SOUHRNNÁ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

SOUHRNNÁ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.

Objednatel: Moravskoslezský kraj 28. října 117 702 18 Ostrava Vypracoval: AUGUR Consulting s.r.o. Vinařská 5/A1 603 00 Brno www.augur-consulting.cz V Brně, dne 31. 5. 2015

OBSAH I.

DÍLČÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY OBCÍ .............................................................................................................. 3 I. 1. I. 2. I. 3. I. 4. I. 5. I. 6. I. 7. I. 8. I. 9. I. 10. I. 11. I. 12. I. 13. I. 14. I. 15. I. 16. I. 17. I. 18. I. 19. I. 20. I. 21. I. 22.

BÍLOVEC ................................................................................................................................................ 3 BOHUMÍN ............................................................................................................................................. 4 ČESKÝ TĚŠÍN.......................................................................................................................................... 9 FRENŠTÁT PO DRADHOŠTĚM ............................................................................................................. 19 FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ ................................................................................................................. 23 FULNEK ............................................................................................................................................... 28 HORNÍ BENEŠOV................................................................................................................................. 32 JABLUNKOV ........................................................................................................................................ 37 KARVINÁ ............................................................................................................................................. 42 KOPŘIVNICE ........................................................................................................................................ 48 KRAVAŘE ............................................................................................................................................ 53 KRNOV ................................................................................................................................................ 57 OPAVA ................................................................................................................................................ 63 ORLOVÁ .............................................................................................................................................. 68 OSOBLAHA ......................................................................................................................................... 72 OSTRAVA ............................................................................................................................................ 77 PŘÍBOR ............................................................................................................................................... 83 RÝMAŘOV........................................................................................................................................... 87 STUDÉNKA .......................................................................................................................................... 91 TŘINEC ................................................................................................................................................ 95 VRATIMOV ......................................................................................................................................... 99 VRBNO POD PRADĚDEM .................................................................................................................. 104

II.

ZÁVĚRY Z METODICKÝCH KONZULTACÍ V OBCÍCH ............................................................................... 109

III.

ZHODNOCENÍ ÚROVNĚ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLLNÍCH SLUŽEB V OBCÍCH ................................................. 110

IV.

PŘÍNOSY METODICKÝCH KONZULTACÍ ................................................................................................ 110

V.

CHARAKTERISTIKA SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OBCÍCH .......... 110

VI.

PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ ................................................................................................................ 111

VII.

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ................................................................................................................ 111

2

I. DÍLČÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY OBCÍ I. 1.

BÍLOVEC

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH BÍLOVEC V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


3

 KONTEXT A CÍLE Druhou fází projektu „Plánování sociálních služeb II“ bylo poskytnutí metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji. Cílem aktivit bylo propojit teorii s praxí, najít optimální postupy a řešení konkrétních překážek v procesu plánování sociálních služeb s ohledem na místní podmínky. Metodické konzultace byly realizovány individuálně, každá obec měla možnost konzultovat vlastní prioritní oblasti zájmu v oblasti komunitního plánování sociálních služeb. Výstupy této fáze projektu jsou:  Závěrečná zpráva o realizovaných konzultací v jednotlivých obcích,  Souhrnná závěrečná zpráva,  Fotodokumentace z proběhlých metodických konzultací.

 POPIS PRŮBĚHU METODICKÝCH KONZULTACÍ Metodických konzultací se za město Bílovec se zúčastnili Olga Hošická, DiS., koordinátorka komunitního plánování, Andrea Tomečková, člen pracovní skupiny, Taťána Vavrošová, člen pracovní skupiny, a Ing. Petr Faldík, zastupitel a člen pracovní skupiny. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ Ve městě Bílovec proběhly tři metodické konzultace. V rámci konzultace byla diskutována současná situace komunitního plánování ve městě Bílovci a vyjasnění cílů, principů i základních metod komunitního plánování. Obec má zpracovaný komunitní plán na období 2009 – 2013, jeho platnost tedy skončila. Předchozí plán byl vyhodnocen – tento komunitní plán byl po formální i obsahové stránce odpovídající, avšak jeho praktický přínos byl malý. V současnosti probíhá tvorba nového komunitního plánu a tato příprava se opírá o poznatky z předchozího období.

4

Organizační struktura je do jisté míry funkční – funguje jedna pracovní skupina, která zastřešuje všechny cílové skupiny. Koordinátorka komunitního plánování má kumulovanou funkci a vzhledem k časové náročnosti jiných povinností nemá dostatek času na to, aby se komunitnímu plánování věnovala do hloubky. Bylo proto doporučeno zajistit asistenta, či předat funkci koordinátora komunitního plánování a především přenést některé povinnosti na manažery a členy pracovních skupin.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Jako silné stránky plánování sociálních služeb v obci je možné považovat motivovanou koordinátorku komunitního plánování, která se dobře orientuje v oblasti sociálních služeb a aktivní členy pracovních skupin. Jako slabé stránky je v obci spatřována existence pouze jedné pracovní skupiny, nedostatečné časové možnosti koordinátorky komunitního plánování, slabé povědomí a nedostatečná informovanost občanů o komunitní plánování.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ Na základě konzultace byla formulována doporučení informovat zastupitele o výhodách komunitního plánování pro obec a získat jejich podporu. V tomto cíli by mohlo napomoci vypracování podrobné zprávy o stavu komunitního plánování a činnosti jednotlivých aktérů, která bude zahrnovat odkazy na komunitní plán pro předchozí období, dále definované nové cíle a priority. Je doporučováno zrevidovat organizační strukturu a vytvořit nové pracovní skupiny (podle zájmu a předpokládaných priorit). K tomuto účelu je dobré využít existující síť sociálních služeb, z níž vzejdou noví členové pracovních skupin. Dále by bylo vhodné promyslet informační kampaň pro občany. Je také nutné těžiště tvorby nového komunitního plánu položit do pracovní skupiny (definování priorit, cílů a opatření) a získat asistenta pro spolupráci na komunitním plánování (může se jednat o osobu se zdravotním postižením či studenta). Dále je doporučeno promyslet provádění průběžné evaluaci aktuálního komunitního plánu (např. jednou ročně). Dále je možné rozvíjet spolupráci s obcemi, s dalšími subjekty sociálních služeb (Slezská diakonie atd.) i jinými subjekty (např. ZŠ, Gymnázium, podnikatelský sektor). Je doporučováno také sledovat a maximálně využívat finančních zdrojů z dotačních výzev Moravskoslezského kraje. 5

 PŘÍLOHY  Fotodokumentace Obrázek 1

Obrázek 2

6

Obrázek 3

Obrázek 4

7

Obrázek 5

Obrázek 6

8

I. 2.

BOHUMÍN

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH BOHUMÍN V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


9


 POPIS PRŮBĚHU METODICKÝCH KONZULTACÍ Všechny zainteresované obce byly společností AUGUR Consulting osloveny prostřednictvím emailu, ve kterém byly vybídnuty ke spolupráci. Oslovení bylo podpořeno ze strany náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje. Následně zástupci společnosti AUGUR Consulting telefonicky kontaktovali kompetentní představitele obcí a společně domluvili termíny konzultací.

 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Bohumín zúčastnil vedoucí Odboru sociálního Bc. Daniel Ucháč. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ V Bohumíně proběhly dvě metodické konzultace. V rámci 1. konzultace byla diskutována současná situace komunitního plánování ve městě. Zhodnocen byl průběh plánování v předešlých obdobích a průběh přípravy nového komunitního plánu, která se odehrává v současnosti. Komunikační partner – vedoucí Odboru sociálního dále shrnul současnou situaci komunitního plánování a představil priority v rámci rozvoje sociálních služeb 10

v Bohumíně. Následně byl metodik seznámen s právě probíhajícími aktivitami a plány v sociální oblasti do budoucna. V rámci druhé konzultace byla diskutována příprava zjišťovacího nástroje pro zajištění informací o potřebnosti sociálních služeb v oblasti drogové prevence a odlehčovací služby pro osoby se zdravotním postižením.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Ve městě Bohumín se dle vyjádření komunikačního partnera komunitně plánuje v oblasti sociálních služeb od roku 2006. K plánování je přistupováno systematicky. V současné chvíli se pracuje na přípravě nového komunitního plánu. Město Bohumín v oblasti komunitního plánování sociálních služeb nespolupracuje s dalšími obcemi. Dle vyjádření komunikačního partnera by zástupci Odboru sociálního z hlediska zefektivnění realizační části komunitního plánování ocenili více informací z oblasti financování, možnosti žádat o dotační prostředky.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ V procesu komunitního plánování jsou zaměstnanci Odboru sociálního města Bohumín velmi dobře orientováni. Předmětem metodických konzultací byla mj. i příprava zjišťovacího nástroje pro zajištění informací o potřebnosti sociálních služeb v oblasti drogové prevence (mimo alkoholové drogy) a odlehčovací služby pro osoby se zdravotním postižením v návaznosti na aktuální události a stav. Zjištěné informace budou relevantním podkladem pro nastavení priorit v dalším komunitním plánu.

11


Obrázek 8

12

Obrázek 9

Obrázek 10

13

I. 3.

ČESKÝ TĚŠÍN

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH ČESKÝ TĚŠÍN V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


14



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Český Těšín se zúčastnila Mgr. Klaudie Dinelli, vedoucí sociálního odboru a Mgr. Andrea Beličinová, vedoucí oddělení sociálních věcí. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ Ve městě Český Těšín proběhly čtyři metodické konzultace. Proces komunitního plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit byl započat v roce 2004 na základě dlouhodobější diskuze mezi sociálním odborem města a poskytovateli sociálních služeb působícími na území Českého Těšína. Stěžejními podklady při zpracování KP byly dokumenty a informace získané a předložené Městským úřadem Český Těšín, sociálním odborem a poskytovateli sociálních služeb. Konkrétně: dotazník potřebnosti sociálních služeb pro občany 15

města Český Těšín, aktualizovaný Průvodce sociálními službami města Český Těšín 2012 - 2013, výstupy z jednání jednotlivých pracovních skupin. Zástupce obce zajímala problematika optimalizace formulářů pro reporting informací ze strany poskytovatelů sociálních služeb, dále metodika hodnocení žádostí o přidělení dotačních prostředků v rámci dotačního řízení a metodika hodnocení poskytovatelů sociálních služeb v návaznosti na optimalizaci sítě sociálních služeb a jejich financování. Vzhledem ke zkušenostem zhotovitele metodici představili metodiku hodnocení registrovaných sociálních služeb v návaznosti na optimalizaci sítě sociálních služeb v Jihomoravském, Zlínském, Královehradeckém a Olomouckém kraji a benchmarkingovou aplikaci pro poskytovatele sociálních služeb. Metodika je zaměřena transparentnost a jednotnost posuzování poskytovatelů, druhým jejím cílem je eliminovat služby, které by zásadním způsobem vybočovaly z daných parametrů; dalším dílčím cílem je vydefinování poměr personálních nákladů na přímou a nepřímou péči. Dále zástupce obce zajímala problematika parametrů nákladovosti a efektivity fungování sociálních služeb (zjišťovací indikátory, agregace dat, nastavení kontrolních mechanismů) a problematika vyrovnávacích plateb. Metodiky byla rovněž představena metoda vyrovnávacích plateb, která reaguje podle EU na nerovný přístup v přístupu k veřejným zdrojům v ČR. Ze strany MPSV to má být přechodný nástroj.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Komunitní plánování ve městě Český Těšín by mohlo být v mnoha směrech příkladem dobré praxe, a to především v otázce osobního nadšení a motivace řady zúčastněných aktérů. Jako slabá stránka byla identifikována chybějící funkce koordinátora komunitního plánování. Tento problém však město Český Těšín reflektuje a má v komunitním plánu stanoveno jako prioritu vyčlenit v rámci stávajících zaměstnanců koordinátora komunitního plánování.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ Na základě konzultace bylo formulováno doporučení stanovit koordinátora komunitního plánování.

16


17

Obrázek 12

18

I. 4.

FRENŠTÁT PO DRADHOŠTĚM

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


19



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Frenštát pod Radhoštěm zúčastnila koordinátorka komunitního plánování Bronislava Papáková. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ Ve městě Frenštát pod Radhoštěm proběhly dvě metodické konzultace. V rámci první konzultace byla diskutována současná situace komunitního plánování v obci. Zhodnocen byl průběh plánování v předešlých obdobích a aktuální komunitní plán na období 2015 - 2018. Plán bylo možné vyhodnotit jako odpovídající. Struktura je lehce nestandardní (záměna pojmů), ale plán plní svou funkci. Uvedené cíle a opatření už jsou již zčásti realizovány. Plán bude pravidelně evaluován, mechanismus evaluací bude ještě upřesněn. Koordinátorka uvedla, že současný plán vypracovala sama dle pokynů z předchozích konzultací a na základě metodik 20

MPSV, neboť minulý komunitní plán byl zcela nepoužitelný (vytvořila jej externí firma). V procesu tvorby je také nový katalog sociálních služeb. Organizační struktura a pracovní skupiny fungují, ale v plnění funkcí jsou stále ještě rezervy. Obec má přehledně zpracovány webové stránky o komunitním plánování. Obec spolupracuje s okolními obcemi i poskytovateli sociálních služeb (Charita Frenštát). V rámci druhé konzultace byla diskutována možnost přípravy podrobné analýzy sociálních služeb, doporučení ohledně procesu komunitního plánování a návrhy na zkvalitnění práce pracovních skupin.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Jako silné stránky plánování sociálních služeb v obci je možné považovat motivovanou koordinátorku komunitního plánování s rozhledem v různých oblastech sociální práce a sociálních služeb, podporu starostky, poměrně funkční organizační strukturu, pracovní skupiny a komunitní plán. Dále je za silnou stránku považována spolupráce s okolními obcemi a subjekty poskytujícími sociální služby. Jako slabé stránky je spatřována přílišná zátěž kladená na koordinátorku a malá angažovanost členů pracovních skupin.

 Příklady dobré praxe Jako příklad dobré praxe byla spatřována kvalitní koordinátorka komunitního plánování, která si v rámci své profesní praxe prošla všemi úseky sociálního odboru, a která by svým rozhledem, znalostmi problematiky i nadšením a motivací mohla být příkladem dobré praxe. S jejím příchodem se z nefunkčního komunitního plánování stal proces fungující a dále se rozvíjející.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ Na základě konzultace byla formulována doporučení rozvíjet motivaci členů pracovních skupin (formou ocenění práce členů pracovních skupin, či společných setkání) a zástupců města (pozvat je na setkání pracovních skupin, informovat je o komunitním plánování, realizovat výjezdní akci po sociálních službách). Je doporučováno také převést větší část odpovědnosti za proces komunitního plánování sociálních služeb na manažery pracovních skupin.

21


Obrázek 15

Obrázek 14

Obrázek 16

22

I. 5.

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


23



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Frýdlant nad Ostravicí se zúčastnila Mgr. Bc. Iveta Pietruchová, vedoucí sociálního odboru a Edita Kaličiaková, komunitní plánování. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ Ve městě Frýdlant nad Ostravicí proběhly dvě metodické konzultace. Zastupitelstvo města Frýdlantu nad Ostravicí roku 2009 schválilo realizaci SPRSS. Na základě smlouvy o partnerství a vzájemné spolupráci vzniklo komunitní plánování mezi městem Frýdlant nad Ostravicí a všemi obcemi správního obvodu: Bílou, Čeladnou, Janovicemi, Kunčicemi pod Ondřejníkem, Malenovicemi, Metylovicemi, Ostravicí, Pstružím, Pržnem a Starými Hamry. Byly složeny pracovní skupiny a 24

jmenována řídicí skupina. Monitorování a vyhodnocování probíhá v ročních intervalech na monitorovacích schůzkách pracovních skupin. Rada města Frýdlantu nad Ostravicí na svém zasedání dne 11. 6. 2013 schválila zahájení procesu zpracování 2. Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Města Frýdlant nad Ostravicí na období 2014 - 2017. Začátkem roku 2013 byli osloveni starostové všech obcí spadajících do našeho správního obvodu a byla jim nabídnuta možnost spolupráce na zpracování 2. Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb. Výsledkem byl vznik Pracovní skupiny složené ze zástupců delegovaných jednotlivými obcemi. V rámci konzultací byla projednávána další metodická podpora v procesu koordinace aktivit v rámci realizace a naplňování komunitního plánování obcí mikroregionu Frýdlantska. Konzultována byla také např. sofistikovaná podoba zajištění zpětné vazby obyvatel a cílových skupin uživatelů sociálních služeb v oblasti uspokojování potřeb v sociální oblasti. V této souvislosti byla diskutována např. možnost realizace sociologického výzkumu. Diskutována byla také problematika zajištění průběžné zpětné vazby od představitelů jednotlivých obcí v rámci mikroregionu. Byla reflektována zejména nižší dostupnost sociálních služeb v malých obcích v podhorských oblastech Frýdlantska.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Jako silné stránky plánování sociálních služeb v obci je možné považovat fungující komunitní plánování Frýdlantu nad Ostravicí a všemi obcemi správního obvodu: Bílou, Čeladnou, Janovicemi, Kunčicemi pod Ondřejníkem, Malenovicemi, Metylovicemi, Ostravicí, Pstružím, Pržnem a Starými Hamry.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ Na základě konzultace bylo formulováno doporučení na využití další metodická podpora v procesu koordinace aktivit v rámci realizace a naplňování komunitního plánování obcí mikroregionu Frýdlantska. Dále by bylo vhodné optimalizovat podobu nástrojů pro zajišťování zpětné vazby obyvatel a cílových skupin uživatelů sociálních služeb v oblasti uspokojování potřeb v sociální oblasti a nástrojů pro zjišťování průběžné zpětné vazby od představitelů jednotlivých obcí v rámci mikroregionu.

25


Obrázek 18

26

Obrázek 19

27

I. 6.

FULNEK

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH FULNEK V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


28



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za obec Fulnek zúčastnila vedoucí odboru vnitřních věcí Ing. Taťána Jakešová, referentka odboru VV Soňa Miková a místostarosta František Schindler. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ V obci Fulnek proběhla jedna metodická konzultace. V rámci konzultace byla diskutována současná situace komunitního plánování v obci Fulnek a vyjasnění cílů, principů i základních metod komunitního plánování. Obec Fulnek měla vypracován komunitní plán sociálních služeb ve spolupráci s městem Odry. V obci Fulnek působí z registrovaných sociálních služeb pouze Charita Odry (pečovatelská a ošetřovatelská služba, denní stacionář a chráněné 29

dílny). Dále se v obci nacházejí neregistrované sociální služby, např. Klub seniorů, Svaz civilizačních chorob, či Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, Klub Zvoneček. V obci je poskytována i terénní sociální práce. Obyvatelé Fulneku využívají další služby v Odrách a Novém Jičíně. Obec v současnosti jedná o sloučení procesu komunitního plánování s menšími obcemi Vrchy a Hladké Životice, neboť jejich obyvatelé využívají stejné služby jako obyvatelé Fulneku. V termínu 18. 5. proběhne první schůzka pracovních skupin Senioři a osoby se zdravotním postižením a Rodina, děti, mládež a sociálně vyloučení občané, které se budou nově ustanovovat. Občané měli možnost se přihlásit do pracovních skupin.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Jako slabou stránku je možné spatřovat, že politická reprezentace obce si přeje, aby byl nový komunitní plán sociálních služeb vytvořen do tří měsíců, a to bez metodické i finanční podpory. Obě zaměstnankyně výrazně postrádají metodické vedení a vzdělávání v oblasti komunitního plánování sociálních služeb.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ Na základě konzultace bylo formulováno doporučení zabezpečit metodické vedení a vzdělávání v oblasti komunitního plánování sociálních služeb pro obě pracovnice, které se komunitním plánováním v obci zabývají. Na základě tohoto doporučení bylo též doporučeno odložit tvorbu komunitního plánování sociálních služeb a zajistit finanční prostředky na tvorbu a realizaci komunitního plánování.

30


Obrázek 21

31

I. 7.

HORNÍ BENEŠOV

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH HORNÍ BENEŠOV V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


32



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za obec Horní Benešov zúčastnila referentka sociálních věcí Anna Kocourková. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ V obci Horní Benešov proběhly dvě metodické konzultace. V rámci konzultací diskutována současná situace komunitního plánování v obci. Obec má zpracovaný komunitní plán na období 2009 – 2013, jeho platnost tedy skončila. Předchozí plán nebyl vyhodnocen – není vyhodnocena ani realizace a plnění cílů. Koordinátorka by měla začít připravovat nový plán, nicméně jí bylo doporučeno vyhodnotit v hlavních bodech ten předešlý. Nový komunitní plán obec zatím nepřipravuje, zatím nebyly učiněny žádné konkrétní kroky.

33

Organizační struktura prakticky nefunguje, pracovní skupiny se neschází. Koordinátorka komunitního plánování má kumulovanou funkci, vzhledem k časové náročnosti jiných povinností (i mimo sociální oblast) má nedostatek časových možností na to, aby se komunitnímu plánování mohla věnovat do hloubky.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Jako silné stránky plánování sociálních služeb v obci je možné považovat motivovanou koordinátorku komunitního plánování, dále množství nevyužívaných budov v majetku obce k dispozici pro sociální služby a snaha informovat občany o komunitní plánování (skrze webové stránky). Jako slabé stránky je v obci spatřováno slabé postavení koordinátorky a její nedostatečné časové možnosti, nefunkčnost organizační struktury a pracovních skupin, malý praktický dopad komunitního plánování a slabé povědomí občanů o komunitní plánování.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ Na základě konzultace bylo formulováno doporučení provést evaluaci komunitního plánu na předchozí období. Je doporučováno nově vybudovat organizační strukturu a vytvořit nové pracovní skupiny (podle zájmu a předpokládaných priorit). K tomuto účelu je dobré využít existující síť sociálních služeb, z níž vzejdou noví členové pracovních skupin. Dále by bylo vhodné promyslet informační kampaň pro občany (rozvíjet informační zdroje, pořádat veřejné akce apod.). Dále je také možné oslovit občany formou ankety s informační částí (stručná informace o komunitním plánování s výzvou, aby se občané zapojili do procesu komunitního plánování), která by zmapovala jejich potřeby nejen v oblasti sociálních služeb. Ve fungujících pracovních skupinách následně stanovit priority a cíle pro jednotlivé cílové skupiny občanů. Je také nutné těžiště tvorby nového komunitního plánu položit do pracovní skupiny a získat asistenta pro spolupráci na komunitním plánování (může se jednat o osobu se zdravotním postižením či studenta). Pro setkání vytvořit a aktualizovat zřizovací listinu a organizační řád. Dále je možné rozvíjet spolupráci s obcemi, s dalšími subjekty sociálních služeb (Armáda spásy, Slezská diakonie, Charita Opava, apod.) i jinými subjekty.

34


Obrázek 23

35

Obrázek 24

Obrázek 25

36

I. 8.

JABLUNKOV

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH JABLUNKOV V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


37



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Jablunkov zúčastnily vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Mgr. Růžena Ježowiczová a další zástupkyně Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Bc. Sylva Martynková a Táňa Čmielová, DiS. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ V Jablunkově proběhly dvě metodické konzultace. V rámci konzultace byl diskutován současný stav komunitního plánování ve městě. Zhodnocen byl průběh plánování v předešlých obdobích a průběh přípravy nového komunitního plánu. Komunikační partneři představili priority v rámci rozvoje 38

sociálních služeb. Následně byl metodik seznámen s právě probíhajícími aktivitami a plány v sociální oblasti do budoucna. Diskutována byla dále příprava zjišťovacího nástroje pro zajištění informací o potřebnosti sociálních služeb ve městě. Informace z šetření budou sloužit jako jeden z analytických podkladů pro přípravu dalšího komunitního plánu.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Ve městě Jablunkov dle vyjádření komunikačních partnerů probíhá komunitní plánování od roku 2006 a má zde tradici. K plánování je přistupováno systematicky. V současné chvíli se pravidelně schází pracovní skupina pro cílovou skupinu pro osoby se zdravotním postižením a rodiny s dětmi. Město Jablunkov dle výpovědí komunikačních partnerů doposud nezahájilo spolupráci v rámci komunitního plánování s dalšími obcemi ve svém správním obvodu. Vzhledem k nově vzniklé iniciativě mezi obcemi s obecním úřadem se však mikroregionální spolupráce může stát významnou silnou stránkou místního procesu plánování. Tento směr spolupráce podporuje i fakt, že mezi obcemi v mikroregionu je relativně velká dojížďková vzdálenost a případná kooperace by mohla poskytování služeb významně zefektivnit a zvýšila by se jejich dostupnost.

 Příklady dobré praxe Dle zástupců města Jablunkov je dobrou praxí, pokud se jednotlivé pracovní skupiny scházejí nejen samostatně, ale i na společných schůzkách. Dochází zde často k výměně informací a zejména zkušeností.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ Doporučením pro první fázi spolupráce s obcemi s obecním úřadem je zejména zřízení řídícího orgánu a nastavení základních pravidel spolupráce se zástupci všech obcí. Vzhledem k velkému pracovnímu a časovému vytížení zástupců obcí však není jejich účast na všech schůzkách řídící skupiny reálná. Pravidlem by však mělo být setkání všech aktérů komunitního plánování alespoň jedenkrát za půl roku. V konkrétních obcích je dále doporučeno zřízení pracovních skupin se zacílením dle potřeb jednotlivých obcí. V oblasti realizace empirických šetření pro zjištění potřebnosti sociálních služeb je doporučeno, aby bylo zajištěno zachování tzv. reprezentativity vzorku dotazovaných. Nedoporučuje se, aby město zjišťovalo odpovědi respondentů např. prostřednictvím městského oběžníku. V tomto případě může dojít ke snížení reprezentativity, jelikož mezi dotazovanými bývá zastoupeno vyšší procento žen důchodového věku. 39


Obrázek 27

40

Obrázek 28

Obrázek 29

41

I. 9.

KARVINÁ

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH KARVINÁ V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


42



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Karviná zúčastnily vedoucí Odboru sociálního Mgr. Martina Smužová, vedoucí Oddělení sociálních věcí Mgr. Ludmila Poskerová a Bc. Jana Gavlovská z Oddělení sociálních věcí. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ V Karviné proběhly celkem čtyři metodické konzultace. V rámci konzultací byla diskutována současná situace komunitního plánování ve městě. Zhodnocen byl průběh plánování v předešlých plánovacích obdobích a průběh přípravy nového komunitního plánu. Dále byla diskutována témata, která byla ze strany zástupců města prezentována jako potřebná. Jednalo se především o problematiku financování sociálních služeb podpořených z rozpočtu města, výkaznictví a metody hodnocení efektivity služeb a jejich srovnávání. 43

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Ve městě Karviná se dle vyjádření komunikačního partnera komunitně plánuje v oblasti sociálních služeb od roku 2002. K plánování je přistupováno systematicky. V současné chvíli se pracuje na přípravě nového komunitního plánu. Město Karviná v oblasti komunitního plánování sociálních služeb nespolupracuje s dalšími obcemi, nad touto možností však vzhledem k zájmu konkrétních obcí I. typu uvažuje. Dle vyjádření komunikačního partnera by zástupci Odboru sociálního z hlediska zefektivnění realizační části komunitního plánování ocenili více informací z oblasti financování, možnosti žádat o dotační prostředky.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ V procesu komunitního plánování disponují zaměstnanci odboru sociálního města Karviná odbornými znalostmi a řadou zkušeností z předchozích let. V oblasti sledování efektivity vynakládaných prostředků na činnost organizací poskytujících sociální služby na území města bylo doporučeno sledování konkrétních výkonových a dalších parametrů u každé služby. Velmi přínosná by byla i benchmarkingová online aplikace zřizovaná krajem, ke které by měli zástupci města přístup a měli možnost pracovat s daty za každou službu, která působí na území jejich města. Aplikace by umožňovala mj. i srovnání služeb stejného typu v kraji. Aplikace by dále mohla kumulovat informace o dotacích poskytnutých konkrétním službám na provoz i ze strany dalších aktérů v sociální oblasti, např. kraje či okolních obcí.

44


Obrázek 31

45

Obrázek 32

Obrázek 33

46

Obrázek 34

Obrázek 35

47

I. 10.

KOPŘIVNICE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH KOPŘIVNICE V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


48



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Kopřivnice zúčastnila vedoucí Odboru sociálních věcí Mgr. Lenka Galiová a koordinátor sociální prevence Mgr. Blanka Mikundová. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ V Kopřivnici proběhly tři metodické konzultace. V rámci konzultací byla diskutována současná situace komunitního plánování ve městě. Zhodnocen byl průběh plánování od vzniku prvního komunitního plánu do současnosti. Dále byla diskutována témata, která byla ze strany zástupců města prezentována jako potřebná. Jednalo se především o problematiku financování

49

sociálních služeb podpořených z rozpočtu města, výkaznictví a metody hodnocení efektivity služeb a jejich srovnávání.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Ve městě Kopřivnice byl střednědobý plán sociálních služeb realizován v letech 2008 – 2011. K plánování je přistupováno systematicky. V současnosti se město nalézá ve druhém plánovacím období (II. střednědobý plán sociálních služeb). Dokument navrhuje řešení udržitelnosti a rozvoje současného stavu sociálních služeb ve městě i okolí, tak aby vznikl efektivní, kvalitní a dostupný systém odpovídající reálným potřebám obyvatel. Město Kopřivnice získalo na realizaci tohoto plánu více než dvoumilionovou dotaci z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost – 85 procent pokrývají prostředky Evropského sociálního fondu, 15 procent je financováno ze státního rozpočtu Město Kopřivnice připravilo současný komunitní plán se zapojením města Štramberk a obcí Závišice a Ženklava. Spolupráce s některými obcemi regionu v oblasti komunitního plánování má tradici a je realizována s aktivním přispěním obou stran.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ V procesu komunitního plánování disponují zaměstnanci Odboru sociálního města Kopřivnice odbornými znalostmi a řadou zkušeností z předchozích let. V oblasti sledování efektivity vynakládaných prostředků na činnost organizací poskytujících sociální služby na území města a jejich financování z rozpočtu města bylo doporučeno sledování konkrétních výkonových parametrů u každé služby. Důraz by měl být kladen na více zdrojové financování služeb. Současně je vhodné při hodnocení služeb brát v úvahu jejich příp. jedinečnost v zastoupení služeb v daném regionu. Velmi přínosná by byla i benchmarkingová online aplikace zřizovaná krajem, ke které by měli zástupci města přístup a měli možnost pracovat s daty za každou službu, která působí na území jejich města. Aplikace by umožňovala mj. i srovnání služeb stejného typu v kraji. Aplikace by dále mohla kumulovat informace o dotacích poskytnutých konkrétním službám na provoz i ze strany dalších aktérů v sociální oblasti, např. kraje či okolních obcí.

50


Obrázek 37

51

Obrázek 38

Obrázek 39

52

I. 11.

KRAVAŘE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH KRAVAŘE V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


53



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za obec Kravaře účastnili Bc. Irena Uličková, koordinátorka komunitního plánování, a Petr Muczka, místostarosta obce. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ V obci Kravaře proběhla jedna metodická konzultace. V rámci konzultace byla diskutována současná situace komunitního plánování v obci. Zhodnoceno bylo nastavení aktuálního Komunitního plánu na období 2013 – 2016. Tento komunitní plán zpracovávala firma IKOR Ostrava ve spolupráci s koordinátorkou KPSS. Plán bylo možné vyhodnotit jako odpovídající, struktura je standardní a plán plní svou funkci. Bylo zjištěno, že neprobíhá pravidelná evaluace 54

plánu. Organizační struktura a pracovní skupiny fungují, ale v plnění funkcí jsou stále ještě rezervy. Většina práce spočívá na koordinátorce komunitního plánování. Obec má vlastní katalog služeb, ale využívá i katalogů jiných měst (Opava, Ostrava, Vítkov či Hlučín). Obec má přehledně zpracovány webové stránky o komunitním plánování. Koordinátorka komunitního plánování uvedla, že při přípravě nového komunitního plánu pravděpodobně osloví znovu firmu IKOR.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Jako silné stránky plánování sociálních služeb v obci je možné považovat motivovanou koordinátorku komunitního plánování, podporu garanta komunitního plánování i obce, poměrně funkční pracovní skupiny a komunitní plán (formulované priority a opatření, chybí však cíle KP). Dále je za silnou stránku považována spolupráce s okolními obcemi a subjekty poskytujícími sociální služby (Charita Opava, ELIM Opava, Charita Hlučín atd.) a zájem občanů o určité služby, který se projevil hlavně v nedávno realizované anketě. Jako slabé stránky je v obci spatřován nedostatek volných budov a prostor pro vznik nových sociálních služeb (např. chráněná dílna, nízkoprahový klub) a negativní postoj některých občanů i zastupitelů ke komunitnímu plánování.

 Příklady dobré praxe Jako příklad dobré praxe byly spatřovány přehledně a graficky vhodně zpracované materiály a webové stránky.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ Na základě konzultace byla formulována doporučení rozvíjet motivaci členů pracovních skupin (formou ocenění práce členů pracovních skupin, či společných setkání) a zástupců města (pozvat je na setkání pracovních skupin, informovat je o komunitním plánování, realizovat výjezdní akci po sociálních službách). Je doporučováno také provádět průběžnou evaluaci aktuálního komunitního plánu a podrobně jej vyhodnotit na konci platnosti. Pro zjišťování potřeb obyvatel je vhodné realizovat sociální šetření a na zjištění vyplývající z toho šetření navázat při tvorbě nového komunitního plánu. Dále je možné rozvíjet spolupráci s místními firmami (navázat na koncept sociální odpovědnosti firem, podpora pro společenské akce) a využívat možnosti sociálního podnikání (sledovat informace o výzvách a dotačních programech). 55

Je doporučováno také sledovat a maximálně využívat finančních zdrojů z dotačních výzev Moravskoslezského kraje.


Obrázek 41

56

I. 12.

KRNOV

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH KRNOV V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


57



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Krnov zúčastnili manažerka pracovní skupiny Senioři Bc. Hana Šutovská, manažerka pracovní skupiny Osoby se zdravotním postižením Bc. Gaudková Šárka, DiS., manažerka pracovní skupiny Děti, mládež a rodina Mgr. Petra Večerková a koordinátor komunitního plánování Lubomír Rapušák. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ V městě Krnov proběhly čtyři metodické konzultace. V rámci 1. konzultace byla diskutována aktuální situace a problémy komunitního plánování ve městě. Komunitní plánování probíhá v obci již řadu let bez zásadních obtíží, což umožňuje posouvat význam procesu stále kupředu. V současné době se atmosféra 58

v pracovních skupinách zhoršila, vzhledem k nejistotám soc. službě především s ohledem na změny ve financování. Obec má zpracovaný Třetí Střednědobý polán rozvoje sociálních a návazných služeb Města Krnov 2013 – 2016. Komunitní plánování funguje ve městě velmi dobře – dá se říci, že naplňuje podstatu slova „komunitní“. Aktuální plán považuje metodička za velmi zdařilý – přehledný a funkční. Doporučila by, aby byl doplněn o část, upravující mechanismus změny aktuálního komunitního plánu v případě potřeby. Obec je nyní ve fázi implementace komunitního plánu, která zatím probíhá bez větších problémů. Aktuální problém avizované nové služby, která není zakotvena v žádném z cílů komunitního plánu, byl jedním z cílů konzultace. V souvislosti s implementací komunitního plánu byly probrány priority města, cíle a opatření v souvislosti s avizovaným vznikem nové služby, která není zařazena v plánu a která byla vyhodnocena v rámci komunitního plánu jako v tuto chvíli nepotřebná. Byly zjištěny informace o aktuální situaci v rámci procesu komunitního plánování a metodici formulovali některá doporučení týkající se jak aktualizace a upřesnění procesních mechanismů (práce v pracovních skupinách, členství, hlasování), tak také udržení vysoké míry motivace členů pracovních skupin, např. formou ocenění nejlepších pracovníků apod. Organizační struktura je funkční – pracovní skupiny fungují velmi dobře. Projednány byly také otázky spojené s krajským procesem komunitního plánování, zejména otázka nutné podpory obce tak, jak byla vymezena v Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb Moravskoslezského kraje, dále také otázka financování a výzev. Okrajově byla dotřena situace v blízkých obcích I. stupně.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Jako silné stránky plánování sociálních služeb v obci je možné považovat motivovaného a kreativního koordinátora komunitního plánování, který má dokonalý přehled o sociálních službách ve městě i okolí a aktivní manažery pracovních skupin. V pracovních skupinách panuje dlouhodobě dobrá a tvůrčí atmosféra. Ve městě Krnov je proces komunitního plánování velmi dobře zavedený a je podporován městem. 59

 Příklady dobré praxe Komunitní plánování ve městě Krnov by mohlo být v mnoha směrech příkladem dobré praxe, a to především v otázce osobního nadšení a motivace řady zúčastněných aktérů.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ Na základě konzultace byla formulována doporučení ve spolupráci pracovních skupin a koordinátora vypracovat zřizovací listinu a jednací řád. Je také doporučováno navrhnout mechanismus změn aktuálního komunitního plánu, vypracovat časový harmonogram plánovací fáze, metodiku pro sběr a vypořádání připomínek k návrhu KPSS a metodiku monitoringu a evaluace KPSS. Dále je důležité udržet vysokou míru motivace členů pracovních skupin a podporovat manažery v jejich aktivním přístupu. Je vhodné zajistit odborné metodické vedení při tvorbě cílů a opatření pro nový KPSS a také zabezpečit metodické vedení a vzdělávání na základě konkrétních potřeb, které budou realizovány přímo v Krnově.

60


Obrázek 43

61

Obrázek 44

Obrázek 45

Obrázek 46

62

I. 13.

OPAVA

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH OPAVA V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


63



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Opava se zúčastnili vedoucí Oddělení sociálních služeb a komunitního plánování Bc. Iva Paletová, referentka Oddělení sociálních služeb a komunitního plánování Bc. Monika Svrčková a koordinátorka komunitního plánování Mgr. Lucie Rybová. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ Ve městě Opava proběhly dvě metodické konzultace. Město Opava komunitně plánuje od roku 2006, metodickou podporu zajišťovalo CKP v Ústí nad Labem. Zástupce obce zajímala problematika optimalizace formulářů pro reporting informací ze strany poskytovatelů sociálních služeb, dále metodika hodnocení žádostí o 64

přidělení dotačních prostředků v rámci dotačního řízení a metodika hodnocení poskytovatelů sociálních služeb v návaznosti na optimalizaci sítě sociálních služeb a jejich financování. Vzhledem ke zkušenostem zhotovitele metodici představili metodiku hodnocení registrovaných sociálních služeb v návaznosti na optimalizaci sítě sociálních služeb v Jihomoravském, Zlínském, Královehradeckém a Olomouckém kraji a benchmarkingovou aplikaci pro poskytovatele sociálních služeb. Metodika je zaměřena transparentnost a jednotnost posuzování poskytovatelů, druhým jejím cílem je eliminovat služby, které by zásadním způsobem vybočovaly z daných parametrů; dalším dílčím cílem je vydefinování poměr personálních nákladů na přímou a nepřímou péči. Dále zástupce obce zajímala problematika parametrů nákladovosti a efektivity fungování sociálních služeb (zjišťovací indikátory, agregace dat, nastavení kontrolních mechanismů) a problematika vyrovnávacích plateb. Metodiky byla rovněž představena metoda vyrovnávacích plateb, která reaguje podle EU na nerovný přístup v přístupu k veřejným zdrojům v ČR. Ze strany MPSV to má být přechodný nástroj.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Jako silné stránky plánování sociálních služeb v obci je možné považovat velmi motivovanou koordinátorku komunitního plánování, která se dobře orientuje v oblasti sociálních služeb a aktivní členy pracovních skupin.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ Konzultanti doporučují vést jednání ze strany zástupců obcí s Moravskoslezským krajem za účelem vytvoření jednotné Metodiky hodnocení registrovaných sociálních služeb v návaznosti na optimalizaci sítě sociálních služeb.

65


Obrázek 48

66

Obrázek 49

Obrázek 50

67

I. 14.

ORLOVÁ

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH ORLOVÁ V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


68



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Orlová zúčastnili Mgr. Jiřina Lízalová, koordinátorka sociálních služeb, Mgr. Nina Kvaková, pracovnice Odboru sociálního a zdravotního, Simona Haroková, zaměstnankyně Domova seniorů Pohoda, Marie Mieszczaková, sociální pracovnice, Bc. Pavlína Tomanová, vedoucí oddělení sociální práce a Mgr. Martin Pleva, koordinátor pro národnostní menšiny. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ V městě Orlová proběhly dvě metodické konzultace. V úvodu konzultace byli účastníci podrobně seznámeni s metodikou tvorby cílů a opatření KPSS. Konzultace byla dále zaměřena na podporu při tvorbě konkrétních cílů a opatření v jednotlivých pracovních skupinách. 69

Dále byla v rámci konzultací diskutována současná situace komunitního plánování ve městě. Město Orlová dlouhodobě plánuje sociální služby metodou komunitního plánování a dvakrát do roka si zajišťuje metodickou podporu. Obec se v době metodických konzultací nacházela na počátku plánovací fáze. Realizace SWOT analýz proběhla nedávno.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Jako slabé stránky plánování sociálních služeb v obci je možné považovat snahu vedení obce implementovat do komunitního plánování sociálních služeb aktivity, které spíše spadají do oblasti strategického plánování.

 Příklady dobré praxe Jako příklad dobré praxe bylo spatřováno, že odbor sociální a zdravotní dlouhodobě zajišťuje metodickou podporu a vzdělávání v oblasti komunitního plánování sociálních služeb.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ Na základě konzultace byla formulována doporučení vypracovat podrobný harmonogram plánovací fáze, dále vypracovat metodiku pro sběr a vypořádání připomínek k návrhu komunitního plánu sociálních služeb a metodiku monitoringu a evaluace komunitního plánování sociálních služeb. Dále je možné rozvíjet spolupráci s obcemi, s dalšími subjekty sociálních služeb i jinými subjekty (např. ZŠ, SŚ, podnikatelský sektor).

70


Obrázek 52

71

I. 15.

OSOBLAHA

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH OSOBLAHA V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


72



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Osoblaha zúčastnili Bc. Magdaléna Kutálková DiS, Jan Hejtmánek, bývalý koordinátor KPSS v Osoblaze a zaměstnanec obce Osoblaha a Mgr. Jan Bezděk, starosta Dívčího Hradu. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ V městě Osoblaha proběhly čtyři metodické konzultace. V rámci konzultací byla diskutována současná situace komunitního plánování ve městě. Zhodnocen byl průběh plánování v předešlých obdobích a průběh přípravy nového komunitního plánu. Osoblaha komunitně plánuje od roku 2008, ve spolupráci s obcemi Dívčí Hrad, Hlinka, Slezské Pavlovice. Obce Bohušov, Rusín a Slezské Rudoltice plánování přerušily. 73

V současnosti se připravuje 3. komunitní plán., Stanovení cílů a opatření má být hotovo do 22. 5. 2015. Stanovení cílů a opatření realizovaly jednotlivé služby – pracovní skupiny se na jejich tvorbě nepodílely. Před dvěma lety začala spolupráce města s Agenturou pro soc. začleňování. Pracovní skupiny komunitního plánování sociálních služeb se nescházejí, aktivity se dějí na úrovni pracovní skupiny Sociální služby Lokálního partnerství. Členové řídící skupiny jsou angažováni v pracovní skupině Sociální služby Lokálního partnerství, ale ostatní členové struktury KPSS v Osoblaze nikoliv. Proces komunitního plánování sociálních služeb je hodnocen jako utlumený. V obcích zapojených do KPSS proběhlo dotazníkové šetření, které bylo zaměřeno na zjišťování chybějících služeb a ne na zjišťování potřeb uživatelů a veřejnosti. Výsledky šetření ukázaly potřebnost zachovat stávající sociální služby na území mikroregionu, zřízení odlehčovací služby v rámci Domova pro seniory v Osoblaze a rozšíření pečovatelské služby. Dále byly na území tří obcí Agenturou pro sociální začleňování realizovány Situační analýza, Analýza potřeb obcí a konzultace k sestavení rozvojových plánů obcí a partnerů Lokálního partnerství. Koordinátorka pracuje v kumulované funkci necelý rok bez zkušeností v oblasti komunitního plánování sociálních služeb. Základní metodickou podporu do nedávna zajišťovala paní Bc. Juřenová, která však sama není akreditovaným metodikem komunitního plánování sociálních služeb. V pracovních skupinách byly v nedávné době realizovány SWOT analýzy, které nemají přílišnou výpovědní hodnotu, neboť nebyla použita vhodná metodologie pro realizaci SWOT analýzy. Výsledky analýzy následně obdržely zástupci sociálních služeb, kteří z nich měli vycházet při tvorbě cílů a opatření.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Jako silné stránky plánování sociálních služeb v obci je možné považovat motivovanou koordinátorku komunitního plánování. Dále je za silnou stránku považována spolupráce s okolními obcemi a subjekty poskytujícími sociální služby a zájem občanů o určité služby, který se projevil hlavně v nedávno realizovaném dotazníkovém šetření. Jako slabé stránky je v obci spatřována existence pouze jedné pracovní skupiny Sociální služby Lokálního partnerství.

74

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ Na základě konzultace byla formulována doporučení posunout termín schválení nového KPSS z června na konec roku 2015, aby mohly být cíle a opatření vytvořeny v rámci pracovních skupin. Je nutné zajistit odbornou podporu členům pracovních skupin při jejich tvorbě. Dále by bylo vhodné emancipovat aktivity typické pro komunitní plánování sociálních služeb od aktivit Agentury pro sociální začleňování s cílem obnovit proces komunitního plánování ve městě Osoblaha. To však nevylučuje další prospěšnou spolupráci. Dále je vhodné vypracovat podrobný harmonogram plánovací fáze, dále vypracovat metodiku pro sběr a vypořádání připomínek k návrhu komunitního plánu sociálních služeb a metodiku monitoringu a evaluace komunitního plánování sociálních služeb. Dále je možné rozvíjet spolupráci s obcemi, s dalšími subjekty sociálních služeb i jinými subjekty (např. ZŠ, SŚ, podnikatelský sektor). Na základě konzultace bylo také formulováno doporučení zabezpečit metodické vedení a vzdělávání v oblasti komunitního plánování sociálních služeb pro koordinátorku KPSS i další účastníky KPSS.

75


Obrázek 54

76

I. 16.

OSTRAVA

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH OSTRAVA V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


77



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Ostrava se zúčastnili koordinátor komunitního plánování Mgr. Michal Mariánek a Markéta Nogolová, členka manažerského týmu komunitního plánování Ostrava. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ Ve městě Ostrava proběhly čtyři metodické konzultace. Statutární město Ostrava již v roce 2003 přistoupilo k plánování sociálních služeb prostřednictvím metody komunitního plánování sociálních služeb, která je podporována MPSV. Posláním komunitního plánování v Ostravě je především zajištění místní dostupnosti sociálních služeb a souvisejících aktivit. 78

V rámci komunitního plánování v Ostravě působí 10 pracovních skupin, ve kterých je aktivně zapojeno více než 200 osob. Na území města působí více než 70 organizací, které poskytují 175 sociálních služeb a 212 souvisejících aktivit pro více než 30 000 uživatelů. V současnosti je v platnosti 4. Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2015 – 2018. Na jednáních manažerského týmu KP Ostrava byly definovány 4 klíčové oblasti: Registrované sociální služby, Související aktivity a průřezové činnosti, Informovanost a spolupráce a Řízení. V oblasti Registrované sociální služby byla stanovena priorita Zajistit síť sociálních služeb, která adekvátně reaguje na potřeby občanů a požadavky společnosti. V oblasti Související aktivity byla stanovena priorita Zajistit související aktivity a průřezové činnosti, které doplňují síť sociálních služeb, a přispívají k sociálnímu začleňování a zabraňují sociálnímu vyloučení. V oblasti Informovanost a spolupráce byla stanovena priorita Zajistit informovanost o sociální oblasti a v oblasti Řízení byla stanovena priorita Zajistit financování z prostředků SMO. V rámci konzultací byla diskutována problematika optimalizace formulářů pro reporting informací ze strany poskytovatelů sociálních služeb, dále metodika hodnocení žádostí o přidělení dotačních prostředků v rámci dotačního řízení a metodika hodnocení poskytovatelů sociálních služeb v návaznosti na optimalizaci sítě sociálních služeb a jejich financování. Dále zástupce obce zajímala problematika parametrů nákladovosti a efektivity fungování sociálních služeb (zjišťovací indikátory, agregace dat, nastavení kontrolních mechanismů) a problematika vyrovnávacích plateb.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Jako silné stránky plánování sociálních služeb v obci je možné považovat motivovaného a kreativního koordinátora komunitního plánování, který má dokonalý přehled o sociálních službách ve městě i okolí a aktivní manažery pracovních skupin. V pracovních skupinách panuje dlouhodobě dobrá a tvůrčí atmosféra. Ve městě Ostrava je proces komunitního plánování velmi dobře zavedený a je podporován městem.

79

 Příklady dobré praxe Komunitní plánování ve městě Ostrava by mohlo být v mnoha směrech příkladem dobré praxe, a to především v otázce osobního nadšení a motivace řady zúčastněných aktérů.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ Vzhledem k dlouhodobým zkušenostem komunikačních partnerů v oblasti komunitního plánování nebylo v současné době formulováno žádné doporučení.

80


Obrázek 56

81

Obrázek 57

Obrázek 58

82

I. 17.

PŘÍBOR

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH PŘÍBOR V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


83



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Příbor zúčastnila místostarostka Ing. Dana Fořisková, vedoucí Odboru sociálního Bc. Lenka Filipcová. V rámci metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodické konzultace tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ V Příboře proběhla jedna metodické konzultace. V rámci konzultace byla diskutována současná situace komunitního plánování ve městě. Zhodnocen byl průběh plánování v předešlých obdobích a průběh přípravy nového komunitního plánu. Následně byl metodik seznámen s právě probíhajícími aktivitami a plány v sociální oblasti do budoucna. Diskutována byla příprava zjišťovacího nástroje pro zajištění informací o potřebnosti sociálních služeb mezi obyvateli Příbora. 84

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Ve městě Příbor se dle vyjádření komunikačního partnera komunitně plánuje v oblasti sociálních služeb od roku 2008. K plánování je přistupováno systematicky. Dle vyjádření komunikačních partnerů je na přípravu nového komunitního plánu kladen velký důraz. Je snahou, aby nově formulovaný dokument odrážel potřebnost a priority formulované občany města. Zástupci Odboru sociálního by ocenili více informací z oblasti financování, možnosti žádat o dotační prostředky.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ V procesu komunitního plánování jsou zaměstnanci Odboru sociálního města Příbor znalí. Předmětem metodické konzultace byla mj. i příprava zjišťovacího nástroje pro zajištění informací o potřebnosti sociálních služeb pro cílové skupiny senioři, osoby se zdravotním postižením a rodiny s dětmi. Je doporučeno šetření mezi obyvateli zajistit takovým způsobem, aby byla zaručena reprezentativita a data měla vypovídající hodnotu. Zjištěné informace pak budou relevantním podkladem pro nastavení priorit v dalším komunitním plánu.

85


Obrázek 60

86

I. 18.

RÝMAŘOV

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH RÝMAŘOV V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


87



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Rýmařov zúčastnila Bc. Iveta Podzemná, vedoucí odboru soc. věcí. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ V obci Rýmařov proběhla jedna metodické konzultace. V rámci této konzultace byla diskutována současná situace komunitního plánování ve městě. Zhodnocen byl průběh plánování v předešlých obdobích a průběh přípravy nového komunitního plánu, která se odehrává v současnosti. Obec plánuje od roku 2006, mají II. střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Rýmařova na období 2013 – 2016. V rámci sociální reformy odešla značná 88

část pracovníků na Úřad práce ČR. Plánování se nyní věnuje pouze vedoucí odboru, která má k ruce asistentku. Od plánování nechtějí upustit. Při tvorbě aktuálního střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb neměly pracovnice žádnou metodickou podporu. Vedoucí odboru uvedla, že jsou pouze občas školeni v oblasti komunitního plánování sociálních služeb na krajském úřadě. Veškeré snahy o komunitní plánování s ostatní obcemi v regionu ztroskotaly na tom, že se nenašli občané, kteří by se komunitního plánování aktivně účastnili. Ve městě fungují pracovní skupiny, jejichž členy jsou nejčastěji zástupci poskytovatelů sociálních služeb. Poskytovatelé sociálních služeb mají uvedenou ve smlouvě o poskytnutí dotace podmínku o účasti na komunitním plánování sociálních služeb ve městě.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Jako slabá stránka je v obci spatřováno to, že obec komunitní plán nemonitoruje a ani nehodnotí. Jako další slabou stránku bylo identifikováno to, že v organizační struktuře nejsou stanoveni manažeři pracovních skupin, a tudíž vše zabezpečuje vedoucí odboru.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ Na základě konzultace bylo formulováno doporučení zvolit manažery pracovních skupin a potvrdit je radou města. Při tvorbě dalšího komunitního plánu je nutné ve fungujících pracovních skupinách stanovit priority a cíle pro jednotlivé cílové skupiny občanů. Je také nutné těžiště tvorby nového komunitního plánu položit do pracovních skupin. Na základě konzultace bylo také formulováno doporučení zabezpečit metodické vedení a vzdělávání v oblasti komunitního plánování sociálních služeb pro koordinátorku KPSS i další účastníky KPSS. Dále je vhodné vypracovat metodiku monitoringu a evaluace komunitního plánování sociálních služeb. Dále je možné rozvíjet spolupráci s obcemi, s dalšími subjekty sociálních služeb i jinými subjekty (ZŠ, SŠ, podnikatelský sektor).

89


Obrázek 62

90

I. 19.

STUDÉNKA

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH STUDÉNKA V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


91



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Studénka zúčastnila vedoucí Odboru školství, kultury a sociálních věcí PhDr. Olga Svobodová. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ Ve městě Studénka proběhly dvě metodické konzultace. V rámci 1. konzultace byla diskutována současná situace komunitního plánování ve městě. Zhodnocen byl průběh plánování v předešlých obdobích a průběh přípravy nového komunitního plánu, který se odehrává v současnosti. Komunikační partner – vedoucí Odboru školství, kultury a sociálních věcí dále shrnula současnou situaci komunitního plánování a představila priority v rámci 92

rozvoje sociálních služeb ve Studénce a okolí. Současně byly popsány probíhající aktivity a plány do budoucna. V rámci druhé konzultace byla příprava zjišťovacího nástroje pro zajištění informací o potřebnosti sociálních služeb pro obyvatele města.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Ve městě Studénka se dle vyjádření komunikačního partnera komunitně plánuje v oblasti sociálních služeb od roku 2007. K plánování je přistupováno systematicky. Ve správním obvodu města se nalézají dvě obce I. typu – Albrechtičky a Pustějov. Tyto obce však nemají o komunitní plánování ve spolupráci se Studénkou zájem, zejména z důvodů upřednostnění jiných prioritních oblastí než je oblast sociální. V současné době se v návaznosti na změnu politického vedení města nedaří prosadit podporu vzniku nového komunitního plánu sociálních služeb. Vedoucí Odboru školství, kultury a sociálního se dle svých slov potýká s nezájmem zastupitelstva o řešení sociální situace některých potřebných skupin obyvatel města. Dle výpovědi komunikačního partnera Studénka v současnosti zvažuje možnost navázání spolupráce s některými obcemi oblasti „Novojičínska“. Předmětem spolupráce by mohlo být i zajištění služeb potřebných v celém regionu, např. se může jednat o týdenní stacionář. Studénka dále podniká kroky k informování veřejnosti o možnostech, které sociální služby na území města nabízí, potýká se však s nezájmem veřejnosti i vedení města. Osvětové akce jsou financovány z dotačních titulů města.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ V procesu komunitního plánování jsou zaměstnanci Odboru školství, kultury a sociálních věcí města Studénka velmi znalí. Limitem jsou však finanční možnosti a zejména položení sociální oblasti na jednu z nejnižších příček žebříčku priorit vedení města. Předmětem metodických konzultací byla mj. i příprava zjišťovacího nástroje pro zajištění informací o potřebnosti sociálních služeb pro obyvatele města, který je doporučeno aktualizovat v návaznosti na aktuální události a stav.

93


Obrázek 64

94

I. 20.

TŘINEC

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH TŘINEC V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


95



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Třinec zúčastnila vedoucí Odboru sociálních věcí Mgr. Ellen Raszková. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ V Třinci proběhly dvě metodické konzultace. V rámci konzultací byla diskutována současná situace komunitního plánování ve městě. Zhodnocen byl průběh plánování v předešlých plánovacích obdobích a průběh přípravy nového komunitního plánu. Dále byla diskutována témata, která byla ze strany zástupců města prezentována jako potřebná. Jednalo se především o problematiku financování sociálních služeb podpořených z rozpočtu města, výkaznictví a metody hodnocení efektivity služeb a jejich srovnávání. 96

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Ve městě Třinec se dle vyjádření komunikačního partnera komunitně plánuje v oblasti sociálních služeb od roku 2005. V současnosti se nalézají ve čtvrtém plánovacím období. K plánování je přistupováno systematicky. Město Třinec se dle výpovědi komunikačních partnerů v minulosti pokoušelo rozšířit spolupráci na komunitním plánu o obce s obecním úřadem. Obce však nejsou motivované k zapojení se do společného plánování, i přestože jejich občané služby města využívají. Obce s obecním úřadem se na spolufinancování služeb ani nepodílí.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ V procesu komunitního plánování disponují zaměstnanci Odboru sociálního města Třinec odbornými znalostmi a řadou zkušeností z předchozích let. V oblasti sledování efektivity vynakládaných prostředků na činnost organizací poskytujících sociální služby na území města a jejich financování z rozpočtu města bylo doporučeno sledování konkrétních výkonových parametrů u každé služby. Současně je vhodné při hodnocení služeb brát v úvahu jejich příp. jedinečnost v zastoupení služeb v daném regionu. Velmi přínosná by byla i benchmarkingová online aplikace zřizovaná krajem, ke které by měli zástupci města přístup a měli možnost pracovat s daty za každou službu, která působí na území jejich města. Aplikace by umožňovala mj. i srovnání služeb stejného typu v kraji. Aplikace by dále mohla kumulovat informace o dotacích poskytnutých konkrétním službám na provoz i ze strany dalších aktérů v sociální oblasti, např. kraje či okolních obcí.

97


Obrázek 66

98

I. 21.

VRATIMOV

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH VRATIMOV V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


99



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Vratimov zúčastnila vedoucí Odboru sociálněsprávního Mgr. Erika Herzová. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ Ve městě Vratimově proběhly dvě metodické konzultace. V rámci první konzultace byla diskutována současná situace komunitního plánování ve městě. Následně byl konzultován postup a příprava nového, resp. prvního komunitního plánu sociálních služeb. V rámci druhé konzultace bylo navázáno na téma předchozího setkání v oblasti přípravy komunitního plánu. 100

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Město Vratimov nemělo dosud vytvořen komunitní plán sociálních služeb. V roce 2014 byl vznik prvního komunitního plánu sociálních služeb prosazen a schválen vedením Vratimova. Město, resp. Odbor sociálně-správní, však nemá dle slov komunikačního partnera dostatečné personální kapacity pro vytvoření komunitního plánu vlastními silami. V současné době Odbor sociálně-správní vyčlenil v rozpočtu prostředky na zpracování KPSS.

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ V rámci konzultací byl nastíněn proces vzniku komunitního plánu sociálních služeb. Následně byl konzultován konkrétní postup. Výsledkem byla dohoda na vzájemné spolupráci při vzniku nového komunitního plánu. Na základě diskuze komunikačního partnera s metodikem byl doporučen vznik tří pracovních skupin, které se budou pravidelně scházet a to pro cílové skupiny senioři, osoby se zdravotním postižením a rodiny s dětmi a mládež. Jako jeden z analytických podkladů pro zpracování komunitního plánu budou použity výsledky anketního šetření, které město realizovalo.

101


Obrázek 68

102

Obrázek 69

Obrázek 70

103

I. 22.

VRBNO POD PRADĚDEM

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZOVANÝCH KONZULTACÍCH VRBNO POD PRADĚDEM V rámci projektu: „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“ Projekt je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Aktivity proběhly v rámci druhé části projektu: Poskytování metodických konzultací v oblasti plánování sociálních služeb obcím s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji.


104



 Účastníci konzultací Metodických konzultací se za město Vrbno pod Pradědem zúčastnili Ivana Remešová, DiS, vedoucí odboru vnitřních věcí, Jitka Smékalová, asistentka Agentura pro sociální začleňování, Michaela Jurinová, pracovnice odboru vnitřních věcí a Bc. Dagmar Podešvová, pracovnice odboru vnitřních věcí. V rámci každé metodické konzultace byla sepsána prezenční listina, která obsahuje seznam zúčastněných osob a jejich souhlas se sběrem, uchováním a zpracováním osobních údajů za účelem hodnocení a realizace výše uvedeného projektu a pořízení fotodokumentace. Fotodokumentace z metodických konzultací tvoří přílohy této zprávy.

 VÝSLEDKY METODICKÝCH KONZULTACÍ V městě Vrbno pod Pradědem proběhly tři metodické konzultace. V rámci konzultací byla diskutována současná situace komunitního plánování ve městě a byl zhodnocen i průběh plánování v předešlých obdobích. Konzultace byly dále věnovány podrobné analýze předložených dokumentů a dotazníků se zaměřením na využití jejich výstupů pro proces KPSS ve Vrbně pod Pradědem. 105

Město Vrbno pod Pradědem obnovilo před dvěma lety činnost dvou pracovních skupin (Senioři a osoby se zdravotním postižením; Děti, mládež rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučení) a ustanovilo řídící skupinu. Ve městě Vrbno pod Pradědem působí 4 poskytovatelé sociálních služeb. V rámci transformace pobytových služeb vznikne Domov pro osoby se zdravotním postižením poskytovatele Sagapo, příspěvková organizace. Dle sdělení vedoucí odboru se nejedná transformaci, ale spíše o humanizaci. Město Vrbno pod Pradědem plánuje ve spolupráci s obcí Široké, Ludvíkov a Karlova Studánka. S obcí Karlovice v rámci komunitního plánování nespolupracují. Před rokem město Vrbno pod Pradědem začalo spolupracovat s Agenturou pro sociální začleňování. Stejně jako v městě Osoblaha je v současnosti proces komunitního plánování sociálních služeb utlumen a aktivity se přesunuly směrem k pracovní skupině Sociální služby Lokálního partnerství. Ve spolupráci s Agenturou sociálního začleňování byla realizována situační analýza, a zahájen koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám. Platnost posledního komunitního plánu sociálních služeb skončila v roce 2014. V rámci komunitního plánování sociálních služeb bylo realizováno dotazníkové šetření zaměřené na potřeby jednotlivých cílových skupin chybějící služby podle typologie soc. služeb. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že by občané chtěli nový domov pro seniory. V obci Mnichov se domov pro seniory nachází, ale občané nejsou spokojeni s kvalitou služeb. Město již oslovilo soukromého investora EBM Partner Prague (provoz zajišťuje dceřiná společnost), který by postavil nový objekt. Starý objekt byl restituován Kongregací milosrdných sester sv. Karla Bartolomějského.

 Charakteristika silných a slabých stránek plánování sociálních služeb v obci Jako silné stránky plánování sociálních služeb v obci je možné považovat motivovanou koordinátorku komunitního plánování. Dále je za silnou stránku považována spolupráce s okolními obcemi a subjekty poskytujícími sociální služby a zájem občanů o určité služby, který se projevil hlavně v nedávno realizovaném dotazníkovém šetření. Jako slabé stránky je v obci spatřována v utlumení komunitního plánování sociálních služeb.

106

 PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ Na základě konzultace byla formulována doporučení emancipovat aktivity typické pro komunitní plánování sociálních služeb od aktivit Agentury pro sociální začleňování s cílem obnovit proces komunitního plánování ve městě Vrbno pod Pradědem. To však nevylučuje další prospěšnou spolupráci. Dále je možné rozvíjet spolupráci s obcemi, s dalšími subjekty sociálních služeb i jinými subjekty (např. ZŠ, SŚ, podnikatelský sektor). Na základě konzultace bylo také formulováno doporučení zabezpečit metodické vedení a vzdělávání pro revizi organizační struktury v kontextu plánování s jinými obcemi a pro tvorbu cílů a opatření nového komunitního plánování sociálních služeb pro koordinátorku KPSS i další účastníky KPSS.

107


Obrázek 72

108

II. ZÁVĚRY Z METODICKÝCH KONZULTACÍ V OBCÍCH Obecně byla obsahem aktivit metodických konzultací podpora obcí v účasti na komunitním plánování sociálních služeb a konzultace potřebných souvisejících otázek. Konzultanti se ve většině případů setkávali se zájmem o problematiku komunitního plánování sociálních služeb a snahou o další prohlubování znalostí a praxe. V návaznosti na realizované metodické konzultace bylo identifikováno několik oblastí, které se jeví jako problematické napříč jednotlivými obcemi. Jednou z oblastí, která byla v rámci metodických podpor významně diskutována, je problematika hodnocení sociálních služeb. Obce se zajímaly, jak nastavit jednotné hodnocení poskytovatelů sociálních služeb v návaznosti na optimalizaci sítě sociálních služeb a jejich financování. S touto oblastí souvisí i optimalizace formulářů pro reporting dat ze strany poskytovatelů sociálních služeb a metodika pro hodnocení žádostí o přidělení dotačních prostředků v rámci dotačního řízení. Jako problematické se v obcích mnohdy jeví také fungování organizačních struktur procesu komunitního plánování. Pracovní skupiny jsou v některých obcích zcela nefunkční, v některých případech nejsou na manažery pracovních skupin přenášeny povinnosti a koordinátoři komunitního plánování jsou přetěžováni. S tímto souvisí nedostatečné časové kapacity koordinátorů komunitního plánování. Koordinátoři často vykonávají kumulovanou funkci a jejich časové možnosti na výkon všech povinností nedostačují. V několika případech bylo formulováno doporučení přiřadit koordinátorovi komunitního plánování asistenta. Nejvýraznější problémy byly identifikovány zejména v oblasti přenosu informací, nejen v rámci organizační struktury komunitního plánování v jednotlivých obcích, ale také ve vztahu s veřejností. Veřejnost často nejeví o problematiku komunitního plánování výraznější zájem, což se odráží i v nezájmu účastnit se pracovních skupin či v nízké návratnosti zjišťovacích nástrojů při zjišťování potřeb obyvatel. V některých obcích byla identifikována snaha zahájit komunitní plánování ve spolupráci s menšími obcemi. V rámci konzultací byly diskutovány jednotlivé možnosti spolupráce.

109

III.

ZHODNOCENÍ ÚROVNĚ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OBCÍCH

V současné době je na území Moravskoslezského kraje proces střednědobého plánování sociálních služeb započat ve všech obcích s pověřeným obecním úřadem. Tímto vzniká prostor nejen pro komplexní řešení identifikovaných problémů v určité lokalitě, ale také pro síťování sociálních služeb na daném území tak, aby bylo dostupných zdrojů vhodných k uspokojování identifikovaných potřeb využito co nejefektivněji a nejhospodárněji. Ve většině obcí je ke komunitnímu plánování sociálních služeb přistupováno systematicky a plánují již dlouhodobě. V současnosti množství obcí připravuje nové komunitní plány. V některých obcích jsou však limitem finanční možnosti a umístění sociální oblasti na jednu z nejnižších příček žebříčku priorit vedení města.

IV.

PŘÍNOSY METODICKÝCH KONZULTACÍ

Zástupci obcí, ve kterých proběhly individuální metodické konzultace, měli možnost tyto konzultace zhodnotit prostřednictvím evaluačního dotazníku. V otázce „Jak hodnotíte odbornou konzultaci, kterou jste absolvovali?“ označili všichni respondenti (100 %) konzultace za přínosné. Komunikační partneři z obcí hodnotili také srozumitelnost konzultace a zprostředkovaných informací. Všichni dotazovaní (100 %) považují absolvované konzultace za „zcela srozumitelné“. Komunikačními partnery byla pozitivně hodnocena zejména míra nových a podnětných informací a připomínek, které jim byly odbornými metodiky zprostředkovány a rovněž také individuální přístup jednotlivých metodiků ke specifikům jednotlivých obcí. Na základě konzultací byla v jednotlivých obcích formulována konkrétní doporučení směřující k naplňování určených cílů v oblasti plánování sociálních služeb (např. v oblasti posílení organizačních struktur, spolupráce s dalšími obcemi, metody analýzy reálných potřeb obyvatel, apod.).

110

V. CHARAKTERISTIKA SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OBCÍCH Nejsilnější stránkou většiny navštívených obcí je zejména zájem a motivovanost pracovníků věnující se problematice komunitního plánování a jejich zájem zapojit do procesu všechny relevantní aktéry včetně široké veřejnost a docílit tak naplnění principů triády. Tato snaha však naráží na omezené časové možnosti koordinátorů a na mizivý zájem veřejnosti, což následně vede k malému praktickému dopadu komunitního plánování a slabému povědomí občanů o komunitní plánování.

VI.

PŘIPOMÍNKY, DOPORUČENÍ

Vzhledem k heterogenitě potřeb identifikovaných v jednotlivých obcích a heterogenitě priorit, postojů a preferencí jednotlivých komunikačních partnerů ke sledované problematice jsme si dovolili doporučení vztáhnout vždy ke konkrétním obcím, ve kterých proběhly odborné konzultace. Společnost AUGUR Consulting je přesvědčena, že realizované metodické konzultace a zejména pak konkrétní doporučení z vyplývající se pozitivním způsobem promítnou do procesů plánování sociálních služeb v jednotlivých obcích.

VII.

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

Konkrétní příklady dobré praxe jsou vztaženy ke konkrétním obcím a nachází se proto v dílčích závěrečných zprávách z realizovaných metodických konzultací. Mezi nejčastější příklady dobré praxe byla identifikována zejména motivovanost a zájem pracovníků věnující se plánování sociálních služeb a spolupráce obcí s menšími obcemi v regionu (například Kopřivnice, Frýdlant nad Ostravicí, a další).

111

SOUHRNNÁ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Recommend Documents