VODNÍ DOPRAVA v České republice v roce
2015
4.11. 2015 / SPEEDCHAIN 2015 /
Hřensko hranice Ústí nad Labem
Labsko-vltavská vodní cesta Labe 222,90 km (po výstavbě PS Přelouč +24 km) Vltava 84,35 km
Labská vodní cesta je zařazena do sítě TEN-T Spojení s významnými dopravními centry Evropy (Hamburg, Antverpy, Rotterdam, Štětín...)
Lodní park motorové nákladní lodě tlačné remorkéry tlačné čluny
Motorové nákladní lodě
typ
nosnost (t)
ponor min (cm)
ponor max (cm)
MNL Děčín
900
63
220
MNL Labe
1 200
63
240
MNL 116
1 200
95
240
Tlačné remorkéry & tlačné čluny ponor min (cm)
ponor max (cm)
typ
nosnost (t)
TR 500
-
TR 600
-
90
120
TR 610
-
90
120
TC 500
530
54
233
TC 1000
1 250
44
220
TC 1150
1 250
44
220
145
Přístavy zařazené do sítě TEN-T Děčín Lovosice
Ústí nad Labem Mělník
Praha Pardubice
Loděnice v ČR Děčín-Křešice Ústí nad Labem-Valtířov Lovosice Mělník Praha-Holešovice Chvaletice
2. Současný stav PS Děčín Hřensko hranice Ústí nad Labem
PS Přelouč
Vývoj vodních stavů na vodočtu Ústí nad Labem – Střekov dnů v roce
zastavená plavba
omezená plavba
efektivní plavba
100% 90% 80% 182 211
70%
188
153
164 204
212
192
118
239 275
60% 330 50%
29
76 40%
126
76 101
30%
112
101
106
127
95
20%
96
126
108 76
10% 31
69 52
48
0% 2004
2005
2006
2007
2008
2009
21 14
49
2010
2011
47 2012
86
21 2013
2014
1-8/2015
• řada usnesení vlády k řešení splavnosti
• zrušení odboru plavby na MD • snahy rozšířit EVL v místě připravovaných infrastrukturních staveb
Příklad: Ekonomické dopady zvýšení vodní hladiny o 30 cm během 150 dnů v roce Předpoklady: + 30 cm po dobu 150 dní + 30 cm = + 210 t na 1 plavbu + 30 cm = + 63 000 Kč tržeb na 1 plavbu
Roční ztráta (1 plavidlo = 15 jízd): 945 000,- Kč / 3 150 tun nepřevezeného nákladu (odpovídá 126 kamiónům)
Roční ztráta celkem (53 plavidel): 50 085 000,- Kč / 167 000 tun nepřevezeného nákladu (odpovídá 6 678 kamiónům)
Důsledky 1. Pokles počtu trakčních plavidel nízkoponorové labské flotily počet trakčních plavidel
(motorové nákladní lodě a tlačné remorkéry) pod českou vlajkou 85
82
80 75
72
70
70
68 64
65 60
57
53
55
51
50 45 2003
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2. Úbytek pracovních míst v loděnicích, v přístavech a u rejdařů 3. Prohlubující se technický dluh na provozovaných plavidlech (za posledních 20 let nebyla postavena žádná říční loď)
2014
2005: 1 955
Přepravní výkony (tis. tun)
18% 63%
82%
37%
vnitrostátní + vývoz + dovoz
45% 2013: 1 618
55% 2014: 1 780
3. Proč je nutné situaci řešit
1. Přístup k moři (dopravní tepna) Česká republika se (jako jediný evropský vnitrozemský stát) připravuje o přístup k námořním přístavům po řece.
2. Regulátor dopravních nákladů Pozitivní efekty vodní dopravy na dopravním trhu fungují již v současnosti, pokud je labská vodní cesta splavná.
3. Proexportní funkce řeky Některé výrobky se nedají dopravovat jinak než po řece (technologické celky, nadrozměrné a těžké zásilky, hromadné substráty – agrární komodity, chemická produkce)
4. Likvidací oboru dojde ke „zmaření“ již vynaložených i plánovaných investic do infrastruktury na labské vodní cestě Od počátku 20.stol. na LVC postaveno 270 km vodní cesty- 22 vodních děl. V hodnotě 160 mld CZK- v dnešních cenách. Dále 12 veřejných přístavů (plus 5 závodových) v hodnotě cca 2,5 mld CZK. Nyní jsou s ohledem na plavební podmínky a snižující se kapacitu flotily využívány na cca 2-3 % své kapacity. Investice do zvedání mostů – Nymburk, Kolín, Poděbrady v hodnotě 1,4 mld.
5. Negativní vliv na loděnice
6. Kritický stav oboru způsobuje
úbytek pracovních míst ve vodní dopravě a přispívá již k tak vysoké nezaměstnanosti na Děčínsku (13,88%) a zvyšuje nároky na sociální systém.
Na obor je v současné době navázáno přes 2000 pracovních míst (rejdařství, přístavní činnost, spedice, loděnice, silniční doprava, atd…).
7. Likvidace oboru je v přímém rozporu s dopravní politikou EU i ČR 8. Vodní doprava je
nejvíce šetrná k životnímu prostředí Vliv na životní prostředí je kvantifikován tzv. externími náklady (energetická náročnost, emise CO2, ostatní škodlivé emise, hluková zátěž, nehodovost, zábory území a bariérový efekt).
Studie PLANCO Consulting GmbH a Spolkový úřad pro hydrologii, 2007.
4. Systémové řešení • zamezení rozšiřování EVL v místě připravovaných infrastrukturních staveb • výstavba PS Děčín • výstavba PS Přelouč • rámci NAIADES aplikovat program modernizace plavidel • obnovení odboru plavby
PS Děčín Hřensko hranice Ústí nad Labem
PS Přelouč
PS Děčín současnost
PS Děčín po výstavbě
PS Přelouč
PS Přelouč
PS náklady PS Děčín • dosud vynaloženo 360 mil CZK • předpoklad nutných nákladů do zahájení stavby ještě 240 mil CZK • vlastní investice 4 mld CZK /bez MVE/
PS Přelouč • dosud vynaloženo 260 mil CZK • předpoklad nutných nákladů do zahájení stavby ještě 100 mil.CZK • vlastní investice 3 mld CZK
• Návratnost počítána na cca 15 let. • Rozhodující roli při počítání návratnosti investice hrají úspory z využívání levné vodní dopravy a jejího regulačního vlivu na konkurenční dopravní obory. • Při neexistenci labské flotily se návratnost několikrát prodlouží a bude znemožněno financování z evropských zdrojů.
Modernizace plavidel • osazení nízkoemisními pohonnými jednotkami • výměna obšívek • vybavení nautickými pomůckami • kryty nákladových prostorů • zvyšování jícnů plavidel
Možná budoucnost lodního pohonu pomocí LNG • ve srovnání s dieselovými motory vypouštějí o 92 % méně NOX, o 23 % méně CO2, o 98 % méně CO2 a ani stopy síry! • tato ekologicky čistá plavidla budou asi o 30 % dražší než konvenční plavidla • počáteční vysoké investice do plnicích přečerpávacích kryogenních stanic v přístavech V současnosti jezdí mezi Dánskem a Norskem 2 LNG trajekty (MS.Bergensfjord, MS.Stavangerfjord; délka 170m, 10 palub, 1500 cestujících, 600 automobilů). Dosah 5000 km.
5. Dočasné řešení Dočasná pomoc rejdařům pro „přežití“ do realizace PS Děčín a stabilizace vodního stavu 1. Opatření ke zmírnění ztrát provozovatelům mezinárodní vodní dopravy v důsledku plavební nedostatečnosti na Labi 2. Program na odstraňování škod vzniklých povodní v roce 2013
Projednáno a odsouhlaseno HV PSP. Projednáno a odsouhlaseno MD a RHSD ČR. Zrušeno rozhodnutím nového ministra dopravy Ťoka.
Děkuji za pozornost Ing. Milan Raba předseda Sekce vodní dopravy SD ČR
