Souhrnná teritoriální informace Vietnam

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Vietnam

Souhrnná teritoriální informace Vietnam Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Hanoji ke dni 02.04.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/69

© Zastupitelský úřad Hanoj (Vietnam)


Vietnam

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Vietnamská socialistická republika

•

Nuoc Cong hoa xa hoi chu nghia Viet Nam

1.2. Rozloha •

2

331 211 km

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Počet obyvatel: 85,78 miliónu (dle sčítání z r. 2009, 13. nejlidnatější země světa) 2

Hustota osídlení: 254 obyv./km (jedna z nejvyšších ve světě v zemích s převažujícím zemědělstvím), v 2 2 deltě Rudé řeky až 1225 obyv./km , v deltě Mekongu 429 obyv./km , v horských oblastech kolem 90-120 2 obyv./km . Podíl městského a venkovského obyvatelstva: 29,6 % a 70,4 % Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 53 % Podíl nezaměstnanosti práceschopného obyvatelstva: 4,65 %

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2,11 % (hanojská agentura OSN - UNFPA udává vysoký poměr potratovosti 45 potratů/100 těhotenství, poměr potratů ve skupině vdaných žen 15–49 let činí 65 %, t.j. průměr 2,5 potratů/ženu)

Demografické údaje - věkové složení: •

0–4 let 9,52 %

•

5–9 let 12,00 %

•

10–14 let 11,96 %

•

15–17 let 6,91 %

•

18–19 let 3,85 %

•

20–24 let 8,87 %

•

25–29 let 8,49 %

•

30–34 let 7,87 %

•

35–39 let 7,28 %

•

40–44 let 5,90 %

•

45–49 let 4,07 %

•

50–54 let 2,80 %

•

55–59 let 2,36 %

•

60–64 let 2,31 %

•

65–69 let 2,20 %

2/69



Vietnam

•

70–74 let 1,59 %

•

75–79 let 1,10 %

•

80–84 let 0,54 %

•

nad 85 let 0,38 %

•

celkem 100,00 %

procento populace pod 25 let: •

53 %

složení populace podle pohlaví: •

muži 49,14 %

•

ženy 50,86 %

průměrná délka života: •

71,07 let (muži 68,27 let, ženy 74,08 let)

průměrná dětská úmrtnost (do 5 let věku) - 24 úmrtí/1000 živě narozených dětí

1.5. Národnostní složení 86 % populace tvoří etničtí Vietnamci (národnost Kinh), soustředění zejména v deltách hlavních vodních toků a pobřežních rovinatých oblastech, 12 % etničtí Číňané. Zbytek populace tvoří Khmerové (kolem 700 000 žijící v jihozápadní deltě Mekongu), Čamové (kolem 60 000 žijící převážně podél pobřeží mezi Nha Trang a Phan Thiet a v provincii An Giang v deltě Mekongu) a dalších 60 národnostně-jazykových menšin soustředěných zejména v horských oblastech.

1.6. Náboženské složení Buddhismus (převládá mahájánový buddhismus, cca 50 % obyvatel); katolicismus (7–8 miliónů, přibližně 10 % populace, po Filipínách nejvyšší poměr z asijských zemí); protestantismus (asi 200 tis. věřících v oblastech Centrální vrchoviny); islám (přibližně 0,5 % populace, převážně etničtí Khmerové a Čamové); hinduismus (zbytky indické komunity v Ho Či Minově Městě); sekta Cao Dai (přibližně 2 mil. věřících) a sekta Hoa Hao (buddhistická, předpokládá se asi 1,5 mil. věřících), animismus.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředním jazykem je vietnamština, nejrozšířenějšími používanými cizími jazyky angličtina, čínština (kantonská a mandarínská), ruština a francouzština (převážně starší generace).

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Země se dělí na 63 provincií a 5 měst ústřední správy - Hanoj, Ho Či Minovo Město, Hai Phong, Can Tho a Da Nang. Provincie se dále dělí na městské a venkovské okresy, městské okresy se dělí na čtvrti a venkovské okresy se dělí na obce. 2 Hlavním městem je Hanoj s 6,44 miliony obyvatel (údaj k 1.4.2010) a rozkládá se na ploše 3348 km . Největším městem je Ho Či Minovo Město s 7,12 miliony obyvatel (údaj k 1.4.2009), které se rozkládá na 2 ploše 2096 km . V těchto dvou městech je soustředěno kolem 44 % městské populace země.

3/69



Vietnam

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Vietnamský dong (VND), bez dalšího členění. Oficiální kurs se nyní (konec března 2012) pohybuje kolem 21,000 VND/1USD. Při hotovém placení jsou ve většině obchodů, restaurací, apod. kromě VND běžně přijímány i USD s přepočtem téměř shodným s oficiálním kursem. Používání celosvětově známých platebních karet (AMEX, MC/EC, DINER´S, JCB, VISA, MASTERCARD) je dosud omezeno a jsou přijímány jen ve vybraných hotelech, obchodech či restauracích v turistickém centru Hanoje, resp. Ho Či Minova Města a jiných větších měst. Jejich použití se však postupně rozšiřuje.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Státní svátky: •

Nový rok (Tet Duong lich) 1. ledna

•

Lunární Nový rok (Tet Nguyen Dan) čtyři dny (počínaje dnem předcházejícím první den prvního lunárního měsíce, v období od konce ledna do poloviny února kalendářního roku)

•

Den vítězství (Ngay Chien Thang) 30. dubna (výročí kapitulace vlády Jihovietnamské republiky 30. 4. 1975)

•

Svátek práce (Ngay Quoc te Lao dong) 1. května

•

Národní den (Ngay Quoc Khanh) 2. září (vyhlášení Deklarace nezávislosti Vietnamské demokratické republiky prezidentem Ho Či Minem 2. 9. 1945)

Pracovní doba státních úřadů, organizací a bank je od pondělí do pátku od 7:30 do 11:00 hodin a od 13:00 do 16:30 hodin, soboty a neděle jsou dny pracovního klidu. Pracovní doba v soukromém sektoru je zpravidla celotýdenní včetně sobot a nedělí. Prodejní doba většiny obchodů začíná mezi 7.00 a 9.00 hod. a končí mezi 18.00 a 22.00 hod. Většina obchodů je otevřena po celý týden. Pouze velmi málo obchodů dodržuje polední přestávku a neděli jako den pracovního klidu.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Pozdrav - tradiční vietnamský způsob při zdravení je podání rukou. V případě tradičního vietnamského způsobu potřesení rukou (ruce spojené kolem zápěstí partnera) je samozřejmě vhodné pozdrav opětovat. Navštívenky - podobně jako v celé Asii i ve Vietnamu je výměna navštívenek při společenském i obchodním styku naprostou samozřejmostí. Za zdvořilou formu je pokládáno předání a převzetí navštívenky oběma rukama. Předání vizitky jednou rukou či dokonce položení na stůl (podobně i podávání peněz při placení) je společensky nepřijatelné. Při jednání je pak vhodné vizitku ponechat před sebou na stole jako znamení úcty - okamžité založení vizitky je považováno za výraz nezájmu. Oděv - se zvyšující se životní úrovní a množstvím společenských styků se i někdejší vietnamská neformálnost v odívání přizpůsobuje západním zvyklostem. Při formálním společenském styku je samozřejmostí užití společenského oděvu, příp. v horkém letním podnebí pouze košile s kravatou. Krátké kalhoty (šortky) dosud nejsou běžným zjevem ani v neformálním společenském styku.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Česká republika uzavřela s VSR dohodu v oblasti zdravotnictví, na základě které by měla být občanům smluvních stran poskytována zdravotní péče zdarma. Smluvní dokument je však plněn pouze českou stranou. Vietnamská zdravotnická zařízení za veškeré úkony vyžadují platbu a jejich úroveň zdaleka nedosahuje našich standardů. Z těchto důvodů bylo unilaterálně z české strany provedeno přehodnocení

4/69



Vietnam

Zdravotní dohody. Nově se tato dohoda vztahuje pouze na zdravotnický personál, který byl vyslán na základě výměn, plynoucích z této dohody. V Hanoji a Ho Či Minově Městě také existují soukromé mezinárodní polikliniky, jejichž služby a ceny jsou na vyšší úrovni. Tato zařízení většinou neprovádějí složitější operace, pouze zajišťují převoz do nemocnic v Thajsku, Singapuru, popřípadě v ČLR. Z tohoto důvodu je nutné mít v každém případě zdravotní a cestovní připojištění pro nenadálé události.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Občané ČR, s výjimkou držitelů diplomatických pasů, podléhají vízové povinnosti. Vstupní víza na dobu 30 dnů se udělují na ZÚ VSR v Praze. Vízum je možné ve Vietnamu prodloužit na cizinecké policii. Letištní poplatky jsou zahrnuty v cenách letenek, není nutno platit při odletu. Dle aktuální situace moho být při vstupu do Vietnamu prováděny lékařské prohlídky (měření teploty termokamerou). Na území VSR neplatí český ani mezinárodní řidičský průkaz. Při krátkodobých pobytech je, vzhledem k dopravní situaci, vhodné si pronajmout vůz či motocykl s řidičem. Cizincům dlouhodobě žijícím ve VSR policie vystaví vietnamský řidičský průkaz Mezinárodní očkovací průkaz je uznáván místními úřady. Při vstupu do země se nevyžaduje žádné povinné očkování. Doporučuje se však po poradě s lékařem absolvovat základní očkování pro méně rozvinuté tropické země (hepatitida A a B, tetanus, břišní tyfus, TBC, japonská encefalitida). Na jihu země se může ve větší míře vyskytovat horečka dengue, v horských oblastech malárie, v zemi se vyskytují případy případy ptačí chřipky a chřipky H1N1. V severním Vietnamu je zaznamenáno onemocnění cholerou. V posledních letech též prudce vzrůstá počet infikovaných virem HIV. Během pobytu je proto nutné dodržovat základní hygienické návyky, konzumovat tepelně zpracované potraviny a vyhýbat se nedůvěryhodným stravovacím zařízením. Balená pitná voda je běžně v prodeji po celém území státu, je však třeba kontrolovat neporušenost obalu. Více informací viz www.mzv.cz/hanoi

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi V současnosti tyto oblasti ve Vietnamu z hlediska politického či bezpečnostního rizika oficiálně neexistují, při cestování do odlehlejších oblastí je nicméně vhodné informovat se předem u místně příslušných orgánů. Vzhledem k latentní epidemii ptačí chřipky je třeba dbát upozornění úřadů, týkajících se zákazu vstupu do kontaminovaných míst (návštěvy tržnic s živou drůbeží, koupání ve znečištěné vodě aj.), event. zákazu konzumace drůbeže a drůbežích produktů. Doporučujeme sledovat upozornění ZÚ Hanoj, resp. MZV ČR.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Velvyslanectví ČR (Embassy of the Czech Republic) 13 Chu Van An, Hanoi, Vietnam teritoriální působnost: Vietnamská socialistická republika kontaktní osoby: JUDr. Michal Král, velvyslanec Ing. Milan Vágner, rada (ekonomické a obchodní vztahy)

5/69



Vietnam

Mgr. Jan Husák, II. tajemník (politická, kulturní, tisková agenda) Tel: (0084-4) 38454131, 38454132 Fax: (0084-4) 38233996 Mobilní telefony: (00844) 903 430557 – RNDr. Ing. Filip Pšenička (konzulární pohotovost) E-mail: [email protected] [email protected] nebo [email protected] (obchodně ekonomický úsek) Internetové stránky: www.mzv.cz/hanoi

Honorární konzuláty: HK ČR HCMC (Honorary Consular Office of the Czech Republic Ho Chi Minh City) 28 bis Mac Dinh Chi, Dist. 1 Ho Chi Minh City kontaktní osoba: p. Ngo Hong Chuyen, honorární konzul Tel: (0084-8-829 0585) Fax: (0084-8-822 6043) E-mail: [email protected] [email protected] Hanoj leží asi 30 minut jízdy od letiště Noi Bai (centrum 45 minut), dopravu zajišťují letištní autobusy (3 USD, 45 000 VND) nebo taxislužba (cca 15 USD, 270 000 VND). ZÚ Hanoj leží v diplomatické čtvrti, v těsné blízkosti hlavních státních institucí. (viz www.mzv.cz/hanoi) Cesta z letiště Tan Son Nhat do centra Ho Či Minova Města trvá asi 20 minut, cena za taxi činí kolem 50 000 VND. Honorární konzulát je umístěn blízko středu města.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V roce 2007 byla otevřena v Ho Či Minově Městě Zahraniční kancelář agentury CzechTrade. Adresa: 3/25-26 Thich Quang Duc, P. 3, Phu Nhuan Dist. Ho Chi Minh City Vietnam Tel./fax: +84-8-62920541 E-mail: [email protected] Web: http://www.czechtrade.vn Vedoucí kanceláře: Ing. Luboš Marek

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) •

6/69

První pomoc: 115



Vietnam

•

Požárníci: 114

•

Policie: 113

•

Informace: 116, 1080

Zdravotní péče: Hanoj: •

Hanoi Family Medical Practice: 843 07 48, 0903 401 919 (mobil)

•

Vietnam-French Hospital: 574 07 40

•

SOS International: 934 05 55 (24 hod. pohotovost)

•

Hanoi Family Dental Practice: 823 0281, 0903446126 (mobil)

Ho Či Minovo Město: •

HCMC Family Medical Practice: 822 7848, 0913234911 (mobil)

•

International Medical Center: 827 2366

•

Franco-Vietnamese Hospital: 411 3333

•

An Dong Dental Clinic: 838 3376

1.18. Internetové informační zdroje •

www.na.gov.vn (Národní shromáždění VSR)

•

www.mofa.gov.vn (Ministerstvo zahraničních věcí)

•

www.mpi.gov.vn (Ministerstvo plánování a investic)

•

www.moit.gov.vn (Ministerstvo průmyslu a obchodu)

•

www.mt.gov.vn (Ministerstvo dopravy)

•

www.agroviet.gov.vn (Ministerstvo zemědělství)

•

www.mof.gov.vn (Ministerstvo financí)

•

www.sbv.gov.vn (Státní banka Vietnamu)

•

www.gso.gov.vn (Hlavní statistický úřad)

•

www.evn.com.vn (Vietnamská energetická společnost)

•

www.vietrade.gov.vn (Agentura Vietrade)

•

www.vietnamtrade.org (internetový portál Vietnamtrade)

•

www.vir.com.vn (Vietnam Investment Review)

•

www.vibforum.vcci.com.vn (Vietnam Business Forum)

•

www.vneconomy.com.vn (Vietnam Economic Times)

•

www.vietnamlaws.com (Phillips Fox Vietnam Laws Online)

•

http://news.vnanet.vn/vietnamlaw/ (Vietnam Law & Legal Forum)

•

www.worldbank.org/vn (Světová banka ve Vietnamu)

•

www.delvnm.ec.europa.eu (zastoupení Evropské komise ve Vietnamu)

•

www.eurochamvn.org (Evropská obchodní komora EuroCham ve Vietnamu)

•

www.wto.org (WTO)

•

www.aseansec.org (ASEAN)

1.19. Adresy významných institucí Adresy hlavních obchodních a hospodářských komor a podnikatelských svazů (kompletní seznam na konci přílohy)

7/69



Vietnam

Vietnamská obchodní a průmyslová komora:

Vietnam Chamber of Commerce and Industry (VCCI) - hlavní sídlo 9 Dao Duy Anh Str., Hanoi Tel.: 84-4-35742022, 84-4-35742161 (oddělení mezinárodních vztahů) Fax: 84-4-35742020, 35742030

Pobočky Vietnamské obchodní a průmyslové komory:

VCCI – Ho Chi Minh City 171 Vo Thi Sau Str., Dist. 3, Ho Chi Minh City Fax: 0084-8-9325472 Tel: 0084-8-9326958, 9327301

VCCI – Da Nang 256 Tran Phu Str., Da Nang City Fax: 0084-511-822930 Tel: 0084-511-821719, 825814

VCCI – Hai Phong 10 Dinh Tien Hoang Str., Hai Phong City Fax: 0084-31-842243 Tel: 0084-31-842894

VCCI - Vung Tau 1 Ho Quy Ly Str., Vung Tau City Fax: 0084-64-859651 Tel: 0084-64-852710, 816072

VCCI - Vinh

8/69



Vietnam

254 Tran Phu Str., Vinh City Fax: 0084-38-561109 Tel: 0084-38-842026

Významné státní korporace (sdružují podniky určitého odvětví, spoluvytvářejí strategie rozvoje jednotlivých odvětví a často mají významný poradní hlas při výběru obchodních partnerů pro konkrétní výrobní podniky).

Electricity of Vietnam (EVN) 18 Trang Nguyen Han Str., Hanoi Tel : 0084-4-38249508 Fax : 0084-4-38249462, 38249461 Oblast působení: výroba a distribuce elektrické energie

Vietnam National Coal – Mineral Industries Group (VINACOMIN) 226 Le Duan Str., Hanoi Tel: 0084-4-38510780 Fax: 0084-4-38510724 Oblast působení: produkce a export uhlí, obchod se zařízeními pro těžbu uhlí

Vietnam Steel Corporation (VSC) 91 Lang Ha Str., Dong Da Distr., Hanoi Tel : 0084-4-38561750 Fax : 0084-4-38561815 Oblast působení: výroba a obchod s ocelí a dalšími železnými materiály

Vietnam National Textile and Garment Corporation (VINATEX) 25 Ba Trieu Str., Hanoi Tel: 0084-4-38257700 Fax: 0084-4-38262269 Oblast působení: výroba a obchod v oblasti textilu a oděvů

9/69



Vietnam

Vietnam National Chemical Corporation (VINACHEM) 1A Trang Tien Str., Hanoi Tel: 0084-4-38240551 Fax: 0084-4-38252995 Oblast působení: výroba a obchod v oblasti chemických materiálů

Vietnam National Cement Corporation (VNCC) 228 Le Duan Str., Hanoi Tel : 0084-4-38512425 Fax : 0084-4-38512778 Oblast působení: výroba cementu, obchod s cementem a klinkerem

Vietnam Paper Corporation (VINAPIMEX) 25A Ly Thuong Kiet Str., Hanoi Tel: 0084-4-38247773, 38260143 Fax: 0084-4-38260381 Oblast působení: výroba a obchod se všemi druhy papíru, obchod se zařízeními na výrobu a zpracování papíru

Vietnam National Alcohol - Beer - Beverage Corporation (VINABECO) 94 Lo Duc Str., Hanoi Tel: 0084-4-38219261 Fax: 0084-4-38219661 Oblast působení: výroba a obchod s alkoholickými a nealkoholickými nápoji, obchod s výrobním zařízením

Vietnam Engine and Agricultural Machinery Corporation (VEAM) 2 Trieu Quoc Dat Str., Hanoi Tel: 0084-4-38260696, 38250854 Fax: 0084-4-38260695

10/69



Vietnam

Oblast působení: výroba a obchod v oblasti motorů, zemědělských strojů a zařízení, automobilů a motocyklů

Vietnam Plastic Corporation (VINAPLAST) 39 Ngo Quyen Str.,Hanoi Tel: 0084-4-38257022 Fax: 0084-4-38258242 Oblast působení: výroba, zpracování a obchod v oblasti plastů a hliníku

Vietnam Ceramic and Glass Corporation (VINACEGLASS) 20-24 Nguyen Cong Tru St., Dist. 1, Ho Chi Minh City Tel: 0084-8-8290920 Fax: 0084-8-8290768 Oblast působení: výroba a obchod v oblasti keramiky, porcelánu, skla a osvětlovacích těles

Vietnam National Leather and Footwear Corporation (LEAPRODEXIM Vietnam) 25 Ly Thuog Kiet Str., Hanoi Tel: 0084-4-38255780 Fax: 0084-4-38259216 Oblast působení: výroba a obchod v oblasti obuvi, kůže a dalších obuvnických materiálů a výrobních zařízení

Vietnam Dairy Products JSC (VINAMILK) 184-186-188 Nguyen Dinh Chieu Str., Ward 6, Dist. 3, Ho Chi Minh City Tel: 0084-8-8244228 Fax: 0084-8-9305206 Oblast působení: produkce a zpracování mléka a dalších mléčných výrobků, obchod s mlékem a mléčnými produkty

Vietnam Food Industries Company (VIFON) 6/1B Truong Chinh Str., Tan Phu Dist., Ho Chi Minh City

11/69



Vietnam

Tel : 0084-8-8153947 Fax : 0084-8-8153059 Oblast působení: výroba a export instantních potravin (nudle, polévky) a koření Souborové přílohy: •

Adresy významných vietnamských institucí http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=49112 (37kB)

12/69



Vietnam

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Republika s politickým systémem vlády jedné stran. Vedoucí úlohu ve státě a společnosti má podle Ústavy Komunistická strana Vietnamu (KSV). Jiné politické strany v zemi oficiálně neexistují.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Truong Tan Sang, prezident (zvolen v červenci 2011). Prezident jmenuje a odvolává členy vlády, je vrchním velitelem ozbrojených sil země, podepisuje zákony, jmenuje velvyslance, generály a admirály ozbrojených sil. Je volen z řad poslanců Národního shromáždění na období 5 let.

2.3. Složení vlády Dne 3.8.2011 schválilo Národní shromáždění VSR (parlament) na návrh předsedy vlády Nguyen Tan Dunga složení nové vlády. Nová vláda má celkem 27 členů, z toho čtyři místopředsedy. Nguyen Tan Dung předseda vlády Nguyen Xuan Phuc místopředseda vlády Hoang Trung Hai místopředseda vlády Nguyen Thien Nhan místopředseda vlády Vu Van Ninh místopředseda vlády Phung Quang Thanh ministr národní obrany Tran Dai Quang ministr veřejného pořádku Pham Binh Minh ministr zahraničních věcí Nguyen Thai Binh ministr vnitřních záležitostí Ha Hung Cuong ministr spravedlnosti Bui Quang Vinh ministr plánování a investic Vuong Dinh Hue ministr financí Vu Huy Hoang ministr průmyslu a obchodu Cao Duc Phat ministr zemědělství a venkovského rozvoje Dinh La Thang ministr dopravy Trinh Dinh Dung ministr stavebnictví Nguyen Minh Quang ministr přírodních zdrojů a životního prostředí Nguyen Bac Son ministr pro informace a komunikaci Pham Thi Hai Chuyen ministryně práce, invalidů a sociálních záležitostí Hoang Tuan Anh ministr kultury, sportu a cestovního ruchu Nguyen Quang ministr pro vědu a technologii Pham Vu Luan ministr školství a vzdělávání Nguyen Thi Kim Tien ministryně zdravotnictví Giang Seo Phu předseda vládního výboru pro národnostní menšiny Nguyen Van Binh guvernér Vietnamské národní banky Huynh Phong Tranh generální inspektor vlády Vu Duc Dam ministr a předseda úřadu vlády

13/69



Vietnam

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních 3.1.1. Mezinárodní organizace AIESI (Association Internationale des Ecoles des Sciences de l´Information), AIF (Agence Intergouvernemental de la Francophonie), AUPELF (Association des Universités partiellement ou entierement de la langue Francaise), CIMMYT (International Center for Maize and Wheat), CIP (Centre International du Pommme de Ter), FAO (Food and Agriculture Organization), IAEA (International Agency for Atomic Energie), ICAO (International Civil Aviation Organization), ICO (International Coffee Organization), ICPO (INTERPOL), ICRC (International Committee of the Red Cross), IFAD (International Fund for Agricultural Development), IGCP (Programme International de Correlation Geologique), ILO (International Labour Organization), IMF (International Monetary Fund), IMO (International Maritime Organization), INMARSAT, INTELSAT (International Telecommunication and Satelite Organization), INTERSPUTNIK (International Organization of Space Telecommunications), IPU (Inter-parliamentary Union), ITU (International Telecommunication Union), IUCN (The World Conservation Union), NAM (NonAligned Movement), OIE (Organisation International des Epizzoties), UNDP (United Nations Development Programme), UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization), UNFPA (United Nations Fund for Population Activities), UNHCR (United Nations High Commissioner for Refuges), UNIDO (United Nations Industrial Development Organization), UNICEF (United Nations Children´s Fund), UIGS (International Union of Geological Sciences), UNCTAD (United Nations Conference on Trade and Development), UNDCP (United Nations Drug Control Programme), UNEP (United Nations Environment Programme), UPU (Universal Postal Union), WB (World Bank), WCO (World Customs Organization), WFP (World Food Programme), WHO (World Health Organization), WIPO (World Intellectual Property Organization), WMO (World Meteorogical Organization), "WTO" (World Tourism Organization), WTO (World Trade Organization).

3.1.2. Regionální uskupení ASEAN (předsednictví v roce 2010), AIPO (Asian Inter-Parliamentary Organisation), APAARI (Asia-pacific Association of Agricultural Research Institute), APO (Asia Productivity Organization), APPU (Asia Pacific Postal Union), APQO (Asia Pacific Quality Organization), APT (Asian-Pacific Telecommunity), APEC (Asia Pacific Economic Co-operation), ARF (ASEAN Regional Forum), ASEAN (Association of Southeast Asian Nations), ASEANAPOL (ASEAN Association of Police), ASEAN COST (ASEAN Committee on Science and Technology), ASEM (Asia-Europe Meeting), AVRDC (Asian Vegetable Research and Development Center), CCOP (Committee for Coordination of Joint Prospecting for Mineral Resources in Asian Offshore Areas and in the South Pacific), CIAT (Centre International d´Agriculture Tropicale), CIRDAP (Center for Integrated Rural Development of Asia and the Pacific), ESCAP (Economic and Social Committee for Asia and Pacific), IDRC (International Development and Research Center), IRRI (International Rice Research Institute), ISNAR (International Service for National Agricultural research), RNAM (Regional Network of Agricultural Machinery), TECHNONET (Asian Network for Industrial Technology, Information and Extension).

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách - Ženevská konvence o ochraně obyvatelstva v době války - Ženevská konvence o zacházení s válečnými zajatci - Ženevská konvence o ochraně zraněných námořníků v době války - Ženevská konvence o ochraně zraněných vojáků v době války - Dohoda o Světové meteorologické organizaci

14/69



Vietnam

- Dohoda o Světové zdravotnické organizaci - Dohoda o Mezinárodním fondu pro rozvoj zemědělství - Dohoda o využití vesmíru pro mírové účely - Dohoda o zabránění zločinu v letecké dopravě - Konvence o zabránění únosům letadel - Konvence o zabránění nezákonných aktů proti bezpečnosti civilní letecké dopravy - Konvence o mezinárodním civilním letectví - Smlouva o zákazu rozmísťování jaderných zbraní v mořích a oceánech - Konvence o zákazu vývoje, výroby a skladování bakteriologických zbraní a jejich likvidace - Konvence o zákazu vývoje, výroby a skladování chemických zbraní a jejich likvidace - Dohoda o zásadách činnosti států při výzkumu a využití vesmíru - Konvence o zákazu použití techniky ke změně životního prostředí pro vojenské účely - Vídeňská konvence o diplomatických stycích - Vídeňská konvence o konzulárních stycích - Vídeňská konvence o právech zastoupení států v mezinárodních organizacích - Protokol o zákazu použití jedovatých plynů ve válce - Pařížská konvence o průmyslovém vlastnictví - Dohoda o registraci ochranných známek - Stockholmská konvence o vytvoření Světové organizace pro duševní vlastnictví - Konvence o zabránění a potírání zločinů genocidy - Konvence o zabránění a potírání zločinů apartheidu - Konvence o likvidaci všech forem diskriminace žen - Konvence o likvidaci všech forem rasové diskriminace - Dohoda o nešíření jaderných zbraní - Mezinárodní konvence o občanských a politických právech - Konvence o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti - Konvence o mezinárodní námořní dopravě - Statut UNIDO - Pařížská konvence o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví - Konvence o pomoci v případě jaderných katastrof

15/69



Vietnam

- Konvence o poštovní unii v oblasti Asie a Pacifiku - Konvence o výsadách imunity OSN - Obecná dohoda Světové poštovní unie - Konvence o právech dítěte - Mezinárodní konvence o zabránění znečišťování moří při námořní dopravě - Konvence o zabránění srážek na moři - Mezinárodní konvence o záchraně životů na moři - Dohoda o spolupráci a přátelství v Jihovýchodní Asii - Dohoda o ochraně patentů - Konvence o vytvoření Rady pro celní spolupráci - Konvence o ochraně ohrožených rostlin a živočichů - Konvence o námořním právu - Vídeňská konvence o ochraně ozónové vrstvy - Montrealský protokol o látkách ničících ozónovou vrstvu - Rámcová konvence OSN o změnách klimatu - Konvence Mezinárodní organizace práce - Konvence o kontrole hraniční a přeshraniční přepravy nebezpečných odpadů a jejich likvidace - Bernská konvence o mezinárodní ochraně literárních a uměleckých děl

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. •

Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou VSR o spolupráci ve zdravotnictví (30. 12. 1964, publikovaná pod č. 118/1967 Sb.)

•

Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou VSR (21. 3. 1977, publikovaná pod č. 42/1976 Sb.)

•

Konzulární úmluva mezi vládou ČSSR a vládou VSR (14.2.1982, publikovaná pod č. 15/1981 Sb.);

•

Smlouva o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (12. 10. 1982, publikovaná pod č. 98/1984)

•

Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou VSR o zřízení a činnosti informačních a kulturních středisek (2.6.1987, publikovaná pod č. 29/1988 Sb.)

•

Protokol o spolupráci mezi Federálním ministerstvem zahraničních věcí ČSFR a Ministerstvem zahraničních věcí VSR (25. 4. 1991)

•

Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR o odborné přípravě vietnamských občanů ve středních odborných učilištích v ČR (26. 1. 1994, publikovaná pod č. 264/1995 Sb.)

•

Ujednání mezi vládou ČR a vládou VSR o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů (platnost od 15. 2. 2000)

•

Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR o předávání a přebírání občanů (platnost od 21.3.2008).

•

Ujednání mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem národní obrany VSR o spolupráci v oblasti vojenského vzdělávání – podepsána v srpnu 2009

16/69



Vietnam

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Rok 2011 se ve Vietnamu nesl ve znamení boje s inflací. Rozsáhlá restriktivní opatření vlády v monetární i fiskální oblasti sice inflaci dočasně zastavila, ale zároveň také srazila růst vietnamského HDP pod 6%. Vysoké úrokové míry a ztížený přístup k úvěrům zcela ochromily realitní trh, tvrdě dopadly také na průmysl a zejména na již tak ztrátové státní podniky, což vedlo k výraznějšímu omezení domácí spotřeby. Propad cen akcií, otřesy na realitním trhu a problémy státních podniků značně destabilizovaly také vietnamské banky. Jediným pozitivním momentem byl mimořádně rychlý růst vietnamských exportů, který pomohl Vietnamu nejenom zredukovat jeho chronický obchodní deficit, ale také dostat vietnamskou platební bilanci po dlouhé době opět do kladných čísel. To umožnilo odbourat devalvační tlaky na místní měnu a stabilizovat její kurz vůči dolaru v závěru roku. Základní makroekonomické ukazatele v roce 2011 a prognóza na rok 2012 2011

2012

HDP (růst v %)

5,9

6,5

HDP na hlavu (USD)

1370

1658

Průmyslová výroba (růst v %)

14

15

Export (růst v %)

35

12

Obchodní bilance (mld. USD)

-10,4

-9,5

Inflace (%)

18,6

10

Kurz VND/USD

20650

20100

Růst vietnamského HDP v roce 2011 zpomalil na 5,9%. Hlavní příčinou zpomalení růstu HDP byla oslabená domácí spotřeba a investice (v důsledku restriktivních opatření vlády) a pomalý růst světové ekonomiky. V posledním kvartále minulého roku se objevily první známky opětovného oživení vietnamské ekonomiky. Tempo růstu HDP zrychlilo v posledních třech měsících roku 2011 na 6,1%. Nejrychleji rostl v minulém roce sektor služeb (7%), následovaný průmyslem a stavebnictvím (5,5%) a zemědělstvím (4%). Vzhledem k nutnosti pokračovat ve stabilizaci stále ještě dosti rozkolísané ekonomiky, stanovila vietnamské vláda růstový cíl na rok 2012 pouze ve výši 6-6,5%. Je ovšem otázkou, zda plánované cíle budou naplněny, protože růst HDP za 1. pololetí 2012 činil pouze 4,38% (růst v 1. kv. 2012 o 4%, ve 2. kv. o 4,66%). Inflace byla v minulém roce ústředním problémem vietnamské ekonomiky. Tempo růstu cen se z lednových 12% vyšplhalo až ke 23% v srpnu 2011 a Vietnam se tak dostal na druhé místo světového žebříčku zemí s největší inflací a na první místo mezi asijskými ekonomikami. Díky drastickým stabilizačním opatřením ve fiskální i monetární oblasti se ve druhé polovině roku podařilo další růst tempa inflace zastavit a celková míra inflace za rok 2011 dosáhla 18,6%. Inflační cíl na rok 2012 stanovila vietnamská vláda pod 10%. Realisticky lze ale očekávat celoroční míru inflace v tomto roce kolem 12% a její další pokles na zhruba 8% až v roce 2013 pokud bude vláda pokračovat v důsledném uplatňování restriktivní monetární politiky.

17/69



Vietnam

Současné úrokové míry ve Vietnamu se nacházejí na svých tříletých maximech. Na prudký růst cen v první polovině roku musela centrální banka reagovat radikálním zpřísněním monetární politiky omezením nabídky peněz a zvýšením hlavních úrokových sazeb až o 6 procentních bodů. REPO sazba vietnamské státní banky byla v květnu zvýšena až na 14% a od té doby zůstává nezměněna. Komerční úrokové sazby se v důsledku této přísné monetární politiky letos vyšplhaly až ke třiceti procentům. V příštím roce bude muset centrální banka dále pokračovat v uplatňování přísné monetární politiky. Její rozhodnutí jsou však velmi snadno ovlivnitelná vládou a ta se může kdykoliv rozhodnout ulehčit státním podnikům život snadnějším přístupem k úvěrům. Vietnamský premiér už na konci roku připustil postupné uvolňování nabídky peněz pro vietnamské producenty. Součástí restriktivních opatření bylo také výrazné omezení růstu objemu úvěrů. Zatímco v předchozích letech dosahovalo roční tempo růstu úvěrů ve vietnamské ekonomice zhruba 30%, v tomto roce se podařilo růst úvěrů snížit na pouhých 12%. Na rok 2012 stanovila vietnamská vláda opět poměrně restriktivní růstový cíl objemu úvěrů ve výši 15%. Při poskytování úvěrů by měly být v tomto roce upřednostňovány pouze podniky z tzv. produktivních sektorů (průmysl, zemědělství, exportně orientovaná odvětví). Restriktivní opatření vlády, které prohloubily propad realitního trhu a ztráty státních podniků, ještě více zvýraznily velmi špatný stav vietnamského bankovnictví. Agentura Standard & Poor’s snížila v listopadu 2011 rating vietnamského bankovnictví na nejnižší možnou hodnotu (ve stejné skupině se nyní nachází Řecko a Bělorusko). K podobnému kroku přistoupila již v září i agentura Moody’s. Důvodem ke snížení ratingu je rostoucí podíl nesplácených úvěrů, nárůst úvěrového rizika v souvislosti s pokračujícími makroekonomickými nerovnováhami, nedostatečná transparentnost a špatný regulatorní rámec bankovního sektoru. Vláda proto na konci listopadu ohlásila dlouho očekávané zahájení reformy vietnamského bankovnictví. V nejbližším období hodlá vietnamská státní banka zajistit především likviditu sektoru, zlepšit regulatorní dohled a restrukturalizovat a sloučit některé malé banky nacházející se na pokraji bankrotu (v první fázi půjde o tři menší komerční banky se sídlem v Ho Či Minově Městě, které převezme státní banka BIDV). V delším horizontu (cca 2 let) by pak mělo dojít ke kompletní restrukturalizaci celého bankovního sektoru, tedy zejména největších vietnamských státních bank. Vietnamskému exportu se v minulém roce dařilo nad očekávání dobře zejména díky rostoucím světovým cenám hlavních vietnamských vývozních komodit. Vietnamské vývozy v minulém roce vzrostly o rekordních 33% na celkových 96 mld. USD. Navzdory posilujícímu podílu Číny a zemí ASEAN v teritoriální struktuře vietnamského exportu, zůstanou vyspělé trhy i nadále hlavními odběrateli vietnamského exportu (do vyspělých průmyslových zemí směřují dvě třetiny vývozu) a vývoj vietnamského exportu v tomto roce bude proto velmi záviset na vývoji ekonomické situace v Evropě a USA. Vietnamské dovozy vzrostly v minulém roce o 26% na 106 mld. USD a to navzdory rozsáhlým administrativním opatřením na omezení dovozů, což opět odhalilo jednu z největších slabin vietnamského hospodářství, kterou je přílišná závislost exportního průmyslu na materiálech a surovinách z dovozu. Vietnamským dovozům navíc stále dominují čínské výrobky a podíl Číny na celkových vietnamských dovozech se stále zvyšuje. Zatímco v roce 2004 činil podíl Číny na vietnamských dovozech pouze 13%, o sedm let později vzrostl na téměř 25%. Díky abnormálně rychlému růstu exportu se Vietnamu v minulém roce podařilo výrazněji snížit svůj chronický obchodní deficit na 10 mld. USD, což je nejnižší deficit vietnamského zahraničního obchodu za posledních pět let. V relativním vyjádření v poměru k objemu exportu (10%) je to dokonce nejlepší výsledek od roku 2002. Na vietnamském obchodním deficitu se nejvíce podepisuje negativní obchodní výměna s Čínou. V minulém roce dosáhl obchodní deficit Vietnamu s Čínou rekordních 11 mld. USD. Výrazný nárůst vietnamského exportu spolu s masivním přílivem plateb ze zahraničí (zahraniční Vietnamci poslali v minulém roce do Vietnamu více než 9 mld. USD) dostal v minulém roce vietnamskou platební bilanci po dlouhé době opět do kladných čísel. Celkový přebytek platební bilance v roce 2011 je odhadován na 3,1 mld. USD (2009: -8,8 mld. USD, 2010: -3,1), což by mělo centrální bance pomoci doplnit vydrancované devizové rezervy použité na záchranu místní měny. Restriktivní fiskální politika, jejímž nejvýraznějším projevem bylo omezení veřejných investic, vyústila ve snížení deficitu státního rozpočtu na pouhých 4,9% HDP. Nehledě na pokračující propad realitního trhu a volání největších státních firem po uvolnění restriktivní politiky, vietnamská vláda vydala na konci roku přelomové nařízení o dalším zpřísnění dohledu nad státními investicemi. Dle tohoto nařízení

18/69



Vietnam

bude řada plánovaných investičních projektů v tomto roce zrušena a mnoha existujícím projektům bude zastaveno financování. Deficit státního rozpočtu by se tak měl v roce 2012 dostat pod 4% HDP. Poměrně velké riziko pro stabilitu vietnamských státních financí představují ztrátové státní podniky. V minulém roce se toto téma opět dostalo do popředí veřejné diskuse díky rekordní ztrátě vietnamského výrobce a distributora elektřiny firmy EVN. Ohlášená ztráta přesahující půl miliardy dolarů byla další těžkou ranou pro udržení vietnamského růstového modelu opírajícího se o klíčovou roli státních podniků v ekonomice. Rychle se zhoršující hospodářské výsledky většiny státních molochů opět oživily plány na urychlení jejich privatizace. V tomto roce proto zřejmě konečně dojde k privatizaci prvních velkých státních podniků, mezi něž vláda zařadila např. aerolinky Vietnam Airlines, druhou největší vietnamskou banku BIDV, největšího producenta oceli Vietnam Steel a distributora benzínu Petrolimex. Přestože veřejná prohlášení vlády o jejím pevném odhodlání privatizovat státní podniky co nejrychleji vypadají přesvědčivě, privatizační proces bude s největší pravděpodobností nadále čelit tuhému odporu vedení státních podniků propojeného s politickou elitou a státní správou a privatizace tak bude postupovat jen velmi pozvolna. Navzdory velkým problémům vietnamské ekonomiky v minulém roce dlouhodobí zahraniční investoři ukázali, že Vietnam je stále atraktivní investiční destinací s perspektivními obchodními příležitostmi a objem přímých zahraničních investic zůstal zhruba na stejné úrovni jako v roce 2010 (11 mld. USD). Výrazněji však poklesl objem nově přislíbených zahraničních investic (o 35% na 14,7 mld. USD), což odráží nejen obavy investorů ze současné makroekonomické situace ve Vietnamu, ale také celkový pokles investičního apetitu v globálním měřítku související se zhoršeným výhledem světové ekonomiky v nejbližším období.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Růst HDP v roce 2011 dosáhl 5,9 %, což znamená mírné zpomalení oproti roku 2010 (6,8 %). V roce 2012 je očekáván růst HDP ve výši 6-6,5 %. Na konci roku 2010 činila meziroční míra inflace 18,6 %.

Vývoj základních makroekonomických ukazatelů během posledních 5 let Ukazatel

2007

2008

2009

2010

2011

HDP v běžných cenách (mld. USD)

70,977

88,228

89,113

101,585

107,578

přírůstek HDP (v 8,5 %)

6,2

5,3

6,8

5,9

HDP/obyvatele (v USD)

833

1024

1055

1168

1370

míra inflace (v %)

8,3

23

6,9

12

18,6

4,6

4,6

4,2

3,6

neuved.

2,2

2,3

1,7

nezaměstnanost: 4,6 města neuved.

19/69



Vietnam

(odhad v %) venkov kurs VND k USD 16 114 (31.12.)

16 989

18 465

19 500

20 800

SBV, střed

Průmyslový sektor zaznamenal v roce 2011 tempo růstu 6,8 %.

V sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství vzrostla produkce v roce 2011 o 5,2 %, z toho v zemědělství o 4,8 %, lesnictví o 5,7 % a rybolovu o 6,1 %. Produkce rýže dosáhla v minulém roce hodnoty43 mil. tun, což představuje nárůst o3 mil.tun. V sektoru služeb došlo v roce 2011 k pozitivnímu vývoji zejména v oblasti maloobchodního prodeje, dopravy a komunikací. Maloobchodní prodeje vzrostly ve sledovaném období o 24,2 %. Počet přepravených pasažérů vzrostl o 14,6 % a příjmy z nákladní dopravy o 12,1 %. Velmi rychle rostl také počet uživatelů telefonů (zejména mobilních), který v minulém roce dosáhl 133 mil. (z toho 15,5 mil. pevné linky). Počet uživatelů internetu vzrostl o 22 % na 32,6 mil. Velký růst zaznamenal v minulém roce také cestovní ruch. Počet turistů vzrostl oproti roku 2010 o 19 % na 6 miliónů. Ve struktuře HDP zaujímají služby druhou pozici za průmyslem a před zemědělstvím. Zahraniční investice zůstaly v minulém roce na zhruba stejné úrovni jako v roce 2010. Objem realizovaných přímých zahraničních investic dosáhl 11 mld. USD. Celková hodnota nově schválených zahraničních investic v roce 2011 činila jen 14,7 mld. USD (pokles o 35%). Export vzrostl v minulém roce o rekordních 33% na celkových 96 mld. USD. Hlavními exportními komoditami (hodnota vývozu nad 1 mld. USD) jsou ropa, oděvy a obuv, mořské produkty, výrobky ze dřeva, elektronika, káva a rýže. Import vzrostl ve srovnání s r. 2010 o 26% (106 mld.USD). Nejvyšší procento importu tvořily strojírenské výrobky, nářadí a náhradní díly, počítače a jejich komponenty, umělé hmoty, látky a kůže, dále chemikálie a motorová vozidla. Kurs místní měny (VND): Vzhledem k výraznému deficitu zahraničně obchodní bilance byl oficiální kurs vietnamského dongu v minulém roce mírně devalvován. Na konci roku 2011 dosáhl kurs hodnoty 20 800 VND za 1 USD. Kurs „černého trhu“ se v minulém roce držel vytrvale nad hodnotou oficiálního kursu o cca 1 000 VND/USD.

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Průmyslový sektor spolu se stavebnictvím vyprodukoval v r. 2011 40 % HDP. Tempo růstu průmyslové výroby dosáhlo v minulém roce 6,8%. Za 1. pololetí 2012 došlo k nárůstu o 4,5%, přičemž 2. kv. 2012 vykazoval rychlejší tempa růstu než 1. kv. Stavební výroba v 1. pol. 2012 zaznamenalůa pokles o 0,4%. K nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím ve Vietnamu patří textilní a oděvní průmysl, který je zároveň jedním z vedoucích exportních odvětví ve Vietnamu. V textilním a oděvním průmyslu dnes pracuje více než 2200 podniků z toho 76 % připadá na vietnamské podniky a 24 % je vlastněno zahraničním kapitálem. Řada dalších zahraničních firem využívá spolupráce formou tzv. výrobní kooperace, což je v podstatě zakázková výroba určitého druhu a značky oděvů, či obuvi, profitující z výhody levné místní pracovní síly. Více než 55 % všech podniků textilního a oděvního průmyslu je

20/69



Vietnam

situováno v okolí Ho Či Minova Města a 30 % v okolí Hanoje. Největším výrobcem v tomto odvětví je státní podnik VINATEX, který pokrývá téměř 20% celkového obratu textilního a oděvního průmyslu. Dalším významým průmyslovým odvětvím s velkým exportním potenciálem je výroba obuvi. V obuvnickém průmyslu pracuje ve Vietnamu více než 400 podniků. Celková produkce obuvnického průmyslu přesáhla v minulém roce600 mil. párů obuvi a Vietnam se tak stal čtvrtým největším světovým výrobcem. Více než 85 % produkce je exportováno a obuv je dnes třetí nejvýznamnější komoditou vietnamského exportu (za ropou a textilem). Hlavními vývozními trhy těchto dvou komodit jsou USA, EU a Japonsko (cca 86% vývozu). Rostoucí zahraniční poptávka, zesilující konkurence a stoupající požadavky zákazníků na těchto náročných trzích generují velký potenciál nových investic do těchto odvětví a potřebu obnovy strojového zařízení, což představuje reálné obchodní příležitosti nejen pro české výrobce strojů, ale také pro případné české investory. Potravinářský a zpracovatelský průmysl začíná stále více nabývat na významu, zejména v oblasti mražených mořských produktů, ovoce a zeleniny. Hlavními exportními trhy jsou Japonsko a Singapur, očekává se výrazné zvýšení exportu i do USA a ČLR. Americký trh se však v této komoditě ukazuje jako silně chráněný místními průmyslovými lobby (antidumpingová řízení proti dovozu vietnamských sumců či krevet).

Velkou budoucnost mají před sebou petrochemický a chemický průmysl. V roce 2009 byl zahájen provoz první vietnamské ropné rafinerie Dung Quat v provincii Quang Ngai ve středním Vietnamu. Kapacita rafinerie Dung Quat je6,5 mil. tun ropy za rok, respektive 148 tis. barelů za den. To dnes tvoří zhruba 30% celkové vietnamské spotřeby. Ve výhledovém plánu jsou další dvě rafinerie – jedna na severu a druhá na jihu země.

Perspektivní odvětví pro dodávky chemického strojírenství představuje výroba umělých hnojiv (jak z ropy, tak z antracitu), jejíž modernizace je ve Vietnamu v současné době silně podporována. Výrobu silničních dopravních prostředků zajišťuje třicet nových montoven téměř všech světových automobilových značek (Toyota, Mitsubishi, Honda, Ford, Mercedes-Benz, BMW, Mazda, Kia, Hyundai, GM Daewoo, Suzuki, Fiat, Ssangyong, Daihatsu). Dominantní podíl mají ve Vietnamu samozřejmě japonští a korejští výrobci. Největší podíl na vietnamském automobilovém trhu má tradičně Toyota. V posledních letech se její tržní podíl na prodejích ve Vietnamu smontovaných automobilů pohybuje mezi 22-36%. Dalšími nejúspěšnějšími značkami s podílem 13-20% resp. 5-19 % jsou Kia a Hyundai. Tyto dvě automobilky však neinvestovaly ve Vietnamu přímo, ale jejich vozy jsou zde montovány místní firmami Vinamotor a Truong Hai. Montované vozy značek Hyundai a Kia mají na vietnamském trhu dominantní postavení v segmentu užitkových a nákladních automobilů. Jednou z hlavních překážek dalšího rozvoje vietnamského automobilového průmyslu je paradoxně nedostatečně rozvinutá infrastruktura. Koupěschopná poptávka ve velkých městských aglomeracích je proto ve Vietnamu záměrně vládou omezována systémem vysokých registračních poplatků a dovozních omezení, aby nedošlo k celkovému kolapsu dopravy. V důsledku ochranářských opatření vietnamské vlády jsou ceny automobilů ve Vietnamu jedny z nejvyšších na světě. Vietnamská vláda chrání místní výrobce pomocí systému dovozních licencí a vysokými dovozními cly. Průměrná cena automobilu ve Vietnamu je v důsledku těchto opatření zhruba dvakrát vyšší než ve vyspělých zemích (Japonsko, EU, USA) a přibližně 1,5 krát vyšší než průměrná cena automobilů v ostatních zemích ASEAN. Počet registrovaných vozů ve Vietnamu je dnes odhadován pouze na 1 milion. Vláda hodlá katastrofální dopravní situaci ve velkých městech řešit zavedením nadzemní kolejové příměstské dopravy a metra v Ho Či Minově Městě. Od potenciálních dodavatelů jsou však očekávána komplexní řešení, tedy nejen dodávka technologií (vlakových jednotek), ale i výstavba infrastruktury (kolejového tělesa, řídících a napájecích systémů, staničních budov atd), a nabídka financování formou dlouhodobých úvěrů.

21/69



Vietnam

Vietnamský strojírenský průmysl se stále potýká se značnými problémy. Nízký stupeň technologického rozvoje, nedostatek kvalifikované pracovní síly a neschopnost zapojit se do subdodavatelského řetězce velkých nadnárodních firem investujících ve Vietnamu brání rychlejšímu rozvoji strojírenského odvětví. Většina strojů a zařízení pro vietnamské průmyslové podniky proto musí být stále dovážena. Dovoz strojů a zařízení je rovněž hlavní příčinou rostoucího deficitu vietnamské obchodní bilance. Vietnamský strojírenský průmysl zahrnuje zhruba 3100 firem. Mezi těmito firmami jsou jak velké státní podniky, tak menší soukromé společnosti a podniky se zahraničním kapitálem (přímé zahraniční investice). Téměř polovinu odvětví tvoří podniky většího rozsahu vyrábějící stroje a zařízení. Druhou polovinu tvoří malé a střední podniky zabývající se zejména opravami a údržbou strojních zařízení. Celkový objem kapitálu státních strojírenských podniků je odhadován na380 mil. USD a podniků s většinovou zahraniční účastí na 2,1 mld. USD. Dle ambiciózního vládního plánu rozvoje strojírenství měl domácí strojírenský průmysl do konce roku 2010 pokrývat 45-50% domácí poptávky a exportovat více než 30% produktů. Hlavním nástrojem pro splnění tohoto cíle měly být masivní zahraničí investice do strojírenství a restrukturalizace a následná privatizace státních podniků. Zatímco příliv zahraničních investic do strojírenství více méně splnil očekávání, restrukturalizace státních strojírenských podniků vykazuje značné zpoždění. Vietnamský strojírenský průmysl tak v posledních deseti letech rostl zejména díky přímým zahraničním investicím průměrným tempem 22% ročně a nyní pokrývá asi 40% domácí poptávky.

Relativně nejmladším perspektivním odvětvím je elektronický průmysl, který je z velké části závislý na spolupráci se zahraničními investory a soustřeďuje se na montáž jejich výrobků.

Nejrychleji rostoucím průmyslovým odvětvím ve Vietnamu je průmysl informačních technologií. Průměrné roční přírůstky IT průmyslu v letech 2000-2011 činily 20-25%. Tempo růstu IT průmyslu bylo ve Vietnamu vždy 2-3x rychlejší než tempo růstu HDP. Obrat vietnamského hardwarového průmyslu dosáhl v minulém roce 4,68 mld. USD a obrat softwarového průmyslu 880 mil. USD. Rychlý růst IT průmyslu ve Vietnamu samozřejmě přitahuje také pozornost zahraničních investorů. Za posledních deset let dosáhl objem přímých zahraničních investic do výroby hardwaru ve Vietnamu zhruba 5,7 mld. USD. Vietnamský hardwarový průmysl dnes zaměstnává 110 000 pracovníků hlavně ve výrobě počítačových součástí a při kompletaci počítačů. V současné době je ve Vietnamu více než 30 podniků vyrábějících kompletní počítače. K nejvýznamnějším mezinárodním firmám působícím ve Vietnamu v oblasti výroby hardwaru patří např. Intel, IBM, Compaq, Hewlett-Packard, Sony, Fujitsu, Hitachi, Canon, Daiwa, Fuji, Panasonic, NEC, Foxconn, Compaq, Hon Hai a další. Většina mezinárodních srovnání hodnotí Vietnam také jako jeden z nejatraktivnějších trhů pro outsourcing softwaru.

Vietnamská vláda věnuje rozvoji IT průmyslu náležitou pozornost a podporuje zejména příliv zahraničních investic, vzdělávání IT inženýrů, výstavbu technologických parků a rozvoj internetové infrastruktury. Do roku 2020 chce vláda vychovat1 mil. IT inženýrů a zprovoznit 23 high-tech parků (10 technologických parků již funguje). Vládní strategie rovněž předpokládá, že se z Vietnamu do deseti let stane velmoc v oblasti IT s podílem IT průmyslu na tvorbě HDP přesahujícím 20%.

Tempo růstu průmyslové výroby v posledních 5-ti letech - viz tabulka č. 2 v příloze.

4.4. Stavebnictví Stavebnictví se v minulém roce potýkalo se značnými problémy. V návaznosti na stabilizační opatření vlády a omezení přístupu k úvěrům byla řada developerských projektů pozastavena a ceny nemovitostí ve Vietnamu začaly poprvé od zahájení tržních reforem klesat. Došlo tak v podstatě ke splasknutí realitní

22/69



Vietnam

bubliny živené v minulých letech úvěry z vietnamských státních bank. Vzhledem k platnosti restriktivních opatření na růst úvěrů v realitním sektoru i v roce 2012 bude vietnamské stavebnictví v útlumu i v tomto roce. S problémy se budou potýkat i velké státní stavební firmy, které v minulé roce utrpěly obrovské ztráty a nejsou vyloučeny ani bankroty některých velkých stavebních podniků.

Vietnamský trh nemovitostí se až do minulého roku vyznačoval dlouhodobým převisem poptávky nad nabídkou a velmi rychlým růstem cen. Ceny nemovitostí rostly ve Vietnamu v posledních deseti letech čtyřikrát rychleji než příjmy obyvatel. Růst poptávky po nemovitostech vycházel zejména z rychlého nárůstu populace (hlavně skupiny obyvatel vstupující do produktivního věku), vysokého tempa urbanizace a vysokého počtu migrujících pracovníků do velkých měst. Vietnamský realitní trh se vyznačoval také poměrně velkou cenovou volatilitou a často podléhal tlaku spekulantů. Investice do vietnamských nemovitostí jsou financovány převážně bankovními úvěry a podíl úvěrů na nákup nemovitostí představuje 16% z celkové sumy úvěrů vietnamských bank. U některých menších bank však podíl úvěrů na nákup nemovitosti přesahuje 40% všech poskytnutých půjček a činí je tak velmi zranitelnými vůči šokům na realitním trhu.

Pokud jde o dlouhodobý trend ve stavebnictví, největší nárůst zaznamenala v posledních letech městská bytová výstavba. V současné době je urbanizováno téměř 30 % země; do roku 2020 by tento podíl měl činit 44 %. Podle státního plánu urbanizace by v té době mělo být ve Vietnamu deset velkých městských center. Mezi hlavní urbanizační centra má patřit Hanoj na severu Vietnamu, ve středním Vietnamu Da Nang a v jižním Vietnamu Ho Či Minovo Město. Dalšími vybranými urbanizačními centry mají být města Viet Tri, Thai Nguyen, Ha Long, Vinh, Nha Trang, Buon Ma Thuot a Can Tho.

Při dalším rozvoji městské a bytové výstavby se počítá s užší spoluprací mezi velkými městy, okolními lokalitami a průmyslovými parky. Prioritními úkoly je zdokonalování dopravní i komunikační infrastruktury, zlepšování kvality životního prostředí a vodních zdrojů. Kolem uvedených větších měst by v budoucnu měla vyrůst nová satelitní města, jež bude spojovat zdokonalená silniční síť, zejména dálnic v severojižním směru, s využitím fondů jak ze státního rozpočtu, tak od domácích i zahraničních soukromých investorů.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Přestože podíl zemědělství na celkové tvorbě HDP díky rychlému rozvoji průmyslu a služeb vytrvale klesá, představuje zemědělství stále velmi významný sektor vietnamské ekonomiky, který zaměstnává přes 70% práceschopného obyvatelstva. Zatímco před zahájením ekonomických reforem zemědělská výroba tvořila téměř 50 % HDP, v roce 2011 tento podíl činil již pouze 22%. Relativní pokles podílu zemědělství na vietnamském HDP však v žádném případě neznamená pokles výkonnosti vietnamského zemědělství. V posledních dvaceti letech zemědělský sektor rostl průměrným tempem okolo čtyř procent ročně a prodělal výrazné strukturální změny. Povolení soukromého podnikání a postupné uvolňování domácího i zahraničního obchodu umožnilo, aby se Vietnam změnil ze země závislé na dovozu základních potravin na druhého největšího světového exportéra rýže (po Thajsku), druhého největšího vývozce kávy (po Brazílii) a největšího světového vývozce pepře.

Hlavní ukazatele vietnamského zemědělského sektoru Podíl na zaměstnanosti

70 %

Podíl na HDP

22 %

23/69



Vietnam

Hodnota HDP v zemědělství (mld. USD)

20,9

- z toho zemědělství a lesnictví

17,1

- z toho rybolov

3,8

Vietnamské zemědělství zaznamenalo úspěšný růst i v posledních dvou pro vietnamskou ekonomiku poměrně těžkých letech. Rostoucí ceny zemědělských plodin na světových trzích umožnily dvouciferný růst exportu hlavních vietnamských agrárních produktů a slušný růst zisku vietnamských zemědělců. V roce 2011 vzrostl celkový hrubý domácí produkt ve vietnamském zemědělském sektoru o 5,2%. Z toho nejrychleji rostlo rybářství (o 6,1%), následované lesnictvím (5,7%) a zemědělstvím (4,8%). Tento pozitivní trend by měl pokračovat i v tomto roce. Důvěru v pozitivní vývoj zemědělského sektoru potvrzují i vietnamské akciové trhy. Zatímco většina akcií na vietnamských burzách se v posledním roce potýká s propadem zájmu a poklesem hodnoty, akcie zemědělských a potravinářských podniků si vedou velmi dobře. Například největší vietnamský výrobce hnojiv firma PetroVietnam Fertilizer je v současné době vůbec nejlépe hodnocenou vietnamskou akcií.

Pokud jde o strukturu vietnamského zemědělství, ta prošla v posledních dvaceti letech výraznými změnami. Například plocha osetá ekonomicky méně výhodnou rýží částečně ustoupila ve prospěch nově pěstovaných sladkovodních krevet, které se staly výhodným exportním artiklem. Začaly být pěstovány nové druhy ekonomicky výhodnějších obilovin a výrazně vzrostla produkce kávy pěstované převážně na středo-vietnamské vysočině.

Hlavní zemědělskou plodinou je však stále rýže, která se pěstuje na cca 80 % obdělávané půdy. V minulém roce Vietnam vyprodukoval celkem43 mil. tun rýže, z čehož více než 7 tun směřovalo na export. Druhou nejvýznamnější obilninou ve Vietnamu je kukuřice, jejíž roční produkce dosáhla v minulém roce téměř5 mil. tun. Pro domácí potřebu je pak kromě rýže a kukuřice rozšířeno také pěstování manioku, cukrové třtiny, bavlníku, ovoce a zeleniny - poslední dvě položky se začínají stále výrazněji uplatňovat i v exportu.

Sektor živočišné výroby se prozatím ve Vietnamu rozvíjí poměrně pomalu a jeho výkony jsou stále hluboko pod potenciálem vietnamského trhu, což vytváří příležitosti pro zahraniční dodavatele masa a mléka. Základem vietnamské živočišné výroby je chov prasat (27 mil.) a drůbeže (hrabavé i vodní –322 mil.) a v některých oblastech i chov skotu a buvolů (maso, tažná síla) v celkovém počtu8,1 mil. v roce 2011. Vietnam ještě stále není soběstačný ve výrobě mléka. Vietnamská produkce mléka dlouhodobě pokrývá pouze 30% domácí spotřeby. Většina surovin pro mléčné výrobky ve Vietnamu se proto dováží (ČR vyváží do Vietnamu sušené odstředěné mléko v ročním objemu cca1 mil. USD).

Velmi rychle se naopak v posledních letech rozvíjí chov ryb a mořských živočichů. Celková produkce tohoto sektoru dosáhla v minulém roce 5,4 tun a vývoz ryb a mořských produktů se vyšplhal na 6,1 mld. USD. Rozšířené jsou zejména průmyslové chovy sladkovodního pangasia, který se v masovém měřítku vyváží. Vietnam je dnes čtvrtým největším světovým vývozcem ryb. Ryby a rybolovné produkty tvoří 4 % vietnamského HDP a 6% vývozu. V žebříčku největších vietnamských exportních komodit zaujímají rybolovné produkty čtvrté místo za ropou, oděvy a obuví.

24/69



Vietnam

Dalšími exportně významnými plodinami jsou káva, kaučuk, oříšky kešu, pepř, tropické ovoce a zelenina a čaj. Ve vývozu pepře a kešu oříšků patří Vietnamu již několik let světové prvenství. Ve vývozu kávy si Vietnam udržuje druhé místo v žebříčku největších světových exportérů.

Vietnamské zemědělství je prosperujícím sektorem s velkým potenciálem růstu. Intensifikace zemědělské výroby, rostoucí mechanizace a zavádění moderních technologií vytváří řadu nových příležitostí také pro české vývozce. Dobré uplatnění na vietnamském trhu by mohli najít např. vývozci zemědělských strojů, hnojiv, nebo potravinářských technologií. ČR může v oblasti zemědělství ve Vietnamu navázat také na řadu rozvojových projektů realizovaných v agrárním sektoru. Jen v letech 2006-2010 ČR s Vietnamem spolupracovala na realizaci šesti zemědělských rozvojových projektů v celkové hodnotě42 mil. Kč.

4.6. Služby Ve struktuře HDP zaujímají služby druhou pozici (38 %) za průmyslem (40 %) a před zemědělstvím (22 %). V následujících letech je očekáván prudký rozvoj tohoto sektoru, obzvláště v oblastech bankovnictví, finančnictví, pojišťovnictví, informačních technologií a maloobchodního prodeje. Díky novému Zákonu o zahraničních investicích, který umožnil vstup zahraničního kapitálu i do některých „citlivých“ oblastí, jako pojišťovnictví, telekomunikace a cestovní ruch, se sektor služeb stává z hlediska zahraničních investic jedním z nejatraktivnějších. Nesporné přírodní krásy a historické zajímavosti Vietnamu spolu s otevřením se vnějšímu světu umožnily v posledních letech prudký nárůst počtu zahraničních návštěvníků a rozvoj turistického ruchu. Počet zahraničních turistů přijíždějících do Vietnamu vzrostl oproti roku 2010 o 19 % na 6 miliónů. V současné době je ve Vietnamu asi 87 000 hotelových pokojů, je však zřejmé, že původní předpoklady zájmu především o ubytovací kapacity vyšší cenové kategorie byly nadsazené a dnes se řada hotelů potýká s vážnými problémy (více než 60 % zahraničních turistů zatím stále tvoří tzv. „baťůžkáři“, kteří vyhledávají co nejlevnější ubytování). Dalšímu dynamickému rozvoji turismu po vzoru sousedních zemí (Thajsko, Indonésie) zatím brání řada faktorů, počínaje mizivou ochranou životního prostředí a konče zaostalým stavem místní infrastruktury. Turistický ruch ve Vietnamu má však bezesporu velké perspektivy rozvoje. To si vietnamská vláda dobře uvědomuje a zařadila jej proto mezi klíčové sektory ekonomiky. Situace v bankovnictví a pojišťovnictví je podrobněji popsána v kapitole 5.4. Doprava a telekomunikace jsou součástí následující kapitoly 4.7.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Podle mezinárodních standardů je veškerá vietnamská infrastruktura velmi slabě rozvinutá. Nejtíživější situace je v oblasti pozemní dopravy, jejíž úroveň je jednou z hlavních brzd rozvoje odlehlých a horských oblastí.

Celková délka silniční sítě ve VSR je 222 tis. km, z čehož však většina má nezpevněný povrch špatné kvality, asfaltované silnice mají délku pouze 53 tis. km, v obdobích dešťů je cca 100 tis. km silnic nesjízdných. Vietnamská vláda proto připravuje masivní investice do výstavby silniční sítě. Za tímto účelem zřídila Vietnam Expressway Development Investment Company, pod kterou nyní spadá veškerá

25/69



Vietnam

výstavba a údržba nových silnic. Rozvoj vietnamské silniční sítě se v nejbližším období bude soustředit zejména na výstavbu dálniční sítě v plánované délce6 313 km.

Železniční síť je dlouhá cca2600 km a tvoří ji 7 jednokolejných tratí. Nejdelší a nejdůležitější je spojnice Hanoj – Ho Či Minovo Město v délce1730 km. Vietnamské železnice využívají celkem 1790 železničních mostů, 24 kombinovaných mostů (pro železniční i silniční dopravu) 39 tunelů a 278 železničních stanic. Kolem 70 % z celkového množství železničních mostů je ve špatném stavu, který ohrožuje bezpečnost železniční přepravy zejména během záplav. Většina z celkového vozového parku cca 400 lokomotiv a 4700 vagónů je stará a opotřebovaná. Vagóny jsou již ve Vietnamu běžně vyráběny.

Vietnamské železnice plánují v příštích letech především další zlepšení bezpečnosti tratí, modernizaci signalizace a zabezpečení silničních přejezdů. Na jihu budou postaveny nové trati o délce123 km(Di An-Loc Ninh) a92 km(Bien Hoa-Vung Tau) za110 mil. USD. VŽ plánují propojení své železniční sítě na Transasijskou magistrálu, která bude spojovat Čínu, Vietnam, Laos, Kambodžu, Thajsko, Singapur a Barmu. Vietnamský úsek bude dlouhý2100 km. V roce 2011 byla zahájena výstavba městské kolejové dopravy v Hanoji. Kolejový systém má být veden nad městem, jeho délka má být25 km a má mít tři hlavní terminály ve čtvrtích Ngoc Hoi, Gia Lam a Yen Vien. Výška systému se má pohybovat mezi 8 až15 metry a bude obsahovat protihlukové zábrany, neboť kolejové soupravy se mají pohybovat rychlostí 60 -80 km/h. Několik 15 až 21 podlažních budov má obsluhovat celkových devět terminálů systému. V těchto budovách se budou nacházet multifunkční kancelářské a komerční prostory a obchodní centra. Plánovaná kapacitní přeprava systému je 30 000 cestujících/hod. Celkové náklady na vybudování systému jsou odhadovány na 19 mld. VND (cca 1 mld. USD).

Velké příležitosti nabízí také projekt výstavby metra v Ho Či Minově Městě, který spravuje samostatně administrativa města (konkrétně HCMC Urban Railway Management Unit). Projekt zahrnuje výstavbu sedmi podzemních linek s celkovou délkou107 km do roku 2020. Celkový rozpočet projektu je odhadován na 6 mld. USD. Výstavba jednotlivých linek bude financována separátně především prostřednictvím úvěrů poskytnutých v rámci oficiální rozvojové pomoci. První linku (Ben Thanh–Suoi Tien) v celkové hodnotě 2,2 mld. USD financuje Japonsko a práce na výstavbě železničního depa pro tuto linku byly zahájeny již v roce 2009. Linka č. 2 (Ben Thanh-Tham Luong) v hodnotě 1,25 mld. USD bude vybudována ve spolupráci s Německem. Její výstavba bude financována úvěrem německé KfW Bank, Evropské investiční banky a Asijské rozvojové banky. Linka č. 5 (Saigon-Can Giuoc) v délce15 km a linky č. 6 (Ba Queo-Phu Lam) v délce6 km bude financována z prostředků španělské rozvojové pomoci. Španělsko již uvolnilo3 mil. EUR na vypracování studií proveditelnosti pro tyto dvě linky. O linku č. 4 projevilo zájem Rusko, Čína a v minulém roce také Česká republika.

Vietnam disponuje poměrně rozsáhlou říční sítí, která je využitelná zejména pro levnou nákladní dopravu. Na severu se jedná o Rudou řeku (cca2 500 km), na níž je v současné době v provozu 5 přístavů. V jižní části země je nejvýznamnější systém řeky Mekongu (30 přístavů), který je poměrně intenzivně využíván. Většina vodních cest je však neudržovaná a zvláště v období sucha je jejich splavnost velmi problematická.

Ve Vietnamu existuje 8 mořských přístavů, z nichž pouze 3 mají mezinárodní význam. V jižní části země se jedná o Saigon Port (Ho Či Minovo Město), střední Vietnam využívá přístav v Danangu a severní části slouží přístav v Haiphongu. Cílem vlády je rozšíření všech stávajících přístavů a vybudování nového cca 80 km od Haiphongu v zátoce Cai Lan.

26/69



Vietnam

Letecká doprava je na relativně dobré úrovni. Vietnam má celkem 23 letišť, z toho 9 mezinárodních (NoiBaiInternationalAirport v Hanoji,TanSonNhatInternationalAirport v Ho Chi Minh City,Da NangInternationalAirport v Da Nangu, Cam Ranh v Nha Trangu, Cat Bi International Airport v Hai Phongu, a ve městech Can Tho,Chu Lai, Da Lat, Hue). Plánována je výstavba nového letiště v Ho Či Minově Městě (LongThanhInternational Airport), protože kapacita současného letiště už přestává vyhovovat. Velká většina letecké infrastruktury je zastaralá a plánuje se její rozsáhlá modernizace. Nárůst letecké přepravy ve Vietnamu v příštích letech je odhadován na 12%-15% ročně. Do roku 2020 by měla být zvýšena kapacita vietnamských letišť na33 mil. pasažérů. Vietnamská vláda otevřela výstavbu letišť zahraničním investorům (možnost účasti i formou BOT) a očekává rovněž financování z prostředků rozvojové pomoci. Leteckou přepravu zajišťují ve Vietnamu čtyři místní letecké společnosti. Národní aerolinky Vietnam Airlines, nízkonákladové společnosti Pacific Airlines a Jetstar Pacifik a regionální Vietnam Air Service Company operující především na jihu země. Na konci roku 2010 zahájila provoz nová nízkonákladová společnost Mekong Air.

Telekomunikace

Vietnam patří mezi nejatraktivnější telekomunikační trhy v rámci zemí ASEAN. V posledních deseti letech zaznamenal vietnamský telekomunikační sektor vytrvalý dvouciferný růst, který se nezastavil ani v době ekonomické krize. V posledních dvou letech je růst soustředěn zejména do oblasti mobilních telefonů a širokopásmového internetu. Vietnamská vláda však stále nevypracovala důvěryhodný privatizační plán pro zahraniční investory velmi atraktivních státních telekomunikačních firem. Kapitálový vstup zahraničních investorů do vietnamských telekomunikací tak zřejmě bude umožněn až v roce 2012. Dle statistik Ministerstva informací a komunikací je v současné době ve Vietnamu více než 140 milionů koncových uživatelů telefonních služeb, z toho zhruba120 mil. mobilních uživatelů a 20 milionů uživatelů pevných linek. Na rozdíl od ostatních rozvojových zemí v regionu ve Vietnamu stále roste počet pevných telefonních linek. Velký počet uživatelů mobilních telefonů převyšující skutečný počet obyvatel Vietnamu (90 mil.) plyne z faktu, že vietnamští mobilní operátoři registrují uživatele podle počtu prodaných SIM karet. Trh poskytovatelů mobilních připojení je v současné době ve Vietnamu poměrně dobře saturován. Na trhu působí celkem devět mobilních operátorů, avšak 90% trhu ovládají tři největší státní firmy Viettel, Mobiphone a Vinaphone. Velký počet operátorů vede v poslední době k poměrně ostré cenové a nabídkové konkurenci, která zřejmě vytlačí z trhu operátory s malým počtem uživatelů a vysokými fixními náklady na provoz a údržbu sítě. Většina mobilních sítí ve Vietnamu používá technologii GSM, pouze dva menší operátoři fungují na bázi technologie CDMA, avšak i tyto společnosti zvažují přechod na GSM technologii. V oblasti vysokorychlostního mobilního internetu vietnamští operátoři teprve začínají. V roce 2010 byly licence na poskytování 3G služeb vydány pouze čtyřem vietnamským operátorům (Viettel, VNPT, EVN Telecom, VDC). Přestože jejich 3G sítě jsou již v plném provozu, většina předplatitelů těchto operátorů stále používá služby 2G a2,5 G. Vietnamské státní telekomunikační firmy se nesoustředí pouze na domácí trh, ale směle expandují také do zahraničí. Největší vietnamská telekomunikační firma Viettel (vlastněná ministerstvem obrany) začala svou zahraniční expanzi již v roce 2008 a do roku 2015 by se měla dostat do první desítky největších telekomunikačních firem na světě. Velký potenciál pro další rozvoj nabízí vietnamský internetový trh. V současné době je ve Vietnamu jen25 mil. předplatitelů internetového připojení. Jejich počet však velmi rychle narůstá (zhruba o 15% ročně). Skutečný počet uživatelů internetu (příbuzní, známí, internetové kavárny) je odhadován na 50 milionů. Dvě třetiny všech internetových připojení připadá pouze na Hanoj a Ho Či Minovo Město. Ostatních 61 vietnamských provincií je proto z hlediska internetových služeb silně poddimenzováno. Trhu poskytovatelů internetového připojení dominuje státní firma VNPT, která ovládá více než 50%. Dalšími dvěma největšími poskytovateli jsou státní Viettel a soukromá FPT.

27/69



Vietnam

Vzhledem k poměrně velké nasycenosti telekomunikačního trhu ve Vietnamu nemají zahraniční investoři zájem o investice do nově vznikajících firem, ale vytrvale usilují o kapitálový vstup zejména do tří největších státních telekomunikačních gigantů (Viettel, Mobiphone, Vinaphone). Přestože vietnamská vláda ohlásila záměr privatizovat tyto tři společnosti již v roce2005 anásledně se v souvislosti se vstupem do WTO zavázala umožnit zahraničním investorům získat ve vietnamských státních telekomunikačních firmách až 49 procentní podíl, doposud nebyla žádná z těchto firem privatizována. První privatizační plán telekomunikačních firem by měla vláda připravit až v tomto roce a většina zasvěcených odborníků očekává, že vlastní privatizace bude moci být spuštěna nejdříve v roce 2012. S ohledem na velikost vietnamských telekomunikačních firem budou moci do Vietnamu kapitálově vstoupit zřejmě jen ti největší evropští telekomunikační giganti. Příležitosti pro české firmy však nabízí rychle rostoucí vietnamský trh například v oblasti dodávek telekomunikačních zařízení nebo speciálních služeb ať už v sektoru mobilní komunikace, či v oblasti internetových služeb.

Energetika

Ve Vietnamu je energetický sektor doposud převážně v majetku státu. Od roku 1995 je tento sektor rozdělen mezi tři hlavní firmy, které zároveň patří mezi největší firmy ve Vietnamu. Jsou to PetroVietnam, Vinacomin a Electricity of Vietnam (EVN). Nově, jak s ekonomickým rozmachem vietnamského hospodářství prudce roste potřeba elektrické energie, tak se státu nedostává finančních zdrojů na modernizaci stávajících a výstavbu nových zdrojů. Proto se začínají objevovat první informace o možnosti prodeje doposud státních akcií v těchto energetických společnostech. Všechny doposud zveřejněné informace však hovoří o tom, že i v takto privatizovaných firmách si stát ponechá majoritní balík akcií. V roce 1990 dodávaly vodní elektrárny 62% elektrické energie, podíl tepelných elektráren na uhlí byl 23%. Pro zbývajících 15% vyrobené elektrické energie byla primárním energetickým zdrojem ropa. V roce 2011 vyrobily hydroelektrárny stále ještě nejvyšší procento elektrické energie ve výši 42%. Tepelné elektrárny na uhlí dodaly 26% a tepelné elektrárny na plyn 31% elektrické energie. Zbývající 1% připadlo na dieselagregáty a obnovitelné zdroje. V roce 2011 bylo dodáno do elektrické sítě 97 TWh. V roce 2012 Vietnam plánuje vyrobit 115 TWh elektrické energie. Z toho 46 TWh v plynových elektrárnách, 45 TWh ve vodních elektrárnách a 25 TWh v uhelných elektrárnách. Dalších 5 TWh elektrické energie bude v roce 2012 dovezeno z Číny. Paradoxem je, že Vietnam vyváží do Číny energetické uhlí pro tamní elektrárny a z Číny dováží elektrickou energii na posílení dodávek pro domácí spotřebu. Proto je v současnosti tak výrazná snaha Vietnamu o urychlenou výstavbu elektráren, především tepelných na využití domácího antracitu a zemního plynu. Jelikož jsou hlavním zdrojem výroby elektrické energie ve Vietnamu hydroelektrárny, je podporována jejich výstavba. Hlavní oblastí hydroelektráren je Centrální vysočina. Výrobní kapacita tohoto regionu je odhadována na 5 tis. MW. Na konci roku 2010 naběhla do provozu největší vietnamská hydroelektrárna o kapacitě 2,4 tis. MW na severu provincie Son La (plný provoz elektrárny se předpokládá do konce roku 2012). EVN rovněž připravuje výstavbu přečerpávací vodní elektrárny, aby řešila nedostatek elektrické energie ve špičkách. Předpokládá se její uvedení do provozu v roce 2019. Prozatím jsou dvě varianty výstavby. V severní provincii Son La by měla kapacitu 1400 MW, v jižní provincii Ninh Thuan by to bylo 1200 MW. Plánuje se rovněž výstavba tepelných elektráren. Aby byl zajištěn dostatek paliva, Vietnam omezí export uhlí a naopak je začne dovážet. V roce 2013 Vietnam bude potřebovat32,5 mil. tun energetického uhlí a v roce 2015 už44 mil. tun. EVN předpokládá v rámci finančních možností modernizovat řadu provozů, aby se mohla elektrická energie vyrábět efektivněji. V současnosti Vietnam vytěží40 mil. tun uhlí, z čehož jde polovina na domácí výrobu energie a druhá polovina se vyváží. V jižním Vietnamu jsou stavěny plynové tepelné elektrárny, které využívají zemní plyn doprovázející ložiska ropy. Vzhledem k dlouhému mořskému pobřeží a slunnému podnebí uvažuje Vietnam o větrné a solární energetice. Vláda však nehodlá dotovat elektřinu z těchto investičně velmi náročných zdrojů, proto při nedotované výkupní ceně prozatím nemají velkou naději na profitabilní uplatnění. Pro využití větrné energie má přitom Vietnam výhodné podmínky se svým 3 tis. km dlouhým pobřežím a v určitých

28/69



Vietnam

oblastech stále vanoucími větry. Podle studie World Bank je odhadován potenciál větrné energetiky ve Vietnamu na 513 tis. MW. Výhodné využití mají solární panely v odlehlých oblastech hor, nebo delty Mekongu, kam dosud nevede elektrická síť. Zde se však doposud jedná v převážné většině o dotace formou zahraniční rozvojové spolupráce (např. projekt ZRS MPO ČR), opět tedy bez finanční podpory vietnamské vlády. V poslední době se začalo ve Vietnamu hovořit o rozvoji jaderné energetiky. Vietnamské Národní shromáždění schválilo plán průzkumu a těžby uranové rudy a plán na výstavbu dvou jaderných elektráren, o celkovém výkonu 4 tis. MW a ceně 9 mld. USD. Podle současných znalostí se odhaduje, že Vietnam má cca 210 tis. tun zásob uranové rudy v provinciích na severu a ve středu země. Nevýhodou tohoto odvětví je, že ve Vietnamu je doposud jen velmi málo odborníků na tuto problematiku, ať jde o průzkum a těžbu, či o obsluhu jaderných elektráren. Výstavba prvních dvou elektráren se plánuje v provincii Ninh Thuan. První jadernou elektrárnu ve Vietnamu postaví Rusko a druhou Japonsko. Hlavním problémem při budování nových elektráren je nedostatek finančních zdrojů na tak prudký rozvoj energetiky. Vietnamská vláda není schopna pokrýt investice z vlastních zdrojů a proto otevřela toto odvětví zahraničním investorům. Investovat je možno prostřednictvím IPP (independent power producer), BOT (build-operate-transfer), nebo formou joint ventures.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Vietnam je velkým příjemcem zahraniční rozvojové pomoci (RP), která je vedle přímých zahraničních investic nejdůležitějším vnějším zdrojem financí. Objem poskytované RP se výrazně zvýšil po roce 1993, kdy Vietnam urovnal své vztahy s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a začal pracovat na zlepšení vztahů s USA, což mu otevřelo cestu k finančním zdrojům mezinárodních finančních institucí (MMF, WB, ADB) a kladně ovlivnilo i zájem bilaterálních dárců (především Japonska, Francie, Švédska aj.).

Zahraniční RP umožnila vietnamské vládě realizovat řadu životně důležitých a finančně nákladných projektů především v oblasti infrastruktury (modernizace silniční sítě, železnic, elektrifikace, zajištění pitné vody, kanalizace...), ochrany životního prostředí asociální oblasti (boj proti hladu a chudobě venkova, zdravotní péče, vzdělávání, eliminace populační exploze atd.).

Vietnam díky svému rychlému hospodářskému růstu překročil na konci roku 2010 hranici pro země se středním příjmem (tj. HDP na obyvatele ve výši 1000 USD). Pro přiznání oficiálního statutu země se středním příjmem však musí Vietnam překračovat uvedenou hranici ve třech po sobě následujících letech a splňovat další kvalitativní kritéria Světové banky. V ideálním případě by se tak Vietnam mohl stát zemí se středním příjmem (a opustit tak statut rozvojové země) nejdříve v roce 2013.

Prozatím Vietnam zůstává rozvojovou zemí s nízkým indexem lidského rozvoje (na světovém žebříčku zaujímá 105 pozici) a s velmi nerovnoměrným rozložením rozvoje (poměrně rozvinuté městské aglomerace oproti extrémně chudým venkovským oblastem). Přestože bylo všeobecně očekáváno, že s růstem životní úrovně ve Vietnamu bude objem rozvojové pomoci postupně klesat, donoři nadále považují rozvojové potřeby Vietnamu za velmi relevantní a vietnamskou vládu za spolehlivého partnera pro rozvojovou spolupráci. Objem rozvojové pomoci proto v posledních letech vytrvale roste. Na rok 2012 přislíbili zahraniční donoři Vietnamu rozvojovou pomoc ve výši 7,4 mld. USD. V mezinárodních srovnáních je Vietnam hodnocen jako země s nejefektivnějším systémem distribuce rozvojové pomoci. V nejbližší třech letech se proto zřejmě v otázce rozvojové pomoci ve Vietnamu nic dramaticky nezmění a objem rozvojové pomoci zůstane na současné úrovni. Po roce 2013 lze očekávat přechod od grantové formy pomoci ke zvýhodněným úvěrům.

Přehled přislíbené a využité (realizované) RP dokumentuje tabulka č. 3 v příloze.

29/69



Vietnam

Nejvýznamnější multilaterální i bilaterální dárci RP Vietnamu se pravidelně 1x ročně scházejí v Hanoji na tzv. Konferenci dárců (Consultative Group Meeting), která hodnotí vývoj ekonomických reforem a efektivnost využití RP v uplynulém roce a ohlašuje objem prostředků na rok příští. Od roku 1997 se této konference aktivně účastní i ČR.

Během schůzky v prosinci 2011 byly oznámeny údaje o výši příspěvků dárců na rok 2012 v celkové výši 7,4 mld. USD. Objem rozvojové pomoci ČR ve Vietnamu poklesl v roce 2011 zhruba o polovinu na 1 mil. USD a ČR se tak stala nejmenším donorem ze zemí EU (ostatní středoevropské země objem pomoci Vietnamu naopak výrazně navyšují, Maďarsko 22 mil. USD, Polsko13 mil. USD).

30/69



Vietnam

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Přehled rozpočtové struktury za posledních 5 let: (v mld. VND) Položka

2007

2008

2009

2010

2011

Příjmy a granty

281 900

399 000

389 900

559 170

674 500

Výdaje

357 400

474 280

439 324

615 640

796 000

Saldo

-75 500

-75 280

-49 424

- 55 470

-121 500

Zdroj: MF VSR

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Vývoj platební bilance za posledních 5 let Položka

2007

2008

2009

2010

2011

Saldo běžného účtu (v mld. USD)

-7,0

-9,2

-7,3

-22

3,1

23

16

13

11

Devizové rezervy 21 (v mld.USD)

Zdroj: MMF Výrazný nárůst vietnamského exportu spolu s masivním přílivem plateb ze zahraničí (zahraniční Vietnamci poslali v minulém roce do Vietnamu více než 9 mld. USD) dostal v minulém roce vietnamskou platební bilanci po dlouhé době opět do kladných čísel. Celkový přebytek platební bilance v roce 2011 je odhadován na 3,1 mld. USD (2009: -8,8 mld. USD, 2010: -3,1), což by mělo centrální bance pomoci doplnit vydrancované devizové rezervy použité na záchranu místní měny.

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Zahraniční zadluženost Vietnamu v posledních letech poměrně rychle narůstá a v roce 2010 dosáhla 33 mld. USD (32% HDP). Ve srovnání se světovým průměrem je však zahraniční zadluženost Vietnamu relativně nízká. Vývoj vnější zadluženosti za posledních 5 let zachycuje následující tabulka: 2007

31/69

2008

2009

2010

2011



Vietnam

Zahraniční zadluženost

21,83

23,09

27,84

33,45

n.a.

-0,14

5,77

20,57

20,15

-

(mld. USD) Roční procentní nárůst

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Stávající bankovní systém funguje od roku 1990, kdy byl přijat zákon o centrální bance (Ordinance on the State Bank of Vietnam) a zákon o bankách, úvěrových družstvech a finančních organizacích (Ordinance on Banks, Cooperative Credit Institutions and Financial Institutions). Hlavním přínosem těchto zákonů bylo oddělení centrální banky od komerčních bank a povolení činnosti akciových bank a dalších finančních a úvěrových institucí.

Řídící bankou a zároveň orgánem, který je zodpovědný za regulaci finanční a měnové politiky země je Státní banka Vietnamu (State Bank of Vietnam).

Ve Vietnamu ovládá bankovní trh 5 velkých státních komerčních bank (Bank for Foreign Trade of Vietnam – VIETCOMBANK, Bank for Investment and Development of Vietnam - BIDV, Industrial and Commercial Bank of Vietnam – VIETINCOMBANK, Vietnam Bank for Agriculture and Rural Development VBARD, Mekong Housing Bank). Od roku 2002 funguje rovněž další státní banka (Bank of Social Policie) jejímž hlavním účelem je poskytování malých úvěrů venkovskému obyvatelstvu.. V zemi dále funguje řada menších akciových bank, 5 bank založených formou joint-venture, 33 poboček zahraničních bank a 54 zastoupení zahraničních finančních institucí, 17 společností nabízejících finační služby (mezi nimi také česká Vietnam PPF Finance Company) a 13 leasingových společností.

Tento počet bankovních institucí je některými odborníky kritizován jako příliš velký pro zemi s ročním HDP ve výši 100 mld. USD. Rostoucí zisky vietnamských bank nicméně zvyšují atraktivitu místního bankovního trhu a přitahují další investory.

Vietnamské státní banky měly být podle původního plánu privatizovány do konce roku 2010. Současné pomalé tempo privatizace však nasvědčuje tomu, že privatizace bank potrvá ještě minimálně několik let. VietcomBank byla částečně ekvitizována (privatizována) již v roce 2007. Stát si však v bance ponechal majoritu 70%.

Od roku 2007 mohou zahraniční investoři vytvářet ve Vietnamu bankovní společnosti se 100% zahraničním vlastnictvím. Podmínkou vzniku takovýchto bank je existence dohody mezi vietnamskou státní bankou a centrální bankou investorské země. Tuto dohodu prozatím podepsala Velká Británie, Austrálie, Rusko, Jižní Korea, Malajsie a Tchajwan. V roce 2008 obdržely první licence k založení banky se 100% zahraničním kapitálem 3 následující zahraniční banky: Standard Chartered, Shinhan Bank (Korea), Hong Leong Bank Berhad (Malajsie).

Restriktivní opatření vlády, které prohloubily propad realitního trhu a ztráty státních podniků v roce 2011, ještě více zvýraznily velmi špatný stav vietnamského bankovnictví. Agentura Standard

32/69



Vietnam

& Poor’s snížila v listopadu 2011 rating vietnamského bankovnictví na nejnižší možnou hodnotu (ve stejné skupině se nyní nachází Řecko a Bělorusko). K podobnému kroku přistoupila již v září i agentura Moody’s. Důvodem ke snížení ratingu je rostoucí podíl nesplácených úvěrů, nárůst úvěrového rizika v souvislosti s pokračujícími makroekonomickými nerovnováhami, nedostatečná transparentnost a špatný regulatorní rámec bankovního sektoru. Vláda proto na konci listopadu ohlásila dlouho očekávané zahájení reformy vietnamského bankovnictví. V nejbližším období hodlá vietnamská státní banka zajistit především likviditu sektoru, zlepšit regulatorní dohled a restrukturalizovat a sloučit některé malé banky nacházející se na pokraji bankrotu (v první fázi půjde o tři menší komerční banky se sídlem v Ho Či Minově Městě, které převezme státní banka BIDV). V delším horizontu (cca 2 let) by pak mělo dojít ke kompletní restrukturalizaci celého bankovního sektoru, tedy zejména největších vietnamských státních bank.

Pojišťovnictví

Ve Vietnamu působilo v r. 2011 již 30 pojišťoven, z toho 2 ve státním vlastnictví, 10 akciových společností a 18 zahraničních investic. Ve Vietnamu dále působí 30 zastoupení zahraničních pojišťovacích společností. V únoru 2010 obdržela licenci na poskytování pojišťovacích služeb ve Vietnamu také PPF. Největší růst zaznamenává životní pojištění (kolem 60 % ročně). Vláda postupně uvolňuje stávající kapitálová omezení pro zahraniční investory, což brzdilo rozvoj pojišťovnictví. Tento obor má v současnosti nejsilnější dynamiku růstu. V posledních letech činil průměrný růst pojistného kolem 30 % ročně, jeho podíl na HDP vzrostl z 0,37 % v r. 1993 na 4,2 % v roce 2010. Investice do pojišťovnictví činily na konci roku 2010 5,6 mld. USD.

5.5. Daňový systém V roce 2009 vstoupily v platnost tři novely vietnamských daňových zákonů: zákon o dani z příjmů fyzických osob, zákon o dani z příjmů právnických osob a zákon o dani z přidané hodnoty. Smyslem novelizace těchto zákonů je zvýšit příjmy státního rozpočtu v situaci, kdy po vstupu Vietnamu do WTO došlo k prudkému poklesu příjmů z cel. Vietnamská vláda rovněž očekává, že novely podpoří větší efektivitu výběru daní, která je ve Vietnamu ve srovnání s ostatními zeměmi jihovýchodní Asie poměrně nízká. Novela daňových zákonů je také dobrou zprávou pro zahraniční investory ve Vietnamu, kteří by vzhledem k celkovému poklesu daňového zatížení měli být schopni získat levnější pracovní sílu a zvýšit své zisky z investovaného kapitálu. Srovnání daňového zatížení v zemích JV Asie (hrubý příjem ve výši 100 tis. USD po zdanění)

Singapur Hong Kong Thajsko Vietnam

Čistý příjem 91 000 87 000 76 000 73 000

Daňové zatížení příjmů ve Vietnamu patří mezi největší v regionu jihovýchodní Asie. Vietnam přesto nadále zůstává jednou z nejatraktivnějších destinací pro přímé zahraniční investice v Asii. Současný daňový systém zahrnuje následující druhy daní: * daň z příjmu právnických osob (novela 2009) * daň z příjmů fyzických osob (novela 2009)

33/69



Vietnam

* daň z přidané hodnoty (v platnosti od 1.1.1999, novela 2009) * zvláštní spotřební daň (novela 2005) * dovozní a vývozní daně (cla) * daň z přírodních zdrojů * daň z užívání půdy 1. Daň z příjmu právnických osob Sjednocená základní sazba daně z příjmu právnických osob (tuzemských i zahraničních) je 25 %. Při splnění určitých podmínek mohou být aplikovány nižší sazby 20, 15 a 10 %. Podmínky jsou definovány výčtem oborů podnikání, oblastmi, ve kterých právnická osoba provozuje svou činnost, počtem zaměstnanců a výší jejich příjmů. Zákon o dani z příjmu definuje i podmínky, výši a trvání daňových prázdnin. 2. Daň z příjmů fyzických osob U daně z příjmů fyzických osob přinesla novela zákona z roku 2009 největší změny. Na jedné straně se rozšířil okruh daňových poplatníků a okruh zdanitelných položek, na druhé straně poklesla procentuální sazba daně. K rozšíření okruhu daňových poplatníků došlo zejména změnou definice trvalého pobytu. Za poplatníka trvale pobývajícího ve Vietnamu (rezidenta) se nyní považuje každý, kdo pobývá v zemi více než 183 dnů ročně nebo si pronajímá nemovitost ve Vietnamu déle jak 90 dní za rok. Toto pravidlo se však naštěstí nevztahuje na většinu zahraničních pracovníků ve Vietnamu, jejichž země mají s Vietnamem sjednánu dohodu o zamezení dvojího zdanění (mezi ČR a VSR platí tato dohoda od r. 1999). Zdanitelné položky se rozšířily o řadu příspěvků, které poskytují zaměstnavatelé svým pracovníkům. Dani z příjmů tak nyní podléhá například příspěvek na bydlení, příspěvek na leteckou dopravu na dovolenou, školné pro děti zahraničních pracovníků, příspěvek na stěhování do Vietnamu, členské poplatky a opce na akcie zaměstnavatele. Okruh zdanitelných položek se dále rozšířil o příjmy z investic (úroky, dividendy, příjmy z prodeje nemovitostí). Nejvyšší sazba daně se snížila ze 40% na 35% a poprvé dochází k zavedení nezdanitelné části příjmu ve výši 48 mil. VND ročně. Sazby daně z příjmů fyzických osob platné od 1.1.2009 (pro poplatníky s trvalým pobytem) Měsíční příjem v mil.VND do 5 od 5 do 10 od 10 do18 od 18 do 32 od 32 do 52 od 52 do 82 nad 82

Měsíční příjem v USD do 300 300-600 600-1000 1000-1800 1800-3000 3000-4700 nad 4700

Daňová sazba (%) 5 10 15 20 25 30 35

Sazby daně z příjmů z kapitálového majetku

Příjmy z pronájmu Úroky Dividendy Dědictví Cenné papíry Prodej nemovitostí

Daňová sazba (%) 5-35 (progresivně) 5 5 10 20 25

3. Daň z přidané hodnoty

34/69



Vietnam

Daň z přidané hodnoty (DPH) je uplatňována na většinu zboží a služeb s výjimkou některých aktivit financovaných ze státního rozpočtu (neziskové aktivity, zemědělství, zdravotnictví, školství...). Od DPH je rovněž osvobozeno zboží určené na export a některé výjimečné druhy zboží, jehož plný výčet není reálné vyjmenovat v rámci tohoto materiálu. Sazby DPH jsou 10% (základní sazba), 5% (zvýhodněná) a 20% (luxusní zboží). Novelou z roku 2009 byla zrušena daňová výjimka na dovoz fixního kapitálu. Pro uplatnění odpočtu DPH musí být všechny výdaje přesahující 20 mil. VND uskutečněny bankovním převodem. Sazba DPH 5 % je aplikována na následující druhy zboží a služeb: - pitná voda - hnojiva a polotovary pro výrobu hnojiv - zdravotnická zařízení, hygienické vaty a obvazy - léčiva - zemědělské produkty (kromě těch, které jsou od DPH osvobozeny) - lesní nezpracované produkty (kromě dřeva a bambusu), čerstvé potraviny a živá zvířata - výrobky z bambusu, ratanu a listů - částečně zpracovaná bavlna - krmivo pro chov - služby a zboží pro vědecko-výzkumné účely - služby v zemědělství Sazba 10 %: - ropa, zemní plyn, uhlí, rudy - elektřina - elektrické, elektronické a strojírenské výrobky - chemikálie - papír a výrobky z papíru - cukr, mléko, cukroví, limonády a jiné zpracované potraviny - porcelán, keramika, skol, kaučuk, plastické hmoty, dřevo a dřevěné výrobky, cement, cihly, krytinové tašky, stavební materiály - doprava, nakládka a vykládka zboží - poštovní a telekomunikační služby - pronájem nemovitostí, skladů, přístavů, průmyslových hal, strojů a zařízení, dopravních prostředků - právnické a poradenské služby - fotografování a filmování, pronájem nosičů zvuku a obrazu, kopírování, promítání filmů

35/69



Vietnam

- kadeřnictví, krejčovství, žehlení a barvení - služby hotelů, restaurací a cestovního ruchu Sazba 20 %: - zlato, stříbro a drahokamy - loterie a podobné činnosti - služby zastoupení námořních přepravců - zprostředkovatelské činnosti 4. Zvláštní spotřební daň - osobní automobily (místní i z dovozu) - s počtem sedadel od 3 do 5 míst

50 %

- mikrobusy od 6 do 15 míst

30 %

- minibusy od 16 do 24 míst

15 %

- cigarety s filtrem dovezené 65 % - cigarety s filtrem místní výroby

45 %

- cigarety bez filtru

25 %

- alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nad 40 %

75 %

- dtto od 20 do 40 %

30 %

- dtto do 20 % - pivo v lahvích a plechovkách - točené pivo

20% 75 % 15 %

- nafta, benzín a jeho příměsi 10 % - klimatizéry s výkonem do 90000 BTU

15 %

- hrací karty

40 %

- votivní papír

70 %

Služby: - karaoke

35 %

- zábavní podniky

30 %

- herny

25 %

- loterie

15 %

36/69



Vietnam

- golf

10 %

5. Dovozní a vývozní daně (cla) - viz kapitola 6.4. 6. Daň z přírodních zdrojů Daň z přírodních zdrojů (Natural Resources Tax) je aplikována na projekty zabývající se těžbou ropy, plynu a vzácných nebo cenných nerostných zdrojů (uhlí, zlato, drahokamy). Její rozmezí je podle typu projektu a jeho lokalizace 1 % - 40 %. V roce 2010 se připravuje novela Horního zákona, která bude nově upravovat tyto poplatky. Společné podniky, v nichž vietnamský partner použil přírodní zdroje jako vklad do společného podniku, jsou od placení této daně osvobozeny. 7. Daň z užívání půdy Podniky se zahraniční kapitálovou účastí a projekty výrobní kooperace, kterým bylo povoleno využívat půdu nebo vodní plochu za účelem realizace svých projektů, jsou povinny platit daň z užívání půdy (Land Use Right Tax). Sazby této daně jsou určovány ministerstvem financí na základě lokalizace (město - venkov), stupně úrovně infrastruktury (dopravní dostupnost, elektřina, vodovodní systém, 2 kanalizace) a typu projektu. Současné oficiální sazby ve městech činí 0,375 – 13,6 USD/m /rok, přičemž sazby mimo města jsou mnohem nižší. Projekty BOT, BTO a BT jsou od placení této daně osvobozeny. V rámci snahy o zatraktivnění podmínek pro zahraniční investice se připravuje další redukce sazeb této daně, především ve venkovských a odlehlých oblastech. Výška daně z užívání půdy je již dlouhou dobu zahraničními investory silně kritizována a i přes nedávné úpravy zůstává v řadě lokalit neúměrně vysoká. Poznámka: Mezi Vietnamem a ČR je od roku 1999 v platnosti Smlouva o zamezení dvojího zdanění. I při snaze o poskytnutí maxima údajů není, vzhledem k prozatímní absenci anglického znění vyhlášek, omezenému rozsahu tohoto materiálu a průběžně měnícím se podmínkám, tato informace v žádném případě vyčerpávající. Českým obchodním subjektům nebo fyzickým osobám, uvažujícím o podnikání ve Vietnamu, proto naléhavě doporučujeme, aby při zvažování svých projektů tuto oblast konzultovali s odbornými auditorskými, resp. právnickými firmami. Lze doporučit např.: Pricewaterhouse Coopers in Vietnam 4/F, International Centre 17 Ngo Quyen Street Hanoi

4Fl., Saigon Tower 29 Le Duan Street Ho Chi Minh City

Tel.: (00844) 8251215

Tel.:(00848) 8230796

Fax: (00844) 8251737

Fax: (00848) 8251947

Baker & McKenzie International Lawyers 13th Floor, Vietcombank Tower 198 Tran Quan Khai Str. Hanoi, Vietnam Tel: 00844 8251428, 8251430

37/69



Vietnam

Fax: 00844 8251432 e-mail: [email protected]

38/69



Vietnam

6. Zahraniční obchod země Navzdory zpomalení růstu světové ekonomiky v roce 2011 zaznamenal zahraniční obchod Vietnamu v minulém roce solidní nárůst. Obrat vietnamského zahraničního obchodu vzrostl v minulém roce o 30% na 203,6 mld. USD. Růstové problémy vyspělých ekonomik se neodrazily na výkonu vietnamských vývozů, které v minulém roce vzrostly o 35% na 96,9 mld. USD. Robustní domácí poptávka se promítla do poměrně rychlého růstu vietnamských dovozů (o 27% oproti roku 2010), jejichž objem se vyšplhal na 106,7 mld. USD. Rychlejší růst vývozů než dovozů vedl k mírnému snížení deficitu obchodní bilance na -9,8 mld. USD. Vietnamskému exportu se v minulém roce dařilo mimořádně dobře, přestože celková poptávka na hlavních vietnamských exportních trzích (USA, EU) rostla jen velmi pozvolna. Po zhruba desetiprocentním poklesu v roce 2009 zaznamenává vietnamský vývoz v posledních dvou letech opět výrazné přírůstky (25% v roce 2010, 35% v roce 2011). Rovněž vietnamské dovozy tažené silnou domácí poptávkou v minulém roce dále zrychlily svůj růst ze zhruba 20% v roce 2010 na 27% v roce 2011. Solidnímu růstu vietnamského exportu v minulém roce pomohly zejména vývozy textilu a oděvů, které jsou v posledních pěti letech nejvýznamnějším vietnamským exportním artiklem. V roce 2011 vzrostl objem vývozu textilu a oděvů o 25% na 14 mld. USD a Vietnam si tak udržel svou pozici pátého největšího vývozce oděvů na světě. Ve vývozech oděvů na nejvyspělejší trhy byl Vietnam ještě o něco úspěšnější než ostatní světoví vývozci. Vietnam je dnes druhým největším vývozcem oděvů do USA a třetím největším vývozcem oděvů do EU a Japonska. Nejvýraznější změnou ve vietnamském exportu v minulém roce je raketový nárůst vývozu mobilních telefonů. Jejich vývoz se v minulém roce ztrojnásobil na 6,8 mld. USD a mobilní telefony se dostaly na třetí místo největších vietnamských vývozních položek. Tento trend se promítnul také do vietnamského vývozu do ČR, kde vývoz mobilních telefonů vzrostl šestkrát a mobilní telefony se zařadily na třetí místo v žebříčku největších vývozních položek do ČR (za oděvy a obuv). Za obrovským nárůstem vývozu mobilních telefonů z Vietnamu stojí zejména otevření dvou nových továren korejského výrobce Samsung, jejichž produkce dnes dominuje vietnamským vývozům mobilních telefonních zařízení. Velmi dobře se v minulém roce dařilo také vývozům ostatních vietnamských majoritních vývozních položek, z nichž největší nárůst zaznamenala ropa, kaučuk, stroje a zařízení a obuv.

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Vývoj zahraničního obchodu v posledních 5 letech: Ukazatel

2007

2008

2009

2010

2011

Export (mld. USD)

48,4

62,7

57,0

71,6

96,9

Import (mld. USD)

60,8

80,7

69,9

84,0

106,7

Bilance (mld. USD)

-12,4

-18,0

-12,9

-12,4

-9,8

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Největším vietnamským exportním trhem byly v minulém roce opět Spojené státy, kam směřovalo téměř 18% vietnamských vývozů. Vývozům do USA dominují tradičně textilní výrobky (cca 40% exportu

39/69



Vietnam

do USA), dřevo a dřevěné produkty (10%), boty (10%) a ryby (10%). Druhým největším odběratelem vietnamského zboží je EU s podílem okolo 17% a velmi podobnou strukturou dovozu jako do USA. Do EU se z Vietnamu vyváží taky především boty (20%), textil (16%), ryby (10%) a výrobky ze dřeva (6%). Dalšími pro Vietnam významnými exportními trhy jsou země ASEAN, Čína a Japonsko. Nejrychlejší růst zaznamenaly v minulém roce vietnamské vývozy do Číny (o 76%!), EU (65%) a Japonska (56%). Dlouhodobě lze pozorovat nárůst podílu nejbližších sousedů Vietnamu (ASEAN a Čína) na celkových vývozech, což souvisí s prohlubující se ekonomickou integrací tohoto regionu a účinky dohod o volném obchodu. Navzdory posilujícímu podílu Číny a zemí ASEAN v teritoriální struktuře vietnamského exportu však vyspělé trhy zůstanou i nadále hlavními odběrateli vietnamského exportu (do vyspělých průmyslových zemí směřují dvě třetiny vietnamského vývozu). Vietnamským dovozům dominují čínské výrobky a podíl Číny na celkových vietnamských dovozech se stále zvyšuje. V roce 2004 činil podíl Číny na vietnamských dovozech pouze 13%, o sedm let později vzrostl na 23%. Rychlý růst čínských dovozů způsobil, že už v roce 2010 Čína vystřídala země ASEAN na čele žebříčku největších obchodních partnerů Vietnamu. Druhým největším vývozcem na vietnamský trh jsou země ASEAN, následované Jižní Koreou, Japonskem a EU. Nejrychleji rostly v minulém roce dovozy z EU (o 56%), Jižní Koreje (o 52%) a ze zemí ASEAN (o 46%).

Podrobné tabulky teritoriální struktury jsou uvedeny v Kapitole 11.

6.3. Komoditní struktura Ve struktuře vietnamského exportu lze v posledních letech pozorovat postupný nárůst podílu zpracovaných výrobků na úkor vývozu surovin a zemědělských produktů. V minulém roce se tento trend ještě dále prohloubil. Podíl zpracovaných průmyslových výrobků přesáhl 70% celkového exportu, zatímco podíl surovin poklesl pod 10% vývozu a zemědělských produktů pod 20%. Vietnam však stále zůstává významným světovým vývozcem zemědělských produktů a udržel si pozici největšího světového vývozce pepře, druhého největšího vývozce rýže a kávy a čtvrtého největšího vývozce rybolovných produktů. Komoditní struktura vietnamského dovozu zůstává v posledních letech víceméně stejná. Největší podíl vietnamského dovozu (90%) tvoří kapitálové zboží (stroje a zařízení, materiál pro průmyslovou výrobu), zhruba 9% připadá na spotřební zboží a 1% na dovoz zlata, které je využíváno pro investiční účely vietnamských střadatelů. 11.

Tabulka podrobné komoditní struktury vietnamského zahraničního obchodu je uvedena v Kapitole

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Až do roku 1988 byl zahraniční obchod Vietnamu zcela řízen státem prostřednictvím tehdejšího Ministerstva zahraničního obchodu VSR, které podnikům zahraničního obchodu direktivně přidělovalo exportní a importní kvóty a komodity. Od roku 1989 došlo k částečné liberalizaci zahraničního obchodu, která umožnila vývozní a dovozní aktivity dalším ekonomickým subjektům. Pro srovnání je možno uvést, že v roce 1985 mělo povolení k zahraničnímu obchodu pouze 15 podniků, zatímco v roce 2008 vydala Vietnamská obchodní a průmyslová komora publikaci se seznamem nejvýznačnějších exportérů, která má přes 300 stran krátkých, dvanáctiřádkových kontaktních informací o každé z exportních firem. Se vstupem do WTO (za člena byl přijat v lednu 2007) se Vietnam zavázal postupně uvolňovat tarifní i netarifní bariéry obchodu. Plnění dohodnuté Roadmap celkem úspěšně dodržuje. Sporné otázky doposud přetrvávajících omezení řeší společná pracovní skupina Market Access Team. Oblast zahraničního obchodu je, podobně jako v ČR, řízena Ministerstvem průmyslu a obchodu VSR. Ve spolupráci s ním se na řízení obchodu s určitými komoditami podílejí i další ministerstva: 1. Ministerstvo přírodních zdrojů a životního prostředí - nerostné suroviny

40/69



Vietnam

2. Ministerstvo zdravotnictví - léky a farmaceutické suroviny, zdravotnická zařízení 3. Ministerstvo zemědělství - lesní zvířata, technologie na zpracování dřeva, zpracované dřevo, živočišná krmiva a léčiva 4. Ministerstvo obrany - zbraně a vojenské materiály a zařízení 5. Ministerstvo informací a spojů - zboží kulturního charakteru 6. Generální ředitelství pošt - poštovní a komunikační zařízení Dovážet a vyvážet lze volně veškeré zboží s výjimkou následujících kategorií: - zboží zakázané dovážet a vyvážet - zboží regulované kvótami - zboží výrazně ovlivňující státní rozpočet 1. Zakázaný vývoz: Zbraně, munice, výbušniny, vojenská zařízení, starožitnosti, narkotika, toxické chemikálie, dřevo, palivové dřevo, dřevěné uhlí, výrobky ze dřeva pocházejícího z domácích lesů, divoká zvířata, zvířata a rostliny chráněné Ministerstvem zemědělství, zvláštní kódovací přístroje a softwarové programy, určené k ochraně státního tajemství. 2. Zakázaný dovoz: Zbraně, munice, výbušniny (s výjimkou průmyslových trhavin), vojenská zařízení, narkotika, toxické chemikálie, pornografické a protivládní kulturní materiály, petardy (s výjimkou pro použití v námořní dopravě), hračky s negativním vlivem na člověka a národní bezpečnost (včetně imitací zbraní), cigarety (s výjimkou dovozu pro osobní potřebu ve spoluzavazadle), použité spotřební zboží, vozidla s pravostranným řízením, použité automobily, motocykly a náhradní díly (s výjimkou autobusů nad 16 míst mladších 5 let a nákladních automobilů nad 5 t mladších 5 let), použité motory s vnitřním spalováním pod 30 koňských sil, produkty obsahující azbest (ze skupiny amfibolu), různé kódovací přístroje a kódovací software. 3. Zboží regulované exportními kvótami Kvóty na export zboží jsou po vstupu do WTO odstraňovány, Vietnam si však vyhražuje právo na regulace některých exportních komodit jako je rýže, některé výrobky ze dřeva a nerosty (ochrana před ilegální exploatací), a to v souladu s pravidly WTO. 4. Zboží, jehož dovoz podléhá licenčnímu režimu (importní kvóty) Keramické a granitové dlaždice větší než 400 x 400 mm, portlandský cement (některé druhy), klinker, automobily do 9 míst, motocykly (vč. tříkolek) kompletní i ve formě CKD, nebo SKD (dílů k montáži), včetně motorových tříkolek, jejich motorů a rámů, některé druhy oceli (kulatá stavební ocel 6-40 mm, kroucená ocel 10-40 mm, V a L ocel 20-100 mm, C,U,I a H ocel pod 120 mm, ocelové trubky 14-115 mm, litinové roury, pozinkované ocelové plechy 0.25-0.55 mm, ocelový drát, ostnatý drát a ocelové sítě), tabulové sklo 1,5 - 12 mm, kancelářský papír, tiskařský papír (50-80 g/m2), rafinovaný rostlinný olej, rafinovaný a nerafinovaný cukr. Licence vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu VSR v souvislosti s aktuálními potřebami vietnamské ekonomiky. Podepsat dovozní/vývozní kontrakty na výše uvedené komodity mají právo pouze ekonomické subjekty s platnou dovozní/vývozní licencí vystavenou MPO VSR. Celní systém se řídí zákonem „Vietnam Law on Export and Import Taxes“, který vstoupil v platnost v r. 1991 a je průběžně upravován. Celní sazebník je k dispozici na ZÚ Hanoj, sazby je možné najít na www.customs.gov.vn

41/69



Vietnam

S platností od 1. ledna 1999 změnil Vietnam systém dovozních tarifů zavedením dvou tarifních hladin: 1. Preferenční tarify (jejich výše v podstatě odpovídá dřívějším „běžným“ sazbám) - jsou aplikovány na zboží pocházející ze zemí nebo ekonomických uskupení, s nimiž má Vietnam dohodu oboustranně zajišťující obchodní doložku nejvyšších výhod, neboli "Most Favoured Nation Status" (MFNS). Vietnam podepsal dohody o MFNS s 66 státy a bloky států včetně EU. 2. Běžné tarify - jsou aplikovány na zboží pocházející ze zemí, s nimiž Vietnam nemá dohodu zajišťující MFNS. Běžné tarify jsou o 50 % vyšší než preferenční tarify. Ministerstva financí a obchodu mají v individuálních případech možnost určitých úprav sazeb nahoru i dolů s tím, že maximální sazba nesmí převýšit preferenční sazbu o více než 70 % (do této skupiny zemí patří např. Japonsko, kterému však z důvodu jejich obchodního významu pro Vietnam byly přiznány preferenční tarify).

Od roku 2006 přibyla další kategorie: 3. Speciální preferenční tarify - jsou aplikovány na zboží pocházející ze zemí ASEAN, jejich maximální výše je 5 %. V oblasti vývozu dnes patří naprostá většina zboží do kategorie s rozmezím cel 0-5 %. V oblasti dovozu jsou aplikovány sazby většinou v rozmezí 0-50 %. Sazby GSP aplikované na dovozy z ČR zůstávají v platnosti i po ukončení platnosti Obchodní dohody v rámci Dohody o spolupráci mezi Vietnamem a EU (po vstupu ČR do EU). Výjimečně vysoké clo, jež bylo uvalováno na některé „luxusní“ zboží, jako např. alkohol (100 %), nebo na zboží, jehož dovoz „ohrožuje existenci vznikajících nových odvětví“ (např. na termosky, ale i na pivo 100 %), odstranila bilaterální dohoda EU a VSR o přístupu na trh. Vyšší než 60 % celní sazby jsou uplatňovány v malém rozsahu převážně na zboží, jehož dovoz dříve podléhal netarifním omezením, např. obkládačky, porcelán, výrobky ze skla, elektrické ventilátory, 60 % sazba je aplikována na dovoz mikrobusů a nákladních automobilů do 5 t, 50 % celní sazbou je zatěžován dovoz konfekce, obuvi, potravin a podobných výrobků, „běžně“ vyráběných ve VSR, nulové, nebo nízké sazby jsou uplatňovány na dovozy technologií, surovin a chemikálií nevyráběných ve VSR, speciálních strojů a výrobních zařízení. Ministerstvo financí od 1.dubna 2009 zvýšilo spotřební daň na dovoz automobilů ze zahraničí. Tento krok neporušuje mezinárodní integrační závazky Vietnamu a je vyvolán především snahou omezit překotný růst automobilů, na který není dimenzována dopravní infrastruktura. Přes určitá kosmetická vylepšení, ke kterým průběžně dochází, je vietnamský celní systém nadále velmi komplikovaný, heterogenní a ne zcela odpovídající mezinárodním zvyklostem. Hlavním problémem je existence příliš mnoha sazeb, která s sebou přináší řadu nejasností a často i nejednoznačnost výkladu. V praxi se pak lze poměrně často setkat s tím, že výše cla je u některých druhů zboží do určité míry negociovatelná a jeho skutečná výše pak závisí na zkušenosti a „šikovnosti“ dovozce. Nezkušeným a začínajícím obchodníkům tento stav mnohdy značně komplikuje život. K dalším problémům pak patří poměrně časté změny v sazbách u řady komodit a rovněž korupce rozšířená mezi mnoha celními úředníky.

6.5. Ochrana domácího trhu Vietnam uplatňoval poměrně silnou ochranářskou politiku, která byla odůvodňována slabým stupněm ekonomického rozvoje země a potřebou ochrany domácích výrobců. Je možno konstatovat, že netarifních bariér ve srovnání s minulostí valem ubývá ve prospěch dovozních celních tarifů. K hlavním netarifním opatřením patří kvóty, obchodní povolení a technické podmínky. Exportní a importní kvóty: V oblasti exportu byla vietnamská obuv postižena antidumpingovou přirážkou při vývozu do zemí EU. Přestože byla tato přirážka předmětem kritiky z vietnamské strany, objem vyvezené obuvi do EU stále rostl. V oblasti importu se kvótami reguluje především dovoz konstrukční oceli, cementu, cukru, stavebního skla, automobilů, papíru a keramických dlaždic.

42/69



Vietnam

Exportní a importní povolení: V oblasti importu byla u naprosté většiny komodit již v roce 1996 zrušena, při exportu se týkají např. předmětů kulturní hodnoty, vzácných zvířat a rostlin apod. Technická regulace: Od roku 1990 je v platnosti zákon o zbožových standardech. V praxi se tato oblast týká především dovozů živých zvířat, která musí být náležitě vyšetřena a zabezpečena, léků, které musí být testovány a certifikovány (každé 3 roky znovu) a spotřebního zboží, které musí obsahovat popis a návod k použití ve vietnamštině. V poslední době začíná Vietnam přecházet na mezinárodní standardy ISO, takže existence tohoto certifikátu značně usnadní schvalovací procedury.

6.6. Zóny volného obchodu Vietnam je členem sdružení ASEAN a zóny volného obchodu AFTA (ASEAN Free Trade Area) v jejímž rámci se zavázal ke snížení dovozních celních tarifů na úroveň do 5 % od roku 2006. Vietnam zcela uvolní cla pro členské země ASEAN do roku 2020.

43/69



Vietnam

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Mezi Vietnamem a ČR jsou podepsány následující ekonomické dohody: 1) Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR o vzájemném zaměstnávání českých a vietnamských občanů (Hanoj, 4.6.1994), publikována pod č. 239/1994 Sb.; platnost ukončena 9.8.2004. 2) Obchodní dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR(Praha, 22.8.1994), publikována pod č.23/1995 Sb. V rámci harmonizace s legislativou EU bylo dohodnuto ukončení její platnosti ke dni přístupu ČR do EU. Nově koncipovaná Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSRo hospodářské spolupráci byla podepsána 13.9.2005 v Praze, publikována pod č. 66/2006 Sb. 3) Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR o vypořádání vzájemných pohledávek a závazků (Praha, 14.6.1996). 4) Dohoda mezi vládou ČR a VSR o leteckých službách (Praha, 23.5.1997) – v platnosti od 28.8.1997 5) Smlouva mezi vládou ČR a vládou VSR o zamezení dvojího zdanění a zamezení daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 23.5.1997), publikována pod č.108/98 Sb. 6) Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR o podpoře a vzájemné ochraně investic (Hanoj, 25.11.1997). Dohoda vstoupila v platnost v červnu 2009.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Po výrazném nárůstu českého exportu v roce 2010 způsobeném dovozem zařízení pro české investiční projekty ve Vietnamu se v minulém roce obchodní výměna mezi ČR a Vietnamem znovu vrátila na svou obvyklou trajektorii. Český vývoz díky absenci exportu investičních celků poklesl na úroveň 45 mil. USD. Naopak vietnamské vývozy do ČR pokračovaly ve strmém růstu a v minulém roce poskočily o více než 100 mil. USD na celkových 377 mil. USD. Deficit obchodní bilance na české straně tak v minulém roce dosáhl rekordní hodnoty 332 mil. USD. Zatímco v roce 2010 zaznamenal český vývoz do Vietnamu skokový nárůst díky dodávkám zařízení pro nové české investiční projekty (zejména pro závod na zpracování kaolínu v Dong Hoi), v minulém roce se tyto dodávky už neopakovaly a český vývoz tak poklesl ze 65 mil. USD na 45 mil. USD. Pokud bychom však mimořádné vývozy investičních zařízení z roku 2010 v hodnotě cca 25 mil. USD odečetli od celkového českého vývozu (65 mil. USD), lze pozorovat opětovný mírný nárůst českého exportu do Vietnamu. Největší zásluhu na růstu tradičních českých vývozních položek do Vietnamu v minulém roce měl vývoz papírenských strojů, desinfekčních prostředků a umělých hnojiv. Vietnamským vývozům do ČR se naopak v minulém roce dařilo mimořádně dobře. Zatímco ještě v roce 2009 díky poklesu spotřebitelské poptávky v ČR objem vietnamského vývozu do ČR poprvé v historii poklesl, v minulém roce opět prudce vzrostl. Meziroční nárůst vietnamského exportu do ČR o více než 100 mil. USD (cca 40%) je mimořádný a vzhledem k pomalému růstu české ekonomiky v minulém roce také poměrně překvapivý. Celková hodnota dovozu vietnamských výrobků do ČR se tak vyšplhala na 377 mil. USD. Na tomto rekordním nárůstu se nejvíce podepsal více než šestinásobný nárůst dovozu mobilních telefonů, pětinásobný nárůst dovozu wolframových oxidů a v neposlední řadě také rychlý růst dovozu oděvů. Rekordní nárůst dovozů z Vietnamu do ČR a pokles českého vývozu přispěl k dosažení historicky nejvyššího deficitu obchodní bilance na české straně v hodnotě 332 mil. USD. Díky rychlému růstu vietnamských vývozů se celkový obrat česko-vietnamského obchodu vyšplhal na 422 mil. USD.

44/69



Vietnam

Vývoj vzájemného obchodu v posledních deseti letech (v mil. USD): Obrat

Export ČR

Import ČR

Bilance

2002

66

15

51

-36

2003

75

20

55

-35

2004

100

21

79

-58

2005

108

18

90

-72

2006

162

29

133

-104

2007

252

62

190

-128

2008

287

34

253

-219

2009

288

41

247

-206

2010

338

65

273

-208

2011

422

45

377

-332

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Z pohledu klasifikace SITC je v českém vývozu do Vietnamu výrazný podíl skupiny 7-Stroje a dopravní prostředky, která tvořila v roce 2011 téměř 40% českého exportu. Následuje skupina 5-Chemikálie (22%), skupina 6-Tržní výrobky tříděné podle materiálu (18%) a skupina 8-Průmyslové spotřební zboží (13%). V rámci těchto skupin pak k největším vývozním položkám patří telekomunikační zařízení (3,4 mil. USD), stroje ke třídění, prosévání a oddělování zeminy (3 mil. USD), skleněné zboží (2 mil. USD), průmyslové stroje (1,8 mil. USD), anorganické chemikálie (1,8 mil. USD), výrobky z pryže (1,6 mil. USD), zbraně a munice (1,5 mil. USD), dětské kočárky (1,5 mil. USD), měřící přístroje (1,4 mil. USD), textilní stroje (1,4 mil. USD), papírenské stroje (1,4 mil. USD), plastické hmoty (1,4 mil. USD), kovové výrobky (1,3 mil. USD), umělá hnojiva (1,3 mil. USD), desinfekční prostředky (1,2 milUSD), léčiva (1,2 milUSD) a papír (1 mil. USD). K významným exportním položkám v ostatních skupinách patří chmelové šišky (0,7 mil. USD), sušené mléko (0,7 mil. USD) a mramor (0,7 mil. USD). Největší meziroční nárůst ve vývozu zaznamenaly papírenské stroje, desinfekční prostředky a umělá hnojiva. Vietnamským dovozům do ČR dlouhodobě dominuje skupina 8-Průmyslové spotřební zboží (s podílem cca 44% na celkových dovozech v roce 2011) a skupina 0-Potraviny a živá zvířata (14%). V minulém roce se k těmto dvěma dominantním skupinám přidala také skupina 7-Stroje a dopravní prostředky (s podílem 25%), zejména díky skokovému nárůstu dovozu mobilních telefonů a automobilových součástí, a skupina 5-Chemikálie (s podílem 10%) díky enormnímu nárůstu dovozu wolframových oxidů. V rámci těchto skupin pak k největším dovozním položkám patří obuv (81 mil. USD), oděvy (45 mil. USD), mobilní telefony (37 mil. USD), oxidy a hydroxidy wolframu (34 mil. USD), ryby (27 mil. USD), části automobilů (26 mil. USD), kaučuk (13 mil. USD), kožené aktovky a brašny (9 mil. USD), nábytek (9 mil. USD), výrobky z plastů (9 mil. USD), polévky (7 mil. USD), čerpadla (7 mil USD), zelenina a ovoce (6 mil. USD), káva (6 mil. USD) a koření (5 mil. USD).

45/69



Vietnam

Největší meziroční nárůst v absolutním vyjádření zaznamenaly v minulém roce dovozy mobilních telefonů (dovoz vzrostl šestkrát na37 mil. USD), wolframových oxidů (dovoz vzrostl pětkrát na34 mil. USD) a oděvů (o 70% na45 mil. USD). Detailní komoditní struktura vzájemného obchodu v roce 2011 viz tab. č. 6 v příloze Příčiny záporné bilance obchodní výměny Pokud deficit zohledníme skutečností, že dovoz spotřebního zboží a specifických plodin do ČR pochází z nejlevnějšího možného světového zdroje, pak je možno hodnotit obchod s Vietnamem jako jednoznačně pozitivní. Pasivum naší obchodní bilance s Vietnamem, podobně jako u zemí EU, kde poměr vývoz - dovoz v této relaci obvykle dosahuje poměru cca 1 : 3, má kromě výše uvedené hlavní přirozené příčiny zčásti i následující důvody: 1) Nedostatečná ochota českých firem akceptovat specifika místního trhu a nedostatečná podpora prodeje ze strany těchto výrobců Tento bod považujeme za nejpodstatnější. Marketingové techniky na podporu prodeje jsou ze strany konkurenčních dodavatelů prováděny do hloubky a systematicky (reklama, školení, semináře aj.). Investovat je nutno zejména do předprodejní podpory (reklama, veletrhy, provize zástupcům), i do poprodejního servisu. České podniky v tomto ohledu výrazně zaostávají a nemohou spoléhat pouze na bývalý dobrý zvuk českých výrobků a tradiční přátelské vztahy. Zastupitelský úřad rád umožní představení českých podniků, ale dále již nemůže suplovat místního zástupce, jehož role je ve Vietnamu nenahraditelná. 2) Cenová úroveň českých výrobků Ačkoliv technická úroveň českých výrobků je stále uznávaná jako velmi dobrá, srovnatelné výrobky asijské konkurence, a to nejenom čínské a tchajwanské, ale i korejské a dokonce japonské jsou cenově výhodnější. Toto se týká obráběcích, obuvnických, textilních a balicích strojů, ale i výrobků např. zdravotnické techniky. V teritoriu je určující cena, která umožňuje buď vůbec samotný nákup zařízení, nebo jeho rychlejší obměnu v souladu s morálním stárnutím strojů a se zaváděním nových výrobních technologií. Argument dlouhodobé životnosti proto nemá, kromě velkých investičních celků, příliš velkou váhu. 3) Slabší zájem o teritorium, absence zpětné informační vazby Značná vzdálenost, určité předsudky z minula a snad i pověst Vietnamu jako chudší země s omezenými nákupními možnostmi, to jsou příčiny, pro které nepociťujeme ze strany podnikové sféry adekvátní zájem o trh s 86 mil. obyvatel. ZÚ a především zahraniční kancelář CzechTrade jsou připraveni poskytovat rozsáhlejší informační servis podnikům. Přitom však na druhé straně je ZÚ ne vždy dostatečně podniky zpětně informován o jejich aktivitách v teritoriu. Na ZÚ se většinou podniky obracejí až v případě zásadních problémů, takže o „bezproblémových“ obchodních případech se dozvídáme jen obtížně. Je však třeba konstatovat, že v posledních několika letech se trend obrací a zájem českých firem o Vietnam postupně vzrůstá.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Při zvažování o vývozu do Vietnamu je výhodné orientovat se buď na dodávky výrobních prostředků (například snáze je možno do Vietnamu vyvézt zařízení na výrobu cukrovarnických strojů než samotné cukrovary), nebo na sektory, které (zejména díky exportní orientaci) disponují dostatečným množstvím finančních a zejména devizových prostředků. K perspektivním odvětvím pro české dodavatele patří ve Vietnamu především: - technologie a zařízení pro průmyslovou výrobu - čistírny odpadních vod (zejména průmyslových), spalovny odpadků

46/69



Vietnam

- telekomunikace a informační technologie - strojírenská zařízení (obuvnické a textilní stroje, obráběcí a tvářecí stroje) - balicí stroje a zařízení pro zpracování potravin a zemědělských produktů - pivovary i minipivovary - zařízení pro energetiku - městské autobusy, terénní nákladní automobily - farmaceutické výrobky - zdravotnická technika a vybavení - práškové mléko - petrochemické strojírenství - chemikálie (zejména pro výrobu plastických hmot a hnojiv) - čerpadla a zavlažovací systémy Doporučení exportérům Investiční celky Při posuzování šancí pro české výrobky na vietnamském trhu je třeba kromě nezbytné kvality a přiměřené ceny vzít v úvahu zvláště nabízené podmínky financování, které především při prodeji větších objemů či celků patří mezi hlavní rozhodovací kritéria při výběru obchodních partnerů. Při dodávkách větších investičních celků (IC) jsou dnes v podstatě bez šance projekty bez státní podpory, tj. musí být částečně financovány zvýhodněným exportním úvěrem. I maximálně výhodné nabídky českého dodavatele budou však obtížně soupeřit např. s dodavateli projektů financovaných Asijskou rozvojovou bankou nebo japonskými bankami. Dodávky IC jsou kromě toho téměř vždy tendrovány. Podmínky tendrů obvykle vyžadují dlouhodobější spolupráci s místním partnerem, proto zájemci o tendrované dodávky by nejprve měli začít s vyhledáním a prověřením perspektivního místního partnera. Vedle rozvojové pomoci, která je plánována s předstihem a řídí se pevně stanovenými kritérii, může být poskytování dlouhodobých úvěrů za spolupráce s ČEB a EGAP dalším účinným nástrojem podpory českých exportérů. Praktická zkušenost ukazuje, že malý zájem vietnamských partnerů o české výrobky mnohdy pramení z nedostatku finančních prostředků v hotovosti; soft loans by pomohly tuto situaci v řadě případů vyřešit. Kusové dodávky Pro exportéra s jasně definovaným záměrem je v zemi s nepříliš rozvinutým systémem velkoobchodu a málo zkušenými či spolehlivými marketingovými agenturami doporučeníhodná účast nebo alespoň návštěva některého ze specializovaných veletrhů. Toto obzvláště platí pro jih země, který se rozvíjí velmi dynamicky. Zde může zájemcům pomoct zahraniční kancelář CzechTrade v Ho Chi Minh City. Aspekt dovozce je stejně důležitý jako místní partner v případě IC, často je vhodnější použít zastoupení místní firmy na provizní bázi k realizaci marketingu nabízeného produktu.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce V oblasti energetiky má firma ŠKODA PRAHA, a.s. zájem na dodávkách zařízení tepelných elektráren.

47/69



Vietnam

Firma ALTA BRNO dodává, jako zástupce exportní aliance Česká dobývací technika, dobývací a dopravní technologie pro vietnamské uhelné šachty. V součinnosti se společností BPO Ostrava, a.s. spolupracuje ALTA se společností Vinacomin na přípravě projektu výstavby nového hlubinného dolu na těžbu uhlí, který by měl být vybaven českými technologiemi. Firma INEKON Group a.s. uzavřela smlouvu na výstavbu cementárny o kapacitě 1 mil. tun cementu ročně v provincii Ninh Binh, lokalita Phu Son s firmou Phu Son Cement JSC. Po několikaletých technických a finančních jednáních se zdá, že by se výstavba mohla úspěšně rozběhnout. Textilní stroje exportují do Vietnamu v rámci svých zahraničních koncernů bývalé české továrny ELITEX, dnes Saurer Czech a Rieter Textile Systems. Na vietnamském trhu vystupuje aktivně i firma PILOUS, významný český výrobce pásových a kotoučových pil. Ve spolupráci s vietnamskou firmou HAMECO rozeběhli společnou výrobu, určenou pro vietnamský i zahraniční trh. V poslední době byl zaznamenán i zájem ČR o investování v oblasti finančních a dalších služeb. V roce 2006 bylo otevřeno reprezentační zastoupení finanční skupiny PPF Holding v Ho Či Minově Městě. Po získání dalších potřebných povolení byl zahájen provoz v roce 2009. V roce 2010 firma otevřela svou pobočku v Hanoji. Společnost ASSECO Česká republika jedná o upgrade softwarového systému pro hanojskou i saigonskou burzu cenných papírů. Společnost TECHNOEXPORT, a.s. hodlá do Vietnamu vyvážet strojírenské výrobky a investiční celky, s firmou Vinashin Lines jedná o dodávkách pro vybavení přístavů Tran Mai a Halong. Firma KVK Bohemia zahájila v roce 2006 projekt na produkci kaolínu v provincii Quang Binh, ale pro finanční potíže byl projekt pozastaven. Poté se projektu ujala firma BGM Holding a v roce 2009 se obnovily práce na výstavbě závodu. V září 2010 byl projekt slavnostně uveden do provozu za přítomnosti náměstka MPaO M. Hovorky. Firma ZVU Potez připravuje dodávky výrobních technologií pro pivovary Ha Nam (0,5 mil. hl ročně), Quan Tri (100 tis. hl ročně) a Ha Tinh (150 tis. hl ročně). Dále mají rozjednány možnosti v oblasti těžké chemie a sklářského průmyslu. Firma Sezako Přerov provozuje v provincii Ha Tinh v rámci společné investice s vietnamským partnerem linku na zpracování lomového kamene na stavební štěrk. Investiční aktivitu vůči ČR projevuje i Vietnam – společnost Constrexim Holdings investuje prostřednictvím společného podniku Constrexim CZ do výstavby vilové čtvrti na Karlovarsku. Během návštěvy prezidenta ČR V. Klause ve Vietnamu v říjnu 2006 podepsala společnost Constrexim memorandum o porozumění s firmou Investiční Lofidami Group o investování do bytové výstavby v Mariánských Lázních a Brně v objemu cca 30 mil. Kč. Vietnamská Banka pro investice a rozvoj hodlá otevřít ve spolupráci s firmou Sportisimo v ČR finanční a investiční společnost, poskytující poradenství českým i vietnamským investorům. V roce 2010 otevřela banka BIDV svou pobočku v Praze.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Objektivně je nutno konstatovat, že případy, kdy se vietnamské firmy obracejí se svými poptávkami na ZÚ, nejsou ve Vietnamu příliš časté. Pokud se takové poptávky objeví, pak jsou podle jejich povahy řešeny buď poskytnutím kontaktů na příslušné české výrobce či obchodní firmy, nebo jejich zveřejněním prostřednictvím programu SINPRO na webových stránkách www.businessinfo.cz .Tímto způsobem jsou zveřejňovány i tendry na dodávky technologických celků, nebo dílčích zařízení a rovněž investiční příležitosti, které vypisuje centrálně vietnamské Ministerstvo plánování a investic a některé vietnamské provincie. Realizace jakéhokoli investičního záměru, včetně výrobní kooperace, ve Vietnamu předpokládá velice aktivní a vytrvalý přístup zahraničního partnera a v podstatě přípravu celého projektu samozřejmě 48/69



Vietnam

včetně zajištění jeho financování. Je-li vietnamským partnerem v investičním projektu státní firma, doporučujeme, aby si český investor hned na začátku projektu zajistil místního zástupce - soukromou firmu nebo osobu, která bude systematicky jeho zájmy ošetřovat a prosazovat.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce Vietnam je tradičně jedním z největších příjemců české rozvojové spolupráce. Na období 2011 - 2013 byly prozatím identifikovány čtyři dlouhodobé projekty rozvojové spolupráce v oblasti životního prostředí, energetiky, učňovského školství, průmyslu a těžby surovin. Po dokončení formulační fáze byla v první polovině roku 2011 zahájena implementace dvou projektů. Zároveň byly v minulém roce realizovány čtyři malé lokální projekty při ZÚ Hanoj. Novou Koncepcí zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2011 - 2017 byl Vietnam potvrzen jako země, ve které bude nadále pokračovat rozvojová spolupráce ČR, avšak již bez konkrétního programu rozvojové spolupráce. Oproti předchozímu programovému období tak česká rozvojová spolupráce ve Vietnamu pokračuje v utlumeném rozsahu. ČR věnovala v minulém programovém období 2006 – 2010 na rozvojovou pomoc ve Vietnamu každoročně cca40 mil. Kč. Od roku 2011 se objem české rozvojové pomoci ve Vietnamu snížil na cca18 mil. Kč ročně. Rozvojová spolupráce mezi ČR a Vietnamem má dlouhou tradici a vietnamská strana při všech příležitostech českou pomoc velmi oceňuje. Česká republika je jedinou zemí bývalého východního bloku, která ani v obtížném období hospodářské transformace nepřestávala Vietnamu poskytovat rozvojovou pomoc. V posledních letech se ČR podařilo ve Vietnamu vyprofilovat do pozice profesionálního donora specializovaného na otázky životního prostředí a zejména na oblast dekontaminace dioxinů. Přehled finančních prostředků alokovaných na realizaci ZRS ČR a Vietnamu 2011 – 2014 Rok 2011 2012 2013 2014

Částka v tis. Kč 18 000 17 500 17 500 17 500

Přehled finančních prostředků alokovaných na realizaci ZRS ČR a Vietnamu 2006 – 2010 Rok 2006 2007 2008 2009 2010

Částka v tis. Kč 25 835 42 600 51 650 62 900 37 400

Realizované projekty rozvojové spolupráce mezi ČR a Vietnamem Název projektu

Rezort

Datum realizace

Celkový rozpočet (v Kč)

1

49/69

Pomoc Nemocnici vietnamskočeskoslovenského přátelství v Haiphongu

MPaO

2004

26 000 000,-



Vietnam

2

Obuvnické učňovské středisko v Haiphongu.

MPaO

2004

16 000 000,-

3

Zavedení technologie ekologického zpracování bioodpadů na organominerální hnojiva

MPaO

2005

21 000 000,-

4

Dodávka čistírny MZV odpadních vod pro 60EO pro polikliniku Tam Nong – malý lokální projekt

5

Vybudování a provoz MPaO střediska ortopedie a rehabilitace pro zdravotně postiženou mládež v provincii Bac Thai.

2007

45 000 000,-

6

Vyhledávání a MŽP průzkum zdrojů pitné vody v provincii Nghe An

2007

9 930 000,-

7

Projekt CAPERA MZV Budování kapacit pro rozšiřování povědomí o environmentálních rizicích v rukodělných vesnicích

2007

1 870 000,-

8

Revitalizace MZe odlesněných území místními druhy jako nástroj rozvoje venkova v oblasti centrální vrchoviny Vietnamu.

2007

6 220 000,-

9

Environmentally MZV Friendly Production – Demonstration of Benefits (flotační čistírna v papírenské vesnici Phong Khe v provincii Bac Ninh)

2007

1 990 000,-

50/69

2006

500 000,-



Vietnam

10

Zubařská křesla pro nemocnici Viet Tiep v Haiphongu

11

2007

984 000,-

Regionální koncepce MŽP odpadového hospodářství ve středním Vietnamu

2006-2008

6 300 000,-

12

Podpora a prevence MZV zdravého sexu a reprodukce ve VSR

2008

1 224 000,-

13

Zlepšení nakládání s MZV odpadními vodami v Dao Xa

2008

764 000,-

14

Zpracování manuálu MZV pro nakládání s odpady ve zdravotnictví

2008

326 564,-

15

Vybavení kliniky pro chudé v okrese Ham Thuan Bac v provincii Binh Thuan novým lékařským vybavením

MZV

2008

590 000,-

16

Clean Air for BatTrang Ceramic HandicraftVillage

MZV

2009

500 000,-

17

Supply of Medical Equipment for Bac Thai Rehabilitation Center

MZV

2009

500 000,-

18

Child Rights in Vietnam

MZV

2009

500 000,-

19

Development of MZV Cassava Processing Technology in Thua Thien Hue Province

2009

500 000,-

20

Využití elektřiny ze MPaO solárních zdrojů pro podporu rozvoje chudých oblastí VSR

2008-2009

7 200 000,-

21

Sociální začleňování MPSV ohrožených skupin

2006-2009

11 700 000.-

51/69

MZV



Vietnam

obyvatelstva v provincii Thua Thien-Hue 22

Udržitelný rozvoj v komunitě Phong My

MZe

2006-2009

8 040 000,-

23

Obnova a udržitelný MZe rozvoj lesa v komunitě Phong My

2007-2009

7 990 000,-

24

Rehabilitace oblastí MŽP kontaminovaných dioxiny ve středním Vietnamu

2006-2009

23 632 000,-

25

Modernizace MPaO zdravotnických zařízení v nemocnici Vietnamskočeskoslovenského přátelství v Haiphongu

2006-2010

27 400 000,-

26

Osvojení surovinové MPaO základny pro průmyslové využití ve sklářském průmyslu v oblasti jižní části středního Vietnamu

2006-2010

27 400 000,-

27

Vybudování MPaO střediska pro vyšší odborné vzdělávaní pro zvyšování odborné kvalifikace

2006-2010

24 500 000,-

28

Pomoc při rozvoji MPaO malých vodních elektráren pro venkovské oblasti Vietnamu formou dodávky technologie a přenosu know-how

2006-2010

24 500 000,-

29

Technická a MPaO metodická pomoc při zakládání fakulty technického, environmentálního a zemědělskopotravinářského inženýrství při Hanojské

2006-2010

9 800 000,-

52/69



Vietnam

zemědělské univerzitě 30

Podpora chovu sladkovodních ryb

MZe

2008-2010

10 000 000,-

31

Clean Air for BatTrang Ceramic HandicraftVillage

MZV

2010

500 000,-

32

Preserving Heritage MZV – Protecting Future: Towards Sustainable Protection of Hanoi Lake System

2010

500 000,-

33

Inovace MZV zdravotnické stanice a umožnění základní zdravotnické péče v obci Hai Lam

2010

500 000,-

34

Support for the MZV infection control department of theVietnameseCzechHospitalin Hai Phong

2011

200 000,-

35

DayBorderCenterand Vocational training for Agent Orange/ Dioxin Victims

MZV

2011

200 000,-

36

Financial support for vocational training and social integration of the disabled

MZV

2011

200 000,-

37

Supply equipment and instrument for solid waste collection for community environmental protection inYenSonVillage

MZV

2011

200 000,-

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb V oblasti vzájemného obchodu se službami nedochází k objemově významnější výměně a proto nejsou statistické informace za Vietnam k dispozici.

53/69



Vietnam

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Viz kapitola 8.2.

54/69



Vietnam

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Distribuční a prodejní kanály se liší v závislosti na druhu prodávané komodity či služby. Obecně však ve Vietnamu není rozšířen systém velkoobchodů, což znamená, že dovozce zajišťuje distribuci zboží podle jeho povahy maloobchodům (drobné, potravinářské, spotřební zboží) nebo přímo konečným zákazníkům (strojírenské zařízení, výrobní materiály, veškeré větší celky). Většina zahraničních firem zabývajících se prodejem spotřebního zboží si vytváří vlastní distribuční sítě. Nově je od roku 2009, v souladu s dohodami o přijetí Vietnamu do WTO, povolen vstup zahraničních prodejních řetězců, což by mohla být jedna z možností vstupu českých firem.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Efektivně obchodovat ani jinak spolupracovat s Vietnamem není možné „na dálku“. Každá firma, která má na tomto trhu vážné a dlouhodobé ambice, by proto měla uvažovat o určité formě zastoupení. Možností je několik: a) Otevření vlastního reprezentačního zastoupení: Tato forma dává předpoklady pro skutečně profesionální a výhradní zastupování zájmů, ale je zároveň nejdražší. Proto ji doporučujeme využít až po analýze proveditelnosti a efektivnosti záměrů firmy ve Vietnamu (o podmínkách zřízení reprezentačního zastoupení pojednává kapitola 8.3.). b) Využití místních zástupců českých firem: Osvědčuje se zejména při vyhledávání vhodného vietnamského partnera, případně v prvních fázích jednání. Jelikož ve Vietnamu příliš nefunguje korespondenční navazování spolupráce, je využívání místních zástupců českých firem jednou z možných cest, jak tento problém překonat. c) Využití „českých Vietnamců“: V ČR v současné době žije několik desítek tisíc vietnamských občanů, z nichž řada má velmi dobré znalosti vietnamského trhu a kontakty na důležitých místech. Efektivní spolupráci s těmito partnery považujeme za jednu z nejperspektivnějších a nejefektivnějších cest při rozvoji obchodně-ekonomické spolupráce. Samozřejmě i v tomto případě je třeba věnovat výběru vietnamského partnera maximální pozornost, ověřit si reference, jeho zkušenosti atd. a vyvarovat se tak nepříjemnému překvapení či ztrátám času a peněz. d) Využití etablovaných místních zástupců: Viz kap. 8.6, poslední odstavec. Vzhledem k náročnosti vietnamského trhu v každém případě doporučujeme udržovat od přípravné až do konečné fáze každého obchodního záměru či případu kontakt s obchodněekonomickým úsekem Velvyslanectví ČR v Hanoji.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Reprezentační zastoupení (RZ) se nepovažuje za formu přímé zahraniční investice a podléhá zvláštním právním předpisům. Orgánem zodpovědným za vydávání licencí pro reprezentační zastoupení zahraničních firem ve Vietnamu je Ministerstvo průmyslu a obchodu VSR. K udělení licence musí zahraniční firma splňovat následující podmínky: 1. Firma musí ve své domovské zemi existovat minimálně 5 let. Tato podmínka může být nahrazena tím, že firma ve Vietnamu má schválený investiční projekt v hodnotě minimálně 10 mil. USD,

55/69



Vietnam

nebo má kontrakt na dovoz vietnamského zboží, které patří do skupiny s exportní podporou - např. umělecko-řemeslné výrobky, rybolovné produkty, zemědělské produkty. země.

2. Firma ve Vietnamu plánuje investiční nebo obchodní projekty, které jsou v souladu se zájmy

Žádost o vydání licence ke zřízení zastoupení se podává přímo na příslušném provinčním Lidovém výboru, jde-li o podnik, provozující obchodní či smíšené obchodní a turistické aktivity, resp. Státnímu odboru turistiky, jde-li o podnik výlučně v oblasti cestovního ruchu. Žádost se podává na oficiálním formuláři Ministerstva průmyslu a obchodu VSR ve dvou vyhotoveních (ve vietnamském a jiném běžně užívaném jazyce – francouzština, angličtina, němčina) a musí ji doprovázet následující dokumenty (opět v obou jazycích): - certifikát o založení firmy v domovské zemi s notářsky či konzulárně ověřeným překladem do vietnamštiny; - stručná charakteristika firmy, jejího zaměření a činnosti; - výsledky finančního auditu firmy za poslední finanční rok; - veškeré informace a doklady o připravovaném, popř. schváleném investičním projektu ve Vietnamu, obchodních kontraktech, či jiné připravované spolupráci, které dokumentují potřebu založení firemního zastoupení ve Vietnamu. Po předání těchto dokumentů je důležité vyžádat si doklad o jejich převzetí. Podle zákona musí být licence žadateli udělena do 15 dnů od předání žádosti, praxe však bývá až na výjimky odlišná a je třeba být připraven na několikeré doplňování či úpravy žádosti a souvisejících dokumentů, které dobu vyřizování prodlouží. Při vydání licence musí zahraniční firma zaplatit fixní částku, stanovenou Ministerstvem financí. Po obdržení licence je nově vzniklé zastoupení povinno zaregistrovat se do 45 dnů na lidovém výboru města nebo provincie, ve které bude jeho sídlo. Registrační formulář musí být dále doprovázen: - smlouvou o pronájmu kancelářských prostor pro činnost zastoupení; - pracovními smlouvami pro místní zaměstnance; - rozhodnutím ředitele firmy o jmenování vedoucího zastoupení; - informacemi o zahraničních i místních pracovnících zastoupení. Licence jsou vydávány na dobu neurčitou. Základní práva a povinnosti RZ ve Vietnamu jsou: zisku;

- RZ nesmí ve Vietnamu vykonávat výrobu ani obchod se zbožím či službami za účelem dosažení - RZ nesmí zastupovat zájmy jiných firem;

- RZ má právo pronajmout si pouze prostory potřebné pro svou činnost a pro ubyto-vání svých pracovníků; - RZ má právo otevřít si dva bankovní účty u autorizovaných bank v domácí i cizí měně na financování svých provozních nákladů; zákony;

56/69

- RZ má právo najímat pracovníky a podepisovat pracovní smlouvy v souladu s vietnamskými



Vietnam

- RZ má právo podepisovat nájemní smlouvy na kanceláře, rezidence, a další vybavení pro své aktivity v souladu s výnosem 56/CP a jeho ustanoveními z 18.9.1995 v novelizovaném znění z 30.6.1997 o pronájmu zahraničním firmám; - RZ má právo dovézt do Vietnamu veškeré zařízení a vybavení pro svou činnost, tyto dovozy však podléhají běžným dovozním předpisům a nejsou osvobozeny od placení dovozního cla. - RZ musí zasílat vždy v lednu roční zprávy o činnosti příslušným licenčním úřadům. Ty mohou kdykoli vyžadovat doplňující údaje. Podmínky pro založení a činnost RZ přesně specifikují následující právní dokumenty: - Decree No. 82-CP z 2.8.1994 - Decree No. 179-CP z 2.11.1994 - Circular No. 03/TM-PC z 10.2.1995 - Obchodní zákon č. 05/1997/QH9 z 10.5.1997 - Výnos č. 45/2000/ND-CP z 6.9.2000 - Oběžník č. 20/2000/TTLT-BTM-TCDL z 20.10.2000 - Rozhodnutí č. 127-2001-QD-UB (zvláštní předpisy pro zřizování zastoupení v Hanoji) - Výnos č. 06/2005/ND-CP z 19.1. 2005 o zřizování a činnosti reprezentačních kanceláří pro zahraniční spolupráci a výzkumných organizací ve Vietnamu

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Výraznější rozvoj propagace a reklamy nastal ve Vietnamu až po roce 1990. Ačkoli v této oblasti nadále existuje přísná kontrola jejího obsahu ze strany státu, její užití je, v případě spotřebního zboží, naprosto nezbytné. Podle průzkumů je nejúčinnější využití televizní reklamy, a to zvláště ve velkých městech. Mladší generace je kromě televize rovněž nadprůměrně ovlivňována tiskem, především populárními časopisy. V čím dál větší míře začínají být využívány billboardy, zejména kolem nejfrekventovanějších úseků několika málo existujících dálnic. Doporučujeme zohlednit specifikum asijských spotřebitelů, kteří se při výběru zboží řídí tím, co se o něm tvrdí, jakou má pověst – byť založenou mnohdy na iracionálním základě.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Zákon o ekonomické arbitráži, který položil právní základ řešení obchodních sporů, byl ve Vietnamu přijat teprve v roce 1990. Další krok přišel v roce 1994, kdy bylo zahájeno fungování ekonomických soudů, které do značné míry převzaly úkoly ekonomické arbitráže a zabývají se problematikou bankrotů, podvodů a zpronevěr. Řešení sporů z obchodních kontraktů je však ve většině případů řešeno nadále prostřednictvím ekonomické arbitráže. Významným mezníkem při řešení obchodních sporů byl rok 1995, kdy Vietnam podepsal Newyorskou konvenci z r. 1958, která zajišťuje právní vymahatelnost rozhodnutí zahraničních arbitrů (rozhodnutí zahraničních arbitrů nebyla ve Vietnamu do roku 1995 právně vymahatelná). Podle vietnamského zákona se rozpory mezi stranami ve společném podniku nebo kontraktu obchodní spolupráce mohou řešit buď prostřednictvím vietnamského ekonomického soudu, vietnamské nebo zahraniční arbitráže nebo tribunálu, který obě strany ustaví. Naproti tomu spory mezi podniky se zahraniční účastí nebo mezi podnikem se zahraniční účastí a vietnamským subjektem se řeší pouze

57/69



Vietnam

prostřednictvím vietnamské arbitráže nebo ekonomického soudu. V praxi se však často využívá autority Ministerstva plánování a investic nebo místního Lidového výboru, jejichž doporučení mají zvláště pro vietnamského partnera významný vliv a řadu sporů tak pomohou zažehnat. V praxi je však v kontraktech (zejména se státními podniky) tvrdě prosazováno řešení sporů u vietnamské arbitráže a je snad zbytečné dodávat, že v případných sporech jsou vietnamské státní podniky protěžovány.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Podle zákona musí všechny státní subjekty vyhlašovat veřejná výběrová řízení pro nákupy přesahující ekvivalent 500 mil. VND (cca 31,3 tis. USD). Vzhledem k velké angažovanosti mezinárodních finančních institucí ve Vietnamu (zvláště Světové banky a Asijské rozvojové banky), je řada projektů především v oblasti infrastruktury financována prostřednictvím jejich úvěrů. Na tyto projekty jsou rovněž vyhlašována veřejná výběrová řízení, která se řídí pravidly příslušné mezinárodní instituce. Obecným problémem výběrových řízení ve Vietnamu je skutečnost, že naprostá většina projektů je již od počátku připravována ve spolupráci s konkrétními „potenciálními“ dodavateli nebo je strukturována a zaměřena v souladu s jejich zájmy a požadavky. Firmy, které mají ve Vietnamu své zastoupení, nebo mají ošetřeny své zájmy jiným účinným způsobem (např. dohodou o spolupráci s příslušnou vietnamskou firmou), jsou pak prakticky jedinými možnými kandidáty na úspěch. Požadavek transparentnosti tendrů se místním průmyslovým lobby rovněž zatím daří úspěšně odsouvat. Informace o tendrech jsou dostupné v denním tisku pouze se zhruba měsíčním předstihem, kdy již není příliš reálné nabídku připravit a podat. Tyto informace jsou přesto uveřejňovány pracovníky OEÚ na webových stránkách www.businessinfo.cz jako zdroj informací o aktivitách ve vietnamském hospodářství. Případní zájemci tak mohou získat sice již méně využitelnou informaci, ale zároveň s ní spojení na potenciálního příštího zadavatele.

8.7. Problémy a rizika místního trhu K nejvýznamnějším problémům a rizikům místního trhu patří: - jeho značná nestandardnost ve srovnání s trhy rozvinutějších zemí, způsobená především směsí pozůstatků centrálního plánování, soukromého podnikání a ve zdejší kultuře významných příbuzenských vztahů; - nedostatečně rozvinutý a stále ještě chaotický právní systém, který zaostává za prudkým rozvojem ekonomiky a zapojování Vietnamu do mezinárodního obchodu; i u těch dobrých je však problémem jejich vymáhání; - možnost nečekaných direktivních zásahů státu do ekonomiky a náhlé změny platných pravidel; - velmi silná a zatím nepříliš „client oriented“ byrokracie, jejíž překonání je náročné především časově a často i finančně (rozšířená korupce); - stále silná ochranářská politika domácího trhu (v poslední době spíše tarifní překážky), umocněná navíc průběžnými a těžko předvídatelnými změnami ze strany ústředních orgánů (např. „daň z luxusu“ na osobní vozidla apod.); - obtížná predikce vývoje a následků postupného odstátňování podniků Analýzou kvality podnikatelského prostředí se každoročně zabývá tzv. Vietnam Business Forum.

58/69



Vietnam

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Ochrana práv duševního vlastnictví je ve Vietnamu legislativně poměrně dobře ošetřena. Vietnam uznává důležitost ochrany těchto práv, zahrnujících patenty, ochranné známky a firemní identifikační značky, autorská práva a průmyslové vzory. Vietnam je mj. dlouholetým signatářem Pařížské konvence o ochraně práv duševního vlastnictví, Stockholmské konvence a Madridské dohody o mezinárodní registraci ochranných známek. V r. 1993 se Vietnam stal členem Paktu o patentové spolupráci. Nový zákon o duševním vlastnictví, přijatý v souvislosti s přípravami na vstup země do WTO, je považován za nejdůležitější základ pro řízení vztahů duševního vlastnictví v oblastech zájmu členů WTO, jako je obchod, investice, věda a technika. Zákon byl koncipován v r. 2005 během procesu přístupu Vietnamu k WTO. Postupně byl doplňován, nejnověji v roce 2008, kdy byl upřesněn postup spolupráce s pohraničními celními úřady v případě podezření na dovoz zboží porušujícího práva duševního vlastnictví. V praxi však stále dochází k častým případům porušování práv duševního vlastnictví jak v oblasti ochranných známek, tak i např. uměleckých děl či softwaru a jejich vymahatelnost dosud zaostává za legislativním zakotvením. Většina případů jejich porušování se řeší převážně prostřednictvím správních řízení a jejich řešení je ovlivňováno malými kapacitami a nízkou kvalifikací soudců.

Užitečné odkazy: •

www.ecap-project.org (ECAP II - EC-ASEAN Intellectual Property Rights Cooperation Programme)

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Nejobvyklejší platební podmínkou při exportu do Vietnamu je dokumentární neodvolatelný akreditiv. V případě menších obchodů u neznámých klientů, zvláště malých soukromých firem je využíván i systém platby předem. Při nákupu zboží investičního charakteru nebo jakýchkoli větších dodávek je vietnamskými zákazníky požadováno zajištění výhodného úvěru včetně různě dlouhých odkladů splátek. V poslední době se u určitých druhů zboží rozšiřuje systém platby až po jeho prodání. Jedná se především o zboží v oborech, ve kterých je velká konkurence - parfumerie, drobné spotřební zboží. Platební morálku vietnamských klientů je možno obecně označit za dobrou. Opatrnosti je třeba při obchodování s neznámými drobnými soukromými firmami, zvláště pokud je obchod uzavírán korespondenčně. Může se stát, že po dodání zboží, nebo zaslání částky za nakupované zboží se kontakt ztratí a na uváděné adrese jej nikdo nezná.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Ve Vietnamu je v různých místech každoročně organizováno velké množství „mezinárodních veletrhů“. Naprostá většina má pouze regionální význam. Na webových stránkách ZÚ Hanoj www.mzv.cz/hanoi je uveden seznam významnějších veletrhů. Je nutno podotknout, že účast zahraničních vystavovatelů a rozsah veletrhů neodpovídá obvyklým měřítkům jiných východoasijských veletrhů. Přesto je účast na veletrhu při vážném zájmu o proniknutí na vietnamský trh žádoucí.

59/69



Vietnam

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Přísun zahraničního kapitálu prostřednictvím přímých zahraničních investic má stěžejní význam pro rozvoj a modernizaci celé vietnamské ekonomiky a v posledních letech je hnací silou ekonomického rozvoje země. Investiční projekty jsou v souladu s možnostmi i potřebami vietnamské ekonomiky také nejvyhledávanější formou spolupráce se zahraničními firmami a tuto logiku by měly brát v úvahu i české firmy. Mezi ČR a VSR je v platnosti dohoda o podpoře a ochraně investic, která byla podepsána v listopadu1997 a po vstupu do EU vstoupila v platnost aktualizovaná verze v létě 2009. Postupné zotavování světové ekonomiky se projevilo také na růstu přílivu zahraničních investic do Vietnamu. V roce 2011 přiteklo do Vietnamu 11 mld. USD přímých zahraničních investic. Zahraniční investice mají velký význam v procesu modernizace vietnamské ekonomiky a podstatnou měrou přispěly ke vzniku a rozvoji řady ekonomických oborů jako např. ropného a plynárenského průmyslu, výrobě cementu, elektronického průmyslu a montáži automobilů a motocyklů. Právní aspekty přímých zahraničních investic jsou regulovány investičním zákonem (Investment Law) z roku 2005 (v platnosti od 1.7.2006). Tento zákon nově upravil podmínky pro vstup zahraničního kapitálu, výrazně zlepšil investiční prostředí ve Vietnamu a vnesl nové prvky do oblasti trhu s akciemi. Zákon vytváří jednotné podmínky pro zahraniční investory na základě principů WTO, jako je doložka nejvyšších výhod a principy veřejnosti a transparentnosti. Zákon je prvním právním dokumentem, koncipovaným na principu absolutní rovnoprávnosti konkurenčních příležitostí a podmínek. Výjimky a zvláštní pokyny pro domácí či zahraniční investory jsou jasně a důkladně vymezeny, s plánem na jejich postupné odstraňování. Anglický překlad zákona je možno najít na webových stránkách ZÚ Hanoj www.mzv.cz/hanoi v sekci Obchodní úsek Základní právní aspekty zahraničních investic: - Zahraniční investice ve Vietnamu jsou zákonem chráněny proti znárodnění a všem investorům je garantováno „spravedlivé a rovnocenné zacházení“. - Zahraniční investoři jsou oprávněni repatriovat své zisky do zahraničí stejně jako cizinci legálně pracující ve Vietnamu. - Zahraniční investoři mají právo pronajmout a využívat v souladu se schváleným podnikatelským záměrem vietnamskou půdu a vodní i mořskou plochu. V případě těžby nerostných surovin jsou pak povinni platit „daň z přírodních zdrojů“. Každý projekt zahraniční investice musí být nejprve posouzen a schválen vietnamskými státními orgány a obdržet tzv. investiční licenci. Žádost o udělení investiční licence podává žadatel na Ministerstvu plánování a investic (Ministry of Planning and Investment), které ve spolupráci s příslušnými odbornými ministerstvy a orgány místní samosprávy projekt posuzuje. Projekty státního významu navíc podléhají schválení předsedou vlády. Výjimku tvoří projekty bank se společnou majetkovou účastí, pobočky bank se 100 % zahraniční kapitálovou účastí, právní firmy se společnou majetkovou účastí, právní firmy a jejich pobočky se 100 % zahraniční kapitálovou účastí, pojišťovací společnosti se zahraničním kapitálem a jejich pobočky. Licence těmto institucím jsou udělovány Státní bankou, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem financí v uvedeném pořadí. V oblasti zdravotnictví je nutný i souhlas Ministerstva zdravotnictví. Kromě MPI vydávají licence i odbory plánování a investic provinčních lidových výborů a řídící výbory průmyslových zón, a to v závislosti na objemu a povaze zahraniční investice. Možné formy přímých zahraničních investic:

60/69



Vietnam

1. Výrobní kooperace (Business Cooperation Contract) 2. Společný podnik (Joint Venture) 3. Podnik se 100 % zahraniční účastí (100 % Foreign Invested Enterprise) 4. BOT, BT a BTO (Build-Operate-Transfer, Build-Transfer, Build-Transfer-Operate) 5. Nákup akcií, kapitálové příspěvky 6. Slučování a akvizice podniků 1. Společný podnik (JV): JV je nejrozšířenější forma zahraničních investic ve Vietnamu a jejím prostřednictvím zde podniká více než 65 % zahraničních investorů. Minimální podíl zahraničního partnera na JV je 30 %, obvyklý poměr podílů však bývá 70-75 % ku 25-30 % ve prospěch zahraničního partnera. V některých oblastech (např. v některých projektech infrastruktury nebo cementáren) však vietnamská strana požaduje minimálně 30-40 % podíl. Doba činnosti společného podniku se stanovuje na dobu určitou a až na výjimky nesmí přesáhnout 50 let. Legální kapitál JV musí tvořit min. 30 % z jeho celkového investičního kapitálu. Kapitálový vklad zahraničního partnera může být tvořen finančními prostředky, strojním zařízením, nástroji, patenty, know-how nebo technickými službami. Vietnamský partner do podniku vkládá obvykle pozemky a výrobní prostory a zařízení. Může samozřejmě přispět i finančními prostředky, což ale v praxi není příliš obvyklé. JV je řízen správní radou (Board of Management) v níž jsou zastoupeny obě strany podle podílu na JV, ale vietnamská strana v ní musí mít minimálně 2 zástupce. Výkonné pravomoci mají správní radou jmenovaní generální ředitel a jeho náměstkové, přičemž generální ředitel nebo jeho první náměstek musí být vietnamský občan. 2. Podnik se 100 % zahraniční účastí: V počátcích zákona o zahraničních investicích nebyla tato forma investic vietnamskými orgány příliš podporována, neboť byla považována za příliš „nezávislou“. Situace se však změnila v roce 1993, kdy vietnamská vláda ve snaze razantněji zvýšit příliv zahraničního kapitálu do země, změnila postoj i k této investiční formě, jejíž podíl na počtu projektů v současné době činí kolem 30 %. V současné době je možno investovat formou 100 % zahraničního podniku prakticky do všech oblastí. Zůstává však skutečností, že schvalovací proces investiční licence formou 100 % zahraniční účasti je delší a komplikovanější, než u JV, ministerstva rovněž nerada schvalují odkup vietnamské části JV a jeho převod na 100 % zahraniční investici. Přesto tuto formu investice ZÚ Hanoj jednoznačně doporučuje, neboť ve srovnání s JV má podstatné výhody: - odpadá nutnost vést zdlouhavá a komplikovaná vyjednávání s vietnamským partnerem; - činnost podniku může být zahájena mnohem rychleji a podle vlastní volby; - rozhodování o personálních otázkách, podnikové strategii, výběru obchodních partnerů atd. je zcela v rukou zahraniční firmy.

3. Výrobní kooperace: Výrobní kooperace bývá realizována na základě dohody mezi zahraniční firmou a vietnamským partnerem s cílem vyrábět určité zboží nebo poskytovat služby. Vzhledem k tomu, že takovou dohodou nevzniká nový subjekt, je související legislativa mnohem jednodušší než v obou předchozích případech. Mnohem jednodušší je i vlastní spolupráce mezi partnery, která probíhá podle pravidel, na kterých se

61/69



Vietnam

obě strany dohodnou. Dohoda o výrobní kooperaci však přesto podléhá schválení ze strany Ministerstva plánování a investic. I tato forma investice je praktičtější než JV. V praxi se této formy investic využívá zvláště v textilním a obuvnickém průmyslu, kdy zahraniční firma dodá výrobní zařízení a materiál a vietnamský partner zajistí výrobu. Zajištění odbytu vyrobeného zboží je v těchto případech úkolem zahraniční firmy. Z důvodu jednoduchosti a kapitálové nenáročnosti je tato forma velmi vhodná pro menší projekty výrobní spolupráce nebo jako úvodní test místního partnera před rozsáhlejší investicí do založení společného podniku.

4. BOT, BT a BTO (Build-Operate-Transfer, Build-Transfer, Build-Transfer-Operate: Tyto investiční projekty se týkají budování infrastruktury (silnice, mosty, letiště, elektrárny a zařízení pro úpravu a dodávky vody). Délka těchto kontrahovaných projektů nesmí přesáhnout 50 let a určuje ji vietnamská vláda. Podmínky pro zahraniční investování upravují tyto právní normy: - Investiční zákon z 29.12.2005 - Výnos č. 24/2000/ND-CP z 31.7.2000, pozměněný Výnosem č. 27/2003 ND-CP z 19.3.2003 Organizací, která se ve Vietnamu zabývá správou přímých zahraničních investic, je Foreign Investment Agency při Ministerstvu plánování a investic. Adresa: 2 Hoang Van Thu St., Ba Dinh Dist, Hanoi, Vietnam Tel: 080-48461 Fax: 04-37343769 E-mail: [email protected] http://fia.mpi.gov.vn

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Celkový objem přislíbených přímých zahraničních investic ve Vietnamu činil ke konci r. 2011 197 mld. USD (včetně navýšeného kapitálu již existujících projektů). Skutečně investováno je však zatím pouze 68 mld. USD. Podrobná odvětvová a teritoriální struktura zahraničních investic je uvedena v tabulkách 7 a 8 v kap. 11.

9.3. České investice v teritoriu České firmy v současné době realizují ve Vietnamu 20 projektů přímých zahraničních investic v celkové hodnotě 54,17 mil. USD. Jedná se vesměs o projekty menšího rozsahu. Investovaný kapitál se u jednotlivých projektů pohybuje v rozmezí 0,5 mil. USD -25 mil. USD. Část těchto projektů však nikdy nebyla zrealizována, přestože jim byla udělena investiční licence a byl splacen základní kapitál (u některých projektů až 5 mil. USD). Níže uvádíme seznam úspěšně probíhajících investičních projektů.

62/69



Vietnam

Probíhající investiční projekty ČR ve Vietnamu: 1.) Závod na těžbu a úpravu kaolínu v provinci Quang Binh Jedná se o jednu z největších českých zahraničních investic ve Vietnamu v celkové hodnotě 0,5 mld.Kč. Investiční licenci získal tento projekt již v roce 1998, avšak vzhledem k problémům s financováním byla realizace projektu až do roku 2009 pozastavena. V roce 2009 převzala projekt firma B.G.M. holding a.s. Investice byla uvedena do provozu v říjnu 2010. 2.) Dodávky těžebních zařízení firmy ALTA, a.s. vietnamské státní firmě VINACOMIN Firma ALTA dlouhodobě spolupracuje s největším vietnamským státním těžařským podnikem Vinacomin. Prozatím byly do Vietnamu zrealizovány tři velké dodávky, všechny do černouhelných šachet na severovýchodě Vietnamu. První dodávkou byl komplexní systém pro dobývání a dopravu uhlí k těžní jámě pro šachtu Nam Mau v blízkosti města Uong Bí v roce 2008. Druhou významnou dodávkou byl závěsný dopravní systém pro šachtu Ha Lam instalovaný v roce 2009. V roce 2010 byl dodán na šachtu Nam Mau systém posuvných důlních výztuží, které byly vyrobeny ve spolupráci českých a vietnamských firem. Alta připravuje další dodávky závěsného dopravního systému do dalších šachet a postupné prodlužování již dodaných dopravních systémů v závislosti na postupu těžby. 3.) Investice PPF do bankovních a pojišťovacích služeb Finanční skupina PPF investovala ve Vietnamu přibližně 25 mil. USD do zřízení bankovní společnosti specializující se na poskytování spotřebitelských úvěrů. Reprezentační zastoupení finanční skupiny PPF v Ho Či Minově Městě bylo otevřeno již v březnu 2006. V dubnu 2008 obdržela PPF licenci na poskytování finančních služeb, v roce 2009 získala všechny potřebné povolení a začala poskytovat své služby v Ho Chi Minh City. Poskytované služby měly dobrý ohlas, proto v roce 2010 otevřela druhou pobočku v Hanoji. K hlavním aktivitám firmy PPF Vietnam Finance Ltd. patří úvěrové financování nákupu motocyklů a dalších větších spotřebních předmětů. Firma má více než 2000 zaměstnanců.

4.) Výroba pásových pil firmy PILOUS ve spolupráci s vietnamskou firmou HAMECO Jedná se v podstatě o outsourcingový projekt, kdy česká firma poskytla výrobní technologii a know-how a vietnamská státní strojírenská firma HAMECO své výrobní kapacity. Prakticky celá produkce firmy Pilous je z Vietnamu opět vyvážena. K hlavním exportním trhům patří jižní Amerika, Austrálie a EU. 5.) Investice firmy HAN spol. s r.o. do výroby dekorativního skla v Haiphongu Firma HAN obdržela investiční licenci v roce 2006 a téhož roku zahájila výrobu skleněných dekorativních předmětů (převážně vánočních ozdob) v průmyslové zóně v Haiphongu. Většinu své produkce firma Han vyváží na vyspělé trhy (převážně do USA). Celková výše investovaného kapitálu je 400 tis. USD.

6.) Závod na výrobu broušeného skla Bohemia Crystal Hanoi Český investor (Burson Properties/Sklárny Bohemia Jihlava) založil v roce 1996 společný podnik s Hanoi Glass Company na výrobu broušeného olovnatého křišťálu. Jedná se o investici ve výši 1,7 mil. USD. Z důvodu dlouhodobého špatného hospodaření podniku a posléze neřešitelných rozporů mezi vietnamským a českým managementem, jenž chtěl v zájmu ozdravení podniku odkoupit vietnamský podíl, bylo uvažováno o ukončení činnosti podniku. Situaci se však podařilo zkonsolidovat a podíl původního společníka Hanoi Glass Company převzala v říjnu 2006 státní firma Hanoi Trade Corporation (Hapro).

7.) Závod na výrobu stavebního štěrku z lomového kamene firmy Sezako Přerov.

63/69



Vietnam

Český investor Sežalo Přerov založil v roce 2006 společný podnik s místním partnerem na výrobu stavebního štěrku různé zrnitosti z lomového kamene. Počáteční vklad firmy Sezako Přerov ve výši 2 mil. USD představuje 60% majetku akciové společnosti. 8.) Projekt cementárny Phu Son Firma INEKON Group a.s. uzavřela smlouvu na výstavbu cementárny o kapacitě1 mil. tun cementu ročně v provincii Ninh Binh, lokalita Phu Son s firmou Phu Son Cement JSC. Strojní zařízení vyrobí strojírny PSP Engineering Přerov, elektroniku a systémy řízení dodá společnost Vatech EZ - Siemens. Projekt financuje česká firma PPF s pojištěním EGAPu. Stavební práce zajišťuje vietnamská firma Lilama ve spolupráci s českou firmou PSG. V únoru 2011 byly zahájeny stavební práce. 9.) Projekt průmyslové zóny a výrobních závodů firmy BTG Firma BTG Energy zahájila v roce 2011 projekt výstavby průmyslového parku v provincii Hoa Binh nedaleko od Hanoje, kde plánuje vybudovat závod na výrobu tlakových kotlů pro tepelné elektrárny, pivovar o kapacitě 2 mil. hl, závod na výrobu solárních článků a na zpracování mléka. Povolení vybudovat průmyslovou zónu získali jako první zahraniční firma ve Vietnamu. Doposud mohly průmyslové zóny zakládat pouze vietnamské firmy. Dne 20. června 2011 otevřeli reprezentační kancelář v Hanoji. Kromě toho pracují na několika projektech výstavby tepelné elektrárny.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Vietnam podporuje příliv zahraničních investic především do následujících sektorů a regionů, kde je podle charakteru a lokalizace projektu možno počítat s daňovými úlevami (snížená sazba daně, daňové prázdniny): - výroba pro export - výroba v oblasti náhrady dovozů (import substitution) - zemědělská výroba a zpracování zemědělských, lesních a vodních produktů - využívání nejmodernějších technologií, informační technologie - zpracování surovin a efektivní využívání přírodního bohatství země - budování projektů infrastruktury a důležitých průmyslových zařízení - projekty náročné na pracovní sílu - projekty lokalizované v horských a odlehlých oblastech - projekty lokalizované v oblastech s obtížnými ekonomickými a sociálními podmínkami Kromě toho Ministerstvo plánování a investic vypracovává na základě aktuálních potřeb vietnamské ekonomiky podrobnější seznam preferovaných oblastí či projektů pro zahraniční investice, kterým jsou pak poskytovány i další výhody (např. přednostní přístup k cizím měnám prostřednictvím komerčních bank atd.). Poslední takový seznam obsahuje následující oblasti: 1. Projekty infrastruktury: - budování či rekonstrukce silnic, železnic a vodních cest - projekty mostů - letiště, říční a mořské přístavy

64/69



Vietnam

- provinční a meziprovinční telekomunikační projekty - výroba elektrické energie a její distribuce - vodovodní a kanalizační sítě - zpracování průmyslových a komunálních odpadů - budování nových průmyslových a obytných center - zavlažovací projekty - mezinárodní nemocnice a školy - veřejná doprava ve velkých městech 2. Klíčové státní projekty: - projekty ropných rafinerií a petrochemického průmyslu - metalurgické projekty - těžba a zpracování nerostných surovin - loděnice - projekty údržby a oprav letecké techniky - projekty výroby automobilových součástí nahrazující jejich import - projekty výroby telekomunikačních zařízení - projekty výroby (montáže) strojního zařízení a těžkých vozidel - projekty nových a špičkových technologií (biotechnologie, mikroelektronika, lasery, počítače) - výzkumné a rozvojové projekty - zalesňování - farmaceutická výroba - zpracovatelský potravinářský průmysl - projekty zaměstnávající nad 5 000 vietnamských pracovníků - projekty, jejichž roční daňové odvody státnímu rozpočtu přesáhnou 100 mld. VND ročně - zemědělské projekty zaměřené na produkci vysoce výnosných plodin a domácích zvířat - projekty v odlehlých a horských či jinak nepříznivých oblastech. Jako výhody pro zahraniční, tedy i české investory uvádí Vietnam zejména: o

Polohu v ekonomicky aktivním regionu jihovýchodní Asie;

o

Politickou stabilitu;

o

Sociální stabilitu;

65/69



Vietnam

o

Kvalifikovanou a levnou pracovní sílu.

Privatizace vietnamských podniků Proces odstátňování podniků, ve Vietnamu nazývaný ekvitizace („equitization“), začal v roce 1992 experimentálním pilotním programem, v jehož rámci byly zakcionarizovány 4 nevýznamné podniky. Během následujících let postupovalo odstátňování velmi pomalým tempem a do konce roku 1998 byl tento proces ukončen v pouhých 6 500 podnicích. V roce 1999 skončily diskuse o tom, zda odstátňovat či ne a pozornost odborníků se zaměřila již na konkrétní technické postupy spojené s odstátňováním. Do konce roku 2010 bylo ekvitizováno přes 11 000 podniků. Jednalo se však většinou o malé a střední podniky. Navíc ekvitizace je proces, při němž se státní podnik transformuje na státní akciovou společnost. Část jejích akcií pak stát nabídne k prodeji soukromým investorům – především domácím, dále pak zahraničním. Často si ale stát v takovémto podniku ponechává rozhodující balík akcií. V současné době je ve Vietnamu stále ještě 1 500 podniků ve stoprocentním vlastnictví státu. Jedná se většinou o podniky ve strategicky důležitých oblastech ekonomiky (energetika, telekomunikace, doprava, obrana). Podle zákona z roku 2005 měly být všechny tyto podniky ekvitizovány již do 1.7.2010. Privatizace uvedených státních podniků však v posledních letech postupovala velmi pomalu a celý proces ekvitizace pokulhává za původními představami. Např. v rámci plánované privatizace pěti největších státních bank, byla prozatím ekvitizována pouze jedna (Vietcombank). Příčinou je podle odborníků nesprávný právní rámec celého procesu, nejasné a složité pokyny pro podniky, rychlé změny ve vládních předpisech a problémy při současném plnění mnoha úkolů. V letech 2009 a 2010 se rovněž přidala neochota provádět privatizaci v období globální finanční krize. Mezi významné privatizační projekty připravované pro tento rok patří například Bank for Industry and Trade (Vietindebank), Bank for Investment and Development of Vietnam (BIDV) nebo privatizace Vietnam Airlines. Zatím však není jasný podíl akcií v těchto firmách, který bude uvolněný k prodeji zahraničním zájemcům. Lze předpokládat, že stát si zřejmě podrží většinovou účast v klíčových podnicích v oblastech životně důležitých pro národní hospodářství.

9.5. Rizika investování v teritoriu K největším rizikům a praktickým problémům při investování ve Vietnamu patří: 1. Identifikace vhodného projektu - Ministerstvo plánování a investic vydává zhruba 1x ročně seznam konkrétních projektů otevřených pro zahraniční investice (Projects calling for foreign investments). Praxe však ukazuje, že seznam nebývá skutečně aktuální, neboť řada projektů v něm obsažených je již ve stadiu realizace, jiné projekty, zařazené do seznamu na žádost jednotlivých provincií, zase nekorespondují s reálným stavem a potřebami jednotlivých sektorů atd. Navíc je velmi obtížné získat o konkrétních projektech podrobnější informace - ve většině případů totiž neexistují a je na zahraničním investorovi, aby převzal aktivitu a projekt od samého počátku „přivedl k životu“. 2. Výběr vhodného vietnamského partnera (v případě společného podniku či výrobní kooperace) - v některých případech je vietnamský partner určen již v zadání projektu, jindy je na zahraniční firmě, aby si vhodného partnera sama vyhledala. Vzhledem k tomu, že se většinou jedná o dlouholetou spolupráci, je třeba tomuto výběru věnovat mimořádnou pozornost. Řada zahraničních firem k tomuto i předchozímu účelu zakládá ve Vietnamu své reprezentační zastoupení, jehož hlavním smyslem je „rozjezd“ plánovaného investičního projektu, neboť tomu by měl vždy předcházet důkladný průzkum trhu a prověření potenciálních partnerů. Dobrý vietnamský partner může svými kontakty a znalostmi místního prostředí významně urychlit a zlevnit schvalovací proces a samozřejmě zefektivnit celou další činnost podniku. 3. Velká byrokracie - zejména v průběhu schvalovacího procesu, ale i při jakémkoli dalším styku s úřady je třeba být až na výjimky připraven na komplikovaný a byrokratický přístup, který často souvisí se snahou získat přiměřený úplatek. Korupce státních zaměstnanců je i dokonce i podle názoru vlády a stranického vedení jedním z největších problémů dnešní vietnamské ekonomiky. 4. Časté legislativní změny - je třeba pečlivě sledovat v praxi velmi časté změny souvisejících zákonů, které často zásadním způsobem mění stávající stav (v poslední době naštěstí většinou k

66/69



Vietnam

lepšímu). Vhodným zdrojem k tomuto účelu je místní odborný tisk v angličtině. Je možno rovněž objednat monitoring legislativy od právnických firem, např. elektronickou poštou.

67/69



Vietnam

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Ve vnitroekonomickém vývoji bude stejně jako loni posilovat pozice soukromého sektoru vietnamské ekonomiky. Vietnamská vláda na tento rok vyhlásila zahájení reformy bankovního sektoru a výrazné urychlení restrukturalizace státních podniků. Tato dvě témata budou dominovat vietnamské ekonomické sféře v roce2012 azřejmě i v několika následujících letech. Lze tak očekávat slučování a zánik menších bank a redukci přebytečných aktivit velkých státních bank, což bude mít přímý dopad na dostupnost úvěrů v ekonomice. Zeštihlování státních podniků, jejich restrukturalizace a postupná privatizace zřejmě také výrazně ovlivní situaci v oblasti zaměstnanosti s negativním dopadem na domácí poptávku a soukromou spotřebu.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Z hlediska posilování ekonomické integrace Vietnamu do mezinárodního společenství se projevuje pokles celních sazeb pro dovozy z členských zemí ASEAN v souvislosti se závazky Vietnamu, vyplývajícími z jeho členství v zóně volného obchodu AFTA. Větší otevřenost ekonomiky vůči regionálním konkurentům znamená sice určité ohrožení některých méně efektivních sektorů ekonomiky, což je ale naopak jediný prostředek, jak donutit státní sektor k výraznější restrukturalizaci. Sílící vliv zemí ASEAN pochopitelně není příznivá zpráva pro české exportéry. Další hrozbou pro evropské firmy je rostoucí zájem Vietnamu o spoluúčast v TPP (Trans Pacific Partnership). V průběhu roku by mohly začít bilaterální jednání o postupném náběhu platnosti některých vybraných článků smlouvy PCA mezi Vietnamem a EU. Tato smlouva byla v říjnu 2010 podepsána, ale její ratifikování všemi členskými zeměmi EU se očekává až koncem roku 2012. Formální zahájení jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Vietnamem se očekává dne 1.4.2012 v průběhu obchodního summitu EU-ASEAN.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR V souvislosti se sílícím tlakem levných dovozů ze zemí ASEAN by měly vietnamské podniky výrazněji obměnit svá zastaralá výrobní zařízení, produkující konkurence neschopné, drahé výrobky. Problematické oblasti jsou dobře známé, jedná se například o výrobu cementu, cukru, nebo oceli. Vietnam se však brání přímému dovozu investičních celků a naopak podporuje jejich výrobu. Šanci tak mají speciální těžké stroje, např. pro výrobu velkých průmyslových kotlů apod. Ideální je umět nabídnout kombinaci jednotlivých speciálních strojů a nabídnout tak například závod na výrobu zařízení pro cementárny, cukrovary apod. To vše samozřejmě předpokládá i odpovídající financování. Nově vznikajícím velmi perspektivním oborem je ekologické strojírenství. Ve Vietnamu prochází v současné době čistěním pouze 6 % všech odpadních vod. Velké čistírny odpadních vod jsou postaveny pouze v největších městech (Hanoi, Ho Či Minovo Město, Haiphong, Danang) a v některých průmyslových zónách. I tyto čistírny však zatím zpracovávají pouze malou část odpadních vod produkovaných těmito aglomeracemi. Oblast technologií pro čištění odpadních vod je proto ve Vietnamu velmi perspektivním oborem. Tento trh rostl ve Vietnamu v posledních letech tempem 15-20 % ročně a i v následujících letech se očekává jeho růst okolo 10% ročně. České firmy by mohly uspět zejména v dodávkách menších technologických celků pro průmyslové podniky. Větší čistírny odpadních vod pro městské aglomerace jsou financovány téměř výhradně z prostředků rozvojové pomoci. Tyto projekty jsou pak většinou svázány s dodávkami technologie z donorských zemí.

68/69



Vietnam

Jedním ze směrů, který se nabízí, je rovněž obnova dříve dodávaného českého zařízení, které ještě v mnohých vietnamských továrnách dosluhuje. Dodávky českých strojů v této souvislosti vhodně podporují projekty rozvojové pomoci, s jejichž pomocí se do Vietnamu dostávají „referenční vzorky“ moderních českých výrobků (např. obnova lékařského vybavení v nemocnici v Haiphongu, vybavení učňovského střediska v tomtéž městě českými obuvnickými stroji). Dalšími obory, které lze doporučit, jsou exportně orientovaná průmyslová a zemědělská odvětví, zejména potravinářská zařízení – balicí a konzervárenské stroje, nápojové linky. Vietnam nyní výrazně podporuje budování „hi-tech“ oborů a je potěšitelné, že v těchto nových oborech, kde nelze spoléhat na dřívější tradici, se některé naše firmy uplatňují. Konkrétně je možno jmenovat informační technologie atelekomunikace (budování digitálních informačních sítí, dodávky optických kabelů a příslušenství, specializovaný software, např. pro finanční operace). Slibně se rozvíjí trh služeb, nově zejména finančnictví a pojišťovnictví. Rozmach začíná zejména v naprosto novém produktu, kterým je ve Vietnamuživotní pojištění a spotřebitelské úvěry. I zde se začíná projevovat zájem českých firem a finanční skupina PPF zřídila v roce 2006 své reprezentační zastoupení v Ho Či Minově Městě. V dubnu 2009 oficiálně zahájila činnost. V únoru 2010 získala PPF také licenci na pojišťovací služby a následně otevřela svou pobočku také v Hanoji. Nová vrstva majetných Vietnamců začíná ve stále větší míře využívat nově vznikající soukromá zdravotnická zařízení, která svá přístrojová vybavení, zdravotnické předměty a materiály z valné většiny dovážejí. Do Vietnamu jsou například z ČR dováženy oční implantáty, kloubní implantáty, materiály pro stomatologické laboratoře, zdravotnický materiál apod. V oblasti ekonomické spolupráce by se proto ČR měla zaměřit na další rozvoj obchodně ekonomických vztahů s cílem vytvořit optimální podmínky pro růst českého exportu na vietnamský trh. V souladu s již vytvořenou strategií prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR ve VSR by měly hlavní oblasti spolupráce zahrnovat sektory energetiky, strojírenství, ekologie, těžebníhoprůmyslu, potravinářství a zdravotnictví. Možnosti se nabízejí i v budování dopravní a průmyslové infrastruktury.

69/69


Souhrnná teritoriální informace Vietnam

Recommend Documents