Spytihněvský zpravodaj

Spytihněvský zpravodaj 2 | 2014 | Léto

Z obsahu 3 5 6 17 21 27 33 34

Rozpočet obce na rok 2014 Za co jsme utráceli Zprávy z OÚ Školní novinky Stalo se Moje vzpomínání Hasiči Zahrádkáři

www.spytihnev.cz | 1

Úvodní slovo starosty Vážení spoluobčané, letošní rok nabral obrovské tempo a ani jsme se nenadáli a jsme téměř v jeho polovině. Skončila škola a začaly prázdniny a s tím i čas dovolených a cestování. Přestože velká část z Vás na čas Spytihněv opustí, veřím, že se opět rádi budete vracet zpět. A protože chceme, abyste se domů vraceli stále raději a aby se Vám tady líbilo, připravujeme pro projekty, které by měly naši obec zvelebit. V současné době dopěly některé z těchto projektů do fáze připravenosti a probíhá v nich výběrové řízení na zhotovitele. Jedná se o projekty nové tělocvičny, smuteční síně, dětského hřiště u mateřské školky, revitalizace sídelní zeleně a úpravy sadu u hřbitova. Všechny tyto projekty byly podrobně představeny v minulém čísle Spytihněvského zpravodaje. Jsem přesvědčen, že všechna výběrová řízení úspěšně proběhnou a budou vybráni schopní zhotovitelé, kteří uvedené projekty zrealizují tak, abychom měli obec opět o něco pěknější a doplněnu o další stavby, které budou sloužit občanům. Jsme si vědomi toho, že není úplně ideální, že se realizace těchto projektů potkává v jeden čas, ale s ohledem na termíny stanovené poskytovateli dotací není možné s realizací posečkat, protože s končícím rozpočtovacím obdobím je nutné věškeré projekty zrealizovat do konce letošního roku. S potěšením taky můžu konstatovat, že obec Spytihněv obdržela další dotaci ze Státního fondu životního prostředí ČR na zateplení budovy hasičské zbrojnice a z Regionálního operačního programu dotaci na úpravu prostoru přemyslovského hradiště – tedy místa nej-

staršího osídlení naší obce. Tento projekt je podrobně představen v další části tohoto zpravodaje. Bohužel ale musím konstatovat, že ne vše jde tak hladce, jak jsme si představovali. Toto platí zejména u projektu Revitalizace centra obce. Zde jsme v rámci územního řízení narazili na nesouhlas jednoho z vlastníků pozemku, který není sice projektem přímo dotčen, ale který je pozemkem sousedním. Z tohoto důvodu došlo v projektu ke zdržení, které zahájení realizace projektu posunuje na samý konec letošního roku nebo do začátku roku příštího. To samozřejmě za předpokladu, že se podaří se zmiňovaným vlastníkem dohodnout a tento umožní hladký průběh územního a následně stavebního řízení. Jsem přesvědčen, že vývoj nehodovosti v letošním roce v centru obce nám dává za pravdu, že je nutné tento prostor upravit tak, aby byl pro řidiče přehlednější a aby zde nedocházelo k tak častým haváriím a bohužel v posledním případě i ke ztrátám na životech. Ale abychom nekončili tak pesimisticky, tak se musím zmínit i o kulturních akcích, které pro Vás na léto připravujeme. Na neděli 6.7.2014 jsme pro Vás připravili oslavu svátku naší obce. V minulém roce jsme tento svátek slavili poprvé a osobně mě moc potěšilo, že jste se zúčastnili v takové hojnosti. Je pravdou, že se mnoho obcí nemůže pochlubit tím, že by měli svůj svátek. Obec Spytihněv ale svůj svátek má

2 | Spytihněvský zpravodaj | Léto 2014

a to i přesto, že v den 6.7. je ve většině kalendářů již po mnoho let namísto Spytihněva uváděn pouze Jan Hus. I letos jsme pro Vás připravili zajímavý program a věřím, že se opět rádi příjdete pobavit nejen tímto programem ale i se svými sousedy a spoluobčany. Z dalších akcí bych chtěl zmínit pořady, které plánujeme realizovat na amfiteátru Na Rejdě. Připravujeme zde pro Vás letní kino a některé další hudební a divadelní produkce. O programu budete ještě informováni. Další významnou akcí pro naši obec bude Spytihněvská pouť. Tak jako loni pro Vás ve spolupráci s místní farností opět plánujeme uspořádat v průběhu celého poutního víkendu akce, na které si Vás už nyní dovolím pozvat. V pátek 15.8.2014 bude v amfiteátru Na Rejdě taneční zábava, v sobotu 16.8.2014 zahraje opět v amfiteátru cimbálová muzika Hradišťan se svým primášem Jiřím Pavlicou a v neděli 17.8.2014 odpoledne Vás všechny zve duchovní správce naší farnosti otec Bohumil Kundl na slavnostní mši svatou a po jejím skončení i na farní zahradu k přátelskému posezení. Vážení spoluobčané, přeji Vám příjemné prožití léta, šťastný návrat z dovolených a těším se, že se na některé z připravovaných akcí setkáme. Vít Tomaštík starosta obce

Jubilanti Jubilanti červenec Zapletalová Danuše Maňásek Zdeněk Grebeň Antonín Oswaldová Antonie Maňásková Marta Kaňovská Věra Bičanová Anna Babáčková Františka Večeřa Oldřich ářo Ludmila Kovářová

50 55 60 65 70 70 70 75 75 80

Jubilanti srpen Nováková Marie Zlámalová Jana Houšťová Libuše Laholová Jitka Zlámal Jaroslav Galetka Rudolf Řehák ing Radko Tomaštík Antonín Marholtová Ivana v Helena Nevrlá

55 60 60 60 65 65 65 70 85 93

Jubilanti září Bradáč Pavel Bischof Igor Sehnalová Miroslava Kudlík Ivan Tománek František Syslová Blanka Vykoukal Luděk Píša Josef Kroupová Věra Kopřivová Blanka Vaculíková Marie Janečková Vlasta Kraml Miloslav Maňásek Vladimír Maňásek Jaroslav B Bičanová Marie Ventúrová Emília

50 50 50 50 50 50 55 55 55 55 60 60 65 70 75 86 87

Naše ob obec recyklaci ykla starých h sspotřebičů výrazně přispěla k ochraně životního prostředí Loni občané odevzdali k recyklaci 143 televizí, 58 monitorů a 796 kg drobného elektra. Občané naší obce již několik let zodpovědně třídí elektroodpad. Nyní můžeme přesně vyčíslit, kolik elektrické energie, ropy, uhlí, primárních surovin či vody jsme díky recyklaci ušetřili životnímu prostředí. Víme také, o kolik jsme snížili produkci skleníkových plynů nebo nebezpečného odpadu. Informace vycházejí ze studií neziskové společnosti ASEKOL, která pro nás zajišťuje sběr a recyklaci vytříděných elektrozařízení. Naše obec získala certifikát vypovídající nejen o přínosech třídění televizí a počítačových monitorů, ale také o významu sběru drobných spotřebičů. Studie LCA posuzuje systém zpětného odběru CRT televizorů, počítačových monitorů a drobného elektrozařízení. Hodnotí jejich sběr, dopravu a zpracování až

do okamžiku finá/ní recyklace jednotlivých frakcí vyřazených spotřebičů do nového produktu. Pro každou frakci byly vyčísleny dopady na životní prostředí. Výsledky studie jsou prezentovány jako spotřeba energie, surovin, emise do ovzduší, vody a produkce odpadu. Konečná bilance vyzněla pro zpětný odběr elektrozařízení jednoznačně pozitivně, a to ve všech aspektech. Výsledek studie jednoznačně prokázal, že zpětný odběr elektrozařízení, i těch nejmenších, má nezanedbatelný pozitivní dopad na životní prostředí. Zpětný odběr a recyklace např. stovky mobilních telefonů uspoří tolik energie, kolik spotřebuje moderní úsporná lednice za více než 4,3 roku provozu. Díky recyklaci jednoho notebooku dojde ke snížení spotřeby ropy, na kterou osobní automobil ujede téměř 100 kilometrů, nebo dojde k úspoře 392

litrů pitné vody. Stejné množství je například spotřebováno při 30 cyklech myčky nádobí. „Z Certifikátu Environmentálního vyúčtování Společnosti ASEKOL vyplývá, že občané naší obce v loňském roce vytřidili 143 televizí, 58 monitorů a 796,00 kg drobných spotřebičů. Tím jsme uspořili 49,77 MWh elektřiny, 1 961,38 litrů ropy, 231,15 m3 vody a 2,36 tun primárních surovin. Navíc jsme snížili emise skleníkových plynů O 11,71 tun C02 ekv., a produkci nebezpečných odpadů o 45,10 tun“. Když si uvědomíme, že například osobní automobil vyprodukuje za rok provozu 2 tuny skleníkových plynů a jedna čtyřčlenná domácnost průměrně ročně spotřebuje 2,2 MWh elektrické energie, jsou to impozantní čísla. Proto si všichni, kteří zodpovědně třídí a přispívají tak k ochraně životního prostředí, zaslouží obrovský dík.


Recyklace a využití plastů Většinu plastových odpadů, které nám vznikají v domácnosti, tvoří obaly od potravin a spotřebního zboží. Aby nezabíraly moc místa, je vhodné je už doma zmáčknout nebo sešlápnout. Obvyklé místo pro skladování vytříděných plastů bývá spíž, kuchyň, chodba či sklep. Pro sběr plastů mnoho lidí využívá plastové tašky či pytle, zvláštní koše, na sešlápnuté lahve je velmi dobře použitelná i krabice. Použité obaly nezapomeňte zbavit zbytku obsahu, zabráníte tak vzniku nežádoucího zápachu.

Na závěr bych Vás chtěl znovu upozornit, že do žlutých pytlů patří pouze plasty, plastové obaly a nápojové kartony. Pokud v nich budou uloženy i jiné odpady nebo silně znečištěné plasty, takovéto pytle nebudou svezeny. Pytle musí být plně naplněny a zabezpečeny proti vysypání.

Průměrná česká domácnost vytřídí za rok přes 25 kg plastu. V obci Spytihněv bylo v roce 2013 vytříděno z komunálního odpadu přes 13 540 kg plastů a 210 kg nápojových kartonů.

Ing. Karel Kolman Obec Spytihněv

Jak je patrné z i předchozího grafu, nárůst množství sesbíraných plastů a nápojových kartonů je enormní. Zvýšené náklady na dotřídění a zpracování plastů jsou kompenzovány nárůstem příspěvku od společnosti EKO-KOM.

Své náměty, připomínky nebo reakce můžete zasílat na [email protected], kolman.karel@spytihnev. cz nebo je odevzdat do schránky obce Spytihněv.

Množství vytříděných plastů v roce 2013

Bioodpad v praxi Již od 17. května tohoto roku funguje systém sběru a svozu biologicky rozložitelných odpadů z domácností a zahrad. Avšak za více jak měsíc provozu došlo k modifikaci tohoto systému. Na žádost některých z Vás jsou kontejnery umísťovány na stanovištích nepřetržitě, tudíž je možné je využít 7 dní v týdnu. Za první měsíc zpracování těchto bioodpadů jsou výsledky víc než pozitivní. Kontejnery jsou vyváženy průměrně 2x týdně. Kontejnery na bioodpad obce Spytihněv jsou modré barvy a označeny znakem obce s nápisem BIO. Jediným problémem, se kterým jsme se setkali, je ukládání větví. Větve je nutné před kompostováním rozštěpkovat, tudíž i z odpadu separovat. Proto Vás prosím,

abyste větve ukládali odděleně od ostatních odpadů. Pro úplnost uvádím i možné druhy odpadů, které patří (nepatří) do BIO kontejnerů:

Mezi bioodpad nepatří: zbytky jídel (tzv. gastroodpad), jedlé oleje, kosti, maso, kůže, uhynulá zvířata, exkrementy masožravých zvířat, znečištěné piliny a všechny další biologicky nerozložitelné odpady Více informací a lokality je možné si prohlédnout na stránkách obce www.spytihnev.cz v sekci služby obce-nakládání s odpady.

Mezi bioodpad patří: listí, tráva, plevel, zbytky ovoce, zeleniny, čajové sáčky, kávová sedlina, zbytky rostlin, piliny, dřevní štěpka z větví stromů a keřů, hlína z květináčů, spadané ovoce atd.


Své náměty, připomínky nebo reakce můžete zasílat na ou@ spytihnev.cz, kolman.karel@ spytihnev.cz nebo je odevzdat do schránky obce Spytihněv. Ing. Karel Kolman Obec Spytihněv

Obec Spytihněv získala dotaci na úpravu Přemyslovského hradiště Asi všichni víme, že Spytihněv je nejstarší obcí na Slovácku. Tato historie nejspíš sahá až do 10 století. Později bylo ve Spytihněvi vybudováno nížinné Přemyslovské hradiště. Velkým problémem ale je, že se z významné historie naší obce dochovalo velmi málo. To co se ale dochovalo – zbytek opevnění o délce 180 metrů je dnes v terénu téměř neznatelné. Toto opevnění bylo v minulosti z velké části odtěženo a i v současné době, dochází k poškození této nejhodnotnější památky Spytihněvi. Dovolím si tvrdit, že většina místních ani neví, kde se místo, na němž se rozkládalo historické osídlení Spytihněvi, nachází. Povědomí přespolních a turistů o historii Spytihněvi je pak naprosto mizivé. Málokdo ví, že zbytek opevnění a přilehlé plochy jsou nejen významnou archeologickou lokalitou, ale zároveň mají statut kulturní památky. V zájmu toho, abychom toto povědomí zlepšili, připravili jsme projekt, který by měl místní i turisty upozornit na existenci významné historie Spytihněvi. Jedná se o úpravu prostoru Spytihněvského nížinného hradiště, které v době své největší slávy zaujímalo celý prostor v ohybu původního toku Moravy a jeho ramene a mohlo tak mít rozsah 3-4 hektarů. Projekt samozřejmě počítá pouze s úpravou okolí zachovalého opevnění a se zpřístupněním této lokality pro zájemce. V rámci projektu, který byl zpracován Ateliérem König ze

Starého Města, má být vystavěna přístupová cesta do této lokality v délce téměř 900 metrů. V blízkosti valu pak budou vedeny menší mlatové chodníky, které umožní návštěvníkům bezproblémový pohyb v terénu. Přístupová cesta a chodníky budou doplněny informačním systémem z naučných tabulí s popisem historie místa, vývoje řeky Moravy a průběhu osídlení. K tomu, aby bylo možné učinit si představu o tom, jak opevnění vypadalo v 11. století, bude vybudována replika valu. Výška samotného valu bude 4 metry a na tomto valu bude dále umístěna palisádová hradba. Přístupový žebřík pak umožní, aby se návštěvníci prošli i po této hradbě. Dalším objektem, který má být součástí tohoto projektu je kruhový altán o průměru 7 metrů, v němž bude umístěn krb, tak, aby si zde návštěvníci mohli odpočinout, popřípadě se zde schovat před nepřízní počasí. Asi nejviditelnějším prvkem celého projektu má být 10 metrů vysoká vyhlídka, která má umožnit návštěvníkům výhled na celý areál Spytihněvského hradiště, přilehlých slepých ramen řeky Moravy a štěrkáčů. Jelikož bude tato vyhlídka viditelná z řeky Moravy a z nedaleké cyklostezky, má zároveň za cíl upozornit turisty na existenci této lokality. K tomu, aby nedošlo k poškození nově vybudovaných objektů a hlavně aby nedošlo k poškození samotného historického valu, počítá projekt s

umístěním kamerového systému, který by uvedený prostor monitoroval. Nedílnou součástí projektu bude i výkup pozemků a provedení archeologického průzkumu, který v této lokalitě probíhal naposled v roce 1961. Příprava celého projektu probíhala za aktivní účasti památkového úřadu a archeologů. Ze strany této odborné veřejnosti pak byl projekt hodnocen velmi kladně, jelikož je předpoklad, že pokud by se v této lokalitě zvýšil počet lidí, a pokud by byl prostor monitorován kamerovým systémem, snížilo by se tím zároveň nebezpečí poškození této kulturní památky, která byla v nedávné době poškozena poměrně zásadně. Celkové náklady na uvedený projekt činí 6.333.000,- Kč. S potěšením musím konstatovat, že obec byla se svou žádostí úspěšná a byla jí přiznána dotace ve výši 70 % veškerých nákladů tohoto projektu, tj. 4,500.000,- Kč. Dotační titul, do něhož byla žádost podána je vlastně na dlouhou dobu poslední, který bylo možné pro realizaci tohoto záměru využít, jelikož od příštího rozpočtovacího období již nebudou tyto projekty podporovány. Za pomoci dotací bychom tedy měli mít upraven prostor, kde se nacházelo nejstarší osídlení ve Spytihněvi tak, aby zde vznikla odpočinková zóna, kde bude možné prezentovat významnou historii naší obce, na kterou můžeme být skutečně všichni hrdi. Vít Tomaštík


Obec Spytihněv bude mít vlastní značku piva české odrůdy Žatecký poloraný pivní speciál Spytihněv červeňák. Chmelové šištice se Letošní oslava jmenin naší obce bude mít jednu mimořádnou událost. A to slavnostní žehnání piva Spytihněv. Toto pivo začal před necelým rokem vařit Pivovar Vratislavice z Liberce. Loni byla uvařena první várka. Letos vedení obce se vedením Pivovaru Vratislavice dohodlo na žehnání piva, které nese jméno naší obce. Pivovar již dlouhodobě dává pivům jména podle synů knížete Břetislava. Jeho piva jsou vysoce hodnocena na předních pivních degustacích a soutěžích. Pivo Spytihněv se v soutěži Pivo České republiky za rok 2014 obdrželo první místo!!! Obec Spytihněv má zájem o spolupráci s Pivovarem Konrád. Obec

bude spolupracovat marketinkově. Spolupracujeme na nové etiketě piva Spytihněv tak, aby toto bylo také „naše“. Pivo Spytihněv bude prezentováno tak, že má vztah k naší obci. Bude jej možné zakoupit v informačním stánku na Rejdě. Věříme, že bude k dostání i v některých pohostinských zařízeních v naší obci. Charakterizujme si toto pivo, které patří mezi pivní speciály. Pivo Spytihněv je silné (14°) a speciálně chmelené. Na rozdíl od běžných piv je Spytihněv za studena dochmelován v ležáckém tanku. Nejedná se o dochmelování chmelový extraktem, ale o klasický hlávkový chmel typicky

nejméně měsíc „louhují“ v pivu, aby jej udělaly aromatičtějším a hořčejším. Pivovar Vratislavice nám připravil i degustaci svých dalších piv. Věříme, že vám budou chutnat.

Pivo České republiky roku 2014 1. MÍSTO Spytihněv

V KNIHOVNĚ... V první polovině roku jsme se na besedách v knihovně setkali 4x. První tři akce jsme vám připomněli v malé fotoreportáži v jarním Spytihněvském zpravodaji. Všechny fotky si pak můžete prohlédnout ve fotogalerii na webu naší obce (www.spytihnev.cz). Po dubnové cestovatelské besedě jsme „měli v nohách“ 1800 km! Vít a Marek Tomaštíkovi nám povyprávěli o cyklopouti ze Soluně na Velehrad, která vedla po stopách Cyrila a Metoděje. Poznali jsme jak honosné památky či města, přes která cyklocesta vedla, tak přírodu a obyčejné potřeby všech, kdo usedli na kolo. Své další plány nenechali v tajnosti,


takže se můžeme těšit na další cyklotoulky. Na reportáž z cyklopouti se můžete podívat na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/233605-ze-solune-az-na-velehrad-cykliste-se-vydali-po-stopach-cyrila-a-metodeje/ Všechny, kdo rádi cestují, dozvídají se něco nového, nebo mají radost ze společného setkání v knihovně, zveme na další podzimní akce v knihovně. Do té doby vám přejeme vydařené léto s hezkými zážitky z výletů či na dovolené. -hk-

Počítačový kurz pro seniory – 2015? Na konci roku 2012 proběhl v naší obci počítačový kurz pro úplné začátečníky, který odborně a trpělivě vedl Jirka Šoustal a jeho pomocníci. Úspěšně a s pozitivními ohlasy ho absolvovala řada seniorů. Mnozí z nich se shodli, že by nebylo od věci dál se učit či zdokonalovat. Když nám přišla nabídka, abychom pro rok 2014 přihlásili naši obec do projektu Senioři komunikují 2014, který organizuje Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových, rádi jsme ji využili. Cílem projektu je podpora vzdělávání seniorů v oblasti ovládání a užívání osobních počítačů - využívání internetu, používání elektronické pošty, psaní textu, zacházení s platební kartou a internetovým bankovnictvím. Funguje to tak, že realizátor kurzu (firma, která musí projít výběrovým řízením u nadace) zajistí počítačové vybavení pro skupinu 10-15 seniorů a zároveň jeho pracovníci vedou výuku. Ta trvá 14 hodin, je rozdělena do 5 dnů (tedy cca 3 hodiny výuky za den), což je výhodné pro vstřebání informací, možnosti opakovaně se ptát a zkoušet práci s počítačem. Nadace manželů Livie a Václava Klausových poskytuje seniorům tento kurz bezplatně. V květnu tohoto roku nám firma ha-vel family, s.r.o. (náš potenciální realizátor kurzu) s politová-

ním oznámila, že nebyla nadací ve výběrovém řízení vybrána, a proto v naší obci nemůže projekt uskutečnit. Zamrzelo nás to, ale zkusíme to v dalším roce znovu. Ať už jste z těch, kdo o možnosti kurzu věděli a chtěli ho absolvo-

vat (a teď jste možná také zklamaní), nebo je to pro vás novinka a měli byste chuť se do toho pustit, sledujte dění v obci, dáme včas vědět. Snad se nám to příští rok vydaří! - hk-

REGIONÁLNÍ SENÁTORSKÁ KANCELÁŘ SENÁTOR PATRIK KUNČAR Uherský Brod, ul. Přemysla Otakara II. 2476, první patro (polyfunkční budova nad Domem kultury) úřední hodiny: po: 8.00–12.00, 14.00–16.30, út: 8.00–12.00 čt: 14.00–16.00 jiné termíny na objednání tel.: 736 156 725, e-mail: [email protected]


Velikonoce Loni jsme se brodili sněhem, letos zažívali něco jako první letní dny. Tak jako tak byly Velikonoce povedené a hezky prožité. Velikonoční zvyky: Na zelený čtvrtek musíte časně vstát a omýt se rosou - nebudete nemocní. Hospodyně musí zamést dům ještě před východem slunce a smetí odnést na křižovatku - nebudete mít v domě blechy. V Orlických horách se házel do studny chléb s medem - aby v ní

byla vody celý rok. Na velký pátek se lidé chodili mýt do potoka, aby se jim vyhýbaly choroby. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy uchopit ze dna vody kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu - pak je nebolely zuby. Textilníci předli pašijové nitě, těmi udělali několik stehů, které pak rodinu chránily před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá pašijovými nitěmi chránila před bleskem. Nesmělo se prát prádlo, nesmělo se pracovat v sadu, nesmělo se nic půjčovat.


Na bílou sobotu se z ohořelých dřívek udělal křížek a ten se donesl na pole, aby bylo úrodné. Někde se dávaly za trámy domu uhlíky, aby odradily požár. Doma se uklízelo, bílilo, pekly se mazance a beránci, pletly pomlázky, zdobila vajíčka. Na boží hod velikonoční dostala každá návštěva kousek posvěceného jídla, trochu se ho dalo na pole, do studny a na zahradu - aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.

Den země na štěrkovně v areálu Cemexu V letošním ročníku jsme se opět mohli těšit na rybářskou líheň a sázení stromků a keřů v areálu. Nově na akci vystoupila psí školka Napajedla, která se představila s ukázkami cvičení poslušnosti a předvedla běhy pejsků přes překážky. Dále vystoupily pěvecké a taneční soubory dětí z Domu dětí a mládeže Matýsek: Šrumec, Fit densík, Fit dance a Step clogging. Na malé návštěvníky čekala spousta zábavných a poznávacích her, za které si odnesli i dárek v podobě trička s logem

Dne Země. Dospělé jistě potěšilo vystoupení kapel Láska a Suk Volok a opět se opékaly špekáčky a grilovalo. Na akci byly rovněž k vidění obrázky dětí z ekologicky zaměřené soutěže DDM Matýsek na téma „Kašírovaný svět plný fantazie“ a pro velký úspěch z loňského ročníku se i letos malovalo na obličej. Dnem Země prováděl moderátor Ondřej Carda. Bylo možné dopravit se motovláčkem, který odjížděl z Topolné a Napajedel a zpět. Sportovní nad-

Den Země Den Země je den věnovaný Zemi, který se každoročně koná 22. dubna. Tento svátek je ovlivněn původními dny Země, které se konaly při oslavách jarní rovnodennosti, 21. března, a oslavovaly příchod jara. V moderním pojetí jde o ekologicky motivovaný svátek, upozorňující lidi na dopady ničení životního prostředí.

šenci mohli přijet na kole po cyklostezce podél Baťova kanálu nebo přijít pěšky Cílem akce Den Země je seznámit občany s rekultivací těžebních ploch. Ta přispívá k obnovení charakteru původní krajiny. Díky rekultivaci vzniknou v areálu nové břehy, výsadby stromů a keřů, vodní prostory pro rybolov, rekreaci a koupání, klidové ostrovní a poloostrovní plochy k hnízdění ptactva a jiných živočichů. Již nyní však lokalita vytváří podmínky pro rozvoj života živočichů a rostlin.

První Den Země byl slaven v San Francisku. Tato oslava byla pravděpodobně zamýšlena nejen jako ekologicky zaměřený svátek, ale i jako levicově orientovaný happening bojovníků proti válce ve Vietnamu. Dnes slaví Den Země víc jak miliarda lidí ve 175 státech světa. Den Země se tak stal největším sekulárním svátkem, který slaví lidé společně na celé planetě bez ohledu na původ, víru či národnost.


Stavění májky Všechno to začalo jednoho krásného dne, přesněji posledního dubna. Kluci se sešli, aby vztyčili novou dominantu naší obce. Zatímco holky zdobily špičku a kruh krušpánkem a mašlemi, kluci se připravovali na svůj výkon, chystali stojky a kopali jámu. A přestože máme v chase spoustu šikovných mládenců, museli jsme pořádat o pomoc také starší a zkušenější, kteří nám velmi ochotně pomohli májku postavit. Při stavbě jsme mohli vidět skvělou sehranost a koordinaci, takže po nepříliš dlouhé době nám májka opravdu stála

a barevné stuhy vlály ve větru. A mohlo se slavit. Založil se táborák, nachystaly se špekáčky, vytáhla kytara a rozčepovalo se pivo a také se otevřelo víno. Úvodní večer to byl skvělý a myslím, že nejeden účastník byl rád, že následující den nemusí pospíchat do práce. Ovšem starosti s májkou nekončí jejím postavením, proto jsme museli poctivě hlídat, aby nám ji někdo neukradl. S elánem jsme se do toho vrhli a užili si tak spoustu skvělých večerů. Dokonce jsme se odhodlali k přespání. Přinesli jsme si spacáky a karimatky, holky nebo hodné maminky nám napek-

ly buchty a sehnal se i kotlík na ranní čaj. Jen počasí nám trochu nevyšlo, takže se po ránu nikomu z jeho vyhřátého spacáku nechtělo. Přespání se ještě několikrát s úspěchem zopakovalo. Jedno z nich bylo provázeno také promítáním hokejového derby mezi Českem a Slovenskem. I když nám nevyšlo pěkné počasí na celý měsíc, odnesli jsme se spoustu zážitků, včetně divokých ježků, surikat či bájných „čupakaber“, kteří nás provázeli našimi večery. Májku se nám nakonec povedlo uhlídat, a tak jsme ji mohli vydražit na besedě u cimbálu. Spytinovská chasa

Beseda u cimbálu Když jsme jednou jako chasa přemýšleli, jakou bychom mohli uspořádat akci, napadla nás beseda u cimbálu. Už jen přijít na to, k jaké příležitosti bychom ji měli uspořádat. Příležitost se nakonec našla sama – kácení máje. Slovo dalo slovo a začali jsme plánovat. Přípravy to byly opravdu velkolepé. Byla to první akce, kterou jsme takto sami pořádali, takže se to jistě neobešlo bez různých komplikací, ale nakonec jsme to snad všechno hezky zvládli. Velkou zásluhu na tom mají zajisté i naši rodiče a také pan starosta, kteří nám ochotně se vším pomáhali. Po všech přípravách nastal den D. Ráno jsme se sešli na kulturním domě, abychom všechno pěkně nachystali. Vyzdobili jsme sál a připravili si bufet. Kolem poledne jsme se rozloučili a vydali se domů. Ve tři hodiny jsme se sešli u májky, kterou jsme zdárně pokáceli, čímž jsme také zahájili rekultivaci porostu u kostela. Poté následovaly přípravy na večer. Doufáme, že se naši hosté dobře bavili, hlavně díky různorodým


vystoupením. Prvním z nich bylo spartakiádní číslo děvčat, které nastoupily v bílých tílkách a modrých šortkách, aby zahájily zábavu. Asi hodinu a půl po nich přiběhli na parket kluci, kteří předvedli irské tance v netradičním provedení s ještě netradičnějším názvem – WC dance. A vrcholem večera bylo vystoupení revivalové skupiny Kvíín včele se spytinovským Freddiem Mercurym. Celým večerem nás také provázely folklórní melodie v podání cimbálové muziky Novoveská banda. Doufáme, že se všem, kteří naše snahy podpořili svou účastí, večer líbil, a že se zúčastní i dalších akcí, které máme v plánu pořádat. Spytinovská chasa

Koncert v kostele Ve čtvrtek 1. května 2014 v 18:00 se v kostele Nanebevzetí Panny Marie konal velikonoční koncert. CM Pentla z Boršic a její hosté nám zahráli starobylé velikonoční písně z Horňácka doplněné o slovácký šlahačkový repertoár. Účast byla hojná a koncert se všem velice líbil pro jeho sváteční atmosféru.

Otevírání Baťova kanálu 1.5.2014 vyrážely dva cyklopelotony po cyklostezce podél Baťova kanálu a navazujících stezkách. Jeden vystartoval z Hulína, druhý z Uherského Ostrohu. Cílem bylo přístaviště v Napajedlích, kde byl připraven

bohatý program, včetně autogramiády letošních mistrů hokejové extraligy. Do Spytihněvi dorazil jižní peloton v 9:35 na přístaviště, kde byl připraven krátký program a občerstvení.


Dětská policie Spytihněv - 27. 5. 2014 Ve spolupráci se ZŠ Spytihněv se projekt dětské policie uskutečnil letos již pošesté. Navázal tak na úspěšné předchozí ročníky, kdy ke spokojenosti vedení školy i žáků samotných přímo v rámci silničního provozu probíhá seznamování dětí s prací příslušníků PČR, se základními pravidly bezpečnosti dopravy na komunikacích i vybaveností vozidel. Děti načerpávají velké množství teoretických ale hlavně praktických zkušeností o tom, jak vozidlo připravit na pohyb po silnicích, jakými doklady musí být každý řidič na cestu vybaven a jaká pravidla musí v rámci silničního provozu respektovat. Po krátké instruktáži od „skutečných“ policistů děti pochopí, jak navázat kontakt s řidičem, jakým způsobem jej oslovit, vyžádat si doklady nebo například provést kontrolu povinné výbavy vozidla. Následně si mohou svoji dočasnou roli policistů sami vyzkoušet. Postupně se na stanovišti hlídek dětské policie vystřídaly dvě skupi-

ny tvořené šesti dětmi ze čtvrtého ročníku a dvěma dětmi z pátého ročníku. Policejní zaštítění hlídek měli na starost příslušníci Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, oddělení služby dopravní policie, kteří se dětem velmi vstřícně věnovali, ochotně vysvětlovali veškerou problematiku a umožnili jim aktivní účast na každé kontrole. Celkem bylo během dopoledne zkontrolováno 22 vozidel a jejich řidičů. Převážnou většinou kontrol nebyly zjištěny žádné nedostatky a řidiči byli odměněni drobnými pozornostmi od sponzorů projektu. Byly vytknuty pouze tři prohřešky (prošlá technická kontrola vozidla, nepoužití zádržných bezpečnostních pásů u řidiče a nedostatečné osvětlení vozidla) a řidiči jako výstrahu před případným příštím porušením předpisů dostali přívěšek ke klíčům, který opět věnoval sponzor akce. Řidič, který na svém vozidle neměl splněnu pravidelnou technickou kontrolu, byl navíc na


místě pokutován částkou 500 Kč. Děti si svoji dočasnou roli opět pěkně užily a odnesly si velké množství teoretických i praktických poznatků, které jistě v budoucnu zúročí ve prospěch zvýšení své vlastní bezpečnosti v rámci silničního provozu. Jako upomínku na tento výjimečný den a čas strávený s příslušníky PČR obdržely taktéž dárky věnované sponzory projektu. Ing. Lenka Žemlová sekretariát odboru dopravně-správního Městský úřad Otrokovice

Den dětí V neděli 1.6. se v přístavišti na Rejdě konal dětský den. Přestože bylo celé dopoledne zamračeno, odpoledne jsme se deště už nemuseli bát, protože se vyjasnilo a bylo krásně. Pro děti byl připraven bohatý program - kouzelník, sportovní soutěže, malování na obličej, loutkové divadlo, projížďky lodí, ukázky hasičské a policejní techniky a spousta dalších.

Největší úspěch asi sklidila pěna, která byla hasiči aplikovaná na travnatou plochu pod kopečkem, kde se děti pořádně vyřádily. Pro všechny byla připravena sladká odměna. Zúčastnila se spousta lidí s dětmi, nejen ze Spytihněvi, ale také z okolních obcí. Všem organizátorům velice děkujeme za pomoc.


Školní novinky „Škola pro život“ Základní škola a Mateřská škola Spytihněv, okres Zlín, příspěvková organizace

Konec školního roku Konec školního roku klepe na dveře. Po náročném „finišování“ ve škole, kdy se většina dětí snažila ještě zapracovat na výsledných známkách, je tu čas, kdy se my, „všichni školou povinní“, loučíme na dlouhé dva měsíce prázdnin. Děti z naší základní školy očekávají tento den s velkou dávkou netrpělivosti, zároveň se však velmi těší, neboť spolu s vyučujícími zamávají odcházejícímu školnímu roku a přivítají prázdniny. Ani letos tomu nebude jinak. V pátek 27. června 2014 se uskuteční slavnostní zakončení školního roku. Výjimečným bude tento den pro žáky 5. ročníku, kteří se rozloučí s naší školičkou. Možná budou o něco smutnější. Vždyť se rozejdou se svým třídním kolektivem, ale i s pedagogy, kteří vyvinuli maximální snahu, aby v dalším studiu obstáli „na jedničku“.

Ahoj školko!

Konec školního roku je vždy příležitostí k zamyšlení a poděkování. Dovolím si tedy poděkovat za úspěšný průběh školního roku i spoustu příjemných a zdánlivě obyčejných chvil pedagogům. Našim žákům, za příjemné chvíle strávené s vámi ve školních lavicích, Rodičům, za spolupráci se školou, členům SRPŠ a představitelům obce za podporu školy. Užijte si klidné léto, odpočiňte si a věřte, že se tu zase v září sejdeme v plné síle, abychom zvládli náročné dny a měsíce příštího školního roku. Petr Mašláň Před odchodem na prázdniny si připomeňme část činností, které jsme těsně před koncem roku stihli. Tady nesmíme zapomenout na naši mateřskou školu. Obrovské poděkování si zaslouží všechny paní učitelky, které se starají o všechny děti, naše budoucí žáky.

Sešel se rok s rokem a my se opět loučíme s dětmi, které půjdou po prázdninách do 1. třídy ZŠ. V letošním roce je to 11 dětí. Celý kolektiv MŠ

Laura Dundálková

Tadeáš Ptáčník

Nela Bilíčková

Matyáš Krkoška


vám přeje ve škole hodně úspěchů, ale hlavně mnoho dobrých kamarádů a výborných učitelů na které budete moci rádi po celý život vzpomínat.

Kateřina Čechová a Robin Húsek

Jana Husáková a Veronika Štulerová

Zuzana Šalerová, Jiří Giesl a Aneta Adámková

Berušky a sluníčka se učí plavat Léto a prázdniny jsou za dveřmi a my se těšíme na koupání a odpočinek u vody. O to více , že my, „BERUŠKY“ a „SLUNÍČKA,“ se vody vůbec nebojíme, protože v těchto dnech končíme náš předplavecký výcvik, který jsme všichni úspěšně absolvovali v Plavecké škole v Uh. Hradišti. Moc se nám to všem líbilo a těšíme se na příští školní rok, kdy budeme v plavání velmi rádi pokračovat. Chtěli bychom moc poděkovat Obecnímu úřadu ve Spytihněvi, že nám finančně zajistil dopravu, a to částkou 20 000,- Kč. /více v fotoreportáži/


Zásah hasičů v MŠ Když jsme byli s dětmi na návštěvě u hasičů v místní požární zbrojnici, prohlíželi si a zkoušeli všechny jejich přístroje, pomůcky a nářadí, to jsme ještě netušili, že zanedlouho budeme mít možnost pozorovat zásah našich hasičů přímo z okna. Na stěně naší MŠ se totiž rozhodl usadit velký včelí roj, který museli hasiči odstranit. Nebylo to jednoduché, ale nakonec se jim to podařilo.

Školní výlet trochu jinak aneb pirátská plavba za pokladem Ve středu 11.6. 2014 se rozhodli piráti a námořníci naší MŠ vyplout lodí za pokladem. Nechyběla pořádná pirátská mapa, které jsme se zmocnili, abychom poklad nalezli. I když sluníčko pořádně pálilo, na obloze nebyl

ani mráček, naše pirátská výprava byla úspěšná - jak můžete vidět v fotoreportáži. Poklad byl sladký. Děkujeme SRPŠ při ZŠ a MŠ za finanační příspěvek na naši úspěšnou plavbu.


Školní výlet Žáci 1. a 2. třídy odjeli v pondělí 9. června 2014 na školní výlet na Ranč Všemina. Program začal v 9,00h prohlídkou Ranče a přednáškou o koních a indiánech. Děti se dozvěděli všechno o práci s koňmi - hřebelcování, čištění kopyt, sedlání, uzdění, ošetřování a krmení. Seznámili se s bezpečným pobýváním ve stáji při zacházení s koňmi nebo poníky. Indián Scott vyprávěl o životě indiánů, ukázal dětem kostým zdobený kůží, peřím a korálky, sedlovou taš-

Blíží se konec školního roku a také v angličtině jsme se posunuli zase o velký kus dále. V 1. třídě se již delší dobu věnujeme barvám, které procvičujeme zábavnými metodami. Snažíme se také spojovat barvy, slova, počty i geometrické tvary. Druháci se naučili názvy zvířátek a společně jsme vytvořili naše vlastní zvířecí album, které nám zdobí třídu. Popsat v něm umíme zvíře, které jsme si do alba nalepili a hovořit o barvách, které má zvířátko na sobě. Ve 3. třídě umí-

ku, mokasíny Siouxů a další výrobky většinou z přírodních materiálů. Dýmku míru kouřili indiáni, když chtěli vyřešit spor smírnou cestou. Věřili, že se jí nesmějí dotknout ruce špatného člověka. I tyto symboly války a míru byly malými uměleckými díly. Zajímavé byly také indiánské a westernové soutěže, ukázky ježdění a hlavně vodění na koních. Děti byly zapojeny do všech aktivit během celého dne a prožily příjemný den. Simona Válková

me popsat nejen sebe a rodinu, ale také svého kamaráda – jak vypadá, jaké má oči nebo vlasy. Jsme schopni popsat postavu, říci odkud osoba je, kolik má let a jaké další specifické znaky má. Pro čtvrťáky bylo toto pololetí největším tématem jídlo a počitatelnost a nepočitatelnost podstatných jmen, která je jiná než v našem jazyce. Protože jsme si nacvičili reálné scénky v restauraci, umíme použít vhodné anglické fráze a objednat si samostatně jídlo, zdvořile poděko-

vat a zaplatit. Víme, které měny jsou používány v Británii, Irsku či Americe. 5. třída dokončila základní sloveso být v přítomném čase prostém– umí jej vyčasovat, tvořit věty kladné i záporné a pozměnit slovosled v otázce. Ačkoliv se učivo v učebnici Project 1 Third Edition již významně zaměřuje na gramatiku a správné tvary a časy, snažíme se hodinu vždy směřovat k praxi a realistickým situacím, které budou v životě potřebovat. Olga Chudíčková

Exkurze do Technického muzea a Planetária V pátek 9.5. 2014 jsme navštívili Technické muzeum a Planetárium v Brně. V technickém muzeu nás pan průvodce nejdříve provedl první částí prohlídky, kde nám podrobně vysvětlil a popsal všechny vystavené historické automobily. Ve druhé části nás jiný pan průvodce provedl tzv. Uličkou řemesel. Tady jsme se seznámili se způsoben života lidí na předměstí města v době meziválečné. V této části to bylo mnohem

zábavnější. Po prohlídce Technického muzea nás autobus převezl do Planetária. Tam jsme viděli nejprve souhvězdí jarní, letní, podzimní a zimní oblohy. Poté jsme shlédli film: Život kosmonauta. Celý výlet se nám moc líbil. Napsaly: Leona Miklasová, Dorota Julíčková a Anežka Janíková, žákyně 5. ročníku


Můj milý deníčku – ukázky prací žáků 5. třídy Duben a květen s deníčkem Čtvrtek 24.dubna Dnes jsem byl na florbale, dal jsem tři góly. Potom jsem v obchodě koupill jsem tři sešity do geometrie pro Marušku, Michala a mně. Nakonec jsem si udělal úkoly do matematiky a češtiny. Pátek 25.dubna Dnes jsem byl na hokejovém zápase ve Zlíně, naši vyhráli 5 : 3 a získali pohár T. G. Masaryka. Večer jsem přespal spal u babičky a dědy v Napajedlech. Sobota 26.dubna Dnes jsem byl v Napajedlech na radnici a pak jsem šel na fotbal, který skončil 2 : 2. Neděle 27.dubna Byl jsem s taťkou na rybách. Po návratu jsem si udělal úkoly a pak jsem si hrál s malým bratránkem na zahradě. Pondělí 28.dubna Dnes jsem byl jako obvykle ve škole a v informatice a nic zajímavého se nestalo. Úterý 29.dubna V tělocviku jsme nejdříve trénovali vytrvalostní běh a pak vybíjenou. Středa 30.dubna Ve škole jsme nacvičovali vystoupení na Den matek. Čtvrtek 1.května Dnes byl svátek, a tak jsme nešli do školy. Byl jsem v Napajedlích. Tam přijeli hokejisté, nechal jsem si podepsat šálu a potom jsme s nimi jeli do Otrokovic na pouť. Večer jsme grilovali. Pátek 2.května S celou třídou jsme byli na turnaji ve vybíjené ve Žlutavě. Získali jsme 4.místo. Sobota 3.května Dnes jsme byli u babičky na obědě a malovali jsme kuchyň. Neděle 4.května Byl jsem byl chvíli venku. Pondělí 5.května Večer mě bolelo v krku a kašlal jsem.


Úterý 6.května Dnes jsem byl nemocný. Středa 7.května Dnes jsem byl také nemocný. Čtvrtek 8.května Dnes je mi líp a zítra půjdu do školy Pátek 9.května Se školou jsme byli na exkurzi v technickém muzeu a planetáriu v Brně. Odpoledne jsem jel jsem na ryby. Sobota 10.května I dnes jsem byl na rybách. Neděle 11.května Koupili jsme loďku a jezdil jsem na ní. Pondělí 12.května Dnes se nic zajímavého nestalo. Napsal Daniel Tański, 5. ročník Můj deníček Čtvrtek 24.dubna Dnes jsme ve družině hráli takovou hru,že jsme hledali papírky, na kterých byly buď úkoly nebo obrázky a my jsme měli za úkol to nakreslit nebo napsat.Když jsme nehledali papírky, tak paní učitelka navrhla, abychom hledali čtyřlístky nebo pětilístky. Nejdřív jsem nenašla žádný, ale potom jsem našla pět čtyřlístků a dva pětilístky. Byla jsem moc ráda. Pak už jsem musela jít domů, takže jsem nemohla hledat dál. To byla škoda. Pátek 25.dubna Dnes to bylo dobré, protože jsme trénovali vystoupení na Den matek.Docela nám to šlo . Zumbu jsem si taky užila, i tady jsme trénovali na Den matek. Tento den jsem si užila. Sobota 26.dubna Doma jsme měli topinkovou párty. Bylo to dobré, ale pořád jsme se hádali s bráchou. To bylo hrozné, ale pak jsme se přestali hádat. Později k nám přišli na návštěvu přišli Jourovi. Jakmile byla tma, tak jsem s Terkou a bratrem šli chytat žížaly. Bylo to docela těžké. Tento den byl celkem fajn. Neděle 27.dubna Bratr hrál dnes zápas a jeho tým prohrál. To byla škoda.

Pondělí 28.dubna Dnes jsme hráli fotbalový zápas a prohráli jsme. Mladším se vedlo lépe, vyhráli. Úterý 29.dubna V tělocviku jsme trénovali vybíjenou. Bylo to dobré a docela nám to šlo. Napsala Klára Šolarová, 5. ročník Můj deník Ve čtvrtek 24.4. jsem hrál florbal a vyhráli jsme 8:4. Odpoledne byla veliká bouřka a moje babička nemohla jet na elektrokole, tak ji vezl domů strýc. V pátek 25.4. jsem na počítači hrál hru se sestřenicí. Potom jsem se šel učit a pak jsem šel ven. V sobotu 26.4. jsem ležel a díval se na televizi. Potom jsem hrál na Playstation 2. Později jsem mamince pomáhal uklízet a utírat nádobí. V neděli 27.4. jsme jeli na kolech k babičce na chatu opékat špekáčky. Byla to veliká zábava. Po návratu domů jsem si šel zahrát na Playstation2. Pondělí 28.4. Dnes jsem byl jezdit na kole a hrát fotbal. Bylo to super,vyhráli jsme 8:0.

Úterý 29.4. Hrál jsem na tabletu novou hru, která byla super. Ve středu 30.4. jsem se sestrou hrál opět na Playstation2. Pak jsme se dívali na Simpsonovy. Čtvrtek 1.5. Jezdil jsem na bruslích a byla to veliká sranda. Zase jsme se dívali na Simposnovy. V pátek 2.5. jsem se nejvíc těšil na turnaj ve vybíjené. Skončili jsme na 4. místě. Byla to veliká zábava, chtěl bych si to ještě zopakovat. Sobota 3.5 Jeli a kolech do Babic na Rybičku. Dali jsme si vanilkovou zmrzlinu. V neděli 4.5. jsme jezdili na bruslích do pěti hodin odpoledne a pak jsem ještě jezdil na kole. Pondělí 5.5. Hrál jsem fotbal a vyhráli jsme 8:7. Byla to velká legrace. Úterý 6.5. Jezdil na bruslích a na motokáře. Ve středu 7.5. jsem byl u zubařky a trhala mi zub, který se mi kýval a pod ním mi rostl nový. Napsal Miloš Kostečka, 5. ročník

Cyklovýlet I když nemáme v tělocviku k dispozici běžeckou dráhu nebo velkou tělocvičnu, naši učitelé se snaží, abychom měli dostatek pohybu. Minimálně jednou do roka pro nás pořádají cyklovýlety. Třeba v pátek 23. května jeli žáci 5. a 3. třídy po cyklostezce podél řeky Moravy k občerstvovací stanici pro cyklisty, která nese jméno U OSLA. Jakmile

jsme dojeli na místo, chtěl si každý koupit zmrzku nebo kofolu. S velkým zklamáním jsme se ale dozvěděli, že je zavřeno. Tak jsme si teda sedli do trávy a chroupali svačiny z domu, ale to vůbec nevadilo. Zjistili jsme, že kousek dál má stáj oslík Medard. Všichni se snažili oslíka rozptýlit, volali na něho, ale oslík nic. Když už jsme to skoro vzda-

li, oslík vyšel ze stáje a zahýkal. Z toho jsme měli velkou radost. A pak už jsme museli jet zpět do školy. Na zpáteční cestě jsme se zastavili v Babicích na Rybičce a posilnili se. Myslím, že se výlet všem moc líbil a rádi by si ho zopakovali. Napsala Anežka Janíková, 5. ročník


FAKTA A MÝTY O KLÍŠŤATECH Klíště obecné (latinsky Ixodes ricinus) se řadí mezi roztoče a cizopasníky a je příbuzné pavoukům. Je nechvalně známé jako častý přenašeč nebezpečných nemocí, které mohou způsobit vážné zdravotní následky. Jednou z nejzávažnějších je virové onemocnění klíšťová encefalitida. S klíštětem se můžete setkat kdekoliv ve volné přírodě. Jeho domov je tráva či keře cca do jednoho metru výšky. Místně se vyskytuje kdekoliv, kde je příroda dostupná, např. zahrádka, městský park nebo louky, lesy, riziková místa jsou převážně listnaté a smíšené porosty, zejména jejich okraje zarostlé křovinami a bujnou bylinnou vegetací. Klíšťata se vyskytují na okrajích cest, různých strží, prohlubní v terénu i na březích vodních toků a ploch. Klíšťová encefalitida je virové onemocnění způsobené napadením infikovaného klíštěte. Statistiky ukazují vzestupnou tendenci tohoto závažného onemocnění na našem území. Nárůst zaznamenávají lékaři zejména u lidí v produktivním věku. Toto zánětlivé onemocnění mozku je způsobeno flaviviry přenášenými na člověka klíšťaty. Kromě tohoto způsobu přenosu původce onemocnění jsou známy také případy nákazy alimentární cestou – požitím tepelně nezpracovaného mléka nebo mléčných výrobků. Promořenost klíšťat v ČR se pohybuje okolo 4 % v závislosti na lokalitě. V určitých oblastech – v tzv. přírodních ohniscích nákazy může však promořenost klíšťat až několikanásobně stoupnout. Jak onemocnění probíhá? Vyvíjí se obvykle po uplynutí 7 – 14 dnů od přisátí infikovaného klíštěte a probíhá ve dvou fázích: I. Příznaky se mohou podobat netypickému virovému onemocnění dýchacích cest s horečkami. V tomto

stadiu dochází k pomnožení viru. U některých jedinců může onemocnění přejít do druhé fáze. II. Závažná forma onemocnění je spojena s napadením centrálního nervového systému virem. Intenzita příznaků závisí na celkové odolnosti organizmu i na fyzické námaze nemocného. Proto je nutný klid na lůžku. Borelioza (lymeská choroba, lymeská borelioza) je infekční onemocnění přenášené klíšťaty. Způsobují ho bakterie komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato. První příznaky onemocnění jsou pozorovatelné cca po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte. První stadium onemocnění je provázeno nespecifickými chřipkovitými příznaky (únava, malátnost bolesti hlavy, kloubů...). U části pacientů se v místě přisátí klíštěte vytvoří typická boreliová skvrna (erythema migrans). Ve 20–30 % případů přechází onemocnění do dalších, hůře léčitelných, stádií. Tato stadia se nejčastěji projevují jako chronické záněty kůže, záněty kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému (neuroborrelióza), mohou být napadeny další orgány jako srdce, oči. V České republice je každoročně hlášeno okolo 3500 případů lymeské boreliozy. Klíšťata jsou aktivní v teplých měsících. Útočit na teplokrevné živočichy, včetně člověka začínají zpravidla v druhé polovině března a končí v první polovině listopadu. Vrchol jejich aktivity lze očekávat v období od května do srpna, vždy však záleží na počasí a teplotě. Ochrana před klíšťaty: Při ochraně před klíšťaty je vhodné držet se základních bezpečnostních pokynů: • Při pobytu v přírodě nosit vhod-


né oblečení: pevné boty, dlouhé světlé kalhoty (nejlépe s gumou přes kotníkovou botu nebo nohavicemi zasunutými do ponožek) • Před pohybem v přírodě je vhodné se nastříkat repelentem – před použitím si vždy přečtěte návod, jak dlouho je daný repelent účinný. • Při návratu si před vstupem do domu svlékněte svrchní část oblečení, vyklepejte ho a prohlédněte celé tělo, případně domácí zvířata. • Kontrolu zopakujte při osobní hygieně včetně intimních míst a vlasů. Jak klíště správně odstranit: 1. Nejprve si připravte speciální kleštičky nebo pinzetu a navlékněte si gumové rukavice. 2. Klíště zakápněte desinfekcí. 3. Pak ho uchopte pinzetou co nejblíže k povrchu kůže a viklavými pohyby jej pomalu a opatrně vytáhněte z kůže. Snažte se, abyste ho nepřetrhli. 4. Místo přisátí je vhodné opět potřít desinfekcí. Klíště zlikvidujte bezpečným způsobem (např. spláchnutím do WC, nebo spálením). O klíšťatech koluje mezi lidmi spousta různých polopravd a mylných informací: KLÍŠTĚ SKÁČE ZE STROMŮ – MÝTUS Fakt: Klíště obecné žije v trávě nebo na keřích ve výšce do jednoho metru podle svého vývojového stádia. Nejníže se pohybují larvy, které se přisávají na drobné savce, jako různí hlodavci. Výše pak žijí nymfy (předstupeň dospělého klíštěte), které se mohou snadno přichytit na srst vašich čtyřnohých miláčků. Nejvýše se pak setkáváme s dospělým klíštětem, které parazituje na člověku.

KLÍŠTĚ ŽIJE POUZE V LESE – MÝTUS Fakt: Lesy, především listnaté a smíšené jsou sice doménou klíštěte, setkat se však s nimi můžete i na zahrádce, na louce či procházce v městském parku, na březích řek a rybníků, okrajích lesních cest a různých strží. Obecně se klíště vyskytuje všude, kde je tráva vyšší než 20 cm. Výrazně méně bývá klíšťat v jehličnatých lesích bez porostu a na prosluněných suchých místech. NEJVÍCE KLÍŠŤAT SE OBJEVUJE UPROSTŘED LÉTA - MÝTUS Fakt: Není to pravda. Při vysokých teplotách chybí ve vzduchu vlhkost, proto během horkých měsíců zalézají klíšťata pod zem, kde přežívají přisátá na hlodavcích. Jejich největší výskyt je typický pro období jara (březen až červen) a podzimu až do příchodu prvních mrazů. Možná vás to překvapí, ale klíště začíná být aktivní už při teplotách nad 5°C! KLÍŠTĚ NAPADÁ HLAVNĚ LIDI SE SLADKOU KRVÍ - MÝTUS Fakt: Klíšťata se orientují podle čichu. Vnímají lidské pachy, tělesné teplo a zvýšené množství oxidu uhličitého, který člověk a jiní tvorové vydechují. Mýty o změně složení potu po požití piva či česneku nikdy

nebyly vědecky potvrzeny. Odpudivý účinek mají pouze repelenty, které mají však dočasný efekt, proto na ně nelze stoprocentně spoléhat. NA SVĚTLÉ OBLEČENÍ KLÍŠŤATA NEJDOU - MÝTUS Fakt: Barva oblečení nehraje důležitou roli. Světlá látka má jen tu výhodu, že na ní klíště snáze zahlédnete a můžete jej rychleji odstranit. Vedle světlé barvy je vhodné volit i hladký materiál, po kterém klíště hůře šplhá. Do přírody jsou tedy ideální dlouhé světlé kalhoty, nejlépe dole zakončené gumou nebo nohavicemi zastrčenými do ponožek. KLÍŠTĚ SE MUSÍ NEJDŘÍV UDUSIT – MÝTUS Fakt: Doby, kdy maminky nebo babičky zakáply přisáté klíště kapkou oleje, kouskem másla či sádla jsou pryč. Ani mýtus o vytočení klíštěte proti nebo po směru hodinových ručiček není správný. Do kůže není zašroubované, ale zakousnuté, jeho kusadla připomínají kombinační kleště. Ani jeho rozdrcení není to pravé. Při rozdrcení klíštěte se dostávají do okolí všechny choroboplodné zárodky, které klíště obsahuje, a hrozí infekce i nepatrnou rankou v kůži. Jak tedy nejlépe klíště odstranit jsme si uvedli výše.

Co dělat, když se při odstraňování podařilo klíště přetrhnout? Není třeba podléhat panice. Patogeny se v klíštěti hromadí zejména ve slinných žlázách a ve střevě. Část klíštěte, která většinou zůstane v kůži, není „hlavička“, ale pouze část ústního ústrojí, které neobsahuje ani slinné žlázy ani střevo. Riziko infekce neodstraněním zbytku klíštěte tedy nijak významně neroste. Co dělat dál? Doporučuje se místo přisátí vydezinfikovat a zbytek klíštěte zanechat v rance – tělo si s ním poradí samo. Jako v jiných případech přisátí klíštěte je potřeba místo kontrolovat, zda nedojde k vytvoření vyrážky typické pro boreliozu – erythema migrans, či k rozvoji sekundární infekce díky bakteriím zaneseným do ranky. Měli bychom tedy odstranit vše, co z klíštěte ční nad kůži, ale již dále neprohlubovat ránu pokusy o „vydolování“ zbytku klíštěte. Tím jen zvyšujeme pravděpodobnost sekundární infekce. Přesto pokud si nejsme jisti, zda jsme klíště správně a úplně odstranili, je vždy vhodné se obrátit na svého ošetřujícího lékaře, aby celou situaci posoudil a rozhodl o dalším postupu či případné léčbě. Zpracovala PharmDr. Marcela Martinkovičová

Charitativní tour na kole 12. června naší obcí projížděl peloton cyklistů v rámci V. ročníku Charitativní tour na kole 2014, kterou pořádá občanské sdružení Život pro děti, které pomáhá onkologicky nemocným dětem. Jde o cyklotour s účastí cyklistů a také známých osobností z České republiky a Slovenska. Zapojit se do projektu mohl každý, kdo má kolo a problematika dětské onkologie mu není lhostejná. Tento peloton jsme přivítali kolem 11. hodiny u obecního úřadu spolu

s dětmi ze Základní školy, které navázaly a vystřídaly děti ze ZŠ Halenkovice a doprovodily cyklisty do Babic na Mýtinku.

Součástí cyklotour byla návštěva onkologie v Brně. Zájemci si mohli zakoupit náramek nebo tričko a tím podpořit dobrou věc.


BĚH NADĚJE Tak už je to zase tady! Po roce jsme se sešli, my všichni rekreační chodci, běžci, cyklisti… no prostě „nezávodníci“, na hřišti FC Spytihněv. Probudili jsme se do nepříliš vlídného rána, ale naštěstí se během dopoledne vypršelo a zůstala jen zatažená obloha a poměrně nízká teplota. Pro 72 sportovců bylo po absolvování tratí 1 a 3 km

připraveno občerstvení a bohatá tombola. Výtěžek z dobrovolného startovného, který činil celkem 2.634,- Kč, putoval do veřejné sbírky na podporu výzkumu rakoviny. Závěrem můžeme doufat, že nám bude v příštím ročníku přát počasí, abychom se mohli zúčastnit v ještě hojnějším počtu. R.Č.

Rosenka v Jankovicích V sobotu 7.6. se v Jankovicích uskutečnila přehlídka folklorních souborů, které se účastnily i děti z naší Rosenky. Jelikož byly ze všech účastníků nejmladší, celý program zahájily a svým pásmem písniček a her se postaraly o příjemný start celého odpoledne. Myslím, že vystoupení se jim podařilo a byly po zásluze odměněny potleskem obecenstva a drobnou sladkostí od pořadatelů. Přejeme, ať jim nadšení a radost z tancování vydrží co nejdéle. Poděkování patří i vedoucí Renatě Šolarové, která s nimi pásmo nacvičila.

Petr Špatina a jeho skleněná harfa Letošní oslavy svátku naší obce Spytihněv přijede s námi oslavit rodák ze sousedních Halenkovic Petr Špatina. Mnozí Spytinovjáci strávili s Petrem čtyři roky společného života na Základní škole v Halenkovicích a znají jej osobně. Během let se z Petra Špatiny stal minimálně evropsky slavný umělec, neboť kromě festivalů a koncertů po celém Česku koncertuje,

natáčí po celém světě. V Česku je známý zejména svým výtečným umístěním v soutěži Talentmania. Petr Špatina objevil svůj hudební talent již v dětství. Hrál na klavír, kytaru a akordeon. Později objevil nový nástroj – skleničky, které mu zajistily známost. Postavil si svou vlastní „vodní harfu“, která obsahuje 33 křišťálových sklenic. Následně se hře na skleničky za-


čal věnovat profesionálně. Nyní je to již osmnáct let od doby jeho vyhranění. Za tento čas představil svoji nevšední techniku na mnoha festivalech po celém světě. Svoje dovednosti obohatil o nové techniky a vylepšil svůj hudební styl. Jeho repertoár je všestranný. Prezentuje tradiční českou hudbu, pop i hudbu klasickou.

Tradiční pouť na Svatý Hostýn „Pojedeme na Hostýnek“, oznámili rodiče. Na tuto větu jsem se jako dítě těšila každé léto. Cesta vlakem do Bystřice pod Hostýnem a pak pěšky lesními cestičkami k Vodní kapli. Občerstvení a omytí hostýnskou vodou, podle tradice zázračně uzdravující, a pak zdolání dalších 250 schodů k bazilice Nanebevzetí Panny Marie, nejvýše položenému mariánskému poutnímu místu na Moravě. Pro dětskou dušičku každoročně nezapomenutelný zážitek, který byl po ukončení poutní mše svaté završen svačinkou z domácích zdrojů na rozkvetlé louce, později pak párkem s rohlíkem a sodovkou u některého ze stánků. A nemohl chybět turecký med, perníkové srdce a růženec z voňavých bonbónků… Takový byl dětský pohled na pouť. K dosažení vrcholu posvátné hory dnes už většina z nás, poutníků svatohostýnských, nedokáže dojít po svých, pro mnohé je těžké překonat i vzdálenost od parkoviště autobusu k bazilice. Přesto mimořádná atmosféra tohoto poutního místa přitahuje všechny divným

poutem k tomuto místu útěchy, zanechává hluboký dojem a hřejivé vzpomínky a nabádá k dalšímu setkávání. Svatý Hostýn je po tři století cílem tisíců poutníků z blízkého okolí i vzdálenějších krajů, kteří zde nacházejí útočiště ve svých strastech a potřebách. Poutní tradice se hluboce zakořenila a trvá dodnes. Od roku 2008 přijíždí každoročně v měsíci květnu na Svatý Hostýn také naše farnost . Letos to bylo

26. května. Po mši svaté v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a křížové cestě, kterými nás provázel Otec Bohumil, si někteří z poutníků prohlédli i další zajímavé památky, působivou Jurkovičovu křížovou cestu, Sarkandrovu kapli, horský hřbitov a využili možností občerstvení v poutních domech. Závěr pouti patřil májové pobožnosti v kapli opět s naším Otcem Bohumilem. M.Kol.

Boží tělo – slavnost těla a krve páně V minulém vydání Spytihněvského zpravodaje zavzpomínala paní J. Ulmanová na to, jak se za jejího dětství a mládí slavíval svátek Božího Těla. Za totality byla tradice průvodů na veřejnosti potlačena, bylo zakázáno vycházet mimo kostel a jakékoliv projevy náboženského života na veřejnosti byly nežádoucí. Po roce 1989 se tradice průvodů při Slavnosti Těla a Krve Páně, lidově Božího Těla, začala obnovovat. K řadě měst a vesnic se přidala i naše farnost. K oltáříčku u domu Vavřinkových přibyly letos další dva, umístěné v prostorách zeleně kolem kostela. Po nedělní mši svaté 22. června se průvod vydal k prvnímu oltáříčku. Otec Bohumil nesoucí monstranci, ministranti a družičky v krojích, bílých šatičkách a svátečním oblečení s košíčky barevných květů, za nimi ostatní farníci. Po krátké četbě evangelia, přímluvách,


požehnání a zpěvu schóly průvod přechází k dalšímu květinami vyzdobenému oltáříčku u pomníku padlých z I. světové války. Po modlitbách postupujeme po chodníčku posypaném lístky květin k rodinnému domu Vavřinkových, kde je vyzdobený třetí oltáříček. Po krátké pobožnosti, požehnání celé obci a za zpěvu písně „Ježíši, Králi nebe a země“ se průvod vrací do našeho kostela Nanebevzetí Panny Marie a v radostném nadšení se rozcházíme do svých domovů. M.Kol.

VRATISLAV VARMUŽA - Sochy, grafika Proč výstava Vratislava Varmuži ? Důvodů je několik. Tím nejdů- ležitějším není ani tak jeho letošní životní jubileum, ale zejména umělcova pozoruhodná, více než půlstoletí trvající tvorba. Varmužovým bytostným materiálem se stala vysokožárná kerami- ka. Ač není školením keramik, dokázal tento materiál pozvednout z jeho několikatisícileté tradice, z jeho užitné hodnoty, do oblasti volné tvorby a to nejen keramické. Pálená hlína je mu jen technic- kým prostředkem k sochařským realizacím. Autorovy objekty a reliéfy ze 60. let souzní s existenciální pro- blematikou v českém a slovenském umění té doby, se strukturální abstrakcí, s jejím zdůrazněním výpovědní hodnoty destruovaných, jakoby zmučených hmot. Tato syrová, zemitá, drsná materiálovost, v monochromní tmavě hnědé barevnosti, se stala typickým atribu- tem Varmužovy tvorby nejen šedesátých let, ale i v dalších dekádách. V 70. letech převažují vegetativní motivy, v 80. letech a 90. letech pak díla figurální – hlavy, polopostavy či torza – zraňované a destruované naléhavým a úzkostným pocitem korespondujícím s tíží doby. Od poloviny devadesátých let se prostředkem Varmu- žovy seberealizace stávají práce gra-


fické, převážně autoportréty, buď v technice xeroxu nebo mutace digitálně upravovaných foto- grafií – opětovně se silným existenciálním podtextem. Varmužovo dílo se mi jeví homogenním a samonosným, vypovídá nejen o době vzniku, ale hlavně o autorovi jako o člověku, o jeho vztahu k životu. Rozhodně není pouhou formální hrou, jeho keramické objekty i práce na papíře, vyzařují obsahovou naléhavost. Mezi jazykem díla a slovem je vždy nerovnost, disparátnost. Řeč o díle se může lehce proměnit v nicotné mluvení či teoretizování. Sám Vratislav Varmuža k tomu před časem řekl : „Nerad hovořím o tom, co jsem chtěl a zamýšlel. Domnívám se, že věci, čili to hotové dílo, by mělo hovořit za mne. A buď to, co jsem zamýšlel, tam je, nebo to tam není. A jakékoliv zdůvodňování a vysvětlování se mi zdá zbytečné“. Omlouvám se mu proto za neobratný pokus o stručné naznačení jeho životního díla. Milan Weber Narozen 13. ledna 1934 ve Spytihněvi (Moravské Slovácko). Absolvoval Obchodní akademii v Uherském Hradišti (1953), Střední uměleckoprůmyslo- vou školu v Uherském Hradišti (1953 – 1955)

a katedru výtvarné výchovy na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (1955 – 1959). Žije a pracuje v Ostravě. SAMOSTATNÉ VÝSTAVY (VÝBĚR) 1960 Divadlo Petra Bezruče, Ostrava 1967 Galerie ZPAP, Glivice (s V. Flakovou a S. Böhmem) Dílo, Havířov (s J.Kapcem) 1969 Černá louka, Ostrava 1981 Arboretum, Bílá Lhota Státní zámek, Bruntál 1983 Městská knihovna, Havířov (s G.Varmužovou) 1986 Státní hrad, Hukvaldy 1987 Divadlo hudby, Olomouc (s J. Hastíkem a S. Slovenčíkem) 1989 Severomoravská galerie výtvarného umění, Ostrava (s J.Kapcem) 1990 Pedagogická fakulta, Ostrava 1991 Černá louka – Farská zahrada, Ostrava (s A. Kročou) Pedagogická fakulta, Olomouc 1993 Galerie V.Wünsche, Havířov (s G.Novákovou) 1994 Výstavní síň J.Mánesa, Karviná (s G.Novákovou) 1999 Muzeum, Frenštát pod Radhoštěm 2000 Galerie Západočeské univerzity, Plzeň 2001 Galerie výtvarného umění, Ostrava

2005 Galeria MBWA, Olkusz, Polsko (s G.Novákovou) 2008 Galeria Atelier Staromiejskie Centrum Kultury, Krakow (s G. Novákovou) 2009 Galerie Kruh, Ostrava 2010 Galerie Slováckého muzea, Uherské Hradiště (s G.Novákovou) Galerie 7, Ostrava 2013 Galeria Epicentrum, Chelmek, Polsko (s G. Novákovou) 2014 Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava ÚČAST NA SYMPÓZIÍCH A PLENÉRECH Olomouc (1996, 2004), Český Krumlov (1997), Mezinárodní plenér Mikołow (2001, 2004, 2009, 2013), Krnov (2004), Mezinárodní plenér Olkusz (2005, 2007, 2008, 2013), Mezinárodní konfrontace Jastrzebie Zdrój (2006, 2008,2013) ZASTOUPENÍ VE SBÍRKÁCH Galerie výtvarného umění, Ostrava; Krajská galerie výtvarného umění, Zlín; Vlastivědné muzeum, Olomouc; Slezské muzeum, Opava; soukromé sbírky v ČR i v zahraničí. REPRODUKCE Pohled před instalací výstavy Vratislava Varmuži ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, 2010


MOJE VZPOMÍNÁNÍ Kůpání pod Frolišovým Zpomínka patří na kůpání ve staréj Moravě. Chodili sme sa kůpat pod Frolišovo, č.p. 31 (nyní dům Hladkých). Nebyla tam moc čistá voda, u břeha plavál kačinec – drobná zelená rostlinka. Lidé, co měli kačeny, tak ho sbírali podběrákem do hamprů a krmili s ním. Další rostlina, kerá sa nám plantala kolem těla, byly řasy a nebylo to nic příjemného. Toto všecko bylo u břeha, daléj byla čistá voda a né moc hluboká. Také u břeha růstlo moc zeleného vysokého rákosí a z něho vyrůstaly hnědé kartáčky na tvrdém stonku (Orobinec). Ty sme si pracně trhali a doma pověsili svázané do kytičky. Až uschly, byla to suchá ozdoba do váze. Ale klučiska ich zapalovali a dýmili s něma – odháňali komáry, aby neštípali. Bývalo ich požehnaně (moc) a také dělali frajéry, jako že kůříja a pukali. V Moravě za našého děctví bývalo také moc škeblí. Potápjali sme sa a lovili ich. Na dně nahmatali nohama, nadechli, jednů ruků zmačkli nos a druhů vylovili škeblu. Ve škebli (lastuře), kerá sa mosela rozbit nebo nožem rozřezat, byl masitý živočich. Krmily sa s ním kačeny a prý moc přibývaly na váze. Skoro všecky děcka plavaly na psíka – rukama ve vodě sa hrabalo pod sebe, nohama při tom kopalo. Na břehu Moravy růstlo asi 8 krásných stromů střešní – křup (veliké tvrdé plody). Patřily strýčkovi Frolišovi. Nás střešně lákaly, tak sme na ně chodívali. Strýček jak nás uviďél, býval blízko Moravy, křičal na nás: „Ale kýho výra haranti, marš odtáť nebo jak vás dopadnu tak vás zmaluju, že vás ani doma nepoznajú“. Strýček už byli starší – než tam doběhli, kde nám byl konec. Dudlali, nadávali, stejně ím to nebylo nic platné. Než ich otrhali, zaséj sme si utrhli. U vody nebyla žádná rovná plocha a enom šikmý travnatý břeh, na kerý sme si prostřeli deku. Kluci sa kůpali v trenýrkách, nekeří aj bez, dyž z vody vylézli, trenýrky vyslékli, vykrůcali a znovu oblékli, proběhli sa po polní cestě k novéj Moravě, do keréj sme sa jako děcka nechodili kůpat. Hneď u břeha byla veliká hlůbka. Děvčice sme sa také dlůho kůpávaly v trenýrkách a tričku s holů hlavů. Dyž sme z vody vylézly, kluci na nás křičávali: „Jé, potápky už sů venku“. Teprve v dospívání to už sme měly kůpačky (plavky). Pamatuju si také, že tetky, keré sa odvážily kůpat, tak v šatových zástěrách. Dyž vlézly do vody, zástěra sa nafůkla a vypadalo to


jak dyby po vodě plavala duchna. Bývalo nám to velice směšné. Z kraja bývalo málo vody – enom jak žabě po pupek. Za nás nebyly žádné nafukovací lehátka, loďky, kajaky ani plovůcí kola. Děcka než sa naučily dobře plavat, měly pod pažama kolem sebe omotanů nafůkanů dušu z kola, odvážnější co plavali dobře, jezdili po Moravě na obyčejných dřevěných deskách. Také sem to chtěla oprubovat (zkusit). Kamarádka mně slíbila, že desku mně pošťá, já trůbela sa těšila, ona sa mně nakonec vysmíla – sliby sa slibujů, hlůpí sa radujů. Bácla sebů na desku jak široká tak dlůhá a odjela pryč. Také místo na desce jezdívali nekeří na vaštrokoch (dřevěné necky) a veslovali rukama. Na tych mě povozíl Franta Blažků, kamarád z našého konca. Až sme sa vracali z projížďky, vaštrok sa s nama převrátíl a my sa naglgali téj špivavéj vody. Potom už sem nevymýšlala a enom plavávala, bála sa. Ale nejvíc sme sa bávali a vyskákali z vody, dyž strýc Gustýn Dohnal (č.p. 26) a strýc Pepin Hráček (č.p. 27) přivédli a začali kůpat koně. Všecky děcka frkly (utékly) na břeh jak dyž do vrabců střelí. Koňom sa do vody nechtělo. Řechtali, fr´kali, stavili sa na zadní, do toho blafkali (štěkali) psíci. Strýcé ich nasilu táhali do vody uzdama. Až ich vyvédli, my do téj vody vlézli a kůpali sa. Pod Frolišovů zahrádků, po pravém břehu staréj Moravy, začínal úzký chodníček, po kerém sa dalo projít k cestě pod Dědinu, kerá védla u Janečkového, č.p. 37. V tomto místě sa dalo sejít do vody, nebyl tam břeh, tak zas strýci, co bývali v dědině, tam vodili kůpat také koně a krávy a tetičky z tama v hamproch (kýbloch) nosili vodu na praní a nekeré tam chodily máchat prádlo, no a děcka z okolí sa tam kůpali a dováďali. Po chodníčku sme trantýrovali (špatně, nerovno) ze Záhomení od Frolišového do Dědiny a opačně, inde přístup do vody nebyl. Na strmých břehoch růstly vysoké topoly a košaté vr´by, nahnuté až nad vodu a chyběl na nich enom ten pověstný hastrman, co nám o něm stařenka povídala (že tam prý opravdu bývál). Strýci tam pod Zahrádkama chytali ryby a nám nadávali: „Co tu pabl´zňáte (hledáte), důpete a plašíte ryby, kýho čerta co tu zas zblňáte (děláte). Ale už šrubujte (běžte pryč)“. Ty děcka, co sebů ťáply (spadly) jak uháňaly, měly pech (smůlu). Dostaly od strýců lepanec nebo vytáhané za uši. J. Ulmanová

MOJE VZPOMÍNÁNÍ Výlety (muziky) v létě V letním období bývaly muziky – výlety v humně u Zlámalů, č.p. 23 na Záhomení (5. dům od Svatého Jána). Dlůhá sedlcká chalupa, nekolik dvůdílných úzkých oken, dveři, veliké dřevěné vráta na mlatevňu (průjezd). Z ulice přes tůto mlatevňu sa vešlo na dvůr, tam byly hospodářské stavení pro koně, krávy, prasata, drůbež, betónová jama, v ní hnůj, sklep a studňa. Ze dvora sa přišlo do humna, keré bylo celé zatrávněné a vysazené už vzrostlýma ovocnýma stromama, veliká stodola, před ňů pódium pro muzikanty, veliká lipa a vybetonované taneční kolo. Po obůch stranách humna zabudované dřevěné dlůhé stoly, u nich dřevěné lavky bez opěrek. Také tam byl prodejní stánek s občerstvéním a bufetem. Pořadatelé v něm prodávali pivo, víno, sladků gořalku – pomerančovů, zelenů, griotku, rum, borovičku, sifón, sodovku. Všecko sa prodávalo v papírových tuhých kalíškoch nebo štamprlkách a sklénečkách z těžkého skla. Cukrové, vdolečky, šmetrdóle (trubičky) a tyčinky z listového těsta přinésly tetiny pořadatelů zadarmo a kdo chtěl si kůpit, mohl. Tetičky nastrójené jak ze škatulky (pěkně oblečené) v plátěných, bílých, do půl pásu uvázaných zástěrkách zdobených kanýrkama a háčkovanýma vsuvkama, s úsměvem a pěkným slovem to prodávaly. Bylo tam aj kolo štěstí, lákadlo pro děcka, kde sa daly vyhrát různé drobnosti. Opékal sa vuřt (kabanos), šmakovál (chutnal) nám s chlebem a hořčiců. Výlety v humně začínaly odpoledňa ve dvě nebo tři hodiny a končily před půlnoců. Vstupné vybírali u stolu na začátku humna dvá strýčci – pořadatelé. Výtěžek ze stupného , tomboly, bufe-

tu, kola štěstí, použili pořadatelé na úhradu části výdajů. Na prvním výletě v humně u Zlámalů sem byla v kroju v roce 1955. To už byl u nás v dědině činý Slovácký krůžek a já do něho chodila. Také Laďa Škrabalů (č.p. 437), můj tanečník, a já sme předávali při Dožinkovéj slavnosti – na ukončení žní – krásný dožínkový věnec (mám fotku) tehdejšímu přecedovi JZD, strýčkovi Jaroslavu (Slávkovi) Kraváčkovi (č.p. 63). Předávali sme mu ho na radnici, kde JZD mělo kaceláře. Při předávání sme říkali (už to všecko nevím, enom toto): „Milý pane hospodáři, neseme Vám za celů obec věnec ze samého kvítí, ze samého zlata, ze samého péří a přejeme Vám, ať sa příští zně zaséj vydaří. Pěkně Vás žádáme, pusťte nás dovnitřku, ať nemosíme utéct všeci mladí k šenku a možem si s Vama na zdraví a na příští úrodu přiťuknůt sklénečků. Juchů, ju, ju, juchů“. Potom všeci krojovaní, muzikanti, občané, strýček přeceda a my s věncem průvodem přešli do humna. Členové Slováckého krůžku v naších krásných zářivých krojoch předvédli nacvičené pásmo, zpívalo sa, radovalo a tančilo. V tu dobu nikomu nevadilo, že na dřevěných stoloch nejsů obruse, že pod nohama a všady, kde šlápnů, je trávník, že občerstvéní sa prodávalo do papírových kalíšků, že sa tam nevaří kafé, že sem tam větr zavál mezi nás pach hnoja, že pro účastníky byl enom jeden dřevěný záchod, ruky že sa umývaly na dvoře pod pumpů a pucovaly do šnuptychlů, tak říkala stařenka kapesníkom. Tak to u Zlámalů bývalo, tak to pamatuju já. J. Ulmanová


Nebýt lhostejný Při exkurzi velkého podniku na zpracování ovoce dostal průvodce od jednoho návštěvníka dotaz: „Co byste dělali, kdyby přišel velmi suchý rok a byla by u nás velká neúroda ovoce?“ Zaměstnanec odpověděl bez jakéhokoli zaváhání: „Náš podnik není závislý na tuzemské úrodě. Není pro nás problém přivézt potřebné ovoce odkudkoli ze zahraničí.“ Dovoz potravin je dnes skutečně malý technický problém. Velká města žijí jen z dovezeného. Když se podíváme do regálů našich supermarketů, nalezneme tam potraviny z různých koutů našeho světa. Navíc je potravin tolik, že je sami ani nejsme schopni spotřebovat. Podle statistických údajů

vyhodí jeden obyvatel Evropské unie průměrně 174 kg potravin za rok. (To je skoro půl kilogramu za den!) V této souvislosti je naprosto nepochopitelné, že velká část obyvatelstva naší planety trpí podvýživou a že počet těch, kdo ročně umírají hladem, je vysoký a nezmenšuje se. Vždyť by přece doprava potravin v době astronomických letů neměla být technickým problémem ani do nejzapadlejších míst Afriky nebo Asie. Nasyceným národům bohužel chybí lítost s těmi, kdo nemají co jíst. Nikdo z nás si nemohl vybrat, jestli se narodí zdravý nebo postižený. Nikdo nemohl učinit volbu, zda bude vytoužené a očekávané dítě nebo dítě nechtěné. Žádný člověk si nemůže dopředu určit,

jestli přijde na tento náš svět do ekonomicky vyspělé země, rodiny a společnosti, která mu zajistí zdravotní a sociální péči a všestranný rozvoj jeho osobnosti, nebo zda bude strádajícím sirotkem v rozvojové zemi. Nemáme všichni stejnou startovní čáru! A jestliže jsme měli to štěstí, že jsme se dostali do lepších podmínek, neměli bychom být lhostejní vůči těm, kteří tuto možnost nedostali. Za všechno, co máme, neseme zodpovědnost. Poskytovat druhým lidem pomoc a usilovat o mír a spravedlnost, to jsou velké úkoly pro každého, komu záleží na tom, aby jeho život měl smyl. Naše životní úsilí by mělo nést nejen značku lidské námahy, ale také značku lásky. p. Bohumil Kundl

LETNÍ SOUTĚŽ PRO VŠECHNY Procestujte svět a vystupte na tajemnou horu... Přichází období prázdnin a dovolených… Vydejte se s námi na jedinečnou expedici po všech kontinentech světa s fantastickým závěrečným výstupem na horský vrchol, při kterém se sice zapotíte, ale ten výhled bude to stát za to! Termín expedice: 1.7 – 31.8.2014 Účastníci: kdokoliv z obce Spytihněv, účast není omezena věkem Program a jak cestovat: Poznávání různých koutů světa s 12 hlavními zastávkami + závěrečný výstup na horu. Místo odpovědí ve stylu a) b) c) je vždy ke každé odpovědi přiřazeno číslo. Číslo u správné odpovědi vepište do stupínků „hory“ (1-12 ve směru, jak se vystupuje na horu). Pokud se ve světě opravdu vyznáte, získáte 12 čísel, jejichž součet vám dá nadmořskou výšku hory, na kterou jste vystoupali. Pak už „jen“ stačí zjistit její jméno. Pokud jste cestou bloudili a jen tak tipovali, cesta k vrcholu vám dá zabrat. Kterou horu jste zdolali?


VRCHOL 12.................... 11........................ 10............................. 9.................................... 8......................................... 7.............................................. 6................................................... 5........................................................ 4............................................................. 3.................................................................. 2....................................................................... 1…........................................................................ OTÁZKA 1: V jaké zemi žije nejvíce římských katolíků? 13) v Mexiku 1489) v Itálii 1514) v Brazílii OTÁZKA 2: V kterém státu nenajdete tropický deštný prales? 900) v Bolívii 8) v Botswaně 56) na Srí Lance OTÁZKA 3: Kterému (kterým) státu (státům) patří Antarktida? 74) o území se dělí Rusko, USA a Argentina 502) USA 258) žádnému

OTÁZKA 4: Který suchozemský živočich je nejjedovatější? 2115) Žába pralesnička (též šípová žába) 2033) Snovačka jedovatá známá také pod názvem Černá vdova 2108) Ropušnice ďábelská

73) vymezuje v USA rezervaci, ve které žijí indiánské kmeny 94) odděluje jihovýchod Austrálie od zbytku země, aby se na toto území nedostal pes dingo 84) je to hranice mezi Íránem a Irákem postavená na území Kurdistánu

OTÁZKA 5: Co v Indii běžně nedostanete v restauraci? 89) kuře s kořením masala 2) hovězí kostky na kari 30) čaj s mlékem

OTÁZKA 10: Na fotografii je představitel určitého náboženství. Co musí udělat ti, kdo chtějí vstoupit do jejich chrámu? 789) muži i ženy se musí vyzout, umýt si nohy a mít pokrývku hlavy 800) ženy nemají do chrámu přístup 369) muži musí mít dlouhé kalhoty, ženy kalhoty nebo sukni pod kolena a musí si zahalit hlavu

OTÁZKA 6: V kterém státě se dodnes můžete setkat s živoucí bohyní (mladá dívka do věku cca 12 let)? 15) v Bhútánu 714) na Tahiti 363) v Nepálu OTÁZKA 7: V kterém městě je nyní pohřbena žena, jejíž náhrobek je na fotografii? 32) v Buenos Aires 88) v San Juanu 314) v Miláně

OTÁZKA 11: Kdo namaloval tento obraz? 915) Aboriginci (Austrálci) – původní obyvatelé Austrálie 627) Masajové – etnická skupina žijící v oblasti Keni a Tanzánie 756) Mursiové – příslušníci kmene žijící v Etiopii OTÁZKA 8: Kde můžete najít tuto dopravní značku? 61) v Patagonii 69) na Aljašce 59) na Novém Zélandu OTÁZKA 9: K čemu slouží tento plot táhnoucí se přes 5000 km jistou zemí?

OTÁZKA 12: K čemu slouží tato stavba? 596) je to tradičně řešený komín k odvodu kouře v architektuře Blízkého východu 619) je to větrná věž na území bývalé Perské říše, která slouží k ochlazení interiéru, něco jako tradiční klimatizace 713) je to věž, ze které svolává muezzin muslimy k modlitbě Po sečtení čísel správných odpovědí se dostanete na vrchol hory. Která to je?


Pro ty, kdo bloudí a nemohou najít správnou cestu k vrcholu: nadmořská výška v sobě ukrývá dvě stejné číslice. VŠICHNI, KDO JSTE SE DOSTALI NA VRCHOL A ZNÁTE NÁZEV TAJEMNÉ HORY, PODĚLTE SE S NÁMI! Jméno hory společně se svým jménem, adresou a kontaktem (mobil, e-mail) doručte do čtvrtka 31.8.2014: 1) na email [email protected] NEBO 2) vhoďte do krabičky označené „SOUTĚŽ“ v Knihovně Spytihněv CENA ZA ZDOLÁNÍ VRCHOLU: Vylosovaní dobrodruzi, kteří zdolali správnou horu, získají moderní vědomostní deskové hry pro zvídavé lidi v ceně cca 500-700 Kč, které máme odzkoušené napříč generacemi.

3. místo: hra ZLATÉ ČESKO: otázky a odpovědi (2400 otázek týkajících se České republiky a jejich obyvatel) Skvěle se hodí pro setkání s přáteli třeba při grilování, pro rodiny s většími dětmi (vhodné od 12 let, menší děti mohou házet kostkou a posunovat figurky), pozitivní ohlasy máme od všech, kdo se rádi dozvídají něco nového. Vítěze vyhlásíme 1.9.2014 a správné odpovědi zveřejníme v příštím čísle Spytihněvského zpravodaje. Hodně štěstí – hlavně ve vrcholových partiích! -hk-

1. místo: hra SVĚT: otázky a odpovědi (Cesta kolem světa ve 2400 otázkách) 2. místo: hra EVROPA: otázky a odpovědi (2400 otázek s evropskou tématikou)

VÝSLEDKY JARO 2013/2014 Dorost FC Slovácké Sparty Spytihněv ukončil sezónu 2013/2014 posledním utkáním na hřišti ve Vizovicích vítězstvím 6 -0. Z 9 utkání vyhrál 8 x, poražen byl jen mužstvem z Fryštáku. Naše mužstvo se umístilo na 3. místě okresní soutěže OFS Zlín se ziskem 35 bodů. Skóre mužstva bylo 65 - 42. Nejlepším střelcem mužstva se stal Martin Večeřa s 16 brankami. Výbor FC děkuje hráčům za výbornou reprezentaci oddílu.

B mužstvo FC Slovácké Sparty Spytihněv ukončilo sezónu 2013/2014 posledním utkáním na svém hřišti s Doubravami, které porazilo 4 -0. B mužstvo po několika letech zaslouženě vyhrálo základní třídu skupiny „A“ OFS Zlín a postoupilo do III. třídy. Mužstvo neprohrálo žádné utkání v jarní části soutěže. Získalo celkem 55 bodů, skóre mužstva bylo 67 -16. Nejlepším střelcem mužstva se stal Jakub Polášek s 15 brankami.


Našemu B mužstvu předali vítězný pohár po vítězném domácím utkání zástupci OFS Zlín. Ke gratulaci se připojil i starosta obce společně s dalšími zástupci. Poté proběhly na hřišti velké oslavy až do časných ranních hodin. Hoši děkujeme a přejeme hodně úspěchů ve III. třídě!!! Trenéři FC děkují rodičům, fanouškům a sponzorům za podporu mužstva dorostu v této sezóně.

Hasiči Hasičská pouť na svatém Hostýně Poslední sobotu v měsíci dubnu se naši hasiči zúčastnili XXI. mezinárodní hasičské poutě na sv. Hostýně. Opět se zde po roce setkali hasiči z celé České republiky se svými zahraničními kolegy ze Slovenska, Chorvatska, Polska a Německa. Po nástupu se průvod za doprovodu dechové hudby „Lidečanka“ přesunul před baziliku Nanebevzetí Panny Marie, kde hasiče přivítal arcibiskup. Celkem 102 historických praporů ze 109 registrovaných sborů dobrovolných hasičů přivedlo tisíce účastníků poutě do baziliky a jejího nejbližšího okolí. Mši svatou celebroval arcibiskup olomoucký mons. Jan Graubner. V průběhu mše svaté byly žehnány nové hasičské prapory (i zahraniční) a další hasičské symboly. Velká účast hasičů i ostatních návštěvníků potvrzuje vysokou úroveň a pozitivní tradici této nadnárodní hasičské poutě. Ani soustavná mlha s občasným deštěm a větrnými poryvy nikoho neodradily od oslavy svátku patrona hasičů, svatého Floriána. Hasiči pro děti Jako každý rok, tak i letos na hasičskou zbrojnici zavítaly děti z Mateřské školky. Byla jim ukázána jak požární technika, tak hasičské

vybavení. Děti si mohly vyzkoušet nespočet prostředků, které hasiči u zásahu používají. Na konci exkurze je čekala projížďka hasičským automobilem a stříkaní vodou na kužely. Taktéž začátek června se nesl v duchu dětí. Konal se totiž Dětský den v areálu přístaviště Rejda. Členové zásahové jednotky hasičů obce Spytihněv se spolupodíleli na zajištění dětského dne. Pro děti a jejich rodiče jsme si připravili ukázky zásahů při záchraně tonoucího v řece Moravě pomocí tzv. suchých obleků a hašení makety hořícího domu v dýchací technice. Během celého odpoledne měli děti nachystáno stanoviště, na kterém si mohli vyzkoušet stříkání na několik cílů, např. hořící domek a kužely. Po splnění úkolů byly odměněny malou sladkostí. Na závěr byla na travnatém prostoru nastříkána mohutná vrstva pěny z tekutého mýdla s vůní jablka. Děti si tuhle atrakci náležitě užívaly. Možná rodiče po zhlédnutí svých ratolestí na závěr už tak nadšení nebyli. Ale byl to přece Dětský den. Vítězové okrsku v požárním sportu Koncem května se členové Sboru dobrovolných hasičů Spytihněv zúčastnili okrskového kola soutěže v požárním sportu, které se letos

konalo v Napajedlích. Po vylosování startovního pořadí, jsme na všechny disciplíny nastupovali jako druzí v pořadí. V běhu na 100 m s překážkami tři naši členové obsadili všechna pódiová umístění, tedy 1. až 3. místo. Všechny jejich časy byly takzvané 19ctky, tedy pod 20 s. Nejlepší čas byl 19,34 s. Nikdo jiný z ostatních týmů se pod 20 s nedostal. Ve štafetě 4 x 100 m jsme taky nasadili čas, který nakonec nebyl nikým překonán. Po dvou disciplínách jsme průběžně drželi první místo. Poslední disciplína, která následovala, byl požární útok. Tady se nám opět podařilo disciplínu vyhrát, i když z výsledného času požárního útoku jsme nebyli až tak spokojeni (závodní stříkačka už má své nejlepší léta za sebou). Dlužno dodat že naše družstvo má již celkem vysoký věkový průměr (nejstarší byl na koši - 64 let) a mladších závodníků je nedostatek. Taky jsme řešili výpadek 3 členů, kteří se momentálně potýkají se zraněními. Nakonec vše dobře dopadlo a i bez tréninku v pozměněné sestavě jsme obsadili ve všech disciplínách a potom i celkově 1. místo. Holt zkušenosti z let, kdy jsme patřili ke špičce na okrese, jsou pořád znát. Jako vítězové okrsku jsme se ale vzdali reprezentace na okresním kole pro nedostatek závodníků a časové vytíženosti. Antonín Bětík ml., velitel jednotky


SPYTIHNĚVSKÝ ZPRAVODAJ: Periodický tisk územního samosprávného celku. Vydává obec Spytihněv, Spytihněv 359, 763 64 Spytihněv, IČO: 00284491, tel.: 571 117 121, 724 179 329, e-mail: [email protected]. Vychází jednou za tři měsíce v nákladu 650 ks. Nevyžádané příspěvky a fotografie se nevracejí. Vydavatel má právo příspěvky krátit, případně neuveřejnit. Povoleno MK ČR. Grafi cká úprava sazba: Vydavatelství Brázda, www.tiskarnabrazda.cz. 32 | S 32 Spytihněvský pytihněvský h zpravodaj | Létoa2014

Spytihněvský zpravodaj

Recommend Documents