Spytihněvský zpravodaj

Spytihněvský zpravodaj Z obsahu 2 7 8 17 20 25

4 | 2016 | Zima

Informace obecního úřadu Stalo se Hody Základní škola Moje vzpomínání Hasiči

www.spytihnev.cz | 1

Úvodní slovo starosty Vážení přátelé, milí spoluobčané, další rok je již téměř za námi a my máme možnost ohlédnout se za sebe a tento rok zhodnotit. Pro každého byl ten rok jiný, pro jednoho úspěšný a radostný, pro jiného smutný. Pro většinu z nás to byl ale rok průměrný, obyčejný jako ty předchozí. Něco se podařilo, něco nám udělalo radost, na druhou stranu je ale nutné si přiznat, že ne vše se podařilo. Lze říct, že takový standardní rok měla i naše obec. Po investiční smršti roku 2015, jsme se museli trochu nadechnout a začít chystat projekty další. A přestože investice letošního roku nedosahují objemu roku předchozího, je nutno říct, že jsme nezaháleli. Podařilo se dokončit opravu centra obce a zahájit opravy chodníků, ve kterých chceme dále pokračovat.

Také jsme realizovali některé menší projekty. Myslím si, že ani o kulturní vyžití v tomto roce nebyla v naší obci nouze. Kulturních a společenských akcí bylo během roku celá řada a jsem rád, že velká část z vás si na tyto akce cestu našla. A jelikož končící rok není jen příležitostí pro bilancování, ale i příležitostí pro děkování, dovolte mi, abych v tuto chvíli poděkoval všem, kteří se jakkoliv zapojili do činnosti obce nebo udělali něco pro své spoluobčany. Na prvním místě bych chtěl poděkovat paní místostarostce, radním, zastupitelům a zaměstnancům obce za spolupráci. Dále chci poděkovat všem, kteří se zapojili do organizace kulturních a společenských akcí i těm, kteří se podílejí na výchově, formování nebo trénování dětí a mládeže. Také chci poděkovat za činnost hasičům, řím-

skokatolické farnosti, sportovcům nebo zahrádkářům i všem, kteří v obci provozují spolkovou činnost. A v neposlední řadě chci poděkovat i všem vám, kteří se třeba jen pořádaných akcí zúčastníte a dáte tak najevo, že vám práce lidí, kteří takové akce vymýšlejí a připravují, není lhostejná. Zároveň si vás dovolím osobně pozvat na akce, které se uskuteční v průběhu Vánoc a na přelomu roku. Všechny jsou sepsány na jiném místě tohoto zpravodaje. Věřím, že se z mnoha z vás alespoň na některé akci setkám. Závěrem mi pak dovolte, abych vám všem co nejsrdečněji popřál radostné a klidné prožití Vánoc v kruhu vašich rodin a přátel. Do Nového roku vám pak přeji vše nejlepší, hodně zdraví, štěstí, Božího požehnání a osobní a pracovní pohody. Pěkné Vánoce a šťastný nový rok vám všem. Mgr. Vít Tomaštík, starosta obce

Informace obecního úřadu Dálnice D 55 – nejnovější vývoj Příprava mnoho let očekávané stavby, která ovlivní budoucí rozvoj obce Spytihněv i běžný život v naší obci, se po mnoha letech stagnace opět rozbíhá. Na území naší obce se nachází jedno z nejkomplikovanějších míst celého úseku stavby dálnice označeného jako D 5506, tedy úseku Napajedla – Babice. Jedná se o křížení dálnice se železničním koridorem. Na řešení tohoto bodu se dlouhou dobu lišily názory Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále jen ŘSD) a obce Spytihněv. ŘSD ČR prosazovala řešení křížení formou estakády vedené mnohdy ve výšce až 20 metrů nad zemí. Naproti tomu obec Spytihněv navrhovala křížení podjezdovou variantou. Po několikaletém snažení došlo k tomu, že ŘSD zadalo zpracování projektové dokumentace pro územní rozhodnutí, přičemž je připravována podjezdová varianta, tedy varianta, kterou obec Spytihněv dlouhodobě prosazuje. V současné době je tedy zpracován návrh projektové dokumentace pro územní řízení. Nad tímto návrhem proběhla doposud dvě jednání zástupců obce

2 | Spytihněvský zpravodaj | Zima 2016

se zástupci ŘSD a zástupci majitelů infrastrukturních sítí. Dálnice je vedena v plánované trase (křížení s železnicí na úrovni části obce Duchonce a vedení dálnice za hřbitovem) a v zářezu, který je v některých místech hluboký až 15 metrů. Stavba bude realizována metodou tzv. milánských stěn. Po skončení územního řízení, bude probíhat řízení stavební a následně budou realizovány výkupy pozemků dotčených stavbou. Pokud bude vše probíhat bez komplikací a po proběhnutí legislativního procesu přípravy stavby budou na stavbu vyčleněny dostatečné finanční prostředky, lze snad předpokládat, že by stavba mohla být zahájena někdy v průběhu let 2019 – 2020. Stavba bude probíhat nejspíše 3 roky a do provozu by dálnice měla být uvedena nejspíše v roce 2024. Jedná se však opět o další termín, který není nijak garantován a stavba D 55 se může znovu posunout. O dalším vývoji přípravy dálnice D 55 vás budeme na stránkách Spytihněvského zpravodaje nadále informovat. Mgr. Vít Tomaštík, starosta

Připravované projekty V následujícím článku jsem se pokusil udělat přehled připravovaných akcí, s jejichž realizací počítáme v příštím roce nebo i později. Pro realizaci projektu je vždy důležité zajistit zpracování projektové dokumentace, vyřešit vztahy s vlastníky nemovitostí dotčených stavbou, zajistit příslušná povolení a rozhodnutí a v neposlední řadě zajistit na konkrétní projekt financování, v ideálním případě významně podpořené dotací. Takový proces trvá mnohdy i několik let, a proto nelze přesně určit, kdy dojde k zahájení realizace konkrétních projektů. S realizací některých projektů se navíc bez získání dotačních prostředků vůbec nepočítá. Bezbariérové úpravy chodníků – II. etapa V letošním roce obec opravila více než 1400 metrů chodníků, většinu z nich podél hlavní silnice I/55. V příštím roce bychom v opravách chodníků rádi pokračovali, připravena je oprava chodníků od rodinného domu paní Hoffmanové k Nové ulici a od kapličky k rodinnému domu manželů Skříčkových. Náklady by na tento projekt měly činit necelých 5 milionů korun. Na tento projekt by bylo možné čerpat dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury nebo Integrovaného regionálního operačního programu. Chodník ke hřbitovu Již několik let připravujeme projekt rekonstrukce a výstavby chodníku od vlakové zastávky ke hřbitovu. Silnice směřující na Halenkovice je poměrně frekventovaná a chodci pohybující se po této silnici jsou projíždějícími vozidly ohrožováni. Zájmem obce je vystavět chodník, po němž by chodci mohli přijít až ke hřbitovu.

Předpokládáme, že chodník by měl být v celé své délce osvětlen. Náklady na tento projekt by měly činit 3,3 mil. korun a měly by být financovány s pomocí dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. Rekonstrukce interiéru kulturního domu Kulturní dům, který je největší budovou ve vlastnictví obce a je hlavním místem, kde se občané scházejí, prodělal poslední velkou rekonstrukci interiéru před 30 lety. Je zřejmé, že současný stav budovy již svému významu neodpovídá jak po technické, tak ani estetické stránce. Proto chce vedení obce přistoupit k rozsáhlé rekonstrukci, která by kromě designových změn přinesla i změny funkční, a také celkem podstatné změny dispoziční. Součástí projektu by tedy měly být tyto práce: • oprava hlavního vstupu, • úprava vestibulu a úprava šatny, • vybudování malého sálu asi pro 40 – 50 lidí v místech prostor salonku kavárny, šatny kavárny a části vestibulu, • vybudování rampy pro imobilní v prostoru hlavního vstupu do kulturního domu,

• • • • • •

realizace nových podlah, úprava prostoru bufetu, dřevěný obklad stěn, realizace nového podhledu, montáž okenních rolet, montáž zařízení pro dálkové otevírání oken, • elektroinstalace, včetně osvětlení, • rekonstrukce kotelny a topného systému. Projekt by měl podle svého rozsahu stát přibližně 6 mil. korun a obec má zájem na něj čerpat dotaci od Zlínského kraje. Turistické centrum Na rejdě – Letní vyhlídková terasa Již při přípravě projektu rekonstrukce Turistického centra Na rejdě, se v projektové dokumentaci objevoval plán na dostavbu prostoru mezi amfiteátrem a druhým hrázním domkem o vyhlídkovou plošinu, která by zároveň sloužila i jako odpočívadlo pro turisty a pro jejich úkryt před deštěm. Taktéž by tato stavba zvyšovala kapacitu amfiteátru. V roce 2011, kdy probíhala stavba Turistického centra, jsme s ohledem na nedostatek finančních prostředků museli od realizace tohoto objektu ustoupit. Vzhledem k tomu, že po p schvá-

Letní vyhlídková terasa


v tomto roce, tedy okolí studny by mělo být vydlážděno kamenem a osazeno lavečkou, mělo by být opraveno schodiště, které by mělo být doplněno o zábradlí. Okolí zpevněných ploch by pak mělo být osázeno trvalkami. Náklady na tento projekt bychom opět rádi hradili za pomoci dotace z Ministerstva zemědělství.

Letní vyhlídková terasa lení nového územního plánu již nejspíše nebude možné v lokalitě Turistického centra vystavět žádný nový objekt (celé území se nachází v ploše plánovaného Kanálu Dunaj – Odra – Labe), je nutné stavbu upřednostnit a zrealizovat do platnosti nového územního plánu. Vzhledem k tomu, že stavba bude situována v přístavišti, je vyhlídková plošina navržena v podobě přídě lodě. Autorem návrhu je Ing. Arch. Ivan Bergmann, který připravoval celou rekonstrukci Turistického centra Na rejdě. Odhadované náklady na stavbu se pohybují mezi 2 – 3 miliony Kč. Projekt bude nejspíše realizován pouze za předpokladu, že bude podpořen dotací. Obec tedy na tento projekt požádala o dotaci z Programu přeshraniční spolupráce, přičemž dotace by mohla činit až 90 %. Autobusová zastávka “Kálavice” Probíhají přípravné práce také na projektu vybudování autobusové zastávky v jižní části obce. Zde na hlavní silnici by měla vzniknout obousměrná autobusová zastávka sloužící pro cestující zejména z oblasti Kálavic a přilehlých lokalit. K této zastávce je zpracována projektová dokumentace a připravují se podklady pro územní řízení.

Na uvedený projekt bychom chtěli čerpat dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu. Oprava místní komunikace “Ke Hřišti” Jedná se o opravu komunikace, která skutečně již mnoho let není chloubou naší obce. Jedná se o spojnici míst, která již byla před lety opravena. Přiléhá totiž ke komunikacím, které byly opraveny v rámci úprav v lokalitě Písek a Revitalizace centra obce. Proto se v současné době nabízí upravit tuto komunikaci tak, aby vzhled celého místa odpovídal tomu, že se jedná o jedno z nejvíce frekventovaných míst v obci, navíc přímo navazující na samotné centrum obce. Na opravu této komunikace chceme čerpat dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj, která však může tvořit pouze 50 % nákladů na opravy. Revitalizace veřejných prostranství – studna před RD č.p. 97 (dům paní Františky Urbánkové) V letošním roce jsme provedli opravu studny před rodinným domem č.p. 66 a záměrem obce je v opravách podobných míst pokračovat. Oprava by měla být provedena v podobném duchu jako v případě studny opravené


Oprava sportovního areálu Vedení obce hodlá provést i opravu sportovního areálu. Ten trpí zejména problémy s vlhkostí. Proto navrhované opravy počítají s provedením revize a opravy drenážního systému okolo budovy sportovního areálu, rekonstrukcí koupelen a fasád. Součástí projektu je i plán na úpravu ploch před sportovním areálem tak, aby na nich bylo možné parkovat. Celkové náklady na práce by měly dosáhnout výše asi 3 420 000,- Kč. Na tento projekt byla podána žádost o dotaci z Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Dětské hřiště u sportovního areálu I v příštím roce chceme pokračovat v budování a opravách dětských hřišť. Rada obce navrhuje pro příští rok zrevitalizovat dětské hřiště u sportovního areálu. Současný stav dětského hřiště je nevyhovující. Herní prvky jsou již časem a používáním poškozeny a dá se říct, že jsou i zastaralé. Proto byl připraven návrh nové úpravy hřiště. Centrálním bodem celého hřiště by měl být herní prvek v podobě fotbalového míče. Vzhledem k blízkosti fotbalového hřiště se tento prvek přímo nabízel. Další herní prvky jsou pak skládány tak, aby se na těchto prvcích mohly hrát děti od těch nejmenších až po děti končící školní docházku na základní škole. S projektem se chceme ucházet o dotaci z Ministerstva pro

místní rozvoj. Celkové náklady projektu nejspíše přesáhnou půl milionu korun, dotační podpora by však mohla činit až 400 000,- Kč. Obnova hřbitovní zdi Estetická hodnota místního hřbitova je hodně ovlivněna poškozenou hřbitovní zdí. Tato zeď je tvořena betonovými dílci, které se v důsledku času již rozpadají. Na některých místech je navíc hřbitovní zeď poškozena v důsledku pádu stromu na tuto zeď nebo propadu základu pod zdí. Proto bychom chtěli využít dotačních prostředků Ministerstva zemědělství a hřbitovní zeď obnovit. Podle návrhu architekta by nová hřbitovní zeď mohla být z bílých vápenopískových cihel, v čelní stěně by se navíc tyto cihly stavěly v různé skladbě, aby vznikla graficky a plasticky zajímavá plocha. Mgr. Vít Tomaštík, starosta obce

Obnova hřbitovní zdi

Obnova hřbitovní zdi

Povinné kontroly kotlů na tuhá paliva Podle zákona 201/2012 Sb. musí proběhnout první kontroly kotlů do 31.12.2016 a to u všech kotlů na tuhá paliva. Plné znění zákona na http://www.zakonyprolidi. cz/cs/2012-201 Proč musím v roce 2016 provést kontrolu kotle? Podle zákona 201/2012 Sb. §17 odst. 1, písm. h) je každý majitel spalovacího zdroje na pevná paliva o jmenovitém příkonu 10 až 300kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu, povinen provádět jednou za dva roky kontrolu technického stavu a provozu tohoto zdroje. Podle §41 odst. 15 musí první kontrola proběhnout nejpozději do 31.12.2016 Musím protokol o provedené kontrole předložit do konce roku 2016 na obecní úřad? K případnému předložení protokolu o provedené kontrole budete vyzváni obecním úřadem s rozšířenou působností Městský úřad Otrokovice. Vyčkejte tedy na výzvu obecního úřadu.

Které kotle podléhají povinné kontrole od roku 2016? Pokud máte doma kotel na tuhá paliva a jehož příkon je 10 až 300 kW včetně jste povinen do 31.12.2016 zajistit provedení první kontroly Vašeho kotle. Kdo provede kontrolu kotle? Kontrolu je oprávněna provést jen osoba, která je proškolena výrobcem a je držitelem oprávnění k instalaci, provozu a údržbě. Kontrolu kotlů mohou tedy provést jen oprávnění kontroloři. Jak zjistím jaký je příkon mého kotle? Výkon kotle bývá uveden na výrobním štítku v kW, u starších kotlů v ccal. Pokud již výrobní štítek na kotli nemáte, informace o výkonu a účinnosti najdete v Návodu k instalaci a obsluze. Příkon kotle zjistíte také jednoduchým výpočtem, když vydělíte výkon kotle jeho účinností v procentech x 100 (například 24 kW : 80% x 100 = 30 kW příkon). Co bude kontrolováno? Po provedení kontroly obdržíte protokol, ze kterého je patrno, co vše je předmětem kontroly.


Kdo může provést kontrolu kotle od neznámého výrobce? Kontrolu těchto kotlů může provést osoba proškolená, pokud je kotel konstrukčně podobný kotlům daného oprávněného technika. Kdy může být kontrola provedena nejdříve? První kontrola musí být provedena do konce roku 2016. Kontrolu kotle lze provést i při servisní činnosti nebo při provozu kotle, ale vždy jen osobou proškolenou výrobcem. Kotel zakoupený v loňském nebo letošním roce a vztahuje se na něj záruční lhůta, musím i u toho-

to kotle zajistit provedení kontroly? Povinnost zajistit první kontrolu kotle se týká všech kotlů, tedy i těch, které budou nainstalovány i v letošním roce 2016. Servisní technik musí předložit platný certifikát servisního technika Revizní technik spalinových cest (kominík) nemůže dělat kontroly kotlů!!! Podmínkou je proškolená – oprávněná osoba pro montáž a servis kotlů daného výrobce nebo obdobného výrobku. POVINNOST PROVÁDĚT KONTROLU JE JEDNOU ZA DVA KALENDÁŘNÍ ROKY.

Jubilanti Leden Tomáštíková Emilie Hoferek František Žáčková Božena Kraváčková Božena Vavřínková Františka Urbánková Františka Mitáček František Škrabalová Františka Haloda Antonín Valentová Marie Mišurcová Věra Krejčiříková Božena Dudešková Marcela Kydalová Naděžda Řeháková Ludmila Kašpárková Barbora Brož Zdeněk Bureš Jaroslav Krajíčková Zdenka Ciran Vladimír Bičan Zdeněk

90 89 86 86 85 84 82 81 75 75 70 70 70 70 65 65 60 60 60 60 55

Únor Zámečník Karel Podhorský František Píšťková Jaroslava Bětíková Antonie Metzlová Věra Luhová Olga Hrdý Zdeněk Omelková Helena Maňásek František Tománková Helena Holásek Petr Chavík Alexander Kadlečík Vít Polášek Marcel

91 88 88 87 87 86 80 70 70 60 60 60 50 50

Dne 7.12.2016 oslavil své 95. narozeniny nejstarší občan Spytihněvi pan Josef Čevela. Gratulujeme.


Březen Vaďurová Vlasta Kotásková Josefa Janečková Josefa Hoferková Marie Voženílek Stanislav Snopková Božena Mikulková Josefa Rudecká Marie Okénka Josef Horáková Jana Čevelová Jarmila Jiráková Ludmila Omelka Zdenek Veselá Jindřiška Blablová Hana Houšťová Władysława Hanáčková Lenka Janečková Táňa Holíková Jarmila Kubatková Olga Navrátilová Ivana

95 94 93 86 83 83 80 75 75 75 70 65 65 65 60 60 60 60 55 55 50

Volby do zastupitelstev krajů konanné dne 7. 10. - 8. 10. 2016

Stalo se Setkání bývalých stárků spytihněvských hodů Letos je to přesně 60 let, od okamžiku, kdy se ve Spytihněvi konaly první slovácké hody s právem. K této příležitosti obec Spytihněv zorganizovala setkání bývalých stárků spytihněvských hodů. Setkání se uskutečnilo v sobotu 8. října. Pozvání na toto setkání přijalo přibližně 100 stárků a stárek, kteří při příchodu obdrželi od pořadatelů pamětní list a skleničku s emblémem setkání. V připraveném programu si účastníci vyposlechli například informace z historie spytihněvských hodů i vzpomínání pana Vratislava Hladkého, který byl při prvním ročníku hodů mladším stárkem. Program setkání stárků byl zpestřen vystoupením folklorního souboru Radovan. Po skončení oficiální části vytrvali stárci v přátelské atmosféře až do pozdních hodin, kdy tohoto setkání využili ke vzájemným rozhovorům ale i ke zpěvům lidových písní.


Slovácké hody s právem Druhá říjnová neděle patří podle tradice ve Spytihněvi hodové chase. Stejně tak i letos mezi sebou mladí vybrali stárky a v neděli 9. října zahájili slavení slováckých hodů. Hody začaly jako každým rokem v kostele slavnostní mší svatou. Po společném focení se chlapci odebrali k podstárkovi, kde ladili své hlasy na odpolední hodový průvod. Ten začal ve 13:00 hodin u kulturního domu. Za doprovodu dechové hudby z Topolné obešli krojovaní obec a při


tom se zastavili pro stárky, kterými letos byli Adam Strašák, Klára Maňásková, Jan Gajdošík a Kristýna Maňásková. Společně pak přišli před radnici, kde starší stárek požádal radní o povolení konání hodů. Radní, tak jako každým rokem, žádosti vyhověli a i letos konání hodů povolili. Při večerní zábavě hrála kromě Topolanky i cimbálová muzika Pajtáš. V pondělí pak hody pokračovaly druhým dnem a hodové veselí vydrželo až do úterního rána.


Slavnostní otevření smuteční síně V neděli 30. října tohoto roku se uskutečnilo slavnostní otevření smuteční síně na spytihněvském hřbitově. Smuteční síň vznikla přestavbou původní zchátralé budovy márnice podle projektu Ing. Arch. Ivana Bergmanna. Stavbu zrealizovala společnost ZESS, a.s. Za chladného, ale slunečného, odpoledne byla po proslovu starosty obce Mgr. Víta Tomaští-

ka a po představení díla architektem přestřižena páska a tím smuteční síň slavnostně otevřena a předána do užívání široké veřejnosti. Po této oficiální části byla smuteční síň do večerních hodin k dispozici návštěvníkům hřbitova k prohlédnutí této stavby. K vidění byla i výstavka fotografií z průběhu stavby této budovy.

KNIHOVNA Příznivci cestovatelských besed se opět setkali v naší knihovně 22. listopadu. Svým zajímavým vyprávěním a poutavými fotografiemi nás provázel po NOVÉM ZÉLANDU – ZEMI PÁNA PRSTENŮ Antonín Hrabica. Procestovali jsme Severní a Jižní ostrov, sledovali treky po přírodních plážích a novozélandskými Alpami, divoké pobřeží, zdolávali nejvyšší sopky na Severním ostrově, procháze-

li nejkrásnějšími národními parky. Obdivovali jsme pabukové lesy, stromy obalené mechem a lišejníky. Seznámili jsme se s nejznámějším představitelem fauny, velkým nelétavým ptákem kivi, s papoušky a lachtany. Poznávali jsme osobitou kulturu Maorů, původních obyvatel Nového Zélandu, jejich tradiční hry, zpěvy a tance, válečný tanec haka a pokřiky, kterými zastrašovali nepřítele. Tanec haka mnozí z vás


znají zejména díky národnímu novozélandskému ragbyovému týmu, který jej zavedl před každým zápasem, čímž se stal tento tanec velmi populárním a známým po celém světě. Také všichni účastníci besedy se zapojili do pokřiků při předvádění textu Tondou a Hankou při zahájení besedy. …..„Ka mate, ka mate“,“ Ka ora, ka ora“…… M.Kol.

Knihovnice pí Marie Andrýsková dohodla se zástupci Českého rozhlasu Brno besedu s tvůrci a protagonisty rozhlasového pořadu

„TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ“ Do legendárního pořadu brněnského rozhlasu se můžete zaposlouchat naživo přímo s jeho tvůrci 19. ledna 2017 ve spytihněvské knihovně! - Scénárista Josef Veselý a režisér Jaromír Ostrý vypráví vesele i ostře nejen o tomto oblíbeném rozhlasovém seriálu. Doprovází je a besedu uvádí vedoucí programu ČRo Brno a moderátor Jiří Kokmotos. Srdečně zveme všechny spoluobčany. M.Kol.


Misijní neděle Neděle 23. října tohoto roku byla nedělí Misijní. Misijní neděle je celosvětovým dnem modliteb za misie, slaveným každoročně předposlední neděli v říjnu. Tento den je spojený s finanční sbírkou na podporu misijních oblastí a v celé církvi se začal poprvé slavit v roce 1926. Věřící ve všech katolických farnostech světa se během Misijní neděle společně modlí a finančně přispívají do světového fondu solidarity, ze kterého jsou následující rok podporovány projekty na pomoc potřebným ve všech kontinentech skrze Papežské misijní dílo šíření. Papežské misijní dílo zajišťuje kvalitní a systematickou pomoc nejchud-

ším v 1.100 diecézích světa. Jsou podporovány katechetické, vzdělávací, charitativní a sociální projekty, školy, nemocnice, domovy pro sirotky a staré lidi, dispensária a lepro-střediska, stavby a opravy kostelů a jiné. I letos Misijní neděli slavili i věří-


cí ve Spytihněvi. Při mši sv. dne 23.10.2016 děti přinášely v obětním průvodu liturgické předměty, hračky, svíčky a na závěr přinášely balónky a květiny v misijních barvách. Bílá představuje Evropu, žlutá - Asii, zelená - Afriku, modrá - Austrálii a Oceánii a červená - Ameriku. Kromě modliteb přispěli účastníci bohoslužby také do sbírky na misie. K této příležitosti byl zorganizován misijní jarmark, kde měli přítomní možnost zakoupit si nějaký drobný předmět, knihu nebo například i něco k jídlu, případně čaj nebo kávu. Děkujeme všem, kteří se podíleli na organizaci Misijní neděle i všem těm, kteří přispěli do misijní sbírky.

Rozsvítíme Moravu V úterý 25. října se uskutečnil již tradiční lampionový průvod pro děti, který organizovali sami rodiče, za přispění členů místního sboru dobrovolných hasičů. Letošní ročník lampionového průvodu nesl název “Rozsvítíme Moravu”. A skutečně se Moravu podařilo rozsvítit, jelikož lampionový průvod byl zakončen projížďkou na lodi po řece Moravě. Zahájení lampionového průvodu proběhlo u hasičské zbrojnice. Odtud se účastníci přesunuli na přístaviště, kde probíhaly dílničky, ochutnávka dobrot, které připravili pořádající rodiče. Pak už děti se svými rodiči nastoupili do lodí a vydali se na plavbu po řece Moravě. Po ukončení plavby byl odpálen ohňostroj, zapáleny ohně, kde si děti opekly špekáčky. Celý večer zpříjemnila pohádková hudba. V závěru akce si

děti ještě posílaly po řece Moravě plovoucí lampiony s přáním a pak se již rozešly do svých domovů. Poděkování patří všem, kteří se do pořádání akce zapojili, zejména rodičům a hasičům a také obci Spytihněv a společnostem Hamboot s.r.o. WIKY s.r.o.

Rozsvícení Vánočního stromu O první neděli adventní 27.11.2016 se poprvé rozzářil vánoční strom ve Spytihněvi. V programu, který slavnostní rozsvícení vánočního stromu doprovázel, vystoupili nejen děti z místní základní školy, ale také členové mužského pěveckého sboru Chlapčiska a ženského pěveckého sboru Babčice. Slavnostní atmosféru podtrhly i fanfáry a další skladby v podání dechové hudby Topolanka. O občerstvení se opět postarali místní zahrádkáři, kteří podávali svařené víno, punč a pro děti čaj. Oproti předchozím letům doznalo vánoční osvětlení ve Spytihněvi několika zásadních změn. V prvé řadě se vedení obce rozhodlo zdobit jiný strom, než se zdobil v předchozích letech. Důvodů pro toto rozhodnutí bylo několik. V prvé řadě je tento nový vánoční strom asi nejkrásnějším jehličnanem ve Spytihněvi. Dále ale místo u kostela je výrazně bezpečnější, což ocení zejména rodiče dětí. Původně zdobený strom u vstupu do kulturního domu byl v přímé blízkosti frekventované hlavní cesty, a proto zde hrozilo nebezpečí vběhnutí dítěte na sil-


nici a tím i případná srážka s vozidly. Zároveň je i tento nový vánoční strom poměrně dobře viditelný pro vozidla projíždějící po hlavní cestě a tak i nadále mohou řidiči jedoucí přes Spytihněv obdivovat náš “stromeček”. A jelikož je tento nový vánoční strom asi 2x větší než strom, který jsme zdobili v předchozích letech, bylo nutné pořídit nové ozdoby, aby i tento strom oplýval takovu krásou, na kterou jsme si již v předchozích letech zvykli. Vedle světelných prvků a dalších ozdob, které krášlí vánoční strom, došlo i k pořízení dalších světelných prvků, které byly umístěny na sloupy veřejného osvětlení. Instalaci vánoční výzdoby provedl pan Zdeněk Pecha se svými kolegy, za což mu patří dík. Veřím, že nazdobená a osvětlená obec přispěje k navození té pravé vánoční atmosféry. Mgr. Vít Tomaštík, starosta

Adventní koncert v kostele V neděli 4.12.2016 se v místním kostele Nanebevzetí Panny Marie uskutečnil adventní koncert Žesťového kvintetu z Valašské Polanky. Přestože se jednalo o kvintet, vystupujících bylo celkem 13. Toto těleso zahrálo a zazpívalo skladby nejen od starých mistrů, ale i od současných skladatelů. Profesionálně provedené skladby byly doprovázeny krásným a poutavým slovem.


Vánoční koncert Lidečanky Třetí neděle adventní již tradičně patří adventnímu koncertu. Tentokrát organizátoři pozvali dechovou hudbu Lidečanka. Žesťové nástroje v bohatém zastoupení, za doprovodu mužského, ženského i dětského zpěvu

nabídly melodie vánočně laděné i jinak slavnostní. Zařazené instrumentální skladby pak jistě nadchly nejen skalní příznivce dechové hudby. Vánočně vyzdobený kulturní dům za svitu vánoční svíce se toto odpoledne stal

předzvěstí Vánoc, pro krátký okamžik místem zastavení se a zklidnění, jak je době adventní vlastní. Závěrem si všichni účinkující společně s návštěvníky koncertu zanotovali koledy, protože… Vánoce, Vánoce přicházejí.

Farní společenství 12. prosince se sešli již tradičně na faře spoluobčané, kteří během roku přispívají svou prací a službou pro farnost, na přátelském posezení s Otcem Bohumilem. Setkání proběhlo v příjemné, předvánočně laděné atmosféře při veselém povídání a ra-

dostném vzpomínání u výtečného jídla a sladkostí. Potěšením byl opět poslech skladeb pro trubku v podání Otce Bohumila. Všem patří upřímné díky. M. Kol.


Česko zpívá koledy Akci s názvem Česko zpívá koledy organizuje už několik let vydavatelství vydávající regionální Deníky. Smyslem akce je v jeden okamžik v celé republice propojit lidi, kteří na všech místech zpívají stejné koledy. Letos poprvé se zpívalo i ve Spytihněvi. Akci zorganizovala obec Spytihněv se Zlínským deníkem. Ve středu 14. prosince v 18:00 hodin se na

prostranství před kostelem u vánočního stromu setkalo přibližně 150 lidí, kteří zazpívali šestici koled. Ty byly vybrány v hlasování čtenářů Deníku. O hudební doprovod zpěváků se postaral ředitel školy Mgr. Petr Mašláň a kytarista a zpěvák Ziggy Horvát. Přátelská atmosféra podpořená dobrým svařeným vínem vydržela mezi přítomnými i po skončení


zpěvu koled. V rámci večera byl občanům představen nový betlém ze sena a slámy, který byl nainstalován pod vánočním stromem. Tento betlém vytvořila Jana Burešová s Bronislavem Mokrášem za přispění pracovníků technických služeb obce. Součástí večera bylo i vyhlášení výsledků soutěže o nejlepší vanilkový rohlíček ve Spytihněvi.

Spytinovský vanilkový rohlíček Vánoční čas je časem tradic a tradičně k Vánocům patří i vanilkové rohlíčky. A abychom zjistili, která hospodyňka peče v naší obci ty nejlepší vanilkové rohlíčky, vyhlásila obec Spytihněv soutěž, do které se zapojilo 21 cukrářek. Do soutěže se mohl přihlásit každý, kdo nejpozději v úterý 13. prosince přinesl na obecní úřad 10 kusů vanilkových rohlíčků. Následně se sešla odborná porota složená nejen ze zasloužených (profesionálních nebo skoro profesionálních) cukrářek, ale také ze zástupců mužů a dětí. Vzorky rohlíčků byly anonymizovány a označeny pouze čísly, aby se předešlo ovlivňování. Porota hodnotila vzhled, vůni a chuť jednotlivých vzorků. Podle názoru poroty byly všechny posuzované vanilkové rohlíčky výborné, přesto porota rozhodla, že letos napekla nejlepší vanilkové rohlíčky paní Marie Tomaštíková, na druhém místě skončila Lucie Gallusová a na třetím pak Libuše Houšťová. Vyhlášení výsledků soutěže proběhlo v rámci akce Česko zpívá koledy ve středu 14. prosince, kde byly nejúspěšnějším předány věc-

né ceny. Všechny účastnice soutěže pak obdržely drobnou upomínku jako poděkování, že se soutěže zúčastnily. Přestože se nejednalo o soutěž v pravém slova smyslu, jsme rádi, že se zapojilo tolik účastnic a za to je nutné jim poděkovat. Zároveň též děkuji porotě za odborný či chuťový názor. Jaký je ten správný vanilkový rohlíček? Asi většina z nás šetří čas a používá vytlačovací strojky, formičky nebo vykrajovátka. Správně bychom si měli udělat čas a pěkně ručně vyválet (chcete-li ušůlat) váleček a vytvarovat rohlíček. A co těsto, to je taky věda. Mnozí z vás máte roky ověřené recepty a v každém jsou čtyři základní suroviny v různém poměru. Prostě základ každého rohlíčku je cukr, mouka, ořechy a tuk. V některých receptech je i vejce, ale jakékoli jiné koření např. skořice nebo citronová kůra už do vanilkových rohlíčků nepatří. Cukrovím provoněné vánoční svátky Vám všem. Erika Růžičková, předsedkyně kulturní komise

Školní novinky „Škola pro život“ Základní škola a Mateřská škola Spytihněv, okres Zlín, příspěvková organizace

Atmosféra Vánoc jistě nikoho nenechává lhostejným Advent se dá prožívat různě. Pro obchodníky je časem očekávání velkých tržeb, pro druhou stranu časem horečného nakupování. V domácnostech časem generálního úklidu, naplňování ledniček a pečení vánočního cukroví. My ve škole se snažíme, aby advent byl pro děti časem zamyš-

lení, pocitu sounáležitosti a časem očekávání. Nikdo se nedokáže na Vánoce těšit tak jako dítě. V sobotu 26.11. jsme uspořádali již tradiční vánoční jarmark. Při přípravě na jarmark žáci mezi sebou spolupracují, přichází s nápady a hlavně tvoří pro druhé. Mnoho rodičů a prarodičů se přišlo podívat

na nepřebernou nabídku výrobků. Ocenili práci dětí zakoupením některého z výrobků. Učebna v podkroví se proměnila v dílnu provoněnou jehličím a vánočním punčem. Společně zde tvořili příchozí adventní věnce, tradičně za přispění paní Šolarové. Maminky napekly bábovky a jiné


buchty, které mohli návštěvníci ochutnat. Ve čtvrtek 1.12. jsme navštívili na výstavišti Floria Kroměříž vánoční výstavu. Prohlédli jsme si řadu betlémů z různých materiálů. Na vlastní oči viděly děti výrobu dřevěných forem na tradiční perníky. Ti nejodvážnější si vyzkoušeli práci řezbáře pod vedením pedagoga Střední školy nábytkářské z Bystřice pod Hostýnem. Pomyslným vrcholem výletu byla návštěva nového centra pro děti v areálu výstaviště. Zde se děti vydováděly na skákacích hradech, prolézačkách a jiných atrakcích. V pondělí 5.12. již tradičně přišel mezi žáky svatý Mikuláš i se svou suitou. Těm hodným se dostalo po-

chvaly a těm nepříliš způsobným se dostalo mírného pokárání. Úplně všichni se dočkali drobného dárku. Je třeba poděkovat rodičům, kteří v pracovní den si neváhali vzít dovolenou, převléct se do kostýmů a předstoupit před děti. Dík patří rovněž společnosti Nestlé, závod Sfinx v Holešově, která poskytla sladkosti do balíčků. V úterý 13.12. proběhlo scénické čtení v podání herců Slováckého divadla Uherské Hradiště. Poslední akcí před vánočními prázdninami je 2. ročník turnaje ve florbalu o putovní pohár ředitele školy. V úterý 20.12. se ve sportovní hale sejde osm týmů z okolních škol a budou bojovat o možnost rok se tímto pohárem chlubit na své škole.

Ve čtvrtek 22.12. na vánočních besídkách jednotlivých tříd se mohou děti obdarovat navzájem, popřát si hezké svátky a rozejít se na prázdniny. Není pochyb o tom, že Vánoce byly a jsou slaveny na mnoho způsobů. Vánoce (a adventní doba) nás víceméně ovlivňují skoro jeden měsíc v roce, ať chceme nebo nechceme, minimálně adventní výzdobou měst či návsí, vánočními adventními trhy na ulicích a výzdobou v obchodech. Je to dobře. Tradice jsou od toho, aby se dodržovaly. Přejeme vám poklidný a plně prožitý advent i celou dobu vánoční, spokojený a požehnaný nadcházející rok. Petr Mašláň

Předvánoční pečení perníčků Jak více se naladit předvánoční náladou, než při vůni vánočního cukroví. Z rádia hrají koledy, plechy jsou nachystány, těsto rozděleno a maminky i děti připraveny začít. Dne 30.11.2016 se v obou třídách naší mateřské školy konalo „Předvánoční pečení perníčků“. Na pomoc rády přišly i některé maminky či babičky. Všem šla práce přímo od ruky a tak na sebe výsledek


nenechal dlouho čekat a zanedlouho byly první plechy s perníčky upečené. Různorodé tvary formiček perníčkům přidaly na zajímavosti. Perníčky se moc povedly a při ochutnávce dětem velmi chutnaly. Advent jsme takto zahájili a již teď se těšíme na další akce, které měsíc prosinec přinese. Mgr. Veronika Valentová

Mikulášská nadílka v MŠ „Mikuláši, Mikuláši, kdo to s tebou děti straší, kdo to řinčí řetězem a proč s tebou přišel sem?“ I touto písničkou děti přivítaly v naší mateřské škole Mikuláše, čerty a anděla, kteří nás navštívili. V pondělí 5. 12. 2016 někdo zaťukal na dveře v „beruškové“ i „sluníčkové“ třídě a do třídy vešel maje-

státní Mikuláš s andělem. Dva čerti mezitím postávali opodál a čekali na svou chvíli. Děti se samy měly přiznat, jestli byly hodné nebo trochu zlobily. Potom děti celé skupině, v čele s Mikulášem, zazpívaly písničky, předvedly, jaké umí básničky a s napětím čekaly, jestli si zaslouží malinký dáreček. Mikuláš se slitoval

i nad malými zlobivci a tak se všichni spokojeně usmívali. Některé děti se dokonce tak osmělily, že se nebály pohladit si veselou čertici. Dopoledne plné bohatých zážitků rychle uběhlo a rohatá návštěva i s Mikulášem se s námi rozloučila. Můžeme se na ni ale znovu těšit další rok. Mgr. Veronika Valentová

Vánoční dílničky Rodiče se pomalu scházeli, děti byly ve třídách již připravené, pomůcky přichystané a tak mohly i letos vánoční dílničky propuknout. Ve čtvrtek 8. 12. 2016 se v mateřské škole konaly již tradiční vánoční dílničky. V každé třídě se vyrábělo něco jiného. V „beruškové“ třídě si příchozí mohli vyrobit chundelatého beránka nebo krásně nazdobený malinký vánoční stromeček. Ve třídě u „sluníček“ se třída pro-

měnila ve Skřítkovu dílničku, kde si děti ve vánočních čepičkách nejprve prodaly kouzelnou šišku a svícen a poté už začalo samotné tvoření. Účast rodičů byla velká a nadšení pro práci maximální. Výrobky se všem moc povedly a ukázalo se, fantazie rodičů nezná mezí – každý výrobek byl skvělý originál a my se již nyní těšíme na příští rok. Mgr. Veronika Valentová


Mateřské centrum ve Spytihněvi Ve školním roce 2016 - 2017 se schází poměrně početná skupina maminek se svými andílky - dětmi. I když ve skupině převládají chlapci, velmi rádi se zapojují do všech činností, které s dětmi vytvářím. Sami za mnou přijdou, že již chtějí tančit „Kolo, kolo mlýnský“ nebo malovat, lepit, kreslit atd. Velmi oblíbená činnost u dětí je hra s prstovými barvami. Po skončení této čin-

nosti (kterou musí přerušit maminka) je barva všude a děti jsou zmalované jako čertíci. Proto již nazývám naší školičku - Čertovská školička. Jsou to malí čertíci v andílkově rouše, ale samozřejmě naše zlatíčka. Přeji Vám všem krásné pokojné prožití svátků vánočních a v novém roce se ve zdraví na Vás bude těšit Marie Andrýsková.

MOJE VZPOMÍNÁNÍ ADVENT… (je už skorem za nama, končí, ale já naň přeca zazpomínám) … znamená příchod, doba očekávání příchodu Spasitela na svět. Začíná 4 neděle před Štědrým dněm. Vánoce mojého mládí už byly zpomenuté, tak jak sv. Mikuláš a sv. Barborka. A včíl zpomenu, jak stařenka vykládala, že za jejího mládí to v době adventní chodilo (bývalo). Tak třeba říkávala, že před adventem už postní doba začínala a nic naplat, oni ju tak dodržovali hneď po svátku sv. Kateřiny (25.11.) a tým končilo všecko veselí – tancovačky, zpěv, zábava byly zakázané. Při Kateřinskéj tancovačce platilo za starých časů ženské právo, ženy si vybíraly tanečníky a staraly sa


o celý chod muziky. O půl noci měli jednu volenku – a mohli si vybrat tanečnicu muži. Ženy ve svojém právu pokračovaly a tančívalo sa až do bílého rána, bylo to poslední veselí před půstem. Prý žádné extra ídlo sa po dobu adventa nevařívalo. Jedli běžné ídla, na keré měli finance. Po celů dobu půstu do Štědrého dňa sa postili tým, že střídmě (málo) jedli a pili. Rodiny sa věnovaly duchovnímu rozjímání – modlitbě, šířili kolem sebe pohodu a klid. Z toho mála (byli chudí) obdarovávali druhé, víc potřebné. A že by krášlili domácnosti a vchody do chalup adventníma věncama, to také nebývalo. Stařenka akorát

říkala, že po čtyři neděle rozžihali (zapalovali) v poledně, než začali jest, svíčku postavenů uprostřed stola v nejakéj sklénečce, u keréj měli položenů zelenů halůzku, posvěcenů v kostele. Při první neděli adventní bývál to rozmarýn, nebo zelený zimostráz. To už neznám, a upletený věnec z kvasnicového – kynutého těsta. To sa rozdělilo na tři díly, splétly sa do copu, ty sa spójily v kruh, potřél rozšvrdlaným vajíčkem z trošků mléka, aby sa pěkně leskl. Po vychládnutí hospodyňky ho eště krášlily. Na špilky napichly sušené ovoce, ořechy, hrozinky a zapichly do upečeného adventního věnca. Inak sa připravovali na skromné křesťanské Vánoce, bez spěchu a shonu za utrácaním, na keré ím tehdá moc nezostávalo a byli bez hněvu k bližnímu. Udržovali čistotu v chalupách a kolem nich. Hospodyně pékly suché cukrové bez nádivek. Akorát zpomínala na nadítý perník, co mývali rok co rok. Upečený na plýtkém pléšku, překrójený na dvě půlky. Jedna políčená vařenýma trnkama, druhá na ňu přiklopená a ocukrovaná. A to nebylo všecko, pamatovala, že do doby adventní patřily „Lucky“. V předvečér svátku sv. Lucie (13.12.) chodily v dědině a navštěvovaly domácnosti Lucky – ženské zababůlané celé do bílých ložních plachet (prostěradel) s obličejem celým bílým. Ten si napřeď mosely namočit do vody, fůknůt do misky s můků, tá sa ím přilepila na hubu a byly k nepoznání. V ruce s veliků vařechů. A proč tento zvyk? Za tych časů, co nám stařenka o tom povídala, v deň svátku sv. Lucie sa nesmělo přást na kolovratoch a drat péří. Proto Lucky obcházaly chalupy, pokáď přistihly hospodyně u kolovratů, že předů len nebo derů péří, nemilostně vařečků ich pokřápaly (potlůkly) přes prsty, kužel odnésly s sebů a péří rozfůkaly. Nekeré hospodyně z obavy, aby nezačaly pracovat, vynášaly rači kolovraty na hůru. Kde bylo všecko, jak mělo byt (nepracovalo sa), přišly a řekly: „Na svatů Luciju, jdu, jdu a noci upiju.“ Znamenalo to, že dňa přibývá (prodlužuje sa) a noci ubývá (zkracuje sa). Tož tak sem to od stařenky podchytla a eště aj moja mamka (1918) zpomínala, že to tak bývalo. Za mě už né. A také ve všední dně v adventě sa chodívalo na mšu svatů moc skoro ráno eště před rozbřeskem než sa začalo rozednívat na roráty. Na ty nás stařenka vzala enom nekdy, bývala veliká zima, nekdy enom poprášek snihu. V kostele svítily enom svíčky na oltáři a věčné červené světlo, co visalo ze stropu před oltářem. A včíl vám povím příběh, co nám stařenka vykládala, dyž sme byly děcka a já ho nezpomněla. Také prý jedna matka sa vypravily na roráty, děcka nechaly doma. Akorát byla mša svatá možná v polovičce, rozletěly sa dveři

do kostela, vleťél tam jejích nejstarší kluk a na celé hrdlo křičál: „Roráte, roráte, kde sů naši maměnka, hrach je vyvřený (na šporheltě nechala vařit hrach). Janek posraný, smrdí, prdí a bude s… eště (omlůvám sa, tak sem to napsala, jak slyšela). Matka se zvihly z lavice, dráply morůtné chlapčisko za ruku, eště mu stačily vytáhat za uši a utěkali dóm. Cestů hořekovaly (naříkala): „Pane na nebi, to je škandál (ostuda).“ Skrz ostudu, co zažily, hodnů chvílu na roráty nepřišla. A tož tak říkávala stařenka: „Už tu máme konec roka“, myslela tým svátek sv. Silvestra a coby dup (hneď) Nový rok. Na sv. Silvestra sa ídávaly ídla podobné jak na Vánoce. Nechyběla na sladko zapečená kaša (jáhly), v ní sušené trnky, trnkáče – buchty s uvařeným trnkama (povidlama) a posýpátkem na nich. Lidé chodili v ten deň do kostela poděkovat za všecko, co v uplynulém roku bylo. Nekeří místo kostela a děkování už tehdá dávali přednosť veselí. Nechybě´l už v ten čas přípitek a přání zdraví a štěstí. Ináč bylo zvykem, že chodily po stavéních „Ometačky“, staré robečky, celé po čérnu pooblékané s bílým šátkem uvázaným na hlavě a s metlů z průtí. Třikráť zabůchaly na dveři, vešly do stavéní (chalupy), nic neřekly, přišly ke šporheltu, třikrát přejely (ométly) plotnu s říkáním „Ve jménu Otce, Syna aj Ducha svatého“ – „Bůh dej štěstí vašém domu.“ Stařenka si setsakramentsky (velice dobře) pamatovala, že to mělo ten význam, aby na plotnu nepřišlo v novém roku neco nezdravého. Povinšovaly (popřály) hospodářovi šťastný nový rok a poprosily o almužnu, byly z velice chudých rodin. Podle výkladu stařenky nesměly hospodyně přes silvestrovsků noc nechat visat – sušit prádlo, přivolaly by tým úmrtí nekoho z rodiny. Vinaři, a tych u nás kdysi dávno bylo požehnaně (moc), sa strachovali, aby na Silvestra ráno nefůkál větr a nesvítilo slůnko, neměli by prý dobrého vína. Na Nový rok nevařily hospodyně z ničeho, co mělo péří, bály sa, aby ím neuletělo štěstí. Vařívaly čučkovů polévku, věřily, že sa u nich budů po celý rok držat peníze. A k Novému roku už od mládí stařenky patřilo umývání „umývačka“. Chlapci rovnů ze silvestrovskéj tancovačky v hlůčkoch (partách) ze zpěvem obcházali stavéní, kde měli slobodné děvčice a tým umývali obličej a co sa dalo, aby prý během roku neuschly. Do šnuptychlu (kapesníku) zabalili hrudu snihu, dyž nebýl, namočili do studenéj vody a pokapali né moc příjemnů vůňů nejakéj vody, co mívali po holéní. Za umývačku dostali po kalíšku a neco k zakůsnutí. Běda tom, co neznál míru pití, dopadl špatně, usnůl u nekoho v chalupě a umývačka pro něho skončila. J. Ulmanová


MOJE VZPOMÍNÁNÍ ZIMNÍ RADOVÁNKY Za našich děckých roků k podzimním a zimním radovánkám, co já zpomínám, bylo půšťání draků, opékání erteplí, stavjaní sněhuláka, saňkování, brusléní, také krrmení ptáčků a zvěře. Na Staréj cestě u kříža za Růbalíkovým, čp. 278 byly úzké políčka, tahnůcí sa do kopečka „Bezděkov“. Na nich v podzim sme si půšťali z papíru a dřevěných špilků draky (používali sa při zabijačce ke špilkování itrnic a jelit) s dlůhým ocasem, keré sme si doma za pomoci nekerého z rodičů dělali sami. Až sa na tych samých políčkách skudily erteple, usušíl plevel a natě, rozdělali ohníčky, v nich opékali na paličkách napichnuté jabko nebo krajíček chleba a erteple, ty sme zahrabali do popela a než sa v něm upekly a byly k jídlu, důlho sme čekávali. Všecko nám velice šmakovalo, aj dyž to bývalo s popelem a od hliny. Jak by né, dyž od oběda sme v hubě nic neměli. Ušmůraní, smraďutí dýmem sa stama vracali dóm až skoro za tmy, dřív enom tehdá, dyž nás odehnál déšť a lélo jak z konvi (moc pršalo). Nemožu nezpomnět na oblíbené kulování a stavjání sněhuláků. Snih už býval na svatého Martina. To stařenka na nás volávala: „Děvčice, fryško (rychle) stávajte a poďte nahlédnůt, přijél svatý Martin na bílém koni“ – a to už opravdu bylo bílo. Jak ho napadlo málo, říkávala: „To andělíčci enom drhů péří.“ Jak padál husto, zas lamentovala: „Ti roztrhli duchnu, toho zas nachlópe (napadá).“ A nachlópalo, a to začalo kulování mezi sebů kluci a děvčice, až nás to omrzalo, začalo stavjání sněhuláků. Nebylo snáď chalupy, kde měli děcka, aby nestál menší nebo velikánský sněhulák s očima a knoflíkama z kůsku uhla s červeným nosem z mrkvi, s kastrólem

nebo hrncem na hlavě a v boku ze zapichlů vrrbovů metlů draplaňů, co sa s ňů zametalo po dvoře. Z kulovačky a hlavně ze stavjání sněhuláků sme sa vracaly se sestrů, tak jak ostatní děcka, durch (celé) mokré. Stařenka křičávala: „Rychlo sa tumlujte a všecko ze sebe shažte (vyslečte), vy pagáže (neposluchy) jedny, aj s fusaklama (ponožkama), dyť botky máte také durch promáčané. Jak to uhlédne matka, to zas bude mět vařecha hody, furt chodíte enom mokré a nestačí sa to sušit.“ A néni sa čemu divit, tenkráť takové oblečéní jak dnes nebylo. Tepláky, pod něma pančocháče, nebo teplé gatě trikáče u spodku nohavic stahnuté gumků, aby sa snih nedostávál pod ně. Bunda nebo kabátek enom látkové. Na hlavě nejaká čépka nebo šátek, pletené palčáky (rukavice) a také botky sme neměli nic moc. Mamka to stejně zjistila a dodala: „Šak už ste dostavjaly, čujete (slyšíte)?“ Pokývaly sme hlavů, že ano a za pár dní to pokračovalo. Saňkovat sme chodívali děcka z našého konca z kopečka ve Skopaném na polní cestu, co védla k chalupě strýca Froliša čp. 31, až k polám do Německéj a k Moravě. Jezdili sme tam jak širóni na saňkách – eště kostra ze železa, sedátko dřevěné enom pro jednoho. Pozďéj už to byly saňky větší pro 2 až 3 děcka, dřevěné. Dobře sme si saňkování užívali, než tam začali chodit klučiska z Písku a Dědiny. Ti jezdili na dělaných sáňkách z bruslí, co si sami vymysleli. Dřevěná deska, na ní připevněné dvě brusle „kačenky“ a mosela na cestě byt ledůvka, tak začali kopeček ve Skopalovém polévat vodů ze studně, co stála pod domem čp. 378. Jezdilo ím to velice rychlo, přitom machřili a nás vystrnadili (odradili) a my tam


přestali chodit. Také strýcé a tetky začali nadávat, že sa ím to veze pod nohama a sypali tam popel. A tak sme začali saňkovat u našého z kopečka od šraňků (závor) po Jelínkovo čp. 130. To sa nám brzo omrzalo, moseli sa často nohama odrážat od země, aby to jelo. Doma sme fňukaly a naříkaly, jak je to blbé saňkování, že si mosíme najít inší kopeček. Stařenka pronésla: „To by tak hrálo (nesůhlasila), tak trčtě (buďte) doma, aspoň vás budu mět na očách.“ Neposlechly sme a hledaly a našly kopeček, zas za Růbalíkovým, z něho už sme jezdily aj na igelitových pytloch, nebo taškách vycpaných slámů nebo senem. Byla to paráda – frčalo to tam. Také sme s oblibů bruslívali zaséj na našém konci na staréj Moravě pod Frolišovým. Dyž už býl led dosť pevný, tatínci lopatama odhrnuli napadaný snih a bylo kluziště. Další už sme si odmetali sami metlama. Z domu sme šli v botkoch buď šněrovacích až ke kotníkom nebo v nejakých vyšších, jaké kdo mě´l. Brusle nésli na špagátě přehozené přes rameno. Na ledě zvláštním klůčkem přišrubovali na botky, až sme pobruslili, zaséj klůčkem odšrubovali. Brusle byly nízké, říkalo sa ím „kačenky“. Botky s bruslama na pevno sme měli také, ale až pozďéj, ale enom jedny a pošťávaly si ich jedna druhéj. A také sme s oblibů lyžovali. Nekeré děcka měli lyže ustrůhané – dělané ze dřeva od strýčka Tonka Konečného z čp. 193, vázání, estli sa tom mohlo tak říkat také, aj tyčky, co tyčky, takové palice na odrážání, boty, co v nich chodívali běžně přes zimu, žádné extra oblečéní. Sestra aj já sme měly lyže aj tyčky už kupované z obchodu, ale v tů dobu velice jednoduché, nic moc bezpečné. A tak dyž sme odcházaly

z domu, naši nám pokaždůc přitlůkali, ať sme opatrní. Lyžovat sme s děckama chodili na našém konci z menších kopečků na Bezděkově a Vinohrádkách, měli sme to u huby (blízko), ale parta kluků 12ti, 13ti letých už začali vymýšlat a vydali sa na lyžovačku do Gergelí a Boř k Duchoncom. Jednů už sa vracali dóm, sjížďali z Boř (z pole) za Šestákovým čp. 273, tam všady rostly už dosť veliké ovocné stromy. Kluci mezi něma kličkovali (objížďali ich) a jeden ze stromů stál sa osudným pro sestřiného spolužáka a kamaráda Františka Galetku (nar. 1942) z čp. 353, co bývál coby kameněm dohodíl kůsek od nás, narazíl do něho a zabíl sa. Přesto, že sme u teho neštěstí nebyly, brzo sme obě dolyžovaly. Uhlédly sme, jak jeho tatinek ho v náručí kolem

našého nese, už bez známky života. A jak to dopadlo s našíma lyžama? Dlůho stály, co dlůho, roky stály opřené o zeď v dolní komoře, my už na ně nikdy nestůply. To enom zavazaly, překládaly ich z místa na místo, až jednů staříček ich pořezál a vyletěly komínem (spálil ich). A jak sme krmívaly ptáčky a zvěř? Do bůdečky, co udělál staříček, a visala na skoréj hrušce Jakubince v zahrádce, dávaly seménka slunečnice, co nám v létě krásně kvétly a zářily už na dálku jak slunéčko a na podzim odkvétly a uzrály seménka, a zlomečky jader z ořechů, keré mamce zbyly z pečéní cukrové, provázkem převázaly k halůzkám kůsky loja, co stařenka kůpila u řezníka. S taťků chodívaly

do pola k remízkom ke Dvoru na Vinohrádky do Boř – rokliny mezi polama zarostlé bořím, agátím a iným porostem. Pohazovaly tam jabka a mrkvu zvěři, co sa v nich zdržovala. Pro nás pěkná procházka zimní krajinů a hřejivý pocit. Ten hřejivý pocit, pokoj, lásku všeckým přeju k blížícím sa svátkom vánočním. „Narodil sa nám Ježíšek, Bůh a Pán, nemá žádné poduštičky, ani chatrné plenčičky, tak je zrozený, na ten svět bídný. Verunka běží, už je u dveří, nese smetánky skleničku, hrudku másla na kašičku, aby sa napapál, aby neplakál.“ J. Ulmanová

ČTENÍ „PRAHA VE 100 SLOVECH“ byla soutěž v psaní, která probíhala od 1. června do 15. září 2016. Text mohl mít maximálně 100 slov a jeho obsahem mohlo být cokoli – mimoděčné myšlenky, které se člověku honí hlavou, nepatrný detail z ulice, snové představy, ale musel se nějakým způsobem vztahovat k Praze. Českému centru v Praze bylo doručeno 406 příspěvků. Porota, ve složení Irena Dousková (spisovatelka, prozaička), Jakub Řehák (básník a esejista) a Vlastimil Venclík (dramatik, scenárista, režisér a herec), vybrala

z obdržených textů 100 nejlepších, které byly vydány v knize kapesního formátu. Z nejlepší stovky textů zvolila porota ještě nejlepších 12, které jako odměnu získaly ilustraci ke svému textu, a to od 12 předních českých ilustrátorů. Do skupinky 12 nejlepších textů byl porotou vybrán také příspěvek Hanky Kolaříkové, která se soutěže zúčastnila. Ilustraci k jejímu textu vytvořil Honza Smolík, který působí jako ilustrátor a autor komiksů. Výtvarná ztvárnění ještě podtrhla obsah těchto 12 vítězných

příspěvků. Pro samotné tvůrce textů to byla odměna a zároveň překvapení, neboť tyto vítězné texty s doprovodnými ilustracemi viděli poprvé při vernisáži, která proběhla 7. listopadu. Výstava 12 vítězných textů a doprovodných ilustrací soutěže „Praha ve 100 slovech“ byla k vidění v galerii Českého centra Praha do 26. listopadu 2016. Vítězné texty s ilustracemi mají být umístěny v Praze a vytvořit pestřejší a živější veřejné prostory. M. Kol.


ČTENÍ Rendez-vous s AČOKČOU Nečekejte žádný rozhovor s indiánským náčelníkem z Peru, ani charakteristiku nového asijského bojového sportu. Jde o docela obyčejnou, zajímavou a užitečnou záležitost. Přichází k nám nový druh zeleniny z daleké Střední Ameriky (Mexiko, Bolívie, Kolumbie). Je sice ještě zima, ale za několik týdnů už budeme pohrabávat záhony. Vím, že pěstitelé rádi experimentují a jsou spokojeni, když se jim povede něco nového. Toto je příležitost, kde to můžeme vyzkoušet. Letos jsme ji doma poprvé zkusili vypěstovat, chutnali za syrova i za tepla a hovořil jsem o ní s dalšími pěstiteli. Zatím se ještě neobjevuje v našich obchodech, neprodávají se semínka, ani sazenice, nevidět dozrálé plody. Šíří se mezi pěstiteli pomalu a nenápadně, bez reklamy, jen tak z ruky do ruky. Toto jsou první rady a zkušenosti. Poslechněte si její příběh z letošní sezóny a těšte se, že Vás zaujme: Na začátku jara nám příbuzní přivezli Ačokču v podobě malé, neduživé sazeničky. Konec jara přečkala na verandě a po „zmrzlých“ v druhé polovině května šla na zahradu. Z počátku nic moc, až přišlo teplé červencové počasí a občas déšť, tak se vzchopila a začala se zvětšovat. Má ráda slunečné místo a dostatek zálivky. Roste podobně jako rajče z jedné lodyhy a z ní vyrůstají


do stran výhony s plody a s mnoha úchytkami, kterými se přidržuje u kůlu, nebo stěny. Zraje koncem srpna a v září, sklízí se postupně, tak jak dozrává. Chutnější jsou plody středně zralé a mladší. Lusky připomínají papriku (zelenou) a chuť má mírně okurkovou. Vyrostla nám do výšky dvou metrů. Roste velmi bujně a přímo omezuje jiné rostliny v její blízkosti. Konzumuje se za syrova (včetně listů), jako salát, dusí se i zapéká s masem. V domovských zemích se jí říká Ačokča, ale setkáváme se i s názvem Okra, nebo mexická okurka. Má dostatek vitamínu C a B a beta-karoten. Je prospěšná při léčení cukrovky, snižuje hladinu cholesterolu, má protizánětlivé účinky, snižuje krevní tlak a pomáhá i při nachlazení. Takže je to vlastně taková zelenina – léčivka. Zařazuje se tak do zástupu již zdomácnělých cizokrajných rostlin jako např. cuketa, patizon, kanadská borůvka, mochyně peruánská, kiwi aj. Proto počítejme s nějakým místem na záhonku i pro Ačokču, budeme spokojeni a mile překvapeni. Nejdříve se pokusme obstarat si nějaké to semínko, nebo sazeničku. A nakonec malá bilance – na jediné rostlině se během léta urodilo okolo jedné stovky plodů. Hodně zdaru! Antonín Večeřa

HASIČI Podzimní příprava a soutěže mladých hasičů Po skončení pohárové soutěže v Napajedlích, která se konala na začátku nového školního roku, jsme se připravovali na podzimní kolo hry PLAMEN. Před soutěží jsme byli osloveni SDH Napajedla, jestli bychom nechtěli s nimi absolvovat soustředění na přípravu hry PLAMEN a nacvičit si závodní disciplínu formou soutěže proti jejich mladým hasičům a mladým hasičům s Malenovic. V pátek 7. října odpoledne jsme vyjeli na ranč Rovná v Jankovicích, ubytovali jsme se ve čtyřmístných chatkách. Večer jsme probírali teorii, testy a ukázky na videu. V sobotu jsme ráno po rozcvičce přichystali cvičný závod požár-

ní všestrannosti, který se skládá z disciplín střelby ze vzduchovky na špalíky, topografie – určování topografických značek, orientace mapy a určování azimutu , zdravovědy – ošetření zraněného a jeho transport, vázání vylosovaných uzlů, požární ochrany – určování technických prostředků a určování vhodných hasicích přístrojů na hořlavé látky a na konec překonání překážky po vodorovném laně. Další týden v sobotu 15.října jsme se zúčastnili podzimní kola hry PLAMEN, které se letos konalo v Zádveřicích, starší skončili na 19. místě a mladší žáci skončili na krásném 9. místě.

Po skončení podzimního kola hry PLAMEN jsme se začali připravovat na zimní soutěže v uzlování. V sobotu 26. 11. 2016 jsme se zúčastnili uzlovací soutěže na Nové Dědině. V družstvech se naši starší žáci umístili na 10. místě a mladší žáci se umístili na krásném 2. místě a získali pohár a medaile. V jednotlivcích se nejlépe umístil Jakub Mitáček na 5.místě a získal taky pohár. Připravujeme se na další uzlovací soutěže odznaky odborností. Všem zúčastněným děkujeme za nasazení a dosažené výsledky. Vojtěšek Marek, Vojtěšková Monika a Vojtěšek Josef – vedoucí mládeže SDH Spytihněv


Lampionový průvod V úterý 25. října proběhl jako již tradičně Lampionový průvod, a to tentokráte s podnázvem „Rozsvítíme Moravu“. Jak už plyne z názvu, tak veškeré dění přímo souviselo s řekou Moravou. Naši členové Sboru dobrovolných hasičů a členové zásahové jednotky se výrazně spolupodíleli na organizačním zabezpečení celé akce. Za doprovodu hasičů se vydal průvod rodičů s dětmi od Hasičské zbrojnice na hlavní místo konání, a to přístaviště Rejda, kde probíhal samotný program této velmi oblíbené akce. Zatímco členové sboru zajišťovali na místě konání ozvučení, ohniště, pomoc s výzdobou, odpálení ohňostroje a další organizační náležitosti, členové zásahové jednotky

dbali o bezproblémový průběh z bezpečnostního a požárního hlediska. Po vyplutí dvou výletních lodí asistovali členové jednotky jako doprovod na gumovém motorovém člunu v suchých oblecích do vody pro případ nenadálé události pádu cestujících přes palubu, jelikož plavba probíhala za nočních podmínek. Dále zajistili technickou pomoc při vypouštění vodních lampionů na řeku a následně monitorovali okolí po vypouštění lampionů štěstí a odpáleném ohňostroji. Nelze nezmínit, že tato velmi oblíbená akce by se nemohla uskutečnit bez aktivity skupinky pořádajících rodičů. Tímto jim velmi děkujeme a těšíme se na další spolupráci.

Dotační granty na činnost jednotky požární ochrany Začátkem listopadu jsme měli to potěšení převzít z rukou náměstka generálního ředitele Povodí Moravy, s. p. v Brně symbolický šek na 19 000 Kč., který je určen k zakoupení dvou ručních radiostanic s příslušenstvím. Jednalo se o každoroční grantové řízení vypsané na podporu činnosti jednotek požární ochrany v komunikačních technologiích, do kterého jsme se přihlásili. Tohoto slavnostního aktu se kromě velitele jednotky zúčastnil i jeho

zástupce a další člen spolu se zástupci dalších vybraných tří obcí v katastru povodí řeky Moravy. Zakoupené radiostanice tak zefektivní zásahovou činnost při komunikaci s krajským operačním a informačním střediskem a hlavně mezi samotnými hasiči. Další úspěšně obdržený grant na podporu zásahové činnosti jednotek byl získán od Lesů ČR. Významnou roli hrál fakt, že naše jednotka disponuje velkokapacitní cisternou a je tedy pro zásahy

v lesních porostech předurčena. Částka 20 000 Kč bude využita na zakoupení dvou kusů pneumatik na již zmíněnou cisternu a to s odůvodněním, že právě při loňském požáru lesa v blízkosti lokality Bunč došlo k poškození dvou pneumatik vlivem nezpevněného a na překážky bohatého terénu. Tímto mnohokrát děkujeme Povodí Moravy, s. p. a Lesům ČR za poskytnuté finanční dary a podporu do další činnosti.

Sběr železného šrotu V listopadu proběhl na popud občanů již druhý letošní sběr starého železa. I když výkupní ceny opět klesly, a to o polovinu ceny ve srovnání s jarním sběrem, nedá se hovořit o nezájmu občanů darovat hasičům staré železo. Velmi nás těší ochota lidí zapojit se do sběru a podpořit tak činnost hasičů. Bohu-


žel nelze nezmínit i zápornou stránku celého sběru, a to rozkrádání starého železa některými jedinci, jak před samotnými domy obyvatel, tak i poté uloženého u zbrojnice. Tímto děkujeme všem, kteří se jakkoliv na sběru kladně podíleli a pomohli tak hasičům ve svém rozvoji.

Požár v rodinném domě V půlce měsíce října se členům zásahové jednotky rozezněly mobilní telefony s vyrozumívací zprávou. Jak z SMS zprávy znělo, byl vyhlášen poplach na požár rodinného domu. Tou dobou probíhal zrovna výlov chovných rybníků a jeden ze členů dokonce na hasičskou zbrojnici dobíhal celý od bláta oblečen do brodících kalhot (tzv. prsačky). Další z členů, který

se tou dobou účastnil jako divák Babických hodů, dojel ke zbrojnici ve společenském oděvu. A tak by se dalo pokračovat dále. Hasič zařazený v jednotce musí při vyhlášení poplachu všeho zanechat a co nejrychleji se dostavit na hasičskou zbrojnici. Někdy to znamená dojet celý od mýdla, když je zrovna ve sprše nebo zejména v noci se stává, že hasič dojede

k poplachu jen ve spodním prádle. Ale k věci. Po dojezdu na místo události byl provedeným průzkumem zjištěn požár ohřívače vody. Tento požár byl likvidován pomocí vodního proudu v dýchací technice a prostory místnosti odvětrány přetlakovou ventilací. Na místě byla rovněž přítomna jednotka profesionálních hasičů z Otrokovic a dobrovolná jednotka z Babic.

Specifický výcvik hasičů Jako poslední letošní výcvik hasičů zařazených v zásahové jednotce byl vybrán praktický výcvik na řece Moravě, a to v prostoru pod jezem. Zatímco polovina jednotky si osvojovala techniku jízdy na člunu bez motoru v tekoucí vodě a záchranu osob pomocí člunu, druhá polovina v suchých oblecích absolvovala jednak úkony záchrany tonoucích osob pomocí technických prostředků, ale především také úkony osobní pomoci přímo v rozbouřené vodě v peřejích

elektrárny. Tento výcvik pokračoval i za snížené noční viditelnosti a přispěl tak k autentičnosti celé záchrany, kdy simulovaná topicí se osoba za těchto podmínek je těžko zřetelná. Závěrem bych jménem Sboru dobrovolných hasičů ve Spytihněvi a zásahové Jednotky sboru dobrovolných hasičů obce Spytihněv poděkoval všem členům, kteří se aktivně zapojili do činnosti a tak přispěli k dobrému jménu sboru či jednotky. Poděkování patří taktéž protějškům hasičů a všem občanům za podporu a spolupráci. Rovněž bych poděkoval vedení obce Spytihněv, v čele se starostou obce za výbornou spolupráci a podporu při naší činnosti a popřál bych všem klidné prožití vánočních svátků a do nového roku 2017 hodně osobních úspěchů. Bc. Antonín Bětík, DiS. velitel JSDHo Spytihněv a velitel SDH Spytihněv

PF 2017


Pořad vánočních bohoslužeb: 24.12. Štědrý den – ve 22:00 hodin “půlnoční “ mše svatá 25.12. Slavnost Narození Páně – mše svatá v 8:45 hodin 26.12. Svátek sv. Štěpána – mše svatá v 8:45 hodin 31.12. Mše sv. v 8:00 hodin na poděkování za uplynulý rok 1.1. Slavnost Matky Boží, Panny Marie – mše svatá v 8:45 hodin

Pozvánky • Betlémské světlo Betlémské světlo bude jako každý rok roznášeno do rodinných domů od 19.12. 2016 do 23.12.2016.

• Čas radosti, veselosti Folklorní studio Buchlovice ve spolupráci s obcí Spytihněv a Římskokatolickou farností Spytihněv pořádají dne 25.12.2016 v 17:00 hodin ve farním kostele ve Spytihněvi vánoční pořad s názvem “Čas radosti, veselosti”. Účinkovat budou členové Folklorního studia Buchlovice a cimbálová muzika Rubáš. Vánoční vystoupení Folklorního studia Buchlovice se letos ve Spytihněvi koná již po 25.

• Silvestrovská zabíjačka Obec Spytihněv zve všechny své občany i přespolní na tradiční silvestrovskou zabíjačku, která se uskuteční v sobotu 31.12.2016 od 10:00 hodin před kulturním domem. Příjďte si pochutnat na nejrůznějších vepřových dobrotách a na závěr roku se setkat se spoluobčany a známými.

• Novoroční ohňostroj s přípitkem Dne 1.1.2017 proběhne před kulturním domem novoroční ohňostroj s přípitkem. Začátek v 17:00 hodin. Skleničky si přineste s sebou.

• Tříkrálová sbírka Charita Sv. Anežky Otrokovice oznamuje, že v sobotu 7.1.2017 proběhne v naší obci koledování v rámci tradiční Tříkrálové sbírky.

• Krojový ples Obec Spytiněv a Spytinovská chasa pořádají dne 23.1.2016 od 19:30 hodin tradiční krojový ples.

• Fašank Dne 25.2.2016 se uskuteční fašanková obchůzka obce a večer v sále kulturního domu Fašanková zábava s Pochováváním basy.

SPYTIHNĚVSKÝ ZPRAVODAJ: Periodický tisk územního samosprávného celku. Vydává obec Spytihněv, Spytihněv 359, 763 64 Spytihněv, IČO: 00284491, tel.: 571 117 121, 724 179 329, e-mail: [email protected]. Vychází jednou za tři měsíce v nákladu 680 ks. Nevyžádané příspěvky a fotografie se nevracejí. Vydavatel má právo příspěvky krátit, případně neuveřejnit. Povoleno MK ČR. Grafi úprava a sazba: Tiskárna Brázda, www.TiskarnaBrazda.cz. 28 2 8 | Spy Spytihněvský pytihněvskýý zp zpravodaj pra ravo voda vo dajcká da j | Zi Zima ma a2 2016 016 01 6

Spytihněvský zpravodaj

Recommend Documents