Spytihněvský zpravodaj

Z obsahu 2 2 4 6 8 12 14 16 18 19 23

Vánoce očima dětí Slovo starosty Snížení prašnosti v obci Třídit či netřídit? Slovácké hody 2013 Za školních lavic Jak sa slavily Vánoce Koza místo kapra Společenská kronika Ze života spolků Pozvánky

Spytihněvský zpravodaj 4 | 2013 | Zima

Vánoce očima dětí

ŠTĚDRÝ DEN U NÁS DOMA Štědrý den není jako ostatní dny v roce. Na tento den se všichni celý rok moc těší. Ráno vstaneme, ale nejdeme se nasnídat, protože po celý den nic nejíme, pouze štědrovečerní večeři. Takže půst, to je jedna z mnoha tradic, které se na Štědrý den dodržují. Na půst se slibuje nedočkavým dětem, že uvidí „Zlaté Prasátko“. Už mnohokrát jsem celý den až do večeře nic nejedla, ale zlaté prasátko jsem přesto ještě nikdy neviděla. Místo snídaně začneme zdobit stromeček, který už máme dopředu přichystaný venku v chladnu, aby mu neopadalo jehličí. Stromeček nezdobíme všichni, ale pouze já, taťka a bratr. Maminka zatím v kuchyni připravuje štědrovečerní večeři. Na stromeček dáváme nejdříve světýlka, potom sladkosti a baňky a nakonec řetězy. Na vršek stromečku umístí tatínek špičku. Součástí naší rodiny je malá fenka Sissi, která má moc ráda sladkosti ze stromečku, a proto musíme dávat stromek na podstavec, aby se k nim nedostala. Když je stromeček hotov, obvykle jdeme všichni na dlouhou, opravdu dlouhou procházku. Po návratu domů, maminka dodělává večeři, zatímco já s bratrem nachystáme a nazdobíme sváteční stůl. Přidáváme jeden talíř navíc pro „nečekaného hosta“. Pak se osprchujeme, hezky se oblečeme a upravíme. Potom už si můžeme sednout ke stolu. Pod talíř si dáme několik kapřích šupin. To proto, abychom v příštím roce neměli nedostatek peněz. Od stolu nesmí nikdo vstát dříve, než všichni dojedí, a proto si musíme všechno připravit přímo na stůl. Po večeři rozkrajujeme jablíčka. Jablko se

2 | Spytihněvský zpravodaj zima 2013

půlí kolmo k jádřinci. Pokud jeho jadérka jsou ve tvaru hvězdy, znamená to, že se za rok všichni ve zdraví sejdeme, pokud mají tvar kříže, znamená to, že někdo blízký těžce onemocní. Potom všichni společně jdeme do jednoho pokoje čekat na Ježíška. Kdo uslyší zvoneček, jde se podívat, jestli už Ježíšek přišel a přinesl dárky. Když ještě ne, tak se do pokoje vrátíme a čekáme dále. Podruhé se to musí určitě podařit. A opravdu dárky už jsou pod stromečkem. Všem se nám rozzáří očka a rozdělíme si dárečky, které si každý postupně rozbalí. Potom jdeme do kuchyně pouštět lodičky. Rozpůlíme několik vlašských ořechů a do prázdných polovin skořápek se nakapaným voskem připevní svíčky. Lodičky z ořechů necháme plout v nádobě po vodě. Toho, komu se lodička nepotopí a svíčka dlouho svítí, toho čeká dlouhý a šťastný život. Pokud se lodička drží při kraji nádoby, znamená to, že se celý rok bude držet doma. Pokud pluje ke středu nádoby, vydá se do světa. Po krásně stráveném dnu si všichni unavení, ale šťastní jdeme lehnout do postele. Určitě se nám nesplnila všechna přání, která jsme měli, ale od toho je tu přece příští rok a příští vánoce. Tak zase za rok, milý Ježíšku... Napsala Leona Miklasová 5. ročník ŠTĚDRÝ DEN U NÁS DOMA Vánoční zvyky dokážou krásně zpestřit Vánoce. U nás doma dodržujeme také některé z nich. Třeba půst. Spočívá v tom, že se snažíme co nejméně jíst. Jenom si ke snídani dáme vánočku s máslem a až do večeře se snažíme

vydržet bez jídla. Na večer se všichni těšíme, a proto chceme, aby byl co nejlepší. Uklízíme a dodělávají se poslední úpravy. Odpoledne jdeme já, sestry a tatínek na hřbitov, abychom zapálili svíčku. Maminka zatím chystá večeři a vánoční tabuli. O Vánocích na Štědrý večer prostíráme u stolu jedno místo navíc, což je další obyčej. Kdyby k nám přišel nějaký chudý pocestný, podle tradice ho pohostíme. Když se ze hřbitova vrátíme, čekáme až vyjde první hvězda a pak usedneme ke stolu. Před večeří nám ještě taťka dá zvláštní oplatky a pomaže je medem. Obvykle na Štědrý večer večeříme houbovou polévku, kapra s bramborovým salátem a kompotem. Když jsme po večeři, čekáme, až zazvoní zvoneček a potom jdeme ke stromečku, kde zpíváme koledy. Poté si rozbalujeme dárky, ochutnáváme vánoční cukroví, povídáme si a užíváme si vánoční pohodu. Taťka ještě pravidelně chodí na půlnoční mši do kostela, zatímco my už usínáme a těšíme se na další den. Na Boží hod chodíme na koledu k našim příbuzným a navštěvujeme je. Přeji i všem ostatním lidem příjemné a klidné prožití vánočních svátků. Napsala Anežka Janíková, 5. ročník ŠTĚDROVEČERNÍ TABULE O štědrovečerní večeři pomáhám mamince slavnostně chystat stůl. U nás je tradice, že přichystáme i jedno místo navíc, abychom mohli pohostit případného nečekaného hosta. Na stůl dám slavnostní ubrus a na něj položím kulaté červené prostírání. Na ně nachystám si čtyři plýtké a hluboké talíře. Pod plýtké talíře schovám šupiny z kapra. Vedle talířů položím lžíce a vidličky s noži. Do hlubokých talířů krásně složím vánoční ubrousky, na které umístím jablka. Ty si po večeři rozkrojíme a vždy doufáme, že se objeví hvězdička. Jakmile mám stůl připravený, jdeme se s rodiči obléknout do svátečních šatů a s velkou chutí a radostí usedneme ke štědrovečerní večeři. Dodržujeme tradici, že od stolu nikdo neodchází, dokud nejsou všichni členové rodiny po jídle. Proto si všechny chody večeře přichystáme předem na stůl. Poté jednotlivé chody postupně servírujeme. Když máme dojedeno a jablíčka jsou rozkrájena, pomohu mamince rychle sklidit ze stolu, protože už se nemohu dočkat, až půjdeme ke stromečku. Doufám, že jsme byli celý rok hodní a že pod ním nalezneme vytoužené dárečky. Přeji všem čtenářům, aby i oni nalezli pod svým stromečkem pěkný dáreček. Napsala Marie Calabová 5. ročník

Slovo starosty Vážení spoluobčané, milí přátelé, čas neúprosně kvapí a opět stojíme na konci kalendářního roku. A to je opět určitá příležitost k bilancování. V končícím roce jsme realizovali několik významných investičních akcí. Tou hlavní byly stavební úpravy kulturního domu, akce za více než 3 mil. Kč. V rámci této akce došlo ke kompletní výměně oken a dveří a k zateplení obvodových stěn a střechy. Jsem přesvědčen, že se rekonstrukce podařila a že náš kulturní dům bude důstojným prostorem pro pořádání nejrůznějších akcí. Zároveň jsme v letošním roce realizovali dva projekty na místním hřbitově. Na jaře to byla revitalizace zeleně. Součástí tohoto projektu bylo vykácení přerostlých starých stromů a výsadba nových dřevin. O potřebnosti vykácení starých stromů jsme se přesvědčili v srpnu, kdy během vichřice došlo k vývratu jednoho ze dvou vzrostlých smrků, které byly na hřbitově ponechány. V důsledku tohoto vývratu byly poničeny tři hroby. Lze předpokládat, že v případě, že by vysokých stromů bylo na hřbitově v srpnu více, byly by škody mnohonásobně větší. Vedle revitalizace zeleně bylo na místním hřbitově letos vybudováno ještě osvětlení. Dobudování osvětlení velmi komplikují složitá jednání se správcem komunikace třetí třídy směřující na Halenkovice, podél které bychom chtěli vést na hřbitov kabel elektrické energie. Vše je ale na dobré cestě a věřím, že v nejblížší době bude tento projekt celý dokončen. Další významnou akcí tohoto roku bylo pořízení techniky. V rámci projektu “Snížení prašnosti” jsme pořídili samosběrný čistící stroj a v rámci projektu “Zavedení sběru biologického odpadu” jsme pak rozšířili obecní technické vybavení o svozové vozidlo, nakladač, drtič větví a 6 kontejnerů. Pro potřeby Sboru dobrovolných hasičů pak bylo pořízeno vozidlo Ford Tranzit, které má nahradit dosluhující vozidlo pro přepravu hasičů k požárům a dalším záchranným akcím. Nelze rovněž zapomínat na provedenou opravu Památníku padlým z První světové války. Tento byl po mnoho let v havarijním stavu, který byl způsoben nejen povětrnostními vlivy, ale hlavně zásahy vandalů, díky kterým byla jedna socha z pomníku odcizena a z dalších dvou soch zbyly jen torza.

Rekonstrukce měla za cíl vrátit pomníku jeho původní podobu, což se snad podařilo. Vedle akcí v tomto roce realizovaných pak usilovně pracujeme na dalších projektech, jenž bychom chtěli realizovat v příštím roce popřípadě v letech dalších. Jedná se zejména o rekonstrukci chodníků, dobudování kanalizace, revitalizace centra obce nebo výstavbu sportovní haly. Příprava každého takového projektu je náročná a v důsledku schvalování nejrůznějšími institucemi trvá až několik let. Při hodnocení uplynulého roku pak nelze zapomenout ani na uskutečněné kulturní akce. Za všechny jmenujme alespoň ty největší: Oslavy svátku Spytihněvi, akce konané při příležitosti Spytihněvské pouti, tradiční Slovácké hody, Rozsvěcování vánočního stromu či Vánoční koncert. Jsem rád, že se tyto akce setkaly s Vaším zájmem. S bilancováním je vhodné spojit i poděkování. Proto i já bych chtěl na tomto místě poděkovat všem, kteří se starají o naši obec a snaží se pro vás naše občany něco dobrého vykonat. Na prvním místě děkuji radním a zastupitelům a rovněž i zaměstnancům obce za spolupráci. Dále pak chci poděkovat všem, kteří se jakýmkoliv způsobem starají o kulturní a jiné vyžití spoluobčanů. Děkuji tedy Spytinovské hodové chase, folklorním souborům, sportovcům a vedoucím dalších spolků. Děkuji rovněž našim hasičům za pomoc při krizových situacích a za připravenost pomoci druhým. Vážení spoluobčané, jsme na konci kalendářního roku, a tak bych Vám jménem svým a jménem celého obecního zastupitelstva chtěl popřát co nejkrásnější prožití Vánoc a úspěšné vykročení do nového roku 2014, ve kterém Vám přeji hodně zdraví, štěstí a pohody. V co nejhojnějším počtu Vás pak rád potkám na akcích konaných na přelomu roku, t.j. na tradiční silvestrovské zabíjačce a na poprve pořádaném novoročním ohňostroji. Ať se Vám všem daří. Mgr. Vít Tomaštík, starosta

Pf 2014 www.spytihnev.cz | 3

Projekty Čistírně odpadních vod v obci se lépe dýchá… Koncem měsíce října byla provedena doposud největší rekonstrukce čistírny odpadních vod za dobu jejího téměř dvacetiletého provozování. Uskutečnila se výměna její nejdůležitější části – provzdušňování (aerace). Princip mechanicko-biologické čistírny odpadních vod tak, jak je provozována v naší obci, spočívá v intenzifikaci biologických procesů, které jinak pozvolně probíhají až po vypuštění odpadních vod do řeky. Rozpuštěné organické a anorganické látky, které jsou předmětem znečištění jsou při intenzivním provzdušňování vody v podstatě zdrojem potravy pro mikroorganismy – rovněž obsažené v odpadní vodě. Proces, který trvá v řece řádově týden, proběhne v čistírně za vhodných podmínek řádově v hodinách. Do odpadní vody se nepřidávají v průběhu čištění žádné chemikálie, pouze se voda intenzivně provzdušňuje. Zdrojem vzduchu jsou dvě dmychadla – každé o výkonu 350 m³ vzduchu za hodinu. Vzduch je do nádrže přiváděn tzv. aeračními elementy – což jsou v podstatě trysky různých typů. Elektrická energie je hlavní nákladovou položkou čistírny, musí být tedy snahou při vnášení vzduchu do odpadní vody maximální hospodárnost. Ta spočívá v tom, že vzduch musí mít pokud možno nejmenší bubliny, aby jeho využití bylo co největší. Biologickým procesem vznikne z původního rozpuštěného znečištění vločkovitý kal, který je dál zpracováván – odvodněn a vyvážen na skládku. Čistírna v naší obci byla doposud vybavena technologií, která byla známá a používaná na začátku devadesátých let minulého století. Vzduch byl do tzv. aktivační nádrže přiváděn porésními hadicemi – s relativně malým využitím vzduchu. Nádrž navíc obsahovala nosič biomasy – bloky z plastových štěrbin, který vyplňoval značnou část objemu nádrže. Po letech užívání byly štěrbiny zaneseny kalem, v podstatě byly již nefunkční a pro novou technologii nepotřebné. Při rekonstrukci čistírny byly původní aerační elementy nahrazeny novou technologií, využívající tzv. jemnobublinnou aeraci. Do nádrže bylo osazeno celkem 36 ks aeračních elementů, což jsou v podstatě plastové nálevky o průměru cca 330 mm opatřené v horní části propustnou gumovou membránou. Využití vzduchu je zde až třikrát vyšší oproti


organizací platí tzv. solidární stočné, které je ca 44 Kč/m³, v roce 2014 bude opět navýšeno o inflaci. V blízké obci, která má nově vybudovanou čistírnu, stanovilo zastupitelstvo stočné ve výši 30 Kč/m³ a vzhledem k velkému počtu studní bude účtována paušální roční spotřeba na obyvatele ve výši 30 m³. Ing. Jan Švancer, technolog ČOV

Snížení prašnosti v obci

původní technologii a provoz aktivační nádrže je možný i bez nosiče biomasy. Podklady pro rekonstrukci včetně výpočtů spotřeby vzduchu jsme si provedli sami, dodavatelem akce byl FORTEX Šumperk. Velmi náročná byla příprava nádrže na montáž nového zařízení. Bylo třeba provést vyčerpání cca 100.000 l odpadní vody s kalem, zlikvidovat nosič biomasy, následně nádrž dokonale vyčistit a nakonec provést demontáž stávajícího zařízení. Na těchto pracích se podílela řada pracovníků jak z obce (p. Otradovec, pracovníci technické čety obce, hasiči), tak i cizí (hasiči z Tomy Otrokovice, jeřáb od autodopravy Marie Večerkové, vyčištění nádrže provedli pracovníci z ČOV Otrokovice se svým tlakovým vozem). Hlavní podíl na likvidaci starého zařízení měli pak montéři dodavatelské firmy FORTEX Šumperk. Vlastní montáž nového zařízení pak již proběhla bez problémů. Biologický stupeň čistírny byl znovu uveden do provozu po čtyřech dnech a přibližně po týdnu se zapracoval. Rekonstrukcí hlavního technologického článku čistírny se navíc zvýšila i její kapacita, je tak připravena i na likvidaci odpadních vod z další části obce. Celkové náklady na akci byly cca 170.000 Kč, tato částka byla hrazena z výnosů stočného. To je pro rok 2013 stanoveno ve výši 19 Kč/m³. Snad už jen pro informaci – v čistírnách provozovaných vodárenskou

Jak jste již byli informováni v předchozích číslech Spytihněvského zpravodaje, obec Spytihněv obdržela dotaci z Operačního programu životní prostředí na projekt “Snížení prašnosti v obci Spytihněv.” V rámci tohoto projektu bylo podporováno pořízení samosběrných úklidových strojů. Dotace na pořízení tohoto stroje činila 90 % uznatelných nákladů. Vítězem výběrového řízení se stala obchodní společnost Unikont Group s.r.o. z Prahy, která nabídla stroj Hako – Citymaster 1250, za cenu téměř 2 milionů Kč. Tento stroj je schopen zabezpečit úklid naší obce po celý rok, jelikož kromě zametacího zařízení je možné na něj namontovat i zařízení pro zimní údržbu komunikací. Díky kloubovému řízení a pohonu na všechna čtyři kola je tento stroj velmi dobře ovladatelný a je schopen jezdit v úzkých prostorech. Stroj je vybaven dvěma přimetacími kartáči, které nametají nečistoty do sací hubice odkud jsou přepravovány silným ventilátorem do zásobníku na nečistoty. Vodní trysky vyústěné u přimetacích kartáčů pak zabezpečují snížení prašnosti. Součástí zametacího stroje je i ruční sací hadice k snadnému čištění obtížně přístupných míst. V průběhu měsíce listopadu dodala společnost Unikont Group s.r.o. čistící stroj Hako do Spytihněvi, tak aby se Vám občanům mohl v nejbližší době představit při práci. VT

Zprávy obecního úřadu Usnesení zastupitelstva obce 5. 12. 2013 • ZO vzalo na vědomí, informace od zástupců Občanského sdružení zahrádkářů Bezedné – Německé, • ZO vzalo na vědomí zprávu ředitele Základní a Mateřské školy Spytihněv Mgr. Petra Mašláně, • ZO schválilo změnu č. 5 rozpočtu obce v předloženém rozsahu, zastupitelstvo schválilo rozpočtové provizorium na rok 2014, • ZO schválilo příkaz k provedení inventury majetku k datu 31. 12. 2013.

Usnesení rady obce 7. 10. 2013 – 13. 12. 2013: • RO schválila uzavření kupní smlouvy na pořízení vozidla Ford Tranzit pro Sbor dobrovolných hasičů, • RO schválila smlouvu o dílo na provedení nástřiku hasičského vozidla, • RO souhlasila s realizací prací na přípravě nové kotelny v budově ZŠ, • RO schválila smlouvu o provedení projektu „Revitalizace sídelní zeleně“ s ČR na parcele č. 606 v k.ú. Spytihněv, • RO schválila uzavření dodatku č. 2 ke smlouvě o nájmu a provozování vodovodu se společností Moravská vodárenská, a.s., • RO souhlasila s projektem nové sportovní haly a doporučila jej k dalšímu projednávání v rámci stavebního řízení, • RO schválila smlouvu o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Operačního programu životního prostředí na akci „Zavedení sběru biologických odpadů v obci Spytihněv, • RO schválila uzavření smlouvy o hudební produkci s dech. hudbou Vlčnovjanka, jejímž předmětem je hudební vystoupení v rámci Vánočního koncertu, • RO schválila kupní smlouvu s SDH Střekov, městská část Ústí nad Labem, o prodeji vozidla AVIA Furgon za cenu 20.000 Kč.

Doplňovací volby do Senátu PČR Ve dnech 10. a 11. 1. 2014 se budou konat doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky. Na území obce Spytihněv bude 1 volební okrsek. Volební místnost bude, jako i v předchozích letech, umístěna v obřadní síni Obecního úřadu. Volit bude možné v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Zájemci o hlasování doma se nahlásí volební komisi v průběhu konání voleb či v předstihu v kanceláři Obecního úřadu, popř. telefonicky na tel.: 571 117 121. Hlasovací lístky obdrží voliči do svých schránek nejpozději do 10. 1. 2014.

VOLBY 2013 Čís. Strana 20 11 1 21 17 4 15 6 3 23 2 9 18 5 13 10 22 24

hlasů

%

ANO 2011 201 KDU-ČSL 135 ČSSD 126 KSČM 109 Úsvit TO 106 TOP 09 75 SPOZ 29 ODS 28 Česká pirátská strana 12 Strana zelených 11 Strana svob. občanů 9 Politické hnutí Změna 5 DSSS 5 HLAVU VZHŮRU 3 Suver.-Strana zdr. roz. 3 Str. soukromníků ČR 2 LEV 21-Nár. soc. 0 Koruna Česká 0

23,39 15,71 14,66 12,68 12,33 8,73 3,37 3,25 1,39 1,28 1,04 0,58 0,58 0,34 0,34 0,23 0 0

ČINNOST PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPYTIHNĚV BYLA V ROCE 2013 SPOLUFINANCOVÁNA Z PROSTŘEDKŮ ZLÍNSKÉHO KRAJE. Z rozpočtu Zlínského kraje jsme obdrželi dotaci ve výši 31 000 Kč.

Sníh a opět překážky na místních komunikacích Milí občané, nastává zima a s ní je spojená i sněhová nadílka. Jako každý rok bude se i tuto zimu obec snažit co nejrychleji a nejlépe odstraňovat sníh z místních komunikací a chodníků. Tím, že někteří z Vás parkují svá vozidla na místních komunikacích a chodnících, je znemožněna kvalitní zimní údržba, která stojí obec nemalé finanční prostředky. Proto bych Vás chtěl touto cestou požádat o to, abyste svá vozidla parkovali tak, ať nebrání zimní údržbě. V místech, kde díky nevhodnému parkování není možné se sněhovou radlicí projet, totiž hrozí, že zde nebude zimní údržba provedena vůbec, nebo dokonce že by mohlo být poškozeno vaše vozidlo. Předem děkuji za Vaši vstřícnost a pochopení. Mgr. Vít Tomaštík, starosta

Nevíte si rady s textilním odpadem? Na základě dohody, kterou uzavřela obec Spytihněv s Diakonií Broumov, umístila Diakonie v minulých týdnech na sběrný dvůr kontejner na textilní odpad. Po té, co bude kontejner naplněn odpadem, bude Diakonií svážen a dále zpracováván - nositelné oděvy se předají potřebným, poškozený materiál pak bude využit k dalšímu průmyslovému zpracování. Nepoužitelný materiál (celkově asi 10%) jde do odpadu. Tím je spojen sociální program s ochranou životního prostředí, jelikož textil nekončí ve směsném komunálním odpadu ani na skládkách, ale je dále využitý. Do kontejneru na textil je možné odevzdat: letní a zimní oblečení, lůžkoviny, prostěradla, ručníky, utěrky, záclony, látky, péřové i vatované přikrývky, polštáře, spacáky, obuv, plyšové hračky, funkční tašky, kabelky, batohy.

www.spytihnev.cz | 5

V lednu 2014 otevíráme ve Spytihněvi virtuální univerzitu třetího věku! Univerzita třetího věku (U3V) poskytuje lidem v pozdějším věku všeobecné, zájmové a neprofesní vzdělávání na vysokoškolské úrovni. Má charakter osobnostního rozvoje a neslouží tedy k získání titulu. Virtuální univerzita třetího věku je určena především pro vzdělávání seniorů, kteří se z různých důvodů nemohou zúčastňovat přednášek U3V přímo na vysokých školách a univerzitách (vzdálenost, zdravotní a časové důvody, fi nanční náročnost na dopravu apod.). PRO KOHO je VU3V určena Pro seniory, kteří jsou duševně aktivní, rádi se dozvídají nové informace a chtějí se setkávat s podobně založenými lidmi. KDY se setkáme 4x v lednu 2014 (1x týdně, na cca 1 hodinu) – kurz Astronomie (nultý kurz, téma je pevně stanoveno tvůrci projektu) - cena 150 Kč celkem. 6x během února – dubna 2014 (tj. 1x za 14 dní, na cca 1,5 hodiny) – téma kurzu si vyberete z nabídky dle vlastního zájmu (viz dále) – cena 200-300 Kč celkem dle vybraného kurzu. Další kurzy (podle vašeho výběru) budou probíhat vždy na podzim (říjenprosinec) a na jaro (únor-duben).

notlivých témat naleznete v ukázkách na www.e-senior.cz v rubrice Kurzy. Pokud byste se rádi do VU3V zapojili a máte před první ukázkovou hodinou jakékoliv dotazy, můžete se ptát či informovat na telefonu 723 015 631, e-mailu [email protected] nebo osobně Hany Kolaříkové. Z JAKÝCH TÉMAT BUDE MOŽNÉ VYBÍRAT: První setkání se uskuteční v úterý 7. 1. 2014 v 16,00 hod. v naší knihovně. Tato PRVNÍ HODINA je UKÁZKOVÁ a pro všechny ZDARMA. Přijďte se podívat a vyzkoušet, jak virtuální univerzita probíhá, zjistíte, jestli vám tento styl vyhovuje. Následně se můžete rozhodnout, jestli chcete přednášky absolvovat a v kurzu pokračovat. KDE se VU3V koná: Knihovna Spytihněv JAK VU3V probíhá: Odborníci na dané téma k nám budou promlouvat a poznatky a zkušenosti předávat prostřednictvím předtočených přednášek, které se budou promítat na plátno (účastníci cestovatelských promítání už znají). Způsob zpracování jed-

Třídit, či netřídit? To je oč tu běží... Třídění odpadů je v současné době nejen moderní, ale i nutné. Podíl využitelných odpadů roste, ekologická náročnost je stále vyšší. Výrobci, občané, ale i municipality jsou nuceny tento trend následovat. Jasně patrný je pozitivní vliv na životní prostředí. Diskutována však musí být i ekonomická stránka celého tohoto procesu. Cílem všech obcí v rámci odpadového hospodářství je přiblížit občanům možnost svůj odpad vytřídit. Cesty jsou v zásadě dvojí – rozšířit sběrnou síť instalací nových sběrných hnízd, nebo realizovat třídění u každého domu zvlášť. I proto v květnu tohoto roku obec Spytihněv zavedla režim třídění plastového odpadu do žlutých pytlů. Mnozí z Vás si kladou otázky jako: Kolik se pomocí žlutých pytlů sesbíralo plastu? Kolik na tom obec vydělá? Za 11 měsíců tohoto roku se na území obce Spytihněv vytřídilo 9.908 kg plastů. Nárůst od měsíce května je jasně patrný. Nyní průměrně každý občan vytřídil přes 5,7 kg. To představuje meziroční nárůst o více jak 280 %. To však ale není zadarmo. Třídění plastů, stejně jako i jiného odpadu, není výdělečná činnost. Nákup pytlů, jejich distribuce, stejně jako svoz, zpracování


a likvidace představují náklady (resp. výdaje) pro obec. Jediným finančním příjmem může být pouze zvýšení příspěvku od společnosti EKO-KOM, a.s. I tak ale příjmy nepřevyšují vynaložené výdaje. Pokud se podíváme na odpadové hospodaření jako celek, tak hlavním zdrojem příjmu jsou vybrané poplatky za odpady. Ty představují 89 % příjmů celkových. Výdajová stránka je rozmanitější. Můžeme ji však rozčlenit na 2 základní skupiny výdajů: 1. Svoz popelnic (45 % výdajů) 2. Třídění odpadů (55 % výdajů). 1-11/2013 Příjmy Výdaje Obec doplácí

Kč 750 147,00 922 148,23 172 001,23

• • • •

Čínská medicína v naší zahrádce Lidské zdraví Dějiny oděvní kultury I, II Etika jako východisko z krize společnosti • Hudební nástroje • Život a dílo Michelangela Buonarotti • Umění rané renesance v Itálii • Kouzelná geometrie • Lesnictví • Historie a současnost české myslivosti • Pěstování a využití jedlých a léčivých hub • Vývoj a současnost Evropské unie • Vývoj informačních technologií • Osobní finance • Evropské kulturní hodnoty … další kurzy se přitáčejí...

Proto i výše poplatku musí reflektovat obě tyto skupiny výdajů za odpady. Roční poplatek, který platíte vždy na začátku roku, musí sloužit k financování nejen pravidelného svozu popelnic od domů, ale i třídění odpadů jako celku. Srovnáme-li velikost vyinkasovaných příjmů a profinancovaných výdajů zjistíme, že se obec za 11 měsíců tohoto roku musela podílet částkou 172. tis, Kč. Po přepočtu na počet obyvatel a počet nemovitostí dostaneme následující tabulku (dole): Závěrem bych dodal, že odpadové hospodaření i v dnešní „ekologické“ době není pro obec Spytihněv ziskovou oblastí. Výdaje vždy převyšují příjmy, tudíž je nutné hledat možnosti dofinancování. Je nutné si uvědomit, že náklady na sběr, shromažďování, likvidace či zpracování veškerého odpadu budou stále růst. Bc. Karel Kolman

podíl na 1 obyv. (Kč) 437,15 537,38 100,23

podíl na 1 dům (Kč) 1 209,91 1 487,34 277,42

Přípravy výstavy ke 100 letům od vypuknutí 1. světové války 28. června 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda, následníka rakouského trůnu. O měsíc později pak Rakousko-Uhersko dalo vládě v Bělehradu ultimátum. Ta na něj nepřistoupila. 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku. Císař František Josef vydal válečný manifest Mým národům! Následky byly fatální. V Evropě, na Blízkém východě, v Africe a ve východní Asii trvaly boje až do roku 1918. V této první velké ničivé válce vedené moderními zbraněmi přišlo o život kolem 17 milionů lidí. Koncem války v roce 1918 se rozpadla Rakousko-Uherská monarchie a byla první Československá republika. Ač se může dnešnímu člověku zdát první světová válka stejně vzdálená jako ta třicetiletá, jednalo se o skutečně výjimečný konflikt. Šlo o vůbec první válku tak obrovského rozsahu. První světová válka přinesla strašlivý účet 10 milionů mrtvých, 65 milionů mobilizovaných a 21 milionů zraněných na obou stranách fronty. Bojovali a trpěli v ní nejen profesionální vojáci a dobrovolníci, ale také – a především – obyčejní lidé. Její konec přinesl nové uspořádání světa, naděje, kterou politici vkládali do vzniklého Společenství národů, ale nedošla naplnění. O dvě desítky let později lidstvo čelilo dalšímu, ještě hrůznějšímu krveprolití.

Ačkoliv svědci první světové války už nežijí, jejich vzpomínky existují v záznamech. Příští rok si připomeneme 100. výročí vypovězení první světové války. Této války se na mnoha frontách jako vojáci zúčastnili i předkové spytihněvských občanů, z nichž několik desítek padlo. Tuto výjimečnou historickou událost si chceme připomenout. Vážení spoluobčané, obracíme se na vás s výzvou, pokud vaše rodina vlastní fotografie, deníky nebo dopisy vašich předků z období první světové války, prosíme o jejich zapůjčení. Tyto

dokumenty chceme využít k přípravě výstavy, kterou si chceme připomenout toto tragické období dějin naší obce a národa. Výstava, kterou připravujeme, by měla připomínat osudy našich předků ve světové válce. Obecní rada připravuje ve spolupráci s Ministerstvem obrany výzkum zaměřený na účast našich občanů v řadách Československých legií. Obecní rada však rozhodla o tom, že ve spolupráci s Vojenským ústředním archivem a Vojenským historickým ústavem budeme sledovat osudy nejen legionářů, ale i všech povolaných vojáků z naší obce. Rádi bychom zjistili, kde naši občané bojovali a umírali. Prosíme Vás o pomoc ve zmapování aktivit našich předků. Všechny materiály po pořízení kopií vám budou vráceny. Materiály budou určeny k výstavě, která připomene počátek první světové války. Mgr. Marek Tomaštík, Ph.D. koordinátor vzpomínkových aktivit E-mail: [email protected], tel.: 731 621 193

Stalo se DĚTSKÁ ŠKOLIČKA Obec Spytihněv dne 22. 11 .2013 poprvé zpřístupnila svou Dětskou školičku (Mateřské centrum). Slavnostního zahájení se zúčastnil starosta Vít Tomaštík a ředitel školy Petr Mašláň, který nám uvolnil prostory ve školní družině. Oba popřáli dětem i maminkám hodně krásných chvil a zážitků při společně strávených hrách. Dětská školička se schází pravidelně každé úterý od 9,45 – 11,45 hod. Je to místo setkávání maminek, tatínků na mateřské dovolené a jejich dětí. Děti, které navštěvují školičku, jsou ve věku 1 – 3 let. Je to bezpečné místo s hernou plnou hraček, kde si mohou děti a maminky vzájemně popovídat a navázat nové přátelské kontakty. Vítány jsou nejen maminky, ale i tatínci a prarodiče. Nabízíme způsob, jak s dětmi trávit svůj čas, smysluplně a zábavně, v příjemné atmosféře naší školičky.

Všechny aktivity jsou realizovány hravou formou, řízená činnost je vystřídána volnou hrou. Děti zde navazují svá první přátelství, učí se komunikovat s dospělými mimo okruh rodiny. Taky se učí nové říkanky, písničky a tanečky, při kterých si také procvičují pohybové

schopnosti. Zdokonalujeme taky výtvarné a pracovní dovednosti úměrně jejich věku. Maminkám školička nabízí prostor pro sdílení společných starostí a radostí. M. Andrýsková vedoucí Mateřského centra


Slovácké hody 2013

opak. Průvod byl rychlejší a skromnější, o to víc však byla večerní zábava veselejší. Hrály se tradiční hry, při kterých je vždy ohromná sranda. Jako každý rok jsme se neobešli bez drobnějšího zranění, starší stárek si rozsekl ret a k tomu si udělal ze všech srandu, když si začernil zub aby to vypadalo, že o něj přišel. Po skončení Topolanky se pak na sále ještě dopíjel burčák a povídalo se. Domů se šlo opět za světla.

I tento rok proběhly Slovácké hody s právem ve Spytihněvi. Dovoluji si říct, že hody jsou nejočekávanější, největší a také nejoblíbenější kulturní akcí v naší obci. Stárkování se ujali Anna Gajdošíková s Petrem Čevelou za mladší a Iva Janíková s Janem Gajdošíkem za starší. Z ohlasů se hody líbily všem, oba dny se hodovalo až do brzkých ranních hodin, kdy jsme při odchodu z kulturáku potkávali lidi jedoucí do škol a prací, ale povedené byly i dozvuky konané dva týdny po hodech. Hodové přípravy začaly již koncem léta zkouškami, které probíhaly dvakrát týdně. Zde se scházela velká část chasy, která vzala přípravy opravdu poctivě: cvičilo se, zpívalo, chystalo a organizovalo až do poslední chvíle. Přímo hlavní hodové počínání startovalo ve čtvrtek chystáním kytiček z krušpánku, pokračovalo pátečním zdobením sálu a dokončovalo se v sobotu stavěním žuder. Letos se stejně jako loni přidávalo zdobení dopravních cedulí „Spytihněv“ ve směru na Napajedla a Babice. V neděli ráno se chasa začala scházet před kulturním domem, kde se uspořádala do dvojiček a pokračovala na slavnostní mši svatou. Odpolední průvod proběhl slavnostně. Podstárek, nadšený folklórista Dominik Cakl, povodil chasu i doprovod celou obcí až ke stárkům. Pohoštění bylo u všech stárků vydatné, nejvíce se však všichni těšili na tradiční říkání, která byla vtipná a originální. U domu mladší stárky a staršího stárka, respektive jejich babičky, byla vztyčená cedule obce – nikoli Spytihněvi, ale Halenkovic. Cedule pobavila, ale hned šla k zemi. Během průvodu se tančilo, zpívalo, pilo i jedlo a než jsme se nadáli, byl čas pro povolení hodů od radních. Před kulturákem (bez lešení) chasa žádala o hodové právo. Právo bylo po slibu nadšeného hodování naše a poté se slavnostně vtančilo do vyzdobených prostor kulturního domu. Večerní pásmo chasa předvedla v plné parádě, poté verbuňk a tradiční karičky, které byly zase jiné než posledně.


Tančilo se a hodovalo celou noc a půlku rána. Pilo se a zpívalo. Povídalo a užívalo. Pak se šlo domů, jen pár vytrvalců pokračovalo na Kálavice ke stárkům. V pondělí se sešlo tradičně míň lidí, na hodové náladě to však neubralo, na-

Letošní hody byly krásné nejen svými tradicemi - od nastrojené a vznešené neděle až po rozdováděné pondělí, ale také nádherným podzimním počasím, kdy svítilo slunce a stromy hrály všemi barvami. Hody nejsou jen naše tradice, je to náš život. Jsem ráda, že i v dnešní moderní době rádi dodržujeme tradice a nestydíme se za ně. Naopak jsme pyšní se obléci do kroje zrovna u nás, ve Spytihněvi. Tady máme rodinu, přátele, sem patříme. -nb-

PÁTKY S FOLKLÓREM

STŘÍPKY ZE SPYTIHNĚVSKÉ KNIHOVNY Pro první podzimní cestopisnou besedu jsme si vybrali španělskou Andalusii. Po městech Sevilla, Cordoba a Cádiz, antickými památkami, křesťanskou i maurskou architekturou nás 23. října provázel Petr Škrabala. 21. listopadu jsme sledovali cestovatelskou fotoshow z Argentiny a Chile. Výstup na nejvyšší horu Ameriky Aconcaguu nám nasimuloval Tonda Hrabica, předvedl nám vybavení potřebné pro tento náročný terén, překvapil nás pomalovanou tváří symboly z Velikonočního ostrova, které se objevily i na připravených perníčcích. Zaujaly nás tajemné sochy Moai a festival Ptačího muže. 12. prosince jsme se setkali v knihovně s Hankou Kolaříkovou, která nám poutavě vyprávěla o cestě po západní Africe. Sledovali jsme fotografie a videa z Mauritánie a Mali. Absolvovali jsme minikurz, jak zvládnout náročné cestování po těchto dvou zmiňovaných zemích. Rozesmál nás rituál zdravení u Dogonů v předvedení Hanky a Tondy. Bylo to pěkné odpoledne s předvánoční atmosférou. Všem našim cestovatelům děkujeme a do nového roku přejeme, ať jim slunce svítí na všech cestách a vždy šťastně dojdou do cíle.

Po skončení hodového maratonu, do kterého neodmyslitelně patří návštěva hodových zábav v širokém okolí a samozřejmě dozvuky našich hodů, se nám po tom všem nějak zastesklo. A to byl ten okamžik, kdy se rozhodlo, že je potřeba se scházet častěji a pravidelně. Začalo se něco málo domlouvat, přidalo se víc hlav a výsledek je takový, že se scházíme každý pátek v 6 večer v KD, učíme se tančit, zpívat, verbovat a především hodovat. Snažíme se ukázat, že hody nejsou jen o vínu, ale že jsou o dobré náladě, tanci, zpěvu, a hlavně zábavě. Jedním z nápadů, který se snažíme rozvíjet, je začlenění mládeže. To se nám vcelku úspěšně daří. Na zkoušky chodí něco kolem dvaceti nadšenců, mezi které počítáme nejméně 8 nových mladých tváří. Naším cílem je vydržet co nejdéle a co nejvíce se toho naučit. Vítaný je každý, kdo se chce bavit v rytmu folklóru, i ti, co chtějí předat své dovednosti mladším. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se účastní zkoušek a také popřát šťastné a veselé svátky vánoční. Jan Gajdošík, starší stárek

VÍTE, ŽE: – v naší knihovně pořádáme besedy už od podzimu roku 2010? – se uskutečnilo už 21 cestovatelských besed? – jsme cestovali po Indii, Vanuatu, Izraeli, Maroku, Keni, Tanzánii, Zanzibaru, Irsku, Etiopii, Srí Lance, Antarktidě, Íránu a Kurdistánu, Jihoafrické republice, Peru a Bolívii, Bretani, Národních parcích USA, Andalusii, Argentině, Chile, Mali, Mauritánii? – jsme putovali pěšky do Santiaga de Compostela a na kole do Říma? – o zážitky z cest se s námi podělilo 8 přednášejících? – besedy pro vás budeme připravovat i v příštím roce? Našim příznivcům děkujeme za podporu a přejeme kouzelné Vánoce, ať je pro vás nový rok radostný a úspěšný. M. Kol. Dne 14. prosince se v kulturním domě uskutečnil vánoční koncert Slovácké krojované dechové hudby Vlčnovjanka. Nádherné období příprav na vánoční svátky pro mnohé z obyvatel naší obce začalo rozsvícením vánočního stromu a pokračovalo koncertem Vlčnovjanky. Zájem o koncert byl veliký. Dechová hudba Vlčnovjanka nezklamala očekávání vánočně naladěného publika a předvedla excelentní vystoupení, ve kterém se podařilo skloubit profesionalitu s přirozeností, cit a takt pro sváteční náladu a skvělý repertoár, prostřednictvím kterého jsme mohli vdechnout atmosféru předvánočního období. Myslím, že pro většinu z nás, kteří jsme se na koncert do vánočně vyzdobeného kulturního domu vypravili, bylo vystoupení velkým zážitkem a pohlazením na duši. Děkujeme Vlčnovjance, koncert byl mimořádným zážitkem. -nb-

Koncert Vlčnovjanky


Rozsvícení vánočního stromu

První prosincový den tento rok připadl na neděli a tudíž ideální čas na rozsvícení vánočního stromu v naší obci. Začátek byl plánován na 16:30, ale již dlouho předem se lidé scházeli a spolu s nimi naplnila prostor před kulturním domem vůně svařeného vína od našich zahrádkářů a také domácích pálenek, které nás zahřály v tomto již téměř zimním počasí. Vše začalo vystoupením hudebního kroužku Šrumec z řad žáků naší základní školy, několika krásnými písněmi nás obohatily Babčice a po pár slovech pana starosty již nastala ta všemi očekávaná chvíle. Za zvuku trubačů z dechové

hudby Topolanka se rozzářil jak vánoční stromek a vánoční ozdoby kolem hlavní cesty, tak i nebe několika světlicemi ohňostroje, který tento okamžik příjemně zpestřil. Na vánočním stromku se letos opět objevilo několik nových světelných ozdob, a světelné hvězdy na sloupech jsou již v celém průtahu hlavní silnice. Předvánoční atmosféru v naší obci je tedy možno krásně vnímat při každé večerní cestě a z úst mnohých i přespolních zaznívá, že Náš vánoční strom je jeden z nejhezčích v okolí. VV

SETKÁNÍ SENIORŮ Dne 14. 11. 2013 se v sále kulturního domu konalo již tradiční setkání zástupců obce se staršími spoluobčany. Úvodem všechny potěšilo krásné vystoupení dětí z mateřské školky a základní školy. Následně přišli na řadu hosté z obvodního oddělení Policie České republiky, kteří v rámci prevence proti kriminalitě všechny přítomné seznámili s riziky, kterým jsou v dnešní době vystaveni obzvláště senioři. Zaměřili se především na kapesní krádeže, podvodné jednání cizích osob a bezpečnost v silničním provozu. K těmto tématům taktéž promítli instruktážní video. V další části si pak vzal slovo starosta obce Mgr. Vít Tomaštík a obeznámil spoluobčany jak s projekty, které byly uskutečněny v tomto roce, tak i s těmi, které jsou v plánu v roce následujícím. Toto byla tečka za oficiální částí programu a dále se již povídalo, vzpomínalo, zpívalo i tancovalo a to vše za krásného hudebního doprovodu pana Ladislava Stefanyi. Všichni se shodli, že to byl velmi podařený večer a sluší se ho zase někdy zopakovat. VV


Pořad vánočních bohoslužeb 24. 12. 25. 12. 26. 12. 29. 12. 31. 12. 1. 1. 24. 12.

Štědrý den – v 22 hod. „půlnoční“ mše sv. Slavnost Narození Páně – mše sv. v 8.30 hod. Svátek sv. Štěpána – mše sv. v 8.30 hod. Svátek sv. Rodiny – mše sv. v 8.30 hod. Mše sv. v 17.30 hod. na poděkování za uplynulý rok Slavnost Matky Boží, P. Marie – mše sv. v 8.30 hod. Štědrý den v 16 hod. mše sv. v Halenkovicích pro rodiče s dětmi. Při mši sv. bude sbírka na vážně nemocného chlapce z Halenkovic.

MIKULÁŠ

Adventní koncert VV neděli 8. prosince 2013 se v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Spytihněvi uskutečnil adventní koncert. Na tomto koncertě vystoupil komorní tihněvi sbor Magna Misteria z Otrokovic. Ve svém hodinovém vystoupení zazpívali sbor zpěváci za doprovodu kytary skladby z období 12. – 17. století. Působivost zpěváci skladeb umocnilo oblečení vystupujících, jelikož tito zpívali a hráli v repliskladeb kách dobových dobových kostýmů kostýmů zz poloviny poloviny 14. 14. století. století. kách VT

Skupina mladých lidí ze Spytihněvi se rozhodla udělat pro děti Mikuláše. Obepsali jsme kamarády a začali se scházet a pomalu vše připravovat. Vyráběly se kostýmy, masky a další potřebné věci pro Mikulášovu skupinu. Sešlo se asi deset lidí - to už je slušná banda, která dokáže vystrašit. Dostalo se nám příspěvku od obce, abychom mohli nakoupit drobné dárečky pro naše nejmenší. Rodiče nadšeně volali a prozrazovali na své ratolesti jak jejich neřesti, tak je chválili, že umí být hodné. Celkem se obešlo 21 domů. Některé děti jsme rozplakali a některé ani nepřekvapili, ale všichni byli šikovní a stateční. Myslím, že se akce vydařila a byli jsme spokojení nejen my a rodiče, ale snad i děti a příští rok plánujeme akci opakovat a časem z ní udělat tradici. -nb-


Ze školních lavic Ž I VOT VE Š KOLE V DOBĚ ADVENTU Slavnostní předávání Slabikářů Chlapcům a děvčatům z 1. třídy skončilo tzv. předslabikářové období. Začali se připravovat na slavnostní převzetí své první „opravdové“ knihy – Slabikáře. Stalo se tak v úterý 26. 11. 2013. Odpoledne přišli do naší třídy rodiče, prarodiče a další příbuzní, kteří chtěli být u tak důležité události v životě prvňáčka. Děti je přivítaly říkankou: Dobrý den, dobrý den, dneska máme príma den... A že to byl opravdu príma den, na který se všichni těšili, dokázali prvňáčci všem přítomným tím, že předvedli alespoň část z toho, co všechno už umí – pohybové hry, říkanky, písničky. Potom již nastal čas rozloučit se s Živou abecedou. Samozřejmě říkankami, které se děti naučily, aby se jim nová písmenka lépe pamatovala, např.: Malujeme malovánky, modrou barvou nebe, modrou barvou nejkrásnější, maminko jen tebe. (M,m) Odměnou za vynaložené úsilí jim pak byla krásná červená kniha – Slabikář, který si hned všichni prohlédli. Hledali další nové písmenko, které se budou učit, zaujali je kouzelné brýle s obrázky, tajenky a další zajímavosti, které v Živé abecedě nebyly. Slavnostní odpoledne bylo zakončeno slavnostním přípitkem a slibem, že si děti budou každý den ve Slabikáři číst. Protože ten, kdo rád čte, hodně toho zná. Eva Pisarovská, 1. třída

Školní novinky prosinec 2013 Dovolte mi oslovit vás v této předvánoční době, a to poněkud netradičně. Společně se svými kolegyněmi a především s našimi žáky jsme pro vás připravili první číslo školního časopisu. Veškeré příspěvky psané dětmi jsou ponechány v původní podobě, nejde o to někoho zesměšnit, ale o zachování autentického projevu. Blíží se Vánoce, nejočekávanější svátky roku. Nejen křesťané, ale i ostatní obyvatelé světa je očekávají s napětím. Děti usilovně hledají úkryty s dárky, maminky tráví čas u rozpálené trouby a tatínci to s nadhledem sledují a kontrolují zda bude všeho dostatek a v odpovídající kvalitě. Bereme útokem obchody a v této vřavě trochu zapomínáme na hlavní poselství svátků – sounáležitost rodiny. Petr Mašláň, ředitel školy

Nevíte, co nám nadělit pod stromeček? Zkuste knihu! V naší třídě čteme kromě čítanky i knihy pro děti od nejrůznějších dětských autorů a žánrů, jako jsou knihy s dětským hrdinou, se zvířecím hrdinou nebo třeba knihy dobrodružné, detektivní příběhy aj. Některé knihy jsme jsme přečetli jedním dechem, zejména knihy takových autorů jako je Astrid Lindgrenová, Enid Blytonová a Vojtěch Steklač, jiné jsme přelouskali i přesto, že nám činily potíže a byly pro nás dost náročné, např. kniky od Julesa Verna, Jacka Londona či Eduarda Štorcha. Myslíme si, že jsme třída velmi dobrých čtenářů, protože jsme dohromady za rok a půl přečetli téměř 80 knih. Každý z nás si také po přečtení knihy připravil povídání pro své spolužáky a paní učitelku, v němž je seznámil s autorem, ilustrátorem, ilustracemi, hlavními hrdiny, zápletkou nebo příběhem a samozřejmě s celkovým dojmem z knihy. Někdy se prostřednictvím interaktivní tabule seznamujeme i s jejich filmovou podobou. Věříme, že nám četba pomáhá v rozvoji slovní zásoby, ve vyjadřování, pravopise a obecném literárním přehledu. V naší škole máme v podkroví útulnou knihovnu, ze které si také můžeme knihy půjčovat. Líbí se nám také návštěvy Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti, kam pravidelně jezdíme a kde pro nás paní knihovnice mají vždy připravený program na předem domluvené téma. Příští návštěva této knihovny je naplánovaná na úterý 17. prosince, kterou spojíme i s návštěvou vánočních trhů. Už se těšíme! Žáci 5. ročníku

Balonkové putování Možná právě proto, že je čas vánoční a s ním i konec starého a začátek nového roku, naše myšlenky už také občas zabrousí na nový, pro změnu školní, rok. Jeho začátek se zdá být zatím v nedohlednu, ale přesto ho chceme co nejvíce usnadnit hlavně těm novým, prvňáčkům. A na tom je třeba pracovat třeba i o Vánocích. Vstup do školy je pro všechny děti velmi zásadní životní krok. Však ho také psychologie označuje za významný mezník ve vývoji osobnosti člověka. Je pro děti velmi náročný, a to nemám na mysli jen velké množství nových vědomostí a dovedností, které se během pouhých 10 měsíců prvňák naučí, ale těžký je hlavně i počtem nového a jiného, toho co nezná. Končí čas her a bezstarostné zábavy, jsou tu první povinnosti a úkoly, ale také nové, neznámé prostředí velké školy a další cizí dospělí – nová paní učitelka, paní vychovatelka, uklízečka atd. Naší snahou je co nejvíce tyto novoty eliminovat, chceme, aby děti přišli 1. září do školy jako do známé budovy, kde


již mají své kamarády a znají svou novou učitelku, předem ví, ve které lavici budou sedět a kam chodit na záchod. Proto jsme si připravili malý projekt, který začal 11. prosince „Balonkovým putováním“. V doprovodu těch nejbližších a bez kontroly cizích osob si budoucí prvňáčci mohli projít celou budovu školy, nahlídnout i do ředitelny a sborovny, přivítali je kamarádi páťáci a taky jejich budoucí paní učitelka. Plnili drobné úkoly a vyplnili si tajenku, kterou si mohli zkontrolovat na interaktivní tabuli. Náš projekt pak bude pokračovat dalším setkáním paní učitelky s předškoláky, tentokrát na půdě mateřské školky a nakonec všem ukážeme, že učení může být i docela zábava... Bude to možná předvánočním časem, že účast nebyla taková, jak jsme očekávali. Odradit se ale nedáme a pořád budeme doufat, že nám dáte šanci přesvědčit Vás, že naše škola je pro Vaše děti ta nejlepší. Gabriela Račická, budoucí 1. třída

Jak plyne čas v Mateřské škole Lampionky štěstí Ve středu 4. prosince 2013 jsme vypustili lampiony s přáním pro Ježíška. Každý z nás máme svá tajná přání a každý touží po jejich splnění. Na lampiony různých barev napsaly děti, co by si přály pro sebe a své blízké. Většinou to byly hračky, knihy, elektronika, malé zvířátko. Někteří si přáli, aby maminku nebolely zuby, aby měl tatínek více času a byl nesmrtelný... Svá tajná přání mohly děti do lampionu pouze pošeptat a pak rozsvícený vypustit do oblak. On s sebou odnesl smutek, bolest, smůlu, všechna trápení a problémy, neštěstí a zlé sny. A čím výše vyletěl, tím více lásky, štěstí, bohatství a splněných přání v budoucnu přinese. Počasí nám přálo, lampiony se až na malé problémy podařilo vypustit všechny a nezbývá než doufat, že to tam nahoře někdo přečte a každému splní to, co si přál. Třeba budeme v příštím roce potkávat víc lidí s úsměvem na tváři. Simona Válková, 2. třída

Vánoční školní družina Naše družina o vánočních svátcích je nejlepší na světě, protože dostáváme dárky a jsme spolu. O vánocích je družina můj druhý domov, ale abych řekl pravdu, družina je pro mne druhý domov po celý rok. Mám tu své kamarády a hodnou, ne, přehodnou paní družinářku. Michal Vojtěšek, 4. třída Ve družině se chystáme na Vánoce tak, že zdobíme družinu a stromeček přání. Taky vyrábíme vánoční výrobky například: sněhulák, hvězdy, kapry a zvonečky. Až to máme všechno hotové, tak se těšíme na Ježíška, až nám donese dárky. S pozdravem Valča, Terka, Klárka, Natka, Monča 4. a 5. třída

Ať chceme či ne, čas rychle běží. Od září, kdy opět nastal nový školní rok, který je pro mnohé děti něčím zcela novým, kdy si musejí zvykat na nové seskupení ve třídách, paní učitelky, prostory MŠ, i provozní zaměstnance, se pomalu, ale jistě blížíme ke konci prvního pololetí. Vždy se snažíme o to, abychom dětem čas strávený v MŠ co nejvíce zpříjemnili a zpestřili různými akcemi, které se konají během dopoledních činností. Velký úspěch u dětí sklidila fenka Arinka při návštěvě v MŠ, kde nám paní se svým pejskem předvedla základní poslušnost psa a možnosti tzv. Canisterapie, léčebného působení psů na lidi. Řada divadelních představení se rovněž těší velkému zájmu za strany dětí, které odmění herce dlouhým potleskem. Zpestřením činnosti byl výlet do Napajedel za „Zelenými obry“, jedná se o vycházku do lesa a seznámení se s listnatými a jehličnatými stromy. Nelze nevzpomenout „Výstavu ovoce a zeleniny“, kterou jsme s dětmi v rámci dopoledních činností navštívili. Chtěli bychom touto cestou poděkovat Zahrádkářskému svazu, neboť pro děti měla akce velký význam. Viděly některé druhy ovoce či zeleniny zcela poprvé a vše si se zájmem prohlížely. Pravidelným hostem bývá pan myslivec. Při společné besedě děti mají možnost vidět vycpané exponáty zvířat našich polí a lesů. Prohlédnout si vybavení pánů myslivců, vábničky zvěře a zbraně (dobře zajištěné), ty vždy zaujmou děti nejvíce. Děti byly velice pilné a pracovité při společném pečení „Hodového cukroví“, které by jsme si ale nemohli upéct, bez našich p. kuchařek. Veškeré „ naše“ přípravy pokrmů v kuchyni MŠ provádíme s ohledem na přísné hygienické předpisy. Chceme našim kuchařkám za tuto spolupráci velmi poděkovat. Bez nich by to prostě nešlo. Musíme děti pochválit za krásné vystoupení pro seniory na kulturním domě, i přes krátkou dobu na nácvik se jim vystoupení moc povedlo. Největší radost přinášejí dětem společné akce s rodiči. Společně se staršími kamarády ze základní školy jsme pouštěli dráčky, velkou účast zaznamenal „Světluškový průvod“ – podvečerní vycházka s lampiony. Všichni jsme se sešli na „Vánočním tvoření“ v základní škole, vypustili jsme lampiony štěstí s přáníčky pro Ježíška. Může se stát, že nám počasí někdy nepřeje, důležité však je, že jsme při těchto akcích spolu. Naposled se některým tajil dech, mnozí ztratili řeč. Není divu, když do mateřské školy zavítal „Mikuláš, Anděl a Čertice“. Některé děti nabraly odvahu a dokonce si s Andílkem, Čerticí či Mikulášem podaly ruku, a slíbily poslušnost. Na závěr zazpívaly děti píseň o Čertovi i Mikuláši, Andílkovi řekly básničky, vysloužily si tak všichny krásné balíčky plné dobrot. Dárky na děti čekaly i v prodejně Coopu, kde měly děti možnost říci „Mikulášovi“ nač si nevzpomněly v mateřské škole. Za odměnu si mohly pohladit „Čertovo kouzelné kopejtko“. Poděkování patří všem, kteří dobroty a dárky pro děti připravili. A jak čas letí, blíží se Vánoce, čas klidu, rodinné pohody, přípravy vánočního cukroví. Přejeme vám prožití těchto dnů bez zbytečného spěchu a stresu. Krásný vánoční čas všem přeje kolektiv MŠ a ŠJ

Na konci listopadu vyrábíme ozdoby, kterýma zdobíme družinku. Potom dáme na skříň umělý stromeček ozdobený pernícky a jinýma ozdobama. PS: nikdy nejíst perníčky na stromě! Později nalezneme pod stromečkem dárky. Patrik Skyba, 4. třída Na závěr prvního čísla časopisu mi dovolte popřát vám všem klidné, spokojené svátky vánoční. V novém roce hlavně pevné zdraví a úspěch v osobním životě, tak v životě profesním. Petr Mašláň


Čtení pro vás Betlémské světlo Tradice šíření Betlémského světla vznikla v roce 1986 v Rakousku. Jako novodobý symbol Vánoc zazáří i letos betlémské světlo po celém světě. Každý rok se hledá v Horním Rakousku Dítě Světla, které si svým chováním a ochotou pomoci druhým zaslouží připálit plamínek z věčného světla v Bazilice Narození Páně v Betlémě. Pak je toto Světlo letecky převezeno do Vídně a odtud po celé Evropě a také do celého světa (USA, Kanady aj.). Podle legendy přinesli poprvé Betlémské světlo dvanáctiletí chlapci z Florencie, kteří se vydali v 11. století na křížovou výpravu do Palestiny. Jeden z mladíků slíbil, že když se vrátí domů, přinese do rodného města plamínek z místa Ježíšova narození v Betlémě. Po třech letech, krátce před Vánocemi, dorazili do Florencie otrhaní a zubožení mladíci. Jeden z nich nesl lampu se zapálenou svící. Florenťané v nich poznali své syny. Všichni mladí muži odpřisáhli, že plamínek je skutečně z Betléma. Ten mládenec ho donesl, aby splnil svůj slib. Na tuto událost se později během let zapomnělo. S rozdáváním světla je spojena rakouská nadace Světlo ve tmě, která pomáhá zrakově a jinak postiženým lidem. Skauti z celého světa převzali Betlémské světlo ve Vídni v sobotu 14. prosince 2013 ve 14. hodin ve Votivním kostele na Rooseveltplatz. Pro Betlémské světlo se opět vydají brněnští skauti, kteří jej dopraví do České republiky. Následující sobotu, 21. prosince 2013, bude za spolupráce dalších skautů rozváženo Betlémské světlo vlaky po naší vlasti. Následně bude světlo rozdáváno při místních akcích nebo tak jako je v naší obci zvykem, roznášeno po domech. Tímto patří dík panu Petru Tinkovi, který obětavě za každého počasí roznáší Betlémské světlo do našich domovů. U nás se Betlémské světlo objevilo poprvé těsně po revoluci o vánocích roku 1989, kdy jej do naší vlasti přivezli exiloví skauti. Od roku 1990 se o dovoz starají brněnští skauti. Zdroj: Internet


M O J E

V Z P O M Í N Á N Í

JAK SA U NÁS SLAVILY VÁNOCE Na Vánoce z mého dětství mám tyto, pro mě, pěkné vzpomínky. Neměli jsme obývák, enom kuchyň a izbu (světnicu), tak vánoční stromeček stával v dřevěném kříži (podstavci), obaleném ve stříbrném staniolu, na stole u okna na bílém vyšívaném obrůsku. Všady bylo čisto, na ustlaných lůžkoch přehoz z růžového brokátu (lesklá látka) s kanýrkama, uprostřed posazená rokoková panenka v širokéj háčkovanéj naškrobenéj sukénce s klobůčkem na hlavičce, nad něma veliký elipsovitý obraz Panenky Marije s Ježíškem v náručí. Nábytek natřený leštěnků, na oknách bílé firhaňky (záclony) a také teplučko. Topilo sa tam v piliňáčoch (kamna), do kerých mosél taťka každý deň nabit dva kanóny – plechový válec, uprostřed kulaté dřevo, kolem něho sa sypaly piliny ze dřeva a druhým válcem sa utlůkaly, dřevo sa potom vytáhlo, kanón sa dál do kulatých plechových kamen, ve spodku sa piliny novinovým papírkem zapálily a ty pomalučku odhořívaly, až úplně vyhořaly. Stromeček čerstvo voňal lesem, strýc Tonek z Halenkovic ho uťal (usekl) až deň před Štědrým dněm. Já už nepamatuju, že by ho zdobily enom pověšené jablíčka, krajánky, zabalené ořechy, jak nám vykládala stařenka. Už to byly baňky – chalůpky, hříbečky, zvonečky, ptáčci, už aj nějaké čokoládové cukrové a fontánové kolečka a střechýle. Po halůzkách poházané kůsky vaty, jakože sníh, a řetázky udělané z barevných papírků. Také malé, voskové svíčky přichycené žabkama k halůzkám. Ve vrchu stromečka veliká stříbrná hvězda nebo špica. Visaly tam aj prskavky, ale ty stařenka neráda viděla zapalovat. Říkala: „Enom si zahrávajte, bude vám lepší, až

zblčí (shoří) celá izba“. Pod stromečkem papírový betlém a pro všecky dárečky, zabalené v obyčejném čistém balicím papíře, převázané nejaků vlnků a také železný zvoneček. Tak si pamatuju náš vánoční stromeček. Než jsme mohly vánoční stromeček vidět, nekolik dní před Vánocama sme s mamků psaly dopis Ježíškovi, co má donést (naložit). Daly ho za okna a chodily nahlédat, estli si ho už vzál. Dočkaly sme sa – vzál, byl pryč. Na Štědrý deň byl na snídani bylinkový čaj, nebo bílé kafé a buchta vánočka. Potom už celý deň nic, až navečér. Držal sa půst, abysme viděly zlaté prasátko. Nikdy sme ho neviděly, prý sme sa špatně dívaly, nebo málo postily, tak prý až zasej za rok, řekla stařenka. Tento deň odpoledňa, a večér už vůbec né, nikdo za zábavů nechodíl a rodina byla celá pohromadě (spolu). Nás odpoledňa mamka okůpala v kuchyni v plechovej vance a nastrójila. Sedávaly sme na otomaně a těšily sa né na večeřu, ale na stromeček a co bude pod ním. Mamka a stařenka chystaly jídlo k večeři. Kolem čtvrté hodiny sme jedli v kuchyni, staříček (nar. 1879), stařenka (nar. 1880), taťka, mamka, sestra a já. Na stole býval bílý plátěný obrůsek, přes něho průsvitný igelitový, aby sa plátěný nezničíl. Hluboké taléřky s užičkama pro nás a jeden taléřek s užičků navíc, prý pro strýčka příhodu, dyby zatlůkl pocestný - tulák. Pod taléřkama, aj „tulákovým“, zlatá šupinka z ryby pro štěstí. V té rodině, když nekdo během roku odešel na věčnost (zemřel), byl pro něho také nachystaný taléřek s užičků, kerý při večeři zostál nepoužitý. Než sa začalo večeřat, všeci

sme stůpli a stařenka, pro mě nazapomenutelná, pěkně po sedlcku ve fjertůšku, sukňách, jupečce a světlunkém šátečku na hlavě, řekla: „Pane Bože, děkujeme Ti za dary, kerýma nás obšťastňuješ. Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého. Amen.“ Na večeřu u nás bývala erteplová zasmažená polévka s hříbkama a krůpkama a erteplový salát bez majonéze, řízek z kapra, ale také pečený kapr v trůbě na pléšku na másle a kmíně. Mamka žádné ryby nejedla, mívala hřibovů zasmaženů máčku bez smetany a tvrdů šišku. Jídávaly sme to aj sestra a já. Ve skleněnéj misce uvařené krajánky ze sušených jablek, hrušek, trnek. Kdo měl chuť, nabíral si užičků a pojídal tak, jak z druhéj porcelánovéj misky zaséj zavařené střešně nebo dyně. Staříček a taťka mívali na spláchnutí (zapití) večeře pivo „sedmičku“. My perlivů žlutů, nebo červenů bublinkovů sodovku v maléj sklénce, eště se zvláštním porcelánovým zavíráním. Stařenka pila vodu ze šťávů (sirupem) – říkávala: „Co po ledačem, není nad dobrů vodu ze studně.“ A na stole nechyběl ani skleněný tác s vánočním cukrovím. Říkali sme mu „sucháří“ - vanilkové rohlíčky, hvězdičky a kolečka z lineckého těsta, slepované rybízovů marmeládů, ořechové tlapky, pusinky z bílků, cukru a kokosu, také oplatkový dort s nádívků, vdolečky ze sýrem (tvarohem) a makem. V průtěnéj

ošatce jablíčka, hrušky a estli tam byl nějaký pomeranč, mandarinka, to už ani nevím. Po večeři sme eště poseděli u stolu, na co kdo měl chuť, si vzál. Umylo sa náčení, staříček coby hospodář šél pokludit zvířectvo. Konečně nastala ta očekávaná chvíla. V izbě zazvonil zvoneček, my radosťů vyskočily od stolu a všeci vešli do izby, kde už na stromečku svítily svíčky, z kerých pomalu ukapával vosk. Nevěděly sme, na co hledět první, estli na stromeček, nebo co je pod ním – na dárečky. Zazpívali jsme koledy a mamka nám podávala dárečky od Ježíška. Seděly sme na zemi pod stromečkem na tepichu (koberci) a rozdávaly ich. Bývaly skromné a nebylo ich moc - nekdy papuče, teplé rukavice palčáky, šála, čepica, svetr, zástěrka, ponožky sibiřky, jindy nejaké hry, hadrová panenka, obmalovánky, pastelky, papírové vystřihovánky, pohádkové knížky. Dodnes opatruju knižku „Babičku“ a „Magdu a Gábinku“. Mívaly sme ze všeckého radost a potěšení, ale bývalo aj trochu zklamání, že sme tam neměly to, o co sme si psaly. Stařenka to zachraňovala, když řekla: „Děvčátka, Ježíšek toho nadělování má moc, asi si to splétl, na rok to napraví (bude to) a tak sme sa těšily, že příští Vánoce to Ježíšek nepoplete. U nás k Vánocom patřilo eště toto: Stařenka nésla (měla) pěkné méno Bar-

bora – naša Barborka. Nekdo z naších pokaždéj uřezal halůzky střešně na její svátek 4. prosinca a ty v kuchyni na kredenci ve vázičce rozkvétly krásnýma bílýma kvítečkama. Když halůzku uřezala svobodná děvčica a tá jí do Štědrého dňa rozkvétla, tak prý bylo isté, že sa do roka vdá. Na Štědrý deň na půlnoční mšu chodívala enom stařenka. My s ňů až druhý deň na Boží narození a na svátek Svatého Štěpána na hrubů mšu svatů. První sme utěkaly v kostele k jesličkám, keré byly v rohu u zadních dveří po levéj straně, poklonit sa Ježíškovi a dat penízky do pokladničky andělíčkovi, kerý nám děkoval ukloněním hlavičky. Pamatuju, že ve svátky a neděle bývaly slůžené dvě mše svaté: v 8 hodin ranní, v 10 hodin hrubá a odpoledňa ve 2 hodiny bývalo požehnání. Slůžil ich velebný pán Valentin Zavadil plných asi 29 roků, ale také mu vypomáhal už stařičký velebný pán Jan Dědáček z č.p. 4. Toto všecko bylo už moc dávno, vzpomínky sů pořáď. Už sa toho moc změnilo. Jedno ale pořáď zostává – Štědrý deň, Boží hod vánoční, svátek Svatého Štěpána, vánoční stromeček, a to, že sa nám narodil Spasitel Kristus Pán. Veselme sa, radujme sa. V tůto krásnů vánoční dobu buďme si všeci blízcí, ať pokojem, radosťů a požehnáním sů prozářené všechny rodiny. J. Ulmanová

MIKULÁŠ Ať chceme nebo né, máme tu zimu a s ňů přícházá svatý Mikuláš a za chvílu Vánoce. Proto moje vzpomínání z dob dětství, tak jak to u nás bývalo a jak sa také mluvívalo, bude patřit ím. Stařenka, kerá všecko s nama prožívala a moc nám toho vykládala, byla narozená roku 1880. Dyž sa blížilo datum v kalendáři, kerý visál na zdi v kuchyni – šestý prosinec – stařenka nás napomínala: „Enom enom peklete (zlobte) a neposlůchajte, šak už brzo sa bude po zlaté šňůře z nebe u kapličky (u č. p. 333) spůšťat svatý Mikuláš s andělem a hodným děťom bude nadělovat dárečky, ale také pod zemňů z pekla vyleze čert s rohama, kopytama a řetazem a velikým pytlem, do kerého bude házat ty neposlušné a nedobré. Tak dělajte (poslůchajte), ať sa v něm také neoctnete (nebudete) aj vy. Ze sestrů sme si její napomínání na nejaků chvílu vzaly k srdci a sekaly dobrotu a svatý Mikuláš s andělem konečně přišél. Už bývalo zima a nekdy aj napadaný snih a v tom pěkném a tichém času procházal dědinů krásný, vysoký, důstojný svatý Mikuláš s berlů, s andělem z hvězdů na čele, cinkali zvonečkem a obá nésli na rukách zavěšené košíky se sladkosťama, jablíčkama a ořechama, ale přišél s něma aj chupatý nepěkný ušmůraný čert. Začal hrncovat řetazem a stařenka ho hneď vyhnala, že děvčice byly hodné. Pomodlily sme sa modlitbičku: „Andělíčku, můj strážníčku, opatruj mů dušičku. Když ju chráníš celý čas, opatruj ju téjto noci zas.“ Eště přednésly básničku, co nás mamka nebo stařenka naučily. Byla každým rokem jiná. Třeba: „Čik, čik, čik, co je to za povyk? To vlaštovička malá s jarem sa k nám vrátila, vrabci strhli křik.“

„Máj, máj, máj, na husličky hraj! Každý ptáček hnízdo staví, černý, modrý, popelavý, je jich plný háj.“ Mikuláš nás pohladil, pochválil a někdy také napomenul, dál z košíku dárečky a pokračoval za druhýma dětima. Pokáď sme byly děcka, nikdy nám stařenka nebo mamka nezapomněly na Mikuláša upéct mikuláše, čerty, panenky a zvířátka. Zadělaly kvasnicové sladké (buchtové) těsto, vytvarovaly z něho figurky, potřely rozšlehaným vajíčkem, aby sa lesklo, ozdobily vařenýma trnkama (povidlama), kuličkama pepřa nebo voňavým kořením, hřebíčkem a posypaly makem. Každá sme dostaly v plátěném pytlíčku stejně. My sedly v kuchyni na otoman (pohovku) a radovaly sa z nadílky. Přisedla k nám mamka a stařenka, u stolu seděl taťka a staříček seděl na maléj stoličce u šporhelta (kamen) a přikládal. Topívalo sa roždím (nasekané halůzky ze stromů), takže míval ruky špinavé a od sazí. Stařenka ho hnala (posílala): „Honem, prosím ťa, sa běž umyt. Máš ruky černé jak ten čert.“ Vykládalo sa, poslůchalo sa rádio, (nic jiného nebylo) a měly sme radost. Ale moja sestra byla živější, zvídavější a všímla si, že čert neměl kopyta. Slavnostně prohlásila: „Hůrá, už sa čerta bát nemosím, nebyl doopravdický, neměl kopyta, měl takové meltónky (zimní boty), co nosí tetka Rudyna.“ Mamka a stařenka zostaly jak zařezané, enom na sebe pohlédly a mlčaly. No a víckrát k nám čert nechodíl, enom svatý Mikuláš s andělem, ten, co sa každým rokem spůšťal po zlatéj šňůře u kapličky. Ale také bývalo zvykem, že na druhý deň nám až do 15 roků nosili mikulášsků nadílku kmocháčci, co nás křtili. J. Ulmanová


Kozy se přepravují na střeše mikrobusu

KOZA MÍSTO KAPRA – JAK SLAVÍ MUSLIMOVÉ SVÁTEK OBĚTI „Tady snad prodávají jenom kozy...“, prohodím, když na mě na každém rohu Senegalu zamečí rohatá. V záplavě bílých stád postávají snědí pastevci v turbanech a živě smlouvají s hlavami rodin, na něž připadl úkol sehnat obětní zvíře na nadcházející svátek. Blíží se Tabaski... Tabaski neboli Svátek oběti je hned po ramadánu nejvýznamnější muslimský svátek, který připomíná událost, při které měl Abrahám obětovat svého jediného syna. Abrahám, přes krutost požadavku, uposlechl svého boha Alláha a ten, když uviděl Abrahámovu silnou víru, zastavil jeho ruku s vražedným nástrojem a rozkázal obětovat berana. Koza na střeše Výběr obětního zvířete se řídí zvyklostmi dané země a stavem vaší peněženky. Obětovat můžete ovci, kozu, krávu, ale i velblouda. Prodavač na tržišti svazuje nohy právě koupené koze, která bude putovat na střeše místní veřejné dopravy do muslimské rodiny. Doprava je nedostatečná, každý chce být na Svátek oběti se svými blízkými, a tak se po nekonečném čekání a neurvalém chování místních, snažících se dostat za každou cenu do přeplněného mikrobusu (i s kozou), tísníme se na podmírových sedačkách, do uličky vložených sedátkách a pod střechou typizovanou pro přerostlé hobity. Myslím na kozy, které, ač svázané, trůní si nad námi na čerstvém vzduchu, a navíc s výhledem. Než mi spadne první kapka potu, zastavujeme v nedaleké vesnici. Středem pozornosti se stala jedna z koz na střeše a její majitel stojící vedle oprýskaného


mikrobusu. Vybírač cestovného má v tyto dny těžkou práci. Kolik zvířat už dnes asi naložil a zase vrátil na pevnou půdu? Muž sedící u otevřeného okýnka nemá štěstí. Koza se svázanýma nohama, kterou právě nepohodlně sundávají ze střechy, projevila svou vůli aspoň tím, že tekutý obsah svých útrob vyprázdnila právě na jeho sedadlo. Pach potu a výfukových plynů se mísí s přírodním odérem dobytka a po 250 km severně od Dakaru zastavujeme na ostrově Saint Louis. Právě tady letos prožijeme muslimský Svátek oběti, který mi v lecčems připomněl naše Vánoce. Ve jménu Alláha V předvečer velkého svátku stojí kozy uvázané před barevnými domy a poslední obyvatelé ostrova Svatého Ludvíka se snaží své vybrané oběti do-

Obětování zvířat na ulici před domem

strkat k domovu. Ty jakoby věděly, co je čeká, a tak jsou umíněné ještě víc. Majitel jedné z nich už si neví rady, zvedá koze zadní nohy a tlačí ji dopředu jako při hře na trakače. Když se zešeří a opadne chaos, připadám si jak na ostrově koz. Je 9 hodin ráno. Z uliček se vynořují slavnostně odění muži se svými syny a rázným krokem spěchají do mešity Grand Mosque, před kterou stojí nuzně oblečení žebráci a natahují ruce. Hlouček starších žen oblečených v honosných šatech zůstal před branou mešity. Zanedlouho je nejen mešita, ale i její nádvoří zaplněno modlitebními koberci a barevnými plášti mužů – brokátovými kaftany nebo ještě slavnostnějšími agbadami. Hluk utichne s prvním zvoláním „Alláhu Akbar“ a pak už jen sleduju pra-

videlné a sjednocené pohyby zástupu mužů: ruce k uším – předklon – klek – čelo k zemi... Dokonalá a barevná harmonie, kterou naruší jen malý opozdilec, který zakopl o vyzuté sandály. Celá modlitba netrvá déle než 10 minut. Pak se na nádvoří mešity vytvoří hlouček malých muslimů, který obklopil kozla, jež má být obětován. Každá oběť musí být správně provedena, aby maso zůstalo rituálně čisté (u židů se mluví o tzv. košer, u muslimů halal porážce). Zvířeti je natočena hlava směrem k Mekkce, muž provolá Alláhovo jméno, bez omráčení prořízne krční tepnu kozla a nechá ho vykrvácet. Muslimové se sklánějí k mrtvému tělu, dotýkají se ho a hladí. Jeden muž smáčí prst v červené tekutině, která se ještě nestačila vsáknout do země. Hromadná oběť Muži se vrací se svými koberečky pod paží do svých domovů a každá rodina teď začíná s vlastní zvířecí obětí. V přilehlých uličkách je slyšet mečení, obětovaná těla sebou škubou, kaluže krve kontrastují s bílou srstí. Vše se provádí v ulicích před domy a místní lidé mají plné ruce práce. Kam se podívám, tam leží zakrvácená mrtvá těla koz. Napadá mě jen jedno slovo: jatka. Pod slupkou surovosti a nechutnosti se ukrývá běžný život, rituál, slavnost, muslimská zbožnost. Malý klučina vrtí ocasem právě obětované kozy a starší sourozenci odřezávají provazy nad kopy-

Modlitba na nádvoří mešity ty. Dospělí muži kozu vyvrhnou a začne se porcovat. Přichází na řadu ženy, které vše promění ve voňavou pochoutku. Třetina masa zůstane rodině, zbytek se rozdělí mezi přátele a chudé. Za řekou Senegal, v rybářské vesnici Guet N´Dar, se pláž zaplnila dětmi s kbelíky, které přišly propírat zvířecí střeva a žaludky. K hromadám odpadků přibyly různobarevné obsahy dutých orgánů, mezi kterými probíhají kůzlata, která měla pro tentokrát štěstí. Za barevnou pláží se vlní moře, které si za chvíli přijde pro zbytky z obětí.

Před domy chudších lidí v rybářské vesnici je rušno. Kouří se z velkých hrnců a v hliněných uličkách zůstaly pohozené kůže a rohy. V centru ostrova Saint Louis je už prázdno, všichni slaví ve svých domovech, navštěvují své rodiny a přátele, přejí si a předávají dárky. Ženy se předvádí v nových šatech, které pohnuly manželovou peněženkou a leckterým i žlučí. Kolem se mihne dítě s nákladem v náručí, z kterého vykukuje kozí noha - jediný viditelný pozůstatek po dnešní oběti. -hk-

Znamená každé vítězství opravdový úspěch? O malé ohleduplnosti na našich vozovkách se mluví poměrně hodně často. Když sedám za volant, vzpomenu si na svého instruktora autoškoly, který zahajoval každý kurz větou: „Pro většinu z vás je řízení automobilu ta nejnebezpečnější věc, jakou v životě děláte“. Musím přiznat, že jsem mu dal už mnohokrát za pravdu. Čím jsem starší, tím víc mám z řízení a provozu na silnicích obavu. Nedávno ve mně tento docela ostražitý pocit ještě zintenzivnil nápis na terénním voze, hlásající do světa, že chce „raději skončit mrtvý než druhý“. Kde, ve které rallye se to má stát, autor nápisu neříká. Kladu si otázku: Patří mezi piráty našich vozovek, kteří vlastně ani nepotřebují vědět, kam spěchají, jen tam chtějí být za každou cenu první? Nemyslím si, že by Bůh s oblibou trestal takovéto provokatéry, ale spolujezdcem v jeho voze bych určitě být nechtěl. Nebo je ten slogan jen ironií na myšlení našich dálničních závodníků? Měl bych chuť vzkázat majiteli vozu, že jsem přesvědčen, že není umění jezdit rychle, ale dlouho

a že já bych určitě chtěl být raději poslední, než mrtvý. Přemýšlím, jestli touha po vítězství za každou cenu nepohybuje občas celou naší společností. Nepřeceňovali jsme v posledních letech a desetiletích liberální tržní ekonomiku s jejím heslem: Každý ať se snaží být první a pak pokvete celá zem? Neovládá naše přesvědčení iluze, že šťastní budeme, jen když vynikneme nad druhými? Nevstupuje touha po prvenství negativně do našeho osobního života i do všech mezilidských vztahů? Alternativou extrému „vítěz za každou cenu“ není opačný extrém, ale ohleduplnost a obyčejná celková slušnost. Při řízení se tomu říká „defenzivní způsob jízdy“ a ve společnosti je obdobou úcta ke všem bez ohledu na to, jak jsou úspěšní. Nedílnou součástí je starost o ty, kterým se vítězit z nějakého důvodu nedaří. Je to důležité, protože jich je mnohonásobně více než vítězů. Bohumil Kundl


Společenská kronika Vítání občánků V listopadu 2013 přivítali členové SPOZ tyto 4 nové spytihněvské občánky: Alžběta Minaříková

Melisa Jagobová

JUBILANTI • leden 2014 Kučera Petr Hanáková Renata Vulganová Věra Blablová Jarmila Polanský Leoš Vaculová Zdenka Čabla Jan Obdržálek Josef Mottl Václav - Jiří Janíková Marie Kalandra Ladislav Hoferek František Kolářová Věra Tomaštíková Emílie Navrátil Karel

50 let 50 let 50 let 55 let 55 let 60 let 60 let 60 let 65 let 80 let 85 let 86 let 86 let 87 let 94 let

• únor 2014 Nikol Stružková

Vladimír Vráb

SBOR PRO OBČANSKÉ ZÁLEŽITOSTI Vždycky, když si dva lidé odpustí – jsou VÁNOCE! Vždycky, když se někdo rozhodne žít lépe – jsou VÁNOCE! Vždycky, když se díváme na druhé očima lásky – jsou VÁNOCE! Vždycky, když někomu pomůžeme – jsou VÁNOCE! Vždycky, když dáme svému životu smysl – jsou VÁNOCE! Čas Vánoc je velkou příležitostí být spolu v rodinném kruhu se svými nejbližšími, ale také časem připomenutí si narození Ježíše Krista. Vánoce mají kouzelnou moc a neopakovatelnou atmosféru. Záleží na každém z nás, jak přispějeme ke krásnému prožití těchto svátků a kolika lidem uděláme radost třeba „pouhou“ návštěvou nebo maličkým dárkem. Vždyť nejvíce zahřeje to, když obdarujeme nebo mu uděláme radost (třeba dobrým slovem nebo také pěkným úsměvem). V končícím roce členové SPOZ přivítali 12 dětí za spytihněvské občánky, také uspořádali Zlatou svatbu pro manžele Antonína a Ludmilu Čevelovi. Stalo se již tradicí, že k významným jubileím se dává přání (50, 55, 60, 65, 70, 75). Starší občany 80, 85, 90 a pak každým rokem členové komise navštěvují naše spoluobčany s přáním a dárkem od obce. Rovněž navštěvujeme bývalé naše spoluobčany v domovech důchodců. Již se stalo tradicí, že SPOZ pravidelně připravuje zájezd dů-


chodců. V letošním roce jsme navštívili hanácký skanzen v nedalekých Rymicích, pak jsme se přesunuli do městečka Chropyně, tady jsme si prohlédli zámek a nakonec jsme se kochali krásou hanáckých Atén – města Kroměříže. I tato akce se vydařila, podle názoru účastníků zájezdu. Těšíme se na další spolupráci, ať při setkání spolužáků nebo při připomenutí výročí svatby. Milí spoluobčané, členové SPOZ při OÚ Vám přejí pokojné a radostné prožití svátků v kruhu svých nejbližších. V roce 2014 Vám přejeme hodně zdraví, štěstí, lásky, mnoho sil k překonání těžkostí a problémů všedních dnů, úspěchů v osobním i pracovním životě, mnoho tolerance a nadhledu a Boží požehnání. Vše dobré! MT

V prosinci oslavil své 92. narozeniny pan Josef ČEVELA, druhý nejstarší občan Spytihněvi. GRATULUJEME.

Krásná Jarmila Šimková Hana Hoferková Irena Loučová Drahomíra Zámečník Zdeněk Bryška Břetislav Hořinka Cyril ing. Rožňáková Eliška Šolarová Emilie Samsonková Blažena Podhorský František Píšťková Jaroslava Bětík Zdeněk Zámečník Karel Kadlečíková Karolína

50 let 50 let 50 let 55 let 60 let 65 let 65 let 65 let 75 let 80 let 85 let 85 let 87 let 88 let 90 let

• březen 2014 Zeman Milan Moudrý Pavel Zetocha Jan Urbánková Irena Vaculíková Milena Gajdušková Anna Hlavačka Josef Píštěk Ludvík Vávra František Kučerová Marie Hlavačková Viera Obdržálek František Vojtěšek Josef Voženílek Stanislav Snopková Božena Čevelová Věra Kotlabová Marie Janečková Josefa Kotásková Josefa Vaďurová Vlasta

50 let 50 let 50 let 55 let 55 let 60 let 60 let 60 let 60 let 65 let 65 let 65 let 70 let 80 let 80 let 88 let 89 let 90 let 91 let 92 let

Ze života spolků Zásahová činnost

Nová technika hasičů Letošní rok byl ve jménu pořizování nové techniky. K pořízenému nafukovacímu člunu s lodním motorem byl předělán vozík od již vyřazené pojízdné požární stříkačky, tak aby bylo možno na něj tento člun umístit a táhnout na klasickém tažném zařízení. Koncem roku byl k tomuto účelu taktéž pořízen za finanční podpory obce dopravní automobil Ford Transit, který nahradí ve výjezdu zásahové jednotky již nedostačující nákladní automobil Avia Furgon pro svou nespolehlivost a poruchovost. Ofi ciální oznámení o nákupu vozidla Ford Transit bylo oznámeno starostou obce na oslavách 125 let založení Sboru dobrovolných hasičů Spytihněv. Tento automobil byl posléze v měsíci listopadu zakoupen od autorizovaného prodejce Ford v Uherském Hradišti. Jedná se o vozidlo vyrobené v roce 2008 v dlouhé verzi karoserie pro 9 osob k sezení. V současné době proběhl nástřik vozidla ze stříbrné barvy na červenou, polep bílým pruhem s popisy zřizovatele a zařazení vozidla. Dále byla provedena montáž zvukového, světelného výstražného zařízení modré barvy a montáž tažného zařízení na vozík k člunu. V příštím roce proběhne dovybavení dle vyhlášky a zástavba zadní části vozidla pro umístění technických prostředků, tak aby automobil splňoval právní le-

gislativu danou pro vozidla zařazené do integrovaného záchranného systému. Tento technika bude veřejnosti oficiálně představena spolu s novou technikou obce na výstavce v příštím roce.

Netradiční výcvik záchrany osob Z důvodu již výše popsané pořízené techniky a prostředků byl letošní výcvik zásahové jednotky zaměřen především na záchranu osob z vodních toků a zamrzlých vodních hladin. K tomuto náročnému výcviku bylo použito jak nových technických prostředků, tak i stávajících. Z nových například člun, lana, žebřík, suché obleky do vody, vesty, přilby a házecí pytlík pro prvotní záchranu tonoucí osoby. Další výcviky byly zaměřené na záchranu osob z výšek a hloubek pomocí lezecké techniky, kdy samotná školení proběhla na železničním mostě a mostu na řece Moravě. Kromě těchto specializovaných výcviků probíhaly jak klasické výcviky, tak zkoušky agregátů a kondiční jízdy s technikou.

V roce 2013 do dnešního dne naše Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce Spytihněv zasahovala celkem u 9 mimořádných událostí, z toho se 1x jednalo o požár, 6x technická pomoc, 1x požárně taktické cvičení a 1x požární asistence. V případě požáru se jednalo o zahoření pole. Technické pomoci byly ve většině případů na žádost starosty obce. Jednalo se především o čerpání vodou zaplavených prostor nebo náhrada nefunkčního zařízení, dále pak odchyt zaběhnutých ovcí, které komplikovaly silniční i železniční dopravu. U požárně taktického cvičení se jednalo o zásah na nebezpečnou látku na vodní ploše řeky Moravy. Naše jednotka prováděla průzkum pomocí motorového člunu s následnou instalací norné stěny. Spolupracovalo se s jednotkami profesionálních hasičů z Otrokovic a Kromě-

říže. Jako poslední akce jednotky byla asistence u vypouštění lampiónů štěstí na místním fotbalovém hřišti. Mimo tyto události provedla názorné ukázky zásahů, například pro gymnastický oddíl ze Zlína v areálu rekreačního střediska Skleníky. Dále pak ukázky záchrany osob z hořící budovy v obci Žlutava při tradičním pouťovém cvičení a zásah na hořící objekt při příležitosti oslav 120. let SDH v Pohořelicích. Závěrem bych chtěl poděkovat všem občanům za podporu a spolupráci. Obci Spytihněv za vstřícné jednání a finanční podporu. Klidné prožití vánočních svátků a do nového roku 2014 hodně osobních úspěchů. Antonín Bětík ml. velitel zásahové jednotky SDH Spytihněv


ZAHRÁDKÁŘI Vážení čtenáři, svým příspěvkem vám naposled v tomto roce přiblížíme, co nám zahrádkářům přinesl podzim a konec roku. Po teplých prázdninových měsících jsme všichni očekávali bohatou podzimní úrodu, ale velké sucho a jedno letní krupobití způsobilo, že úroda ovoce vzala za své nejen na zahrádkách našich, ale i okolních sousedů. Proto jsme v letošním roce zaznamenali menší zájem o presování a moštování ovoce. I přes nepříznivou úrodu jsme se rozhodli uspořádat na podzim výstavu ovoce a zeleniny, abychom se pokusili navázat na kdysi zavedenou tradici. Termín jsme zvolili na první neděli a pondělí v měsíci listopadu. Akce se uskutečnila v kulturním domě, kde bylo v přísálí vystaveno několik druhů ovoce a zeleniny z naší oblasti, ale i z exotických zemí. Tyto netradiční exponáty byly nejvíce obdivová-

ny z řad našich nejmladších – dětí z MŠ. Všechny vystavované odrůdy ovoce se nám podařilo určit a popsat hlavně za přispění našeho čestného člena, který patří k nejzkušenějším v oboru – p. Stanislava Šmída. Z řad jablek se nám nejvíce nashromáždil co by počtem kusů druh RUBÍN – jablko českého původu vyšlechtěné z odrůd Lord Lambourne a Golden delicious – typické svým žíhaným povrchem a charakteristické svou výbornou sladkou chutí. Dále byly hojně zastoupeny jablka odrůd Idared a Golden delicious. Atmosféru výstavy určitě osobitým způsobem podtrhly výrobky a kresby dětí MŠ a ZŠ s podzimní tématikou a motivy ovoce. K příjemné atmosféře přispěly i po domácku vyrobené pochutiny našich žen a teplé nápoje podávané během výstavy. Proto chci vyjádřit poděkování všem, kteří se jakoukoliv formou podíleli na průběhu

akce a podpořili nás svými výpěstky, výzdobou, výrobky, ale také svojí účastí, která je pro nás motivací k dalším našim aktivitám. Z akcí plánovaných na příští rok jen připomenu Výroční schůzi, která se koná v lednu(datum bude upřesněn) a je určena členům ČZS a všem, kteří mají zájem o členství. Přijďte a podpořte nás svými novými podněty k činnosti, akcím a aktivitám, které bychom mohli společně vytvářet. Připomínky a podněty lze poslat na email předsedy svazu: [email protected]. Na závěr nám dovolte popřát Vám, abyste si vychutnali nadcházející atmosféru vánočních svátků, prožili ji v pohodě se svými nejbližšími a v novém roce Vám přejeme hlavně hodně zdraví. Miroslava Psotková

SPORTOVCI SPYTIHNĚVI

Gratulace Dne 9. 11.2013 se v Kroměříži uskutečnil amatérský florbalový turnaj Polárka Open Cup. Naši obec reprezentovali Petr Růžička, Marek Kalvoda, Dominik Starostka, Marek Rozsypálek, Daniel Miklas, Dominik Cakl a Pavel Matula, kteří tento turnaj, jehož se zúčastnilo 10 mužstev, dokázali vyhrát. Marek Kalvoda se pak ještě stal nejlepším střelcem turnaje. Všem hráčům gratulujeme. Mgr. Vít Tomaštík, starosta


V roce 1918 skončila 1. světová válka, považovaná za nejhorší v dějinách lidstva. Padla Rakousko-uherská dynastie, která trvala 300 let. Národ se připravoval na svobodný život pod novým vůdcem T. G. Masarykem. Svým přístupem k lidu, a vůbec k člověku, vlil do národa zájem o mnoho aktivit a jednou z nich byl sport. Po roce 1920 nebylo vesnice či města, kde by se neprovozovala sportovní činnost – kopaná, atletika, gymnastika, cvičila se prostná, jak v tělocvičnách, tak na volném prostranství. Proto nemůžu v žádném případě vynechat naše občany. Protože se celý život věnuji sportu, rozhodl jsem se sepsat knihu či brožuru o spytihněvských sportovcích. Když jsem sbíral informace o těchto borcích – za pomoci starších usedlíků, jakými byli pánové Josef Kolář, Antonín Večeřa, Jaroslav Bičan – nevěřil jsem svým uším. Některé výkony našich občanů byli neuvěřitelné. Posuďte sami... Svázanou brožuru si můžete vypůjčit od ledna 2014 v naší knihovně. Jaroslav Čevela

Zpráva o činnosti FC Slovácká Sparta Spytihněv na generální prohlídka a oprava zavlažovacího systému. Před podzimní sezónou byla zadrnována místa před brankami. Hřiště FC využívali ke svým tréninkům dorostenci 1.FC Slovácko. Uzavřeli jsme smlouvu s firmou TV.COM k zajištění on-line přenosů z mistrovských utkání KP mužů. Při této akci bylo také zmodernizováno internetové připojení. Součástí této smlouvy byla také dodávka videokamery, stativu a notebooku k zajištění těchto služeb. Hráč žáků Jan Kraváček se zúčastnil kempu pořádaného KFS Zlín na hřišti v Holešově, kde vedli tréninkové jednotky zkušení trenéři v čele s reprezentantem Zdeňkem Grygerou. Někteří hráči dorostu se zúčastnili florbalového turnaje v Kroměříži, kde obsadili první místo. K rehabilitaci po trénincích využívali hráči dorostu a obou mužstev mužů saunu a whirpool. FC Slovácká Sparta Spytihněv pořádala začátkem prosince Mikulášskou zábavu. Na závěr bych chtěl poděkovat za celoroční práci všem aktivním hráčům, funkcionářům a jejich manželkám, přítelkyním a rodinným příslušníkům za pomoc při zajišťování činností spojených s provozem oddílů a sportovního areálu. Všem příznivcům sportu a hlavně kopané ve Spytihněvi bych chtěl popřát pěkné a klidné Vánoce, mnoho štěstí zdraví rodinné i pracovní pohody do roku 2014. Vilém Matěja prezident FC Slovácká Sparta Spytihněv

placená inzerce

V polovině srpna začala fotbalová sezóna pro všechny oddíly. Někteří začali teprve s tréninkovou přípravou, jiní zahájili mistrovské soutěže. Přípravky započaly sezónu opět trénováním na hřišti ve Spytihněvi, kde se pravidelně dvakrát týdně připravovaly na mistrovské soutěže. V novém fotbalovém ročníku 2013-2014 byla soutěž přípravek rozšířena o dva oddíly, takže přibylo mistrovských utkání se soupeři, se kterými se hráči setkali poprvé. Ve velmi silné konkurenci týmů obsadil tým straších přípravek po podzimní části 9.místo. Výsledky mladších přípravek se do tabulky nepočítají. I přesto, že na tréninky dochází více jak 20 hráčů, jejich účast na mistrovských utkáních je mnohdy vzhledem k rodinným oslavám a ostatním důvodům tak nízká, že musíme kombinovat do týmů hráče z obou přípravek a tato skutečnost narušuje naši koncepční práci u jednotlivých týmů. Mužstvo žáků nezačalo sezónu nejlépe. Začátek sezóny o prázdninách, zranění hráči a hráči na rodinných dovolených, to byl obrázek úvodu sezóny. K prvnímu utkáním jsme odjeli do Fryštáku pouze s 9 hráči, ke druhému zápasu do Dolní Lhoty jsme neodjeli, protože nás bylo jen 7. Do dalších zápasů jsme nastupovali v 11 hráčích. Teprve v polovině sezóny se zranění hráči vrátili do kádru a hra celého mužstva šla rapidně nahoru. I přesto, že máme v utkáních výraznou výškovou převahu, koordinační pohyby našich hráčů jsou pomalé a soupeři to dokáží dokonale zužitkovat ve svůj prospěch. Po podzimu žáci obsadili 10.místo v tabulce. Nejlepším hráčem mužstva byl brankař Kamil Trčka. Dorostenci se také na začátku sezóny potýkali s nedostatkem hráčů. Během sezóny se však v mužstvu vytvořila opět skvělá parta, která dokázala tento handicap eliminovat a v mnoha utkáních svým výkonem překvapila nejen trenéry, ale také fanoušky. V podzimních měsících získali dorostenci dalšího kvalifikovaného trenéra, kterým je Lukáš Bodlák z Otrokovic. Dorostenci skončili po podzimní část soutěže na 6. místě v tabulce. „B“ mužstvo mužů si jako cíl sezóny 2013-2014 dalo opět boj o postup ze základní třídy. Tréninková účast hráčů byla kolísavá, vzhledem k pracovním povinnostem hráčů. Výkony na hřišti však paradoxně tréninková morálka neovlivnila a mužstvo získávalo cenné body nejen z domácích utkání, ale také ze hřišť soupeřů. Do mužstva se postupně zabydlují i mladí hráči, kteří vyšli z dorostu. Mužstvo stále hledá vhodného trenéra, který by pomohl při vedení tréninkových jednotek a při řízení mistrovských utkání. Na závěr sezóny spojovali hráči tréninky s dorostenci při vzájemných utkáních. „B“ mužstvo zatím obydluje první místo v tabulce a je na nejlepší cestě k postupu ze základní skupiny. V „A“ mužstvu došlo před začátkem sezóny k mnoha změnám jak ve vedení mužstva , tak v hráčském kádru. Nedostatek hráčů před zahájením sezóny se podařilo doplnit. Během prvních mistrovských utkání hledal trenér optimální sestavu. Hráči trénovali čtyřikrát týdně na hřišti ve Spytihněvi. Mistrovská utkání v krajském přeboru nebyly lehkou záležitostí a mnohdy svou fotbalovostí předčila utkání v divizi. Mužstvo skončilo po polovině soutěže na 6.místě. Mimo zajišťování mistrovských soutěží všech mužstev byl proveden výkop rýhy na položení nové elektroinstalace k čerpadlu zavlažování. Po osmi letech provozu byla provede-


SOUTEŽ – VYHODNOCENÍ VYHODNOCENÍ PODZIMNÍ SOUTĚŽE PRO VŠÍMAVÉ HOLKY A KLUKY Na podzim tohoto roku jsme uspořádali soutěž pro všímavé holky a kluky. Na nějaký čas se stali pořádnými dobrodruhy a pátrali po koutech naší obce. Své odpovědi doplnili obrázky a sami jsme byli překvapení, na co všechno přišli. A jak dopadlo losování?

V Ý H E R C I : 1. JIŘÍ GIESL; 2. VERONIKA VALENTOVÁ; 3. MARIE GIESLOVÁ Na Jirku Giesla se usmálo největší štěstí a získal od Obce Spytihněv avizovanou hlavní cenu – dovádění na tobogánech v Aquaparku v Uherském Hradišti! Výherce jsme vylosovali v knihovně, kde už proběhla spousta besed o cestování a objevování různých zemí světa. A protože se holky a kluci, kteří se zapojili do soutěže, stali také takovými cestovateli a dobrodruhy, knihovna se rozhodla ocenit i další z nich a věnovala poukaz do Aquaparku také Verunce Valentové, která byla vylosovaná jako druhá. Třetí místo čekalo na Marušku Gieslovou, která si za poukaz možná už i vybrala knížku podle své chuti. GRATULUJEME!

Správná odpověď: Studna je umístěná u uličky, která vede od COOPu směrem ke škole, cca 70 m pod hlavní cestou. Od studny přijdete ke sportovnímu areálu.

Obr. 3: Najdi sošku ve výklenku, napiš, kde jsi ji objevil(a) a pokud víš, připiš, koho soška zobrazuje. Správná odpověď: Je to sv. Jan Nepomucký a sošku najdete na cestě od školy ke hřišti, na domě č. 66.

JAK TO TEDY BYLO aneb SPRÁVNÉ ODPOVĚDI:

Obr. 7: Sedni na kolo a jeď se podívat, co to ten fotograf vyvedl. A nezapomeň nám napsat, co jsi vypátral. Správná odpověď: Na značce je uvedená špatná vzdálenost. Správně je to do Spytihněvi 1 km a značka se nachází zády k Rejdě, když jedete od Kálavic podél kanálu.

Obr. 4: To všichni znáte, kde ve Spytihněvi hnízdí čápi, ale víte, kdy k nám letos přiletěli? (stejné datum jako minulý rok – pokud nevíš přesně, stačí měsíc) Správná odpověď: Čápi přiletěli v roce 2012 i 2013 4. dubna. Obr. 1: Z fotky jsme kousek vyřezali (prázdné políčko). Co tam ve skutečnosti je? Namaluj nebo popiš. Správná odpověď: V prázdném políčku chyběla značka „Zákaz kotvení“. Vyfoceno z pravého břehu řeky Moravy, značka se nachází na břehu, kde vede cyklostezka na Napajedla.

Obr. 2: Fotku jsme zamotali do spirály, ale doufáme, že hlavu vám to příliš nezamotá. Co to je a kde se to nachází? Správná odpověď: Víko od kanálu na Písku u domů č. 202 a 293. Zobrazuje nejstarší pečeť obce Spytihněv a v roce 1999 ji věnovalo Zastupitelstvo občanům Písku.


Obr. 8: Kde máme ve Spytihněvi tyto sluneční hodiny? Správná odpověď: Sluneční hodiny jsou na kostele. Obr. 5: Jaký letopočet je napsaný na spodním dílu, který se na fotku nevešel? Správná odpověď: Je to rok 1860 a kříž najdete Za drahou za druhým železničním přejezdem směrem na Napajedla.

Obr. 6: Najdi studnu, sejdi po schůdcích dolů a jdi rovno po cestičce, nikde neodbočuj. Před co přijdeš?

Obr. 9: Vidíš ten osamocený strom? Vypadá to, že stojí sám, ale vůbec to tak není. Navíc má krásný výhled. Kdo nebo co je tam s ním? Správná odpověď: Kousek od stromu, ke kterému se dostanete cestou nahoru podél hřbitova, stojí kříž. Líbila se nám také přídavná odpověď, že tam pobíhají srnky a je zde uložená „keška“ (a to jsme ani nevěděli). Díky. -hk-

M E D A I L O N

POZVÁNKY BETLÉMSKÉ SVĚTLO Betlémské světlo bude jako každý rok roznášeno do rodinných domů od 21. do 23. prosince vždy mezi osmou ranní a osmou večerní hodinou. ŠTĚDRÝ VEČER NASTAL Tradiční vánoční vystoupení spytihněvských folklórních souborů, se uskuteční 22. 12. 2013 od 16:15 v kulturním domě ve Spytihněvi.

SPYTIHNĚVSKÝ RODÁK

Jaroslav Zaorálek (1896 – 1947) Jaroslav Zaorálek, syn venkovského učitele, se narodil 22. prosince 1896 ve Spytihněvi. Absolvoval klasické gymnázium v Uherském Hradišti, kde roku 1915 maturoval. Po skončení první světové války začal studovat v Praze. Jeden rok studoval v Praze také medicínu, avšak kvůli nedostatku finančních prostředků studium na nějaký čas přerušil. Z tohoto období pocházejí první Zaorálkovy překlady z Balzaca, Mauroise, Rollanda a Suarese. Roku 1925 Jaroslav Zaorálek odchází z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, když nedokončil studium češtiny a francouzštiny. Pak odjíždí na studijní pobyt do Francie. Od roku 1926 až do konce svého života (1947) se věnoval jen překladatelské práci. Překládal především z francouzštiny, ale také z němčiny, italštiny, angličtiny i ze španělštiny. Jaroslav Zaorálek věnoval velikou pozornost nejen výběru autorů, jejichž knihy překládal, ale také výběru jejich děl. Překlady z francouzštiny tvoří takřka systematický průřez novodobou francouzskou prózou a esejistikou od Chateaubrianda, Balzaca, A. France a Rollanda přes poválečnou avantgardu a moderní román až k posledním novinkám, jakými byly např. práce Célineovy nebo Chevallierovy. Zaorálkova překladatelská činnost je úctyhodná. V časovém rozmezí dvaceti let přeložil dvě stovky svazků cizojazyčných knih, to znamená, že připravil k vydání průměrně deset knih ročně!!! Šlo o práce poměrně velmi jazykově náročné. Při překládání se snažil podřídit autorovi, aby potlačil vlastní osobnost a aby přeložená kniha vyvolávala tytéž pocity a dojmy, jako její originál. Je jedním z nejplodnějších a nejvýznamnějších českých překladatelů francouzské literatury 20. století. Současně s překlady cizojazyčných knih vznikala Zaorálkova jedinečná sbírka lidových přísloví, úsloví a rčení, jež byla vydána pod názvem „Lidová rčení“, a to nedlouho před autorovou smrtí. Zaorálek uvádí tato rčení nejednou v původním nářečí (dialektu) včetně místopisných glos. Tato jeho jediná autorská kniha je ceněna mezi jazykovědci dodnes! Autorsky se také podílel spolu s B. Mathesiem na knize citátů osobností Kdo to řekl? vydanou v roce 1940 v Praze. Jaroslav Zaorálek zemřel 20. října 1947 v Roztokách u Prahy ve věku nedožitých 51 let. Marek Tomaštík Vybraná díla přeložená panem J. Zaorálkem: Romain Rolland: Petr a Lucie (1920), Dobrý člověk ještě žije (1924), Okouzlená duše (1928), Mystický a činný život dnešní Indie (1931) Anatole France: Traktér u královny Pedauky (1931); Život v květu (1935), Jana z Arku Louis Ferdinand Céline: Cesta do hlubin noci (1933), Církev (1934), Smrt na úvěr (1936) Arnold Zweig: Výchova před Verdunem (1936), Nastolení krále (1938)

VÁNOČNÍ SEN Folklorní studio Buchlovice ve spolupráci s obcí Spytihněv pořádají dne 25. 12. 2013 od 17:00 hodin tradiční vánoční pořad v kostele Nanebevzetí Panny Marie. SILVESTROVSKÁ ZABÍJAČKA Obec Spytihněv zve všechny své občany i přespolní na tradiční silvestrovskou zabíjačku, která se uskuteční v úterý 31. 12. od 10:00 před kulturním domem. Přijďte si pochutnat na nejrůznějších vepřových dobrotách a na závěr roku se setkat se spoluobčany a známými. SILVESTROVSKÉ POSEZENÍ Všem, kdo nemají zajištěn program na silvestrovskou noc a nechtějí zůstat sedět doma, nabízíme možnost strávit tuto noc v sále kulturního domu. K dispozici bude reprodukovaná hudba, občerstvení si však musí přinést každý vlastní. Vstup volný. NOVOROČNÍ OHŇOSTROJ S PŘÍPITKEM Dne 1. 1. 2014 proběhne před kulturním domem novoroční ohňostroj s přípitkem. Začíná se v 17:00 hodin. Skleničky si přineste s sebou. TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA V sobotu dne 11. 1. 2014 v naší obci proběhne koledování v rámci tradiční Tříkrálové sbírky, kterou pořádá Charita Sv. Anežky Otrokovice. KROJOVÝ PLES Obec Spytihněv a Spytinovská chasa pořádají dne 8. 2. 2014 od 19:30 tradiční krojový ples. K tanci a poslechu bude hrát dechová hudba Boršičanka Antonína Koníčka. FAŠANK Dne 1. 3. 2014 se uskuteční fašanková obchůzka obce. Večer pak v sále kulturního domu proběhne Pochovávání basy.


Spytihněvský zpravodaj • Vydává obec Spytihněv dne 19. 12. 2013 • Redakční rada: Mgr. Vít Tomaštík, Vítězslav Valenta, Mgr. Hana Kolaříková, Mgr. Kristýna Marková, Mgr. Marie Janíková, Barbora Němcová • Příspěvky a připomínky zasílejte na adresu: [email protected] • Grafická úprava, zlom a tisk Eura Zlín, s.r.o. Fryštácké listy vydává Město Fryšták jako měsíčník v nákladu 1400 ks. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko vydavatele. Odpovědný redaktor Mgr. Pavel Nášel. Grafická úprava, zlom, tisk RENO Zlín [[email protected]]. Registrační číslo MK ČR E 13006

Spytihněvský zpravodaj

Recommend Documents