STANOVY STAVEBNÍHO BYTOVÉHO DRUŽSTVA
REMOSTAV OBSAH ČÁST I.
Základní ustanovení . .
ČÁST II.
Činnost družstva. .
ČÁST III.
Členství v družstvu. .
ČÁST IV.
Nájem bytu. .
ČÁST V.
Nebytové prostory. .
ČÁST VI.
Orgány družstva. .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
. 12
ČÁST VII.
Hospodaření družstva. .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
ČÁST VIII.
Zrušení, změna a likvidace. .
ČÁST IX.
Převody bytů do vlastnictví a členství v družstvu při současném vlastnictví bytu.
ČÁST X.
Společná ustanovení. .
.
.
.
.
ČÁST XI.
Přechodná a závěrečná ustanovení. .
.
.
..
.
.
.
.
.
.
.
. .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
. .
.
. .
.
. .
.
. .
.
. .
.
. .
.
. .
.
. .
. .
. .
. .
.
.
.
. .
11
. .
3 . 8
.
.
.
. .
.
.
. 3
. .
.
3
.
. .
.
.
.
. .
.
.
.
. .
.
.
.
. .
.
.
.
. .
.
.
.
. .
.
.
.
. .
.
.
.
. .
.
.
.
. .
.
.
.
.
.
.
.
. .
.
.
.
.
.
.
.
. .
.
.
.
. .
.
.
.
. .
.
.
.
. .
.
.
.
. .
.
.
.
. .
.
.
.
. .
.
.
.
. .
.
.
17 19
.
20
. . 21 .
. 22
ČÁST I. Základní ustanovení Čl. 1 Název a sídlo družstva Firma družstva je „Stavební bytové družstvo Remostav" (dále jen „družstvo") a má sídlo v Praze 6, Bazovského 1117, PSČ 163 00. Čl. 2 Základní vztahy 1) Družstvo jako právnická osoba je společenstvím neuzavřeného počtu osob, jehož hlavním posláním je uspokojování potřeb členů v oblasti bydlení, a to vzájemnou pomocí v souladu se zákony i podnikáním přiměřeným účelu a možnostem družstva. 2) Družstvo vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení závazků odpovídá celým svým majetkem. 3) Členové*) neručí za závazky družstva. Ručební povinnost členů je omezena výší základního členského vkladu a týká se pouze krytí ztrát družstva, viz. čl.99 Stanov. Čl. 3. – 4. Neobsazeno *) Pokud se v textu těchto Stanov vyskytuje termín „člen“, rozumí se tím také „členka“; obdobně „občan“, „manžel“, „uživatel“, „zástupce“, „předseda“ atd. znamená též „občanka“, „manželka“, „zástupkyně“, „předsedkyně“ atd. ČÁST II. Činnost družstva Čl. 5 Předmět činnosti 1) Předmětem činnosti družstva je : a) zajišťování správy a provozu bytů a nebytových prostor, jakož i bytových a nebytových objektů, b) zabezpečování služeb spojených s bydlením, c) rozhodování o právních vztazích spojených s přidělováním a užíváním bytů a nebytových prostor v majetku družstva, d) vedení účetnictví.
1
2)
3) 4)
V rámci tohoto předmětu činnosti družstvo zabezpečuje: a) správu jednotlivých bytů v majetku družstva i ve vlastnictví jiných osob, b) řádný provoz spravovaných nemovitostí, c) zajišťování služeb spojených s bydlením a užíváním bytů a nebytových prostor, d) údržbu, opravy, rekonstrukce a modernizaci spravovaného bytového majetku a nebytových prostor, jakož i technické a občanské vybavenosti, e) poskytování služeb, které jsou potřebné pro správu, provoz, údržbu a ostatní činnosti, f) pronájem bytů a nebytových prostor,a to fyzickým a právnickým osobám, jenž nejsou členy družstva. V zájmu řádného využití svých kapacit, prostředků, zařízení a pracovních sil provádí družstvo činnosti uvedené v předchozích odstavcích pro fyzické i právnické osoby. Družstvo může vykonávat i jiné činnosti schválené shromážděním delegátů.
Čl. 5. – 7. Neobsazeno ČÁST III. Členství v družstvu Čl. 8 Vznik členství 1) Členem družstva se může stát zletilá fyzická osoba – občan České republiky s trvalým pobytem na území České republiky, který splňuje podmínky členství podle těchto Stanov. Fyzickým osobám nesplňujícím tyto podmínky, které byly přijaty za člena družstva před účinností těchto Stanov, se členství v družstvu zachová. Nezletilý občan se může stát členem družstva jen z důvodu dědění, převodem členství nebo na základě jiných skutečností uvedených dále ve Stanovách, např. sloučením či splynutím družstev. 2) Za člena družstva nemusí být přijat občan, jemuž členství v družstvu zaniklo již dříve vyloučením podle čl.22 těchto Stanov. 3) Představenstvo družstva může souhlasit se vznikem členství v družstvu převodem člena z jiného bytového družstva spolu s jeho základním členským vkladem. 4) Členství vzniká dnem, kdy představenstvo rozhodne o přijetí za člena na základě písemné přihlášky, zaplacení zápisného ve výši 200,-Kč a základního členského vkladu (dále jen „ZČV") ve výši 3.000,-Kč. 5) Představenstvo rozhodne o přihlášce nejpozději na svém prvním zasedání v měsíci následujícím po dni, kdy byla družstvu doručena. O rozhodnutí vyrozumí družstvo uchazeče o členství doporučeným dopisem. Zamítavé rozhodnutí musí obsahovat odůvodnění a poučení o právu podat odvolání. 6) Družstvo vrátí zápisné a ZČV osobě, kterou nepřijalo za člena, do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí. Čl. 9 Přechod a převod členství 1) Smrtí člena přechází jeho členství v družstvu na dědice, kterému připadl členský podíl. Pokud na základě rozhodnutí soudu je více dědiců, uzavře družstvo nájemní smlouvu k bytu nebo nebytovému prostoru pouze s jedním dědicem (manželi), určeným dodatečnou dohodou dědiců nebo dodatečným rozhodnutím soudu. 2) Člen může převést svá práva a povinnosti spojené s členstvím v družstvu na jinou fyzickou osobu způsobem uvedeným v čl.16. 3) Členství v družstvu přechází i dnem vzniku nájmu družstevního bytu na základě dohody o výměně bytu. 4) Členství přechází i jiným způsobem stanoveným zákonem. Čl. 10 Společné členství manželů 1) Vznikne-li jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu bytu, vznikne se společným nájmem bytu i společné členství manželů v družstvu. 2) Právo společného nájmu bytu manžely i společné členství manželů v družstvu vznikne také v případě přechodu a převodu členství na jednoho z manželů. 3) Společné členství manželů podle odst.1 a 2 nevznikne, jestliže manželé spolu trvale nežijí. Právo společného nájmu nebytových prostor a tedy ani společné členství manželů v družstvu nevznikne také v případě, kdy nebytový prostor slouží k výkonu povolání pouze jednoho z manželů. 4) Ze společného členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Manželé jako společní členové mají při hlasování v orgánech družstva jeden hlas. 5) Vznikem společného členství manželů nezaniká to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich členství společné. 6) Existence společného členství manželů nevylučuje vznik samostatného členství kteréhokoliv z nich v tomtéž nebo jiném stavebním družstvu. 7) Ze společného členství manželů vyplývá povinnost úhrady pouze jednoho ZČV a zápisného. Čl. 11 Splynutí a přeměna členství 1) Pokud družstvo zjistí, že člen získal v družstvu další členství, např. z důvodu dědění, sloučení družstev, vzniku společného členství manželů v družstvu nebo převodu části majetku družstva, vyzve člena, aby požádal o souhlas družstva s některou z dispozic s členstvím, předpokládaných těmito Stanovami. Nepožádá-li člen o souhlas s takovou dispozicí do tří měsíců od doručení písemné výzvy družstva nebo neuvede-li důvod hodný
2
2)
3)
4) 5)
zřetele a představenstvo s touto dispozicí nevysloví souhlas nebo důvod neuzná, splynou další získaná členství s členstvím původním v členství jediné. Splynou-li dvě nebo více členství v členství jediné, platí délka členství nejstaršího. Členská práva a povinnosti z takto splynutého členství zůstávají členu zachována. Dohodnou-li se po rozvodu manželství společní členové - společní nájemci bytu a nebytového prostoru, že jeden z nich bude jako člen družstva užívat byt a druhý nebytový prostor, nebo rozhodne-li tak soud, zaniká společné členství manželů jeho přeměnou na samostatné členství každého z bývalých manželů k bytu nebo nebytovému prostoru dnem uzavření dohody nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu. Připadne-li hodnota členského podílu k nebytovému prostoru jinému dědici než tomu, kterému připadla hodnota členského podílu k bytu téhož zůstavitele, přemění se zůstavitelovo členství na samostatná členství každého z dědiců dnem smrti zůstavitele. Přeměna členství podle odst.2 a 3 není možná, byla-li nájemní smlouva uzavřena s výslovným určením, že nebytový prostor náleží výhradně k bytu a jejich užívání nelze rozdělit. K rozdělení členství dochází v případech rozdělení družstva nebo převodu části jeho majetku, jestliže člen nebo manželé – společní členové budou po jeho uskutečnění užívat nadále byt v jiném družstvu, než nebytový prostor.
Čl. 12 Členská práva a povinnosti 1) Člen družstva má zejména tato práva: a) účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zmocněného zástupce nebo zvoleného delegáta jednání orgánů družstva, b) volit a být volen do orgánů družstva, má-li plnou způsobilost k právním úkonům, c) účastnit se veškeré družstevní činnosti a požívat výhody, které družstvo svým členům poskytuje, d) předkládat návrhy na zlepšení činnosti družstva, obracet se s podněty, připomínkami nebo stížnostmi týkajícími se činnosti družstva k příslušným orgánům družstva a být o jejich vyřízení informován, e) na přidělení konkrétně určeného bytu splatí-li členský podíl na výzvu družstva ve lhůtě stanovené představenstvem. Člen má právo na vydání rozhodnutí o přidělení bytu do třiceti dnů po vzniku práva na přidělení bytu, f) na uzavření smlouvy o nájmu bytu na základě rozhodnutí o přidělení bytu vydaného představenstvem, popř. na základě převodu členských práv a povinností nebo jejich části, na základě dohody o výměně bytu a na základě zdědění členského podílu, g) na roční vyúčtování nájemného a zálohových úhrad za poskytování služeb spojených s užíváním bytu, na jejich vypořádání podle zásad uvedených ve Stanovách a na případný podíl na přebytku určený členskou schůzí samosprávy k rozdělení mezi členy, h) na čtvrtletní informaci o hospodaření družstva a samosprávy, i) nahlížet do zápisů orgánů družstva, do roční účetní závěrky, výroční zprávy o hospodaření družstva a do účetních sestav o hospodaření samosprávy. 2) Člen družstva je povinen zejména: a) dodržovat Stanovy a plnit usnesení a rozhodnutí orgánů družstva, b) uhradit zálohový členský podíl, popř. doplatek členského podílu nebo jiné plnění, ke kterému se zavázal ve výši a lhůtě stanovené představenstvem, c) převzít byt, který je způsobilý k užívání, nebo odmítnout jeho převzetí ve lhůtě stanovené představenstvem, d) platit nájemné za užívání bytu a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu anebo zálohy na ně, a to ve výši a způsobem stanoveným představenstvem, e) hradit příspěvky na činnost družstva schválené předem shromážděním delegátů, f) chránit družstevní majetek, dodržovat domovní řád, provozní řády společných a nebytových prostor, předpisy o požární ochraně, řádně užívat a udržovat byt, jakož i společné prostory, zařízení a okolí domu a řádně užívat služeb, jejichž poskytování je s nájmem bytu spojeno, g) oznamovat správě družstva prostřednictvím samosprávy všechny změny týkající se člena, příslušníků jeho domácnosti a dalších osob užívajících byt, které jsou podstatné pro vedení členské a bytové evidence a rozúčtování záloh úhrad za plnění poskytovaná s nájmem bytu, oznamovat takto i zánik společného jmění manželů a případy využívání bytu nebo jeho části k podnikání nebo k podnájmu, h) umožnit pověřeným zástupcům družstva a pracovníkům správy družstva, aby po předchozím oznámení zjistili technický stav bytu, popř.nebytového prostoru, a způsob jeho užívání, i) uhradit družstvu škodu, kterou prokazatelně zavinil na majetku družstva, j) podílet se na úhradě případné ztráty střediska bytového hospodářství, k) podílet se na úhradě ztráty z ostatního hospodaření a při likvidačním schodku podle těchto Stanov. 3) Člen družstva který je vlastníkem psa, za kterého platí správní poplatek, je dále povinen: a) předložit družstvu na vyžádání potvrzení o zaplacení správního poplatku, b) chovat psa tak, aby nedocházelo k zásahu do práv a oprávněných zájmů ostatních nájemníků, c) dodržovat hygienická pravidla čistoty, tzn. neprodleně odstranit znečištění společných a okolních prostor způsobené psem. Čl. 13 Povinnosti družstva vůči členům 1. Družstvo je povinno zejména: a) hospodařit s majetkem družstva tak, aby předcházelo škodám, b) přidělovat byty formou veřejné soutěže podle zásad stanovených shromážděním delegátů,
3
c)
2)
3)
zajišťovat řádnou údržbu, provoz a správu objektů v majetku družstva při respektování schválených ročních plánů oprav a revizí a oprávněných požadavků samospráv, d) hospodařit podle schváleného rozpočtu a jedenkrát ročně předávat samosprávám rozbory hospodaření družstva s tím, že jednotlivé členské samosprávy mohou tyto rozbory požadovat průběžně na správě družstva na základě vyžádání. Družstvo je povinno vytvářet podmínky k ekonomické prosperitě využíváním všech zákonných prostředků vedoucích nájemce bytů a nebytových prostor k jejich řádnému užívání a včasnému plnění všech povinností s tímto užíváním spojených, zejména k včasným úhradám finančních závazků. Ostatní povinnosti družstva vůči členům od vzniku členství až po jeho zánik vyplývají z příslušných částí těchto Stanov.
Čl. 14 Členský podíl 1) Členský podíl vyjadřuje majetkovou účast člena v družstvu. Tvoří jej ZČV (viz.čl.8,odst.4) popř. další členský vklad a další peněžní, popř. jiné plnění, připadající na byt, který má být členovi předán do nájmu. 2) Zálohovou výši členského podílu a termín jeho splacení určí představenstvo před zahájením družstevní výstavby tak, aby jeho výška kryla rozpočtem stanovené náklady připadající na byt (nebytový prostor), který byl členovi přidělen, snížené o státní příspěvek poskytnutý na výstavbu, o úvěr poskytnutý peněžním ústavem na výstavbu, popř. o jiné zdroje financování družstevní výstavby. 3) Člen je povinen zaplatit zálohový členský podíl před zahájením výstavby ve výši a lhůtě stanovené družstvem. Tato část členského podílu se skládá z dalšího členského vkladu a dalšího peněžitého jiného plnění ve výši připadající na družstevní byt (nebytový prostor), který má být členovi předán do nájmu. Jiné než peněžní plnění na členský podíl spočívá v hodnotě práce, příp. v hodnotě věcného plnění při svépomocné výstavbě. Rozsah této části členského podílu je určen smlouvou o jiném plnění na členský podíl, uzavřenou mezi družstvem a členem. Členský podíl může mít formu nepeněžitého vkladu, o jehož způsobu ocenění rozhodně představenstvo družstva. 4) V případě nutnosti zvýšit zálohu na členský podíl je člen povinen zvýšení členského podílu uhradit ve výši, lhůtě a způsobem stanoveným družstvem. 5) Po dokončení výstavby vypořádá družstvo s financujícím peněžním ústavem finanční zdroje. Po finančním uzavření stavby rozdělí představenstvo náklady a zdroje financování objektu na jednotlivé byty a rozhodne o konečné výši členského podílu. 6) S rozdělením nákladů a zdrojů financování na družstevní výstavby bytů a s rozhodnutím o konečné výši členského podílu seznámí družstvo člena nejpozději do šesti měsíců od finančního uzavření stavby. Rozhodnutí představenstva o konečné výši členského podílu musí být členovi doručeno do vlastních rukou. Proti tomuto rozhodnutí se může člen písemně odvolat ke shromáždění delegátů. Odvolání nemá odkladný účinek. Nedoplatek členského podílu je splatný do třiceti dnů od doručení rozhodnutí, pokud představenstvo nerozhodne jinak, v této lhůtě je družstvo povinno vrátit případný přeplatek členského podílu. Při svépomocné družstevní výstavbě vypořádá družstvo se členem i hodnotu jiného plnění na členský podíl. 7) Členský podíl se zhodnocuje o umořenou část úvěru poskytnutého peněžním ústavem na výstavbu družstevního objektu a rozvrženého poměrným dílem na příslušný byt podle jeho užitkové plochy. Výše umořené částky úvěru připadající na příslušný byt se rovná součtu částek zaplacených v nájemném podle čl.38, odst.7 po odečtení úroků od počátku placení nájemného do dne vyúčtování. 8) Všechny propočty uvedené výše v odst.2 až 7 musí schvalovat členská schůze samosprávy. 9) Obdobně jako v odst.8 se postupuje při financování technického zhodnocení domu, příp. pořízení pozemku členským podílem. Čl. 15 Členský podíl na uvolněném bytu 1) Před uzavřením nájemní smlouvy k uvolněnému bytu určí představenstvo výši členského podílu následujícího nájemce částkou odpovídající hodnotě členského podílu zvýšeného o částku do té doby umořené hodnoty úvěru (všemi předcházejícími nájemci) poskytnutého na výstavbu příslušného objektu. 2) Případný rozdíl mezi výší členského podílu určeného podle odst.1 a výší členského podílu zhodnoceného o členem umořenou část úvěru a vyplaceného dosavadnímu nájemci se zúčtuje způsobem schváleným představenstvem, pokud si tento souhlas nevyhradí shromáždění delegátů. Čl. 16 Převod členských práv a povinností a výměna bytu 1) Převod práv a povinností spojených s členstvím v družstvu na základě dohod nepodléhá souhlasu představenstva. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile družstvo obdrží písemné oznámení člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství (viz. §230 obchodního zákoníku). Při převodu musí být splněny podmínky členství podle čl.8, odst.1 Stanov. 2) Ustanovení odst.1 platí i pro výměnu bytu mezi nájemci - členy družstva, jakož i pro výměnu bytů se členy jiných bytových družstev. 3) K výměně bytu nájemce - člena družstva za byt nedružstevní je třeba písemné dohody účastníků výměny a písemného souhlasu představenstva družstva. Představenstvo takovou dohodu neschválí, pokud se účastník výměny - nájemce ne - družstevního bytu nestane členem družstva. Odepře-li představenstvo bez závažných důvodů souhlas s výměnou bytu, může soud na návrh člena rozhodnutím nahradit projev vůle družstva (viz §715 občanského zákoníku).
4
Čl. 17 Převod části členských práv a povinností Člen může převést část svých členských práv a povinností na jiného člena družstva v případech: a) kdy člen - nájemce bytu z důvodu dědění, sloučení družstev nebo převodu části majetku družstva získal právo na předání do nájmu jiného bytu v témže družstvu nebo právo takový byt užívat, b) kdy člen - nájemce bytu získal právo na předání do nájmu jiného bytu v družstvu, c) kdy člen - nájemce bytu převádí část členských práv a povinností týkajících se bytu. Čl. 18 Zánik členství Členství v družstvu zaniká: a) písemnou dohodou, b) vystoupením z družstva, c) smrtí člena, d) vyloučením z družstva, e) zánikem družstva likvidací, f) prohlášením konkursu na majetek člena, g) zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu na majetek člena pro nedostatek majetku nebo povolením vyrovnání, h) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, i) vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce, j) jiným způsobem stanoveným zákonem. Čl. 19 Dohoda 1) Dohodne-li se družstvo a člen na zániku členství, končí členství sjednaným dnem. 2) Dohodu o zániku členství uzavírají družstvo a člen písemně. Jedno vyhotovení dohody o zániku členství obdrží člen družstva. Čl. 20 Vystoupení 1) Člen může z družstva vystoupit. Členství zaniká uplynutím doby dvou měsíců. Tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení člena o vystoupení z družstva představenstvu. 2) Člen, který nesouhlasí s převodem svých členských práv a povinností na právního nástupce družstva, může z družstva vystoupit ke dni, kdy k tomuto převodu má dojít, když to oznámí představenstvu do jednoho týdne po usnesení shromáždění delegátů. Vypořádací podíl je povinný uhradit členovi, který z družstva vystoupil, právní nástupce družstva do jednoho měsíce ode dne, kdy na něho přešlo jmění družstva. 3) Oznámení o vystoupení může člen odvolat jen písemně a se souhlasem představenstva. Čl. 21 Úmrtí člena 1) Zemře-li člen a nejde-li o společné členství manželů, přechází dnem smrti členství v družstvu na dědice, kterému připadl členský podíl. S přechodem členství přechází na dědice i nájem bytu, popř. právo na uzavření nájemní smlouvy o nájmu bytu. 2) Náležely-li zůstaviteli v družstvu dva nebo více členských podílů, mohou jednotlivé členské podíly připadnout různým dědicům. Tím se zůstavitelovo členství v den smrti přemění na dvě nebo více samostatných členství (popř. společných členství manželů) jednotlivých dědiců. 3) Členským podílem se pro účely dědění rozumí také vypořádací podíl. Čl. 22 Vyloučení 1) Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena jestliže: a) závažným způsobem nebo opětovně a přes výstrahu porušuje své členské povinnosti určené zákonem nebo těmito Stanovami zejména tím, že neplatí nájemné a úhradu za služby poskytované v souvislosti s používáním bytu po dobu delší než tří měsíce, b) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestní čin spáchaný proti družstvu jeho majetku nebo proti členům družstva. 2) Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena jen do třech měsíců ode dne, kdy zjistilo důvod pro vyloučení. 3) Je-li jednání člena, v němž lze spatřovat důvod k vyloučení podle odst.1, písm.b předmětem šetření jiného orgánu, začíná lhůta tří měsíců podle odst.2 dnem, kdy se družstvo dozvědělo o výsledku tohoto šetření. 4) Rozhodnutí o vyloučení z družstva musí být doručeno členovi do vlastních rukou. V rozhodnutí musí být uveden důvod podle odst.1, který nelze dodatečně měnit, členství zaniká dnem, kdy bylo doručeno rozhodnutí představenstva o vyloučení členovi. 5) Proti rozhodnutí představenstva o vyloučení má právo podat člen odvolání k shromáždění delegátů. Není-li právo uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy se člen dozvěděl o rozhodnutí o vyloučení, zaniká. Odvolání má odkladný účinek.
5
6)
7)
Soud na návrh člena, kterého se rozhodnutí týká, prohlásí rozhodnutí shromáždění delegátů o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo Stanovami družstva. Není-li právo na podání návrhu uplatněno do tří měsíců ode dne konání shromáždění delegátů, které vyloučení potvrdilo, zaniká. Jestliže je důvodem návrhu podle odst.6., že tvrzené rozhodnutí shromáždění delegátů nepřijalo proto, že o něm nehlasovalo, anebo že obsah tvrzeného rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které shromáždění delegátů přijalo, lze podat návrh na odvolání rozhodnutí do tří měsíců ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl.
Čl. 23 Zánik družstva likvidací Členství zaniká po zrušení družstva a ukončení jeho likvidace dnem výmazu družstva z obchodního rejstříku. Čl. 24 Zánik společného členství manželů 1) Společné členství manželů v družstvu zaniká: a) smrtí jednoho z manželů, b) dohodou rozvedených manželů, c) rozhodnutím soudu o zrušení práva společného nájmu bytu rozvedenými manžely, d) zánikem členství podle některého z důvodů uvedených v čl.18, e) zúžením společného jmění manželů podle §143a občanského zákoníku. 2) Zanikne-li společné členství manželů v družstvu smrtí jednoho z nich, zůstává členem družstva a nájemcem bytu pozůstalý manžel. 3) Po rozvodu manželství zůstává členem družstva a nájemcem bytu, popř. nebytového prostoru, ten z rozvedených manželů, který byl určen dohodou rozvedených manželů nebo dohodou manželů po zrušení společného jmění manželů nebo rozhodnutím soudu. 4) Dohodnou-li se po rozvodu manželství rozvedení manželé nebo nerozvedení manželé po zrušení společného jmění manželů - společní členové družstva, užívající společně byt i nebytový prostor, že jeden z nich bude jako člen družstva užívat byt a druhý nebytový prostor nebo rozhodne-li tak soud, zaniká společné členství manželů jeho přeměnou na samostatné členství každého z nich dnem uzavření dohody nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu, pokud nejde o případ, kdy v nájemní smlouvě je výslovně uvedeno, že nebytový prostor náleží výhradně k bytu a jejich užívání nelze rozdělit. 5) Po zúžení společného jmění manželů smlouvou ve formě notářského zápisu podle §143a občanského zákoníku zůstává členem družstva ten z manželů, který byl určen smlouvou jako vlastník členského podílu. 6) Společné členství manželů v družstvu zaniká i převodem jejich členských práv a povinností, jejich písemnou dohodou s družstvem, vystoupením z družstva, vyloučením a zánikem družstva po ukončení likvidace, popř. jiným způsobem stanoveným zákonem. Čl. 25 Majetkové vypořádání 1) Zánikem členství vzniká bývalému členu nebo jeho dědicům nárok na vypořádací podíl, jehož výše závisí na rozsahu majetkové účasti člena v družstvu. U nebydlícího člena se rovná výši ZČV, popř. dalšího členského vkladu. U nájemce bytu při zániku jeho členství se vypořádací podíl rovná výši členského podílu zhodnoceného o splacenou část úvěru. Do vypořádacího podílu patří též vypořádání event. další smluvní majetkové účasti člena na nákladech výstavby bytu, popř. na jiném podnikání družstva. 2) Nárok na výplatu vypořádacího podílu vzniká uplynutím tří měsíců po schválení roční uzávěrky za rok, ve kterém členství zaniklo. Pokud to hospodářská situace dovoluje, může družstvo uspokojit tento nárok nebo jeho část i dříve. 3) Výplata vypořádacího podílu podle odst.1 je vázána vždy na uvolnění bytu nebo nebytového prostoru. 4) Zanikne-li nájemní vztah člena k družstvu bez zániku členství, vznikne členovi nárok na výplatu vypořádacího podílu, sníženého o ZČV a další členský vklad uplynutím tří měsíců od schválení řádné účetní závěrky za rok. 5) Kromě nároku na výplatu vypořádacího podílu nemá bývalý člen nebo jeho dědicové z důvodu zániku členství nárok na jakoukoliv jinou část majetku družstva. 6) Při výplatě vypořádacího podílu započte družstvo své splatné pohledávky vůči bývalému členu. 7) Zánikem členství v důsledku převodu práv a povinností spojených s členstvím nevzniká dosavadnímu členovi vůči družstvu nárok na vypořádací podíl. Vzájemné nároky si účastníci převodu vypořádají mezi sebou. Čl. 26 Členská a bytová evidence 1) Družstvo vede seznam všech svých členů. Do seznamu se zapisuje kromě jména, bydliště a rodného čísla fyzické osoby i výše základního, popř. dalšího členského vkladu u nebydlícího člena, resp. výše členského podílu u bydlícího člena, jakož i výše, v níž byly tyto vklady či podíly splaceny. V seznamu se průběžně vyznačují všechny změny evidovaných skutečností. Představenstvo umožní každému, kdo prokáže právní zájem, aby do seznamu nahlédl. Na požádání vydá družstvo členovi doklad o členství. V otázkách nakládání s osobními údaji členů družstva se družstvo řídí zákonem č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. 2) Družstvo eviduje členské spisy, které tvoří soubor dokladů a korespondence družstva se členem, vyplývající z členského vztahu. 3) Družstvo ve spolupráci s výborem samosprávy vede bytovou evidenci bydlících osob v jednotlivých bytech družstevního objektu. Do evidence se zapisuje jméno, bydliště a rodné číslo bydlící osoby spolu s takovým
6
údajem (údaji), který v případě havárie či mimořádné události poskytne informaci o zpřístupnění bytu při delší nepřítomnosti bydlících osob. Čl. 27. – 29.
Neobsazeno ČÁST IV. Nájem bytu
Čl. 30 Vznik nájmu bytu 1) Nájem bytu vzniká písemnou nájemní smlouvou, kterou družstvo jako pronajímatel dává svému členu nebo jinému nájemci do užívání byt. Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou. 2) Členovi vznikne právo na uzavření nájemní smlouvy: a) na základě rozhodnutí o předání bytu do nájmu vydaného představenstvem, b) převodem členských práv a povinností nebo převodem části členských práv a povinností, c) na základě dohody o výměně bytu, d) na základě zdědění členského podílu. 3) Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu a rozsah jeho užívání, výši úhrady za bydlení a způsob výpočtu úhrad nájemného a plnění úhrady spojené s užíváním bytu, popis příslušenství a stavu bytu. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu. Čl. 31 Práva a povinnosti vyplývající z nájmu bytu 1) Se členem - nájemcem bytu a s manžely - společnými nájemci mohou na základě jejich práva v bytě bydlet jejich příbuzní v řadě přímé, sourozenci, zeť a snacha, jakož i osoby, které žijí s nájemci ve společné domácnosti. Člen - nájemce je povinen písemně družstvu oznamovat prostřednictvím samosprávy údaje podle čl.12, odst.2, písm.g a čl.26, odst.1,3, jakož i změny těchto údajů. 2) Kromě práva užívat byt má člen - nájemce bytu a na základě jeho práva i osoby, které s ním bydlí, právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i používat plnění služeb, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu. 3) Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát na to, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv. Čl. 32 1) Družstvo je povinno zajistit členu – nájemci bytu plný a nerušený výkon jeho práv spojených s užíváním bytu. Zejména je povinno odevzdat členu - nájemci byt ve stavu způsobilém pro řádné užívání, v tomto stavu jej udržovat a podle možností i zlepšovat. 2) Veškeré drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce (společní nájemci) kromě oprav uvedených v příloze k těmto Stanovám. Čl. 33 1) Neplní-li družstvo svoji povinnost odstranit závady, které brání řádnému užívání bytu nebo jimiž je výkon práva člena - nájemce bytu ohrožen, má člen právo po předchozím upozornění družstva závady odstranit v nezbytné míře a požadovat od něho náhradu účelně vynaložených nákladů. Právo na náhradu musí uplatnit u družstva bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad. 2) Nepostará-li se člen - nájemce o včasné provedení nezbytných drobných oprav a běžnou údržbu bytu, má družstvo právo učinit tak po předchozím upozornění člena na jeho náklad samo a požadovat od něj náhradu. 3) Nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit družstvu nebo jím pověřené osobě, aby provedl instalaci a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakož i odpočet naměřených hodnot. Stejně je povinen umožnit přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu a patří družstvu. Čl. 34 Člen - nájemce bytu je povinen bez zbytečného odkladu oznámit družstvu potřebu těch oprav v bytě, jejichž úhradu má nést družstvo podle přílohy k těmto Stanovám z rezervy na opravy a údržbu bytového fondu (dále jen „rezerva na opravy") a umožnit jejich provedení, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla. Čl. 35 Člen - nájemce bytu je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě sám nebo ti, kteří s ním bydlí. Nestane-li se tak, má družstvo právo po předchozím upozornění člena závady a poškození odstranit a požadovat od něho náhradu. Čl. 36 Člen - nájemce bytu nesmí provádět stavební úpravy, ani jinou podstatnou změnu v bytě bez předchozího souhlasu družstva, a to ani na svůj náklad. V případě porušení této povinnosti je družstvo oprávněno požadovat, aby člen – nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil. Čl. 37 Družstvo je oprávněno provádět stavební úpravy bytu a jiné podstatné změny v bytě pouze se souhlasem člena nájemce bytu. Provádí-li družstvo takové úpravy na příkaz příslušného orgánu státní správy nebo na základě staveb-
7
ního povolení vydaného příslušným orgánem státní správy, je člen povinen jejich provedení umožnit, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla. Čl. 38 Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu 1) Člen - nájemce bytu je povinen platit nájemné ve výši odpovídající skutečným nákladům družstva vynaloženým na provoz a správu bytu dle platných předpisů. 2) Součástí nájemného je také částka určená na dotaci rezervy na opravy (viz čl.98). 3) Nájemné spolu se zálohou se platí měsíčně, a to nejpozději do patnáctého dne příslušného měsíce (datem splatnosti se rozumí den zaplacení poštovní poukázky, případně den odepsání ze sporožirového účtu). Rozdíl mezi rozpočtovanými a skutečnými náklady vynaloženými družstvem na správu a provoz bytového objektu vypořádá družstvo se základním fondem bytového hospodářství (viz čl.96, odst.4) samosprávy příslušného bytového objektu do třiceti dnů po schválení roční účetní závěrky shromážděním delegátů. Rozdíl mezi zdroji a čerpáním rezervy na opravy se do vyúčtování nezahrnuje. 4) Zálohy na úhrady za poskytování služeb spojených s užíváním bytu (teplo, voda atp.) se platí spolu s nájemným. Rozdíl mezi zálohou a skutečnými náklady uhrazenými družstvem za poskytování služeb ve skončeném kalendářním roce (za období stanovené pro zúčtování záloh na určitý druh služeb) vyúčtuje družstvo po předchozím projednání s výborem samosprávy se členem nejpozději do tří měsíců po uplynutí předchozího zúčtovacího období. 5) Výši nájemného a záloh na úhrady za poskytování služeb spojených s užíváním bytu určuje představenstvo na návrh členské schůze samosprávy. 6) Vyúčtováním zjištěný přeplatek na zálohových platbách družstvo členu uhradí nejpozději do šedesáti dnů po vyúčtování. V této době je člen povinen uhradit družstvu vyúčtováním zjištěný nedoplatek. 7) V rámci nájemného je též splácena anuita za příslušný byt, tj. alikvotní roční část úmoru a úroku úvěru poskytnutého peněžním ústavem družstvu na výstavbu bytového objektu, v němž je příslušný byt. 8) Nezaplatí-li člen - nájemce bytu nájemné za užívání bytu a zálohu za plnění služeb spojených s užíváním bytu spolu s částkou uvedenou v odst.7 do deseti dnů po jejich splatnosti, je povinen zaplatit družstvu poplatek z prodlení. Čl. 39 Sleva nájemného 1) Člen - nájemce bytu má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud družstvo přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má člen i tehdy, jestliže nebyla poskytována plnění spojená s užíváním bytu nebo byla poskytována vadně a jestliže užívání bytu se v důsledku toho zhoršilo. 2) Stejné právo jako podle odst.1 má člen - nájemce bytu, jestliže stavebními úpravami v domě se podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu. 3) Člen - nájemce bytu má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění služeb spojených s užíváním bytu, pokud je družstvo řádně a včas neplní. 4) O zdroji k úhradě slev z nájemného podle odst.1-3 rozhodne představenstvo v dohodě se samosprávou po ověření odpovědnosti funkcionářů, popř. pracovníků správy družstva za vzniklé závady. 5) Návrh na slevu z nájemného nebo z úhrady za plnění služeb spojených s užíváním bytu je třeba uplatnit prostřednictvím samosprávy neprodleně, neboť zaniká do šesti měsíců od odstranění závad. Čl. 40 Společný nájem bytu manžely 1) Společný nájem bytu může vzniknout jen mezi manžely, jestliže za trvání manželství se oba manželé nebo jeden z nich stane nájemcem bytu. Jestliže se stal nájemcem bytu některý z manželů před uzavřením manželství, vznikne společný nájem bytu uzavřením manželství. 2) Totéž platí, vznikne-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu bytu. 3) Při zúžení společného jmění manželů podle §143a občanského zákoníku nebo v případě faktického odděleného soužití na základě dohody manželů nebo rozhodnutí soudu společný nájem nevznikne, popř. zanikne. Čl. 41 Běžné záležitosti týkající se společného nájmu bytu manžely může vyřizovat každý z manželů. V ostatních případech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný. Z právních úkonů, týkajících se společného nájmu bytu, jsou oba manželé oprávněni i povinni společně a nerozdílně. Čl. 42 Právo společného nájmu bytu manžely zanikne: a) rozvodem manželství v případě, že nevzniklo společné členství manželů v družstvu, b) dohodou rozvedených manželů - společných členů družstva, popřípadě rozhodnutím soudu, c) dohodou manželů při odděleném soužití nebo po zúžení společného jmění manželů podle §143a občanského zákoníku, pokud ve věci nerozhodne soud, d) smrtí jednoho z manželů, e) zánikem nájmu bytu. Čl. 43 1) Nevzniklo-li společné členství manželů v družstvu, má právo užívat byt po rozvodu ten z manželů, který je členem družstva.
8
2) 3)
Vzniklo-li manželům společné členství v družstvu, zůstává členství a právo užívat byt tomu z rozvedených manželů, který byl určen jejich dohodou. Nedohodnou-li se, rozhodne o tom na návrh jednoho z nich soud. Zemře-li manžel a manželé nebyli společnými členy družstva, přechází členství v družstvu a nájem bytu na dědice, kterému připadl členský podíl. Zemře-li manžel a manželé byli společnými členy družstva, zůstává členem družstva a jediným nájemcem bytu pozůstalý manžel.
Čl. 44 Podnájem bytu (části bytu) 1) Pronajatý byt nebo jeho část lze přenechat jinému do podnájmu pouze uzavřením písemné smlouvy o podnájmu na dobu určitou nebo bez časového určení jen s předchozím písemným souhlasem představenstva za podmínky, že nájemce o vydání souhlasu s podnájmem řádně požádá z vážných důvodů (např. výkon zaměstnání mimo trvalé bydliště, dlouhodobý pobyt v zahraničí, výkon vojenské služby, zdravotní důvody, pobyt důchodců v rekreačním zařízení a nutnost ošetřování člena rodiny) a žádost doloží kladným vyjádřením výboru příslušné samosprávy. 2) Nemůže-li nájemce ze závažných důvodů po delší dobu užívat byt a nesouhlasí-li družstvo bez vážných důvodů s tím, aby pronajatý byt nebo jeho část nájemce přenechal jinému do podnájmu, může soud na návrh nájemce rozhodnutím nahradit projev vůle družstva. 3) Po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na náhradní podnájem. Čl. 45 Předání bytu do nájmu na dobu určitou Představenstvo může smlouvou dát byt do nájmu fyzické, popř. právnické osobě, i když nejsou členy družstva v případě, že o nájem bytu nemá zájem žádný z členů družstva. Obdobně může představenstvo dát byt do nájmu tomu, kdo zabezpečuje provoz domu. Čl. 46 Výměna bytu družstevního za nedružstevní 1) Člen – nájemce bytu může uzavřít se souhlasem představenstva dohodu o výměně bytu. Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu a musí obsahovat dohodu účastníků výměny o převodu členských práv a povinností včetně jejich finančního vypořádání. Odepře-li družstvo bez závažných důvodů souhlas s výměnou bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnutím nahradit projev vůle družstva. 2) Jestliže člen- nájemce družstevního bytu nebo nebytového prostoru vyměňuje odděleně pouze byt nebo nebytový prostor s občanem, který není členem družstva, představenstvo dohodu neschválí, dokud se tento občan nestane členem družstva. 3) Dohoda o výměně bytu nabývá účinnosti dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí posledního orgánu příslušného k udělení souhlasu. 4) Převod členských práv a povinností na základě dohody o výměně bytů nastane dnem uskutečnění výměny bytů. Čl. 47 1) Právo na splnění dohody o výměně bytů musí být uplatněno u soudu do tří měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas, jinak zanikne. 2) Nastanou-li dodatečně u některého z účastníků takové závažné okolnosti, že není možno splnění dohody na něm spravedlivě požadovat, může od dohody odstoupit, musí však tak učinit bez zbytečného odkladu. Povinnost k náhradě škody tím není dotčena. Čl. 48 Zánik nájmu bytu Nájem bytu zaniká: a) zánikem členství nájemce družstevního bytu podle čl.18 Stanov, b) písemnou dohodou mezi družstvem a nájemcem bytu ke dni stanovenému v dohodě, c) písemnou výpovědí člena - nájemce bytu, ve které musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit, a to nejméně tři měsíce tak, aby skončila ke konci kalendářního měsíce, není-li lhůta uvedena, skončí nájem bytu posledním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď došla družstvu, d) výpovědí nájmu bytu družstvem s přivolením soudu podle §711, odst.1, písm.c,d,e,g,h občanského zákoníku, e) uplynutím doby v případě, že nájem bytu byl sjednán na dobu určitou, f) převodem bytu do vlastnictví podle části IX Stanov. Čl. 49 Bytové náhrady 1) Člen - nájemce bytu, jemuž zanikl nájem bytu, není povinen se z bytu vystěhovat, dokud mu není zajištěna odpovídající bytová náhrada. I bez zajištění bytové náhrady je povinen se z bytu vystěhovat, jestliže mu není třeba poskytnout ani náhradní byt ani náhradní ubytování. 2) Co se rozumí v konkrétních případech bytovou náhradou, stanoví §712 občanského zákoníku. 3) Vrácení členského podílu se může člen domáhat teprve po vystěhování z bytu a to ve lhůtě šesti měsíců. Čl. 50 Zajištění řádného využití bytů 1) Družstvo dbá, aby byty, se kterými hospodaří, byly řádně a účelně využívány k bytovým účelům.
9
2)
Byt nebo jeho část může člen - nájemce bytu nebo členové jeho domácnosti dočasně používat i k jiným účelům než k bydlení jen se souhlasem samosprávy a představenstva, vydaným s přihlédnutím k platným předpisům, zejména stavebnímu řádu.
Čl. 51 Sloučení nebo rozšíření bytů 1) Byt je možné sloučit se sousedním bytem (částí bytu) jen se souhlasem členské schůze samosprávy a představenstva. 2) Byt je možné rozšířit na úkor společných prostor domu jen se souhlasem samosprávy a představenstva po předložení povolení bezpečnostních a požárních orgánů a stavebního úřadu. Součástí písemného souhlasu musí být ustanovení o zvýšeném nájemném za používání zastavěné plochy společných prostor a zkvalitnění bytu. Čl. 52 Rozdělení bytu 1) Byt je možné rozdělit na dva nebo i více samostatných bytů jen se souhlasem představenstva a výboru samosprávy. 2) Představenstvo povolí rozdělení bytu zejména tehdy, jestliže se tím dosáhne účelnějšího využití bytového prostoru. Byt získaný rozdělením přiděluje představenstvo. Jestliže k rozdělení bytu dojde na návrh členanájemce ve prospěch příbuzného v přímé řadě, sourozence nebo jiných osob, žijících s nájemcem ve společné domácnosti po dobu nejméně tří let, je možno byt dát do nájmu za předpokladu, že tyto osoby jsou členy družstva. 3) Souhlas představenstva se sloučením nebo rozdělením bytu nenahrazuje povolení stavebního úřadu, které je nutné podle zvláštních předpisů. 4) V souvislosti se sloučením nebo rozdělením bytu představenstvo současně přerozdělí náklady a zdroje financování sloučených nebo rozdělených bytů a určí výšku členských podílů a zůstatek nesplaceného investičního úvěru připadajících na příslušné byty. Čl. 53. – 59.
Neobsazeno ČÁST V. Nebytové prostory
Čl. 60 1) Nebytovým prostorem se v těchto Stanovách rozumí místnost, která podle rozhodnutí stavebního úřadu není určena k bydlení, popř. místnost ve společné části domu, která byla rozhodnutím samosprávy vyčleněna ze společného užívání. Nebytovým prostorem není příslušenství bytu ani společně užívaná část domu (chodba, sušárna, prádelna, dílna, kočárkárna, komora apod.). 2) Ustanovení těchto Stanov vztahující se k bytům, hospodaření s nimi a jejich převodům do vlastnictví platí přiměřeně i pro nebytové prostory, pokud zákon a Stanovy nestanoví jinak. 3) Jde-li o nájem nebytových prostor, které jsou určeny k výkonu povolání jen jednoho z manželů, právo společného nájmu nevznikne. Čl. 61 Zvláštní ustanovení o nájmu nebytových prostor 1) Nájem a podnájem nebytových prostor upravuje zákon č.116/1990 Sb o nájmu a podnájmu nebytových prostor v platném znění. 2) Při ukončení nájmu nebytových prostor se náhradní prostor neposkytuje, pokud tak nestanoví zákon. 3) Místnosti vyčleněné ze společného užívání mohou být jako nebytové prostory předmětem nájmu jen se souhlasem minimálně dvou třetin členů – nájemců příslušného vchodu. Čl. 62. – 64.
Neobsazeno ČÁST VI. Orgány družstva
Čl. 65 Orgány družstva jsou: a) shromáždění delegátů, b) představenstvo, c) předseda, d) kontrolní komise, e) členská schůze samosprávy, f) výbor samosprávy. Čl. 66 Společná ustanovení o orgánech družstva 1) Orgány družstva mohou jednat jen o záležitostech, které podle zákona a Stanov družstva spadají do jejich působnosti.
10
2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9)
10)
11)
12)
13)
14)
15) 16)
17)
Do orgánů družstva mohou být voleni jen členové družstva starší 18 let, kteří mají plnou způsobilost. Počet delegátů volených členskými schůzemi samospráv stanoví představenstvo volebním klíčem. Představenstvo má nejméně pět a kontrolní komise nejméně tři členy, jejich počet určí shromáždění delegátů. Funkční období členů orgánů družstva je nejméně dvouleté, nesmí však přesáhnout pět let. Členové orgánů mohou být voleni opětovně. Volby do volených orgánů družstva se konají tajnou volbou, nerozhodnou-li se členové družstva jinak. Představenstvo může podle potřeby zřídit další pomocné orgány a stanovit jejich poslání a kompetence neodporující těmto Stanovám, pokud si zřízení některých z nich nevymíní shromáždění delegátů. Zvolený člen orgánu družstva může z funkce odstoupit, je však povinen tuto skutečnost oznámit orgánu, který ho zvolil. Funkce člena orgánu končí dnem projednání podaného oznámení orgánem, který ho zvolil. V případě marného uplynutí lhůty tří měsíců po oznámení se pokládá odstoupení za projednané. Členové představenstva a kontrolní komise nesmějí být podnikateli nebo členy statutárních orgánů právnických osob s předmětem činnosti obdobným předmětu činnosti družstva. Funkce člena představenstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné. Členům orgánů družstva může být za výkon funkce přiznána odměna v závislosti na výsledcích hospodaření družstva. Výši odměn členů výboru samosprávy schvaluje členská schůze na návrh předsedy výboru. Výši odměn členů představenstva a kontrolní komise schvaluje shromáždění delegátů na návrh předsedy družstva. V případě úmrtí nebo vzdání se funkce delegáta v průběhu volebního období, může představenstvo vyhlásit doplňkové volby. Tyto doplňkové volby musí představenstvo vyhlásit, pokud by počet delegátů v průběhu volebního období poklesl z výše uvedených příčin o více než jednu třetinu. Schůze každého orgánu družstva musí být řádně svolána. Svolání shromáždění delegátů zabezpečuje představenstvo zasláním pozvánek delegátům včetně podkladových materiálů nejpozději třicet dnů ( v případě Stanov šedesát dnů) před datem shromáždění. O svolání členské schůze samosprávy a o pořadu jednání musí být členové samosprávy uvědoměni nejméně osm dnů před jejím konáním. Pro platnost usnesení všech orgánů družstva se vyžaduje jejich řádné svolání, přítomnost nadpoloviční většiny členů orgánu, s výjimkou postupu podle čl.68, odst.3 a čl.76, odst.2, a souhlas většiny přítomných s usnesením, s výjimkou usnesení o věcech, kde zákon nebo tyto Stanovy vyžadují kvalifikovanou většinu, a s výjimkou rozhodování o splynutí, sloučení, přeměně, rozdělení, o jiném zrušení družstva a o změnách majetkových vztahů k objektům družstva, kde je pro schválení nutná dvoutřetinová většina všech delegátů družstva. Členové orgánů vykonávají své funkce i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, a to až do nastoupení nově zvolených členů. Orgány družstva jednají o záležitostech, které byly uvedeny na schváleném pořadu jednání, popř. o záležitostech, o jejichž projednávání se orgán dodatečně usnesl; jednání orgánů spočívá v přednesení podnětu k jednání, v rozpravě a zpravidla je zakončeno usnesením. Jednání je třeba vést tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci. O jednání všech orgánů družstva se pořizují zápisy obsahující podstatné body jednání a přijaté závěry (usnesení). K originálům zápisů se vždy připojují prezenční listiny a podkladové materiály k jednotlivým bodům programu. Zápis musí obsahovat: a) datum a místo konání schůze, b) přijatá usnesení, c) výsledky hlasování, d) nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování
Čl. 67 1) Členové orgánů družstva jsou povinni vykonávat své funkce svědomitě, plnit svěřené úkoly a dodržovat obecně závazné právní předpisy a Stanovy. Pokud při výkonu funkce způsobí družstvu škodu, odpovídají za ni v rozsahu stanoveném zákonem. 2) Každý člen družstva je oprávněn podat jménem družstva žalobu proti členovi představenstva nebo proti členovi jiného orgánu podílejícího se na řízení družstva nebo jeho organizační jednotky o náhradu škody, kterou družstvu způsobil. Jiná osoba než člen družstva, který žalobu podal, nebo osoba jím zmocněná nemůže v řízení činit úkony jménem družstva či za družstvo. 3) Ustanovení odst.2 se nepoužije, vymáhá-li náhradu škody představenstvo. Čl. 68 Shromáždění delegátů 1) Vzhledem k povaze a rozsahu činnosti a k počtu členů družstva je jeho nejvyšším orgánem shromáždění delegátů, které se schází nejméně jednou za rok. Shromáždění delegátů, kde uplatňují členové své právo řídit záležitosti družstva a kontrolovat činnost družstva a jeho orgánů, plní v plném rozsahu působnost členské schůze. 2) Do výlučné působnosti shromáždění delegátů patří zejména: a) přijímat a měnit Stanovy dvoutřetinovou většinou přítomných delegátů, b) volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise, stanovovat počet členů představenstva a kontrolní komise a délku funkčního období c) volit tři náhradníky členů představenstva a jednoho člena kontrolní komise a stanovit pořadí, podle kterého náhradníci nastupují namísto odstoupivších členů představenstva a kontrolní komise, d) projednávat a schvalovat zprávy představenstva a kontrolní komise o činnosti družstva,
11
e) f) g)
3)
4)
5)
6)
7)
8) 9)
10) 11)
12)
rozhodovat o provedení auditu včetně projednání zprávy auditora schvalovat řádnou roční účetní závěrku a výroční zprávu o hospodaření rozhodovat o rozdělení a užití zisku, popřípadě o způsobu úhrady ztráty z bytového hospodářství a ostatní hospodářské činnosti družstva a o zásadách pro poskytování odměn funkcionářům družstva podle čl.66, odst.11, h) rozhodovat o zvýšení nebo snížení zapisovaného základního kapitálu, o zvýšení nedělitelného fondu, popř. o přídělech do dalších zajišťovacích fondů, i) rozhodovat o odvoláních proti usnesení představenstva, j) určovat zásady pro stanovení výše úhrad za užívání bytů a nebytových prostor a za plnění poskytovaná s užíváním bytu, způsob jejich vyúčtování a způsob placení, k) na návrh představenstva schvalovat složení a pracovní náplň správního aparátu (správy) družstva a stanovit předem výši příspěvků členů na činnost této správy, l) rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje družstva, m) rozhodovat o majetkových dispozicích správy družstva, n) rozhodovat o prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi až po schválení dvou třetin členů příslušné samosprávy, ve kterých jsou byty a nebytové prostory, nebo s byty v souladu s §239 odst.4 písm.i) obchodního zákoníku, o) rozhodovat o dalších věcech, u nichž je příslušnost shromáždění delegátů dána zákonem a těmito Stanovami, p) rozhodovat o splynutí, sloučení, přeměně, rozdělení, zrušení družstva a o změnách majetkových vztahů k objektům družstva, a to dvoutřetinovou většinou hlasů všech delegátů. Není-li v čase uvedeném pro konání shromáždění delegátů přítomna nadpoloviční většina delegátů, může se konat shromáždění o třicet minut později, pokud je na pozvánce toto upozornění. V takovém případě je shromáždění způsobilé usnášet se za počtu nižšího než padesát procent delegátů o těch otázkách, které byly původně uvedeny na pořadu jednání. K platnosti usnesení se vyžaduje souhlas dvou třetin přítomných delegátů. Na takto konaném shromáždění nelze rozhodnout o věcech, vyžadujících podle zákona nebo Stanov kvalifikovanou většinu nebo kvalifikovanou dvoutřetinovou většinu delegátů a ani o věci, která nebyla uvedena v programu na pozvánce na toto shromáždění. Není-li shromáždění delegátů schopno se usnášet, svolá představenstvo náhradní shromáždění delegátů tak, aby se konalo do tří týdnů ode dne, kdy se mělo konat shromáždění delegátů původně svolané. Náhradní shromáždění delegátů musí být svoláno novou pozvánkou s nezměněným pořadem jednání. Pozvánka musí být odeslána nejpozději do patnácti dnů ode dne, na který bylo svoláno původní shromáždění delegátů, nejpozději však deset dnů před konáním náhradního shromáždění delegátů. Náhradní shromáždění delegátů je schopno se usnášet je-li přítomna alespoň jedna čtvrtina delegátů. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných delegátů. Shromáždění delegátů musí být svoláno nejpozději do čtyřiceti dnů, požádá-li o to písemně: a) alespoň jedna třetina členů družstva, b) alespoň jedna pětina delegátů, c) kontrolní komise. Jestliže představenstvo nesvolá shromáždění delegátů tak, aby se konalo do čtyřiceti dnů od doručení žádosti, je osoba písemně pověřená osobami nebo orgánem, který požadoval svolání shromáždění delegátů, oprávněna svolat shromáždění delegátů sama. Členové představenstva jsou společně a nerozdílně povinni vydat této osobě na její žádost seznam členů, popř. delegátů družstva. Na žádost jedné třetiny členů družstva nebo kontrolní komise, popř. tří delegátů zařadí představenstvo jimi určenou záležitost na pořad jednání shromáždění delegátů. Ustanovení §182 odst.1 písm.a) obchodního zákoníku se použije přiměřeně. Při hlasování má každý delegát jeden hlas. Delegáta může zastupovat pouze zvolený náhradník. O shromáždění delegátů se pořizuje zápis, který musí obsahovat: a) datum a místo konání shromáždění, b) přijatá usnesení, c) výsledky hlasování, d) nepřijaté námitky delegátů, kteří požádali o jejich zaprotokolování. Každý delegát nebo člen má právo si vyžádat zápis ze shromáždění delegátů a jeho přílohy k nahlédnutí. Každý delegát nebo člen má právo podat návrh soudu na vyslovení neplatnosti usnesení ze shromáždění delegátů, je-li v rozporu se Stanovami nebo právními předpisy a požádal-li o zaprotokolování této námitky na shromáždění delegátů nebo ji oznámil písemně představenstvu do jednoho měsíce od konání tohoto shromáždění a nebylo-li svoláno řádně do jednoho měsíce ode dne, kdy se o jeho konání dověděl, nejdéle však do jednoho roku od konání shromáždění delegátů. Návrh soudu lze podat jen do jednoho měsíce ode dne, kdy delegát nebo člen požádal o zaprotokolování námitky nebo od oznámení námitky představenstvu. Pokud soud shledá oprávněnost námitky, vysloví neplatnost napadnutého usnesení. Jestliže je důvodem návrhu podle odst.11 že tvrzené rozhodnutí shromáždění delegátů nepřijalo proto, že o něm nehlasovalo, anebo že obsah rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které shromáždění delegátů přijalo, lze podat žalobu do jednoho měsíce ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání shromáždění delegátů. V ostatním se použije ustanovení §131 obchodního zákoníku obdobně.
Čl. 69 Představenstvo
12
1) 2) 3)
4) 5)
6) 7) 8)
9)
Představenstvo řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech družstva, které nejsou zákonem, Stanovami nebo rozhodnutím shromáždění delegátů vyhrazeny jinému orgánu družstva. Představenstvo je statutárním a výkonným orgánem družstva. Představenstvo plní usnesení shromáždění delegátů a odpovídá mu za svou činnost. Nevyplývá-li ze Stanov něco jiného, za představenstvo jedná navenek předseda nebo místopředseda. Je-li však pro právní úkon, který činí představenstvo, předepsána písemná forma, je třeba podpisu předsedy nebo místopředsedy a dalšího člena představenstva. Představenstvo se schází podle potřeby, nejméně jedenkrát měsíčně. Musí se sejít do deseti dnů od doručení podnětu kontrolní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků. Představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva a jednoho nebo dva místopředsedy. Předsedou určený místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti. Zastupováním mohou být pověřeni i další členové představenstva v pořadí stanoveném představenstvem. Členové představenstva a jeho náhradníci se volí z členů družstva tak, aby členové představenstva nebyli mezi sebou nebo se členy kontrolní komise manžely, příbuznými v řadě přímé, nebo sourozenci. Představenstvo může své pravomoci přenést na předsedu, nebo jiné zmocněné členy a písemnou plnou mocí může pověřit zastupováním družstva jiné osoby nebo organizace. K upřesnění pravomocí a vzájemných vztahů orgánů a správy družstva, způsobu jejich jednání a rozhodování může představenstvo vydat organizační řád družstva, popřípadě další interní normy, upravující spisovou manipulaci a další administrativní a organizační náležitosti. Schůze představenstva se může s hlasem poradním zúčastnit pověřený člen kontrolní komise a na pozvání předsedy i zástupci samospráv a odborového orgánu pracovníků správy družstva k jednání ve věcech jich se týkajících nebo další osoby, jejichž přítomnost je pro řešení určité problematiky žádoucí.
Čl. 70 Předseda družstva 1) Předseda družstva zejména: a) organizuje činnost představenstva, svolává a řídí jeho schůze, b) zve na schůze představenstva a na shromáždění delegátů pověřené členy kontrolní komise a podle potřeby též zástupce samospráv a jiné osoby , c) jedná jménem představenstva navenek ve všech věcech družstva, d) podepisuje s dalším členem představenstva právní úkony, pro které je předepsána písemná forma, e) plní další úkoly podle organizačního řádu a ostatních interních norem družstva nebo na základě zmocnění představenstva a ty úkoly, které je povinno družstvo zabezpečovat a plnit a kde podle Stanov není určena pravomoc jiného orgánu družstva. 2) Předseda řídí správu družstva v postavení vedoucího organizace ve smyslu pracovně - právních a ostatních obecně závazných předpisů. V tomto postavení uplatňuje též nároky na náhradu event. škody (ztráty hospodaření), která družstvu vznikne prokázaným porušením povinností pracovníků správy družstva. 3) Po dobu nepřítomnosti nebo zaneprázdnění zastupuje předsedu jím pověřený místopředseda a pokud jde o řízení správy družstva, jím pověřený vedoucí pracovník. 4) Za výkon funkce odpovídá předseda představenstvu a shromáždění delegátů. Čl. 71 Kontrolní komise 1) Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednává stížnosti jeho členů. Odpovídá pouze shromáždění delegátů a podává mu zprávy o své činnosti. Je nezávislá na ostatních orgánech družstva. 2) Kontrolní komise se vyjadřuje k roční řádné účetní závěrce a návrhu na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty z hospodaření družstva. 3) Na zjištěné nedostatky upozorňuje kontrolní komise představenstvo a vyžaduje zjednání nápravy. 4) Kontrolní komise se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce. 5) Členy kontrolní komise nemohou být členové představenstva a pracovníci správy družstva. 6) Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu, popř. místopředsedu, o způsobu volby rozhoduje komise. 7) Kontrolní komise je oprávněna vyžadovat si od představenstva jakékoliv informace o hospodaření a činnosti družstva. Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky pro hospodaření nebo postavení družstva a jeho členů. Pověření členové kontrolní komise jsou oprávněni se zúčastnit zasedání všech orgánů družstva. 8) K jednotlivým úkonům může kontrolní komise pověřit jednoho nebo více svých členů, kteří v dané věci mají oprávnění žádat informace v rozsahu oprávnění kontrolní komise. 9) Kontrolní komise nemůže zasahovat do operativního řízení družstva ani zastupovat družstvo navenek, vyjma případů stanovených zákonem nebo Stanovami v rámci zákona. Čl. 72 Samospráva 1) Samospráva je základní organizační a ekonomickou jednotkou družstva, jehož úkolem je umožňovat členům přímou účast na správě příslušného objektu a na činnost družstva. Samospráva napomáhá představenstvu plnit úkoly družstva v určeném okruhu působnosti. 2) Samospráva se zřizuje rozhodnutím shromáždění delegátů, které stanoví okruh její působnosti zejména podle bytových a nebytových objektů a skupin nebydlících členů. 3) Členy samosprávy jsou všichni členové – nájemníci či vlastníci bytů a nebytových prostor zařazeni do okruhu její působnosti.
13
4)
Orgány družstva, zajišťující činnost samosprávy, jsou členská schůze a výbor samosprávy.
Čl. 73 Členská schůze samosprávy 1) Členská schůze samosprávy je orgánem družstva, ve kterém členové projednávají záležitosti okruhu působnosti samosprávy, jakož i záležitosti týkající se celého družstva. 2) Členská schůze samosprávy: a) rozhoduje o způsobu zajištění činnosti družstva ve svém okruhu působnosti v souladu s hlavními směry činnosti, stanovenými shromážděním delegátů a s rozhodnutími představenstva, b) rozhoduje o způsobu zajišťování úkolů v hospodářské činnosti, které jí byly stanoveny představenstvem, c) projednává návrh rozpočtu hospodaření samosprávy a výsledky hospodaření, d) volí ze svého středu členy výboru samosprávy (dále jen „výbor") v počtu tři až sedm, e) projednává a schvaluje zprávy výboru o činnosti a výši odměn členů výboru, f) volí z řad svých členů na dobu jednoho roku delegáty na shromáždění delegátů v počtu stanoveném představenstvem, g) projednává zprávy delegátů o průběhu a výsledcích jednání shromáždění delegátů a o jejich činnosti spojené s výkonem funkce delegáta samosprávy, h) rozhoduje o použití rezervy na opravy v případech náročnějších oprav a investic v rámci daného objektu, a schvaluje roční plány oprav a revizí, i) projednává a schvaluje propočty finančního vypořádání, j) odvolává před uplynutím funkčního období členy výboru i delegáty na shromáždění delegátů, neplní-li řádně svoji funkci a volí místo nich nové členy a delegáty, k) vyjadřuje se závazně ke změnám majetkových vztahů k objektům družstva, l) není-li zvolen výbor samosprávy, vykonává jeho funkci správce objektu schválený členskou schůzí samosprávy nebo určený představenstvem družstva. Čl. 74 Pokud v objektu samosprávy vznikne společenství vlastníků podle z.č.72/1994 Sb. o vlastnictví bytů v platném znění, ztrácí samospráva pravomoc rozhodovat o otázkách, které jsou tímto zákonem vyhrazeny rozhodnutí společenství vlastníků. Členové samosprávy se v tomto případě podílejí na rozhodování společenství vlastníků způsobem stanoveným v zákoně a čl.83 Stanov. Čl. 75 1) Členskou schůzi samosprávy svolává její výbor podle potřeby, nejméně však dvakrát do roka. 2) Výbor musí svolat členskou schůzi samosprávy, požádá-li o to: a) alespoň jedna třetina všech členů samosprávy, b) představenstvo družstva, c) delegát samosprávy. 3) Nevyhoví-li výbor žádosti podle odst.2 do jednoho měsíce, je představenstvo oprávněno svolat členskou schůzi samosprávy samo, tuto schůzi řídí člen představenstva. 4) O svolání členské schůze samosprávy a o pořadu jednání musí být členové samosprávy vyrozuměni nejméně osm dnů před jejím konáním. Písemnou pozvánku může nahradit písemné oznámení vyvěšené na oznamovacích tabulích ve všech domech v okruhu působnosti samosprávy. Čl. 76 1) Členská schůze samosprávy je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů samosprávy. V případě rozhodování o odchylném způsobu úhrady drobných oprav v bytě a úhrad spojených s běžnou údržbou bytu vč. změny charakteru užívání společných prostor domu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů samosprávy. 2) Není-li v hodinu stanovenou pro konání členské schůze samosprávy přítomna nadpoloviční většina členů, může se schůze konat o půl hodiny později, v tomto případě je schůze způsobilá se usnášet za každého počtu přítomných členů o těch otázkách, jež byly původně uvedeny na pořadu jednání. K platnosti usnesení se však vyžaduje souhlas dvou třetin přítomných členů. 3) Hlasování na členské schůzi samosprávy je veřejné. Čl. 77 1) Člen se zúčastňuje členské schůze samosprávy, jímž je členem. 2) Člen, uživatel bytu a nebytového prostoru, které se nachází v působnosti různých samospráv, je členem každé z nich, zúčastňuje se jejich členských schůzí a může být volen do každého z jejich výborů. Pouze jednou členskou schůzí samosprávy však může být zvolen delegátem nebo náhradníkem na shromáždění delegátů. 3) Právo účasti na členských schůzích samosprávy, kterých jsou členy, mají oba manželé-společní členové. Přísluší jim společně jeden hlas. Do výboru samosprávy může být zvolen kterýkoliv z nich. V případech uvedených v odst.2 může být kterýkoliv z manželů zvolen do výboru každé ze samospráv, kterých jsou členy. Delegátem nebo náhradníkem na shromáždění delegátů může být zvolen pouze jeden z manželů - společných členů na jedné z členských schůzí samospráv. 4) Člen, který má v jednom a tomtéž družstvu samostatné členství a současně je jeho členem na základě společného členství manželů má z obou těchto členství, pokud jsou v jedné samosprávě společně s druhým manželem – společným členem, pouze jeden hlas. Pokud jeho samostatné členství a společné členství manželů se nacházejí v působnosti různých samospráv, řídí se právo jeho účasti na členských schůzích a pasivní volební právo ustanoveními odst.1,2.
14
5)
Zásada účasti člena (manželů – společných členů) na členských schůzích samosprávy, jakož i zásada jednoho hlasu a pasivního volebního práva uvedená i v odst.1-4 platí pro všechny působnosti samospráv.
Čl. 78 Výbor samosprávy 1) Výbor je výkonným orgánem samosprávy. Za svou činnost odpovídá členské schůzi samosprávy a je povinen řídit se jejími usneseními. 2) Výbor samosprávy zejména a) plní hospodářské úkoly objektu samosprávy, b) podle pokynů představenstva sestavuje návrh ročního rozpočtu hospodaření samosprávy a po jeho projednání členskou schůzí samosprávy jej předkládá představenstvu, c) zajišťuje plnění rozpočtu hospodaření samosprávy, pečuje o ochranu družstevního majetku a o správnost prvotních účetních dokladů, d) seznamuje členskou schůzi samosprávy s rozborem výsledku hospodaření samosprávy a se způsobem použití přebytku nebo úhrady schodku, e) podává členské schůzi samosprávy zprávy o své činnosti a o stavu samosprávy a seznamuje ji s činností a stavem družstva jako celku, f) spolupracuje při zajišťování provozu bytového objektu a údržby domovního majetku, stará se o zvýšení kultury bydlení a organizuje svépomocné práce členů, g) dbá na dodržování domovního řádu a provozních řádů společných a nebytových prostor, h) projednává návrhy na vyloučení člena nebo na zrušení členství a své stanovisko oznamuje představenstvu, i) předkládá představenstvu zprávy o činnosti samosprávy, j) sestavuje roční plány oprav a revizí a předkládá je členské schůzi k projednání a ke schválení, sleduje jejich plnění a vyjadřuje se k dodavatelským nabídkám, k) vede evidenci počtu osob, které v objektu skutečně bydlí, popř. užívají nebytové prostory na základě nájemních smluv, l) sleduje řádné využívání bytů a nebytových prostor a vyjadřuje se k žádostem o pronájem bytů (části bytů) nebo k jejich dočasnému či trvalému využívání k jiným účelům než k bydlení, m) informuje čtvrtletně členy samosprávy o jejím hospodaření. 3) Pokud v objektu samosprávy vznikne společenství vlastníků podle zákona č.72/1994 Sb., o vlastnictví bytů v platném znění, ztrácí výbor samosprávy pravomoc rozhodovat o otázkách, které jsou tímto zákonem vyhrazeny rozhodnutí společenství vlastníků. Výbor samosprávy se v tomto případě podílí na rozhodování společenstvím vlastníků prostřednictvím zmocněnce družstva. Čl. 79 1) Výbor má tři až sedm členů. Počet členů výboru samosprávy stanoví členská schůze samosprávy před zahájením voleb. 2) Výbor se volí z členů samosprávy tak, aby členové výboru nebyli mezi sebou nebo se členy kontrolní komise manžely, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci. Čl. 80 1) Výbor zvolí na ustavující schůzi ze svého středu předsedu a místopředsedu. 2) Schůzi výboru svolává jeho předseda podle potřeby. O svolání výboru samosprávy a o pořadu jednání musí být členové výboru vyrozuměni obvyklým způsobem. 3) Předseda výboru organizuje a řídí činnost výboru, jeho jednání a z pověření výboru zastupuje samosprávu navenek. V případě zaneprázdnění nebo nepřítomnosti předsedy výboru jej zastupuje místopředseda nebo jiný určený člen výboru. 4) Pokud nebude do tří měsíců ustaven výbor, nebo členská schůze neodsouhlasí správce, má představenstvo povinnost jmenovat správce. Náklady s tím spojené se hradí z prostředků samosprávy. Čl. 81 Hlasování v orgánech družstva Každý člen orgánu má pouze jeden hlas. Rovněž společní členové a zvolený delegát na shromáždění delegátů mají jeden hlas. Člen orgánu a delegát musí hlasovat osobně, zastupování při hlasování je nepřípustné. To neplatí, hlasuje-li za člena jeho zákonný zástupce. Hlasuje se tajně, na veřejném hlasování se může v jednotlivých případech usnést jednající orgán. Čl. 82 Uplatnění nároků z odpovědnosti členů orgánů družstva za škodu 1) Členové orgánů družstva odpovídají za škodu, kterou způsobili družstvu prokázaným porušením svých povinností (viz §420 občanského zákoníku). 2) Nároky družstva z odpovědnosti členů orgánů družstva za škodu uplatňuje představenstvo. Vůči členům představenstva uplatňuje nároky družstva kontrolní komise prostřednictvím jí určeného člena. 3) Tyto nároky družstva mohou být uplatněny u soudu jen s předchozím souhlasem shromáždění delegátů, shromáždění delegátů schvaluje i narovnání v této věci. Čl. 83 Zastupování družstva ve společenství vlastníků 1) Družstvo pověřuje zastupováním ve společenství vlastníků v domech, jejichž je spoluvlastníkem, zmocněnce, a to podle těchto pravidel:
15
a)
3)
u samospráv, v nichž je zvolen a působí výbor samosprávy, uděluje představenstvo družstva toto zmocnění předsedovi výboru samosprávy. Takto zmocněný předseda může k výkonu svých povinností zmocnit jiného člena výboru samosprávy, který se pak stává zmocněncem družstva se všemi právy a povinnostmi, jak jsou uvedeny v tomto článku, b) v samosprávách, v nichž je ustanoven správce objektu, uděluje představenstvo družstva toto zmocnění zpravidla správci objektu. Ten však nemůže zmocnit k výkonu práv a povinností zmocněnce jinou osobu, c) představenstvo může udělit toto zmocnění i jiné fyzické nebo právnické osobě, pokud funkci zmocněnce nechce vykonávat předseda samosprávy nebo jiný člen výboru samosprávy, d) představenstvo může v jednotlivých případech již udělenou plnou moc odvolat po projednání na členské schůzi samosprávy. Jde o případy, kdy zmocněnec neplní svoji funkci, nebo ji plní tak, že by to poškozovalo zájmy družstva nebo samosprávy. 2) Zmocněnec družstva je ve společenství vlastníků povinen usilovat o umožnění účasti členům samosprávy na každém jednání společenství vlastníků. Zmocněnec zpravidla svolává členskou schůzi samosprávy na stejnou dobu, kdy bude jednat společenství vlastníků tak, aby mohl své stanovisko ve společenství vlastníků konzultovat se členy samosprávy. Zmocněnec je povinen informovat členy samosprávy včas a vhodným způsobem o termínu a místě každého jednání společenství vlastníků. Zmocněnec družstva jedná a hlasuje ve společenství vlastníků v souladu s rozhodnutím členské schůze samosprávy. Pokud bylo v dané věci schváleno usnesení shromáždění delegátů nebo představenstva, je povinen při hlasování ve společenství vlastníků se řídit tímto usnesením.
Čl. 84. – 89.
Neobsazeno ČÁST VII. Hospodaření družstva
Čl. 90 Majetek a financování činnosti družstva 1) Majetkem družstva se rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí movitých a nemovitých, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), jichž družstvo nabylo. Tento majetek nelze družstvu odejmout. 2) Majetek družstva se vytváří sdružením prostředků členů (zápisné, členské vklady a podíly, materiálové přínosy, ocenitelné nehmotné a hmotné vklady, finanční vklady) a z výsledků hospodářské činnosti družstva, popř. z jiných zákonných zdrojů. 3) Družstvo hradí své potřeby a náklady z příjmů získaných především ze své hospodářské činnosti, jakož i z možných dalších zákonných zdrojů. Hospodářskou činností se rozumí předmět činnosti družstva vymezený v čl.5. 4) Obchodní jmění družstva je soubor veškerého majetku a závazků družstva (§6 obchodního zákoníku) 5) Ze svého zisku družstvo platí přednostně daně a odvody. Zbylý zisk nelze družstvu odejmout a družstvo jej využívá k dotaci do družstevních fondů a k dalšímu rozvoji družstva. 6) Odpisy základních prostředků nevyloučených z odpisování přenáší do nákladů toho střediska, jež takový základní prostředek používá. 7) Peněžní prostředky přidělované fondům a rezervám jsou ukládány v peněžních ústavech s výhodnými úrokovými sazbami s tím, že úroky jsou připisovány ve prospěch těch středisek, jímž peněžní vklad patří. 8) Družstvo může hospodařit též s majetkem jiných právnických nebo fyzických osob, a to na základě smlouvy uzavřené v souladu s obecně právními předpisy. Čl. 91 Základní kapitál 1) Základní kapitál družstva tvoří souhrn základních a dalších členských vkladů. 2) Zapisovaný základní kapitál družstva činí 50.000,-Kč. 3) Základní kapitál se zvyšuje přijetím nových členů nebo snižuje skončením členství v družstvu, přičemž nesmí klesnout pod minimální hranici 50.000,-Kč. Čl. 92 Řádná účetní závěrka za rok a výroční zpráva o hospodaření družstva 1) Družstvo je povinno sestavit za každý kalendářní rok řádnou účetní závěrku. 2) Spolu s řádnou účetní závěrkou za rok navrhne představenstvo i způsob užití a rozdělení zisku, popř. způsob úhrady ztrát. 3) Představenstvo zabezpečuje vypracování výroční zprávy o hospodaření družstva a předkládá ji spolu s řádnou účetní závěrkou k projednání shromáždění delegátů. 4) Členové si mohou vyžádat k nahlédnutí řádnou účetní závěrku, návrh na rozdělení zisku a ztrát, výroční zprávu o hospodaření a zprávu auditora. Čl. 93 Bytové hospodářství družstva 1) Základní ekonomickou jednotkou bytového hospodářství je samospráva (středisko bytového hospodářství), které obvykle představuje bytový dům či domy nebo nebytový objekt, jehož výstavba byla v rámci družstva samostatně financována nebo dům vymezený zvláštním zákonem, jestliže byl rozdělen na jednotky prohlášením vlastníka.
16
2)
3) 4)
5) 6)
Chod bytového hospodářství zabezpečuje představenstvo prostřednictvím příslušného střediska správy družstva (popř. prostřednictvím pověřených pracovníků správy družstva), které při zajišťování úkolů spolupracuje s výbory samospráv. Středisko správy družstva zajišťující chod bytového hospodářství hospodaří podle vyrovnaného rozpočtu, jehož součástí jsou vyrovnané rozpočty hospodaření jednotlivých samospráv. Finanční prostředky na chod bytového hospodářství získává družstvo z nájemného za užívání bytů a nebytových prostor a ze zálohových úhrad za poskytování služeb spojených s tímto užíváním, z příspěvků vlastníků jednotek podle §15 zákona č.72/1994Sb. o vlastnictví bytů v platném znění, popř. z jiných zákonných zdrojů. Náklady na provoz střediska správy družstva zajišťujícího chod bytového hospodářství jsou hrazeny z příspěvků na správu družstva, z různých vybíraných poplatků, popř. z příjmů ostatní hospodářské činnosti. Výnosy a náklady bytového hospodářství se účtují odděleně od ostatní hospodářské činnosti družstva, a to podle jednotlivých středisek bytového hospodářství.
Čl. 94 Hospodaření družstva 1) Výnosy na úhradu nákladů a výdajů správního střediska získává družstvo zejména z tržeb za služby poskytované členům a jiným právnickým a fyzickým osobám, z pronájmů, ze správních poplatků, z výnosů družstevních půjček, zaplaceného poplatku z prodlení od členů a vlastníků jednotek, z úroků termínovaných vkladů a z úložek volných finančních prostředků družstva. 2) Náklady střediska správy družstva představují náklady správy vzniklé z poskytování služeb bytovému hospodářství a provádění převodů jednotek do vlastnictví. 3) Zdaněný zisk správního střediska bude použit podle rozhodnutí shromáždění delegátů. 4) Ztráta z hospodaření střediska správy družstva se vypořádá podle rozhodnutí shromáždění delegátů buď: a) ze zisku minulých let, nebo b) z nedělitelného fondu družstva, nebo c) členy družstva poměrným dílem dle výše základního členského vkladu do výše ručební povinnosti, nebo d) kombinací výše uvedených způsobů. Čl. 95 Fondy a rezervy družstva 1) Družstvo vytváří kromě základního kapitálu na návrh představenstva a se souhlasem shromáždění delegátů specifické fondy zabezpečující jeho další hospodářský rozvoj. 2) Fondy uvedené v odst.1 se podle své povahy tvoří buď ze zisku (statutární fondy), anebo z přebytků hospodaření středisek bytového hospodářství či z poskytnutých státních příspěvků na družstevní výstavbu a jiného peněžního plnění. 3) K financování oprav a údržby družstevních bytových objektů, popř. bytů vytváří družstvo podle jednotlivých středisek bytového hospodářství rezervu na opravy a údržbu bytového fondu. 4) Podrobnější pravidla o tvorbě a čerpání družstevních fondů a rezerv schvaluje na návrh představenstva shromáždění delegátů formou prováděcího interního předpisu. Čl. 96 Nedělitelný fond družstva 1) Nedělitelný fond se vytváří jako povinný fond ze zisku dosahovaného družstvem podle zásad uvedených v §235 odst.1 obchodního zákoníku. 2) Shromáždění delegátů může schválit vyšší nedělitelný fond než ukládá §235 odst.1 obchodního zákoníku 3) Nedělitelný fond slouží jako rezervní fond ke krytí ztrát z ostatní hospodářské činnosti družstva. 4) Nedělitelný fond se tvoří z přebytku hospodaření středisek bytového hospodářství. 5) Nedělitelný fond se snižuje při zániku členství vlastníka jednotky jeho vypořádáním podle §24, odst.10 zákona č.103Sb., o vlastnictví bytů. 6) Nedělitelný fond se nesmí použít za trvání družstva k rozdělení mezi členy. Čl. 97 Ostatní fondy 1) Družstvo dále tvoří tyto fondy (je-li pro ně naplnění): a) fond členských podílů a b) fond družstevní výstavby. 2) Fond členských podílů tvoří splacené členské podíly členy na družstevní výstavbu, prostředky fondu se použijí na částečnou úhradu nákladů spojených s družstevní výstavbou, k vrácení členských podílů při zániku členství, popř. po uvolnění bytu, fond členských podílů se eviduje podle jednotlivých středisek bytového hospodářství a v rámci nich podle jednotlivých bytů. 3) Fond družstevní výstavby se tvoří především z poskytnutých státních příspěvků na družstevní výstavbu, popř. z příspěvků jiných subjektů sdružených na výstavbu, prostředky fondu se použijí na částečnou úhradu nákladů spojených s družstevní výstavbou, fond se eviduje podle jednotlivých středisek bytového hospodářství. Čl. 98 Rezerva na opravy a údržbu bytového fondu 1) Rezerva na opravy a údržbu bytového fondu (dále jen „rezerva") je určena k financování oprav a údržby družstevních bytových objektů, popř. bytů. 2) Výši částky, která je určena na dotaci do rezervy a která tvoří součást nájemného nebo poplatků vlastníků bytů, stanoví představenstvo v souladu s předpokládanou mírou opotřebení družstevního domu.
17
3) 4) 5) 6) 7) 8)
Představenstvo je oprávněno stanovit členům povinnost uhradit jednorázovou dotaci při předpokládaných výdajích převyšujících stávající výši rezervy. Rezerva se rozpouští ve výši skutečně účtovaných nákladů na opravy a údržbu objektu, popř. bytů. Nevyčerpaná rezerva se převádí do příštího roku. Rezerva se eviduje podle jednotlivých středisek bytového hospodářství. Peněžní prostředky rezervy se ukládají na vázané účty, vyjma prostředků určených na běžnou údržbu a opravy, které jsou ukládány na běžném účtu. Peněžních prostředků rezervy může být použito z vázaného účtu k účelům podle odst.1 pouze s vědomím samosprávy. Použití peněžních prostředků rezervy na jiné účely než podle čl.1 může na žádost správy družstva odsouhlasit pouze členská schůze samosprávy za předpokladu jejich vrácení do rezervy.
Čl. 99 Ručební povinnost 1) Členové se podílejí na úhradě celého schodku bytového hospodářství do výše základního členského vkladu, a to jen v rámci samosprávy objektu, v kterém užívají, popř. vlastní byt nebo nebytový prostor. 2) Likvidační schodek hradí člen maximálně do výše 3.000,-Kč. Čl. 100. – 119.
Neobsazeno ČÁST VIII. Zrušení, změna a likvidace družstva
Čl. 120 1) Družstvo se zrušuje : a) usnesením shromáždění delegátů, b) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, c) rozhodnutím soudu, d) dosažením účelu, k němuž bylo družstvo zřízeno. 2) O rozhodnutí shromáždění delegátů o zrušení družstva musí být pořízen notářský zápis. 3) Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku. 4) Družstvo může změnit právní formu na obchodní společnost. Při změně právní formy nezaniká právnická osoba. Na změnu právní formy družstva se použijí přiměřeně ustanovení o změně právní formy obchodní společnosti. Člen družstva, který se změnou právní formy nesouhlasil, má právo na vypořádání, jestliže se účastnil členské schůze, pro změnu právní formy nehlasoval a po změně právní formy nevykonával práva společníka. Ustanovení §220u odst.3 obchodního zákoníku se použije přiměřeně, a to i při změně formy na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost. Čl. 121 Sloučení, splynutí a rozdělení družstva 1) Usnesení shromáždění delegátů o sloučení, splynutí nebo rozdělení družstva musí obsahovat určení právního nástupce a vymezení obchodního jmění, které na něj přechází. Při rozdělení družstva shromáždění delegátů určí, jak se jmění družstva a jeho členská základna rozdělí. Při tomto určení se vezme zřetel na oprávněné zájmy jednotlivých členů. 2) Při splynutí družstev přechází jmění družstva a členství na nově vzniklé družstvo dnem, ke kterému bylo nově vzniklé družstvo zapsáno do obchodního rejstříku. 3) Při sloučení družstva s jiným družstvem jmění slučovaného družstva a členství přecházejí na přejímající družstvo ke dni výmazu slučovaného družstva z obchodního rejstříku. 4) Při rozdělení družstva přechází jmění družstva a členství na družstva vzniklá rozdělením ke dni, kdy tato družstva byla zapsána do obchodního rejstříku. 5) V obchodním rejstříku se provede výmaz zanikajícího družstva a zápis družstva vzniklého splynutím nebo družstev vzniklých rozdělením. Výmaz družstva zaniklého sloučením a zápis změny u družstva, s nímž bylo sloučeno, se provede rovněž k témuž dni. Čl. 122 Převod části majetku družstva Převádí-li družstvo jednotlivé obytné domy nebo objekty s nebytovými prostory jinému bytovému družstvu, musí s přejímajícím družstvem dohodnout i převod členství nájemců družstevních bytů a nebytových prostor v těchto domech nebo objektech. K takovému převodu není třeba souhlasu členů – nájemců těchto bytů a nebytových prostor. Souhlasu nájemců je však třeba v případě, má-li být družstevní objekt odprodán jinému právnímu subjektu než družstvu. Současně s převodem jednotlivých obytných domů nebo objektů s nebytovými prostory převede družstvo převádějící družstvu přejímajícímu: a) zůstatky všech fondů, b) zůstatek půjčky poskytnuté peněžním ústavem na výstavbu převáděného objektu, c) veškerá ostatní práva a závazky, týkající se převáděného domu – objektu. Čl. 123 1) Soud může na návrh státního orgánu, orgánu nebo člena družstva nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení družstva a jeho likvidaci, jestliže:
18
a) b) c)
2)
počet členů družstva klesl pod pět, souhrn členských vkladů klesl pod částku 50.000,-Kč, uplynuly dva roky ode dne, kdy skončilo funkční období orgánů družstva a nebyly zvoleny nové orgány, nebo byla porušena povinnost svolat shromáždění delegátů, anebo družstvo po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost, d) družstvo porušilo povinnost vytvářet nedělitelný fond, e) družstvo porušuje ustanovení o předmětu činnosti, f) založením, splynutím nebo sloučením družstva byl porušen zákon. Soud může před rozhodnutím o zrušení družstva stanovit lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo.
Čl. 124 Likvidace družstva 1) Zrušené družstvo vstupuje do likvidace, likvidátory jmenuje shromáždění delegátů. 2) Likvidátoři jsou povinni vypracovat před rozdělením likvidačního zůstatku návrh na jeho rozdělení, který projednává shromáždění delegátů. Návrh na rozdělení musí být na požádání předložen každému členu družstva. 3) Likvidační zůstatek se rozdělí postupně tak, že každému členu se uhradí částka do výše jeho základního členského vkladu, popř. dalšího členského vkladu. 4) Každý člen družstva nebo jiná oprávněná osoba může do tří měsíců ode dne konání shromáždění delegátů navrhnout, aby soud prohlásil usnesení shromáždění delegátů o rozdělení likvidačního zůstatku za neplatné pro rozpor s právními předpisy nebo Stanovami. Vyhoví-li soud návrhu, rozhodne zároveň o rozdělení likvidačního zůstatku. Do uplynutí lhůty tří měsíců anebo do pravomocného rozhodnutí soudu nesmí být likvidační zůstatek rozdělen. 5) Při likvidaci družstva se použijí přiměřeně ustanovení §§70 – 75b obchodního zákoníku. Čl. 125. – 129.
Neobsazeno ČÁST IX. Převody bytů do vlastnictví a členství v družstvu při současném vlastnictví bytu
Čl. 130 Převody bytů do vlastnictví 1) O převodu bytu do vlastnictví bude mezi družstvem, jakožto vlastníkem objektu, v němž je převáděný byt, a mezi členem družstva - nájemcem bytu, uzavřena písemná smlouva podle zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů v platném znění. Podstatnou náležitostí této smlouvy jsou závazky, jež z převodu bytu do vlastnictví pro obě strany vyplynou. 2) Smlouvu o převodu bytu do vlastnictví uzavře představenstvo s oprávněným členem - nájemcem do tří měsíců od podání jeho písemné žádosti o převod, pokud se obě strany nedohodnou jinak. Právo na uzavření smlouvy o převedení bytu s fyzickou osobou-členem družstva, která je nájemcem bytu, může tato osoba uplatnit do deseti let ode dne účinnosti zákona č.103/2000 Sb. (novela zákona o vlastnictví bytů), tj. do 1.7.2010. Ustanovení §100 odst.1 občanského zákoníku o promlčení se nepoužije. 3) Před uzavřením smlouvy o převodu bytu do vlastnictví člena je člen povinen uhradit družstvu náklady, které mu vzniknou v souvislosti s převodem bytu, a to ve výši stanovené shromážděním delegátů. Čl. 131 Vztahy členů - vlastníků bytů a družstva 1) Převodem bytu do vlastnictví zaniká vlastníkovi bytu nárok na vrácení členského podílu. Vlastníkovi bytu může být zachováno členství v družstvu, zaplatí-li základní členský vklad ve výši 200,-Kč. V takovém případě při pozdějším zániku členství vlastníka bytu v družstvu se vypořádací podíl rovná zaplacenému základnímu členskému vkladu, tj. částce 200,-Kč. 2) Členové - vlastníci bytů mají stejná práva a povinnosti jako členové-nájemci bytů s výjimkou těch, které souvisí s nájmem bytu. 3) Pokud Stanovy upravují povinnost platit úhradu za užívání bytu, rozumí se tím u člena - vlastníka povinnost hradit poměrnou část nákladů na správu a provoz domu, včetně nákladů na opravy, rekonstrukce a výměny společných částí a zařízení domu. 4) Kromě práv a povinností vyplývajících pro člena - nájemce bytu je člen - vlastník bytu povinen: a) počínat si tak, aby při užívání, udržování a změnách bytu nebo jeho části a při jiném nakládání s bytem, nerušil a neohrožoval ostatní při výkonu jejich vlastnických, spoluvlastnických, případně spoluužívacích práv, b) udržovat byt na svůj náklad ve stavu způsobilém k řádnému užívání, zejména včas provádět potřebnou údržbu a opravy, c) odstranit závady a poškození, která na jiných bytech nebo na společných částech nebo zařízení domu způsobil sám, nebo ti, kteří s ním byt užívají, d) zdržet se provádění úprav bytu a jeho zařízení, jimiž by byl bez souhlasu ostatních vlastníků měněn vzhled domu, ohrožena statická bezpečnost konstrukcí a narušena činnost technického zařízení domu (plyn, vytápění, voda, kanalizace, elektro, vzduchotechnika, STA apod.). Současně je vlastník bytu povinen zajistit předepsané revize technických zařízení v bytě ve stanovených lhůtách tak, aby neohrozil bezpečnost a zdraví ostatních vlastníků. Ustanovení zvláštních předpisů tím nejsou dotčena,
19
e) 5)
umožnit na požádání přístup do bytu, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování ostatních bytů v domě, popř. domu jako celku. Vlastník bytu má jako člen družstva právo a povinnost podílet se v rámci samosprávy na správě domu a jako spoluvlastník na rozhodování o společných částech a zařízení domu.
Čl. 132 Další práva a povinnosti člena - vlastníka bytu a družstva 1) Další práva a povinnosti člena - vlastníka bytu a družstva při zabezpečování správy a provozu domu související s vlastnictvím bytu a spoluvlastnictvím společných prostor a zařízení domu jsou upraveny smlouvou o převodu bytu do vlastnictví (čl.130). 2) V případě, že člen - vlastník svůj byt pronajme, je povinen v nájemní smlouvě zabezpečit plnění všech povinností nájemníka vůči družstvu, které vyplývají ze Stanov a ze smlouvy o převodu vlastnictví. 3) V případě převodu vlastnictví k bytu, popř. uzavření nájemní smlouvy je člen - vlastník bytu povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně správě družstva prostřednictvím samosprávy. Čl. 133. Člen – vlastník bytu i vlastník, který přestal být členem družstva, má nárok na poměrnou část příjmů plynoucích ze spoluvlastnictví na podílu společných částí nemovitosti. Čl. 134 – 139.
Neobsazeno ČÁST X. Společná ustanovení
Čl. 140 1) Rozhodnutí orgánů družstva dotýkající se jednotlivých členů družstva nebo jednotlivých orgánů družstva se oznamují těmto členům nebo orgánům. 2) Lhůta k podání odvolání činí patnáct dnů a počíná běžet dnem následujícím po doručení rozhodnutí. 3) Za včas podané se považuje i odvolání, které bylo podáno po uplynutí stanovené lhůty nejpozději však do tří měsíců od doručení rozhodnutí, jestliže se člen řídil nesprávným poučením orgánu družstva o odvolání nebo jestliže poučení o odvolání nebylo dáno. 4) O odvolání proti rozhodnutí předsedy představenstva rozhoduje představenstvo. 5) O odvolání proti rozhodnutí představenstva rozhoduje shromáždění delegátů, jehož rozhodnutí je konečné, pokud Stanovy neurčují jinak. 6) Představenstvo, popř. předseda, může rozhodnout o odvolání sám, jestliže mu v plném rozsahu vyhoví. Čl. 141 Podněty členů O podnětech členů k rozhodnutím a činnosti orgánů družstva rozhodují orgány družstva nejdéle do šedesáti dnů od jejich podání. O jejich vyřízení informuje příslušný orgán družstva člena doporučeným dopisem. Čl. 142 Doručování 1) Družstvo doručuje svým členům písemnosti zpravidla poštou nebo jiným vhodným způsobem,a to na adresu, kterou sdělili. 2) Doručení písemností doporučeným dopisem nebo do vlastních rukou je nutno pouze v případech určených těmito Stanovami nebo jednacím řádem družstva. 3) Povinnost družstva doručit písemnost doporučeným dopisem je splněna, jakmile pošta písemnost doručí, nebo jakmile ji vrátí družstvu z poslední známé adresy člena jako nedoručitelnou. Tato povinnost je splněna i tehdy, jakmile je písemnost doručena funkcionářem nebo pracovníkem družstva a člen její převzetí písemně potvrdí. 4) Povinnost družstva doručit písemnost do vlastních rukou je splněna: a) při doručování písemností funkcionářem nebo pracovníkem družstva, jakmile člen její převzetí potvrdí, b) při doručování poštou, jakmile pošta písemnost do vlastních rukou doručí. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže pošta písemnost vrátí družstvu jako nedoručitelnou a člen svým jednáním doručení zmařil, nebo jestliže člen přijetí písemnosti odmítl. Čl. 143 Počítání času 1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. 2) Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, padne poslední den lhůty na jeho poslední den. 3) Byla-li lhůta prodloužena, má se v pochybnostech za to, že nová lhůta počíná dnem, který následuje po uplynuté lhůty původní. 4) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den. 5) Lhůta pro podání je zachována, jestliže písemnost byla v poslední den lhůty doručena určenému adresátu, nebo jestliže byla podána na poštu.
20
6)
Představenstvo může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to člen do patnácti dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání a učinil-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok.
Čl. 144. – 149.
Neobsazeno ČÁST XI. Přechodná a závěrečná ustanovení
Čl.150 1) Ustanoveními těchto Stanov se řídí i právní vztahy vzniklé mezi družstvem a jeho členy, jakož i mezi jeho členy navzájem před nabytím účinnosti těchto Stanov. Vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím účinnosti těchto Stanov, se však posuzují podle dosavadních Stanov. 2) O žádostech a odvoláních členů, o nichž před nabytím platnosti těchto Stanov družstvo s konečnou platností nerozhodlo, rozhodne příslušný orgán družstva podle těchto Stanov. 3) K výkladu těchto Stanov je zmocněno představenstvo. 4) Stanovy jsou k dispozici všem členům pro nahlédnutí u správy družstva a u výborů samospráv. 5) Dosavadní stanovy družstva, schválené shromážděním delegátů dne 3.12.1992 ve znění pozdějších změn a doplňků, se zrušují. 6) Toto znění Stanov bylo přijato shromážděním delegátů družstva dne 4.10.2001 a nabývá účinnosti dnem 5.10.2001.
21
