Souhrnná závěrečná zpráva

Souhrnná závěrečná zpráva o činnosti Koordinačního týmu BESIP v ČR za rok 2012

V Praze dne 30. ledna 2013

Na základě podkladů krajských koordinátorů vypracoval: Milan Vaníček, koordinátor BESIP pro ČR

Za pověřeného schválil: Mgr. Dalibor Sadovský, ředitel organizace V Praze dne ………….. podpis ……………………. Za zadavatele: Schválili a převzali:

Bc. Roman Budský BA (HONS)vedoucí oddělení BESIP - MD V Praze dne ………….. podpis …………………….

Obsah: 1. 1.1 2. 2.1 3. 3.1 3.2 3.3 4. 4.1 4.2 4.3 5. 5.1 6. 6.1 7. 8. 9.

Úvod Nehodovost v České republice Nehodovost v krajích v roce 2012 Nehody v krajích podle závažnosti Kalendář akcí v krajích v roce 2012 Hodnocení Týmu BESIP v roce 2012 Stručné hodnocení aktivit podle krajů Mediální činnost krajských koordinátorů Dopravní výchova Účast žáků 4. tříd na dopravní výchově Úspěšnost při zkouškách na průkaz cyklisty Stručné hodnocení dopravní výchovy podle krajů Dopravní soutěž mladých cyklistů Stručné hodnocení DSMC podle krajů Semináře a Aktivy BESIP Stručné hodnocení Aktivů BESIP podle krajů Výkaz o kontrolní činnosti dopravní výchovy na dětských dopravních hřištích Závěr, náměty a doporučení pro další činnost Seznam použitých zkratek

Přílohy: Příloha č. 1: Vyúčtování rozpočtu za rok 2012. Příloha č. 2: CD se závěrečnými zprávami o činnosti jednotlivých krajských koordinátorů BESIP za rok 2012, přehled kontrolních činností, plány činností KK na rok 2013, Souhrnná zpráva o činnosti Koordinačního týmu BESIP za rok 2012.

2

Úvod Česká republika se svojí rozlohou 78 866 km2 (údaj k 1. 1. 2009) řadí k menším státům Evropy. Svojí polohou, ale patří k těm nejvýznamnějším. Je průsečíkem a spojnicí tras ze západu na východ a ze severu na jih. Této poloze odpovídá i hustota silniční sítě 0,7 km na 1 km 2, což řadí Českou republiku na jedno z předních míst v Evropě. Kraj

Dálnice

Rychlostní Silnice I. Silnice II. Silnice III. Celkem silnice třídy třídy třídy Hl. m. Praha 10,6 33,6 9,4 29,6 0 Středočeský 194,2 152,1 662,9 2 375,4 6 250,1 9 634,6 Jihočeský 15,4 6,7 651,7 1 633,0 3 816,7 6 123,5 Plzeňský 109,2 424,6 1 501,9 3 097,0 5 132,7 Karlovarský 39,9 196,7 459,3 1 355,2 2 051,1 Ústecký 52,6 12,3 479,0 898,3 2 752,6 4 197,7 Liberecký 22,2 311,4 487,0 1 592,1 2 412,6 Královéhradecký 16,8 444,2 892,4 2 416,6 3 769,9 Pardubický 8,8 3,1 453,6 912,3 2 219,1 3 597,0 Vysočina 92,5 427,4 1 627,3 2 939,2 5 086,4 Jihomoravský 134,5 25,8 422,1 1 468,2 2 426,0 4 476,7 Olomoucký 36,2 90,5 342,9 923,7 2 170,8 3 564,0 Zlínský 16,6 16,4 342,2 512,1 1 254,9 2 142,3 Moravskoslezský 59,5 33,3 643,7 822,1 1 896,4 3 455,3 Celkem 751,29 435,4 5 810,6 14 542,9 34 186,6 55 726,7 Tabulka č. 1: Délka silniční sítě v ČR v km Zdroj: ŘSD k 1/7/2012

10 000

III. třída

9 000

II. třída

8 000

I. třída 7 000

Rychlostní silnice Dálnice

6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000

Graf č 1. : Délka silniční sítě v ČR dle krajů v roce 2012 3

K ar lo va rs ký H l.m .P ra ha

Zl ín sk ý

Li be re ck ý

Ú st ec K rá ký lo ve hr ad ec ký Pa rd ub ic ký O lo m ou M ck or ý av sk os le zs ký

Vy so či na Ji ho m or av sk ý

Pl ze ňs ký

St ře do če sk

ý Ji ho če sk ý

0

100 90 80 Km na silnic na 100Km2

70 60 50 40 30

54,11

60,94

61,97

62,23

63,27

67,91

69,17

75,03

76,60

78,67

79,30

79,64

87,52

20 10

16,83

0

Graf č 2. : Hustota silniční sítě v ČR podle krajů (km silnic na 100 km2) v roce 2012 Zdroj: ŘSD

4

70,79

1.1 Nehodovost v ČR v roce 2012 V roce 2012 zaznamenala Policie ČR 81 404 dopravních nehod. I přes nárůst počtu DN o 6 267, to je 8,3 % je toto 4. nejnižší počet od roku 1990. Nárůst byl ještě zaznamenán i u počtu těžce zraněných. Naopak pokles je zaznamenán v počtu usmrcených a v počtu lehce zraněných. Tato číslo mohlo ovlivnit několik významných faktorů. Je to především stav komunikací, povětrnostní vlivy, (v únoru tuhé mrazy, řidiči moc nevyjížděli, i přesto došlo k většímu počtu DN, ale s menšími následky) stav vozového parku a v neposlední řadě i povinnost oznamovat DN až od 100 000 Kč (v případě, že je DN bez zranění). Událost

Počet nehod Usmrceno

Těžce zraněno

Lehce zraněno Hmotné škody

Počet

8 1 404 681

2 986

Rozdíl proti roku 2011 (+/-) + 6 267 -26

71

22 590

-106

4 875,42 mil

247,3 mil

Tabulka č. 2: Základní ukazatele nehodovosti v ČR v roce 2012 Zdroj: PČR

Rozdíl proti roku 2011 (+/-) v % 8,3 - 3,7

0,3

-3,4

5,3

Oproti roku 2011 sice došlo k nárůstu DN, ale při dopravních nehodách zemřelo o 26 osob méně než v roce 2011. Počet usmrcených osob v důsledku DN má stále klesající tendenci. Bohužel za poslední dva roky narostl počet těžce zraněných o 9,3 % (v roce 2011 to byl nárůst o 9 % oproti roku 2010 a v roce 2012 o 0,3 % oproti roku 2011). Příčinou toho může být rychlá a účinná první pomoc a kvalitní traumacentra. Otázkou potom zůstává, s jakou kvalitou života pacient odchází a zda přežije více jak 24 hodin po DN. O počtu zemřelých nad 24 hodin, kde příčinou byla DN, vypovídají statistiky pojišťoven. Hlavní příčina DN

Nesprávný způsob jízdy Nepřiměřená rychlost Nedání přednosti Předjíždění

Počet

42 234

14 529 12 260

Rozdíl proti roku 2011 (+/-) 2 574 1 103 721

1 418

-40

Tabulka č. 3: Nejčastější příčiny DN Zdroj: PČR

Rozdíl proti roku 2011 (+/-) v % 6,4 8,2 6,2

-2,7

Nejčastější příčinou DN, jak vyplývá z tabulky č. 3 je nesprávný způsob jízdy, dále pak nepřiměřená rychlost , nedání přednosti a nesprávné předjíždění. V letošním roce bude proto nutné se na tyto příčiny více zaměřit v kampaních a více je komunikovat v kampaních.

5

Hlavní příčiny DN 14 529 1 418 Nepřiměřená rychlost 42 234

12 260

Nesprávné předjíždění Nedání přednosti v jízdě Nesprávný způsob jízdy

Graf č 3. :Hlavní příčiny dopravních nehod Zdroj: PČR

6

2.

Nehodovost v jednotlivých krajích

V tabulce č. 4 je celkový přehled o počtu DN a jejich následcích v jednotlivých krajích. I přes celkový nárůst počtu DN celorepublikově (+ 6 267, viz tab. č. 2), je ve většině krajů zaznamenán pokles zemřelých v důsledku DN. Kraj

Počet DN

Hl. m. Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Kraj Vysočina Zlínský

17 795 3 207 6 670 1 396 4 281 3 859 8 145 4 406 3 726 3 453 10 595 7 551 3 291 3 025

Počet usmrcených 2012 Rozdíl Rozdíl oproti oproti 2011+/- 2011 v % 26 - 13 - 33,3 71 4 5,9 50 - 17 - 25,3 11 - 10 - 47,2 57 0 0 25 -1 -1 68 -2 - 2,8 40 -5 - 11 42 -6 - 12,5 52 7 13,5 110 13 13,4 59 5 8,5 39 6 18,8 31 -7 18,4

Počet těžce zraněných 2012 Rozdíl Rozdíl oproti oproti 2011+/- 2011 v % 236 - 43 15,4 240 - 26 - 9,7 330 7 2,2 65 - 29 - 30,8 182 - 24 - 11,6 126 9 7 296 -3 -1 179 -3 -2 138 - 17 - 11 169 70 41,4 463 -9 - 1,9 185 - 48 - 26,0 186 -4 2 191 12 6,7

Počet lehce zraněných 2012 Rozdíl Rozdíl oproti oproti 2011 2011 +/v% 2 009 47 2,4 1 803 45 2,5 2 341 - 103 - 4,21 618 -6 - 1,1 1 209 -8 - 0,7 1 173 - 26 - 2,01 2 248 - 100 - 4,25 1 357 7 0,5 1 273 4 0,3 1 565 30 1,9 2 954 - 23 - 0,8 1 572 54 3,4 1 326 88 7,01 1 154 77 - 7,14

Tabulka č. 4: Počet dopravních nehod a jejich následků v jednotlivých krajích v roce 2012

Kraj

Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Ústecký Jihočeský Liberecký Hl. m. Praha Karlovarský Středočeský Plzeňský Královéhradecký Jihomoravský Vysočina Zlínský Celkem

Počet nehod (2012)

8 145 4 406 3 726 7 551 3 207 3 859 17 795 1 396 10 595 3 453 4 281 6 670 3 291 3 025 81 404

Rozdíl proti roku 2011 (+/-)

74 132 144 425 192 239 1 223 -93 706 346 438 729 701 1 011 6 267

Rozdíl proti roku 2011 (+/ -) v %

Tabulka č. 5: Počet dopravních nehod, porovnání s r. 2011

7

0,9 3,1 4,0 6,0 6,4 6,6 6,7 -7,1 7,1 11,1 11,4 12,3 26,9 50,2 8,5

V tabulce č. 5 je uveden přehled DN v porovnání s rokem 2011. Ve všech krajích, kromě Karlovarského je nárůst počtu DN. Největší absolutní nárůst je v hl. m. Praze, následují kraje Zlínský, Jihomoravský, Středočeský a Kraj Vysočina. Největší relativní nárůst je ve Zlínském kraji, kde se zvýšil počet DN o 50,2 %, dále následuje Kraj Vysočina (26,9 %) a Jihomoravský (12,3 %). Procentuálně je změna je znázorněna v grafu č. 4.

Graf č 4.: Změny počtu nehod v ČR dle krajů (2011/2012)

8

2.1 Dopravní nehody dle závažnosti Nejsledovanějším a také nejvýznamnějším srovnávacím ukazatelem je počet usmrcených osob při dopravních nehodách. I přestože došlo k poklesu zemřelých při DN absolutně o 26 osob, je v některých krajích značný nárůst. Největší nárůst je ve Středočeském kraji, kde při DN zahynulo celkem 110 osob, to je o 13 více jak v roce 2011, což představuje nárůst 13,4 %. Nárůst obětí DN oproti roku 2011 je zaznamenán také v Plzeňském kraji o 7 osob (15,6 %), v Kraji Vysočina o 6 osob (18,2 %), Jihočeském a Ústeckém kraji Naproti tomu stojí Jihomoravský kraj, kde je největší absolutní pokles a to o 17 osob. Největší relativní pokles obětí DN je v Karlovarském kraji -47,6 %, což je -10 osob. Celkový přehled o změnách v počtu zemřelých oproti roku 2011 znázorňuje graf č. 5.

Graf č. 5: Změny počtu zemřelých v ČR dle krajů (2011/2012) Provedeme-li porovnání krajů i v dalších ukazatelích týkajících se závažných následků dopravních nehod, tedy vedle počtu usmrcených i těžce a lehce zraněných, je složité mezi jednotlivými kraji nalézt shodnost trendu. Pouze Karlovarský kraj vykazuje v loňském roce jak nejmenší počet zemřelých, tak nejmenší počet těžce zraněných a lehce zraněných osob. To je dáno rozlohou kraje, a z toho vyplývajícího nejnižšího počtu DN na území kraje. U ostatních krajů je složité nalézt shodnost trendu. Porovnání je v grafu č. 6, resp. v grafu č. 7

9

Graf č. 6: Změny počtu těžce zraněných v ČR dle krajů (2011/2012)

Graf č. 7: Změny počtu lehce zraněných v ČR dle krajů (2011/2012) 10

Porovnáme-li kraje z pohledu délky silniční sítě (měřeno jako součet dálnic, rychlostních silnic a silnic I. až III. třídy dle dat ŘSD vyjma Hl. m. Prahy), tak nejlepší hodnoty vykazuje Karlovarský kraj. Toto je dáno nízkým počtem usmrcených. Příznivě vychází poměr počtu zemřelých osob při DN k délce všech komunikací je také v Kraji Vysočina, dále Plzeňském a Libereckém kraji.

Graf č. 8: Počet usmrcených při dopravních nehodách na 100 km silnic v ČR dle krajů Na druhém konci je Moravskoslezský kraj, který je s celkovou délkou komunikací ve druhé polovině krajů, ale s počtem zemřelých se řadí na třetí místo Středočeský a Jihočeský kraj. Oba poslední kraje mají jednu z nejdelších silničních sítí, ale také největší počet usmrcených. Specifická je situace v Praze, kde je naprosto odlišná struktura silniční sítě (chybí silnice III. třídy a podíl hlavních silnic je minimální) a Praha není součástí přehledu, byť se v grafu č. 8 objevuje, neboť porovnání by bylo neobjektivní. Dalším hodnoceným ukazatelem je počet usmrcených osob na počet obyvatel příslušného kraje. Tento ukazatel patří mezi nejužívanější, což je dáno i dostupností dat a je tedy často využíván pro mezinárodní srovnávání. Hodnoty tohoto ukazatele (tedy počet usmrcených osob při DN na 100.000 obyvatel) vyjadřují míru rizika obyvatel žijících v daném regionu, kde mohou být usmrceni při dopravní nehodě. Tato hodnota však výrazně klesá při rozdílné míře vyspělosti, resp. motorizace jednotlivých zemí. V případě krajů ČR je z pohledu motorizace možné pokládat jednotlivé kraje jako srovnatelné.

11

Jak vyplývá z grafu č. 9 poměr počtu usmrcených osob při DN na počet obyvatel je nepříznivější v Praze, dále v Karlovarském, Jihomoravském a Zlínském kraji. Naopak nejhorší situace je v Jihočeském, Královéhradeckém a Plzeňském kraji. Meziročně došlo k poklesu usmrcených osob při DN na 100 000 tis. obyvatel proti roku 2011 ve většině krajů. Nejlepších hodnot dosahují Karlovarský, Jihomoravský a Zlínský kraj. Naopak k nárůstu došlo v Plzeňském kraji, Kraji Vysočina a Středočeském kraji

Graf č. 9: Počet usmrcených při dopravních nehodách na 100 0000 obyvatel dle krajů v roce 2012

12

3.

Kalendář akcí v kraji za rok 2011

V této části souhrnné zprávy je vyhodnocena účast koordinačního týmu na akcích, kde bylo možné prezentovat bezpečnost silničního provozu. Uvedeny jsou akce, kterých se krajští koordinátoři BESIP buď aktivně účastnili, nebo se podíleli na jejich přípravě a organizaci. Mnoho dalších akcí bylo podpořeno materiálně, především reflexními prvky. Souhrn je zpracován na základě Závěrečných zpráv krajských koordinátorů za rok 2012. Akce jsou rozděleny podle převažujícího charakteru, tzn. akce pro děti, akce pro řidiče, pro veřejnost atd. V roce 2012 vykazuje opět nejvyšší počet akcí Liberecký kraj a to i díky tomu, že kraj má vlastní Tým Silniční bezpečnosti, který sám organizuje mnoho akcí, kterých se zúčastňuje i krajský koordinátor pro Liberecký kraj. Na druhém pólu je Karlovarský kraj, ale to je dáno rozlohou a počtem obyvatelstva. Z grafu č. 9 lze sledovat zaměření akcí v jednotlivých krajích. Po výměně krajského koordinátora došlo ke zlepšení a zvýšení aktivity došlo ve Středočeském kraji. Jinak je počet akcí ve všech krajích přibližně stejný a odlišnosti jsou dány rozlohou jednotlivých krajů, počtem obyvatelstva a také aktivitou dalších složek podílejících se na prevenci v oblasti bezpečnosti silničního provozu organizovat různé akce. Přehled a složení akcí – viz graf 10. Bohužel tak jako v roce 2011, tak i v loňském roce je ve většině krajů absence kurzů bezpečné jízdy a škol bezpečné jízdy. Toto je dáno místními podmínkami, kdy, v regionu není žádný autodrom, polygon nebo kluzná plocha, kde by se tyto akce daly pod dohledem zkušených instruktorů pořádat. Na tyto aktivity se budeme chtít v letošním roce více zaměřit i vzhledem k velkému počtu DN zaviněných mladými řidič, kdy tyto budeme chtít do těchto škol bezpečné jízdy zapojit. Podrobný přehled a popis akcí podle jednotlivých krajů je přílohou této zprávy na CD.

Graf č. 10: Počty dopravně bezpečnostních akcí dle krajů v ČR v roce 2012 13

3.1

Stručné hodnocení Týmu BESIP

Další aktivitou, která pomohla zvýšit počet akcí, na kterých byla prováděna prevence v oblasti bezpečnosti silničního provozu, byl Tým BESIP. Jeho provoz zajišťovalo v roce 2012 oddělení BESIP – CSPSD na základě zadaní BESIP – MD. Tento multimediální projekt byl založen na interaktivitě a přímém kontaktu s návštěvníky. Na základě výběrového řízení byla vybrána firma (CIMTO, s. p.), která zajišťovala personální obsazení Týmu BESIP. Tým BESIP se od dubna 2012 zúčastnil 48 akcí v 41 městech ve všech krajích České republiky vyjma kraje Libereckého, který využívá Tým Silniční bezpečnosti zřízený KÚ LK. Tyto akce navštívilo cca 350 000 osob. Poprvé se Tým BESIP představil v Českých Budějovicích, kde se v částečně provizorních podmínkách prezentoval na Mobil Salonu. Během dalších akcí v měsíci dubnu se podařilo stabilizovat personální obsazení na postech hostesek/hostesů a to díky spolupráci s Dopravní fakultou Jana Pernera z Univerzity v Pardubicích a nastavit činnost jednotlivých stanovišť Týmu BESIP tak, aby odpovídala požadavkům na moderní pojetí komunikace a prezentace a pro návštěvníky byla zdrojem nejenom zábavy, ale hlavně poučení. Od května 2012 začal Tým BESIP používat i vlastní vozidlo IVECO s nástavbou pro převoz veškerého vybavení, byl doplněn o automobilový trenažér a dětské autosedačky pro komunikaci a prezentaci zádržných systémů. Účast na jednotlivých akcích byla koordinována vedoucím Týmu BESIP a krajským koordinátorem BESIP příslušného kraje, kde se akce konala. Prezentace probíhala na několika stanovištích. Centrem mobilního výstavního systému je stan 6 x 3m, kde si dospělí návštěvníci mohli vyplnit testy, děti se zábavnou formou seznámit s dopravními značkami. Za správně vyplněné testy si návštěvníci odnesli malé dárky v podobě reflexních předmětů. V případě, že je test vyplněn chybně, proškolený pracovník provedl rozbor a vysvětlil, kde a proč je chyba. O toto stanoviště bylo na všech akcích velký zájem. Po stranách tohoto stanu byly dva menší stany 3 x 3 m, kde byly umístěny auto a moto trenažéry vybavené softwarem pro krizové situace. Návštěvník si tak mohl bez následků vyzkoušet řešení krizových situací v silničním provozu a to bez hmotných následků. Tato stanoviště jsou pro osoby starší 15ti let a pro držitele řidičských průkazů. Personál v případě potřeby opět probere s návštěvníkem problematickou situaci a ukáže, jak by se měla správně řešit. Na dalším stanovišti si návštěvníci mohli vyzkoušet stav „opilosti“ za pomocí tzv. „Alkobrýlí“. I o toto stanoviště byl vždy velký zájem a návštěvníci při chůzi s „Alkobrýlemi“ po malé překážkové dráze zjišťovali, jak alkohol omezuje motoriku, prostorové vnímání a reakční dobu člověka po požití alkoholických nápojů. Posledním stanovištěm byla prezentace dětských autosedaček, kde se návštěvník dozví jak vybrat správnou autosedačku, jak ji upevnit a především jak správně do autosedačky upevnit dítě. Celá expozice byla doplněna informačními bannery k jednotlivým komunikačním tématům, kde návštěvníci získali zajímavé informace. K dispozici byly i dva panely s reflexními materiály, kde se příchozí mohli seznámit s těmito materiály a personál jim v případě zájmu podal odborné informace. Provoz Týmu BESIP byl podpořen i firmami ze soukromé sféry, které zdarma zapůjčili některé prostředky a pomůcky pro názornou prezentaci (motocyklový simulátor, dětské autosedačky). Na konci roku bylo zahájeno jednání s dalšími firmami, tak abychom mohli rozšířit prezentaci v oblasti bezpečnosti silničního provozu o další názorné ukázky.

14

3.2

Stručné hodnocení aktivit podle krajů

V první polovině roku byla dokončena kampaň ,,Být viděn“, v rámci které se do MŠ rozvážely reflexní vestičky pro děti, reflexní vesty pro dospělé a zastavovací terčíky. Tato kampaň měla přispět k větší bezpečnosti nejmladších účastníků silničního provozu. V současné době je již většina mateřských školek vybavena reflexními vestičkami. Na jaře ještě v některých krajích také pokračovala formou besed a seminářů kampaň „Senior v dopravě“, která se na sklonku roku 2011 setkala s velkým ohlasem. V některých krajích nebyly tyto aktivity zahrnuty pod besedy, ale byly pojímány jako semináře pro seniory ve spolupráci s PČR, MP a byly zde prezentovány i další oblasti bezpečnosti. Tak jako v minulých letech, tak i v roce 2012 se krajští koordinátoři pravidelně zúčastňovali kontrol nákladních vozidel prováděných MEJ – CSPSD a PČR. Při těchto kontrolách aktivně prováděli prevenci v oblasti bezpečnosti silničního provozu mezi řidiči profesionály. Bohužel v loňském roce došlo opět k výměně vedení v oddělení BESIP – MD a tak v první polovině roku nebylo mnoho celostátních kampaní, které by mohli krajští koordinátoři v rámci krajů komunikovat. Hl. město Praha – počet akcí í mají stoupající tendenci, akce zaměřeny víceméně rovnoměrně na všechny účastníky silničního provozu, v přehledu nejsou uvedeny žádné besedy, tyto jsou nahrazeny semináři a uvedeny pod jinými aktivitami. Prezentuje se zde nejenom bezpečnost v silničním provozu, ale bezpečnost seniorů doma, na ulici apod. Tyto semináře jsou pořádány ve spolupráci s PČR a MP. Jihočeský kraj – počet akcí lehce pod celostátním průměrem, absence akcí pro řidiče, jinak akce zaměřeny na všechny účastníky silničního provozu, oproti jiným krajům větší počet KBJ a ŠBJ, využívána plocha v AMK, kde má sídlo i krajský koordinátor. Jihomoravský kraj – po výměně KK v roce 2011 došlo ke stabilizaci a v roce 2012 bylo realizováno velké množství akcí, se zaměřením na všechny účastníky silničního provozu, chybí pouze KBJ a ŠBJ. Zde je nutné zlepšit činnost a pokusit se zapojit Brněnský autodrom. Karlovarský kraj – počet akcí odpovídá rozloze a počtu obyvatel kraje, akce zaměřeny všechny účastníky silničního provozu, opět chybí KBJ a ŠBJ, dobrá spolupráce s MP, při zapojení do akcí zaměřených na kontroly cyklistů. Královéhradecký kraj – opět zlepšení v účasti na akcích, v přehledu chybí některé aktivity, např. besedy, ty jsou však uvedeny jako akce pro veřejnost, přesto nutno zvýšit aktivitu krajského koordinátora. Liberecký kraj – tradičně nadprůměrný počet akcí, na všech vysoká návštěvnost, účast KK na kampaních Libereckého kraje, akce zaměřeny na všechny účastníky silničního provozu, odráží se dobrá spolupráce s KÚ , PČR a dalšími složkami.

15

Moravskoslezský kraj – v roce 2012 nárůst počtu akcí, akce opět rozloženy na všechny účastníky silničního provozu, chybí pouze KBJ a ŠBJ. Vzhledem k velké hustotě nákladní dopravy poměrně velká účast KK na akcích zaměřených na řidiče profesionály. Olomoucký kraj – opět vysoký počet akcí zaměřených na všechny účastníky silničního provozu, v kraji také absence KBJ a ŠBJ, KK se často zúčastňuje akcí s CSPSD – MEJ zaměřených na řidiče profesionály. Pardubický kraj – velmi dobře hodnocena spolupráce s KÚ, PČR, MP a odbory školství při pořádání akcí, kladně hodnoceno používání promo prostředků a využití Týmu BESIP v kraji. Počet akcí odpovídá rozloze kraje a počtu obyvatel. Plzeňský kraj – v kraji dobrá a úzká spolupráce s KÚ PČR a MěÚ jednotlivých obcí. Akce rovnoměrně rozloženy na všechny účastníky silničního provozu. Pozitivně jsou hodnoceny besedy pro seniory, kde byla značná účast. Značný zájem ze strany provozovatelů LTD o aktivity BESIP na těchto táborech. Středočeský kraj – v první polovině roku menší účast na akcích, zlepšení nastalo po výměně krajského koordinátora, což se odrazilo v druhé polovině roku, kdy došlo k nárůstu počtu akcí. V roce 2013 nutno najít prostory a partnery pro pořádání KBJ a ŠBJ v kraji. Ústecký kraj – akce opět zaměřeny na všechny účastníky silničního provozu a rovnoměrně rozloženy do celého roku. V loňském roce proběhlo v Ústeckém kraji CF DSMC, které bylo velmi dobře připraveno, ve spolupráci s KÚ a PČR velmi kvalitní akce na D8 zaměřená na řidiče profesionály, které se zúčastnila i Německá dálniční Policie. Kraj Vysočina – v loňském roce došlo v kraji k výměně KK, tato skutečnost neměla vliv na počet akcí, nový krajský koordinátor se dobře zapojil do činnosti. Absolvoval i mnoho besed, které byly kladně hodnoceny. Akce poměrně dobře rozloženy na všechny účastníky silničního provozu. Zlínský kraj – v kraji opět vysoký počet akcí, které jsou vcelku rovnoměrně rozloženy na všechny účastníky silničního provozu. V kraji absence KBJ a ŠBJ. Velmi pozitivní hodnocení od pořadatelů akcí vystoupení Týmu BESIP. Na podzim pomoc při organizace CF DSMC pro neslyšící, kterého se zúčastnili i družstva z Polska a ze Slovenska. 3.2 Mediální činnost krajských koordinátorů Pro větší popularizaci a zviditelnění činnosti, jak samostatného oddělení BESIP – MD, tak krajských koordinátorů v oblasti bezpečnosti silničního provozu napomáhají mediální výstupy v různých mediích na všech úrovních. Komunikaci a prezentaci BESIP na celostátní úrovni zajišťuje tiskové oddělení MD a oddělení BESIP – MD. V jednotlivých krajích pak prezentují svojí činnost krajští koordinátoři BESIP v regionálních mediích a přispívají tak k zviditelnění činnosti BESIP v krajích. Na úrovní krajů se snaží prezentovat jak celostátní kampaně převedené do podmínek kraje, tak regionální akce, vyjadřují se k aktuálním problémům v oblasti bezpečnosti silničního provozu v krajích. V některých případech však byla regionální prezentace publikována na celostátní úrovni a to především televizi, kdy celostátní televize převzala příspěvek od regionální příspěvek. 16

Níže je uveden rámcový počet mediálních výstupů v jednotlivých krajích včetně témat, která se prezentovala. Hlavní město Praha Periodikum Noviny Rádio Televize

Počet výstupů 16 5 18

Prezentovaná témata Informace o DSMC, anonce na akce Informace o DV, problematika viditelnosti

Jihočeský kraj Periodikum Noviny Rádio Televize

Počet výstupů 7 5 7

Prezentovaná témata Zimní výbava a příprava na zimní období Komentář k nehodovosti v kraji, Problematika mladých řidičů a motorkářů

Počet výstupů 9

Prezentovaná témata Problematika cyklistů, jízda v protisměru na dálnici, senioři v dopravě, aktuality K BESIP

Počet výstupů 1 2 1

Prezentovaná témata Drogy a návykové látky, zimní pneumatiky, nehodovost v kraji

Jihomoravský kraj Periodikum Noviny Rádio Televize Kraj Vysočina Periodikum Noviny Rádio Televize

Menší počet mediálních výstupů je dán tím, že od září 2012 pracuje nový krajský koordinátor a není tak ještě znám mezi novináři a údaje za I. pololetí neměl k dispozici. Královéhradecký kraj Periodikum Noviny Rádio Televize

Počet výstupů 6 3 2

Prezentovaná témata Zimní pneumatiky, informace o DSMC viditelnost chodců, kontroly cyklistů

Liberecký kraj Periodikum Noviny Rádio Televize

Počet výstupů 20 4 5

Prezentovaná témata Anonce akcí, problematika BESIP kampaně v kraji, mladí řidiči

Moravskoslezský kraj Periodikum Noviny Rádio Televize

Počet výstupů 1 3 16

Prezentovaná témata Komentáře k problematice BESIP, informace a živé vstupy z akcí Informace k DSMC, zimní provoz 17

Olomoucký kraj Periodikum Noviny Rádio Televize

Počet výstupů 4 10 4

Prezentovaná témata Činnost BESIP v kraji, kontroly cyklistů poutání nákladů, bezpečnost na R 46

Pardubický kraj Periodikum Noviny Rádio Televize

Počet výstupů 25 15 12

Prezentovaná témata Problematika BESIP, senioři v dopravě, Cyklisté, informace k DSMC info o akcích s bezpečnostní tématikou

Plzeňský kraj Periodikum Noviny Rádio Televize

Počet výstupů 2 8 8

Prezentovaná témata Problematika BESIP, informace k DSMC komentáře k dopravním nehodám v kraji informace o akcích

Počet výstupů 1

Prezentovaná témata Moje první cesta do školy

Středočeský kraj Periodikum Noviny Rádio Televize

Absence mediálních výstupů ve Středočeském kraji je dána výměnou krajského koordinátora a nemá ještě tolik kontaktů a není ještě tak znám mezi novináři. Ústecký kraj Periodikum Noviny Rádio Televize

Počet výstupů 9 8 24

Prezentovaná témata Nehodovost v kraji, akce BESIP, zimní pneumatiky, cyklisté Informace o CF DSMC

Karlovarský kraj Periodikum Noviny Rádio Televize

Počet výstupů 6 1 3

Prezentovaná témata Viditelnost chodců, informace ke DSMC, příprava na zimní provoz, dětské autosedačky

Zlínský kraj Periodikum Noviny Rádio Televize

Počet výstupů 20 0 4

Prezentovaná témata Informace o BESIP, cesta na dovolenou viditelnost, senioři v dopravě

18

4.

Dopravní výchova

Tato část zprávy je věnována dopravní výchově (DV) na školách, je zde porovnání mezi kraji vzhledem k účasti škol a dětí na pravidelné dopravní výchově na základě tzv. Tematického plánu (TP), vydaného Ministerstvem dopravy. Žáci 4. tříd základních škol by měli během školního roku absolvovat 5 hodin teoretické a 5 hodin praktické přípravy na dětském dopravním hřišti. Tato výuka je realizována různými subjekty pod záštitou krajských koordinátorů BESIP.

Kraj

Počet škol v kraji

Jihočeský 225 Jihomoravský 455 Karlovarský 110 Královéhradecký 251 Liberecký 208 Moravskoslezský 451 Olomoucký 299 Pardubický 250 Plzeňský 197 Středočeský 522 Ústecký 282 Vysočina 249 Zlínský 251 Hl. m. Praha 194 Celkem 3 944 Tabulka č. 6: Účast škol na DV

Počet zapojených škol

absolutně 114 375 87 155 195 312 235 161 162 281 158 195 217 153 2 800

v% 50,7 82,4 79,1 64,9 93,8 69,6 81,3 64,4 82,2 53,8 56,6 78,3 86,5 78,9 71,5

Počet Počet zapojených žáků žáků do DV 4.tříd absolutně v% 5 735 4 501 78,5 19 684 12 403 63,0 3 002 849 28,3 4 740 3 471 73,2 4 094 3 848 94,0 11 036 8 864 80,3 5 745 4 446 77,4 4 836 2 652 54,8 5 083 4 366 85,9 12 180 9 452 77,6 7 869 4 462 56,7 4 548 3 889 85,5 5 153 4 465 86,6 8 352 5 837 69,9 102 057 73 505 72,0

Procentuálně je účast základních škol s žáky 4. tříd zobrazena v grafu č. 11. Kraje jsou seřazeny podle procentuální účasti zapojení škol v r. 2012, včetně porovnání s rokem 2011. Není zde však zohledněno případné slučování či rozdělování jednotlivých základních škol, velikost školy, či jednáli o malotřídku na prvním stupni. Z grafu č. 11 vyplývá, že se opět podařilo zapojit do DV více škol a meziroční nárůst je cca o 2,6%. Pravidelně nejvyšší počet škol zapojených do DV dle TP je v Libereckém a Zlínském kraji. Největší nárůst škol zapojených do dopravní výchovy v loňském roce je v Jihomoravském a v Pardubickém kraji. Naopak nejnižší účast je v Jihočeském kraji a to i přes téměř 3% nárůst počtu zapojených škol. Tato situace opakuje každoročně, je to dáno hlavně rozlohou kraje a hustotou osídlení i větším počtem malotřídních škol, kde se do DV zapojují nepravidelně. V loňském roce zaznamenal pokles Středočeský kraj. Tato situace je ovlivněna rozlohou kraje a počtem DDH. Nový KK se bude snažit v letošním roce tuto situaci zlepšit.

19

Graf č. 11:Procentuální účast škol na dopravní výchově dle TP MD ve školním roce 2011/2012 dle krajů 4.1

Účast žáků 4. tříd na dopravní výchově

Nejnižší účast žáků 4. tříd na dopravní výchově vykazuje Karlovarský kraj a dále kraje Pardubický Ústecký. Tato čísla víceméně kopírují i nižší zapojení škol v uvedených krajích. Velmi vysokou účast žáků 4. tříd ze zúčastněných škol, stejně jako v roce 2011, vykazuje Liberecký a Zlínský kraj. Z počtu žáků, kteří přišli na pravidelnou dopravní výuku, jich následně nejvíce skládalo zkoušky na průkaz cyklisty překvapivě v Pardubickém kraji. Vysoké procento účasti na zkouškách vykazují Kraj Vysočina a v Ústeckém kraji.

20

Graf č. 12: Procentuální účast žáků 4. tříd na DV v porovnání a podílem absolventů zkoušky na průkaz cyklisty ve školním roce 2011/2012 dle krajů

4.2

Úspěšnost při zkouškách na průkazy cyklistů

Tento ukazatel srovnání mezi jednotlivými kraji je orientační a úspěšnost při skládání zkoušek je dána přístupem jednotlivých lektorů při hodnocení testů a i samotném předávání průkazů. V průběhu roku došlo na některých DDH k personálním změnám v průběhu roku a tedy odlišnému přístupu k výuce a ke zkouškám. Z hlediska hodnocení kvality a rozsahu dopravní výchovy není úspěšnost při zkouškách rozhodujícím ukazatelem. Přesto nám graf č. 13 nabízí základní porovnání o „přísnosti“ či „benevolenci“ jednotlivých lektorů. Pro porovnání jsou kraje seřazeny podle procentuální úspěšnosti v roce 2011/12, včetně srovnání úspěšnosti oproti předchozímu školnímu roku. Zde je vidět relativně nízká úspěšnost ve Středočeském, Karlovarském a v Plzeňském kraji. U některých krajů došlo i k propadu oproti roku 2011, což může být zapříčiněno právě výměnou lektorů, ale také přístupem dětí a zvládnutí látky.

21

Graf č. 13: Procentuální úspěšnost při skládání závěrečných zkoušek na průkaz cyklisty v rámci dopravní výchovy ve školním roce 2010/2011 dle krajů

22

4.3

Stručné hodnocení dopravní výchovy podle krajů

Hlavní město Praha – DDH na velmi dobré úrovni, nejsou však ve všech pražských obvodech, to se projevuje na vytíženosti stávající DDH, které mají velkou spádovost. V roce 2012 bylo otevřeno nové DDH na Praze 8. V Praze je velmi dobrá spolupráce s MP Praha, vyučují DV na 3 DDH. Hřiště na Praze 2, v objektu Muzea policie ČR má vysokou spádovost, využívají ho školy na Praze 1, 2 a některé okrajové části a dojíždějí sem i děti z okresu Praha – západ. V letošním roce by se měl začít stavět DDH na Praze 15 v areálu ZŠ Veronské náměstí. Jihočeský kraj – V roce 2012 vyšší účast na DV, nárůst počtu žáků 3. tříd, na některých hřištích problémy s provozovatelem DDH (např. v Písku, nedodávají harmonogramy, pozdě fakturují). Na některých DDH nejsou vykazovány zkoušky na průkaz cyklisty, někde malá účast na těchto zkouškách. Krajský koordinátor zjistí a předloží důvody. Jinak je v JK zapojení škol do dopravní výchovy stále jedno z nejnižších v ČR z důvodu rozlohy kraje a dostupnosti DDH jednotlivými školami. Jihomoravský kraj – v loňském roce se podařilo navýšit počet subjektů, které zajišťují dopravní výchovu, bylo otevřeno nové DDH – Veselí nad Moravou. Velký nárůst zapojených škol v Brně, MP Brno uzavřela smlouvu s BESIP CSPSD o zajištění výuky dopravní výchovy. Teorii učí přímo na školách, šetří tím náklady na dopravu dětí na DDH. Karlovarský kraj – v každém okrese DDH, přesto je místy delší dojezdová vzdálenost, od jara 2013 bude výuku teorie na ZŠ v Ostrově zajišťovat MP Ostrov, na DDH do Karlových Varů bude zajištěna doprava pouze na praxi a zkoušky, snížení nákladů. Královéhradecký kraj – situace v DV víceméně stejná, stále chybí kvalitní DDH v Hradci Králové. Jinak jsou učebny vybaveny základními pomůckami, zapojení škol ovlivněno počtem DDH v kraji a tím i spádovostí škol na jednotlivá DDH. Nižší číslo zapojení škol do DV je dáno i tím, že více jak 25% škol má maximálně 5 žáků ve třetích třídách. V HK se provádí teorie, není však dokončena praktická část a zkoušky, nevyhovující prostoty DDH. Liberecký kraj – i v roce 2012 DV na velmi dobré úrovni, počet zapojených škol se výrazně nezměnil, Liberecký kraj významně přispívá na DV, především na technické vybavení jednotlivých DDH. Moravskoslezský kraj – nižší počet ZŠ i žáků, nižší úspěšnost u zkoušek na průkaz cyklisty, to je dáno absencí kontinuální výuky, 10 hodin DV podle TP MD nestačí, děti se nenaučí pravidla provozu, v některých okresech stále DDH chybí. Olomoucký kraj – chybí DDH na Šumpersku, nově bylo otevřeno DDH v Hranicích na Moravě, čímž se zlepšilo i zapojení škol tohoto regionu do DV. Pardubický kraj – výpadek na DDH v Hlinsku z důvodu rekonstrukce školy, v Chrudimi proběhla výměna lektora, což se projevilo na zvýšení návštěvnosti DDH a v kvalitě výuky DV na tomto dopravním hřišti. V loňském roce otevřeno nové DDH v Lanškrouně a Přelouči a nový lektor na DDH ve Vysokém Mýtě. V kraji byl v loňském roce nárůst počtu zapojených škol o 5 %. 23

Plzeňský kraj – V průběhu roku 2012 pozastavena činnost v městské části Plzeň 1, měla by být obnovena od 9 2013. Zlepšení na DDH Tachov, stále přetrvává problém na DDH Domažlice, kde začala rekonstrukce, ale nejsou vyřešeny majetkoprávní vztahy. V některých oblastech velké dojezdové vzdálenosti se DV neuskutečňuje nebo je minimální. Středočeský kraj – v prvním pololetí roku 2012 neprobíhala DV v okrese Kutná Hora. Autoškola Gamex, která zajišťovala DV, ale nepodepsala novou smlouvu. Od 1. 9. byla podepsána smlouva s novým subjektem, který začal vyučovat DV v okrese Kutná Hora. Po celý rok neprobíhala DV na DDH v Berouně a Benešově. Stále chybí DDH v okrese Praha – západ. Ústecký kraj – ustálený počet škol i dětí zapojených v DV, nedošlo ani k nárůstu, ani k poklesu. Výkyvy v zapojení jsou v závislosti na počtu dětí v populačním ročníku. V okresech Děčín a Roudnice nad Labem velké dojezdové vzdálenosti na nejbližší DDH, nutnost výstavby nového dětského hřiště. V kraji je i velký rozdíl v úspěšnosti zkoušek mezi jednotlivými okresy, dáno úrovní lektorů. Zapojení škol ovlivňuje DDH Teplice, děti a školy započteny do statistiky, ne však do výkazů o DV, DDH neprovádí výuku dle TP MD, výuka není hrazena z prostředků MD ani kraje. Kraj Vysočina – nižší účast zapojení do DV způsobeno školami s vyšším počtem žáků 4. Tříd z důvodu financí nepřijeli, v kraji menší počet zkoušek způsobeno výukou teorie na školách z důvodu horší dostupnosti na DDH školy nepřijely na praxi a závěrečné zkoušky. Zlínský kraj – výpadek výuky DV na DDH Kroměříž, hřiště bylo týden mimo provoz z důvodu rekonstrukce budovy. Přetrvává špatná dostupnost v obvodu PO3 Valašské Klobuky.

24

5.

Dopravní soutěž mladých cyklistů

Tato část zprávy je věnována dopravní soutěži mladých cyklistů (DSMC). Tato soutěž je považována za nadstavbu DV, děti si mohou rozšiřovat návyky získané během DV a získávají další zkušenosti v oblasti zdravovědy, pravidel silničního provozu a v neposlední řadě se naučí lépe ovládat jízdní kolo. Soutěž je většinou zahájena základními koly, která probíhají na základních školách. Vítězové by pak měli absolvovat oblastní, resp. okresní kola. Bohužel to se v některých školách neděje, a to z toho důvodu, že některé školy mají personální a finanční problémy. Po okresních kolech následovala krajská kola a vyvrcholením bylo celostátní finále DSMC, které se konalo v Ústeckém kraji v Chomutově a Kadani, a kde se setkali vítězové krajských finále v obou kategoriích. Vítězné družstvo v mladší kategorii ze Základní školy v Častolovicích v září reprezentovalo Českou republiku na Evropském finále, které se v loňském roce konalo v Polsku ve městě Bochnia. Zde po tuhém boji získalo první místo v konkurenci 21 států z celé Evropy.

Kraj

Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Hl. m. Praha Celkem

Účast na DSMC absolutní v% 87 38,7 83 18,2 63 57,3 45 18,8 84 40,6 236 52,7 106 37,0 138 55,2 94 47,7 230 44,0 177 63,4 87 34,9 100 39,8 133 68,5 1 663 42,5

Počet škol

225 455 110 239 208 448 289 250 197 522 279 249 251 197 3 944

Tabulka č. 7: Účast na DSMC v roce 2012

Vzhledem k tomu, že zapojení škol a účast dětí se počítá od základních resp. oblastních kol, nemá toto porovnání úplně přesnou vypovídající hodnotu, protože se stává, že někdy základní školy, které pořádají základní kola, ani tyto počty krajskému koordinátorovi nenahlásí, a tak v některých regionech dochází k tomu, že nejsou započítány všechny děti, které se DSMC zúčastní. I přesto, že se mírně zlepšilo zapojení škol oproti roku 2011 je stále nejnižší procentuální účast škol Jihomoravském kraji a to pouze 18,2 % (16 % v roce 2011). Špatná je stále situace i v Královéhradeckém kraji, kde je zapojení škol 18,8 %. Bohužel v roce 2102 došlo i k poklesu, a to v Olomouckém a Plzeňském kraji a to o – 3,8 % resp. 3,6 %. Vysoká účast škol, stejně jako v roce 2011, je naopak v Ústeckém a Karlovarském kraji. Nejvyšší zapojení je v Praze. 25

Graf č. 14: Zapojení škol do DSMC v krajích ČR v roce 2012

26

Podíváme-li se na meziroční nárůst počtu zapojených škol (graf č. 15), je největší nárůst v kraji Pardubickém, kde se daří krajskému koordinátorovi zapojovat více škol. Nárůst je i ve Středočeském, Libereckém a Moravskoslezském kraji. Naopak pokles počtu zapojení škol je v Plzeňském a Olomouckém kraji. Mírný pokles, okolo 1 % vykazují v roce 2012 kraje, Zlínský, Královéhradecký a Jihomoravský.

Graf č. 15: Meziroční nárůst zapojení škol do DSMC

27

5.1

Stručné hodnocení DSMC podle krajů

Hl. m. Praha – dobrá spolupráce s MP při pořádání DSMC na všech úrovních, velmi dobrá spolupráce i PČR, především na KK, které v loňském roce proběhlo v prostorách Muzea Policie, v Praze je více jak nadpoloviční účast škol. Jihočeský kraj – nižší zapojení škol, pouze 38,7 %, koresponduje se zapojením škol do DV. V kraji byla disciplína práce s mapou již na okresních kolech, dobrá příprava na krajské kolo, u některých škol je v základních kolech nechuť postoupit dále. Jihomoravský kraj – nízké zapojení škol do DSMC, soutěže se zúčastňuje 18,2 % škol, krajský koordinátor musí v letošním roce na tuto situaci reagovat a oslovit další školy a zdůvodnit přínos této soutěže pro děti. Karlovarský kraj – v Karlovarském kraji velmi populární, dobře hodnocena pedagogy, každoroční nárůst počtu zapojených škol. Královéhradecký kraj – účast škol již několik let stagnuje, zapojení škol je cca 18,8 %. Oproti loňskému roku došlo k mírnému poklesu. Důvodem je neochota ředitelů škol uvolňovat pedagogy na tuto soutěž s dětmi. V kraji je i mnoho menších škol, které mají problém dát dohromady alespoň jedno družstvo. Liberecký kraj – i přes to, že v loňském roce došlo k nárůstu zapojených škol, nedaří se masovější zapojení škol do této soutěže. Účast je cca 40 % z celkového počtu škol v kraji. Kraj se významně podílí na financování. Moravskoslezský kraj – v rámci spolupráce s krajem tento finančně pomáhá zajistit všechny stupně soutěže. Každoroční nárůst počtu zapojených škol, v roce 2012 nárůst o 3,9 %. Olomoucký kraj – ze strany krajského koordinátora není žádné hodnocení, zapojení škol má stále klesající tendenci, bude nutno ve spolupráci s KK tuto situaci řešit oslovením všech škol. Pardubický kraj – v kraji je díky dobré práci krajského koordinátora každoroční nárůst zapojených škol, v roce 2012 nárůst o 6,4 % oproti roku 2011. Celkem je v současné době zapojeno více jak 55% škol. V loni se krajské kolo DSMC uskutečnilo na nově otevřeném DDH v Lanškrouně za významné podpory města a kraje. V kraji jsou pořádány i dopravní soutěže pro speciální a praktické školy. Plzeňský kraj – přestože je v kraji soutěž na školách velmi populární, došlo v loňském roce k poklesu počtu zapojených škol o 3,6 % oproti roku 2011. Je to tím, že školy pořádají pouze základní kola, ale vyšších se již nezúčastňují z důvodu menšího počtu žáků, ze kterých by mohli postavit družstvo a z důvodu zastupitelnosti pedagogů. Středočeský kraj – soutěž se v kraji stává stále populárnější, každoročně je zaznamenán nárůst počtu zapojených škol. V roce 2012 nárůst o 8 % oproti roku 2011. V kraji se pořádají také DSMC pro praktické a speciální školy.

28

Ústecký kraj – soutěž má dlouholetou tradici, zapojení škol je v jednotlivých okresech různé, celkově však v kraji přes 63 %. Bohužel častým jevem je, že škola uspořádá základní kolo, ale dalších se nezúčastní z důvodu termínové kolize okresních kol s jinými, např. sportovními soutěžemi, kterým dá škola přednost. Kraj Vysočina – soutěž si získává stále větší oblibu, v loňském roce nárůst o 5,2 %. Na pořádání okresního kola v Náměšti nad Oslavou se podílí i armáda ČR a v loňském roce se podíleli i na krajském kole ve Velkém Meziříčí. Zlínský kraj – vysoká účast v okresech s hustou sítí cyklostezek (Kroměříž, Uherské Hradiště). Celkově je v kraji nižší účast 39,8 %. Krajský koordinátor chce oslovit další školy, které se nezúčastní. V kraji je každoročně pořádáno celostátní kolo DSMC neslyšících, v loňském roce dokonce s mezinárodní účastí (družstva z Polska a Slovenska).

29

6. Semináře a Aktivy BESIP Součástí činností krajských koordinátorů je i aktivní zapojení se do Aktivů BESIP případně do přípravy a naplňování strategií BESIP v jednotlivých krajích. Jednotlivé kraje však k této problematice přistupuje rozdílně. V tabulce jsou přehledně uvedeny Aktivy BESIP a zpracované Krajské strategie bezpečnosti silničního provozu. Kraj Liberecký Olomoucký Karlovarský Zlínský Jihočeský Plzeňský Ústecký Pardubický Královéhradecký Vysočina Jihomoravský Moravskoslezský Středočeský Hl. m. Praha

Krajská komise BESIP

Krajská strategie BESIP

Ne Ne Ne Ano Ne

Ne Ne Ano Ano Ne

případný název Řídící výbor BESIP LK

Ne (komise dopravy 1xročně řeší BESIP) Ano Ne Ne Komise BESIP při odboru dopravy

případný název Koncepce BESIP LK

Ne Ne Ne Ano Ano Program aktivní bezpečnosti na pozemních komunikacích-BESIP na území Moravskoslezského kraje

Ano Ne

Pracovní skupina BESIP při MHMP

Ne Ano

Tabulka č. 8: Aktivy BESIP a krajské strategie

Jak je vidět z tabulky č. 8 jsou krajské komise BESIP aktivní v kraji Jihomoravském, Libereckém, Pardubickém a Moravskoslezském. V hl. m. Praze je vytvořena pracovní skupina při Magistrátu hl. m. Prahy. V krajích, kde jsou komise BESIP, jsou většinou zpracovány krajské strategie BESIP, které vycházejí z Národní strategie bezpečnosti silničního provozu a tyto jsou průběžně 2 – 3x ročně vyhodnocovány. Situace se oproti roku 2011 prakticky nezměnila. Lze konstatovat, že s výjimkou několika krajů je potřeba vést opět intenzivní jednání s krajskými úřady a iniciovat vznik „Krajských strategií BESIP“, jako nástrojů v prevenci bezpečnosti silničního provozu v jednotlivých regionech schválené usnesením Vlády České republiky ze dne 10. srpna 2011 č. 599. Pro šíření povědomí o činnosti BESIP v krajích dávají také prostor různé semináře a setkání s odpovědnými zástupci na regionální a lokální úrovni a se zástupci jakýchkoliv sdružení či institucí, které se pak ve svých regionech snaží koordinovat aktivity vedoucí k prevenci bezpečnosti silničního provozu. Mezi tyto aktivity patří mezi Aktivy BESIP, komise dopravy krajů či měst anebo jen úzce specializované, tzv. kabinety dopravní výchovy. 30

V každém kraji je se k této problematice staví jinak a tak nelze provést komplexní objektivní hodnocení. Někde mají zřízeny přímo Aktivy BESIP, někde tuto problematiku řeší v komisích, které mají dopravu ve svém statutu a jinde jsou plně funkční komise BESIP. Zde je stále velký prostor pro krajské koordinátory, aby ve svém kraji iniciovali vznik nových Aktivů BESIP, případně se snažili udržet stávající. To samozřejmě nebude možné bez pomoci orgánů místní samosprávy a příslušných odborů a komisí dopravy. Důležitým prvkem v práci krajských koordinátorů je i pořádání seminářů k problematice BESIP v krajích. Tyto semináře slouží především pro získávání novinek a informací týkajících se prevence v oblasti bezpečnosti silničního provozu pro všechny zainteresované subjekty. Nezastupitelné místo mají i semináře pro provozovatele dětských dopravních hřišť, učitele dopravní výchovy, ředitele a učitele ZŠ, kde dochází k výměně zkušeností. Zde je situace vcelku příznivá a v každém kraji se pořádají. Výjimkou je Středočeský kraj kde nebyl v minulosti žádný seminář. 6.1

Stručné hodnocení Aktivů BESIP podle krajů

Hl. m. Praha – na MHMP se schází pracovní skupina BESIP, řeší problematiku financování investiční akcí, tak financování a přípravu akcí v oblasti bezpečnosti silničního provozu Jihočeský kraj – v jsou v současné době 4 Aktivy BESIP a 3 komise BESIP, nejaktivnější je v Táboře, v ostatních se členové scházejí 1-2x ročně a to převážně k organizaci DSMC. Jihomoravský kraj – v kraji pracují 3 Aktivy BESIP, které se scházejí 2x ročně. Na krajském úřadě Jihomoravského kraje je komise dopravy, která se schází 2x ročně a kde se řeší i problematika BESIP. Karlovarský kraj – v kraji jsou 2 Aktivy BESIP a občanské sdružení Rokští Cheb. Tyto aktivy se schází pravidelně a pomáhají s organizací a zajištěním akcí zaměřených na bezpečnost v silniční dopravě. Liberecký kraj – v rámci „Koncepce BESIP LK“ je zřízen řídící výbor BESIP LK, dále zde působí kabinety DV, které tvoří zástupci provozovatelů DDH MP, PČR, ČČK, měst a obcí, Aktivy BESIP (v České Lípě, Košťálově, Jilemnici, Jablonci n. N. a Doksech). Velmi dobře pracuje i Sdružení obcí LK Královéhradecký kraj – v kraji není žádná komise ani Aktiv BESIP, pravidelně se schází pouze aktiv rozhodčích DSMC. Moravskoslezský kraj – v 16 obcích pracuje určitý koordinační orgán, který se zabývá také BESIP. Olomoucký kraj – funkční komise pouze v Jeseníku a Prostějově, v ostatních městech pracují nepravidelně, oblastí BESIP se nezabývají, nebo jen okrajově. Zatím se nepodařilo obnovit činnost koordinační komise BESIP v Olomouckém kraji Pardubický kraj – je ustaven Krajský aktiv BESIP, schází se 2x ročně, dále působí Aktivy BESIP v Pardubicích, Chrudimi, a Ústí nad orlicí. 31

Plzeňský kraj – v kraji pracuje 7 Aktivů BESIP a jedna komise BESIP, je velmi dobrá spolupráce se státní správou a samosprávou, pravidelně se konají semináře k problematice BESIP. Středočeský kraj – v kraji v současnosti nepracují žádné komise a Aktivy. Na krajském úřadě pouze 1x ročně komise dopravy KÚ Středočeského kraje a projedná „Závěrečnou zprávu o čerpání finančních prostředků na činnost BESIP v kraji“, kterou předkládá krajský koordinátor BESIP, na základě toho, že CSPSD bylo příjemce dotace ze Středočeského kraje. Ústecký kraj – Na KÚ ÚK zasedá „Dopravní komise kraje“ jako poradní sbor hejtmanky, krajský koordinátor BESIP zde předkládá i zprávu o činnosti. Aktivy a komise BESIP nejsou, problematiku BESIP řeší v rámci „Komisí dopravy“, které mají různé názvy, ale mají dopravu ve své gesci a problematiku BESIP zahrnují do jednání v případě aktuálnosti, někde fungují jako poradní sbor starosty nebo primátora. Kraj Vysočina – podle zprávy krajského koordinátora pracuje Aktiv BESIP pouze v Třebíči a scházejí se 2x ročně. Zlínský kraj – na území kraje pracuje pouze Aktiv BESIP ve Valašském Meziříčí. V ostatních obcích je problematika BESIP projednávaná v komisích a odborech, které mají ve svém statusu dopravu. Na základě jednání krajského koordinátora s náměstkem primátora pro dopravu by měla vzniknout komise BESIP ve Zlíně.

32

7. Výkaz o kontrolní činnosti dopravní výchovy na dětských dopravních hřištích Dopravní výchova podle TP DV MD v České republice je zajišťována na 157 stálých a 18 pojízdných dětských dopravních hřištích. Zajišťují ji lektoři dopravní výchovy po absolvování seminářů pořádaných z pověření Ministerstva dopravy. Na základě smlouvy s CSPSD o zajištění činnosti krajského koordinátora mají tito lektoři povinnost provádět kontrolu výuky, zda probíhá podle vypracovaných harmonogramů a v souladu s TP DV MD. V rámci kontrol také kontrolují stav DDH, včetně vybavení a prostředků pro výuku. Tyto kontroly jsou zaznamenány ve výkazu kontrolní činnosti na dětských dopravních hřištích a slouží, jako základní doklad o kontrole provozu DDH. Ve výkazech jsou uvedeny všechny kontroly, které krajští koordinátoři provedli na DDH. Kontrolní činnost KK není zaměřena jen na kontrolu pravidelné systematické dopravní výchovy. Některé kontroly byly zaměřeny pouze na stav hřiště a jeho vybavení nebo jen na kontrolu pořádání DSMC, které na DDH probíhaly. V přehledu o kontrolách jsou však uvedeny jenom ty, které byly zaměřeny na dopravní výchovu podle TP MD. Vzhledem k neuspokojivému stavu provádění kontrol na DDH v roce 2011, byla na poradě krajských koordinátorů v září roku 2011 krajským koordinátorům opět připomenuta tato povinnost, provádět pravidelné kontroly na všech na všech DDH. Vzhledem k tomu, že nedošlo ke zlepšení situace, bylo na závěrečné poradě v prosinci 2011 nařízeno, že každý koordinátor musí provést na každém DDH minimálně 3 kontroly během roku a to 2x na jaře a 1x na podzim. To se v letošním roce projevilo na počtu kontrol, které krajští koordinátoři provedli. Po výměně KK ve Středočeském se oproti roku 2011, kdy nebyla pro vedena ani jedna kontrola DDH a výuky, situace zlepšila a KK provedl v druhé polovině roku 2012 pět kontrol. V ostatních krajích je situace podstatně lepší, v některých krajích, ale počet nařízených kontrol neodpovídá počtu DDH a je nutno tuto situaci dostat do souladu s nařízením uvedeném v zápise z porady. Naopak velký počet kontrol vykazují KK Moravskoslezského a Zlínského kraje. V Hl. městě Praha je vykazováno také velké množství kontrol, ale to je dáno tím, že DDH jsou na menším prostoru a je možnost provádět kontroly častěji. Jak bylo uvedeno výše, součástí kontrol bylo nejen hodnocení výuky, ale také stav a vybavenost DDH. Zápisy z jednotlivých kontrol jsou součástí jednotlivých zpráv krajských koordinátorů, které jsou přílohou na CD.

33

Graf č. 16: Počty kontrol DV dle TP na DDH v krajích

34

8.

Závěr, náměty a doporučení pro další činnost

V roce 2012 se koordinační tým BESIP podílel na mnoho akcích v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Tradičně byla největší pozornost soustředěna na zajištění DV a jejímu rozšiřování do dalších škol, tak aby se do DV zapojil, co největší počet dětí. Velký důraz byl kladen i na zajištění DSMC a to na všech stupních od základní kol až po celorepublikové finále. Zde se i přes drobné problémy daří každoročně zvyšovat počet zapojených škol do tohoto programu. Těmito aktivitami se snažíme oslovit nejzranitelnější účastníky silničního provozu, děti. Samozřejmě nezapomínáme ani na ostatní účastníky silničního provozu, o čemž svědčí počet akcí zaměřených na bezpečnost silničního provozu a vysoká návštěvnost těchto akcí. V roce 2013 bychom se chtěli se všemi spolupracujícími subjekty zaměřit na mladé a začínající řidiče a ty oslovit nejlépe formou ŠBJ a KBJ. Chtěli bychom pokračovat v nastaveném trendu z roku 2012, kdy jsme se zaměřili na rodiče s dětmi, aby se nám podařilo více a efektivněji působit na tuto skupinu a rozvinout již v rodině vnímání potřeby prevence v oblasti bezpečnosti silničního provozu. V letošním roce bychom se chtěli více zaměřit na velkou skupinu účastníků silničního provozu, která se významnou měrou podílí na počtu dopravních nehod, řidiče profesionály, a to jak na řidiče nákladních automobilů, tak na řidiče autobusů. Zde chceme aktivně působit se subjekty, které provádějí státní odborný dozor a to v oblasti sociální (dodržování doby jízdy a přestávek), technického stavu vozidel, poutání nákladu (špatně upoutaný náklad ohrožuje bezpečnost silničního provozu) a v neposlední řadě i na oblast technického stavu vozidel (vozidlo ve špatném technickém stavu ohrožuje i ostatní účastníky silničního provozu). Svou činnost zaměříme také na chodce, především na používání reflexních prvků chodci za snížené viditelnosti mimo obec. Zde chceme pomocí různých kampaní i názorných ukázek přesvědčit tuto skupinu účastníků silničního provozu o nutnosti používání reflexních prvků. Také zde chceme navázat úzkou spolupráci se soukromými subjekty, především s dodavateli reflexních materiálů. Pozornost chceme opětovně věnovat, především v jarních měsících, motorkářům a seznámit tuto specifickou skupinu účastníků silničního provozu pro ně přijatelnou formou s problematikou bezpečné jízdy a zásadami první pomoci při nehodách motocyklistů. Také se chceme především v jarních a letních měsících zaměřit na cyklisty v rámci celorepublikových akcí, během nichž se ve spolupráci s PČR a MP zaměříme na technický stav jízdních kol, zda-li odpovídají zákonu č. 361/2000Sb a dále pak používání ochranných přileb, ale i na požívání alkoholu cyklisty. I když se v roce 2012 uskutečnilo značné množství akcí pro řidiče, na jednu skupinu řidičů se zapomíná, a to na handicapované řidiče. I když tito řidiči nefigurují na čelních místech ve statistikách, co do viníků dopravních nehod, měli bychom se zaměřit i na tyto řidiče a uspořádat akce i pro tuto skupinu, které musejí být přizpůsobeny jejich handicapu. Další oblastí, které se budeme v letošním roce věnovat je i prezentace BESIP. Vzhledem k tomu, že v loňském roce došlo ke krácení rozpočtu oddělení BESIP – CSPSD, nemohli jsme z tohoto důvodu reagovat na změnu loga v polovině roku a krajští koordinátoři tak dosud používají promo prostředky se starým logem. Chceme proto během prvního čtvrtletí tyto prostředky obměnit, tak aby prezentace BESIP odpovídala významu a tradici značky BESIP. V roce 2013 chceme více zohlednit rozdílnost krajů, a to jak do rizikových skupin účastníků silničního provozu, tak i do příčin DN v jednotlivých krajích. V roce 2013 bychom chtěli některé 35

kampaně a jednotlivé akce zaměřovat právě více na problematiku jednotlivých krajů a regionů. Těmito opatřeními by se nám mělo podařit adresněji cílit kampaně na jednotlivé skupiny účastníků silničního provozu. Naplněním těchto cílů se nám podaří snížit nehodovost na našich silnicích, snížit následky DN a naplňovat tak Národní strategii bezpečnosti silničního provozu, jejímž cílem je snížit do roku 2020 počet usmrcených v silničním provozu na úroveň průměru evropských zemí a současně oproti roku 2009 snížit o 40 % počet těžce zraněných osob.

36

9.

Seznam použitých zkratek:

MD CSPSD BESIP KÚ DDH ŘSD PČR DN KBJ ŠBJ KK DBA MEJ DBA DV DSMC TP

Ministerstvo dopravy Centrum služeb pro silniční dopravu Bezpečnost silniční dopravy Krajský úřad Dětské dopravní hřiště Ředitelství silnic a dálnic Policie České republiky Dopravní nehoda Kurz bezpečné jízdy Škola bezpečné jízdy Krajský koordinátor Dopravně bezpečnostní akce Mobilní expertní jednotka Dopravně bezpečnostní akce Dopravní výchova Dopravní soutěž mladých cyklistů Tematický plán dopravní výchovy

37