. Nicméně, přes to všechno bych měla tři poznámky. Předně v návaznosti na příklad těchto lidí a s ohledem na ty, kdo jsou dnes na ulicích pod palbou ostřelovačů, se musíme nejen za ně postavit, ale musíme také za každou cenu zajistit, že dojde k ukončení násilí. Viděla jsem dnes jednoho syrského disidenta. Vždyť koneckonců i tito disidenti sami vyzývají k ukončení násilí, aby se mohli projevovat. K tomuto tématu bych chtěla říci, že i když nemáme se Sýrií dohodu, měli bychom, bude-li to nezbytné, nyní využít celého arsenálu sankcí, které máme k dispozici, abychom toto násilí ukončili. Druhý moment, o kterém bych se chtěla zmínit, je to, že jsou to většinou země – a platí to jka o zemích Perského zálivu, tak i o Libyi, které jsme my vyzbrojili, bohužel až příliš

219

220

CS


vyzbrojili. Myslím si, že minimálním požadavkem je lepší kontrola zbrojení, aby se tyto země a tyto vlády nestaly soudky s prachem, které se obrátí proti vlastnímu obyvatelstvu. A konečně je zde otázka dvojího metru. Chtěla bych říci, že jsme velmi opatrní vůči Bahrajnu a jsme velmi pevní vůči jiným zemím. Vím, že Bahrajn je velmi citlivý případ, že tam své jednotky vyslala Saúdská Arábie a že Saúdská Arábie a Rada pro spolupráci zemí Perského zálivu nám pomáhají proti Libyi, ale neměli bychom chtít směňovat barely ropy a podporu pro nás proti libyjské vládě za mlčení o šíitech, kteří jsou nyní vystaveni represím bahrajnské vlády. Anneli Jäätteenmäki , jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, zlobím se. Na včerejší schůzce naší skupiny jsme vyslechli tři svědky z Human Rights Watch a Amnesty International, kteří pobývali v Bahrajnu, Jemenu a Sýrii. Jejich příběhy byly otřesné. Rozhněvaly mne. Dopis, který jsme obdrželi od paní Ashtonové, postrádá strategii. Znovu říkám, je to o něčem jiném. Měli bychom přestat posílat nicneříkající zprávy, jak jsme to příliš dlouho dělali s Tuniskem, Egyptem a Libyí. Je načase přijmout opatření. Za prvé by EU mělo vyzvat ke svolání mimořádného zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě. OSN by mělo vyslat do těchto tří zemí misi a povolat tyto režimy k odpovědnosti za porušování lidských práv. Za druhé by EU měla vyzvat k zákazu vývozu zbraní ze všech členských států EU do těchto tří zemí. Je nepřijatelné, aby země EU nadále prodávaly zbraně těmto režimům. Za třetí by EU měla jasně zdůraznit, že budou-li politické režimy v těchto zemích představovat překážku bránící demokratizaci, je načase, aby odešly. Současně bychom měli zavést sankce jako zmrazení účtů a zákaz cestování. Opakuji, je načase přijmout opatření. Hélène Flautre, jménem skupiny Verts/ALE . – (FR) Pane předsedající, je velmi dobrou zprávou, že obyvatelstvo je v pohybu, aby obhájilo své svobody a práva a aby dosáhlo změny politického režimu a získalo více demokracie. To je v centru zahraniční politiky Evropské unie a evropského projektu. Takže to v nás může pouze vyvolat nadšení a podporu. Velmi špatnou zprávou však je to, že toto obyvatelstvo trpí v důsledku mimořádně tvrdé represe, demonstruje tyto hodnoty a tužby, ale přitom dává v sázku své životy, a to je zcela nepřijatelné. Imperativní požadavek ochránit obyvatelstvo, který vedl k vojenské akci v Libyi, tak musí nyní nabýt jiných forem, abychom ochránili ty, kdo v těchto třech zemích nyní demonstrují. Myslím si, že prohlášení jsou mimořádné důležitá – legitimní prohlášení, aspirace, které chová toto obyvatelstvo, ale potřebujeme také činy. V rámci těchto činů potřebujeme ujištění, že všichni tito vedoucí představitelé odpovědní za použití nepřiměřené síly proti svému obyvatelstvu nezůstanou nepotrestáni. Abychom toho dosáhli, musí se naplno rozjet diplomatická zasedání a aktivizace členských států Rady OSN pro lidská práva, aby vznikaly mise, zprávy a usnesení a aby tak odpovědní politici nabyli jistoty, že tyto akty násilí nezůstanou nepotrestány. A konečně si myslím, že samozřejmě máme způsoby, jak překonat tiskové „embargo”. Novináři, ať domácí nebo zahraniční, narážejí na značné potíže při dokumentování situace. Víme, co dělat; máme nástroje k tomu, abychom tyto překážky překonali. Musíme jich ale

06-04-2011

06-04-2011

CS


bezpodmínečně využívat. A poté, až budeme mít prostředky potřebné k činu, musíme, domnívám se, najít způsob, jak je použít. Není ovšem vhodná doba nahánět syrského prezidenta, abychom získali jeho podpis pod dohodu o zpětném přebírání osob, což by v každém případě bylo možné si za určitých podmínek představit, včetně velmi seriózního, účinného a relevantního programu, provedení reforem v Sýrii a osvobození všech vězňů svědomí a pokojných demonstrantů nejen tam, ale i v obou ostatních zemích. Sajjad Karim, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, chtěl bych říci panu ministrovi toto: Když jsem zde seděl a poslouchal vaše prohlášení, slyšel jsem,.co jste musel říci, ale byla to pouhá slova, někdy velmi sladká slova, ale bohužel prázdná slova. Všechna byla reakcionářská; v tom, co jste nám předložil, nebylo nic aktivnějšího. Když jsem poslouchal, opravdu jsem si napsal na list papíru nadpis „Plán” a chtěl jsem si dělat poznámky k informacím, které nám poskytnete o tom, co hodlá EU dělat. Ten list přede mnou je dosud zcela prázdný. Neměl jste dnes nic, čím byste přispěl. V plánu, který jste nastínil, nebylo nic aktivnějšího. Lidé na celém Blízkém východě hledí na Evropu, aby vystoupila z řady a pomohla jim získat jejich práva, a vy pro ně máte jen samá prázdná slova. V posledním akčním plánu, který byl předložen, zcela chyběl klíčový prvek, že se v tisku živě diskutovalo o tom, že vedoucí představitelé na Blízkém východě jsou stále ještě schopni ze svého obyvatelstva vysávat peníze a posílat je do Evropy, a my neděláme nic pro to, abychom zabránili tomu, aby se to dělo v budoucna. Sám jste řekl, že čas se naplňuje. Je-li tomu tak, a já se domnívám, že ano, proč jste tedy před námi vystoupil pouze s čistým papírem. Mějte prosím k této sněmovně větší úctu. Marisa Matias, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Pane předsedající, stojíme při lidu Jemenu, Sýrie a Bahrajnu v jeho touze po svobodě a demokracii a během krvavých represí zaměřených proti demonstracím a lidovým protestům. Musíme v tom proto mít jasno. Za prvé vyzývám, prosím, okamžitě zastavme prodej zbraní těmto zemím. Evropa dál prodává zbraně, které jsou používány k zabíjení civilistů. Za druhé bychom měli být na straně lidu, a ne na straně autoritářských nebo diktátorských režimů. Ve své solidaritě bychom však neměli zapomínat na to, že stále ještě používáme dvojí metr, přičemž jedním určujeme pravidla pro naplňování demokratických tužeb lidu a druhým pravidla pro rozvoj a vedení obchodu. Bombardování v Libyi jasně překročilo mandát OSN, naopak v Bahrajnu jsme se nezmohli na nic většího než na protest, když do země vstoupila armáda Saúdské Arábie, aby zachránila kleptokracii. Zatímco mladí lidé dělají proti armádám a proti policii, co se dá, a vkládají do konfrontace s těmito silami svá srdce a duše, my se omezujeme na psaní diplomatických nót. Na závěr bych, pane předsedající, chtěla říci, že stejně tak není správné si myslet, že existují vojenská řešení politických problémů, jako kdybychom si mysleli, že arabské národy si dosud nevšimly naší dvojí tváře. Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD. – (NL) Pane předsedající, radikální změna režimu ve smyslu uchvácení moci radikálními islámskými silami v Sýrii, Bahrajnu a Jemenu by znamenala jednoznačně katastrofu z hlediska vnitropolitického vývoje i mezinárodně. Skutečným vítězem této nepředvídatelné situace, přinejmenším na Arabském poloostrově, by zajisté bylo íránské vládnoucí duo Chamenejí–Ahmadínežád, a to by pro tuto chvíli

221

222

CS


zlikvidovalo již tak malé šance Perského jara. Mimochodem krizová situace v Damašku, v Manamě a v Saná poskytla EU výbornou příležitost stanovit v úzké spolupráci se Spojenými státy jasné podmínky pro pokračování naší podpory těchto režimů, které jsou v úzkých: politické, sociální a ekonomické reformy. Pane předsedající, před několika lety jsme s delegací Evropského parlamentu navštívili Sýrii. Tento stát, jediný sekulární stát v této oblasti, v roce 2003 poskytl útočiště statisícům iráckých křesťanů, což mělo posloužit jako varovný signál. Západ by měl vyvinout veškeré úsilí a zajistit, aby se mimořádně krvavá sektářská občanská válka v Iráku nepřenesla do Sýrie. Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, jasmínová revoluce, která začala v Tunisku, nemá bohužel v Jemenu, Bahrajnu a Sýrii takový pokojný vývoj. Dialog mezi vládou a opozicí je nepochybně nejlepší cestou, jak se dohodnout na účinném řešení sociálních a ekonomických problémů, tedy toho, co chce lid, a na přechodu k demokratičtějšímu zapojení. Zcela jinou otázkou je, zda takovéto dohody budou pak dodrženy. Koneckonců vlnu protestů spustily porušené přísliby politické reformy. Lidé byli příliš dlouho odbýváni sliby, ale nyní jsou zapotřebí činy. Dvojí strategie násilného potlačování demonstrací opozice a zároveň příslibů některých menších reforem bez zavedení jakékoli skutečné politické změny by, jak si uvědomujeme, mohla ve všech třech zemích vést k vyhrocení situace. Probíhající nepokoje v Sýrii vyvolávají obavu, že zbraně zakoupené vládou by mohly být prodány dále teroristickým organizacím, jako je Hizballáh. Podle mého názoru by EU v těchto konfliktech měla plnit úlohu nestranného prostředníka. Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Pane předsedající, zápas není vyhraný až do skončení druhého utkání, takže počkejme na odvetu mezi Interem Milán a Schalke 04, a uvidíme, kdo postoupí do dalšího kola. Ovšem souhlasím s tím, že Raúl je velký fotbalista. To, co se odehrává v Sýrii, Jemenu a Bahrajnu, se příliš neodlišuje od vývoje v jiných částech světa. Ačkoli příčiny takových povstání bývají většinou ekonomické povahy, ve všech případech existuje hluboká touha po svobodě. Facebook a internet narušily izolaci mnoha, příliš mnoha falešných demokracií, které po dlouhou dobu přetrvávaly v řadě míst na světě. Existuje nové vedení, nový politický ideál, který ztělesňuje sny mnoha mladých lidí. Existuje touha po občanské společnosti, zejména tam, kde je mládež světa uvědomělejší a vzdělanější. Před několika dny byl propuštěn disident Suhaír al-Atassí, a to je signál, jakkoli slabý, který ukazuje na vývoj ke svobodě myšlení a politické svobodě. Stejné nadšení je pociťováno v Jemenu, kde narůstají protesty proti prezidentovi Sálihovi, a víceméně totéž i v Bahrajnu. Musíme jednat důrazně, abychom toto násilí zastavili. Cesta k demokratizaci se bez pomoci neobejde; nesmíme si dovolit znovu zůstat pozadu. To, co se děje ve Středomoří, je jistě obtížný signál k pochopení, a proto Evropa musí vystupovat a postupovat solidárně, což by v dané chvíli pravděpodobně pomohlo těm regionům ve Středomoří, které jsou vystaveny zvýšeným migračním tlakům. Richard Howitt (S&D). – Pane předsedající, ať už jde o koordinovaný útok ostřelovačů na protestní tábor v Saná v Jemenu dne 15. června, o potlačení protestů 100 000 osob v Dará v Sýrii dne 17. března nebo o šesté poschodí nemocnice Salmáníja v Bahrajnu, kde zranění účastníci protestů jsou zajímáni muži v kuklách ozbrojenými střelnými zbraněmi, aby se nikdy nevrátili, a kam jsou zraněné osoby nuceny se obrátit, protože má jedinou

06-04-2011

06-04-2011

CS


krevní banku v zemi, musíme ukázat, že zatímco se média mohou soustřeďovat vždy jen na jednu zemi, tento parlament se postaví za lidská práva všude, kde jsou ohrožena. Musíme dnes vyzvat Radu pro zahraniční věci, aby usilovala o jasné vyvození zodpovědnosti u všech těch, kdo jsou za toto násilí odpovědní, nezávislé vyřešení a zabránění beztrestnosti. To je hlavní varování, které může nyní zabránit dalšímu násilí proti protestujícím. Za druhé, když slyšíme, že bahrajnské bezpečnostní síly střílely údajně gumovými projektily na vzdálenost necelého jednoho metru, zabíjely protestující osoby tak, že jim doslova rozpůlily hlavu, musíme pozastavit povolování dodávky a transfer veškerých zbraní do této oblasti. A konečně, zásady obsažené ve sdělení pana komisaře Füleho o jižním sousedství musí informovat o našem přístupu k procesu usilování o dohodu o přidružení se Sýrií. Ten musí začít tím, že nyní budeme trvat na neomezeném přístupu pro mezinárodní pozorovatele v oblasti lidských práv. Arabský svět se s jasmínovou revolucí změnil a musíme ukázat, že spolu s ním jsme se změnili i my. Alexander Graf Lambsdorff (ALDE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, do Středomoří přišlo jaro, ale v Perském zálivu a v Sýrii panuje dosud zima. Obrazy násilí, jež vidíme, jsou strašlivé. Bylo zabito několik set osob a Amnesty International a Organizace spojených národů zveřejnily alarmující zprávy. Výzvy, se kterými vystupuje skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, jsou jasné. Chceme, aby se co nejdříve konalo mimořádné zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě. Rada Evropy a členské státy Evropské unie, které jsou v Radě OSN pro lidská práva zapojeny, by se měly k této výzvě připojit. Rada OSN je připravena konat velmi rychle vždy, když jde o to, postavit se v blízkovýchodním konfliktu na jednu stranu. Nyní je načase, aby čelila aktuálním výzvám, jež představuje toto mimořádně hrubé porušování lidských práv. Potřebujeme reformu, potřebujeme přechod k demokracii a potřebujeme zbrojní embargo. O tom všem zde již byla zmínka. Sledoval jsem projev syrského prezidenta Asada v živém přenosu. Jedná se o diktaturu středověkého typu, která používá západní PR agentury k tomu, aby prezentovala své představitele v nóbl časopisech jako pseudomodernizující celebrity. Tyto agentury a časopisy by si měly položit otázku, zda je tento postup skutečně správný. Nyní k Jemenu. Největšími nebezpečími jsou podle mého názoru tato : hrozba rozdělení na sever a jih, aktivní buňka Al-Káidy a nebezpečí selhání státu. Jeden podobný stát, který přestal fungovat, již známe a tím je Somálsko, a naše mise Atalanta operuje v Adenském zálivu. Evropa je na této oblasti přímo zainteresována a musíme se dozvědět více, než co nám dnes představitel Rady řekl. Frieda Brepoels (Verts/ALE). – (NL) Pane předsedající, upřímně řečeno, musím se přiznat, že tři zásady, které přednesl pan ministr, mne naplnily úžasem: odmítání násilí, podpora dialogu za účelem urovnání některých názorových rozdílů a řešení některých stížností a samozřejmě nezbytné politické reformy. Pouze vyzývat k dialogu nyní, v tuto chvílí, skutečně nic neřeší, a není to fakticky ani věrohodné. Myslím si, že Evropská unie by ve skutečnosti měla podniknout mnohem důraznější opatření, jimiž by přivodila tyto demokratické reformy. Slyšeli jsme, že vysoká představitelka měla velké množství oficiálních kontaktů, ale co dělá pro udržení kontaktů s občanskou společností; co dělá pro to, abychom jim naslouchali?

223

224

CS


Předchozí řečníci to již řekli: Evropská unie musí okamžitě zastavit dodávky zbraní do této oblasti. Když vidím, že například nejméně osm evropských zemí dodalo v loňském roce jen do Jemenu zbraně v hodnotě 100 milionů eur, zajímalo by mne, zda ve skutečnosti ještě vůbec má nějaký význam společný evropský postoj k vývozu zbraní. Neměli bychom v této oblasti urychleně přijmout opatření? Fiorello Provera (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hovořím o Bahrajnu. Tato malá země zaujímá strategickou polohu z hlediska rovnováhy v Perském zálivu a rozdělování energetických dodávek. Je dobře známo, že je tam velká rafinérie saúdské ropy. Chtěl bych vás upozornit na jeden aspekt této situace, který se mi zdá být zvláště znepokojivý. Spolehlivé zdroje zjistily íránský vliv na šíitské obyvatelstvo Bahrajnu. Ten se zde spojuje s legitimními tužbami občanů po mnohem hlubších reformách ve vládě této země. Je obtížné určit, do jaké míry vnější vlivy ovlivnily nedávné události v Bahrajnu, ale existuje nebezpečí destabilizace tohoto regionu, která by se mohla rozšířit i do východních oblastí Saúdské Arábie, kde žije další velká skupina šíitů. Írán financuje Hamás, podporuje Hizballáh v Libanonu a ovlivňuje vnitřní politiku v Iráku, kde je šíitský islám převládající složkou ve vládě. Pokud se toto narušení rovnováhy rozšíří na Perský záliv, dopad by byl očividný a mohlo by to mít důsledky celosvětově. Musíme velmi pečlivě posoudit, co se děje na Blízkém východě a rozlišovat mezi legitimní touhou národů po větší demokracii a vnějšími vlivy, jež jsou výrazem strategických ambicí v tomto prostoru. Ria Oomen-Ruijten (PPE). - (NL) Pane předsedající, hovoříme dnes o třech velmi rozdílých zemích s velmi specifickými místními podmínkami. V Jemenu povstání dosáhlo masových rozměrů, nehledě na brutální násilí ze strany policie a armády. V Bahrajnu existuje vážné riziko, že by vzhledem k zapojení Saúdské Arábie a Íránu mohlo dojít k destabilizaci celého regionu. A konečně v Sýrii opozice nemá prakticky žádný prostor pro manévrování a režim, jak se zdá, je připraven potlačit protesty za každou cenu. Na základě těchto specifických podmínek se domnívám, že by EU měla vést dvoustranné vztahy s těmito zeměmi. Existují některé zásady, které musí být dodrženy. Očividně každý občan má právo demonstrovat a svobodně vyjadřovat svůj názor. Co však bychom měli učinit, pokud jde o pokojné protesty, kdy jsou tito občanů oběťmi represí v důsledku zásahů policie a armády? Hodláme zde provádět mezinárodní vyšetřování? Co dělá EU, aby takové vyšetřování podpořila? Za druhé existuje povinnost vlád zapojit se do dialogu s opozicí a s organizacemi občanské společnosti, protože násilí a útlak nikdy nejsou řešením. Co konkrétně dělá EU, aby napomohla takovému dialogu? A jestliže ani poté režimy v Sýrii a Bahrajnu a také v Jemenu stále ještě nebudou schopny nebo ochotny naslouchat svému lidu, jaké to bude mít důsledky z hlediska našich vztahů s těmito zeměmi? Pane předsedající, musíme, jak již bylo mnohokrát, řečeno, nabídnout konkrétní pomoc, ale tato konkrétní pomoc musí mít také reálný význam. Jak toho hodláme dosáhnout? Ráda bych dnes slyšela plán, co v tom hodláme podnikat. Chtěla bych jen panu komisaři adresovat jednu poznámku. Myslím si, že v konkrétním případě Sýrie, jakož i Turecka, bychom měli vyzvat k vyvinutí tlaku, mimo jiné v rámci plánů, které mají být zřejmě předloženy v nejbližších dnech.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Jednu závěrečnou poznámku. Myslím si, že by zde mohla odvést výbornou práci naše delegace pro vztahy se zeměmi Mašreku a že bychom měli učinit vše, abychom jim to umožnili. Ana Gomes (S&D). – (PT) Pane předsedající, EU musí být ve svých prohlášeních a opatřeních, které se týkají lidových povstání v Jemenu, Sýrii, Bahrajnu a dalších zemích arabského světa, důsledná. V sázce je víc než její důvěryhodnost. Je to také účinnost signálů, jež vysílá diktaturám, které jsou terčem protestů, a také mužům a ženám, kteří riskují své životy, když vycházejí do ulic s požadavky lidských práv, spravedlnosti a demokracie. EU je strašně nejednoznačná, zejména pokud jde o Bahrajn . Projevuje se zde rozpornost zahraniční politiky dvojího metru, která je zainteresována na ropě a dodávkách zbraní z členských států nejen do Bahrajnu, ale i do Saúdské Arábie, což je porušováním společného postoje k vývozu vojenského vybavení. Parlament vyzývá k okamžitému zastavení prodeje zbraní a vysoká představitelka volá – hlasitě a srozumitelně – bahrajnské orgány k odpovědnosti za ty, kdo byli zabiti nebo se stali nezvěstnými při represích proti pokojným protestům, a požaduje okamžité zrušení informačního embarga uvaleného na sdělovací prostředky. Edward McMillan-Scott (ALDE). – Pane předsedající, včera jsem pomáhal organizovat slyšení odborníků z tohoto regionu, kteří nám řekli, že v Bahrajnu bylo bezpečnostními silami zabito nejméně 23, v Sýrii 132 a v Jemenu nejméně 63 osob. Vzniká otázka: co může EU dělat? Některé návrhy obsahuje naše usnesení, které bude zítra přijato. Musím však říci, že v uplynulých měsících Evropský parlament přijal usnesení o Tunisku, Egyptu a Libyi, a moje kancelář provedla srovnání mezi těmito usneseními a opatřeními Komise, jejím plánem na změnu, a nedodává mi to mnoho odvahy. Plýtváme zde slovy, pokud nám nenaslouchá Komise a pokud nám nenaslouchá Rada. Takže, jak bylo řečeno, zveřejňuji tuto analýzu na své internetové stránce. Domnívám se, že Lisabonská smlouva uložila Evropskému parlamentu další povinnosti. Musíme být ostatními složkami zahraniční politiky Evropské unie bráni vážně. Zvláště v době velké změny v arabském světě musíme všichni navzájem spolupracovat. Pino Arlacchi (S&D). – Pane předsedající, Sýrie, Bahrajn a Jemen jsou tři tyranie, proti kterým se postavili jejich vlastní občané, a tito občané si zaslouží naši bezpodmínečnou podporu. Až dosud byl postup EU v souvislosti s demokratizační vlnou v tomto regionu nejistý a postrádal důraz a věrohodnost. Chceme-li obojí posílit, měli bychom začít od opuštění dvojího metru, který jsme v minulosti uplatňovali. Podporovali jsme tyto autokracie několika způsoby a my, Evropané, spolu s Ruskem a Spojenými státy jsme jim prodávali zbraně téměř všeho druhu. Nyní naříkáme nad následky svých zbrojních obchodů s autokraciemi Perského zálivu v podobě lidských obětí, v podobě nevinných obětí zbraní, které jsme jim prodali. Chceme-li být věrohodní, měli bychom zrušit všechny kontrakty na dodávky zbraní těmto zemím a Radě pro spolupráci zemí Perského zálivu a požadovat zavedení embarga na dodávky zbraní do celého regionu severní Afriky a Blízkého východu. Snížení jejich vojenských rozpočtů bude dividendou, kterou bude možné investovat do fondu přechodu k demokracii.

225

226

CS


María Muñiz De Urquiza (S&D). – (ES) Pane předsedající, historický a nezvratný přechod k demokracii v arabských zemích neskončil stále ještě křehkými přeměnami v Egyptě a Tunisku, ani podporou mezinárodního společenství - taktéž historickou, zaměřenou na aktivování zásady odpovědnosti na ochranu libyjského lidu. Nyní změna pokračuje v Sýrii, Jemenu a Bahrajnu a Evropská unie tam musí být přítomna; musí se poučit z předchozího vývoje a postavit se do čela mezinárodní reakce přijetím dalekosáhlých opatření, pane komisaři Füle, jako je správně definovaná evropská politika sousedství, a přijetím konkrétních a okamžitých opatření tak, aby obyvatelstvo těchto zemí i občané Evropy věděli, že nedošlo k žádné změně v závazku Evropské unie vůči svobodě, lidské důstojnosti, demokracii a lidským právům. Orgány v Sýrii, Jemenu a Bahrajnu by neměly zapomínat, že použití násilí státem proti lidu má okamžité důsledky; musí si také uvědomit, že nestačí provádět povrchové změny v jejich autokratických vládách. Musí naopak okamžitě zahájit dialog s opozičními hnutími a s občanskou společností; propustit všechny politické vězně, novináře a obhájce lidských práv a okamžitě zrušit výjimečný stav. Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedající, neměli bychom zavírat oči před flagrantním porušováním lidských práv, ke kterému dochází v těchto třech zemích. Situace v Sýrii je velmi vážná a jde zde o mnoho. Terčem útoků v Sýrii jsou učitelé, opoziční aktivisté, novináři a provozovatelé blogů na internetu. Je mnoho zabitých, mnoho zraněných osob, ze zemí jsou vyháněni zahraniční novináři, je zavedena informační blokáda, neexistuje vůbec žádný nezávislý tisk. Proto bychom měli zvážit uplatnění sankcí proti Sýrii. Měli bychom také zvážit politické akce v Jemenu a Bahrajnu. Pokud jde o Jemen, máme stálou dohodu o vývozu zbraní; měli bychom zvážit pozastavení platnosti této dohody. Když diskutujeme o situaci v těchto třech zemích: za prvé vyzývejme k odpovědnosti a za druhé svolejme mimořádné zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě ... (Předsedající řečníka přerušil) Rosario Crocetta (S&D). – (IT) Pane předsedající. žil jsem v Bahrajnu tři roky od roku 1987 do roku 1990. Tehdy byl považován za jednu z nejdemokratičtějších zemí Perského zálivu a je za ni považován dokonce i v nedávných letech. Takže člověk si řekne, představte si, co se asi děje v jiných zemích, když Saúdská Arábie vykonává každoročně několik set poprav, když v Íránu dochází k hrůzným masakrům, když po celém Perském zálivu je zabíjení na denním pořádku a zcela jsou popírána práva tisku. Dnes jsme schválili usnesení o Sýrii, Jemenu a Bahrajnu, ale kdy vypracujeme usnesení o Saúdské Arábii, o Alžírsku, o Číně a o ostatních zemích, které porušují lidská práva ve světě? Problém spočívá v tom, že zde na Západě pozoruji divnou věc, na jedné straně ... (Předsedající řečníka přerušil) Marielle De Sarnez (ALDE). – (FR) Pane předsedající, jakou úlohu musí plnit Evropa v zemích, jejichž režimy bojují s lidem, ale jejichž vedoucí představitelé zůstávají hluší k opakovaným výzvám k větší demokracii, skutečným strukturálním reformám a spravedlivějšímu vývoji? To je otázka, která je nám kladena.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Z mého pohledu existuje výchozí odpověď. Je naléhavá. Unie musí projevit sílu tím, že použije kompletní arsenál sankcí, jímž disponuje, aby zastavila represi a dosáhla okamžitého propuštění politických vězňů a novinářů. Musí podporovat ustavení nezávislé komise pro vyšetření činů, které byly spáchány, a vyzvat ke svolání mimořádného zasedání Rady pro lidská práva. Domnívám se , že ve střednědobém výhledu musíme znovu důkladně přezkoumat naše vztahy s těmito zeměmi. Evropská unie musí od nynějška ukazovat, že pevně stojí na straně veřejného mínění, na straně lidu, a ne na straně těch, kdo jsou u moci. Za tímto účelem musí Unie navázat a vést stálý dialog se všemi silami občanské společnosti, s těmi, kdo chtějí podporovat demokracii, a také s vůdci opozičních hnutí. Jde tedy o zásadní změnu … (Předsedající řečníka přerušil) Heidi Hautala (Verts/ALE). – Pane předsedající, slyšeli jsme, že Parlament se nyní chce velmi vážně zabývat závažným porušováním lidských práv ve třech zemích: v Bahrajnu, Jemenu a Sýrii. Chceme slyšet od Evropské služby pro vnější činnost a chceme slyšet od Komise, jak ukážeme, že již neměříme dvojím metrem. Říkali nám o velkém množství konkrétních opatření. Chceme slyšet, jak postupují akce v Radě OSN pro lidská práva. Je Evropská unie ve své výzvě ke svolání mimořádných zasedání k Sýrii, Bahrajnu a Jemenu jednotná? Slyšeli jsme, že je načase zastavit vývoz zbraní do těchto zemí. Nemůžeme čekat, takže prosím, co hodlá Evropská služba pro vnější činnost a Komise v těchto záležitostech nyní dělat? Charles Tannock (ECR). – Pane předsedající, na demonstrace s legitimními stížnostmi v Sýrii reagují bezpečnostní síly brutalitou a použitím smrtících zbraní. Agresivita prezidenta Asada a jeho řečnické výpady vůči našemu spojenci Izraeli, jeho podpora teroristů, např. Hizballáhu, a jeho přátelení s Íránem, to vše z něho podle mého názoru dělá nebezpečného autokrata. Naproti tomu Bahrajn je relativně moderní a pokrokovou ústavní monarchií. Šíitští extremisté inspirovaní a podporovaní Íránem bohužel pokračují ve stupňování sektářského napětí a šíří propagandu proti vládě a proti králi. Král vyvíjel trpělivé úsilí ve snaze vyslechnout obavy protestujících a vstoupit s nimi v dialog, avšak musíme samozřejmě odsoudit všechny oběti na životech na straně neozbrojených účastníků protestů. A konečně v Jemenu se zdá, že prezident Sálih v důsledku svého neúměrného použití síly ztratil podporu svých hlavních stoupenců, včetně Spojených států, a to i přes svůj dlouholetý pevný postoj usilující o vymýcení teroristů z Al-Káidy. Zbavit ho nyní podpory EU, aniž bychom věděli, co přijde poté, je vysoce riskantní strategií. (Předsedající řečníka přerušil) Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, mohli bychom se zeptat, co udělat, abychom pomohli řešit tuto politickou slepou uličku a zmírnili utrpení lidí v těchto zemích, ale to předpokládá splnění tří předpokládů. Za prvé, že jsme schopni něco udělat, za druhé, že je správné něco udělat, a za třetí, že současnou situaci nelze nijak připsat našemu vměšování.

227

228

CS


Ubohá britská vláda nyní, jak říkáme, rozvazuje smlouvy s britským vojenským personálem – často ještě během aktivní služby. Bylo by absurdní očekávat, že se zbývající vojáci s velkým nasazením pustí do dalších dobrodružství. Státy uzavírají se svými jednotkami slavnostní, byť obvykle nepsanou dohodu, že je vyšle do boje a bude riskovat jejich životy, ale jen tehdy, jsou-li v sázce životně důležité zájmy země nebo jejích obyvatel. V těchto státech žádné životně důležité zájmy nemáme. Jsou také všechny důvody se domnívat, že vnější síly podporující Spojené státy a jejich spojence mají skrytý zájem na destabilizaci Sýrie. Nemám žádné doporučení pro baasistický režim ... (Předsedající řečníka přerušil) Paul Rübig (PPE). – (DE) Pane předsedající, domnívám se, že mnozí mladí lidé, kteří v těchto zemích žijí, touží po demokracii, modernizaci a svobodě. To musíme zohlednit. Musíme se snažit získat v těchto zemích přátele a vyhnout se paušálním úsudkům. Místo toho musíme vytipovat jedince, kteří se neřídí pravidly moderní společnosti. Proto bychom se měli snažit organizovat výměnné programy pro malé a střední podniky, pro učitele, univerzitní profesory a novináře. Naším úkolem je získat v těchto zemích přátele. Doufám, že brzy přijmeme opatření tohoto druhu. Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, pane ministře, podobně jako mnohé jiné i mne dnes v této sněmovně jímá hrůza nad násilím a porušováním lidských práv, jehož jsme svědky v celém tomto regionu. Pro tuto chvíli však musím říci – zejména vám, pane ministře, že vaše dnešní prohlášení jménem vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nejvýstižněji, a možná lépe, než by to dokázal kdokoli z nás, ukazuje nesmyslnost tohoto úřadu a milionů eur, které na něj vydáváme. Vaše zpráva je dnes zcela pravdivá: odmítání násilí, podpora dialogu, reforma zevnitř příslušných zemí. Avšak, zcela otevřeně řečeno, za daných okolností jsou to všechno jen hezká slova. Potřebujeme mnohem, mnohem víc, než občasné telefonáty a prohlášení, které vyzývají k tomu či onomu; a myslím si, že lidé na Blízkém východě ... (Předsedající řečníka přerušil) Zsolt Németh, jménem místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, velice vám děkuji za vaše vystoupení. (Řečník pokračuje v angličtině.) Pane předsedající, dovolte, abych nejprve konkrétně zodpověděl několik otázek, které se týkají Bahrajnu. Byla nastoletna otázka íránského vměšování do vnitřních záležitostí Bahrajnu. Zatím neexistují jednoznačné důkazy o tom, že se Írán vměšuje do situace v Bahrajnu a provokuje k radikalizaci. Takové nebezpečí samozřejmě existuje a je to jen další pádný důvod zahájit v Bahrajnu co nejdříve celonárodní dialog, aby bylo takové možnosti zabráněno. Pokud jde o saúdskou invazi do Bahrajnu, chtěl bych zdůraznit, že šestice států Rady pro spolupráci zemí Perského zálivu má navzájem uzavřenu dohodu o kolektivní bezpečnosti. O přítomnost sil Saúdské Arábie a jiných států Perského zálivu v Bahrajnu bylo požádáno v rámci této dohody a byly poskytnuty více než jedním členským státem GCC. Nejedná se pouze o legalizační úvahu. Ve svém hodnocení vývoje v této oblasti musíme brát velmi vážně tuto regionální dimenzi.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Pokud jde o Jemen, poukázal bych na to, že Evropská unie pozastavila některou pomoc Jemenu: například svou pomoc v oblasti civilního boje proti terorismu. Měli jsme za to, že musíme v tomto případě uplatnit diferencovaný přístup. Dovolte, abych nyní některé otázky, které byly položeny, zodpověděl v maďarštině. (HU) Pan Salafranca položil otázku, jaký bude výsledek přechodu. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že nevíme, jaký bude výsledek arabského jara. Neví to nikdo, a před několika měsíci jsme dokonce ani nevěděli, že by takový dominový efekt mohl být uveden do pohybu. Domnívám se však, že konečný výsledek tohoto arabského jara zatím není pevně vytesán do kamene. Proto se také domnívám, že bude záležet ve velmi značné míře na nás. Proto bych chtěl panu Salafrankovi odpovědět: konečný výsledek tohoto arabského jara bude ve velmi značné míře záležet i na nás. Domnívám se, že návrhy, které zde byly předloženy, byly velmi užitečné, a domnívám se, že přítomní představitelé Komise a představitelé Rady a služby pro vnější činnost s velkým potěšením uvítali všechny návrhy, které byly předloženy. Nacházíme se v procesu přezkumu naší politiky sousedství a všechny návrhy, které zde byly předloženy, budou do přezkumu této politiky zahrnuty. Proto se domnívám, že je velmi šťastnou okolností, že summit o východním partnerství v Budapešti, který se podle plánu měl konat za několik týdnů, se neuskuteční, protože takto budeme mít čas na začlenění návrhů, které byly nyní předloženy, do přezkumu politiky sousedství. Považuji za velmi důležité, aby tato politika sousedství byla jednotná. Tato politika sousedství musí zahrnovat východní rozměr stejně jako jižní rozměr. A pouze budeme-li schopni vytvořit jednotnou, komplexní, dobře promyšlenou politiku zde, v rámci Evropské unie, můžeme být věrohodní v očích svých jižních sousedů, kteří velmi pozorně sledují vše, co říkáme. Návrhy, které zde byly předloženy v souvislosti s politikou sousedství (například posledními řečníky paní Doddsovou a panem Rübigem), zdůrazňují vztahy s občanskou společností. Přednostní rozvoj vztahů s občanskou společností, vztahů s občany, a zejména vztahů s mladými lidmi patří mezi nosné myšlenky naší politiky sousedství. Velmi důležitou součástí tohoto přezkumu musí být vytvoření nových fondů, a bude-li to nezbytné, fondů o nových rozměrech. Zároveň bychom neměli zapomínat, že každý aspekt vyžaduje individuální přístup. Existují země, kde zavedení sankcí nebo uvalení zbrojního embarga, nebo v některých případech vojenská akce byly již nevyhnutelné. Jak víte, Libye je jedinou zemí v našem jižním sousedství, kde probíhá ozbrojený zásah; již několik dní existuje ještě další, v Pobřeží slonoviny. To bude dnes večer samostatné téma a budeme o tom ještě hovořit. Domnívám se však, že tyto země, kde vojenský zásah byl v důsledku občanské války nevyhnutelný, nesmí být směšovány se zeměmi, o kterých nyní diskutujeme, i když tyto utlačovatelské země, tyto autoritářské, utlačovatelské země, si také pohrávají s použitím násilí. Domnívám se však, že vysoká představitelka vyslala těmto zemím, pokud jde o jejich přístup k násilí, velmi důrazný signál. A velmi důraznou zprávou určenou těmto zemím, všem těmto třem zemím, jsou samyvojenské akce, které nyní probíhají v Libyi a v Pobřeží slonoviny. Za posledních několik týdnů se evropskému a mezinárodnímu společenství podařilo vytvořit velmi jasnou filosofii. „Právo na ochranu” a „povinnost chránit” jsou nové zásady, které byly v poslední době uplatněny mezinárodním společenstvím a které musí být také varovným signálem pro

229

230

CS


Jemen, Bahrajn a pro každého, pro všechny autoritářské režimy v regionu. To, co se nyní odehrává, vojenské zásahy, nejsou analogií k Iráku, ale mnohem spíše k Rwandě nebo ke Kosovu, kde mezinárodní společenství muselo zakročit, aby chránilo občany. Domnívám se, že mezinárodní společenství nyní vysílá velmi důrazně tuto zprávu zemím, jež používají násilí proti svým občanům. Dámy a pánové, vážená instituce, jakou Evropský parlament je, dovolte mi jen krátce odpovědět na některé konkrétnější návrhy. Předám vysoké představitelce váš vysoce jednomyslný a obecný návrh na svolání mimořádného zasedání Rady OSN pro lidská práva. Tento návrh je rozhodně jedním z nejdůležitějších prvků dnešní rozpravy a je třeba mu věnovat pozornost. Stejně tak předám vysoké představitelce stejně jasné a konsensuální stanovisko k vývozu zbraní, které zde bylo vyjádřeno. Domnívám se, že musíme být schopni vůči těmto třem skupinám zemí nastolit vhodnou rovnováhu mezi spoluprací a sankcemi. Tento úkol je rozhodně zvlášť důležitý, jelikož se nejedná o použití sankcí a o vojenský zásah, ale o spolupráci a případně omezené sankce vůči skupině zemí. Za důležité považuji také to, co uvedla paní Oomen-Ruijtenová, totiž že se Evropská unie při formování své politiky vůči tomuto regionu musí velmi silně opírat i o Turecko. Velice vám děkuji za tyto rozpravy a velice vám děkuji za vaše komentáře, vystoupení a otázky. Předsedající. – Obdržel jsem šest návrhů usnesení (2) předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra v poledne. Písemná prohlášení (článek 149) Dominique Baudis (PPE), písemně. – (FR) Usnesení o situaci v Sýrii, Bahrajnu a Jemenu oprávněně odsuzuje brutální a vražedné represe, jejichž oběťmi jsou demonstranti v Sýrii a rovněž v Jemenu a v Bahrajnu. Vedoucí představitelé těchto tří zemí nařizují střílet do svého vlastního lidu, který legitimně požaduje politickou svobodu, lidskou důstojnost a sociální spravedlnost. Tímto usnesením Evropský parlament důrazně vyjadřuje svou solidaritu se syrskými, bahrajnskými a jemenskými občany, kteří projevují velkou odvahu, když demonstrují své tužby ve střetu s vládními silami, jež na neozbrojené civilisty zahajují palbu. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Kromě islámské víry mají Sýrie, Bahrajn a Jemen společnou ještě jednu věc: autoritářský režim, bez ohledu na to, zda vládne král, prezident nebo klan Asadů. Z hlediska Západu se nepochybně jedná o nedemokratické systémy. Narůstající revoluční tendence, podobné těm, které se prosazují v Egyptě nebo v Tunisku, jsou v zárodku potlačovány a demokracie a lidská práva jsou ignorovány. Například v Jemenu je 37 % dívek nuceno uzavírat sňatek ještě před dosažením plnoletosti. To staví Jemen na druhé místo ne světě, předstihuje ho pouze Somálsko. Vlády těchto tří zemí musí ukázat, že pracují pro svůj lid, a ne proti němu. EU po desetiletí podporovala země, jako jsou tyto, a předcházela si je, neboť to pro ni bylo hospodářsky a geopoliticky výhodné. EU by měla důrazněji bojovat za demokracii a lidská práva a bojovat proti procesu radikální islamizace v těchto zemích.

(2)

Viz zápis

06-04-2011

06-04-2011

CS


Kristiina Ojuland (ALDE) , písemně. –I když je situaci v Sýrii, Bahrajnu a Jemenu třeba urychleně řešit, chtěla bych upozornit také na alarmující situaci v Libanonu, kde je drženo v zajetí sedm občanů EU z Estonska. Chtěla bych poděkovat paní baronce Ashtonové za její rychlou reakci a za její ujištění před dvěma týdny, že tato záležitost bude řešena v EU na co nejvyšší úrovni. Obdrželi jsme nyní informaci, že únosci, kteří se označují za členy „Hnutí za obnovu a reformu”, předali nejasně formulovanou žádost o výkupné, kde se uvádí, že své další požadavky oznámí později. Oněch sedm estonských občanů je údajně naživu. Chtěla bych paní baronku Ashtonovou požádat, aby se zapojila do řešení krize s rukojmími z titulu své funkce místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. V sázce jsou evropské životy, a to naléhavě vyžaduje neustálou pozornost evropské služby pro vnější činnost. Paní baronka Ashtonová má možnost ukázat, co v ní opravdu je. 14. IV. konference OSN o nejméně rozvinutých zemích Předsedající. Dalším bodem na programu je rozprava o prohlášeních Rady a Komise o IV. konferenci Organizace spojených národů o nejméně rozvinutých zemích. Zsolt Németh, úřadující předseda Rady . – Pane předsedající, Evropská unie je pevně odhodlána dosáhnout úspěchu na IV. konferenci Organizace spojených národů o nejméně rozvinutých zemích, která se bude konat ve dnech 9.–13. května 2011 v Istanbulu. Má za to, že tato konference poskytuje významnou příležitost ke zvýšení podpory nejméně rozvinutých zemí. Rada zcela nedávno přijala závěry, které mají posloužit jako pokyny pro vyjednavače EU během přípravného procesu a na konferenci. Zvýšená pozornost k nejméně rozvinutým zemím je nezbytná z hlediska našeho společného úsilí o dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Proto jsme pevně odhodláni podporovat udržitelný rozvoj podporující začlenění všech nejméně rozvinutých zemí, které představují nejchudší a nejslabší část mezinárodního společenství a pro které je také typická mimořádně velká citlivost k vnějším hospodářským šokům, přírodním pohromám a katastrofám zaviněným člověkem a k přenosným chorobám. Důrazně podporujeme výsledek, který se zaměří na oblasti a opatření, jež mohou reálně přispět k uspokojení konkrétních potřeb nejméně rozvinutých zemí a které mohou být výrazem poučení z Bruselského akčního programu z roku 2001 v tom smyslu, že zůstane zachována soudržnost s rozvojovými cíli tisíciletí a budou stanoveny konkrétní záměry a cíle pro nejméně rozvinuté země. Základem je dlouhodobý závazek prostřednictvím obnoveného partnerství s nejméně rozvinutými zeměmi, jež bude obsahovat vhodná opatření v rychle se měnícím světě. Evropská unie je zejména toho názoru, že výsledek istanbulské konference by se měl zaměřit na tři hlavní cíle: za prvé na boj proti zranitelnosti a křehkosti nejméně rozviných zemí a další posilování jejich odolnosti vůči šokům; za druhé na vytváření příhodného prostředí pro udržitelný rozvoj nejméně rozvinutých zemí; za třetí na podporu udržitelného hospodářského růstu nejméně rozvinutých zemí podporujícího jejich začlenění. Z těchto cílů bude Evropská unie vycházet ve svých diskusích s nejméně rozvinutými zeměmi v průběhu celého přípravného procesu a během konference samotné. Evropská unie vždy stála v čele úsilí mezinárodního společenství na podporu nejméně rozvinutých zemí a je jejich největším dárcem. Je nejúspěšnějším rozvojovým partnerem z hlediska plnění svých závazků, hlavně pokud jde o přístup na trh, pravidla původu

231

232

CS


a zmírnění zadlužení. Dosáhla významného pokroku v oblasti oficiální rozvojové pomoci a také v oblasti soudržnosti rozvojových politik. Některé nejméně rozvinuté země dosáhly za posledních deset let solidního hospodářského růstu a pokroku v oblasti rozvoje, avšak uznáváme, že celkově byl pokrok nerovnoměrný. Zbývá ještě vykonat velké množství práce, zejména v subsaharské Africe a v zemích, které se nacházejí v konfliktních či zranitelných situacích. Proto EU nedávno potvrdila svůj závazek, že v rámci celkového závazku oficiální rozvojové pomoci splní kolektivně cíl, jímž je poskytnout 0,15–0,20 % svého HNP nejméně rozvinutým zemím. Primární odpovědnost za svůj vlastní vývoj nesou nejméně rozvinuté země samy a pomoc společenství dárců by měla být založena na iniciativě a plné odpovědnosti přijímajících zemí. Evropská unie také zdůrazňuje vzájemnou závislost mezi celkovým pokrokem dosaženým v nejméně rozvinutých zemích a zlepšováním v oblasti řádné správy věcí veřejných, demokracie, lidských práv a rovnosti mužů a žen. A konečně jsme současně také pevně přesvědčeni, že je povinností všech zemí poháhat rozvojovým zemím vymanit se z chudoby a dosáhnout pokroku při plnění rozvojových cílů tisíciletí. Pokrok v nejméně rozvinutých zemích navzájem souvisí s kvalitou a soudržností politik rozvojových partnerů. Důrazné úsilí by se proto mělo zaměřit na zvyšování účelnosti a účinnosti mechanismů pomoci a na dodržování již existujících závazků. K dodržování těchto závazků EU při různých příležitostech vyzývá i ostatní dárce. Svůj spravedlivý díl pomoci by nejméně rozvinutým zemím měly poskytovat také rozvíjející se ekonomiky. Štefan Füle , člen Komise . – Pane předsedající, Komise je odhodlána dosáhnout úspěchu na IV. konferenci Organizace spojených národů o nejméně rozvinutých zemích v Istanbulu, dát nový politický impuls pro růst podporující začlenění, udržitelný rozvoj a omezení chudoby v nejméně rozvinutých zemích. Toto naše přesvědčení a tento náš závazek jsou vyjádřeny z závěrech Rady o pokynech pro účast EU na nadcházející konferenci, které byly přijaty v minulém týdnu dne 31. března. Jsem také velmi rád, že mohu konstatovat, že Parlament bude mít v delegaci, která se konference zúčastní, silné zastoupení. Mnohé nejméně rozvinuté země dosáhly pokroku ve svém rozvoji, ale pokrok je nerovnoměrný a zbývá ještě vykonat mnoho práce. Příliš málo nejméně rozvojových zemí se z této kategorie vymaňuje a většina jich zaostává v plnění rozvojových cílů tisíciletí. My, dárci, stejně jako nejméně rozvinuté země samy si musíme vzít důkladné poučení z úspěchu některých nejméně rozvinutých zemí, jakož i z provádění Bruselského akčního programu. Pro úspěch konference je zcela nezbytné globální partnerství a vzájemná odpovědnost. Rozvoj je společným úsilím. Rozvojové země mají hlavní odpovědnost za svůj vlastní rozvoj tím, že plánují a provádějí vhodné politiky a usilují o řádnou správu věcí veřejných. Pokud jde o nejméně rozvinuté země, je Evropská unie jejich nejúspěšnějším rozvojovým partnerem z hlediska plnění svých závazků, zejména pokud jde o přístup na trh, pravidla původu a zmírnění zadlužení. Evropská unie je největším dárcem pomoci nejméně rozvinutým zemím a dosáhla značného pokroku v oblasti oficiální rozvojové pomoci, když za posledních deset let svou pomoc těmto zemím ztrojnásobila. V Istanbulu Evropská unie vyzve ostatní dárce a rozvojové partnery, aby splnili své závazky a ambice. Rozvinuté země jsou povinny pomoci rozvojovým zemím vymanit se z chudoby. V tomto kontextu globálního partnerství by svůj podíl měly odvést také rozvíjející se ekonomiky.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Pro každou z těchto zemí má zásadní důležitost udržitelný růst a dlouhohobě spravedlivý růst podporující začlenění. Rozhodující úlohu v této souvislosti musí sehrát soukromý sektor, který díky tomu, že vytváří bohatství a zaměstnanost, může značně ovlivnit životy lidí. Značný je potenciál obchodu jako hnací síly růstu a zaměstnanosti. Evropská unie nicméně chce zdůraznit vzájemnou závislost mezi pokrokem v nejméně rozvinutých zemích a lidskými právy, rovností mužů a žen, demokracií, řádnou správou věcí veřejných, mírem a bezpečností. Pokrok v nejméně rozvinutých zemích navzájem souvisí s kvalitou a soudržností politik rozvojových partnerů. Důrazné úsilí by proto mělo být zaměřeno na zvyšování účelnosti a účinnosti mechanismů pomoci a také na soudržnost rozvojových politik. Předsednictví již oznámilo tři priority, taže bych pouze dodal, že konference by měla řešit také otázku vystoupení. Evropská unie bude vyzývat k přijetí systematičtějšího mechanismu poskytování časově omezených koncesí a podpory vystupujícím zemím. Komise je přesvědčena, že tento nový podnět povede k výraznému zvýšení počtu zemí, které během příštího desetiletí vystoupí z kategorie nejméně rozvinutých zemí. PŘEDSEDAJÍCÍ: STAVROS LAMBRINIDIS místopředseda Eleni Theocharous, jménem skupiny PPE. – (EL) Pane předsedající, pane ministře, pane komisaři, jak jste, pane Némethe, zcela správně řekl, závěry Rady spolu se závazky přijatými Evropskou unií musí doprovázet účinná opatření na podporu celkového úsilí. Zastoupení Evropského parlamentu na konferenci OSN o nejméně rozvinutých zemích v Istanbulu bude samozřejmě „vyzbrojeno” dobrým usnesením, které vyjadřuje uspokojivé postoje. Existuje však určitý problém týkající se statusu tohoto zastoupení, protože jako pozorovatelé se nebudou moci přímo zapojit a myslím si, že Komise a předseda Barroso by mohli významně zasáhnout, aby tuto situaci změnili. Růstu a bezpečnosti v Evropské unii a kontroly migračních toků nemůže být dosaženo, když přibližně miliarda občanů žije v utrpení a chudobě. Zdálo by se, že úsilí o rozvoj nejméně rozvinutých zemí je nutné revidovat, protože nejméně rozvinuté země sice také nesou svůj díl viny, avšak mechanismy používané k prolomení začarovaného kruhu chudoby se jeví jako neefektivní. Poukázala bych na to, že bohatství nedostatečně rozvinutých zemí využívají cizinci a že v těchto zemích převládají takové rysy jako nedostatek demokracie, korupce a nejistota. Z toho všeho vyplývá nedostatek základní infrastruktury ve školství, zdravotnictví, komunikacích, prvotní výrobě, v odvětvích zemědělství, bankovnictví a veřejné správy. Myslím si, že v Istanbulu by mohly být mechanismy upraveny tak, aby se zlepšil přístup k problému chudoby. Thijs Berman, jménem skupiny S&D. – (NL) Pane předsedající, hospodářský růst o 7 %, značné zvýšení počtu dětí navštěvujících základní školu, více zemí, jejichž lid požaduje demokracii: v nejméně rozvinutých zemích Afriky bylo za posledních 10 let dosaženo značného pokroku. Tyto země usilují o lepší správu věcí veřejných a mobilizují své vlastní finanční zdroje. Hlavním přínosem bohatých zemí je zmírnění dluhové zátěže a zajištění dostupnosti očkovacích vakcín. Nejsme však ještě na konci, protože rychlý hospodářský růst v nejchudších zemích není doprovázen tomu odpovídajícím snižováním chudoby.

233

234

CS


Seznam nejchudších zemí zůstává po několik desetiletí prakticky neměnný. Počet lidí, kteří žíjí z příjmu nižšího než 1 USD na den se snížil, ale počet lidí, kteří žijí z příjmu nižšího než 2 USD na den zůstává stejný. Bohaté země raději udržují u moci zkorumpované režimy, než aby uvažovaly o spravedlivém rozdělování zdrojů. Je proto absurdní a cynické říkat, že rozvoj nefunguje. Nedáváme mu dostatečnou šanci. Konference OSN v Istanbulu z toho bude muset vyvodit některé závěry. Mnohem větší pozornost bude nutné věnovat spravedlivému rozdělování bohatství v rámci nejchudších zemí samých. To poskytne stabilitu a spravedlivé rozdělování. Odstraní to napětí a přinese mír. Sociální spravedlnost také dokáže zajistit větší hospodářský rozvoj než nerovnost typická pro diktatury, ovládané malou skupinkou na samé špičce. Země s demokracií dosahují spravedlivého rozdělování mnohem rychleji než diktatury. Řádná správa věcí veřejných nás více přiblíží k dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Musíme také dělat více pro veřejné zdraví. Pro rodinu v chudé zemi je nemoc finanční pohromou. Nemoc je luxus, který si nikdo nemůže dovolit. Musíme proto usilovat o financování zdravotní péče prostřednictvím zdravotního pojištění, aby byly dostupné nejen vakcíny, ale také kvalitní nemocnice a polikliniky. Charles Goerens, jménem skupiny ALDE . – (FR) Pane předsedající, mezi lety 1980 a 2011 vzrostl světový HDP o 19 000 miliard USD. Tento růst by měl znamenat, že máme dostatek prostředků k odstranění krajní chudoby. Tolik matematika. Pokud jde o politiku, není zlepšování údělu těch nejchudších tak přímočaré. Musíme proto učinit některá jednoznačná rozhodnutí. Za prvé se musíme ve svých programech spolupráce zaměřit na nejchudší země. Za druhé, a to je přímý důsledek prvního bodu, se musíme postupně stáhnout z rozvíjejících se zemí. Čína, hlavní věřitel Spojených států, má k dispozici dostatek prostředků, aby mohla řešit chudobu, která převažuje uvnitř jejích hranic. Třetím bodem je to, že potřebujeme silná partnerství s nejméně rozvinutými zeměmi. Největší díl práce musí udělat ony samy. My jim pouze můžeme pomáhat svými zkušenostmi, svými odbornými znalostmi a svou politickou vůlí. Nic více a nic méně než to udělat nemůžeme. Měl bych ještě jednu poslední poznámku: vzhledem k tomu, že jsme největším dárcem, je také na nás, abychom jako Evropská unie převzali vedoucí úlohu na této konferenci. Nirj Deva, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, chci poděkovat paní Theocharousové za to, že nastolila otázku statusu Evropského parlamentu na mezinárodních konferencích: jsme jednou ze tří sesterských institucí EU a musíme se tím urychleně zabývat, nebo vzniknou potíže. Jsme největším dárcem pro nejméně rozvinuté země na světě; za několik let jsme pomoc ztrojnásobili, ale chudoba se nesnížila, ale zvýšila. Přibližně před deseti lety Pascal Lamy a Výbor pro rozvoj zavedli zásadu „vše kromě zbraní”. Tento parlament ji postupně změnil ve „vše kromě zemědělských výrobků”. Nejméně rozvinuté země světa nemají dnes průmyslovou kapacitu, mají zemědělskou kapacitu. Chcete-li skutečně odstranit chudobu a těmto lidem pomoci, musíme zvýšit jejich schopnost obchodovat. Nikoli pomoc, ale obchod omezí chudobu. Abychom však mohli omezit chudobu a zvýšit obchod, musíme zvýšit jejich schopnost vyvážet to, co vyvážet mohou, což jsou zemědělské produkty, produkty rybolovu a tak dále. My to však neděláme.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Zavedli jsme přísné normy, což je velmi důležité pro zdraví evropského spotřebitele, ale nepomáháme zvýšit kapacitu těchto nejméně rozvinutých zemí. Z kategorie nejméně rozvinutých zemí tak byly vyřazeny pouze tři z 51 nejméně rozvinutých zemí. Musíme toto své úsilí zvýšit, jinak si ze sebe samých a z těchto zemí jen tropíme blázny. Gabriele Zimmer, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, chtěla bych se zeptat představitelů Rady a Komise, proč se domnívají, že by se měli na toto téma vyjadřovat pomocí komiksových bublin. Nemyslím si, že pomáháme někomu tím, že se nevyjádříme konkrétně v tom smyslu, že v předvečer istanbulské konference musí členské státy a Evropská unie konečně v plném rozsahu splnit své závazky a že nemůžeme tolerovat, aby se členské státy stále více vyhýbaly svým povinnostem. Je nepřijatelné, že miliarda lidí stále ještě žije o hladu, přičemž většina z nich v nejméně rozvinutých zemích, jinými slovy, v nejchudších zemích světa. Je také nepřijatelné, že většina naší rozvojové pomoci nejde na podporu a rozvoj zemědělství. Podíl připadající na tento účel v posledních letech rychle klesal, zatímco miliarda lidí hladoví. Začínám si pomalu myslet, že říkat, že doufáme, že nejméně rozvinuté země budou odolnější vůči šokům, je cynický přístup. Vyzývám vás, abyste přijali konkrétní opatření zaměřená na řešení těchto problémů a konkrétní závazky na poskytování skutečné pomoci nejméně rozvinutým zemím. Philip Claeys (NI). – (NL) Pane předsedající, nadcházející summit OSN o nejméně rozvinutých zemích je dobrou příležitostí k diskusi o tom, zda má rozvojová pomoc smysl, nebo je vlastně nesmyslná. Všeobecně známý argument o velikosti pomoci – tj. předpoklad, že čím větší pomoc poskytujete, tím větší bude hospodářský rozvoj – je zcela zdiskreditován. Chtěl bych využít své řečnické doby k tomu, abych ocitoval, co řekl keňský ekonom James Shikwati dne 7. dubna 2005 pro Der Spiegel online. Cituji: „Rozvojová pomoc slouží k zachování velké byrokracie, napomáhá korupci a nečinnosti a učí Afričany raději žebrat, než být nezávislými”, konec citátu. Rozvojová pomoc navíc oslabuje místní trhy a vede k tomu, že duch podnikavosti, tentýž duch, který tolik potřebujeme, vyprchává. Jakkoli to může znít absurdně, rozvojová pomoc je jednou z příčin problémů Afriky. Kdyby Západ tyto platby zastavil, běžní Afričané by si toho ani nevšimli. Těžce zasaženi by byli jen vládní úředníci. Takže místo, abychom vydávali více peněz, je zapotřebí méně korupce, více podnikavosti a více spoléhání na vlastní síly. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.) Thijs Berman (S&D). – (NL) Pane Claeysi, souhlasil byste se mnou v tom, že zahraniční zájmy bohatých západoevropských zemí a Spojených států vedou k udržování diktátorů u moci a následně k tomu, že rozvojová pomoc často nefunguje, protože tato pomoc končí v nesprávných kapsách a protože jsme nikdy neudělali nic pro to, abychom to řešili, v zájmu zachování „stability” která, jak se ukázalo v severní Africe a na Blízkém východě, si ve skutečnosti toto pojmenování ani nezasloužila? Hájit demokracii znamená hájit demokraty v rozvojových zemích a nechat diktátory padnout, a přitom pokračovat v poskytování rozvojové pomoci. Philip Claeys (NI). – (NL) Ano, pane Bermane, částečně souhlasím s tím, co jste řekl. Skutečně je naší vinou, že někteří diktátoři mohou zůstávat u moci. Mám na mysli například evropskou politiku vůči Kubě, kde vidíme, že Fidel Castro je považován za partnera, se

235

236

CS


kterým můžeme obchodovat. Takovéto věci by se ovšem měly být ponechány minulosti a měli bychom jednat pouze s lidmi, kteří byli demokraticky zvoleni a kdo také jsou schopni zavést demokracii ve své vlastní zemi. Filip Kaczmarek (PPE). – (PL) Pane předsedající, termín „nejméně rozvinuté země” vznikl před 40 lety, aby se pomohlo rozvinutým zemím a jiným dárcům pomoci definovat na celém světě taková společenství, která potřebují pomoc nejvíce. Definice „nejméně rozvinuté země”, kterou používá Organizace spojených národů, není založena výlučně na úrovni příjmů na jednoho obyvatele, ale bere v úvahu také lidský kapitál a problémy v hospodářském vývoji. Velmi typické je geografické rozdělení těchto zemí, protože velká většina z nich se nachází v Africe. Evropská unie proto oprávněně věnuje tomuto kontinentu obzvláštní pozornost. Zásadní problém spočívá v tom, že počet zemí, označovaných jako nejméně rozvinuté země, stoupá, naopak pouze tři země se rozvinuly natolik, aby mohly z této skupiny vystoupit. Proto by se konference OSN měla seriózně zabývat tím, jak zavést pro země efektivní, měřitelnou a snadno kontrolovatelnou strategii, aby mohly skupinu nejméně rozvinutých zemí opustit. Jsem potěšen, že Rada a Komise mají návrhy, které by mohly tomuto procesu napomoci. Jedním z nich je podpora růstu podporujícího začlenění. Vím, že některé kolegy poslance tento termín znepokojuje, protože si nejsou jisti, zda tento růst bude skutečně podporovat začlenění. Avšak, na druhé straně, bez růstu hospodářský potenciál rozvojových zemí nevybudujeme. Kriton Arsenis (S&D). – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, potřebujeme hmatatelný cíl, který může být přijat na konferenci v Istanbulu, a tímto cílem je snížit počet nejméně rozvinutých zemí na polovinu oproti dnešnímu stavu. Zní to samozřejmě, ale za posledních 30 let se pouze 3 z těchto zemí podařilo opustit kategorii nejméně rozvinutých zemí. Aby bylo možno toho dosáhnout, musíme dodržet své závazky a přispívat na rozvojovou pomoc těmto zemím 0,15 až 0,20 % svého ročního hrubého domácího produktu (HDP). Stejně tak je důležité zajistit soudržnost rozvojových politik. Nemůžeme na jedné straně dávat těmto zemím peníze a na druhé straně je v podstatě okrádat prostřednictvím nespravedlivých obchodních dohod mezi nimi a EU. Musíme splácet svůj peněžní dluh a to také znamená investovat do těchto zemí proto, abychom je přizpůsobili změně klimatu a mohli proti ní bojovat, i proto, abychom splatili svůj dluh, který se nahromadil v důsledku naší nespravedlivé společné zemědělské politiky. Abychom toho mohli dosáhnout, musíme podporovat potravinovou soběstačnost těchto zemí tím, že budeme podporovat tradiční zemědělské politiky, místní zdroje místní plodiny a místní trhy a budeme je chránit před spekulativními útoky, zabíráním půdy a semenářskými monopoly, které ohrožují nás všechny, a zejména tyto slabé země. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Nirj Deva (ECR). – Pane předsedající, zajímalo by mne, zda vážený poslanec bude se mnou souhlasit – protože použil velmi silné slovo „okrádat” –, že okrádáme rozvojové země. Jako příklad by bylo možné uvést, že poskytujeme jednomu malému ostrůvku u pobřeží Atlantiku 2 miliony eur na jeho rybolov, na výlov 7 000 tun tuňáka, a na evropských ulicích je prodáváme za 235 milionů eur. Směňujeme tak 2 miliony eur za 235 milionů eur. Tak vypadají naše politiky v oblasti rybolovu. Kriton Arsenis (S&D). – (EL) Pane předsedající, pan Deva má pravdu. Dohody o rybolovu mezi Evropskou unií a třetími zeměmi jsou do značné míry otázkou, která vyžaduje

06-04-2011

06-04-2011

CS


důkladné přezkoumání. Dohody jsou nezbytné, ale Evropská unie by při uzavírání těchto dohod o rybolovu s dotyčnými zerměmi měla postupovat co nejudržitelnějším způsobem. Musíme však také kontrolovat, zda úhrada, kterou platíme za rybolov, je dostatečná a zda je používána jako rozvojová pomoc, aby koneckonců tyto země posilovala, a mohly se tak vymanit z kategorie nejméně rozvinutých zemí. Marek Henryk Migalski (ECR). – (PL) Pane předsedající, pan Németh se mýlí ve svém optimismu ohledně toho, jak země budou vystupovat z kategorie nejméně rozvinutých zemí, a pan Deva, pan Kaczmarek a pan Arsenis mají pravdu, když říkají, že za posledních let z této skupiny vystoupily jen tři země – Botswana, Kapverdské ostrovy a Maledivy. Znamená to, že hlavní příčinou chudoby je ve skutečnosti politika, neboť existují velmi bohaté země, které nevlastní žádné přírodní zdroje, jako je Švýcarsko a Japonsko, a na straně druhé existují země, které jsou bohaté na přírodní zdroje, ale přesto jsou chudé. To znamená, že příčinou chudoby je politika, a ne naopak. Proto by úlohou Evropské unie – vedle pomoci nejméně rozvinutým zemím a obchodování s nimi – mělo být poskytování politické pomoci, což povede ke stabilizaci a demokracii v těchto zemích. A právě to musíme dělat. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Pane předsedající, IV. konference OSN o nejméně rozvinutých zemích skýtá dobrou příležitost pro přezkum mezinárodní pomoci v oblasti obchodu. Tato skupina zemí čelí finančním potížím na pozadí globálních ekonomických změn v důsledku finanční krize. Naléhavým problémem, který nelze ignorovat, je trvalý růst cen základních potravin. Hlavním cílem pomoci v oblasti obchodu je zvýšit konkurenceschopnost těchto 48 států na domácích a mezinárodních trzích. V souvislosti s tím bych chtěla zdůraznit význam odstranění chudoby a zajištění efektivního využívání finanční pomoci, která je poskytována v rámci úsilí o dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Myslím si, že je důležité dosáhnout toho, aby se rozvojové země do tohoto procesu zapojily na základě zkušeností, které mají v oblasti přestavby obchodních kapacit. Mariya Nedelcheva (PPE). – (FR) Pane předsedající, pokrok v nejméně rozvinutých zemích je odrazem našich vlastních rozvojových politik a politik mezinárodního společenství. Zvýšení počtu zemí zařazených do skupiny nejméně rozvinutých jasně ukazuje, že je načase přezkoumat naše politiky, naše nástroje a naše zdroje. Nejchudší země jsou velmi zranitelné válkami a krizemi a náchylné k šíření chudoby. Proto je velmi důležité, abychom i nadále usilovali o nastolení míru, stability, demokracie a lidských práv. Mělo by být přihlédnuto ke třem dalším prvkům. Za prvé musíme přešetřit vnitřní faktory, jako je korupce, nedostatek demokratických záruk a mezery ve vlastnických právech. které způsobují, že tyto země zůstávají nedostatečně rozvinuté. Za druhé musíme posílit svůj ekonomický přístup poskytnutím větší podpory zemědělcům, malým a středním podnikům a řádnému využívání státních zdrojů se zaměřením na vytváření nových nástrojů. A konečně musíme zajistit, aby naše nástroje pomoci byly lépe cílené a aby byly v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí. Přizpůsobíme-li světové rozvojové politiky tak, aby odrážely skutečné potřeby každé země a větší zapojení soukromého sektoru a občanské společnosti, budeme schopni lépe dostát výzvám příštího desetiletí.

237

238

CS


Ricardo Cortés Lastra (S&D). – (ES) Pane předsedající, před 10 lety se dárcovské země v Bruselu dohodly na akčním programu pro nejméně rozvinuté země. Stanovili jsme cíle pro odstranění krajní chudoby v těchto zemích. Všem nám je jasné, že nejméně rozvinuté země jsou nejvíce zasaženy důsledky celosvětové krize, ať už ekonomickými, finančními nebo v oblasti životního prostředí nebo důsledky rostoucích cen potravin. Ani po 10 letech jsme však stanovených cílů nedosáhli a pouze dvěma ze 48 zemí, jež tvoří skupinu nejméně rozvinutých zemí, se podařilo vystoupit z kategorie nejméně rozvinutých zemí. Nacházíme se v rozhodujícím momentu. Na nadcházející IV. konferenci Organizace spojených národů v Istanbulu bude podrobena přezkumu dosud odvedená práce a bude přijat nový akční program. Měli bychom obnovit svůj závazek vůči nejméně rozvinutým zemím a ukázat, že jsme se z předchozího období poučili a jsme schopni poskytovat účinnou, kvalitní pomoc, která nám umožní dosáhnout svých cílů tak, že rozvojové cíle tisíciletí nesplníme v roce 2021, ale v roce 2015. Catherine Stihler (S&D). – Pane předsedající, všechny tři hlavní oblasti – překonání zranitelnosti nejméně rozvojových zemí, udržitelný rozvoj a podpora hospodářského růstu – jsou vítány. Chtěla jsem se však zeptat, zda bude součástí našich diskusí potravinová bezpečnost. Byla již zmíněna subsaharská Afrika; 80 % procent zemědělců v subsaharské Africe tvoří ženy. Můžeme-li pomoci s rozvojem lepších zemědělských metod, investovat do těch, kdo jsou v našem světě nejzranitelnější, pomoci jim se nakrmit, můžeme tím velice přispět ke zdraví a lepšímu životu nejchudších na tomto světě. Přeji delegaci, která odjede na konferenci z tohoto parlamentu, mnoho zdaru, ale těším se také na zprávu o jejích výsledcích, kterou uslyšíme od všech, kdo se konference zúčastní. Norica Nicolai (ALDE). – (RO) Pane předsedající, jsem přesvědčena, že tento parlament odpovídá za výsledky dosažené Evropskou unií v rámci projektu podpory celosvětové solidarity v boji proti chudobě. Zároveň jsem pevně přesvědčena, že jako Parlament odpovídáme za využití peněz evropských daňových poplatníků. Ráda bych se pokusila reagovat na myšlenku, že tato konference musí poskytnout, a to i nám, možnost zhodnotit model solidarity, který jsme prosazovali. Podíváme-li se totiž na to, co nazýváme nejméně rozvinutými zeměmi, zjistíme, že nejchudší země stále zůstávají chudými, zatímco bohaté země si zachovávají určitou životní úroveň. Musíme přehodnotit model, který používáme pro poskytování svých příspěvků, a podporu, kterou poskytujeme, protože nám hrozí, že tato pomoc bude přijímající země poškozovat. João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, v této rozpravě diskutujeme o nejchudších a nejslabších zemích světa. Patří mezi ně téměř 50 zemí, jejichž lid trpí v důsledku opakovaných neúspěchů při naplňování doporučení jednotlivých konferencí Organizace spojených národů. Za chudobou těchto zemí nestojí ani nevyhnutelnost osudu, ani nepřekonatelná omezení či nedostatky přírody; některé z nich naopak mají velké bohatství přírodních zdrojů.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Je to spíše nespravedlivý a nelidský systém, který je světově převažujícím modelem hospodářského a sociálního uspořádání a který se udržuje prostřednictvím asymetrických vztahů, jež vytvářejí a udržují nerovnosti. Je to důsledek volného obchodu, finanční deregulace, nezákonného, avšak tolerovaného odlivu kapitálu do daňových rájů a také válek a střetů, které jsou živeny spory o přírodní zdroje. Naděje na emancipaci těchto lidí a rozvoj těchto zemí spočívá v odstranění samých základů tohoto systému a v ryzí, na solidaritě založené politice spolupráce a rozvojové pomoci. Štefan Füle , člen Komise . – Pane předsedající, myslím, že tato zajímavá rozprava ukazuje, že všichni máme stejné cíle. Odráží se to také ve společném návrhu usnesení, který předložily politické skupiny. Zejména bych chtěl poukázat na tyto hlavní cíle, s nimiž všichni souhlasíme: především to, že konference by se měla zaměřit na dosažení konkrétních výsledků a že by Evropská unie měla splnit své závazky. Cílem toho je podporovat země v tom, aby dokázaly vystoupit z kategorie nejméně rozvinutých zemí. Přijali jsme závazky, pokud jde o přístup na trh a zmírnění zadlužení, a také pokud jde o vyhrazení určité části oficiální rozvojové pomoci pro nejméně rozvinuté země. Soudržnost rozvojových politik by jasně měla přispívat ve všech oblastech politiky a podporovat boj nejméně rozvinutých zemí proti chudobě. Prioritami by měly být, jak na to zcela oprávněně poukázala paní Stihlerová, potravinová bezpečnost, zemědělství a infrastruktura. Velmi významná, jak naznačil pan Deva, je oblast obchodu. My všichni uznáváme primární odpovědnost nejméně rozvinutých zemí za jejich vlastní vývoj. K posílení jejich domácích zdrojů je proto zapotřebí účinnější daňový systém a řádná správa daňových záležitostí. A konečně, i když nenesou prakticky žádnou odpovědnost za změnu klimatu, budou jí nejméně rozvinuté země zasaženy nejvíce a naší povinností je pomoci jim se jí přizpůsobit. Na závěr, tato sněmovna vždy poskytovala věci nejméně rozvinutých zemí velkou podporu a jsem si jist, že nejinak tomu bude i v budoucnu. Zsolt Németh, úřadující předseda Rady . – Pane předsedající, pokud jde o celkovou výši oficiální rozvojové pomoci, chtěl bych zdůraznit, že od roku 2002, kdy Rada stanovila svůj závazek pro konferenci v Monterey, opakovaně zdůrazňovala potřebu mobilizovat všechny ostatní dostupné zdroje rozvojového financování – především domácí zdroje, doplněné o použitelné novátorské mechanismy financování – a podporu ze strany rozvinutých zemí, soukromého sektoru a rozvíjejících se ekonomik. V posledních závěrech z dubna 2011 Rada poukázala na to, že EU seriózně zvažuje návrhy na novátorské mechanismy financování se značným potenciálem návratnosti, s cílem zajistit předvídatelné rozvojové financování, zejména u nejchudších a nejzranitelnějších zemí. Souhlasím s názorem pana komisaře Füleho, že je nutné dodržovat naše závazky v Evropské unii, a také s jeho poznámkami o významu zvyšování možností obchodu mezi nejméně rozvinutými zeměmi a Evropskou unií. Předsedající. – Obdržel jsem šest návrhů usnesení (3) předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena.

(3)

Viz zápis

239

240

CS


Hlasování se bude konat ve čtvrtek 7. dubna 2011 v poledne. 15. Zpráva o pokroku Islandu za rok 2010 Předsedající. – Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise ke zprávě o pokroku Islandu za rok 2010. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady . – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, velice oceňuji aktivní zapojení Evropského parlamentu do procesu rozšiřování a jeho konstruktivní účast ve všeobecné diskusi o rozšiřování a samozřejmě konkrétně v procesu přistoupení Islandu. Rozšiřování Evropské unie jako jedna z nejúspěšnějších politik Unie v historii EU patří mezi nejdůležitější priority našeho předsednictví. Dne 17. června 2010 Evropská rada jednomyslně rozhodla udělit Islandu status kandidátské země. První schůze přístupové konference na úrovni ministrů se uskutečnilo dne 27. července 2010 a v listopadu byl zahájen proces prověřování, který pokračuje podle plánu. Příští přístupová konference na úrovni ministrů je plánována na 27. červen; takto budeme mít možnost shrnout dosažené výsledky a jak doufáme, také otevřít co nejvíce kapitol. Existují některé velmi důležité oblasti, které bych chtěla zvlášť zdůraznit. Návrh usnesení Parlamentu na tyto skutečnosti také poukazuje. Ve své zprávě o dosažených výsledcích za rok 2010 Komise došla k závěru, že Island splňuje politická kritéria vyžadovaná pro členství, a i když byl těžce postižen hospodářskou a finanční krizí, je vhodně připraven přijmout opatření, která jsou nezbytná pro splnění požadavků spojených s členstvím v EU. Dne 14. prosince Rada ve svých závěrech připomněla, že Island je demokracií s dlouhou historii řádného fungování, se silnými institucemi a úzkými vztahy s EU. Dospěla také k závěru, že Island je celkově dobře připraven přijmout a uplatňovat acquis EU, zejména vzhledem k tomu, že země je členem Evropského hospodářského prostoru a účastníkem Schengenské dohody. Island lze považovat za fungující tržní ekonomiku a může ve střednědobé perspektivě obnovit svou schopnost čelit tlaku hospodářské soutěže a tržních sil, které působí na jednotném trhu. Rada připomněla, že cílem jednání je dosáhnout toho, aby Island přijal acquis EU a uplatňoval ho v praxi. Průběh jednání bude určován tím, zda Island plní všechny své závazky podle dohody o EHP, mimo jiné s přihlédnutím k závěrům Evropské rady ze dne 17. června 2010, a také výsledky, kterých dosáhne při odstraňování jiných nedostatků definovaných ve stanovisku Komise. Zároveň Rada na jedné straně připomněla, že ačkoli přístupová jednání zaznamenávají pokrok, základem smluvní vztahů mezi Islandem a EU bude i nadále Dohoda o EHP, a na straně druhé, že je Island také v posledních dvou letech aktivním a konstruktivním partnerem v tomto rámci a v souvislosti se schengenským prostorem. Tato země také dosáhla dobrých výsledků v uplatňování vyvíjejícího se acquis EU. Rada proto vyzvala Island, aby v této praxi pokračoval. Návrh usnesení Evropského parlamentu podává komplexní obraz o dosažených výsledcích a o úkolech, které je třeba splnit. Pokud jde o posledně zmíněné úkoly, chtěla bych vás upozornit na náš společný úkol, totiž na nezbytnost náležité a zasvěcené komunikace s veřejností, s islandskými občany i s občany EU. Vzhledem k výše uvedenému bych chtěla znovu poukázat na to, že zbývá ještě vykonat velmi mnoho práce, a to i během maďarského předsednictví. Pokud jde o předsednictví, spoléháme přirozeně na všechny členské státy, na Komisi a samozřejmě na Evropský parlament, že Island v tomto úsilí podpoří. Je

06-04-2011

06-04-2011

CS


nezbytné, abychom udrželi pracovní nasazení, a pokročili tak co nejvíc v jednáních, a to ještě v tomto pololetí. Jsem přesvědčena, že přistoupení Islandu může být korunováno úspěchem. Může dodat podnět celé politice rozšiřování a zvýšit její úspěšnost. Mottem a cílem maďarského předsednictví je silná Evropa. K dosažení toho přispívá každý pokrok dosažený v procesu přistoupení Islandu. Štefan Füle , člen Komise . – Pane předsedající, dnešní rozprava o Islandu a o příštích krocích v procesu jeho přistoupení přichází v pravou chvíli. Chtěl bych sněmovně poděkovat za její podporu členství Islandu a poblahopřát zpravodaji panu Predovi k jeho kvalitní zprávě. Projednávané usnesení je užitečným příspěvkem k tomuto procesu: vysílá Islandu správné signály ve správném okamžiku. Posuzování islandského plnění acquis – prověřování – je v plném proudu. V období od listopadu 2010 byly projednávány 24 kapitoly a uskutečnily se 23 dvoustranné kontrolní schůzky věnované rybolovu, zemědělství, životnímu prostředí, regionální politice a finančním službám. Prověřování je důležitý technický proces a schůzky již vymezily citlivé otázky a výzvy v nejdůležitějších kapitolách, jako je zemědělství, životní prostředí a rybolov. Tato fáze procesu jednání bude dokončena do června 2011. Mohu potvrdit, že očekáváme, že zásadní jednání začnou koncem maďarského předsednictví, přičemž některé kapitoly budou otevřeny na přístupové konferenci, která je plánována na 27. červen 2011. Je to ambiciózní, ale splnitelný časový plán a všechny strany jsou odhodlány postupovat kupředu. Komise je připravena zohlednit specifika a očekávání Islandu v rámci dosavadního přístupu k přístupovým jednáním a důsledného dodržení zásad a pravidel Unie. Snažíme se proto pracovat v otevřeném a konstruktivním duchu, abychom nalezli oboustranně přijatelná řešení, způsobem, který odráží vysokou úroveň spolupráce mezi Evropskou unií a islandskými orgány. Stejně jako tomu doposud bylo u každého přistoupení, dá se očekávat, že to nebude vždy snadný úkol, ale věříme, že jsme spolu s Islandem nastoupili úspěšnou cestu. Pokud jde o Icesave, jak se uvádí i ve vašem usnesení, Komise by uvítala rychlé vyřešení této záležitosti v zájmu všech zúčastněných stran. Na hospodářské frontě je působivá bankovní a fiskální konsolidace Islandu v rámci programu MMF. Probíhá program úprav a vláda usiluje o další konsolidaci. Rozsáhlá restrukturalizace dluhu přispěje k posílení hospodářského oživení. Vláda také připravuje strategii pro postupné odstranění kontrolních opatření v oblasti kapitálu. To přispěje ke zlepšení ovzduší pro podnikání. Chtěl bych se také krátce zmínit o podpůrných opatřeních, která jsme zavedli v rámci nástroje pro předvstupní pomoc. Je stanoven předběžný finanční rámec ve výši 28 milionů eur na období nejbližších tří let, který má podpořit administrativní kapacitu a připravit Island na řízení strukturálních fondů. Značného pokroku je dosahováno při dokončování národního plánu na využití nástroje pro předvstupní pomoc (IPA) na rok 2011 a byly zahájeny některé konkrétní činnosti v rámci programu technické pomoci a výměny informací (TAIEX).

241

242

CS


Plně sdílím vaše názory ohledně potřeby veřejné diskuse o přístoupení k EU, založené na faktech. Ta může ovšem mít rozhodující význam pro lepší pochopení politické reality a opatření Evropské unie a může to pomoci rozptýlit mýty. Upřímně vítám také to, že islandské orgány zahájily intenzivní komunikační činnosti. Je povzbudivé konstatovat, že veřejné mínění na Islandu za poslední rok doznalo výrazného zlepšení ve prospěch EU – jak ve vztahu k podpoře pokračování procesu přistoupení, tak pokud jde o přístup k členství v EU a její obraz u veřejnosti. Komise zintenzivňuje své vlastní informační a komunikační činnosti, aby usnadnila zasvěcenou veřejnou diskusi. Delegace Evropské unie v Reykjavíku je plně funkční a aktivně se zapojuje do komunikačních aktivit. Také plánuje otevřít tam informační středisko EU. Nyní, kdy je období prověřování téměř u konce, se velmi těším na to, až začneme otvírat s Islandem různé kapitoly. Cristian Dan Preda, jménem skupiny PPE . – (RO) Pane předsedající, chtěl bych nejprve přivítat přítomnost představitelů Komise a Rady v této sněmovně a rovněž plodnou spolupráci, kterou jsme až dosud s oběma institucemi měli, a to i při přípravě tohoto usnesení. Někdy před devíti měsíci, když jsme oznámili žádost Islandu o přistoupení k Evropské unii, jsme se rozhodli dotknout se v této zprávě čtyř hlavních aspektů. 1. Politická kritéria. Island se svou silnou demokratickou tradicí v tomto ohledu exceluje. Kromě toho se domnívám, že musíme uvítat pokrok, jehož bylo během posledních měsíců dosaženo v oblasti posilování nezávislosti soudnictví, zrušení přílišných pravomocí ministra spravedlnosti při jmenování členů městských rad a zvýšení jejich nezávislosti. Zároveň je nezbytné tato opatření důsledně provádět. 2. Ekonomická kritéria. Jako člen Evropského hospodářského prostoru Island již splňuje velkou část povinností členského státu. Vítám dohodu o právním předpisu, který se týká banky Icesave. Doufám, že obyvatelstvo Islandu, jak ukazují průzkumy, se ho rozhodne podpořit v referendu, které se bude konat za tři dny, a zajistí tak, že tento dvoustranný spor zmizí z procesu vyjednávání o přistoupení k EU. 3. Důležitým faktorem je také regionální spolupráce. Přistoupení Islandu k EU poskytuje Unii jedinečnou příležitost k posílení její přítomnosti zejména v oblasti Arktidy obecně, a v Arktické radě zvláště. V neposlední řadě je pro úspěšné završení procesu přistoupení nesmírně důležité veřejné mínění. Vzhledem k tomu si myslím, že je nutné podpořit iniciativu orgánů z Reykjavíku zahájit veřejnou diskusi a konzultace se všemi stranami, které jsou na tomto projektu zainteresovány. To je stále důležitější, neboť průzkumy veřejného mínění naznačují podporu Islanďanů pokračování přístupových jednání. David-Maria Sassoli , jménem skupiny S&D. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zítřejší hlasování je jedním z kroků, které v brzké době povedou k přistoupení Islandu k Evropské unii. Island, jak řekl pan Preda, dosáhl značného pokroku. Uvedu několik příkladů: posílení nezávislosti soudnictví, zvláštní vyšetřovací komise pro vyšetření a analýzu procesů, jež vedly ke zhroucení islandského bankovního systému, vytvoření společného parlamentního

06-04-2011

06-04-2011

CS


výboru mezi Evropskou unii a Islandem, situace kolem vstupu do eurozóny, větší zkušenosti v odvětví obnovitelných zdrojů energie. Otevřená zůstává velmi citlivá otázka Icesave a v sobotu se bude konat referendum, které přivede Islanďany k volebním urnám. I když výsledek referenda je věcí diskuse, myslím si, že má velmi značnou demokratickou hodnotu, protože dodává lidem na Islandu pocit odpovědnosti a ještě více je zapojuje v této delikátní fázi jednání. Navzdory tomu, že první referendum nepřineslo pozitivní výsledek, islandská vláda usilovně pracovala na tom, aby vytvořila širokou koalici, která bude schopna vysvětlit občanům, proč přijal Island závazek odškodnit Spojené království a Nizozemsko za škody, které utrpěly. Evropa by v této době měla projevit trpělivost a respekt a neměla by vyvíjet přílišný tlak, který by mohl vyvolat jakousi sebeobranu a uzavření islandské společnosti. Pokud jde o rybolov a zemědělství, domnívám se, že Evropa a Island musí najít nejlepší řešení, jež umožní splnit kritéria stanovená Smlouvou a ochránit islandské hospodářství, ekosystémy a typické rysy této země. Přistoupení Islandu k Evropské unii bude znamenat, že Evropa se přiblíží k Severnímu pólu, s významnými pozitivními dopady v politické a hospodářské oblasti, v oblasti životního prostředí a vědy. Je jasné, že patřit po šedesáti letech do Evropy je stále ještě přitažlivou možností. Pat the Cope Gallagher, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, s potěšením se od pana komisaře dozvídám, že se očekává, že prověřování přístupových kapitol souvisejících s Islandem, které začalo loni v listopadu, bude v krátké době dokončeno. Island jako člen EHP má samozřejmě velkou výhodu v tom, že již přijal značnou část acquis. S potěšením jsem také z průzkumů veřejného mínění na Islandu zaznamenal, že 65 % islandských občanů chce, aby jednání pokračovala. Využiji svého postavení předsedy společného parlamentního výboru k tomu, aby většina Islanďanů nezaujala izolovanou pozici do té doby, než budou přesně vědět, co je čeká v dalším průběhu tohoto roku. Ve dnech 26. a 27. dubna se v Reykjavíku uskuteční druhá schůzka společného parlamentního výboru EU a Islandu. Byl ustaven v loňském roce a já se skutečně domnívám, že je to důležité fórum pro dialog a spolupráci mezi parlamenty EU a Islandu. Musím říci, že mne zklamalo, že pobřežní státy počátkem března v Oslu nedosáhly dohody. Je nezbytné, aby dohody bylo dosaženo. Nemůžeme mezi čtyři pobřežní státy rozdělovat povolení na úlovek jednoho milionu tun makrel, když víme, že vědci doporučují jen polovinu tohoto množství. Indrek Tarand , jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, malá země vždy způsobuje EU spoustu problémů, chce-li přistoupit, a problémy Islandu, jak víme, jsou rybolov, životní prostředí a vše ostatní, o čem hovořil pan komisař. Máme však recept a tato sněmovna by mohla zaujmout vstřícnější postoj, protože s malými zeměmi se musí zacházet jemně. Vždy obdivuji zásadový politický přístup pana Tannocka k acquis a k tomu, co Island dělá či nedělá. Tentokrát však moje skupina a já s radikálním tónem těchto pozměňovacích návrhů nesouhlasíme, a proto velmi snažně žádáme, aby byl do zítřka nalezen se zpravodajem kompromis. Již vidím v tomto parlamentu o šest křesel více a ještě jednu kóji pro překladatele.

243

244

CS


Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, skupina ECR plně podporuje přistoupení Islandu k Evropské unii, i když rozhodnutí o tom je jednoznačně záležitostí samotných Islanďanů v referendu. Island je malá, stabilní a bohatá demokracie a zakládající člen NATO a Rady Evropy. Jeho hospodářství je však silně závislé na rybolovu, zažilo katastrofální podnik v oblasti finančních služeb, a je proto pravděpodobné, že Island, pokud se kdy připojí k EU, bude požadovat významný ústupek, aby ochránil své odvětví rybolovu. To by pak doufejme poskytlo Spojenému království a jiným členským státům ideální příležitost prosazovat širší a dalekosáhlejší reformu kontroverzní společné rybářské politiky. Pokud jde o lov velryb, nemám pro něj žádnou omluvu. Nemám rád býčí zápasy, ani kohoutí zápasy, ale ty jsou, věřte nebo ne, v některých částech EU povoleny na základě národní kultury, takže pokud Island přistoupí k EU, musí mu být – podle mého osobního názoru – povoleno zachovat velrybářství, bude-li na tom trvat. A konečně Island se musí zavázat k vrácení peněz, které dluží Spojenému království a Nizozemsku po zhroucení banky Icesave. Negativní výsledek nadcházejícího referenda na Islandu k této otázce by byl, pokud jde o podporu vlády Spojeného království, vážnou překážkou. David Campbell Bannerman, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, prvnímu dni v měsíci dubnu se v Británii říká Den bláznů (Apríl) a lidé si s velkým potěšením dělají jeden z druhého legraci. Takže když někdo říká, že Island se v příštím roce chystá připojit se k EU, myslím si: „Apríl!” Ve skutečnosti průzkum ukázal, že 64 % Islanďanů chce zůstat nezávislými, pouze 24 % se chtějí dále ucházet o členství v EU, a proti němu je samozřejmě 60 % islandských podniků. Říká se také, že Island chce bezpečné euro. Apríl! Dokonce vlastní banky v Portugalsku nyní odmítají nakupovat portugalské dluhopisy. Island se nevzdá svých bohatých lovišť pro rybolov – která produkují 40 % jeho vývozu – aby se připojil ke katastrofální společné rybářské politice, a nezruší ani islandský parlament, kterému je více než 1 000 let a získal cenu UNESCO za demokracii. I přes bankovní kocovinu je na tom Island, podobně jako Británie, lépe, když zůstává mimo. Takže žádné legrácky! Předsedající. – Tím Aprílem jste mě poněkud přivedl do rozpaků, pane Campbell Bannermane. Dnes je 6. dubna, dvakrát jsem si to ověřoval, ale předpokládám, že můžete vyhlásit Den bláznů, kdykoli chcete! Nick Griffin (NI). – Pane předsedající, jak je zde tak obvyklé, tato rozprava má málo společného s realitou, a už vůbec nic společného s demokracií. Většina zde hovoří tak, jako by to, že bude Island vtažen do černé eurodíry, bylo hotovou věcí. Avšak od Islanďanů k nám přichází jiná zpráva. Aktuální průzkumy veřejného mínění ukazují, že ti, kdo si přejí udržet svou nezávislost, svým počtem převyšují europřisluhovače a eurofily téměř v poměru dvě ku jedné. Sedmdesát pět procent Islanďanů moudře EU nevěří. Jediná islandská strana, která členství podporuje, si v průzkumech pohoršila ze 30 % na 18 %. Všude v Evropě je to stejné. Zatímco politická elita směřuje k ještě užší unii a k federálnímu impériu, lid chce svobodu a nezávislost. Takové neshody jsou semeništěm revoluce

06-04-2011

06-04-2011

CS


Blahopřejte si k pokroku v přístupových jednáních, jak chcete, ale nadcházející finanční kolaps v zemích, které se tísní ve vaší evropské svěrací kazajce, bude drahý pro nás pro všechny, ale pro vaši Utopii bude osudový. Island a země nyní uvízlé ve vaší „Malinové říši“ budou nakonec svobodné. Alf Svensson (PPE). – (SV) Pane předsedající, Island je velikostí své populace malá země s přibližně 300 000 obyvateli, ale je to skvělý národ. Skutečně chci zdůraznit, co zde bylo řečeno. Island má demokratické tradice, má pozoruhodnou kulturu a dokázal reálně zajišťovat sociální zabezpečení dlouho předtím, než to dokázaly jiné země. Mohli bychom samozřejmě donekonečna hovořit o ekonomických excesech roku 2008, ale k takovým excesům došlo ve více zemích než jen na malém Islandu. Je jasné, že když je malá země s 300 000 obyvatel zasažena bezuzdnou tržní ekonomikou, nevykazuje její správa žádné působení setrvačnosti. Na to bychom neměli zapomínat, hovoříme-li o ostrovní zemi v arktické oblasti. Velmi dobře také chápu, že Islanďané jsou zainteresováni na rybolovu. Je to odvětví, které umožňovalo žít na tomto ostrově po generace. Musíme být opatrní, když hovoříme o malé zemi, abychom se nesnížili k úloze jakéhosi staršího bratra. Island je přirozeně ze strany EU podrobován kontrole a chtěl bych říci, že se s tím vyrovnává lépe, než by to dokázaly mnohé ze současných členských států, kdyby musely podstoupit tak přísnou kontrolu, jaké nyní podrobujeme Island. Tím nechci říci, že je to špatně. Domnívám se také, že by bylo jednodušší, kdyby se i Norsko více přiblížilo k EU a nakonec se stalo jejím členem, pokud se k ní připojí Island. Island nutno uvítat. Island vdechne EU život a není to zcela jistě žádná posvátná oběť. Catherine Stihler (S&D). – Pane předsedající, ráda bych poděkovala panu zpravodaji. Návrh usnesení, který máme před sebou, je vyvážený a pokrývá všechny hlavní aspekty zprávy o pokroku. S 33 kapitolami, které zpráva o pokroku rozebírá, Island rychle postupuje ke splnění kritérií pro vstup do EU. Důležitý je odkaz v návrhu na zprávu zvláštní komise pro vyšetřování kolapsu islanského bankovního systému. To, že viníci této krize budou předání spravedlnosti, je vítáno. EU a její členské státy by možná mohly citlivý přístup Islandu napodobit. Existují však dvě věci, o kterých chci dnes večer hovořit. Icesave a makrely. Referendum, které proběhne koncem tohoto týdne, tuto ságu doufejme ukončí. Byla jsem však zklamána tím, že po opětovném intenzivním jednání a po schválení islandským parlamentem Althingem je nutné druhé referendum. K makrelám: jednostranné zvýšení kvót bez diskuse a jeho důsledky pro sousední státy byly krátkozraké. Pro úspěch přístupových jednání je nezbytné vyřešit otázky kolem rybolovu. Závěrem bych chtěla popřát společnému parlamentnímu výboru v čele s Patem the Cope Gallagherem na jeho druhém zasedání 26. a 27. dubna v Reykjavíku hodně úspěchů. Struan Stevenson (ECR). – Pane předsedající, rád slyším, že většina Islanďanů v nedávných průzkumech veřejného mínění uvádí, že nechce vstup do EU, protože upřímně řečeno - proč vlastně chceme, aby vstoupili? Co přesně přinesou do našeho evropského klubu? Hospodářství se jim zhroutilo, jejich banky nejsou solidní, jejich sopka uzavřela na devět dní náš vzdušný prostor – předpokládám, že bychom za to museli zaplatit, pokud by se to stalo znovu, – a nyní plení naše zásoby makrel. V roce 2005 Island ulovil v severovýchodním Atlantiku 367 tun makrel. Letos chtějí ulovit 150 000 tun. A tomu říkáte dobré řízení – udržitelné řízení rybolovu? Stále se chlubí tím, že mají udržitelný rybolov, a vysmívají se společné rybářské police, kterou uplatňujeme.

245

246

CS


To je téměř trestné. Je to téměř nezákonný rybolov a vůbec bychom je neměli vyzývat ke vstupu do EU. Alain Cadec (PPE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, dovolte, abych začal svým obvyklým výrokem: Parlament má jen jedno sídlo, Štrasburk. Jak víte, Výbor pro rybolov je znepokojen situací kolem makrel. Zvláště mne znepokojuje nedávné přerušení jednání mezi Evropskou unií, Islandem a Faerskými ostrovy. Po více než 10 let byla kvóta na výlov makrel rozdělována podle stálého klíče založeného na historickém výlovu každého pobřežního státu. Od roku 2010 Island požaduje nové, mnohem vyšší kvóty s odvoláním na hypotetické geografické přerozdělení zásob makrel vyvolané změnou klimatu. Island proto náhle – jak právě uvedl pan Stevenson – v roce 2010 zvýšil svou kvótu výlovu z 2 000 tun na 130 000 tun. To je zvýšení o více než 6 500 %, dámy a pánové. Toto rozhodnutí je nepřijatelné, protože bylo přijato jednostranně a trestá rybáře EU. Navíc vysílá velmi negativní signál v souvislosti s přístupovými jednáními s Islandem. Toto jednostranné rozhodnutí nemůžeme akceptovat. Chtěli bychom aby tento konflikt mezi Islandem a Evropskou unií byl rychle vyřešen. Island se musí přizpůsobit naší společné rybářské politice, než aby se naše společná rybářská politika měnila ve prospěch Islandu. Tím, že nám vnucuje tyto nepřijatelné podmínky, hraje Island podle mého názoru nebezpečnou hru. Island musí předložit reálnější návrh. Koneckonců nikdo nechce nadměrný výlov nebo vyčerpání zásob makrel, což by poškozovalo všechny strany. Vyzývám Island, aby k jednáním přistupoval s větší odpovědností a flexibilitou a při diskusích projevoval větší transparentnost. Jan Kozłowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, rád bych zcela upřímně poblahopřál Islandu k získání statusu kandidátské země. Podle prohlášení Komise přípravy Islandu na splnění požadavků Evropské unie jsou celkově dobré a probíhají podle plánu. Nemělo by se však zapomínat, že jednou z podmínek pro přistoupení kterékoli země k Evropské unii je jasné odhodlání vlády i společnosti. Proto si myslím, že pro získání podpory společnosti pro členství Islandu v Evropské unii má klíčová význam účinná strategie informování společnosti. Zkušenosti Polska ukazují, že při tom může mít významnou úlohu nejen celá řada vládních opatření, ale také vnitrostátní sdělovací prostředky, místní nevládní organizace a mezinárodní spolupráce na regionální a místní úrovni. Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Pane předsedající, jak jsem se o tom přesvědčil také při loňské oficiální návštěvě delegace Evropského parlamentu, jejímž jsem byl členem, Island nesmírně investuje do vzdělání a do výzkumu a vývoje. Blahopřeji islandským orgánům k podpoře, kterou poskytují Lisabonské strategii, a k jejich zapojení do ní, včetně přijetí strategie Island 2020, jež zdůrazňuje význam těchto oblastí a stanoví cíle na příští léta. Myslím si, že přistoupení k Evropské unii přinese výhody všem zúčastněným stranám. Island získá hospodářskou a monetární stabilitu a Evropská unie bude silnější v arktickém regionu a v oblastech, jako jsou obnovitelné zdroje energie a změna klimatu. Jsem přesvědčen, že obrovský význam má zlepšení dialogu s občanskou společností a také mezi Evropskou unií a Islandem. Mé skromné doporučení islandskému lidu je takové, aby dříve, než zaujmou stanovisko, vyčkali na konečný výsledek jednání.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Mitro Repo (S&D). – (FI) Pane předsedající, dámy a pánové, můžeme si skutečně blahopřát. Ochota Islanďanů se k nám připojit ukazuje, že EU je stále ještě přitažlivou perspektivou. Stabilita, prosperita a bezpečnost, které vyplývají z evropské integrace, jsou dosahovány natolik úspěšně, že připojit se k nám je ochotna země s tak vysokou životní úrovní jako Island. Určitou roli při tom všem samozřejmě může hrát i hospodářská krize Islandu. Členství Islandu v EU však nemůže být samozřejmostí. Zvážili jsme přiměřeně, jakou přidanou hodnotu by Island mohl Evropě přinést? Island již prakticky předal svou legislativu Bruselu a své obranné síly předal NATO Co do počtu obyvatel by byl nejmenší zemí v EU. Na druhé straně je snad ironií to, že při porovnání s dřívějším rozšiřováním by Island jako bohatá a vážená kandidátská země ve skutečnosti již splňoval podmínky, které jsou stanoveny pro členství v EU. Doufám v aktivní a zcela otevřené diskuse o členství Islandu v EU. Katarína Neveďalová (S&D). – (SK) Pane předsedající, při hodnocení zprávy o pokroku Islandu je třeba brát v úvahu více aspektů. Island je plně fungující demokracií a zemí, která splňuje všechny očekávané normy v oblasti lidských práv. Island je součástí Evropské zóny volného obchodu, a proto v mnoha oblastech pokrytých touto agendou je kompatibilní s acquis. V porovnání s ostatními kandidátskými zeměmi to dává Islandu náskok před konkurencí. I přesto, že Island má fungující tržní ekonomiku, k jeho největším úskalím patří krize ve finančnim odvětví. Rozvrácené bankovnictví a veřejný dluh na úrovni 90 % HDP jsou alarmující. Situace se sice zlepšuje, ale jen velmi pomalu. Za pozitivní v této oblasti považuji snížení inflace, ale zároveň se zvyšuje nezaměstnanost. Vítám rozhodnutí Islandu, které upevňuje nezávislost soudnictví v souvislosti s dosazováním soudců. Osobně považuji za obrovský úspěch pokrok Islandu v oblasti vzdělávání a kultury. Úroveň je v porovnání s EU velmi vysoká, díky čemuž je tato země zapojena do programů celoživotního vzdělávání Mládež v akci nebo Erasmus Mundus. A souhlasím také se závěry Komise, že Island je stabilní demokracií se silnými institucemi. Štefan Füle , člen Komise . – Pane předsedající, dnešní diskuse byla produktivní, pokud jde o definování opatření, která musí Island přijmout, aby si zajistil pozitivní výsledek přístupových jednání. Jak se uznává v návrhu usnesení, o kterém jsme dnes diskutovali, a ve zprávě Komise o pokroku zveřejněné loni v listopadu, je Island v pokročilé fázi plnění členských povinností a mnohého dosáhl, ale v některých přesně definovaných otázkách musí ukázat více. Někteří z vás hovořili o makrelách. Tato otázka sice souvisí především s řízením zásob makrel v severovýchodním Atlantiku ze strany příslušných pobřežních států, ale chci říci toto: jsme zklamáni nedostatečným pokrokem na posledních konzultacích. Přetrvávají významné názorové rozdíly mezi stranami – zejména mezi Evropskou unií a Norskem na jedné straně a Faerskými ostrovy a Islandem na straně druhé –ohledně jejich příslušných podílů. Pro naše odvětví rybolovu je důležitá udržitelnost tohoto zdroje a Komise ve spolupráci s pobřežními státy bude i nadále zkoumat všechny možné cesty s cílem nalézt vyvážené řešení pro zásobu makrel. Island nyní vstupuje do rozhodující fáze, ve které tempo postupu k členství v EU závisí na jeho vlastním odhodlání. Jsem optimistický v tom, že s naší společnou podporou a - což

247

248

CS


je nejdůležitější - se zapojením a podporou svého lidu je Island schopen dosáhnout hmatatelného pokroku směrem k Evropské unii. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady . – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, děkuji vám za tuto rozpravu. Poukázali jste na celou řadu otázek, které, jak jsem přesvědčena, bude Rada během přístupových jednání náležitě řešit a my budeme moci jejich řešení věnovat nejvyšší pozornost. Ráda bych vás informovala, že koncem dubna se plánuji zúčastnit zasedání Rady Islandu a EU pro přidružení a věřím, že od islandských orgánů obdržíme bezprostřední informace k těmto záležitostem. Ani na sekundu nebylo pochyb o tom, že nejobtížnější je situace v oblasti zemědělství, ale zejména v oblasti rybolovu, nebo případ Icesave. Věřím však, že Komise bude posuzovat tyto otázky velmi transparentním způsobem. Poslanci budou o těchto otázkách náležitě informováni také kdykoli v průběhu přístupových jednání. Na závěr bych chtěla bych dodat ještě jednu myšlenku: Jsem velmi potěšena, že během rozpravy ani jeden řečník nezpochybnil to, že Island má perfektně fungující systém demokratických institucí a politickou kulturu – všichni to uznáváme. A jsem přesvědčena, že islandský lid učiní velmi odpovědné rozhodnutí ohledně toho, zda se připojit k Evropské unii, či nikoli. Důvěřujme jim v tom, je to jejich úkol. Naším úkolem je umožnit jim přistoupení, a pokud o něm rozhodnou, odpovídajícím způsobem je přivítáme. Velice vám děkuji, pane předsedající. Předsedající. – Abychom tuto rozpravu ukončili, obdržel jsem jeden návrh usnesení (4) předložený v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra ve 12:00. Písemná prohlášení (článek 149) Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Island o plnohodnotném členství v EU od počátku evropské integrace vážně neuvažoval a o vstup požádal v roce 2009 po finančním kolapsu. Přesto se mu podařilo dosáhnout evropských norem a v různých oblastech naplnit stanovené podmínky potřebné pro úspěšnou integraci mezi současných 27 zemí EU. K tomuto pokroku výrazně přispělo členství v Evropském hospodářském prostoru a v Schengenu. Ačkoli se Islandu daří provádět značnou část evropské legislativy, vlastní přístupový proces by mohla zkomplikovat například hospodářská politika nebo politika rybolovu. Ten totiž představuje polovinu islandského vývozu a na HDP se podílí 10 %. Za další možnou překážku islandského členství lze považovat zatím nevyřešený spor mezi Islandem a Nizozemskem spolu s Velkou Británií. Zainteresované strany stále hledají vhodný způsob kompenzace nizozemských a britských občanů, kteří ztratili své vklady v důsledku krachu islandských bank. Jako negativum se do určité míry může jevit i to, že navzdory značné podpoře přístupových jednání ze strany obyvatelstva, značná část islandských občanů stále není členství v EU příliš nakloněna. Proto by možná bylo vhodné, kdyby islandská vláda iniciovala takové kroky, které by mohly přiblížit občanům informace, co by členství v evropských institucích znamenalo pro zemi a z toho vyplývající přínos pro každodenní život obyvatel.

(4)

Viz zápis

06-04-2011

06-04-2011

CS


Jolanta Emilia Hibner (PPE), písemně. – (PL) Jak víme, Island zahájil přístupová jednání v červenci 2010. Díky svému členství v Evropském hospodářském prostoru byl Island od počátku v privilegovaném postavení. Pokrok Islandu na cestě k členství v EU je evidentní. Na vyhlídku členství je pohlíženo pozitivně, ale stále existují některé sporné záležitosti, jako je lov velryb, který je v EU zakázán, snaha Islandu chránit své trhy v oblasti rybolovu a zemědělské trhy a spor ohledně Icesave. Další pokrok je nezbytný hlavně v oblasti rybolovu, zemědělství a rozvoje venkova. Důležité je dosáhnout dohody v otázce rybářských kvót. Měli bychom zdůraznit nutnost uvedení právních předpisů Islandu v oblasti rybolovu do souladu se zásadami vnitřního trhu EU. Nezapomínejme, že Island je zemí, jejíž hospodářství je do značné míry založeno na rybolovu. Po přistoupení k EU by si proto Island chtěl do určité míry ponechat kontrolu nad řízením rybolovu ve své výlučné hospodářské zóně. Měli bychom také věnovat pozornost vážným neshodám v otázce lovu velryb. Zákaz lovu velryb je součástí právního kodexu EU, který musí každý nový členský stát přijmout. Za pozornost stojí nedávné výsledky průzkumů veřejného mínění, které ukazují na růst společenské podpory pro pokračování přístupových jednání a větší důvěru v Evropský parlament. Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – (PL) Vyhlídka přistoupení Islandu je přijímána dobře. Stále však existují sporné body, jako je lov velryb, který je v Evropské unii zakázán, a snaha Islandu chránit své trhy v oblasti rybolovu. Nemyslím si, že můžeme jít na nějaké ústupky v případě lovu velryb. Bez ohledu na historické faktory nemůžeme připustit situaci, kdy země, ucházející se o členství v EU, hodlá lovit tyto vzácné a chráněné živočichy. Normy, které byly v Evropské unii přijaty a vstoupily v platnost po mnohaleté práci, nemohou být „ohýbány” tak, aby z důvodů tradice vyhovovaly kruté realitě. Jinou otázkou je spor ohledně velikosti úlovků makrely. Jak víte, navzdory výzvám k dodržování zásad odpovědného rybolovu vláda v Reykjavíku v roce 2010 jednostranně zavedla hodnoty celkového přípustného odlovu druhů, které jsou mnohem vyšší než limity navrhované ve vědeckém doporučení. Island neprojevil potřebnou otevřenost a flexibilitu, aby v této záležitosti mohlo být dosaženo kopromisu. Kromě toho Island oznámil, že pro rok 2011 zavede rybolovné limity ve výši 146 000 tun. Takový přístup mi nahání strach, když přemýšlím o budoucí spolupráci s Islandem v oblasti rybolovu. Všichni si uvědomujeme, že tento konflikt ohrožuje přístupová jednání s Islandem. Osobně si však myslím, že v obou případech bychom neměli přistoupit na jakékoli ústupky a měli bychom trvat na dodržení norem stanovených Unií v odvětví rybolovu. 16. Zpráva o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2010 Předsedající. – Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise ke zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2010. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady . – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zítra přijmete usnesení o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (FYROM) za rok 2010. Jak víte, ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2010 Rada potvrdila svůj jednomyslný závazek vůči evropské perspektivě zemí západního Balkánu. Konečným cílem této perspektivy je členství těchto zemí v Evropské unii. Blahopřeji vám k vyváženým závěrům v návrhu usnesení. Tento text objektivně odráží aktuální situaci a formuluje cenná doporučení. Je politováníhodné, že i přes výsledky a pokrok nebylo FYROM dosud umožněno zahájit přístupová jednání. Domnívám se, že je to ztráta nejen pro tohoto kandidáta, ale i pro EU. Jsem potěšena, že ústřední zpráva

249

250

CS


obsažená v návrhu usnesení Parlamentu odpovídá jedné z hlavních zásad předsednictví. Evropská unie vždy musí uznávat individuální výkonnost. Pokud jde o konkrétní otázky, vítáme, že tato země dosáhla významných úspěchů v tak důležitých oblastech reformy, jako je fungování policie a soudnictví. Plnění ochridské rámcové dohody zůstává i nadále základním předpokladem demokracie a právního státu v zemi. V této souvislosti je třeba také poukázat například na určitý úspěch při provádění zákona o jazycích. Je však důležité, aby země co nejdříve dosáhla dalšího pokroku v otázkách, jakými jsou dialog mezi politickými subjekty, reforma soudnictví a státní správy, boj proti korupci, svoboda projevu a zlepšování podnikatelského prostředí. Příslušné oblasti jsou také podrobně pokryty usnesením, které budete přijímat, a musí zaujímat přední místo v plánech vlády ve Skopje. Rada vzala na vědomí opakované doporučení Komise zahájit přístupová jednání s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie. Ve svých závěrech z prosince 2010 Rada prohlásila, že je připravena během funkčního období maďarského předsednictví se k této otázce vrátit, avšak vzhledem k tomu, že nedošlo k žádnému novému relevantnímu vývoji, nemohlo předsednictví zatím tento krok iniciovat. Zde musím zdůraznit, že zásadní význam mají i nadále dobré sousedské vztahy. Faktem zůstává, že pokrok obecně a kroky směřující k evropské integraci zvláště mohou být úspěšné jen tehdy, existuje-li politická vůle na všech úrovních společnosti. Avšak političtí aktéři v demokratické společnosti mají zvláštní, výjimečnou odpovědnost, například při řešení názorových rozdílů demokratickými prostředky, tj. dialogem a kompromisem. Vyzýváme proto politické aktéry Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby obnovili svůj dialog nejen v zájmu urychlení tempa reformních procesů, ale také s cílem zajistit zralost demokratických institucí ve své zemi. Zvláštní pozornosti vyžaduje vyhlídka na předčasné volby. Stabilita současné koalice, nehledě na potíže, je pozoruhodná. Pokud by příští volby vytvořily rušivé linie na politické paletě, byl by to důvod ke znepokojení. Ke snížení tohoto rizika by bylo důležité na základě široké shody, která se v Parlamentu zformovala, vyhlásit předčasné volby. Chtěla bych na jedné straně Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, její politické vedení a instituce vyzvat, aby vystupňovali své úsilí a snahy a naplnili tak očekávání občanů, a na druhé straně bych chtěla požádat Komisi a Evropský parlament, aby tomuto kandidátovi a tomuto regionu i nadále věnovaly náležitou pozornost. Pro zajištění stability a prosperity na Balkáně není účinnější pobídky z těch, které máme k dispozici, než je perspektiva členství v EU a podpora procesu přístoupení. Věřím, že během maďarského předsednictví zaznamenáme hmatatelné signály, které Balkánu ukážou, že proces rozšiřování dále pokračuje, a takovým znamením by mohla být rozhodující událost v přistoupení Chorvatska, tj. dovršení jeho přístupových jednání. Jsem přesvědčena, že by to zapůsobilo jako magnet na všechny země na Balkáně, včetně Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Štefan Füle , člen Komise . – Pane předsedající, jsem vděčen za tuto příležitost diskutovat o současném stavu přístupového procesu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Děkuji také panu Vigeninovi za předložení této zprávy, která staví na důkladné přípravě pana Thalera. Zpráva je komplexní, přesná a zamýšlí se nad budoucími výzvami. Za posledních 20 let tato země dosáhla značného pokroku, a to ze dvou důvodů: Za prvé muselo být vynaloženo velké úsilí s cílem překonat obtížné problémy, a dokonce konflikty. Za druhé byla velkou pobídkou pro dosažení pokroku perspektiva členství v EU. Dnešní

06-04-2011

06-04-2011

CS


výzva spočívá v tom, využít stejné formule – velké úsilí spolu s evropskou pobídkou –, a zajistit tak zemi další pokrok. Jsem vděčen za podporu Parlamentu pro doporučení Komise zahájit přístupová jednání. Domníváme se, že země je připravena se zapojit na vyšším stupni integrace s Evropou. Jednání o přistoupení jsou skutečně naším nejmocnějším nástrojem na podporu reforem. A přece se s vámi musím podělit o svou obavu v souvislosti s nedávným vývojem. Naše doporučení potvrdilo, že země v dostatečné míře plní politická kritéria, ale zdůraznilo, že ve většině oblastí je nutné další úsilí. Dosavadní vývoj v tomto roce nevykazuje očekávaný pokrok. Komise důsledně požaduje politický dialog, reformu soudnictví a veřejné správy, boj proti korupci, svobodu projevu a uskutečňování ochridské rámcové dohody. Dne 24. března jsem měl v Bruselu velmi zajímavé setkání s předsedou vlády Gruevskim. Dohodli jsme se vystupňovat své úsilí, aby se agenda EU pro tuto zemi znovu stala nejvyšší prioritou. Komise bude tento proces podporovat a monitorovat, a to i prostřednictvím pravidelného předvstupního dialogu mezi Komisí a vládou. Pokud jde o volby, očekáváme, že vedoucí představitelé nebudou litovat úsilí, aby zajistili, že volby budou zcela transparentní a v souladu s nejvyššími mezinárodními normami. Načasování je plně na nich. Opakovaně zdůrazňuji, že zásadní je svoboda projevu a že novinářům musí být umožněno svobodně vyjadřovat své názory. Komise očekává spravedlivý postup, a nikoli selektivní uplatňování zákonů. Důrazně je také třeba bojovat proti korupci. Plně souhlasím s tím, že ve zprávě Evropského parlamentu je na toto téma kladen důraz, a vítám vaše doporučení na intenzivnější monitoring v této oblasti. 10. výročí ochridské rámcové dohody v létě tohoto roku je pro mne příležitostí ke zhodnocení jejího plnění, ke sjednocení všech komunit v zemi a k obnovení závazku řešit současné výzvy. A konečně k otázce monitoringu po uvolnění vízového režimu: potřebujeme provést přezkum opatření, jež byla přijata, aby se zabránilo zneužívání vízového režimu. Země, kterým byl umožněn bezvízový styk s Evropskou unií, musí přijmout veškerá nezbytná opatření ke snížení počtu neopodstatněných žádostí o poskytnutí azylu. Rok 2011 je důležitý pro celý region. Předseda Barroso a já společně tento region navštívíme, návštěvu zahájíme zítra a ukončíme v sobotu v Ochridu. Potvrdíme své závazky vůči zemím této oblasti a současně zdůrazníme, že by neměly litovat úsilí a měly by vytvářet příznivé podmínky pro rozšiřování. Důležité je aktivní zapojení Skopje. Proto je nezbytné řešit otázku názvu. Obě strany potvrdily své odhodlání najít řešení. Byl bych doufal, že se to výrazněji projeví na nedávném kole jednání v New Yorku. Důsledně tuto otázku nastoluji, povzbuzuji obě strany k plnému nasazení. A vím, že oba předsedové vlád při svých přímých kontaktech již vynaložili značné úsilí pro dosažení oboustranně přijatelné dohody. Doufám, že budou schopni v tomto roce toto úsilí zužitkovat. Řešením by byl zásadní průlom, aby se rok 2011 stal slibným rokem pro rozšíření.

251

252

CS


Děkuji vám také za vaše připomínky a požadavky spojené s programem IPA. IPA je konkrétní ukázkou toho, že země nejen hodnotíme a kritizujeme, ale že je v jejich úsilí skutečně velmi prakticky podporujeme. Proto s vámi plně souhlasím, že tento nástroj musí být co nejúčelněji a co nejúčinněji využíván. Beru na vědomí vaše požadavky na další financování v oblasti nezaměstnanosti, dopravy a životního prostředí, jež by doplnilo naše již probíhající úsilí. U většiny složek IPA je výběr projektů v pravomoci vnitrostátních orgánů. To je velmi důležité z hlediska odpovědnosti příslušné země. Dále na období 2011–2013 spolu s orgány této země zavádíme odvětvový přístup. Znamená to, že se zaměříme na odvětví, kde je pomoc nejvíce zapotřebí, a plánujeme na několik let dopředu. V souvislosti s tím jsou vaše návrhy velmi cenným vkladem do našeho probíhajícího dialogu o programech. A na závěr, domnívám se, že Komise a Parlament se naprosto shodují na výsledcích, jichž tato země dosáhla, a na zbývajících problémech. Velmi doufám, že otázka názvu bude přece jen v blízké budoucnosti vyřešena ještě před výrokem Mezinárodního soudního dvora, který se očekává na podzim. Všichni si velmi dobře uvědomujeme, že Evropská unie musí sehrát svou úlohu a poskytnout účinné pobídky. Nacházíme se, pokud jde o tuto zemi, v kritickém okamžiku. Může se buď vydat, k našemu vzájemnému prospěchu, do Evropy, anebo zůstat stranou, zatímco zbytek této oblasti bude postupovat dál kupředu. Nastal čas, abychom my všichni splnili své povinnosti a své závazky. Kristian Vigenin, jménem skupiny S&D . – (BG) Pane předsedající, představitelé Komise a Rady, dámy a pánové, ujal jsem se povinnosti předložit usnesení Evropského parlamentu týkající se zprávy o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2010. Chci zdůraznit, že bývalý zpravodaj Zoran Thaler odvedl vynikající práci. Máme před sebou objektivní zprávu, která, jak doufám, získá při zítřejším hlasování širokou podporu. Proces rozšíření v celé oblasti západního Balkánu může v roce 2011 dostat nový podnět. Své jednání o členství se chystá završit Chorvatsko. Souhlas Evropské komise se zahájením takových jednání by mohlo získat Srbsko. Makedonie musí učinit vše, co je v jejích silách, aby v tomto procesu ještě víc nezaostala. Klíčovým problémem je vyřešit spor o název s Řeckem. Předčasné volby poskytnou nové vládě, která bude vytvořena, možnost využít důvěry voličů k přijetí definitivního rozhodnutí v této otázce. Musí být jasné, že odkládání tohoto procesu občany Makedonie stále více zatěžuje. Doufáme, že vedoucí představitelé země projeví odvahu a prozíravost. Může být také zapotřebí zprostředkování ze strany Evropské komise, tak aby se před Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií mohla konečně otevřít cesta k členství v Evropské unii. Doufáme, že Rada vezme postoj Evropského parlamentu v úvahu a že jednání o členství začnou co nejdříve. Avšak země nesmí jen čekat, ale musí mezitím provádět všechny nezbytné reformy. To umožní ukončit v budoucnu jednání mnohem rychleji. Musí pokračovat proces budování stabilního politického systému. Jeho klíčovým prvkem je zlepšení volebních zákonů. Je nezbytné přijmout více účinnějších opatření a právních předpisů proti korupci, jakož i reformy systému soudnictví a veřejné správy. Očekáváme seriózní úsilí směřující k zajištění svobody a nezávislosti sdělovacích prostředků.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Znepokojení vyvolávají mezietnické vztahy. 10. výročí ochridské rámcové dohody je příležitostí k přezkumu dosažených výsledků a stanovení budoucích cílů se zapojením všech etnických skupin. Doufám, že evropská integrace a nezbytné reformy v zemi vyšlou důležité signály všem hlavním politickým silám a že jim tyto síly poskytnou širokou podporu, a to i po volbách. Chci zakončit tím, že Evropský parlament brzy jmenuje stálého zpravodaje, kterému, jak očekáváme, bude projevován patřičný respekt a poskytnuta důvěra. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane Vigenine, hovořil jste zde jako zpravodaj, a ne jako obyčejný řečník. Jste si vědom toho, že tato země zavedla rozsáhlé reformy a dosáhla velkého pokroku? Nestabilitu vnáší postup Evropské unie. EU a Radě bránila v akci vyděračská taktika Řecka, kterému byla jasně určena slova maďarského předsednictví. Věděl jste to, nebo skutečně věříte tomu, co jste řekl? Kristian Vigenin (S&D). – (BG) Pane předsedající, já skutečně nevím, čemu jste, pane Posselte, z mého vystoupení nerozuměl a co je v rozporu s nynější zprávou a s názorem, na kterém se sjednotil Výbor pro zahraniční věci? Nemyslím si, že nezbytně musíme poskytovat orgánům Bývalé jugoslávské republiky Makedonie příležitost, aby prohlášení, jako je vaše, použila ve snaze svalit vinu za to, že nebyly provedeny reformy a nebyly dosaženy cíle, na Evropskou komisi a Evropský parlament. Myslím si, že zpráva povzbuzuje k reformám, ale zároveň požaduje další opatření, což je přirozené, když vidíme, že v zemi, která bude možná členem Evropské unie, existují závažné problémy. Eduard Kukan , jménem skupiny PPE. – Pane předsedající, máme před sebou celkem vyváženou a objektivní zprávu a chci poděkovat všem kolegům, kteří k ní přispěli. Zpráva má velký význam pro budoucnost země a její proces integrace do EU. Bývalá jugoslávská republika Makedonie je kandidátskou zemí od roku 2005 a Komise nyní podruhé doporučuje zahájit jednání. Toto doporučení podporujeme a zpráva znovu vyzývá Radu k okamžitému zahájení jednání. Domnívám se, že tato výzva přichází v pravý čas. FYROM potřebuje evropskou agendu jako podnět k pozitivním změnám v budoucnosti. Přesto bychom neměli činit FYROM ústupky, naopak musíme motivovat její politiky k pokroku a k práci na evropské agendě. Země v poslední době prochází politickou krizí, kdy část opozice bojkotuje parlament. Takto ovšem politické spory vést nelze. Politické rozpory nutno řešit dialogem na základě demokratických institucí, které byly pro tento účel vytvořeny. Doufám proto, že předčasné volby, vypsané na červen 2011, přispějí k řešení této situace. Měly by být transparentní, svobodné a spravedlivé a měly by probíhat podle všech platných mezinárodních norem a za účasti všech politických stran. Zvlášť důležitou pro FYROM a její sousedy je otázka regionální spolupráce a vztahů se sousedními zeměmi. Doufám, že hlavní problém, který zemi brání v zahájení jednání, bude brzy vyřešen. Na závěr bych chtěl říci, že my jako politici musíme přinášet tomuto regionu více vizí a širší perspektivu. Je naší povinností stimulovat pozitivní změny v této zemi. Norica Nicolai, jménem skupiny ALDE . – (RO) Pane předsedající, v souladu s vizí rozšiřování skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu podporuje okamžité zahájení

253

254

CS


jednání. Pane předsedající, nechtěla bych, aby se Makedonie připojila k Turecku jako jeden ze států, které, mám-li parafrázovat Talleyranda, spíše tančí na místě, než aby postupovaly k naplnění svých evropských tužeb. I když tato zpráva – a musím poděkovat bývalému zpravodaji panu Thalerovi za vyváženost a objektivitu, kterou prokázal při jejím vypracování – dochází k závěru, že situace v Makedonii se v řadě aspektů zlepšuje, domnívám se, že zahájení jednání bude řešením, které urychlí reformy, vytvoří demokratický rámec a reálnou možnost, aby se tato země mohla stát členským státem Evropské unie. Je ironií, že obyvatelstvo této země na rozdíl od Islandu je motivováno k přijetí evropských hodnot. V posledně jmenované zemi je počet osob zainteresovaných na sdílení těchto našich hodnot velmi malý. Naproti tomu v Makedonii nevyznívá příznivě hodnocení výsledků politického vedení. Nemyslím si, že toto hodnocení musí být rozhodující. Marije Cornelissen, jménem skupiny Verts/ALE . – Pane předsedající, Výbor pro zahraniční věci vypracoval dobrou a vyváženou zprávu o pokroku Makedonie, a my, Zelení, ji rádi podpoříme. Na jedné straně je kritická vůči orgánům v Makedonii, kritičtější než loňská zpráva. Musí usilovat o politickou stabilitu, musí zastavit veškeré provokace vůči etnickým menšinám a sousedům a musí zaručit svobodu sdělovacích prostředků a svobodu projevu. Na druhé straně jednoznačně vyzývá k zahájení jednání. Země splňuje kritéria a zaslouženě. Přeji si, aby Řecko respektovalo doporučení Komise a Parlamentu a přestalo proces přistoupení blokovat. Bude-li chtít, může vždy zabrzdit přijetí konečného řešení. Velmi doufám, že bez ohledu na to, co dělá Řecko, bude Makedonie i nadále usilovat o to, aby se stala zralou evropskou demokracií. Předvstupní dialog, o kterém se právě zmínil pan komisař Füle, zní v tomto ohledu slibně. Reforma je každopádně dobrá věc. Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, v tomto roce si připomínáme 30 let od chvíle, kdy se vaše země, Řecko, stala členem EU. Jako přesvědčený helenofil se domnívám, že Řecko je pro Unii velkým přínosem. Mnohé také získalo a já i mnozí jiní v mé zemi naprosto neumíme pochopit, proč by Řecko i nadále upíralo stejné výhody svému sousedovi, Makedonii, čistě na základě jeho názvu. Je načase, aby i ostatní členské státy zaujaly v této otázce vůči Řecku mnohem pevnější postoj. Poté, co dostalo od EU masivní balíček na refinancování dluhu a na záchranu své ekonomiky založené na euru před krachem, je nyní Řecko sotva s to držet jako rukojmí celý proces rozšíření se svým sousedem. Makedonie jako kandidátská země dlouho trpělivě čekala na zahájení přístupových jednání. Bylo by nyní pohromou, kdyby neustálé průtahy vedly k tomu, že se Makedonie obrátí dovnitř a rezignuje na své ambice členství v EU a v NATO. A to skutečně hrozí, vzhledem ke křehkosti domácí politické scény v Makedonii a nadcházejícím volbám v této zemi. Musíme reformním a pokrokovým silám v Makedonii vyslat silný signál o naší podpoře. Kdybychom to neučinili, odrazilo by se to negativně na celém západním Balkáně, v regionu, kde vyhlídka na členství v EU je oním tmelem, který všechny tyto roztříštěné země spojuje. Nikolaos Chountis, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, jsme pro rozšíření Evropské unie o všechny balkánské země, pokud si to samy přejí. Chtěl bych však na základě dosavadního pokroku v procesu rozšíření poukázat na to, že spolupráce s těmito zeměmi a postup přistoupení – zejména v období hospodářské krize – by měly napomáhat udržitelnému rozvoji a hospodářskému a sociálnímu blahobytu zemí, kterých se rozšiřování

06-04-2011

06-04-2011

CS


týká, a také Unie a jejích občanů a nesloužit k zavádění hospodářských politik, jež uvrhují tyto země do recese, zvyšují nezaměstnanost a oklešťují sociální práva. Rovněž se, pane komisaři, domnívám, že postup přistoupení by měl respektovat mezinárodní právo a mezinárodní postupy, v daném případě s dodržením a podporou postupu pod záštitou OSN, vedoucího k nalezení všeobecně přijatelného řešení otázky názvu. To je důležitá otázka, kterou je třeba vyřešit před zahájením jednání o přistoupení. Politické síly ve FYROM by měly přijmout nezbytná opatření a vyvarovat se praxe a rétoriky, které tento problém ještě prohlubují. Jejich politická vůle, pokud jde o to, zda chtějí absolvovat postup přistoupení, či nikoli, bude hodnocena na základě tohoto hlediska, a ne na základě misí vojenského typu, jako je Afghánistán, které zpráva znovu řadí mezi úspěchy této země. Nikolaos Salavrakos, jménem skupiny EFD. – (EL) Pane předsedající, pan Zoran Thaler, který působil jako zpravodaj pro FYROM, již zde s námi není po závažných obviněních, o kterých jsme se všichni dočetli v listu Sunday Times. Podle mého názoru by v jeho případě měla být ctěna presumpce neviny. Ovšem ve světle obvinění, která vůči němu byla vznesena, nelze na jeho zprávu o Bývalé jugoslávské republice Makedonii vztahovat presumpci důvěryhodnosti. V dopise předsedovi sněmovny ze dne 22. března jsem požádal, aby zpráva nebyla předložena k hlasování, dokud po zahájení smírčího postupu nebudou zveřejněny výsledky šetření. Vyzývám proto všechny poslance, aby se tohoto hlasování zdrželi, abychom zachovali integritu a důvěryhodnost této sněmovny. Já osobně to tak udělám. Nicméně v každém případě musím podotknout, že nesouhlasím s postojem. který zaujímá paní Györiová, za realistické považuji názory pana Füleho a pana zástupce zpravodaje . Poukazují na to, že v této zemi bují korupce a na obzoru nejsou vidět žádné plány, jak s ní bojovat, a že vztahy mezi různými etnickými skupinami a roztržka s Řeckem kvůli názvu trvá. Proto je třeba se tímto bodem zprávy vážné zabývat. Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Pane předsedající, budu do jisté míry souhlasit s tím, co řekl pan komusař Füle, totiž že ve vývoji Makedonie je skutečně vidět hmatatelný pokrok, jak postupuje směrem k členství v Evropské unii. Mnohé otázky ovšem zůstávají nevyřešeny. Například u Nejvyššího soudu Republiky Makedonie čeká již léta na vyřízení případ registrace bulharské nevládní organizace „RADKO”. Pokud jde o tuto registraci a její zamítnutí, mám-li být přesnější, „RADKO” vyhrála soudní spor zde v budově Evropského soudu pro lidská práva, hned vedle našeho parlamentu, a Makedonie byla v něm odsouzena. Lidé, kteří se považují za Bulhary a kterým budu pro zjednodušení říkat „bulharská etnická skupina”, i když to není přesná definice, jsou dosud jedinou etnickou skupinou v Makedonii bez registrované politické strany. Je to důsledek represe, které je již po 20 let vystaven každý, kdo se prohlásí za Bulhara. Došlo to tak daleko, že tito lidé již nechtějí vytvořit vlastní politickou stranu po vzoru všech ostatních etnických skupin v Makedonii. Domnívám se, že tyto otázky jsou životně důležité a musí být vyřešeny, protože jsou součástí polických kritérií, jež podle mého názoru – a v tom se s panem komisařem neshodnu – Makedonie nesplnila. Do vyřešení těchto problémů není vůbec možné iniciovat jakoukoli novou fázi jednání o přistoupení Makedonie do Evropské unie. Marietta Giannakou (PPE). – (EL) Pane předsedající, naslouchala jsem Komisi; zpráva Komise je tentokrát mnohem více kritická než posledně a všichni víme, co se v této zemi

255

256

CS


děje. Vyslechla jsem však, jak kolegové poslanci přicházejí s bezprecedentními teoriemi. Takové teorie, jako že Řecko je v hospodářské krizi, a proto by mělo souhlasit s čímkoliv, co chce někdo jiný. Chtěla bych své kolegy poslance upozornit, že dokud bude Řecko v hospodářské krizi, nedá žádná vláda v Radě souhlas k zahájení jednání, a že Řecko podalo důkaz dobré vůle, když souhlasilo s kandidaturou této země. A proto, buď bude otázka názvu, která je využívána jako zástěrka pro propagandu a pro snahy klást důraz na současnou politickou situaci, vyřešena, nebo jednání nezačnou a žádná řecká vláda k nim nedá souhlas. Chci kolegům poslancům také říci, že existuje více zemí, které brání – po dlouhou dobu – jiným zemím ve vstupu do Unie. Řecko proto nesmí být odsuzováno za to, že v Radě uplatňuje své nezcizitelné právo podle Smluv. Hannes Swoboda (S&D). – (DE) Pane předsedající, paní ová, pane Füle, byl jsem jedním z prvních nebo snad prvním zpravodajem pro Makedonii v této sněmovně a s politováním pozoruji, jak se vyvíjí a nevyvíjí situace. Poté jsem se stal zpravodajem pro Chorvatsko a tam lze pozorovat jasný rozdíl. Chorvatsko má problémy se svými sousedy, včetně Slovinska, ale Chorvatsko usilovalo o vyřešení těchto problémů. Nevyvine-li Makedonie dostatečné úsilí o vyřešení svých potíží, ačkoli nechci vinit jen jednu stranu, pak je to její problém. Buďme upřímní. Nemůžete zformovat v zemi vědomí vlastní identity tím, že budete na každém náměstí vztyčovat pomník Alexandra Velikého nebo že po Alexandru Velikém pojmenujete letiště. Musíte mít zájem na vyřešení problémů. Proč je tento zájem důležitý? Pan Füle se zmínil o ochridské rámcové dohodě, která představovala velký pokrok. Avšak čím méně úsilí země a vláda vynakládají na provádění domácích reforem a nalezení řešení spolu s Řeckem, tím více albánské obyvatstvo v zemi bude říkat: „Co děláme v této zemi, když fakticky nemáme možnost vstupu do Evropské unie?” Právě proto je tak naléhavě nutné, aby Makedonie spolu s Řeckem usilovala o vyřešení tohoto problému. Andrey Kovatchev (PPE). – (BG) Pane předsedající, paní Győriová, pane komisaři, i já bych rád poděkoval panu Vigeninovi za kvalitní prezentaci této zprávy. Politická vůle Evropské unie je taková, aby se všechny země na západním Balkáně mohly rychle a úspěšně integrovat do Evropské unie a bylo jim uděleno plné členství v evropské rodině. Problémy, které se v průběhu historie nahromadily, zejména na Balkáně, lze překonat jedině prostřednictvím evropské integrace. To umožní přeměnit hranice v této části Evropy ze symbolu rozdělení na symbol jednoty, jako tomu bylo například mezi Francií a Německem. Usnesení bere v úvahu a vítá pokrok, kterého země dosáhla, zejména v hospodářské oblasti. Zdůrazňuje však, že země musí urazit zbývající úsek cesty k plnému členství. Usnesení se také zmiňuje o problémových oblastech. Jsou to politické a mezietnické vztahy, dobré sousedské vztahy, stav svobody sdělovacích prostředků a práv všech občanů bez ohledu na jejich deklarovaný etnický původ. Zejména ti, kdo se otevřeně hlásí ke svému bulharskému etnickému původu, bývají někdy vystaveni diskriminaci. Usnesení se také zmiňuje o významu ochrany kulturního a historického bohatství, které má pro Evropu velkou hodnotu. Je dobré, že toto usnesení výslovně hovoří o situaci kolem kulturních památek etnických Bulharů v Makedonii. Důvěra se buduje prostřednictvím respektování historických faktů, a ne prostřednictvím zbytečné provokativní manipulace a překrucování pravdy.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Upřímně si přeji, aby občané Makedonie tyto problémy minulosti rychle překonali, takže je budeme moci přivítat jako plnohodnotné občany Evropské unie. Tohoto procesu překonávání problémů je však dosahováno díky existenci politické vůle zpřetrhat kontakty s lidmi, kteří sloužili v komunistických tajných službách bývalé Jugoslávie, infiltrovali a zapojovali se do provokačních akcí v politickém a hospodářském, mediálním a společenském životě, stejně jako k tomu samozřejmě došlo v jiných východoevropských zemích. Maria Eleni Koppa (S&D).( – (EL) Pane předsedající, před několika dny vyhlásila vláda pana Gruevskiho předčasné volby. Uprostřed bouřlivých protestů proti porušování nezávislosti tisku, nezávislosti soudnictví a plánu městského rozvoje Skopje do roku 2014, v době, kdy jsou důvody pro zastavení politického dialogu, se pan Gruevski pokouší o obranu útokem. Přičteme-li k této nešťastné vnitřní situaci ještě nevyřešený spor o název, je zřejmé, že to výrazně zkomplikuje vyhlídky této země na členství v EU. Řecká vláda zintenzívněním dvoustranných kontaktů na úrovni předsedů vlád opakovaně prokázala, že si přeje tuto kapitolu jednou provždy uzavřít. Není vinou Řecka, že z toho bohužel až dosud nevzešlo nic pozitivního. V tomto rámci hraje pan Gruevski své předvolební hry a pokouší se přesvědčit mezinárodní veřejné mínění, že je to Řecko, kdo v otázce názvu vytahuje nové králíky z klobouku a neustále tím blokuje jakékoli řešení tohoto sporu. Odpovědnost za evropskou budoucnost této země je v jejích rukou a vyzývá se, aby převzala své povinnosti. Anna Ibrisagic (PPE). – (SV) Pane předsedající, protože mám jen jednu minutu, uvedu jen jeden aspekt. Z dosavadního rozšiřování jsme se poučili, že skutečné reformy začínají teprve po zahájení jednání. Není to tak, že zítra, jakmile zahájíme jednání s Makedonií, také celý proces dokončíme. Toto je pouze začátek. Budeme pak mít, kdyby si to Řecko přálo, mnoho možností tuto zemi zablokovat, ale blokovat tuto zemi nyní, za této situace a vzhledem k její specifické geografické poloze je zcela nezodpovědné. Makedonie je ve velmi citlivé pozici. Nechat tuto zemi ještě déle čekat by znamenalo vyslat špatné signály. Napomohlo by to pouze narůstajícímu nacionalismu a posílilo by to velmi negativní síly, proti nimž chceme pomocí rozšiřování bojovat. Anna Záborská (PPE). – (SK) Pane předsedající, cestou ze Štrasburku do Bruselu dvakrát projíždíme Luxembourgem. Nejprve svrchovaným státem Lucemburskem a poté stejnojmennou belgickou oblastí. Kdyby při formování EU Belgičané postupovali podle řecké logiky, Evropská unie by dnes neexistovala. Makedonie je připravena na zahájení jednání o přistoupení k EU. Má-li však setrvat na cestě demokracie, potřebuje naši pomoc a solidaritu právě tak, jako ji nedávno potřebovalo Řecko. Plně respektuji právo veta každého členského státu v otázce přijímání dalších členů. Apeluji však na kolegy z Řecka, aby ukázali dobrou vůli a podpořili nejen tuto zprávu, ale také pozměňovací návrh, který vrací do textu zmínku o makedonštině jako jednom z úředních jazyků. László Tőkés (PPE). – (HU) Pane předsedající, výsledky dosažené Makedonií v souvislosti s evropskou integrací byly vysoce oceněny již ve zprávě o této zemi z února loňského roku. Příslušné rozhodnutí Evropského parlamentu znovu požadovalo vyřešení sporu o jméno a okamžité zahájení přístupovách jednání. Považuji za nepřijatelné, a dokonce přímo skandální, že za uplynulý rok nedošlo v této souvislosti k vůbec žádnému výraznému

257

258

CS


pokroku. To podkopává důvěryhodnost samotné EU. EU i maďarské předsednictví řadí přistoupení zemí Balkánu, včetně Chorvatska a makedonského státu, mezi své priority. Žádám Parlament, Radu a Komisi, aby bez ohledu na název země podpořily zahájení přístupových jednání s Makedonií v co nejkratší době. Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Pane předsedající, souhlasím s těmi, kdo poukazují na to, že existuje oboustranná odpovědnost. Evropská unie, Evropská rada je odpovědná za to, že i nadále brzdí přístupová jednání a zbavuje se tak jednoho z nejdůležitějších svých nástrojů, totiž stabilizace této oblasti, takže makedonské vedení se může domnívat, že když jednání o přistoupení nezačnou, nemusí pokračovat v reformách, o kterých hovořili paní ministryně Győriová a pan komisař Füle. A pokud jde o název, musím říci, že jako obyvatel střední Evropy, Maďar, považují tento spor mezi Řeckem a Makedonií za nanejvýš absurdní. Nepružnost obou stran pokládám za nepřijatelnou. Říkám si, jak by Evropská unie reagovala, kdyby například Maďarsko v roce 2007 vzneslo námitky proti přistoupení Rumunska. Neexistovalo sebemenší riziko, že k tomu v Maďarsku dojde, a proto žádám obě strany, aby projevily rozumnou zdrženlivost. Katarína Neveďalová (S&D). - (SK) Pane předsedající, Makedonii nelze upřít, že za poslední rok učinila výrazný pokrok. Nicméně stále má rezervy v klíčových oblastech. Za nejdůležitější považuji zajistit nezávislost soudnictví, úroveň svobody projevu ve sdělovacích prostředcích, posílení občanské společnosti a zlepšení politického dialogu. Úřad ombudsmana měl za poslední rok podstatně víc práce, ale počet jeho doporučení, která by byla veřejnou správou akceptována, se snížil. Proto souhlasím s názorem Komise, že postavení ombudsmana musí být dále posilováno. Vítám však úspěch v oblasti zlepšení ochrany menšinových a kulturních práv. Makedonii se podařilo výrazně snížit počet Romů bez osobních dokladů. Bohužel, jejich životní podmínky jsou stále bídné a nadále čelí diskriminaci. Je to problematika, která, jak všichni víme, se netýká jen Makedonie. Situace Romů nás stále více utvrzuje v tom, že jde o celoevropský problém. I přes problémy zůstává Makedonie stabilní zemí v regionu, která má dobré vztahy se sousedními státy, a věřím, že je na dobré cestě k členství v EU. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Pane předsedající, Bývalá jugoslávská republika Makedonie již delší dobu projevuje zájem o vstup do Evropské unie. Podle dostupných informací je dnes země připravena zahájit jednání o přistoupení, neboť dostatečně splňuje potřebná politická kritéria a dosáhla pokroku při reformě veřejné správy, soudnictví i policejních složek. Politický systém se jeví jako stabilní, politické strany strany mezi sebou komunikují a zlepšilo se i postavení menšin. Určité výhrady je ještě možné vznést, pokud jde o nezávislost soudnictví, boj proti korupci a svobodu projevu ve sdělovacích prostředcích, což má negativní vliv na podnikatelské prostředí a na příliv zahraničního kapitálu. V oblasti harmonizace právních předpisů a politik bylo však dosaženo pokroku, zejména v oblasti volného pohybu zboží, práva obchodních společností a finančních služeb, jakož i spravedlnosti, svobody a bezpečnosti. Proto jsem přesvědčen, že občané Bývalé jugoslávské republiky Makedonie nyní oprávněně očekávají, že jim svobodná Evropa podá přátelskou ruku. Važme si této důvěry a otevřeme jim dveře na cestě do Evropské unie. Georgios Koumoutsakos (PPE). – (EL) Pane předsedající, všichni v této sněmovně podporujeme perpektivu členství Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v Evropské

06-04-2011

06-04-2011

CS


unii. Chceme také – a zejména řečtí poslanci EP – vyřešit dlouhotrvající problém názvu této země. Tyto dva cíle spolu implicitně navzájem úzce souvisejí, ale nejsou paralelní, pane komisaři. Domníváte se, že obou těchto cílů bude dosaženo, podpoříme-li hned zítra okamžité zahájení přístupovách jednání mezi touto zemí a Evropskou unií? Mohu vás ujistit, že přinesou přesně opačný výsledek: vybídneme Gruevskiho vládu k ještě větší neústupnosti, což povede k prodloužení patové situace v jednání o názvu, a v důsledku toho k dalšímu zmrazení vyhlídek této země na přistoupení. Pokud zítra přijmeme tuto zprávu, bude to tudíž špatná zpráva, chybná politika a chybný krok, a proto budu zítra hlasovat proti této zprávě. Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedající, stejně jako pan Swoboda bych chtěl srovnat Chorvatsko a Makedonii. Obě země dosahují velmi dobrých výsledků, pokud jde o menšiny. Všechny menšiny v obou zemích, na rozdíl od většiny členských států EU, mají zastoupení ve vládě. Je zde však jeden rozdíl. V Chorvatsku je zřídkakdy uplatňován ve vztahu k opozici konstruktivní přístup. V Makedonii socialistická opozice používá tvrdou blokační taktiku. Je mi líto, že někteří poslanci této sněmovny se dnes změnili v nástroje socialistické opozice v průběhu předvolební kampaně. Štefan Füle , člen Komise . – Pane předsedající, jak se uznává v návrhu usnesení, o kterém dnes diskutujeme, a ve zprávě Komise o pokroku z listopadu 2010, tato země dostatečně plní politická kritéria. Musí však zachovat tempo procesu reforem ve všech oblastech. To je ovšem zásadní otázka. Jak ukázala diskuse, na tomto důležitém bodě se všichni shodujeme. Jak jsem dnes řekl, nacházíme se, pokud jde o tuto zemi, v kritickém okamžiku. Musí pokračovat na cestě do Evropy jako postupuje zbytek tohoto regionu. Vedení země se musí zaměřit na budoucnost pro blaho svých občanů. V tomto úsilí budou mít naši veškerou podporu. Dovolte mi ještě jednu poznámku, která je, myslím, pro zemi, o které diskutujeme, i pro celý region důležitá. Nejednou jsme viděli, jak strana zastoupená v parlamentu odstupuje a práci parlamentu bojkotuje. Dovolte mi, abych vyjádřil své osobní stanovisko: to je nepřijatelné. Myslím si, že všechny země usilující o přistoupení a kandidátské země musí využívat demokratických institucí k tomu, aby je upevňovaly, a ne aby je podkopávaly. Musí se naučit, že demokracii je třeba naplňovat v rámci demokratických institucí, a ne mimo ně. Doufám, že se ke mně připojíte a vyšleme zemím v tomto regionu důrazný signál, že politické strany, ať na pravici nebo na levici, by měly využívat inkluzivní povahy tohoto procesu ke společné práci na evropské agendě a nevynášely své spory na ulici. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady . – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, dovolte mi reagovat na jeden aspekt, a sice na otázku názvu země. Chci začít prohlášením, že hluboce sympatizuji s nespokojenosti, a dokonce hněvem poslanců v souvislosti s touto otázkou. Není nic horšího než situace, kdy se zastavíme na jedné otázce, a i když země podává potřebný výkon, nejsme schopni to uznat. Musím říci, že považuji za nezbytné udržování dobrých sousedských vztahů, a rozšiřování je možné jen na tomto základě. Součástí toho by mělo být i to, že strany dospějí ke vzájemně přijatelnému řešení prostřednictvím jednání pod záštitou OSN.

259

260

CS


Rada vítá probíhající dialog na vysoké úrovni a s potěšením uvítá jeho výsledky. Veškerá pozornost se nyní upírá na probíhající řízení Mezinárodního soudního dvora, kde v době od 21. do 30. března byla vyslechnuta ústní prohlášení. Konečné rozhodnutí se očekává v září 2011. Avšak to, že spor o název zůstává nevyřešen, a protahování dosud neúspěšných jednání nesmí sloužit k ospravedlnění zpomalení reforem v zemi. Maďarské předsednictví před začátkem funkčního období svého předsednictví vedlo podrobná dvoustranná jednání se zúčastněnými stranami a povzbuzovalo je k nalezení řešení. To ony musí najít toto řešení. Ačkoli všichni ostatní s radostí pomohou, nakonec to záleží na nich. Proto tento dialog a toto hledání řešení trvale povzbuzujeme. Velice by mne mrzelo, kdyby během maďarského předsednuctví nedokázaly v této záležitosti dosáhnout pokroku. Jak jsem se již zmínil, důvodem pro to není jen Bývalá jugoslávská republika Makedonie, ale celý region, zadní dvorek Evropské unie, u kterého nadešel čas, aby přestat být zadním dvorkem, ale aby se stal nedílnou součástí EU. Bylo by důležité, abychom konečně mohli dosáhnout pokroku.- Velice vám děkuji, pane předsedající. Předsedající. – Obdržel jsem jeden návrh usnesení (5) předložený v souladu s čl. 110 odst. 2 Jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra v poledne. Písemná prohlášení (článek 149) George Becali (NI), písemně. – (RO) Jsem potěšen, že dnes vedeme tuto rozpravu, a současně je mi z ní smutno. Smutno je mi proto, že od udělení statusu kandidátské země Radou Republice Makedonii uplynulo již téměř šest let a bez ohledu na dosažený pokrok nebylo stanoveno datum pro zahájení jednání. Při studiu zprávy pana Vigenina si připomínám mnohé z požadavků uvalených během předvstupního období na mou zem, Rumunsko. Zaznamenávám však, že nehledě na rychlou, konkrétní reakci Republiky Makedonie na tyto požadavky jsme nedosáhli sebemenšího pokroku v otázce zahájení jednání. Myslím si, že cesta Republiky Makedonie k členství v EU trvá příliš dlouho, a nechceme, aby její občané ztratili jednoho dne svůj optimismus a naději. Souhlasím s naším zpravodajem, který vyzývá Komisi, Radu a vysokou představitelku, aby přikročily k vypracování obecně použitelného arbitrážního mechanismu, který bude řešit bilaterální problémy, včetně sporu s Řeckem o název této země. Je to důležitý test společné zahraniční politiky v období po přijetí Lisabonské smlouvy, ale i schopnosti Unie vyřešit spory na svých hranicích. Jiří Havel (S&D), písemně. – (CS) Poslední hodnotící zpráva o FYROM není horší ani lepší než ty předchozí. Všichni ale víme, že obsah těchto zpráv není hlavní překážkou zahájení přístupových jednání. Tou je spor s Řeckem ohledně jména. Bez něj by jednání nejspíše již byla zahájena. Proto by měla EU hrát při jeho řešení důraznější úlohu. Třeba i určující. Po téměř 20 letech neúspěšného hledání východiska je zcela na místě zevrubná debata, co dál. Včetně eventuální změny negociačního mechanismu. EK by měla v tomto směru předložit příslušné, i alternativní, návrhy. Svou letitou pasivitou se takto všichni "podepisujeme" na nejistotě osudu celé jedné země. Země, která se k EU stále ještě i po tolika letech hlásí. Měli bychom ukončit i "přetahování" mezi EP, EK a Radou o zahájení

(5)

Viz zápis.

06-04-2011

06-04-2011

CS


přístupových jednání. Tento "dialog hluchých" mezi EP a EK na jedné straně a Radou na straně druhé na vážnosti nikomu nepřidává, protože snižuje důvěryhodnost EU jako celku. Nedělejme si iluze - podpora vstupu do EU je ve FYROM stále vysoká. Ale z dlouhodobého hlediska citelně opadá. Trpělivost obyvatel FYROM, Makedonců i Albánců, může mít své meze, byť pro každého z nich z jiných důvodů. 17. Situace v Pobřeží slonoviny Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k situaci v Pobřeží slonoviny. Zsolt Németh, jménem místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Pane předsedající, minulé pondělí Operace OSN v Pobřeží slonoviny a francouzská jednotka Jednorožec (Licorne) začaly neutralizovat těžkou výzbroj, která byla soustředěna v rukou bývalého prezidenta Laurenta Gbagba. Tyto zbraně byly během posledních týdnů často používány k terorizování civilního obyvatelstva v Abidžanu, což si vyžádalo velký počet mrtvých a raněných. Neutralizace těchto zbraní byla proto nezbytná k ochraně civilistů a byla provedena v souladu s mandátem uděleným Radou bezpečnosti OSN v rezoluci č. 1975. Krátce poté republikánské síly loajální vůči demokraticky zvolenému prezidentovi Alassanu Ouattarovi zahájily pozemní ofenzívu proti poslední baště Laurenta Gbagba v Abidžanu s cílem donutit ho k předání moci. Vzhledem k těmto probíhajícím operacím doufáme, že celé Pobřeží slonoviny bylo předáno pod kontrolu své zákonné vlády. Mohu jen vyslovit politování nad tím, že tohoto předání moci mohlo být dosaženo pouze za cenu lidských životů a utrpení a že na to nestačil pouze výsledek voleb. Toto je však vítězství demokracie v Africe a vysílá důležitou zprávu mnoha zemím na tomto kontinentu, jež procházejí politickými volbami. V období po své porážce v prezidentských volbách dne 28. listopadu 2010 pan Gbagbo odmítal předat moc navzdory tomu, že mezinárodní pozorovatelé označili volby za svobodné a spravedlivé a celé mezinárodní společenství prostřednictvím certifikace OSN uznalo za zákonně zvoleného prezidenta jeho protivníka Alassana Ouattaru. Během čtyř měsíců, které od té doby uplynuly, vystoupily ECOWAS, Africká unie a OSN s některými iniciativami na dojednání pokojného předání moci. Chtěl bych ocenit úsilí těchto organizací vynaložené ve jménu míru a demokracie. Bohužel všechny návrhy na pokojné předání moci byly panem Gbagbou, který trval nezákonném setrvání u moci, odmítnuty. EU ho proto činí osobně odpovědným za utrpení a krveprolití, kterému byli obyvatelé Pobřeží slonoviny během posledních čtyř měsíců povolební krize vystaveni. Pan Gbagbo by proto měl být předán spravedlnosti, aby se zodpovídal ze svých činů. EU prostřednictvím své vysoké představitelky paní baronky Ashtonové poblahopřála prezidentu Ouattarovi k jeho vítězství, ale je si vědoma toho, že mnohé úkoly ho ještě čekají. Vyhrál válku, ale nyní musí vyhrát mír. Musí být obnoveno právo a pořádek, aby statisíce lidí, kteří odešli ze svých domovů, a opustili dokonce i svou zem, se nyní mohli cítit v bezpečí pro návrat domů. Musí se znovu nastartovat hospodářství, aby se ukončilo posledních deset let recese a byl zajištěn růst a pracovní místa. Opět musí začít fungovat veřejná správa, aby mohly být poskytovány veřejné služby.

261

262

CS


Po dlouhá léta krize stála EU na straně Pobřeží slonoviny. Spolupráce ze strany EU se projevovala formou humanitární pomoci, ale také formou pomoci po konfliktu, určené na obnovu a usmíření. Od roku 2003 bylo poskytnuto přibližně 500 milionů eur. V tuto kritickou chvíli by EU i nadále mělo Pobřeží slonoviny doprovázet. Připravuje se balíček pomoci, která bude zahájena v co nejkratší době. Nadešel čas začít pracovat na nastolení míru v Pobřeží slonoviny. Cristian Dan Preda, jménem skupiny PPE . – (FR) Pane předsedající, události posledních 24 hodin v Pobřeží slonoviny jsou ohromující. Slyšeli jsme, že pan Gbagbo se rozhodl kapitulovat, avšak toto tvrzení bylo později dementováno. Republikánské síly prezidenta Ouattary, unavené čekáním na výsledek nekonečných hádek, nyní podnikly v Abidžanu ofenzivu. Uprostřed všech těchto zmatků nezapomínejme, co nás přivedlo do současné situace. Dovolte, abych vám připomněl, že za poslední čtyři měsíce bylo zabito několik set lidí a je jeden milion vyhoštěných. Nesmíme ztrácet širší souvislosti. Příčinou toho, že jsme se dostali do této situace, je to, že pan Gbagbo tvrdošíjně odmítal uposlechnout výsledků voleb a přijmout porážku. Myslím si, že nyní, kdy se jeho režim po zběhnutí jeho stoupenců hroutí, nadešel konečně čas, aby pan Gbagbo předal moc právoplatnému prezidentovi Alassane Ouattarovi. Navíc nesmíme zapomenout na porušování lidských práv a porušování humanitárního práva, k nimž v zemi došlo, což může představovat zločiny proti lidskosti. Nesmí se litovat žádného úsilí, aby byli viníci tohoto porušování pohnáni k spravedlnosti – a to zahrnuje mezinárodní soudnictví. A konečně bych chtěl ocenit akci, kterou podnikla Operace OSN v Pobřeží slonoviny (UNOCI) s podporou francouzských sil k prosazení mandátu Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, jehož cílem je ukončit nasazení těžkých zbraní a chránit civilisty. Thijs Berman, jménem skupiny S&D. – (NL) Pane předsedající, ukončení mocenského boje v Pobřeží slonoviny je na dohled poté, co zahynulo více než 1 500 osob, z téměř jednoho milionu osob v regionu se stali uprchlíci, byly vypleněny celé ulice domů a ekonomika se zastavila. Země prožívá katastrofu, a to je cena, kterou Laurent Gbagbo musel zaplatit za to, že odmítl přijmout porážku. Jeho vytrvalé odmítání respektovat přání voličů zasluhuje důrazné odsouzení. Odsouzení zasluhuje i mnoho dalších momentů: veškeré násilí za posledních několik měsíců, četná porušování lidských práv, hrozby, násilí vůči personálu Organizace spojených národů, projevy rozdmýchávající nenávist a únosy. Stále pokračují některé přestřelky, ale vyjednává se o Gbagbově odchodu, a to je dobrá zpráva. V Pobřeží slonoviny však je mimořádná situace. Mnozí obyvatelé Pobřeží slonoviny již nemají potraviny a vodu, protože se neodvažují opustit své domovy. Je nezbytné poskytnout prezidentu Alassanu Ouattarovi veškerou pomoc během procesu návratu k právnímu státu, ve kterém lid bude moci žít v míru a beze strachu a ve kterém bude obnovena svoboda tisku. První, co se nyní musí stát, je návrat k právnímu státu. V této souvislosti je prezident povinen zabránit svým jednotkám v použití síly proti obyvatelstvu a je dobré, že Ouattara nařídil vyšetřit okolnosti, za nichž došlo k otřesnému masakru v Duékoué. Bez ohledu na to, jaké prostředky lid Pobřeží slonoviny k obnovení právního státu zvolí, zda to bude prostřednictvím soudů nebo prostřednictvím komise pro zjištění

06-04-2011

06-04-2011

CS


pravdy a usmíření, jedno je jisté: válečné zločiny jsou nepromlčitelné. Mezinárodnímu trestnímu soudu musí být umožněno, aby odvedl svou práci. Sankce měly dopad: Gbagbo byl finančně vyčerpán. Nyní však musíme zajistit, abychom, jakmile se Ouattara ujme svého právoplatného úřady, začali sankce rychle rušit, protože se vše zastavilo. Ohroženy jsou nyní dokonce i programy poskytování léků osobám s HIV-AIDS v Pobřeží slonoviny. Pane předsedající, ti, kdo poskytují Pobřeží slonoviny pomoc, by nyní neměli nechat tuto zemi na holičkách. Marielle De Sarnez, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, zatímco zdr hovoříme, konec krize v Pobřeží slonoviny je doufejme na dosah. Během příštích několika hodin všichni rádi uslyšíme, že pan Gbagbo kapituloval. Mezinárodní společenství bylo velmi trpělivé, Africká unie podnikla několik pokusů o zprostředkování a Organizace spojených národů se po několik měsíců zdržela zasahování mezi obě strany. Nyní vstoupila do akce Operace OSN v Pobřeží slonoviny (UNOCI) s podporou francouzských jednotek Jednorožec (Licorne) a v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti, ale učinila tak s cílem chránit civilisty před těžkými zbraněmi, používanými úřadujícím režimem. Krize v Pobřeží slonoviny by nyní měla posloužit jako příklad všem, kdo se nehledě na volební porážky odmítají vzdát moci. Tito jedinci musí pochopit, že odnynějška je mezinárodní společenství odhodláno právo prosazovat. Ale v zemích rozdíraných spory, kde koncepce státnosti se dosud vyvíjí, se nemůžeme spokojit s vyhlášením vítěze. Musíme usilovat o národní usmíření. To je zpráva, kterou musíme nyní vyslat panu Ouattarovi, který bude odpovědný za ustavení vlády národní jednoty. Jelikož každý z obou táborů obviňuje z masakrů a zločinů proti lidskosti druhou stranu, musí být iniciováno vyšetřování, aby byl stanoven podíl na vině a vykonána spravedlnost. Spravedlnost může zahrnovat odplatu, ale může také přinést mír. Velice bych se přimlouvala za posledně zmíněnou volbu, pokud to Pobřeží slonoviny umožní znovu objevit mír a stabilitu a obnovit růst a rozvoj. Judith Sargentini, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Pane předsedající, jsem nyní zmatena. Slyšela jsem, jak maďarské předsednictví říká: pan Ouattara vyhrál válku, nyní musí vyhrát mír. Avšak celý den sleduji televizi, snažím se se všemi těmi zprávami udržet krok a zdá se mi, že Ouattara se dosud nachází v procesu vyhrávání války. Vypadá to, že se tak stane, ale stále je to poněkud vzdáleno. Až se mu konečně podaří převzít svou funkci prezidenta země, zůstanou za ním čtyři měsíce utrpení, jež zanechaly zemi ve stavu kolapsu, hospodářství v troskách, lidské oběti a skupiny obyvatelstva rozeštvané proti sobě navzájem. Pěkný začátek nového období vlády v zemi! Používáme-li při popisu voleb, které vedly k válkám, výrazy jako „vítězství demokracie v Africe”, zdá se mi, že musíme být svými slovy zmateni. Mnohem závažnější však je to, že tato země reagovala na volby takovým způsobem. Co bychom my v Evropě měli nyní udělat, bude-li panu Ouattarovi umožněno převzít svou funkci? Myslím si, že svým bojkotem kakaa jsme ukázali, že jsme schopni rychle přijímat opatření a že dokážeme využít obchodu na podporu demokracie. Pobřeží slonoviny je jednou ze zemí AKT: jako taková dostává od nás rozvojovou pomoc a součástí celého obrazu musí tedy být politický dialog. Musíme do tohoto politického dialogu vstoupit s mužem, který je schopen ukázat, že dovede všechny části země opětovně sjednotit. Musí

263

264

CS


ukázat nám a zbytku světa, ale především svému vlastnímu lidu, že je schopen se přes toto násilí přenést a že je ochoten zjednat nápravu. Marie-Christine Vergiat, jménem skupiny GUE/NGL . – (FR) Pane předsedající, je obtížné komentovat situaci v Pobřeží slonoviny, když se neustále mění a je neuvěřitelně nejistá. Dovolte mi v úvodu poděkovat stínovým zpravodajům, kteří celé dnešní dopoledne pracovali na návrhu usnesení, jenž bude zítra předložen. Všichni společně usilujeme o to, abychom zajistili, že toto usnesení bude vyvážené a bude hledět do budoucnosti. Dnes již víme, že ukrutnosti byly pravděpodobně páchány oběma tábory a že viníci budou muset být postaveni před soud bez ohledu na to, o koho se jedná. Hlavní obětí situace v Pobřeží slonoviny je obyvatelstvo Pobřeží slonoviny. Pozemní přítomnost Organizace spojených národů ve formě Operace OSN v Pobřeží slonoviny (UNOCI) nedokázala ochránit civilisty. Co je horší, s podporou francouzských vojenských sil podnikla akci proti jedné straně, údajně pod záštitou rezoluce OSN, ale takové, která pochází z roku 1975 a je tedy 36 let stará. Předseda Africké unie pan Obiang Nguema to včera jednoznačně odsoudil. Naštěstí se zdá, že UNOCI se nezapojila do konečného útoku, který nyní podle všeho vedou jednotky pana Ouattary. Vzhledem k tomu všemu jsme nechtěli být s tímto usnesením spojováni a nebudeme pro něj hlasovat. Všichni jsme si vědomi úlohy Francie v Africe. Frankoafrika způsobila spoustu škody a děje se tak i nadále. Francouzské orgány se navíc touto politikou netají a prohlašují, že chtějí hájit a zachovat zájmy Francie. Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedající, na našich moderních společenstvích, a zejména na evropské společnosti, a ještě konkrétněji na našem Parlamentu je hrozné to, že oplývají zjednodušenou stádní mentalitou: máme tendenci chovat se jako ovce. Každý kromě posledních dvou řečníků prostě papouškuje to, co si přečetl v novinách, slyšel v rozhlase nebo viděl v televizi. Všichni nám říkají, že pan Ouattara vyhrál volby, což je dost možné, ale určitě to nebylo zcela jednoznačné. Všichni nám říkají, že včerejší brutální vojenský zásah měl sloužit k neutralizaci těžkých zbraní. Tyto záležitosti jsou prezentovány těmi nejrůžovějšími slovy. Neutralizace těžkých zbraní je jiný výraz pro bombardování. Sám jsem viděl účinky bombardování. Jsem důstojníkem v záloze a mohu vám říci, že s bombardováním je spojeno zabíjení lidí, spalování lidí, vyhazování lidí do povětří. Jinými slovy jde o vojenskou akci prováděnou ve prospěch jedné strany proti druhé straně. Lze ji ospravedlnit, ale zde, mezi poslanci parlamentu, mezi politickými představiteli, bychom měli mít dostatek odvahy říkat pravdu. Bylo nám také řečeno, že tyto zbraně byly používány k terorizování civilního obyvatelstva. Ale koneckonců za občanské války bývají někteří civilisté ozbrojení, zejména když jeden tábor má kalašnikovy a podporu poloviny armády dané země. Myslím si tedy, že s tímto pokrytectvím musíme skoncovat. Podnikli jsme brutální akci ve prospěch jednoho tábora proti druhému táboru. Byla tato akce oprávněná? Snad. Dovolte mi uzavřít tím, že mi není jasné, jak pan Ouattara může být bez viny na ukrutnostech spáchaných jeho jednotkami, zatímco pan Gbagbo je vždy obviňován z ukrutností spáchanými jeho jednotkami. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

06-04-2011

06-04-2011

CS


Cristian Dan Preda (PPE). – (FR) Pane předsedající, chtěl bych se pouze zeptat pana Gollnische, zda se domnívá, že platí výsledek voleb, a zda to znamená, že vítězství pana Ouattary musí v konečném výsledku vést k jeho převzetí moci. Je to čistě otázka demokratické legitimity. Byl jsem v Pobřeží slonoviny jako vedoucí mise volebních pozorovatelů a mohu vás ujistit, že volby byly platné a že měly jasného a nezpochybnitelného vítěze. Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedající, pane Predo, řekl jsem, že pan Ouattara dost možná ve volbách zvítězil, ale nemyslím si, že to bylo tak jednoznačné, jak tvrdíte. V každém případě Ústavní soud Pobřeží slonoviny tento názor nezastával, i když je tento soud, stejně tak jako francouzský ústavní soud, jmenován na základě politické příslušnosti. Osobně bych byl rád, kdybychom se zaměřili na francouzské volby. Představuji skupinu, která má miliony voličů, s vedoucím představítelem, který se dostal do posledního kola prezidentských voleb, ale která nemá ani jednoho poslance v parlamentu, a dokonce ani jednoho senátora v našem vnitrostátním parlamentu. Ale vy jste k tomuto neslýchanému skandálu zcela neteční. (Výkřiky „není k tématu” ze sněmovny) Filip Kaczmarek (PPE). – (PL) Pane předsedající, bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo údajně včera dal najevo, že je ochoten kapitulovat, a požádal Organizaci spojených národů o ochranu. Jednání o Gbagbově kapitulaci pokračují. Jsou vedena poté, co síly loajální demokraticky zvolenému prezidentu Ouattarovi obsadily prezidentské sídlo v Abidžanu. Podle názoru předsedy vlády Soroa je konec Gbagbovy vlády otázkou hodin. Nejsem si tím jist, ale doufám, že se tak stane. Co však víme zcela jistě, je to, že v ozbrojeném konfliktu jsou zabíjeni také civilisté, včetně žen a dětí. Ve srážkách mezi stoupenci obou politiků zahynulo kolem 1 500 lidí a milion osob musel opustit své domovy. Před několika dny jeden z Gbagbových poradců řekl, že dokonce ani případný masakr v Abidžanu nepřesvědčí bývalého prezidenta, aby přiznal porážku v prezidentských volbách a předal moc. Lze proto snadno předvídat, co by se v Pobřeží slonoviny mělo stát: urychlené ukončení bojů, odchod bývalého prezidenta ze země, což výrazně stabilizuje situaci, výkon spravedlnosti nad všemi, kdo se dopustili válečných zkočinů nebo vražd, a stabilizace země. Evropská unie by všechna tato opatření měla podpořit. Mitro Repo (S&D). – (FI) Pane předsedající, zajisté jsme spěchali na pomoc Libyi, avšak vůči Pobřeží slonoviny jsme od listopadu zůstávali nečinní. Sankce uvalené radou jsou krok správným směrem, ale kdy budou zrušeny? Proč byly použity k zablokování vývozu kakaových bobů správou abidžanského přístavu a k uzavření ropné rafinérie? Nebudeme-li pomáhat, alespoň bychom neměli způsobovat ještě více problémů. Nevinnými oběťmi bude hospodářství Pobřeží slonoviny a dlouhodobě i evropští spotřebitelé. Laurent Gbagbo musí odejít a měl by být podpořen urychlený návrat uprchlíků do jejich domovů. Okolní země nemohou současné množství uprchlíků zvládnout. EU musí pomoci s organizaci voleb a budováním demokratických institucí. Nemělo by však být bráněno normálnímu obchodu. Pobřeží slonoviny je nejlépe prosperující ekonomikou v západní Africe. Skutečným klíčem k opětovné stabilizaci země je hospodářská obnova a přístup vyvážené produkce na trhy EU. Budu očekávat od Komise odpověď. Charles Goerens (ALDE). – (FR) Pane předsedající, na rozdíl od pana Gollnische jsem toho názoru, že nesmíme dovolit, aby umírali civilisté za všeobecné lhostejnosti, když jsou vystaveni síle a násilí ze strany nelegitimní hlavy státu.

265

266

CS


Rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1975 zmocňuje mezinárodní společenství k tomu, aby zabrzdilo režim, který používá zbraně proti vlastnímu lidu. V daném případě to představuje pokrok, neboť již nejsme nuceni bezmocně hledět na to, jak je civilní obyvatelstvo terčem ukrutností páchaných jejich vedoucími představiteli. Avšak i přesto, že bychom měli uvítat, že nyní již dokážeme na základě mezinárodního práva prolomit stěnu lhostejnosti, musíme také zajistit, aby byla přijata veškerá preventivní opatření, jež zaručí, že vojenská síla zůstane až tím posledním řešením. Bohužel, v Pobřeží slonoviny prezident Gbagbo nepodnikl nic, aby se tomuto konečnému výsledku vyhnul. Až bude vše řečeno a napsáno, odvažuji se doufat, že rezoluce č. 1975 k Pobřeží slonoviny spolu s rezolucí č. 1973 k Libyi budou sloužit k odstrašení jiných před tím, aby s poukazem na státní svrchovanost omlouvali zabíjení svých vlastních občanů. Spojení Mezinárodního trestního soudu a postoje, který v poslední době zaujala Rada bezpečnosti Organizace spojených národů, znamená, že beztrestné páchané barbarské činy již brzy přestanou být pravidlem, ale měly by se doufejme stát výjimkou. Sabine Lösing (GUE/NGL). – (DE) Pane předsedající, může být v hluboce rozdělené zemi, jako je Pobřeží slonoviny, dosaženo trvalého míru násilnými prostředky a může být vítěz prezidentských vobeb legitimizován? Zdá se to být krajně nejisté, zvláště když skutečné příčiny konfliktu nebyly vyřešeny. Země byla destabilizována v důsledku hospodářských problémů vyvolaných z velké části programy strukturálních změn Světové banky. Sankce, které byly spěšně uvaleny s cílem oslabit Gbagbovu vládu, situaci zkomplikovaly a vyvolaly v Pobřeží slonoviny humanitární krizi. Legitimita obou aspirantů na prezidentství je sporná. Za masakrování civilního obyvatelstva jsou odpovědné armády obou stran. Znovu se Západ přiklání na jednu stranu a Organizace spojených národů (OSN) spolu s francouzskými jednotkami vede válku ve snaze zajistit vítězství jedné straně konfliktu. Budou evropské mocnosti znovu rozhodovat o osudu afrického lidu, jako tomu bylo v koloniálním období, ale tentokrát s podporou OSN? Kam se poděly zásady mezinárodního práva? Je toto idea, na které byla založena OSN? Místo toho, aby se zaměřila na mírové řešení, OSN, jak se zdá, podporuje občanské války nebo v nich straní jedné straně. V čím zájmu? Michèle Striffler (PPE). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěla bych zdůraznit, že kromě politické krize v Pobřeží slonoviny stojíme před skutečnou humanitární krizí, která může dost dlouho přetrvávat. Povolební násilí si vyžádalo více než milion vnitřně vysídlených osob a uprchlíků. Navíc by tento příliv uprchlíků mohl v regionu znovu vyvolat značné napětí. Politickou dohodou, která se nyní formuje, se humanitární krize, dámy a pánové, nevyřeší. Chceme-li se vyhnout nejhoršímu z možných scénářů, musíme být schopni rychle reagovat. Ať se stane cokoli, bude v Abidžanu po několik měsíců trvat chaos. Chtěla bych poblahopřát Komisi k rozhodnutí zvýšit svůj humanitární rozpočet na pětinásobek původní částky, čímž se evropská podpora zvýší na více než 30 milionů eur. Evropská unie musí zmobilizovat všechny potřebné zdroje na pomoc nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva a musí sledovat, jak se vyvíjejí jejich požadavky. Musíme také zajistit, aby větší mediální pokrytí věnované situaci v Libyi nezastínilo závažnost humanitární krize v Pobřeží slonoviny. Současná bezpečnostní situace navíc brání humanitárním pracovníkům v práci a v přístupu k lidem, což je hrozné.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Na závěr chci ještě říci, že nesmí existovat žádná beztrestnost: musíme udělat vše pro to, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost. Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedající, chtěl bych vyjádřit své překvapení nad tím, že zde opět není paní baronka Ashtonová. Ovšem těší mne, že ji zastupuje můj přítel, pan Németh. Rád bych viděl jeho, pana Füleho nebo jinou osobu, která trvale koordinuje zahraniční politiku Evropské unie, a ne někoho, kdo bývá zde, v Evropském parlamentu, jen zřídka. K samotné problematice bych chtěl zcela jasně říci, že Pobřeží slonoviny má samozřejmě mnoho problémů, které je třeba vyřešit. Avšak jasným vítězem voleb byl prezident Ouattara a on je tou osobou, která má demokratickou legitimitu. Takový je názor Africké unie a mnoha jiných orgánů. Měli bychom proto být vděčni, že Organizace spojených národů (OSN), a především generální tajemník OSN a prezident Sarkozy zabránili masakru podobnému těm, k nimž došlo v jiných afrických státech, jako např. ve Rwandě nebo Konžské demokratické republice. Proto bychom se kvůli tomu neměli hašteřit. Problémy to samozřejmě nevyřeší. Avšak když začne OSN kritizovat pan Putin a říkat, že generální tajemník OSN překročil svůj mandát, destabilizuje to OSN v době, kdy je jí naléhavě zapotřebí. Také Africká unie by neměla vyjadřovat své názory tak hlasitě, protože naprosto nedokázala v této krizi pomoci. Demokracii v Pobřeží slonoviny měla pomoci nastolit Africká unie. My, Evropané jsme se v minulosti dopustili mnoha chyb a dopouštíme se stále nových. Ale v tomto případě za chyby může někdo jiný. Předsedající. – Naše služby mne informovaly, a myslím si, že je důležité to vědět, že počátkem roku kancelář místopředsedkyně/vysoké představitelky zaslala seznam plenárních zasedání, kterých se bude moci zúčastnit. Již od té doby bylo známo, že zde tentokrát nemůže být, a proto, máme-li rozpravu, která se týká otázek jako je tato, musí ji očividně zastupovat někdo jiný, a to by mělo být jasné. Nyní přecházíme na postup zvednuté ruky. Jsou zde tři řečníci. Mariya Nedelcheva (PPE). – (FR) Pane předsedající, násilí v Pobřeží slonoviny se skutečně stupňuje. Politický konflikt mezi dvěma jedinci bohužel vyústil v humanitární krizi. Základní demokratická zásada respektování výsledků voleb musí být samozřejmě dodržena. Odchod pana Gbagba je proto nevyhnutelný. Otázka zní: co bude dál? Existuje nebezpečí, že napětí mezi oběma tábory se zintenzivní. Jaké máme plány postupu, jestliže vypukne občanská válka? Měli bychom usilovat o dosažení tří cílů. Naší první prioritou musí být zachování míru a stability, které jsou nutné k tomu, aby se lid Pobřeží slonoviny mohl vrátit ke svému každodennímu životu: jídlu, poskytování péče, práci a chození do školy. Musí být vytvořena nezávislá komise, aby vyšetřila násilí spáchané od začátku konfliktu. Za druhé Operace OSN v Pobřeží slonoviny a Africká unie musí pokčovat ve svých činnostech. Měli bychom však také zvážit vytvoření mechanismu pro dialog, který bude zahrnovat všechny zainteresované strany v zemi i v rámci širšího mezinárodního společenství. A konečně dovolte, abych vám připomněla, že Evropská unie vyslala volební pozorovatelskou misi. Unie musí nyní vyvinout tlak, aby doporučení, jež předložila, byla vzata v úvahu a začleněna do procesu následujícího po skončení krize.

267

268

CS


Catherine Bearder (ALDE). – Pane předsedající, sedím zde a přitom s pomocí moderní technologie sleduji, jak se vyvíjí situace v Pobřeží slonoviny. Toto zařízení hraje svou roli v Pobřeží slonoviny právě tak, jako ji hrálo v severní Africe, kdy lidé textovými zprávami žádali o pomoc a o lékařskou pomoc. Za posledních šest měsíců byla trpělivost přátel Pobřeží slonoviny podrobena těžké zkoušce: bylo to jako srážka pomalu jedoucích aut, kdy jsme sledovali, jak tato země sklouzává do situace, ve které se nyní ocitla – a trpí vždy ti nejzranitelnější. V tomto týdnu jsme zde hovořili o uprchlících, přicházejících do Evropy ze severní Afriky, ale slyšeli jsme také zprávy o téměř milionu lidí prchajících do sousedních zemí, které jsou stejně chudé, nebo ještě chudší než Pobřeží slonoviny. Přátelé této země musí být v pohotovosti, abychom ji co nejdříve pomohli vrátit k normálnímu, zdravému vývoji a poskytli tamnímu lidu šťastnou perspektivu do budoucna. Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, situace občanské války v Pobřeží slonoviny zůstává znepokojivá, země je hospodářsky paralyzována a lid postižen intenzivním násilím a uvržen do humanitární krize. Je načase to zastavit. Víme, že tamní dramatická situace má dlouhodobé příčiny, zejména chudobu a sociální nerovnost, jež jsou dědictvím někdejšího kolonialismu či plánů na strukturální změny, které zde po řadu let uplatňuje Mezinárodní měnový fond (MMF). Avšak poslední čtyři měsíce utrpení po volbách ukázaly, jak politováníhodné je, že mezinárodní společenství, včetně Evropské unie, nevyužívá potřebnou měrou pro mírové a politické řešení krize diplomatické prostředky. Politováníhodná je také úloha Francie v této záležitosti, neboť před pokračujícím využitím diplomatických prostředků dala přednost vojenské intervenci. Vyzýváme proto k zastavení války a násilí ze všech stran a naléhavě vyzýváme EU, aby podle toho i jednala. Zsolt Németh, jménem místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, řečeno slovy známého maďarského básníka: „Kdo mezi vrahy mlčí, je spolupachatelem.” Když vidíme, jak umírají tisíce a lidé prchají po milionech, nemůžeme se spokojit s frázemi o mírových holubicích, ale musíme něco udělat. A dříve než někdo bude srovnávat akci v Libyi a v Pobřeží slonoviny s akcí v Iráku, chtěl bych všem připomenout, že nynější akce nepřipomíná Irák nebo dokonce Afghánistán, ale Rwandu a Kosovo, a není náhodou, že jsme v posledních několika týdnech tolik hovořili o tom, že máme, jak jsme to formulovali, „právo a povinnost chránit” civilisty, občany. Rád bych tedy zopakoval, že ano, pan Gbagbo prohrál svůj boj, je sám ve svém bunkru a očekává svůj osud. Rád bych také zdůraznil, že právní základ pro tuto akci je za současné situace nesporný. Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci č. 1975 a tato rezoluce poskytuje naprosto jasný mandát k akci. Za třetí bych rád také zdůraznil, že spáchané zločiny již nesmí zůstat obestřeny nejasnostmi a nevyšetřeny. K mému velkému uspokojení zákonně zvolený prezident Ouattara, jakož i předseda vlády, vyslovili souhlas s tím, aby OSN provedla mezinárodní vyšetřování spáchaných masakrů, a jasně to podporují. Vyšetření těchto masakrů je proto již součástí a velmi jasným předpokladem jakéhokoli řešení. Pokud jde o příspěvek Evropské unie, organizace ECHO již v tuto chvíli předpokládá poskytnout 30 milionů eur formou humanitární pomoci a, jak jsem také naznačil ve svém úvodním vystoupení, bude Evropskou unií v brzké době připraven balíček, kterým Evropská

06-04-2011

06-04-2011


CS

unie podpoří cíle legitimně zvoleného prezidenta a vlády v oblasti hospodářství a budování institucí. Předsedající. – Obdržel jsem sedm návrhů usnesení (6) předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra v poledne. (Zasedání bylo přerušeno ve 20:35 a pokračovalo ve 21:00). PŘEDSEDAJÍCÍ: SILVANA KOCH-MEHRIN místopředsedkyně 18. Žádost o ochranu poslanecké imunity: viz zápis. 19. Členství ve výborech a delegacích 20. Přezkum evropské politiky sousedství – východní rozměr – Přezkum evropské politiky sousedství – jižní rozměr Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o prohlášeních Komise: – Přezkum evropské politiky sousedství – východní rozměr (2010/2958(RSP)) – Přezkum evropské politiky sousedství – jižní rozměr (2011/2642(RSP)) Štefan Füle , člen Komise . – Paní předsedající, těší mne, že mám tuto možnost vyměnit si názory s Parlamentem o evropské politice sousedství. V kontextu současných událostí v jižním Středomoří by přepracování této politiky nemohlo být důležitější. Za posledních devět měsíců Komise skutečně provedla přezkum této politiky. Chci při této příležitosti poděkovat poslancům za jejich zapojení do konzultací, které zahrnovaly reakce partnerských zemí, členských států EU, akademické obce a skupin občanské společnosti. Četl jsem jak zprávu pana Davida o jižním rozměru, tak zprávu pana Siwiece o východním rozměru a považuji obě za významné a užitečné. Těší mne, že se naše myšlenky ubírají stejným směrem. Povšimnete si, že výsledky našich dřívějších diskusí o politice sousedství jsou již odraženy ve sdělení o partnerství pro demokracii a společnou prosperitu ze dne 8. března. Nyní připravujeme šířeji pojaté sdělení o výsledcích přezkumu, které má být zveřejněno v květnu. Hlavním výsledkem přezkumu je nový důraz na diferenciaci politiky sousedství podle potřeb a přání každé partnerské země. Tato politika bude i nadále nabízet zapojení všem partnerům, ale každý partner je jiný a má odlišné cíle. Některé partnerské země se chtějí co nejvíce přiblížit k Evropské unii – samozřejmě až po případné přistoupení –, ale jiné upřednostňují získat z politiky sousedství co nejvíce jiných výhod. Bude tedy poskytovat více za více, konkrétně a diferencovaně, spolu se silnějším politickým řízením vztahů s našimi partnery.

(6)

Viz zápis.

269

270

CS


Nicméně, jak doporučují ve svých zprávách pan David i pan Siwiec, v centru revidované politiky sousedství pro všechny partnerské země budou naše společné hodnoty demokracie, právního státu a úcty k lidským právům Měly by najít své vyjádření v silnějších společných závazcích vůči prvkům, nepostradatelným pro demokratizaci. Mám na mysli zejména svobodné a spravedlivé volby, svobodu projevu a sdružování, nezávislost soudnictví, boj proti korupci a reformu bezpečnostního sektoru. Jak je v obou zprávách zdůrazněno, bude revidovaná politika sousedství také uznávat význam občanské společnosti a řídit se jím. Nevládní organizace mají odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro provádění demokratických a tržně orientovaných reforem směrem zdola nahoru založených na společných hodnotách. Prospívající občanská společnost umožňuje občanům zapojení a pomáhá volat vlády k odpovědnosti, a proto Evropská unie doplní své vztahy s vládami o mnohem užší zapojení občanské společností. To je důležité i na regionální a subregionální úrovni, kde například dosahuje dobrých výsledků fórum občanské společnosti pro Východní partnerství. Připravované sdělení bude obsahovat více podrobností o přístupu k oběma subregionům v našem sousedství. Vyjádří se k tomu, jak si představujeme další rozvoj východního partnerství v období bezprostředně po summitu za polského předsednictví. Na jihu může mít praktický dopad Unie pro Středomoří, ale otevřeně řečeno, dosud tomu tak není a musí být opětovně oživena. Je slibná tím, že umožňuje rozvíjet konkrétní hospodářské projekty s důrazem na zaměstnanost, inovace a růst. Sekretariát Unie pro Středomoří má nejlepší předpoklady působit jako katalyzátor a spojovat státy, mezinárodní a finanční instituce a soukromé společnosti k účasti na takových hospodářských projektech. Chtěl bych se v krátkosti zmínit o třech dalších prvcích, na které zpráva poukazuje a které budou mít pro revidovanou politiku sousedství zásadní význam: za prvé úloha obchodu a hospodářské integrace, která by pomohla posilovat stabilitu a prosperitu v partnerských zemích. Nejdůležitějším nástrojem k dosažení toho je prohloubená a komplexní zóna volného obchodu. Úspěšná prohloubená a komplexní zóna volného obchodu má transformační sílu. Regulační reformy prováděné partnerskou zemí jsou podporovány prostřednictvím obchodu. Dále, potřeba lepší mobility mezi partnerskými zeměmi a Evropskou unií, protože není lepší cesty, jak prosazovat evropské hodnoty, než prostřednictvím výměny zkušeností na úrovni jednotlivých osob. Politika sousedství bude usilovat o zlepšování mobility, aniž by ztrácela ze zřetele bezpečnost. A konečně přání, které při konzultacích vyjádřily mnohé partnerské země – větší politická angažovanost Evropské unie. Užší a obsažnější politický dialog pokrývající všechny oblasti našich vztahů nám pomůže vyřešit obtížné otázky v duchu vzájemné důvěry. Děkuji vám mnohokrát za pozornost. Velice se těším na nadcházející rozpravu a vaše názory vezmu v úvahu. Mário David, jménem skupiny PPE. – (PT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, historická doba, ve které žijeme, vyžaduje důrazná a odhodlaná opatření. Stejně jako mnozí z vás, i my sledujeme vývoj událostí v oblasti Středomoří se směsicí naděje, znepokojení a očekávání. Těší mne však aktivnější postoj, který se chystá Parlament zaujmout k přezkumu evropské politiky sousedství – jižního rozměru, který, jak doufám, povede k větší přítomnosti EU v tomto prostoru, a to nejen jako zákazníka, ale i jako odhodlaného partnera. Hned od počátku musí být zdůrazněna naprostá nutnost obhajovat v našich

06-04-2011

06-04-2011

CS


vztazích se sousedními zeměmi naše základní hodnoty. Nesmíme již polevovat ve své obhajobě demokracie, lidských práv, a zejména sociální spravedlnosti. Nesmíme již dávat přednost krátkodobé stabilitě na úkor nejlepšího zájmu našich občanů, jejich soustavné ochrany a jejich individuální a kolektivní svobody, se zvláštním důrazem na práva žen. V budoucnu musí Unie ve své politice sousedství upřednostňovat přístup zdola nahoru. To je nezbytně nutné. Jedině větší zapojení ze strany místních společenství a občanské společnosti zajistí maximální účinnost při jejím provádění. Nemohu však nevyjádřit své rozčarování. Mrzí mne, že Parlament a Komise nejsou ochotny této možnosti co nejvíce využít a jednou provždy rozlišovat mezi evropskou politikou sousedství ve východním směru – se zeměmi, které by se v budoucnu mohly případně stát našimi partnery v Unii – a evropskou politikou sousedství v jižním směru. Vyzývám také Komisi, aby v rámci svého přezkumního procesu dne 20. dubna projevila ambici, kterou současná situace vyžaduje, a to v podobě politiky sousedství šité na míru, přizpůsobené každému státu, s jasnými hodnotícími kritérii a pečlivým hodnocením, která by mohla vyústit v budoucí Středomořskou hospodářskou zónu se začleněním nových demokracií na jihu. Závěrem, pane komisaři, věříme, že dobré ovzduší a spolupráce, které byly pro práci na tomto projektu typické, povedou k tomu, že bude Parlament trvale zapojován do plánování a hodnocení této politiky. Marek Siwiec, jménem skupiny S&D . – (PL) Paní předsedající, pane komisaři, došli jsme dnes do finále, nebo spíše do semifinále práce spojené s přezkumem východní politiky Evropské unie. Dalo by se říci, že politika sousedství byla kdysi konstruována jako jakási „cena útěchy” pro země, které nepřistoupí k Evropské unii. Jaká je situace dnes? Jaké země jsou do této politiky zahrnuty? Lze říci, že tato politika je seznam úspěchů – úspěchů různého druhu –, protože není možné jedním slovem říci, čeho za tyto roky dosáhla Moldávie ve srovnání s Ukrajinou a například s tragickou situací v Bělorusku. Můžeme však říci, že v těchto zemích vzniklo více evropských hodnot, přijímá se více kvalitnějších zákonů, je patrný větší zájem o lidi a hospodářství funguje mnohem efektivněji – a my na tom máme svůj podíl. Takový je výsledek východní politiky, které se dnes říká východní partnerství. Hovoříme-li dnes o tom, že chceme provést přezkum této politiky, pak je třeba říci, že chceme, aby tyto země různými způsoby a různými rychlostmi směřovaly k našim hodnotám – k tomu, co jim Evropská unie nabízí. Je-li to politika „šitá na míru”, pak nechť tyto země projeví iniciativu a my na tyto iniciativy správně reagujme. Chceme, a ve zprávě je to uvedeno, východní politiku více přizpůsobit potřebám občanů, elity, novinářů a mladých lidí. Chceme, aby se seznámili s tím, jak žijeme, a že stojí za to uspořádat si život tak jako my. V dlouhodobém výhledu chceme usnadnit cestování do Evropské unie – chceme zjednodušení vízového režimu. Řekněme také, jak to přímo uvádíme v této zprávě: ano, na takovou politiku je zapotřebí peněz. Avšak peníze, které na to Evropská unie vyčleňuje, by měly být utráceny lépe, měly by se dostat k těm, jimž jsou určeny, a měly by občas obejít státy a státní správu, která dokáže těmito penězi plýtvat. Na závěr ještě několik slov ke konfliktu. Protože v této sněmovně existuje konflikt ohledně toho, že neumíme, nebo nechceme jasně říci, jaké znění je ... (Předsedající řečníka přerušila)

271

272

CS


Ivo Vajgl, jménem skupiny ALDE . – (SL) Paní předsedající, vždy s úsměvem na tváři, pane komisaři, od počátku tohoto funkčního období EP a možná i dříve jsme vedli velmi intenzivní a živou diskusi o naléhavosti reformy jižního a východního rozměru evropské politiky sousedství. Potřeba takové reformy, která by vedla k efektivnější integraci zájmů v těchto regionech, je skutečně aktuální a akutní; a po dramatických změnách a procesech, které se v tomto regionu odvíjejí, se stala nezbytností. Usnesení, které připravil můj kolega poslanec pan David, vynikající zpravodaj, a které, jak se události vyvíjely, bylo doplněno velkým počtem stínových zpravodajů a poslanců, je dnes hotovým dokumentem. Zdůrazňuje naši povinnost rozvíjet vztahy se zeměmi regionu na základě moderních hodnot, demokratických svobod a lidských práv. V této souvislosti není náhodou, že – zejména skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu – více než kdy předtím klademe důraz na rovné zacházení se ženami, na uznání rozmanitosti a ochranu všech menšin. Toto vše by mělo být nedílnou součástí politiky, kterou bude Evropská unie v budoucnu ve svém sousedství prosazovat, a to i prostřednictvím své diplomatické služby. Musíme být efektivnější, když podporujeme ty, kdo bojují v různých zemích za totéž: za svobodu, za právo podílet se na rozhodování a za spravedlivé využívání přírodních zdrojů. Usnesení upozorňuje na naléhavou potřebu operativnějších finančních nástrojů, jimiž můžeme podporovat hospodářský rozvoj, modernizaci infrastruktury a investice do takových oblastí, kde jsou efektivní; kde jejich efekt možná není tak vidět, ale projeví se dlouhodobě, například do vzdělávání, do integrace výzkumných a akademických institucí a do zavádění nových technologií. A konečně není náhodou, že usnesení upozorňuje na naléhavost opětovného oživení Unie pro Středomoří zaměřeného na rozvoj, dialog a řešení přetrvávajících problémů tohoto regionu. Je načase, dámy a pánové, otevřít skříňku s přetrvávajícími problémy a zmrazenými konflikty, aby vlna demokratizace mohla odplavit veškeré zbývající politické překážky na cestě k míru, usmíření a k novému rámci pro rozvoj v daném regionu. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) William (The Earl of) Dartmouth (EFD). – Paní předsedající, zajímalo by mne, zda pan Vajgl zvážil cenu těchto exteritoriálních výdajů, které jsou navrhovány ve zprávě a které i on podporuje, z pohledu daňových poplatníků? Ivo Vajgl (ALDE). – (SL) Pane Dartmouthe, hovoříte-li o této iniciativě jako celku, jak je ve zprávě pojata, myslím si, že naše investice budou v každém případě velmi, velmi výhodné v porovnání se škodami, které by mohly vzniknout, kdybychom se v této oblasti více neangažovali. Obzvláště to platí o Unii pro Středomoří, kde je zřejmé, že potřebujeme lépe propracované nástroje, abychom mohli vypracovat poněkud účinnější politiku ze strany Evropské unie. Werner Schulz, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, východní partnerství je stále velmi mladé. Je proto důležité, abychom zhodnotili, jak to v této zprávě činíme, zda se naši východoevropští sousedé přibližují k cílům demokratické reformy. Je jasné, že v této oblasti bylo dosaženo pokroku, ale vidíme také kroky zpět. Pro Bělorusko a pro Ukrajinu je autokratický systém v Rusku se svým typickým pružným přístupem k zahraniční politice a tvrdým přístupem k domácí politice a se svým útiskem a represemi očividně přitažlivější a inspirativnější než to, co může nabídnout EU. Avšak zkušenosti a chyby, kterých jsme se dopustili v Unii pro Středomoří, kde cílem bylo dosáhnout stavu bezpečnosti

06-04-2011

06-04-2011

CS


podporou despotických režimů, ukazují, že se musíme spoléhat na jiné síly než na zkorumpované vlády. Našeho cíle, aktivní občanské společnosti založené na svobodě a na základních hodnotách EU, může být dosaženo jedině s využitím přístupu zdola nahoru, propagací a podporou spontánního organizování občanské společnosti. Dobrý začátek představuje fórum občanských společností založené v rámci východního partnerství. Je také v současnosti jediným orgánem s účastí běloloruské opozice. Křesla v Euronestu bohužel zůstávají prázdná, protože v této zemi neexistuje svobodně a řádně zvolený parlament. Fórum občanských společností potřebuje naši podporu, jak uvádíme v odstavci 20 zprávy. Zůstane však pouhou deklarací záměru, jestliže ho nepodpoříme účinnými opatřeními. Proto vás naléhavě vyzývám, abyste zítra podpořili pozměňovací návrh 5, jehož realizace by této organizaci zajistila trvalou finanční podporu a sekretariát. Podpořte, prosím, zítra pozměňovací návrh 5, abychom mohli pokročit dál v rozvíjení občanské společnosti. To je skutečně skvělý přístup. Zažil jsem v Berlíně, jak lidé mohou prací od základů nahoru takovýchto cílů dosáhnout. Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, blízkovýchodní a severoafrické země jižního sousedství zjevně potřebují od EU dlouhodobou politickou, a případně i finanční podporu. V zemích jako Egypt, Tunisko a Libye bychom měli zkoncentrovat naše úsilí na upevnění rodícího se demokratického probuzení v trvalý odkaz stabilní, světské a osvícené správy věcí veřejných. V Sýrii bychom měli být více nápomocni demokratické opozici vůči prezidentovi Asadovi, který zjevně není přítelem Západu, jak nám to ukázalo jeho úsilí o vývoj jaderných zbraní se Severní Koreou a jeho politická podpora Íránu a terorismu. Probíhající nepokoje nevyhnutelně vyžadují přeorientování priorit evropské politiky sousedství směrem na jih. Nemělo by se tak však stát na úkor našich partnerů ve východním rozměru. Některé z těchto zemí již také nastoupily dlouhodobý proces demokratického přechodu, otevřenosti a reformy. Bylo by zvrhlé odměnit je za tento pokrok tím, že je zbavíme zdrojů a podpory potřebných pro zachování jejich prozápadního směřování čistě na základě toho, že jižní rozměr nyní vyžaduje pozornosti EU naléhavěji. K Libyi: důrazně podporuji bezletovou zónu a naléhavou potřebu změny režimu. Podporuji uznání Přechodné národní rady a rozmrazení Kaddáfího aktiv zmrazených Evropskou unií a uvolnění těchto peněz pro prodemokratické síly v Benghází na nákup potřeb a ano, dokonce i na nákup zbraní. Domnívám se, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN zakazuje prodej zbraní výhradně pouze džamáhíriji, a tedy nikoli rebelům v Benghází, ovšem právní předpis EU, jak se zdá, bohužel přejímá rezoluci č. 1970 nepřesně jako úplné zbrojní embargo. (Předsedající řečníka přerušila) Helmut Scholz, jménem skupiny GUE/NGL . – (DE) Paní předsedající, pane Füle, pane Siwieci, děkuji vám za to, že se tomuto tématu věnujete. Parlament je téměř jednomyslný v názoru, že politika sousedství nepřináší očekávané výsledky. S tím souhlasím. Nesouhlasím však s analýzou příčin. Výsledky nesplňují naše očekávání proto, že jsme se nezaměřili na zájmy, které máme se svými sousedy společné. Místo toho jsme se soustředili na své vlastní zájmy a na své ideje ohledně toho, jak by se sousední země měly vyvíjet.

273

274

CS


Zcela očividně potřebujeme jiný přístup. Potřebujeme politiku, jejíž hlavní zásadou bude spolupráce mezi oběma stranami a která bude respektovat svrchované právo občanů partnerských zemí formovat svou budoucnost bez vměšování zvenčí. Obsahově se politika musí zaměřit na úkoly, před nimiž společně v Evropě stojíme, a musí transformovat politiku partnerství ve stálý nástroj pro vedení skutečně kooperativních diskusí a pro hledání řešení společných problémů. Pokud nezměníme své názory a nevyvineme nové politické přístupy, nedosáhneme ve své politice sousedství žádného pokroku. Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD. – (NL) Paní předsedající, při přípravě na tuto rozpravu jsem si znovu přečetl otevřený dopis, který Světlana Alexijevičová, nejvýznamnější intelektuální hlas v Bělorusku, zaslala prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Píše v něm, cituji, „I naši lidé se bojí revoluce. Ale žít jako dřív už nikdo nechce. Jen začal před volbami ve společnosti politický dialog a vy jste ho vzápětí tvrdě potlačil. Naši zem znovu ochromuje strach.” Konec citátu. Alexijevičová vyzvala Lukašenka, aby obnovil dialog s lidem. Možná to byla naivní myšlenka? Na konci téhož dne, v interview pro Neue Züricher Zeitung ze dne 31. ledna 2011, tato spisovatelka uvedla, že Lukašenko drží celý běloruský národ jako rukojmí, a označila ho za diktátora trpícího napoleonským komplexem, kterého může reálně ovlivňovat jen Kreml. Věc se má ovšem tak, že neexistují žádné důkazy o tom, že by Lukašenka těšilo ukládat všechna svá vejce do košíku Moskvy. S ohledem na to by evropské instituce mohly zajistit strategické otevření, a to i přes současnou obtížnou situaci. Přeji panu komisaři Fülemu mnoho moudrosti, vytrvalosti a ovšem i plnou podporu našeho parlamentu při navazování a co nejlepším využívání příslušných kontaktů s Běloruskem. Marietta Giannakou (PPE). - (EL) Paní předsedající, děkuji panu komisaři za jeho poznámky. Je pravdou, že evropská politika sousedství a její východní rozměr představovaly rozhodné kroky v úsilí o prohlubování vztahů s našimi sousedy na východě. Dnes však existuje naléhavá potřeba dát tomuto úsilí nový impuls. Mezinárodní zájem se upírá především na krizi, jež vypukla v zemích severní Afriky, které jsou součástí jižního rozměru evropské politiky sousedství, ale východní rozměr čelil a stále čelí podobným problémům. Události v Bělorusku jsou pro Evropskou unii zcela jasným a alarmujícím signálem, pokud jde o odpovědnost, kterou musíme v takových případech převzít. Potřebujeme dlouhodobý strategický plán pro růst a stabilitu v daném regionu. Proto přezkum evropské politiky sousedství – a východního rozměru – musí zahrnovat převzetí větších politických závazků ze strany našich partnerů. Musí být jasné od samého počátku, že při hodnocení pokroku dosaženého našimi partnery jsou důležitými kritérii propagace a respektování demokratických postupů, právního státu, základních lidských práv a ochrany menšin. Proto potřebujeme mít předem stanoveny jasné priority a kvantifikovatelné cíle. Takovéto hodnocení by ovšem nemělo být horizontální; ve svých vztazích s partnery musíme postupovat diferencovaně a každá země musí být, pokud jde o dosažený pokrok, hodnocena samostatně, na základě jasně definovaných kritérií. Demokracie a lidská práva nepřipouštějí dvojznačnost; Evropská unie byla na základě těchto zásad založena, a má proto morální povinnost je zachovávat i do budoucna. V tomto

06-04-2011

06-04-2011

CS


rámci musí přezkum evropské politiky sousedství dát nový impuls úsilí o prosazení komplexního politického rámce pro spolupráci s našimi východními partnery. Hannes Swoboda (S&D). Paní předsedající, rád bych jen několika slovy reagoval na námitku svého kolegy poslance týkající se nákladů, i přesto, že opět někam zmizel. Oba zpravodajové, kteří vypracovali velmi dobré zprávy a kterým bych chtěl velice poděkovat, poměrně jasně naznačili, jaké náklady by nám vznikly, kdybychom politiku sousedství neměli. Byly by mnohem vyšší z hlediska lidských nákladů, podíváme-li se na krizi uprchlíků na jihu, ale samozřejmě i z hlediska hospodářských a sociálních nákladů, podíváme-li se na všechny země, které s námi na jihu a na východě sousedí. Chtěl bych říci několik slov o východním partnerství. O jižním partnerství budou hovořit jiní poslanci. Pravda, situace v Bělorusku je zlá, ale musíme vyvinout veškeré úsilí a kontaktovat neoficiální instituce, jednotlivé občany, mladé lidi a studenty, abychom podpořili skutečně pozitivní a demokratický vývoj zevnitř navenek. V reakci na výrok pana Schulze, který předtím řekl, že Bělorusko a Ukrajina jsou ve stejné situaci, bych chtěl vysvětlit, že mezi nimi existují značné rozdíly. Na Ukrajině bychom se měli zaměřit na problémy, ale také na to, co se daří, a na pozitivní změny. Jen stručnou poznámku k jižnímu Kavkazu, protože je důležité, abychom se zaměřili i na tuto oblast. Vývoj v Ázerbájdžánu, kde jsou provozovatelé internetových blogů a demonstranti posíláni do vězení, je alarmující. Pro zemi jako Ázerbájdžán a pro jejího prezidenta je ostudné dělat takové věci. Jsme znepokojeni možností vypuknutí nového konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Chtěl bych požádat pana Füleho, abychom tomuto regionu věnovali skutečně velkou pozornost a pomohli regionu vybřednout z potíží, ve kterých se ocitl, a z této konfliktní situace. Kristiina Ojuland (ALDE). – Paní předsedající, chtěla bych vás upozornit na zmrazený konflikt v oblasti Náhorního Karabachu, který je nedílnou součástí Ázerbájdžánské republiky. Pokaždé, když diskutujeme o politice sousedství nebo o jiných politikách týkajících se oblasti jižního Kavkazu, je nutné vždy brát v úvahu územní celistvost Ázerbájdžánu a rovněž Gruzie. Parlament musí respektovat skutečnost, že oblast Náhorního Karabachu je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, třebaže je okupována arménskými vojenskými silami a - jak víme - politicky podporována orgány v Kremlu. V dokumentech a prohlášeních Parlamentu, Rady a Komise by se toto uznání mělo vždy odrazit. Je třeba se vyhnout jakýmkoli iniciativám ze strany EU, jež by tuto skutečnost zastíraly, abychom mohli přejít k mírového a legitimnímu řešení zmrazeného konfliktu v Náhorním Karabachu a v regionu. Hélène Flautre (Verts/ALE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, lidová hnutí v jižním Středomoří jasně ukázala slabiny evropské politiky sousedství. Podle mého problém není ani tak v cílech politiky sousedství, které jsou zakotveny v článcích 2 a 21 Lisabonské smlouvy o podpoře a dodržování lidských práv a demokracie – což jsou také cíle sociální , ale spíše v naší chybné realizaci těchto cílů. Proto si musíme vzít poučení do budoucna. A právě tím se zabývá probíhající přezkum této politiky. Prvním problémem, který nastolil pan Schulz, je naše schopnost poskytovat skutečnou a účinnou podporu občanské společnosti ve všech sousedních zemích bez ohledu na jejich význam z hlediska obchodu nebo strategie nebo na jejich politickou situaci.

275

276

CS


Když jsou sousední země ve stadiu přechodu, je to mimořádně užitečné a zcela nezbytné. Je to také nepochybně snadnější, než když úpějí pod jhem autoritářského režimu, jako je tomu v případě Sýrie, ale to je onen problém, který se musíme naučit účinně řešit. Domnívám se, že se budeme muset naučit o těchto záležitostech diskutovat se svými partnery nejen na fórech věnovaných lidským právům, jako jsou podvýbory, ale také na nejvyšší politické úrovni. Současně však musíme zajistit, aby agenda podvýborů nebyla odtržena od situace, jak se to stávalo v minulosti, nebo abychom nezapomínali zapojovat jiné orgány, jako je Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci. Podporuji sdělení o partnerství pro demokracii a společnou prosperitu s jižním Středomořím, které, jak se domnívám, má prvořadý význam. Zdá se mi, že bychom také měli přidat samostatný cíl pro oblast sociální spravedlnosti a boje proti nerovnému zacházení. Musíme také přirozeně zrevidovat své chápání mobility ve středomořském regionu. Myslím si, že partnerství v oblasti mobility je pozitivní jev, ale musíme se také naučit, jak propagovat výhody této mobility z pohledu jednotlivců, kteří cestují mezi severním a jižním Středomořím, a z pohledu hostitelské země a země původu. Budeme také muset tyto proměnlivé pohyby zohlednit v lidských právech těch, kdo překračují Středozemní moře a usazují se v Evropě. Paweł Robert Kowal (ECR). – (PL) Paní předsedající, nynější diskuse se odehrává v době, kdy k politice sousedství zaujímáme nový přístup. Byli bychom rádi, aby definitivně skončily časy, kdy koncepce stability byla používána jako prostředek při vyjednávání, kdy koncepce stability byla zneužívána k získání ústupků v oblasti lidských práv a zásad demokracie. Proto bych chtěl při této příležitosti upozornit na komplexní přístup k politice sousedství. Nemysleme jen na vývoj za posledních několik měsíců; vzpomeňme si také na dřívější události, jako jsou ty, ke kterým dochází v Bělorusku. Dnes zdůrazňujeme, že je třeba dodržet džentlmenskou dohodu, týkající se vyčlenění jedné třetiny finančních prostředků, které jsou k dispozici v rámci politiky sousedství pro oblast východní politiky. Nepřemýšlíme o sdílení majetku, ale o společné bezpečnosti. Jedná se o záležitost elementární bezpečnosti a budoucnosti spolupráce členských států EU se zeměmi, které v budoucnu možná také budou členskými státy Unie. Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL). – (FR) Paní předsedající, arabské revoluce vzbudily v příslušných zemích i za jejich hranicemi velké naděje. Ukazují, že demokracie a lidská práva mohou být univerzálními hodnotami. Avšak pokud jde o Evropskou unii, zůstávají lidé v těchto zemích velmi skeptičtí. Dokážu pochopit, že je to důsledkem minulé historie a podpory poskytované diktátorům. Dokážu také pochopit, když se dozvím, že nejsme s to diskutovat o demokratické pomoci, aniž bychom to okamžitě spojovali s ekonomickým přístupem, který ignoruje volby, jež tyto země učinily – a co je ještě horší, když vidím, že některé vlády, včetně vlády mé země, stále požadují, aby byla evropská pomoc vázána na dohody o zpětném přebírání osob. To je divné chápání mobility. Pane komisaři, zajímalo by mne, zda bychom nemohli vyslat silný signál, týkající se Tuniska, v podobě výzvy k moratoriu na dluh této země, dokud nebude mít země demokraticky zvolenou vládu, což se má stát v červenci. Navrhovala bych také, abychom jim pomohli provést audit tohoto dluhu a zrušit nelegitimní dluhy, ze kterých profitovala rodina Bin Alí Trabulsí na úkor tuniského lidu. Chtěla bych podrobnou odpověď na svou otázku, pane komisaři.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Nikolaos Salavrakos (EFD). – (EL) Paní předsedající, mám za to, že pan komisař Füle přistupuje správně k otázce přezkoumání evropské politiky sousedství, jejíž oblast působnosti zahrnuje 16 států od spodní části Afriky až po spodní část Ruska. Evropská politika sousedství však prošla zkouškou nedávných událostí v arabském světě, které jasně ukázaly nespokojenost lidí s jejich autokratickými režimy a současně i neúspěch hospodářských a sociálních reforem v těchto zemích podporovaných Unií. Autokratické režimy v Libyi, Tunisku, Egyptě a dalších zemích byly u moci po léta a my s nimi spolupracujeme. Nyní znenadání vystupujeme proti nim. Musíme proto přezkoumat strategii evropské politiky sousedství s podporou demokracie a lidských práv a s kontrolou plánovaného financování. Hlavním faktorem, který musí být správně posouzen, je to, že mladí lidé v těchto zemích jsou vzdělanější a zároveň jsou nezaměstnaní; bohužel, 7 000 000 evropských občanů je v naprosto stejné situaci. Kristian Vigenin (S&D). – Paní předsedající, události v jižním sousedství vyvolaly množství kritiky na adresu politiky sousedství EU v té podobě, v jaké byla dosud prováděna. Měli bychom samozřejmě být kritičtí, ale měli bychom být také spravedliví. Politika sousedství přispívá velkou měrou k rozvoji vztahů s těmito zeměmi – a nejen s těmito zeměmi, ale i s jejich společnostmi, což bude jeden z hlavních aspektů, který má být nyní, při přezkumu politiky sousedství, doplněn Tyto události do určité míry následují po angažovanosti Evropské unie vůči těmto zemím. Proto musíme tuto politiku v tomto ohledu přezkoumat a přizpůsobit ji, ale neměli bychom jen kritizovat to, co bylo až dosud uděláno. Zprávy EP jako takové jsou důležitým příspěvkem k přezkumu evropské politiky sousedství a doufám, že budou vzaty Komisí v úvahu. Chtěl bych varovat před pokusy stavět proti sobě Východ a Západ, nejen pokud jde o přeorientování pozornosti, ale možná i pokud jde o přerozdělení finančních prostředků a zdrojů. Musíme při tom být velmi opatrní a brát v úvahu skutečnost, že na jedné straně samozřejmě výzva zní, napomáhat demokratickým procesům v Egyptě a Tunisku a podporovat demokratizaci na Jihu, ale například také zachovat mír na jižním Kavkaze a přispívat k mírovému řešení zmrazených konfliktů a upevňovat demokracie. Riikka Manner (ALDE). – (FI) Paní předsedající, je velmi důležité, abychom kromě politiky jižního sousedství hovořili také o politice východního sousedství. Existuje velmi mnoho problémů v oblasti vnitřní správy, které jsou s tím spojeny, a přinejmenším správa ruských programů by měla být předána Generálnímu ředitelství pro regionální politiku. A to z toho důvodu, že orgány spravující programy by byly schopny je revidovat tak, aby odpovídaly konkrétnějším rysům a charakteristikám jednotlivých regionů. Byl by to také jeden ze způsobů, jak zajistit jejich kontinuitu. Nesmíme zapomínat, že tato změna by sama o sobě neměla vyžadovat žádné zvláštní změny právního základu programů ani rozpočtu EU. Jednalo by se naopak spíše o záležitost interního rozhodnutí v rámci Komise. V současné době existuje v těchto programech velmi mnoho problémů, a měli bychom v nich provést některé strukturální změny. To by byl jasný signál a doufám, že i Komise udělá vše, co je v jejích silách, aby takové rozhodnutí podpořila. Jacek Olgierd Kurski (ECR). – (PL) Paní předsedající, evropská politika sousedství a v rámci ní i východní partnerství je pro Evropskou unii velmi důležitou oblastí i výzvou.. Jde o důležitý politický rámec pro posilování vztahů s partnerskými zeměmi – zeměmi, s kterými bychom měli přecházet na hospodářskou a politickou integraci. V případě

277

278

CS


Ukrajiny by na konci tohoto procesu měla být perspektiva plného členství v Evropské unii, samozřejmě po splnění kodaňských kritérií, a proto je nezbytné, aby zde bylo větší politické odhodlání ze strany orgánů v Kyjevě. Nezapomínejme na Evropany v Bělorusku, zemi s civilizací podobnou naší vlastní civilizaci, která je držena Lukašenkovým režimem v izolaci. Udělejme vše, co můžeme, aby Bělorusové viděli, že Evropa na ně pamatuje a podporuje jejich úsilí o nabytí demokracie. Můžeme dát svému úsilí reálnou podobu tím, že snížíme náklady spojené se získáním schengenského víza, usnadníme mezilidské kontakty mezi Běloruskem a zbytkem Evropy a budeme podporovat společenské a občanské iniciativy v Bělorusku. Tím, že usnadníme cestování a kontakty mezi Unií a Běloruskem, můžeme podkopat Lukašenkův režim mnohem účinněji než desítkami prohlášení či usnesení. A konečně bych chtěl poukázat na to, že v mnoha zemích zařazených do politiky sousedství dosud existují závažné problémy v oblasti dodržování svobody projevu, zejména ve sdělovacích prostředcích, svobody sdružování a svobody shromažďování. Jako Parlament ve svobodné Evropě musíme ... (Předsedající řečníka přerušila) Jiří Maštálka (GUE/NGL). – (CS) Paní předsedající, já doufám, že tady není nikdo ze států Východního partnerství, podle naší účasti by si mohli myslet, že o Východní partnerství nemáme zájem. Dovolte mi, abych i já zdůraznil význam a potřebnost diskuse o Východním partnerství. Význam, neboť na východ od hranic Evropské unie je prostor pro podnikání, příležitost, která je nezastupitelná pro udržení konkurenceschopnosti Unie v příštích desetiletích. Je tam i obrovský pramen kultury, který spoluvytváří evropskou tradici a bez něhož nelze porozumět evropské identitě. Potřebnost diskuse o Východním partnerství je navíc dána i tím, že není zcela jasné, zda všichni přiznáváme tomuto projektu stejný význam. Všechny multilaterální iniciativy spojené s Východním partnerstvím, demokracie, stabilita, ekonomická integrace, energetická bezpečnost a kontakty mezi lidmi jsou bezesporu užitečné jak pro Evropskou unii, tak i pro šest sousedních států. Rozpaky vyvolávají výroky některých politiků, kteří hovoří o Černomořské synergii či o demokratickém sanitárním kordonu. V té chvíli přestává být Východní partnerství nástrojem… (předsedající řečníkovi odebrala slovo). Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Důvěryhodnost Evropské unie jako globálního hráče záleží i na její schopnosti a vůli podporovat rozvoj a reformy směřující ke stabilizaci sousedních států. Spolupráce Evropské unie se státy Východního partnerství vytváří prostor pro politické přibližování těchto zemí k hodnotám svobody a demokracie. Vzhledem k rozdílnému politickému vývoji v jednotlivých státech však Evropská unie musí uplatňovat diferenciovaný přístup a poskytnout větší pomoc a více zdrojů Evropské unie těm východním partnerům, kteří budou připraveni jít dále a postupovat rychleji při plnění svých závazků. Mohli bychom výrazněji povzbudit zejména Ukrajinu a Moldavskou republiku, aby pokročily v jednání a usilovaly o dosažení dohody o prohloubené komplexní zóně volného obchodu. Podle mého názoru bychom měli pokračovat v jednáních i s Arménií, Ázerbájdžánem a Gruzií. Bělorusko bude nejspíš muset hledat formy komunikace, které odpovídají politické situaci. Obyvatelé tohoto státu by se však neměli stát rukojmími politické reprezentace, která se rozhodla uplatňovat svéráznou verzi demokracie.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Lambert van Nistelrooij (PPE). – (NL) Paní předsedající, dnes pokládáme důležitý základ pro rozvoj evropského nástroje sousedství a partnerství (NESP). Rád bych poukázal pouze na jeden bod, konkrétní bod pro komisaře zabývajícího se programy pro vnější hranice, a to přeshraniční programy. Máme 15 programů, jejichž rozpočet činí 1,1 miliardy EUR. Neustále však ze všech stran slyšíme, že nefungují dobře. Rozvoj byl pomalý. Pružnost je velmi omezená a z toho, co jsem dnes vyslechl, chápu, že se polské předsednictví touto otázkou hodlá zabývat. Poláci chtějí skutečně dosáhnout pokroku a prozkoumat, zda je třeba uskutečnit nějaké změny, aby se tyto programy vrátily zpět k soudržnosti, k cíli číslo 3, k přístupu INTERREG, jenž dobře známe již mnoho let. Má otázka pro komisaře zní: Jak to hodláte řešit? Podle nařízení o evropském nástroji sousedství a partnerství jste měli zhodnocení provést už vloni. Dosud jsem však neviděl žádné příslušné dokumenty. Jak to tedy nyní zapracujete do svého sdělení v květnu? A jste ochotni uspořádat společně s Parlamentem slyšení, kam bychom mohli pozvat lidi, jichž se tyto otázky týkají nejvíce, a vyslechnout jejich zkušenosti? Mám pocit, že některé věci je skutečně třeba pozměnit. Pier Antonio Panzeri (S&D). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, s touto revizí politiky sousedství EU se vydáváme na cestu, která hned tak neskončí. Události ve Středomoří signalizují proces hlubokých změn a budou mít trvalé následky nejen pro státy v regionu, ale i pro celou Evropu. Musíme si uvědomit, že přechod k plné demokracii nebude snadný a že tento přechod doprovází řada nebezpečí a nejistot. Z tohoto důvodu musíme učinit řadu kroků a ty vyžadují čas. Evropskou reakci musí charakterizovat strategie založená na okamžitých a dlouhodobých krocích. Musíme usnadnit přístup na evropské trhy a umožnit větší mobilitu. Měli bychom zorganizovat konferenci, kde by se prozkoumala možnost zrušení nebo nového projednání dluhu těch států, které si vybraly cestu k demokracii; musíme zpřístupnit dostatečné finanční zdroje a poskytovat pomoc demokratizačnímu procesu posilováním parlamentních orgánů a politických stran, a tak zajistit účast všech občanů. K tomu by mělo docházet v rámci obnoveného Evropsko-středomořského dialogu. Ve hře je strategická a politická budoucnost Evropy. Podle mého názoru si Evropa musí uvědomit, že musíme spolupracovat s východem i s jihem, ale v této chvíli má jih zvláštní prioritu. Tato politika vyžaduje základní změnu, musíme konečně zahájit novou kapitolu. Zbigniew Ziobro (ECR). – (PL) Paní předsedající, východní rozměr evropské politiky sousedství je jednou z nejdůležitějších oblastí Evropské unie v otázkách rozvoje. Zahrnuje státy jako: Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Gruzie, Ázerbájdžán a Arménie. Unie má v těchto státech významné hospodářské a finanční zájmy, na něž by nemělo být zapomínáno, ale největší význam by měl být přikládán otázkám spojeným s energetikou. Právě skrze některé z těchto zemí je možné postavit alternativní energetické trasy k ruským ropovodům a plynovodům, jako jsou například Samantia či plynovod Nabucco. V zájmu posílení spolupráce mezi Evropskou unií a státy, které jsem zmínil, by mělo dojít k liberalizaci obchodní oblasti EU, což by umožnilo větší rozsah podnikání a přiblížilo tyto země Evropské unii, která už koneckonců v současnosti je jejich největším hospodářským partnerem. V konečném důsledku bychom měli uvažovat o oblasti volného obchodu, která by nás samozřejmě určitým způsobem sblížila. Nakonec nesmíme zapomenout na zmírnění

279

280

CS


vízových povinností, rozšíření programů „lidé lidem“ a finanční podporu výměn mladých lidí ze zemí východního partnerství s mladými lidmi z EU. Krzysztof Lisek (PPE). – (PL) Paní předsedající, pane komisaři, všichni bychom rádi, aby byla politika Evropské unie efektivní, avšak aby mohla být efektivní, musí být zcela konzistentní jak v ohledu východního rozměru politiky sousedství, tak v jejím jižním rozměru. Ve věci východního rozměru bych rád poukázal zejména na přetrvávající konflikty, dále na situaci v Moldavsku a zejména na situaci v Podněstří a Náhorním Karabachu, rád bych rovněž řekl pár slov – tím spíše, že jsem zpravodajem Evropského parlamentu pro Gruzii – o situaci v Abcházii a Jižní Osetii. Dnes je zapotřebí aplikovat v těchto otázkách soudržnou politiku Evropské unie. Tato soudržná unijní politika musí znamenat politiku sdílenou a zároveň soudržnou, ať už ji následují evropské orgány, včetně vysokého představitele, další členové Evropské komise, či členské státy. Musíme dnes k ruským vůdcům promlouvat jednotným hlasem a sdělit jim, že neplní závazky, které učinili v roce 2008 a že by například pozorovací misi Evropské unie měl být co nejdříve umožněn přístup do Abcházie a Jižní Osetie. Ana Gomes (S&D). – (PT) Paní předsedající, lidová povstání v severní Africe odhalují chyby evropské politiky a diplomacie, jež se řídí jakousi reálnou politikou, která podporovala diktátory a snižovala hodnotu úsilí po svobodě, spravedlnosti a příležitostech pro všechny lidské bytosti. Následkem toho Evropská unie předefinovala své priority pro evropskou politiku sousedství pro jih. Souhlasím s novým zaměřením, přezdívaným tři P‘: ‚peníze, přístup na trh a pohyblivost‘. Činím tak ovšem za předpokladu, že námi navrhovaná podpora sousedů bude podmíněna prokázáním politické vůle a konkrétního pokroku v procesu demokratizace. Neexistuje demokracie bez politických stran. Proto by měla být prioritou podpora výcviku demokratických politických sil z hlediska financování a organizace, neboť posílí postavení mladých lidí a žen, kteří s odvahou zahájili Arabské jaro. Ve společnostech, jimž stále dominuje státní náboženský pohled a které stále fungují na základě patriarchálních linií, představuje základní kámen jakékoli skutečně demokratické změny zapojení žen a dodržování lidských práv. Taková musí být základní orientace evropské politické podpory v oblasti jižního Středomoří. A konečně, Evropská unie by měla podporovat zapojení všech nastupujících hráčů do politického dialogu, včetně stran s politickým programem, jako jsou strany spojované s Muslimským bratrstvím, které by neměly být izolovány, ale naopak přizvány k účasti v této demokratické hře. Marek Henryk Migalski (ECR). – (PL) Paní předsedající, aby politika, o níž tu diskutujeme, měla předpokládané pozitivní výsledky, bude vyžadovat finance. Měli bychom se proto držet gentlemanské dohody o rozdělení dostupných finančních prostředků z poměru jedna ku třem na poměr dvě ku třem, což je nezbytné proto, abychom mohli tuto politiku úspěšně vykonávat. Dále potřebujeme jasně stanovit situaci. Proto nelze porovnávat Bělorusko, ve kterém panuje jasný, průhledný, dalo by se říci klinický příklad režimu, s Ukrajinou, která se potýká s problémy demokratizace. Za třetí, taková politika nabízí vyhlídky na členství těm zemím, které o něj usilují. Jasná perspektiva členství pomáhá vytvářet proroctví, jež se samo naplňuje, a pokud společnosti a vládci států budou mít pocit, že členství v Evropské unie představuje dosažitelný cíl, pak jeho skutečné dosažení bude rozhodně pravděpodobnější.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Francisco José Millán Mon (PPE). – (ES) Paní předsedající, pane komisaři, je mi líto, že dnešní rozpravě není přítomna Rada. Ve věci jižního sousedství mám tři poznámky. Evropská unie musí především podporovat a usnadňovat proces demokratických změn. V minulosti využívaly orgány sousedních států obavy o zachování stability jako ospravedlnění pro svou nečinnost. Dále doufám v hospodářskou prosperitu našich jižních sousedů; která si vyžádá značné reformy, investice, finanční a hospodářskou pomoc a rovněž obchod, nejen obchod se severem, ale rovněž obchod jihu s jihem, který v současnosti neexistuje. Směr, kterým se vydala Komise a vysoká představitelka, paní Ashtonová, ve mně vzbuzuje obavy: zdá se, že v článku otištěném v The New York Times dne 18. března 2011 doporučuje těmto státům, aby se zaměřily na zemědělskou výrobu pro vývoz na evropské trhy. S tím nesouhlasím. Pan komisař Füle to dobře ví, přestože se zdá, že vrtí hlavou. Tyto státy potřebují diverzifikované hospodářství a zemědělství. Opakuji: diverzifikované. Rovněž se musí starat o domácí potřebu potravin a neomezovat se pouze na několik produktů pro vývoz, které navíc vzbuzují obavy u evropských zemědělců. V této otázce proto musíme postupovat podle zdravého rozumu a s prozíravostí. Za třetí, musíme oživit Unii pro Středomoří a její projekty, které mohou napomoci hospodářské modernizaci středomořských států. Unie pro Středomoří se však stále nachází v patové situaci, nemá generálního tajemníka a nemůže nadále zůstávat obětí nedostatečného pokroku v otázce Izraele a Palestiny. Dámy a pánové, stojí před námi obrovská výzva. Evgeni Kirilov (S&D). – Paní předsedající, východní sousedství EU se může stát nejlepší zkouškou zahraniční politiky Evropské unie. Unie musí dodržovat svůj vlastní právní rámec, zejména bezpečnostní strategii EU, která zdůrazňuje potřebu existence řady dobře spravovaných států při hranicích. To by se mělo projevit i v komplexní strategii, která by měla dosáhnout pozitivních změn. Největší překážkou formalizace evropské politiky sousedství směrem na východ však zůstávají nevyřešené konflikty v Podněstří a na jižním Kavkazu, které jsou prvotní příčinou nestability regionu a politických a hospodářských problémů. Stačí jen zmínit dnešní výbuch v Podněstří, který způsobil vážné poškození plynovodu. Je naprosto nezbytné, aby EU podporovala úsilí o vyřešení konfliktu, a to včetně přímého zprostředkování, budování důvěry a humanitární pomoci miliónům vnitřně vysídlených osob a uprchlíkům. Právě proto by EU měla zajistit, aby její značná finanční a technická podpora regionu byla doprovázena i zvýšenou politickou účastí a přesně definovanými podmínkami pro poskytování. Jacek Protasiewicz, (PPE). – (PL) Paní předsedající, pane komisaři, především bych rád pogratuloval autorům obou zpráv a zejména autoru zprávy o východním rozměru politiky sousedství, panu Siwiecovi. Nejde jen o zdvořilostní frázi. Gratulace vycházejí z mého upřímného přesvědčení, že konečně máme zprávy, které ukazují, že evropská politika sousedství by měla být ve větší míře založena na hodnotách, které jsou pro nás nejdůležitější: dodržování lidských práv, svobodě tisku a demokratické vládě. Zopakuji, co jsem v této sněmovně řekl již v pondělí: poučení z událostí v severní Africe a na Blízkém východě ukazuje, že tamní obyvatelé, zejména mladí lidé, nepožadují pouze více chleba, ale rovněž větší svobodu a lepší dodržování jejich práv jako občanů a lidí. To

281

282

CS


samé platí i pro naše sousedy na východě, zejména v Bělorusku, státě, který je bezprostředním sousedem Evropské unie. Rád bych vám řekl o skandálních událostech, ke kterým došlo dnes odpoledne v běloruském Grodnu, kde KGB právě zatkla novináře Andrzeje Poczobuta a obvinila ho z urážení prezidenta v článcích, které napsal pro mezinárodní tisk, aby mu zabránila mluvit s námi, poslanci Evropského parlamentu, při zítřejším zasedání běloruské delegace. Jde o skandální praktiky a. Evropská politika sousedství by nám měla pomoci předcházet podobným událostem, k jakým došlo dnes odpoledne v případě Andrzeje Poczobuta. Christofer Fjellner (PPE). – (SV) Paní předsedající, jsem rád, že se Komise rozhodla předložit toto zhodnocení jižního rozměru evropské politiky sousedství. Rozhodně je ho zapotřebí. Musíme přiznat, že Evropa vůči diktaturám jednala s tolerancí, namísto aby tvrdě požadovala demokracii. Cenou byla důvěra v Evropu. Potřebujeme tedy novou politiku, která pomůže obnovit tyto státy po desetiletích trvání špatné vlády. Evropa může v tomto směru, zejména z pozice nejvýznamnějšího partnera regionu, vykonat mnohé. Nejlepší by pravděpodobně bylo investovat právě do této obnovy a do obchodu, abychom znovu získali důvěru, o kterou jsme přišli. Proto mne těší, že Komise v tomto prohlášení hovoří o obchodní dimenzi – v rámci které bychom měli usnadnit našim severoafrickým sousedům přístup na trh, aby prostřednictvím obchodu dosáhli prosperity. V současnosti však evropské celní bariéry, zejména v oblasti zemědělství, představují obrovskou překážku rozvoje. Vezměme si například minimální ceny zemědělských výrobků, které znamenají, že čím efektivněji je pěstováno ovoce a zelenina, tím vyšší z nich musí být placeno clo. To představuje překážku rozvoje a prosperity. Chtěl bych proto navrhnout, aby první krok, který by Komise mohla učinit, bylo poskytnutí volného přístupu na evropský trh těm státům severní Afriky, které se vydaly na cestu směrem k demokracii. Něco podobného jsme udělali pro západní Balkán po válce v Jugoslávii, proč se tedy nepoučit z tohoto příkladu? Evropskou prosperitu budujeme na volném obchodě v Evropě, proč tedy nepomoci našim severoafrickým sousedům vybudovat jejich prosperitu na svobodném obchodě s námi? Georgios Koumoutsakos (PPE). – (EL) Paní předsedající, evropská politika sousedství je bezesporu politika úspěšná. Musíme však zvýšit její dynamičnost a účinnost. Nepříznivé hospodářské klima, kterému v současnosti čelíme, nesmí být využíváno jako výmluva nebo záminka, proč ji dále neposilovat. To se týká zejména jejího jižního rozměru. Posílení této politiky je nyní – po dramatickém vývoji poslední doby a po nedávných dramatických událostech v severní Africe – naprosto nezbytné. Tyto společnosti potřebují naši podporu; potřebují naši zásadní, diskrétní podporu a já ze zřejmých historických a politických důvodů zdůrazňuji slovo ‚diskrétní‘. Musíme v těchto státech podporovat občanskou společnost, její demokratické činy a její volání po větší svobodě. Dále nesmíme zapomínat na skutečnost, že se Středozemí mění v časovanou přistěhovaleckou bombu; a to je další důvod, proč v těchto státech musíme prostřednictvím politiky sousedství podporovat stabilitu, demokracii a růst. Jacek Saryusz-Wolski (PPE). – Paní předsedající, chtěl bych panu komisaři poblahopřát ke sdělení o partnerství, ve kterém zvolil rychlý a prozíravý přístup. Jsme svědky přetváření politiky sousedství a Komise je strážcem holistického přístupu. Připadá mi fatální stavět se proti jižnímu sousedství a východnímu sousedství. Přetváříme je, ale i když přicházejí dobré zprávy o tom, co se děje na jihu, význam tohoto přetváření

06-04-2011

06-04-2011

CS


a nových pohledů jih přesahuje. Toto se týká rovněž východu. Měli bychom odstoupit od politiky související nebo zaměřené na vlády a přejít k politice zaměřené na společnost, od krátkozrakých hospodářských zájmů k lidským právům a politice orientované na demokracii. Měli bychom se stát ve své politice štědřejšími vůči společnostem a mnohem náročnějšími a přísnějšími vůči vládám. Rovněž bychom neměli zaměňovat status quo za stabilitu. Měli bychom zaujmout jakýsi transformační postoj. Vytváření tohoto nového paradigmatu pro politiku sousedství s sebou přináší potřebu změnit stejným způsobem i východní politiku. Měli bychom věnovat stejnou pozornost jihu i východu. Financování by mělo být symetrické, protože jejich stavění do protikladu je chybné, a inteligentní. Existuje zde strukturální nedostatečné financování. Každý rok vyplácíme státům v rámci politiky sousedství 20 % toho, co platíme zbytku světa. Vím, jak je obtížné v současné době hovořit o financování. Tuto politiku je však nutné přetvořit a to rovněž vyžaduje dodatečné finanční prostředky. Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – Paní předsedající, v současnosti je důležité pečlivě zvažovat a nalézt správnou rovnováhu mezi oběma faktory evropské politiky sousedství. Ta by měla být pružnější, aktivnější a optimizovanější. Pokud chceme kolem Evropy vytvořit oblast stability, společných hodnot a pokroku, neměli bychom se především omezovat předem stanovenými kvótami. Finanční pomoc by měla být vyvážená podle politického zapojení a vůle přiblížit se hodnotám, svobodám a normám Evropské unie. Měla by být zaměřena na výsledky a provázána s objektivními, jasnými kritérii v oblasti demokratizace a dosaženého pokroku reforem. Dále bychom měli zvážit možnost vytvoření nástroje rychlé reakce v rámci politiky sousedství, který by umožňoval okamžitou, pružnou reakci na politické změny v partnerských státech, jako byl nedávný případ jižního sousedství. Za třetí, důležitá je rovněž atraktivita pomoci Evropské unie. Zjednodušení procedur přidělování fondů EU a aktivní sdílení odbornosti ze strany členských států v počátečních fázích vytváření programu by mohly být dalším lákadlem. Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Paní předsedající, pocházím z Galaţi, rumunského města, které leží na hranicích Evropské unie s Moldavskou republikou a Ukrajinou. Proto se konkrétně zmíním o revizi východního rozměru evropské politiky sousedství. Musím zdůraznit jeho význam pro realizaci evropské strategie pro Podunají i pro energetickou bezpečnost Evropské unie. Vyzývám Komisi a členské státy, aby zahájily komplexní strategii Evropské unie pro oblast Černého moře a aby poskytly dostatečné finanční a lidské zdroje pro její efektivní provádění. Vítám přistoupení Ukrajiny a Moldavské republiky ke Smlouvě o Energetickém společenství, což významně přispěje k dosažení cílů Evropské unie v oblasti zabezpečení energetické bezpečnosti a přispěje k bezpečnosti zmíněných zemí. Ve věci prioritních projektů Evropské unie v oblasti energetiky bych chtěla zdůraznit význam jižního plynového koridoru. Domnívám se, že plynovod Nabucco spolu s transjadranským potrubím, panevropským ropovodem, spojkou Turecko-Řecko-Itálie... (Předsedající řečníka přerušila) Tatjana Ždanoka (Verts/ALE). – Pane předsedající, podporuji evropskou politiku sousedství jako smysluplný politický rámec pro posilování demokracie jak ve východním tak jižním rozměru, ale požádala jsem o slovo, abych nám všem položila otázku, zda má

283

284

CS


Evropská unie skutečně opodstatněné morální právo ukazovat třetím státům cestu ke skutečné demokracii. Oba návrhy usnesení odkazují na hodnoty evropské politiky sousedství, jako jsou demokracie, právní stát, dodržování lidských práv a základních svobod, včetně svobody médií, nezávislost soudnictví a boj proti korupci. Má však Evropská unie sama v těchto oblastech čistý štít, vezmeme-li do úvahy situaci médií v Itálii a Maďarsku, množství lidí bez státní příslušnosti v Lotyšsku a Estonsku a podezření z korupce v našem Parlamentu? Skutečně doufám, že si udržíme … (Předsedající řečníka přerušila) Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, klíčovým slovem je tu slovo sousedství. I v běžném životě jsou dobří sousedé obrovskou hodnotou pro každého z nás. Dobrý soused je člověk, který je přátelský, nestrká příliš nos do věcí, do nichž mu nic není, ale v případě potřeby nabídne pomocnou ruku. Něco takového by mělo být i politikou Evropské unie. Pokud jsou sousední země stejně přátelské, stabilní a demokratické, pak je to snadné. V případě, že tomu tak není, je to problém. Souhlasím s návrhem, že bychom měli spolupracovat s občanskou společností, zejména v těchto státech. Můj kolega, pan van Nistelrooij, poukázal na skutečnost, že vynakládáme 1,1 miliardy EUR na pohraniční činnost a že musíme zaujmout soudržnější přístup. S tím souhlasím. Stejně tak souhlasím s tím, abychom pořádali pravidelná slyšení, zejména pro občanskou společnost z nedemokratických režimů, aby měla možnost vyslechnout náš názor a abychom i my dostávali informace přímo od nich. Malika Benarab-Attou (Verts/ALE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, ve svém popisu výhledu pro evropskou politiku sousedství v jižním Středomoří jste se zmínil o potenciálních katalyzátorech. Zapomněl jste však zmínit jednu skupinu, ke které sama patřím. V Evropě stále nesou lidé jako já – přistěhovalci a děti přistěhovalců – kteří pocházejí z bývalých evropských kolonií, určité stigma. Přesto jsme a mohli bychom být lidskými zdroji: vlivnými zprostředkovateli jednání mezi severem a jihem v tomto historickém okamžiku. Pane komisaři Füle, co si myslíte o této možnosti? Budete o ní uvažovat? Laima Liucija Andrikienė (PPE). – (LT) Paní předsedající, revize evropské politiky sousedství je jedním z našich nejdůležitějších úkolů. Události v Egyptě, Tunisku, Libyi, Jemenu, Bahrajnu a jinde bez milosti bortí řadu stereotypů v našich představách, že většinu lidí na Blízkém východě a v severní Africe nezajímají lidská práva a že jsou zvyklí žít v diktátorských režimech. Revoluce v arabském světě ukázala, že se jedná o omyl. Před několika týdny jsem navštívila Egypt v den, kdy se konalo referendum o změnách ústavy. Každý, s kým jsme se potkali, hovořil o svobodě, spravedlnosti a demokracii. Většina z nich zdůrazňovala, že od Evropské unie potřebují jiný druh pomoci. Potřebují podporu pro posílení občanské společnosti, založení politických stran a ochranu lidských práv, aby budoucí parlamentní a prezidentské volby byly demokratické, svobodné a spravedlivé. Probíhající demokratizační procesy jsou velmi křehké a zranitelné a my jim musíme ve správnou dobu pomáhat.

06-04-2011

06-04-2011

CS


Štefan Füle, člen Komise – Paní předsedající, oceňuji jeden velmi významný prvek, totiž to, že přistupujeme, Komise a Parlament, k revizi naší politiky sousedství paralelně. Nejedná se jako v řadě jiných politik o situaci, kdy sem přicházíme s již dokončeným produktem, a posléze vedeme diskusi. Zahájili jsme proces již před nějakou dobou a díky vzájemné interakci jsme mohli zapracovat celou řadu dobrých parlamentních myšlenek a rovněž vysvětlit řadu našich. Dlouhý seznam řečníků, kteří vznesli množství cenných podnětů a otázek, dokládá, že tento přístup byl správný. Lisabonská smlouva, která byla rovněž schválena a odhlasována v této sněmovně, stanovila vysoké ambice. Dohodli jsme se, že Evropská unie bude globálním hráčem. Catherine Ashtonová, místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, i já sdílíme názor, že můžeme jen stěží naplnit toto očekávání, pokud nebudeme především hrát skutečně konstruktivní úlohu v našem sousedství a že tuto úlohu můžeme stěží plnit, pokud se nebudeme zabývat výzvami, jež sousedství přináší, a to včetně vleklých konfliktů. S ohledem na tyto skutečnosti jsme loni v červnu zahájili revizní proces. V té době bylo naší prvotní ambicí reagovat na nové nástroje, které nám poskytla Lisabonská smlouva. Došlo k velkým změnám v oblasti vnější činnosti v souvislosti s nahrazením šestiměsíčního předsednictví a jeho prioritami ve vnější činnosti důslednou, soudržnou politikou, jejímž garantem je osoba, která plní dvojí úlohu, když spojuje nástroj SZBP Společenství a zároveň má díky službě pro vnější činnost poprvé možnosti konat. Došlo rovněž ke zvýšení úrovně zastupitelství, aby nereprezentovala pouze Komisi, ale rovněž Evropskou unii. To jsou obrovské změny. Jsem si vědom, že existuje spousta výzev, otázek, tu a tam i kritiky, ale pevně věřím, že tyto změny vyústí v mnohem soudržnější politiku EU v oblasti vnější činnosti. Chtěli jsme, aby se tato skutečnost odrazila i v naší politice sousedství. Rovněž jsme chtěli uskutečnit jednu věc, o které jsme se domnívali, že zde chybí. Při pohledu na sousedství jsme postrádali pocit příslušenství těchto zemí v politice sousedství. Někteří naši partneři prohlašovali, že na ně byla politika sousedství uvalena a že se s nimi o ní vlastně nikdo nebavil. Proto jsou přesvědčeni, že se jejich názorem nikdo nezabýval a že existovalo jediné schéma, které bylo uplatněno pro všechny, aniž by byla brána v potaz specifika jednotlivých zemí. Pak však přišla arabská revoluce. Nabídla nám zrcadlo – jehož bylo podle mého názoru zapotřebí – před nímž jsme si mohli položit důležité otázky, jako například jak jsme připraveni doplnit aspirace vznikajících demokracií, jak daleko jsme ochotni zajít při řešení situací podobných té, které čelíme v Libyi, jak dlouho bychom měli čas od času činit kompromisy a spojovat stabilitu s autokracií, a přitom přijmout, že se naše hodnoty ne vždy nacházely na stejném místě jako naše zájmy. Naše sdělení ze dne 8. března představovalo pokus zodpovědět některé z těchto otázek – abych byl zcela upřímný, ty jednodušší z nich – protože jsme zodpověděli pouze ty, které se týkaly vznikajících demokracií. Obtížnější otázky jsme ponechali pro strategickou revizi evropské politiky sousedství. Mnohé z nich je ještě třeba zodpovědět. V tomto sdělení z 8. března jsme definovali tři základní pilíře, které, jak uvidíte, se odrážejí i ve strategické revizi. První z nich podporuje demokratickou transformaci a budování institucí v sousedních státech. V druhém je pozornost upřena na vztah se společnostmi a podporu občanských společností. Třetí podporuje všeobecný a udržitelný rozvoj našich sousedů.

285

286

CS


Mnohé státy na jihu se mění, změny nejsou omezeny jen na tyto státy, ale týkají se celého regionu. Mění i nás a způsob, jakým reagujeme na tuto situaci – budeme reagovat aktivně a ve svém sousedství se budeme zapojovat do těchto nových jevů. Tyto změny budou mít odezvu na východě a v rámci naší společné ověřené spolupráce s východními partnery. Odpověď východu neproběhne na úkor jihu a událostí na jihu a náš současný zájem a zaměření na jihu nejsou na úkor zájmů východu. Revize evropské politiky sousedství posílí potřebu vyváženého přístupu k našemu sousedství, ať už se jedná o jih nebo východ. Je tu nový impuls nahradit někdy upřednostňovanou reálpolitiku v našem sousedství ambicióznější a mnohem aktivnější politikou založenou na našich hodnotách. Existuje tu rovněž impuls jasně ukázat, čeho chceme dosáhnout prostřednictvím nástrojů politiky sousedství. Před několika lety jsme hovořili o zóně míru, stability a prosperity. To je velmi důležitá koncepce, která je stále platná, ale naši partneři chtějí více. Na východě někteří z nich jasně projevují své aspirace, co se týká Evropy. Partneři na jihu chtějí institucionálně lépe definovaný rámec pro hospodářskou integraci. Měli bychom se vyhýbat vyjadřování našich názorů týkajících se těchto otázek? Já si to nemyslím. Domnívám se, že bychom měli dát jasně najevo, že východní partnerství nepředstavuje způsob, jak udržet členství v Evropské unii daleko od států na východě, ale jde o způsob, jak mohou ve svých zemích vybudovat více EU. Domnívám se, že musíme učinit nabídku nejpokročilejším státům na jihu – jakýsi rámec, ve kterém by nebyly součástí rozhodování, ale součástí tvorby rozhodnutí. Neočekávejte nějakou velmi technickou svěrací kazajku pro dvojstranné vztahy s našimi partnery. Očekávejte pouze několik velmi jasných a velmi důležitých měřítek. Jako výsledek této revize evropské politiky sousedství očekávejte pružnou, individuálně přizpůsobenou strukturu a interakci, která dobře funguje mezi politickým manévrováním, na jedné straně, a našimi programy, technickou a finanční pomocí, na straně druhé. Nepůjde o jednoduchý proces. Žádná změna není snadná, ale ve srovnání s předcházející situací zde půjde o průběžný proces, jehož důležitou součástí budou možnosti revize, či chcete-li možnosti zpětné vazby a udržení kontaktu s realitou, což přinese záruku kvality v rámci této revize evropské politiky sousedství. Mnozí z vás hovořili o penězích. Čím vyšší budou naše ambice, tím více prostředků budou vyžadovat. Tato logika je velmi jasná. Ale jde jenom o peníze? Rozhodně ne. Jde rovněž o naši kreativitu, soudržnost, seriózní zvažování zájmů našich partnerů a ambice, týkající se otevírání našeho obchodního trhu a řešení problému mobility. V Jasmínové revoluci jde ve velké míře o důstojnost a rovnost. Učiňme z těchto dvou hodnot - důstojnosti a rovnosti – principy, na nichž bude založena naše politika. Parlament musí v tomto ohledu hrát velmi významnou úlohu. Předsedající – Dostala jsem dva návrhy usnesení (7) , které byly předloženy v souladu s článkem 110(2) jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek 7. dubna. Písemná prohlášení (Článek 149)

(7)

Viz zápis

06-04-2011

06-04-2011

CS


Tunne Kelam (PPE), písemně – Všechny evropské státy, které splňují kritéria pro vstup do EU, by měly mít perspektivu členství. Východní rozměr evropské politiky sousedství by měl tuto skrytou zásadu jasně ctít a zajistit, že naši sousedé ve východní Evropě skutečně uvidí spolehlivou perspektivu budoucího členství. Nejsilnější pobídkou pro demokratické a politické reformy a pro vytváření občanské společnosti je a bude perspektiva členství v Evropské unii. Zatímco budoucí žadatelé by měli zcela splnit své úkoly, Evropská unie musí bezpochyby prokázat, že naše odhodlání ve věci rozšiřování platí a že mu lze věřit. Pro podpoření takové důvěryhodnosti a odstranění veškerých pochybností o možných dvojích měřítkách by Evropská unie měla jasně ukázat, že naše vztahy s východními sousedy budou založeny především na demokratických hodnotách, dodržování lidských práv a právním státu. Jelikož by každý stát měl být hodnocen podle svých vlastních zásluh, musí být tyto základní hodnoty respektovány ve všech zemích bez ohledu na konkrétní hospodářské a politické zájmy jednotlivých členských států. Stejná zásada by měla být uplatňována i ve vztazích s Ruskem, kde je situace v oblasti právního státu a lidských práv horší než ve většině zemí evropské politiky sousedství. Jaromír Kohlíček (GUE/NGL), písemně. – (CS) Musím přiznat, že při čtení návrhu usnesení Výboru pro zahraniční věci jsem se nestačil divit. Směšování demonstrací v Bělorusku, kde jsou tzv. protestující všestranně vydatně podporováni ze zahraničí, s bouří odporu v Egyptě a Tunisku vyvolanou zdražením potravin a nezaměstnaností, to je opravdu nad mé chápání. Rovněž nesmyslný závěr považuji za typický nesmysl tzv. politiků. Kolega Siwiec zřejmě nezaregistroval demonstrace v monarchiích arabského světa spojené s desítkami mrtvých, ani válku v Libyi. To je zřejmě všechno v pořádku. V bodě 12 chybí konstatování negativního vývoje v Moldávii. Někteří kolegové z PPE se tak zamilovali do Julie Tymošenkové, že vláda Ukrajiny bez ní se jim zdá nedemokratická přesto, že se jí podařilo v posledním roce ekonomickou i politickou situaci země výrazně zlepšit. Za přímé zasahování do vnitřních věcí jiného státu považuji výzvu v bodě 13 k všestranné podpoře rozvoje demokraticky zaměřených stran v Bělorusku. Škoda, že v zemích EU, např. v Maďarsku, podobné úsilí o rozvoj demokracie nevidíme. Bod 52 usnesení považuji za další z hrubých neomaleností stejně jako podporu různých podvratných aktivit typu Belsat nebo Rádio Russia a Evropské rádio pro Bělorusko. Připomíná mi to důvěrně dobu studené války tak, jak ji znám z literatury faktu. Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně – (PL) V dnešní rozpravě v Evropském parlamentu jsme dále diskutovali o východním rozměru politiky sousedství Evropské unie. Nesmíme zapomínat, že jejím cílem by mělo být posílení vztahů mezi Unií a jejími východními sousedy, zejména Ukrajinou, prostřednictvím podpory nejrůznějších druhů občanských, sociálních a hospodářských iniciativ. Mladí ukrajinští občané očekávají od členských států Unie podporu a především chtějí, aby došlo k otevření hranic, aby se mohli svobodně přesouvat ze země do země, studovat a rozvíjet své záliby a zájmy. Je velmi důležité zajistit lepší provádění dohod o zjednodušeném vydávání víz a o oblasti volného obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Měli bychom rovněž rozšířit systém stipendií pro studenty pocházející z východních států spadajících do evropské politiky sousedství a podporovat je, aby se více zapojovali do společenské a politické činnosti. Cristian Dan Preda (PPE), písemně – (RO) Vítám společnou diskusi o dvou zprávách týkajících se evropské politiky sousedství, protože musíme zaujmout jednotný přístup k našim sousedům na jihu i na východě. Chci především zdůraznit, že je pro nás kontraproduktivní snažit se o to, aby spolu oba tyto geografické regiony soutěžily. Nejde

287

288

CS


tu o soupeření o zdroje, ale o účinné nasměrování zdrojů k těm partnerům, kteří dosahují pokroku ve vztahu ke společným kritériím, jež tvoří základ naší politiky sousedství. Mám na mysli zejména dodržování lidských práv, demokracii a právní stát. Proto jsem přesvědčen, že musíme mít dostatek odvahy, abychom uznali kladné výsledky, jichž politika sousedství dosáhla například v případě Gruzie a Moldávie, ale i negativní vývoj, k němuž bohužel došlo v Bělorusku či na Ukrajině. Základním kritériem musí být diferenciace, což se týká i jižního sousedství. Na druhou stranu musí být naše požadavky vůči našim evropským partnerům, co se týká respektování společných hodnot Evropské unie, důsledné a velmi vysoké. Fiorello Provera (EFD), písemně – (IT) Provádíme-li revizi evropské politiky sousedství, je důležité zhodnotit dopad této politiky na přistěhovalectví. Žádná politika sousedství nemůže být zcela účinná, pokud se nebude zabývat příčinami nestability, která vyvolává migraci. Tato otázka zahrnuje regionální spolupráci, potenciálně skrze dvoustranné dohody, jíž se budou účastnit jak země původu, tak tranzitní státy. S tranzitními zeměmi a zeměmi původu musíme spolupracovat proto, abychom předešli přistěhovaleckým vlnám. Musíme pomáhat zemím, z nichž migranti pocházejí, aby se demokratizovaly a zavedly řádnou správu tím, že jim poskytneme přístup k našim hodnotám a našim zkušenostem. Co se týká evropské politiky sousedství, potřebujeme hospodářský program, který zvýší zaměstnanost, a obchodní smlouvy, které povedou ke skutečnému, tržnímu hospodářskému rozvoji. Komisař Füle a vysoká představitelka Ashtonová heslem „více za více„“ podporují koncept podmínek pro poskytování pomoci, který má za cíl odměňovat státy, které jsou nejaktivnější, co se týká provádění demokratických reforem a dodržování lidských práv. Tento přístup by měl být podporován, neboť je v souladu s našimi hodnotami, efektivní z hlediska rozvoje, a je schvalován evropskými daňovými poplatníky. Debora Serracchiani (S&D), písemně – (IT) Následkem nedávných událostí v jihovýchodní Evropě musíme revidovat evropskou politiku sousedství ve vztahu k zemím jižního partnerství tím, že jim poskytneme prostředky a pomoc nezbytnou pro skutečnou demokratizaci a vytvoření základů pro hluboké politické, společenské a institucionální reformy. Je důležité, aby tato revize upřednostnila kritéria nezávislého soudnictví, dodržování základních svobod včetně svobody médií a boji proti korupci, ale zároveň je třeba znovu zvážit a prošetřit evropskou strategii pro Středomoří, aby došlo k posílení politického dialogu a aby byly podpořeny veškeré demokratické a společenské síly. Csaba Sándor Tabajdi (S&D), písemně – (HU) Krize v arabském světě ukázala, že směr, který dosud sledovala politika sousedství, neuspěl. Je zapotřebí zprůhlednit finanční nástroje a během rozdělování pomoci se musí používat přístup zaměřený na výsledky. To platí i pro východní rozměr politiky. Evropská politika sousedství musí být založena na přeshraničních vztazích mezi lidmi, to platí zejména pro její východní rozměr, protože státy zapojené do východního partnerství mají rovněž vyhlídky na získání statusu kandidátských zemí. K záležitosti vzájemného zrušení vízové povinnosti mezi Ukrajinou a Evropskou unií by mělo být přistupováno pragmaticky a neměla by být využívána k vyvíjení politických tlaků. Ukrajinská vláda musí ještě vykonat spoustu práce v oblasti posílení lidských práv a demokracie. Avšak ukrajinští občané jsou ti poslední, koho bychom měli v této souvislosti trestat. Pokud Evropská rada podporuje běloruské občany, zatímco uvaluje sankce na Bělorusko, měla by se k Ukrajině chovat stejným způsobem. Zavedení bezvízového styku v co nejbližší době – doufejme, že ještě letos – by mohlo položit základy

06-04-2011

06-04-2011

CS


hospodářské důvěry, jíž je zapotřebí pro vytvoření zóny volného obchodu. Věřím, že polské předsednictví bude tuto otázku považovat za svou prioritu. Je škoda, že se vrcholná schůzka východního partnerství nemohla konat během maďarského předsednictví. Maďarsko by mohlo k partnerům Evropské unie ve východním sousedství přistupovat mnohem objektivněji než Poláci, kteří kvůli své historické zkušenosti v posledních letech provozovali v některých vztazích předpojatou politiku. Traian Ungureanu (PPE), písemně – Evropská politika sousedství by měla zůstat politikou evropskou, nikoli francouzskou, rumunskou nebo polskou. Rozlišování mezi sousedy na jihu nebo na východě, následované přesunem finančních prostředků z východu na jih by se hodilo jako program sponzorského státu, ale znamenalo by konec evropské politiky sousedství. Tlak ze strany Francie, aby byl financován jih na úkor programů na východě by mohl vést k vytvoření nešťastného precedentu. Evropa by měla jednat se svými sousedy, nikoli s preferovanými sousedy. Převod prostředků z východu na jih by vyslal nešťastný signál našim východním partnerům. Nemá smysl podporovat demokracii na jihu tím, že ji oslabíme na východě. Evropské aspirace a demokratické hodnoty východních partnerů by mohly být dále poškozeny impulsivní politikou liberalizace vízové povinnosti. V této oblasti není místo pro politiku „Rusko na prvním místě“. Ruští občané mají právo svobodně cestovat, ale ne dříve než naši východní partneři. Zrušení vízové povinnosti pro Rusko by z ruského pasu učinilo zlatý dokument žádaný v Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině. Tím by došlo k vnitřní destabilizaci těchto zemí. Trvám na tom, že by se Evropská unie měla těmito problémy vážně zabývat. 21. Používání sexuálního násilí v konfliktech v severní Africe a na Blízkém východě Předsedající – Dalším bodem programu je prohlášení Komise o používání sexuálního násilí v konfliktech v severní Africe a na Blízkém východě (2011/2661(RSP)). Štefan Füle, člen Komise – Paní předsedající, musíme co nejrozhodnějším způsobem odmítnout jakékoli zaměřování násilí na ženy, od zastrašování až po sexuální útoky. Jedná se o odpudivé zločiny, jejichž oběťmi se často stávají ti nejzranitelnější a bezbranní lidé. Skutečností bohužel je, že v mnoha zemích ve světě, nejen v severní Africe a na Blízkém východě, chybí řádný právní rámec, který by ženy a dívky chránil před násilím. Neexistuje nic, co by vybízelo k nahlášení útoků tohoto typu. Je třeba učinit mnohem více, aby pachatelé byli odrazeni od podobných činů a aby museli se z nich zodpovídat. Ženy musí stále snášet diskriminační zákony a hluboce zakořeněnou kulturní nerovnost. Například národní výbor, který byl v Egyptě vytvořen, aby vypracoval novou ústavu, se skládá výhradně z mužů a i v nové vládě působí pouze jedna ministryně. To je neudržitelné, jak ukázala odvaha prokázaná tuniskými a egyptskými ženami v průběhu nedávných událostí v jejich zemích. Pokud je z politické a institucionální reformy vyloučena polovina obyvatel, může taková reforma jen stěží uspět. Na pozadí těchto skutečností rozhodně odsuzujeme rostoucí počet zpráv o vážném porušování lidských práv včetně znásilnění, sexuálních napadení a krutého ponižování ženských aktivistek. Evropská unie je odhodlaná posilovat úlohu žen v politické, občanské, sociální, hospodářské a kulturní oblasti, jakož i bojovat proti diskriminaci a beztrestnosti. Právě proto jedna z osmi obecných zásad Evropské unie v oblasti lidských práv výslovně usiluje o „podporu rovnosti pohlaví a potlačování diskriminace vůči ženám“. Barcelonské

289

290

CS


prohlášení z roku 1995, kterým bylo zřízeno euro-středomořské partnerství, jasně posiluje toto odhodlání v evropsko-středomořském regionu. Rovnost pohlaví je jednou z priorit pětiletého pracovního plánu, na němž se shodly hlavy států na barcelonské vrcholné schůzce, která se konala v roce 2005 u příležitosti desátého výročí vzniku euro-středomořského partnerství. Ve světle těchto závazků zahájila euro-středomořská ministerská konference o posilování úlohy žen ve společnosti, která se konala v listopadu 2006 v Istanbulu, inovativní a průkopnický proces. Ministři (včetně ministrů z Alžíru, Jordánska, Libanonu, Maroka, okupovaných palestinských území, Sýrie a Tuniska) se shodli na přijetí holistického přístupu, který je založen na následujících vzájemně propojených prioritách: zaprvé, politická a občanská práva žen; zadruhé, společenská a hospodářská práva žen a udržitelný rozvoj; a nakonec práva žen v kulturní sféře a úloha hromadně sdělovacích a komunikačních prostředků. Od konference v roce 2006 probíhají práce v souvislosti s prováděním společného akčního rámce, zejména prostřednictvím plnění priorit států, s následnými mechanismy a zprávami zveřejňovanými Evropskou komisí. Partneři, kteří jsou součástí Unie pro Středomoří, znovu potvrdili své odhodlání v této souvislosti na druhé ministerské konferenci v Marakéši, která se konala v listopadu 2009. Do diskusí se plně zapojila občanská společnost. Zvyšování obecného povědomí a viditelnosti procesu bylo jednou z velkých výzev, na níž se shodli téměř všichni jeho účastníci. Důležitým způsobem, jak řešit tyto naléhavé otázky, je – kromě tohoto regionálního rámce – i dvoustranný dialog Evropský unie, a to včetně dialogu vedeného prostřednictvím podvýborů zabývajících se otázkami rovnosti pohlaví. Paní předsedající, rád bych skončil prohlášením, že Evropská unie nebude tolerovat násilí vůči ženám v jakékoli podobě a bude využívat všech způsobů, aby mu zabránila. Edit Bauer, jménem skupiny PPE – Paní předsedající, pane komisaři, skutečně oceňuji pevný závazek Komise s cílem odsoudit násilí vůči ženám jako prostředku vedení války – jehož je systematicky využíváno v ozbrojených konfliktech za různými účely, mezi něž patří ponížení, zastrašení, politický teror, vymáhání informací, odměňování vojáků či dokonce etnické čistky. Násilí vůči ženám v ozbrojených konfliktech je ve značné míře založeno na tradičním vnímání ženy jako majetku. Jelikož ženy v mnoha kulturách hrají úlohu předavatelů kultury a národních symbolů, slouží násilí proti ženám i jako prostředek napadání společenských hodnot a společenské cti. Římský statut Mezinárodního trestního soudu považuje sexuální násilí jako součást útoků proti civilistům – proti lidskosti – za válečný zločin. Různé podoby sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech, včetně sexuálního otroctví, vynucených sňatků a vynuceného těhotenství, jsou válečnými zločiny a měly by být považovány za závažná porušení Ženevské konvence. Lidé zodpovědní za činy sexuálního násilí ve válce až příliš často vyváznou bez potrestání; příliš často je násilí proti ženám přijímáno jako nevyhnutelná součást války; příliš často je pachatelům udělena amnestie jako součást mírových dohod. Nastal čas odsoudit tyto nelidské praktiky ve všech částech světa a naše dnešní poselství by mělo znít, že pachatelé těchto válečných zločinů už nemohou zůstávat bez potrestání. Ana Gomes, jménem skupiny S&D – (PT) Paní předsedající, v rozporu s reportážemi, které k nám přicházejí z Libye a v nichž vidíme pouze muže bojující na frontě, snímky pořízené

06-04-2011

06-04-2011

CS


zhruba před měsícem na hlavním náměstí v Benghází, na Tahrirském náměstí a při demonstracích v Tunisku, Bahrajnu, Sýrii, Jordánsku a Maroku ukazují ženy všech věkových kategorií, které žádají svobodu, spravedlnost a demokracii. Ženy, a zejména mladé ženy, měly a stále mají klíčovou úlohu v povstáních v severní Africe a v arabském světě. Jejich osud v těchto zemích, které charakterizuje silná patriarchální a náboženská tradice, nebude pouze ukazatelem, ale rovněž rozhodným prvkem pro směr, jímž se tyto státy v nadcházejících měsících a letech vydají při hledání demokracie a respektování lidských práv. Evropská unie proto musí učinit svou prioritou podporu žen, které odvážně zahájily protesty Arabského jara, a to včetně finanční podpory organizací občanské společnosti a prostřednictvím politické, technické a finanční pomoci ženám, které se chtějí aktivně podílet, podporováním jejich zapojení do všech demokratických institucí a orgánů politické a hospodářské moci jako členek či kandidátek politických stran a tak dále. Je rovněž nutné, aby Evropská unie mobilizovala veškeré své úsilí na nejvyšší úrovni s cílem bojovat proti pokusům o zastrašování, odvetu a sexuální násilí vůči ženám, které se odváží pozvednout svůj hlas. Příklady jako je vynucování testů panenství na ženách, jež protestovaly na Tahrirském náměstí dne 8. března, či znásilnění a uvěznění Iman al-Obeidiové v Libyi představují, jak řekl komisař Füle, naprosto nepřípustné zločiny. Očekáváme, že vysoká představitelka a komisař budou požadovat okamžité nezávislé vyšetření těchto případů, aby se z nich staly příklady, které se už nikdy nebudou opakovat. Antonyia Parvanova, jménem skupiny ALDE – Paní předsedající, skupina ALDE navrhla a iniciovala tuto rozpravu, neboť tu dnes chceme vyjádřit své obavy ze situace žen v severní Africe a na Blízkém východě během současných politických změn a nepokojů. V průběhu několika uplynulých týdnů jsme byli svědky závažného porušování lidských práv v Libyi a v Egyptě, jehož oběti byly zejména ženy. Nebudu se pouštět do podrobností všech těchto případů, dovolte mi zmínit jen dvě symbolické a znepokojující situace, jímž by se mělo dostat okamžitého odsouzení. Iman al-Obeidiová, libyjská žena, řekla mezinárodnímu tisku, že byla hromadně znásilněna a následně zadržena prokaddávskými vojáky, a pak po 72 hodin vyslýchána, než byla propuštěna. V Egyptě, jak zmínili moji kolegové, tvrdí některé protestující, že byly podrobeny takzvaným testům panenství – a rovněž znásilněny vojáky – a některé z nich jsou nyní souzeny za „selhání“ v těchto testech. Tyto případy poskytují další důkaz, že znásilnění se stále využívá jako zbraně v dobách konfliktu za účelem terorizování a ponižování civilního obyvatelstva. Bylo by nepřijatelné, kdybychom nepozvedli svůj hlas proti těmto hrozným zločinům páchaným na ženám. Vyzýváme Komisi a Radu, aby protestovaly a rázně odsoudily sexuální útoky, zastrašování a jakékoli zneužívání žen, k němuž dochází v kontextu současných událostí v severní Africe a na Blízkém východě. Musíme rovněž využít všech našich dostupných politických nástrojů k zaručení toho, že po dokončení transformace těchto společností budou zaručena a dodržována práva žen. Včera jsme schválili zprávu o politickém rámci EU pro boj proti násilí vůči ženám a bylo by nepřijatelné, abychom používali dvojího metru v souvislosti s naší politickou činností vně Evropské unie. V tomto ohledu musí být podpora práv žen plně integrována do evropské politiky sousedství, jejích programů a projektů, a zároveň je zapotřebí zavést politiku zaměřenou konkrétně na ženská práva a emancipaci žen. Barbara Lochbihler, jménem skupiny Verts/ALE – (DE) Paní předsedající, vynucené takzvané testy panenství, ke kterým egyptská armáda nutila protestující ženy na Tahrirském

291

292

CS


náměstí, a mnohonásobná znásilnění libyjských žen ze strany vojáků jsou hrozné zločiny, které vedly k dnešnímu návrhu usnesení. Nemůžeme vyloučit možnost, že další sexuální násilí je pácháno všemi stranami konfliktů v severní Africe a na Blízkém východě. Loni v listopadu jsme v Evropském parlamentu vyzývali členské státy EU a samotnou EU, aby konečně začaly brát vážně situaci žen v průběhu válek a ozbrojených konfliktů. Tehdy podávala vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci, baronka Ashtonová, zprávu o dosaženém pokroku. Nyní již existuje lepší mezinárodní rámec pro prevenci násilí vůči ženám v oblastech konfliktů a některé státy rovněž přijaly národní akční plány. Velmi důležitá je i výměna osvědčených postupů. Evropská unie již poskytla 300 milionů EUR na opatření zahrnující poskytování lékařské péče a dalších 200 miliónů EUR bylo schváleno pro provádění rezoluce 1325 Rady bezpečnosti OSN. Existují plány pro zavedení místních strategií v konfliktních zónách v roce 2011. V tomto ohledu má velký význam výcvik personálu. Proto je nutné, aby všechny tyto zkušenosti a opatření byly začleněny a zvažovány při provádění evropské úmluvy pro partnerství a demokracii se zeměmi jižního Středomoří. V souvislosti s touto činností rozhodně budete mít podporu Evropského parlamentu. Ilda Figueiredo, jménem skupiny GUE/NGL – (PT) Paní předsedající, víme, že se ženy aktivně podílely na povstáních volajících po větší demokracii, právech a svobodách v severní Africe a na Blízkém východě. Víme však také, že jsou předmětem obecných, systematických praktik znásilňování a sexuálního otroctví, jež jsou podle Ženevské konvence považovány za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. V tomto světle jsou zprávy přicházející ať už z Konga či Egypta, Libye nebo dalších států velmi znepokojivé. Žádáme tedy účinné diplomatické kroky, které se rázně postaví proti používání sexuálního násilí, zastrašování a obtěžování žen v severní Africe, na Blízkém východě či na jakémkoli jiném místě. Rádi bychom rovněž poukázali na význam uznání úlohy, kterou ženy sehrály v revolucích, a zdůraznili potřebu, aby byla zaručena jejich práva včetně zapojení do nových demokratických, právních, hospodářských a politických struktur těchto společností, čímž by skončila staletí diskriminace, již museli snášet až do konce. Emine Bozkurt (S&D). – (NL) Paní předsedající, revoluce v severní Africe a na Blízkém východě přinesly i příležitosti. Konečně může začít proces obnovy země a nastolení demokracie v Tunisku a v Egyptě. Na náměstích a ulicích Káhiry, Tunisu a Benghází ženy byly, a stále jsou, důležitou součástí revolucí. Je zde mnoho příležitostí, ale rovněž rizika. Tvrzení, která v televizi uvedla mladá libyjská žena, o svém znásilnění Kaddáfího vojáky, otřásla veřejností. Nejednalo se však o první zprávy tohoto druhu, a od té doby se objevily další. Sexuálního násilí se využívá jako nástroje k utlačování a umlčování žen například v Káhiře, kde byly ženy armádou zneužity a přinuceny podrobit se testům panenství. V Libyjské válce se násilí proti ženám používá jako zbraně. V mocenském vakuu, které vzniká v dobách bezpráví, neexistuje žádná kontrola. Ženy přicházejí o ochranu zákona. Musíme proto, paní předsedající, vyslat jasný signál o tom, že k něčemu podobnému by nemělo a nesmí vůbec docházet. Musíme novým vůdcům vyslat jasný signál, že zločiny tohoto druhu musí být vyšetřeny a potrestány. Nikdo, kdo má takové zločiny na svědomí, by neměl vyváznout bez potrestání. Rád bych rovněž zdůraznil, že tyto ženy musí mít ochranu a že nelze přehlížet jejich úlohu při obnově společnosti. Ženská práva musí být zakotvena v zákoně, a za tím účelem by

06-04-2011

06-04-2011

CS


měly být ženy jmenovány do funkcí v ústavních výborech, parlamentech a vládách, aby témata jako vzdělání žen, jejich práva a boj proti škodlivým tradičním praktikám stály v čele zájmu. Hospodářská nezávislost představuje klíčový prvek pro emancipaci žen a mělo by být podporováno podnikání, například prostřednictvím mikroúvěrů. Kristiina Ojuland (ALDE). – Paní předsedající, sexuální útoky proti ženám – a v některých případech i proti mužům – v severní Africe a na Blízkém východě jsou velmi znepokojivé a je třeba, aby se je regionální orgány řešily, ať už nové demokratické síly nebo starší režimy. Chtěla bych vyzvat místopředsedkyni Komise a vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, baronku Ashtonovou, aby o tragické situaci ohledně sexuálního násilí v tomto regionu diskutovala se zástupci cílových států v kontextu jižního rozměru evropské politiky sousedství s přihlédnutím k tomu, aby byli pachatelé předáni spravedlnosti a aby bylo zaručeno dodržování lidských práv žen i mužů. Považuji sexuální násilí za nejhorší druh vedení války. Je třeba jej za každou cenu zamezit a trestat tím nejtvrdším způsobem. Seán Kelly (PPE). – (GA) Paní předsedající, před dvěma měsíci jsme hovořili o násilí proti ženám v Evropě. Bylo uvedeno, že až 25% evropských žen bylo vystaveno násilí. Nyní hovoříme o sexuálním násilí proti ženám v konfliktech v severní Africe a na Blízkém východě. Je to smutný příběh, který už nelze dále tolerovat. Proto je důležité, abychom o něm diskutovali a učinili nezbytné kroky k jeho zamezení. Bohužel nejen v průběhu války, ale i v období míru panuje v rámci celého afrického kontinentu velmi archaický postoj k ženám. Ten je pochopitelně v průběhu války umocněn. Souhlasím však s panem komisařem, že na tyto problémy musíme poukázat a zejména usilovat o to, aby byli k zodpovědnosti pohnáni lidé, kteří tyto zločiny páchají. Tímto způsobem snad za nějakou dobu dosáhneme změny postoje a odstranění těchto hanebných praktik. Anna Záborská (PPE). – (SK) Sexuální násilí není porušením ženských nebo mužských lidských práv. Taková práva totiž neexistují. Je to zločin proti lidské důstojnosti, která patří mezi základní práva každého člověka, ženy i muže. To neplatí jen v Evropě, ale i v Egyptě, Libyi, Kongu a ostatních zemích Afriky a Blízkého východu, o nichž hovoří toto usnesení. Válečné konflikty nesmí být polehčující okolností. V Kongu to začalo znásilňováním žen a nyní jsou znásilňováni i muži. Usnesení jsou však pouhá slova. Je třeba i konat. Komise musí začít podrobně monitorovat porušování lidských práv ve světě a zároveň musí navrhnout nástroje, kterými si Evropa v případě potřeby vynutí jejich dodržování. Jinak můžeme partnerství, do nichž tolik investujeme, rovnou nazvat vyplácením výpalného. Štefan Füle, člen Komise – Paní předsedající, chtěl bych váženým poslancům říci, že problémy a konkrétní případy, které nám tu dnes předložili, jsou skutečně závažné a představují temný mrak, který se vznáší nad událostmi, ke kterým došlo v posledních týdnech v severní Africe a na Blízkém východě. Vzal jsem na vědomí problémy, o kterých v dnešní rozpravě hovořili, a návrhy, jež předložili. Jak jsem již řekl, Evropská unie má k dispozici řadu nástrojů a učiní vše pro podporu většího zapojení žen do občanského a politického života, osvobozeného od hrozeb, zastrašování a násilí. Rád bych rovněž obrátil pozornost poslanců k určitým pozitivním vývojům v poslední době, jako je vytvoření úřadu pro lidská práva v sekretariátu Rady pro spolupráci v Zálivu.

293

294

CS


Takové kroky bychom měli vítat. Naše podpora mezinárodních organizací, zejména OSN Žen (UN Women) a občanské společnosti bude napomáhat podpoře vnitřních změn. To rovněž ukazuje na skutečnost, proč je naše politika dialogu a zapojování tak důležitá a proč musí pokračovat zejména s našimi novými partnery. Předsedající – Obdržela jsem pět návrhů usnesení (8) , které byly předloženy v souladu s článkem 110(2) jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek 7. dubna. Písemná prohlášení (článek 149) Filip Kaczmarek (PPE), písemně – (PL) Sexuální násilí představuje mimořádně odpudivý prostředek vedení války a odporný nástroj, jak bojovat s druhou stranou konfliktu či jak ji ponížit. V případě severní Afriky a Blízkého východu jsou tyto praktiky obzvláště kruté, protože odhalují obrovskou míru cynismu a demoralizace, neboť dominantní náboženství v regionu zaujímá v sexuálních otázkách velmi restriktivní postoj. Pachatelé sexuálního násilí porušují celou řadu pravidel a norem chování. Válka a konflikt často probouzejí v těchto lidech nepředstavitelné zlo. Budeme s tím bojovat a nikdy nepřestaneme toto barbarství odsuzovat. 22. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis 23. Ukončení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 22:50)

(8)

Viz zápis

06-04-2011

STŘEDA, 6. DUBNA 2011

Recommend Documents