Stanovy Studentského senátu Wichterlova gymnázia, Ostrava-Poruba, příspěvkové organizace (dále jen „Stanovy“) Hlava první Základní ustanovení Článek 1 (1) Studentský senát Wichterlova gymnázia, Ostrava-Poruba (dále jen „Senát“) je demokratickým neziskovým orgánem studentů Wichterlova gymnázia, Ostrava-Poruba, příspěvkové organizace (dále jen „Škola“), který funguje mimo strukturu vedení školy, pedagogického sboru a Občanského sdružení OKNA, avšak spolupracuje s nimi. (2) Cílem Senátu je zprostředkování dialogu mezi studenty, vedením školy a pedagogickým sborem, organizace různorodých mimovýukových aktivit a reprezentace školy ve vnějších studentských organizacích a strukturách. (3)
Sídlo Senátu se nachází na adrese Čs. exilu 669, Ostrava-Poruba. Článek 2
(1) Při své činnosti Senát spolupracuje se strukturami studentské participace na městské, krajské, celonárodní a mezinárodní úrovni. (2) Senát svoji činnost vyvíjí v souladu se Školním řádem Wichterlova gymnázia a zákony České Republiky. Zároveň se odvolává na Úmluvu o právech dítěte, Listinu základních práv a svobod a Všeobecnou deklaraci lidských práv.
Hlava druhá Struktura Senátu Článek 3 (1) Senát je složen z volených zástupců všech ročníků Školy. Každý ročník nižšího gymnázia Školy deleguje maximálně dva řádně zvolené zástupce (viz Hlava šestá) a každý ročník (včetně maturitního ročníku) vyššího gymnázia Školy maximálně osm řádně zvolených zástupců.
Článek 4 (1)
Nejvyšším orgánem Senátu je Výkonná rada.
(2) Výkonná rada zasedá dle potřeby, nejméně však jednou do měsíce (vyjma měsíce července a srpna). (3) Schůzi Výkonné rady svolává Předseda Senátu. S termínem zasedání seznámí Členy Výkonné rady nejpozději 5 dní předem. (4) V případě potřeby může Předseda Senátu svolat mimořádnou schůzi Výkonné rady, přičemž dobu seznámení Členů Výkonné rady s termínem může neomezeně zkrátit. Článek 5 (1)
Legislativním orgánem Senátu je Schůze Senátu.
(2)
Schůze Senátu se účastní všichni zvolení Senátoři.
(3) Schůze Senátu zasedá pravidelně, nejméně jednou do měsíce (vyjma měsíce července a srpna). (4) Termín schůze oznamuje Předseda Senátu, zpravidla na schůzi předchozí. Předseda Senátu oznamuje termín další schůze vždy minimálně 10 dní před plánovaným termínem. (5) V případě potřeby může Předseda Senátu svolat mimořádnou Schůzi Senátu, přičemž dobu seznámení senátorů s termínem mimořádné schůze může zkrátit až na 5 dní.
Hlava třetí Představitelé Senátu Článek 6 (1) Senátor je základní členskou jednotkou Senátu. Je volen v celoškolních volbách podle pravidel daných Stanovami (viz Hlava šestá). Je povinen účastnit se Schůze Senátu a reflektovat názory svého ročníku. Je reprezentativním zástupcem na školních i mimoškolních akcích. (2) Každý Senátor má při hlasování jeden hlas. Zároveň každý Senátor oplývá legislativní iniciativou, tudíž může při Schůzi Senátu podat obecný návrh či návrh na úpravu Stanov. Každý Senátor může rovněž vyvolat hlasování o nedůvěře Výkonné radě. (3) Svou případnou demisi je povinen Senátor oznámit libovolnému členovi Výkonné rady písemnou formou. Ten o tom na nejbližší schůzi Výkonné rady informuje ostatní Členy Výkonné rady. Při nejbližší Schůzi Senátu o rezignaci Senátora informuje Senát Předseda Senátu. (4) V případě hrubého porušení Stanov je možno Senátora odvolat na schůzi Výkonné rady. K odvolání Senátora je potřeba shody všech členů Výkonné rady. Odvolání Senátora oznamuje Předseda Senátu při nejbližší Schůzi Senátu. Členové Výkonné rady mají povinnost
svůj záměr o odvolání z funkce konkrétnímu Senátorovi s předstihem oznámit písemnou formou. Článek 7 (1) Člen Výkonné rady je do své funkce volen z řad Senátorů všemi přítomnými Senátory při ustanovující Schůzi Senátu. Je důležitým reprezentantem Školy a Senátu. Pomáhá Předsedovi Senátu při jednání s vedením Školy. (2)
Člen Výkonné rady se účastní schůzí Výkonné rady.
(3)
Člen Výkonné rady je i nadále Senátorem se všemi jeho kompetencemi.
(4) Člena Výkonné rady nelze jednotlivě odvolat. Lze ovšem odvolat celou Výkonnou radu včetně Předsedy a Místopředsedy Senátu na základě úspěšného hlasování o nedůvěře Výkonné radě (viz Hlava čtvrtá). (5) Člen Výkonné rady skládá případnou demisi písemně Předsedovi Senátu a ústně na schůzi Výkonné rady. Na nejbližší Schůzi Senátu poté probíhá volba nového Člena Výkonné rady. Demisí z pozice Člena Výkonné rady nezaniká členství v Senátu. Článek 8 (1) Předseda Senátu je nejvyšší reprezentativní funkce Senátu. Je volen při ustanovující Schůzi Senátu všemi Senátory z řad Členů Výkonné rady. Svolává, řídí, přerušuje a ukončuje Schůze Senátu a schůze Výkonné rady. Organizuje činnost Senátu a Výkonné rady, vystupuje jejich jmény. (2) Předseda Senátu reprezentuje Senát na školních i mimoškolních akcích. Oficiálně za Senát jedná s předsedy studentských samospráv jiných škol a rovněž se zástupci vyšších participačních struktur studentů, se kterými je jménem Senátu oprávněn uzavírat dohody. (3) Předseda Senátu je Členem Výkonné rady. Spolupracuje s ostatními Členy Výkonné rady a společně s nimi prezentuje stanovisko studentů strukturám vedení Školy a profesorského sboru. Zároveň přenáši podněty vedení Školy zpět do Senátu a určuje jejich projednávání. (4)
Předseda Senátu je zároveň Senátorem.
(5) Předseda Senátu oficiálně rozpouští Senát na poslední Schůzi Senátu, zároveň však předsedá nově zvolenému Senátu až do chvíle, než je zvolen nový Předseda Senátu. (6) Předseda Senátu není samostatně odvolatelný. Lze jej ovšem odvolat společně s celou Výkonnou radou na základě úspěšného hlasování o nedůvěře Výkonné radě. (7)
Předseda Senátu navrhuje delegáty do vyšších struktur patricipace studentů.
(8) Předseda Senátu spravuje senátní rozpočet. V případě potřeby může Předseda Senátu pověřit libovolného Člena Výkonné rady funkcí pokladníka. (9)
Předseda Senátu může po domluvě pověřit určitého Senátora konkrétním úkolem.
(10) V případě demise Předsedy Senátu je rozpuštěna celá Výkonná rada a následují nové volby Členů Výkonné rady. Demisi v písemné formě předkládá dosluhující Předseda Senátu svému Místopředsedovi, který se stává dočasným Předsedou Senátu až do chvíle zvolení nového Předsedy Senátu. Oficiálně svou demisi vyhlašuje sám dosluhující Předseda Senátu na nejbližší Schůzi Senátu. Demisí z pozice Předsedy Senátu nezaniká členství v Senátu.
Článek 9 (1)
Předseda Senátu jmenuje jednoho Místopředsedu Senátu z řad Členů Výkonné rady.
(2) V případě absence Předsedy Senátu řídí po dobu jeho nepřítomnosti Schůze Senátu a schůze Výkonné rady. (3)
Místopředseda Senátu je i nadále Senátorem.
(4) V případě absence Předsedy Senátu komunikuje namísto něj s vedením Školy, zastupuje jej při setkáních vyšších participačních struktur studentů a při dalších příležitostech. (5) Případnou demisi Místopředseda Senátu skládá do rukou Předsedy Senátu. Předseda Senátu poté jmenuje jiného Člena Výkonné rady Místopředsedou. Demisí z pozice Místopředsedy Senátu nezaniká členství v Senátu, ani ve Výkonné radě.
Hlava čtvrtá Orgány Senátu
Článek 11 (1) Schůze Senátu je legislativním orgánem Senátu. Vytváří platformu pro obecnou i konkrétní diskusi na aktuální témata z popudu Senátorů, studentů Školy, vedení Školy a profesorského sboru. Schůze Senátu hlasuje o obecných návrzích a o návrzích na změnu Stanov. Rovněž hlasuje o vyslovení nedůvěry Výkonné radě. První Schůze Senátu v daném volebním období volí novou Výkonnou radu a Předsedu Senátu. (2) Schůze Senátu je usnášeníschopná v minimálním počtu poloviny zvolených Senátorů. (3) Každý Senátor může při Schůzi Senátu vyslovit obecný návrh, návrh na změnu Stanov, či vyvolat hlasování o nedůvěře Výkonné radě. Pokud tak učiní, Schůze Senátu musí po přiměřeně dlouhé diskusi přejít k hlasování. (4) Hlasování na Schůzi Senátu jsou vždy veřejná. Výjimku tvoří volby Výkonné rady a Předsedy Senátu (viz Hlava šestá). Hlasování probíhá hromadně. (5) K přijetí obecného návrhu je třeba souhlas více než poloviny všech zúčastněných Senátorů. Pokud je počet Senátorů podporujících návrh méně než polovina zúčastněných Senátorů, či přesně polovina zúčastněných Senátorů, návrh je automaticky zamítnut. Pokud je
návrh schválen Schůzí Senátu, čeká se na vyjádření Výkonné rady, která může návrh vetovat. Na vyjádření má limit 14 dní. (6) K přijetí návrhu na změnu Stanov je třeba souhlas více než poloviny všech zvolených Senátorů. Pokud je počet Senátorů podporujících návrh méně než polovina všech zvolených Senátorů, či přesně polovina všech zvolených Senátorů, návrh je automaticky zamítnut. Pokud je návrh schválen Schůzí Senátu, čeká se na vyjádření Výkonné rady, která může návrh vetovat. Na vyjádření má limit 30 dní. (7) K vyslovení nedůvěry Výkonné radě je třeba souhlas minimálně 2/3 všech zvolených Senátorů. Pokud je tato podmínka splněna, je Výkonná rada včetně Předsedy Senátu a Místopředsedy Senátu rozpuštěna a následují volby nové Výkonné rady. Dočasným Předsedou Senátu se stává iniciátor hlasování o vyslovení nedůvěry Výkonné radě. Členům Výkonné rady nezaniká členství v Senátu ani možnost kandidovat v nových volbách Členů Výkonné rady. Hlasování o vyslovení nedůvěry Výkonné radě může být iniciováno maximálně jednou do měsíce. (8) V případě použití práva veta Výkonnou radou se Schůze Senátu pokouší přehlasovat Výkonnou radu. K přehlasování veta Výkonné rady je třeba souhlas minimálně 2/3 všech zvolených Senátorů. V případě úspěšného přehlasování veta Výkonné rady je návrh oficiálně schválen.
Článek 12 (1) Senát je veden Výkonnou radou, která je orgánem s exekutivní funkcí. Výkonné radě předsedá Předseda Senátu a je tvořena Předsedou Senátu a čtyřmi dalšími Členy Výkonné rady. (2) Výkonná rada se schází minimálně jednou do měsíce a její schůze řídí Předseda Senátu či jeho zástupce. (3) Výkonná rada určuje směřování Senátu jakožto celku. Připravuje programy Schůzí Senátu, organizuje volby Senátorů a komunikuje s vedením Školy. Jedná se zástupci ostatních studentských samospráv. (4) Výkonná rada je zodpovědná Schůzi Senátu. Schůze Senátu může v případě nespokojenosti se současným složením Výkonné rady vyslovit nedůvěru Výkonné radě. V takovém případě je Výkonná rada rozpuštěna. Nemůže ale Členy Výkonné rady odvolávat jednotlivě. (5) Výkonná rada disponuje právem veta. Je však potřeba shody všech Členů Výkonné rady. Pokud je jeden nebo více Členů Výkonné rady proti uplatnění práva veta, nelze této pravomoci využít. Po schválení obecného návrhu či návrhu na změnu Stanov Schůzí Senátu má Výkonná rada vymezený čas na vyjádření. Pokud návrh Výkonná rada jednomyslně schválí ještě před uplynutím vymezeného času, je návrh automaticky schválen celým Senátem. Pokud se rozhodne uplatnit právo veta, je návrh vrácen Schůzi Senátu. Po vypršení vymezeného času je návrh automaticky schválen celým Senátem. (6) Výkonná rada se může rovněž rozhodnout pro vrácení obecného návrhu či návrhu na změnu Stanov Schůzi Senátu s připomínkami. Musí ovšem dojít k úplné shodě všech Členů Výkonné rady. Pokud je návrh vrácen s připomínkami, může Schůze Senátu původní návrh
přepracovat a vyvolat nové hlasování o návrhu s tím, že opět stačí více než polovina přítomných a návrh musí opět projít Výkonnou radou, nebo se pokusit s původním neupraveným návrhem Výkonnou radu přehlasovat stejně, jako kdyby Výkonná rada využila práva veta. Pokud je Výkonná rada přehlasována, návrh je schválen celým Senátem. O použití prvního nebo druhého kroku rozhodne běžné většinové hlasování všech přítomných Senátorů. (7) Výkonná rada má právo požádat Schůzi Senátu o prodloužení vymezeného času ohledně schválení/vetování obecného návrhu či návrhu na změnu Stanov. Poté je vyvoláno hlasování Schůze Senátu. Pokud je více než polovina zúčastněných Senátorů pro prodloužení vymezeného času, může být vymezený čas prodloužen až o polovinu původní hodnoty (tj. až o 7 dní v případě obecného návrhu a až o 15 dní v případě návrhu na změnu Stanov). (8) Po schválení obecného návrhu či návrhu na změnu Stanov celým Senátem má za úkol Výkonná rada toto rozhodnutí realizovat. Změna stanov musí proběhnout do šesti měsíců od schválení návrhu celým Senátem. (9) Výkonná rada řídí administrativu Senátu a projednává případná odvolání Senátorů. Senátor je odvolatelný pouze v případě hrubého porušení Stanov, v případě ukončení studia na Škole a v případě pravomocného odsouzení za vědomý trestný čin. Odvolání Senátora musí jednomyslně schválit všichni Členové Výkonné rady. Člen Výkonné rady není samostatně odvolatelný za žádných podmínek. V případě úmrtí či vážných zdravotních indispozic, které dlouhodobě znemožňují účast na schůzích, člena Výkonné rady následují volby nového Člena Výkonné rady.
Hlava pátá Informační kanály a podněty Senátu Článek 13 (1)
Senát výsledky své práce prezentuje těmito formami: •
Školní nástěnkou
•
školním rozhlasem
•
Webovými stránkami
•
skupinou na sociální síti Facebook
•
na požádání osobně u každého senátora
Senátní struktury a členové navzájem komunikují:
(2) •
uzavřenou skupinou na sociální síti Facebook
•
školním rozhlasem
Hlava šestá Volby Článek 14 (1) Senátní volby jsou trojího druhu, a to Volby Senátorů (článek 15), Volby Členů Výkonné rady (článek 16) a Volby Předsedy Senátu (článek 17). Článek 15 (1) Před koncem funkčního období Senátu (tj. před poslední Schůzí Senátu) vyhlašuje Předseda Senátu celoškolní Volby Senátorů. (2) Na pozici Senátora může kandidovat jakýkoliv student Školy (včetně studentů nižšího gymnázia). Počet kandidátů není omezený. Každý kandidát se nahlásí současnému Předsedovi Senátu. (3) Kandidáti jsou rozřazeni podle svých ročníků. V rámci jednoho ročníku jsou do Senátu zvoleni 2 kandidáti nižšího gymnázia s nejvyšším počtem hlasů a 8 kandidátů vyššího gymnázia s nejvyšším počtem hlasů. Tito kandidáti se stávají Zvolenými Senátory. V případě rovnosti hlasů na 2. a 3. místě v rámci nižšího gymnázia a na 8. a 9. místě v rámci vyššího gymnázia pokračují tito kandidáti do druhého kola voleb. Druhé kolo voleb probíhá obdobně. Kandidát s vyšším počtem hlasů se stává Zvoleným Senátorem. V případě rovnosti v druhém kole voleb rozhodne los. (4) Volba probíhá pomocí hlasovacích lístků. Volebním právem disponuje každý student Školy. Každý student Školy, který se přihlásí k volbám, obdrží jeden hlasovací lístek, na kterém za plentou zvýrazní maximálně dvě jména kandidátů vlastního ročníku (v případě studenta nižšího gymnázia) a maximálně osm jmen kandidátů vlastního ročníku (v případě studenta vyššího gymnázia). Poté přehnutý hlasovací lístek vloží do urny. (5)
Volby Senátorů organizuje úřadující Výkonná rada.
(6)
Kandidáti na pozice Senátorů nepřicházejí o své volební právo.
(7) Po skončení voleb jsou zvolení kandidáti nazývání Zvolenými Senátory. Zvolení Senátoři zatím nemají právo se účastnit Schůze Senátu a úřadující Senátoři zatím nepřicházejí o své pravomoci. Na konci poslední Schůze Senátu Předseda Senátu slavnostně rozpouští Senát. Bezprostředně poté jsou novými Senátory jmenováni Zvolení Senátoři. Předseda Senátu je dočasným Předsedou Senátu až do chvíle zvolení nového Předsedy Senátu. Článek 16 (1)
Na první Schůzi Senátu probíhají volby do funkcí Členů Výkonné rady.
(2) Kandidátem na funkci Člena Výkonné rady může být Senátor starší 15ti let. Kandidáti pošlou své kandidátní listiny osobě předsedající Schůzi Senátu. Všichni kandidáti mají možnost před začátkem voleb promluvit před Senátem. Po posledním kandidátském projevu začíná hlasování.
(3) Každý Senátor zaznačí na předem připravený hlasovací lístek maximálně pět jmen kandidátů, které si přeje mít ve Výkonné radě, a svůj přehnutý hlasovací lístek vloží do urny. Pět kandidátů s nejvyšším počtem hlasů se stává Členy Výkonné rady. V případě shody nerozhodní kandidáti postupují do druhého kola voleb, které probíhá obdobným způsobem. V případě dalších nerozhodností rozhoduje veřejné hlasování Senátorů. Pokud opět dojde k rovnosti hlasů, rozhoduje los. (4)
Zvolení kandidáti jsou ihned jmenováni do svých funkcí.
Článek 17 (1)
Po zvolení Členů Výkonné rady následuje volba Předsedy Senátu.
(2) Kandidátem na funkci Předsedy Senátu se může stát libovolný Člen Výkonné rady. Kandidáti pošlou své kandidátní listiny osobě předsedající Schůzi Senátu. Všichni kandidáti mají možnost před začátkem hlasování promluvit před Senátem. Po posledním kandidátském projevu začíná hlasování. (3) Každý Senátor zaznačí na předem připravený hlasovací lístek jedno jméno kandidáta, kterého si přeje mít ve funkci Předsedy Senátu, a svůj přehnutý hlasovací lístek vloží do urny. Kandidát s nejvyšším počtem hlasů se stává novým Předsedou Senátu. V případě rovnosti hlasů následuje 15-ti minutová pauza, po které probíhá nové kolo voleb stejným systémem. Pokud dojde k opětovné rovnosti hlasů, následuje další 15-ti minutová přestávka a po ní otevřené hlasování všech Senátorů. Pokud ani zde nedojde ke zvolení jednoho z kandidátů, rozhoduje los. (4) Zvolený kandidát je okamžitě jmenován do funkce Předsedy Senátu a od této chvíle vede Schůzi Senátu nově zvolený Předseda Senátu.
Hlava sedmá Závěrečná ustanovení Článek 18 (1)
Funkční období senátu je 1. říjen až 30. září následujícího roku. Článek 19
(1) Situace neřešené těmito stanovami nechť jsou řešeny Výkonnou radou. Pokud je samotná Výkonná rada předmětem sporu, nechť rozhodne hlasování Schůze Senátu.
V Ostravě dne 27. května 2013.
Daniel Oborák
