Číslo a název projektu Číslo a název šablony
CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
DUM číslo a název
SSOS_ZE_2.09 Pedosféra , prezentace
Název školy
Střední škola oděvní a služeb Vizovice
Autor Mgr. Barbora Blažková Tematický celek Přírodní prostředí Cílová skupina 1. ročník SŠ Anotace Prezentace slouží k získání přehledu tématu pedosféra. Objasní vznik půdy, seznámí žáky s půdotvornými činiteli, druhy půd a významem půdy. Na závěr žáci zjistí formou odpovědí na otázky své znalosti. Vytvořeno Listopad 2012 Použité zdroje a odkazy: MÁCHAL A. Malý ekologický a environmentální slovníček. 1. vydání. Brno: Rezekvítek, 2006. ISBN: 80-86626-08-3 BRANIŠ M. Základy ekologie a ochrany životního prostředí. 3. vydání. Praha: Informatorium, 2004. ISBN: 80-7333-024-5 ŠLÉGL J. Ekologie a ochrana životního prostředí. 1. vydání. Praha: Fortuna, 2002. ISBN: 80-7168-828-2 MATĚJČEK T. Ekologická a environmentální výchova. 1. vydání. Praha: Česká geografická společnost, 2007. ISBN: 978-80-86034-72-0
PEDOSFÉRA
PEDOSFÉRA
z řeckého slova pedon = půda je půdní obal Země, nacházející se na povrchu litosféry
Půda - patří mezi základní zdroje života na Zemi - je obnovitelný a zdánlivě nevyčerpatelný zdroj energie - díky činnosti člověka podléhá rychlé zkáze - destrukční činnost člověka je rychlejší, než tvorba nové půdy - centimetrová vrstvička půdy vzniká přibližně 100let
VZNIK PŮDY zvětráváním povrchové vrstvy litosféry vlivem činnosti půdotvorných činitelů na mateční horninu PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ 1. Matečná hornina 2. Podnebí 3. Reliéf 4. Vegetace 5. Půdní organismy 6. Čas PEDOGENEZE – proces tvorby půdy
PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ Matečná hornina - hornina, ze které vzniká půda. - ovlivňuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy Podnebí - ovlivňuje rychlost zvětrávání matečné horniny - střídání mrazů a kladných teplot zvětrávání urychluje - poměr mezi výparem a srážkami ovlivňuje pohyb minerálních látek v půdě - více srážek, živiny jsou vymývány z vrchních vrstev půdy – podzolizace - větší výpar , min. l. při povrchu – zasolování půdy
PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ
Reliéf - z vrcholů hor je půda odnášena, v údolích se hromadí Vegetace - kořeny rozrušují matečnou horninu - odumřelé části rostlin dodávají půdě organické látky - některé rostliny mění chemické vlastnosti půdy / vikvovité váží dusík do půdy hlízkovitými bakteriemi/ Půdní organismy - edafon – rozkládají organické látky / listí, těla živočichů/ vytváří humus - nejvýznamnější jsou žížaly, bakterie, houby Čas - čím déle činitelé působí, tím kvalitnější je půda
SLOŽENÍ PŮDY 1. Neživá složka – anorganické látky/zvětralá hornina, voda, vzduch/ – organické látky/ humus/ 2. Živá složka – půdní organismy /edafon – houby, plísně, kvasinky, bakterie, hmyz, obratlovci/ HUMUS – organické zbytky rostlin a živočichů v různém stupni rozkladu !! v 1 kg zdravé půdy je více organismů, něž lidí na celé Zemi!!
PŮDNÍ HORIZONTY / VRSTVY/ 1. Horizont A - nejsvrchnější humusová vrstva, vzniká rozkladem organické materiálu na povrchu 2. Horizont B - vlastní půda vzniklá rozkladem matečné horniny
3. Horizont C – rozpadající se matečná hornina
DRUHY PŮD 1. Lehké sypké(písčité), protéká v nich rychle voda, vysychají, nutné intenzivní zavlažování, mírně náročné plodiny 2. Středně těžké( hlinité), nejúrodnější půdy, mají optimální proces vsakování, výskyt většinou v nížinách 3. Těžké půdy (jílovité), hutné, nepropustné pro vodu, voda stojí dokud louže neuschne
DRUHY PŮD 1. Černozemě – nejúrodnější, nejvíce humusu, nejtmavší vznikají na spraši, výskyt v nížinách (Polabí) 2. Hnědozemě – méně úrodné, méně humusu, nejrozšířenější nejvíce využívané v zemědělství 3. Rendziny – málo humusu, jsou mělké matečná hornina vápenec, dolomit – v krasových oblastech 4. Podzolové půdy – kyselé, málo úrodné, často zalesněné, ve vyšších nadmořských výškách 5. Nivní půdy – v okolí řek, často zaplavovány, vznikají naplavením řekou 6. Glejové půdy – na zamokřených místech (spíše spodními vodami)
VÝZNAM PŮDY
Základní podmínka života, zdroj obživy a výživy
Životní prostor pro organismy
Zásobník a filtr spodních vod /při prosakování se voda čistí/
Stavební materiál
KONTROLNÍ OTÁZKY 1. Co je to pedosféra? 2. Je půda obnovitelným zdrojem energie? 3. Kolik let trvá, než vznikne centimetrová vrstva půdy? 4. Co je to pedogeneze? 5. Vysvětli pojem zvětrávání. 6. Které půdotvorné činitele znáš? 7. Co je to matečná hornina? 8. Vysvětli pojem edafon. 9. Z jakých látek je složena půda? 10.Co je to humus?
KONTROLNÍ OTÁZKY 11. Vyjmenuj půdní horizonty/ vrstvy/. 12. Které půdy snadno vysychají a které nepropouští vodu? 13. Co jsou to nivní půdy? 14. Kde se vyskytují glejové půdy? 15. Která půda je nejúrodnější a která má nejvíce humusu? 16. Objasni význam půdy pro člověka?
VYPRACOVÁNÍ OTÁZEK 1. Půdní obal Země. 2. Půda je obnovitelným zdrojem energie. 3. Vznik centimetrové vrstvy vzniká 100 let. 4. Pedogeneze je proces tvorby půdy. 5. Zvětrávání je rozrušování povrchové vrstvy litosféry vlivem půdotvorných činitelů. 6. Půdotvornými činiteli jsou: matečná hornina, reliéf, podnebí, vegetace, čas, půdní organismy. 7. Matečná hornina je hornina, ze které vzniká půda. 8. Edafon jsou půdní organismy.
VYPRACOVÁNÍ OTÁZEK 9. Z látek organických, anorganických a edafonu. 10. Organické zbytky rostlin a živočichů v různém stupni rozkladu. 11. Humusová vrstva, vlastní půda, matečná hornina. 12. Písčité půdy snadno vysychají, jílovité nepropouští vodu. 13. Nivní půdy vznikají naplavením řek. Jsou v blízkosti řek. 14. Glejové půdy vznikají zamokřením podzemními vodami. 15. Nejúrodnější půdou je černozem. 16. Půda je zdrojem obživy, zásobníkem a filtrem spodních vod, životním prostředím, stavebním materiálem.
