Souhrnná teritoriální informace Švýcarsko

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Švýcarsko

Souhrnná teritoriální informace Švýcarsko Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bernu ke dni 03.09.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/62

© Zastupitelský úřad Bern (Švýcarsko)


Švýcarsko

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

mezinárodní zkratka pro Švýcarsko je CH z latinského Confederatio Helvetica

•

název země v úředních jazycích Švýcarska:

•

německy : Schweizerische Eidgenossenschaft

•

francouzsky: Confédération Suisse

•

italsky: Confederatione svizzera

•

rétorománsky: Confederaziun Svizra

•

anglicky: Swiss Confederation

•

v českém jazyce: Švýcarská konfederace

1.2. Rozloha Švýcarsko (dále CH) leží v centru střední Evropy. Svou rozlohou 41 293 km čtverečních patří mezi nejmenší evropské země (představuje 1/2 rozlohy Rakouska, nebo velikost Holandska). V celkové délce 1 892 km hraničí s pěti státy: na jihu s Itálií (746 km), na západě s Francií (575 km), na severu s Německem (364 km), na východě s Rakouskem (165 km) a s Lichtenštejnskem (42 km).

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva 7 870,1 tis. k 31.12.2010, z toho 50, 7 % tvoří ženy a 49,3 % muži. Průměrná hustota - cca 190 2 obyvatel/km

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Z počtu 7 870,1 tis. obyvatel tvoří 22,4 % cizinci (rostoucí trend). 20,9 % tvoří občané pod věkovou hranicí 20 roků, 26,7 % od 20 do 39 let, 35,6 % 40-64 roků a 16,8 % občanů nad 65 let. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva tvoří 1 %. Na 1 ženu připadá 1,54 dítěte. Pozn.: poslední oficiální údaje jsou z roku 2010)

1.5. Národnostní složení Všechny skupiny obyvatelstva, které používají některý ze čtyř úředních jazyků, se považují za Švýcary. 63,7% se hlásí ke germánským předkům a hovoří německy, 20,4% obyvatel je frankofonních, 6,5% má italské kořeny a 0,5% obyvatelstva je historicky keltského původu s románskými předky a hovoří rétorománsky. V zemi je jinak zastoupeno dalších 46 jazykových skupin, z nichž najsilnější je srbská a chorvatská (1,4 %), albánská a portugalská (1,3%). Veškeré obyvatelstvo s dosaženým středoškolským vzdělání komunikuje rovněž anglicky. Agličtina se běžně používá pro obchodní jednání.

2/62



Švýcarsko

1.6. Náboženské složení 41,8 % obyvatel tvoří katolíci, 35,3 % protestanti, 4,3 % se hlásí k islámskému náboženství, 9,9 % k ostatním náboženstvím a 11% občanů je bez vyznání.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky •

německý - 63,7% obyvatelstva

•

francouzský - 20,4% obyvatelstva

•

italský - 6,5% obyvatelstva

•

rétorománský - 0,5%

•

ostatní ve švýcarsku používané jazyky, které nejsou úřední, tvoří cca. 9%

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Hlavním městem Švýcarské konfederace je Bern se 133 tisíci obyvatel.

Důležitá hospodářská centra : •

Curych, něm.: Zürich, 353,8 tis. obyvatel - obchodní, bankovní a průmyslové centrum

•

Basilej, něm.: Basel, 178,6 tis. obyvatel - obchodní, průmyslové centrum

•

Ženeva, něm.: Genf, 174,9 tis. obyvatel - centrum diplomacie, mezinárodních organizací

Územní členění: Švýcarsko je tvořeno 23 kantony, z nichž 3 jsou roděleny na tzv. plokantony, t.j. v celku tedy 26 kantonů, které mají v rámci konfederace vysoký stupeň samosprávy s vlastní vládou a parlamentem. Přehled kantonů s uvedením používaného jazyka, rozlohy a počtu obyvatel: - německy – Curych, Bern, Luzern, Uri, Schwyz, Glarus, Zug, Solothurn, Schaffhausen, St. Gallen, Aargau, Thurgau polokantony: Obwalden, Nidwalden, Basilej-město, Basilej-venkov, Appenzell Ausserrhoden, Appenzell Innerrhoden -

francouzsky i německy – Valais/Wallis

-

francouzsky – Fribourg, Vaud, Neuchâtel, Ženeva, Jura

-

italsky – Ticino

-

rétorománsky – Graubünden 2

2

2

Zürich (Zürich, 1729 km , 1,13 mil.), Bern (Bern, 6 050 km , 923 tis.), Luzern (Luzern, 1492 km , 304 2 2 tis,.), Uri (Altdorf, 1076 km , 34 tis.), Schwyz (Schwyz, 908 km , 103 tis.), Obwald-polokanton (Sarnen, 2 2 2 490 km , 28 tis.), Nidwald-polokanton (Stans, 276 km , 31 tis.), Glarus (Glarus, 684 km , 37 tis.), Zug 2 2 2 (Zug, 239 km , 81 tis.), Fribourg (Fribourg, 1670 km , 193 tis.), Solothurn (Solothurn, 791 km , 219 tis.), 2 2 Basilej - město - polokanton (Basilej, 37 km , 196 tis.), Basilej - venkov - polokanton (Liestal, 428 km , 2 2 225 tis.), Schaffhausen ( Schaffhausen, 298 km , 70 tis.), Appenzell A.R. - polokanton (Herisau, 243 km , 2 2 50 tis.), Appenzell A.I. - polokanton (Appenzell, 172 km , 14 tis.), St. Gallen (St. Gallen, 2014 km , 402 2 2 tis.), Graubünden (Chur, 7106 km , 166 tis.), Aarau (Aargau, 1404 km , 467 tis.), Thurgau (Frauenfeld,

3/62



Švýcarsko

2

2

2

1013 km , 191 tis.), Ticino (Bellinzona, 2811 km , 276 tis.), Vaud (Lausanne, 3219 km , 544 tis.), Valais 2 2 2 (Sion, 5226 km , 230 tis.), Neuchatel (Neuchatel, 797 km , 155 tis.), Ženeva (Ženeva, 282 km , 363 2 tis.), Jura (Delémont, 843 km , 65 tis.).

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn 1 CHF (neboli 1 švýcarský frank) = 100 rappů, ve většině mezinárodních hotelů, velkých nákupních střediscích a všude v příhraničních oblastech i v restauracích je možno použít jako měnu Euro v denním přepočtovém kursu stanoveném provozovatelem těchto zařízení. Naprostou běžností je pak používání platebních karet, a to jak debetních tak kreditních. 1 CHF = 21,124 CZK - ke 4.1. 2012 ČNB

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Svátky se člení ve Švýcarsku na svátky celostátní, kantonální a církevní. •

1.1. Nový rok

•

2.1. Svatý Berchtold - pouze v některých kantonech

•

6.1. Tři králové - pouze v některých kantonech

•

Velikonoční pátek

•

Velikonoční pondělí

•

1.5. Svátek práce

•

květen: Nanebevstoupení Páně

•

červen: Svatodušní svátky

•

červen: Boží tělo - pouze v některých kantonech

•

1.8 Státní svátek - založení Švýcarské konfederace roku 1291

•

15.8. Nanebevzetí Panny Marie - pouze v některých kantonech

•

1.11. Svátek všech svatých - pouze v některých kantonech

•

8.12. Neposkvrněné početí Panny Marie - pouze v některých kantonech

•

25–26.12. Vánoce

Svátky se liší kanton od kantonu. Například 1. květen je v kantonu Bern dnem pracovním. V kantonu Curych je volno, v kantonu St. Gallen je volno půl dne. V některých místech je volno posledních několik pracovních hodin u příležitosti místních svátků (cibulový trh v Bernu v mesici listopadu). Pracovní doba je obvykle 8–12, 13–17 hodin. Polední přestávka je obvyklá i v některých menších obchodech. Obchody ve všední den zavírají zpravidla v 18.30. Ve čtvrtek nebo v pátek bývá prodejní doba delší (zpravidla do 21 hod). V sobotu je prodejní doba 8–12, ve většině obchodů však 8–17. Běžné obchody jsou v neděli zavřené. V neděli se dá nakoupit široký sortiment výrobků u čerpacích stanic nebo na nádražích větších měst. V turisticky významných městech či oblastech jsou obchody otevřeny i v neděli, např. Interlaken, Gstaad, Zermatt, apod.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Při obchodním styku se Švýcary je třeba upozornit na několik odlišností, od lépe známějšího např. německého prostředí: Švýcar je zdrženlivější a zachovává si větší odstup než Němec. Přátelství se navazuje daleko obtížněji. Francouzsky mluvící Švýcary potěší, když s nimi mluvíte v jejich mateřštině. Pokud francouzsky nemluvíte, většina z nich dá přednost angličtině před němčinou. Zdůrazňování titulů není tak důsledné

4/62



Švýcarsko

jako v České republice. Při oslovení je lépe oslovit jménem než titulem. Ve francouzsky mluvící části se tituly na vizitky nepíší. Luxusní auto, šperk a zbytečný přepych nezaujme. Švýcaři jsou šetrní. Okázalé pohoštění se necení jako výraz úspěšnosti firmy, ale jako mrhání. Dochvilnost, zejména v německy mluvících oblastech Švýcarska, je samozřejmostí.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Při cestě do Švýcarska, stejně jako do jiných zahraničních destinací, se doporučuje uzavřít pojištění pro cestu a pobyt. Majitelé platebních karet (jako např. VISA, MASTER CARD, apod.) mohou využít úrazového pojištění, které jim užívání těchto karet nabízí. Při každém pojištění se doporučuje pečlivě prostudovat pojistné podmínky, na co se pojištění vztahuje a na co nikoliv. Při nemoci a úrazu lékař i zdravotnické zařízení vystavují účet, který je nutno nejprve zaplatit v místě a které následně pojišťovna pojištěnci refunduje. Doporučuje se mít s sebou Evropský průkaz pojištěnce.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Česká republika má se Švýcarskem bezvízový styk. Pobyt bez víza ve Švýcarsku je možný po dobu maximálně tří měsíců. Na základě Dohody mezi vládou České republiky a švýcarskou Spolkovou radou o vzájemném zrušení vízové povinnosti od 23. 12. 2004 mohou čeští občané starší 18 let cestovat do Švýcarska s platným občanským průkazem se strojově čitelnou zónou. Možnost cestovat jen s občanským průkazem se však týká jen osob, kteří do Švýcarska pojedou na dobu kratší 90 dnů a nebudou ve Švýcarsku vykonávat výdělečnou činnost. Od 12. prosince 2008 je Švýcarsko součástí Schengenského prostoru.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Na území Švýcarska se nevyskytuje v žádném kantonu jediná oblast se zvýšeným rizikem pro cizince.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Botschaft der Tschechischen Republik, Muristr.53, Postfach 537, 3000 Bern 31 Tel.:0041 31 350 40 70 - ústředna, 71 - sekretariát velvyslance, 91-93 - konzulární a vízové oddělení Fax: 0041 31 350 40 98 e-mail: [email protected] Stálá mise ŽENEVA 17, ch. Louis Dunant, Case postale 109, 1211 GENEVE 20 TEL: 0041 22 910 38 10, 910 37 80, FAX: 0041 22 740 36 62 Honorární konzulát ZÜRICH Dne 6.7.2012 ukončil HK Zürich svou činnost. Jeho agendu vykonává od tohoto data až do odvolání v plném rozsahu Velvyslanectví ČR v Bernu. Honorární konzulát BASEL Gerbergasse 1, 4001 Basel TEL: 0041 61 269 50 70, FAX: 0041 61 269 50 50, E-mail: [email protected] Honorální konzulát LUGANO Croccichio Cortogna 6, Rey Cie. SA, P.O.Box 5421, 6901 Lugano

5/62



Švýcarsko

TEL: 0041 91 922 85 75, FAX: 0041 91 922 85 76, E-mail: [email protected]

Spojení z letiště na ZÚ Bern: Přímo z letiště Zürich-Kloten lze použít vlakový spoj „Letiště Kloten via Zürich až do Bernu. Z autobusové/ tramvajové zastávky u bernského hlavního nádraží jede přímo k budově velvyslanectví tramvajová linka č. 7, výstupní stanice: Burgernziel. Od zastávky je budova ZÚ Bern vzdálena cca 1 minutu chůze. Při příjezdu automobilem po dálnici A1 Basel - Bern (příp. Zürich - Bern) je nutno při příjezdu do Bernu opustit dálnici na výjezdu „Ostring" v levém jízdním pruhu. Po opuštění dálnice, cca po 100 m je třeba u křižovatky Sonnenhof odbočit do leva, po několika metrech následuje odbočka do prava a poté ještě jedna do prava do ulice Burgernzielweg, kde se po dalších cca 100 metrech na konci této ulice - jedná se o slepou ulici - nachází po levé straně areál ZÚ Bern.

Spojení ze středu města: Jak bylo výše zmíněno, lze použít tramvajový spoj č. 7 s výstupní stanicí Burgernziel. Automobilem ze středu města vede cesta kolem hotelu "Bellevue" přes most "Kirchenfeldbrücke" a dále ulicí "Thunstrasse" ke kruhovému objezdu / křižovatce "Burgernziel". Cesta po tramvajových kolejích dále vede cca 100 metrů ke křižovatce Sonnenhof, následně se odbočí do prava, poté opět do prava a znovu do prava do ulice Burgernzielweg. Téměř na konci této slepé ulice po levé straně, viz výše, se nachází areál ZÚ Bern.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Česká centra, CzechTrade a CzechInvest nemají ve Švýcarsku oficiální zastoupení, resp. zahraniční kanceláře. Česká kancelář agentury CzechInvest se přestěhovala z Mnichova do Düsseldorfu, česká kancelář agentury CzechTrade se přestěhovala do Vídně, kde rovněž působí České centrum.

Kancelář Agentury CzechTrade - Vídeň - místně příslušná i pro Švýcarsko Kontaktní údaje CzechTrade Millenium Tower Handelskai 94-96 A-1200 Wien Tel.: +43 (0)1 240 27 390 Fax: +43 (0)1 240 27 66390 Tel-CZ: +420 224 907 898 E-mail: [email protected] Web: www.czechtrade.at Kontaktní osoba: paní Martina Konecká – vedoucí ZK (GSM: +43 (0)664 412 3883

6/62



Švýcarsko

Kancelář Agentury CzechInvest - Düsseldorf - místně příslušná i pro Švýcarsko Kontaktní údaje: CzechInvest Martin-Luther-Platz 28 D-40212 Düsseldorf Telefon: +49 211 25056190 Fax: +49 211 25056192 E-mail: [email protected] WWW: www.czechinvest.org Kontaktní osoba - pan Martin Partl (ředitel ZK)

CzechTourism in Switzerland c/o Daniela Kohler Wildenstrasse 9 CH-8049 Zürich [email protected] www.czechtourism.com

České centrum Vídeň Herrengasse 17 A-1010 Wien Telefon: +43-1-5352360 Fax: +43-1-5352360-14 E-Mail: [email protected] Web: http://wien.czechcentres.cz/ Kontaktní osoba: pan Martin Krafl

Zastoupení autobusové společnosti ČSAD Tišnov (EUROLINES) paní Gabriela Vertat-Barak Adresa: CH - 3174 Thörishaus

7/62



Švýcarsko

Tel.: +41 31 889 11 79 Fax: +41 31 889 11 75

HST - Obchodní komora Švýcarsko - Česká republika Budova Lighthouse Jankovcova 1569/2c CZ-170 00 Praha 7 Tel.: +420 222 516 614 Fax: +420 222 513 685 Web: www.hst.cz Kontaktní osoba: paní Alena Koukalová, e-mail: [email protected]

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Z praktických telefonních čísel lze zmínit následující: •

117 policie

•

118 požárníci

•

144 záchranná lékařská služba

•

1414 záchranná lékařská služba - helikoptéra společnost REGA

•

1415 záchranná lékařská služba - speciální horské letadlo společnosti Air Glaciers

•

140 odtahová silniční služba

•

143 linka důvěry - psychologická pomoc

•

145 první pomoc v případě otravy

1.18. Internetové informační zdroje •

www.admin.ch Základní informační internetová stránka švýcarské administrativy. Prostřednictvím této stránky se čitatel dostane na stránky všech ministerstev, jejich jednotlivých odborů, ředitelství a souvisejících agentur a institucí.

•

Kantonální složení Švýcarska najdete na www.schweizerseiten.ch/kantone.htm

•

www.myswitzerland.com Nepřeberné množství praktických turistických informací je možno nalézt na webových stránkách švýcarské agentury na podporu turismu.

•

www.tcs.ch Specifické informace pro řidiče a nejen pro ně je určena stránka švýcarského automotoklubu TCS.

•

Pro vyhledání jakéhokoliv místa popisného (město, čtvrť, ulice) na mapě Švýcarska lze využít stránku www.map.search.ch.

•

Informace o telefonních číslech lze nalézt na stránkách www.tel.search.ch.

8/62



Švýcarsko

•

http://www.kmu-boerse.com Nadace malých a středních podniků: burza obchodu, služeb, poptávky a nabídky kapitálu. Nabídka služeb zdarma, nabídka obch. kontaktů jen s kartou. Cena za 3 měsíce CHF 100,-.

•

http://www.credit-suisse.ch.bulletin Měsíční bulletin druhé největší šv. finanční skupiny Credit Suisse se spoustou cenných informací nejen z finančního světa, ale i ze šv. hospodářství.. Vychází nepřetržitě již 104 let. Německy.

•

http://www.sec.chamber.ch Obchodní komora Švýcarsko-střední a východní Evropa, nástupce HST Curych.

•

http://www.swissfairs.com Informace o veletrzích.

•

http://www.zulieferer.ch Informace o veletrhu kooperačních příležitostí Swisstech Basel listopad.

•

http://www.vsig.ch Informace o Sdružení švýcarských velkoobchodníků a dovozců(Vereinigung des Schweizerischen Import- und Grosshandel Basel).

•

http://www.conviva-plus.ch/index.php?page=532 Odvětvové a výrobkové informace o zemích i o Švýcarsku, vývozní předpisy. Ačkoliv smyslem sítě je podpora šv. exportu do zahraničí, české podniky zde mohou najít řadu zajímavých informací, obzvláště o šv. výrobcích pro účely kooperací.

•

http://www.auslaendischebiere.ch Velkoobchod s pivem.

•

http://www.swissmem.ch Svaz zaměstnavatelů strojírenského, elektrotechnického a kovozpracujícího průmyslu, kde je zaměstnáno 325 tisíc zaměstnanců.

•

http://www.economiesuisse.ch Svaz švýcarských podniků.

•

http://www.seco.admin.ch Adresa státního sekretariátu pro hospodářství.

•

http://www.deza.admin.ch Spolkový úřad pro Rozvoj a spolupráci (Direktion für Entwicklung und Zusammenarbeit).

•

http://www.nzz.ch/english Zpravodajství známého deníku NZZ v angličtině, několikrát denně aktualizováno. Zprávy, reportáže a komentáře z politického a hospodářského života Švýcarska.

•

http://www.derbund.ch Elektronická verze deníku Der Bund.

•

http://www.handelszeitung.ch Přehled o odborných švýcarských ekonomických publikacích.

•

http://www.ezv.admin.ch Informace o clech.

•

http://www.osec.ch Švýcarská centrála na podporu exportu OSEC má program na podporu dovozu z transformujících se zemí. Smyslem programu je najít odbytové cesty pro dovozce. V praxi to znamená, že nabídku českých firem OSEC bezplatně otiskne ve své tiskovině, kterou distribuuje na 6000 adres.

•

http://www.teledata.ch Firma Teledata poskytne spolehlivé informace o šv. firmě. Informace o podniku stojí cca CHF 25,-.

•

http://www.dbswiss.ch Firma Dun & Bradstreet celosvětově shromažďuje informace o firmách. Jejich informace o bonitě jsou opravdu velice cenné. Zodpovídá 50 miliónů dotazů ročně

•

http://www.ubs.ch Největší šv.banka UBS vydává celou řadu publikací, které jsou výsledkem práce analytických oddělení banky.

•

http://www.snb.ch Švýcarská národní banka.

•

http://www.swissmeteo.ch Informace o aktuálním počasí na území celého Švýcarska.

•

http://www.sbb.ch Informace o spolkových drahách včetně jízdního řádu.

•

http://www.bernmobil.ch Informace o městské hromadné (Bern a okolí) dopravě včetně jízdního řádu.

1.19. Adresy významných institucí Významné švýcarské spolkové úřady (Spolkové shromáždění - Parlament, Spolková rada - vláda, jednotlivá ministerstva, a další instituce státní správy) mají sídlo v Bernu. Občanům jsou přístupny převážně prostřednictvím internetové korespondence a na webových stránkách těchto institucí je rovněž uveřejňováno nejvíce informací pro veřejnost určených. Vstupní stránkou pro kontakt s institucemi je www.admin.ch. V Ženevě má naopak sídlo většina mezinárodních institucí, jakými jsou např.: organizace a agentury Spojených národů (Center for Human Rights, UNESCO, UNICEF), různé mezivládní a nevládní organizace

9/62



Švýcarsko

(EFTA, IMF, WTO) a další významné mezinárodní organizace jako Mezinárodní červený kříž a Hnutí červeného půlměsíce. Jejich kompletní seznam a veškeré kontaktní údaje jsou k dipsozici na webových stránkách Geneva International Forum: www.intl.ch Z mezinárodních organizací mají v Bernu své sídlo Mezistátní organizace pro mezinárodní železniční dopravu OTIF (Organisation Intergouvernementale Pour les Transports Intenationaux Ferroviaires), www.otif.ch a dále Světová poštovní unie UPU (Union Postale Universelle), www.upu.int . Naprostá většina švýcarských a mezinárodních finančních institucí se nachází v Curychu. Přístup k jejich kontaktním stránkám je možný prostřednictvím sdružení švýcarských bank a finančních firem s názvem SwissBanking, viz. www.swissbanking.org.

10/62



Švýcarsko

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Politický systém Švýcarsko, které je složeno z 26 kantonů - z toho 6 polokantonů - je spolková federativní republika se silnou samostatností a rozhodovací pravomocí jednotlivých kantonů. Do kompetence federace patří zahraniční politika, záležitosti obrany, měny, cel, strategické otázky dopravy, spojů, energetiky, sociálního pojištění. Kantony mají velkou samosprávu a v mnohých oblastech vlastní legislativu, vlastní policii, vzdělávací systém, zdravotnictví, komunální služby, daňový systém. Na Konfederaci mají přímý vliv prostřednictvím Spolkové rady. Člení se na okresy, které jmenuje kantonální vláda. Obce jsou řízené městskými radami, většinou v čele se starostou. Zákonodárnou moc představuje dvojkomorový parlament, Bundesversammlung/Assemblée fédérale. Tvoří ho Národní rada, Nationalrat – 200 poslanců (volená na 4 roky; poslanci jsou voleni podle počtu obyvatel jednotlivých kantonu) a Stavovská/Kantonální rada, Ständerat – 46 poslanců (kantony mají po dvou, polokantony po jednom zástupci). Pro přijetí rozhodnutí je nutný souhlas obou komor. Národní rada zasedá 4x ročně. Právo volit mají švýcarští občané starší 20 let. Ženy mají volební právo teprve od r. 1971. Poslední parlamentní volby se ve Švýcarsku konaly 23. října 2011. Podle očekávání sice - stejně jako na podzim 2007 - zvítězila lidovecká SVP (Schweizerische Volkspartei), a to s 26,6 % hlasů, nedokázala však ani tentokrát překonat třicetiprocentní hranici a naopak ztratila přes tři procenta hlasů, čímž skončila se ztrátou osmi mandátů na 54 křeslech (pokles o 2,3 %). Druhou příčku, se 45 křesly (18,9 % hlasů), tradičně zaujali sociální demokraté SP (Sozialdemokratische Partei der Schweiz), což znamená v podstatě udržení dosavadních pozic a osmnáctiprocentní preferenci. Liberálové z FDP (Freisinnig-Demokratische Partei) tentokrát utrpěli dost závažnou porážku, která otřásla křeslem předsedy strany Fulvia Pelliho; strana se sice s cca 15 % hlasů udržela na třetím místě voličské přízně, přichází však celkem o 5 křesel a zřejmě přijde i o možnost mít v sedmičlenném vládním kabinetu dvě ministerstva (celkový počet mandátů: 30). Křesťanskodemokratická strana CVP (Christlichdemokratische Volkspartei) si sice udržela se svými 28 mandáty svou tradiční čtvrtou příčku (13,1 % hlasů) a s ní i jedno místo ve vládě, pokles o tři mandáty je však zřejmým varováním do budoucna. Skutečná překvapení se odehrávala až u dalších stran: Zelení GP (Grüne Partei) s 15 mandáty (7,9 %) přišli o pět křesel, ačkoliv se předpokládalo, že fukušimské trauma a všudypřítomná hesla vyzývající k opuštění atomové energie jim naopak hlasy přinesou. Na poklesu klasických pravicových a středopravicových stran profitovaly tentokrát především malé středové strany: zelenoliberální hybrid GLP (Grünliberale Partei Schweiz) s 12 mandáty a 5,4 % hlasy (přírůstek: 9 křesel) a největší překvapení - BDP (Bürgerlichdemokratische Partei) ministryně financí a prezidentka Spolkové vlády pro rok 2012 Eveline Widmer-Schlumpf/ová s poměrem 5,3 % hlasů. V tomto případě jde o těžký políček voličů do tváře SVP a zejména její šedé eminence Christopha Blochera, neboť BDP se konstituovala jako renegátská, resp. odštěpenecká síla proti Blocherovým praktikám po posledních volbách v r. 2007. Snem SVP bylo vytlačit tuto sílu z parlamentu a zamezit tak - mimo jiné - stávající spolkové viceprezidentce Widmer-Schlumpf/ové cestu k prezidentskému křeslu. Očekávání "blocherovců" se nenaplnila, BDP překvapivě dosáhla 9 mandátů (5,3 %) a bude mít ve sněmovně poprvé vlastní frakci. Výkonnou moc má 7členná federální vláda – Spolková rada (Bundesrat). Je volena spolkovým shromážděním vždy na 4 roky. Předsedou je spolkový prezident, kterého ze svého středu na jeden rok podle principu rotace volí členové rady, a který plní reprezentační povinnosti hlavy státu. Plní ale i nadále funkci ministra rezortu, tzv. přednostu departmentu (Departmentvorsteher).

11/62



Švýcarsko

Švýcarsko je známé uplatňováním polopřímé a přímé demokracie. Referendum se koná při veškerých změnách ústavy a ústavních zákonů. Ke spolkovému rozhodnutí je možné svolat lidové hlasování, pokud o to požádá aspoň 8 kantonu anebo 50 000 oprávněných voličů. Vývoj politické situace Nosnou myšlenkou zahraniční politiky Švýcarska je „ochrana švýcarských zájmů v integrujícím se světě“ a princip neutrality. Švýcarsko se snaží zvýšit svůj podíl na zahraniční ekonomické pomoci rozvojovým zemím, vysílat své jednotky do mírových misí a angažovat se v ochraně životního prostředí. Významné bylo rozhodnutí švýcarských občanů, kteří v referendu v březnu 2002 souhlasili se vstupem země do OSN. Z hlediska integrační perspektivy mají velký význam bilaterální dohody s EU (Bilaterale I), přijaté ve Spolkovém parlamentu v říjnu 1999. Druhý balík bilaterálních dohod (Bilaterale II) byl v parlamentu schválen v roce 2004. Neúspěšné referendum na začátku vyjednávání o vstupu do EU (4. března 2001) ukázalo, že veřejnost potřebuje důkladnější přípravu. 76,7 % z 55,1 % zúčastněných voličů odmítlo okamžité zahájení vyjednávání o vstupu do EU. V popředí zájmu je ochrana lidských práv, a to i vzhledem k tomu, že Švýcarsko je sídlem mnoha mezinárodních organizací zabývajících se touto problematikou (Mezinárodní organizace pro migraci – IOM).

Rozložení sil v parlamentu: NÁRODNÍ RADA (Nationalrat - dolní komora) - 200 poslanců •

Švýcarská lidová strana (Schweizerische Volkspartei - SVP): 54 křesel (- 8)

•

Sociálnědemokratická strana (Sozialdemokratische Partei - SP): 46 křesl (+ 3)

•

Liberálnědemokratická strana (Freisinnig-Demokratische Partei - FDP): 30 křesel (-5)

•

Křesťanskodemokratická lidová strana (Christlichdemokratische Volkspartei der Schweiz - CVP): 29 křesel (- 3)

•

Občansko-demokratická strana Švýcarska (Bürgerlich-Demokratische Partei - BDP): 9 křesel (+ 9)

•

Strana zelených (Grüne Parte - GP): 15 křesel (- 5)

•

Zelenoliberální strana (Grünliberale Partei - GLP): 12 křesel (+ 9)

•

Ostatní: 5 křesel

STAVOVSKÁ RADA (Ständerat - horní komora) o 46 křeslech (po dvou z každého z 20 kantonů, po jednom z každého ze 6 polokantonů) •

CVP: 13 křesel (- 2)

•

FDP: 11 křesel (- 1)

•

SP: 11 křesel (+ 3)

•

SVP: 5 křesel (- 2)

•

Grüne: 2 křesla (-)

•

GLP: 2 křesla (-)

•

BDP: 1 křeslo (-)

•

Bezpartijní: 1 křeslo

Sociálně-demokratická strana Švýcarska (SP) •

Christian Levrat - předseda

12/62



Švýcarsko

Liberálně-demokratická strana (Svobodní demokraté - FDP) •

Philipp Müller - předseda

Strana křesťanských demokratů (CVP) •

Christophe Darbellay - předseda

Švýcarská strana lidová (SVP) •

Toni Brunner - předseda

Švýcarská strana zelených •

Regula Rytz - spolupředsedkyně (Co-Präsidentin)

•

Adele Thorens - spolupředsedkyně (Co-Präsidentin)

Občansko-demokratická strana Švýcarska (BDP) •

Hans Grunder - předseda

Kromě hlavních politických stran je v parlamentu zastoupeno dalších 8 menších stran.

Referenda a vnitropolitické otázky V referendu ze dne 26.11. 2006 poměrem hlasů 53,42% : 46,58% Švýcaři politicky schválili předlohu zákona “O finanční pomoci Východu“ a v jejím rámci také poskytnutí příspěvku jedné miliardy švýcarských franků 10 novým členským státům EU určeného ke zmírňování ekonomických a sociálních nerovností. Spolkového lidového hlasování se účastnilo 45,5% oprávněných voličů. Ve výsledku referenda se odráží rozdílnost politické nálady ve francouzsky mluvících kantonech, kde si solidární přístup se středo- a východoevropskými členskými státy EU našel odezvu příznivou, a kantony německy mluvícími, ve kterých hlasující voliči zaujali k finančním důsledkům navrhovaného zákona postoj převážně negativní. V německy mluvící části Švýcarska se navíc projevila odlišnost pohledů mezi lidnatými městskými aglomeracemi, které předkládané řešení podpořily, a alpskými horskými kantony, které jej zamítly. Švýcarsko čekají bilaterální jednání s EU o dohodě o liberalizaci trhu elektřinou, a také vyrovnávání se s výtkami EU na adresu “kořistnické“ praxe některých švýcarských kantonů při zdaňování zahraničních holdingů. V současně konaném druhém spolkovém referendu dali Švýcaři poměrem hlasů 68% : 32% jednoznačně najevo, že si přejí zavedení jednotných rodinných přídavků v celé zemi. Po referendovém Áno´ prvnímu balíčku dvoustranných dohod s EU z r. 2000, dosahujícím 60% příznivců, po obdobném odsouhlasení Dohody s EU o přístupu Švýcarska k schengenskému systému a k Dublinské konvenci v červnu 2005 55% voličů, po potvrzení rozšíření volného pohybu osob s EU v září 2005 také na její nové členské státy 56% účastníků lidového hlasování vydali Švýcaři ve čtvrtém plebiscitu o jejich vztazích k EU

13/62



Švýcarsko

rovněž kladný verdikt. Avšak jejich souhlas z neděle 26. 11. 2006 s poskytnutím solidárního příspěvku 10 novým členským státům EU vyzněl ve srovnání s předchozími o něco tlumeněji. Referendum o finanční pomoci, ve zkratce zvané kohezní miliarda (1 mld CHF), právně začleněné do předlohy zákona o pomoci Východu, skončilo převahou podporovatelů nad pochybovači výsledným poměrem 53,42 % : 46,58 %. Účast hlasujících činila 45,5 % ze všech oprávněných voličů.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Ve funkci hlavy státu, kterou byla v roce 2011 ministryně zahraničních věcí paní Micheline Calmy-Rey, stojí od ledna 2012 ministryně financí paní Eveline Widmer-Schlumpf/ová. Prezident je volen na roční funkční období a je jedním ze sedmi ministrů Spolkové rady (vlády). Z praktického hlediska nemá žádné zvláštní kompetence.

2.3. Složení vlády Výkonná moc je v rukou Spolkové rady. Tvoří ji 7 členů (představitelé ministerstev). Spolkové shromáždění ji volí vždy na 4 roky. Předsedou je spolkový prezident, kterého volí ze svého středu vždy na jeden rok. Nadále však plní i funkci ministra rezortu, tzv. departamentu. (vláda od 1. 1. 2012) •

Eveline Widmer-Schlumpf-ová (BDP), předsedkyně spolkové vlády (prezident Švýcarské konfederace) a ministryně financí,

•

Doris Leuthard-ová (CVP), ministerstvo životního prostředí, dopravy, energetiky a spojů,

•

Simonetta Sommaruga-ová (SP), ministerstvo spravedlnosti a policie,

•

Didier Burkhalter (FDP), ministerstvo zahraničních věcí,

•

Ueli Maurer (SVP), ministerstvo obrany, civilní ochrany a sportu,

•

Johann N. Schneider-Ammann, (FDP), ministerstvo hospodářství,

•

Alain Berset (SP), ministerstvo vnitra (dne 14.12.2011 byl zvolen nástupcem odstupující ministryně zahraničních věcí paní Micheline Calmy-Rey-ové).

14/62



Švýcarsko

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Hlavní zásady švýcarské zahraniční politiky byly stanovené ve vládní „Zahraničněpolitické zprávě 2000“ následovně: zajištění bezpečnosti země, ochrana lidských práv, prosazování demokracie a zásad právního státu, zachování životní úrovně, odstraňování sociálních protikladů a ochrana přirozených životních podmínek. Princip neutrality v zásadě neztrácí na významu. Vztahy k EU jsou a zůstávají prioritními (priorita č.1), prioritou č. 2 jsou vztahy k USA, které jsou po EU druhým nejvýznamnějším partnerem země. 3. prioritou zahraničních vztahů Švýcarska je uzavírání bilaterálních smluv se zeměmi švýcarského ekonomického zájmu (BRIC, Jižní Korea, Japonsko). Ministryně zahraničních věcí se v prvních letech po svém nástupu do funkce (na začátku roku 2003) intenzivně věnovala především tzv. humanitární diplomacii, mediálně vděčným symbolickým návštěvám a gestům v zahraničí, a nabízení švýcarských zprostředkovatelských služeb v oblastech světových konfliktů. Z mnoha stran jí byla vytýkána mj.nedostatečná angažovanost při dojednávání pro Švýcarsko klíčově důležitých bilaterálních dohod s EU (protože se týkaly národního zájmu č.1 - institutu bankovního tajemství), jakož i vyvolávání rozepří z USA. V interní politice MZV věnovala významnou pozornost zejména tzv. sekci rozvojové spolupráce, která už i předtím měla tendenci se stát mimořádně vlivnou, paralelní diplomatickou službou. Přes vyjádření ocenění práce CRE stanovila spolková vláda pořadí zcela opačně, než je dlouho prováděla ministryně Micheline Calmy-Rey. Vláda dala své člence najevo, že od ní očekává, že bude plnit tradiční úkoly švýcarské diplomacie - především hájení švýcarských obchodních a finančních zájmů ve světě. V novém seřazení priorit švýcarské zahraniční politiky lze na druhé straně vidět i tlak některých objektivních omezení - narůstající problém vyrovnanosti veřejných financí, potřebu snížit výdaje spolkového rozpočtu a v tomto směru i existenci tlaků na úspory v rozpočtu MZV, včetně výdajů na rozvojovou pomoc a na „švýcarský příspěvek na kohezní účely EU". Lze konstatovat, že určitá změna akcentů švýcarské zahraniční politiky skutečně nastala. Mimo zmíněného zadání vlády k tomu přispěly i dvě referenda klíčová pro vztah s EU. Značně vytížila kapacitu ministryně, která se aktivně podílela na kampaních a do určité míry i omezila činnost ministerstva zahraničí, protože v případe negativních výsledků by bylo nutno učinit ve vztahu k EU dalekosáhlé změny. Na proklamovaném zintenzivnění vztahů s USA švýcarští představitelé opravdu pracovali - v průběhu let 2005 a 2006 navštívili USA ministři spravedlnosti Blocher, hospodářství Deiss a prvně v době své funkce i ministryně zahraničí. Kromě zlepšení atmosféry vzájemných vztahů, pošramocené v roce 2003 ostrou kritikou působení USA v konfliktu Iráku však zatím nebylo dosaženo moc hmatatelných výsledků. Mezníkem v rozvoji zejména ekonomických vztahů mělo být uzavření dohody o volném obchodu Švýcarsko - USA, které však skončilo v podobě memoranda o porozumění, a to hlavně díky švýcarské agrární politice. O vztazích k EU je podrobně pojednáno v ekonomické části zprávy, zde jen stručně uvádíme, že v současnosti Švýcarsko proklamuje spokojenost s dosavadním bilaterálním přístupem. Přes intenzivní diskuse nebyla stažena žádost o vstup do EU z roku 1992, nicméně pro vládu vstup již ani formálně není cílem, ale pouze jednou z možných variant dalších vztahů. Lidskoprávní akcent švýcarské zahraniční politiky vychází mj. i z toho, že se Švýcarsko jako depozitář Ženevských konvencí tradičně cítí být odpovědné za jejich plnění. Tento akcent však není z vnitropolitického hlediska nesporný: zatímco velké strany, zejména SP jej i nadále považují za platnou prioritu švýcarského mezinárodněpolitického angažmá, zastává ízolacionistická´, vyhraněné proneutrální´ SVP právě opačný názor. Bezpečnostní politika a humanitární akce v konfliktních regionech Švýcarské aktivity jsou tradičně orientovány na bezpečnostní politiku, demokratickou kontrolu ozbrojených sil, humanitární právo, zdravotnictví, záchranné operace, odminování, informatiku a ochranu před chemickými bojovými látkami. Konkrétním výsledkem jednání v rámci bezpečnostní politiky je rozsáhlý plán boje proti terorismu, na kterém se Švýcarsko rovněž podílí. Švýcarsko se účastní také mise

15/62



Švýcarsko

KFOR v Kosovu se svou jednotkou Swisscoy, na jaře 2011 odsouhlasil Parlament prodloužení mandátu až do konce roku 2014. Pro PfP operace Švýcarsko vyčlenilo jisté kapacity, které však nejsou určené pro případné operace NATO podle čl. 5 Washingtonské smlouvy. Rozhodování o nasazení se děje vždy případ od případu a vždy za předpokladu existence mandátu OSN nebo OBSE. Tento přístup k bezpečnosti není akceptován beze sporů. Roste intenzita jeho kritiky, možná i jako nepřímý důsledek probíhající reformy armády (projekt „Armáda XXI“, realizován od počátku roku 2004) snižuje se rozpočet na obranu, omezuje stav ozbrojených sil a logistiky, ale roste nasazení armády v tzv. subsidiárních akcích - podpora vnitřní bezpečnosti (hlídání velvyslanectví, bezpečnost velkých akcí - např. WEF Davos) a mírotvorné mise v zahraničí. Zvláště v populistické straně SVP existuje volání po omezení role armády na tradiční obranu teritoria a dokonce i na vystoupení z PfP.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách OSN Švýcarsko bylo v září 2002 na 57. VS OSN přijato za člena OSN. Po mnohaletém váhání se Švýcaři rozhodli překonat mezinárodněpolitický anachronismus a v historicky významném hlasování schválili většinou 54,6 % v referendu dne 3. 3. 2002 lidovou iniciativu „Za přístup Švýcarska k OSN“. Švýcarsko se však dlouhá léta personálně a materiálně zúčastňuje na zprostředkovatelských, pozorovatelských a humanitárních akcích OSN v krizových oblastech.). První oficiální návštěvu země vykonal v červenci 2003 GT OSN Koffi Annan.

NATO Švýcarsko pokládá NATO za jedinou akceschopnou bezpečnostní a obrannou organizaci v Evropě. Po více než ročním intenzivním jednání se švýcarská vláda rozhodla v říjnu 1996 přistoupit k programu „Partnerství pro mír“. Švýcarsko tuto aktivitu chápe jako logické zapojení se do nové evropské bezpečnostní architektury. Připouští rovněž spolupráci s Koordinační radou NATO, plné členství v Alianci však vylučuje.

OBSE OBSE bylo pro Švýcarsko během jeho absence v ostatních důležitých evropských bezpečnostních a ekonomických strukturách dlouho jediným bezpečnostně politickým fórem, kde mělo možnost plné účasti. V roce 1996 Švýcarsko předsedalo OBSE a především zásluhou ministra zahraničí F. Cottiho tak sehrálo poprvé od druhé světové války samostatnou aktivní roli na mezinárodní scéně. V současné OBSE vidí Švýcarsko organizaci schopnou překonávat konflikty mezi východem a západem, předcházet a řešit vzniklé krize a konflikty hlavně ve východoevropských státech. V centru pozornosti švýcarských aktivit stojí hlavně lidská dimenze. Švýcarský zástupce vedl do konce září 2002 ODHIR a země podporuje mnohé projekty v této oblasti. Téměř 50 % švýcarských zahraničních nasazení v oblasti podpory míru je realizováno prostřednictvím OBSE, převážně na Balkánu, v oblasti Kavkazu a v oblasti střední Asie.

Rada Evropy Rada Evropy - hlavním polem aktivity byl problém přetížení Evropského soudního dvora pro lidská práva. Švýcarsko bylo pověřeno vedením komise, která má tento problém řešit. Soudní dvůr vydal jeden nález, ve kterém odmítl stížnost vůči Švýcarsku. Švýcarsko je plnoprávným členem Paktu stability od června 2000. Sleduje dva cíle: posilování lidských práv, demokracie a právního státu a podpora regionálního hospodářství v Kosovu jak na bilaterální úrovni, tak i v rámci PS. Jednou ze základních švýcarských priorit v rámci pomoci regionu JVE je oblast neinvestiční pomoci.

16/62



Švýcarsko

ESVO - Evropské sdružení volného obchodu (EFTA) Švýcarsko je členem od r. 1960. Po vystoupení některých zemí z ESVO v r. 1995 (Rakousko, Švédsko, Finsko) zůstalo členy jen Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko (je členem, ale neratifikovalo dohodu s ESVO).V r. 1972 ESVO uzavřelo dohodu o zóně volného obchodu s ES, v roce 1992 dohodu o Evropském hospodářském prostoru s EU, avšak Švýcarsko vzhledem na záporný výsledek referenda se aktivního naplňování dohody nezúčastňuje. Od 1. 1. 1997 na základě dohody o volném obchodu mezi ESVO, EU a jeho asociovanými zeměmi byla zavedena panevropská kumulace původu zboží, zjednodušující původ zboží a odstraňující bariéry celních preferencí.

OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Švýcarsko je členem OECD od r. 1961 a klade členstvu a aktivitám OECD velký význam. Zúčastňuje se pravidelných setkání jednotlivých výborů OECD a realizuje doporučení, poskytovaná sekretariátem OECD pro zlepšení dalšího hospodářského rozvoje země.

WTO - Mezinárodní obchodní organizace Členem WTO je Švýcarsko od r. 1995 (předtím členem GATT). V rámci WTO se CH zasazuje na odbourání cel a technických překážek v obchodu.

Švýcarsko a EU Političtí představitelé Švýcarska udržují s členskými zeměmi EU pravidelný kontakt. Význam EU pro život země dokumentuje i skutečnost, že Švýcarsko má zvláštní komisi v Bruselu. Vstup země do EU je předmětem politických diskusí. Smluvně však Švýcarsko již s EU uzavřelo několik významných hospodářských smluv (již v devadesátých letech podepsána Dohoda o volném obchodu), které umožňují realizovat Švýcarsku vzájemné hospodářské vztahy s EU prakticky na úrovni, jakou realizují mezi sebou členské země EU. Švýcarsko se plně angažuje v bilaterálních jednáních s EU, i když se občané v referendu v roce 1992 vyslovilo proti vstupu země do Evropského hospodářského prostoru s EU. V říjnu 1999 byl v parlamentu schválený komplex 7 bilaterálních dohod s EU: o hospodářství, volném pohybu osob mezi Švýcarskem a EU, o vědě a výzkumu, veřejném obstarávání, technických překážkách obchodu, letecké dopravě a o pozemní dopravě. Smlouvy byly schválené většinou obyvatelstva v referendu dne 21.5.2001 a vstoupily v platnost 1.6.2002. Celostátní referendum dne 4.3.2001 odmítlo okamžité zahájení vyjednávání o vstupu do EU. Druhý balík bilaterálních dohod byl občanům předložen 16.5.2001, mandát pro jednání ze strany EU byl schválen 17.6.2002 a v parlamentě byl schválený v roce 2004. Zemi zajistí další připojení na bezpečnostní, hospodářský a sociální systém EU. Balík obsahuje 10 oblasti: liberalizaci v oblasti služeb, zdaňování důchodců ze zemí EU ve Švýcarsku (polovina do země původu, polovina pro Švýcarsko), exportní subvence pro hospodářské výrobky, vstup Švýcarska do Agentury ŽP EU, výměna statistických údajů, vstup Švýcarska do programu EU v oblasti vzdělávání a práce s mládeží, vstup Švýcarska do systému podpory filmu v EU, požadavek EU – zlepšení právní pomoci při boji proti pašování, požadavek EU – poskytnutí garance, že bude dodržován EU navrhovaný systém zdaňování výnosů z úroků jako opatření proti daňovým únikům, požadavek na vstup do Schengenské a Dublinské dohody v období od 3-5 let. Dohody ze Schengenu a Dublinu byly schváleny v referendu v červnu 2005. Rozšíření volného pohybu pracovních sil o deset nových členských zemí úspěšně prošlo referendem v září 2005. Protokol k dohodě o volném pohybu osob byl ratifikován v prosinci a protokol k dohodě Schengen/Dublin byl ratifikován v roce 2008. Spolková rada na svém neveřejném zasedání 26.10.2005 odmítla stáhnout z Bruselu pozastavenou žádost o vstup do EU. Vstup do EU však už není strategickým cílem, ale jen jednou z mnoha možností. Cestu dvoustranných evropských vztahů považuje vláda za úspěšnou a v zájmu Švýcarska.

17/62



Švýcarsko

27.2.2006 podepsali v Bruselu EU a Švýcarsko Memorandum o porozumění o podmínkách švýcarského příspěvku pro rozšíření ve výši 1 mld. CHF deseti novým členským zemím EU. Při této příležitosti došlo i k výměně dokumentů k postupu při vykonávání dvoustranné dohody o účasti Švýcarska v programech filmové podpory Media, v agentuře životního prostřední, stejně tak jako o spolupráci se statistickým úřadem EU Eurostat. Příspěvek v částce 1 mld. CHF byl rozdělen takto: Polsko (48,9 % - 489 mil. CHF), Maďarsko (13,07 % - 130,7 mil. CHF), ČR (10,98 % - 109,8 mil. CHF), SR (6,69 % - 66,9 mil. CHF), Litva (7,09 % - 70,9 mil. CHF), Lotyšsko (5,99 % - 59,9 mil. CHF), Estonsko (3,99 % - 39,9 mil. CHF), Slovinsko (2,2 % 22 mil. CHF), Kypr (0,6 % - 6 mil. CHF), Malta (0,3 % - 3 mil. CHF), ostatní celkově (3,09 % - 30,9 mil. CHF) a projekty s vysokou předností (0,2 % - 2 mil. CHF). Rámcová dohoda byla podepsána společně se všemi deseti partnerskými zeměmi dne 20.12.2007 v Bernu. Bližší informace naleznete na webových stránkách Ministerstva financí ČR na adrese www.swiss-contribution.cz.

Další členství Od r. 1963 je Švýcarsko členem rady Evropy. Od r. 1992 - Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Švýcarsko je velmi aktivní i v dalších mezinárodních finančních institucích, kterých je členem, jako jsou: Evropská banka pro obnovu a rozvoj (BERD), Mezinárodní finanční společnost (IFC), Multilaterální agentura pro pojištění investic (MIGA), Africká rozvojová banka (AFDB), Asijská rozvojová banka (ADB), Meziamerická rozvojová banka (IDB), Meziamerická investiční společnost (IIC). Švýcarsko je dále členem desítky mezinárodních agentur a organizací, které ovlivňují hospodářský život země (Světová poštovní unie UPU) a pod.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. 1. Smlouva mezi Republikou československou a Švýcarskem o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských a obchodních a Dodatkový protokol /BERN, 21. prosince 1926, č. 9/1928 Sb/SS.. 731/81 2. Úmluva mezi Republikou československou a Švýcarskem o uznání a výkonu soudních rozhodnutí a Dodatkový protokol /BERN, 21. prosince 1926, č. 23/1929 Sb./ SS.. 732/81 3. Smlouva o řízení smírčím, soudním a rozhodčím mezi Československem a Švýcarskem /ŽENEVA, 20. zář 1929, č. 104/1930 Sb./ SS..735/81 4. Protokol č. 1 o jednáních mezi Československem a Švýcarskem o švýcarských zájmech dotčených československými dekrety z roku 1945 o znárodnění /Bern, 18. prosince 1946/ ve znění Dodatkového protokolu podepsaného v Bernu dne 7. února 1947 a Zvláštní dohoda k provádění článku 9 Protokolu č. 1 z 18. prosince 1946 /PRAHA, 13. prosince 1947/ SS..750/81 5. Protokol č. 2 o jednáních mezi Československem a Švýcarskem o švýcarských zájmech dotčených předpisy a opatřeními o zřízení národní správy a o konfiskacích /PRAHA, 18. ledna 1947/ SS..750/81 6. Zatímní dohoda o leteckých linkách mezi Československem a Švýcarskem, včetně Přílohy s tabulkami I a II /BERN, 10. září 1947/ SS..752/81 7. Dohoda mezi předsedy delegace československé a švýcarské o československo - švýcarských protokolech, týkajících se znárodnění, konfiskaci a národních správ sjednaná výměnou nót Praha, 19.12./Bern, 29. 12. 1947 /BERN 29. prosince 1947/ SS..28/88 8. Dohoda mezi předsedy delegací československé a švýcarské o preklusivní lhůtě sjednaná výměnou nót /BERN, 13. února 1948/ SS..27/88 9. Protokol č. 3 o jednáních mezi Československem a Švýcarskem, týkajících se použití Protokolu č. 1 z 19. prosince 1946 na zájmy Švýcarské, dotčené československými zákony o znárodnění po roce 1945 /BERN, 25. srpna 1948/ SS..754/81 10. Dohoda mezi Československou republikou a Švýcarskou konfederací o uspokojení švýcarských zájmů v Československu /PRAHA, 22. prosince 1949/ SS..26/88

18/62



Švýcarsko

11. Ujednání o změně tabulek připojených k Zatímní dohodě o leteckých liniích mezi Československou republikou a Švýcarskem ze dne 10. září 1947 sjednané výměnou nót /PRAHA, 28. června 1950/ SS..752/81 12. Obchodní smlouva mezi Československou republikou a Švýcarskou konfederací a Závěrečný protokol /BERN, 24. listopadu 1953, č. 50/1954 Sb./ SS..759/81 13. Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Švýcarskou konfederací o vzájemném osvobození leteckých podniků od zdanění sjednaná výměnou nót /PRAHA, 26. DUBNA 1960, č. 8/1963 Sb./ SS..763/81 14. Ujednání mezi vládou Československé socialistické republiky a spolkovou radou Švýcarské konfederace o vypořádání majetkoprávních otázek /BERN, 27. června 1967/ SS..765/81 15. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Švýcarskou konfederací o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných označení a Protokol s přílohami /BERN, 16. listopadu 1973, č. 13/1976 Sb./ SS..769/81 16. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a Švýcarskou spolkovou radou o mezinárodní silniční osobní a nákladní dopravě a Prováděcí protokol /PRAHA, 17. prosince 1975, č. 80/1976 Sb./ SS..770/81 17. Ujednání mezi vládou Československé socialistické republiky a Švýcarskou spolkovou radou o rozšíření provádění Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a švýcarskou spolkovou radou o mezinárodní silniční osobní a nákladní dopravě, podepsané v Praze dne 17. prosince 1975, na Lichtenštejnské knížectví sjednané výměnou nót /PRAHA, 6. února 1980, č. 28/1980 Sb./ 18. Ujednání mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky Švýcarskou spolkovou radou o vzájemném zrušení vízové povinnosti sjednané výměnou nót /PRAHA, 31. července 1990, č. 395/1990 Sb./SS..8/90 19. Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic a Protokol /BERN, 5. října 1990, č. 459/1991 Sb./ SS..2/91 20. Dohoda mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná výměnou dopisů /PRAHA/BERN, 24. února 1994/ SS..13/97 21. Smlouva mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku /PRAHA, 4. prosince 1995, č. 281/1996, částka 5/1997 Sb./ SS..1/96 22. Smlouva mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací o sociálním zabezpečení /ŽENEVA, 10. června 1996/ - vstup v platnost 1. listopadu 1997 SS..20/96 23. Dohoda mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací o leteckých službách /PRAHA, 17. července 1996/ SS..18/96 24. Společné prohlášení mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Spolkovým departementem zahraničních věcí Švýcarska ve věci majetku nezvěstných osob ve Švýcarsku / BERN, 23. ledna 1997/ SS..9/97 25. Dohoda mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o výměně stážistů /PRAHA, 19. května 1997/ SS.24/97 26. Dohoda mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o vzájemném zrušení vízové povinnosti sjednaná výměnou nót / BERN, 9. března 2004 27. Smlouva mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací o policejní spolupráci v boji proti trestné činnosti / PRAHA, 31. května 2005 28. Rámcová dohoda mezi Švýcarskou federální radou a vládou České republiky ve věci implementace Programu švýcarsko-české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie, podepsaná dne 20.12.2007

19/62



Švýcarsko

4. Ekonomická charakteristika země

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Švýcarské hospodářství silně oslabuje, a to nejen vzhledem ke zhoršujícímu se konjunkturnímu prostředí uvnitř EU, ale i kvůli stále nadhodnocenému franku. Takový krizový pokles konjunktury jako na konci roku 2008 se však dosud neprojevil. Za předpokladu, že k dalšímu vystupňování dluhové krize uvnitř EU nedojde, mělo by mít oslabení konjunktury ve Švýcarsku pouze dočasného trvání. Počítá se se slabým růstem HDP (+ 0,5 %) s následným zotavením až o + 1,9 % v roce 2013. V důsledku oslabení konjunktury by se měla v roce 2012 dočasně zvýšit nezaměstnanost (momentálně se pohybuje okolo 3,1 %); economiesuisse, t.j. ústřední svaz švýcarských podniků, očekává, že nezaměstnanost se v roce 2012 vyšplhá až na 3,6 %. Zdolání dluhové krize EU představuje i pro Švýcarsko velkou výzvu. Potenciální konjunktura by měla být podpořena vnitřním trhem, i když se budou muset mnohé dodavatelské firmy nejdříve přizpůsobit novým poměrům. Růst se očekává především ve stavebnictví a v těžebním průmyslu. Přistěhovalectví a mírné zvýšení reálné mzdy budou mít za následek další nárůst v oblasti soukromé spotřeby, jež profituje z celkově nízké míry inflace. Vzhledem k tomu, že je EU nejdůležitějším hospodářským partnerem Švýcarska (v minulém roce směřovalo 58,6 % švýcarského exportu do EU a import z EU tvořil 77,5 %), je třeba vývoj v eurozoně velmi pozorně sledovat. Švýcarsko má eminentní zájem na tom, aby EU konečně dostala svou rozsáhlou strukturální finanční nerovnováhu pod kontrolu, nebot dluhová krize ještě zdaleka nebyla překonána. Švýcarská ekonomika je silně závislá na zahraničním obchodě a značně zapojená do mezinárodních finančních a úvěrových vztahů. Charakter zapojení země do světové ekonomiky je směsí značně chráněných sektorů jako např. zemědělství a veřejné služby a ostré konkurenční asertivity v globálním měřítku, kde typickým příkladem jsou bankovní služby. Švýcarská ekonomika je současně ekonomikou duální, kde vedle sebe působí globálně fungující a vysoce konkurenceschopné švýcarské, resp. nadnárodní firmy v oblasti bankovnictví a farmacie a firmy orientované na domácí trh, které jsou životaschopné především díky chráněným monopolním postavením a relativně vysoké celní ochraně. Zmíněné skutečnosti se ve Švýcarsku odráží jak ve struktuře tvorby hrubého domácího produktu, tak i struktuře zaměstnanosti. Švýcarsko trpí malou otevřeností a segmentací některých partií domácího trhu, chybí chuť a odvaha k legislativním změnám ve věci další demonopolizace vnitřního trhu. Důsledkem je nedostatek konkurence na domácím trhu. Dosud nejsou provedeny nezbytné liberalizační reformy v infrastruktuře, energetice a telekomunikacích. Samotné oblasti zdravotnictví a sociální pojištění rostou v posledních letech podstatně rychleji než samotný hrubý národní důchod Švýcarska. Důsledkem je i cenová úroveň ve Švýcarsku, cca o třetinu vyšší než v členských zemích Evropské unie. U obchodu zbožím, službami a pohybu kapitálu uplatňuje Švýcarsko přístup otevřené ekonomiky s důrazem na export. Avšak míra otevřenosti švýcarského trhu, zvláště u výrobků potravinářského průmyslu, je výrazně závislá na příbuzných, odvětvově provázaných politikách, např. švýcarské zemědělské politice. V prosinci 2006 dolní komora parlamentu – Národní rada – neschválila rychlejší tempo reformy zemědělské politiky, která by zemědělské subvence přesunula více do oblasti přímých plateb jednotlivým zemědělcům a tím snížila ceny švýcarské zemědělské prvovýroby. Ceny zemědělských výrobků tak zůstanou na vysoké úrovni ve srovnání s průměrem cen výrobků v EU (dle liberálního thinktanku Avenir Suisse až 45% vyšší) a tak nelze očekávat žádný vnitřní zájem na liberalizaci trhu s těmito komoditami. Rovněž v oblasti služeb zůstává liberalizace na nižším stupni, než je tomu v EU. V sektoru telekomunikací dominuje nadále monopolní státem vlastněný operátor Swisscom, v sektoru poštovních služeb nebyl prozatím dokončen proces formování nezávislého regulačního úřadu postReg, který stále zůstává

20/62



Švýcarsko

začleněn do struktury Ministerstva životního prostředí, dopravy, energetiky a telekomunikací (UWEK). Otevření trhu s elektřinou se předpokládá v roce 2013. Podle posledního sdělení Státního sekretariátu pro hospodářství (Seco) vzrostl reálný HDP oproti 4. čtvrtletí 2011 o 0,7 %. Jedná se o nejsilnější nárůst za posledních 1,5 roků. Na konci května 2012 činila nezaměstnanost 118´860 osob, tedy o 4´298 méně, než ve stejném období loňského roku. Kvóta nezaměstnanosti tak klesla z 3,1 % v dubnu 2012 na čistých 3,0 % v uvedeném měsíci.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Makroekonomické ukazatele švýcarské ekonomiky v roce 2010 HDP Švýcarska dosáhl v roce 2010 hodnoty 2,6 % při míře inflace 0,7 %. Průměrná míra nezaměstnanost v roce 2010 činila 2,9 %.

Základní 2006 makroekonomické údaje 3,2

2007

2008

3,3

2009

1,8

- 1,5

2010

2,6

růst HDP v % HDP mld.CHF 486 178 v běžných cenách nezaměstnanost3,3 inflace 1,1 (spotřební ceny)

508 575

520 280

533 082

2,8 0,7

2,6 2,4

3,7 0,5

474 877

3,3 0,7

Zdroj: Staatsekretariat für Wirtschaft - Státní sekretariát pro hospodářství (seco) V roce 2010 vzrostl švýcarský HDP o 2,6 %, ačkoliv světové hospodářství jenom velmi pomalu nachází cestu z krize a švýcarský frank má tak vysokou hodnotu jako dposud nikdy před tím. Export se kvůli krizi snížil o téměř 20 % a teprve až nyní se přibližuje úrovni před krizí. Ačkoliv tempo růstu je obdivuhodné, je švýcarský vývoz i nadále o cca 5 % nižší než před krizí. Tendence je kvůli nadhodnocenému franku stagnující. HDP je v současné době sice vyšší než před krizí, současně však vzrostla populace, a to cca o 1,1 %. Spotřeba na osobu - týká se domorodců - ve Švýcarsku vzrostla od r. 2007 pouze o 0,1 %. Skutečný švýcarský HDP vzrostl ve 4. čtvrtletí 2010 oproti 3. čtvrtletí o 0,9 %. Pozitivní podněty růstu HDP vycházejí z investic, z obchodní bilance, stejně tak jako z privátní spotřeby. Co se týče výroby, k růstu HDP přispívají především průmysl a sektor úvěru.

Nezaměstnanost ve Švýcarsku v r. 2010/2011 V lednu 2010 došlo konečně k zastavení recesí podmíněného, rychlého a plynulého nárůstu nezaměstnanosti z předchozího roku. Přesto však v tomto období zaznamenaných 175 765 nezaměstnaných osob představoval nejhorší stav od února r. 1998. V porovnání s měsíci krátce před 21/62



Švýcarsko

vypuknutím finanční krize v r. 2008 se tedy počet nezaměstnaných na švýcarském pracovním trhu až do ledna 2010 téměř zdvojnásobil. Od té doby však již bylo možno zaznamenat opět pokles nezaměstnanosti až na 2,8 %; na podzim 2011 ovšem začala opět pozvolna stoupat (na 2,9 %) a s pokračujícím zpomalováním ekonomiky se pro rok 2012 očekává opětovný růst nezaměstnanosti, a to na hodnotu přes tři procenta - 3,6 % (aktuálně 3,3 %).

Zdroj: Státní sekretariát pro hospodářství (seco)

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory K hlavním průmyslovým odvětvím patří strojírenství, chemie, metalurgie, průmysl farmaceutický, kovoprůmysl, průmysl hodinářský, potravinářský a textilní. Švýcarský průmysl je založen na dovozu surovin, jejich efektivním zpracování a vývozu, ve kterém je obsaženo vysoké zhodnocení práce. Chemický, farmaceutický a hodinářský průmysl odolávají silnému franku. Na jedné straně je zde vysoce rozvinutá struktura malých a středních podniků, které vytvářejí více než 80% pracovních příležitostí a podstatnou část národního důchodu. Na straně druhé existuje řada velkých podniků multinacionálního významu. Švýcarská ekonomika se v posledním čtvrtletí roku 2011 rozvíjela podstatně lépe, než se očekávalo. Jak ukazují poslední, Státním sekretariátem pro hospodářství (seco), zveřejněné údaje, působil reálný růst HDP (říjen až prosinec 2011) se svým zvýšením o + 0,1 % sice poněkud skromně, přičemž nárůst HDP v prvním pololetí a ve třetím čtvrtletí loňského roku činil ještě 0,4 %, resp. 0,3 %, přesto ten od mnoha ekonomů tolik očekávaný pokles HDP, který měl naznačit začátek slabé recese, se neprojevil. Podle prvních provizorních odhadů činil tedy průměrný reálný růst v r. 2011 celkově 1,9 %, a to po výjimečně vysokém plus 2,7 % v roce předchozím. Silný frank zanechal zřetelné stopy rovněž v oblasti vývozu služeb (- 0,7 %), v neposlední řadě pak v odvětví turismu. Sestupnou tendenci měl však i dovoz služeb (+ 0,2 %) a dovoz zboží (- 0,4 %). Naopak vývoj růstu, co se produkce týče, byl v miinulém čtvrtletí zaznamenán především v úvěrnictví, v pojišťovnictví, v oblasti podnikání s nemovitostmi, v odvětví informatiky, jakož i v oblasti výzkumu a vývoje. Vzrostla i tvorba hodnot ve veřejném sektoru a ve stavebnictví. Naproti tomu negativní byl příspěvek průmyslu, obchodu, pohostinství, dopravy, zemědělství a zpravodajství. V loňském roce byla tendence na zotavení švýcarského strojírenského, elektrotechnického a kovodělného průmyslu díky silnému franku značně ochromena. V porovnání s předloňským rokem celý rok stagnovaly příjmy objednávek i obraty. Aby firmy získaly zpět svoji mezinárodní konkurenceschopnost, byly donuceny provádět i různá nepopulární opatření. Objednávky zboží se pohybovaly v r. 2011 i přes velmi výnosné první čtvrtletí těsně pod hodnotami z předloňského roku (- 0,5 %). Ve čtvrtém čtvrtletí 2011 utrpělo toto odvětví dokonce pokles o -18,6 %. I přes vysoké objednávky zboží z konce roku 2010 a začátku 2011 stoupl obrat ve švýcarském strojírenství v loňském roce jen umírněně ( o + 2,1 %). Od října do prosince 2011 činil pokles obratu opět 2,5 %. Podobně jako u obratu zboží se vyvíjel i export. Celkově stoupl vývoz zboží v r. 2011 o 1,4 %, přičemž poslední čtvrtletí 2011 v porovnání se čtvrtým čtvrtletím 2010 zaznamenal - 4,1 %. Důvodem pro mírný růst vývozu byl odbyt na asijských trzích (+ 6,0 %) a v USA (+ 4,7 %). Naproti tomu vývoz do zemí EU, nejdůležitějšího švýcarského odbytiště, byl zredukoiván o 1,3 %. Tyto číselné údaje nejsou žádným překvapením. Odrážejí tendenci vývoje z předchozích let. Od vypuknutí krize roku 2008 vývoj obratu ve strojírenském, elektrotechnickém a kovodělném průmyslu stagnuje a v průměru se pohybuje okolo 25 % pod úrovní před jejím vypuknutím. Silný frank znemožnil růst obratu, čímž spoustu firem, aby vůbec byly schopny získat nějaké zakázky, donutil k masivním cenovým ústupkům. Jen v roce 2011 klesly ceny vývozu o celých 4,1 %, což mělo velmi negativní dopad na rabat. Více jak třetina strojírenských podniků se tím dostaly do deficitu. V současné době žije mnoho firem ze substance a bojuje o přežití.

22/62



Švýcarsko

4.4. Stavebnictví Ve 4. čtvrtletí 2011 stoupl nominální obrat ve švýcarském stavebnictví v porovnání se 4. čtvrtletím 2010 o 5,4 % (o 5,2 mld. CHF). Celkově za rok 2011 činil obrat kolem 19,7 mld. CHF, což odpovídá nárůstu rovněž o 5,4 % oproti předloňskému roku. Úspěšně se například v roce 2011 rozvíjelo pozemní a podzemní stavitelství (+ 9,5 %), které se opět ukázalo být oporou stavební konjunktury: obrat vykázal oproti čtvrtletí předchozího roku nárůst o 6 %, celkem za rok 2011 pak dokonce o 9,5 %. Lze tedy doufat, že stát nenechá bez povšimnutí výstavbu a údržbu infrastruktury ani při zpomaleném růstu konjunktury. Konjukturelní protivítr naproti tomu pocítila hospodářská výstavba. Nejistá celosvětová hospodářská situace a silný frank brzdí chuť firem investovat. Obraty ve 4. čtvrtletí 2011 klesly o 9,3 %, celkově pak za rok 2011 činil pokles o 9 %. Přitom negativní vliv na pokles projektů stavebních firem v 1. čtvrtletí 2012 o 26,7 % oproti 1. čtvrtletí loňského roku mělo mrazivé počasí z první poloviny února 2012.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Podle prvních odhadů stoupl výnos švýcarského zemědělství v roce 2011 oproti předchozímu roku o 2,8 %. K tomuto nárůstu došlo z několika důvodů. Zvýšení objemu produkce a přímých plateb bylo neutralizováno nepřetržitým poklesem cen zemědělských výrobků. Nepatrné odpisy mohly výrobní náklady švýcarského zemědělství naopak o něco zmírnit. Celkově se pro rok 2011 očekávaly vyšší výnosy v rostlinné výrobě, které z větší části kompenzovaly odhadovaný úbytek cen při produkci traviny. V živočišné výrobě zvedl zvyšující se objem výroby průlom v ceně prasat. Služby v zemědělství a jeho vedlejší činnosti nadále stoupají. Celková hodnota produkce by tak mohla dosáhnout 10,3 mld. CH a tím se přiblížit hodnotě z předchozího roku (-0,4 % nebo -40 mil. CH). Zatímco se veřejné příspěvky (přímé platby) pro sektor zemědělství zvýšily o 1,4 % (+39 mil. CHF), náklady na výrobu klesly o 0,7 % (-76 mil. CHF). Zemědělský výnos, který odškodňuje především práci a vložený kapitál selských rodin, se pro rok 2011 odhaduje na více než 2.7 mld. CHF. To odpovídá zvýšení výnosu o cca 75 mil. CH oproti roku 2010 (+2,8). V r. 2011 činila rostlinná výroba 43 % z celkového objemu výroby švýcarského zemědělství. Po zimě s malým množstvím srážek následovalo teplé a suché jaro a vlhký a studený začátek léta. Po průměrné úrodě v r. 2010 se v r. 2011 zvýšil objem výroby v rolnictví o 6,6 % (obilí, cukrová řepa, osivo, brambory) a v oblasti speciálních kultur o 1,5 % (ovoce a zelenina, vinařství a zahradnictví). Tyto podmínky naopak nebyly optimální pro výrobu traviny a měly za následek pokles objemu výroby krmiv o 12,2 %. Jelikož byl pokles cen vyšší než nárůst objemu výroby, činil úbytek objemu rostlinné výroby oproti minulému roku 1,4 % (- 63 mil. CHF). 47 % celkového objemu výroby v zemědělství, který je srovnatelný s r. 2010, tvoří živočišná výroba. Nabídka jatečních vepřů zůstává i nadále silná, tlak na již tak exponovaný trh je čím dál tím větší. Toto přesycení má za následek negativní dopad na v r. 2011 dosažených cen (- 6,7 %) poté, co již v r. 2010 musel být přijat prudký pokles cen o 11,7 %. Objem hodnoty chovu prasat, který tvoří jednu pětinu živočišné výroby, se oproti předchozímu roku propadl o necelých 6,5 % (-62 mil. CHF). Téměř polovinu živočišné výroby tvoří mléčná výroba. Podle prvních odhadů bylo možné v r. 2009 pozorovaný nárůst cen mléka v r. 2011 přibrzdit. Objem výroby se stabilizoval, tudíž hodnota výroby mléka zůstala srovnatelná s hodnotou z předchozího roku (2,1 mld. CHF). Oproti tomu chov drůbeže a s ním spojená produkce vajec se zvýšil o 1,3 %, čímž dosáhl téměř 10 % hodnoty v živočišné výrobě.

4.6. Služby Terciální sektor se na tvorbě národního důchodu podílí 68,5%, tj. plnými dvěma třetinami. Nejdůležitějšími složkami terciální sféry jsou bankovnictví, pojišťovnictví a cestovní ruch-hotelnictví .

23/62



Švýcarsko

Bankovnictví Švýcarsko má jeden z nejvyspělejších bankovních systémů. Švýcarské bankovnictví patří k nejúspěšnějším odvětvím národního hospodářství. Banky vytvářejí 13,4% švýcarského národního důchodu. . Je pověstné svojí seriózností a kvalitou, dodržováním bankovního tajemství, které umožnilo akumulaci nesmírných vkladů z celého světa. Finanční krize posledních dvou let zasáhla nejvíce dvě největší švýcarské banky, t.j. UBS a Credit Suisse. Obě instituce však překonaly počáteční ztráty, v případě UBS zvlaště na americkém trhu. Díky vysoké kapitálové přiměřenosti a krizovým opatřením přestály hrozby masivního úniku klientů. Credit Suisse si mohla díky navýšení základního jmění novými investory i odmítnout nabízenou pomoc státu v podobě státního úvěru. Toho však musela využít UBS, která byla donucena k nejmasovějšímu propouštění svých zaměstnanců v celé své historii - z celosvětově zaměstnávaných 82 000 zaměstnanců propustli banka cca. 9000. Propoštění se týkalo výhradně zahraničních filiálek banky. Finanční krize paradoxně prospěla kantonálním bankám, kam řada vkladatelů převedla své úspory právě na úkor UBS. Odhadovaný odliv vkladů u UBS činilv letech 2008 a 2009 více jak 30 mld .CHF, které, alespoň z části, skončily právě v kantonálních bankách. Celkem působí v zemi okolo 370 bank s 2900 pobočkami. Největšími bankami jsou i nadále UBS (Union des Banques Suisses) a Credit Suisse. Významné jsou soukromé banky, které se specializují na oblast privátního bakovnictví . K rozvoji podnikání v kantonech slouží již zmíněné kantonální banky, ze kterých nejsilnější je Zürcher Kantonalbank (ZKB). Zřízení osobních i podnikatelských účtů, při dodržení příslušného postupu, je rychlé a bezproblémové. Z kapitálového výnosu platí domácí střadatelé 35%-ní daň, od které jsou cizinci osvobozeni. Podle informací Švýcarské národní banky bylo 2009 deponováno ve švýcarských bankách přes 34 miliardšvýcarských franků, což představuje podíl 30 % celkově spravovaného majetku na celém světě. Tento základní údaj ilustruje nezastupitelnou roli bankovnictví v rámci celé švýcarské ekonomiky. Dvě největší švýcarské banky UBS a Credit Suisse patří mezi deset největších bank na světě. Bankéři mají svoji stavovskou organizaci Švýcarské bankovní sdružení se sídlem v Basileji (www.swissbanking.org). I přes masivní kritiku k praktikám švýcarských bank, zvláště pak jejich zahraničním pobočkám, které napomáhaly odlivu peněz z jiných zemí právě do Švýcarska a v některých případech tak napomohly i obcházení daňových zákonů v zemi původu těchto peněz, je oblíbenost Švýcarska u domácí i zahraniční klientely nesporně stále velká. Snaha švýcarské vlády docílt příznivějšího obrazu o systému bankovnictví a podobě bankovního tajemství vedla k uzavírání nových bilaterálních mezistátních smluv, ve kterých je zakotven i princip výměny citlivých bankovních informací, a to v případě dožádání právní či soudní pomocí druhou stranou. Takovýto trend spolupráce v otázkách poskytování finančních informací vedl koncem roku 2009 k vyjmutí Švýcarska z tzv. černé listiny OECD, na kterou se Švýcarsko dostalo jakožto země nekonformní s pricipy bankovnictví postulovanými práve touto mezinárodní organizací.OECD. Pojišťovnictví Švýcarsko je se svými 215 registrovanými pojišťovacími společnostmi a objemem pojištění na jednoho obyvatele ve výši 7065 CHF, což je o cca. 27% výše než u pojištěnců ve Velké Británii, zemí s největší mírou pojištění na světě. Tato oblast zaměstnává na 42 000 lidí, kteří přispívají významnou měrou k tvorbě HDP (375.000,- CHF na jednoho zaměstnance). Swiss Re je největší zajišťovnou (pojišťovnou pojišťoven a jejich rizik) na světě. I přes rekordní neúspěch v roce 2009, kdy musela zrušit pojištění vysokorizikových operací v hodnotě 5,9 mld. CHF a kdy konečný hospodářský výsledek činil ztrátu ve výši 864 mil. CHF, zústává Swiss Re největší švýcarskou vlajkovou lodí na poli světového pojišťovnictví. Z regulačního pohledu stojí za zmínku zavedení tzv. Swiss Solvency Test (SST), který zavedl v roce 2006 Spolkový úřad pro privátní pojišťovnictví a který přezkoumává kapitálovou přiměřenost vůči pojistným rizikům, do kterých hodlají jednotlivé pojišťovací společnosti vstoupit. SST má sloužit jako pojistka před vstupem pojišťovacích společností. Mezi nejdůležitější pojišťovny patří: Swiss Re, www.swissre.com Zürich Versicherungs-Gesellschaft, www.zurich.ch

24/62



Švýcarsko

AXA Winterthur Versicherungen, www.winterthur-insurance.ch Generali (Schweiz) Holding, www.generali.ch Allianz Suisse, www.allianz-suisse.ch Helvetia Patria Versicherungen, www.helvetiapatria.ch Groupe Mutuel, Association dássureurs, www.groupemutuel.ch Vaudoise Versichenrungen, www.vaudoise.ch Další informace o švýcarském bankovnictví naleznete na adrese sdružení švýcarských bank SwissBanking www.swissbanking.org .

Cestovní ruch Cestovní ruch tvoří 5,1. % HDP. Švýcarsko patří k zemím s intenzivním cestovním ruchem vzhledem ke svým přírodním poměrům, stejně jako i historicko-kulturní souvislosti. Počet hotelů ve Švýcarsku v roce 2008 činil 5635, z toho 2298 klasifikovaných hotelleriesuisse (0-5 hvězdiček), počet lůžek okolo 270 tis. Výkony samotných hotelů a restaurací tvoří asi 2,8 % HDP a cestovní ruch se podílí na zaměstnanosti podílem 6,8 %. Na příjmech z aktivního cestovního ruchu se cizinci podílejí 58 % a domácí hosté podílem 42 %. Z hlediska exportu se mezi ostatními odvětvími umístil na 3. místě. V roce 2008 bylo registrováno 36,4 mil. přenocování s 15,6 mil hosty, což je nejlepší výsledek za posledních 15 roků. Cestovní ruch se podílel na tvorbě HDP v roce 2008 hodnotou 14,6 mld. CHF. V roce 2008 činila obsazenost hotelových lůžek 55 %. V cestovním ruchu v roce 2008 pracovalo 150 546 pracovníků. Největšími hotelovými firmami jsou Swisshotel, Mövenpick Hotels, Steigenbergger Hotels and Resorts, Victoria Jungfrau, Grand Seilers Hotels a Sunstar-Holding. Největšími cestovními kancelářemi jsou Kuoni Reisen, Hotelplan Gruppe, Globus-Cosmos Gruppe, Imholz Reise Gruppe, Schweizer Reisekasse, Carlson Wagonlit Travel, Marti Reisen a Vögele Reisen. Od roku 2006 prodávají letenky a zájezdy i dva největší potravinářské řetězce Coop a Migros.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Švýcarsko je díky své geografické poloze ve "středu" Evropy typickou tranzitní zemí. Síť dálnic navazuje na všechny okolní země a pokrývá celé území mimo horské masivy. Celková délka dálnic činí 1840 km a tyto spojují všechna větší města Švýcarska s hlavními osami východo-západní A1 St.Margarethen Ženeva, 384 km, severo-jižní A2 Curych - Lugano, 205 km, A3 Basilej - Chur - Belinzona, 320 km a dalšími kratšími úseky dálnic. Nejefektivnějším způsobem dopravy ve Švýcarsku je železnice. Celková délka železničních spojů činí 5000 km, z nichž 2989 km spravují státní dráhy SBB a zbytek 56 soukromých společností. Až na 14 km je dráha plně elektrifikovaná. Vlaková spojení tu jezdí mezi všemi většími městy v půlhodinových intervalech, jsou typicky přesné a skýtají velkou míru komfortu. Navíc švýcarské dráhy nabízí celou řadu předplatných schemat, kterými se stává cestování drahou finančně velmi dostupné. Typických slevovým produktem je tzv. Halb-Tax Abonnement, jehož zakoupení stojí na jeden rok pouze 200,- CHF a který Vám umožní cestovat nejen vlakem, ale i většinou lanovek a lodí, včetně městské dopravy, s několika procentní slevou. Navíc systém dopravy ve Švýcarsku je velmi integrovaný s návazností letišť na vlakovou či autobusovou dopravu a vlakových nádraží na městskou a příměstskou dopravu. Přepravu zboží zajišťuje kromě běžných spedičních firem i švýcarská pošta, tzv. Postauto, která přepravuje náklady pouze na území Švýcarska. Velkým příspěvkem pro mezinárodní kamionovou i vlakovou dopravu je budování tunelů, tzv. Basistunnels, v severo-jižní dopravní ose - Francie a Německo směrem do Itálie. Tyto tunely protínají alpské masivy a mnohanásobně zrychlují celoevropskou dopravní síť. Z jednotlivých projektů je nejznámější projekt v oblasti Alp, nazývaný též Alptransit, resp. NEAT. Projekt NEAT byl schválen lidovým referendem v roce 1998. Jde o největší investiční projekt v dějinách 25/62



Švýcarsko

Švýcarska. Během dvaceti let se má proinvestovat 30,5 miliard CHF, jen tento projekt předpokládá vytvoření 30 tisíc nových pracovních míst. Na zlepšení tranzitní kapacity železnic a zrychlení spojení mezi Švýcarskem a Itálií se předpokládá vynaložit 13,5 miliardy CHF. Jádrem projektů je vybudování nových tunelů Gotthard (plánovaná délka je 57 km by představovala nejdelší tunel na světě) a Lötschberg (dobudován v lednu 2010). Systém mýtného navíc pobízí kamionové dopravce k využívání nákladních vlakových souprav pro přepravu nákladních aut po železnici, čímž přispívají švýcarské dráhy k nepoškozování životního prostředí. Pro osobní auta jsou dálnice zpoplatněny známkou v hodnotě 40 CHF. Známka je celoroční a nepřenosná. Známky na kratší období se vzhledem k nízké ceně celoroční známky nevydávají. Hospodářský propad roku 2009 postihl díky menšímu objemu přepravovaného zboží nejvíce spediční firmy a nákladní železniční dopravu. Firmy přepravující spotřební zboží pocítili pokles objemu zakázek relativně méně, protože míra spotřeby zústala na takřka stejné úrovni jako v roce 2008. Švýcarsko jako člen ICAO pokračuje v liberalizaci vzdušného prostoru a harmonizování svých technických předpisů s dalšími zeměmi, včetně USA. Na základě dohody o letecké dopravě s EU, která byla podepsaná v rámci Bilaterálních dohod I dostalo Švýcarsko 3. a 4. stupeň přístupu na trh zemí EU Po dvou letech platnosti dohody bude mít Švýcarsko 5. a 7. stupeň (5. stupeň - doprava musí začínat nebo končit ve Švýcarsku. (např. Curych- Frankfurt - Oslo. 7. stupeň znamená, že může jít o dopravu uvnitř EU bez vazby na CH, např. Oslo-Frankfurt). 8. stupeň volnosti je tzv. kabotáž, let se uskuteční v jedné zemi, např. Bonn-Berlín. Jednání o tomto stupni bude možné až po 5. roku platnosti dohody. Pravidelné spojení mezi Švýcarskem a ČR zajišťují následující letecké společnosti: Swiss : Basilej – Praha, Curych – Praha Důležitá letiště ve Švýcarsku jsou následující: Zürich-Kloten (15 mil. přepravených osob), Ženeva (6 mil. přepravených osob) Basilej (2,4 mil. přepravených osob). Hlavní město Bern má mezinárodní letiště Bern-Belp, z něhož je možno se dostat pravidelnými linkami bez přestupu do Mnichova, Paříže, Bruselu a Lugana. Do ostatních evropských destinací je nutno přestoupit v Mnichově (finančně nákladné). Regionální letiště jsou dále v 8 městech Švýcarska. Ke švýcarským leteckým společnostem v pravidelné osobní dopravě patří Swiss, Darwin Airlines, SkyWorks a v charterové dopravě pak Edelweiss. Telekomunikace - pošta, spoje

Švýcarská pošta a firma vlastnící telefonní síť (Swisscom) jsou státní organizace. Státní monopol jv oblasti teelekomunikací byl odstraněn 5. 2. 1998 na základě Dohody o liberalizaci telekomunikací, uzavřené v rámci WTO, kdy se liberalizoval švýcarský trh telekomunikační infrastruktury. Na jejím základě má každý zahraniční operatér právo založit si svou pobočku ve Švýcarsku a nabízet telekomunikační služby na švýcarském trhu, a to i ze zahraničí. Telekomunikační spoje V roce 1998 vstoupily na trh pevné síť dvě nové firmy - Sunrise a Diax, později se jejich počet zvýšil o třetí subjekt Orange, který v průběhu roku 2001 fúzoval s Diaxem pod názvem Orange. Nové telekomunikační subjekty představují pro Swisscomu silný konkurenční tlak, v jehož důsledku byl Swisscom nucen přijímat opatření k redukci nákladů. To se dotklo i snížení pracovních míst v roce 2005 o 600 pracovníků. V průběhu druhého pololetí se stal Swisscom velmi sledovaným objektem švýcarských sdělovacích prostředků v souvislosti s rozhodnutím Spolkové rady (vlády) prodat její většinový podíl ve

26/62



Švýcarsko

Swisscomu a Swisscom tudíž privatizovat.V průběhu let 2006 až 2008 bylo vždy od záměru privatizovat Swisscom upuštěno. Pošta Švýcarská pošta pracuje rychle a spolehlivě. Podobně jako v jiných vyspělých evropských zemích vlastní pošty síť poštovních autobusů, které kombinují dodávky pošty s přepravou cestujících. Běžná listovní zásilka v rámci Švýcarska stojí formou A Post 1,- CHF, B Post 0,80 CHF a zásilka do ČR pak přijde na 1,40CHF (A Post) a 1,30 CHF (B Post). Energetika Švýcarsko se může začít potýkat s výrazným nedostatkem elektřiny z vlastních zdrojů mezi léty 2012 až 2018. Záchrana se očekává dílem od dalšího rozvoje jaderné energetiky, proti jejímuž rozvoji brojí zvláště levicové strany (Zelení a mírněji Sociálnědemokratická strana/SP), a dílem od přechodného řešení, za nějž se považuje urychlené budování kombinovaných plynových elektráren. Strategie vlády klade do popředí i třetí prvek energetické politiky, tj. efektivnější využívání energií díky zavádění úsporných technologií. Švýcarsko po dlouhou dobu více elektřiny vyváželo. Změna nastala v r. 2005, kdy poprvé převážil import nad exportem. Pozvolna se tudíž rozvíjí diskuse o dvojí mezeře - nedostatku vlastních kapacit a důrazu na vyšší hospodárnost. Švýcarsko je hrdé na to, že jeho produkce elektřiny nevykazuje prakticky žádné emise CO2. Z 57% ji totiž obstarávají elektrárny vodní a ze 40% elektrárny jaderné. Pro srovnání v EU připadá ve skladbě zdrojů pro výrobu elektřiny v průměru největší podíl na uhlí (25%) a na plyn (21%). Jenže švýcarské jaderné elektrárny pomalu dosluhují. V nejstarších a menších - Beznau I a II a Mühleberg - by provoz z důvodu stáří měl být ukončen kolem r. 2018, u dalších dvou větších a modernějších - Leibstadt a Gösgen - se životnost odhaduje až do r. 2026. Jako krátkodobá záchrana se nabízí import. Švýcarsko má s francouzským EdF uzavřeny dlouhodobé exkluzivní kontrakty na dovoz zejména jaderné elektřiny, ale jejich “dlouhodobost“ vyprší kolem r. 2015. Švýcarsko si exkluzivitu předplatilo investicemi do energetiky ve Francii, a to chápe jako spolehlivou pojistku pro zajištění bezpečnosti dodávek. Ve Švýcarsku není momentálně velký zájem na liberalizaci trhu. Vysvětlení lze najít ve srovnání s Německem a s Rakouskem. To ukazuje, že z otevření trhu by mohly nejvíce profitovat střední a menší švýcarské distribuční firmy, které dovedou nakoupit levnější zahraniční proud. Proto také většina z takových distributorů nápor liberalizace v Německu přežila. Velkým švýcarským podnikům se ceny za elektřinu v posledních 5 letech snížily v průměru mezi 20% až 30%, a to díky zavedení dílčí konkurence na trhu dodavatelů jako přípravě na první pokus o liberalizaci domácího trhu v r. 2002. Švýcarské domácnosti platí za elektřinu ceny srovnatelné s těmi u sousedů s liberalizovaným trhem, malé a střední firmy dávají přednost bezpečnosti dodávek před potenciálně nižší cenou, která netvoří významnou část jejich nákladů. Malé a střední podniky se navíc obávají ztrát způsobených potenciálními výpadky proudu, zaviněnými nedostatečně zvládnutými pravidly pro přístup třetích stran neboli nových subjektů do přenosových sítí. Obavy opírají o zkušenost z Německa po otevření tamního trhu. Švýcarský harmonogram pro liberalizaci jeho trhu zahrnuje dva kroky - v r. 2008 uvolnění trhu pro velkoodběratele, v r. 2013 pro malospotřebitele. V energetickém průmyslu působí 1200 energetických zařízení, z nichž 75% jsou součástí veřejného sektoru - 41% vlastní kantony, 32% obce a 2% železnice. Zbytek je soukromý sektor - banky, průmysl a soukromé osoby. Z nich 200 se zabývá výrobou elektřiny, 20 vývozem a dovozem proudu, 300 firem má kombinovanou funkci výroba-rozvod-distribuce.Rozvod proudu se uskutečňuje prostřednictvím šesti meziregionálních firem, čtyř firem městských a železnicí SBB: - Aare-Tesin AG (ATEL) Olten - centrální Švýcarsko - Nordostschweizerische Kraftwerke AG (NOK) Baden - severovýchod - Elektrizitätsgesellschaft Laufenburg AG (EGL) Laufenburg - sever. - BKW Energie AG (BKW) Bern, střední Svýcarsko - Energie de lÓuest Suisse A.A. (EOS) Lausanne - západ

27/62



Švýcarsko

- Centralschweizerische Kraftwerke AG (CKW) Luzern - Elektrizitätswerk der Stadt Zürich - Industrielle Werke Basel - Eletrizitätswerk Bern - Servis industriels de Genéve - Schweizerische Bundesbahn (SBB) Pro výrobu tepla se používají podle získaných údajů jednotlivé energetické zdroje následujícím způsobem: Kapalná paliva 60,4%, elektřina 21,7%, plyn 12,2%, uhlí 0,6%, dřevo 2,3%, dálkovody 1,6%, průmyslové odpady 1,2%. Na celkové spotřebě energie se podílejí jednotlivé sektory národního hospodářství následujícím způsobem: doprava 33%, domácnosti 29%, živnosti, zemědělství a sektor služeb 20%, průmysl 18%.U spotřeby elektrické energie jsou následující podíly: zpracovatelský průmysl 33,4%, domácnosti 30,4%, služby 26,1%, doprava 8%, zemědělství 1,9%. Jaderná energetika Budoucnost jaderné energetiky je po japonských událostech čelným tématem i ve Švýcarsku. Ve Švýcarsku je momentálně v provozu pět atomových elektráren ve čtyřech lokalitách: Beznau I - v provozu od roku 1969, výkon 365 MW; Beznau II - v provozu od roku 1971, výkon zhruba stejný; Gösgen - v provozu od roku 1979, výkon 970 MW; Leibstadt - v provozu od roku 1984, výkon 1165 MW; Mühleberg - v provozu od roku 1972, výkon 355 MW. (Pozn.: Kromě toho Švýcarsko disponuje třemi výzkumnými reaktory - v Institutu Paula Scherrera, na technické univerzite v Lausanne a na univerzitě v Basileji) Právě okolo záměru přikročit k výstavbě další JE, a sice Mühleberg II, se ve Švýcarsku počátkem roku 2011 rozhořela vášnivá debata, jež po japonských událostech nabrala ještě více na intenzitě. Specifikem švýcarských poměrů, tj. systému přímé demokracie, je přitom skutečnost, že rozhodování o podobné výstavbě musí být realizováno i v rovině kantonálního referenda. Poslední bernské kantonální referendum se uskutečnilo 13.2.2011, tedy ještě před "Fukušimou"; zvítězili v něm těsnou většinou 51,2 % příznivci výstavby; záležitostí se ovšem bude ještě zabývat spolkový parlament. Další zvažovanou možností o zvýšení potenciálu švýcarské jaderné enegetiky byly plány společnosti Atel na výstavbu JE Gösgen II (kanton Solothurn), proti nimž se ovšem zvedla vlna protestů v rakouském Vorarlbergu a německém Bádensku-Württembersku (elektrárna by stála cca 20 km vzdušnou čarou od jeho hranic). Vzhledem k tomu, že se jednalo pouze o neoficiální, předem prozrazené plány jmenované společnosti, záležitost se nedostala do řádného projednání. Diskuse o bezpečnosti JE a jejich další výstavbě je ve Švýcarsku po japonských událostech téma značně choulostivé - tím spíše, že švýcarské JE kryjí 39 % spotřeby elektrické energie země, přičemž tato spotřeba má stále stoupající tendenci. Pokud by mělo dojít k okamžitému odstavení všech švýcarských JE, pokryly by alternativní zdroje, jež by byly neprodleně k dispozici, pouze 6 % ze zmíněných 39 % zbylé množství by bylo nutno vykrýt zahraničními dovozy, což by byl problém nejen pro státní rozpočet, ale - z hlediska zahraniční závislosti - především problém pro švýcarskou národní náturu.

28/62



Švýcarsko

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Švýcarsko nepřijímá zahraniční pomoc. Naopak je štědrým poskytovatelem pomoci zemím rozvojovým, ale i zemím transformujícím se. Rozvojová pomoc Švýcarska je kodifikována zákonem o rozvojové pomoci z roku 1976. Spolupráce s rozvojovými zeměmi je zaměřena především na tři hlavní cíle: potírání chudoby, bezpečnostní problémy občanů v krizových oblastech a na globalizaci rozvojových potřeb. Švýcarskou rozvojovou a humanitární pomoc koordinují dvě hlavní instituce: Ředitelství pro rozvoj a spolupráci (DEZA) a Státní sekretariát pro hospodářství (seco). DEZA se ve svém programu podpory do roku 2012 soutřeďuje na 12 zemí Afriky, Asie a Jižní Ameriky, seco na 7 zemí v téže oblasti. Celkové výdaje Švýcarska na rozvojovou pomoc v roce 2008 činily 2,23 mld. CHF čímž se mezi 22-ti dárcovskými zeměmi OECD řadí na 12. místo. V závěru roku 2008 byla za přítomnosti ministrů financí deseti "nových" přístupových zemí k EU podepsána smlouva o poskytnutí finanční pomoci Švýcarska ke zmírnění hospodářskýcha sociálních nerovností v rozšířené EU, tzv. příspěvek k rozšíření EU nebo též, švýcarskými medii nazýván, jako kehezní miliarda. Ta předpokládá poskytnutí finančních prostředků v součtu ve výši až jedné miliardy CHF těm zemím, které přistoupily k EU v roce 2004. Finance budou rodělovány do oblastí infrastruktury, ochrany životního prostředí, bezpečnosti, místního rozvoje, podpory privátního podnikání a obchodu, výzkumu a do oblasti zdravotnictví. Peníze budou přidělovány na základě předložených projektů, ketré v průběhu roku 2009 předkládaly instituce a firmy dotčených zemí na posouzení do Švýcarska. Pomoc je rozdělena na období pěti let a její výše závisí na počtu obyvatel dané země. Veškeré informace k možnosti podání projektů v rámci této pomoci lze najít na stránkách Ministerstva financí ČR www.mfcr.cz . Bližší informace ke švýcarské rozvojové pomoci je možno naleznout na webových stránkách Ředitelství pro rozvoj a spolupráci DEAZA www.deza.admin.ch , zvláště pak ve výročních zprávách (poslední zatím dostupná je za rok 2008 a lze ji nejít na linku http://www.deza.admin.ch/de/Home/Dokumentation/ Jahresberichte_Taetigkeitsberichte

29/62



Švýcarsko

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Spolkové finance Spolkový státní rozpočet zvládl globální finanční a hospodářskou krizi velice dobře. A to, na jednu stranu díky skutečnostem, že byl hospodářský průlom ve Švýcarsku během globální recese méně převratný, a na druhou stranu proto, že se vládě a Švýcarské národní bance podařilo účinným balíčkem opatření rychle stabilizovat finanční systém a omezit finanční důsledky na státní rozpočet. I přes rozsáhlý balíček opatření na odpružení silného franku byl v roce 2011 spolkový státní rozpočet "Bundeshaushalt" překročen o 1,6 mld. Sfr. Schodek činil 600 mil. Sfr. Tento dobrý výsledek je třeba na jednu stranu odvodit ze zvýšených příjmů - 1,8 mld. Sfr a na druhou stranu z nižších výdajů - 700 mil. Sfr. Mimořádné výdaje zatížily rozpočet 2 mld. Sfr. Celkem tak činil finanční přebytek cca 200 mil. Sfr. Hrubý dluh spolku, který činil na konci r. 2011 110,5 mld. Sfr se oproti loňskému roku téměř nezměnil. Pro rok 2012 se očekává vyrovnaný rozpočet.

Výsledky státního hospodaření v mil. CHF

příjmy

2006

2007

2008

54 911

56 011

63 894

výdaje

49 962

50 285

56 598

saldo

-2 801

-1 656

7 296

2009 2011 60 949 64 200 58 228 62 300 2 721 1 900

Zdroj: Eidgenössisches Finanzdepartment EFD, únor 2012

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Výsledky švýcarského hospodaření vykázaly v r. 2009 přebytek na příjmové straně ve výši 2,7 mld. CHF, tedy zhruba o 1,8 mld. CHF více, než předpokládal rozpočet. Oproti r. 2008 klesly příjmy cca o 4,6 %, což bylo zapřičiněno nižšími výběry daně z přidané hodnoty a daně z kapitálových výnosů, u kterých se projevil hospodářský propad r. 2009 nejvýrazněji. Přímé výdaje vzrostly oproti r. 2008 o 2,9 %. Parlamentní návrh rozpočtu pro r. 2010 odsouhlasený 15. prosince 2009 předpokládá deficit 2 mld. CHF.

Hodnoty vztahující se k saldu běžného účtu, rozpočtovému deficitu a celkovému veřejnému dluhu v letech 2004 - 2009 naleznete v následující tabulce: Kategorie

30/62

2004

2005

2006

2007

2008

2009



Švýcarsko

Růst HDP (%) 2,5 HDP v 438 801 reálných číslech (v mil. CHF) HDP na 60 554 obyvatele (v 1 CHF) Inflace (%) 0,8 Saldo bežného 13,5 účtu (% HDP) Rozpočtový -0,9 deficit (% HDP) Celk. veřejný 246 388 dluh (v mil. CHF) celkem: stát, kantony, obce Celk. veřejný 54,6 dluh (% HDP) Nezamestnanost 3,9 (%)

2,6 450 395

3,6 466 746

3,6 483 574

1,8 492 180

-1,5 485 022

64 444

68 394

70 272

-

1,2 14,5

1,1 13,2

0,7 7,0

2,4 2

-0,5 -

0,3

1,9

2,1

0,9

-0,9

244 002

231 293

226 994

221 340

222 002

47,5

44,3

41,5

41,8

3,3

2,8

2,6

3,7

61 813

52,7 3,8

Zdroj: Švýcarský statistický úřad (BFS - Bundesamt für Statistik), www.seco.admin.ch

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba V porovnání s jinými evropskými zeměmi disponuje Švýcarsko nízkou státní zadlužeností (poměr dluhů činí pod 40 %). V minulém desetiletí, v r. 2004, stoupla hrubá zadluženost Švýcarska nejdříve na 57,9 % HDP, poté ale v r. 2010 opět klesla na 42,1%. Takového výsledku dosáhlo Švýcarsko m.j. díky tzv. dlužní brzdě. Švýcarská konfederace v "úspěšných" letech spořila, nemusí jí tudíž nové zadlužení v době krize činit tolik starostí jako v zemích, kde si již v dobách hospodářského rozkvětu žili nad poměry. Přesto existuje důvod k opatrnosti: Miliardové úvěry už teď zatěžují Švýcarsko. Na každého švýcarského občana, od kojence až po důchodce, připadá státní dluh více než 26 300,- Sfr. Velké množství peněz daňových poplatníků spotřebují platby úvěrů, místo jejich použití na obnovování infrastruktury, či na rozvoj výzkumu a vzdělání. I když není Švýcarsko členem EU, přesto pociťuje následky evropské dlužní krize. K nejvíce diskutovaným důsledkům patří silný frank stejně tak jako význam evropských zemí jako obchodní partner. Ubývající důvěra v Euro vedla v r. 2010 k tomu, že tato evropská měna značně ztratila na hodnotě vůči švýcarskému franku. V evropském prostoru to představuje pro švýcarské vývozní hospodářství silný nárůst cen vyváženého zboží a tím mu hrozí ztráta konkurenceschopnosti. Na druhou stranu ovšem silný frank švýcarským konzumentům poskytuje levnější výrobky z Evropy. Nejnovější statistiky pak ukazují, že vývoz i přes silný frank lehce stoupl.

Zadlužená země je méně akceschopná, což je patrné především tehdy, kdy to začíná bolet, a sice v době krize. Proto je nutné, aby Švýcarsko zůstalo u současné finanční politiky. Pokud by se toto nepodařilo, bylo by příští krizí zasaženo podstatně hůře.

31/62



Švýcarsko

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Banky tvoří 13,4 % národního důchodu Švýcarska. Ve vztahu k zahraničí vytvářejí ročně aktivum cca 20 mld. CHF. Na daních plyne z bankovního sektoru do spolkového rozpočtu ročně asi 8 mld. CHF. Bankovnický sektor patří k nejúspěšnějším odvětvím národního hospodářství a je založený na dlouholetých tradicích. Lze ho rozdělit do následujících kategorií: Švýcarská národní banka, velké banky (UBS, Credit Suisse Group), kantonální banky (nejsilnější je Zürcher Kantonalbank), regionální banky a spořitelny, Reiffeisenbanky a výpůjční pokladny, ostatní banky, finanční společnosti, pobočky zahraničních bank, soukromé banky, Ústředí zástavních listů a Banka zástavních listů, Ústřední banka Švýcarského svazu Raiffeisenbank. Pojišťovací společnosti se podílejí na HDP s 2,5 %, na zaměstnanosti 1,7 % a jejich příjmy z prémií představují okolo 126 mld. CHF. Velkobanky Do této kategorie patří UBS - Union Bank of Switzerland a Credit Suisse. Je pro ně charakteristické propojení se světovým hospodářstvím a mezinárodními finančními trhy, disponují sítí poboček a dceřinných společností v zahraničí. V tuzemsku spočívá jejich činnost především ve spravování privátního majetku, úvěrovém a hypotekárním obchodě. Kantonální banky Většina kantonálních bank byla založena již ve druhé polovině19. století. Jsou to banky, které byly zřízeny zákonným kantonálním výnosem a za jejich závazky ručí kanton. Hlavním těžištěm práce jsou úspory a hypotekární obchod. Jsou bankami univerzálními. Regionální banky Jejich činnost je obdobná jako u kantonálních bank. Mají jinou právní formu a zpravidla působí na omezeném území. Jsou typické pro kantony Bern a Aarau. Zápujční pokladny a Raiffeisenky Vyskytují se především v zemědělských a poloměstských oblastech. Jsou družstevně organizovány, jde o lokální instituce. Úložky přijímají i od nečlenů. Půjčky však poskytují zásadně jen členům a proti jistotám, obvyklým v bankovním obchodě. Typickým kantonem pro tyto bankovní ústavy je kanton Waadt. Ostatní banky Zde jsou dvě kategorie bank: Banky ve švýcarských rukách a banky švýcarského práva v rukách zahraničních. Mezi banky švýcarské patří banky zabývající se burzovními operacemi, správou majetku, vydávající pokladní obligace, zabývající se depozitními vklady, spotřebitelskými úvěry, drobnými půjčkami, které nejsou kryty, nebo mají speciální krytí. Banky švýcarského práva v zahraničních rukách jsou převážně ve styku se zahraniční klientelou, nebo s mezinárodním bankovním obchodem. Mohou být založeny na základě povolení. To se vydává jen tehdy, když obdobnou možnost má v příslušném státě švýcarský subjekt. Finanční společnosti Jde o společnosti podobné bankám, podléhající bankovnímu zákonu. Sem patří i holdingové společnosti švýcarského velkoprůmyslu, které dávají tradičně přednost získání finančních prostředků emisemi obligací, před bankovními zápůjčkami.

32/62



Švýcarsko

Filiálky zahraničních bank Jde o pobočky, které právně i hospodářsky podléhají zahraniční mateřské bance. V bilanci zpravidla dominuje mezibankovní obchod se zahraničím. Zahraniční banka může zřídit ve Švýcarsku svou pobočku, pokud garantuje dlouhodobou solidní obchodní činnost a to jak v organizačním a personálním, tak i finančním ohledu. Taková banka nepodléhá zákonným předpisům o rozdělení rizik a vlastním kapitálu. Musí držet 10% svých aktiv ve Švýcarsku. Privátní (rodinné) banky Z historického pohledu jde o první banky ve Švýcarsku, které byly zakládány již v 18. století. Garance vůči věřitelům představuje nejen majetek banky, ale i soukromý majetek bankéřů. Hlavní činností jsou obchod s cennými papíry, správa majetku a emisní obchody. Švýcarská národní banka - SNB Byla zřízena spolkovým zákonem z roku 1905. Vlastní činnost zahájila 20.6. 1907. Je nezávislá na spolkové radě Při důležitých rozhodnutích, které mají hospodářský, čistě monetární, nebo politický dopad, se bankovní rada schází s vládou a problémy diskutuje. V měnových otázkách banka poskytuje rady spolkovým úřadům. Akcie jsou vlastněny více než z poloviny kantony, kantonálními bankami a veřejnoprávními institucemi. Stát (spolek) akcie nevlastní. Činnost banky je řízena spolkovým zákonem. Na základě tohoto zákona volí Spolková rada (vláda) 40 členů bankovní rady, členy direktoria, jmenuje ředitele, schvaluje výroční zprávy a závěrečné účty. Ústředna zástavních listů a banka zástavních listů Na základě spolkového zákona z roku 1930 a novelizací v letech 1967 a 1982 byly vytvořeny dva instituty: •

Pfandbriefzentrale der schweizerischen Kantonalbanken AG Zürich. Členy-vlastníky tohoto ústavu je všech 25 kantonálních bank.

•

Pfandbriefbank schweizerischer Hypothekarinstitute AG Zúrich

Zástavní listy mohou vydávat pouze tyto dvě instituce. Ústřední banka Švýcarského svazu Raiffeisenbank Vystupuje jako samostatná banka a slouží jako žirocentrála pro Reiffeisenbanky sdružené ve Svazu.

O situaci ve švýcarském bankovnictví v roce 2005 popisuje podrobněji kapitola 4.6. (Službybankovnictví) této roční zprávy. Pojišťovny V roce 2009 bylo registrováno ve Švýcarsku 30 životních pojišťoven a 96 pojišťoven zabývajících se škodnými událostmi. Z důvodu značné nasycenosti trhu švýcarského pojišťovnictví pokračovala i v roce 2009 tendence expandovat v této oblasti do zahraničí. V této souvislosti lze uvést, že jen 38 % pojistek švýcarských pojišťoven má místní původ, ostatní jsou uzavřeny v zahraničí! Přitom u životních pojistek dvě třetiny pocházejí ze Švýcarska, ostatní pojistky jsou v zahraničí uzavřeny ze 70 %. U některých typů pojistek je však zahraniční podíl až 95 %.

33/62



Švýcarsko

5.5. Daňový systém Daňové zatížení podniků je druhé nejnižší v rámci zemí OECD. Daňový systém Švýcarska odráží politickou strukturu švýcarského státu. Základními stupni, kde se vybírají daně jsou Spolek (Bund), Kantony (26 subjektů) a obce (Gemeinde - kolem 3000 subjektů. Každý kanton má svůj samostatný daňový zákon. Sazby u jednotlivých daní se kanton od kantonu značně liší. Daň z příjmu představuje 8-15% podle kantonů, sociální a důchodové pojištění je 6,55% z hrubého výdělku, základní nemocenské pojištění paušálně v průměru představuje 240,- CHF, nezaměstnanecká pojistka tvoří 2,5%z hrubého výdělku. Švýcarský daňový systém tvoří tři úrovně – federální, kantonální a úroveň obcí. Kompetence federace na vybírání DPH a přímých spolkových daní končí a uvažuje se o novém finančním uspořádání. Daňový systém představuje, vzhledem ke své složitosti, vysoké administrativní zatížení firem. Federální daňový systém je dvouletý, kantonální systém roční (jde o daně právnických osob; u daní fyzických osob jsou periody vybírání daní velmi různorodé). Základní daní na úrovni spolku pro právnické osoby je daň ze zisku, která u kapitálových společností představuje 8,5% čistého zisku, u ostatních společností je sazba nižší. Příjmy fyzických osob a personálních společností jsou zdaňované progresivní daní z příjmů s maximální sazbou 11,5%. Ke spolkovým daním patří též zúčtovací daň, která se platí ve výši 35% z výnosů ze švýcarských cenných papírů a z úroků z aktiv v bankách. Na úrovni spolku se též platí kolkové daně – emisní poplatky (Stempelsteuer), které se platí při založení anebo zvýšení čisté hodnoty podílových práv ve formě akcií domácích společností ve výši 1%. Na úrovni spolku dále platí firmy za realizovaný produkt a služby daň z přidané hodnoty a spotřební daň. DPH je ve Švýcarsku zavedená od 1.1.1995, kdy nahradila daň z obratu. Základní sazba činí 8 %, snížená sazba 2,4% se uplatňuje u předmětů denní potřeby a v hoteliérství platí sazba 3,6%. Spotřební daně se vztahují na pivo, lihoviny, tabákové výrobky, výrobky z minerálních olejů, auta, apod. Na úrovni kantonů a obcí platí právnické osoby též daň ze zisku, u kapitálových společností od 2,7% do 4,5% u ostatních společností je sazba nižší. Příjmy fyzických osob jsou zdaňované různými progresivními sazbami. Kromě toho platí právnické osoby daň z kapitálu, resp. z majetku. Další formy daní jsou velmi individuální a závisí na politice příslušného kantonu či obce. Nejvýhodnější daňové podmínky pro právnické i fyzické osoby poskytuje kanton Zug (daňovou politikou sleduje oživení průmyslové výroby do kantonu). Suverenita kantonů v oblasti daní je tak veliká, že při pohledu ze zahraničí je tato daňová suverenita téměř na úrovni suverenity státu. Kanton si může stanovit takové daně které nejsou v rozporu se spolkovou ústavou. V praxi to znamená, že některé daně se vybírají na úrovni spolku i kantonu. Okruh daní, které mohou vypisovat obce je daný kantonálním zákonem. Značná část obecních daní se kryje s daněmi kantonálními. Problematika daňových sazeb zejména v souvislosti s novými sazbami kantonu Obwalden, která je předmětem kritiky ze strany Evropské unie, je podrobně popsána v kapitole 4.1. Spolkové daně jsou v zásadě dvojího druhu: Daně příjmové a poplatky a daně spotřební.Mezi daně příjmové patří daně z příjmů fyzických a právnických osob. Dále jsou zde daně z přírůstku majetku.Sem patří daně z výher v loteriích, z úroků, dividend a určitých druhů pojistek. K příjmům daňového charakteru se zde počítají kolkové poplatky (Stempelsteuer). Samostatnou zvláštní daní je náhrada za nenastoupení povinné vojenské služby (Wehrpflichtersatz). Daně spotřebního charakteru •

DPH, daň z tabáku, z piva, alkoholických nápojů, minerálních olejů zvláštní daň na dovoz automobilů a cla.

Z hlediska českého dovozce do Švýcarska je důležitá DPH (daň z přidané hodnoty), která byla zavedena 1. 1. 1995. Tehdy nahradila daň z obratu. Od 1. 1. 1999 do 31. 12. 2000 platila pro zbož í a služby v zásadě sazba 7,5 %. Od 1. 1. 2001 došlo ke změně na sazbu 7,6 %. K výjimkám se sníženou sazbou 2,3

34/62



Švýcarsko

% patří předměty denní potřeby, jako potraviny a nápoje, živé rostliny, noviny, časopisy apod. Odklon od normální sazby DPH je i v hoteliérství, kde za ubytování se účtuje daň ve výši 3,5 %. Daň z přidané hodnoty se počítá z celkové částky, která se zaplatí za dodávku nebo službu. Ve Švýcarsku mají za povinnost odvádět DPH firmy, fyzické a právnické osoby v případě, když jejich dodávky, výkon, služby nebo vlastní spotřeba ve vnitrozemí a v zahraničí překročí ročně celkem 75 000,- CHF. Spotřebitelské daně se platí při dovozu piva, jiných výrobků s obsahem alkoholu, tabákových výrobků, výrobků z minerálních olejů a u aut. Od 1. 7. 1999 se u alkoholu vyrovnaly daňové rozdíly mezi domácí a zahraniční produkcí - platí jednotná daň 29 CHF na 1 litr stoprocentního alkoholu. U kantonálních a obecních daní platí, že řada daní je totožných, resp. o výnos daně se dělí kanton a obec. Kantonální daně se dělí na daně z příjmu, majetku a další poplatky a na daně spotřební a daně související s pobytem. Mezi daně z příjmu a majetku patří daně fyzických osob. Podkladem je daňové přiznání. Ne ve všech, ale v řadě kantonů se přiznání pro kanton i pro obec vypisuje na jednom formuláři.U fyzických osob je základním principem skutečnost, že daňovým poplatníkem je rodina, ne osoba. To znamená manžel a manželka vyplňují jeden formulář a jejich příjmy jsou společným základem pro výpočet daně. U cizinců, kteří nemají ve Švýcarsku povolení k pobytu, ale jen zde pracují, daň z příjmu strhne z platu zaměstnavatel a zašle ji na daňový úřad (Quellensteuer). •

Daň z hlavy nebo domácnosti (Kopf-,Personal- oder Haushaltungsteuer) není ve všech, ale ve většině kantonů. Jde o přirážku k dani z příjmu.

•

Daň ze zisku a z kapitálu (Gewinn- und Kapitalsteuer) právnických osob. Liší kanton od kantonu. Platí se daň ze zisku i základního kapitálu a rezerv. U daně z kapitálu jde o sazby v promile.

•

Daň dědická a darovací je typickou daní, která se vybírá jen na úrovni kantonu. Tyto daně jsou v převážné části kantonů.

•

Daň z kapitálového zisku ( Kapitalgewinnsteuer) se platí ve většině kantonů při prodeji pozemků.

•

Daň v výher pokrývá nejen výhry v loterii, ale například i koňské dostihy. V některých kantonech je daň vyměřována z výše výhry, jinde jde o paušál, který se vybírá formou poplatku za povolení podnik uspořádat.

•

Domovní dan (Liegenschaftsteuer) je z principu daní, která by měla patřit obci. V řadě kantonů se však výnos daně dělí mezi kanton a obec.

•

Daň z převodu pozemků (Handänderungsteuer) se platí při každém převodu pozemků. V některých kantonech není daň, ale poplatek. Daň většinou platí nabyvatel pozemku. V řadě kantonů se výnos dělí mezi kanton a obec. Sazba je mezi 1–3 % z kupní ceny.

•

Živnostenská daň se vybírá od fyzických a právnických osob, které podnikají. Vyňaty jsou zemědělské podniky. Základy pro výpočet daně je počet zaměstnanců, obrat, nájemné. V každém kantonu tomu je jinak.

Mezi daně spotřební a daně související s pobytem patří následující daně: •

Daň z motorového vozidla. Z daně jsou vyjmuta vozidla ve vlastnictví Spolku, kantonů, obcí a zahraničních zastupitelských úřadů. Základ daně se kanton od kantonu liší. Je jím buď výkon a obsah válců nosnost nebo váha vozidla.

•

Daň ze psů

•

Daň ze psů se platí zpravidla na obcích. Liší se kanton od kantonu, ale i mezi jednotlivými obcemi. Osvobozeny jsou některé kategorie - psy pro nevidomé, asistenční psi, záchranní psi apod.

•

Daň ze zábavních podniků (Vergnügungssteuer)

•

Daň ze zábavních podniků je v šestnácti kantonech jako kantonální, nebo obecní daň. Platí se paušálem nebo z tržby prodaných vstupenek na podniky a události zábavního charakteru.

Kolky (Stempelsteuer) Šest kantonů má i další daňové příjmy formou kolků, které se lepí na vyjmenované listiny. Platí zásada, že kanton nesmí požadovat kolky na listiny, kde jsou již kolkové poplatky ve prospěch Spolku.

35/62



Švýcarsko

Poplatky za ubytování (Beherbergungsabgabe / Kurtaxe) Ve většině kantonů se poplatky vybírají přes místní informační turistickou kancelář Daň z vodních elektráren (Wasserwerksteuer). Čtyři kantony vyžadují od majitelů elektráren daň za profit „ z využívání zdarma přírodního bohatství kantonu". Podrobné informace o všech daňových sazbách je možné získat u Mezikantonální komise pro daňové přiznání: Interkantonale Kommission für Steuererklärung, Eigerstrasse 65, 3003 Bern; tel.: 0041 31 322 71 48, fax: 0041 31 322 73 49. Komise vydává pravidelně novelizace k rozsáhlému souboru daňových předpisů. Soubor se nazývá „Steuerinformationen“. Je členěný podle druhu daní a obsahuje několik set stran.

36/62



Švýcarsko

6. Zahraniční obchod země Zahraniční obchod Švýcarska v r. 2011: Silný frank oslabil export Švýcarský zahraniční obchod v loňském roce značně ztratil na tempu růstu, a to vzhledem k negativnímu vlivu silného franku a díky slábnoucímu světovému hospodářství. V r. 2011 se objem vývozu zvýšil už o "pouhých" 2,1 %, tzn. na 197,6 mld. Sfr. (reálně: +8,1 %), což činilo o 8 mld. Sfr méně, než v rekordním roce 2008. Začátek roku 2011 byl pro švýcarský vývozní průmysl sice úspěšný (v 1. čtvrtletí 2011: +5,7 %), s každým dalším čtvrtletím však začal víc a víc oslabovat. Ve 3. čtvrtletí vykázal dokonce - 0,9 %. Pozitivní je nicméně, že objem vývozu v posledním čtvrtletí mohl onen zpětný trend zastavit a r. 2011 tak uzavřít výsledkem + 1,2 %. Kromě onoho zpomalení růstu objemu švýcarského vývozu bylo v minulém roce dokonce nutné přistoupit i k bolestivému snížení cen vyváženého zboží, a to až o 5,5 %. Objem dovozu klesl v r. 2011 o 0,1 %, tzn. na 173,7 mld. Sfr. Pouze v 1. čtvrtletí 2011 byl zaznamenán nárůst objemu dovozu o +6,8 %. Následně však došlo k prudkému poklesu. Ve 4. čtvrtletí 2011 ochabl nejvíce (- 3,7 %). Ceny dovozního zboží klesly v r. 2011 v průměru o 2,0 %. V obchodní bilanci byl nakonec vykázán rekordní čistý zisk 24 mld. Sfr.

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Vývoj obchodní bilance Švýcarska v období 2004-2009 ( mil. CHF, běžné ceny; ZO včetně započítání obchodu s drahými kovy a starožitnostmi ) Ukazatel 2004

2005

2006

152 756,5

162 991,1

185 216,1

157 544,5

5 446,7

2007

2008

2009

206 251,6

216 317,9

187 447

177 148,1

193 216,3

197 471,2

169 050

8 067,9

13 035,3

18 846,7

Vývoz Dovoz

Obchodní bilance

143 996,2

8 760,4

18 397

Zdroj: Vrchní celní ředitelství Švýcarska Zhoršení mezinárodní hospodářské situace a celosvětová finanční krze vedly ke značnému oslabení i švýcarského zahraničního obchodu. Začátek roku 2008 se vyvýjel poměrně slibně, avšak v jeho druhé polovině a zejména jeho závěru došlo k velmi slabému růstu, event. stagnaci výkonů jak v průmaslu, tak i sektoru služeb. Rok 2009 ja pak pro švýcarský zahraniční obchod hodnocen jako "annus horribilis", tedy jako rok katastrofální. První i druhé čtvrtletí 2009 vykázalo klesající trendy u všech průmyslových odvětví, které se dostaly do mínusových hodnot. Nejvíc se tento negativní trend projevil u exportně orientovaných průmyslových odvětví, velkoobchodě a v bankovnictví.

37/62



Švýcarsko

Obrat zahraničního obchodu klesl v roce 2009 v meziričním srovnání reálně o 13,9 %, export o 13,2 %, import o 14,4 %.

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Švýcarsko profituje z rostoucí globalizace a stoupajícího objemu světového obchodu. Od roku 1990 do konce roku 2008 vzrostl švýcarský export o 90% kdy jeho hodnota dosáhla 216 mld. CHF. Vdůsledku hospodářské krize však došlo v 2009 k jeho propadu o 13,2%. Stagnaci zaznamenalo i pro export nejdůležitější odvětví, t.j. chemický a farmaceutický průmysl, který se na švýcarském exportu podílí 38%. Jejich vývoj nepřesáhl míru roku 2008. Poptávka po švýcarských výrobcích polevila v r. 2009 skoro všude. Silně klesající byl odbyt v zemích EU ( 14,9%), v celé Evropě (-15,6 %), z toho ve východní Evropě (-25,6 %) a v jihovýchodní Evropě (-21,0 %). Rovněž v Latinské Americe utrpěl švýcarský vývozní průmysl značné ztráty (-12,6 %). O něco lépe se dařilo v Asii (-6,1 %) a v severní Americe (-8,0 %), avšak do Afriky se vývoz švýcarských výrobků zvedl dokonce o 3,2 %. Je nutno též zdůraznit, že výrobky "Made in Switzerland" i navzdory krizi uspokojovaly rostoucí poptávky v Japonsku (+8,4 %), Kanadě (+2,7 %) a Chile (+2,1 %). K těmto zemím se pak v posledním čtvrtletí připojovaly další. Mezi nimi i takoví, pro Švýcarsko, významní obchodní partneři jako např. Čína (+ 8,0 %), Španělsko (+8,7 %) anebo Rakousko (+5,6 %). Nejdůležitějším obchodním partnerem je pro Švýcarsko jednoznačně Německo s podílem vzájemného obchodu ve výši 19,7%. Za ním následuje Itálie již jen s 8,7% a Francie s 8,6%. Vysoký stupeň hospodářské integrace do Evropy dokazuje podíl vývozu švýcarkého zboží do zemí EU, který činí 61%. Mezi zámořskými partnery je pak nejvíce zahraničního obchodu realizováno s USA, 9,6%, s Čínou, 5,7% a Japonskem, 3,3%. Pro srovnání je dobré zmínit, že podíl zahraničního obchodu s Čínou se od roku 1990 zdesetinásobil a švýcarský vývoz do zemí BRIC vzrostl z 5,2% na 9,6%.

Zahraniční obchod Švýcarska s evropskými zeměmi Země Dovoz v mil. CHF Vývoz v mil. 2005 2006 2007 2008 2009 +/2005 2006 % Belgie 4`793.7 5`628.8 5`912.0 6`251.3 4762,6-23,822`932.5 Bulharsko 87.8 126.6 112.5 117.7 98,6 -16,21232.6 Dánsko1`064.5 1`088.0 1`135.9 1`101.0 1019,9-7,40 1`127.7 Německo 49`732.2 56`180.7 62`915.7 65`815.1 55004,4 -16,3831`691.8 Estonsko 36.4 58.1 71.4 31.2 38,7 24,15 70.1 Finsko 847.5 1`195.6 1`168.6 971.9 798,6 -17,84844.4 Francie15`804.4 17`706.4 18`328.6 18`651.5 15824,5 -15,1014`136.3 Řecko 250.0 315.9 226.0 183.5 228,9 24,68 1`156.7 Irsko 5`652.4 4`665.3 6`035.9 4`918.4 4257,7-13,44906.7 Itálie 16`530.1 18`704.6 20`845.0 21`566.4 18054,8 -16,6914`816.2 Lotyšsko 39.5 21.6 22.5 29.9 26,1 -12,76130.4 Litva 49.7 42.9 52.3 68.3 61,8 -9,48 108.0 Lucembursko 283.9 374.5 419.0 389.7 261,8 -32,82577.3 Malta 9.4 9.8 28.6 12.5 12,0 -4,37 73.3 Holandsko 7`551.5 8`322.4 8`831.5 9`021.9 7646,4-15,255`548.2 38/62

CHF 2007

2008

3`237.9 318.1 1`367.9 36`396.3 87.0 1`005.8 15`854.0 1`305.4 906.9 16`331.1 164.5 128.4 359.9 90.4 6`076.5

3`921.6 296.5 1`331.8 41`919.9 97.0 1`028.3 17`215.9 1`612.7 1`002.0 17`973.2 230.8 178.3 318.8 75.6 6`226.2

2009 +/% 4`187.3 3889,9-7,10 359.3 269,2 -25,06 1`357.4 1184,9-12,76 42`703.2 36055,3 -15,26 104.0 54,3 -47,49 1`092.8 918,9 -15,91 18`618.7 15673,1 -15,38 1`673.0 1448,3-13,43 847.8 627,7 -25,94 18`776.7 15810,1 -15,77 221.6 192,2 -13,26 156.9 88,4 -43,66 323.2 246,9 -23,58 133.1 196,2 47,33 6`331.4 5362,4-15,21



Švýcarsko

Rakousko 7`219.9 7`611.8 8`091.5 7`932.3 7214,5-8,82 5`169.1 Polsko 818.2 939.9 1`062.5 1`283.7 1119,1-12,821`419.5 Portugalsko 471.6 514.6 508.3 539.6 465,8 -13,1 924.8 Rumunsko 245.4 208.6 251.2 221.6 232,9 5,11 594.5 Švédsko 1`484.5 1`770.0 1`696.0 1`689.0 1324,2-21,591`605.8 Slovensko 337.3 438.1 585.8 442.7 385,1 -13,03339.3 Slovinsko 206.2 207.1 246.8 245.6 227,4 -7,42 309.2 3`980.4 4`062.6 4`142.7 3`916.4 3823,2-2,27 6`595.2 Španělsko Česko 1`093.1 1`395.5 1`707.5 1`823.7 1707,0-5,86 1`276.4 Maďarsko 769.5 775.3 1`098.7 1`159.1 924,3 -20,26967.5 V. 6`951.0 6`942.8 8`047.1 7`234.6 6267,6-13,338`803.2 Británie Cyprus3.5 10.0 10.5 8.4 4,9 -41,4267.1 EU 125`980.5 139`317.6 153`553.9 155`627.1 131792,8 -15,32101`596.6 Island 36.8 106.6 67.6 41.8 90,7 116,2560.5 Norsko301.0 343.2 407.3 336.1 264,3 -21,05598.1 EFTA 337.8 449.8 475.0 378.0 355,0 -5,77 658.6 Bělorusko 5.0 5.5 6.8 17.2 7,2 -58,2171.5 Rusko 1`023.1 1`873.0 1`550.7 1`053.1 696,4 -33,951`555.3 Ukrajina 47.2 100.7 119.3 144.0 60,6 -57,90289.7 Total 128`517.9 142`626.7 156`837.4 158`336.9 133809,9 -15,50107`656.5 eur.

5`847.9 1`740.9 994.2 821.3 1`768.5 405.4 352.6 6`972.7

6`315.7 2`165.9 1`088.1 731.7 1`901.2 543.8 398.5 7`574.1

6`063.1 5476,4-8,72 2`446.9 1819,1-25,65 1`083.9 1015,4-6,32 933.0 741,1 -20,59 1`895.2 1505,6-20,56 559.0 493,6 -11,69 440.1 325,9 -25,96 7`388.4 6526,9-11,65

1`449.9 1`007.0 8`954.3

1`823.0 1`209.5 10`529.1

1`853.5 1478,8-20,20 1`171.7 1000,4-14,62 11`145.4 9433,4-15,14

75.0 114`019.6 48.9 711.0 759.9 69.4 2`245.3 426.7 120`538.0

83.1 127`792.3 40.4 835.8 876.3 96.4 2`926.4 535.5 135`713.9

105.1 78,4 -25,43 131`971.9 111912,8 -14,97 32.4 23,5 -27,43 1`055.6 760,0 -28,00 1`088.0 783,6 -27,98 143.7 112,0 -22,31 3`180.3 2130,7-33,00 627.5 374,1 -40,39 140`355.7 117832,2 -15,83

Zdroj: swiss-impex, www.ezv.admin.ch

6.3. Komoditní struktura Švýcrský dovoz podle druhu zboží V roce 2009 byla zaznamenána u dovozu snad veškerých druhů zboží, až na jednu výjimku, negativní čísla růstu. Nejvíce se snižovala poptávka po zdrojích kovu (-31,9 %) a energie (-31,7 %). Menší úpadek zaznamenala oblast spotřebního zboží. Pro porovnání vysoká zůstala např. potřeba importovat do Švýcarska potraviny a pochutiny ze zahraničí (-5,0 %). Vůbec největší nárůst (+1,1 %) zaznamenalo odvětví přesné mechaniky, hodin a bižuterie (obzvláště spotřební zboží z vzácných kovů). V posledním čtvrtletí roku 2009 se rovněž pozitivně zvýšil dovoz osobních automobilů a autodílů (+8,4 %).

Švýcarsko je zemí realizující diverzifikovanou obchodní výměnu. Z důvodu nedostatku surovin musí jejich většinu dovážet, přičemž je vzápětí upravuje na kvalitní finální produkty, které následně exportuje. Pro bližší ilustraci a současně pro případnou orientaci českých exportních záměrů se lze alespoň stručně zmínit o nejvýznamnějších položkách švýcarského dovozu (švýcarský celní tarif v pořadí podle tříd Harmonizovaného systému HS). 1. třída V rámci 1. třídy se na dovozu do Švýcarska významně podílí maso a ryby s podílem 1,1 %.Na dovozy masa platí celní kontingenty, přičemž množství přesahující přidělené kontingenty jsou zatíženy vysokým dovozním clem. Lze očekávat, že tak jako i v jiných evropských zemí se poněkud sníží zájem o hovězí maso v důsledku obav z nemoci BSE. Mléko a sýry domácí produkce bylo do roku 1999 chráněno před zahraniční konkurencí formou vysokých subvencí, formou garancí odběru ohraničených množství státem za pevné ceny a celní ochranou.

39/62



Švýcarsko

V důsledku tlaku WTO se v rámci programu Agrarpolitik se realizuje zemědělská reforma, která byla dokončena v roce 2002. Ze strany švýcarských výrobců je možné očekávat snižování cen ve snaze vyvinout konkurenční tlak na dovozy. 2. třída Z druhé třídy dosahuje výraznějšího podílu dovoz zeleniny a ovoce (1,2%). 4. třída Alkoholické a nealkoholické nápoje tvoří 1,2 % celkového objemu dovozu. Pivo pokrývá přes 80% domácí potřeby a předpokládá se rostoucí tendence spotřeby. Pokud jde o víno, zřetelně převažuje zájem o dovážené víno vzhledem k cenám, které v případě italských a francouzských tvrdě konkurují cenám domácích vín. Lihoviny jsou od poloviny roku 1999 liberalizovány snížením vysokých monopolních poplatků, přičemž zde platí jednotná daň pro domácí i zahraniční produkty ve výši 29 CHF na 1 litr stoprocentního alkoholu. Dovoz minerálních nápojů stále roste, přestože je handicapován vysokými dopravními náklady v poměru k ceně nápojů, proto jsou upřednostňovány dovozy z Itálie a Francie. 5. třída Dovoz nerostných paliv a minerálních olejů dosáhl v roce 2005 přes 3% celkového dovozu i přes vysoké zatížení dovozními cly. 6. třída Z chemických výrobků byl zaznamenán značný objem dovozu organických chemických výrobků (5,1 %) a farmaceutických produktů(4,3 %), přestože v této komoditě jednoznačně převládá švýcarský vývoz nad dovozem. Zde je příznačné, že švýcarští chemičtí giganti jako např. Novartis, Roche a Clariant se zbavují klasických chemických odvětví vystavených konkurenci zemí s nižšími mzdami a méně přísnou legislativou. Na základě Švýcarskem schválené sektorové iniciativy WTO bylo osvobozeno od cla přes 600 dovážených farmaceutických produktů. 7. třída V rámci této třídy dominuje dovoz plastů s podílem 3,6 %.Ve stejné třídě se již několik let objevuje s podílem 0,8 % dovoz kaučuku. 9. třída Přestože má Švýcarsko největší průměrné zásoby dřeva v Evropě, představoval dovoz dřeva a jednoduchých dřevěných výrobků v roce 2005 přes 1,2% celkového dovozu. Vzhledem k vysokým nákladům na těžbu domácího dřeva a jeho zpracování se zvyšuje zájem po levnějším dřevu z teritorií východní Evropy. 10. třída U komodity papír jde o dovoz zejména kartónu a lepenky (podíl 2,1 %) a výrobků polygrafického průmyslu (podíl 1,5 %). Významně se zvyšuje zájem o dovoz novinového papíru. 11. třída Zatímco domácí výroba textilu v roce 2009 s ohledem na vysoké výrobní náklady stagnovala, dovoz textilních odvětví a dalších textilních výrobků představoval 4,5 % celkového dovozu. 12. třída Dovoz obuvi v roce 2009 dosáhl 1 % z celkového dovozu a lze mluvit o určité stagnaci.S výraznějším nárůstem dovozu obuvi v příštích letech se nepočítá. 13. třída

40/62



Švýcarsko

V rámci 13. třídy se v roce 2009 dováželo do Švýcarska nejvíce sklo s podílem 0,8 % na celkovém dovozu. Převážnou část tvořily dovozy užitkového skla z Francie, nevýrazný zájem je o sklo broušené. 14. třída Dovoz zlata a dalších zlatých šperků představoval podíl téměř 9 % na celkovém dovozu Švýcarska v roce 2009. Podstatná část šperků je zpracovávána do zlatých prutů a následně se ziskem opětovně exportována. 15. třída Ze základních kovů zaznamenalo prvenství dovoz železa a oceli (podíl 3,8 %) a dovoz hliníku (podíl 1,4 %). V důsledku celkového rozmachu ekonomiky a realizovaných infrastrukturálních projektů bude po dobu 20 let soustřeďován zájem především na ocelové konstrukce, trubky, profily a ocelový drát. Pokud jde o hliník, v důsledku fúze švýcarského koncernu Alusuisse Lonza Group s kanadským Alcan a francouzským Pechiney se toto seskupení stalo jedním z největších hliníkárenských gigantů na světě. Lze předpokládat, že nový megasubjekt bude účinně konkurovat zahraničním dovozcům. 16. třída Jde o nejvýznamnější dovozní třídu, kde např.dovoz strojírenských výrobků představoval 14 % celkového dovozu v roce 2009. Dovozu dominovaly zejména počítače, průmyslové roboty, ledničky, čerpadla, výtahy a polygrafické stroje. Z výrobků elektrotechnického průmyslu činil jejich podíl na celkovém dovozu přes 9 % a to zejména v položkách elektrické motory, generátory, transformátory, televizory, HiFi audio a video technika a elektrické rozvaděče. 17. třída Z motorových vozidel ve třídě 17 dominoval v roce 2009 dovoz osobních automobilů, autobusů, motocyklů, jízdních kol a kolejových vozidel s podílem téměř 9 % na celkovém dovozu. 20. třída V důsledku nepříznivého vývoje ekonomiky a s tím souvisejícího poklesu osobní spotřeby byl po několika letech zaznamenán nižší zájem o nábytek a svítidla (podíl 2,5 %). Tento trend bude se vší pravděpodobností pokračovat i v roce 2010.

Komoditní struktůra zahraničního obchodu Švýcarska podle SITC v mil. CHF

Celní skupina 0 1 2

3 4 5 6

41/62

název skupiny celkem potraviny, živá zvířata nápoje a tabák surové mat.,nepoživatelné příbuzné materiály nerostná paliva přírodní a rostlinné oleje chemikálie tržní výrobky

dovoz 143 159,5 6 389,1

% z celku 100,0 4,6

vývoz 151 455,9 3 390,4

% z celku 100,0 2,2

1 769,2 2 759,9

1,3 2,1

780,6 1 515,2

0,5 0,9

9 085,5 242,6

4,9 0,1

574,4 26,8

0,3 0,1

26 260,3 23 584,3

23,1 16,9

49 165,2 18 805,1

32,3 12,7



Švýcarsko

7

stroje a přepravní zařízení různé průmyslové výrobky neroztříděné

8

9

43 485,0

31,2

38 512,7

25,9

28 414,3

15,2

35 199,2

22,9

1 169,3

0,6

3 083,7

2,2

Zdroj: Spolkové vrchní ředitelství cel

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Švýcarské vnější hospodářské vztahy se z převážné části řídí sítí dvoustranných a mnohostranných dohod. Do druhé světové války se Švýcarsko opíralo především o dvoustranná ujednání, po válce byl položen důraz na ujednání mnohostranná. V sektoru zemědělství si Švýcarsko ponechalo svoji autonomii.V průběhu let Švýcarsko vstoupilo do řady mezinárodních organizací, aby mohlo ovlivňovat systematickou liberalizaci obchodu, odstraňovat vzájemné dovozní překážky a ulehčovat mezinárodní výměnu zboží pomocí celních a obchodních dohod. Je členem OECD. V roce 1966 se stalo členem GATT. Dnes je členem WTO. V rámci ESVO a na základě uzavřené dohody o volném obchodu s ES zaujímá významné místo v evropské zóně volného obchodu. Podílí se na všeobecném preferenčním systému ve prospěch rozvojových zemí.

Vývozní režim Většinu zboží lze vyvážet bez omezení, pouze u několika málo kategorií výrobků existují následující omezení, nebo kontrolní opatření: •

Zákaz nebo omezení vývozu z důvodu zajištění vlastního zásobování, důvodů politických, vojenských a podobně.

•

Vývozní cla na určité materiály, mající charakter surovin

•

Zákonné předpisy o kontrole exportního zboží u vybraných položek k ovlivnění standardu kvality

Dovozní režim Dovozní politika Švýcarska je liberální. Převážná většina zboží se může dovážet bez zvláštního povolení. Jen pro poměrně malou část výrobků je potřebné dovozní povolení, aby byla provedena následující opatření:

Opatření k ochraně domácího zemědělství ve formě množstevních dovozních omezení •

Dovozní kontingenty převážně globálního charakteru

•

Povinnost převzetí tuzemské výroby v určitém poměru k dovozu

•

Třífázový systém pro čerstvou zeleninu a ovoce regulující dovoz v závislosti na potřebách trhu

•

Celní přirážka brzdící dovoz po překročení kritické hranice pro odbyt vlastní výroby

•

Dovozní monopol na máslo a nejdůležitější krmivo

Opatření za účelem vykonávání státní kontroly •

kontrola kvality (osivo, ovocné dřeviny a pod.)

•

kontrola z důvodu veřejného pořádku a bezpečnosti (válečný materiál, munice aj.)

•

kontrola k ochraně zdraví a života lidí, zvířat nebo rostlin

•

kontrola z kulturně politických důvodů (u hraných filmů)

•

kontrola z důvodů veřejné morálky (literatura, obrazy, filmy)

42/62



Švýcarsko

•

kontrola z důvodů hospodářského zásobování země (životně důležité zboží - oleje, antibiotika, cukr, krmiva)

•

dovoz textilií (zamezení dovozů za mimořádně nízké ceny)

•

dovozy na základě dovozního osvědčení (v zájmu zamezení reexportu určitého zboží)

Celní režim a netarifní překážky obchodu Celní režim je upraven jednak bilaterálními dohodami o volném obchodu, rovněž se zeměmi EU platí Dohoda o volném obchodu, jakož i další smluvní dokumenty v rámci Bilaterálních dohod I mezi Švýcarskem a EU. Mezi Českou republikou a Švýcarskem byla uzavřena Dohoda o zóně volného obchodu ze dne 10. 6. 1992. Počínaje 1. 5. 2004 však tato smluvní úprava byla nahrazena smluvní úpravou ve vztahu Švýcarsko - Česká republika jako člen EU. Mezi netarifní překážky obchodu byl v obchodních vztazích Česká republika - Švýcarsko považován švýcarský zákon ANAG z roku 1931 a k němu provádějící předpisy z roku 1988 a 1992. Tento zákon rozděloval cizince do tří skupin, z hlediska jejich možnosti zaměstnávání. Česká republika bylo v nejméně příznivé - poslední - třetí skupině. To mělo za následek, že nebylo prakticky možné vyvážet služby, zajištěné českou pracovní silou, i když se jednalo o služby související s českými výrobky. Změnu přinese vstup České republiky do EU (1.5.2004) očekávaný vstup v platnost Dodatkového protokolu k Dohodě o volném pohybu osob mezi Švýcarskem a Evropskou unií rozšířené o nových 10 členských zemí EU (včetně České republiky). V souladu s tímto protokolem umožní Švýcarsko českým subjektům usilujícím o přístup na švýcarský trh práce jednak v rámci zaměstnaneckého poměru, ale i samotného provádění služeb obsažené ve zmíněném dodatkovém protokolu, které jsou stanoveny jako celek pro všech 10 nových členských zemí EU(limitujícím faktorem jsou však množstevní kontingenty (viz podrobněji v kapitole 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil).

Doklady vyžadované při dovozu Obchodní faktury dvojmo musí obsahovat všechny náležitosti. Ověřování není předepsáno, žádá se podpis faktur. Osvědčení o původu není sice všeobecně předepsáno, ale zejména při reexportech může být požadováno. Konosamenty se nemusí ověřovat. Při železničních zásilkách je třeba přiložit jeden mezinárodní nákladní list a dvakrát mezinárodní celní přihlášku. U poštovních zásilek (do 20 kg) je třeba jedno mezinárodní návěští o zásilce, jedno ohlášení o celním obsahu a jedna faktura. Pokud proclení poštovních zásilek provádí příjemce, musí být na adrese a na celním prohlášení napsáno: „Verzollung durch Empfänger in ...“

6.5. Ochrana domácího trhu Švýcarsko jako člen WTO se musí důsledně řídit úmluvami, které při vstupu do této organizace podepsalo. V praxi to znamená, že kromě potravin by měl být dovoz liberální. Současně je však nutno uvést, že švýcarský trh je trhem relativně uzavřeným. To platí zejména pro ty subjekty mimo EU, USA a Japonska, které usilují o první vstup na švýcarský trh. Zejména jde o montážní práce a následný servis, který byl firmám ze zemí střední a východní Evropy až do 30. 4. 2004 prakticky zcela znemožněn. Přestože je ČR od 1. 5. 2004 členskou zemí EU, situace se v otázce snadnějšího přístupu českých občanů na švýcarský trh práce prozatím nezměnila. Důvodem je skutečnost, že pro občany osmi nových členských zemí EU (mimo Malty a Kypru) pltí ustanovení, které upřednostňuje švýcarské uchazeče o práci před občany zmíněných zemí. Tento princip se nazývá Inländervorrang a jeho uplatňování by mělo trvat až do konce roku 2011, kdy budou občané zmíněných zemí postaveni na stejnou úroveň jako občané bývalé EU patnáctky. Podrobné informace k možnosti výkonu práce ve Švýcarsku naleznete na webových stránkách Spolkového úřadu pro migraci - Bundesamt für Migration www.bfm.admin.ch .

43/62



Švýcarsko

6.6. Zóny volného obchodu Švýcarsko realizuje své vnější ekonomické vztahy na základě uzavřených smluvních dokumentů o zónách volného obchodu s členskými zeměmi EU, resp. dohod o volném obchodu mezi Švýcarskem a Evropskou unií, dále na základě bilaterálních dohod o volném obchodu a v neposlední řadě dohod o volném obchodu v rámci svého členství v ESVO. Podle statistických údajů uzavřelo Švýcarsko jako člen ESVO již 20 dohod o volném obchodu, které upravují jeho zahraniční obchod ve každoroční výši 14 miliard Euro. S rozšířením EU od 1. 4. 2004 však řada stávajících dohod o volném obchodu jako např. ČR - Švýcarsko (ESVO) přešla do režimu dohod mezi Švýcarskem a EU. V souladu s podpisem nové „Vadúzské konvence“, která má v budoucnu podstatně vylepšit rámcové podmínky vzájemného obchodu cestou dalšího odstraňování technických překážek obchodu uzavřelo Švýcarsko v posledních letech Dohodu o volném obchodu se Singapurem, Chile, Nigérií, Kanadou, Libanonem, Egyptem, Tunisem, Bulharskem, Chorvatskem, Macedonií, Rumunskem, Tureckem, Izraelem, Jordánskem, Marokem, Jižní Koreou a se členy Jihoafrické celní unie (Jižní Afrikou, Botswanou, Lesothem, Namibií a Svahilskem). V průběhu roku 2005 sondovala švýcarská strana zahájení expertních jednání o Dohodu o volném obchodu s USA. Jednání pokračovala i koncem ledna 2006 na okraji Světového ekonomického fóra v Davosu. Místo dohody o volném obchodu se obě strany dohodly na vytvoření švýcarsko-amerického Obchodního a kooperačního fóra s tím, že se budou dále zkoumat možnost uzavření bilaterálních smluv na jednotlivé oblasti vzájemného zájmu. Pro nejbližší období je tak otázka možného uzavření dohody o volném obchodu mezi Švýcarskem a USA uzavřena.

44/62



Švýcarsko

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Smluvní základnu tvoří 27 mezistátních dohod, z toho v oblasti hospodářských a obchodních vztahů jsou aktuální tyto smlouvy: •

Smlouva mezi ČSSR a Švýcarskem o ochraně údajů, o původu, označení původu a jiných zeměpisných označeních (Bern, 16. 11. 1973)

•

Ujednání mezi vládou Československé socialistické republiky a Švýcarskou spolkovou radou o rozšíření provádění Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a Švýcarskou spolkovou radou o mezinárodní silniční osobní a nákladní dopravě, podepsané v Praze dne 17. prosince 1975, na Lichtenštejnské knížectví sjednané výměnou nót (Praha , 06.02.1980)

•

Dohoda mezi ČSFR a Švýcarskem o podpoře a vzájemné ochraně investic (Bern, 5. 10. 1990)

•

Dohoda mezi vládou ČSFR a Švýcarskem o půjčce ve výši 40 milionů USD(Praha, 18. 11. 1991)

•

Smlouva mezi ČR a Švýcarskem o sociálním zabezpečení (Bern, 10. 6. 1996)

•

Smlouva mezi ČR a Švýcarskem o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a z majetku (23. 10. 1996)

•

Smlouva mezi vládou ČR a Švýcarskou spolkovou radou o pravidelných leteckých linkách

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Bilance vzájemné obchodní výměny – tabulka 1993 - 2012 V česko-švýcarské obchodní relaci lze dobře hodnotit oboustranně vyspělou komoditní strukturu, na straně českého vývozu tvoří více než 53 % zboží s vyšším stupněm zpracování (strojírenské výrobky, osobní automobily Škoda). Bilance vzájemné obchodní výměny

Kč 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

45/62

Vývoz poř. Index 4 959 15. 733 6 288 13. 756 7 483 13. 782 7 152 13. 453 8 685 13. 199 10 515 14. 858 12 348 14. 319 14 933 14. 070 17 478 14. 470 19 610 13. 387

Kč 126,8 119,0 95,6 121,4 121,1 117,4 120,9 117,0 112,2

Dovoz poř. Index 9 317 11. 681 10 408 11. 850 12 862 11. 155 13 551 12. 230 14 291 13. 790 16 553 13. 849 17 517 14. 010 19 267 17. 022 21 896 16. 693 20 847 16. 644

Kč 111,7 123,6 105,4 105,5 115,8 105,8 110,0 113,6 95,2

Obrat poř. Index 14 277 11. 414 16 697 12. 606 20 345 12. 937 20 703 12. 683 22 976 13. 989 27 069 13. 707 29 865 14. 329 34 200 15. 092 39 375 15. 163 40 458 15. 031

Saldo Kč 117,0 121,8 101,8 111,0 117,8 110,3 114,5 115,1 102,8

5 378 373 0 -5 378 373 -6 398 777 -5 606 591 -6 037 991 -5 168 691 -4 333 952 -4 418 223 -1 237 257



Švýcarsko

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2011/IVIII 2012/IVIII

EUR 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001

19 641 13. 845 21 288 14. 996 23 541 15. 928 29 585 15. 464 35 480 15. 895 35 547 15. 672 34 249 14. 685 41 812 14. 153 48 570 14. 259 31 890 14. 027 33 175 14. 275

Vývoz poř. Index 145 425 15. 184 632 13. 218 148 13. 210 335 13. 242 597 13. 290 782 14. 334 806 14. 419 350 14. 512 821 14.

100,2 108,4 110,6 125,7 119,9 100,2 96,3 122,1 116,2 104,0

EUR 127,0 118,2 96,4 115,3 119,9 115,1 125,3 122,3

23 121 16. 758 26 836 16. 590 28 040 17. 172 28 281 16. 566 27 261 17. 420 26 260 17. 766 23 632 17. 381 25 655 18. 915 28 457 18. 808 18 544 18. 571 18 762 19. 567

Dovoz poř. Index 273 206 11. 305 594 11. 374 924 11. 398 507 12. 399 201 13. 457 744 13. 474 947 14. 541 056 17. 642 452 16.

110,9 116,1 104,5 100,9 96,4 96,3 90,0 108,6 110,9 101,2

EUR 111,9 122,7 106,3 100,2 114,7 103,8 113,9 118,7

2002

636 453 13.

124,1

676 608 16.

105,3

2003

616 815 13.

96,9

726 095 16.

107,3

2004

667 283 14.

108,2

841 167 16.

115,8

2005

790 422 15.

118,5

941 451 17.

111,9

2006

1 043 15. 837 1 278 15. 038 1 425 15. 213 1 295 14. 129 1 653 14. 308 1 975 14. 525 1 297 14. 081

132,1

997 832 16.

106,0

122,4

981 969 17.

98,4

111,5

1 052 17. 873 893 643 17.

107,2

1 014 18. 469 1 157 18. 480 754 274 18.

113,5

2007 2008 2009 2010 2011 2011/IVIII

46/62

90,9 127,7 119,5 -

84,9

114,1 -

42 763 15. 603 48 125 16. 586 51 582 17. 100 57 867 17. 030 62 742 17. 315 61 808 17. 438 57 882 16. 066 67 468 16. 068 77 028 15. 067 50 434 15. 598 51 937 15. 842

Obrat poř. Index 418 631 11. 490 226 12. 593 072 12. 608 842 12. 641 798 13. 748 526 13. 809 753 14. 960 406 15. 1 155 15. 273 1 313 15. 061 1 342 15. 910 1 508 16. 450 1 731 17. 873 2 041 17. 669 2 260 17. 007 2 478 17. 086 2 188 16. 772 2 667 16. 777 3 133 15. 005 2 051 15. 355

105,7 112,5 107,2 112,2 108,4 98,5 93,6 116,6 114,2 103,0

-3 479 913 -5 547 594 -4 498 244 1 303 898 8 219 475 9 286 906 10 617 304 16 156 238 20 112 451 13 345 456 14 412 708 v tis. Saldo

EUR 117,1 121,0 102,7 105,4 116,6 108,2 118,6 120,3

-127 -120 -156 -188 -156 -166 -140 -121 -129

781 962 776 172 604 962 141 706 631

113,7

-40 155

102,3

-109 280

112,3

-173 884

114,8

-151 029

117,9

46 005

110,7

296 069

109,6

372 340

88,3

401 486

121,9

638 839

117,4

818 045

-

542 807



Švýcarsko

2012/IVIII

1 317 14. 473

101,6

745 108 19.

98,8

2 062 15. 581

100,5

572 365

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Škála zboží, které si Česká republika vyměňuje se Švýcarskem, je velice široká a zasahuje prakticky do všech výrobních odvětví. Často je stejný výrobek předmětem vývozu i dovozu - rozdíl je v kvalitě a provedení. Níže uvedená tabulka předkládá k bližší informaci strukturovaný přehled jednotlivých skupin realizovaného zboží jak hodnotově, tak i procentuálně mezi oběma zeměmi v roce 2009. celnískupina

0 1 2

3

4 5

6

7

8

9

název skupiny celkem potraviny,a živá zvířata nápoje a tabák surové mat.,nepoživatelné s výjimkou paliv nerostná paliva, mazadla a příbuzné materiály přírodní a rostlinné oleje chemikálie a příbuzné výrobky tržní výrobky tříděné podle materiálu stroje a přepravní zařízení různé průmyslové výrobky neroztříděné

dovoz do CZ v tis. Kč 27 962 886 390 463

% z celku 100,0 1,39

vývoz z CZ v tis. Kč 23 331 838 231 354

% z celku

19 107 295 802

0,07 1,06

26 167 261 487

0,12 1,14

36 682

0,17

195 765

0,86

715

0,01

-

0,00

9 526 720

34,11

2 055 318

8,53

4 978 555

17,73

4 429 998

18,89

8 929 687

31,93

12 768 474

54,73

3 764 166

13,46

3 337 560

14,30

20 988

0,07

25 715

0,257

100,0 1,16

Zdroj: Český statistický úřad Z přehledu vyplývá, že rozhodující komodity a položky v českém vývozu do Švýcarska v roce 2009 byly stroje a přepravní zařízení (54,73 %), tj. meziroční růst o 2,1 %, z toho osobní automobily (9,3 %), textilní a kožedělné stroje, stroje a zařízení k výrobě energie, digitální systémy na zpracování dat, zařízení na aut. zpracování dat, zařízení k telekomunikacím, kancelářské stroje, kovozpracující stroje, kuličková ložiska, elektrické stroje, tržní výrobky tříděné podle materiálu (18,89 %) tj. meziroční pokles o 0,3 %, z toho kovové výrobky, neželezné kovy, výrobky ze železa, různé konstrukce, pneumatiky, papír a lepenka, různé průmyslové výrobky (14,30 %) tj. meziroční pokles o 2,5 % , z toho odborné vědecké přístroje, oděvní výrobky a doplňky, nábytek, dětské hračky a dětské kočárky, chemikálie (8,53 %) tj. meziroční růst o 1,1 %, z toho organické chemikálie a karbonové kyseliny a potraviny (1,16 %) tj. meziroční pokles o 0,2 %. Nejvýznamnější položky českého dovozu ze Švýcarska v roce 2009 představovaly chemikálie (34,11 %) tj. meziroční růst o 4,21 %, z toho zejména farmaceutické výrobky a léčiva, výrobky organické chemie

47/62



Švýcarsko

barviva, pigmenty, silice, plasty a výrobky z nich, dále stroje a přepravní zařízení (31,93 %) tj. meziroční pokles o 1,92 %, zejména kovozpracující stroje, obráběcí a kovoobráběcí stroje, kancelářské stroje a zařízení ke zpracování dat, elektrické spínací přístroje, elektrické zařízení a přístroje, tiskařské stroje, tržní výrobky tříděné podle materiálu (17,73 %) tj. meziroční pokles o 0,80 %, z toho oděvní výrobky, papír, lepenka, textilní příze a tkaniny bavlněné, různé průmyslové výrobky (13,46 %) tj. meziroční růst o 0,61 %, z toho kovové výrobky, odborné vědecké a řídící přístroje, ortopedické přístroje a pomůcky, výrobky přesného (hodinářského) průmyslu, šperky a zlatnické výrobky.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Pokud jde o perspektivní odvětví, vyplývají z oboustranného vývoje české a švýcarské ekonomiky. Jedná se tedy o výrobky z oblasti chemického a farmaceutického průmyslu, přesného strojírenství, kovoobrábění a obecně díly pro automobilový průmysl. Nově je možno přiřadit i výrobky aplikovaného výzkumu z oblasti "life sciences", tedy biotechnologií, nanotechnologií, software. Z pohledu zahraničního obchodu, resp. potenciálního dodavatele do Švýcarska je nezbytné opětovně zdůraznit, že místní trh je jedním z nejnáročnějších v Evropě. Trh je téměř zcela obsazen a na trhu je prakticky většina komodit. Umístění na trhu je více než obtížné, navíc vzhledem k daním je možné očekávat ziskovou marži ve výši kolem 5 %. Švýcarský partner automaticky očekává, že zboží z ČR bude levnější. Cena je proto důležitá. Neméně důležitá je však i spolehlivost dodávek, zejména dodržování harmonogramu a termínů dodávek. Řetězce, obchodní domy a další odběratelé se v rámci maximální racionalizace a snížení distribučních nákladů snaží přesunout náklady na skladování na výrobce. Do distribučních kanálů je často možné se dostat jen tehdy, když určitá tradiční a spolehlivá firma z řetězce vypadne. Průnik na trh se neobejde bez osobního kontaktu. ZÚ Bern proto doporučuje jako jednu z možností seznámení se se švýcarským trhem, resp. švýcarskými firmami návštěvy veletrhů a výstav konaných ve Švýcarsku ať již formou pouhé návštěvy nebo dokonce aktivní účastí (vystavovatel). Korespondenční kontakt by měl být co nejdříve doplněn osobním kontaktem. Perspektivní položky exportu z České republiky do Švýcarska je možno konkrétněji odvodit též z kapitoly 6.3. Komoditní struktura švýcarského dovozu.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Na území Švýcarska není registrován žádný česko - švýcarský společný podnik (joint-ventures). Českošvýcarské obchodní vztahy jsou však bezpochyby kladně ovlivněny řadou švýcarských firem, které zainvestovaly do českého průmyslu, resp. přeložily výrobu s následným dovozem do Švýcarska.

Až na několik výjimek se české, resp. česko-švýcarské firmy aktivněji nehlásí k zastupitelskému úřadu. Je proto nezbytné, aby tato aktivita (jde zejména o zajímavé zdroje informací) byla vyvíjena z české strany.

Firmy, které jsou aktivní v česko-švýcarském obchodě:

48/62



Švýcarsko

AGENTUR PAZDERA, Kreuzplatz 20, 8008 Zürich

Kontaktní osoba: Hubert Pazdera

Tel.: 0041 44 933 07 33,

Fax: 0041 44 932 52 03,

E-mail: [email protected]

Poradenství a služby v následujících oblastech: správa majetku, nákup a prodej nemovitosti, finančnictví, pojišťovnictví, právní poradenství, služby podnikatelům, vedení účetnictví, obstarávání závětí a pozůstalostí, odborné překlady.

Merkuria Handels AG, Libellenweg 7, Postrach 2178, 8600 Dübendorf 2

Kontaktní osoba: Zdeněk Muzikář,

tel.: 0041 44 822 39 88,

fax: 0041 1 822 39 88,

e-mail: [email protected] Firma se zabývá především vývozem českého zboží - kuchyňské potřeby, domácí dílna. Významným partnerem je i hodinářský průmysl, dodávky plastikových dílů

49/62



Švýcarsko

Novavitrum GmbH, Rebenstrasse 25, 8913 Ottenbach, Jednatel: Peter Scherer,

tel.: 00041 44 776 21 76,

fax: 0041 1 776 21 77, email: [email protected] Firma se zabývá vývozem českého skla. Pan Scherrer je odborník na české sklo. Jde o jeho soukromou firmu, kterou založil poté, co Skloexport zkrachoval a tím zanikly i jeho zahraniční dceřiné společnosti, kde byl pan Scherrer zaměstnán.

Krupicka Handel Budweiser Budvar Import , Lindenstr. 20, Postfach 568, 8302 Kloten Kontaktní osoba: Jaroslav Krupička

tel.: 0041 44 813 04 30,

fax: 0041 44 813 25 33,

e-mail: [email protected] Firma dodává na švýcarský trh budějovický Budvar.

AMAG RETAIL, Aarauerstr. 22 Kontaktní osoba: pan Markus Kohler,

T: 0041 56 463 92 92

F: 0041 56 463 95 28

50/62



Švýcarsko

generální importér vozů Škoda

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci V souvislosti s prudce se rozvíjejícími informačními technologiemi se mění struktura došlých poptávek švýcarských subjektů po českém zboží, službách a výrobní kooperaci. Obecně lze říci, že kdo umí důsledně využívat elektronická media, nemusí být ve věci poptávek již odkázán pouze na zastupitelský úřad. Zatímco ještě před několika lety oslovovaly ZÚ Bern i velké švýcarské firmy, rok 2009 opět potvrdil skutečnost, že v současné době díky novým databázím si většina velkých švýcarských podnikatelských subjektů již v těchto databázích dovede příslušného partnera vyhledat. Je přitom nesporné, že v posledních letech se v oblasti informačních technologií stále více a více uplatňuje internet. Stále se však na ZÚ obracejí malé a středně velké švýcarské firmy ať s již žádostmi informativního charakteru nebo s přímo s požadavky na pomoc ve vyhledání vhodného českého partnera. Zatímco v roce 2008 registroval ZÚ Bern 64 dotazů, v roce 2009 zodpověděl 112 dotazů. Mezi poptávkami se v roce 2009 koncentroval zájem o kontakt na české výrobce z oblasti kovoobrábění, výroby ocelových konstrukcí, skla, papírenských výrobků, zemědělských strojů a různé kooperační procesy. Stejně početné jako poptávky po zakázkové výrobě jsou však i poptávky po možnostech odbytu švýcarských výrobků v ČR. Velký počet dotazů českých firem se vztahuje k problematice vysílání vlastních zaměstnanců na krátkodobé pracovní pobyta ve Švýcarsku, jako např. montáž dodávaných zařízení a jejich garanční servis, krátkodobé pobyty českých stavebních pracovníků, apod. Tuto problematiku řeší samostatně kapitola 7.9.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce Informace ke švýcarské rozvojové pomoci je možno naleznout na webových stránkách Ředitelství pro rozvoj a spolupráci DEAZA www.deza.admin.ch, zvláště pak ve výročních zprávách a lze ji nejít na linku http://www.deza.admin.ch/de/Home/Dokumentation/Jahresberichte_Taetigkeitsberichte

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Díky skutečnosti, že Česká republika není přímým sousedem Švýcarska, nedochází v rámci obchodní výměny k přímému prodeji českých služeb ve Švýcarsku, tak jak je tomu např. v příhraničních oblastech zemí bezprostředně sousedících. Jedninou skupinou služeb se tedy může jevit osobní přeprava, a to letecká a autobusová. Zvláště u autobusové dopravy dochází totiž k poskytování dopravních služeb v rámci tzv. kabotáže, t.j. když zahraniční firma nabízí své služby na území jiné země, např. autobusová linka Praha - Ženeva přibere pasažéra až na území Švýcarska. Rozsah takto poskytovaných služeb je tak zanedbatelný, že takováto situace nikdy nebyla mezi oběma zeměmi diskutována.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR a) Občané České republiky mají právo pobývat krátkodobě i dlouhodobě ve Švýcarské konfederaci. Tento fakt vyplývá z členství ČR v Evropské unii, pobyt však podléhá schválovacímu řízení ze strany švýcarských orgánů státní správy. Od 1. května 2011 se mohou pracovní síly ze zemí EU-8 (týká se i České republiky) 3 měsíce pohybovat a pracovat na území Švýcarska bez povolení. Vzniká pouze ohlašovací povinnost u příslušných orgánů. Trvá-li výdělečná činnost déle než 3 měsíce, je třeba u obecního úřadu v místě bydliště zažádat o povolení k pobytu. Od 1. května 2011 dále platí nové nařízení Spolkového úřadu pro migraci týkající se uplynutí přechodného období uplatňovaného vůči občanům zemí EU-8. Ve švýcarské relaci to znamená, že na občany zemí EU-8 se již při výkonu nesamostatné

51/62



Švýcarsko

výdělečné činnosti nebudou při vstupu na švýcarský pracovní trh vztahovat národní omezení, která byla až do 30.4.2011 vůči nim uplatňována. Jedna se především o kontingenty na pracovní pozice pro jednotlivé kantony (v praxi to znamenalo, že místní kantonální úřad vystavil pro konkrétní pracovní zařazení pouze určitý počet pracovních povolení - vystavený počet povolení se však kanton od kantonu lišil), dále přednost pro švýcarské občany při obsazování volného pracovního místa, tzv. "Inländervorrang" a kontrola platových a pracovních podmínek. Dále došlo ke zrušení hraničních omezení týkajících se výkonu pracovní činnosti ve čtyřech specifických oblastech služeb. Jakmile se uchazeč o práci prokáže platnou pracovní smlouvou, udělí příslušný kantonální úřad pracovní a pobytové povolení. POZOR: Švýcarsko uplatnilo tzv. "Ventilklausel". Veškeré informace k možnosti pobytu a práce ve Švýcarsku naleznete na webových stránkách Spolkového úřadu pro migraci (Bundesamt für Migration) www.bfm.admin.ch České velvyslanectví v Bernu nezprostředkovává žádná pracovní místa ani neeviduje informace o pracovních příležitostech. b) Znovuzavedení kvót pro udílení pobytových povolení pro občany EU 8 "Ventilklausel". Na svém zasedání ze dne 19. dubna 2012 rozhodla švýcarská Spolková rada o jednostranném znovuzavedení kvót při udílení pobytových povolení občanů ze zemí EU 8 (Česká republika, Slovenská republika, Slovinsko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko). K zavedení kvartálních kvót došlo od 1. května 2012. Jedná se o švýcarský právní výklad Dohody o volném pohybu osob, který se liší od výkladu Evropské komise. Švýcarská strana hodlá vyhodnotit své opatření koncem dubna roku 2013 kdy dojde buď ke zrušení znovuzavedených kvót, nebo k jejich aplikaci do konce dubna 2014. Poté již není právně možné v rámci Dohody o volném pohybu osob kvóty používat. Dle sdělení švýcarských partnerů na diplomatické úrovni jde o pouhou součást uceleného balíčku opatření, které by měly usměrňovat migraci a usnadňovat integraci cizinců ve Švýcarsku. Pro občany ČR pobývajících ve Švýcarské konfederaci se rozhodnutí aplikuje: 1/ Rozhodnutí se týká výhradně pobytových povolení typu „B“. 2/ Držitelů povolení typu „C“ nebo „L“ se kontingentizace netýká. 3/ Platná povolení typu „B“ svou platnost (5 let) nepozbývají. 4/ Kvóty se rovněž netýkají pobytových povolení „B“ za jiným než pracovním účelem (kupř. sloučení rodiny, studium atd.) 5/ Kvóty se týkají výhradně nových povolení typu „B“, které vznikají na základě nových pracovních smluv. Na prodloužení již existujících povolení typu „B“ za účelem pracovním se kvóty rovněž nevztahují. 6/ Kvóty budou řízeny centrálně a kvartálně podle principu „kdo první přijde, dostane povolení do vyčerpání kontingentu“. Na jeden kvartál připadne cca 2 200 pobytových povolení pro všechny občany zemí EU 8) Doporučujeme jednotlivým občanům, aby se s případnými dotazy v návaznosti na svou aktuální životní situaci obraceli na ten švýcarský migrační úřad, který jim udělil aktuální pobytové povolení. Přehled kantonálních migračních úřadů (http://www.bfm.admin.ch/content/bfm/de/home/die_oe/ kontakt/kantonale_behoerden/adressen_kantone_und.html

52/62



Švýcarsko

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Prosadit se na švýcarském trhu bez svých obchodních zástupců je velmi obtížné. Na základě informací Obchodní komory Švýcarsko - Česká republika je v ČR etablováno cca 250 švýcarských obchodních zastoupení. Většina spotřebního zboží se ve Švýcarsku prodává v obchodních řetězcích. Ty mají zpravidla svoje nákupní organizace. Například nákupy pro řetězec Bauhaus provádí firma BAHAG AG.Kontakt:BAHAG, Saeget Str. 5, CH-3123 Belp/Bern, tel.0041 31 818 11 90, fax:0041 31 818 1199 Pro české zájemce o oblast maloobchodu lze upozornit na podrobný přehled o švýcarském maloobchodě je v knize Detailhandelsführer Schweiz (385 stran A5, 260 CHF). Jsou zde přehledy a kontakty na obchodní domy, obchodní řetězce. V knize je i řada praktických návodů, informace o celních formalitách, hraničních přechodech, celních skladech a pod. Knihu lze zakoupit na adrese: Handelskammer Deutschland - Schweiz Tödistr. 60 CH-8002 Zürich tel.:0041 1 283 61 61 fax:0041 1 283 61 00 Kniha je k dispozici i na Švýcarsko-české obchodní komoře HST. Švýcarští dovozci a velkoobchodníci jsou sdruženi ve svém svazu VSIG, který má sídlo v Basileji. V této zastřešující organizaci je asi 40 odborných svazů. Kontakt: VSIG, Güterstr. 78, Postfach 656, CH-4010 Basel, tel.:0041 61 271 33 85, fax:0041 61 272 30 39. Obchodní zástupci jsou sdruženi ve Svazu obchodních agentů Švýcarska. Kontakt: Verband Kaufmännischer Agenten der Schweiz, adresa jako VSIG. V této souvislosti lze současně poznamenat, že síť velkoobchodů je poměrně dobře prezentovaná na Kompass CD-ROM Schweiz, který je k dispozici na CzechTrade.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Podmínky pro realizaci pracovně právních vztahů pro zahraniční subjekty působící ve Švýcarsku upravují dva spolkové zákony, a to Spolkový zákon o pobytu a usazování cizinců z 26. 3. 1931 (ANAG) a Spolkový zákon o minimální mzdě zahraničních občanů ve Švýcarsku z 8.10.1999 ve znění pozdějších předpisů (Bundesgesetz über die minimalen Arbeits-und Lohnbedingungen für in die Schweiz entsandte Arbeitnehmerinnen und Arbeitnehmer und flankierende Massnahmen). Plné znění: www. admin.ch/ch/d/ sr/c/822_11.html Problematika přístupu na pracovní trh, získání pracovního povolení a poskytování služeb ve Švýcarsku apod. pro občany třetích zemí je zakotvena v Nařízení o ohraničení počtu cizinců (Verordnung über die Begrenzung der Zahl der Ausländer) z 6.6.1931 ve znění pozdějších předpisů, zejména pak v Provizorním vydáním (Provisorische Sonderausgabe z 18. 9. 2001.Plné znění: www.admin.ch/ch/d/sr/c823_21.html V souvislosti s výše zmíněným zákonem ANAG je současně je nezbytné uvést, že ustanovení zákona člení pracovní činnost zahraničních osob ve Švýcarsku na dva druhy:

53/62



Švýcarsko

V prvním případě jde o pracovní činnost doprovázenou zaměstnaneckým poměrem u švýcarské firmy nebo cizí firmy, která má ve Švýcarsku pobočku (Erwerbstätigkeit mit Stellenantritt). Na tuto činnost je třeba mít povolení k pobytu a pracovní povolení. Druhou skupinu tvoří montážní a servisní práce související s kompletními dodávkami, které spadají pod kategorii výdělečné činnosti a nejsou doprovázeny zaměstnaneckým poměrem ve Švýcarsku (Erwerbstätigkeit ohne Stellenantritt). Takové práce lze ve Švýcarsku uskutečnit, pokud během 90 dnů nepřekročí 8 pracovních dnů (článek 2, oddíl 6 zákona ANAG). Při komentování zmíněného čl. 2 oddílu 6 zákona ANAG je však nutno upozornit na skutečnost, že stavební a montážní práce v oblasti stavebnictví (např. montované domky) se všeobecně - až na mimořádné výjimky - zahraničním subjektům ve Švýcarsku neumožňují. Přístup na trh, získání pracovního povolení a provádění služeb ve Švýcarsku se pro občany třetích zemí na základě odst. 1, čl. 8 „Nařízení o ohraničení počtu cizinců" z hlediska kontingentu pracovních povolení restriktivně limitováno. Od 1. 6. 2002, kdy vstoupily v platnost dohody o volném pohybu pracovních sil mezi Švýcarskem a EU a mezi Švýcarskem a členskými zeměmi ESVO, (od 1.6.2003 i mezi Lichtenštejnskem a Švýcarskem) se ustanovení výše zmíněného zákona ANAG dotýkají již pouze občanů z třetích zemí. Pro občany ze zemí EU a ESVO se přitom aplikují ustanovení „Dohody o volném pohybu osob mezi Švýcarskem a EU" a pro občany zemí ESVO ustanovení „Vadúzské konvence“. Pro občany České republiky se budou praktikovat ustanovení Dodatkového protokolu k Dohodě o volném pohybu osob mezi Švýcarskem a EU rozšířené o nových 10 členských zemí EU včetně České republiky, který byl podepsán v říjnu 2004, až poté, co Dodatkový protokol vstoupí v platnost (viz dále v této kapitole). Na občany nových členských zemí EU včetně České republiky hledí jako na občany tzv. „třetích zemí“, což prakticky - až na malé výjimky - neumožňuje získat ve Švýcarsku pracovní povolení. Množstevní kontingenty pro možnost získání práce, či provozování služeb na území Švýcarska ve zmíněném protokolu platí jako celek pro všech 10 nových členských zemí EU, přičemž se rozlišují výše množstevních kontingentů pro tzv. krátkodobý pobyt a dlouhodobý pobyt. Obsah Dodatkového protokolu k Dohodě o volném pohybu osob nových 10 členských zemí Evropské unie (dále jen Dodatkového protokolu)

Přechodné lhůty Na základě Dohody o volném obchodu mezi Švýcarskem a Evropskou unií má Švýcarsko až do roku 2014 možnost, v případě, že by bylo vystaveno masivnějšímu přistěhování, stanovit si v rámci ochranné klauzule (Ventilklausel) bez odvetných opatření ze strany Evropské unie znovu maximální kvóty. rok

dlouhodobý pobyt 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

krátkodobý pobyt 1 1 2 2 2 3

900 300 700 200 600 800 000

9 12 15 19 22 26 29

000 400 800 200 600 000 000

Krátkodobé pobyty do 4 měsíců - nespadající do kontingentů Výdělečná činnost do 4 měsíců zůstává bez kontingentů a kvalifikační předpoklady zůstávají dle čl. 8 Opatření o omezení počtu cizinců (Verordnung über die Begrenzung der Zahl der Ausländer (BVO)) v

54/62



Švýcarsko

platnosti. Přechodně pobývající, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady, mohou být povoleni , pokud se započtou na konto kontingentu.

Sektor služeb Švýcarsko může zachovat, stejně jako Německo a Rakousko, omezení k přístupu na pracovní trh (přednost tuzemským pracovním silám, kontrola mezd a kvalifikační předpoklady) v určitých oborech. Tyto obory jsou podle čl. 2 lit. b Dodatkového protokolu následující: stavební řemesla (hlavní a vedlejší), zahradnictví, čistící a úklidové služby, zajištění ochrany a bezpečnosti.

Podnikatelská živnostenská samostatně výdělečná činnost Ve Švýcarsku jsou podnikatelům z nových členských států EU stanoveny stejné podmínky zacházení, jako podnikatelům z dosavadních 15 zemí Evropské unie. Přednost tuzemcům, kontrola mezd a pracovních podmínek nebudou u podnikatelů uplatňovány.

Autonomní přechodná regulace do termínu nabytí platnosti Dodatkového protokolu Poznámka: Přestože s Protokolem vyslovily již souhlas obě komory švýcarského parlamentu (17. 12. 2004) a 25. 9. 2005 byl schválen švýcarskými občany v lidovém referendu, dosud nebyl jak ze strany Evropské unie, tak i Švýcarské konfederace ratifikován, tudíž dosud nevstoupil v platnost. Spolková rada (vláda) fakticky podmiňuje provedení ratifikace konečnou dohodou o Memorandu o porozumění ve věci příspěvku Švýcarské konfederace na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v rozšířené Evropské unii. Pře vědomí této švýcarské pozice nenavrhl Generální sekretariát Rady dosud ratifikační termín ze strany Společenství (Protokol může ratifikovat jakákoli Rada EU souhlasem všech členských zemí EU). Na tomto místě je tedy nutno opětovně zopakovat, že do okamžiku nabytí platnosti Dodatkového protokolu platí pro státní příslušníky nových členských zemí EU, a tudíž i České republiky pravidla jako pro příslušníky třetích států (téměř žádná možnost pro občany České republiky získat pracovní povolení.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Při založení firmy cizincem ve Švýcarsku je nevyhnutelné, aby měla příslušná osoba povolení k pobytu. To vystavuje cizinecká policie. Povolení má dvě formy: •

Typ B - povolení na pobyt v délce 1 rok

•

Typ C - povolení na pobyt v délce 10 let.

Po dvanácti letech pobytu je možné požádat o občanství. Podmínkou je bydlet v jednom městě, neboť občanství uděluje obec. Pracovní povolení se nevystavuje. Je automatickou součástí povolení k pobytu. Firma která zdůvodní žádost o povolení založením své pobočky, kromě obvyklých úřednických obstrukcí, nebude mít větší problémy. Je však nutné upozornit, že není možné založit firmu nebo i kancelář, kde by pracovali zcela jenom čeští občané. U takové kanceláře se zpravidla povolí pobyt pro šéfa a z jazykových důvodů i pro sekretářku. Další zaměstnanci musejí být zpravidla Švýcaři, nebo cizinci s povolením k pobytu. Ve Švýcarsku převažuje typ akciová společnost (zkratka AG nebo SA). Akciové společnosti jsou právní formou i u těch malých firem, které v ČR mají formu výhradně s.r.o. Je to proto, že zde existuje značná volnost statutu i anonymita vkladatelů kapitálu. Pro založení akciové společnosti jsou potřeba tři akcionáři. Vedením firmy může být pověřena jen jedna osoba. Minimální vklad je 100 000 CHF, přičemž polovina musí být složena hotově při zápisu. Náklady na 55/62



Švýcarsko

založení takové firmy jsou následující: notářský poplatek 700 CHF, zápis do obchodního rejstříku 600 CHF, kolkový poplatek na akciový kapitál je 1% z kapitálu, to znamená v tomto případě 1000 CHF. K tomu je nutné počítat náklady na advokátní kancelář, neboť nelze očekávat, že český subjekt bez švýcarského právnického vzdělání by založení firmy zvládnul sám. Příslušný kontakt na advokáty je v bodě 7.5. Ve správní radě musí převažovat osoby se švýcarským občanstvím. To znamená, že při třech akcionářích dva musejí být Švýcaři. Společnost s ručením omezeným (GmbH - Gesellschaft mit beschrenker Haftung) je zde méně obvyklá než v České republice. Základní kapitál může být v rozmezí 20 tisíc až2 miliony CHF. Ostatní podmínky jsou stejné jako u a.s. s tím, že alespoň jeden účastník musí mít trvalé bydliště ve Švýcarsku, nemusí však být švýcarským občanem. Velice oblíbenou formou je veřejná obchodní společnost (KolG - Kollektivgesselschaft). Alespoň jeden účastník, který má právo podpisu a má postavení vedoucího, musí mít trvalé bydliště ve Švýcarsku. Všichni účastníci ručí svým osobním majetkem. Cizinci je tato forma využívaná zřídka vzhledem k tomu, že toto ručení mohou zpravidla jen obtížně zajistit. Komanditní společnost vzhledem k podmínkám jejího fungování pro cizince nepřipadá téměř v úvahu. U Švýcarů jde však poměrně o rozšířenou formu. Jen u některých činností je předepsaný zápis do obchodního rejstříku při založení společnosti. Všeobecně platí, že povinnost zapsat se do rejstříku je při čistém ročním příjmu více než 100 tisíc CHF. Majitel ručí za dluhy společnosti obchodním i soukromým majetkem.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Objektivně lze předpokládat, že jen velice úzká skupina českých podniků si bude v nejbližší době moci dovolit propagaci a reklamu v masově komunikačních prostředcích. Každoročně se však několik desítek firem účastní výstav a veletrhů. Zde se již setkají s otázkou, jak své propagační materiály připravit. Připomínat, že materiály musejí mít vysokou grafickou úpravu již dnes asi není nutné. Dnes i na kvalitním počítači pomocí barevných papírů lze připravit aktuální informace, aniž by bylo třeba využívat tiskárenských služeb. Materiály by měly být oproštěny od všeobecných informací. Pokud jsou reference, měly by být uvedeny. Velmi důležité je věnovat péči jazykové úrovni. Předkládané materiály by měly být v jazykové mutaci příslušné oblasti, ve které se firma prezentuje. Obzvláště ve frankofonní části Švýcarska jsou propagační materiály psané v němčině přijímány s určitou nelibostí. Pokud se bude česká firma prezentovat, resp. se zúčastní výstavy v Tessinu, doporučuje se vybavit propagační materiál v italštině.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Obecně lze konstatovat, že spory mohou být řešeny smírčím řízením, nebo u soudu. Výrazně levnější je najít řešení smírčím řízením u rozhodčího soudu. Rozhodčí řízení je upraveno zákonem číslo 216/1994 Sb. Rozhodčí soud pracuje při Hospodářské komoře ČR.V případě soudního projednávání není možné se obejít bez právní pomoci specializovaných kanceláří.

AGENTUR PAZDERA Kreuzplatz 20 8008 Zürich

56/62



Švýcarsko

Tel.: 0041 44 933 07 33, Fax: 0041 44 932 52 03 E-mail: [email protected]

RHM Rechtsanwälte und Notariat Mischa J. Mensik, lic. iur. Huobmattstrasse 7 6045 Meggen Tel.: 041 379 09 19, Fax: 041 379 09 39 Dále například: Arno Rolný-Roth , lic. iur., Rolny Walser & Partner AG, Steuerrechts-und Treuhandgesellschaft, Oberlandstrasse 12, CH-8712 Stäfa tel: 044 927 10 00 Dr. iur. Werner Stauffacher Dufourstrasse 22 8008 Zürich tel.: 044 256 73 98 Dr.iur. Julius Effenberger Rechtsanwalt Huttenstr. 36 8006 Zürich tel.: 044 251 41 12 e-mail: [email protected] Procházka, Randl, Kubr Jáchymova 2 110 00 Praha 2 tel.: 00420 221 430 111 e-mail: [email protected]

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Účast na veřejných zakázkách je upravena zákonem o veřejných soutěžích, který vstoupil v platnost dne 1. 1. 1996. Na základě smluv o zóně volného obchodu mezi zúčastněnými zeměmi a Švýcarskem se tyto země mohou zúčastňovat veřejných zakázek podle pravidel WTO. Patří do toho i vodohospodářství, energetika a doprava. Účast není možná na veřejných zakázkách v oblasti železnic a telekomunikací. Veřejné soutěže mají dva režimy. Všechny zakázky zadávané spolkem a kantony jsou zadávány dle regulí WTO, to znamená, že musejí být přístupné i zahraničním firmám. Soutěže obcí a firem se již regulí WTO řídit nemusí. Možnost přístupu cizí firmy je vyhlášena v reguli soutěže. Objem veřejných zakázek na úrovni kantonů a obcí je v průměru dvakrát vyšší než objem zakázek na úrovni spolku (Bund) t.j. celonárodní úrověň.. Všechny veřejné zakázky, které vypisuje Bund v jsou denně publikovány v obchodním věstníku - Handelsamtsblatt. Informace k veřejným zakázkám jsou dostupné na webu na stránce www.shab.ch .

57/62



Švýcarsko

8.7. Problémy a rizika místního trhu Švýcarsko nepatří mezi země, kde jsou zvýšená rizika trhu, nicméně i zde se však setkáváme s případy nekorektnosti - typicky: objednané, odebrané, ale nezaplacené zboží. V této souvislosti si pozor musí dávat především dodavatelé zemědělských komodit. Určitým rizikem může být jednání s firmami v italsky mluví části Švýcarska, kdy přestože jde úředně o švýcarskou firmu, manažery a zaměstnanci firmy jsou občané cizí národnosti. V tomto případě je nutné ověřit si solventnost a případně si opatřit reference na příslušnou firmu před uzavřením kontraktu, resp. před zahájením dodávek zboží. Obecně lze konstatovat, že drtivá většina švýcarských firem považuje korektnost a solidnost v obchodních operacích za základní podmínku a tuto skutečnost očekává jako samozřejmost u partnerů. Švýcarský trh je poměrně uzavřený a svým způsobem saturovaný. Z toho vyplývá, že řada českých firem usilujících o prosazení se na trhu má velmi nesnadnou úlohu. Šanci mají přitom firmy, která nabízí konkurenčně schopné výrobky a za konkurenčně schopných podmínek. Současně je nutno poznamenat, že řada českých výrobků je na švýcarském trhu všeobecně známá a tudíž vytváří nepřímo podmínky pro vstup dalších českých produktů na švýcarský trh. I na tomto místě lze opět zdůraznit význam účasti české firmy (jako vystavovatele) na švýcarských veletrzích a výstavách, kde se naskýtá velká šance realizovat během několika dní řadu kontaktních jednání.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Švýcarská konfederace je všeobecně považována za velmi vyspělou zemi vykazující vysoukou míru evropské i světové ingrace. V rámci mezinárodních smluv, své účasti na jednáních mezinárodních organizací a aktivní zahraniční politikou se podílí na vytváření mezinárodně uznávaných norem, ustanovení a předisů, týkajících se důležitých oblastí fungování společnosti, státu, mmj. i ochrany občanů. Ochrana duševního vlastnictví je ve Švýcarsku vnímána jako důležitá součást právního systému a je důsledně aplikována v rámci tvůrčích procesů společnosti, jak u jednotlivců, tak i institucí a firem. Výnamnou měrou se podílí na tvorbě hodnot a poskytovaných svobod v rámci švýcarské společnosti a její podoba je srovnatelná s ostatními vyspělými společnostmi Evropy i světa. Otázkami duševního vlastnictví se zabývá Spolkový institut duševního vlastnictví se sídlem v Bernu (Eidgenössisches Institut für Geistges Eigentum) - www.ige.ch

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Obecně lze říci, že platební morálka je u švýcarských firem dobrá. Doba splatnosti zde bývá obecně delší, než je v České republice zvykem nejen mezi podniky, ale i ve vztahu občan - podnik. Mezi podniky je doba splatnosti 30, nebo 60 dní. Z praxe ZÚ Bern je známo, (jde však o ojedinělé případy), že i ve Švýcarsku je nutné, obzvláště při prvních dodávkách, kdy partner není prověřen, být obezřetný, to znamená volit vhodný mezinárodní platební instrument, který zajistí bezproblémové zaplacení zboží. Problémy s nezaplacením zboží nehrozí u velkých a středních firem. U malých firem však takový problém může nastat, jde však spíše o výjimku. Důvodem neplacení, resp. pozdní úhrady však vesměs není otázka snahy o oddálení úhrady platby, avšak hrozba zániku firmy. Proto je třeba sjednávat platební podmínky při prvních dodávkách obezřetně. Při delším obchodní výměně a větších zkušenostech je možno prokázat větší míru důvěry. OEÚ ZÚ Bern však již zanamenal více případů, kdy za dodávky služeb či zboží švýcarským dodavatelem české firmy nezaplatili ani po uplynutí upomínkových termínů. Není v právní moci ZÚ Bern dlužné částky vymoci, je nutné se obrátit na příslušné orgány činné v smírčím resp. trestním řízení

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Název výstavy

58/62

měsíc

odborný profil



Švýcarsko

Swissbau Basel

1–2

ORNARIS Zürich,Bern

1,8

Agrama Lausanne, St. Gallen Intern.Schumusterschau,Bern MUBA Basel Autosalón Ženeva Swissalpina Martigny

1,10 2 3 3 4+

SMI Zürich Inventions Ženeva

4 5

Industrial Handling/Best,Zürich Chemspec Europe, Basel

5+ 6++

Forstwesen, Luzern Orbit Basel Schweiz, Spielmesse, St. Gallen Olma Messe, St. Gallen

8++ 9 9 10

Telecom, Ženeva TEFAF Basel

10+++ 11

L´Basel Swisstech Basel Igeho Basel

11+ 11+ 11+

Weichnachts-Sam.Börse,Zürich

12

+ - dvakrát za rok + - jedenkrát za 2 roky

stavebnictví, dodávky pro stavebnictví umělec.předměty, řemeslné výrobky, doplňky vybavení bytů. zemědělské zařízení výstava vzorkové obuvi veletrh spotřebního zboží osobní auta, příslušenství vysokohorské lyžařské a turistické zařízení veletrh nábytku veletrh vynálezů a zlepšovacích návrhů veletrh průmyslové automatizace veletrh speciální chemie a organ. chemických meziproduktů lesnické zařízení veletrh informatiky, komunikací veletrh hraček a her veletrh zemědělského a mlékárenského průmyslu výstava telekomunikací veletrh starožitností a uměleckých předmětů veletrh integrované logistiky kooperace, subdodávky veletrh gastronomie, hoteliérství a restaurací vánoční trh, starožitnosti, sběratelství ++ - jedenkrát za 3 roky +++ - jedenkrát za 4 roky

Informace ke všem veletrhům pořádaným ve Švýcarsku lze nalézt na webových stránkách http:// www.messenschweiz.ch přehled veletrhů: http://www.swissfairs.com/fairs/search.php Kalendář veletrhů - „Messeplatz Schweiz“ lze získat rovněž u OSEC http://www.osec.ch/en, Stampfenbachstrasse 85, 8035 Zürich, tel. 0041/1/365 51 51, fax 0041/1/365 52 21, nebo na Sdružení veletrhů (Vereinigung Messen Schweiz http://www.expo-event.ch/english/index.html, Splügenstr. 12, Olma Messen St. Gallen, 9008 St. Gallen.) Kalendář lze získat i na HST Praha http://www.hst.cz/,

59/62



Švýcarsko

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Obecné klima pro zahraniční investice je ve Švýcarsku relativně liberální, vzhledem k všeobecně vysoké cenové hladině švýcarského trhu to však u potenciálního investora v praxi předpokládá silné finanční zázemí. V oblasti nemovitostí existují pro cizince omezení. Koupě nemovitostí k rekreačním účelům je předmětem schvalovacího řízení. Obdobně tomu je u investic do pozemků. V poslední době došlo v této oblasti k liberalizaci. Pozemky a budovy určené k podnikání již nadále byly ze schvalovacího řízení vyřazeny.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Švýcarsko patří mezi přední světové investory, mimo tradiční kvality investovaných produktů je důvodem vysokého objemu investic v zahraničí i skutečnost, že ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi je ve Švýcarsku o téměř 20 % výše nastavena cenová hladina, která se přímo dotýká i cenové úrovně pracovní síly. Současně řada výrob na území Švýcarska jen obtížně konkuruje výrobkům z jiných zemí. Přímé zahraniční investice ve Švýcarsku (kapitálový import) Všechny země 2007 v mil. CHF Celkem 62 037 Z toho do zemí: EU 58 181 Ostatní Evropa - 1 112 Severní Amerika 4 825 Střední a Jižní 184 Amerika Asie, Oceanie, - 42 Afrika

2008

2009

2010

2011

5 508

31 177

21 555

2 688

- 4 433 - 957 12 629 - 1 513

78 327 783 - 36 251 - 10 964

- 218

-

718

9 620 - 107 1 102 10 061

- 6 201 5 523 - 959 3 504

880

821

Zdroj: Švýcarská národní banka, www.snb.ch Podporou přílivu investic do Švýcarska se zabývá organizace s názvem OSEC-Business NetworkSwitzerland - bližší informace na www.osec.ch.

Přímé zahraniční investice Švýcarska v zahraničí (kapitálový export) Všechny země 2007 v mil. CHF Průmysl 24 847 Služby 43 084 Celkem 67 931 Z toho do zemí: EU 38 753 Ostatní Evropa 7 746 Severní Amerika 2 281 Střední a Jižní 17 011 Amerika Asie 4 270 Oceánie 958 60/62

2008

2009

2010

2011

37 055 18 337 55 393

55 798 39 273 28 703

71 284 43 084 67 931

37 441 18 337 55 393

12 554 22 968 24 524 - 9 664

9 736 - 4 810 8 648 6 250

20 209 2 199 23 015 16 284

9 331 - 4 511 10 186 2 101

- 1 228 2 675

8 199 - 240

8 673 - 714

14 502 4 604



Švýcarsko

Afrika Slovensko

1 586 85

Česká republika 689

3 564 23

124

920 49

226

1 618 22

164

1 227 23

38

Zdroj: Švýcarská národní banka, www.snb.ch Švýcarské investice v ČR Agentura CzechInvest zrealizovala celkem 33 investičních projektů ze Švýcarska. Spolu s investičními projekty z Rakouska tvoří tyto investice 5% FDI všech u nás investujících zemí. Za švýcarskou investici je možno považovat příspěvek k vyrovnání hospodářské disparity "nových" členských zemí EU, tzv. kohezní miliardu, viz. kap. 4.8. V ní se uvádí : V závěru roku 2008 byla za přítomnosti ministrů financí deseti "nových" přístupových zemí k EU podepsána smlouva o poskytnutí finanční pomoci Švýcarska ke zmírnění hospodářskýcha sociálních nerovností v rozšířené EU, tzv. příspěvek k rozšíření EU nebo též, švýcarskými medii nazýván, jako kehezní miliarda. Ta předpokládá poskytnutí finančních prostředků v součtu ve výši až jedné miliardy CHF těm zemím, které přistoupily k EU v roce 2004. Finance budou rodělovány do oblastí infrastruktury, ochrany životního prostředí, bezpečnosti, místního rozvoje, podpory privátního podnikání a obchodu, výzkumu a do oblasti zdravotnictví. Peníze budou přidělovány na základě předložených projektů, ketré v průběhu roku 2009 předkládaly instituce a firmy dotčených zemí na posouzení do Švýcarska. Pomoc je rozdělena na období pěti let a její výše závisí na počtu obyvatel dané země. Veškeré informace k možnosti podání projektů v rámci této pomoci lze najít na stránkách Ministerstva financí ČR www.mfcr.cz .

9.3. České investice v teritoriu České firmy nerealizují ve Švýcarské konfederaci žádné větší investice. Za největší z uplynulých let je možno považovat odkoupení švýcarské společnosti Porzellan Langenthal AG českou firmou G. Benedikt Karlovy Vary. Se vší pravděpodobností jde o první akvizici zahraničního konkurenta českou porcelánkou ve Švýcarsku v poválečné historii. Jde o zajímavou akvizici z toho důvodu, že firma Porzellan Langenthal AG totiž v 90. letech koupila kromě jiných evropských porcelánek i českou společnost Hotelový porcelán. Langenthal, zaměstnávající přes 60 pracovníků se však v průběhu dalších let dostával do finančních těžkostí a v roce 2002 se zachránil před krachem vyrovnáním s věřiteli. Dva vlastníci firmy G. Benedikt Karlovy Vary zaplatili podle neoficiálních informací za nákup Langenthalu několik desítek miliónů Kč a od převzetí špičkové švýcarské značky si slibují otevření dveří u luxusních hotelů a restaurací, kam se dosud nedostali.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Viz bod 9.1.

9.5. Rizika investování v teritoriu Viz bod 9.1.

61/62



Švýcarsko

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země V roce 2013 se u některých odvětví švýcarské ekonomiky projeví zpomalení - symptomy lze již registrovat, jak na Švýcarské poměry jsme svědkem výrazného propouštění. Švýcarskému hospodářství nepomáhá nadhodnocená měna, ani drahá pracovní síla. V otázce volného pohybu pracovních sil uplatnila švýcarská vláda bezpečnostní klauzuli předpokládající možnost regulace volného pohybu. Ve finančním sektoru lze v roce 2013 očekávat zvýšenou aktivitu největší švýcarské banky UBS směřující ke znovuzískání privátních klientů. V rámci restrukturalizace lze předpokládat masivní propouštění.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. V roce 2013 se neočekává vstup Švýcarska do žádného mezinárodního uskupení.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Mimo tradičních komodit v českém vývozu mohou v roce 2013 přicházet do úvahy možnosti subdodávek pro stále se dynamičtěji vyvíjející oblast biotechnologií a informačních technologií, bezpečnostní software, nanotechnologie. České podniky se mohou aktivněji zapojit do různých subdodávek, švýcarští investoři na druhé straně mohou přicházet s investicemi z této oblasti do různých regionů České republiky. I v tomto případě však platí podmínka aktivního přístupu českých subjektů ve vztahu k jejich švýcarským partnerům.

62/62


Souhrnná teritoriální informace Švýcarsko

Recommend Documents