STANOVY Stavebního bytového družstva Část I. Základní ustanovení Čl. 1 Firma: MÁJ, stavební bytové družstvo Se sídlem: Brno, Palackého třída 131 čp. 2630, okres Brno- město, PSČ 612 00 Zapsané ve veřejném rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, v oddílu Dr XXXIV, č.vl. 503 IČ 002 28 249. (dále jen “družstvo”) Právní poměry družstva upravuje zákon a tyto stanovy v platném znění. Čl. 2 1. Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Může spravovat domy s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob a provozovat za podmínek stanovených zákonem č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále jen “zákon”) i jinou činnost, pokud tím neohrozí uspokojování bytových potřeb svých členů. 2. Družstvo je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. 3. Členové družstva neručí za závazky družstva. 4. Družstvo je obchodní korporací. Část II. Činnosti družstva Čl. 3 1. Činnost družstva je založena na vlastnictví, správě a provozu bytových domů, bytů a nebytových prostor, budov s nebytovými prostory a na ostatním majetku družstva. 2. Předmětem činnosti družstva je zejména: a) činnost za účelem zajišťování potřeb svých členů spočívající především v: aa) organizování přípravy a provádění popř. zabezpečování výstavby bytů, rodinných domů a nebytových prostor; ab) provádění popř. zajišťování správy, údržby, oprav, modernizací a rekonstrukcí bytových a nebytových objektů, bytů a nebytových prostor ve vlastnictví družstva nebo členů družstva; ac) zajišťování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor ve vlastnictví družstva nebo členů družstva; ad) uzavírání smluv o nájmu družstevních bytů (družstevních nebytových prostor)1, popř. jiných smluv souvisejících s jejich užíváním; b) činnost za účelem podnikání spočívající především v nájmu bytů, nebytových prostor a staveb osobám, které nejsou členy dužstva, realitní činnosti a správě a provozu nemovitostí ve vlastnictví jiných osob než členů družstva, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence.
1
Družstevním bytem nebo družstevním nebytovým prostorem se rozumí byt nebo nebytový prostor, který je v budově ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví bytového družstva, nebo který je ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví bytového družstva, a bytové družstvo jej poskytlo do nájmu členovi bytového družstva, který se sám nebo jeho právní předchůdce na jeho pořízení podílel členským vkladem.
1
Část III. Členství v družstvu
1. 2. 3.
4.
Čl. 4 Vznik členství Členem družstva může být pouze zletilá fyzická osoba, která se zaváže k dodržování stanov a má na území České republiky trvalý pobyt. Jako dědic družstevního podílu se může stát členem družstva i nezletilá fyzická osoba, nebo též fyzická osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt. Členství vzniká při splnění všech podmínek stanovených zákonem a těmito stanovami, a to: a) dnem vzniku družstva při založení družstva; b) dnem rozhodnutí představenstva družstva o přijetí za člena nebo pozdějším dnem uvedeným v tomto rozhodnutí; c) převodem nebo přechodem družstevního podílu. Členství právnických osob a státu je vyloučeno.
Čl. 5 1. Rozhodnutím představenstva členství vzniká dnem, kdy představenstvo rozhodne o přijetí za člena na základě písemné přihlášky. K přihlášce musí být připojeno potvrzení o zaplacení zápisného ve výši 300,-Kč a základního členského vkladu ve výši 500,-Kč. Přihláška uchazeče o členství i rozhodnutí družstva o přijetí musí mít písemnou formu a musí obsahovat firmu družstva, jméno a bydliště uchazeče o členství a vymezení jeho družstevního podílu. 2. Představenstvo je povinno rozhodnout o přihlášce nejpozději do 3 měsíců od doručení přihlášky na družstvo. 3. Družstvo vrátí zápisné a základní členský vklad uchazeči o členství, kterého nepřijalo za člena, do třiceti dnů ode dne nabytí účinnosti rozhodnutí o nepřijetí uchazeče za člena družstva.
1. 2. 3. 4.
1.
2.
3. 4.
5.
Čl. 6 Družstevní podíl Družstevní podíl představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu. Spoluvlastnictví družstevního podílu je vyloučeno. Zastavení družstevního podílu je vyloučeno. Každý člen může mít pouze 1 družstevní podíl. Čl. 7 Společné členství manželů Společné členství manželů v družstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů. Ze společného členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Jako společní členové mají jeden hlas. Je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu, jde o právo na uzavření smlouvy o společném nájmu manželů. Je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojen nájem družstevního bytu, jde o společný nájem manželů. Je-li jeden z manželů výlučným členem družstva, mají oba manželé společné nájemní právo podle občanského zákoníku odvozené od práva nájmu manžela, který je výlučným členem družstva. V případě zániku členství manžela, od jehož nájemního práva bylo společné nájemní právo odvozeno, zaniká také nájemní právo druhého manžela. Společné členství manželů zaniká: a) vypořádáním společného jmění manželů; b) marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle občanského zákoníku; c) rozhodnutím soudu; d) písemnou dohodou rozvedených manželů; e) smrtí jednoho z bývalých manželů; nebo 2
f)
vyloučením jednoho z manželů z družstva z důvodů spočívajících výhradně na straně tohoto manžela.
Čl. 8 1. Vznikem společného členství manželů nezaniká to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich členství společné. 2. Existence společného členství manželů nevylučuje vznik samostatného členství kteréhokoliv z nich v tomtéž nebo jiném bytovém družstvu. Čl. 9 Splynutí družstevních podílů Nabude-li člen za trvání svého členství v družstvu další družstevní podíl, jeho družstevní podíly splývají v jediný družstevní podíl v den, kdy je člen nabude. Jsou-li však s každým z družstevních podílů spojena práva třetích osob, družstevní podíly splývají až dnem, kdy tato práva třetích osob zaniknou, ledaže dohoda člena družstva s takovou třetí osobou určí jinak. Čl.10 Přeměna členství K přeměně členství dochází v případech, kdy se společné členství manželů mění na samostatné členství jednoho z manželů nebo se samostatné členství jednoho z manželů mění na společné členství manželů, a to buď dohodou manželů nebo bývalých manželů nebo rozhodnutím soudu. Čl. 11 Rozdělení družstevního podílu Rozdělení družstevního podílu je možné, je-li člen nájemcem nejméně dvou družstevních bytů nebo dvou družstevních nebytových prostorů, nebo jednoho družstevního bytu a jednoho družstevního nebytového prostoru. Člen, jenž je původním vlastníkem rozdělovaného družstevního podílu, ručí za dluhy, které jsou s družstevním podílem spojeny. Právní účinky rozdělení družstevního podílu nastanou nejdříve splněním vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu nabyvatelem družstevního podílu vzniklého rozdělením. Při rozdělení družstevního podílu a převodu nebo přechodu družstevních podílů vzniklých rozdělením se určí, se kterým z nových družstevních podílů bude spojen nájem kterého družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru. Čl. 12 Členská práva Člen družstva má právo zejména: a) účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zástupce na jednání a rozhodování členské schůze samosprávy nebo prostřednictvím zvolených delegátů na jednání a rozhodování shromáždění delegátů. Schůze představenstva družstva nebo schůze kontrolní komise družstva se člen má právo zúčastnit jen tehdy, pokud o jeho účasti představenstvo družstva nebo kontrolní komise rozhodne; b) volit a být volen do orgánů družstva, pokud je svéprávný a splňuje-li podmínky zákona a stanov družstva; c) obracet se s návrhy, stížnostmi a náměty týkajícími se činnosti družstva na orgány družstva a být informován o jejich vyřízení; d) nahlížet do seznamu členů družstva; e) uzavřít s družstvem smlouvu o budoucí smlouvě o nájmu družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru do třiceti dnů po vzniku tohoto práva, splatí-li další členský vklad na výzvu družstva a ve lhůtě jím stanovené; f) uzavřít smlouvu o nájmu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru), a to na základě uzavřené smlouvy podle písm. e) s příslušným orgánem družstva, nebo jako nabyvatel na základě smlouvy o převodu družstevního podílu, zanikne-li se zánikem členství převodce v bytovém družstvu i jeho nájem bytu, a splní-li další podmínky určené stanovami; 3
g) obdržet vypořádací podíl podle stanov v případě zániku členství; h) platit nájemné spojené s užíváním družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) v rozsahu pouze účelně vynaložených nákladů vzniklých družstvu při jeho správě, včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce domů, ve kterých se nacházejí, a příspěvků na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice do těchto družstevních bytů (družstevních nebytových prostor); i) obdržet kopii zápisu z jednání shromáždění delegátů, včetně jeho příloh a podkladů poskytnutých delegátům, za úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jejich pořízením; j) vyžádat si k nahlédnutí zápis z členské schůze samosprávy, jejímž je členem; k) obdržet roční vyúčtování zaplacených záloh na nájemné a záloh na úhrady za plnění spojená s užíváním družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) a na vypořádání přeplatků z tohoto vyúčtování podle jiných právních předpisů, těchto stanov a zásad schválených představenstvem družstva; l) účastnit se veškeré družstevní činnosti a podílet se na výhodách, které družstvo svým členům poskytuje. Čl. 13 Členské povinnosti Člen družstva je povinen zejména: a) dodržovat zákon, jiné právní předpisy a stanovy a plnit rozhodnutí orgánů družstva; b) splnit další členský vklad podle čl. 15, popř. čl. 16 ve stanovené výši a lhůtě podle těchto stanov a smlouvy o dalším členském vkladu; c) uzavřít nájemní smlouvu, platit nájemné (včetně mimořádného příspěvku do dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice podle čl. 40) a úhradu za plnění spojená s užíváním družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) nebo zálohy na ně ve stanovené výši a lhůtě splatnosti, uhradit nedoplatek z vyúčtování těchto záloh; d) uhradit družstvu úrok z prodlení ve výši 1 promile dlužné částky za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení, jedná-li se o dluh z titulu nájemného za družstevní byt (družstevní nebytový prostor) a úhrad za služby spojené s jeho užíváním nebo z titulu příspěvku vlastníka bytu (nebytového prostoru) na správu domu a pozemku a úhrad za služby spojené s jeho užíváním; e) hradit příspěvky na činnost správy družstva a platit úhradu za úkony družstva prováděné z podnětu nebo ve prospěch člena družstva ve výši schválené představenstvem družstva. f) dodržovat domovní řád, dodržovat předpisy o požární ochraně, řádně užívat a udržovat družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor včetně společných prostor a zařízení domu a chránit majetek družstva před ohrožením, poškozením, zničením nebo ztrátou; g) na základě uzavřené smlouvy o nájmu ve lhůtě stanovené družstvem převzít družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, v případě opožděného převzetí družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru nahradit bytovému družstvu škodu, která takto vznikne, jakož i nahradit bytovému družstvu škodu, která vznikne opožděným oznámením o tom, že daný byt člen nepřevezme; h) oznamovat a doložit družstvu každou změnu údajů evidovaných v seznamu členů bez zbytečného odkladu poté, co tato skutečnost nastala, jakož i oznamovat družstvu veškeré změny podstatné pro vedení bytové evidence, včetně včasného oznamování změn týkajících se člena a příslušníků jeho domácnosti, které jsou podstatné pro vedení členské a bytové evidence, rozúčtování cen za plnění spojená s užíváním bytu a doručováním písemností; i) umožnit osobám pověřeným družstvem, aby po předchozím oznámení zjišťovaly technický stav družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru a stavy měřidel, prováděly revize, opravy, údržbu i instalaci měřidel a další práce nutné k řádnému provozu domů a bytů;
4
podílet se na základě rozhodnutí shromáždění delegátů na úhradě ztráty družstva maximálně ve výši trojnásobku základního členského vkladu, když uhrazovací povinnost nesmí být uložena ve větším rozsahu než kolik činí skutečná výše ztráty družstva. Uhrazovací povinnost lze uložit, pokud ztráta družstva byla zjištěna řádnou nebo mimořádnou účetní závěrkou, která byla projednána shromážděním delegátů a k úhradě ztráty byl již přednostně použit nerozdělený zisk z minulých let a nedělitelný a jiné fondy, které lze k úhradě ztráty použít, a rozhodnutí shromáždění delegátů o uhrazovací povinnosti bylo přijato do jednoho roku ode dne skončení účetního období, v němž ztráta hrazená uhrazovací povinností vznikla; k) přispívat podle svých možností k úspěšné činnosti družstva. j)
1. 2.
3. 4.
5. 6.
7.
Čl. 14 Členský vklad Členský vklad v družstvu je tvořen základním členským vkladem a dalším členským vkladem podle čl. 15 a čl. 16. Základní členský vklad je pro všechny členy družstva stejný a činí 500,-Kč. Po dobu trvání členství v družstvu nesmí výše členského vkladu člena v družstvu klesnout pod hodnotu základního členského vkladu. V případě zvýšení základního členského vkladu nebo snížení základního členského vkladu se postupuje podle zákona. O převzetí povinnosti k dalšímu členskému vkladu uzavře představenstvo se členem písemnou smlouvu, která obsahuje údaje o výši peněžitého vkladu nebo o tom, jaká věc nebo provedení jaké práce anebo poskytnutí jaké služby tvoří předmět nepeněžitého vkladu, dále způsob a výši ocenění nepeněžitého vkladu, lhůtu pro splnění vkladové povinnosti a podmínky pro vypořádání dalšího členského vkladu nebo jeho části za trvání členství. Smlouvu o dalším členském vkladu, ani její změnu nebo zrušení již neschvaluje shromáždění delegátů ani jiný orgán družstva. Další členský vklad může mít také formu nepeněžitého vkladu. Nepeněžitý vklad ocení znalec ze seznamu znalců vedeného podle jiného právního předpisu, určený dohodou družstva a vkladatele, a to na náklad vkladatele. Nepeněžitý vklad nelze započítat na členský vklad vyšší částkou, než na jakou byl oceněn. Nepeněžitý vklad schvaluje před jeho vložením shromáždění delegátů.
Čl. 15 Pořizovací další členský vklad 1. Další členský vklad představuje majetkovou účast člena na pořízení příslušného domu, družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru), a to formou výstavby nebo koupě, účast na technickém zhodnocení domu, družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) nebo na pořízení pozemku příslušejícího k domu. 2. Člen se může dalším členským vkladem podílet i na pořízení jiného než družstevního bytu, nebo jiného než družstevního nebytového prostoru v domě. 3. Další členský vklad, kterým se člen podílel na pořízení jiného než družstevního bytu nebo jiného než družstevního nebytového prostoru nebo na jejich technickém zhodnocení anebo na pořízení k nim příslušejícího pozemku, se členovi družstva vrátí, stane-li se tento byt nebo nebytový prostor družstevním bytem nebo nebytovým prostorem. Čl. 16 Dodatečný další členský vklad 1. Uzavření smlouvy o nájmu uvolněného družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) lze vedle úhrady pořizovacího dalšího členského vkladu podle čl. 15 podmínit splacením dodatečného dalšího členského vkladu, jehož výši stanoví představenstvo podle pravidel schválených shromážděním delegátů. 2. Obdobně lze postupovat i při povolení rozšíření stávajícího družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru), pokud by se týkalo společných prostor v domě, 5
pořízení družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) formou nástavby, přístavby či vestavby v domě nebo při přijetí nájemce bytu (nebytového prostoru) za člena družstva. 3. Použitím na pořízení družstevního bytového domu a k němu příslušejícího pozemku nebo na financování technického zhodnocení domu se dodatečný další členský vklad stává pořizovacím dalším členským vkladem podle čl.15. Čl. 17 Převod družstevního podílu 1. Právní účinky převodu družstevního podílu nastávají vůči družstvu dnem doručení účinné smlouvy o převodu družstevního podílu družstvu, ledaže smlouva určí účinky později. Tytéž účinky jako doručení smlouvy má doručení prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření takovéto smlouvy. Při převodu musí být splněny podmínky členství podle čl. 4. 2. Převodce družstevního podílu ručí za dluhy, které jsou s družstevním podílem spojeny. Čl. 18 Převod části družstevního podílu Člen může převést část svého družstevního podílu po jeho rozdělení za podmínek uvedených v čl.11 na jiného člena. Čl. 19 Zánik členství 1. Členství v družstvu zaniká: a) písemnou dohodou uzavřenou mezi družstvem a členem družstva; b) vystoupením člena; c) vyloučením člena; d) převodem družstevního podílu; e) přechodem družstevního podílu; f) smrtí člena družstva; g) prohlášením konkurzu na majetek člena družstva; h) zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena; i) doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, nejsou-li členská práva a povinnosti převoditelné, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle jiného právního předpisu, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu; j) zánikem družstva bez právního nástupce; k) jiným způsobem stanoveným zákonem, 2. Členství v družstvu se obnovuje, jestliže byl: a) zrušen konkurz na majetek člena; to neplatí, jestliže byl konkurz zrušen po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující; b) pravomocně zastaven výkon rozhodnutí nebo exekuce postižením družstevního podílu. Čl. 20 Dohodou o zániku členství mezi členem a družstvem uzavřenou v písemné formě, končí členství v ní sjednaným dnem. Jedno vyhotovení dohody obdrží člen. Čl. 21 Vystoupení 1. Člen může z družstva vystoupit. Členství zaniká uplynutím výpovědní doby dvou měsíců; běh této lhůty začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení člena o vystoupení družstvu. 2. Člen, který nesouhlasí s přeměnou družstva, může z družstva vystoupit. 6
3. Člen, který vystupuje z družstva proto, že nesouhlasí se změnou stanov, je povinen v písemném oznámení o vystoupení uvést tento důvod svého vystoupení, doručit oznámení o vystoupení družstvu ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl nebo mohl dozvědět o této změně, nejdéle však do 3 měsíců poté, kdy shromáždění delegátů o změně stanov rozhodlo, jinak se k právu člena vystoupit z družstva z důvodu nesouhlasu se změnou stanov nepřihlíží. Změna stanov není pro vystupujícího člena účinná a vztah mezi bytovým družstvem a členem se řídí dosavadními stanovami. Členství vystupujícího člena zaniká uplynutím kalendářního měsíce, v němž bylo oznámení o vystoupení družstvu doručeno. 4. Oznámení o vystoupení může člen odvolat jen písemně a se souhlasem družstva. Čl. 22 Přechod družstevního podílu 1. Na dědice družstevního podílu přechází nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu, včetně práv a povinností s tím spojených. 2. Družstevní podíl, který byl ve společném jmění manželů, přechází na pozůstalého manžela, k tomu se přihlédne při vypořádání dědictví.
1.
2.
3. 4.
5.
6.
Čl. 23 Vyloučení člena z družstva Člen může být z družstva vyloučen rozhodnutím představenstva družstva, zejména pokud závažným způsobem nebo opakovaně porušuje svoje členské povinnosti nebo přestal splňovat podmínky pro vznik členství, nebo zavrženíhodným způsobem zasáhl do práv nebo oprávněných zájmů družstva nebo jeho členů, nebo po dobu alespoň jednoho roku neoznámil změnu své adresy evidované v seznamu členů a jeho pobyt se stal pro družstvo neznámým, nebo zneužil seznam členů nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný proti družstvu nebo jeho členovi, nebo pokud nesplnil vkladovou povinnost k dalšímu členskému vkladu, ke které se zavázal. Člena, s jehož družstevním podílem je spojen nájem družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru, lze z družstva vyloučit i tehdy, pokud: a) poruší jako nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu; b) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný proti družstvu nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt nebo nebytový prostor, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází. Rozhodnutí o vyloučení společných členů (manželů) se samostatně doručuje každému z manželů. Před rozhodnutím o vyloučení je družstvo povinno udělit členovi písemnou výstrahu. Vyloučit člena družstva bez udělení této předchozí písemné výstrahy lze v případě, že porušení členských povinností nebo jiné důležité důvody uvedené ve stanovách měly následky, které nelze odstranit. Vyloučit člena družstva bez předcházející písemné výstrahy lze vždy v případě, pokud byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný proti družstvu a nebo proti členovi družstva. Rozhodnutí o vyloučení se vyhotoví písemně. Proti rozhodnutí představenstva o vyloučení může člen podat odůvodněné námitky ke shromáždění delegátů ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení oznámení o vyloučení, k námitkám podaným v rozporu s tím se nepřihlíží. Rozhodnutí musí obsahovat poučení o právu vylučovaného člena podat odůvodněné námitky ke shromáždění delegátů. V případě vylučování společných členů (manželů), má každý z manželů právo vznést námitky proti rozhodnutí o vyloučení bez ohledu na vůli druhého manžela. Proti rozhodnutí shromáždění delegátů o zamítnutí námitek může vylučovaný člen podat ve lhůtě tří měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí návrh k soudu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné. Do doby uplynutí lhůty pro podání návrhu u soudu nebo do doby pravomocného skončení soudního řízení družstvo nemůže vůči tomuto členovi uplatnit žádná práva plynoucí ze zániku jeho členství.
7
7. Rozhodnutí představenstva o vyloučení člena a rozhodnutí shromáždění delegátů o potvrzení rozhodnutí o vyloučení se vylučovanému členovi doručí do vlastních rukou na jeho adresu uvedenou v seznamu členů. 8. Členství vylučované osoby zanikne marným uplynutím lhůty pro podání námitek, nebo dnem, kdy vylučovanému členovi bylo doručeno rozhodnutí shromáždění delegátů o zamítnutí jeho námitek. 9. Družstvo je oprávněno rozhodnutí o vyloučení zrušit. O zrušení rozhodnutí o vyloučení rozhoduje představenstvo. Se zrušením vyloučení musí vyloučený člen vyslovit písemný souhlas. Pokud neudělí tento souhlas do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo této osobě rozhodnutí o zrušení vyloučení doručeno, k rozhodnutí o zrušení vyloučení se nepřihlíží. Toto neplatí, pokud vyloučená osoba o zrušení rozhodnutí o vyloučení již dříve písemně požádala. Představenstvo je oprávněno zrušit rozhodnutí o vyloučení v případech, v nichž probíhá řízení o prohlášení neplatnosti vyloučení člena z družstva. Pokud bylo rozhodnutí o vyloučení zrušeno, nebo bylo-li rozhodnuto shromážděním delegátů nebo soudem o tom, že námitky člena proti rozhodnutí o vyloučení jsou důvodné, členství člena v družstvu nezaniklo. Čl. 24 Zánik družstva Členství zaniká zánikem družstva bez právního nástupce dnem výmazu družstva z veřejného rejstříku. Čl. 25 Vypořádací podíl 1. Zánikem členství vzniká bývalému členovi nebo jeho dědicům nárok na vypořádací podíl. Vypořádací podíl je roven výši splněného vkladu ke dni zániku členství, a to: a) u nebydlícího člena (člen, kterému dosud nevzniklo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru podle čl. 32) se rovná základnímu členskému vkladu; b) u nájemce družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru se rovná základnímu členskému vkladu a dalšímu členskému vkladu; c) u vlastníka (člena, jemuž družstvo převedlo družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor do vlastnictví) se rovná: ca) základnímu členskému vkladu, jestliže základní členský vklad nebyl zdrojem financování družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) bezúplatně převedeného podle jiného právního předpisu, a dalšímu členskému vkladu podle čl. 16 (dodatečnému); cb) nule, pokud vznikl nulový rozsah splněné vkladové povinnosti tohoto člena v družstvu, protože základní členský vklad i další členský vklad podle čl. 15 (pořizovací) bezúplatným převodem družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) podle jiného právního předpisu zanikly, protože byly zdrojem financování tohoto bytu (družstevního nebytového prostoru), a člen neměl v družstvu další členský vklad podle čl. 16 (dodatečný); cc) základnímu členskému vkladu a dalšímu členskému vkladu, jestliže nebyl nabyvateli započítán na úhradu kupní ceny při úplatném převodu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) nebo příslušejícího pozemku; cd) základnímu členskému vkladu, jestliže další členský vklad byl započítán na úhradu kupní ceny při úplatném převodu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) nebo příslušejícího pozemku; ce) nule, pokud vznikl nulový rozsah splněné vkladové povinnosti tohoto člena v družstvu, protože základní členský vklad i další členský vklad byly započítány na úhradu kupní ceny při úplatném převodu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) nebo příslušejícího pozemku. Čl. 26 Splatnost vypořádacího podílu 1. Nárok na výplatu vypořádacího podílu vzniká uplynutím tří měsíců od projednání řádné účetní závěrky za rok, ve kterém členství zaniklo, není-li dále stanoveno jinak. Pokud 8
to hospodářská situace dovoluje, může družstvo uspokojit tento nárok nebo jeho část i dříve. 2. Pokud byl člen z družstva vyloučen, počítá se lhůta tří měsíců až ode dne marného uplynutí lhůty pro podání návrhu na prohlášení neplatnosti vyloučení nebo ode dne, v němž nabylo právní moci rozhodnutí soudu, kterým bylo řízení ve věci určení neplatnosti rozhodnutí o vyloučení skončeno. 3. Vypořádací podíl podle čl. 25 písm. b) je splatný uplynutím 3 měsíců ode dne vyklizení družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru), jehož byl bývalý člen nájemcem, nebo uplynutím 3 měsíců od projednání řádné účetní závěrky za rok, ve kterém členství zaniklo, a to tím dnem, který nastane později. Kromě nároku na výplatu vypořádacího podílu nemá bývalý člen nebo jeho dědicové z důvodu zániku členství nárok na jakoukoliv jinou část majetku družstva. Při výplatě vypořádacího podílu započte družstvo své splatné pohledávky vůči bývalému členu.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Čl. 27 Seznam členů Družstvo vede seznam všech svých členů. Do seznamu členů se zapisuje: a) jméno a bydliště nebo sídlo, případně také jiná členem určená adresa pro doručování; b) den a způsob vzniku a zániku členství v družstvu, výše členského vkladu v členění na základní členský vklad a další členské vklady a rozsah splnění vkladové povinnosti k členskému vkladu; c) společní členové manželé se v seznamu členů výslovně uvádějí jako společní členové, je-li členem družstva pouze jeden z manželů, uvádí se v seznamu tento z manželů, bez ohledu, že vznikl společný nájem manželů k bytu; Člen je povinen oznámit a doložit družstvu každou změnu údajů evidovaných v seznamu členů bez zbytečného odkladu poté, kdy tato skutečnost nastala. Družstvo je povinno provést zápis zapisované skutečnosti bez zbytečného odkladu poté, co mu bude změna prokázána. Do seznamu členů má právo nahlížet a žádat bezplatné vydání potvrzení o svém členství a obsahu svého zápisu v seznamu členů každý člen družstva. Pokud člen požaduje vydání tohoto potvrzení častěji nežli 1x za rok, je povinen uhradit družstvu odůvodněné náklady s tím spojené. Představenstvo je povinno umožnit nahlédnout do příslušné části seznamu každému, jestliže osvědčí právní zájem na tomto nahlédnutí nebo doloží písemný souhlas člena, kterého se zápis týká, podpis člena musí být úředně ověřen. Údaje, které jsou zapsány v seznamu členů, je družstvo oprávněno používat pouze pro své potřeby ve vztahu k členům družstva. Za jiným účelem mohou být tyto údaje použity jen se souhlasem členů, kterých se týkají. Přestane-li být člen družstva jeho členem, družstvo vyznačí tuto skutečnost v seznamu členů bez zbytečného odkladu. Do této části seznamu představenstvo umožní nahlédnout pouze bývalému členovi, jehož se zápis týká, a jeho právnímu nástupci. Jiné osobě poskytne družstvo údaje zapsané v seznamu pouze za podmínek stanovených zákonem. Část IV. Pořadníky a vznik práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu
Čl. 28 Sestavování pořadníků Pořadníky sestavuje představenstvo s přihlédnutím k délce členství spolu se schopností člena podílet se svými členskými vklady na výstavbě či jiném způsobu pořízení bytu. Čl.29 1. Návrh pořadníku předloží představenstvo k připomínkám členům nejpozději dva měsíce před jeho předložením ke schválení. O zveřejnění vyrozumí družstvo členy družstva způsobem v družstvu obvyklým. Návrh pořadníku musí být přístupný členům družstva nejméně po dobu třiceti dnů. V této době mohou členové podávat své připomínky. 9
2. Pořadník schvaluje představenstvo družstva. 3. Schválený pořadník musí být po dobu jeho platnosti zveřejněn způsobem v družstvu obvyklým a na informační desce družstva. Čl. 30 Vznik práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu 1. Při splnění podmínek určených ve stanovách uzavírá budoucí smlouvu o nájmu družstevního bytu představenstvo družstva se členy podle jejich pořadí v pořadníku. 2. Mimo pořadník může představenstvo uzavřít budoucí smlouvu o nájmu družstevního bytu (čl. 12 písm. e) se členem družstva v případech: a) uzavření smlouvy o zajištění výstavby bytů; b) hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodů důležitých potřeb bytového družstva; c) kdy byt, který člen v družstvu užívá, se stal neobyvatelným, nebo byl-li člen družstva zbaven práva na uzavření budoucí smlouvy o nájmu družstevního bytu nebo práva nájmu nesprávným postupem družstva; d) návrhu obecního úřadu, kdy užívaný družstevní byt byl uvolněn vyklizením dosavadního nájemce do náhradního bytu (ubytování) poskytnutého tímto obecním úřadem. 3. Mimo pořadník může představenstvo uzavřít smlouvu o nájmu družstevního bytu (čl. 12 písm. f) se členem družstva v případech: a) návrhu výboru příslušné samosprávy v případě uvolnění bytu člena, který v témže družstevním domě již užívá byt nevyhovující jeho bytové potřebě, uzavřel-li člen s družstvem písemnou dohodu, že dosud užívaný byt družstvu vrátí; b) uvolnění bytu, kdy družstvo nesestavilo pořadník nebo členové v něm zařazení byli již uspokojeni, popř. nemají o nájem bytu zájem; c) kdy členům, kterým dříve zaniklo právo nájmu vyloučením nebo výpovědí s přivolením soudu, tento byt stále užívají a skýtají záruky řádného plnění povinností člena družstva; d) kdy členům, kterým dříve zaniklo členství postižením družstevního podílu v případě, že exekuce nebo výkon rozhodnutí byl pravomocně zastaven. Čl. 31 1. Před postupem podle čl. 30 družstvo vyzve písemně člena ke splacení dalšího členského vkladu podle čl. 15 lhůtu na zaplacení stanoví nejméně na 15 dnů od doručení výzvy do vlastních rukou. 2. Nesplatí-li člen ve stanovené lhůtě další členský vklad podle odst. 1, nebo odmítne-li písemně uzavření smlouvy podle čl. 30, právo na uzavření smlouvy zaniká. Čl. 32 Přenechání bytu (nebytového prostoru) do nájmu na určitou dobu Představenstvo družstva může smlouvou o nájmu přenechat byt (nebytový prostor) fyzické popř. právnické osobě, i když nepůjde o člena družstva. Stejně může představenstvo družstva přenechat byt (nebytový prostor) tomu, kdo zabezpečuje provoz družstevního domu. V těchto případech nevzniká povinnost ke splacení dalšího členského vkladu podle čl. 15 a čl. 16. Výše nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu (družstevního nebytové prostoru) se určí ve smlouvě. Část V. Nájem družstevního bytu Čl. 33 Vznik nájmu družstevního bytu 1. Nájem družstevního bytu vzniká smlouvou, kterou družstvo (pronajímatel) přenechává svému členu (nájemci) do užívání družstevní byt. Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou.
10
2. Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.
1.
2.
3. 4.
5.
Čl. 34 Práva a povinnosti z nájmu družstevního bytu Se členem – nájemcem družstevního bytu a s manželi – společnými nájemci mohou na základě jejich práva v bytě bydlet jejich příbuzní v řadě přímé, sourozenci, zeť a snacha, jakož i osoby, které žijí s členy - nájemci ve společné domácnosti. Počet těchto osob a jeho změnu je povinen člen – nájemce neprodleně oznámit družstvu. Pokud člen - nájemce nesplní tuto povinnost ani do dvou měsíců, co změna nastala, považuje se to za hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu. Kromě práva užívat byt má člen – nájemce družstevního bytu a na základě jeho práva i osoby, které s ním bydlí, právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu. Členové - nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv. Pokud ví člen - nájemce předem o své nepřítomnosti, která má být delší než dva měsíce, i o tom, že byt bude po tuto dobu obtížně dostupný, oznámí to včas družstvu. Současně označí osobu, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do bytu v případě, kdy toho bude nezbytně zapotřebí, nemá-li člen - nájemce takovou osobu po ruce, je takovou osobou družstvo. Pokud nesplní člen - nájemce tuto povinnost, považuje se to za hrubé porušení členských povinností. Družstvo má právo požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných podmínkách.
Čl.35 1. Družstvo je povinno zajistit členu – nájemci družstevního bytu plný a nerušený výkon jeho práv spojených s užíváním bytu. 2. Veškeré opravy v bytě související s jeho užíváním, včetně výměn zařizovacích předmětů a náklady spojené s běžnou údržbou bytu hradí člen - nájemce (společní členové - nájemci), není-li dále stanoveno jinak. Člen - nájemce nehradí: a) opravy a výměny rozvodů el.energie až po hlavní jistič mimo hlavní jističe; b) opravy a výměny rozvodů vody, včetně svislých rozvodů, až po hlavní uzávěr vody mimo hlavní uzávěr vody; c) opravy a výměny potrubí odpadních vod až po výpusť pro napojení potrubí odpadních vod z bytu (odbočka pro byt zabudovaná na stoupacím rozvodu); d) u centrálního vytápění opravy a výměny celé soustavy rozvodů, včetně rozvodů v bytě; e) opravy a výměny rozvodů domovního plynovodu, po hlavní uzávěr plynovodu; f) opravy a výměny veškerého zařízení vzduchotechniky až k napojení pro byt, pokud byla pořízena jako společná; opravy a výměny veškerého zařízení vzduchotechniky, pořízené nájemcem bytu (jeho právním předchůdcem), hradí nájemce, obdobně to platí pro veškeré druhy ventilací; g) opravy komínových těles a vyvložkování komínových těles; h) opravy a výměny zařízení společné televizní antény včetně jejích rozvodů, včetně zásuvek pro připojení v bytě; i) opravy a výměny zařízení a rozvodů zvonků a domácích telefonů. 3. Výbor samosprávy může z technických nebo estetických důvodů stanovit odchylná pravidla, upravující způsob provedení některých drobných oprav nebo běžné údržby bytu. 4. Nájemce je povinen: a) zajistit povinné prohlídky, kontrolu a revize plynových spotřebičů a předávat družstvu fotokopie zpráv o výsledcích těchto prohlídek, kontrol a revizí; b) zajistit povinné prohlídky, kontroly a revize rozvodů elektroinstalace v bytě a předávat družstvu fotokopie zpráv o výsledcích těchto prohlídek, kontrol a revizí; 11
c) předkládat družstvu ke schválení výkresovou dokumentaci vyhotovenou oprávněným projektantem při provádění stavebních úprav v bytě; d) zajistit povinné kontroly, čištění a revize spalinových cest sloužících výlučně bytu a předávat družstvu fotokopie zpráv o výsledcích těchto čištění, kontrol a revizí.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Čl. 36 Neplní-li družstvo svoji povinnost odstranit závady, které brání řádnému užívání bytu, nebo jimiž je výkon práva člena – nájemce družstevního bytu ohrožen, má člen – nájemce právo po předchozím upozornění družstva závady odstranit v nezbytné míře a požadovat od něj náhradu účelně vynaložených nákladů. Právo na náhradu musí uplatnit u družstva bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad. Nepostará-li se člen - nájemce družstevního bytu o včasné provedení oprav a běžnou údržbu bytu, má družstvo právo učinit tak po předchozím upozornění člena - nájemce na jeho náklad samo a požadovat od něj náhradu. Člen – nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit družstvu nebo jím pověřené osobě, aby k zajištění řádné údržby bytu nebo vyžadují-li to nezbytně úpravy, provoz a opravy ostatních bytů nebo domu jako celku, byla provedena kontrola stavu bytu nebo provedena instalace a údržba zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakož i odpočet naměřených hodnot. Stejně je povinen umožnit přístup k provedení udržovacích prací, rekonstrukcí a oprav realizovaných přímo družstvem a také umožnit přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu a patří družstvu. Předchozí výzva se nevyžaduje, je-li nezbytné zabránit škodě nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení. Člen - nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li jeho chov družstvu nebo ostatním nájemcům obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Pokud vyvolá chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí člen - nájemce tyto náklady družstvu. Člen – nájemce odevzdá byt družstvu v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li družstvo klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Člen - nájemce je povinen odevzdat byt ve stavu, v němž jej převzal, odstranit v bytě změny, které provedl bez souhlasu družstva, pokud nesdělí družstvo členu - nájemci, že odstranění změn nežádá. Změny provedené se souhlasem družstva odstraní člen nájemce, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu člen - nájemce uvede byt do původního stavu. Zařízení a předměty upevněné na zdech, podlaze a stropu bytu, které nelze odstranit bez nepřiměřeného snížení hodnoty nebo poškození bytu, nebo domu, přecházejí upevněním do vlastnictví družstva. Pokračuje-li nájemce v užívání bytu i po dni, kdy měl nájem bytu skončit, nájem bytu se neobnovuje, a to ani v případě, že družstvo nájemce nevyzve, aby byt opustil.
Čl.37 Člen – nájemce družstevního bytu je povinen oznámit bez zbytečného odkladu družstvu potřebu těch oprav v bytě, které má nést družstvo, a umožnit jejich provedení, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla. Čl.38 Člen – nájemce družstevního bytu je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě sám nebo ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak, má družstvo právo po předchozím upozornění člena – nájemce závady a poškození odstranit a požadovat od něho náhradu. Čl.39 1. Člen – nájemce družstevního bytu nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v byte bez souhlasu družstava, a to ani na svůj náklad. V případě porušení této povinnosti je družstvo oprávněno požadovat, aby člen – nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranit. 2. Družstvo je oprávněno dělat stavbní úpravy by tu a jiné podstatné změny v byte pouze se souhlasem člena – nájemce družstevního bytu. Provádí – li družstvo takové úpravy bytu nebo domu na příkaz příslušného orgánu státní správy, nebo hrozí – li závažná 12
újma, je člen povinen jejich provedení umožnit, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla. Čl. 40 Nájemné a úhrada za plnění spojená s užíváním družstevního bytu 1. Člen - nájemce družstevního bytu je povinen platit nájemné za užívání družstevního bytu v poměrné výši nákladů a výdajů na správu a provoz objektu za stanovené období, včetně tvorby dlouhodobé zálohy podle odst. 3 a úhradu za plnění spojená s užíváním družstevního bytu. 2. Celkovou výši nájemného a úhrad za poskytovaná plnění stanoví představenstvo s přihlédnutím k předpokládaným nákladům. 3. Součástí nájemného je také pravidelný nebo jednorázový příspěvek na tvorbu dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice. Jeho výši stanoví představenstvo v souladu s předpokládanými náklady na opravy nebo výdaji na dodatečné investice v domě. Zůstatek dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice se převádí do příštího roku a nevypořádává se se členem - nájemcem družstevního bytu ani při ukončení nájmu. 4. Nájemné spolu s úhradou za plnění spojená s užíváním družstevního bytu se platí zálohově, vyjma poplatku na správu družstva určeného na financování nákladů středisek ostatního hospodaření vytvořených podle čl. 92, který je stanoven pevnou částkou, a to měsíčně nejpozději do dvacátéhopátého dne příslušného měsíce. 5. Vyúčtování zálohy na nájemné za kalendářní rok provede družstvo se členem nájemcem družstevního bytu nejpozději do konce dubna následujícího roku. O způsobu vypořádání rozdílů z vyúčtování rozhodne členská schůze samosprávy v příslušném středisku bytového hospodářství. Dlouhodobá záloha tvořená podle odst. 3 se do vyúčtování nezahrnuje. 6. Vyúčtování záloh na plnění spojená s užíváním družstevního bytu se provádí odděleně pro každý druh zálohy, a to nejpozději do čtyř měsíců po uplynutí zúčtovacího období, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. 7. Přeplatek nebo nedoplatek z vyúčtování záloh podle odst. 5 a 6 je splatný nejpozději do čtyř měsíců po vyúčtování, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Při výplatě přeplatku z nájemného nebo úhrad za plnění spojená s užíváním družstevního bytu má družstvo právo započíst své splatné pohledávky vůči členu - nájemci družstevního bytu. 8. Nezaplatí-li člen - nájemce družstevního bytu nájemné a zálohu na plnění spojená s užíváním družstevního bytu do pěti dnů po jejich splatnosti, je povinen zaplatit družstvu úrok z prodlení ve výši 1 promile dlužné částky za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. 9. Družstvo je oprávněno uplatňovat vůči členu – nájemci svá práva vyplývající z nezaplaceného dluhu včetně vyloučení z družstva, a to i v případě, že člen – nájemce složí dlužnou částku do notářské úschovy a vyrozumí o tom družstvo. 10. Družstvo má právo na náhradu ve výši nájemného a úhrad za plnění spojená s užíváním družstevního bytu, neodevzdá-li nájemce byt družstvu v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce družstvu byt skutečně odevzdá. Ustanovení čl. 40 odst. 8) těchto stanov platí obdobně. 11. Neoznačená platba nájemného nebo úhrad za poskytovaná plnění se použije k úhradě příslušného měsíce, další uhrazená platba v témže měsíci se použije k úhradě nejstarší pohledávky družstva, kterou má z titulu nájmu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru). Čl. 41 1. Člen – nájemce družstevního bytu má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud družstvo přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Člen - nájemce je povinen oznámit družstvu závadu písemně a bez zbytečného odkladu poté, co ji zjistil nebo zjistit mohl. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má člen - nájemce i tehdy, jestliže nebyla z důvodů spočívajících na straně družstva poskytována plnění spojená s užíváním bytu, nebo byla poskytována vadně, a jestliže užívání bytu se v důsledku toho zhoršilo. 13
Výše slevy z nájemného se stanoví s ohledem na to, do jaké míry je znemožněno nebo ztíženo užívání družstevního bytu nebo jeho části. 2. Stejné právo má člen – nájemce družstevního bytu, jestliže stavebními úpravami v domě se podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu. 3. Člen – nájemce družstevního bytu má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění spojená s užíváním bytu, pokud je družstvo řádně a včas neplní. Čl. 42 Právo na slevu z nájemného nebo z úhrady za plnění spojená s užíváním bytu je třeba uplatnit u družstva bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy člen – nájemce vadu zjistil nebo mohl zjistit.
1. 2.
3. 4.
Čl. 43 Společný nájem družstevního bytu manžely Společný nájem družstevního bytu může vzniknout jen mezi manžely. Společný nájem družstevního bytu vznikne, jestliže je s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojen nájem družstevního bytu. Totéž platí, je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy. Přeměnilo-li se společné členství manželů na výlučné členství jen jednoho z manželů, nemá tato skutečnost vliv na společné nájemní právo. Je-li jeden z manželů výlučným členem bytového družstva, mají oba manželé společné nájemní právo odvozené od práva nájmu manžela, který je výlučným členem družstva. Zanikne-li členství manžela, od jehož nájemního práva bylo společné nájemní právo odvozeno, zaniká také nájemní právo druhého manžela.
Čl. 44 Z právních jednání týkajících se společného nájmu družstevního bytu jsou oba manželé oprávněni i povinni společně a nerozdílně. Čl. 45 Právo společného nájmu družstevního bytu manžely zanikne: a) rozvodem manželství v případě, že nevzniklo v družstvu; b) dohodou (rozvedených) manželů; c) rozhodnutím soudu; d) smrtí jednoho z manželů; nebo e) zánikem nájmu družstevního bytu.
1. 2.
3.
1.
2.
společné
členství
manželů
Čl.46 Nevzniklo-li společné členství manželů v družstvu, má právo užívat družstevní byt po rozvodu ten z manželů, který je členem družstva. Vzniklo-li manželům společné členství v družstvu, stává se po rozvodu manželství výlučným členem s právem užívat družstevní byt ten z rozvedených manželů, který byl určen jejich dohodou nebo rozhodnutím soudu. Zemře-li manžel a manželé nebyli společnými členy družstva, stává se členem družstva a nájemcem družstevního bytu ten dědic, který zdědil družstevní podíl. Zemře-li manžel a manželé byli společnými členy družstva, přechází družstevní podíl na pozůstalého manžela, který se stává výlučným členem družstva a výlučným nájemcem družstevního bytu. Čl. 47 Podnájem bytu (části bytu) Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nejdéle však na jeden rok jen s písemným souhlasem družstva. Porušení této povinnosti se považuje za důvod pro postup podle čl. 23. Po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na bytovou náhradu.
14
Čl. 48 Výměna bytu Jestliže člen - nájemce družstevního bytu hodlá vyměnit byt s osobou, která není členem družstva, orgán družstva výměnu neschválí, dokud tato dohoda není schválena pronajímatelem nikoli družstevního bytu a dokud se tato osoba nestane členem družstva. Čl. 49 Za účelem výměny družstevních bytů si členové - nájemci vzájemně převedou své družstevní podíly. Čl. 50 Zánik nájmu družstevního bytu Nájem družstevního bytu zaniká: a) zánikem členství člena - nájemce družstevního bytu podle čl. 19; b) písemnou dohodou mezi družstvem a členem – nájemcem družstevního bytu ke dni stanoveném v dohodě; c) písemnou výpovědí člena – nájemce družstevního bytu, když délka výpovědní doby činí tři měsíce a její běh se počíná 1. dnem měsíce následujícím po měsíci, v němž výpověď byla doručena družstvu; d) uplynutím doby v případě, že nájem družstevního bytu byl sjednán na určitou dobu, nedohodne-li se družstvo se členem - nájemcem jinak; e) vznikem vlastnictví člena – nájemce k družstevnímu bytu podle jiného právního předpisu. Čl. 51 1. Člen - nájemce, jemuž zanikl nájem družstevního bytu a nestal se jeho vlastníkem, je povinen byt vyklidit, bez nároku na jakoukoliv bytovou náhradu. 2. Nedojde-li k vyklizení bytu, je jeho další užívání přípustné pouze na základě písemné nájemní smlouvy s družstvem. 3. Nájem bytu se nikdy neobnovuje ani nevzniká automaticky, a to ani v případech, kdy osoba užívá byt v dobré víře, že je nájem po právu, nebo pokud osoba po zániku nájmu užívá byt i nadále a družstvo ji nevyzve k odevzdání bytu. Čl. 52 Nájem družstevních nebytových prostor Ustanovení těchto stanov, která se týkají nájmu družstevního bytu, se přiměřeně použijí také na nájem družstevních nebytových prostor, včetně ustanovení o vzniku práva tohoto nájmu a na ustanovení o právech a povinnostech členů - nájemců družstevních nebytových prostor. Jinak platí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o nájmu a zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího k podnikání. Čl. 53 Zajištění řádného využití bytů 1. Družstvo dbá, aby družstevní byty, se kterými hospodaří, byly v souladu s jejich stavebním určením využívány k bytovým účelům. 2. Byt nebo jeho část může člen – nájemce družstevního bytu nebo členové jeho domácnosti dočasně používat i k jiným účelům než k bydlení jen se souhlasem družstva. Čl. 54 Sloučení a rozdělení bytu 1. Byt je možné sloučit se sousedním bytem (částí bytu) a rozdělit na dva nebo více samostatných bytů jen s předchozím souhlasem představenstva družstva. 2. Představenstvo družstva povolí sloučení nebo rozdělení bytu zejména tehdy, jestliže se tím dosáhne účelnějšího využití bytového prostoru členy domácnosti.
15
Čl. 55 1. Souhlas představenstva družstva se sloučením nebo rozdělením bytu nenahrazuje povolení stavebního úřadu, které je nutné podle jiných právních předpisů. 2. V souvislosti se sloučením nebo rozdělením bytu představenstvo družstva současně přerozdělí náklady a zdroje financování sloučených nebo rozdělených bytů a určí výši dalších členských vkladů a zůstatek nesplaceného investičního úvěru připadajících na příslušné byty. Část VI. Orgány družstva Čl. 56 Orgány družstva jsou: a) shromáždění delegátů; b) představenstvo; c) předseda představenstva; d) kontrolní komise; e) členská schůze samosprávy; f) výbor samosprávy a ; g) pověřený předseda samosprávy. Čl. 57 Do orgánů družstva mohou být voleni jen členové družstva - fyzické osoby starší 18 let, kteří splňují podmínky jiných právních předpisů. Čl. 58 1. Členem představenstva nebo členem kontrolní komise může být pouze člen družstva fyzická osoba starší 18ti let, která je svéprávná, a je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání. 2. Členové orgánu družstva mají nárok na odměnu ve výši dle vnitrodružstevní směrnice č. 5 - Odměňování funkcionářů družstva MÁJ, stavební bytové družstvo a poskytování jiných plnění ve prospěch těchto osob, kterou schvaluje shromáždění delegátů. Čl. 59 1. Orgány družstva mohou jednat jen o záležitostech, které podle zákona a stanov družstva spadají do jejich působnosti. 2. Kolektivní orgány družstva rozhodují na základě řádného svolání všech členů orgánu podle těchto stanov. 3. Kolektivní orgány družstva jsou způsobilé se usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných, pokud zákon a stanovy neurčují jinak. Čl. 60 1. Funkční období členů orgánů družstva činí pět let. Pokud však byl člen orgánu zvolen do orgánu družstva k pozdějšímu dni, než je den počátku funkčního období nejdříve zvoleného člena téhož orgánu družstva, končí jeho volební období současně se skončením volebního období tohoto nejdříve zvoleného člena orgánu družstva. Funkční období končí všem členům téhož orgánu družstva stejně. 2. Členové orgánu družstva mohou být voleni opětovně. Čl. 61 Členové orgánů družstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře, s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo družstvu způsobit škodu, dodržovat zákon a jiné právní předpisy, stanovy a usnesení vyšších orgánů družstva, pokud nejsou v rozporu s platnou právní úpravou. 16
Čl. 62 1. Funkce člena představenstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné. 2. Členové představenstva a kontrolní komise družstva, případně ředitel družstva nebo prácovník pověřený vedením správy družstva nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob se shodným předmětem činnosti nebo osoby v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, společenství vlastníků jednotek nebo družstvo, jehož členy jsou pouze jiná družstva. Pro případ, že dojde k porušení zákazu konkurence u člena představenstva, je povinen člen představenstva předem informovat družstvo o těchto okolnostech. Pokud bylo shromáždění delegátů v okamžiku zvolení člena představenstva členem představenstva na některou z těchto okolností výslovně upozorněno, nebo vznikla-li později a člen představenstva na ni písemně upozornil, má se zato, že tento člen představenstva činnost, které se zákaz týká, nemá zakázánu. To však neplatí, pokud shromáždění delegátů vysloví nesouhlas s takovou činností do jednoho měsíce, kdy došlo k upozornění podle výše uvedeného ustanovení. Čl. 63 1. V orgánech družstva se hlasuje veřejně. V jednotlivých případech se může jednající orgán usnést na hlasování tajném. 2. Každému členu družstva (společným členům) i každému členu orgánu družstva náleží jeden hlas. 3. V představenstvu a kontrolní komisi lze usnesení přijmout hlasováním uskutečněným písemně nebo pomocí prostředků sdělovací techniky, jestliže s tímto způsobem hlasování projeví souhlas všichni členové orgánu. Pro tento případ se hlasující pokládají za přítomné. Čl. 64 1. Orgány družstva jednají o záležitostech, které byly uvedeny na schváleném pořadu jednání, popř. o záležitostech, o jejichž projednávání se orgán dodatečně usnesl. 2. Jednání orgánů jsou neveřejná. Předsedové jednotlivých orgánů mohou rozhodnout o přizvání dalších osob k jednotlivým projednávaným záležitostem. 3. Jednání orgánů spočívá v přednesení podnětu k jednání, v rozpravě a zpravidla je zakončeno usnesením. Jednání je třeba vést tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci.
1.
2. 3.
4. 5.
6.
Čl. 65 O průběhu jednání všech orgánů družstva se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím a zapisovatelem, který musí obsahovat: a) datum a místo konání schůze; b) přijatá usnesení; c) výsledky hlasování; d) nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování. Přílohu zápisu tvoří seznam přítomných osob, pozvánka na něj a podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům. V zápisech o jednání představenstva a kontrolní komise se jmenovitě uvedou členové představenstva nebo kontrolní komise, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením nebo se zdrželi hlasování, u neuvedených členů příslušného orgánu se má za to, že hlasovali pro přijetí usnesení. Každý člen družstva má právo vyžádat si zápis a jeho přílohy k nahlédnutí, každý člen daného orgánu má právo na vydání kopie zápisu. Výsledky jednání a přijatá usnesení shromáždění delegátů v úplném znění bez zbytečného odkladu představenstvo uveřejní oznámením vyvěšeným na informační desce družstva podobu nejméně 60 dnů ode dne konání shromáždění. Informační deska družstva se zpřístupní členům družstva prostřednictvím internetových stránek. Podrobnosti o postupu orgánů družstva při volbách a odvolání, o jednání a rozhodování a ověřování zápisu upravuje volební a jednací řád, které schvaluje shromáždění delegátů. 17
Čl. 66 Shromáždění delegátů 1. Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem družstva, které vykonává v plném rozsahu působnost členské schůze. 2. Do působnosti shromáždění delegátů náleží: a) rozhodovat o změně stanov, pokud nedochází k jejich změně na základě jiné právní skutečnosti; b) přijímat a měnit jednací řád a volební řád; c) volit a odvolávat členy a náhradníky členů představenstva, členy a náhradníky členů kontrolní komise, členy a náhradníky dalších orgánů družstva podle stanov a stanovit pořadí, podle kterého náhradníci nastupují na uvolněná místa v těchto orgánech; d) rozhodovat o určení odměny představenstva, kontrolní komise a členů jiných orgánů družstva zřízených stanovami, pokud je oprávněno tyto orgány nebo jejich členy volit a odvolávat; e) rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje, schvalovat řádnou, mimořádnou nebo konsolidovanou účetní závěrku a mezitímní účetní závěrku; f) schvalovat smlouvu o výkonu funkce; g) rozhodovat o námitkách člena proti rozhodnutí o jeho vyloučení; h) schvalovat jednání učiněná za družstvo do jeho vzniku; i) rozhodovat o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty; j) rozhodovat o uhrazovací povinnosti členů družstva; k) rozhodovat o použití nedělitelného fondu; l) rozhodovat o přeměně družstva; m) rozhodovat o zrušení družstva s likvidací; n) volit a odvolávat likvidátora a rozhodovat o jeho odměně; o) schvalovat zprávu likvidátora a o naložení s likvidačním zůstatkem; p) rozhodovat o zvýšení nebo snížení základního členského vkladu; q) schvalovat zásady hospodaření, zásady pro stanovení výše dalších členských vkladů. r) schvalovat statuty fondů; s) projednávat a schvalovat zprávy představenstva a kontrolní komise o činnosti družstva; t) rozhodovat o dalších otázkách, které tyto stanovy a zákon svěřují do působnosti shromáždění delegátů. 3. Shromáždění delegátů si může vyhradit do své působnosti rozhodování i o dalších otázkách, které výslovně do působnosti shromáždění delegátů tyto stanovy ani zákon nesvěřují; to neplatí, pokud se jedná o záležitosti svěřené zákonem do působnosti představenstva nebo do působnosti kontrolní komise družstva. 4. Pokud si shromáždění delegátů vyhradí rozhodování o určité záležitosti do své působnosti, nemůže být o této záležitosti rozhodováno na témže shromáždění delegátů, na němž si shromáždění delegátů rozhodování o určité záležitosti vyhradilo. 5. Shromáždění delegátů svolává představenstvo podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Představenstvo svolá shromáždění delegátů vždy, pokud jej o to požádá kontrolní komise nebo deset procent zvolených delegátů, jejichž výkon funkce ke dni doručení žádosti představenstvu nezanikl. Pokud představenstvo nesvolá shromáždění delegátů bez zbytečného odkladu, na žádost kontrolní komise nebo na žádost deseti procent zvolených delegátů, nebo v důležitém zájmu družstva, může svolat shromáždění delegátů jedna třetina členů představenstva, nebo kontrolní komise družstva, nebo likvidátor družstva. 6. Na žádost kontrolní komise nebo na žádost deseti procent zvolených delegátů je představenstvo povinno svolat shromáždění delegátů tak, aby se konalo do třiceti dnů po doručení žádosti. Není-li shromáždění delegátů v těchto případech svoláno tak, aby se konalo do třiceti dnů po doručení žádosti, jsou povinni je svolat kontrolní komise, likvidátor nebo jedna třetina členů představenstva. Pokud by tak neučinili do deseti dnů poté, kdy uplynula lhůta pro svolání shromáždění delegátů představenstvem, může svolat shromáždění delegátů a učinit všechny úkony s tím 18
spojené osoba zmocněná k tomu písemně všemi delegáty, kteří o svolání shromáždění delegátů požádali. 7. Pokud není shromáždění delegátů svolané na žádost kontrolní komise nebo na žádost deseti procent volených delegátů usnášení schopné, je jeho svolavatel povinen svolat náhradní shromáždění delegátů. To neplatí, pokud kontrolní komise nebo deset procent zvolených delegátů vzalo zpět svoji žádost o svolání shromáždění delegátů. 8. Představenstvo je povinno svolat shromáždění delegátů vždy, pokud je to v důležitém zájmu družstva. Představenstvo je také povinno svolat shromáždění delegátů, pokud jej o to požádalo alespoň deset procent členů družstva. Představenstvo je povinno svolat shromáždění bez zbytečného odkladu také poté, kdy zjistí, že ztráta družstva dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení ze zdrojů družstva by neuhrazená ztráta dosáhla výše základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nebo družstvo se dostalo do úpadku nebo do hrozícího úpadku a navrhne shromáždění delegátů přijetí potřebných opatření k nápravě. 9. Představenstvo svolává shromáždění delegátů, na němž se má projednat řádná účetní závěrka tak, aby se toto shromáždění konalo nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního období, za které je řádná účetní závěrka sestavena. 10. Svolání shromáždění delegátů se oznamuje písemnou pozvánkou zaslanou všem delegátům na adresu bydliště delegáta uvedenou v seznamu delegátů, popřípadě na jinou doručovací adresu oznámenou delegátem, a to nejpozději patnáct dnů před dnem konání shromáždění delegátů. Zároveň se pozvánka uveřejní na internetových stránkách družstva. 11. Pozvánka na shromáždění delegátů musí obsahovat alespoň: a) firmu a sídlo družstva; b) místo a dobu zahájení shromáždění delegátů; místo a doba shromáždění delegátů musí být určeny tak, aby co nejméně omezovaly možnost delegáta se shromáždění zúčastnit; c) označení, zda je svoláváno shromáždění delegátů nebo náhradní shromáždění delegátů; d) program shromáždění delegátů. 12. K pozvánce se přikládají veškeré doklady k jednotlivým záležitostem programu shromáždění delegátů. Má-li dojít ke změně stanov nebo k přijetí usnesení, jehož důsledkem je změna stanov, musí být k pozvánce přiložen též návrh těchto změn nebo návrh usnesení. 13. Družstvo je povinno informovat vhodným způsobem své členy o možnosti seznámit se se všemi podklady k jednotlivým záležitostem programu shromáždění delegátů, zejména uveřejněním způsobu a místa seznámení se s podklady na internetových stránkách družstva. 14. Na žádost deseti procent zvolených delegátů nebo kontrolní komise je představenstvo povinno zařadit jimi určenou záležitost do programu jednání shromáždění delegátů. Pokud je taková žádost doručena představenstvu až po odeslání pozvánky, je představenstvo povinno informovat delegáty přítomné na svolaném shromáždění delegátů o této žádosti. Tím však není dotčena povinnost představenstva svolat nové shromáždění delegátů. Program shromáždění delegátů nelze po odeslání pozvánek delegátům měnit. Čl. 67 1. Shromáždění delegátů je schopno se usnášet, pokud je přítomna nadpoloviční většina delegátů nevyžaduje-li zákon nebo stanovy vyšší počet potřebných hlasů. 2. Právo hlasovat na shromáždění delegátů mají pouze delegáti a náhradníci delegátů, pokud zastupují delegáty. 3. Každý delegát má jeden hlas. 4. Pro posouzení schopnosti shromáždění se usnášet a stanovení počtu hlasů potřebných k přijetí usnesení se započítávají pouze hlasy delegátů, jejichž výkon funkce ke dni konání shromáždění delegátů trvá. Na schopnost shromáždění delegátů se usnášet nemá vliv skutečnost, že v jednom nebo více volebních obvodech není ke dni konání shromáždění delegátů zvolen delegát; to neplatí, pokud představenstvo 19
vědělo, že v jednom nebo více volebních obvodech není delegát zvolen, a neinformovalo členy zařazené do těchto obvodů o této skutečnosti. 5. Shromáždění delegátů se usnáší většinou hlasů přítomných delegátů, pokud donucující ustanovení jiného právního předpisu nevyžadují vyšší počet potřebných hlasů. 6. V případě rozhodování o změně stanov v části, která upravuje podmínky, za kterých vznikne členovi družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, a úpravu práv a povinností člena družstva spojených s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a práv a povinností člena družstva spojených s užíváním družstevního bytu, se shromáždění usnáší většinou přítomných delegátů. 7. V případě rozhodování o a) uhrazovací povinnosti; b) zrušení družstva s likvidací; nebo c) přeměně družstva je shromáždění delegátů schopno se usnášet, pokud jsou přítomni delegáti, kteří zastupují alespoň dvě třetiny členů družstva a usnesení musí být přijato delegáty, kteří zastupují alespoň dvě třetiny členů zastoupených na shromáždění delegátů. 8. Není-li shromáždění delegátů schopno se usnášet, svolá svolavatel, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu náhradní shromáždění delegátů se stejným programem, a to stejným způsobem jako původní shromáždění delegátů a samostatnou pozvánkou. 9. Náhradní shromáždění delegátů je schopno se usnášet, je-li přítomno alespoň deset procent všech zvolených delegátů, nejméně však pět delegátů. 10. Každý člen družstva má právo na vydání kopie zápisu o průběhu shromáždění delegátů, včetně jeho příloh a podkladů poskytnutých delegátům, a to za úhradu nákladů účelně vynaložených spojených s jejím pořízením 11. Ten, kdo svolal shromáždění delegátů, je povinen pořídit o jeho průběhu zápis, a tento zápis podepsat, a to do patnácti dnů ode dne konání shromáždění delegátů. Pokud sepsala tento zápis jiná osoba, podepíše jej i ona. 12. Usnesení shromáždění delegátů se osvědčuje veřejnou listinou, pokud se jedná o a) změnu stanov; b) zrušení družstva s likvidací; c) přeměnu družstva; d) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti družstva. 13. Právo zúčastnit se shromáždění delegátů mají členové kontrolní komise, členové představenstva, likvidátor družstva a další osoby, o nichž to stanoví zákon. Pokud požádá některá z těchto osob o slovo, udělí se jí před zahájením hlasování. 14. Pokud má shromáždění delegátů rozhodovat o otázce, která se dotýká přímo oprávněných zájmů člena, zejména má-li být rozhodováno o jeho námitkách proti rozhodnutí o jeho vyloučení, tento člen musí být pozván na shromáždění delegátů písemnou pozvánkou zaslanou mu na adresu bydliště nebo sídla uvedeného v seznamu členů a má právo zúčastnit se shromáždění delegátů v části, která se ho týká. Pokud tento člen požádá před hlasováním delegátů o záležitosti, která se ho týká, o slovo, musí mu být umožněna obrana proti návrhu na zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí o vyloučení. Čl. 68 1. Za každý volební obvod je volen jeden delegát z řad členů zařazených do volebního obvodu. Volební obvody na návrh předastavenbstva družstvo vytváří a zrušuje shromáždění delegátů, a to tak, že jeden volební obvod odpovídá jedné samosprávě. Na takto stanovený volební obvod je volen též jeden náhradník delegáta. Každý člen družstva je zařazen do některého z volebních obvodů, žádný člen družstva nesmí být zařazen do více volebních obvodů. Zánikem volebního obvodu zaniká i funkce delegáta a náhradníka delegáta. 2. Pokud je nutné vzhledem k organizačnímu uspořádání družstva, může představenstvo družstva rozhodnout, že se volební obvod nekryje s okruhem působnosti samosprávy. V tomto případě volí delegáta a jeho náhradníka na společné schůzi předsedové 20
výborů samospráv a pověření předsedové všech samospráv, které jsou zařazeny do volebního obvodu delegáta. Na takto stanovený volební obvod je volen též jeden náhradník delegáta. Každý člen družstva je zařazen do některého z volebních obvodů, žádný člen družstva nesmí být zařazen do více volebních obvodů. Zánikem volebního obvodu zaniká i funkce delegáta a náhradníka delegáta. 3. Delegáta volí a odvolávají členové zařazení do volebního obvodu, při volbě nebo odvolání delegáta má každý člen družstva jeden hlas. Právo volit má i člen družstva, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti. O zvolení delegáta nebo jeho odvolání musí být vyhotoven zápis ze schůze volebního obvodu. Zápis je dokladem o řádné volbě delegáta nebo o řádném rozhodnutí o jeho odvolání. 4. Změna počtu členů zařazených do jednotlivých volebních obvodů nemá za následek zánik funkce dosavadních delegátů, ani konání nových voleb delegátů. 5. Volby delegátů zajišťuje a organizuje představenstvo. Delegát a jeho náhradník je volen na funkční období pěti let. Jeho funkce zaniká volbou nového delegáta, nejpozději však posledním dnem jeho funkčního období. 6. Delegát může ze své funkce odstoupit, a to písemným prohlášením doručeným do sídla družstva. Delegáta lze rozhodnutím členů volebního obvodu, kde byl zvolen, kdykoli z funkce odvolat. 7. Družstvo vede seznam delegátů. Do seznamu delegátů je zapisováno jméno a bydliště delegáta, popřípadě jím jiná určená adresa pro doručování, den vzniku, den a důvod zániku jeho funkce. Údaje v seznamu delegátů včetně jejich změn družstvo uchovává po dobu deseti let ode dne zániku funkce delegáta, jehož se údaje týkají. 8. Každý člen družstva má právo nahlížet do seznamu delegátů a pořizovat si z něj opisy a výpisy. 9. Delegát je povinen vykonávat svoji funkci osobně, jednat v souladu se zájmy členů zařazených do volebního obvodu, v němž byl zvolen, informovat členy volebního obvodu, který zastupuje, o svolání shromáždění delegátů, o navrženém programu shromáždění delegátů a vyžádat si jejich pokyny a jednat v souladu s většinovým názorem členů volebního obvodu, informovat o průběhu a výsledcích shromáždění delegátů i o přijatých rozhodnutích. 10. Delegát je povinen zúčastnit se shromáždění delegátů. Delegát, který se nemůže zúčastnit shromáždění delegátů, informuje neprodleně o této skutečnosti svého náhradníka a vyrozumí jej o svolání shromáždění delegátů a předá mu veškeré podklady a informace. 11. Za každého delegáta může být zvolen pouze jeden náhradník delegáta. Pokud se delegát nemůže zúčastnit shromáždění delegátů, je oprávněn se jej zúčastnit a na něm hlasovat náhradník delegáta. Při výkonu funkce má náhradník delegáta stejná práva a povinnosti jako delegát, ustanovení těchto stanov a jiných právních předpisů o delegátech se pro náhradníka delegáta použijí obdobně. 12. Dnem zániku funkce delegáta se jeho náhradník stává delegátem na zbytek funkčního období, na které byl delegát, jehož funkce zanikla, zvolen. Čl. 69 1. Každý člen, likvidátor, člen představenstva nebo člen kontrolní komise se může dovolávat neplatnosti usnesení shromáždění delegátů podle ustanovení občanského zákoníku upravujících neplatnost usnesení členské schůze spolku pro rozpor se zákonem a jinými právními předpisy nebo stanovami družstva. Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se příslušná osoba dozvěděla nebo mohla dozvědět o rozhodnutí, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí. Podmínkou pro dovolání se neplatnosti usnesení o shromáždění delegátů je zájem hodný právní ochrany, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů družstva. Důvodem neplatnosti usnesení delegátů je i jeho rozpor s dobrými mravy. 2. Usnesení shromáždění delegátů není neplatné jen z toho důvodu, že a) zařazení členů do volebních obvodů bylo provedeno v rozporu se stanovami družstva nebo zákonem; b) v jednom nebo více volebních obvodech ke dni konání shromáždění není zvolen delegát ani jeho náhradník; 21
c) náhradník delegáta se nemohl zúčastnit shromáždění delegátů proto, že ho delegát, který se shromáždění delegátů nezúčastnil, o jeho svolání neinformoval; d) delegát jedná v rozporu s usnesením členů zařazených do volebního obvodu, za který byl zvolen. 3. Soud nevysloví neplatnost, došlo-li k porušení stanov, nebo obecně závazného právního předpisu, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu družstva hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře. Nebylo-li právo podle odst.1 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení shromáždění delegátů již přezkoumávat. Čl. 70 Představenstvo 1. Statutárním orgánem družstva je představenstvo. 2. Představenstvo je oprávněno jednat jménem družstva navenek ve všech věcech. Jménem představenstva jedná předseda a v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění místopředseda nebo jiný člen představenstva v pořadí stanoveném představenstvem. 3. Právní jednání představenstva, pro které je předepsána písemná forma, podepisuje za družstvo předseda (popř. místopředseda) a další člen představenstva. Podepisuje-li předseda spolu s místopředsedou, je podpis místopředsedy považován za podpis dalšího člena představenstva. Představenstvo může na základě písemné plné moci pověřit zastupováním družstva i jiné fyzické či právnické osoby. Čl. 71 Na návrh představenstva družstva shromáždění delegátů určuje volební obvody delegátů a stanovuje jejich počet na nejbližší volební období i podmínky jejich volby, přičemž nemusí vycházet z pravidla, že každý z delegátů se volí stejným počtem hlasů, pokud je to nutné vzhledem k organizačnímu uspořádání družstva. Čl. 72 1. Představenstvo má 5 členů. 2. Funkce člena představenstva zaniká volbou nového člena představenstva, ledaže z rozhodnutí shromáždění delegátů plyne něco jiného. 3. Člena představenstva může před uplynutím funkčního období shromáždění delegátů odvolat. 4. Člen představenstva může z funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro družstvo nevhodná.Jeho výkon funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li představenstvo na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce. 5. V případě smrti člena představenstva, odstoupení z funkce, odvolání a nebo jiného ukončení jeho funkce zvolí nejbližší shromáždění delegátů nového člena představenstva. 6. Představenstvo, jehož počet členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího shromáždění delegátů. 7. Členové představenstva a jeho náhradníci se volí z členů družstva tak, aby členové představenstva nebyli mezi sebou nebo se členy kontrolní komise manžely, příbuznými v řadě přímé, nebo sourozenci. 8. Představenstvo volí ze svých členů předsedu představenstva, a místopředsedu představenstva Čl. 73 1. Schůzi představenstva svolává předseda představenstva (místopředseda představenstva), popř. pověřený člen představenstva, písemnou pozvánkou zaslanou všem členům představenstva alespoň sedm dní před konáním schůze představenstva 22
poštou, popř. elektronickou poštou, pokud se tak usnese představenstvo hlasy všech svých členů. V pozvánce se uvádí datum, hodina a místo konání schůze představenstva a pořad jednání; k pozvánce se předkládají písemné podklady, které mají být předmětem jednání schůze představenstva. Se souhlasem všech členů představenstva lze projednat písemné podklady předložené až při zahájení schůze představenstva. 2. Představenstvo se schází podle potřeby, zpravidla jednou za měsíc. Musí se sejít do deseti dnů od doručení podnětu kontrolní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků. 3. Jednotlivé záležitosti předložené k projednání uvádí a odůvodňuje zpravidla ten, kdo je předkládá, přičemž současně předkládá i návrh usnesení. Čl. 74 Předseda představenstva Předsedovi přísluší: a) organizovat a řídit jednání a práci představenstva; b) rozhodovat o bytových otázkách v rozsahu určeném stanovami. Čl. 75 Organizování práce představenstva V rámci této činnosti předseda představenstva: a) svolává a řídí schůze představenstva a navrhuje program jeho jednání;, b) organizuje přípravu schůzí představenstva, rozhoduje o přizvání dalších účastníků jednání a organizačně zajišťuje plnění usnesení představenstva; c) jedná jménem představenstva navenek ve všech věcech družstva; d) podepisuje s dalším členem představenstva právní úkony, pro které je předepsána písemná forma. Čl. 76 Rozhodování o bytových otázkách 1. V rámci této činnosti představenstvo družstva uzavírá: a) budoucí smlouvu o nájmu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) podle čl. 12 písm. e); b) smlouvu o nájmu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) podle čl. 12 písm. f), popř. k bytové náhradě; c) dohodu o zániku nájmu družstevního bytu podle čl. 50; d) smlouvu o přenechání bytu (nebytového prostoru) do nájmu na určitou dobu podle čl. 3 2. Dále: a) rozhoduje o rozsahu příslušenství družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru); b) dává souhlas ke smlouvě o podnájmu bytu (části bytu) podle ustanovení čl. 47; c) uděluje souhlas k dočasnému použití bytu nebo jeho části pro jiné účely než bydlení podle čl. 53 odst. 2. d) žádosti členů podle odst. 2 rozhoduje představenstvo družstva nejdéle do třiceti dnů od jejich podání.
1.
2. 3.
4.
Čl. 76a Řízení běžné činnosti družstva Pokud je předseda představenstva pracovníkem družstva, řídí jeho činnost v postavení vedoucího organizace ve smyslu pracovně-právních a ostatních obecně závazných právních předpisů. Není-li předseda představenstva pracovníkem družstva, řídí běžnou činnnost družstva ředitel družstva popřípadě pracovník pověřený řízením správní složky družstva. Ředitel družstva popřípadě pracovník pověřený řízením správní složky družstva je výkonnou složkou představenstva družstva. Zastupuje družstvo navenek v rozsahu zmocnění uděleného představenstvem družstva. Ředitel družstva popřípadě pracovník pověřený vedením správní složky družstva řídí 23
správní složku družstva. 5. Pracovní poměr ředitele družstva vzniká na základě jemnováním představenstvem družstva. 6. Ředitele družstva odvolává z vedoucí funkce zaměstnance organizace představenstvo družstva, dle ustanovení zákoníku práce. 7. Při vzniku pracovního poměru ředitele družstva platí příslušná ustanovení zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
1.
2. 3.
4. 5. 6. 7.
8.
Čl. 77 Kontrolní komise Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednávat stížnosti členů družstva. Kontrolní komise odpovídá za svou činnost shromáždění delegátů a podává mu zprávy o své činnosti. Na ostatních orgánech družstva je nezávislá. Kontrolní komise se vyjadřuje k řádné účetní závěrce a k návrhu na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty družstva. Kontrolní komise je oprávněna vyžadovat od představenstva jakékoli informace o hospodaření družstva. Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky v hospodaření nebo postavení družstva a jeho členů. Na zjištěné nedostatky upozorňuje kontrolní komise představenstvo a vyžaduje zjednání nápravy. K jednotlivým úkonům může kontrolní komise pověřit jednoho nebo více členů, kteří v této věci mají oprávnění žádat informace v rozsahu oprávnění kontrolní komise. Neodstraní-li představenstvo zjištěné nedostatky, je kontrolní komise oprávněna požádat představenstvo o svolání shromáždění delegátů. Člen kontrolní komise k tomu pověřený má právo zúčastnit se jednání představenstva družstva a jakéhokoliv jiného orgánu družstva zřízeného stanovami. Není-li žádný člen kontrolní komise pověřen, má právo zúčastnit se jednání představenstva nebo jiného orgánu družstva zřízeného stanovami její předseda. O každém jednání představenstva družstva musí představenstvo družstva kontrolní komisi předem informovat.
Čl. 78 1. Kontrolní komise má 3 členy. 2. Funkce člena kontrolní komise zaniká volbou nového jejího člena, ledaže z rozhodnutí shromáždění delegátů plyne něco jiného. 3. Člena kontrolní komise může před uplynutím funkčního období shromáždění delegátů odvolat. 4. Člen kontrolní komise může z funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro družstvo nevhodná. Jeho výkon funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li kontrolní komise na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce. 5. V případě smrti člena kontrolní komise, jeho odstoupení z funkce, odvolání a nebo jiného ukončení jeho funkce zvolí nejbližší shromáždění delegátů nového člena kontrolní komise. 6. Kontrolní komise, jejíž počet členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího shromáždění delegátů., 7. Členové kontrolní komise a jejich náhradníci se volí z členů družstva tak, aby členové kontrolní komise nebyli mezi sebou nebo se členy představenstva manžely, příbuznými v řadě přímé, nebo sourozenci. 8. Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu. Čl. 79 1. Schůze kontrolní komise se konají v termínech a s pořadem jednání podle schváleného plánu práce kontrolní komise na dané období. V případě potřeby konání mimořádné schůze kontrolní komise ji svolává předseda, popř. pověřený člen kontrolní 24
komise. Písemná pozvánka je zasílána všem členům kontrolní komise. V pozvánce se uvádí datum, hodina, místo konání schůze a pořad jednání. Se souhlasem všech členů kontrolní komise lze projednat písemné podklady předložené až při zahájení schůze. 2. Schůze kontrolní komise se konají dle plánu práce kontrolní komise nebo podle potřeby, zpravidla jednou za měsíc. 3. Podklady pro jednání schůzí, zejména zprávy o vykonaných prověrkách, kontrolách a revizích, jakož i návrhy na opatření, připravují a kontrolní komisi předkládají ve stanovených lhůtách pověření členové komise, kteří také komisi informují o průběhu prověrek a kontrol. Jednotlivé záležitosti předložené k projednání uvádí a odůvodňuje zpravidla ten, kdo je předkládá, přičemž současně předkládá i návrh usnesení.
1.
2.
3. 4.
Čl. 80 Samospráva Samospráva je organizační jednotkou družstva. Je volebním obvodem pro volbu delegáta, pokud představenstvo družstva neurčí jinak. Samospráva se zřizuje a ruší rozhodnutím představenstva, které stanoví počet a okruh její působnosti, jímž je obvykle středisko bytového hospodářství vymezené v čl. 91. Členové družstva se zařazují do jednotlivých samospráv podle rozsahu práv vyplývajících z jejich postavení a výše členských vkladů v družstvu a okruhu působnosti samosprávy. Podle rozsahu práv se zařazují samostatně: a) členové - nájemci družstevních bytů a družstevních nebytových prostor (samosprávy bydlících); b) členové, kterým nesvědčí právo nájmu k družstevnímu bytu nebo družstevnímu nebytovému prostoru a nejde o členy-vlastníky (samosprávy nebydlících); c) členové-vlastníci, kterým družstvo převedlo byt a nebytový prostor podle jiného právního předpisu (samosprávy vlastníků). d) členové - nájemci družstevních bytů a družstevních nebytových prostor spolu s členy-vlastníky bytů a nebytových prostor (společné samosprávy členů - nájemců a členů -vlastníků). Členové s více druhy práv mohou být členy více druhů samospráv. Orgány družstva, zajišťující činnost samosprávy, jsou členská schůze a výbor samosprávy. Pokud v okruhu působnosti samosprávy vznikne společenství vlastníků jednotek podle občanského zákoníku, ztrácí orgány samosprávy pravomoc rozhodovat o otázkách, které jsou občanským zákoníkem vyhrazeny rozhodnutí společenství vlastníků jednotek.
Čl. 81 Členská schůze samosprávy 1. Členská schůze samosprávy je orgánem družstva, ve kterém členové projednávají záležitosti okruhu působnosti samosprávy a seznamují se s činností a celkovým stavem družstva. Členy samosprávy jsou všichni členové – nájemníci, nebydlící či vlastníci bytů a nebytových prostor zařazeni do okruhu její působnosti. 2. Členská schůze samosprávy zejména: a) rozhoduje o způsobu zajištění úkolů, které jí byly uloženy představenstvem; b) projednává plán činnosti příslušného střediska bytového hospodářství včetně návrhu rozpočtu; c) projednává výsledky hospodaření příslušného střediska bytového hospodářství, rozhoduje o způsobu vypořádání rozdílů z vyúčtování záloh na nájemné a ukládá výboru samosprávy úkoly k odstranění zjištěných nedostatků hospodaření; d) volí ze svého středu členy výboru samosprávy v počtu, který samo určí; e) není-li zvolen výbor samosprávy, volí ze svého středu pověřeného předsedu samosprávy, který zajišťuje plnění úkolů v rozsahu výboru samosprávy; f) projednává a schvaluje zprávy výboru samosprávy o jeho činnosti; g) volí delegáty a jejich náhradníky na shromáždění delegátů v počtu stanoveném 25
představenstvem, přičemž vzhledem k organizačnímu uspořádání družstva může představenstvo určit, že každý z delegátů se nemusí volit stejným počtem hlasů; h) projednává zprávy delegátů o jednání na shromáždění delegátů; i) navrhuje odchylný způsob úhrady oprav v bytě a úhrad nákladů spojených s běžnou údržbou bytů oproti čl. 35; j) vyjadřuje se ke změně charakteru užívání společných prostor domu a k uzavření nájemní smlouvy, týkající se tohoto prostoru, stejně jako k nebytovým prostorům pronajímaných podle jiných předpisů. Čl. 82 1. Členskou schůzi samosprávy svolává výbor samosprávy (popřípadě pověřený předseda samosprávy) podle potřeby, nejméně však jednou do roka. 2. Výbor samosprávy (popřípadě pověřený předseda samosprávy) musí svolávat členskou schůzi samosprávy, požádá-li o to: a) jedna třetina všech členů samosprávy; b) představenstvo družstva; c) delegát samosprávy. 3. Nevyhoví-li výbor samosprávy (popřípadě pověřený předseda samosprávy) žádosti podle odst. 2 do jednoho měsíce, je představenstvo oprávněno svolat členskou schůzi samosprávy samo. 4. Členskou schůzi samosprávy řídí předseda nebo pověřený člen výboru samosprávy (popřípadě pověřený předseda samosprávy), v případě, že členskou schůzi samosprávy svolalo představenstvo, řídí ji pověřený člen představenstva. 5. O svolání členské schůze samosprávy a o pořadu jednání musí být členové samosprávy uvědomeni nejméně osm dnů před jejím konáním. Písemná pozvánka musí obsahovat datum, hodinu a místo jejího konání a pořad jednání. Písemnou pozvánku může nahradit písemné oznámení vyvěšené na oznamovacích tabulích ve všech domech v okruhu působnosti samosprávy. Čl. 83 1. Členská schůze samosprávy je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů samosprávy. 2. Není-li v hodinu uvedenou pro konání členské schůze samosprávy přítomna nadpoloviční většina jejich členů, může se schůze konat o čtvrt hodiny později za přítomnosti nejméně tří členů samosprávy. Může však jednat a rozhodovat pouze o těch záležitostech, které byly uvedeny na pořadu jednání. K platnosti usnesení v takovém případě se vyžaduje souhlas dvou třetin přítomných členů. Čl. 84 1. Člen se zúčastňuje členské schůze samosprávy, jejímž je členem. 2. Člen - nájemce družstevního bytu a družstevního nebytového prostoru, který se nachází v okruhu působnosti různých samospráv, je členem každé z nich, zúčastňuje se jejich členských schůzí a může být zvolen do každého z jejich výborů. Pouze jednou členskou schůzí samosprávy však může být zvolen delegátem nebo náhradníkem na shromáždění delegátů. 3. Právo účasti na členských schůzích samosprávy, kterých jsou členy, mají oba manželé – společní členové. Přísluší jim společně jeden hlas. Do výboru samosprávy může být zvolen kterýkoliv z nich. V případech uvedených v odst. 2 může být kterýkoliv z manželů zvolen do výboru každé ze samospráv, kterých jsou členy. Delegátem nebo náhradníkem na shromáždění delegátů může být zvolen pouze jeden z manželů – společných členů na jedné z členských schůzí samospráv. 4. Člen, který má v jednom a témže družstvu samostatné členství a současně má další členské právo na základě společného členství manželů, má z obou těchto práv, pokud jsou v jedné samosprávě společně s druhým manželem – společným členem, pouze jeden hlas. Pokud jeho samostatné členství a společné členství manželů se nacházejí v okruhu působnosti různých samospráv, řídí se právo jeho účasti na členských schůzích a pasivní volební právo ustanoveními odst. 1 a 2. 5. Zásada účasti člena (manželů – společných členů) na členských schůzích samosprávy, 26
jakož i zásada jednoho hlasu a pasivního volebního práva uvedená v odst. 1 až 4 platí pro všechny druhy okruhů působnosti samospráv. Čl. 85 Výbor samosprávy 1. Výbor samosprávy je výkonným orgánem samosprávy. Za svou činnost odpovídá členské schůzi samosprávy a je povinen řídit se jejími usneseními. 2. Výbor samosprávy zejména: a) plní úkoly na úseku předmětu činnosti družstva v okruhu působnosti samosprávy; b) sleduje technický stav objektů příslušného střediska bytového hospodářství a upozorňuje družstvo na nutnost provedení oprav a údržby a spolupracuje při jejich zajišťování; c) stará se o zvyšování kultury bydlení, úpravy okolí objektů příslušného střediska bytového hospodářství a o ochranu životního prostředí v okruhu působnosti samosprávy; d) dbá na dodržování domovního řádu a zásad slušnosti mezi členy užívajícími družstevní majetek v okruhu působnosti samosprávy; e) zajišťuje plnění rozpočtu příslušného střediska bytového hospodářství, pečuje o správnost prvotních účetních a jiných dokladů a předává je družstvu k dalšímu zpracování; f) podle místních podmínek kontroluje správnost vyúčtování nákladů vynaložených družstvem na plnění spojená s užíváním družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru); g) průběžně kontroluje tvorbu a čerpání dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice; h) seznamuje členskou schůzi samosprávy s výsledky hospodaření příslušného střediska bytového hospodářství, s ročním vyúčtováním nájemného za užívání družstevních bytů a družstevních nebytových prostor a úhrad za plnění spojená s užíváním bytu; i) navrhuje představenstvu uzavření smlouvy o nájmu bytu mimo pořadník v případech uvedených v čl. 30 odst. 3 písm. a); j) na výzvu se vyjadřuje ke smlouvám o podnájmu bytu (části bytu); k) projednává návrhy představenstva na vyloučení člena z družstva a oznamuje mu své stanovisko; l) informuje představenstvo o činnosti a stavu samosprávy; m) podává členské schůzi samosprávy zprávy o své činnosti a stavu samosprávy a seznamuje ji s činností a celkovým stavem družstva; n) předkládá členské schůzi samosprávy návrhy podle čl. 81 odst. 2, písm. h) a i); o) na výzvu družstva se vyjadřuje ke smlouvám o přenechání bytu (nebytového prostoru) do nájmu na určitou dobu, uzavíraných podle čl. 32. Čl. 86 Výbor samosprávy se volí z členů samosprávy tak, aby členové výboru samosprávy mezi sebou manželi, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci.
1. Výbor samosprávy a místopředsedu.
zvolí
na
Čl. 87 ustavující schůzi
ze
svého
středu
nebyli
předsedu
2. Schůze výboru samosprávy svolává jeho předseda podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce. 3. O svolání výboru samosprávy a o pořadu jednání musí být členové výboru informováni obvyklým způsobem nejméně tři dny před jejím konáním. 4. Výbor samosprávy může určit, že členské schůze samosprávy se budou konat formou dílčích schůzí samosprávy. 5. Není-li zvolen výbor samosprávy nebo neplní-li své povinnosti, zajišťuje plnění jeho 27
úkolů představenstvo prostřednictvím pověřeného pracovníka. Zvýšené náklady s tím spojené se hradí k tíži střediska bytového hospodářství příslušné samosprávy.
1. 2. 3. 4.
Čl. 88 Pomocné orgány K zajištění své činnosti mohou orgány družstva vytvářet pomocné orgány, které nemají rozhodovací pravomoc a nemohou nahrazovat orgán, který je ustavil. Úkoly pomocných orgánů určuje orgán, který je zřídil. Členové pomocných orgánů jsou voleni nebo jmenování orgánem, který je zřídil. Je-li pomocný orgán jmenován, může být jeho členem i nečlen družstva.
Čl. 89 Zastupování družstva ve společenství vlastníků 1. Ve společenství vlastníků jednotek, jehož je družstvo členem, zastupuje družstvo předseda družstva nebo představenstvem pověřený zmocněnec. 2. Předseda nebo pověřený zmocněnec jedná a hlasuje ve společenství vlastníků jednotek v zájmu družstva, přičemž je povinen se při hlasování řídit příslušným usnesením nebo pokyny příslušných orgánů družstva. Část VII. Hospodaření družstva Čl. 90 Financování činnosti družstva Družstvo hradí náklady a výdaje své činnosti z členských vkladů, příjmů získaných z bytového hospodářství a z ostatní hospodářské činnosti, příp. z jiných zdrojů. Čl. 91 Bytové hospodaření 1. Základní ekonomickou jednotkou bytového hospodářství je středisko bytového hospodářství, které obvykle představuje bytový dům či domy nebo nebytový objekt, jehož výstavba byla samostatně financována, nebo dům, v němž jsou vymezeny jednotky podle jiného právního předpisu. Jednotlivá střediska bytového hospodářství jsou na sobě ekonomicky nezávislá, jejich výnosy a náklady se v účetnictví družstva evidují odděleně. 2. Činnost střediska bytového hospodářství se financuje zejména, z nájemného z družstevních bytů (družstevních nebytových prostor) vyjma poplatku na správu družstva podle čl. 40 odst. 4, z nájemného z ostatních bytů a nebytových prostor v domě ve výši stanovené představenstvem družstva, z úhrad za plnění spojená s užíváním všech bytů a nebytových prostor v domě, z příspěvků vlastníků jednotek na správu domu a pozemku, je-li družstvo správcem domu podle jiného právního předpisu. 3. Zisk nebo ztráta střediska bytového hospodářství se každoročně vypořádá podle rozhodnutí shromáždění delegátů.
1.
2. 3.
Čl. 92 Ostatní hospodaření Příjmy na úhradu nákladů a výdajů středisek ostatního hospodaření (středisko správy,) získává družstvo zejména z poplatků na správu družstva hrazených podle čl. 40 odst. 4 členy - nájemci družstevních bytů (nebytových prostor), z odměn od vlastníků bytů a nebytových prostor a od společenství vlastníků jednotek za zajišťování správy domu podle zvláštního zákona, ze zápisného nových členů, členských příspěvků a jiných úhrad od členů a z finančních výnosů. Náklady ostatního hospodaření jsou veškeré náklady, které vznikají mimo střediska bytového hospodářství. Ze zisku ostatního hospodaření hradí družstvo přednostně své povinnosti vůči státu. Zbylý zisk použije podle rozhodnutí shromáždění delegátů k přídělům do nedělitelného fondu a dalších zajišťovacích fondů. Zisk nelze rozdělit mezi členy. 28
4.
1.
2.
3. 4.
Ztrátu z ostatního hospodaření hradí družstvo podle rozhodnutí shromáždění delegátů: - z nedělitelného fondu nebo jiného zajišťovacího fondu, - z fondu dalších členských vkladů uhrazených podle čl. 16 evidovaného na středisku ostatního hospodaření (snížení základního kapitálu), - rozvržením na členy v poměru podle rozhodnutí shromáždění delegátů uhrazovací povinnost podle čl. 13 písm. j) lze členům uložit teprve po vyčerpání uvedených fondů), - ze základního kapitálu snížením základních členských vkladů, - kombinací výše uvedených způsobů. Čl. 93 Fondy družstva Družstvo vytváří kromě základního kapitálu a specifických družstevních fondů zabezpečujících zdroje družstevní výstavby další vlastní zdroje na financování činností družstva. Družstvo vytváří nedělitelný fond. Dále vytváří fond dalších členských vkladů podle čl. 15 (pořizovacích) a fond dalších členských vkladů podle čl. 16 (dodatečných), které jsou součástí základního kapitálu, fond družstevní výstavby, doplňkový fond družstevní výstavby, příp. jiné kapitálové fondy, statutární fond bytového hospodářství, sociální fond, příp. další zajišťovací fondy. Tvorba a použití fondů se řídí zákonem a jinými právními předpisy, těmito stanovami a dalšími vnitrodružstevními předpisy. Fond dalších členských vkladů podle čl. 15 (pořizovacích), fond družstevní výstavby, doplňkový fond družstevní výstavby, statutární fond bytového hospodářství a dlouhodobá záloha na opravy a dodatečné investice, případně fond dalších členských vkladů podle čl. 16 (dodatečných), pokud tak rozhodne představenstvo, se evidují odděleně podle jednotlivých středisek bytového hospodářství.
Čl. 94 Základní kapitál 1. Základní kapitál družstva tvoří souhrn základních a dalších členských vkladů. 2. Základní kapitál se eviduje podle jednotlivých členů a dále podle jednotlivých středisek bytového hospodářství, jde-li o další členské vklady podle čl. 15 (pořizovací), příp. další členské vklady podle čl. 16 (dodatečné), o kterých tak rozhodlo představenstvo. Čl. 95 Nedělitelný fond 1. Nedělitelný fond se tvoří ze zisku středisek ostatního hospodaření nebo převodem zdrojů z jiných fondů ze zisku. 2. Nedělitelný fond se používá na úhradu ztráty středisek ostatního hospodaření, případně k převodu do jiných zajišťovacích fondů. 3. Nedělitelný fond nelze za trvání družstva rozdělit mezi členy. Čl. 96 Fond pořizovacích dalších členských vkladů podle čl. 15 1. Fond dalších členských vkladů podle čl. 15, který je součástí základního kapitálu, se tvoří z peněžního či nepeněžního plnění člena na další členský vklad nebo převodem zdrojů z dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice, jsou-li tyto zdroje použity na financování technického zhodnocení domu nebo k pořízení pozemku příslušejícího k domu. Fond se tvoří také převodem zdrojů z fondu dodatečných dalších členských vkladů, změní-li se dodatečný další členský vklad na pořizovací další členský vklad podle čl. 16 odst. 3. 2. Fond se používá na financování investičních výdajů spojených s pořízením domu, družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru), technickým zhodnocením domu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) nebo s pořízením pozemku příslušejícího k domu. Fond se použije k úhradě ztráty družstva vzniklé 29
převodem družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) a souvisejícího pozemku do vlastnictví člena podle jiného právního předpisu. 3. Fond se snižuje při převodu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) a souvisejícího pozemku, jsou-li tyto převody podle jiného právního předpisu povinně bezúplatné, při úplatném převodu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) nebo souvisejícího pozemku, je-li na úhradu kupní ceny započítán nabyvateli další členský vklad, při úhradě ztráty podle odstavce 2 nebo vrácení dalšího členského vkladu nebo jeho části členovi družstva.
1.
2.
1.
2.
Čl. 97 Fond družstevní výstavby Fond družstevní výstavby je kapitálový fond, který se tvoří z poskytnutých příspěvků na družstevní výstavbu, splátkami úmoru investičního úvěru na družstevní bytovou výstavbu, převodem z doplňkového fondu družstevní výstavby nebo z jiných fondů anebo z dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice při financování technického zhodnocení domu nebo pořízení pozemku příslušejícího k domu. Fond se používá na financování investičních výdajů spojených s družstevní výstavbou, technickým zhodnocením domu nebo s pořízením pozemku příslušejícího k domu. Fond se snižuje při převodu bytu z družstevního vlastnictví podle jiného právního předpisu. Čl. 98 Doplňkový fond družstevní výstavby Doplňkový fond družstevní výstavby se tvoří převodem z fondu družstevní výstavby ve výši odpisů hmotného majetku, zejména nebytových prostor pronajímaných v domě v rámci podnikání družstva, jestliže se tento majetek účetně odpisuje. Fond se používá na financování investičních výdajů při současném převodu do fondu družstevní výstavby. Fond se dále snižuje při převodu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) z družstevního vlastnictví podle jiného právního předpisu v těch případech, kdy se nabyvatel s převodem družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) stává spoluvlastníkem nebytového prostoru, z jehož odpisů byl fond tvořen.
Čl. 99 Fond dodatečných dalších členských vkladů podle čl. 16 1. Fond dalších členských vkladů podle čl. 16, který je součástí základního kapitálu, se tvoří dalšími členskými vklady uhrazenými podle čl. 16. Fond evidovaný na středisku ostatního hospodaření se používá na úhradu ztráty nebo na financování investičních výdajů tohoto střediska. Fond evidovaný na středisku bytového hospodářství se používá na úhradu ztráty nebo na financování investičních výdajů tohoto střediska při současném převodu zdrojů do fondu pořizovacích dalších členských vkladů. Čl. 100 Dlouhodobá záloha na opravy a dodatečné investice 1. Záloha se tvoří pravidelnými i mimořádnými příspěvky z nájemného. 2. Záloha se používá na financování oprav, údržby, příp. dalších provozních nákladů a na financování investičních výdajů, zejména rekonstrukcí, modernizací bytového domu a na pořízení příslušejícího pozemku. 3. Způsob tvorby a použití zálohy podrobně upravují směrnice družstva schválené představenstvem družstva. 4. Není-li se členem uzavřena smlouva o dalším členském vkladu podle čl. 14 odst. 4, převádějí se při financování investičních výdajů zdroje z dlouhodobé zálohy do fondu družstevní výstavby. Pokud taková smlouva uzavřená je, použije se záloha na splnění dalšího členského vkladu podle čl. 15. 5. Dlouhodobá záloha na opravy, údržbu a investice nepoužitá v příslušném kalendářním roce se nevrací a přechází do roku následujícího.
30
Čl. 101 Sociální fond 1. Sociální fond se tvoří ze zisku středisek ostatního hospodaření ve výši podle rozhodnutí shromáždění delegátů. 2. Fond se používá na financování sociálních potřeb zaměstnanců družstva v souladu s pracovní smlouvou, kolektivní smlouvou nebo směrnicemi družstva. Část VIII. Zrušení a likvidace Čl. 102 Družstvo se zrušuje právním jednáním, rozhodnutím soudu nebo z dalších důvodů stanovených zákonem.
1. 2. 3. 4. 5.
Čl.103 O zrušení družstva rozhoduje shromáždění delegátů. Toto rozhodnutí shromáždění delegátů o zrušení družstva musí být osvědčeno veřejnou listinou. Po zrušení družstva se vyžaduje jeho likvidace, ledaže celé jeho jmění nabývá právní nástupce. Rozhodne-li shromáždění delegátů o zrušení družstva s likvidací, ustanoví likvidátora. Zrušuje-li se družstvo při přeměně, zrušuje se bez likvidace dnem účinnosti přeměny. Přeměnou se rozumí fúze, rozdělení a změna právní formy. Podrobnosti upravují jiné právní předpisy.
Čl.104 1. Soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu zruší družstvo a nařídí jeho likvidaci jestliže: a) vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek; b) nesplňuje nadále předpoklady vyžadované pro vznik družstva zákonem; c) nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se; d) není schopno po dobu delší než jeden rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel; e) nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi členy; f) porušuje závažným způsobem ustanovení jiného právního předpisu o hospodaření se svým majetkem; g) provozuje činnost, která je v rozporu s jiným zákonem, zejména jde-li o takovou činnost, která může ohrozit uspokojování bytových potřeb členů družstva. 2. V případě, že soud rozhodl o zrušení právnické osoby, jmenuje likvidátora. Čl. 105 1. Dnem, kdy je družstvo zrušeno, vstupuje do likvidace. 2. Při likvidaci družstva se postupuje podle zákona a jiných právních předpisů. Čl.106 Dokud nejsou uspokojena práva všech věřitelů, kteří včas přihlásili své pohledávky, nelze podíl na likvidačním zůstatku ani ve formě zálohy vyplácet ani ho jinak použít. Konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku, které je povinen zpracovat, předloží likvidátor ke schválení shromáždění delegátů. Podíl člena na likvidačním zůstatku je roven splněné vkladové povinnosti k členskému vkladu. Podíl na likvidačním zůstatku se vyplácí v penězích. Nelze-li práva všech členů uspokojit zcela, uspokojí se poměrně. Pokud po uspokojení práv všech členů ohledně podílu na likvidačním zůstatku zůstanou nerozděleny nějaké prostředky z likvidačního zůstatku, rozdělí se mezi členy rovným dílem.
31
Část IX. Společná ustanovení Čl. 107 Rozhodnutí orgánů družstva dotýkající se jednotlivých členů družstva nebo jednotlivých orgánů družstva, se oznamují těmto členům nebo orgánům. Čl. 108 Podněty členů O podnětech členů k rozhodnutím a činnosti orgánů družstva rozhodují orgány družstva nejdéle do šedesáti dnů od jejich podání. O jejich vyřízení informuje příslušný orgán družstva člena doporučeným dopisem. Čl. 109 Informační deska Informační deska družstva je zpřístupněna prostřednictvím internetových stránek, na adrese www.majbrno.cz Čl. 110 Doručování 1. Družstvo doručuje svým členům písemnosti zpravidla poštou nebo jiným vhodným způsobem, např. prostřednictvím veřejné datové sítě, a to na adresu, kterou člen sdělil, nebo do místa, které je družstvu známé. 2. Doručení písemností doporučeným dopisem nebo do vlastních rukou je nutné pouze v případech určených těmito stanovami nebo jednacím řádem družstva či jiným vnitrodružstevním předpisem. 3. Povinnost družstva doručit písemnost doporučeným dopisem je splněna, jakmile pošta písemnost doručí, nebo jakmile ji vrátí družstvu z poslední známé adresy člena jako nedoručitelnou. Tato povinnost je splněna i tehdy, jakmile je písemnost doručena funkcionářem nebo zaměstnancem družstva a člen její převzetí písemně potvrdí nebo převzetí odmítne. 4. Povinnost družstva doručit písemnost do vlastních rukou je splněna: a) při doručování písemností funkcionářem nebo zaměstnancem družstva, jakmile člen její převzetí písemně potvrdí; b) při doručování poštou, jakmile pošta písemnost do vlastních rukou doručí. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže pošta písemnost vrátí družstvu jako nedoručitelnou, nebo jestliže člen přijetí písemnosti odmítl; c) nebyl-li člen družstva při doručování písemnosti zastižen v místě doručení a jiné místo pro doručení písemností družstvu neoznámil, písemnost se uloží a člen se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si člen družstvo písemnost do pěti dnů od jejího uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se člen o uložení písemnosti nedozvěděl. Písemnost se ukládá u pošty, jestliže se doručuje jejím prostřednictvím, nebo v sídle družstva, jestliže se doručuje funkcionářem nebo zaměstnancem družstva. 5. Pokud je v těchto stanovách uvedeno, že oznámení, výzva, upozornění apod. je doručeno zveřejněním na informační desce družstvo, je povinnost družstva doručit splněna vyvěšením na informační desce družstva a internetových stránkách družstva.
1. 2.
3. 4.
Čl. 111 Počítání času Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, padne poslední den lhůty na jeho poslední den. Byla-li lhůta prodloužena, má se v pochybnostech zato, že nová lhůta počíná dnem, který následuje po uplynutí lhůty původní. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den. 32
5. Lhůta pro podání je zachována, jestliže písemnost byla v poslední den lhůty doručena určenému adresátu, nebo jestliže byla podána na poštu. 6. Představenstvo může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to člen do patnácti dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání a učinil-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok a v případě zmeškání lhůty k úhradě základního členského vkladu. Část X. Přechodná a závěrečná ustanovení Čl. 112 1. Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními těchto stanov i právní vztahy vzniklé mezi družstvem a jeho členy, jakož i mezi jeho členy navzájem, před nabytím platnosti těchto stanov. Vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím platnosti těchto stanov se však posuzují podle dosavadních stanov. 2. Funkční období členů orgánů družstva, jimž vznikla funkce před účinností těchto stanov a ke dni účinnosti těchto stanov trvá, skončí podle pravidel stanovených dosavadními právními předpisy, dosavadními stanovami a vnitřními předpisy družstva. 3. O žádostech a odvolání členů, o nichž před nabytím platnosti těchto stanov družstvo s konečnou platností nerozhodlo, bude rozhodnuto podle těchto stanov. Čl. 113 Stanovy se mění tímto novým zněním přijatým shromážděním delegátů dne 10. 6. 2014 (desátého června roku dva tisíce čtrnáct) a nabývají účinnosti dnem 10. 6. 2014 desátého června roku dva ticíe čtrnáct). Schválením těchto stanov se družstvo podřizuje zákonu o obchodních korporacích jako celku. Údaj o tom se zapíše do obchodního rejstříku. V Brně dne 10. 6. 2014
…............................................. předseda představenstva
…............................................ místopředseda představenstva
33
JEDNACÍ ŘÁD MÁJe, stavebního bytového družstva (dále jen družstvo)
Část I. Úvodní ustanovení Čl. 1 Orgány družstva jsou povinny řídit se při své činnosti obecně závaznými právními předpisy a Stanovami stavebního bytového družstva (dále jen stanovami). Rozhodnutí vyššího orgánu družstva je závazné pro jeho orgán nižší. Čl. 2 Základní ustanovení o orgánech družstva, o jejich složení a pravomoci, jsou obsažena ve stanovách. Podrobnosti o jejich činnosti, jednání a usnášení jsou upraveny tímto jednacím řádem. Část II. Obecná ustanovení Čl. 3 Ustanovení orgánů družstva 1. Orgány družstva jsou voleny z řad členů družstva starších 18 - ti let. 2. Do orgánů družstva mohou být voleni jen členové družstva starší 18 - ti let s plnou způsobilostí k právním úkonům. 3. Členem představenstva a kontrolní komise družstva může být pouze fyzická osoba, která je svéprávná a je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání. 4. Samosprávy z řad členů družstevníků zřizuje představenstvo. 5. Členské schůze samosprávy se zúčastňují všichni členové družstva zařazení do okruhu její působnosti. Čl. 4 Stanovení počtu členů volených orgánů 1. Počet členů představenstva a kontrolní komise určuje shromáždění delegátů, počet členů výboru samosprávy členská schůze samosprávy v rozsahu vymezeném stanovami. 2. Každá samospráva musí mít možnost být na shromáždění delegátů zastoupena. Čl. 5 Funkční období orgánů družstva 1. Funkční období představenstva, kontrolní komise, výboru samosprávy a delegátů na shromáždění delegátů i jejich náhradníků je pětileté. 2. Členové orgánů družstva vykonávají své funkce i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, a to až do zvolení nových členů orgánů. Čl. 6 Změny ve složení volených orgánů družstva během funkčního období 1. Funkce člena voleného orgánu zaniká volbou nového člena, ledaže z rozhodnutí orgánu, který jej zvolil, plyne něco jiného. 2. Člena voleného orgánu může před uplynutím funkčního období odvolat orgán, který jej zvolil a místo něj zvolit nového člena.
34
3. Člen voleného orgánu může z funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro družstvo nevhodná. Jeho výkon funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li orgán, kterým byl zvolen na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce. 4. V případě smrti člena voleného orgánu, odstoupení z funkce, odvolání a nebo jiného ukončení jeho funkce, zvolí nejbližší orgán, který je oprávněný dle stanov, nového člena voleného orgánu. 5. Představenstvo a kontrolní komise, jehož počet členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího shromáždění delegátů. 6. Členové představenstva a jeho náhradníci se volí z členů družstva tak, aby členové představenstva nebyli mezi sebou nebo se členy kontrolní komise manžely, příbuznými v řadě přímé, nebo sourozenci. 7. Představenstvo volí ze svých členů předsedu představenstva a místopředsedu představenstva. 8. Funkce člena výboru samosprávy, kromě případů uvedených v odst. 1 a 2, končí převedením jeho členství do působnosti okruhu jiné samosprávy. Totéž platí o ukončení funkce všech členů výboru samosprávy při změně okruhu její působnosti. 9. Funkce člena kteréhokoliv orgánu družstva končí dnem zániku jeho členství v družstvu. Čl. 7 Odpovědnost členů volených orgánů družstva 1. Členové orgánů družstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře, s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo družstvu způsobit škodu, dodržovat zákon a jiné právní předpisy, stanovy a usnesení vyšších orgánů družstva, pokud nejsou v rozporu s platnou právní úpravou. Čl. 8 1. Člen orgánu, jehož funkce skončila, je odpovědný za řádné předání funkce, zejména je povinen odevzdat družstvu veškeré jemu svěřené písemnosti a vyúčtovat jemu svěřený majetek družstva. 2. V případě úmrtí člena orgánu požádá družstvo pozůstalé o vydání svěřených písemností a majetku družstva.
1. 2. 3. 4.
5.
Čl. 9 Základní pravidla jednání orgánů družstva Orgány družstva vykonávají svoji činnost podle plánů práce. Kolektivní orgány družstva jednají a rozhodují na schůzích, na které musí být pozváni všichni jejich členové. Orgány družstva mohou jednat a rozhodovat jen o záležitostech, které podle stanov spadají do jejich působnosti. Kolektivní orgány družstva jednají a rozhodují o záležitostech, které byly uvedeny na stanoveném pořadu jednání, popřípadě o záležitostech, o jejichž projednání se orgán usnesl (s výjimkou uvedenou ve čl. 36 odst. 2 písmena d) tohoto jednacího řádu). Jednání kolektivních orgánů družstva spočívá v přednesení podnětu k jednání, v rozpravě a rozhodnutí. Jednáním je nutno zjistit skutečný stav věci. Rozhodnutí musí být konkrétní a nepřipouštějící dvojí výklad.
Čl. 10 Kolektivní orgány družstva rozhodují usnesením. Kolektivní orgány družstva jsou způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů, nevyžaduje-li zákon nebo stanovy vyšší počet potřebných hlasů. Pro posouzení způsobilosti kolektivních orgánů družstva k usnášení je rozhodující stav v okamžiku hlasování. Usnesení je přijato, hlasuje li pro ně nadpoloviční většina přítomných členů orgánu nevyžaduje - li zákon nebo stanovy vyšší počet potřebných hlasů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího. 35
Čl. 11 1. Člen kolektivního orgánu družstva se podílí na jednání orgánů tím, že předkládá návrhy, vyjadřuje se k předneseným návrhům, předkládá pozměňující nebo doplňující návrhy a hlasuje o předložených návrzích. 2. Zastupování členů kolektivních orgánů družstva při jednání a hlasování orgánů není přípustné, mimo zastupování členů samosprávy na základě plné moci. 3. Nezletilý člen družstva musí být zastoupen při jednání a hlasování na členské schůzi samosprávy svým zákonným zástupcem. 4. Osoba, která je oprávněna účastnit se jednání kolektivního orgánu družstva s hlasem poradním se může vyjadřovat k předneseným návrhům a předkládat pozměňující nebo doplňující návrhy. 5. Vyjádření, popřípadě pozměňující nebo doplňující návrhy, mohou být podávány nejpozději do skončení rozpravy. Po skončení rozpravy formuluje předsedající, popřípadě další člen orgánu, konečné znění návrhu usnesení. Při hlasování se rozhoduje nejdříve o pozměňovacích návrzích. Čl. 12 V kolektivních orgánech družstva se hlasuje veřejně. Volby předsedy představenstva, členů představenstva a kontrolní komise jsou tajné, nerozhodne-li shromáždění delegátů, že se konají veřejným hlasováním. O způsobu volby výboru samosprávy a delegátů na shromáždění delegátů a jejich náhradníků rozhoduje členská schůze samosprávy.
1. 2.
3.
4.
Čl. 13 Jednání orgánů družstva o záležitostech členů družstva Orgány družstva posuzují a vyřizují písemná podání členů družstva podle obsahu podání bez ohledu na jejich označení. Při jednání o záležitostech členů družstva postupují orgány družstva především v součinnosti s těmi členy, jichž se jednání dotýká tak, aby skutečný stav věci byl náležitě zjištěn. Má-li orgán družstva rozhodovat o záležitostech člena družstva na základě jeho podání, především přezkoumá, zda podání obsahuje všechny potřebné náležitosti. Jeli podání neúplné, vyzve orgán družstva člena k jeho doplnění. Rozhoduje-li orgán družstva o vyloučení člena z družstva podle ustanovení čl. 23 odst. 1 a 2. stanov nebo o odstoupení od smlouvy o jiném plnění na členský podíl podle čl. 14 odst. 4 stanov, musí být členu dána možnost, aby se k zamýšlenému opatření vyjádřil. Uzná-li to orgán družstva v zájmu objasnění věci za vhodné, pozve člena k projednání věci.
Čl. 14 Seznámení členů s rozhodnutím orgánů družstva 1. Rozhodnutí shromáždění delegátů, představenstva, která jsou obecného charakteru a dotýkají se všech členů družstva, se zveřejňují způsobem v družstvu obvyklým tak, aby o nich byli členové družstva včas a dokonale informováni, max. však do 14 dnů od jeho přijetí. Rozhodnutí členské schůze nebo výboru samosprávy se členům samosprávy oznamuje způsobem obvyklým v okruhu působnosti samosprávy. 2. Rozhodnutí dotýkající se jednotlivých členů družstva nebo jednotlivých orgánů družstva se oznamují těmto členům nebo orgánům. 3. Rozhodnutí, proti kterým je přípustné odvolání, musí být vyhotovena písemně a musí být doručena členu do vlastních rukou. Písemně musí být vyhotovena také rozhodnutí, proti kterým je možno podat stížnost nebo kterými se členu uděluje výstraha. Tato rozhodnutí musí být členu doručena doporučeným dopisem.
36
4. V písemném vyhotovení rozhodnutí orgánu družstva musí být uvedeno, kterým orgánem bylo vydáno, kdy bylo vydáno a koho a čeho se týká. Rozhodnutí musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o právu podat odvolání nebo stížnost. Odůvodnění není třeba, vyhovuje-li se v rozhodnutí zcela žádosti člena. Čl. 15 1. Rozhodnutí, proti kterému se již nelze odvolat nebo podat stížnost nabývá právní moci dnem doručení. 2. Rozhodnutí, které je v právní moci, je závazné a nemůže být změněno orgánem, který jej vydal, s výjimkou případů uvedených v čl.17 tohoto jednacího řádu. Čl. 16 Jednání o odvoláních a stížnostech členů proti rozhodnutí představenstva 1. Základní ustanovení o odvoláních a stížnostech členů proti rozhodnutí představenstva upravují stanovy. Čl. 17 Změna pravomocných rozhodnutí orgánů družstva 1. Na návrh člena vysloví soud neplatnost usnesení členské schůze, pokud usnesení je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami družstva. Návrh soudu může člen podat, požádá-li o zaprotokolování námitky na členské schůzi, která usnesení přijala nebo jestliže námitku oznámil představenstvu do jednoho měsíce od konání této schůze a nebyla-li svolána řádně do jednoho měsíce ode dne, kdy se o jejím konání dověděl, nejdéle však do 1 roku od konání shromáždění delegátů. Návrh soudu lze podat nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy člen požádal o zaprotokolování námitky nebo od oznámení námitky představenstvu. 2. Jestliže je důvodem návrhu podle odstavce 1 to, že tvrzené rozhodnutí shromáždění delegátů nepřijalo proto, že o něm nehlasovalo nebo to, že obsah tvrzeného rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které shromáždění delegátů přijalo, lze podat žalobu do jednoho měsíce ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dověděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání tvrzeného konání shromáždění delegátů.
1.
2.
3.
4.
Čl. 18 Zápisy z jednání a schůzí kolektivních orgánů družstva O průběhu jednání všech orgánů družstva se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím a zapisovatelem, který musí obsahovat: a) datum a místo konání schůze; b) přijatá usnesení; c) výsledky hlasování; d) nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování. Přílohu zápisu tvoří seznam přítomných osob, pozvánka na něj a podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům. Zápis vyhotovuje zapisovatel jmenovaný předsedou nebo členem orgánu, který schůzi řídil. Zapisovatel může být členem orgánu nebo pracovníkem družstva. Zápis podepisuje předseda nebo člen orgánu, který schůzi řídil. Zápisy ze schůzí shromáždění delegátů a představenstva podepisují dva zvolení ověřovatelé zápisu. Podpisem zápisu odpovídají podepsaní funkcionáři a ověřovatelé zápisu za pravost a správnost zápisu. V zápisech o jednání představenstva a kontrolní komise se jmenovitě uvedou členové představenstva nebo kontrolní komise, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením nebo se zdrželi hlasování, u neuvedených členů příslušného orgánu se má za to, že hlasovali pro přijetí usnesení. Pravost a správnost zápisu schvaluje usnesením představenstvo, kontrolní komise, členská schůze samosprávy a výbor samosprávy na své následující schůzi. 37
5. Zápisy kolektivního orgánu družstva jsou od počátku do konce funkčního období orgánu číslovány nepřetržitou číselnou řadou. Jednotlivé listy musí být průběžně číslovány. Originály zápisů se ukládají odděleně od ostatních písemností družstva. 6. Každý člen družstva má právo vyžádat si zápis a jeho přílohy k nahlédnutí, každý člen daného orgánu má právo na vydání kopie zápisu. 7. Výsledky jednání a přijatá usnesení shromáždění delegátů v úplném znění bez zbytečného odkladu představenstvo uveřejní oznámením vyvěšeným na informační desce družstva podobu nejméně 60 dnů ode dne konání shromáždění. Informační deska družstva se zpřístupní členům družstva prostřednictvím internetových stránek. Čl. 19 Doručování a počítání času Pravidla o doručování písemností jsou upravena v Čl. 110 a 111 stanov družstva.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Čl. 20 Rekonstrukce a dodatečné vyhotovení spisu a jiných dokumentů Spisy a jiné dokumenty družstva, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily, rekonstruuje, jestliže je to třeba, orgán, funkcionář nebo pracovník družstva, z jejichž činnosti původní spisy a dokumenty vzešly, popřípadě orgán, funkcionář či pracovník družstva, v jejichž funkční nebo pracovní náplni tato činnost v době rekonstrukce je. Při rekonstrukci spisů a jiných dokumentů družstva se vychází ze všech zachovalých a dostupných písemných materiálů družstva a jeho členů, popř. z písemných materiálů jiných orgánů a organizací, které s rekonstruovanými spisy a jinými dokumenty souvisí a z nichž lze obsah rekonstruovaných spisů nebo dokumentů spolehlivě dovodit. Výjimečně lze rekonstruovat i na základě písemného sdělení osob, pokud nejsou pochybnosti o jejich nestrannosti. Rekonstruovaný spis nebo dokument družstva se v záhlaví výrazně označí slovem „rekonstrukce“. V poznámce se uvede, na základě jakých písemných materiálů popř. sdělení k rekonstrukci došlo. Ustanovení odst. 1 až 3 platí i pro dodatečné vyhotovení spisů a jiných dokumentů, které v důsledku nečinnosti družstva, jejich právních předchůdců nebo předchozího nesprávného postupu nebyly vyhotoveny. Osvědčením o přidělení družstevního bytu lze u člena, který užívá družstevní byt (nebytový prostor) na základě dohody o jeho odevzdání a převzetí do osobního užívání (společné užívání manželů) a který k tomuto bytu (nebytovému prostoru) splatil členský podíl, nahradit písemné rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru). Pokud při vydání osvědčení nelze den rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru) zjistit, považuje se za den rozhodnutí o přidělení bytu (nebytový prostor) členu družstva třicátý den po vzniku práva na přidělení družstevního bytu (nebytový prostor), splatil-li občan členský podíl před vznikem členství v družstvu, považuje se za den rozhodnutí třicátý den po vzniku členství. Výsledek rekonstrukce, popř. vydaná osvědčení musí schválit představenstvo družstva.
Část III. Shromáždění delegátů Čl. 21 Svolání shromáždění delegátů 1. Nejvyšším orgánem družstva je shromáždění delegátů, které vykonává v plném rozsahu působnost členské schůze. 2. Shromáždění delegátů svolává představenstvo podle potřeby, nejméně však jedenkrát v kalendářním roce, a to v jeho prvním pololetí. Na žádost kontrolní komise nebo na 38
3.
4.
5.
6.
7.
8.
žádost deseti procent zvolených delegátů je představenstvo povinno svolat shromáždění delegátů tak, aby se konalo do třiceti dnů po doručení žádosti. Není-li shromáždění delegátů v těchto případech svoláno tak, aby se konalo do třiceti dnů po doručení žádosti, jsou povinni je svolat kontrolní komise, likvidátor nebo jedna třetina členů představenstva. Pokud by tak neučinili do deseti dnů poté, kdy uplynula lhůta pro svolání shromáždění delegátů představenstvem, může svolat shromáždění delegátů a učinit všechny úkony s tím spojené osoba zmocněná k tomu písemně všemi delegáty, kteří o svolání shromáždění delegátů požádali. Představenstvo je povinno svolat shromáždění delegátů vždy, pokud je to v důležitém zájmu družstva. Představenstvo je také povinno svolat shromáždění delegátů, pokud jej o to požádalo alespoň deset procent členů družstva, kteří mají nejméně jednu pětinu všech hlasů. Představenstvo je povinno svolat shromáždění bez zbytečného odkladu také poté, kdy zjistí, že ztráta družstva dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení ze zdrojů družstva by neuhrazená ztráta dosáhla výše základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nebo družstvo se dostalo do úpadku nebo do hrozícího úpadku a navrhne shromáždění delegátů přijetí potřebných opatření k nápravě. Na žádost deseti procent zvolených delegátů nebo kontrolní komise je představenstvo povinno zařadit jimi určenou záležitost do programu jednání shromáždění delegátů. Pokud je taková žádost doručena představenstvu až po odeslání pozvánky, je představenstvo povinno informovat delegáty přítomné na svolaném shromáždění delegátů o této žádosti. Tím však není dotčena povinnost představenstva svolat nové shromáždění delegátů. Program shromáždění delegátů nelze po odeslání pozvánek delegátům měnit. Svolání shromáždění delegátů se oznamuje písemnou pozvánkou zaslanou všem delegátům na adresu bydliště delegáta uvedenou v seznamu delegátů, popřípadě na jinou doručovací adresu oznámenou delegátem, a to nejpozději patnáct dnů před dnem konání shromáždění delegátů. Zároveň se pozvánka uveřejní na internetových stránkách družstva. Pozvánka na shromáždění delegátů musí obsahovat alespoň: a) firmu a sídlo družstva; b) místo a dobu zahájení shromáždění delegátů; místo a doba shromáždění delegátů musí být určeny tak, aby co nejméně omezovaly možnost delegáta se shromáždění zúčastnit; c) označení, zda je svoláváno shromáždění delegátů nebo náhradní shromáždění delegátů; d) program shromáždění delegátů. K pozvánce se přikládají veškeré doklady k jednotlivým záležitostem programu shromáždění delegátů. Má-li dojít ke změně stanov nebo k přijetí usnesení, jehož důsledkem je změna stanov, musí být k pozvánce přiložen též návrh těchto změn nebo návrh usnesení. Družstvo je povinno informovat vhodným způsobem své členy o možnosti seznámit se se všemi podklady k jednotlivým záležitostem programu shromáždění delegátů, zejména uveřejněním způsobu a místa seznámení se s podklady na internetových stránkách družstva.
Čl. 22 Jednání shromáždění delegátů 1. Jednání shromáždění delegátů zahajuje předseda představenstva, dále řídí shromáždění místopředseda nebo pověřený člen představenstva. V úvodu jmenuje zapisovatele. Nechá schválit pořad jednání. Po jeho schválení (s případným doplněním o další body jednání na návrh z pléna) navrhne a nechá zvolit ověřovatele zápisu. Dále navrhne a nechá schválit členy mandátové, návrhové a volební komise. Před volbou může být návrh předsedajícího co do počtu i složení na návrh z pléna změněn nebo doplněn. 2. Bezprostředně po skončení volby zvolí jednotlivé komise ze svého středu své zástupce.
39
Čl. 23 Delegát na shromáždění delegátů 1. Delegát, který byl zvolen na shromáždění delegátů, se účastní všech shromáždění delegátů konaných ve volebním období, na které byl zvolen. Na shromáždění delegátů zastupuje zájmy samosprávy a družstva jako celku volbou, hlasováním a podáváním návrhů. O průběhu a výsledcích jednotlivých shromáždění delegátů je povinen objektivně informovat nejbližší členskou schůzi samosprávy. 2. Delegát, který se nemůže ze závažných důvodů shromáždění delegátů zúčastnit, je povinen tuto okolnost oznámit příslušnému náhradníkovi, předat mu pozvánku a podkladový materiál, aby se náhradník na jednání shromáždění delegátů mohl připravit. Náhradník se tak pro toto shromáždění delegátů stává delegátem se všemi jeho právy a povinnostmi. Tato skutečnost musí být včas vyznačena v prezenční listině. Čl. 24 Mandátová komise 1. Mandátová komise podle seznamu delegátů zvolených na členských schůzích samospráv a podle seznamu pozvaných hostů a určených pracovníků ověřuje oprávnění přítomných k účasti na shromáždění delegátů. Informuje přítomné delegáty o počtu přítomných z celkového počtu pozvaných delegátů. Konstatuje, zda je shromáždění delegátů způsobilé jednat a usnášet se. 2. Po dobu konání shromáždění delegátů kontroluje, zda je shromáždění delegátů usnášení schopné, a to zejména v okamžiku voleb a přijímání usnesení. Čl. 25 Návrhová komise 1. Návrhová komise podle výsledků jednání připravuje návrh usnesení. Návrh usnesení zpravidla obsahuje: a) stanovisko k předneseným zprávám představenstva a kontrolní komise, b) schválení roční účetní závěrky, rozdělení hospodářského výsledku (úhrada ztráty), c) schválení nebo zamítnutí jiných přednesených návrhů. 2. Usnesení přijatá v průběhu jednání se stávají součástí závěrečného usnesení. Čl. 26 Volební komise 1. Zástupce volební komise předloží shromáždění delegátů: a) návrhy kandidátů na členy představenstva a kontrolní komise a případně delegáta na valnou hromadu SČMBD, které navrhly členské schůze samospráv, představenstvo družstva a kontrolní komise v požadovaném termínu, b) stručnou charakteristiku jednotlivých kandidátů a umožní jim krátkou prezentaci (dle jmenného abecedního pořadí). 2. Seznámí delegáty s postupem při volbě členů představenstva a kontrolní komise. 3. V případě mimořádného volebního shromáždění delegátů zajišťuje doplňovací volbu členů představenstva a kontrolní komise. Čl. 27 Organizační provedení voleb 1. Volba představenstva a kontrolní komise se zařazuje na pořad jednání shromáždění delegátů v roce, v němž končí volební období dosavadních orgánů. Orgánů. 2. Doplňovací volba členů představenstva nebo kontrolní komise na zbytek volebních období se zařazuje na pořad nejbližšího shromáždění delegátů poté, kdy nastala potřeba doplnit představenstvo nebo kontrolní komisi. 3. Shromáždění delegátů může rozhodnout o tom, že volby budou veřejné a v tom případě rozhodne také o tom, zda se bude hlasovat o celém návrhu kandidátky nebo zvlášť o každém z navržených kandidátů.
40
4. Představenstvo zajistí, aby v případě tajné volby mohla volební komise učinit potřebná organizační opatření k řádnému průběhu volby. Pro tajné hlasování je nutno předem připravit potřebné množství hlasovacích lístků a umístit volební urnu na odděleném místě. 5. Volby řídí zástupce volební komise. Členové volební komise sčítají hlasy delegátů. Způsob sčítání stanoví zástupce volební komise podle způsobu volby. 6. Při veřejné volbě hlasují delegáti zvednutím delegačního lístku. 7. Volební komise sepisuje o volbě zápis, v němž uvede způsob volby. V případě veřejné volby uvede počet přítomných delegátů v okamžiku volby, počet hlasů pro a proti navržené kandidátce nebo jednotlivým kandidátům a počet delegátů, kteří se hlasování zdrželi. V případě tajné volby uvede v zápise počet přítomných delegátů, počet vydaných hlasovacích lístků, počet platných a neplatných hlasovacích lístků a počty hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty. Zápis tvoří neoddělitelnou součást zápisu ze shromáždění delegátů a podepisují jej všichni členové volební komise. Část IV. Představenstvo – ustavení představenstva Čl. 28 1. Členové představenstva se bezprostředně po shromáždění delegátů, na němž byli zvoleni, sejdou k ustavující schůzi a ze svého středu zvolí předsedu představenstva a jednoho místopředsedu. 2. Ustavující schůzi řídí služebně nejstarší člen představenstva., 3. O průběhu ustavující schůze představenstva, o volbě místopředsedy se pořizuje zápis, jehož ověřený opis je jedním z podkladů pro zápis představenstva do obchodního rejstříku. Čl. 29 Schůze představenstva 1. Schůzi představenstva svolává předseda představenstva (místopředseda představenstva) popř. pověřený člen představenstva dle plánu práce nebo dle potřeby, zpravidla jednou za měsíc, mimo měsíců července a srpna. Musí se sejít do deseti dnů od doručení podnětu kontrolní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků. 2. Návrh programu schůze představenstva stanoví jeho předseda v souladu s plánem práce představenstva. Členové představenstva, ředitel družstva, popřípadě pracovník pověřený vedením správní složky družstva mohou předložit návrh na doplnění programu schůze. 3. Pořad schůze představenstva je zpravidla následující: a) schválení návrhu programu schůze, b) jmenování zapisovatele a schválení ověřovatelů zápisu, c) schválení zápisu z předcházející schůze, d) kontrola plnění úkolů a usnesení představenstva, e) projednávání záležitostí zařazených na pořad schůze.
1. 2. 3.
4.
Čl. 30 Jednání představenstva Schůzi představenstva řídí předseda představenstva, v jeho nepřítomnosti místopředseda nebo pověřený člen představenstva. Představenstvo projednává záležitosti družstva převážně podle písemných podkladů. Jejich rozsah je určen povahou předkládaných zpráv a návrhů. Předkládané písemné zprávy podepisují předseda představenstva, členové představenstva, kontrolní komise, ředitel popřípadě pracovník pověřený vedením správní složky družstva, tj. kteří je předkládají a ten, kdo je zpracoval. Návrh usnesení kromě vlastního rozhodnutí obsahuje jméno člena představenstva, ředitele popřípadě pracovníka pověřeného vedením správní složky družstva nebo
41
5. 6. 7.
8.
pracovníka odpovědného za zajištění nebo splnění rozhodnutí a termín jeho realizace. Jednotlivé záležitosti předložené k projednávání uvádí a odůvodňuje zpravidla ten, který je předkládá současně s návrhem na usnesení. Písemné podklady pro jednání představenstva se členům, popř. dalším účastníkům jednání předkládají tak, aby se s nimi mohli včas seznámit. Rozpravu k předloženým záležitostem řídí předsedající. Předsedající ukončí rozpravu, jestliže její pokračování bylo neúčelné. Je-li třeba na základě rozpravy změnit návrh na usnesení, shrne předsedající výsledky rozpravy a nechá hlasovat o novém návrhu na usnesení. Schůze představenstva se mohou zúčastnit s hlasem poradním pověření členové kontrolní komise, ředitel, popřípadě pracovník pověřený vedením správní složky družstva a předsedou představenstva pozvaní pracovníci družstva a další osoby. Část V. Kontrolní komise – ustavení kontrolní komise
Čl. 31 1. Členové kontrolní komise se bezprostředně po shromáždění delegátů, na němž byli zvoleni, sejdou k ustavující schůzi a ze svého středu zvolí předsedu. 2. Do funkce předsedy kontrolní komise je zvolen ten kandidát, který obdržel většinu hlasů všech členů kontrolní komise. 3. O průběhu ustavující schůze kontrolní komise a o volbě předsedy kontrolní komise se pořizuje zápis.
1.
2.
3.
4.
Čl. 32 Pořad schůzí kontrolní komise Schůze kontrolní komise se konají dle plánu práce komise nebo dle potřeby, zpravidla jednou za měsíc. V případě potřeby konání mimořádné schůze kontrolní komise ji svolává předseda, popř. pověřený člen kontrolní komise. Písemná pozvánka je zasílána všem členům kontrolní komise elektronickou poštou. V pozvánce se uvádí datum, hodina, místo konání schůze a pořad jednání. Se souhlasem všech členů kontrolní komise lze projednat písemné podklady předložené až při zahájení schůze. Návrh programu schůze kontrolní komise stanoví její předseda v souladu s plánem práce kontrolní komise. Členové kontrolní komise mohou předložit návrh na doplnění programu schůze. Pořad schůze kontrolní komise je zpravidla následující: a) schválení návrhu programu schůze, b) jmenování zapisovatele a schválení ověřovatelů zápisu, c) kontrola plnění úkolů a usnesení kontrolní komise, d) projednání záležitostí zařazených na program schůze, e) kontrola zápisu.
Čl. 33 Jednání kontrolní komise 1. Schůzi kontrolní komise řídí její předseda, v jeho nepřítomnosti pověřený člen kontrolní komise. 2. Podklady pro jednání kontrolní komise, zejména zprávy o vykonaných prověrkách a kontrolách, jakož i návrhy na opatření připravují a kontrolní komisi předkládají ve stanovených lhůtách pověření členové komise, kteří také informují komisi o průběhu prověrek a kontrol. 3. Předkládané zprávy o prověrkách a kontrolách obsahují zejména: a) předmět prověrky a program kontroly, b) souhrnná zjištění o nedostatcích a jejich příčinách s uvedením odpovědných osob, c) návrh na opatření k odstranění zjištěných nedostatků. 42
4. O návrhu na opatření k odstranění zjištěných nedostatkům rozhoduje kontrolní komise po hlasování usnesením. Usnesení předkládá představenstvu. 5. Nepřijme-li představenstvo návrh kontrolní komise na opatření k odstranění zjištěných nedostatků, kterými dochází k závažnému porušení obecně závazných právních předpisů nebo stanov družstva nebo neplní-li představenstvo přijatá opatření k odstranění takových nedostatků, požádá kontrolní komise představenstvo o svolání shromáždění delegátů. O svolání shromáždění delegátů požádá kontrolní komise představenstvo také v případech, kdy zjistí, že družstvu z činnosti nebo nečinnosti představenstva hrozí majetková újma. Čl. 34 1. Předseda kontrolní komise jedná za kontrolní komisi a podepisuje její usnesení. 2. Předsedu kontrolní komise v době jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jím pověřený člen kontrolní komise. Část VI. Samospráva – ustavení samosprávy
1. 2.
3.
4.
1.
2.
3.
4.
Čl. 35 Samospráva je organizační jednotkou družstva. Zřizuje se rozhodnutím představenstva, které stanoví okruh její působnosti. Samospráva vzniká z řad družstevníků na bytových domech (nebytových prostorách) družstva. Může být ustanovena i na bytových domech (nebytových prostorách), kde vzniklo SVJ s právní subjektivitou a kde je více než 5 nájemních bytů (nebytových prostorů) ve vlastnictví družstva. Samospráva může zahrnovat více objektů. O ukončení činnosti samosprávy, jako organizační jednotky družstva, rozhoduje představenstvo družstva nebo její činnost je ukončena vznikem SVJ dle zvláštního zákona. Orgány družstva zajišťujícími činnost samosprávy jsou členská schůze, výbor samosprávy popřípadě pověřený předseda samosprávy. Čl. 36 Ustavující členská schůze samosprávy Ustavující členskou schůzi samosprávy svolává představenstvo. Musí na ni pozvat všechny její členy. Pozvánky na ustavující schůzi samosprávy se zasílají členům nejméně deset dní před jejím konáním. Písemnou pozvánku může nahradit písemné oznámení vyvěšené ve všech družstevních domech a objektech s byty (nebytovými prostory) v okruhu působnosti samosprávy. Na pozvánce musí být uveden pořad ustavující schůze obsahující zejména: a) datum a místo konání členské schůze, b) informace o okruhu působnosti samosprávy a její činnosti, c) volba výboru samosprávy a delegáta i jeho náhradníka na shromáždění delegátů d) poučení, že není-li v hodinu uvedenou pro konání členské schůze samosprávy přítomna nadpoloviční většina jejich členů, může se konat o čtvrt hodiny později náhradní schůze za přítomnosti nejméně 25 % členů samosprávy. Tato náhradní schůze však může jednat a rozhodovat pouze o těch záležitostech, které byly uvedeny v programu jednání. K platnosti usnesení v takovém případě se vyžaduje souhlas dvou třetin přítomných členů. Ustavující členskou schůzi samosprávy řídí pověřený člen představenstva nebo pověřený pracovník družstva, který také navrhne kandidáty na členy výboru samosprávy, na delegáta a náhradníka na shromáždění delegátů. O jednání, volbě a usnášení ustavující členské schůze samosprávy platí ustanovení Čl. 22, Čl. 24 až Čl. 27 tohoto jednacího řádu přiměřeně.
43
1.
2.
3.
4.
5.
6. 7.
Čl. 37 Členská schůze samosprávy Členské schůze samosprávy se zúčastní její členové, případně pozvaní hosté. Členská schůze samosprávy se může usnášet jen o záležitostech spadajících do okruhu působnosti samosprávy. Členskou schůzi samosprávy svolává její výbor popřípadě pověřený předseda samosprávy) podle potřeby, nejméně však jednou do roka. Členskou schůzi samosprávy řídí předseda, místopředseda nebo pověřený člen výboru samosprávy popřípadě pověřený předseda samosprávy. V případě, že členskou schůzi samosprávy svolalo představenstvo, řídí ji pověřený člen představenstva nebo představenstvem pověřený pracovník družstva. Členská schůze samosprávy, na níž mají být zvoleni delegáti a jejich náhradníci na shromáždění delegátů se musí konat tak, aby výbor samosprávy popřípadě předseda mohl jména a adresy zvolených delegátů a jejich náhradníků oznámit představenstvu alespoň patnáct dnů před konáním shromáždění delegátů. Pozvánky na členskou schůzi samosprávy musí kromě data, místa a pořadu jednání obsahovat poučení, že není-li v hodinu uvedenou pro konání členské schůze samosprávy přítomna nadpoloviční většina jejich členů, může se konat o čtvrt hodiny později schůze za přítomnosti nejméně tří členů samosprávy. Tato schůze však může jednat a rozhodovat pouze o těch záležitostech, které byly uvedeny v programu jednání. K platnosti usnesení v takovém případě se vyžaduje souhlas dvou třetin přítomných členů. V případě, že schůze nebude schopná se usnášet, výbor samosprávy o tomto písemně informuje představenstvo družstva a požádá je o rozhodnutí o bodech uvedených na pozvánce. Stejnopis zápisu z členské schůze samosprávy předá výbor samosprávy vedení družstva. O jednání, volbě a usnášení členské schůze samosprávy platí ustanovení Čl.22, Čl. 24 až Čl.27 tohoto jednacího řádu přiměřeně.
Čl. 38 Výbor samosprávy 1. Členy výboru samosprávy volí členská schůze samosprávy z řad svých členů a to tak, aby členové nebyli mezi sebou manželi, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci. 2. Bezprostředně po svém zvolení si výbor samosprávy na své ustavující schůzi zvolí ze svého středu předsedu, místopředsedu a stanoví náplň činnosti ostatních členů výboru samosprávy. 3. Pokud nebyl zvolen výbor samosprávy, může být zvolen pověřený předseda samosprávy, který plní stejnou funkci jako výbor samosprávy.
Čl. 39 Schůze a jednání výboru samosprávy 1. Schůze výboru samosprávy svolává jeho předseda podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce. 2. Předseda výboru samosprávy organizuje a řídí činnost výboru samosprávy. Zabezpečuje potřebný styk výboru samosprávy s pracovníky družstva, jeho vedením, případně s představenstvem družstva. Na pozvání se zúčastní schůzí představenstva družstva. 3. Pro svolání a jednání schůzí výboru samosprávy platí přiměřená ustanovení Čl. 29 a Čl. 30 tohoto jednacího řádu.
44
Čl. 40 Dočasné zajištění úkolů samosprávy Jestliže členská schůze samosprávy z jakéhokoliv důvodu nezvolí výbor samosprávy nebo jestliže výbor samosprávy neplní svoji funkci, vedení družstva ustanoví správce. Správce je fyzická nebo právnická osoba vykonávající činnost příslušející výboru samosprávy v rozsahu platných stanov družstva, řídí se ustanoveními čl. 85 stanov. O náklady spojené s touto činností zvýší družstvo úhrady za užívání bytů (nebytových prostor) v okruhu působnosti samosprávy. Část VII. Společná ustanovení Čl. 41 1. Písemný právní úkon vyplývající z rozhodnutí shromáždění delegátů nebo právní úkon, který činí představenstvo a pro který je právním předpisem určena písemná forma, podepisuje předseda představenstva (místopředseda) a další člen představenstva. 2. Ředitel družstva, případně jiný pracovník družstva, které pověřilo představenstvo družstva, podepisuje právní úkon vyplývající z jeho zmocnění uděleného představenstvem družstva. Část VIII. Přechodná a závěrečná ustanovení Čl. 42 1. Dosavadní jednací řád družstva se ruší. 2. Tento jednací řád byl přijat shromážděním delegátů dne 10. června 2014 a nabývá účinnosti dnem 10. června 2014.
V Brně dne 10. června 2014
…………………………………….. předseda představenstva
………………………………………. místopředseda představenstva
45
VOLEBNÍ ŘÁD pro volbu členů představenstva a členů kontrolní komise MÁJe, stavebního bytového družstva (dále jen družstva) Shromáždění delegátů MÁJe, stavebního bytového družstva v souladu s čl. 66 odst. 2 písm. b) Stanov stavebního bytového družstva (dále jen stanov) schvaluje tento volební řád:
Část I. Volby členů představenstva a členů kontrolní komise družstva
Čl. 1 Základní ustanovení Shromáždění delegátů volí členy představenstva a členy kontrolní komise družstva. Čl. 2 Volební právo Právo volit členy orgánu shromáždění delegátů mají delegáti s hlasem rozhodujícím, kteří jsou uvedeni v seznamu delegátů ověřeném mandátovou komisí a nejpozději v den konání shromáždění delegátů dosáhli zletilosti.
1.
2.
3.
4.
Čl. 3 Volební komise Volební komise je volena ve smyslu čl. 22 odst. 1 jednacího řádu MÁJe, stavebního bytového družstva (dále jen jednacího řádu). Návrh na členy volební komise přednáší předsedající shromáždění delegátů. Bezprostředně po zvolení si komise určí ze svého středu zástupce. Volební komise ve své působnosti zejména: a) předkládá navržené kandidáty na volbu členů představenstva, členů kontrolní komise a případně delegáta na valnou hromadu SČMBD b) přijímá dotazy k předloženým návrhům a podává vysvětlení c) zajišťuje řádný průběh voleb d) zajišťuje výsledek voleb (sčítá platné hlasy) a podává o výsledku voleb zprávu shromáždění delegátů Volební komise sepisuje o průběhu a výsledku voleb zápis. Ten, spolu s platnými i neplatnými volebními lístky v zapečetěných obálkách a dalšími písemnými materiály o volbách, předá jmenovanému zapisovateli ze shromáždění delegátů. Volební komise se usnáší prostou většinou hlasů za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů.
Čl. 4 Návrh kandidátů do orgánů družstva volených shromážděním delegátů 1. Volební komise, na základě návrhů členských samospráv, představenstva a kontrolní komise, předkládá shromáždění delegátů jednotlivé návrhy kandidátů a to zvlášť pro volbu a) členů představenstva b) členů kontrolní komise 2. Volební komise uvádí u každého kandidáta: a) základní informace o kandidátovi b) vzdělání c) pracovní praxi v družstvo
46
3. Volební komise umožní každému z navržených kandidátů krátké vystoupení. 4. Po termínu stanoveném představenstvem družstva není možné předkládat návrhy kandidátů.
1. 2. 3.
4.
1.
2.
3.
4. 5.
6. 7.
8. 9.
Čl. 5 Hlasování Volba členů představenstva a členů kontrolní komise se provádí tajným hlasováním, jestliže shromáždění delegátů nestanoví jinak. Počet delegátů z jednotlivých samospráv - volebních obvodů a odpovídajících hlasů je dán, čl. 68 odst. 1 stanov. Delegát hlasuje osobně. Delegáti hlasují o kandidátech tak, že provedou úpravu hlasovacích lístků přeškrtnutím jednotlivých jmen a příjmení těch kandidátů, pro které nehlasují. Jména, pro která hlasují, ponechají beze změny. V případě doplňovacích voleb do představenstva a kontrolní komise, je počet kandidátů, pro které je možno hlasovat, sdělen volební komisí. Čl. 6 Volba představenstva a kontrolní komise družstva Delegáti při hlasování upraví hlasovací lístek tak, že ponechají při volbě členů představenstva maximálně tolik neškrtnutých kandidátů, kolik činní podle čl. 72 ods.1) stanov počet členů představenstva a při volbě kontrolní komise maximálně 3 neškrtnuté kandidáty, jinak je hlasovací lístek neplatný. Členy představenstva a kontrolní komise družstva jsou zvoleni ti kandidáti, kteří obdrží nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů. Celkový počet členů představenstva a kontrolní komise je určen stanovami. Pokud při volbě obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů než činní počet členů daného orgánu podle stanov, stávají se členy orgánu družstva ti kandidáti, kteří obdrželi při volbě nejvíce hlasů. Nedojde – li ke zvolení členů představenstva nebo kontrolní komise, v počtu členů určeném stanovami, postupují do druhého volebního kola ti zvolení kandidáti, kteří obdrželi v prvním volebním kole největší počet odevzdaných hlasů v počtu, který tvoří rozdíl mezi stanoveným počtem členů představenstva nebo kontrolní komise a počtem již zvolených členů představenstva nebo kontrolní komise. Ve druhém kole se volí veřejným hlasováním v pořadí podle počtu obdržených hlasů. Neobdrží – li ve druhém kole voleb potřebný počet kandidátů do představenstva nebo kontrolní komise nadpoloviční většinu hlasů, musí být do třiceti dnů svoláno shromáždění delegátů. Představenstvo nebo kontrolní komise jsou zvoleni, pokud byla zvolena nadpoloviční většina členů těchto orgánů družstva. V případě zvolení představenstva nebo kontrolní komise v neúplném počtu členů, je na nově svolaném shromáždění delegátů, viz čl. 6 odst. 5 provedena dovolba členů těchto orgánů. V případě, že dle čl. 6 odst. 6 nebylo zvoleno představenstvo nebo kontrolní komise, provádí se nové volby těchto orgánů. Do zvolení nového představenstva nebo kontrolní komise, vykonává funkci těchto orgánů družstva představenstvo nebo kontrolní komise stávající.
Čl. 7 Volby 1. Volby řídí volební komise. Volba se uskutečňuje odevzdáním hlasovacích lístků označených razítkem družstva. 2. Volební komise připraví pro volby členů představenstva a kontrolní komise hlasovací lístky, označené razítkem. 3. Hlasovací lístky vydávají delegátům členové volební komise. Vlastní volba se provede po ověření mandátů delegátů a po orazítkování druhé, čisté strany volebních lístků.
47
4. Pro volební akt musí být zajištěna volební schránka, do které delegáti odevzdají své razítkem označené hlasovací lístky. Před zahájením voleb se volební komise přesvědčí o bezvadném stavu volební schránky, uzavře ji a zapečetí. Čl. 8 Počítání hlasů při volbách 1. Volební komise po otevření schránky rozdělí odevzdané hlasovací lístky podle druhu volby, sečte je a porovná počet odevzdaných hlasovacích lístků delegátů s počtem delegátů, kterým byly hlasovací lístky vydány. 2. Volební komise zjistí z platných hlasovacích lístků počet hlasů odevzdaných pro kandidáty na členy představenstva a kontrolní komise družstva. V případě pochybnosti, zda úpravu hlasovacího lístku lze považovat za hlasování proti návrhu, rozhodne volební komise na místě. Čl. 9 Zápis o volbách 1. Po provedeném zjištění výsledku voleb sepisuje volební komise zápis, který podepisují všichni členové volební komise. 2. V zápise o volbách musí být uvedeny tyto skutečnosti: a) doba zahájení a ukončení hlasování, b) celkový počet delegátů zapsaných do seznamu, c) počet delegátů, kterým byly vydány hlasovací lístky, d) počet delegátů, kteří se zúčastnili hlasování, e) počet hlasů pro jednotlivé návrhy, f) počet neplatných hlasovacích lístků, g) stručný obsah oznámení, dotazů a připomínek došlých volební komisí před a v průběhu hlasování a záznam o rozhodnutí volební komise ve sporných případech, h) záznam o způsobu určení pořadí vystoupení kandidátů na členy představenstva a kontrolní komise. Čl. 10 Výsledky voleb a jejich vyhlášení Na závěr volebního aktu vyhlásí zástupce volební komise konečné výsledky voleb členů představenstva a kontrolní komise družstva. Část II.
1.
2.
3. 4.
Čl. 11 Volba předsedy představenstva místopředsedy představenstva Představenstvo družstva na svém prvním ustavujícím zasedání zvolí ze svého středu předsedu představenstva. Volbu předsedy představenstva řídí po hlasování zvolený člen představenstva. Do funkce předsedy představenstva je zvolen ten kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu hlasů všech členů představenstva. V případě, že předseda představenstva nebyl zvolen, pak na návrh členů představenstva je řízením představenstva pověřen jeden z jeho členů veřejnou volbou. Dále představenstvo družstva na svém prvním ustavujícím zasedání zvolí ze svého středu na návrh předsedy představenstva jednoho místopředsedu představenstva. Volbu řídí předseda představenstva. Do funkce místopředsedy představenstva je zvolen ten kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu hlasů všech členů představenstva. Volba předsedy a místopředsedy představenstva se provádí veřejným hlasováním zvednutím ruky, navržení kandidáti o sobě nehlasují. O provedení voleb platí přiměřené ustanovení tohoto volebního řádu. O průběhu a výsledcích voleb se pořizuje zápis. 48
Část III.
1. 2.
3. 4.
Čl. 12 Volba předsedy kontrolní komise Kontrolní komise družstva na svém prvním ustavujícím zasedání volí ze svého středu předsedu. Volbu předsedy řídí po hlasování zvolený člen kontrolní komise. O provedení voleb platí přiměřeně ustanovení tohoto volebního řádu. O průběhu a výsledcích voleb se pořizuje zápis. Do funkce předsedy kontrolní komise je zvolen ten kandidát, který obdržel nejvíce hlasů členů kontrolní komise. Volba se provádí veřejným hlasováním zvednutím ruky. Část IV.
Čl. 13 Závěrečná ustanovení 1. V případě dovolby do představenstva družstva, kontrolní komise z titulu odstoupení nebo odvolání z funkce je postupováno obdobně jako při řádné volbě těchto orgánů. Konkrétní podmínky upřesňuje volební komise. 2. Dosavadní volební řád se ruší. 3. Tento volební řád byl přijat shromážděním delegátů dne 10. června 2014 a nabývá účinnosti dnem 10. června 2014.
V Brně dne 10. června 2014
…………………………………… předseda představenstva
………………………………………. místopředseda představenstva
49
Obsah Stanovy Stavebního bytového družstva ..............................................................................1 Část I. .................................................................................................................................. 1 Základní ustanovení, Čl. 1, 2 .............................................................................................. 1 Část II. ................................................................................................................................. 1 Činnost družstva, Čl. 3 ......................................................................................................... 1 Část III. ................................................................................................................................ 2 Členství v družstvu, ..................................................................................................................2 Vznik členství, Čl. 4, 5 ......................................................................................................... 2 Družstevní podíl, Čl. 6 ......................................................................................................... 2 Společné členství manželů, Čl. 7 ......................................................................................... 2 Čl. 8 ...................................................................................................................................... 3 Splynutí družstevních podílů, Čl. 9....................................................................................... 3 Přeměna členství, Čl. 10 ...................................................................................................... 3 Rozdělení družstevního podílu, Čl.11 .................................................................................. 3 Členská práva, Čl.12 .......................................................................................................... 3 Členské povinnosti, Čl.13 .................................................................................................... 4 Členský vklad, Čl.14 ........................................................................................................... 5 Pořizovací další členský vklad, Čl. 15 ................................................................................. 5 Dodatečný členský vklad, Čl. 16 ......................................................................................... 5 Převod družstevního podílu, Čl. 17 ..................................................................................... 6 Převod části družstevního podílu, Čl. 18 ............................................................................. 6 Zánik členství, Čl. 19, 20 ..................................................................................................... 6 Vystoupení, Čl. 21 ................................................................................................................ 6 Přechod družstevního podílu, Čl. 22 ................................................................................... 7 Vyloučení člena drusžtva, Čl. 23 .......................................................................................... 7 Zánik družstva, Čl. 24 .......................................................................................................... 8 Vypořádací podíl, Čl. 25 ...................................................................................................... 8 Splatnost vypořádacího podílu, Čl. 26 ................................................................................. 8 Seznam členů, Čl. 27........................................................................................................... 9 Část IV. . .............................................................................................................................. 9 Pořadník a vznik práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu ...............................9 Sestavování pořadníků, Čl. 28, 29 ...................................................................................... 9 Vznik práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, Čl. 30, 31 ............................10 Přenechání bytu (nebytového prostoru) do podnájmu na určitou dobu, Čl. 32 ....................10 Část V. ...................................................................................................................................10 Nájem družstevního bytu .……………………………..………………………………………..... 10 Vznik nájmu družstevního bytu, Čl. 33 ..................................................................................10 Práva a povinnosti z nájmu družstevního bytu, Čl. 34, 35 ....................................................11 Čl. 36 ......................................................................................................................................12 Čl. 37 ......................................................................................................................................12 Čl. 38 ..................................................................................................................................12 Čl. 39 ......................................................................................................................................12 Nájemné a úhrada za plnění spojená s užíváním družstevního bytu, Čl. 40 .......................13 Čl. 41 ......................................................................................................................................13 Čl. 42 ......................................................................................................................................14 Společný nájem družstevního bytu manžely, Čl. 43 ............................................................14 Čl. 44 ......................................................................................................................................14 Čl. 45 ... ...............................................................................................................................14 Čl. 46 ... ...............................................................................................................................14 Podnájem bytu (části bytu), Čl. 47 ......................................................................................14 Výměna bytu, Čl. 48, 49 .....................................................................................................15 Zánik nájmu družstevního bytu , Čl. 50, 51 .........................................................................15 Nájem družstevních nebytových prostor, Čl. 52 .................................................................15 Zajištění řádného využití bytů , Čl. 53 .................................................................................15 Sloučení a rozdělení bytu, Čl.54 ............................................................................................15 Čl. 55 ...................................................................................................................................16
50
Část VI. ...............................................................................................................................16 Orgány družstva, Čl. 56, 57, 58, 59, 60, 61 ........................................................................16 Čl. 62 ... ...............................................................................................................................17 Čl. 63 ...................................................................................................................................17 Čl. 64 ...................................................................................................................................17 Čl. 65 ... ...............................................................................................................................17 Shromáždění delegátů, Čl. 66.............................................................................................18 Čl. 67 ...................................................................................................................................19 Čl. 68 ...................................................................................................................................20 Čl. 69 ...................................................................................................................................21 Představenstvo, Čl. 70, 71, 72 ...........................................................................................22 Čl. 73 ...................................................................................................................................22 Předseda představenstva, Čl. 74 .......................................................................................23 Organizování práce představenstva, Čl. 75 ........................................................................23 Rozhodování o bytových otázkách, Čl. 76 ..........................................................................23 Řízení běžné činnosti družstva, Čl. 76a ..............................................................................23 Kontrolní komise, Čl. 77, 78 ...............................................................................................24 Čl. 79 ...................................................................................................................................24 Samospráva, Čl. 80 ...........................................................................................................25 Členská schůze samosprávy, Čl. 81 ..................................................................................25 Čl. 82 ..................................................................................................................................26 Čl. 83 ..................................................................................................................................26 Čl. 84 ..................................................................................................................................26 Výbor samosprávy, Čl. 85, 86, 87 .......................................................................................27 Pomocné orgány, Čl. 88 ....................................................................................................28 Zastupování družstva ve společenství vlastníků, Čl. 89 ......................................................28 Část VII. . ............................................................................................................................28 Hospodaření družstva ......................................................................................................... 28 Financování činnosti družstva, Čl. 90 .................................................................................28 Bytové hospodaření, Čl. 91 ................................................................................................28 Ostatní hospodaření, Čl. 92 ...............................................................................................28 Fondy družstva, Čl. 93 ........................................................................................................29 Základní kapitá, Čl. 94 ........................................................................................................29 Nedělitelný fond, Čl. 95 ......................................................................................................29 Fond pořizovacích dalších členských vkladů podle Čl.15, Čl. 96........................................29 Fond družstevní výstavby, Čl. 97 .......................................................................................30 Doplňkový fond drusžstevní výstavby, Čl. 98 .....................................................................30 Fond dodatečných dalších členských vkladů podle Čl. 16, Čl. 99 .....................................30 Dlouhodobá záloha na opravy a dodatečné investice, Čl. 100 ...........................................30 Sociální fond, Čl. 101..........................................................................................................31 Část VIII. .............................................................................................................................31 Zrušení a likvidace .................................................................................................................31 Čl. 102 ................................................................................................................................31 Čl. 103 ................................................................................................................................31 Čl. 104 ................................................................................................................................31 Čl. 105 ................................................................................................................................31 Čl. 106 ................................................................................................................................31 Část IX. ...............................................................................................................................32 Společná ustanovení ..............................................................................................................32 Čl. 107 .................................................................................................................................32 Podněty členů, Čl. 108 .......................................................................................................32 Informační deska Čl. 109 ....................................................................................................32 Doručování, Čl. 110 .............................................................................................................32 Počítání času, Čl. 111 .........................................................................................................32 Část X. ................................................................................................................................33 Přechodná a závěrečná ustanovení .......................................................................................33 Čl. 112 ....................................................................................................................................33 Čl. 113 .................................................................................................................................33
51
JEDNACÍ ŘÁD MÁJe, stavebního bytového družstva ( dále jen družstvo) ...................34 Část I. ..................................................................................................................................34 Úvodní ustanovení ...............................................................................................................34 Čl. 1 ................... .................................................................................................................34 Čl. 2 .............. ......................................................................................................................34 Část II. .................................................................................................................................34 Obecná ustanovení..............................................................................................................34 Ustanovení orgánů družstva, Čl. 3 ......................................................................................34 Stanovení počtu členů volených orgánů, Čl. 4 ....................................................................34 Funkční období orgánů družstva, Čl. 5 ...............................................................................34 Změny ve složení volených orgánů družstva během funkčního období, Čl. 6 .....................34 Odpovědnost členů volených orgánů družstva, Čl. 7, 8 .....................................................35 Základní pravidla jednání orgánů družstva, Čl. 9, 10, ........................................................35 Čl. 11, 12 ................................................................................................................................36 Jednání orgánů družstva o záležitostech členů družstva, Čl. 13 ........................................36 Seznámení členů s rozhodnutím orgánů družstva, Čl. 14 ..................................................36 Čl. 15 ......................................................................................................................................37 Jednání o odvoláních a stížnostech členů proti rozhodnutí představenstva, Čl. 16 ............37 Změna pravomocných rozhodnutí orgánů družstva, Čl. 17 ................................................37 Zápisy z jednání a schůzí kolektivních orgánů družstva, Čl. 18...........................................37 Doručování a počítání času, Čl. 19 .....................................................................................38 Rekonstrukce a dodatečné vyhotovení spisu a jiných dokumentů, Čl. 20 ...........................38 Část III. ................................................................................................................................38 Shromáždění delegátů ........................................................................................................38 Svolání shromáždění delegátů, Čl. 21 ...............................................................................38 Jednání shromáždění delegátů, Čl. 22 ...............................................................................39 Delegát na shromáždění delegátů, Čl. 23 ..........................................................................40 Mandátová komise, Čl. 24 .................................................................................................40 Návrhová komise, Čl. 25 ....................................................................................................40 Volební komise, Čl. 26 .......................................................................................................40 Organizační provedení voleb, Čl. 27 ...................................................................................40 Část IV. ...............................................................................................................................41 Představenstvo – ustavení představenstva, Čl. 28..............................................................41 Schůze představenstva, Čl. 29 ..........................................................................................41 Jednání představenstva, Čl. 30...........................................................................................41 Část V. ................................................................................................................................42 Kontrolní komise – ustavení kontrolní komise, Čl. 31 .........................................................42 Pořad schůzí kontrolní komise, Čl. 32 ................................................................................42 Jednání kontrolní komise, Čl. 33 ........................................................................................42 Čl. 34 .....................................................................................................................................43 Část VI. ...............................................................................................................................43 Samospráva – ustavení samosprávy, Čl. 35 ......................................................................43 Ustavující členská schůze samosprávy, Čl. 36 ..................................................................43 Členská schůze samosprávy, Čl. 37 ..................................................................................44 Výbor samosprávy, Čl. 38 ..................................................................................................44 Schůze a jednání výboru samosprávy, Čl. 39 ....................................................................44 Dočasné zajištění úkolů samosprávy, Čl. 40 ....................................................................45 Část VII. ..............................................................................................................................45 Společná ustanovení, Čl. 41 ..............................................................................................45 Část VIII. .............................................................................................................................45 Přechodná a závěrečná ustanovení, Čl. 42 ........................................................................45 VOLEBNÍ ŘÁD pro volbu členů představenstva a členů kontrolní komise MÁJe, stavebního bytového družstva (dále jen družstva) ........................................................46 Část I. ..................................................................................................................................46 Volby členů představenstva a členů kontrolní komise družstva ..........................................46 Základní ustanovení, Čl. 1 ..................................................................................................46 52
Volební právo, Čl. 2 ...........................................................................................................46 Volební komise, Čl. 3 .........................................................................................................46 Návrh kandidátů do orgánů družstva volených shromážděním delegátů, Čl. 4 ..................46 Hlasování, Čl. 5 .................................................................................................................47 Volba představenstva a kontrolní komise družstva, Čl. 6 ....................................................47 Volby, Čl. 7 ........................................................................................................................47 Počítání hlasů při volbách, Čl. 8..........................................................................................48 Zápis o volbách, Čl. 9 ........................................................................................................48 Výsledky voleb a jejich vyhlášení, Čl. 10 ............................................................................48 Část II. ................................................................................................................................48 Volba předsedy představenstva místopředsedy představenstva, Čl. 11..............................48 Část III. ...............................................................................................................................49 Volba předsedy kontrolní komise, Čl. 12 ............................................................................49 Část IV. ...............................................................................................................................49 Závěrečná ustanovení Čl. 13 ............................................................................................49
53
