SROVNÁNÍ POSTSEKUNDÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VYBRANÉ ZEMI Comparison of Postsecondary Education in the Czech Republic and a Chosen Country

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Studijní obor: Učitelství praktického vyučování

SROVNÁNÍ POSTSEKUNDÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VYBRANÉ ZEMI Comparison of Postsecondary Education in the Czech Republic and a Chosen Country Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Mgr. et Mgr. Karel Ouroda, Ph.D.

Šárka VAŠÍKOVÁ Brno 2014

1

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

v l as t n o ru čn í p o d p i s au t o ra

2

Poděkování:

Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. et Mgr. Karlu Ourodovi Ph.D. za vedení této bakalářské práce a za jeho cenné rady a připomínky.

3

Obsah: ÚVOD...............................................................................................................................8 I. TEORETICKÁ ČÁST...............................................................................................10 1

KOMPARATIVNÍ PEDAGOGIKA................................................................11 1.1 Definice komparativní pedagogiky..........................................................11 1.2 Terminologické problémy při srovnávání vzdělávacích systémů............12

2

KLASIFIKACE ISCED 97...............................................................................13 2.1 Začlenění postsekundárního vzdělávání do klasifikace ISCED 97 .........13

3

VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVA ČR.....................................................................16 3.1 Úrovně před postsekundárním vzdělávání…………...............................16 3.2 Postsekundární vzdělávání.......................................................................18 3.3 Úrovně po postsekundárním vzdělávání..................................................18

4

POSTSEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ............................................................20 4.1 Vymezení pojmu ......................................................................................20 4.2 Obory studia ............................................................................................21

5

VÝVOJ ŠKOLSTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH................................................22 5.1 Vývoj školství v českých zemích do roku 1774 ......................................22 5.2 Vývoj českého školství od roku 1774 ......................................................22 5.3 Změny ve středoškolském vzdělání v letech 1848 – 1849 ......................23 5.4 Školství v ČSR v letech 1918 – 1939 ......................................................23 České školství v letech 1939-1945 ..........................................................23 5.5 5.6 Vývoj školství po roce 1945 ....................................................................23 5.7 Školství po roce 1989...............................................................................24

6

VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM VE VELKÉ BRITÁNII........................................25 6.1 Úrovně před postsekundární vzděláváním................................................25 6.2 Nástavbové studium……………………………..…................................25 6.3 Úrovně po postsekundární vzdělávání...………......................................25

7

KOMPARACE VZDĚLÁVACÍCH SYSTÉMŮ ČR a GB............................26 7.1 Předškolní vzdělávání (Pre primary education) ......................................26 7.2 Povinná školní docházka (Compulsory education) .................................26 7.3 Nástavbové studium (Post secondary non tertiary education).................27 7.4 Vysokoškolské vzdělávání (Higher education).......................................27

8

NÁSTAVBOVÉ STUDIUM (Post secondary not tertiary education)..........28 8.1 Začlenění anglického nástavbového studia dle ISCED 97 .....................28 8.2 Školy šesté formy (School of sixth forms) ..............................................28 8.3 Školy šesté formy s kolejemi(Six form colleges)....................................28 8.4 Koleje dalšího vzdělávání (Further education colleges)..........................28 8.5 Further education vysvětlení pojmu ........................................................28 8.6 Realizace further education .....................................................................29 8.7 Nabízené kurzy ........................................................................................29

9

VÝVOJ ŠKOLSTVÍ VE VELKÉ BRITÁNII………………...…………......30

10

DALŠÍ SPECIFIKA ŠKOLSTVÍ VE VELKÉ BRITÁNII............................31 10.1 Prázdniny .................................................................................................31 10.2 Školní uniformy .......................................................................................31

4

II

PRAKTICKÁ ČÁST.........................................................................................32

11

CHARAKTERISTIKA VÝZKUMU...............................................................33 11.1 Cíl výzkumu .............................................................................................33 11.2 Stanovení předpokladů.............................................................................33 11.3 Výzkumná metoda ...................................................................................33 11.4 Cílová skupina –výzkumný vzorek..........................................................34 11.5 Příprava výzkumné metody…….............................................................34

12

VLASTNÍ VÝZKUM........................................................................................35 12.1 Dotazníkové šetření .................................................................................35 12.2 Vyhodnocení získaných dat a interpretace zjištěných výsledků .............35 12.3 Závěry dotazníkového šetření ..................................................................56

DISKUZE ......................................................................................................................60 ZÁVĚR...........................................................................................................................64 PŘÍLOHY.......................................................................................................................66 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .........................................................................71 ELEKTRONICKÉ ZDROJE .......................................................................................72 SEZNAM OBRÁZKŮ...................................................................................................74 SEZNAM GRAFŮ.........................................................................................................75 SEZNAM TABULEK....................................................................................................76

5

Anotace: Bakalářská práce je komparativní studií postsekundárního vzdělávání v České republice a Velké Británii. Cílem této práce je zjištění a porovnání podílu studentů, kteří se chystají po skončení nástavbového studia pokračovat ve studiu na vysoké škole. Práce má za úkol zjistit úroveň spokojenosti s výukou během nástavbového studia a to z různých hledisek. Dílčím úkolem výzkumu je zmapovat postoje studentů v obou zemích a tyto údaje srovnat. Pro výzkum byla zvolena metoda dotazníkového šetření.

Annotation Bachelor thesis is the comparative study of Post secondary Education in the Czech Republic and England. Its focus is to find out and compare the number of students who plan to continue studying at Higher education after finishing post secondary education. This work is supposed to reveal the level of satisfaction among students during the post secondary education study from different points of view. Further aim of this thesis is to analyze the attitudes of students in both countries and compare information gained. The questionnaire was chosen as the method for this comparative study.

6

Klíčová slova ISCED 3, ISCED 4, vzdělávací systém, střední odborná škola, vysokoškolské vzdělávání.

Keywords ISCED 3, ISCED 4, the system of education, college of further education, higher education.

7

Úvod Srovnávací pedagogika je vědecká disciplína, která vychází z moderní pedagogiky a jako taková odráží své poznatky v evropské dimenzi pedagogiky. Koresponduje tak se současnými trendy nejen v oblasti výchovně vzdělávacího procesu, ale i v ostatních oblastech společenského života. Komparativní pedagogika má v posledních letech své pevné, nezastupitelné místo ve výchovně vzdělávacím procesu nejen v České republice, ale i v ostatních zemích Evropské unie. Ačkoli bylo na poli srovnávací pedagogiky uskutečněno velké množství srovnávacích studií, neexistuje mnoho výzkumů právě v oblasti postsekundárního vzdělávání. Z tohoto důvodu spatřuji hlavní přínos této bakalářské práce zejména v obohacení tématu komparativní pedagogiky o aktuální poznatky z edukační reality a ve využití výsledků této studie při výuce předmětu komparativní pedagogika. Celá práce je z velké části tvořena na základě osobních zkušeností ze studijního pobytu ve Velké Británii a opírá se tak o skutečné poznatky a materiál získaný během studia. Získané poznatky z výzkumu, který je součástí této práce , mohou být současně i nahlédnutím pro české studenty do systému nástavbového studia ve Velké Británii nebo se stát inspirací pro studium na tamních školách. K rozšíření tématu srovnávací pedagogiky slouží také ve velké míře publikace a články Národního ústavu pro vzdělávání, jehož součástí se může stát právě příspěvek v podobě této bakalářské práce. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. První kapitola teoretické části zmiňuje komparativní pedagogiku jako základ této bakalářské práce. Ve druhé kapitole pak následují analýzy vzdělávacích soustav České republiky a Velké Británie, vyjadřující schematicky začlenění postsekundárního vzdělávání podle ISCED 97. Třetí kapitola se zabývá popisem jednotlivých kategorií vzdělávání dle ISCED 97 a popisem vzdělávací soustavy v ČR. Čtvrtá kapitola vymezuje pojem postsekundární vzdělávání a jeho obory. Pátá kapitola je sondou do historie vzdělávání v českých zemích. Šestá kapitola se věnuje popisu vzdělávací soustavy ve Velké Británii a popisu jednotlivých kategorií. Sedmá kapitola se zaměřuje na porovnání obou vzdělávacích systémů a to zejména oblasti postsekundárního vzdělávání. Osmá kapitola je věnována samostatně sféře postsekundárního vzdělávání a

8

jejich jednotlivých částí ve Velké Británii. Pro zajímavost je zařazená část zaměřená na specifika školství ve Velké Británii. Praktickou část tvoří výzkum zaměřený na zjištění procenta studentů, kteří se chystají na VŠ a na zjištění

úrovně celkové spokojenosti studentů v nástavbovém studiu.

Následuje srovnání zjištěných údajů z obou zemí. Závěrečná část práce je věnována celkovému shrnutí výzkumu a interpretaci zjištěných výsledků. Tato bakalářská práce je pojata jako pilotní výzkum a týká se pouze vybraného vzorku studentů na středních školách v České republice a ve Velké Británii, resp. Anglii. Do prováděného výzkumu nebyly tedy zahrnuty střední školy ve Walesu a Severním Irsku. Tyto země mají vlastní vzdělávací systém, který se od Anglie v některých úrovních vzdělávání liší.

9

TEORETICKÁ ČÁST

10

1

Komparativní pedagogika

Předmětem této bakalářské práce je komparace vzdělávacích systémů, a to zejména oblasti postsekundárního vzdělávání v České republice a ve Velké Británii. Podstatnou část této bakalářské práce tvoří srovnání jedné z úrovní školského systému, a proto je nezbytné využití poznatků právě ze srovnávací pedagogiky. Aby bylo dosaženo co nejefektivnější analýzy stupně postsekundárního vzdělávání, je v této práci uveden popis všech úrovní vzdělávacích soustav obou zemí, a to z důvodu jejich provázanosti jednotlivých stupňů vzdělávacích úrovní. Poznatky z komparativní pedagogiky nachází uplatnění v mnoha oblastech společenského života, a to zejména v oblasti vzdělávací politiky, plánování a řízení školství. Významnou skupinu , která čerpá z výsledků výzkumů, tvoří odborníci v oblasti ekonomie, školství a vzdělávání. 1.1

Definice

Komparativní pedagogika je věda zabývající se hodnocením, popisem a srovnáváním odlišností vzdělávání v různých státech, a to jak v teoretické tak i v praktické rovině. Vzdělávání je proces, který se uskutečňuje na celém světě. Vyznačuje se však různými odlišnostmi, formami a systémy. Často se používá termín mezinárodní srovnávací pedagogika pro označení výzkumné oblasti, která srovnává pedagogické jevy ve více zemích, přináší inspiraci a kritický pohled na vlastní vzdělávací systém, podporuje hledání obecných řešení v mezinárodním měřítku (Průcha, 2003). Každý vzdělávací systém má svoje odlišnosti a specifika na základě socio-kulturních, historických, politických a dalších podmínek každé země. Srovnávací pedagogika sleduje tyto jevy a odlišnosti ve dvou nebo více oblastech, zemích, regionech, kontinentech, popřípadě na celosvětové úrovni, přičemž usiluje zejména o lepší pochopení každé jedinečnosti pedagogického jevu daného školského systému. (Váňová 2009). Dle jednotlivých autorů můžeme komparativní pedagogiku definovat více způsoby: "Srovnávací pedagogika označuje jednak teorie, jednak výzkumné aktivity, které se zabývají zkoumáním charakteristik a fungováním vzdělávacích systémů různých zemí, jejich popisem, srovnáním a hodnocením." (Průcha, 2006). "Srovnávací pedagogika studuje výchovně vzdělávací soustavy jako konkrétně historicky určené modely výchovy a vzdělávání v určité společnosti a vzájemně je srovnává v celku i v jednotlivých dílčích ukazatelích. Tyto výchovně vzdělávací soustavy

11

poznává a interpretuje s přihlédnutím k základním podmínkám ekonomickým, sociálně politickým, ideologickým i kulturním i se zřetelem k dosavadním tradicím." (Jůva, Liškař, 1982) 1.2

Terminologické problémy při srovnávání vzdělávacích systémů

K tomu, aby bylo možné porovnávat jednotlivé školské systémy a jejich úrovně v různých aspektech, je především nutné si ujasnit, zda dané školské systémy a vzdělávací úrovně jsou porovnatelné (Linkeschová, 2013). Již ve fázi přípravy výzkumu byly identifikovány odlišnosti v názvosloví jednotlivých úrovní obou školských systémů a s tím spojené terminologické obtíže. Tyto terminologické odlišnosti trvají i přes existenci velkého množství slovníkových příruček, a budou se pravděpodobně vyskytovat i v budoucnu. Potíže vyvolává především označování jednotlivých úrovní vzdělávacího systému. Existuje sice norma pro klasifikace vzdělávání – ISCED 97, jejíž terminologie se postupně prosazuje i u nás, např. upper secondary education – vyšší sekundární vzdělávání.

I při tom však

narážíme na již ustálené české výrazy a jejich nahrazování novými může terminologii rozkolísávat. (Průcha 2006, s.61). Z tohoto důvodu je nezbytné upřesnit, o které oblasti vzdělávání bude pojednávat tato bakalářská práce.

12

2

Klasifikace ISCED 97

Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání – ISCED 97 (International Standart Classification of Education) byla vypracována experty UNESCO a v nové verzi přijata na 29. zasedání Generální konference UNESCO v ROCE 97. Je závazná v členských zemích této organizace a byla přijata také Českou republikou. Norma má sloužit jako nástroj pro shromažďování, zpracovávání a srovnávání ukazatelů z oblasti vzdělávání jak v rámci jednotlivých zemí, tak v mezinárodním měřítku. Česká verze normy byla publikována Ústavem pro informace ve vzdělávání v roce 1999. (Průcha, 2006) ISCED 97 slouží k rozlišení jednotlivých úrovní vzdělávání. ISCED má 7 úrovní (0 – 6), přičemž některé se mohou vnitřně členit na – A, B, C. Informativní přehled kódového značení úrovní vzdělávání podle ISCED 97 kód

úroveň vzdělávání

0

preprimární vzdělávání (bez vzdělávání)

1

primární vzdělávání

2

nižší sekundární vzdělávání 2A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 2B - přípravný stupeň pro pracovní trh 2C - stupeň směřující na pracovní trh

3

vyšší sekundární vzdělávání 3A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 3B - přípravný stupeň pro pracovní trh 3C - stupeň směřující na pracovní trh

4

postsekundární vzdělávání nižší než terciární 4A stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 4B – prakticky zaměřené studium

5

první stupeň terciárního vzdělávání 5A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 5B – prakticky zaměřené studium

6

druhý stupeň terciárního

Pramen: ČSÚ: Informativní přehled kódového značení úrovní vzdělávání podle ISCED 97 2.1

Začlenění postsekundárního vzdělávání do klasifikace ISCED 97

Předmětem této bakalářské práce je srovnání oblasti postsekundárního vzdělávání (nástavbového studia) v ČR a ve Velké Británii. Je tedy dobré si ihned za začátku ujasnit, o kterou oblast vzdělávání se jedná, a to jak ze strany české vzdělávací

13

soustavy, tak ze strany vzdělávacího systému Velké Británie. Jedná se o oblast vzdělávání po ukončení vyššího sekundárního vzdělávání. V České republice je toto postsekundární vzdělávání zařazeno do kategorie ISCED 4. Ve Velké Británii tomu bylo až do konce roku 2013 stejně, avšak nedávno došlo k reklasifikaci, která dnes řadí toto vzdělávání v Anglii do kategorie Secondary Education ISCED 3. Pro přehlednost jsou porovnávané úrovně zvýrazněny níže ve schématu vzdělávacích soustav.

Vzdělávací soustava České republiky

Obr. č. 1 Eurypedia 2013: Vzdělávací soustava České republiky

14

Přehled vzdělávací soustavy Velké Británie

Obr. č. 2: Eurypedia 2013: Vzdělávací soustava Velké Británie

15

3

Vzdělávací systém v ČR dle jednotlivých kategorií ISCED 97 "Myslet bez učení je prázdné, a učit se bez myšlení je zbytečné.". J.A. Komenský

V současné době dochází k dynamickému rozvoji ve všech oblastech lidských činností. Společnost se přizpůsobuje neustále rychlejšímu tempu výměny informací, cestování, obchodu a rozvoji sdělovacích prostředků. Na tuto skutečnost musí nutně reagovat také oblast vzdělávání. Jsou kladeny větší požadavky na neustálé rozvíjení intelektuálních schopností a dovedností pedagogických pracovníků a na schopnost reagovat na tyto změny (srov.Váňová, 2009). Na tuto problematiku reaguje a zejména ji zpřesňuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve kterém je zakotvena vzdělávací soustava v ČR a ve kterém je také stanovena povinná školní docházka, která je v současné době 9 školních roků. Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být přijato k plnění školní docházky již v tomto školním roce, je-li tělesně i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce (zák.č. 561/2004 Sb., školský zákon). Vzdělávací soustava v České republice probíhá v několika stupních a dělí se podle ISCED 97.

3.1

Úrovně před postsekundárním vzděláváním (ISCED 0 – ISCED 3)

Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami (zák.č. 561/2004 Sb., školský zákon).

16

Předškolní vzdělávání je realizováno v mateřských školách. Dle školského zákona jsou do tohoto vzdělávacího stupně přijímány zpravidla děti od tří do šesti let. K předškolnímu vzdělávání jsou pak přednostně přijímány děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky (zák.č. 561/2004 Sb., školský zákon). Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění (zák.č. 561/2004 Sb., školský zákon). Primární vzdělávání (ICED 1) se uskutečňuje na prvním stupni základní školy a má 5 ročníků. Vyučují se předměty: český jazyk, matematika, prvouka (v dalších ročnících pak přírodověda, vlastivěda), cizí jazyk, tělesná výchova, hudební výchova a pracovní činnosti. Nižší sekundární vzdělávání (ISCED 2) se uskutečňuje na druhém stupni základní školy a má 4 ročníky – 6. až 9. třída. K předmětům z prvního stupně dále přibývají odborné předměty jako dějepis, zeměpis, přírodopis, chemie, druhý cizí jazyk a volitelné předměty v závislosti na podmínkách jednotlivých škol. V posledních dvou ročnících by měl mít žák představu o svém budoucím povolání nebo o dalším rozvoji svého vzdělání. Dle vlastní volby se rozhoduje, zda bude studovat na středním odborném učilišti, střední odborné škole nebo na gymnáziu. K tomu, aby byl přijat na zvolenou školu musí splnit podmínky přijímacího řízení. Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti (zák.č. 561/2004 Sb., školský zákon).

17

Vyšší sekundární vzdělávání je možné též nazývat středoškolské. Slouží jako příprava člověka pro pracovní trh nebo jako příprava k dalšímu vzdělání na vyšších stupních. Toto vzdělávání je realizováno prostřednictvím středních škol, gymnázií nebo středních odborných učilišť, která se liší svým zaměřením. Doba trvání tohoto vzdělávání může být tři nebo čtyři roky v závislosti na zvoleném typu školy či učiliště. Doba studia na středním odborném učilišti je zpravidla tři roky. Doba studia na střední odborné škole a na gymnáziích je čtyři roky. Student ukončuje studium složením závěrečné zkoušky (na SOU) nebo složením maturitní zkoušky na SOŠ a na gymnáziu. Po úspěšném složení maturitní zkoušky je přípraven buď k výkonu zaměstnání, nebo se může dále ucházet o studium na vyšší odborné škole nebo na vysoké škole. 3.2

Postsekundární vzdělávání (ISCED 4)

(1) Střední školy mohou organizovat nástavbové studium pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v délce 3 let denní formy vzdělávání. Vzdělávání se uskutečňuje podle rámcového vzdělávacího programu pro příslušný obor vzdělání. Návaznost oborů vzdělání pro uchazeče přijímané do nástavbového studia stanoví vláda nařízením (zák.č. 561/2004 Sb., školský zákon). Studenti středních odborných učilišť, kteří si chtějí rozšířit vzdělání, se mohou přihlásit do nástavbového studia a doplnit si tak vzdělání složením maturity. Mají potom stejné předpoklady k pokračování ve vyšších úrovních vzdělávání jako studenti SOŠ a gymnázií. Nástavbové studium trvá 2 nebo 3 roky, podle toho zda se jedná o dálkové nebo denní studium. Postsekundární vzdělávání je předmětem této bakalářské práce a bude se jím zabývat v další kapitole. 3.3

Úrovně po postsekundárním vzdělávání (ISCED 5, ISCED 6)

(1) Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností. (2) Úspěšným ukončením příslušného akreditovaného vzdělávacího programu se dosáhne stupně vyššího odborného vzdělání. (3) Délka vyššího odborného vzdělávání v denní formě je 3 roky včetně odborné praxe, u zdravotnických oborů vzdělání až 3,5 roku. (zák.č. 561/2004 Sb., školský zákon).

18

Vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti, poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání, hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní, přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou, rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů (Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách). Vysokoškolské vzdělávání je poskytované univerzitami. Student nejprve studuje v bakalářském studijním programu a po složení státní závěrečné zkoušky získává titul Bc. Dále má pak možnost pokračování studia v magisterském programu, kde po úspěšném složení státní závěrečné zkoušky získává titul Ing. nebo Mgr. V závislosti na typu vystudované fakulty. Vybrané obory bakalářského i magisterského programu lze studovat jak v prezenční tak i kombinované formě. Další možností jak si rozšířit vzdělání je doktorské studium. Po skončení studia získává absolventský titul.

19

4

Postsekundární vzdělávání (ISCED 4)

V důsledku intenzivního rozvoje vědy a techniky se v dnešním světě mění i pracovní situace mladých lidí i dospělých. Předpokládají se častější změny profesí a tím také odbornosti během celého pracovního života člověka. S tímto trendem souvisí i požadavky na úroveň vzdělanosti pracujících (srov. Skalková, 2007). S tímto faktem je také neodmyslitelně spojena problematika postsekundárního vzdělávání. Postsekundární vzdělávání je dynamicky se rozvíjející se sféra vzdělávacího systému , často využívaná jako další varianta rozšíření schopností a dovedností studentů tak, aby byli lépe připraveni pro profesní kariéru a našli specifické uplatnění na trhu práce. Postsekundární vzdělávání dále vymezuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 4.1

Vymezení pojmu

(1) Střední školy mohou organizovat nástavbové studium pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v délce 3 let denní formy vzdělávání. Vzdělávání se uskutečňuje podle rámcového vzdělávacího programu pro příslušný obor vzdělání. Návaznost oborů vzdělání pro uchazeče přijímané do nástavbového studia stanoví vláda nařízením. (2) Vzdělávání v nástavbovém studiu trvá 2 roky v denní formě vzdělávání. (3) V rámci přijímacího řízení do nástavbového studia může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu se společným základem rámcových vzdělávacích programů oborů vzdělání, na něž navazuje obor vzdělání nástavbového studia. (4) Nástavbové studium se ukončuje maturitní zkouškou, dokladem je vysvědčení o maturitní zkoušce. Žák, který úspěšně ukončí nástavbové studium, získá střední vzdělání s maturitní zkouškou. (5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace vzdělávání v nástavbovém studiu (školský zákon č. 561/2004 Sb.).

20

4.2

Obory nástavbového studia

Nástavbové studium lze absolvovat v následujících oborech: •

Doprava a spoje

•

Ekonomika a administrativa

•

Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika

•

Gastronomie, hotelnictví a turismus

•

Obchod

•

Osobní a provozní služby

•

Podnikání v oborech, odvětví

•

Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie

•

Potravinářství a potravinářská chemie

•

Speciální a interdisciplinární technické obory

•

Právo, právní a veřejnosprávní činnost

•

Stavebnictví, geodézie a kartografie

•

Strojírenství a strojírenská výroba

•

Technická chemie a chemie silikátů

•

Textilní výroba a oděvnictví

•

Umění a užité umění

•

Zemědělství a lesnictví

•

Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů

Pramen: NICM: Co je nástavbové studium 2011

21

5

Vývoj školství v českých zemích

5.1

Vývoj školství v českých zemích do roku 1774

Školství v českých zemích má své počátky již v dávné minulosti. První školy vznikaly již za existence českého státu v desátém století. Jednalo se o školy církevní nebo-li klášterní – zakládané při klášterech, dále školy katedrální – zakládané v sídlech biskupů. Tyto připravovaly církevní dorost. Ve třináctém století k nim přibyly školy městské – označované také jako partikulární. Financovala je města a existovaly jako instituce pro přípravu úředníků městské správy. V roce 1348 byla založena Karlova univerzita (první ve střední Evropě). Skládala se ze čtyř fakult: artistická, medicínská, právnická, teologická. Založení univerzity přispělo k ekonomickému a kulturnímu věhlasu nejen v českých, ale i cizích zemích (Vališová aj., 2007). 5.2

Vývoj českého školství od roku 1774

Tereziánské reformy K zásadním změnám v českém školství došlo ve druhé polovině 18. století. Na požadavek Marie Terezie byl do Vídně pozván významný reformátor Johann Ignaz Felbiger (1724 – 1788), který vypracoval návrh školské reformy. Návrh byl přijat 6. prosince 1774 a vydán jako zákon pod názvem Všeobecný školní řád. Tímto zákonem byly udělena všeobecná vzdělávací povinnost pro děti šestileté a dvanáctileté. Vznikly školy triviální, hlavní a normální. Školy triviální vznikaly na venkově a malých městech. Vyučovalo se čtení, psaní, počítání a náboženství. Školy hlavní vznikaly ve větších městech. Kromě trivia se zde vyučovala i latina, zeměpis, dějepis, přírodopis, sloh, geometrie, kreslení, základy hospodářství a průmyslu. Školy normální byly zřizovány v hlavních městech. Na normálních školách byly rozšířené osnovy z hlavních škol. Vyučovalo se pouze v německém jazyce. Pojem všeobecná vzdělávací povinnost nelze zaměňovat s pojmem "povinná školní docházka". Na každodenním docházení do školy se nikterak netrvalo. Děti chodily do školy zpravidla v zimě. Od jara do léta do školy nechodily, protože bylo třeba jejich pomoci v domácím hospodářství a polnostech. Od roku 1775 byly při hlavních školách zřizovány tzv. preparandy. Preparandy připravovaly budoucí učitele na výkon jejich budoucího povolání. Elementární školství z roku 1774 zůstalo v platnosti až do roku 1869.

22

V roce 1775 byla také zaznamenána změna v úpravě středoškolského vzdělávání na základě návrhu Gratiana Marxe. Vznikla gymnázia, která byla nejprve pětiletá a později šestiletá. 5.3

Změny ve středoškolském vzdělání v letech 1848 – 1849

K dalším změnám dochází v letech 1848 – 49 na základě Exner – Bonitzovy reformy, kdy se začínají zřizovat humanitně zaměřená gymnázia a matematicko přírodovědné reálky. Důležitým mezníkem pro vzdělání v českých zemích je vyhlášení říšského školského zákona z května 1869 (Hasnerův zákon). Tímto zákonem byla zavedena povinná školní docházka dětí do čtrnácti let pro chlapce i dívky. V roce 1883 vstoupila v platnost školská novela, na základě které mohly být dětem ve věku 12 let a starším, poskytnuty úlevy ze školní docházky. Děti nemusely na žádost rodičů dubna do listopadu navštěvovat školu, protože musely pomáhat rodičům s hospodářstvím. 5.4

Školství v ČSR v letech 1918 – 1939

V tomto období zaznamenáváme snahy o demokratizaci školství. Dochází k zavedení občanské výchovy a zavedení vysokoškolského vzdělávání učitelů. Malý školský zákon z roku 1922 zavádí další legislativní úpravy. Zejména povinnou osmiletou školní docházku, snížení počtu žáků ve třídách na 65–70. Od počátku 20. let 20. století zaznamenáváme vznik pokusných škol, které se snažily o nové přístupy k výuce, kladoucí důraz na individuální přístup k žákovi, k jeho svobodě, tvořivosti a všestrannému rozvoji. Tyto reformní snahy se dělily do dvou skupin. Jedna byla státem řízená a druhou skupinu tvořili představitelé z řad nadšených pedagogů. 5.5

České školství v letech 1939-1945

Vývoj školství byl přerušen okupací v letech 1939 – 1945. Dne 17. listopadu 1939 došlo k uzavření vysokých škol. Postupně došlo k omezení všech druhů gymnázií a reorganizaci celého školství. Na školách byla zavedena ve větší míře výuka německého jazyka. Učebnice byly cenzurovány tak, aby bylo potlačováno vlastenecké cítění studentů. Mnoho učitelů bylo odvlečeno do koncentračních táborů. 5.6

Vývoj školství po roce 1945

Po osvobození v roce 1945 školství navazuje na tradice z první republiky. Nastává však zároveň boj politických stran o podobu našeho školství. V roce 1948 se vedoucí stranou

23

stala KSČ, která usilovala a socialistickou koncepci výchovy. Školským zákonem (schváleným 21. 4 . 1948) byla nastavena koncepce jednotného školství v duchu marxisticko-leninské ideologie. Povinná školní docházka se prodloužila z osmi na devět let. Jednotná státní škola se dělila na 3 stupně: •

první stupeň: národní škola (1. – 5. ročník)

•

druhý stupeň: čtyřletá škola střední (6. – 9. ročník)

•

třetí stupeň: školy povinné a výběrové (gymnázia a odborné školy)

V roce 1953 došlo na základě 2. školského zákona ke zkrácení školení docházky opět na osm let. Příprava na profesi probíhala na základních odborných školách, které byly v roce 1954 zrušeny. Byly zřízeny školy učňovské. V roce 1960 na základě 3. školského zákona byla opět změněna povinná školní docházka na devět let. Zároveň došlo k osamostatnění vyššího stupně střední školy. Střední vzdělání bylo realizováno na tříleté Střední všeobecné vzdělávací škole. V roce 1968 došlo k jejímu prodloužení na 4 roky a začala se označovat názvem GYMNÁZIUM (Šmahelová, 2008). 5.7

Školství po roce 1989

Po 17. listopadu 1989 bylo nutno upravit stávající učební osnovy vycházející ze socialistické ideologie. Od školního roku 2007/2008 se na základních školách začalo učit podle Rámcového vzdělávacího programu. Podle tohoto programu si každá základní škola zpracovává svůj vlastní školní vzdělávací program, dle individuálních podmínek a potřeb školy. Školy tak mají více svobody a volnosti pro další realizování vlastní výuky a přístupu k žákům (Šmahelová, 2008). Školství v českých zemích prošlo během svého historického vývoje mnoha změnami, avšak z dostupných pramenů není zcela zřejmé, v kterém období přesně došlo k vyčlenění nástavbového studia z učňovského školství. Tato sféra vzdělávání je tedy spíše novodobým stupněm vzdělávání, který v poslední době vykazuje rostoucí trend a nabízí mnohem širší možnosti uplatnění absolventů středních škol.

24

6

Vzdělávací systém ve Velké Británii

Povinná školní docházka ve Velké Británii je zavedena pro děti od 5 do 17 let (od roku 2013 a od roku 2015 do 18 let). Trvá tedy dvanáct roků. I když rodiče mají možnost volby mezi státními školami, privátními školami nebo domácím vzděláváním, naprostá většina volí vzdělání ve státních institucích. Vzdělání ve Velké Británii je financováno státem a je po dobu povinné školní docházky zdarma. Vzdělávání ve Velké Británii se dělí podobně jako u nás do čtyř stupňů. 6.1

Úrovně před postsekundárním vzděláváním (ISCED 1, ISCED 2)

Vzdělávání na základní škole (Primary Education) je určeno pro děti od 5 do 11 let. Je velmi podobné tomu v České republice. Žáci studují jednotlivé předměty, mají svého učitele a postupně navštěvují jednotlivé ročníky. Středoškolské vzdělání (Secondary Education) absolvují žáci ve věku 12 - 16 let. Tito žáci mají možnost přestupu na tzv. grammar school, což je ekvivalent českého víceletého gymnázia. 6.2

Postsekundární vzdělávání (ISCED 3)

Student, který opustí školu v 16 letech, má možnost si doplnit vzděláním v tomto studiu. Protože právě tato kategorie studia je předmětem této bakalářské práce, budu se jí věnovat v samostatné kapitole. 6.3

Vzdělávání po postsekundární vzdělávání (ISCED 4, ISCED 5)

Tato kategorie v sobě zahrnuje vysokoškolské vzdělávání. Na vysokou školu se studenti dostanou na základě výsledků u maturity, motivačních dopisů a ústního pohovoru. Studium na vysoké škole začíná tříletým studiem v bakalářském programu. Studenti, účastnící se tohoto studia, ale dosud neabsolventi, se nazývají "undergraduates." Po úspěšném zakončení studia získávají "bachelor degree". Jestliže si studium o rok prodlouží výzkumem, dosáhnou "bachelor honour degree." Existuje několik typů bakalářských titulů, které studenti mohou obdržet, a to v závislosti na absolvovaném oboru. Např. BA pro humanitní obory, Bsc. pro přírodní vědy nebo LLb pro bakaláře v oboru právo. Studenti, kteří úspěšně absolvují bakalářský stupeň, se mohou ucházet o "postgraduate studium" – a dosáhnout tak "Master degree" Toto je zpravidla roční magisterské nebo tříleté až čtyřleté doktorandské studium.

25

7

Komparace vzdělávacích systémů v ČR a GB

V další části se pokusím, co nejlépe srovnat oba vzdělávací systémy a vystihnout jejich odlišnosti. Po střední škole jsem měla možnost vycestovat do Velké Británie a strávit tam 12 měsíců. Během svého ročního pobytu ve Velké Británii jsem navštěvovala kurz anglického jazyka pro cizince na Preston College v hrabství Lancashire. Tento kurz patří svým charakterem také do studia v rámci postsekundárního vzdělávání. Výuka probíhala buď v dopoledních hodinách 2x týdně 1,5 hodin, nebo ve večerních hodinách jednou týdně 1x3 hodiny. Studium tohoto kurzu a celý roční pobyt v Anglii mi poskytl mnoho neocenitelných zkušeností, z kterých čerpám dodnes. 7.1

Předškolní vzdělávání (PRE PRIMARY EDUCATION ISCED 0)

V obou zemích existuje vlastní systém předškolního vzdělávání. V České republice je preprimární vzdělávání z větší části financováno státem. Rodiče přispívají na školné, stravu a některé pomůcky využívané při výuce. V současné době jsou předškolní zařízení velmi vytížená, proto matky stále častěji využívají služeb soukromých mateřských škol a hlídacích zařízení. Tato zařízení však představují mnohem větší finanční zátěž pro rodinu, protože školné je poměrně vysoké. Ve Velké Británii není předškolní péče o malé děti do 3 let primárně řešena. Angličané velmi často využívají systému hlídání dětí Au-pair. Do rodin přichází obvykle dívka (studentka) z jiné země, která se v době nepřítomnosti rodičů stará o děti. Rodina jí za to poskytuje ubytování, stravu a kapesné. Au-pair se stará o děti a učí se cizímu jazyku. Od tří do pěti let mohou děti navštěvovat státní školky – State maintained nursery school, nebo různé soukromé školky – Nurseries nebo další neformální skupiny – Playgroups. 7.2

Povinná školní docházka (COMPULSORY EDUCATION ISCED 1,2)

Rozdíl v obou vzdělávacích systémech je v celkové době povinné školní docházky. V České republice je povinná školní docházka devět let, v Anglii 12 let. Na rozdíl od České republiky děti v Anglii zahajují povinnou školní docházku již v pěti letech. Zákon o vzdělávací reformě z roku 1988 zavedl národní kurikulum (national curriculum). Jeho smyslem bylo, aby každému dítěti byl při vzdělávání poskytnut široký a vyvážený vzdělávací program. Systém je založen na tzv. základních předmětech, kterými jsou angličtina, matematika a věda, v doplňkových předmětech, jako jsou

26

dějepis, zeměpis, technologie, hudba, umění, tělocvik a moderní jazyk. Tyto předměty tvoří základ povinného vzdělávání a musí být vyučovány ve školách v Anglii a ve Walesu. Zmíněný zákon z roku 1988 zavedl také pravidelné přezkušování dosažené úrovně v těchto předmětech. Přezkušování bylo stanoveno dosažením věku 7, 11, 14 a 16 let. Kromě těchto předmětů zůstala zachována také výuka náboženství, zavedená do školského systému v roce 1944 Komunitní škola [online]. Žáci pátých tříd v ČR mají možnost volby studia na víceletých gymnáziích. Víceletá gymnázia se liší svým zaměřením na matematická, všeobecná a humanitní. Studenti těchto gymnázií setrvávají v tomto studiu až do věku osmnácti let. Žáci 6. tříd, kteří se nerozhodnou pro studium na víceletých gymnáziích, setrvávají na základní škole až do ukončení povinné školní docházky a to do 15ti let. Po vykonání přijímacích zkoušek mají možnost studia na středních odborných školách, středních odborných učilištích nebo gymnáziích (ISCED3). Děti ve Velké Británii mají stejně jako české děti, možnost přestupu na tzv. grammar school, což je termín pro výběrové školy a lze je srovnávat s českými víceletými gymnázii. Děti, které se pro tuto variantu nerozhodnou, zůstávají na secondary schoool. 7.3 Nástavbové studium (POST-SECONDARY NON TERTIARY EDUCATION ISCED 3) Tato kategorie je předmětem této bakalářské práce a bude jí věnována další kapitola. 7.4

Vysokoškolské vzdělávání (HIGHER EDUCATION ISCED 4, ISCED 5)

Systém vysokoškolského studia je velmi podobný systému v České republice. Dělí se na dva stupně – Short Cycle Education, což je ekvivalent českého bakalářského programu. Druhým stupněm je Second Cycle Education – roční magisterské a doktorské studium.

27

8 Nástavbové studium (POST-SECONDARY NON TERTIARY EDUCATION) 8.1

Začlenění Anglického nástavbového studia dle ISCED 97

Tento druh studia spadal až do roku 2013 stejně jako v České republice do kategorie ISCED4 - nástavbové studium. Nedávno však došlo k reklasifikaci britské vzdělávací soustavy a dnes spadá do kategorie – ISCED 3 - Secondary education. Tato kategorie v sobě zahrnuje i post sekundární vzdělávání, které je zakončeno zkouškou A Level. Splnění této zkoušky je předpokladem k dalšímu studiu na Higher Education. Spolu se zmíněnou reklasifikací britského vzdělávacího systému kategorie ISCED 4 v britském vzdělávacím systému prakticky zanikla, resp. byla začleněna do kategorie ISCED 3. Po ukončení povinné školní docházky v 16 letech mají studenti ve Velké Británii několik možností studia. 8.2

Školy šesté formy - School of sixth forms

"Školy šesté formy" znamenají. pokračovaní ve studiu na secondary school další dva roky a následné složení tzv. A Level, která je obdobou maturitní zkoušky v ČR. Studenti si vyberou nejčastěji 3 předměty. Výsledkem jsou známky od a do E .Výsledná známka se pak započítává při podávání přihlášky na vysokou školu. 8.3

Školy šesté formy s kolejemi - Six form colleges

Tyto školy poskytují převážně všeobecné vzdělání mládeži od 16 do 18 let (Váňová, 2009). 8.4

Koleje dalšího vzdělávání - Further Education Colleges

Tyto instituce jsou tradičně zaměřené na profesní vzdělávání, ale v současné době kombinují akademické a profesně zaměřené kurzy pro mládež po ukončení povinného vzdělávání (Váňová, 2009). Jde obdobu českého nástavbového studia. Studenti zakončují toto studium složením a Level exam. 8.5

Vymezení pojmu further education

Further education znamená pokračující (další) vzdělávání. Často se značí zkratkou FE a je to termín spojený se vzděláváním ve Velké Británii. Toto vzdělávání, které následuje po splnění povinné školní docházky rozšiřuje vzdělání, získané na střední škole, které je odlišné od vzdělání nabízeného vysokými školami. Může mít různou úroveň nad povinným středoškolským vzděláním – počínaje základními dovednostními 28

kurzy až po profesní vzdělání jako je získání prestižních kvalifikací Higher National Certificate, Higher National Diplomas nebo Foundation Degree. FE je poskytováno lidem starším šestnácti let a je primárně vyučováno prostřednictvím FE Colleges (College of Further Education) nebo Open Universities. Lze ho studovat denní formou – full time (FT) nebo part time (PT) - dálkově při zaměstnání. Kurzy FE jsou poskytovány zdarma pro kvalifikace A Level a studentům do 24 let. FE je velmi často nabízeno i v rámci středoškolského studia na "secondary school" v posledních dvou ročnících ve věku 16 – 18 let – six form. Further education je specifický program studia, který slouží k získání potřebné kvalifikace pro studium na vysoké škole. Studium je zakončeno složením tzv. A Level exam, která je obdobou maturitní zkoušky v České republice a je nejběžnější kvalifikací absolvovanou ve věku 18 let. Wikipedie [online]. 8.6

Realizace Further Education

Jak je uvedeno v předešlé části, je FE poskytováno zejména prostřednictvím institucí nazývanými College of Further Education. Lze se také přihlásit na Open University a studovat na některé z univerzit. FE je též nabízeno prostřednictvím tzv. Comunity Learning Centers a v Centrech pro vzdělávání dospělých. 8.7

Nabízené kurzy

Instituce poskytující FE nabízejí širokou nabídku kurzů. K těmto kurzům se lze přihlásit po úspěšném zakončení secondary school a po splnění povinné školní docházky. Jednotlivé kurzy se liší svým zaměřením i délkou studia. Kurzy jsou velmi různorodé a každá škola si je může přizpůsobit svým možnostem. Nabízené kurzy zahrnují intenzivní jedno až dvouleté kurzy zakončené kvalifikací A Level. Oproti tomu lze absolvovat i krátkodobé kurzy (např. večerní) tzv. evening classes. Často jsou nabízeny kurzy pro studenty učící se anglicky E.S.O.L. (English Speakers of Other Languages). Tyto kurzy mohou zahrnovat přípravné kurzy k mezinárodním zkouškám typu FCE, CAE a další.

29

9

Vývoj školství ve Velké Británii

V této kapitole se budu zmiňovat o vývoji školství v Anglii, která sahá až do období Anglosaského osídlení a možná ještě později do doby římské nadvlády. V době středověku byly školy určeny zejména pro výuku latinské gramatiky, zatímco učňovské školy sloužily jako příprava k uplatnění v praktických zaměstnáních. Byly založeny dvě univerzity: University of Oxford a po ní University of Cambridge. Za vlády krále Edwarda VI byla uskutečněna reforma "free grammar schools". V 19. století byla za většinu vzdělávání odpovědná anglikánská církev, a to až do doby, kdy byl zavedena povinná školní docházka, tedy do konce 19. století. Byly založeny university jako University College of London, a dále pak King´s College London. Tyto dvě univerzity, tvořící University Of London a Durham University byly také založeny na počátku 19. století. V roce 1944 vstoupil v platnost Education Act (školský zákon), kterým byl ustanoven tříúrovňový vzdělávací systém, sestávající z grammar schools, secondary modern schools a Secondary Technical Schools. V roce 1972 byl věk pro ukončení povinné školní docházky posunut na 16 let věku. V roce 1988 vstoupil v platnost Zákon o vzdělávací reformě , kterým bylo zavedeno tzv. národní kurikulum (National Curriculum). Jeho smyslem bylo, aby každému dítěti byl při vzdělávání poskytnut široký a vyvážený vzdělávací program. Vzdělávání v Anglii je v současné době řízeno následujícím institucemi: Department for Education (Ministerstvo školství) a Department for Business, Innovation and Skills. Místní úřady (Local Authorities (LAs) jsou zodpovědné za řízení public education (vzdělávání na placených školách) a state schools (státních školách) na místní úrovni.

30

10

Další specifika ve školství ve Velké Británii

10.1

Prázdniny

V Anglii trvají letní prázdniny 6 týdnů, zatímco v ČR je to 8 týdnů. Anglickým dětem začínají prázdniny od druhé poloviny července a trvají do konce srpna. Mimo to mají ještě týden volna v říjnu a v únoru. Dále si užívají 14 dní volna o Vánocích a 14 dní o jarních prázdninách. 10.2

Školní uniformy

Dalším specifikem školství ve Velké Británii je nošení uniforem. Uniformy jsou rozdílné pro chlapce a dívky. Liší se podle jednotlivých škol a stupňů tříd. Uniformy si žáci pořizují na vlastní náklady. Osobně spatřuji v nošení uniforem spíše výhody než negativa. Žákům a zejména dívkám odpadá každodenní starost "co na sebe". Žáci jsou si více "rovni", co se týče kvality oblečení. Není tedy tak patrné rozdělení na děti, které nosí značkové oblečení, a na děti z průměrných rodin.

31

II. PRAKTICKÁ ČÁST

32

11

Charakteristika výzkumu

11.1

Cíl výzkumu

Cílem výzkumu je zmapovat postoje studentů nástavbového studia v České republice a ve Velké Británii a jejich postoje srovnat. 11.2

Stanovení předpokladů

Na základě cíle výzkumu pracuji s těmito předpoklady: 1.

Procento studentů, chystajících se po skončení studia pokračovat na VŠ, je ve

Velké Británii větší, než v České republice 2.

Studenti ve Velké Británii vykazují větší procento spokojenosti s nástavbovým

studiem, než studenti v ČR. Na základě cíle byly stanoveny dílčí cíle: - zjištění podílu studentů chystajících se pokračovat na VŠ v ČR - zjištění podílu studentů chystajících se pokračovat na VŠ ve Velké Británii - celkovou spokojenost studentů s úrovní nástavbového studia ČR - celkovou spokojenost studentů s úrovní nástavbového studia ve Velké Británii - zjištění postojů studentů k nástavbovému studiu v ČR - zjištění postojů studentů k nástavbovému studiu ve Velké Británii 11.3

Výzkumná metoda

Pro tuto bakalářskou práci byla zvolena výzkumná metoda dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření patří mezi kvantitativní metody a

umožňuje oslovit mnoho

respondentů a jejich odpovědi číselně vyhodnotit. Tyto hodnoty lze pak přehledně číselně vyjádřit a zobrazit formou grafů. Výsledné hodnoty je pak možno přehledně porovnat podle příslušných kategorií (Česká republika a Velká Británie). Dotazník je určený především pro hromadné získávání dat od velkého počtu odpovídajících, pomocí kterého lze získat mnoho informací, a to v poměrně krátkém čase (Gavora, 2008). Dotazníkové šetření bylo uskutečněno na středních odborných školách poskytujících program nástavbového studia v České republice a ve Velké Británii. Získané údaje byly využity ke zjištění a následného srovnání postojů studentů nástavbového studia v obou zemích. Cílem výzkumu je zodpovězení výzkumného problému: Jaké jsou postoje studentů k nástavbovému studiu v dané zemi?

33

11.4

Cílová skupina – výzkumný vzorek

Cílovou skupinou byli studenti středních škol nástavbového studia v České republice a ve Velké Británii. Dohromady bylo osloveno 120 studentů na 4 středních školách v Brně. Šetření ve Velké Británii probíhalo šetření formou webového dotazníku, který jsem rozeslala na celkem 20 středních škol. Na dotazník odpovědělo celkem 152 respondentů. 11.5

Příprava výzkumné metody

Aby byla zjištěna srozumitelnost a přiměřená časová náročnost pro vyplnění dotazníku a tím zajištěna jeho celková účelnost, byly otázky nejdříve konzultovány s pedagogickým pracovníkem SPŠ Olomoucká 61 v Brně. Po drobných korekcích byly dotazníky distribuovány mezi studenty.

34

12

Vlastní výzkum

12.1

Dotazníkové šetření

Výzkum probíhal ve dvou etapách. Dotazníkové šetření pro Českou republiku (Brno) proběhlo ve dnech 1.-15.12. 2013. Dohromady bylo osloveno 120 studentů nástavbového studia na 4 středních školách v Brně. Dotazníky jsem rozdala v jednom případě osobně a v ostatních případech po předchozí domluvě prostřednictvím pedagogických pracovníků daných středních škol. Návratnost dotazníků byla tedy velmi vysoká, celých 100 %. Šetření ve Velké Británii bylo o něco složitější a probíhalo formou webového dotazníku ve dnech 15. – 30.1. 2014. Přes počáteční obtíže se podařilo zkontaktovat 20 středních škol. Po prvním kontaktování e-mailem následovala telefonická domluva a souhlas s využitím možnosti kontaktovat studenty přímo na facebookovém profilu školy. Prostřednictvím sociální sítě Facebook odpovědělo na dotazník 152 studentů. Většina respondentů byla pro neúplnost všech odpovědí v dotazníku webovou aplikací Survio vyřazena. Celkový počet zbývajících nevyřazených úplných dotazníků byl ve Velké Británii 71 respondentů. Z dotazníků v České republice byly 4 dotazníky vyřazeny pro nekompletnost odpovědí. Konečný počet vyhodnocovaných dotazníků je tedy 116 pro Českou republiku a 71 pro Velkou Británii. Dotazníky byly vypracovány v českém i anglickém jazyce a jsou součástí přílohy bakalářské práce. Dotazníky obsahovaly celkem 24 otázek, z toho 17 otázek uzavřených, 5 otevřených a 2 polootevřené. Uzavřené otázky nabízejí volbu mezi několika možnými odpověďmi, např. ano, ne, nevím. Otevřené otázky kladou málo omezení na odpovědi, dávají odpovědím tázaného širší vztahový rámec (Kohoutek, 1996).

12.2

Vyhodnocení získaných dat a interpretace zjištěných výsledků

Otázky číslo 1 až 3 se nezabývají postoji studentů výzkumného vzorku, ale jedná se zde o informace o demografické struktuře. V pilotním výzkumu se snažím o co nejrovnoměrnější zastoupení respondentů se stejnými parametry. Odpovědi slouží jako

35

zpětná vazba kontroly dosažení rovnoměrnosti zastoupení respondentů ve výzkumném vzorku.

Ze získaných odpovědí bylo zjištěno přibližně stejné množství odpovědí od mužů a žen (viz. tabulka č. 1). Ani v jednom z výzkumných vzorků tedy nepřevládá procento studujících mužského nebo ženského pohlaví. Převážná většina dotazovaných studujících studuje denní formou. Distanční formu volí menší podíl studentů a to v obou výzkumných vzorcích. Dálkovou formu studia využívá větší procento studentů ve Velké Británii než v ČR (viz. tabulka č. 3).

Odpovědi na otázku číslo 1 ukazují procentuální zastoupení studentů nástavbového studia na sledovaných školách z hlediska pohlaví. Výsledek šetření ukazuje větší podíl studujících mužů v obou sledovaných zemích. Tab. 1: Jste muž nebo žena? žena muž

ČR 38% 62%

GB 32% 68%

36

Graf.č.1:. Podíl mužů a žen studujících v postsekundárním vzdělávání Odpovědi na otázku číslo 2 znázorňují věkové složení dotazovaných studentů v obou sledovaných zemích. Shodně je v obou zemích převážná většina studentů starších 18 let. Ve Velké Británii je při tom o něco větší podíl studentů ve věku 16 až 18 let (14 %). Tab.2: Jaký je Váš věk? 16 - 18 více než 18

ČR 4% 96%

GB 14% 86%

37

Graf. č. 2: Věkové složení studujících

Odpovědi na otázku číslo 3 vyjadřují procentuální podíl studujících v denní a distanční formě. Denní formou studuje v ČR 71 % dotazovaných studentů a 29 % studuje distanční formou. Ve Velké Británii studuje denní formou 89 % respondentů, oproti 11 % studujících distančně. Tab.3: Jakou formou studujete? ČR denní 71% distanční 29%

GB 89% 11%

38

Graf. č. 3: Forma studia

Odpovědi na otázku číslo. 4 měly za úkol zjistit, zda studenti studují za účelem uplatnění získaných znalostí v oboru, ve kterém studují Výsledek šetření se v obou zemích podstatně liší. Jak vyplývá z grafu, v ČR je rozhodnuto věnovat se studovanému oboru pouze 34% dotazovaných. Největší část 48% ještě není rozhodnuta. Oproti tomu ve Velké Británii se práci ve studovaném oboru hodlá věnovat téměř ¾ dotazovaných a pouze 20 % respondentů ještě není rozhodnuto. 18 % dotazovaných studentů v ČR se studovanému oboru věnovat nechce. Ve srovnání s Velkou Británii je to o 10 % více studentů. Tab.4: Hodláte se po skončení studia věnovat oboru, který studujete? ČR GB ano 34% 72% ne 18% 8% nevím 48% 20%

39

Graf. č. 4: Poměr studujících, kteří se chtějí věnovat oboru, který studují

Odpovědi na otázku číslo 5 mají za úkol zjistit, kolik studentů ze zkoumaného vzorku se

chystá pokračovat po skončení nástavbového studia na vysoké škole. Zjištěné

hodnoty v obou zemích se výrazně liší. V ČR je zhruba stejný podíl studentů, kteří jsou buď rozhodnuti pokračovat ve studiu na VŠ, nebo ještě není rozhodnuto, nebo se ke studiu na VŠ nechystá. Oproti tomu ve Velké Británii je 75 % studentů rozhodnuto studovat dále na VŠ. Pouze 18 % ještě není rozhodnuto a jen 7 % se na VŠ nechystá. Tab.5: Plánujete studium na VŠ? ČR ano 32% ne 36% nevím 32%

GB 75% 7% 18%

40

Graf. č. 5: Počet studentů, kteří plánuji studium na VŠ Odpovědi na otázku číslo 6 vysvětlují spokojenost s náplní učiva. Výsledky obou zkoumaných vzorků jsou srovnatelné. V obou zemích bylo zjištěno velké procento studentů, kteří uvedli odpovědi "Ano spokojen/a" (ČR 39%, GB o něco více 45 %). Odpověď "spíše spokojen/a" označilo také velké procento respondentů v obou zemích (ČR 47 %, GB 34 %). Ve Velké Británii uvedlo odpověď "Ano velmi spokojen/a" větší procento dotazovaných než v ČR. (GB 11 %, ČR pouze 3 %). Tab.6: Jste spokojen/a s náplní učiva? ČR ano, velmi 3% ano, spokojen/a 39% spíše spokojen/a 47% spíše nespokojen/a 7% nespokojen/a 3% velmi nespokojen/a 1%

GB 11% 45% 34% 1% 6% 3%

41

Graf . č. 6: Spokojenost s náplní učiva

Z odpovědí na otázku číslo 7 vyplývají důvody pro volbu nástavbového studia. Tato otázka byla jednou z otevřených otázek. Ve všech případech v ČR studenti uvedli jako důvod získání maturitního vysvědčení, a tím lepší možnost získání kvalifikace pro lepší zaměstnání. Od studentů ve Velké Británii jsem získala odpovědi typu "future career, better job" a pod.. Odpovědi se tedy velmi neliší od odpovědí českých studentů.

Odpovědi na otázku číslo 8 ukazují podíl studentů, kteří studují/nestudují v místě svého bydliště. V ČR je zhruba stejný podíl dojíždějících a místních studentů. Oproti tomu ve Velké Británii se podíl dojíždějících a místních výrazně liší. Ve Velké Británii je výrazně vyšší podíl dojíždějících studentů (více než 80 %). To je dáno geografickými podmínkami. Velká Británie je oproti České republice rozlehlá země, a tedy i vzdálenosti mezi městy jsou zde výrazně větší. Žáci běžně dojíždí do škol do větších měst.

42

Tab .7: Bydlíte ve městě, kde probíhá výuka? ČR ano 53% ne 47%

GB 17% 83%

Graf. č.: 7. Podíl dojíždějící studentů

Odpovědi na otázku číslo 9 zkoumaly, z jakých vzdáleností dojíždí studenti v obou zemích. V ČR je poměrně velké procento studentů (50 %), kteří dojíždí z 30 km a více vzdálených míst. Ve Velké Británii je největší počet dojíždějících studentů (40 %) ze vzdálenosti mezi 20 – 30 km. Velkou část (38 %) tvoří studenti, kteří dojíždí ze vzdálenosti 30 km a více.

Tab .8: Pokud jste v otázce 8 odpověděli NE, uveďte, z jaké vzdálenosti dojíždíte: ČR GB do 10 km 0% 11% 10 - 20 km 26% 11% 20 - 30 km 24% 40% 30 km a více 50% 38%

43

Graf. č. 8: Vzdálenost, ze které studenti dojíždí Odpovědi na otázku číslo 10 vyjadřují, zda škola, na které studenti studují, poskytuje studentům ubytování. Zjištěno bylo, že většina škol, na kterých byl prováděn výzkum, disponuje ubytovacími kapacitami.

Tab .9: Poskytuje Vaše škola ubytování? ČR GB ano 76% 94% ne 24% 6%

44

Graf. č. 9:Podíl škol s ubytovacími kapacitami Odpovědi na otázku číslo 11 se vztahují k otázce číslo 10 a znázorňují, na kolik studenti využívají možnosti ubytování, které jim škola poskytuje. Shodně se ukázalo, že studenti v obou zemích této možnosti využívají poměrně málo (ČR pouze 2% a ve Velké Británii 10 % respondentů). Tab .10: Využíváte této možnosti? ČR ano 2% ne 98%

GB 10% 90%

45

Graf. č. 10: Podíl studentů, využívajících možnosti ubytování Odpovědi na otázku číslo 12 patří mezi odpovědi na otevřené otázky a mají za úkol zjistit důvody, proč studenti nevyužívají nabízené možnosti ubytování poskytované školou. V naprosté většině se důvodem ukázala především dobrá dostupnost veřejnou dopravou. V případě dálkově studujících je důvodem pro nevyužívání této možnosti zejména vlastní bydlení, a tím i finanční nevýhodnost. Odpovědi na otázku číslo 13 zkoumaly míru spokojenosti s připraveností na budoucí povolání. V obou zemích na tuto otázku odpovědělo vysoké procento dotazovaných "spíše ano" (ČR 41 %, GB 44 %) O něco větší spokojenost "ano, spokojen/a" uvedlo menší procento dotazovaných v obou zemích (ČR 27 %, GB 35 %). Menší procento uvedlo odpověď "určitě ano" (v ČR pouze 9 % a v GB o dvě procenta více – 11 %). Pouze malá část respondentů vyjádřila nespokojenost, přičemž v ČR hodnotilo spokojenost s připraveností na budoucí povolání jako "spíše nespokojen/a" 16 % studentů, oproti 3% dotazovaných ve Velké Británii. Tab .11: Máte pocit, že Vás škola dobře připraví na budoucí povolání? ČR GB určitě ano 9% 11% ano 27% 35% spíše ano 41% 44% spíše ne 16% 3% ne 4% 3% určitě ne 3% 4% 46

Graf. č. 11: Připravenost na budoucí povolání

Odpovědi na otázku číslo 14 zjišťovaly, zda studenti postrádají výuku některého z předmětů. Shodně se ukázalo, že téměř stejné procento dotazovaných v obou zemích absenci některého z předmětů pociťuje. Tento výsledek však vyjadřuje mnohem menší procento zastoupení. Větší část studentů tedy vykazuje spokojenost s vyučovanými předměty. Tab .12: Postrádáte výuku některého z předmětů? ČR GB ano 22% 20% ne 78% 80%

47

Graf č. 12: Míra spokojenosti s vyučovanými předměty Otázka dále pokračovala podotázkou, která je vyjádřením "méně" spokojených studentů:

Studenti v ČR postrádají zejména tyto předměty: • • • • •

hudební výchova, výtvarná výchova 8x účetnictví, ekonomika 5x více hodin jazyka 4x informační technologie 2x ostatní odpovědi se značně lišily nebo nebyly specifikovány

Studenti z Velké Británii ve svých odpovědích uváděli nejčastěji tyto předměty: • • •

accounting and business management (účetnictví a obchodní management) further foreign language (další cizí jazyk) economics (ekonomie)

Odpovědi na otázku číslo 15 měly za úkol zjistit, zda by některý stávající předmět měl být dle studentů vyučován častěji. Na vybraných školách v ČR odpověděla více než 1/3 respondentů "ANO". Hodinovou dotaci by nezvyšovalo více než ½ dotazovaných. Ve Velké Británii na tuto otázku odpovědělo téměř ¾ tázaných "ANO" a jen pro 27 % dotazovaných je stávající hodinová dotace vyhovující.

48

Tab .13: Zvýšili byste hodinovou dotaci některého z předmětů? ČR GB ano 39% 73% ne 61% 27%

Graf č. .l3: Otázka výšení hodinové dotace některého z předmětů Studenti měli dále specifikovat postrádaný předmět. Následuje upřesnění předmětů, které by dle studentů měly být častěji vyučovány: V odpovědích pro ČR byly zaznamenány nejčastěji tyto předměty: • • • • •

matematika 19x cizí jazyk 15x účetnictví 7x český jazyk 4x praxe 3x

• • •

psychologie 2x psychologie 2x ostatní odpovědi nebyly specifikovány

Studenti z Velké Británie uváděli nejčastěji tyto odpovědi: • • • • • •

Psychology (12x) Computers (7x) Marketing (5x) Economy (4x) Management (3x) Economics (3x)

• • • • •

Foreign language (2x) Psychology (2x) Accounting and Finance (2x) History (2x) Aerospace Engineering with Industrial Experience

49

• • • • • • •

Creative Practice (Dance Professional Practice) Civil Engineering and Construction Management Business Management (International Business) Business Administration and Marketing Advanced and Strategic Marketing Communication and Media Studies Computer games design

• •

Drama with Psychology Business Management Mathematics Marketing Accountancy Technical drawing Physical Education Mathematics

• • • • •

Odpovědi na otázku číslo 16 měly za úkol přinést odpovědi na otázku: "Který předmět považujete za zbytečný?"

U českých studentů se nejčastěji objevovaly tyto odpovědi: • občanská nauka – 27 x • matematika 8 x • tělesná výchova-20 x • dějepis 7 x • informační technika 12 x • fyziky 5 x • praxe 9 x • český jazyk 4 x • psychologie 9 x • ekonomika, účetnictví 3 x Studenti z Anglie odpovídali následovně: • Physical Education (21x) • Psychology (11x) • Marketing (4x) • Mathematics (2x) • Management (2x) • Literature (2x) • Practice (2x) • Electronic Engineering (Wireless and Mobile Communications) • Electrical and Electronic Engineering with Mathematics • Business Information Systems and Cultural Studies • Physics • Public Health with Communication Studies • Literature

• • • • • • • • • • • • • • •

Computer Algebra Fashion with Photography Business Information Technology Analytical Science for Industry Building Services Engineering Human resource management Comparative Literature English literature. Civil Engineering Economy History Computers French Economics German

50

Odpovědi na otázky číslo 17 a 18 se týkaly doby začátku a konce výuky. Odpovědi se odlišovaly v závislosti na formě studia a byly zařazeny spíše ze zajímavosti. Zjistilo se však, že nemají příliš významnou vypovídající schopnost.

Odpovědi na otázku číslo 19 byly zaměřeny na zjištění frekvence zadávání domácích úkolů. V obou zemích bylo shodně zjištěno téměř stejné procento žáků, kteří uvedli, že domácí úkoly dostávají (ČR 95 %, GB 96 %).

Tab .14: Dostáváte domácí úkoly? ČR ano 95% ne 5%

GB 96% 4%

Graf č. .14:Domácí úkoly Odpovědi na otázku číslo 20 zjišťovaly, jak často studenti dostávají domácí úkoly. Výsledky v obou zemích se významně neliší. Téměř shodné procento dotazovaných uvedlo, že dostávají úkoly 1 – 2 x týdně. Jen malé procento (ČR 5 %, GB 4 %) uvedlo, že dostává úkoly každý den. Obdobně se toto prokázalo u možnosti "nikdy". Liší se počet studentů, kteří uvedli možnost 3 – 4 týdně (ČR 11 %, GB 27%).

51

Tab .15: Jak často dostáváte domácí úkoly? ČR GB každý den 5% 4% 1 - 2 krát týdně 59% 58% 3 - 4 týdně 11% 27% nikdy 5% 4% jiná možnost 20% 7%

Graf č. 15: Četnost domácích úkolů Odpovědi na otázku číslo 21 měly za úkol zjistit, do jaké míry jsou studenti spokojeni s vybavením školních učeben. Studenti v obou zemích vykázali převážně spokojenost. Ve Velké Británii uvedlo odpověď "Ano, spokojen/a" přes 50 % respondentů. V ČR to bylo o něco méně a sice 34 %. Odpověď "spíše spokojen/a" uvedlo ve Velké Británii 28 % a v ČR 39 % respondentů. Jako "velmi spokojeno se v ČR cítí 9 % respondentů, což je o 4 % více než v GB. Možnost "nespokojen" volilo v ČR 6 %, v GB 4 % respondentů. Tab .16: Jste spokojeni s technickým vybavením školy? ČR GB velmi spokojen/a 9% 5% ano, spokojen/a 34% 53% spíše spokojen/a 39% 28% spíše nespokojen/a 11% 5% nespokojen/a 6% 4% velme nespokojen/a 1% 5%

52

Graf č. 16: Spokojenost s technickým vybavením školy

Odpovědi na otázku číslo 22 měly zjistit, jak studenti hodnotí obtížnost učiva. Jak vyplývá z grafu níže, studenti v obou zemích hodnotí učivo jako dosti obtížné. Jako "velmi obtížné" ho hodnotí 23 % respondentů v GB a menší procento – 11 % v ČR. Jako "obtížné" se zdá v ČR 37 % procentům respondentů a 26 % studentů v Anglii. Jako "spíše obtížné" ho hodnotí v ČR 44 % a v GB 32 % respondentů. Jako "snadné", se zdá v ČR pouze 7 % dotazovaných a 17 % dotazovaných v GB.

Tab .17: Jak hodnotíte obtížnost učiva? ČR GB velmi snadné 1% 2% snadné 7% 17% spíše obtížné 44% 32% obtížné 37% 26% velmi obtížné 11% 23%

53

Graf č. 17: Obtížnost učiva Odpovědí na otázku 23 se zjišťovalo do jaké míry se musí studenti připravovat doma na výuku. Otázka byla zaměřena na zjištění a porovnání náročnosti učiva z hlediska domácí přípravy. Odpovědi se celkově lišily v obou zemích. Odpověď "Musím se učit každý den z hodiny na hodinu" se vyskytla v ČR pouze v 16 % a ve Velké Británii u 53 % respondentů. Oproti tomu u českých studentů se v nejvíce případech vyskytla odpověď: "Učím se jen před písemnou prací nebo před zkoušením", u britských studentů byla tato odpověď zaznamenána pouze v 15 % odpovědí. Přibližně stejná procenta odpovědí se vyskytly u zbývajících možností odpovědí. Jako nenáročnou ohodnotilo přípravu v ČR 6 % a v GB 8 % dotazovaných. Učivo zvládá bez přípravy 4 % respondentů v obou zemích. Učivo zvládá s "nutnou domácí přípravou" v ČR 27 % a v GB 20 % dotazovaných. Tab .18: Jak hodnotíte studium s hlediska domácí přípravy? ČR

GB

musím se učit každý den učivo zvládám dobře, příprava je však nutná učím se jen před písemnou prací

16%

53%

27%

20%

47%

15%

příprava je nenáročná nemusím se připravovat, učivo zvládám i bez přípravy

6%

8%

4%

4%

54

Graf č. 18: Obtížnost studia z hlediska domácí přípravy Odpovědi na otázku číslo 24 měly zmapovat celkovou úroveň spokojenosti s výukou nástavbového studia. Na tomto obrázku je vidět, jak studenti hodnotili celkovou spokojenost, přičemž ve Velké Británii se k možnosti "velmi spokojen/a" hlásí 13 % respondentů, oproti 3 % v České republice. Odpověď "spokojen" uvedlo v ČR 35 % respondentů, ve Velké Británii 49 % studentů. Jako "spíše spokojen/a" hodnotí situaci v ČR 49 % a v GB 31 % dotazovaných. Co se týče procent nespokojenosti, jsou na tom obě země podobně, odpovědi se příliš neliší. Tato čísla jsou však v porovnání s procenty spokojených mnohem nižší.

Tab .19: Jak hodnotíte Vaši celkovou spokojenost se studiem? ČR GB velmi spokoje/a 3% 13% spokojen/a 35% 49% spíše spokojen/a 49% 31% spíše nespokojen/a 9% 3% nespokojen/a 2% 1% velmi nespokojen/a 2% 3%

55

Graf č. 19: Celková spokojenost

12.3 Závěry dotazníkového šetření Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo: 1. Zjistit procento studentů chystajících se pokračovat ve studiu na vysoké škole, přičemž předpoklad byl, že v GB je větší procento studentů, kteří se chystají na VŠ. 2. Zjistit celkovou spokojenost s úrovní nástavbového studia a údaje srovnat, přičemž jsme předpokládali, že studenti ve Velké Británii vykazují větší procento spokojenosti s nástavbovým studiem, než studenti v ČR. 3. Zmapovat postoje studentů a postoje srovnat.

Dotazníky byly rozdány do škol v České republice (Brno) a prostřednictvím webového dotazníku do středních škol ve Velké Británii.

Prvním z cílů výzkumu bylo zjištění počtu studentů, kteří se chystají po skončení nástavbového studia pokračovat ve studiu na VŠ. Výsledek zjištění je obsažen v otázce číslo 5, která jasně vypovídá o rozdílnosti situace ve zkoumaných školách v České

56

republice a zkoumaných školách ve Velké Británii. "Ano", odpovědělo na tuto otázku v ČR "pouze" 32 % respondentů. Ve Velké Británii je toto číslo výrazně vyšší, a to 75 %. Ze zjištěných výsledků týkajících se výzkumného vzorku je tedy patrné, že pro české studenty je nástavbové studium jakýmsi "doplněním si" vzdělání. O tom svědčí velké množství odpovědí "Ne" (nechystám se na VŠ). Ve Velké Británii je nástavbové studium považováno za jakýsi "mezistupeň" mezi středoškolským a vysokoškolským vzděláním, nebo-li přípravu na VŠ. Pro tento cíl se pro oba zkoumané vzorky předpoklad potvrdil.

Druhým cílem výzkumu bylo zjištění, zda studenti ve Velké Británii vykazují větší procento spokojenosti s nástavbovým studiem (náplň učiva připravenost na budoucí povolání, vyučované předměty, vybavenost školy, celková spokojenost). Tyto údaje zjišťovala otázka číslo 6, 13, 14, 15, 16, a 24. Co se týče otázky číslo 6 "Jste spokojen/a s náplní učiva" se předpoklad nepotvrdil. Dotazovaní studenti v obou zemích, vykazují celkově velkou míru

spokojenosti

s učivem. Součtem odpovědi "velmi spokojen", "ano, spokojen" a "spíše spokojen" pro výzkumný vzorek pro ČR, dostaneme 89 % kladných odpovědí. Po stejném součtu kladných odpovědí od britských respondentů, získáme 93 % kladných odpovědí. Toto číslo je sice o 4 % vyšší než v České republice, avšak rozdíl je poměrně malý. Míru spokojenosti také zjišťovala otázka číslo 13, která se týkala spokojenosti s připraveností na budoucí povolání. V obou zemích, vykazovaly odpovědi velké procento spokojenosti. Po součtu kladných odpovědí, stejně jako v otázce č. 6, dostaneme pro Českou republiku 77 % spokojených studentů a pro Velkou Británii 90%. V tomto případě se předpoklad potvrdil a zjištěné hodnoty prokázaly vyšší míru spokojenosti ve Velké Británii. Otázka číslo 14 byla zaměřena na zjištění, zda by studenti zařadili některý z předmětů do výuky. Studenti podobně odpověděli "NE" v případě obou výzkumných vzorků (ČR 22 %, GB 20%). Obě země tedy shodně vykazují velkou spokojenost s vyučovanými předměty. Ani v tomto případě se tedy předpoklad nepotvrdil. V otázce č. 15 studenti odpovídali na otázku, zda by zvýšili počet hodin některého z již vyučovaných předmětů. Ze zjištěných odpovědí od vybraných studentů z České republiky vyplývá, že pro zvýšení hodinové dotace některého z vyučovaných předmětů

57

je jen malá část studentů (29 %), 61 % je spokojeno se skladbou předmětů v nynější podobě. Ve větší míře by tedy nezvyšovali hodinovou dotaci žádného z předmětů. Ve Velké Británii je tomu naopak. Pro zvýšení hodinové dotace některého z předmětů je 73 % dotazovaných studentů. Odpověď na tuto otázku bych tedy nechala otevřenou. Je těžké posoudit, zda se v České republice jedná o opravdovou spokojenost s vyučovanými předměty, nebo zda se zde prokazuje známá pasivita českých studentů a spokojenost " s tím jak to je"´, než snaha o osobní rozvoj a iniciativu. Ze strany Velké Británie výsledek chápu jako projevení vlastního názoru na danou otázku, ale zároveň i možnost nespokojenosti se skladbou předmětů. Škála předmětů, u kterých by studenti Velké Británie zvýšili hodinovou dotaci, je totiž poměrně široká. Další otázka, zaměřená na spokojenost se, byla otázka číslo 16., která měla za úkol zjistit, který předmět je podle studentů zbytečný. Čeští studenti uvedli nejčastěji předmět občanská nauka (27x) a tělesná výchova (20x). Dále se pak poměrně často (12x)

vyskytla

odpověď

informační

technika,

což

považuji

v dnešní

době

komunikačních technologií za neobvyklé. Studenti také často (9x) uvedli předmět praxe, a to s poznámkou, že "se neučí nic víc, než co se naučili na učilišti". Dále se vyskytovaly odpovědi: psychologie, matematika, dějepis, fyzika, český jazyk, ekonomika a účetnictví. Tyto předměty byly však zastoupeny v menší míře. Z odpovědí od britských studentů jednoznačně vede jako nejméně oblíbený předmět tělesná výchova. Tento předmět byl zmíněn celkem 21x (podobně jako v ČR.). Na druhém místě je psychologie (11x), kterou v ČR uvedlo 9 studentů. Studenti z Velké Británie uvedli celou řadu předmětů, které se svým názvem a charakterem liší od předmětů v ČR, proto není možno tyto výsledky srovnat dokonale. Výsledkem je, že studenti v obou zemích vykazují nejen spokojenost, ale i jistou míru nespokojenosti s vyučovanými předměty. Otázka číslo 21 se zabývala spokojeností s technickým vybavením. Studenti obou zemí vykázali velké procento spokojenosti. Po sečtení kladných odpovědí ze zastoupených škol v ČR jsem došla k číslu 82 % . Ve Velké Británii se jeví jako spokojeno 86 % respondentů. Toto číslo je sice vyšší o 4 % než v ČR, ale v tomto výzkumu nehraje významnou roli. Předpoklad o větší míře spokojenosti u britských studentů se tedy nepotvrdil.

58

Poslední otázkou, která má potvrdit nebo vyvrátit předpoklad o větší míře spokojenosti britských studentů s nástavbovým studiem, je otázka zjišťující celkovou spokojenost s nástavbovým studiem. Jako v předešlých otázkách, se prokázala velká míra spokojenosti u dotazovaných studentů v obou zemích. Přičemž po sečtení kladných odpovědí v ČR se dostáváme k číslu 87 % a ve Velké Británii dokonce k číslu 93 %. Počet nespokojených studentů je zastoupen jen v malé míře. Předpoklad, týkající se větší celkové spokojenosti studentů ve Velké Británii, se tedy nepotvrdil.

Dílčím cílem bylo zmapování postojů studentů k nástavbovému studiu Otázka č. 4 měla za úkol zjistit, zda studenti studují za účelem uplatnění získaných znalostí v oboru, ve kterém studují, nebo je důvodem pro studium hlavně získání maturitního vysvědčení. Výsledek šetření se v obou zemích podstatně liší. V ČR je rozhodnuto věnovat se studovanému oboru pouze 34% dotazovaných. Největší část 48% ještě není rozhodnuta. Oproti tomu ve Velké Británii se práci ve studovaném oboru hodlá věnovat téměř

75 % dotazovaných. a pouze 20 % respondentů ještě není

rozhodnuto. 18 % dotazovaných studentů v ČR se studovanému oboru věnovat nehodlá. Ve srovnání s Velkou Británii je to o 10 % více studentů. Situace se tedy jeví tak, že v České republice si studenti doplňují vzdělání spíše z formálních důvodů, kterým v největší míře bude získání vyšší kvalifikace.

59

Diskuze Struktura a podmínky trhu práce zaznamenaly v posledních letech výrazné změny, a s tím souvisí i další požadavky na vzdělanost a kvalifikaci zaměstnanců. V České republice a ostatních zemích se postsekundární vzdělávání rychle rozvíjí, avšak tento typ vzdělávání stále zůstává jakousi "druhou volbou" pro studenty, kteří buď nechtějí nebo nemohou dále studovat na vysoké škole. Jak výzkum v této bakalářské práci prokázal, pouze 1/3 studentů nástavbového studia ze zkoumaného vzorku v České republice je odhodlána pokračovat ve studiu na terciární úrovni. S tím také nepochybně souvisí i malá prostupnost vzdělávacích systémů, o které hovoří článek Aleny Nové "Postsekundární odborné vzdělávání, prostupnost vzdělávacích systémů", publikovaný ve Zpravodaji 2/2013 NUV. Jak článek uvádí, postup z postsekundárního do terciárního vzdělávání může být problematický z toho důvodu, že nástavbové programy neposkytují dostatečnou připravenost studentů k úspěšnému studiu na VŠ. Připravují studenty spíše pro specifické profese a uplatnění v jednotlivých oborech, než pro postup k dalšímu stupni vzdělávání. Postsekundární odborné vzdělávání je často považováno za méně atraktivní a je spíše určeno pro studenty, kteří nechtějí nebo si nemohou dovolit studium na univerzitě. Řešením situace by byla lepší spolupráce ze strany sféry terciárního vzdělávání a provázanost na obory nástavbového studia z hlediska přípravy pro studium na VŠ. Jednou z nejdůležitějších otázek výzkumu byla otázka č. 4, která měla za úkol zjistit, zda se studenti vybraného vzorku chtějí po absolvování nástavbového studia věnovat studovanému oboru. Na tuto otázku odpověděla více než 1/3 dotazovaných v ČR "Ano" a téměř 1/2 ještě nebyla rozhodnuta. Pro srovnání se situací v Anglii, to znamená mnohem nižší zastoupení studentů, kteří chtějí uplatnit své znalosti ve studovaném oboru ve své profesní kariéře. Výsledky zjištění jsou graficky znázorněny následujícími grafy.

60

Česká republika Otázka 4: Hodláte se po skončení studia věnovat oboru, který studujete? 50 nevím

45 40 35

ano

30 25

ano

20

ne

ne

15

nevím

10 5 0 S1

ano ne nevím

Graf č. 20: Situace v ČR

Anglie Otázka 4: Hodláte se po skončení studia věnovat oboru, který studujete? 60 50

ano

40 30

ano ne

20

nevím nevím

10 ne 0

S1

ano ne nevím

Graf č. 21: Situace v Anglii

Velké zastoupení "nerozhodnutých" studentů na vybraných českých školách mohlo být způsobeno

věkovou

skladbou

respondentů

nástavbového

studia.

S

velkou

61

pravděpodobností je ve skupině "nerozhodnutých studentů" velká část studentů nižšího věku, kteří nemají jasnou představu o svém budoucím povolání a často se dávají na studia na základě rozhodnutí svých rodičů. Předpokládá se, že velká část dospělých žáků z řad pracujících, si doplňuje kvalifikaci právě z profesních důvodů, aby mohli i nadále vykonávat své stávající povolání. Jak uvádí článek Jany Trhlíkové "Jak absolventi využívají svou kvalifikaci na trhu práce", uveřejněný ve zpravodaji NUV 2/2013, většina maturantů se chce po ukončení studia věnovat studovanému oboru. Reálná situace na trhu práce ale mnohé z nich nutí hledat si zaměstnání v jiném oboru nebo vykonávat méně kvalifikovanou práci. Přesto, že se uvedený článek odkazuje na maturanty, tedy absolventy středoškolského vzdělávání (ISCED 3), uvedené skutečnosti lze však aplikovat také na absolventy nástavbového studia (ISCED 4), bude-li na ně pohlíženo jako na studenty se stejnou úrovní dosaženého vzdělání. Toto není příliš příznivá situace pro budoucnost rozvoje postsekundárního vzdělávání v České republice. Pro zlepšení situace v oblasti uplatnění absolventů na trhu práce ve studovaném oboru je zapotřebí celkové efektivní fungování ekonomiky státu a správné nastavení celé vzdělávací politiky. Je nezbytné, aby statut postsekundárního vzdělávání dostal jasný rámec a byly vytvořeny kvalitní podmínky pro uplatnění studentů pro budoucí povolání nebo další vzdělávání na terciární úrovni. Přes veškerou snahu a prostudování značného množství odborných prací se podařilo najít poměrně málo zdrojů, zaměřujících se za výzkum týkající se této problematiky. Přesto, že v oblasti komparativní pedagogiky již byla provedena mnohá šetření, která mají velký význam v oblasti vzdělávacího procesu, oblast postsekundárního vzdělávání stále skýtá široké možnosti pro mnohá zjištění. Podobným výzkumem se zabývala Miroslava Rýznarová ve své bakalářské práci. Při komparaci zjištění se ztotožňuji se závěrem, že i přes odlišnosti během historického vývoje je možné najít shodné znaky obou vzdělávacích systémů. Zároveň existují i odlišnosti, které by bylo možné ze srovnávané země aplikovat do systému postsekundárního vzdělávání České republiky. Provedený pilotní výzkum je přispěním ke zviditelnění ne často řešené problematiky srovnávání postsekundárního vzdělávání. Ráda bych nabídla získané výsledky pro další využití, např. Národnímu ústavu pro vzdělávání, a nebo jako příspěvek do periodika

62

Pedagogická orientace. Zejména bych chtěla obohatit téma zabývající se uplatněním a setrváním studentů ve svém vybraném oboru po ukončení postsekundárního vzdělávání. Dosaženými výsledky pilotního výzkumu bych ráda přispěla k obsahu předmětu komparativní pedagogika.

63

Závěr Ve prospěch postsekundárního vzdělávání v posledních letech hovoří zejména rozvoj trhu práce a s tím související vyšší požadavky zaměstnavatelů na kvalifikaci zaměstnanců. Zaměstnavatelé stále více požadují kvalifikované zaměstnance ze specifických oborů, kteří jsou vybaveni požadovanými kompetencemi. Je vyžadována zvýšená flexibilita, způsobilost v oboru a ochota neustále

rozvíjet své schopnosti

a dovednosti. Z tohoto důvodu se v mnoha zemích zvyšuje úroveň dosaženého vzdělání. To platí i pro Českou republiku, která v podle dokumentu "Pohled na školství v ukazatelích OECD (1996) zemí, s výrazné nižší participací mladých lidí na terciárním vzdělávání. (Linkeschová, 2013) K ověření mého předpokladu bylo v bakalářské práci provedeno dotazníkové šetření na vybraném vzorku škol, které mělo za úkol zjistit procento studentů, kteří se chystají, po ukončení nástavbového studia, dále pokračovat na VŠ. Jak se ukázalo vzájemným srovnáním obou výzkumných souborů v České republice a ve Velké Británii, situace se jeví pro každý výzkumný vzorek odlišně. Nástavbová studia jsou z pohledu českých studentů, zahrnutých do tohoto výzkumu, považována za jakousi druhou volbu po ukončení učebního programu a jsou často volena jako doplnění vzdělání. Jen malá část studentů je po skončení studia rozhodnuta pokračovat studiem na VŠ. Z výsledků šetření vyplynul patrný rozdíl oproti situaci ve Velké Británii, kde je postsekundární studium považováno reprezentovanými studenty za přípravu na vysokoškolské studium. Dalším úkolem práce bylo zjistit spokojenost zastoupených studentů s úrovní nástavbového studia, a to z několika hledisek. Z hlediska připravenosti na budoucí povolání se cítí více spokojeni britští studenti než studenti v České republice, avšak v dalších oblastech týkajících se spokojenosti s náplní učiva

vyučovaných

předmětů,

vybaveností

školy

a

celkovou

spokojeností

s nástavbovým studiem se vyšší spokojenost britských studentů, zahrnutých do výzkumu, neprokázala. Situace se mi tedy jeví tak, že pro výzkumný vzorek je české školství v oblasti postsekundární úrovně přinejmenším na stejné úrovni jako školství ve Velké Británii.

64

Posledním cílem výzkumu bylo zjistit, jaký zaujímají studenti postoj k nástavbovému studiu jako celku. Jak již vyplynulo z prvního cíle, postoje se v obou zemích liší a ukazuje se, že studenti výzkumného vzorku v České republice si doplňují vzdělání spíše z formálních důvodů, a tím je získání maturitního vysvědčení, které jim umožní zlepšit svoji pozici na trhu práce. Výzkum se týkal České republiky a Velké Británie, přičemž výzkumný vzorek pro Českou republiku tvořili studenti 4 středních škol v Brně (116 hodnocených respondentů). Výzkumný vzorek pro Velkou Británii tvořili studenti ze 20 středních škol (71 hodnocených respondentů). Celá práce tvoří pilotní výzkum a zjištěné výsledky se vztahují ke zmiňovaným výzkumným vzorkům. Nelze je tedy zevšeobecňovat na celou populaci daných zemí. Ke zjištění reálné situace by bylo třeba realizace celoplošného výzkumu v obou zemích, který by znamenal rozsáhlejší šetření a byl by předmětem širšího výzkumu v oblasti postsekundárního vzdělávání.

65

Přílohy Příloha č. 1: Nástavbové studium,denní forma vzdělávání – žáci, nově přijatí a absolventi (podle stavu k: 30. 9. 2012)

Žáci v tom v ročníku skupiny oborů vzdělání*)

Školy celkem 1)

Celkem Vzdělávání v oborech bez RVP 23 Strojírenství,stroj.výr. 26 Eltechn.,telekom.a VT 28 Tech.chemie,chemie silik. 29 Potravinářství,potr.chem. 33 Zprac.dřeva,výr.hud.nást. 34 Polygr.,zpr.papíru,filmu 36 Staveb.,geodézie,kartog. 37 Doprava a spoje 41 Zemědělství a lesnictví 63 Ekonomika,administrativa 64 Podnik.v oborech,odvětví 65 Gastr.,hotelnictví,turis. 66 Obchod 69 Osobní a provozní služby 82 Umění a užité umění Vzdělávání v oborech s RVP 23 Strojírenství,stroj.výr. 26 Eltechn.,telekom.a VT 29 Potravinářství,potr.chem. 33 Zprac.dřeva,výr.hud.nást. 34 Polygr.,zpr.papíru,filmu 36 Staveb.,geodézie,kartog. 37 Doprava a spoje 39 Spec.,interdiscipl.obory 41 Zemědělství a lesnictví 53 Zdravotnictví 64 Podnik.v oborech,odvětví 65 Gastr.,hotelnictví,turis. 66 Obchod 68 Právo,právní činnost 69 Osobní a provozní služby 82 Umění a užité umění

1.

2.

3.

Nově Absolventi přijatí za šk. rok do 1. 2011/12 roč.

309 85 26 19

14 357 8 186 6 112 59 7 791 1 528 28 1 443 57 24 365 – 365 – – 272 26 246 – 24

3 690 2 918 315 274

1 13 1 10 7 3 – 9 14 2 6 – 300 43 28 1 21 1 16 3 5 7 2 214 33 7 1 1 3

13 – 13 – – 126 – 126 – – 19 – 19 – – 102 1 101 – – 88 – 88 – – 35 – 35 – – – – – – – 151 – 94 57 – 241 1 240 – – 40 – 40 – – 76 – 76 – – – – – – – 12 829 8 158 4 669 2 7 767 872 720 152 – 692 474 404 70 – 383 15 15 – – 12 285 225 60 – 210 24 23 1 – 21 312 260 52 – 254 54 38 16 – 37 120 96 24 – 94 169 143 26 – 138 42 23 19 – 21 9 337 5 391 3 944 2 5 132 801 594 207 – 567 192 131 61 – 114 24 24 – – 24 16 9 7 – 9 92 62 30 – 59

2 107 2 99 101 72 28 1 519 273 46 72 8 772 – – – 6 – – – 8 – – 741 11 – – – 6

1) Počet škol celkem nemusí být součtem počtů škol podle zaměření vzdělávání, protože školy *)skupiny oborů vzdělávání dle nařízení vlády č.589/2004 Sb, ve znění pozdějších předpisů RVP - rámcový vzdělávací program

Pramen. Český statistický úřad: ČSÚ: Obory nástavbového studia – školy, žáci, nově přijatí a absolventi 66

Příloha č. 2: DOTAZNÍK PRO ČESKOU REPUBLIKU Vážené studentky a studenti, jmenuji se Šárka Vašíková a jsem studentkou Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Obracím se na Vás s prosbou o laskavé vyplnění následujícího dotazníku, jehož vyplnění Vám nezabere více než 15 minut. Jedná se o výzkum v rámci mé bakalářské práce na téma SROVNÁNÍ POSTSEKUNDÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ v ČESKÉ REPUBLICE a VELKÉ BRITÁNII. Dotazník má za cíl zmapovat postoje studentů nástavbového studia a zjistit úroveň spokojenosti s kvalitou nástavbového studia. Věřím, že Vaše odpovědi budou pravdivé, aby nedošlo ke zkreslení zjišťovaných informací. Dotazník je anonymní a bude použit výhradně pro zpracování mojí bakalářské práce. Předem děkuji za Vaši spolupráci a čas, kterým přispějete k tomuto výzkumu.



1.

Jste

2.

Jaký je Váš věk?

  4.

3.

více než 18

žena

Jakou formou studujete

 

16 – 18

denní distanční

Hodláte se po skončení studia věnovat oboru, který studujete?

 5.

ano



ne



nevím



ne



nevím

Plánujete studium na VŠ?

 6.



muž

ano

Jste spokojen/a s náplní učiva?

  

ano, velmi spokojen/a ano, spokojen/a spíše spokojen/a

  

velmi nespokojen/a nespokojen/a spíše nespokojen/a

7.

Jaké jsou vaše důvody pro nástavbové studium? Prosím, stručně uveďte důvod: ........................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................... ...........................................................................................................................................................

8.

Bydlíte ve městě, kde probíhá výuka?

 9.

13.

 

do 10 km 10 – 20 km

Poskytuje Vaše škola ubytování?

 

12.

ne

Pokud jste v otázce 8 odpověděli NE, uveďte: Dojíždím ze vzdálenosti:

10.



ano

11.

 

30 km a víc

Využíváte této možnosti?

 

ano

20 – 30 km

ano

ne ne Pokud jste v otázce 11 odpověděli NE, uveďte prosím stručně důvod: ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ Máte pocit, že Vás škola dobře připraví na budoucí povolání?

  

určitě ano ano spíše ano

  

určitě ne ne spíše ne

67

14.

Postrádáte výuku některého z předmětů?





ano ne Pokud ANO, uveďte prosím, kterého: ........................................................................................................................................... 15.

Zvýšili byste hodinovou dotaci některého z předmětu?





ano ne Pokud ANO, uveďte prosím, kterého: ........................................................................................................................................... 16.

Který předmět považujete za zbytečný? ...........................................................................................................................................

17.

V kolik hodin obvykle začíná výuka na Vaší škole? ...........................................................................................................................................

18.

V kolik hodin obvykle končí výuka na Vaší škole? ........................................................................................................................................... 19.Dostáváte domácí úkoly?





ano

20.Jak často dostáváte domácí úkoly?

   

ne

každý den 3 – 4krát týdně 1 – 2krát týdně



nikdy

jiná možnost 21.Jste spokojeni s technickým vybavením učeben, pomůckami, nářadím, materiálem, dostatečnou kapacitou míst atd.?

   22.

spíše spokojen/a

velmi nespokojen/a

  

velmi obtížné

nespokojen/a spíše nespokojen/a

velmi snadné snadné spíše snadné

obtížné spíše obtížné

Jak hodnotíte studium z hlediska domácí přípravy?

     24.

ano, spokojen/a

  

Jak hodnotíte obtížnost učiva?

   23.

velmi spokojen/a

musím se učit každý den, z hodiny na hodinu učivo zvládám dobře, příprava je však nutná učím se jen před písemnou prací nebo před zkoušením příprava je nenáročná nemusím se připravovat vůbec, učivo zvládám i bez přípravy

Jak hodnotíte Vaši celkovou spokojenost se studiem?

  

velmi spokojen/a spokojen/a spíše spokojen/a

  

velmi nespokojen/a nespokojen/a spíše nespokojen/a

VELMI DĚKUJI ZA VÁŠ ČAS

68

Příloha č. 3: DOTAZNÍK PRO VELKOU BRITÁNII Dear students, my name is Sarka Vasikova and I am a student of Pedagogical Faculty of Masaryk University in Brno in the Czech Republic. I would like to ask you to kindly fill-in the attached questionnaire which is the survey for my bachelor's thesis. Completing this questionnaire will not take more than 15 minutes of your time. The topic of my thesis is COMPARISON OF POST-SECONDARY EDUCATION IN THE CZECH REUBLIC AND GREAT BRITAIN. The aim of this survey is to find out the attitude of students of further education and their oppinion to quality of education given at their school. The survey is absolutely anonymous and the results will be used for my bachelor's thesis only. Thank you in advance for your cooperation and time that you devote to this survey. 1

Sex

2.

What is your age? 16 – 18

3 4.

man

x female 18 and over

What is the form of your study? full-time

a part-time Do you plan to have a job in the field of your study after you finish the school? yes no I do not know

5.

Do you plan to continue studying at higher education? yes no I do not know

6.

Are you satisfied with the contents of curriculum provided? highly satisfied highly dissatisfied satisfied dissatisfied low satisfied rather dissatisfied

7

What are the reasons for your study in further education program? Please specify: ........................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................... ....

8.

Do you live in the place of your study? yes no

9.

If you stated NO for question 8, please specify how far you commute: less than 10 km 10 – 20 km 20 – 30 km 30 km and more

10.

Does the college provide the accommodation for students (dormitory)? yes no

11.

Do you use the opportunity to live at dormitory? yes no

12.

If you stated NO for question 11, please specify the reason for not living at dormitory: ........................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................... ....

13.

Do you think that the college will prepare you well for your future occupation? certainly not certainly yes

69

yes rather yes

no rather no

14.

Do you miss any subject at your college? yes no If stated YES, please specify: ..........................................................................................................

15.

Do you feel that any of subjects needs to be thought more frequently? yes no If stated YES, please specify: .......................................................................................................... ............................................................................................................................................................. 16. Do you consider any subject being useless? If yes, please specify: .............................................. ............................................................................................................................................................. 17. What time do you usually start at school? ..................................................................................... 18. What time does the school usually finish? ..................................................................................... 19.

Do you get homework? yes

20. no

How often do you get homework? every day 1 – 2times per week 3 – 4times per week never other

................................................................. 21.

Do you feel satisfied with the technical equipment at your college (working tool, working material, classroom capacity etc)? highly satisfied highly dissatisfied satisfied dissatisfied low satisfied rather dissatisfied

22.

Do you find the curriculum being difficult? I find it: very easy very difficult easy difficult rather easy rather difficult

23.

Do you need to prepare for school at home? yes, I have to learn every day I coop with the study well, but the preparation for school at home is necessary I prepare for school only before exam it is easy to prepare for school I don't prepare at all, I coop with my study with no preparation at home

24.

How do you feel about the whole study in global? highly satisfied highly dissatisfied satisfied dissatisfied rather satisfied rather dissatisfied

Thank you for your time!

70

Seznam použité literatury [1] ČAČKA, Otto. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. 1. vyd. Brno: Nakladatel Jan Šabata, 2000. ISBN 80-723-9060-0. [2] GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výskumu. Bratislava: Universita Komenského Bratislava, 2008. ISBN 978-80-223-2391-8. [3] JŮVA, Vladimír a Čestmír LIŠKAŘ. Úvod do srovnávací pedagogiky. Praha: SPN, 1982. [4] KATUŠČÁK, Dušan, Barbora DROBÍKOVÁ a Richard PAPÍK. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. Nitra: Enigma, 2008. ISBN ISBN 978-80-89132-70-6. [5] KOHOUTEK, Rudolf. Základy pedagogické psychologie. 1. vyd. Brno: CERM, 1996. ISBN 80-858-6794-X. [6] LINKESCHOVÁ, Dana. Úvod do moderní inženýrské pedagogiky. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 142 s. ISBN 978-802-1061-774. [7] PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003, 322 s. ISBN 80-717-8772-8. [8] PRŮCHA, J. Srovnávací pedagogika. Praha: Portál, 2006, ISBN 978-80-2620191-5. [9] RÝZNAROVÁ, Miroslava. Srovnání vyššího sekundárního vzdělávání v ČR a ve Francii. Brno, 2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzita SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika: vyučovací proces, učivo a jeho výběr, metody, organizační formy vyučování. 2., rozš. a aktualiz. vyd., [V nakl. Grada] vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 322 s. ISBN 978-80-247-1821-7. [10]

[11]

ŠMAHELOVÁ, Bohumíra. Nástin vývoje pedagogického myšlení. Brno: MSD,

2008, 98 s. ISBN 978-807-3920-40-1. [12] VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H. a kol. Pedagogika pro učitele. 1. Vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1734-0. [13] VÁŇOVÁ, Miroslava. Srovnávací pedagogika. 2009. Praha: Universita Jana Amose Komenského, 2009. ISBN 978-80-86723-68-6. .

71

Elektronické zdroje Zákon č. 561 ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon ). In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 190, s. 10262-10348 [online]. 2013 [cit. 2014-02-10]. Dostupný z: WWW NICM. Národní informační centrum pro mládež [online]. 2013- [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: WWW Further education. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 2001- [cit. 2014-0219]. Dostupné z:< http://en.wikipedia.org/wiki/Further_education> Česká republika-Přehled. In. EURYPEDIA: European Encyclopedia on National Education

Systems

[online].

2013

[cit.

2014-02-19].

Dostupné

z:

Structure of European education sys In. Eurydice: [online]. 2013 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: Český statistický úřad. Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED 97 [online]. 2008 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách - text se zapracovanými novelami. MŠMT [online]. 1998 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: LAUERMANN, Marek. Komunitní škola: Stručně o vzdělávacím systému ve Velké Británii.

In:

[online].

[cit.

2014-02-19].

Dostupné

z:

http://komunitniskola.blogspot.cz/2010/03/strucne-o-vzdelavacim-systemu-vevelke.html

72

Atlas školství. Střední školy: seznam středních škol v ČR [online]. 2012 [cit. 2014-0219]. Dostupné z: List of further education colleges in England. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online].

Wikimedia

Foundation,

2001-

[cit.

2014-02-19].

Dostupné

z:

Český statistický úřad: Školy a školská zařízení2 012/2013 [online]. 2012 [cit. 2014-0223]. Dostupné z:

73

Seznam obrázků Obr.č.1: Schéma vzdělávací soustavy České republiky...................................................11 Obr.č.2: Schéma vzdělávací soustavy Velké Británie.....................................................12

74

Seznam grafů Graf č.1: Podíl mužů a žen studujících v postsekundárním vzdělávání..........................37 Graf č.2: Věkové složení studujících...............................................................................38 Graf č.3: Forma studia....................................................................................................39 Graf č.4: Poměr studentů, kteří se chtějí věnovat oboru, který studují...........................40 Graf č.5: Počet studentů, kteří plánuji studium na VŠ...................................................41 Graf č. 6: Spokojenost s náplní učiva.............................................................................42 Graf č. 7: Podíl dojíždějících studentů...........................................................................43 Graf č.8: Vzdálenost dojíždějících studentů................................................................... 44 Graf č. 9: Podíl škol s ubytovacími kapacitami...............................................................45 Graf č. 10: Podíl studentů, využívajících možnosti ubytování........................................46 Graf č. 11: Připravenost na budoucí povolání................................................................47 Graf č. 12: Míra spokojenosti s vyučovanými předměty.................................................48 Graf č. 13: Otázka zvýšení hodinové dotace některého z předmětů................................49 Graf č. 14: Domácí úkoly................................................................................................51 Graf č. 15: Četnost domácích úkolů................................................................................52 Graf č. 16: Spokojenost s technickým vybavením školy..................................................53 Graf č. 17: Obtížnost učiva..............................................................................................54 Graf č. 18: Obtížnost studia z hlediska domácí přípravy................................................55 Graf č.19: Celková spokojenost......................................................................................56 Graf č. 20: Situace v ČR …………………………………………………………………….…61 Graf č. 21: Situace v Anglii…………………………………………………………………….61

75

Seznam tabulek Tab.1: Podíl mužů a žen studujících v postsekundárním vzdělávání..............................36 Tab.2: Věkové složení studujících...................................................................................37 Tab.3: Forma studia........................................................................................................38 Tab.4: Poměr studentů, kteří se chtějí věnovat oboru, který studují...............................39 Tab.5: Počet studentů, kteří plánuji studium na VŠ........................................................40 Tab.6: Spokojenost s náplní učiva...................................................................................41 Tab.7: Podíl dojíždějících studentů.................................................................................43 Tab.8: Vzdálenost dojíždějících studentů........................................................................43 Tab.9: Podíl škol s ubytovacími kapacitami....................................................................44 Tab.10: Podíl studentů, využívajících možnosti ubytování..............................................45 Tab.11: Připravenost na budoucí povolání.....................................................................46 Tab.12: Míra spokojenosti s vyučovanými předměty......................................................47 Tab.13: Otázka zvýšení hodinové dotace některého z předmětů.....................................49 Tab.14: Domácí úkoly.....................................................................................................51 Tab.15: Četnost domácích úkolů.....................................................................................52 Tab.16: Spokojenost s technickým vybavením školy.......................................................52 Tab.17: Obtížnost učiva...................................................................................................53 Tab.18: Obtížnost studia z hlediska domácí přípravy.....................................................54 Tab.19: Celková spokojenost..........................................................................................55

76