Souhrnná teritoriální informace Východní Timor

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Východní Timor

Souhrnná teritoriální informace Východní Timor Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Jakartě (Indonésie) ke dni 01.06.2016

Seznam kapitol souhrnné teritoriální informace: 1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled (s.2) 2. Zahraniční obchod a investice (s.7) 3. Vztahy země s EU (s.8) 4. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR (s.9) 5. Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu (s.11) 6. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu (s.12) 7. Kontakty (s.15)

1/15

www.businessinfo.cz/vychodni-timor

© Zastupitelský úřad ČR v Jakartě (Indonésie)


Východní Timor

1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled Podkapitoly: 1.1. Oficiální název státu, složení vlády 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin) 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru. 1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) 1.7. Daňový systém Stručná charakteristika politckého systému Východní Timor vyhlásil dne 28. 11. 1975 nezávislost na Portugalsku. O devět dní později došlo k invazi a okupaci indonéskými ozbrojenými silami. V červenci 1976 byl Východní Timor začleněn do Indonésie (jako provincie Východní Timor). Následujících 20 let probíhala neúspěšná indonéská kampaň k potlačení domácího odporu. V průběhu této kampaně bylo dle odhadů usmrceno 100 až 250 tis. osob. Dne 30. 8. 1999 hlasovala v referendu monitorovaném OSN naprostá většina obyvatel (78 %) pro nezávislost na Indonésii. V době mezi referendem a příjezdem mnohonárodních mírových sil ve druhé polovině září 1999 vedly timorské milice, organizované a podporované indonéskou armádou, rozsáhlou odvetnou kampaň, při které zahynulo přibližně 1 300 osob a dalších cca 300 000 bylo přinuceno k útěku do Západního Timoru. Většina infrastruktury země byla zničena. Dne 20. 9. 1999 do země vstoupily mezinárodní mírové jednotky pod vedením Austrálie (INTERFET), které násilí ukončily. Východní Timor byl poté necelé 3 roky pod přechodnou správou OSN (UNTAET). Dne 20. 5. 2002 byl Východní Timor mezinárodně uznán jako nezávislý stát. Pro podporu východotimorské vlády byla po skončení mandátu UNTAET (dnem vyhlášením nezávislosti země) vytvořena následná organizace – Mise OSN na podporu Timoru-Leste (UNMISET), jejíž mandát vypršel dne 20. 4. 2005. Od tohoto data do 25. 8. 2006 působila v zemi malá následná speciální politická mise – UN Office in East Timor (UNOTIL). Dne 26. srpna 2006 byla UNOTIL nahrazena novou misí, a to na základě důsledku bezpečnostní krize a hromadných násilností, které proběhly v dubnu a květnu roku 2006. Nová mise nese název Integrovaná mise OSN v Timoru-Leste (United Nations Integrated Mission in Timor-Leste, UNMIT), ustavená rezolucí RB OSNč. 1704. Hlavními úkoly nové mise jsou podpora vlády při obnově stability země, veřejného pořádku a institucí bezpečnostního sektoru, podpora procesu národního usmíření a pomoc při přípravě prezidentských a parlamentních voleb, které proběhly v roce 2007. Mise má rovněž pomoci dokončit vyšetřování zvláště závažných zločinů z roku 1999. V čele mise stojí zvláštní představitel GT OSN. UNMIT se skládá z civilní složky (1608 policistů) a složky vojenské (34 styčných důstojníků a důstojníků štábu). Aktuální vývoj Hlavním tématem současné východotimorské politiky se stal Strategický plán rozvoje pro období let 2011-2030, jehož návrh předložil premiér Xanana Gusmao v dubnu 2010 na donorské konferenci v Dili, a který předpokládá masivní využití prostředků z Petroleum Fund na rozvoj infrastruktury a veřejných služeb. Po neuvěřitelných osmi letech projednávání v parlamentu byl v květnu 2010 schválen nový zákon proti domácímu násilí, který stanoví povinnost orgánů činných v trestním řízení vyšetřovat a stíhat i případy, které neohlásí samotná oběť. Poškozené osoby budou mít (alespoň teoreticky) nárok na bezplatnou zdravotní péči, psychosociální služby, právní pomoc a náhradní ubytování. Přijatý zákon je mezníkem v oblasti lidských práv ve Východním Timoru, kde domácí násilí představuje jeden nejzávažnějších sociálních problémů, a mezi většinovou populací je zatím široce akceptované, nezřídka i ženami samotnými. V zemi byla zároveň zvolena první stálá zastupitelka při Výboru pro odstranění

2/15




Východní Timor

diskriminace žen (CEDAW), kterou se stala známá obhájkyně práv žen a manželka ministra zahraničních věcí Milena Pires. Bezpečnost Jednání o vymezení hranic mezi Indonésií a Východním Timorem váznou a z celkem 5.000 lokalit bylo zatím odsouhlaseno pouze 907 a demarkace provedena u 103 z nich. Na jaře 2010 navíc došlo v Okusi (výhodotimorská enkláva uvnitř indonéského západního Timoru) k dvěma incidentům, kdy indonéští vojáci vstoupili na východotimorské území, vyhnali obyvatele vesnice, zničili několik budov a vyvěsili indonéskou vlajku. Ačkoliv se jednalo spíše o soukromou aktivitu jednoho z místních velitelů související s organizovaným zločinem, podobné akce hrozí přerůst v závažnou mezinárodní krizi. V květnu 2010 převzala východotimorská armáda od Číny dvě hlídkové lodě určené pro ochranu východotimorských pobřežních vod před nelegální migrací a stále rostoucím nezákonným průmyslovým rybolovem. Obchod ve výši 28 mil. USD uzavřený v r. 2008 se stejně jako mnoho kontraktů mezi ČLR a Východním Timorem (např. elektrárna na těžký topný olej za 22. mil. USD) odehrál bez výběrového řízení, tentokrát však kromě podezření z korupce vyvolal i kritiku Austrálie, která východotimorské ozbrojené síly z větší části financuje. Na přelomu června a července 2010 přinesla média zprávu, že prezident Ramos-Horta a nová australská premiérka Julia Gillard konzultovali návrh Austrálie na zřízení imigračního centra na území Východního Timoru, kam by Austrálie umísťovala uprchlíky ze Srí Lanky a Afghánistánu, kteří připlouvají do australských pobřežních vod na improvizovaných plavidlech. V současné době dosahuje jejich počet tisíců ročně, vyřizování jejich žádostí o azyl je komplikovaný proces trvající roky a australská veřejnost vyvíjí tlak na vládu, aby problém řešila. Návrh vyvolal velkou nelibost u indonéské vlády, která se obává pronikání uprchlíků přes špatně střeženou pozemní hranici zpět do Indonésie, odkud většina vyjíždí na cestu do Austrálie. S návrhem nesouhlasí ani vláda premiéra Gusmaa, který iniciativu prezidenta kritizoval jako uspěchanou a mimo finanční i organizační možnosti země. Vlády Austrálie, Východního Timoru a Indonésie se zavázaly o záležitosti nadále jednat.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády •

Demokratická republika Východní Timor

•

Democratic Republic of Timor-Leste

http://timor-leste.gov.tl/?p=13&lang=en

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin) 2

•

rozloha: 14 874 km

•

pozemní hranice 228 km

•

námořní hranice 706 km

•

počet obyvatel: 1 178 252 (2013)

•

hustota zalidnění: 79 obyvatel/ km²

•

průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1,92 %

•

nejpočetnější etnika:

•

3/15

•

Austronésané (malajští Polynésané)

•

Papuánci

•

menší skupina Číňanů

náboženské složení: •

katolíci (98 %)

•

muslimové (1 %)




Východní Timor

•

protestanti (1 %)

•

hlavní město: Dili

•

celkem 13 správních celků: Aileu, Ainaro, Baucau, Bobonaro, Cova-Lima, Dili, Ermera, Lautem, Liquica, Manatuto, Manufahi, Oecussi, Viqueque

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru. 2010

2011

2012

2013

2014

HDP (v běžných cenách, USD bil.)

3.199

4.539

4.214

4.280

6,100

Přírůstek HDP (%)

9

12

1

n.a.

6,6

HDP na obyvatele (USD)

2 998,645

4,154.023

3,766.386

3,737.374

4,928,000

11,8

2,5

Roční inflace (%, prům., ve spotř. cenách)

Zdroj: World Bank, IMF Východní Timor je jednou z nejchudších zemí asijsko-pacifického regionu a jeho ekonomika je odkázána na ropném průmyslu nejvíce ze všech zemí světa. Státní rozpočet pro rok 2013 počítal s 50 % státních výdajů a s 50 % kapitálových výdajů. V ekonomice však chybí rovnováha mezi hodnotou vývozů a domácími investicemi. Většina vládních výdajů jde na výplatu mezd, takže ačkoliv ekonomika roste, ekonomický základ zůstává stále velmi malý. Výběr daní je značně neefektivní a daně tvoří pouze 8 % příjmu rozpočtu. Ropa a zemní plyn tvořil 95 % státního příjmu a 81 % HDP v roce 2013. Relativně vysoký ekonomický růst v reálném životě nepředstavuje zlepšení životní úrovně většiny obyvatelstva. Domácí produkce není v rovnováze s objemem dovozů, což představuje velké inflační riziko. V roce 2012 vzrostlo HDP o 10,6 %, ale inflace ve stejném období dosáhla 11,7 %.

Domácí neropné příjmy státu jsou natolik nízké, že v roce 2013 rozpočet vykazoval 91% schodek, což dokazuje výši závislosti ekonomiky země na příjmech z ropného fondu. Řada státních institucí sice přijímá prostředky ze státního rozpočtu, avšak nevyvíjí aktivity směrem, který by eventuálně zajišťoval jejich návratnost. Například k dnešnímu dni ministerstvo průmyslu a obchodu nezavedlo žádné vývozní daně, ačkoliv v zemi existuje řada produktů, které by takovou daní mohly být zatíženy. Na druhou stranou dovozní daně se každoročně zvyšují, čímž dochází k neefektivnímu odlivu peněz. Ve snaze o kontrolu inflace a dosažení fiskální udržitelnosti vláda sice snížila v meziročním srovnání celkové výdaje o 0,5 % a výdaje na infrastrukturu na 10,8 %, ale celkový rozpočet vzrostl o 17 %, a to

4/15




Východní Timor

zejména díky vysokému růstu v kategorii běžných výdajů. Vláda potřebuje zavést odpovídající fiskální politiku, která by vedla k efektivnějšímu využití státního rozpočtu.

Vláda se rovněž potýká s problémem efektivity čerpání alokovaných prostředků, které se sice v průměru pohybuje mezi 70 – 90 %, ale v případě velmi důležitého infrastrukturálního fondu bylo z alokovaných 875 mil. USD využito pouhých 42 %. Vzhledem k tomu, že většina prostředků fondu je určena na rozvoj venkova, neefektivnost jeho čerpání má přímý dopad na životní úroveň obyvatelstva. Vláda tedy musí urychleně posílit své kapacity v této oblasti.

Východní Timor je relativně bohatá země, avšak vláda v posledních 5 letech nebyla schopna využít toto bohatství k výraznějšímu zlepšení životních podmínek obyvatelstva a ani odstranit podstatu zásadních problémů. V současné době většina obyvatel země pracuje v zemědělství a v souvisejících oborech, nicméně dlouhodobým cílem vlády je tento trend za využití prostředků plynoucích z ropného fondu změnit. Vláda proto připravila Strategický plán rozvoje na období 2011 – 2030, který počítá s využitím příjmu z ropy v pěti základních oblastech, které by se do budoucna měly stát pilíři ekonomiky země. Jedná se o rozvoj venkova, zemědělství, ropný průmysl, cestovní ruch a investice soukromého sektoru. Ekonomika Východního Timoru ale pokračuje v růstu, za rok 2013 vyrostla o 8 %. Rozpočet na rok 2014 je 1,5 mld. USD, což ale značí pokles ve srovnání s rokem předešlým, kdy rozpočet byl 1,65 mld. USD.

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let 2009

2010

2011

2012

2013

Příjmy

1.910

2.407

3.597

3.098

2.951

Výdaje

0.627

0.794

1.206

1.416

1.539

Saldo

283

1613

2391

1682

1412

Zdroj: IMF

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Jako oficiální měna byl v roce 2000 ustaven americký dolar. K tomu byly pro menší transakce zavedeny timorské mince denominované pro menší obnosy 1, 5, 10, 25 a 50 centavos. Zavedení mincí má částečně přispět k postupné monetarizaci ekonomiky. V současné době existují na Východním Timoru 6 bank: Banco Nacional De Timor Centra Bank Of East Timor

5/15




Východní Timor

ANZ Banco General Bank Mandiri Relaction De Bancos En Timor Oriental

1.7. Daňový systém Výběr daní v podstatě neexistuje.

6/15




Východní Timor

2. Zahraniční obchod a investice Podkapitoly: 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU 2.3. Komoditní struktura 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny) 2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) 2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo 2010

2011

2012

2013

2014

Vývoz

41,660

53,253

76,893

53,278

39,065

Dovoz

298,091

339,630

670,121

528,824

553,656

Saldo

-256,431

-286,377

-593,228

-475,546

-514,594

Zdroj: UN Zahraniční obchod země je nevyrovnaný, kde dovoz značně přesahuje vývoz. Deficit obchodní bilance je extrémní, přibližně na úrovni 10 % hrubého domácího produktu. Z teritoriálního pohledu se zahraniční obchod realizuje pouze se sousedícími zeměmi, když dvě třetiny z celkového objemu připadají na Austrálii, Japonsko a Indonésii. Jedinými vývozními komoditami jsou vanilka a káva. Dovozům dominují základní potraviny a spotřební zboží. Protože v zemi není rafinérie ropy, benzín a petrolej se musí dovážet. USD představoval import a pouhých 10 mil. USD připadlo na export. Příjmy z prodeje ropy nejsou v zahraničně-obchodní statistice zahrnuty.

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU 2.3. Komoditní struktura Hlavní vývozní komodity: •

Káva (představuje 85 % veškerého vývozu zboží bez odvětví ropy), dále santalové dřevo a mramor

Hlavní dovozní komodity: •

Potraviny, benzín a petrolej, spotřební zboží

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny) 2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) 2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

7/15




Východní Timor

3. Vztahy země s EU Podkapitoly: 3.1. Zastoupení EU v zemi 3.2. Obchodní vztahy země s EU 3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

3.1. Zastoupení EU v zemi 3.2. Obchodní vztahy země s EU 3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU Rozvojová pomoc EU V rámci rozvojového fondu EDF 10 je na období let 2008-2013 alokovaná částka pomoci pro Východní Timor ve výši 81 mil. EUR. Konkrétní rozdělení finančních prostředků dle jednotlivých kapitol EDF 10 je následující: 1. Focal sector - Rural development

43,5 mil. EUR

2. Focal sector - Support to health

10 mil. EUR

3. Focal sector - Institutional capacity building

18 mil. EUR

Non-focal sectors: Support to NSA

4 mil. EUR

TCF I

1,5 mil. EUR

TCF II

1,5 mil. EUR

PALOP

2,5 mil. EUR

8/15




Východní Timor

4. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Podkapitoly: 4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let 4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu 4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb 4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce 4.5. Smluvní základna mezi oběma státy 4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let Obchodní bilance ČR - Východní Timor (tisíc USD) 2009

2010

2011

2012

2013

Vývoz

0

0

104

22

108

Dovoz

3

0

0

5

22

Saldo

-3

0

104

17

86

Zdroj: ČSÚ

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu 4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb 4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce 4.5. Smluvní základna mezi oběma státy V současnosti neexistuje dvoustranná smluvní základna.

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce Česká republika v letech 2009-2010 realizovala ve Východním Timoru tzv. malý lokální projekt „Podpora rozvoje infrastruktury Východního Timoru – dodávka mobilní čističky pitné vody“. Realizátorem projektu byla česká společnost GEOtest Brno, prostřednictvím své dceřiné indonéské společnosti PT. Indonesian Water Equipment Technology (PT. IWET). Podle schváleného finančního rámce představoval celkový rozpočet projektu 868.620,- Kč, z čehož 500.000,- Kč představovaly prostředky ZRS ČR a 368.620,- Kč byla spoluúčast realizátora. Předmětem projektu byla dodávka mobilní čističky pitné vody typu WWT-01, tj. stejného typu, který byl dodán v rámci obnovy a rekonstrukce oblastí postižených tsunamiv Acehu, a který se osvědčil kromě Indonésie i v podobně obtížných oblastech Srí Lanky nebo Mongolska.

9/15




Východní Timor

Příjemcem projektu bylo Ministerstvo ekonomiky a rozvoje Východního Timoru, prostřednictvím své rozvojové agentury DNDR. Během realizace projektu se realizátor i ZÚ Jakarta potýkaly s administrativními a logistickými problémy na straně příjemce, který od srpna 2009 do března 2010 nebyl schopen vytvořit podmínky pro dokončení projektu. Realizátor si rovněž stěžoval na všudypřítomnou korupci na východotimorské straně, když každý administrativní úkon byl provázen žádostmi úředníků o úplatek. K tomuto jevu docházelo i navzdory skutečnosti, že během návštěvy NMPKO H. Kmoníčka v zemi v říjnu 2009 převzal záštitu nad realizací projektu přímo ředitel kabinetu prezidenta Východního Timoru. Navzdory těmto obtížím byl projekt úspěšně dokončen a dne 15. 3. 2010 předán příjemci do užívání. Dle informace realizátora by měl dokončený rozvojový projekt dále pokračovat z prostředků ZRS DE v rámci vzdělávacího programu „Technické aspekty dodávek pitné vody“.

10/15




Východní Timor

5. Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu Podkapitoly: 5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty 5.2. Kalendář akcí

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Česká republika nemá ve Východním Timoru žádné investice, neexistuje žádný společný podnik.

5.2. Kalendář akcí

11/15




Východní Timor

6. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu Podkapitoly: 6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej 6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu 6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku 6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu 6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví 6.6. Trh veřejných zakázek 6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka 6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba 6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince) 6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR 6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej 6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu 6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku 6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu 6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví 6.6. Trh veřejných zakázek 6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka Ačkoliv široký rámec právních a soudních norem byl již vyhlášen, jejich implementace a další posilování je hudbou budoucnosti a bude klíčem k dalšímu hospodářskému rozvoji a efektivnímu dobrému vládnutí na Východním Timoru.

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba Úředními jazyky jsou tetum a portugalština. Vedle nich jsou používány indonéština a angličtina. K tomu existuje cca 16 různých domorodých jazyků a dialektů. měna: •

Americký dolar USD

12/15




Východní Timor

Státní svátky v roce 2016: 2016 1. 1.

Nový Rok

25.3.

Velký pátek

1. 5.

Svátek práce

20. 5.

Den nezávislosti

26. 5.

Feast of the Body of God (Corpus Christi)

7. 7.

Konec Ramadámu

30. 8.

Consultation Day

18. 9.

Ibul Adha

1. 11.

Den všech svatých

2. 11.

Den všech svatých

12. 11.

Národní den mládeže

28. 11.

Vyhlášení dne nezávislosti

7. 12.

Národní svátek hrdinů

8. 12.

Immaculate Conception Day

25. 12.

Narození Ježíše Krista

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince) Víza jsou udělována občanům ČR na dobu 30 dnů přímo na letišti nebo v mezinárodním námořním přístavu v hlavním městě Východního Timoru - Dili za poplatek 30,- USD. Je třeba vyplnit pasovou průvodku a uchovávat ji v pase po celou dobu pobytu v zemi. Odletový díl pasové průvodky se odevzdává pasovému úředníku při odletu ze země. Při odletu z Dili se rovněž platí letištní taxa 10,- USD. V případě návštěvy delší než 30 dnů anebo při vstupu na území jinou než výše uvedenou cestu (např. přejezd automobilem ze sousední Indonésie) je možné zažádat o vízum až na 90 dnů. V tomto případě je ale nutné příslušné úřady požádat nejméně 10 pracovních dnů před vstupem do země prostřednictvím předem vyplněné žádosti o autorizaci víza online, tzv. Visa Application Authorization. V případě schválení žádosti, resp. udělení autorizace je nutné daný dokument (potvrzení autorizace) vytisknout a předložit ho následně imigračním úřadům při vstupu do země.

13/15




Východní Timor

Kontakt na nejbližší zastupitelské úřady a konzuláty Východního Timoru v EU: Portugalsko Embassy of Timor-Leste to Portugal Avenida Infante Sante No. 17-6°- Esq. 1350-175 Lisboa Portugal Tel: (351-21) 393 3730 Fax: (351-21) 393 3739

Belgie Embassy of Timor Leste to the European Union Avenue de Cortenbergh, 12 PO Box 198 1040 Brussels, Belgium Tel: (32-2) 280 00 96 Fax: (32-2) 280 02 77

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR 6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

14/15




Východní Timor

7. Kontakty Podkapitoly: 7.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu 7.2. Kontakty na teritoriální odbory na MZV ČR a na MPO ČR, zastoupení ostatních českých institucí v teritoriu (CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism, Česká centra) 7.3. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) 7.4. Internetové informační zdroje

7.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu ČR nemá přímo na Východním Timoru žádné oficiální zastoupení a je v působnosti ZÚ Jakarta. The Embassy of the Czech Republic (Kedutaan Besar Republik Ceko) Jalan Gereja Theresia 20, Menteng Jakarta 10350 Tel: +62-21-239 61 12-3 Fax: +62-21-390 40 78 Konzulární pohotovost tel: +62-815 844 770 00

7.2. Kontakty na teritoriální odbory na MZV ČR a na MPO ČR, zastoupení ostatních českých institucí v teritoriu (CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism, Česká centra) 7.3. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) 7.4. Internetové informační zdroje

15/15



Souhrnná teritoriální informace Východní Timor

Recommend Documents