Srovnání programů pro vedení daňové evidence

Mendlova zemědělská a lesnická univerzita Fakulta provozně ekonomická Ústav účetnictví a daní

Srovnání programů pro vedení daňové evidence

Zpracovala: Ludmila Hrnčířová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Miloš Grásgruber, PhD.

Brno 2006

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Srovnání programů pro vedení daňové evidence“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které uvádím v seznamu literatury.

V Brně, dne 19. května 2006

Ludmila Hrnčířová

Děkuji svému vedoucímu, Ing. Miloši Grásgruberovi, PhD., za odborné vedení, rady a cenné připomínky, které mi poskytoval při vypracování této bakalářské práce.

Abstrakt Na českém trhu lze najít dostatečné množství programů pro účetnictví a daňovou evidenci. Pro neinformovaného člověka je jistě problémem se v nich orientovat. Každý podnikatel uvítá jednoduchý, rychlý a levný program s požadavky splňujícími zákon o účetnictví, DPH a dani z příjmů. V bakalářské práci jsem posuzovala splnění požadavků pro daňovou evidenci u třech zvolených programů Abra, Pohoda a Účto Tichý. Mým záměrem bylo vybrat, který program je pro drobného podnikatele nejspolehlivější a nejefektivnější, resp. kdy je vhodné přenechat vedení evidence na účetní. Všechny posuzované programy odpovídají základním požadavkům. V závěru se věnuji konkrétnímu hodnocení jednotlivých programů.

Klíčová slova Daňová evidence, podnikatel, software, doklad.

Abstract A sufficient number of accounting software products can be found on the Czech market. It’s difficult for an uninformed person to decide which one to choose. Every businessman would welcome a simple, fast and cheap accouting software which fulfills the accounting , VAT and income tax laws. In my bachelor work I reviewed the fulfillment of these requirements at three selected software products called Abra, Pohoda and Účto Tichý. My purpose was to choose, which software is the most reliable and the most effective one for small business, or (if you like) when is the right time to leave the accounting to an accountant. All chosen software products accomplish the basic demands for accounting software. At the conclusion I pay attention to the particular rating of the reviewed sofware products. Key words Accounting (tax evidence), businessman, software, document.

Obsah: 1. ÚVOD................................................................................................................................6 2. CÍL PRÁCE A METODIKA.............................................................................................8 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED ...................................................................................................9 3.1 Vznik daňové evidence................................................................................................9 3.1.1 Daňovou evidenci provádějí .................................................................................9 3.1.2 Daňová evidence.................................................................................................11 3.2 Evidence příjmů, výdajů, majetku a závazků ............................................................12 3.3 Postup při začátku podnikatelské činnosti .................................................................15 3.3.1 Podnikání ............................................................................................................16 3.3.2 Zajištění výpisu z rejstříku trestů........................................................................16 3.3.3 Získání živnostenského oprávnění......................................................................16 3.3.4 Otevření běžného účtu ........................................................................................16 3.3.5 Registrační povinnost .........................................................................................17 3.3.6 Oznamovací povinnost .......................................................................................17 3.3.7 Vynětí z registrační povinnosti ...........................................................................17 3.3.8 Podání přihlášky na pojistné na sociální zabezpečení ........................................17 3.3.9 Podání přihlášky na zdravotní pojištění..............................................................18 3.4 Zpracování účetních informací ..................................................................................18 3.4.1 Účetní doklady....................................................................................................18 3.4.2 Účetní záznam.....................................................................................................19 3.4.3 Daňové doklady ..................................................................................................20 3.4.4 Uchovávání daňových dokladů...........................................................................20 3.4.5 Náležitosti daňového dokladu.............................................................................21 3.4.6 Zdaňovací období ...............................................................................................22 3.4.7 Evidence pro daňové účely .................................................................................22 3.4.8 Uvádění údajů o zápisu v evidenci na dokladech ...............................................22 3.5 Zpracování účetních informací ..................................................................................22 3.6 Vlastnosti programů...................................................................................................23 4. VLASTNÍ PRÁCE ..........................................................................................................27 4.1 Popis programů ..........................................................................................................27 4.1.1 Abra Classic Free................................................................................................27 4.1.2 Pohoda 2006 Start...............................................................................................28 4.1.3 Účto Tichý 2006 .................................................................................................29 4.2 Srovnání programů dle různých hledisek z informací od výrobce ............................31 4.3 Moduly.......................................................................................................................32 4.4 Modelový příklad.......................................................................................................34 4.4.1 Zadání příkladu ...................................................................................................34 4.4.2 Zpracování příkladu............................................................................................36 4.5 Vyplnění přehledů a tiskopisu k dani z příjmů ..........................................................42 4.5.1 Změny v roce 2006 u slev na dani ......................................................................43 4.6 Popis výstupních sestav v jednotlivých programech .................................................43 4.7 Hodnocení zvolených kritérií.....................................................................................44 5. ZÁVĚR ............................................................................................................................45 6. SEZNAM ZKRATEK, TABULEK A OBRÁZKŮ ........................................................49 7. LITERATURA ................................................................................................................50 8. PŘÍLOHY ........................................................................................................................51

1. ÚVOD Mnoho občanů České republiky využívá možnosti podnikání. Současný právní řád zavazuje podnikatelské subjekty vést účetnictví, účetnictví ve zjednodušené formě nebo daňovou evidenci (DE). Ve specifických případech je vyžadována záznamní povinnost. Se vstupem České republiky do Evropské unie došlo ke zrušení jednoduchého účetnictví a zavedením DE. Daňová evidence je určena fyzickým osobám (FO), které nevedou účetnictví a osobám, které nemají stanovenu paušální daň. Podnikatelé mají povinnost vykazovat příslušným úřadům evidenci příjmů, výdajů, majetku, závazků. Pro začátečníka není jednoduché se v této problematice vyznat. Existuje několik variant pro správnou a efektivní evidenci údajů. Jednotlivé alternativy zahrnují svěření vedení evidence samostatné účetní, nechat zpracovat prostřednictvím účetní pouze roční uzávěrku nebo se věnovat vlastní evidenci bez pomoci další osoby. Podnikatel se potřebuje věnovat svému podnikání a nutná orientace v daňových nebo účetních předpisech a legislativních změnách je pro něj pouze nevyhnutelná zátěž. Usnadněním práce je software odpovídající požadavkům bezproblémového vedení daňové evidence. Nástroj, který umožní vést dlouhodobý majetek, odpisy majetku, leasingový majetek, ze zadaných údajů vyčíslit inventarizaci ve skladě, pomoci při vyplnění tiskopisu k dani z příjmu a přehledu pro Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) nebo Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP). Užívání by mělo být rychle zvládnutelné, cena přiměřená nabízenému výkonu a poskytovaným službám. Software musí flexibilně odrážet měnící se potřeby zákazníka. Mnoho společností se zabývá výrobou a zdokonalováním programů počínaje daňovou evidencí a účetnictvím až po složité celopodnikové ekonomické a informační systémy. Pro neinformovaného člověka je jistě problémem vyznat se v nabídce programů. Nejvíce oslovuje viditelná reklama nebo doporučení od známých, kteří s programem mají pozitivní zkušenosti. Velkou výhodou současné doby je internet, kde uživatel najde důležité informace o firmách, produktech, cenách, funkcích, možnostech využití. Ve většině případů je volně ke stažení tzv. free-verze. Je omezena časově, počtem vyhotovených dokladů nebo je k dispozici pouze verze s těmi nejzákladnějšími požadavky na faktury, adresář, majetek, sklad, vedení banky a pokladny.

Každý podnikatel, který vede DE, uvítá jednoduchý a spolehlivý program, který splňuje zákon o účetnictví, dani z přidané hodnoty (DPH) a dani z příjmů. Ke zvolení tématu této bakalářské práce mě vedl zájem o software pro vedení daňové evidence i účetnictví. Před několika lety jsem se střetla s problémem jaký software vybrat, když jsem začala vést daňovou evidenci pro svého otce – živnostníka. V té době jsme dostali od přátel CD s free verzí programu Abra Classic. Dodnes s tímto programem pracuji. V dnešní době je větší dostupnost programů od různých firem prostřednictvím internetu. Vybírat program pouze podle ceny není vždy to správné řešení. Nejlépe je srovnávat podle různých kritérií a na základě výsledků se rozhodnout pro určitý program.

2. CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem práce je definovat požadavky na programy pro vedení daňové evidence z hlediska daně z příjmů a daně z přidané hodnoty. Budu posuzovat splnění těchto požadavků u vybraných třech programů a následně zvolím, který je pro drobného podnikatele nejspolehlivější a nejefektivnější nebo kdy je vhodné doporučit přenechat vedení na účetní. Z nabídky softwaru jsem si vybrala programy, které se od sebe na první pohled neliší a jsou doporučeny pro vedení daňové evidence. Po bližším prozkoumání mají oproti jiným nedostatky nebo přednosti. V teoretické části jsem použila odbornou literaturu věnující se výběru účetního softwaru, povinnostmi podnikatele při začátku podnikatelské činnosti. Cituji odborné články věnující se tématu z časopisů nebo novin a samozřejmě zákony, které souvisí s DE, tzn. zákon o DPH, o účetnictví, o daních z příjmů a obchodní zákoník. Věnovala jsem se vysvětlení pojmu daňová evidence, kdo ji ze zákona vede a dalšími povinnostmi při začátku podnikatelské činnosti. Následně jsem popisovala povinný obsah účetních dokladů a záznamů, zpracování údajů v počítači a definování požadavků na software. V druhé části jsem na internetových stránkách výrobců softwarů vyhledávala informace o produktech, které jsem si zvolila testovat. Srovnala jsem je podle různých hledisek, např. ceny, instalací v ČR, typu ovládání, množství funkcí, dalších služeb pro zákazníky, aj. V dalším kroku popisuji důležité moduly, které má každý vhodný účetní program obsahovat. Následně jsem vymyslela příklad živnostníka s účetními případy a prakticky vyzkoušela zaúčtovat případy u všech programech. Posuzovala jsem jednoduchost postupu při zadávání údajů, rychlost ovládání, množství funkcí v základní verzi, ergonomii, obsah nápovědy a výslednou podobou dokladů. Teoretický příklad jsem rozčlenila do dvou částí. Samostatné případy v roce 2006 a celkové údaje do uzávěrky z roku 2005. Mým zájmem bylo zjistit, zda programy umožňují evidovat leasingový majetek, zobrazit členění příjmů a výdajů, spočítat daň z příjmu, vyplnit přehledy pro VZP a OSSZ. V závěru jsou zhodnoceny výhody a nevýhody jednotlivých programů. Popisuji návrhy na zlepšení a rozhoduji, který program bude pro drobného podnikatele nejvíce prospěšný.

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Vznik daňové evidence Doležalová [2] uvádí, že dne 26. června 2003 schválila poslanecká sněmovna novelu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a to v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Tato novela zrušila jednoduché účetnictví. Změny přímo souvisí s harmonizací českého práva s právem Evropské unie. Jednoduché účetnictví, které v České republice existovalo řadu let, není v zemích Evropské unie používáno a proto bylo zrušeno. Podnikatelé, kteří do konce roku 2003 účtovali v soustavě jednoduchého účetnictví, se mohli rozhodnout, zda budou od 1. ledna 2004 účtovat v soustavě účetnictví (případně budou povinni v soustavě účetnictví účtovat) nebo povedou tzv. daňovou evidenci příjmů a výdajů pro stanovení základu daně z příjmu. Zrušení jednoduchého účetnictví s sebou přineslo také změny podmínek, kdy podnikatelé mohou vést daňovou evidenci příjmů a výdajů a kdy jsou povinni vést účetnictví. Daňovou evidenci příjmů a výdajů upravuje §7b zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V tomto zákoně jsou vypuštěna veškerá ustanovení, která se jednoduchého účetnictví týkala. Není však opuštěna stávající základní konstrukce systému zdaňování příjmů. Dochází pouze ke změně způsobu evidence jeho faktickým zjednodušením. To znamená, že tímto opatřením je sledována především harmonizace našich účetních standardů s Evropskou unií a jejich zjednodušení. Samozřejmě to nemá žádný vliv na daňovou politiku státu a tedy na povinnosti prokazatelným způsobem evidovat příjmy a výdaje a další povinnosti z toho pro daňové poplatníky vyplývající. Osobám samostatně výdělečně činným je nadále zákonem uloženo evidovat příjmy a výdaje, evidovat majetek a závazky, odvádět pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, podávat přiznání k dani z příjmů, přiznání k dani silniční atd. 3.1.1 Daňovou evidenci provádějí a) fyzické osoby, které nevedou účetnictví 1. osoby s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, s příjmy ze živností, s příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů za podmínky, že jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty včetně zdanitelných plnění

osvobozených od této daně, nepřesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 15,000.000 Kč, 2. osoby s příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, 3. osoby s příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, 4. osoby s příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů, 5. osoby s příjmy z činnosti správce konkurzní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu. b) osoby, které nemají stanovenou paušální daň – v souladu s §7 (příjmy z podnikání a jiné výdělečné činnosti) zákona o daních z příjmů.

Pilátová [6] tvrdí, že povinnost vést daňovou evidenci mají ty fyzické osoby, které dosahují příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a při tvorbě základu daně budou uplatňovat skutečně vynaložené výdaje. Daňovou evidenci provádějí také osoby, které nevedou účetnictví.

Rozlišení evidence popisuje Ptáčková [8] následujícím způsobem: a) účetnictví – vedou podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku, FO pokud jejich obrat přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 15,000.000 Kč, ostatní pokud se dobrovolně rozhodnou, b) daňová evidence – vedou FO §7b zákona o dani z příjmů, nezapsané v obchodním rejstříku, c) záznamní povinnost – FO vedou záznamy o příjmech a evidenci pohledávek pokud výdaje uplatňují % z příjmů nebo mají daň stanovenou paušální částkou.

Poplatník, který nevykazuje výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, vede pouze evidenci příjmů a evidenci hmotného a nehmotného majetku,

který lze odpisovat (jedná se o tzv. záznamní povinnost, tj. povinnost evidovat příjmy). Uplatnění tohoto způsobu je výhodné u poplatníků, kteří mají nízké výdaje. Kromě výdajů procentem z příjmů uplatní poplatník v prokazatelné výši pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění za sebe i za zaměstnance (u poplatníků, kteří vedou účetnictví nebo daňovou evidenci je pojistné součástí nákladů). Připojištění přesahující procentní částku stanovenou zákony o sociálním pojištění a zdravotním pojištění již není daňově uznatelným výdajem. Přijaté pojistné plnění je od daně osvobozené. V případě vrácení přeplatku na pojistném se zvyšuje příjem poplatníka v tom období, kdy došlo k vrácení přeplatku. Výjimkou jsou příjmy z pronájmu, kde nelze navíc kromě paušálních nákladů uplatnit ještě pojistné. Paušální výdaje nelze uplatnit u příjmů z kapitálového majetku. U příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti dle §7 zákona o dani z příjmů se musí uplatnit jednotně výdaje procentem z příjmů nebo ve skutečné výši. Při uplatňování výdajů procentem z příjmů má poplatník povinnost sestavit odpisový plán, ale odpisy jsou vedeny pouze evidenčně, nejsou daňově uznatelným výdajem ani nelze přerušit odpisování (v tomto případě jsou odpisy již zahrnuty v paušálních výdajích). 3.1.2 Daňová evidence V zákoně o dani z příjmů § 7b [15] se uvádí následující informace: Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o: a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, b) majetku a závazcích. Základním a prvotním cílem je zjištění základu daně z příjmů. Při průběžném vedení poskytuje DE podnikateli současně i přehled o stavu a pohybu majetku a závazků. Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví. Oceňování majetku a závazků v daňové evidenci Pro ocenění se hmotný majetek oceňuje pořizovacími cenami, pohledávky se oceňují jmenovitou hodnotou, při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou nebo cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací. Ostatní majetek se oceňuje pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně. Pokud je pořízen ve vlastní režii, oceňuje se vlastními náklady nebo cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací u majetku

nabytého děděním nebo darem. Závazky se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou nebo cenou zjištěnou pro účely daně dědické a darovací. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami. Pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů. Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se zahrnou výdaje s jeho pořízením související, hrazené nájemcem. V případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků nebo části uvedeného majetku a závazků za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a závazků. Inventarizace Zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků provede poplatník k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění provede zápis a upraví základ daně o případné rozdíly. Archivace Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně.

3.2 Evidence příjmů, výdajů, majetku a závazků Jak uvádí Doležalová [2], zákon o dani z příjmů sice stanoví obsah daňové evidence, nikoliv způsob či formu vedení. Nepředepisují se povinné knihy majetku a závazků, ani karty majetku, tak jak tomu bylo do konce roku 2003 v jednoduchém účetnictví. Každý poplatník si může vytvořit DE tak, aby vyhovovala jeho vnitřním potřebám a současně splňovala požadavky zákona o dani z příjmů. Příjmem rozumíme peněžité i nepeněžité plnění, které nabývá poplatník v průběhu podnikání. Příjem by měl být v evidence příjmů zachycen tak, aby bylo zřejmé, zda se jedná o: a) peněžní příjmy, které jsou předmětem daně, b) nepeněžní příjmy včetně příjmů dosažených směnou, které jsou předmětem daně, c) příjmy, které nejsou předmětem daně, d) příjmy, které jsou od daně osvobozené dle zákona o dani z příjmů FO, e) příjmy nezahrnované do základu daně.

Podstatou DE v oblasti příjmů je, že na rozdíl od účetnictví nezachycuje příjmy např. v okamžiku vystavení faktury, ale až při skutečném toku peněžních prostředků. Nejrozšířenějším typem příjmu, který nesouvisí s tokem peněžních prostředků je zápočet pohledávek a závazků. V případě, že se bude jednat o příjmy v cizí měně, pro přepočet se použije: a) kurz podle zákona o účetnictví nebo, b) jednotný kurz, který vyhlašuje Ministerstvo financí po skončení zdaňovacího období. Doležalová [2] navrhuje evidování záznamů v daňové evidenci do tabulek. Tab. č. 1: Vzor evidence příjmů a výdajů – neplátce DPH Poř. č.

Datum

Text

Příjmy

Výdaje

Příjmy

Výdaje

Příjmy

Příjmy

Výdaje

Výdaje

Příjmy

pokladna

pokladna

BÚ

BÚ

daňové

nedaňové

daňové

nedaňové

§8

Výdajem rozumíme peněžní i nepeněžní výdaj podnikatele. Evidence výdajů by měla být vedena tak, aby bylo zřejmé a jasné dělení výdajů na: a) peněžní výdaje daňové, b) nepeněžní výdaje daňové, c) peněžní výdaje nedaňové. Tab. č. 2: Vzor evidence příjmů a výdajů – plátce DPH Poř. č.

Datum Text

Příjmy

Výdaje

Příjmy

Výdaje

Příjmy

Příjmy

Výdaje

Výdaje

pokladna

pokladna

BÚ

BÚ

daňové

nedaň.

daňové

nedaň.

Příjmy §8

Přijaté

Placené

DPH

DPH

V DE budou kromě skutečně vynaložených výdajů evidovány také odpisy dlouhodobého majetku a tvorba rezervy. Rezervy jsou výdaje, které jsou v souladu se zákonem o dani z příjmů výdajem daňovým, ale nejedná se o skutečný výdej peněžních prostředků v daném období. Zákon přesně definuje výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů tj. výdaje, které snižují základ daně poplatníka. Obchodní majetek je definován jako souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka

a které jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tab. č. 3: Vzor knihy pohledávek Datum

Číslo dokladu

Dlužník

Částka

Datum splatnosti

Datum úhrady

Závazky jsou dluhy vůči věřiteli, resp. dodavateli, případně povinnost provést (v určité době) dohodnutou službu. V době, kdy není nutné peněžní závazky uhradit, slouží jako peněžní zdroj. Tab. č. 4: Vzor knihy závazků Datum

Číslo dokladu

Dodavatel

Částka

Datum splatnosti

Datum úhrady

Pro snadnější evidenci je možné použít následující členění majetku na: a) zásoby – materiál, nedokončená výroba, polotovary, výrobky, b) dlouhodobý majetek, c) drobný majetek, d) časové rozlišení, e) pohledávky, f) závazky, g) ceniny, h) poskytnuté zálohy, i) rezervy.

Zákon o dani z příjmů přesně nestanovuje, jak často je poplatník povinen provádět zápisy v DE, pouze říká, že je povinen evidovat všechny relevantní příjmy a výdaje, které souvisí s předmětným zdaňovacím obdobím. Je doporučováno provádět evidenci průběžně, číslovat jednotlivé účetní doklady v číselné řadě a evidovat prvotní doklady (tj. dodavatelské a odběratelské faktury, příjmové a výdajové pokladní doklady, výpisy z banky, příjemky a výdejky zboží, doklady za poštovní služby aj.).

3.3 Postup při začátku podnikatelské činnosti Podnikatel má postupovat dle Ptáčkové [8] následujícím způsobem: Obr. č. 1: Postup splnění povinných náležitostí při začátku podnikání

3.3.1 Podnikání Podnikání je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Fyzická osoba musí mít v názvu firmy uvedeno jméno a příjmení. Pokud má jiný subjekt působící ve stejném místě totožný název firmy, měl by podnikatel odlišit stejný název doplněním dodatku. 3.3.2 Zajištění výpisu z rejstříku trestů O výpis z rejstříku trestů žádá fyzická osoba na příslušném rejstříku, žádost je nutné doložit kolkovou známkou ve výši 50 Kč. 3.3.3 Získání živnostenského oprávnění Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Fyzická osoba ohlašuje živnost u místně příslušného živnostenského úřadu podle svého bydliště. Všeobecné podmínky provozování živnosti:


dosažení věku 18 let,




způsobilost k právním úkonům,




bezúhonnost – doložena výpisem z rejstříku trestů, který byl vydán nejdéle před třemi měsíci,




předložení dokladu o tom, že FO nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky; vyhotoví místně příslušný finanční úřad,




předložení dokladu o tom, že FO nemá vůči OSSZ nedoplatky; vyhotoví místně příslušná OSSZ.

Rozdělení živností:


ohlašovací - provozována na základě ohlášení, - rozdělují se na řemeslné, vázané a volné,




koncesované - provozována na základě koncese.

Poplatky spojené s vydáním živnostenského oprávnění jsou ve výši 1.000 Kč. Po předložení žádosti se všemi potřebnými doklady vydá živnostenský úřad živnostenský list do 15 dnů. V případě koncesní listiny vydá listinu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. 3.3.4 Otevření běžného účtu Podnikatel může otevřít běžný účet či jiný účet, na němž jsou soustředěny peněžní prostředky vyplývající z podnikatelské činnosti. Účet slouží k podnikatelské činnosti musí být oddělen od účtu osobního. Z tuzemské právní úpravy nevyplývá povinnost takový účet

vlastnit, podnikatel může své platby vyřizovat v hotovosti. Finanční úřady však vyžadují u plátců DPH uvedení čísla účtu u peněžního ústavu. 3.3.5 Registrační povinnost Tuto povinnost má vůči místně příslušnému správci daně každý poplatník, kterému vzniklo oprávnění k podnikatelské činnosti nebo začne provozovat jinou samostatně výdělečnou činnost. Poplatník je povinen podat přihlášku k registraci na daň z příjmů do 30 dnů ode dne, kdy je oprávněn vykonávat podnikatelskou činnost. U samostatné výdělečné činnosti je povinen se zaregistrovat do 30 dní od počátku skutečného provozování (např. činnost umělců). Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci na daň z příjmů do 15 dnů od vzniku daňové povinnosti a srážet daň nebo zálohy na ni. Změny údajů je povinen daňový subjekt do 15 dnů nahlásit správci daně. 3.3.6 Oznamovací povinnost Osoby, které začaly vykonávat činnost nebo pobírat příjmy, jsou povinny tuto skutečnost oznámit správci daně do 30 dnů (spolupracující osoby, které nemají vlastní oprávnění, příjmy z prodeje zemědělských produktů, z pronájmu). 3.3.7 Vynětí z registrační povinnosti Registrační povinnost nevzniká, pokud má poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků nebo příjmy, ze kterých je vybírána daň zvláštní sazbou (srážková daň), předmětem daně je nemovitost či má pouze jednorázovou daňovou povinnost (autorský honorář, daň z převodu nemovitostí atd.). 3.3.8 Podání přihlášky na pojistné na sociální zabezpečení Při zahájení samostatné výdělečné činnosti je OSVČ povinna oznámit příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení do osmi dnů od vzniku živnostenského oprávnění den zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné činnosti s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat. OSVČ se může přihlásit u příslušné OSSZ k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce, a to kdykoliv v jeho průběhu. V následujícím kalendářním roce se přihlašuje za předchozí kalendářní rok nejpozději v den, ve kterém podává přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok. Zároveň určí i výši zálohy, kterou bude platit (pokud je vyšší než minimální záloha1) a u formy placení převodem z účtu i číslo účtu.

1

Minimální výše zálohy na pojistné se v roce 2006 stanoví z vyměřovacího základu, který činí 50% průměrného měsíčního příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů dosaženého

Přihláška k účasti na sociální zabezpečení musí být podána na předepsaném tiskopise, odhláška je písemná (nikoliv na tiskopise). 3.3.9 Podání přihlášky na zdravotní pojištění Podnikatel je povinen se do osmi dnů od vzniku živnostenského oprávnění přihlásit u vybrané zdravotní pojišťovny k platbě zdravotního pojištění. Zároveň určí i výši zálohy, kterou bude platit (pokud je vyšší než minimální záloha2) a u formy placení převodem z účtu i číslo účtu. OSVČ, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejich příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné. Pojistné zaplatí do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.

3.4 Zpracování účetních informací Zákon o účetnictví nyní upravuje „účetnictví“, dříve nazvané podvojné účetnictví. Daňovou evidencí příjmů a výdajů se zabývá zákon o dani z příjmů, ale např. finanční úřady očekávají, že doklady budou obsahovat veškeré náležitosti, správné oceňování majetku při inventarizaci a jiné skutečnosti, uvedené v zákoně o účetnictví. V zákoně o účetnictví [14] jsou uvedeny následující povinnosti a náležitosti dokladů. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů; přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení. Účetním záznamem se rozumí data, která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení účetnictví. Každou skutečnost týkající se vedení účetnictví jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy. Jednotlivé účetní záznamy mohou být seskupovány do souhrnných účetních záznamů. Takovými záznamy jsou zejména účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva. 3.4.1 Účetní doklady Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat: a) označení účetního dokladu, b) obsah účetního případu a jeho účastníky, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu,

v předchozím kalendářním roce. Záloha na pojistné činí 29,6% měsíčního vyměřovacího základu. Pojistné na nemocenské pojištění činí 4,4% měsíčního vyměřovacího základu. Částky se zaokrouhlují směrem nahoru. 2 Od 1. 4. 2006 je pro OSVČ minimální měsíční záloha na pojistné 1 272 Kč.

e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení účetního dokladu, f) podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu. 3.4.2 Účetní záznam Účetní záznam musí umožňovat vedení účetnictví podle zákona o účetnictví. Pro účely tohoto zákona se informace obsažená v účetním záznamu označuje jako obsah účetního záznamu; konkrétní způsob zaznamenání této informace se označuje jako forma účetního záznamu. Účetní záznam může mít písemnou nebo technickou formu: a) písemná - účetní záznam je provedený rukopisem, psacím strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami anebo tiskovým výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je pro fyzickou osobu čitelný, b) technická - účetní záznam provedený elektronickým nebo optickým způsobem, který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný. Účetní jednotka může provést převod záznamu z jedné formy do druhé. V tomto případě je povinna zajistit, že obsah v nové formě je shodný s obsahem záznamu v původní formě. Splnění uvedené povinnosti se má za prokázané, pokud předloží účetní záznam v původní i nové formě a jejich obsah je shodný. Účetní jednotka je povinna disponovat účetními záznamy, kterými dokládá formu vedení účetnictví. Při prokazování splnění povinnosti u záznamů neoznačených skartačními znaky pro výběr nebo archiválii se nevyžaduje předložení nosiče informací v původní formě. Pro podnikatele to znamená, že na požádání úřadů musí umožnit čitelnost záznamů, tzn. vytisknout z programu. Jednotlivý účetní záznam může být tvořen několika dílčími účetními záznamy. Na všechny formy záznamu se pohlíží stejně. Obsah všech záznamů a jejich změny mají stejné důsledky, jsou-li provedeny v záznamech ve formě technické jako písemné. Účetní jednotky mohou vést záznamy i ve formě, ve které je jejich obsah bez dalšího nečitelný. V tomto případě jsou povinny disponovat takovými prostředky, nosiči

a vybavením, které umožní provést převod účetních záznamů do čitelné formy. Tyto povinnosti mají účetní jednotky po dobu, po kterou jsou povinny vést nebo uschovávat uvedené účetní záznamy. Ze zákona o účetnictví vyplývá povinnost zajistit ochranu účetních záznamů a jejich obsahu, nosičů informací a programového vybavení před zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou, ztrátou či odcizením. Z tohoto důvodu je důležité zálohovat data v programech nejen po skončení práce, ale také při provádění běžných operací. 3.4.3 Daňové doklady Zákon o dani z přidané hodnoty [12] uvádí následující skutečnosti o vystavení daňových dokladů. Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, je povinen na vyžádání za každé zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně vystavit daňový doklad (DD). Vyhotovuje se nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně a do 15 dnů ode dne přijetí platby. Údaje o dani a základu daně se na daňových dokladech uvádějí v české měně. Tyto skutečnosti platí i pro souhrnný daňový doklad. Plátce vystavuje souhrnný DD pokud uskutečňuje několik samostatných zdanitelných plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně pro jednoho odběratele. Společné údaje mohou být uvedeny pouze jednou. Údaje o datu uskutečnění plnění nebo přijetí platby se uvádějí podle dne, který nastane dříve. Jednotková cena bez daně a slevy, základ daně, sazba daně, popřípadě osvobození od daně, a výše daně musí být uvedena zvlášť pro každé samostatné plnění. Daňový doklad může být vystaven se souhlasem odběratele i v elektronické podobě. Plátce jej musí opatřit zaručeným elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou založené na kvalifikovaném certifikátu. Věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu může být zaručena i elektronickou výměnou informací (EDI). 3.4.4 Uchovávání daňových dokladů Daňový doklad v písemné formě lze převést do elektronické podoby a uchovávat pouze v této podobě. Použitá metoda pro převod a uchování musí zaručovat věrohodnost původu, neporušitelnost obsahu daňového dokladu a jeho čitelnost. Doklad převedený do

elektronické podoby je opatřen zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném

certifikátu

nebo

označen

elektronickou

značkou

založenou

na

kvalifikovaném systémovém certifikátu. Daňovými doklady jsou zejména běžný DD, zjednodušený DD, souhrnný DD, splátkový kalendář, opravný DD, daňový dobropis, daňový vrubopis, platební kalendář nebo doklad vystavený podle §92a (zvláštního režimu pro dodávání zlata). 3.4.5 Náležitosti daňového dokladu a) obchodní firma nebo jméno a příjmení podnikatele, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění, c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, d) daňové identifikační číslo osoby pro kterou se uskutečňuje plnění, pokud je plátcem, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět plnění, g) datum vystavení daňového dokladu, h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, j) základ daně, k) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení zákona, l) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře. V zákoně o DPH není zmínka, že jednou z náležitostí dokladu je podpisový záznam. Účetní záznam má dle zákona o účetnictví obsahovat podpisový záznam osoby odpovědné za doklad. Před přijetím daňového dokladu má podnikatel zkontrolovat všechny podstatné náležitosti. Daňový doklad je bez nich neúplný a podnikatel (plátce) jej nemůže uplatnit v daňové evidenci.

3.4.6 Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10,000.000 Kč. Pokud plátce obratu dosáhne za předcházející kalendářní rok, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. Plátce, jehož obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl 2,000.000 Kč, je oprávněn si zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto změnu oznámí správci daně. Osoba povinná k dani, která podává přihlášku k registraci, si může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc, pokud v předcházejícím kalendářním roce dosáhla výše uvedeného obratu. Tuto skutečnost uvede do přihlášky k registraci. 3.4.7 Evidence pro daňové účely Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, zejména údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti. Plátce je povinen vést evidenci v takovém členění, aby sestavil daňové přiznání, a jestliže uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani, aby sestavil souhrnné hlášení. Plátce je povinen vést také evidenci uskutečněných plnění, která jsou osvobozená od daně nebo nejsou předmětem daně. Plátce, který nemá povinnost vést účetnictví nebo účetnictví nevede dobrovolně, je povinen vést evidenci obchodního majetku. 3.4.8 Uvádění údajů o zápisu v evidenci na dokladech Další povinnost pro podnikatele uvedená v Obchodním zákoníku [13]. Každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky, a podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni.

3.5 Zpracování účetních informací Kovanicová [4] se vyjadřuje k informacím následujícím způsobem. Dnes je zpracování účetnictví a daňové evidence natolik spojeno s počítači, že si jeho vedení bez nich dovedeme stěží představit. Nezbavuje nás to potřeby porozumět tomu, co jednotlivé automatizované úlohy zabezpečují, jak jsou propojeny a jak se slévají výsledky dílčích automatizovaných úloh do souhrnného obrazu o podniku – do účetních

výkazů. Stačí otevřít denní tisk, abychom se o takových úlohách dozvěděli. Řada firem nabízí své programy zahrnující zpracování materiálových zásob, mezd, dlouhodobého majetku, provozu, odbytu aj. až do souhrnných účetních knih, včetně vyhotovení účetní závěrky. Přístupy ke zpracování dat požadují, aby údaj jednou vložený do počítače se zpracoval ze všech potřebných hledisek. Výhody programů spočívají především v racionalizaci zpracování dat, což se promítá do zjednodušených pracovních postupů, do zrychlení informačních toků, do výhodné manipulace se vstupními daty a do pohotového získávání, analýzy a interpretace výstupních informací. Data jsou kdykoli vyvolána a předložena podle nejrůznějších hledisek a kombinací a pohotově zpracována. Uživatel kontroluje vstupní data přímo při jejich ukládání do počítače a hned také opravuje chyby. Na obrazovce počítače může „listovat“ v otevřených položkách. V současné době nabízí trh velký výběr software pro daňovou evidenci i účetnictví. Poznat, který program je pro podnik (či podnikatele) opravdu ten pravý, není jednoduché. Lze se samozřejmě informovat u těch uživatelských firem, které mají s vybraným programem zkušenosti, ale ani to není zárukou, že si zvolíme to, co opravdu potřebujeme. Co se osvědčilo jedné firmě, nemusí vyhovovat jiné, protože má jinou velikost a strukturu, jiný druh a rozmanitost činnosti apod. Při nákupu nového programu je navíc třeba pamatovat i na případný rozvoj firmy, aby s rozšířením činnosti nebylo třeba pořizovat nový software. Vyplatí se zjistit, co všechno za stanovenou cenu uživatel obdrží – zda jen licenci k jeho provozování nebo také pomoc při instalaci programu, školení zaměstnanců, případně i průběžnou aktualizaci. Drobní podnikatelé se někdy uchylují k řešení, kdy svěří vedení svého účetnictví externí firmě. V tomto případě by měl podnikatel po dohodě s firmou zvolit takovou organizaci předávání dokladů a přejímání výsledků, aby měl pohotově k dispozici všechny potřebné informace. I při takovém vedení platí, že odpovědnost za vedení DE má podnikatel.

3.6 Vlastnosti programů V článku z periodika MF Dnes Drašnarová [3] uvádí důležité vlastnosti programů. Program by měl být schopen:


exportovat a importovat data z a do jiných programů,




sestavit a tisknout daňové doklady a přiznání,




být jednoduše a pohodlně ovladatelný, jeho součástí by měl být tištěný a elektronický manuál,


mělo by být možné ho rozšířit o další položky. Podnikatel se má zvláště zajímat:
kolik program stojí,


jak je drahá pravidelná aktualizace, takzvaný upgrade a jak často ji firma provádí,




zda se dá program sestavit případně doplnit na přání zákazníka,




kolik lidí může program užívat,




jestli lze program předem vyzkoušet,




v jakém počítačovém systému program nejlépe pracuje,




jak lze přenášet z programu data. Jednotlivci a malé živnosti obvykle vedou daňovou evidenci. Pro výběr programu

však ani to není příliš přesné rozlišení. Mnohé programy pro daňovou evidenci totiž obsahují řadu dalších služeb, které nejspíš nikdy nebudou potřebovat. Například drobný podnikatel by se jistě spokojil s evidencí příjmů a výdajů, stavu na účtech a rychlým orientačním přehledem závazků a pohledávek. Jenže prodejci by rádi prodali i dražší produkty, v nichž je kniha jízd pro několik vozidel, platby DPH, skladová evidence, mzdy pro větší množství zaměstnanců a podobně. Z tohoto hlediska jsou vhodným řešením programy se „stavebnicovým“ charakterem: základem je peněžní deník, k němuž lze v případě potřeby přikupovat další moduly. Laik ocení, když si počítač systémem dotazů sám zjistí, do které kolonky peněžního deníku zadávaný výdaj nebo příjem zařadit. Příjemné také je, pokud program na názorném grafu porovná příjmy s výdaji a zobrazí informaci o výši DPH před skončením zdaňovacího období, kterou by podnikatel aktuálně platil. Výhodné je podívat se při výběru programu nejprve na návod k použití. Pokud je nesrozumitelný, nebo oslovuje jen zkušené účetní, není jistě tím nejvhodnějším. Mimořádně důležité je zálohování nejen na pevný disk, ale na přenositelná média jako diskety, CD, USB flashdisk, DVD. Zálohovat je třeba co nejčastěji i během vkládání údajů. Dělat celou práci od začátku je nepříjemné, i když se ztratí data za jediný den - tím spíše pokud se nedopatřením smaže účetnictví nebo DE za delší časové období.

Podle Molnára [5] by se mělo při nákupu programového vybavení postupovat následujícím způsobem:


definování potřeb a požadavků na software,




identifikace vhodných produktů na trhu,




stanovení hodnotících kritérií pro výběr,




hodnocení vhodných produktů,




výběr produktu,




projednání kontraktu s dodavatelem.

Při hodnocení softwaru je důležité se zajímat především o:


charakteristiky dodavatele (velikost, historie, reference),




funkční možnosti programu,




požadavky na technické zabezpečení,




požadavky na organizační zabezpečení provozu,




množství a kvalitu poskytované dokumentace,




podporu dodavatele při zavádění,




podporu dodavatele při údržbě a provozu,




cenu.

Kromě zabezpečení požadovaných funkcí musíme ještě hodnotit možné produkty podle dalších kritérií:


snadnost vstupu dat,




detekce chybných vstupů,




snadnost opravy chyb,




flexibilita, tj. možnost dodatečných změn ve funkcích,




zálohovací procedury,




ochrana dat před zneužitím,




návaznost na ostatní programy.

Čermák [1] popisuje další požadavky kladené na programy. Jedním z kritéria hodnocení programu je ergonomie, což je optimalizace kontaktu pracovníka s počítačem, jak snadno se s programem pracuje, schopnost rychle se naučit jeho ovládání aj. Požadavky ergonomie na uživatelské rozhraní:


používání standardních kláves – vyvolání nápovědy klávesou F1, potvrzení vstupu klávesou Enter, opuštění daného okna pomocí Esc,




horké klávesy – nastavení určitých kláves, při jejichž stisknutí se provede určitá operace (uložení dat, otevření souboru, vyvolání speciální nabídky),




využití barev vytvářející vizuálně příjemnou pracovní plochu pro mnohahodinovou práci s počítačem – neužívat ostré tóny barev pro pozadí, možnost nastavení vlastní barevné plochy,




řádky s nápovědou nejpoužívanějších kláves (používají se v operačním systému MS-DOS),




srozumitelnost chybových a varovných hlášení,




existence snadno přístupné, obsažné a kontextové nápovědy,




implicitní nabídka logicky se opakujících údajů (automatické doplňování datumu, dopočítávání údajů např. DPH z částky bez daně),




zpříjemnění orientace v číselných údajích zejména grafickým oddělováním,




užití ikonových menu umožňujících přímý přístup k nejpoužívanějším operacím.

4. VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Popis programů Z internetových stránek výrobců programů jsem čerpala informace o historii podniků a hlavní charakteristice programu. 4.1.1 Abra Classic Free Společnost Aktis, a. s. [9] působí od roku 1991, je výrobcem informačních systémů Abra pro střední a velké podniky ve středoevropském regionu. Dále je dodavatelem služeb z oblasti IT a vedení účetnictví. . Společnost Aktis, a. s. vyhlásila v minulém roce grantový program pro studenty vysokých škol. Projektu se účastní studenti ekonomicko-informačních oborů, kteří zpracovávají diplomovou práci na vybraná témata (např. Proces implementace nového ekonomického systému ve firmě, Řízení podnikové informatiky atd.) a chtějí se ucházet o ocenění „Nejlepší práce roku“. Odměna nejlepší práce je několik desítek tisíc Kč a nabídka pracovního místa v této společnosti. Hlavní charakteristika programu Abra Classic Free


jedná se o moderní ucelený ekonomický software pro malé a drobné podnikatele, kteří vedou daňovou evidenci,




obsahuje všechny potřebné agendy pro živnostníka nebo malou firmu, umožňuje např. i provázání skladových karet s elektronickým obchodem,




je určen pro použití na jednom počítači,




má přes 7 500 uživatelů,




není náročný na hardwarové vybavení, lze ho používat i na starším PC s Windows 95,




má jednoduché a intuitivní ovládání, elektronickou nápovědu a tištěnou uživatelskou příručku,




je určen pro Windows a má proto uživatelsky příjemné ovládání jako ostatní Windows aplikace,




obsahuje podporu od výrobce ve formě faxových a emailových konzultací (zdarma) a telefonických konzultací (placené). Dále jsou k dispozici školení pro uživatele. Výrobce poskytuje k programu aktualizace (legislativa, oprava chyb) v prvním roce po zakoupení zdarma.

Tři hlavní přednosti softwaru Abra: 1. Certifikovaný produkt. Vývoj produktu podléhá procesu řízení jakosti dle normy ČSN EN ISO 9001. V rámci tohoto procesu probíhá i testování jednotlivých produktů Abra. Certifikovaný produkt prošel řádným testováním a nevykazuje žádné závažné nedostatky – znamená doporučení k prodeji dané verze produktu. 2. Snadné a přehledné ovládání. Aplikace je určena pro prostředí Windows, lze ji proto ovládat intuitivním způsobem jako ostatní aplikace pomocí myši i klávesnice. K zaškolení je třeba minimum času a program rychle zvládne i větší množství dat. Aplikace dále disponuje grafickými a uživatelsky definovatelnými výstupy. 3. Zázemí a podpora firmy. Na území České a Slovenské republiky jsou klientům k dispozici pobočky a smluvní servisy, které poskytují kompletní služby v oblasti informačních systémů Abra. 4.1.2 Pohoda 2006 Start Pohoda je ekonomický program jihlavské společnosti Stormware [10]. Její nabídku tvoří ekonomický, právní a jazykový software - ekonomický systém POHODA, kniha jízd a cestovní náhrady GLX, daňový software TAX, právní systém WINLEX, domácí účetnictví FILIP a slovníky PRODICT. Hlavní charakteristika programu Pohoda:


je určena pro vedení daňové evidence, účetnictví, pro příspěvkové a nevýdělečné organizace,




startovací verze umožňuje bezplatné vyzkoušení všech možností programu, záleží na tom, kterou verzi si uživatel vybere,




obrazovka s denním náhledem, která hned po spuštění programu informuje o nejdůležitějších číslech potřebných k podnikání,




v každé agendě je současně k dispozici seznam všech záznamů v tabulce a detail aktuálního záznamu ve formuláři,




kompletní škála služeb zákaznické podpory (legislativní, funkční aktualizace systému, služby Servis v prvním roce registrovaným zákazníkům zdarma),




ekonomický systém lze kdykoliv rozšířit tak, aby vyhovoval narůstajícím nárokům a požadavkům,




používá se pod operačním systémem Windows,




určena plátcům i neplátcům DPH,




obsahuje peněžní, nepeněžní deník, adresář, fakturace, objednávky, jízdy, majetek (dlouhodobý, drobný, leasingový), daň z příjmu, přiznání k DPH,




podporuje homebanking3.

Tři hlavní přednosti softwaru Pohoda: 1. Množství variant programu. K dispozici jsou varianty od daňové evidence po komplexní ekonomický systém v síťové verzi. Možnosti systému lze navíc rozšířit prostřednictvím volitelných doplňků. Po registraci uživatele se odblokuje počáteční několikaměsíční omezení a navýší se počet záznamů v peněžním deníku na 200, v ostatních agendách 100 záznamů. 2. Množství funkcí v základní verzi. Program Pohoda obsahuje leasingový majetek, knihu jízd, seznam obcí, zemí a nabídek. 3. Optimalizování rychlosti pořizování dat. Vytvořit doklad lze minimálním počtem úhozů do klávesnice. Stačí nastavit program tak, aby se většina polí formulářů účetních agend při založení dokladu automaticky vyplnila nejčastěji používanými hodnotami. Některé údaje díky tomu není třeba vždy ručně vyplňovat; tato políčka lze dokonce vypnout. V tomto případě se při zápisu dokladu přeskočí. Pro další urychlení zápisu si lze vytvořit vzory nejčastěji používaných typových dokladů, tzv. šablony. 4.1.3 Účto Tichý 2006 Sdružení Tichý & spol. [11] je softwarová firma zaměřená na vývoj, prodej a podporu programu pro vedení daňové evidence a dalších administrativních prací. Jediným produktem firmy je program Účto, původně vytvořený v roce 1990 pro vlastní potřebu. Hlavní charakteristiky programu Účto:


umožňuje vedení kompletní firemní agendy (peněžní deník, závazky a pohledávky, mzdy, sklady, zboží a majetek, kniha jízd atd.) pro plátce i neplátce DPH,




je stabilní a spolehlivý, což dokazuje jeho dlouholeté používání i počet uživatelů,




umí zpracovávat neomezený počet firem již v základní ceně,




program Účto využívají živnostníci, obchodníci, zemědělci, stavební firmy, autodopravci, servisy a opravny, cestovní i realitní kanceláře, hotely a restaurace,

3

Homebanking je forma bezhotovostního platebního styku s využitím osobního počítače klienta. Pomocí systému může klient zadávat platby, získávat informace o stavu účtu, úrokových sazbách, aktuálních kurzech apod.

vydavatelství, účetní firmy a daňoví poradci, lékaři, právníci, laboratoře, optici i lékárny, církevní společnosti, městské úřady, školy, zájmové organizace aj.,


uživatelsky přístupné nastavování legislativních parametrů umožňuje okamžitě reagovat na změny v zákonech,




není náročný na hardwarové vybavení, lze ho používat i pod operačním systémem DOS,




má rozsáhlou elektronickou nápovědu a tištěnou uživatelskou příručku,




podporuje homebanking,




základní cena produktu obsahuje servis od výrobce, bezplatné telefonické i písemné konzultace, firemní Zpravodaj a další služby pro registrované uživatele,




má přes 33.000 registrovaných uživatelů a čtyřikrát získal ocenění Czech Made,




disponuje rozsáhlou sítí spolupracujících firem, které poskytují služby a školení uživatelům programu včetně nabídky doplňkových programů a modulů,




výrobce poskytuje k programu každoroční upgrade (legislativa, nové funkce, přehledy pro OSSZ, VZP).

Tři hlavní přednosti softwaru Účto: 1. Úsporné zadávání dat. Pořizování dat je nejnáročnější administrativní prací, proto je v účetním programu Účto tato činnost usnadněna zadáváním většiny dokladů ve funkci Peněžní deník. 2. Praktická ergonomie. Ovládání programu je přizpůsobeno praktickým potřebám uživatelů - účetních. Při práci s programem není potřeba myš ani spousta otevřených oken. 3. Zdarma podpora od výrobce. Výrobce programu, firma Tichý & spol., poskytuje bezplatné telefonické i písemné konzultace. Jistotu kvalitního zázemí dodává i dlouholeté působení výrobce na trhu účetních programů pro vedení daňové evidence.

4.2 Srovnání programů dle různých hledisek z informací od výrobce Tab. č. 5: Srovnání vybraných programů Abra Classic Free

Tichý Účto 2006

Pohoda 2006 Start

Je určen pro

drobné podnikatele a živnostníky

vedení daňové evidence + další administrativní práce

drobné podnikatele a živnostníky

Demo verze (neregistrovaná) obsahuje

300 zápisů v deníku 300 skladových karet omezena 30-ti denní lhůtou funkčnosti

omezena 30ti denní lhůtou funkčnosti ostré verze

100 záp. peněžní deník 100 faktur vydaných 100 banka

Operační systém

Přehled modulů

od Windows 95 peněžní deník, Fa, banka, pokladna, pohledávky, závazky, evidence DPH, adresář, majetek, sklad

Dos, od Windows 3.11 peněžní deník, pohledávky, závazky, mzdy, sklad, zboží, majetek, kniha jízd, DPH, Přehled pro OSSZ, zdravotní pojišťovnu

od Windows 95 peněžní deník, banka, pokladna, DPH, daň z příjmu, adresář, majetek, kniha jízd, cizí měny, poštovní sestavy

7 500 (ČR) 9 000 (SK)

33 000 (ČR)

není známé přesné číslo, uvádějí jej desetitisících uživatelů (zahrnuje i účetnictví)

3.250 bez DPH

3.360 bez DPH (včetně poštovních poplatků)

3.980 bez DPH

e-mailová a faxová hotline

telefonické i písemné konzultace, firemní zpravodaj

veškerý servis v prvním roce zdarma (tzn. 3 CD s aktualizací, e-mailová, faxová, telefonická podpora)

Ovládání

klávesnice + myš

klávesnice

klávesnice + myš

Určena

plátce + neplátce

plátce + neplátce

plátce + neplátce

www.aktis.cz

www.tichy2000.cz

www.stormware.cz

Počet instalací

Cena v Kč

Další služby (bezplatné)

Internetová adresa

V časopise Computer [7] byly testovány vybrané programy podle různých hledisek, např. ergonomie, ceny, jednoduchosti ovládání aj. Program Pohoda získal 9 bodů z 10. Program Abra Classic Free 7 bodů z 10. Dobře se ještě umístil Money S3. V tomto testu nebyl zmíněn software Účto Tichý.

4.3 Moduly Moduly všech programů se zpravidla označují názvem faktury, pokladna, bankovní účet, peněžní deník, majetek, sklad, adresář, nápověda, ostatní (např. archivace dat). Přestože podrobně znám práci s Abrou Classic, chci popsat moduly programu Účto Tichý. Jistě je zajímavé poznat i jiné typy programů. Program Účto je z nabídky softwaru velmi neobvyklý pro ovládání prostřednictvím klávesnice a možnostmi využití na českém trhu. Obrázek č. 2: Základní pohled na plochu programu Účto

Oddíl Finance se skládá z funkcí Peněžní deník, závazky a pohledávky, opakované platby, banka a hotovost, archiv financí, přiznání k DPH. Význam Opakované platby spočívá v usnadnění účtování pravidelných plateb. Funkce Dávkové pořízení slouží k zaúčtování maloobchodních tržeb. Plátci daně uvítají funkci Přiznání k DPH. Funkce umožňuje shromáždit údaje pro záznamní povinnost, zpracovat podklady a vytisknout tiskopis přiznání k DPH pro zadané období. V oddíle Inventář se nacházejí funkce Evidence majetku - dlouhodobého i drobného, evidence zásob zboží, materiálu a výrobků. Nákup a prodej zboží se nejprve zapíše zde a následně se pohyb zboží přenese do modulu Financí (platba, závazek nebo

pohledávka) nebo do oddílu Tiskopisy (např. dodací list, faktura). Při více druzích zboží na jednom dokladu je výhodné použít funkce Dávkové pořízení. V průběhu zdaňovacího období podnikatel uvítá v oddíle Přehledy funkci nazvanou Kniha faktur. Pro zpracování přiznání k dani z příjmů a uzávěrky jsou nezbytné účetní výkazy. Další volby tohoto oddílu umožňují podrobné rozbory, např. příjmů a výdajů, toku peněz, srovnání v %, měsíční součty aj. Oddíl Tiskopisy obsahuje mnoho důležitých funkcí (adresář, pošta, faktura, dodací list, kniha jízd, cestovní náhrady). Do Adresáře firem lze doplnit adresy obchodních partnerů, úřadů a bank, zaměstnanců. Ve funkci Seznam adres je možnost zvolit požadované adresy a následně vytisknout, např. na obálky nebo adresní štítky. Funkce Pošta slouží k psaní a ukládání obchodní korespondence, tisku adres a poštovních poukázek. Faktura, dodací list a objednávka usnadňují vystavení dokladu pomocí předloh. Vystavený doklad lze jednoduše zaúčtovat přenosem do financí a jeho obsah bez opisování přenést do dalšího tiskopisu (např. dodací list do faktury). Řada pomůcek usnadňuje a zrychluje práci. Kniha jízd je jednoduchá evidence jízd firemních vozidel (včetně soukromých), nákupu pohonných hmot, záznamů o provozu vozidla a placení silniční daně. Cestovní náhrady umožňují evidenci dokladů, výpočet a výplatu náhrad za služební cesty zaměstnanců i jízd podnikatele soukromým vozidlem. Oddíl Ostatní zahrnuje mnoho dalších potřebných funkcí (např. jiná firma, parametry, zálohování dat, mzdy a zaměstnanci, daň z příjmů, silniční daň, roční uzávěrka). Podnikatel může zvolit funkci Jiná firma4 a okamžitě přejít k účtování jiné firmy. K praktickému nácviku je určena funkce Příklad (firma Stehlík & syn) se zaúčtovanými případy. Ve funkci Parametry jsou základní údaje, které určují chování programu. K nejdůležitějším parametrům patří číselné hodnoty (legislativní parametry), odvozené z platných zákonů. Změní-li se v průběhu účetního období, je nutné program aktualizovat. Na začátku kalendářního roku Firma Tichý Účto nabízí upgrade z nižší verze (Účto 2005) za 1.600 Kč včetně DPH. V průběhu roku poskytuje služby formou konzultací za hodinovou sazbu 238 Kč včetně DPH (např. návrhy řešení situací na změnu platných zákonů, problémy s chodem programu aj.). 4

Program Účto umožňuje vést evidenci pro několik různých subjektů v základní verzi programu.

Funkce Zálohování dat je prostředek k zabezpečení účetních dat před ztrátou nebo poškozením z technických nebo jiných příčin (výpadek elektřiny, chybná obsluha, virus). Funkce Mzdy a zaměstnanci jsou vyvinuty pro tzv. malé organizace (do 25 zaměstnanců; v demoverzi je počet omezen). Osobní údaje zaměstnance (jméno, adresa, telefon, číslo bankovního účtu) se zapíše se do funkce Adresář firem. Údaje o pracovním poměru se zaznamenají do funkce Osobní evidence o zaměstnancích. Funkce Kategorie určuje způsob výpočtu odvodů zdravotního a sociálního pojištění. Před vstupem do volby Daň z příjmů je třeba mít dobře zpracované všechny účetní výkazy, protože se výsledné součty převádějí automaticky do tiskopisu k dani z příjmů. Funkce Silniční daň umožňuje zpracování podkladů pro přiznání k dani silniční. Roční uzávěrkou končí zpracování účetního období. Doklady z uzavíraného období jsou přesunuty z peněžního deníku do archivu. Nastaví se nové počáteční stavy převzaté z koncových stavů minulého období. Po desátém dni od instalace se po spuštění programu Účto zobrazí nabídka s výhodným tipem pro ulehčení práce.

4.4 Modelový příklad Na následujícím fiktivním příkladě budu testovat specifické reakce programů při práci. Zaeviduji několik vybraných případů ze začátku kalendářního roku 2006 a vyzkouším přímo v praxi, jak programy reagují. Zajímá mě, zda tiskové výstupy programu obsahují podstatné náležitosti účetního a daňového dokladu dle zákona o účetnictví a dani z přidané hodnoty. Dále hodnotím jednoduché a pohodlné ovládání pro uživatele. Na závěr vypočítám ze souhrnných údajů z roku 2005 daňové přiznání, uzávěrku, přehled pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu a samozřejmě se budu věnovat evidenci majetku, pohledávek, závazků, příjmů a výdajů a problematice specifických případů. 4.4.1 Zadání příkladu Pan

Karásek

provozuje

podnikatelskou

činnost

na

základě

vydaného

živnostenského listu. Jeho ekonomickou činností je silniční motorová doprava nákladní. Je plátcem DPH a podniká od roku 1999, má 20letou dceru studující na VŠ, platí si penzijní připojištění (ze základu daně v roce 2005 si může odečíst 12.000 Kč). V evidenci majetku má starší nákladní auto značky Avia (vyrobené v roce 1996), zcela odepsané. V drobném hmotném majetku eviduje stolní počítač, mobilní telefon.

Stavy k 1.1.2006 Stav pokladny Stav běžného účtu Pohledávky za odběrateli Závazky dodavatelům

32.000 Kč 325.000 Kč 54.000 Kč 0 Kč

Případy: 1) 03.01. oprava auta, faktura přijatá, celkem 2.400 Kč, DPH 19%, placeno hotově, 2) 11.01. vydaná faktura č. 01/06 9.900 Kč bez DPH, 3) 17.01. výpis z běžného účtu – úhrada faktury č. 73/05 22.000 Kč, 4) 19.01. došlá faktura – účet od mobilního operátora 490 Kč včetně 19% DPH, 5) 20.01. platba DPH za IV. čtvrtletí 2005, výpis z běžného účtu, 14.000 Kč, 6) 27.01. nákup nafty, zjednodušený pokladní doklad 1.300 Kč včetně 19% DPH, 7) 30.01. výdej z účtu do pokladny 10.000 Kč (k dispozici výpis s bankovního účtu), osobní spotřeba 10.000 Kč z pokladny, 8) vyřazení opotřebovaného a poškozeného nákladního auta z evidence 30.01., nákup staršího nákladního auta formou finančního leasingu 01.02., 9) 15.02. platba zdravotního poj. 1.333 Kč, sociálního poj. 3.250 Kč z bankovního účtu, 10) 17.02. nákup mobilního telefonu na fakturu, zaplaceno hotově, částka bez daně 4.000 Kč (DPH 19 %). Pan Karásek mohl mít jistě více dokladů za kalendářní rok 2006, ale pro zjednodušení jsem vymyslela jen pár případů pro specifickou práci s doklady v jednotlivých programech. Dále jsou stanoveny údaje z kalendářního roku 2005, ze kterých vytvořím uzávěrku, přehledy pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ: Celkové příjmy za služby Připsaný úrok na účtu

511.963 Kč 110 Kč

Příjem DPH

97.366 Kč

Platba zdravotního pojištění

15.616 Kč

Platba sociálního pojištění

32.828 Kč

Provozní režie Platby daně z příjmu (2 zálohy během roku)

216.674 Kč 27.400 Kč

Platba DPH Osobní spotřeba

99.861 Kč 280.000 Kč

4.4.2 Zpracování příkladu Zadání stavu pokladny, běžného účtu, pohledávek Abra – Počáteční nastavení stavů se provádí ve funkci nazvané Inicializace stavů. Lze zde nastavit stav pokladny, bankovního účtu a průběžné položky. Pohoda – Zadání počátečního stavu se provádí ve funkci Pokladna vyplněním příjmového pokladního dokladu. Účto – Až v nápovědě jsem našla informaci, kde začít se zapsáním dokladu. Finance/Peněžní deník/Nové věty. Vyplní se datum, dále typ dokladu (klávesou F7 se z funkce Číselník může vybrat typ dokladu - doklad příjmový, výdajový, bankovní výpis, kniha cenin, vydaná faktura, přijatá faktura, dodací list, objednávka nebo cestovní náhrada). Po zvolení příjmového dokladu dopíši text dokladu – např. počáteční stav hotovosti, vyplním celkovou částku a potvrdím klávesou Enter. Zadání počátečního stavu pro banku i pokladnu je velmi podobné. Pokud živnostník pouze přechází na jiný program, problém s neuhrazenými pohledávkami může vyřešit tak, že zadá znova všechny neuhrazené faktury z minulého období.

1) 03.01. Oprava auta, faktura přijatá, celkem 2.400 Kč, DPH 19%, placeno hotově Abra – Jedním kliknutím myši se přes přehledné ikony dostaneme ihned k vyplňování faktury došlé. Adresa vyplněná přímo do faktury se neuloží do adresáře. V případě stálého odběratele nebo dodavatele je výhodnější vyplnit všechny potřebné údaje přímo v adresáři. Typické je zadání data splatnosti, přijetí faktury a zdanitelného plnění. Při vyplňování faktury došlé lze přímo doplnit údaje o bance dodavatele, urychlí se tím následný výtisk příkazu k úhradě. Zajímavostí je, že po vyplnění částky DPH program upozorňuje otevřeným oknem „Daňový základ neodpovídá DPH (-0,13 Kč)“. Tento údaj se musí potvrdit tlačítkem OK. Pokud jsou údaje správné, celý proces vede ke zbytečné ztrátě času. Tato faktura byla zaplacena hotově. S pomocí jednoduché funkce Došlé faktury/ zaplaceno/v hotovosti z pokladny a po potvrzení údajů je doklad zaevidován jako zaplacený.

Obrázek č. 3: Pracovní plocha programu Abra při zadání faktury přijaté

Pohoda – V agendě vydané faktury se vystavují faktury, dobropisy, vrubopisy. Formulář umožňuje zapsat veškeré údaje do „textové faktury“ nebo „položkové faktury“. Položková faktura se vyplňuje s použitím tabulky fakturačních položek. Vytištěná faktura bude obsahovat jednotlivé položky, kterým lze přiřadit DPH v jedné sazbě. Já jsem využila textovou fakturu s jedinou položkou nazvanou „oprava auta“. V programu se dají v poměrně velkém množství aplikovat klávesové zkratky. Vydané faktury Ctrl + F, přijaté faktury Ctrl + P, pokladna Ctrl + H, banka Ctrl + B atd. Příjemným překvapením je automatické doplnění PSČ v údajích o dodavateli při zadání názvu obce. Obrázek č. 4: Pracovní plocha programu Pohoda při zadání faktury přijaté

Účto – V peněžním deníku se využívá funkce Číselník, kde jsou uloženy všechny typy dokladů, výdajů, příjmů, firmy. Číslo dokladu F/15, v/80 znamená faktura došlá č. 15, výdajový pokladní doklad č. 80. Druh PR je provozní režie. Firma Kašpar je v číselníku v adresáři uložena pod č. 4. Platba H znamená hotovost. Přehledný je konečný zůstatek v bance a v pokladně. Dolní dva řádky jsou nápovědou. Vrchní pro určitý typ řádku a dokladu, kde obvykle je nápověda pro použití klávesy F7 (tj. číselníku). Dolní pro všechny ostatní funkce, např. nová, najdi, duplikát, přepnout, číselník, označ, tisk atd. Obrázek č. 5: Pracovní plocha programu Účto při zadání faktury přijaté

2) 11.01. Vydaná faktura č. 80/06 9.900 Kč bez DPH Abra, Pohoda, Účto – Zápis faktury vydané se podobá faktuře přijaté. 3) 17.01. Výpis z běžného účtu – úhrada faktury č. 73/06 22.000 Kč Abra – Nejprve si zvolím Fakturu k úhradě, poté se spustí funkce příjem na účet, kde se předvyplní údaje známé z faktury. Stačí pouze zadat přesné datum úhrady a odsouhlasit. Pohoda – Pomocí expresní likvidace se zapisuje většina úhrad pohledávek a závazků. Je potřeba mít variabilní symbol platby nebo číslo dokladu. Program se pak pokouší nalézt požadovanou pohledávku. Důležité je zadat datum platby a skutečně uhrazenou částku. Účto – Úhrada faktury se zapisuje ve funkci Závazky a pohledávky/Zaúčtování plateb/výběr plateb. Na údaji Doklad se upraví číslo bankovního výpisu a datum. 4) 19.01. Došlá faktura – účet od mobilního operátora 490 Kč Postup je stejný u přijaté faktury jako v případu č. 1.

5) 20.01. platba DPH za IV. čtvrtletí 2005, výpis z běžného účtu, 14.000 Kč Abra – Přes ikonku Jiný výdaj z účtu se dostaneme do tabulky Bankovní výpis – debet. Jednoduše se vyplní datum, číslo výpisu, text do deníku, částka, druh výdaje. Obrázek č. 6: Zadání jiného výdaje z účtu v softwaru Abra

Pohoda – V Debetním bankovním pohybu přehledně vyplníme všechny důležité údaje. Účto – Platba DPH se zadává v peněžním deníku. Druhem výdaje je Daň z příjmu podnikatele. Po vyplnění toho údaje už program automaticky nabízí jen vyplnit celkovou částku, nikoliv částku bez daně a částku daně.

6) 27.01. nákup nafty, zjednodušený pokladní doklad 1.300 Kč s DPH Abra – Po spuštění funkce Výdej v hotovosti se objeví formulář pro zadání nového výdaje hotovosti z pokladny. Vyplňují se všechny běžné údaje, z nabídky všech druhů výdajů vybírám provozní režii. Pohoda – Program umožňuje používat horké klávesy. Ve funkci pokladna se po stisku klávesy Insert zobrazí tabulka s nabídkou různých variant dokladů – výdajový, příjmový doklad, úhrada (expresní likvidace dle variabilního symbolu nebo likvidace s plným výběrem pohledávky nebo závazku). Účto – Po volbě Finance/Peněžní deník/Nové věty se objeví prázdný formulář. Datum je předvolené automaticky. Můžeme ho potvrdit, listovat šipkami nebo napsat nové. Na Dokladu stisknu F7 (zobrazí se Číselník), pohybuji se šipkami a vyberu V-výdajové doklady. Na Druhu opět použiji F7 a zvolím PR-provozní režie. V programu je možnost nevyplňovat údaje o firmě. Na závěr zapíši částku a ve funkci Platba vyberu H-hotovost.

7) 30.01. výdej z účtu do pokladny 10.000 Kč (k dispozici výpis s bankovního účtu), osobní spotřeba 10.000 Kč z pokladny Abra – Tento případ se musí zaúčtovat třikrát. V programu Abra zvolím z nabídkového menu Pokladna/Příjem z průběžné položky. V případě, že je k dispozici bankovní výpis zvolím Bankovní účet/Výdej na průběžnou položku. Výběr z pokladny se provede pomocí výdajového pokladního dokladu, druh výdaje → osobní spotřeba. Pohoda – Podobný postup jako v Abře. V předkontaci zvolím Příjem-peníze na cestě. Účto – Protože nejde o skutečný příjem a výdaj v majetku podnikatele, tyto dva pohyby se účtují jako dvojice tzv. průběžných položek. Z Číselníku vyplním výdajový Doklad, Druh povinně BH1 (banka → hotovost, 1. část). Údaje o firmě nemusí být vyplněny, jedná se o interní záležitost. V případě že nemám ještě výpis z bankovního účtu k dispozici, volím funkci Platba do závazků a pohledávek. Pokud už mám příslušný výpis, volím zaúčtování do peněžního deníku, do Dokladu se doplní číslo bankovního výpisu a potvrdím přidání položky do peněžního deníku. Touto operací je průběžná položka zaúčtována. Osobní spotřeba je už běžný výdaj v hotovosti.

8) Vyřazení opotřebovaného a poškozeného nákladního auta z evidence 30.01., nákup staršího auta formou finančního leasingu 01.02., leasingová smlouva uzavřena na dobu 36 měsíců, celková částka nájemného 600.000 Kč. Dne 01.02. převzal pan Karásek vozidlo, zaplatil nultou zvýšenou splátku nájemného ve výši 60.000 Kč z bankovního účtu. Každý měsíc od 01.02. platil pravidelné splátky leasingu ve výši 15.000 Kč. Poškozené, plně odepsané auto vyřadím z evidence hmotného majetku k 30.01.2006. Další den vystavím kartu pronajatého majetku na nákladní automobil Avia. Tentýž den byla z bankovního účtu uhrazena nultá splátka a 1. měsíční splátka. Celou částku 60.000 Kč nemůžu v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů zaevidovat jako daňový výdaj. Uplatnit lze pouze poměrná část ve výši 11/36 z částky 50.418 Kč (zvýšená splátka bez daně) na konci roku do daňového přiznání. Abra – Není zde funkce, která by přímo umožňovala evidovat leasingový majetek. V nápovědě jsem se dočetla, že na předpis splátky si zavedeme samostatnou řadu došlých faktur, např. LS. Pomocí této řady zadáme předpis k DPH dle datumu uskutečnění zdanitelného plnění. Daňový základ k DPH budeme účtovat na neodečitatelné výdaje. Platbu faktury LS zadáme jako pokladní výdej, či výdej z účtu, jako u běžné faktury. Touto

operací se dostane do hospodaření neodečitatelný výdaj. Částku, kterou chceme uplatnit, zadáme jako nepeněžní výdej pomocí interního dokladu. Tím se dostane i do hospodaření odečitatelný výdaj. Vyřešení tohoto případu mi zabralo 5x více času než v ostatních programech. Pohoda – Při spuštění funkce Leasingový majetek se spustí Průvodce, který rychle, přehledně a snadno provede uživatele přes všechny nezbytné kroky. Vyplnění údajů ohledně výše a počtu splátek, 1. zvýšené splátky trvá několik minut a program sám dopočítá všechny potřebné údaje. Obrázek č. 7: Průvodce zavedením leasingového majetku v programu Pohoda

Účto – Program Účto nepodporuje finanční ani operativní leasing. Software obsahuje mnoho funkcí, které ostatní nepodporují (např. lze dobře zapsat technické zhodnocení). Termín leasing se nevyskytuje ani v nápovědě. 5 9) 15.02. platba zdravotního poj. 1.333 Kč, sociálního poj. 3.250 Kč z bankovního účtu Abra – Na zdravotní a sociální pojištění si podnikatel může dát trvalý příkaz k úhradě. Po obdržení výpisu z běžného účtu použiji v programu funkci Jiný výdaj z účtu, protože to není faktura ani průběžná položka. Jiným výdajem z účtu může být i platba DPH, poplatky bance atd. Druhem výdaje je zdravotní, sociální pojištění. Pohoda – Ostatní výdaje z účtu se evidují v Debetním bankovním pohybu. Druh výdaje je Odvod do fondů pojištění. Účto – Platba pojištění se zadává jako všechny doklady přímo ve funkci peněžního deníku. Druhem výdaje je SPP (sociální poj. podnikatele), ZPP (zdravotní poj. podnikatele). 5

V číselníku je pouze druh výdaje LE Leasing.

10) 17.02. Nákup mobilního telefonu na fakturu, zaplaceno hotově, částka bez daně 4.000 Kč (DPH 19 %) Abra – Nejprve vyplním všechny údaje z faktury do funkce Došlá faktura. Následuje zaplacení z pokladny a zaevidování mobilu jako drobného dlouhodobého majetku. Pohoda – Účetní případ je podobný číslu 1. Bude se i velmi podobně řešit. Pokud si živnostník určí, že drobný majetek bude od 3.000 Kč evidován, pak ho bude vést v Drobném hmotném nebo nehmotném majetku v ceně bez DPH. Účto – Faktura se může vystavit nejen v Peněžním deníku, ale i v modulu Závazky a pohledávky. Uhrazení z pokladny už je poměrně jednoduchá záležitost a zařazení do drobného majetku také.

4.5 Vyplnění přehledů a tiskopisu k dani z příjmů Uzávěrka roku je poskytnutím informací a podkladů pro vyplnění přiznání k dani z příjmů. Abra – Funkce zkušební uzávěrka roku poskytne stejné výstupy jako ostré uzavření. Zkušební uzavření lze opakovaně kdykoliv spustit, aniž by došlo ke změně dat. Součástí zkušebního i ostrého uzavření je tisková sestava obsahující dílčí přehled o majetku a závazcích a přehled příjmů a výdajů. Při ostrém uzavření se zůstatek v pokladně, bankovním účtu, na průběžné položce automaticky převádí jako počáteční stav následujícího roku. Nedochází ke ztrátě dat, ve všech tiskových výstupech lze zobrazovat doklady z minulého období. Při pokusu změny dokladu z uzavřeného období je uživatel upozorněn, že změna způsobí nekorektnost dříve provedené uzávěrky. Starší verze programu Abra Classic umožňovaly s provedením uzavření roku také vypočítat daň z příjmů. Pohoda – Startovací verze systému Pohoda neumožňuje provést funkci uzávěrky. Program Pohoda na rozdíl od softwaru Abra obsahuje funkci daň z příjmů fyzický osob. Lze doplnit údaje dílčích základů daně podle §6 (příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky), §8 (příjmy z kapitálového majetku), §9 (příjmy z pronájmu), §10 (ostatní příjmy) zákona o dani z příjmů. Uživatel doplní odečitatelné položky, slevy na dani a další údaje. Výsledný podklad pro daňové přiznání pouze informuje o základu daně. V podkladě nejsou zohledněny jednotlivé položky úprav daňového základu ani otázka minimálního základu daně. Zpracování daňového přiznání včetně tisku tiskopisů a přehledů pro sociální a zdravotní pojištění umožňuje po zakoupení daňový software TAX. Uzávěrku z příkladu za rok 2005 jsem zpracovat nemohla. Startovací verze programu sice umožňuje zadávat

doklady z minulých období, ale nelze vytisknout podklad pro přiznání k dani z příjmů ani provést uzávěrku. Funkce uzávěrky je podporována pouze v plné verzi programu. Situace je řešitelná vytisknutím přehledu příjmů a výdajů z peněžního deníku. Účto – Po ukončení období je v programu Účto nutné zkontrolovat úplnost a správnost evidence, vytisknout podklady o příjmech a výdajích, majetku a závazcích. Uživatel shromáždí podklady o další příjmech neevidovaných v deníku (např. zaměstnání, pronájem atd.), zpracuje a vytiskne přiznání k dani z příjmů a přehledy pro VZP a OSSZ. V programu Účto jsem vyplnila údaje daty za rok 2005. Vytisknuté přiznání k dani z příjmů a přehledy pro VZP a OSSZ jsou k nahlédnutí v příloze. 4.5.1 Změny v roce 2006 u slev na dani Od 1.1.2006 došlo ke zrušení nezdanitelných částí základu daně (nezdanitelné minimum na poplatníka, odpočet na manželku, odpočet na částečný a plný invalidní důchod, odpočet pro držitele průkazu ZTP/P, odpočet v souvislosti s přípravou na budoucí povolání). Předmětné nezdanitelné části daně jsou nově nahrazeny slevami na dani. Rozdíl spočívá ve skutečnosti, že do konce roku 2005 se vypočtený základ daně snižoval o nezdanitelné části základu daně a teprve následně se počítala daň. Od 1.1.2006 se vypočtená daňová povinnost bude teprve snižovat slevami na dani.

4.6 Popis výstupních sestav v jednotlivých programech Abra – Program Abra nabízí tisk peněžního deníku, rozčleněných příjmů a výdajů, průběžné položky, přehledu hospodaření, přehledu DPH. U každého výstupu lze zvolit období pro tisk a seřadit výstup podle data nebo čísla dokladu. Peněžní deník se člení na deník souhrnný (1 strana A4), členěný (levá a pravá strana deníku jsou tištěné odděleně). Pohoda – Funkce Tiskové sestavy se vyvolá stisknutím kláves Ctrl + T. Funkce nabízí tisk přehledu majetku a závazků, přehledu o příjmech a výdajích atd. Před tiskem je možnost zvolit období, za které chceme přehled vytisknout a vybrat datum tisku. Program Pohoda nabízí několik možností výstupu peněžního deníku. Na výběr je forma dvoustranného nebo jednostranného peněžního deníku. Tisk je obvykle orientován na šířku, aby se na papír formátu A4 vešlo mnoho informací. Peněžní deník lze vytisknout za zadané období drobným písmem a přizpůsobit ho straně velikosti A4 orientované na šířku. Uživatel uvítá schopnost programu znázornit přehledné koláčové a sloupcové grafy. Podnikatel si může zobrazit i vytisknout grafy členěné na příjmy z podnikání, příjmy nezvyšující základ daně, výdaje na podnikání včetně režie, peníze na cestě, obrat podle odběratelů, obrat podle

zakázek a mnoho dalších výstupů. Podnikatel při vedení daňové evidence uvítá tiskový výstup přehledu nezaplacených faktur – přijatých nebo odeslaných. Program Pohoda umožňuje tisknout štítky adres, poštovní poukázky (typ A, C, AV), balíkové a poštovní dobírkové poukázky aj. Účto – Tisková sestava programu Účto se zobrazí nejprve na obrazovce a následně lze pomocí klávesy F6 doklad odeslat do tiskárny. Sestava na obrazovce se v mnoha ohledech liší od tiskové podoby. Různé šířky, styly a tloušťky písma jsou naznačeny rozdílnou barvou. Sestava se zpravidla na obrazovku nevejde, pro náhled celého dokladu je zapotřebí okno posouvat šipkami. Vytištěné sestavy jsou více přehledné než náhledy před tiskem. Program Účto nabízí tisk peněžního deníku dle zvolených parametrů, např. období, bankovních výpisů, hotovostních dokladů aj. Tisk závazků a pohledávek může uživatel rozčlenit podle období vystavení, závazků prošlých splatnosti, blízkých splatnosti, splatných v zadaném období a dalších parametrů.

4.7 Hodnocení zvolených kritérií V průběhu práce jsem pomocí dostupné literatury nejprve vymezila požadavky pro výběr spolehlivého programu pro vedení daňové evidence. Na základě získaných zkušeností jsem hodnotila zvolená kritéria. Program má vždy obsahovat moduly, které podnikatel nezbytně potřebuje. Většina programů v základní verzi obsahuje omezené množství funkcí a podnikatel si musí přikoupit další moduly, aby mohl svou evidenci zpracovávat co nejlépe. Při zpracování případů v roce 2006 i souhrnného příkladu na vyhotovení uzávěrky za rok 2005 mě zaujala ergonomie softwaru, snadnost vyhotovení dokladu, v jiném programu naopak obtížnost při práci aj. Na množství funkcí a jejich správnou formu jsem kladla zvláštní důraz. Bližšímu hodnocení chování programů Abra Classic Free, Pohoda Start, Účto Tichý při jejich testování se věnuji v závěru.

5. ZÁVĚR V bakalářské práci jsem se věnovala programům určeným pro daňovou evidenci. DE nahrazuje zaniklé jednoduché účetnictví. Popsala jsem činnosti, které podnikatel plní při začátku své podnikatelské činnosti. Zabývala jsem se náležitostmi dokladů a požadavky na programy. Na trhu se nachází dostatečná nabídka programů pro vedení DE i účetnictví. Pro začínajícího podnikatele je obtížným problémem zvolit, který produkt by mu vyhovoval, velmi snadno se v něm orientoval a splňoval podmínky dané zákony. Argumentem samozřejmě zůstává i cena, za kterou je uživatel ochoten produkt koupit. Pokud podnikatel svěří svoji agendu účetní společnosti, je znatelně odlehčen od požadavků českého právního řádu. Firmy propagují software nejenom reklamou. Obvykle nabízejí po určitou dobu možnost otestovat zkušební verzi zdarma. Pokud zákazníkovi vyhovuje, pravděpodobně nebude mít zájem o další programy. Po zaplacení získá klient neomezenou verzi programu spolu

s

dalšími

nabízenými

službami

(poradenstvím,

aktualizací,

telefonickou

a e-mailovou hotline). Zkušený uživatel dokáže software hodnotit podle ergonomie, ovládání, bezpečnosti dat, opravě nekorektních vstupních dat, spolupráce s jinými programy a kvality grafických výstupů. Program musí umět každou operaci správně zaznamenat do všech modulů a vyvarovat se nekonzistencí. Jedním z nejdůležitějších hledisek je podoba tiskového výstupu. Ve vlastní práci se věnuji vlastnostem demoverzí volně stáhnutých z oficiálních stránek výrobců. Zvolila jsem k testování tři programy: Abra Classic Free, Pohoda 2006 Start a Účto Tichý 2006. S prvním jmenovaným pracuji 3 roky a za tu dobu jsem přišla na některé nedostatky. Program Pohoda je hojně rozšířený, je určen i větším firmám a třetí z jmenovaných mě zaujal způsobem ovládání, ale především svými specifickými funkcemi. Účto je jediným produktem společnosti Tichý Účto. Pro ostatní společnosti je daňová evidence tou nejzákladnější verzí, zabývají se hlavně účetnictvím i rozsáhlým ekonomickým a informačním systémem. Při hodnocení softwaru je třeba se zajímat především o charakteristiku dodavatele (počet zákazníků, reputaci, délka podnikatelské činnosti), funkční možnosti programu,

požadavky na technické a organizační zabezpečení, kvalitu poskytované dokumentace, podporu při zavádění, údržbě a provozu, ceně, ergonomii atd. Při testování programů jsem zjistila následující skutečnosti. Všechny tři programy pracují v prostředí Windows 95 nebo vyšší verzi, produkt firmy Účto Tichý navíc i pod systémem MS-DOS. V základní verzi mají společné funkce: adresář, peněžní deník, faktury, banka, pokladna, majetek, uzávěrka. V programu Abra je navíc modul sklad. Zboží, materiál nebo výrobky vedené na skladových kartách lze přímo zadávat do vydané faktury nebo příjmového pokladního dokladu. Abra neobsahuje funkci leasingový majetek, u přijaté leasingové faktury se splátkou se musí vystavit nová řada přijatých faktur. Naopak program Pohoda má vhodně vyřešený leasingový majetek. Spustí se průvodce a přehledně provádí uživatele všemi kroky. Zajímavá je funkce Jízdy vozidel a seznam obcí v adresáři. Dále umožňuje zobrazit podklad pro přiznání k dani z příjmů a vytisknout tiskopis pro přiznání k DPH. Do faktury je možno vložit logo firmy. Firma Tichý Účto se specializuje pouze na jeden program, speciálně pro daňovou evidenci. Má všechny potřebné funkce, které splňují zvolené požadavky. Obsahuje technické zhodnocení u dlouhodobého majetku, cestovní náhrady, knihu jízd, došlou poštu, obsáhlou agendu mezd, zaměstnanců, daň z příjmů, silniční daň. Zobrazuje nejenom přehled majetku a závazků, příjmů a výdajů, ale také tiskopis k DPH, dani z příjmů, přehled pro VZP a OSSZ. Zklamal mě pouze nedostatečně vytvořený leasing. Tištěná dokumentace a návod k obsluze je dodáván k softwaru Účto. Ve všech programech je nápověda s rejstříkem témat. Cena programů se pohybuje kolem 4.000 Kč s DPH a výše. Do této částky se prodávají Abra a Účto. Pohoda je dražší přibližně o 700 Kč. Na první pohled působí software Pohoda velmi příjemným světle modrým pozadím. Základní plocha vždy při spuštění informuje o stavu pohledávek, závazcích splatné do 3 dnů, stav hotovosti a běžného účtu. V programu Abra je barva plochy nastavená na tmavě modrou s logem společnosti. Lze ji libovolně změnit na jiný bitmapový obrázek. U softwaru Účto je modré písmo na černém podkladě, které lze změnit podle požadavků uživatele. Dalším ergonomickým kritériem je používání standardních kláves a horkých kláves (pouze v Pohodě). Program Účto nemá dostatečně srozumitelné chybové nebo varovné hlášení. Práce pouze pomocí šipek a kláves Enter, Escape, F7 není příliš rychlá, zvláště při opravě chybně zadaných údajů. Každý produkt umožňuje zálohu dat. Programy Pohoda a Účto se při uzavírání ptají, zda chce uživatel uložení dat provést.

Z hlediska tiskového výstupu program Pohoda obsahuje velkou nabídku funkcí členění příjmů a výdajů, nezaplacených závazků a pohledávek (počet dnů po splatnosti). Zajímavý je především grafický výstup, který přehledně podnikateli zobrazí členění příjmů z podnikání, obrat podle odběratelů atd. Tiskový výstup programu Abra funkcemi připomíná program Pohoda, na rozdíl od něj neobsahuje zobrazení koláčových a sloupcových grafů. U softwaru Abra se automaticky při zvolení tisku dokladu zobrazuje náhled, u programu Pohoda lze zobrazit náhled a následně tisk nebo pouze tisk bez náhledu. Využití funkcí záleží na volbě uživatele. V programu Účto uživatel volí z mnoha možností členění peněžního deníku, závazků a pohledávek. Nevýhodou je odlišná podoba výstupu na obrazovce a tiskového výstupu. Na fiktivním příkladu živnostníka provozujícího nákladní autodopravu jsem prakticky vyzkoušela všechny funkce softwaru. Programy na dokladech uvádějí ze zákona povinné údaje, které má daňový doklad obsahovat. Umožňují na fakturu připsat údaj o zápisu do Obchodního rejstříku nebo údaj o jiném zápise. V příloze uvádím na ukázku tiskový výstup faktur, výdajového pokladního dokladu, leasingových splátek, přehled pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, Okresní správu sociálního zabezpečení a přiznání k dani z příjmu. Cílem práce bylo definovat požadavky na programy pro vedení daňové evidence a posoudit splnění těchto požadavků u vybraných programů z pohledu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty. Všechny tiskové výstupy daňových dokladů obsahují povinné údaje. U softwaru Abra je stále možnost zadávat DPH s 22% sazbou, pokud chce uživatel doplnit údaje staré několik let. Všechny programy nabízejí tisk přiznání k DPH a aktuální tiskopis daně z přidané hodnoty. Z pohledu daně z příjmů Abra nabízí podklad obsahující dílčí přehled o majetku a závazcích, přehled příjmů a výdajů. Neumožňuje vypočítat daň z příjmů. Sestava daně z příjmů informuje o základu daně vypočtené programem Pohoda na základě údajů zapsaných v daňové evidenci a doplněných dílčích základů daně. Vypočtená výše je pouze informativní. V podkladech nejsou zohledněny jednotlivé položky úprav daňového základu ani otázka minimálního základu daně. Zpracování daňového přiznání včetně tisku výstupních tiskopisů a přehledů pro sociální a zdravotní pojištění umožňuje daňový software Tax z produkce té samé společnosti. V softwaru Účtu lze přímo vyplnit tiskopis k daňovému přiznání, silniční dani, přehledy pro VZP, OSSZ.

Můj závěr vychází z testování tří softwarů na několika případech. Programy odpovídají základním požadavkům na software pro vedení daňové evidence. Abra i Pohoda jsou snadno ovladatelné, Pohoda obsahuje více zajímavých funkcí, což se odráží i v mírně vyšší ceně. Program Pohoda bych živnostníkovi provozujícímu nákladní autodopravu doporučila. Software Účto je výborným pomocníkem po zvládnutí základního ovládání a orientace v programu. Živnostníka by nejspíše odradil vzhled, způsob ovládání, vkládání nových dat, které vyžaduje určité znalosti z účetnictví. Doporučila bych ho spíše účetním, protože nabízí vést evidenci neomezenému počtu podnikatelů za základní cenu. Po prostudování problematiky programů pro vedení daňové evidence jsem dospěla k závěru, že správný software s pravidelnou aktualizací od výrobce usnadňuje vedení daňové evidence a omezuje chyby, které mohou vzniknout.

6. SEZNAM ZKRATEK, TABULEK A OBRÁZKŮ Seznam zkratek: DD – daňový doklad DE – daňová evidence FO – fyzická osoba Obchodní zákoník - Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník OSSZ – Okresní správa sociálního zabezpečení OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná VZP – Všeobecná zdravotní pojišťovna Zákon o dani z příjmu - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon o DPH - Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Zákon o účetnictví - Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

Seznam tabulek: Tab. č. 1: Vzor evidence příjmů a výdajů – neplátce DPH.............................................14 Tab. č. 2: Vzor evidence příjmů a výdajů – plátce DPH.................................................14 Tab. č. 3: Vzor knihy pohledávek................................................................................... 15 Tab. č. 4: Vzor knihy závazků........................................................................................ 15 Tab. č. 5: Srovnání vybraných programů........................................................................32

Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Postup splnění povinných náležitostí při začátku podnikání.................... 16 Obrázek č. 2: Základní pohled na plochu programu Účto.............................................. 33 Obrázek č. 3: Pracovní plocha programu Abra při zadání faktury přijaté...................... 38 Obrázek č. 4: Pracovní plocha programu Pohoda při zadání faktury přijaté ................. 38 Obrázek č. 5: Pracovní plocha programu Účto při zadání faktury přijaté...................... 39 Obrázek č. 6: Zadání jiného výdaje z účtu v softwaru Abra........................................... 40 Obrázek č. 7: Průvodce zavedením leasingového majetku v programu Pohoda............ 42

7. LITERATURA [1] ČERMÁK J. A KOLEKTIV. Průvodce účetním softwarem. 1. vydání. Brno: Consoft, 1994. 207 s. [2] DOLEŽALOVÁ, M. Daňová evidence 2006. Brno: CP Books, 2006. 110 s. ISBN: 80-251-0912-7 [3] DRAŠNAROVÁ, K. Účetní program je třeba vybírat s rozmyslem. MF Dnes, roč. XI, č. 98, s. 15. [4] KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 8. vydání. Praha: Polygon, 1998. 444 s. ISBN 80-85967-55-3 [5] MOLNÁR, Z. Moderní metody řízení informačních systémů. 1. vydání. Praha: Grada, 1992. 352 s. ISBN: 80-85623-07-2 [6] PILÁTOVÁ, J. Daňová evidence 2005. Komplexní řešení problematiky daňové evidence pro OSVČ. 1. vydání. Olomouc: Anag, 2005. 236 s. ISBN: 80-7263-263-9. [7] POLZER, J. Vyberte si nejlepší účetní program. Computer, roč. XI, č. 3/04, 2004, s. 48 - 49. [8] PTÁČKOVÁ, V. Průvodce podnikatele: Daňová evidence 2005. 1. vydání. Praha: Academia, 2004. 273 s. ISBN 80-200-1284-2. [9] Internetové stránky společnosti Aktis, a. s. [online]. 2006 [cit. 2006-04-30]. Dostupné na WWW: [10] Internetové stránky společnosti Stormware [online]. 2006 [cit. 2006-04-28]. Dostupné na WWW: [11] Internetové stránky společnosti Tichý Účto [online]. 2006 [cit. 2006-04-28]. Dostupný na WWW: [12] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů [13] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů [14] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů [15] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

8. PŘÍLOHY 1.

Vydaná faktura v jednotlivých programech

2.

Výdajový pokladní doklad v jednotlivých programech

3.

Leasingové splátky - Abra

4.

Karta leasingového majetku - Pohoda

5.

Přehled o příjmech a výdajích, majetku a závazcích - Abra

6.

Daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2005 - Účto

7.

Přehled pro VZP o zdravotním pojištění za rok 2005 - Účto

8.

Přehled pro OSSZ o sociálním pojištění za rok 2005 - Účto

9.

Přehled o příjmech a výdajích - Pohoda