Souhrnná teritoriální informace Švédsko

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Švédsko

Souhrnná teritoriální informace Švédsko Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Stockholmu (Švédsko) ke dni 01.06.2015

Seznam kapitol souhrnné teritoriální informace: 1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled (s.2) 2. Zahraniční obchod a investice (s.22) 3. Vztahy země s EU (s.35) 4. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR (s.38) 5. Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu (s.43) 6. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu (s.46) 7. Kontakty (s.57)

1/59

www.businessinfo.cz/svedsko

© Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu (Švédsko)


Švédsko

1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled Podkapitoly: 1.1. Oficiální název státu, složení vlády 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin) 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru. 1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) 1.7. Daňový systém

1.1. Oficiální název státu, složení vlády Oficiální název státu •

Česky: Švédsko

•

Anglicky: Sweden

•

Švédsky: Sverige

Složení vlády Zářijové volby 2014 v SE vedly ke změně na politické scéně, kdy po osmi letech menšinové vlády konzervativní pravice čtyř aliančních stran v čele s Moderáty se ujala menšinové vlády červenozelená koalice Sociální demokracie (S) a Zelených (MP). Předseda sociálních demokratů Stefan Löfven dne 3. října, jako nový předseda vlády představil novou 24-člennou vládu, v níž je rovné zastoupení mužů a žen (12/12). Spolu s ustavením nové vlády došlo k některým změnám v agendách ministerstev, z nichž nejvýraznější je vytvoření „superministerstva“ hospodářství, resp. podnikání a inovací, které od 1. 1. 2015 zahrnuje do svých agend problematiku bydlení, dopravy, inovací, státních podniků, zemědělství, podnikání, obchodu a exportu a sedí zde čtyři ministři. V nové vládě již neexistuje post ministra pro EU a za oblast spolupráce s EU zodpovídá ministryně zahraničí. Nová vládní koalice disponuje v parlamentu velmi křehkou podporou Sociální demokracie a Zelených, příp. ad hoc podporou Levicové strany, jejíž původně předpokládaná participace na vládě byla premiérem Löfvenem razantně odmítnuta, což mělo negativní dopad na vzájemnou politickou spolupráci. Pozice vlády vůči opozici rozdělené na konzervativní Alianci (Moderáti, Křesťanští demokraté, Strana středu a Liberálové) a nacionalistické Švédské demokraty je tak velmi křehká. K zásadnímu vývoji mezi vládou a opozicí však došlo po předložení návrhů rozpočtu na 2015 ke schválení do parlamentu. Při prosincovém hlasování o návrzích došlo k neschválení vládního návrhu rozpočtu, kdy strany opoziční Aliance a Švédští demokraté (SD) hlasovaly pro opoziční alianční návrh (v SE parlamentu musí proběhnout hlasování o všech podaných návrzích rozpočtu, a to v pořadí od návrhu s předpokládanou nejnižší podporou). Aliance odůvodnila své jednání zásadními rozpory v otázce daňové a celkově rozdílného přístupu k ekonomické správě země, SD zase deklarovala, že nepodpoří žádný návrh rozpočtu, a to ani do budoucna, který je finančně vstřícný k imigraci. Po tomto hlasování je tak platným zákonem o rozpočtu ten z dílny konzervativní opozice. Skrytou podstatou rozporů nad rozpočtem se stala problematika imigrace a integrace a dále role nacionalistických a xenofóbních Švédských demokratů (SD) v SE politice. Otázky imigrace a integrace byly všemi parlamentními stranami s výjimkou právě Švédských demokratů zcela tabuizovány v průběhu letní předvolební kampaně a i v průběhu jednání o rozpočtu na příští rok. Na regionální a komunální úrovni se však jedná o jednu z nejpalčivějších tématik, kdy otázka celkového sociálního začlenění imigrantů do SE společnosti a administrativních a společenských struktur působí značné problémy vč. nedostatku ve financování. Premiér Löfven reagoval na vzniklou situaci po hlasování o rozpočtu 3. 12. okamžitě a oznámil své rozhodnutí o konání mimořádných voleb v termínu 22. března 2015. Svůj krok odůvodnil

2/59




Švédsko

tím, že v chování opozičních stran vidí zásadní změnu paradigmatu ve švédské politice, která mění zaběhnutou parlamentní praxi, a to sice umožnění vládnutí tomu menšinovému politickému bloku v parlamentu, který se prokazuje „větší menšinou“. Po tomto vývoji se tak ještě větším překvapením stala tisková konference lídrů šesti politických stran vlády a opoziční Aliance 27. prosince, na které bylo oznámeno, že mimořádné volby se konat nebudou vzhledem k tomu, že strany došly k tzv. „Prosincové dohodě“ o podmínkách pro udržení tradice menšinového vládnutí a negativního parlamentarismu v SE, která platí od jara 2015 do dne voleb, včetně, v roce 2022. Dohoda je výsledkem zcela utajovaných jednání, která s opozičními stranami zahájila ministryně financí Anderssonová, která však v průběhu z jednání odstoupila a dohodu poté „dotáhl“ ministr hospodářství Damberg. Předseda vlády

Stefan Löfven

S

Ministryně financí

Magdalena Andersson

S

Ministr pro finanční trhy a spotřebitelské otázky

Per Bolund

MP

Ministryně pro strategické otázky, záležitosti budoucnosti a severskou spolupráci

Kristina Persson

S

Ministryně spravedlnosti a imigrace

Morgan Johansson

S

Ministr vnitra

Anders Ygeman

S

Ministryně zahraničních věcí

Margot Wallström

S

Ministryně pro rozvojovou spolupráci

Isabella Lövin

MP

Ministr obrany

Peter Hultqvist

S

Ministryně pro sociální pojištění

Annika Strandhäll

S

Ministr národního zdraví, zdravotnictví a sportu

Gabriel Wikström

S

Ministryně pro otázky dětí, seniorů a rovného postavení

Åsa Regnér

S

Ministr pro občanské záležitosti

Ardalan Shekarabi

S

Ministr školství

Gustav Fridolin

MP

Ministryně pro gymnázia a pozvednutí znalostí

Aida Hadzialic

S

3/59




Švédsko

Ministryně pro vyšší vzdělání a výzkum

Heléne Hellmark Knutsson

S

Ministryně pro klima a životní prostředí, vicepremiérka

Åsa Romson

MP

Ministr pro energetiku

Ibrahim Baylan

S

Ministr průmysl a inovací

Mikael Damberg

S

Ministr bydlení a městského rozvoje

Mehmet Kaplan

MP

Ministryně pro infrastrukturu

Anna Johansson

S

Ministr zemědělství

Sven-Erik Buch

S

Ministryně kultury a demokracie

Alice Bah Kuhnke

MP

Ministryně pro pracovní trh

Ylva Johansson

S

Podrobné rozdělení kompetencí a agend jednotlivých ministerstev lze najít na stránkách vlády.

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin) Počet obyvatel •

počet obyvatel 9 753 627 (k 31. 1. 2015)

•

hustota obyvatelstva 23,9 obyvatel/km

•

podíl ekonomicky činného obyvatelstva (18-64 let) cca 61,5 %

2

Průměrný roční přírůstek a jeho demografické složení Dle údajů švédského statistického úřadu za rok 2014: •

roční přírůstek SE obyvatelstva: 1,05 %, celkový počet obyvatel: 9 753 627;

•

imigrace - 126 966;

•

emigrace - 51 237;

•

narození - 114 907

•

zemřelí - 88 976

•

4 875 115 žen, 4 872 240 mužů (2014)

Koncem roku 2014 žilo v zemi 499 408 lidí starších než 80 let, do věkové skupině 15–64 let patřilo 64,8 % občanů. Švédsko patří mezi země s nejdéle žijícím obyvatelstvem, průměrný věk dožití u žen je 81 let a u mužů 79 let. Národnostní složení

4/59




Švédsko

Složení obyvatelstva podle místa původu Region původu

Počet občanů

Švédsko

8 143 804

Ostatní země severní Evropy

248 497

EU mimo severské země

318 353

Ostatní evropské země

234 552

Afrika

164506

Severní Amerika

35 539

Jižní Amerika

67754

Asie

522 372

Oceánie

5 134

Rusko

5 815

Neznámého původu

1 029

Celkem cizinci

1 603 551

Celkem tvoří cizinci 1 603 551 z 9 747 355 obyvatel. V roce 2013 byl počet občanů pocházejících z České republiky/Československa odhadován na 7 158 osob. Nejpočetnějšími minoritními skupinami z hlediska země původu jsou přistěhovalci z Finska, z Iráku, Srbska/Cerné hory, Polska, Iránu, Bosny a Hercegoviny, Německa, Dánska, Norska a Turecka. V roce 2014 žádalo o azyl ve Švédsku 81 301 lidí. Za rok 2013 výrazně narostla skupina uprchlíků ze Sýrie (30 583). Poté následovali obyvatelé Eritrei (11 499) Somálska (4 831) a Afghánistánu (3 104). V průběhu roku se do země celkem přistěhovalo 126 966 lidí, nejčastější důvod pobytu pro občany mimo severské země bylo sloučení rodiny. Náboženské složení Dle informace švédského Statistického úřadu není tento údaj s ohledem na ochranu osobních údajů sledován. Složení obyvatelstva z hlediska vyznání podle starších publikovaných dat: •

luteránské 80 %

•

římskokatolické 4 %

•

islám 7 %

5/59




Švédsko

1. ledna 2000 došlo k odluce církve od státu, jehož přímým důsledkem byla ztráta obecního statusu, který před tímto datem farnosti měly.

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru. Níže uvedená tabulka zahrnuje údaje o dosažených ekonomických ukazatelích za roky 2013 a 2014 a predikce jejich vývoje v letech 2015 - 2019 Selected Indicators

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

GDP, market price

1.3

2.2

3.1

3.3

2.2

1.7

1.7

GDP, calendaradjusted

1.3

2.3

2.9

3.1

2.5

1.8

1.8

Household consumption

2.4

2.7

2.7

2.6

2.6

-

Government consumption

1.0

1.9

1.4

0.8

0.7

-

Gross fixed capital formation

-

6.5

2.9

4.5

3.6

3.5

-

Stock investments, contribution to GDPgrowth

0.2

0.0

0.0

0.0

0.0

-

Net export, contribution to GDPgrowth

-1.1

0.2

0.1

0.2

0.1

-

Current accoutn

6.9

5.8

6.1

6.2

5.9

5.3

5.0

Hours worked, calendar adjusted

0.3

1.8

1.5

1.7

1.7

0.9

0.5

Employment 1.0

1.4

1.4

1.4

1.5

0.9

0.5

6/59




Švédsko

Unemployment 8.0

7.9

7.8

7.4

6.8

6.7

6.8

Labour -1.9 market gap

-1.3

-1.0

-0.5

0.1

0.2

0.0

Output gap -2.2

-1.6

-0.9

0.0

0.4

0.2

0.0

Hourly earnings

2.5

2.9

2.9

3.2

3.2

3.2

3.3

Hourly labour cost

2.1

1.9

2.9

3.7

3.2

3.2

3.3

Productivity 0.9

0.4

1.4

1.4

0.8

0.9

1.3

CPI

0.0

-0.2

0.2

1.1

2.8

3.1

2.9

CPIF

0.9

0.5

1.0

1.6

2.0

2.3

2.2

Interest 2.1 rate, 10-year government bond

1.7

0.9

1.7

2.5

3.2

3.8

Effective krona exhange rate index (KIX)

106.8

113.6

112.7

109.8

106.8

103.8

General -1.4 government net lending

-2.1

-1.5

-0.9

-0.5

-0.4

-0.3

Structural net lending

-0.9

-1.6

-1.1

-0.6

-0.6

-0.5

-0.3

General 38.6 government consolidated gross debt (Maastricht debt)

40.6

41.0

39.9

39.2

38.6

37.9

103.0

Sources: Statistics Sweden, National Mediation Office and NIER. Published: March 25, 2015

7/59




Švédsko

Očekávaný vývoj v teritoriu SE ekonomice se koncem roku 2014 dařilo lépe, než se očekávalo. Dle SE statistického úřadu (SCB) dosáhl HDP ve 4. čtvrtletí 2014 růstu 1,1 % oproti předcházejícímu čtvrtletí a 2,7 % v meziročním srovnání. Byly to především investice a spotřeba domácností, které byly hnacím motorem ve 4. čtvrtletí, mírně již přispěl také vývoz. Za celý rok 2014 dosáhl HDP v meziročním srovnání růstu 2,1 %. Jak SE vláda, tak SE Národohospodářský institut (NIER) věří, že konjunktura nabrala rychlost a během roku 2015 se projeví ještě v silnější míře. Dle vládních prognóz dosáhne růst HDP v roce 2015 výše 2,6 %, v roce 2016 2,7 % a v roce 2017 2,5 %. NIER předpokládá, že růst HDP v roce 2015 se bude pohybovat okolo 3,1 % a v roce 2016 3,3 % a v 2017 poklesne na 2,2 %. Nezaměstnanost se během roku 2014 pohybovala okolo 8 % a v letošním a příštím roce by se měla postupně mírně snižovat až na úroveň 7,1 %. Jak SE vláda, tak SE Národohospodářský institut (NIER) očekávají, že v roce 2015 se dostaví v SE ekonomice postupné oživení, které se udrží i v příštích letech. Ve svých prognózách vycházejí z předpokladu, že s postupně se zlepšující ekonomickou situací ve světě existují předpoklady i pro SE hospodářském oživení a v zemích eurozóny. Silnější mezinárodní obchod pak zvýší poptávku po švédském vývozu zboží a služeb a to by mělo přispět ke zvýšení SE vývozu, přílivu zahraničních investic, snížení nezaměstnanosti a rostoucímu využití zdrojů. Již v roce 2014 se tempo růstu švédské ekonomiky ve srovnání s rokem 2013 mírně zvýšilo a objevily se první známky ekonomického oživení. Pozitivním překvapením byl statistický údaj pro SE HDP za čtvrté čtvrtletí 2014, kdy SE švédské ekonomice dařilo lépe, než se očekávalo. Hospodářský růst byl tažen především investicemi a spotřebou domácností. Pomalé mezinárodní oživení mělo za důsledek, že švédský vývoz rostl velmi pomalu oproti dovozu. Dle posledních prognóz SE vlády a Národohospodářského institutu NIER se švédská ekonomika postupně zotavuje. SE statistický úřad (SCB) uvádí, že v roce 2014 vzrostlo HDP meziročně o 2,1 %, což představuje nejvyšší meziroční růst od roku 2011. V prvních třech čtvrtletích roku 2014 byla tahounem růstu hlavně domácí spotřeba, ve čtvrtém čtvrtletí 2014 byl růst ekonomiky založen na širším základě, neboť se vedle trvající domácí spotřeby začaly pozitivně projevovat dopady zvýšeného zahraničního obchodu. V posledním čtvrtletí 2014 se po několika slabých letech švédských vývoz zvýšil a přispěl k vyššímu růstu SE ekonomiky ve 4. čtvrtletí, kdy HDP dosáhl růstu 1,1 % oproti předcházejícímu čtvrtletí a o 2,7 % v meziročním srovnání. Švédský vývoz zboží vzrostl v roce 2014 o 3,1 % a vývoz služeb o 8,4 % v meziročním srovnání. Zveřejněné údaje dokládají rostoucí trend vývozu za poslední 2 roky. Rovněž tak rostl i dovoz, který v roce 2014 vzrostl o 6,3 % u dovozu zboží a o 14 % u dovozu služeb. Hlavní nárůst u vývozu byl realizován ve vztahu k Velké Británii (o 13 %), která se tak stala třetím největším exportním trhem po Německu a Norsku. U mimoevropských zemí byl zaznamenán za rok 2014 skokový nárůst SE vývozu do USA a to o 12 %. Obchodní výměna s Norskem narostla o pouhé 1 %. SE dovoz ze zemí EU se zvýšil o 6 %, zatímco dovoz z USA se snížil o 2 %. Dovoz zboží z RF se zvýšil o 19 %, a to zejména díky nárůstu dovozu ruské ropy. RF nyní představuje 48 % z celkového dovozu ropy do Švédska. Švédské přímé investice v zahraničí se zvýšily o 9 %, zatímco zahraniční aktiva ve Švédsku klesly o 0,5 %. Globální ekonomické ozdravení a relativně slabá měna SEK přispěly k růstu SE exportu v roce 2014 o 3,3 % v roce a v roce 2015 se očekává růst exportu okolo 5 %. S ohledem na silnou domácí poptávku a na dovozu závislém exportním průmyslu vzrostly ve zvýšené míře i dovozy. Současně došlo ke zvýšenému růstu v průmyslu, který je úzce propojen s rostoucí vývozní poptávkou. Produktivita práce se v roce 2014 zvýšila ve všech výrobních odvětvích a na domácím trhu stejně jako v zahraničí vzrostly objednávky. Očekávání průmyslu pokračuje v optimistickém trendu a řada sektorů očekává vedle rostoucích objednávek i v nárůst zaměstnanosti během celého roku 2015. Dubnové vládní prognózy pracují s předpokládaným růstem HDP v roce 2015 ve výši 2,6 %, v roce 2016 2,7 % a v roce 2017 snížení na 2,5 %. NIER předpokládá, že růst HDP v roce 2015 bude okolo 3,1 % a v roce 2016 3,3 % a v 2017 poklesne na 2,2 %. V roce 2015 a 2016 vláda předpokládá růst, i když pomalý, v mnoha zemích eurozóny a očekává zvýšená tempa růstu v zemích, které jsou důležitými švédskými obchodními partnery. Rovněž očekává růstová tempa u spotřeby domácností, částečně z důvodu nízkých úrokových sazeb, ale zejména v důsledku postupného zlepšování situace na trhu práce. Kombinovaný účinek obou těchto předpokladů by měl přinést postupné oživení SE ekonomiky s růstem 2,4 % v letošním roce a 2,5 % v příštím roce po kalendářním očištění.

8/59




Švédsko

Nezaměstnanost dle vládních předpokladů se bude pohybovat v roce 2015 ve výši 7,5 %, v roce 2016 7,1 % a 2017 6,7 %. Vláda očekává postupné snižování nezaměstnanosti, nicméně velmi pomalými tempy. Nezaměstnanost v roce 2014 se pohybovala na vyšší úrovni než před finanční krizí a její snížení si žádá nákladná finanční opatření nejen na podporu vytváření nových míst, ale i v oblasti snižování segregace na pracovním trhu. Navíc silný populační růst veden silným přílivem žadatelů o azyl a členů rodin přispěje k rychlému růstu pracovní síly. Růst zaměstnanosti se očekává ve výši 1,4 % v letošním roce a jeho pokračování ve stejné výši v obou dalších letech. Nezaměstnanost v roce 2014 se pohybovala celoročně okolo 8 %, nezaměstnanost mladých vykazovala hodnotu 24,5 %. SE veřejné finance vykazují dlouhodobě deficit, který se postupně zvyšoval od roku 2010, a dále v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013, kdy veřejné finance skončily deficitem 74 mld. SEK tj. 1,9 % HDP. Zhoršení veřejných financí je způsobeno jednak relativně slabým hospodářským oživením a nedostatečným financováním vládních reforem, ale zejména snížením daní realizovaným předchozí středo-pravou vládou Aliance. Státní zadlužení se pohybovalo k 31. 12. 2014 ve výši 1366 mld. SEK tj. 36 % HDP, pro rok 2015 se očekává zadlužení ve výši 1477 mld. SEK a v roce 2016 1503 mld. SEK tj. 36 – 37 % HDP. Nízká inflace a nízká inflační očekávání přiměly SE Riksbanku v polovině března 2015 ke snížení úrokové míry na zápornou hodnotu -0,25. S cílem zabránit posílení koruny Riksbanka avizovala připravenost pokračovat v nastoupeném trendu a přikročit k dalšímu snížení úrokové sazby až na celkových -0.40 %, pokud to bude situace na finančním trhu vyžadovat. Na této úrovni by dle odhadů Riksbanky měla sazba zůstat až do prosince 2016, poté by se měla pomalu začít navracet k plusovým hodnotám. Stanovený 2% inflační cíl by měl být dosažen v průběhu roku 2017. Po březnovém oznámení pozitivních statistických údajů SE ekonomiky za rok 2014 posílila SE koruna téměř o 4 öre vůči euru a ustálila se na hodnotě 9,35. Vůči dolaru posílila koruna o 2 öre a udržuje se na hodnotě 8,35. Posilování SE koruny ztěžuje situaci Riksbance v jejím úsilí o dosažení inflačního cíle. Za jeden z rizikových faktorů pro zdárný vývoj SE ekonomiky je označováno vysoké zadlužení SE domácností a stále rostoucí ceny na trhu s nemovitostmi. Zadluženost domácností dosáhla začátkem roku 2015 historicky nejvyšší úrovně za posledních 30 let. Dlouhodobě nízké úrokové míry hypoték stále podporují poptávku a nákup nemovitostí, jejichž ceny díky nedostatečné výstavbě nových bytů nestále rostou. SE vláda ve spolupráci s Finanční stabilizační radou přistoupila k přípravě opatření ke snížení zadlužení domácností, která by měla spočívat ve zpřísnění umořování půjček. Návrhy opatření zahrnují u nových půjček ve výši 70 – 85 % hodnoty nemovitosti (vyšší půjčky nejsou povoleny) splátky navíc ve výši 2% p.a., dokud nebude půjčka splacena pod 70 %. U půjček ve výši 50 – 70 % hodnoty nemovitosti bude dlužník navíc splácet 1% p.a. Půjčky pod 50% ceny nemovitosti regulovány nebudou. Opatření by měla vést k umoření nových půjček pod 50% hodnoty nemovitosti za maximálně 32 let. Návrh však má také své odpůrce, kteří kritizují jeho negativní dopad zejména na mladé bez úspor, kteří se stěhují do větších měst. Většina odborníků se však shoduje, že tvrdší opatření proti zadlužování SE domácností jsou nutností.

Rok 2014 na stockholmské burze Rok 2014 na stockholmské burze byl rokem zejména velkých překvapení. Dění na burze ovlivnily zejména změny jako výrazné snížení úrokové míry ze strany SE národní banky Riksbank až na 0 % a pokles ceny ropy na mezinárodním trhu. Nedostavila se ani stabilizace hospodářské konjuktury, jak švédští analytici předpovídali na počátku roku 2014. Nulová úroková míra pro burzu znamenala příliv značného počtu nových investorů, pro které to byl jediný způsob, jak zhodnotit své finance. Od roku 2011, kdy burzu zasáhla obava z řeckého vývoje, stockholmská burza stoupla o 70 %. V říjnu 2014 způsobila zpráva MMF o snížení globálních prognóz růstu pro roky 2014 a 2015 výrazný pokles, o měsíc později však byla burza zpět na své původní hodnotě. Rok 2014 je ve Švédsku nazýván také jako „festival nově zapsaných firem na burze“. Zapsáno bylo okolo 60 nových společností s celkovým kapitálem 27 mld. SEK. Obdobná četnost byla naposledy zaznamenána v roce 2000. Z nově zapsaných společností největší úspěchy slavily Bufab, Lifco, Recipharm či Hemfosa, kterým vzrostly akcie až o 50 %. Pokračující trend je očekáván i v první polovině roku 2015. Některé nové firmy však zažily v roce 2014 i neúspěch, např. velmi očekávané zapsaní společnosti Comhem, která se po počátečním poklesu vrátila ke konci roku na svou úvodní cenu za akcii, nebo společnost Bactiguard, jež během půl roku ztratila polovinu ze své původní hodnoty před zapsáním. Jako celkový vítěz na stockholmské burze za rok 2014 je označována společnost Electrolux, kontrolovaná

9/59




Švédsko

rodinou Wallenbergů, jež v září koupila americkou společnost GE Applicanes s 12 000 zaměstnanci za 23 mld. SEK. Na burze se obchod projevil nárůstem ceny akcií Electroluxu o 30%. Úspěšný rok mají za sebou také společnosti obchodující se zbožím denní spotřeby Ica a Axfood, na které se investoři při poklesu konjunktury obraceli jako na bezpečné a stabilní investice.

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Červeno-zelená koaliční vláda představila svůj rozpočet 23. 10. 2014. V hlasování o rozpočtu 3. 12. 2014, však větší parlamentní podporu obdržel opoziční rozpočet dříve vládnoucí Aliance, jenž tak platí pro rok 2015. Příjmová stránka rozpočtu pro rok 2015 je ve výši 837 mld. SEK a výdajová ve výši 869,6. Současná vláda tedy hodpodaří se schodkovým rozpočtem ve výši 32,6 mld. SEK. Původní rozpočet vlády, který nebyl přijat Poslaneckou sněmovnou, počítal jak s vyšší příjmovou stránkou (854,1 mld. SEK), tak s vyšší výdajovou stránkou (886,6 mld. SEK). V dubnu 2015 předložila do parlamentu vláda Stefana Löfvena návrh tzv. jarního (dodatkového) ročního rozpočtu 2015, ve kterém poprvé zahrnula slibované reformní kroky z předvolebního období. Díky tzv. Prosincové dohodě má menšinová vláda vysokou záruku, že její návrhy v SE parlamentu během červnového hlasování projdou. Rozpočet na rok 2015 v číslech a porovnání změn uvedených v jarním rozpočtu Výdaje (v tis. SEK)

Stanovený rámec

Změna rámce

Nový rámec

Řízení státu

12 198 574

104 000

12 302 574

Ekonomika a finance

14 599 753

0

14 599 753

Daně, cla

10 573 781

-

-

Justiční systém

40 757 864

17 000

40 774 864

Mezinárodní spolupráce

1 919 062

50 000

1 969 062

Obrana a pohotovost

48 451 160

-4 000

48 447 160

Mezinárodní pomoc

29 508 686

-229 000

29 279 686

Migrace

17 433 309

479 000

17 912 309

Zdravotní a sociální péče 61 898 497

1 921 884

63 820 381

Finanční zabezpečení v nemoci a invaliditě

100 474 087

2 561 000

103 035 087

Finanční zabezpečení ve stáří

38 015 425

133 000

38 148 425

Finanční zajištění pro rodiny a děti

83 124 698

172 000

83 296 698

Integrace a rovnost pohlaví

16 747 043

-2 000

16 745 043

10/59




Švédsko

Trh práce a pracovní život

67 783 102

1 531 000

69 314 102

Podpora studií

20 302 280

664 400

20 966 680

Vzdělávání a vědecký výzkum

63 635 525

336 392

63 971 917

Kultura, média, náboženství a volný čas

12 785 347

151 000

12 936 347

Regionální růst

2 700 801

-

-

Plánování, bydlení, 1 207 973 výstavba a spotřebitelská politika

15 000

1 222 973

Obecná ochrana životního prostředí

5 341 118

572 000

5 913 118

Energie

2 469 609

-87 000

2 382 609

Komunikace

48 870 983

579 000

49 449 983

Zemědělské vědy, venkov a potraviny

15 656 027

24 935

15 680 962

Hospodářský život/ průmysl

5 309 162

197 000

5 506 162

Obecné granty obcím

91 441 002

863 000

92 304 002

Úroky státního dluhu, atd.

20 526 200

8 800 000

29 326 200

Poplatky EU

40 126 178

-

-

Součet oblasti výdajů

873 857 246

Snížení o zůstatky

-4 592 975

Součet nákladů

869 264 271

Čisté půjčky švédského úřadu pro národní dluh

321 629

Korekce míry peněz

0

11/59




Švédsko

Součet/celkem

869 585 900

Změny celkem, kterými se mění rozopočet

18 849 61

Rozpočet na rok 2015 - příjmy Příjmy

2015

Státní daň z příjmu

859 116 281

Příjmy ze státní činnosti

33 649 944

Příjmy z prodeje majetku

15 000 000

Splácení úvěrů

875 900

Imputované příjmy

9 998 000

Granty atd. z EU

10 332 700

Odečety atd. přiléhající k daňovému systému

-83 523 685

Náklady účtované jako příjmy na daňovém účtu

0

Celkové příjmy

837 017 229

Odhadována potřeba půjčky

32 568 671

Zdroj, údaje v tis. SEK

Vládní reformní opatření Navrhovaná dlouhodobá reformní opatření jsou zaměřena na podporu hospodářského růstu a růstu zaměstnanosti, zvyšování úrovně znalostí a vědomostí studentů, posílení konkurenceschopnosti podniků, zvyšování blahobytu a soudržnosti ve Švédsku. Součástí přijímaných opatření je i ochrana životního prostředí a klimatu. V oblasti posílení zaměstnanosti se vláda zaměřuje i na krátkodobý horizont s důrazem na zlepšení nabídky a poptávky a jejich vzájemné komptability na pracovním trhu. Zvláštní pozornost je věnována podpoře mladých lidí, dlouhodobě nezaměstnaným a všem, kteří mají obtížné podmínky pro vstup na pracovní trh. Reformy a financování navržené v jarním rozpočtu Reforms 2015 and financing SEK billion

12/59

2016


2017

2018

2019



Švédsko

More jobs and greater competitiveness Competitive 0.63 business policy Railway maintenance

0.66

0.62

0.68

1.24

0.70

1.24

0.70

1.24

Higher 0.61 education, adult education and folk high schools

1.21

1.43

1.79

1.61

Education 0.38 contracts

0.79

0.78

0.78

0.80

Trainee jobs

0.06

0.68

1.17

1.19

1.20

Extra jobs

0.01

0.56

1.66

2.43

2.63

Additional 0.16 funds to Swedish public employment service

0.26

0.24

0.14

0.14

A modern working life

0.09

0.10

0.10

0.08

0.04

Knowledge-based education in equal schools with time for each pupil Early action

0.03

0.55

0.58

0.58

0.58

More 0.11 attractive teaching profession

0.46

0.46

0.46

0.44

All schools must

1.55

1.62

1.62

1.28

13/59

0.33




Švédsko

be good schools A sustainable future Climate investments

0.13

0.60

0.60

0.60

Biodiversity 0.41 & nature conservation

1.18

1.18

1.18

1.18

More 0.02 resources for environmental agencies

0.11

0.11

0.11

0.11

Other 0.01 environmental initiatives

0.12

0.12

0.12

0.12

0.40

0.40

0.40

Increased welfare and security Better 0.20 maternity care

0.40

More staff in elderly 1.00 care

2.00

2.00

2.00

Higher 0.88 ceiling & minimum level of unemployment insurance (incl. coordination w. sickness benefit)

2.83

2.78

2.71

2.81

Higher 0.21 maintenance support

0.62

0.63

0.63

0.63

Higher 0.13 housing supplement for pensioners

0.40

0.40

0.40

0.40

14/59




Švédsko

Higher 0.06 sickness and activity compensation

0.24

0.24

0.24

0.24

Swifter 0.32 introduction of new arrivals

0.16

0.16

0.16

0.16

Increased 0.03 support for women’s shelters

0.10

0.10

0.10

0.10

Increased 0.04 support for culture

0.09

0.10

0.09

0.02

Extra 0.86 funds for municipalities

2.56

3.02

3.02

3.02

Other reforms

0.52

0.62

0.30

0.20

Reforms, 8.00 total

19.97

22.41

23.07

18.83

Financing2015 Impact on general government net lending, SEK billion

2016

2017

2018

2019

15.76

18.34

18.10

17.98

Other reforms

0.74

Revenue increases Decreased 5.49 or abolished reduction of social security contributions 15/59




Švédsko

for young people Higher 0.01 environmental taxes

0.03

0.03

0.03

0.03

Abolition 0.02 of tax credit for help with homework & other schoolwork

0.05

0.05

0.05

0.05

Higher 0.10 tax on thermal output at nuclear power reactors

0.25

0.25

0.25

0.25

Financing 0.12 fee, unemployment insurance funds

0.40

0.41

0.42

0.43

Other 2.32 budget top-ups

3.93

6.16

7.13

5.29

Financing,8.06 total

20.41

25.24

25.97

24.02

Impact 0.06 on public finances

0.44

2.83

2.90

5.19

Technical transfers to households

0.44

2.83

2.90

5.19

Note: The figures refer to reforms and financing proposed in the bill the Spring Amending Budget for 2015 (Govt Bill 2014/15:99) and those estimated in this bill.

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba Platební bilance v letech 2008–2014 (mld. SEK) 2008

16/59

2009

2010


2011

2012

2013

2014



Švédsko

běžný účet 281,7

232,7

229,4

209,9

215,5

225,0

244,8

obchod zbožím (FOB-FOB)

101,4

107,9

82,4

74,9

77,7

70,9

118,3

obchod službami

110,9

103,8

128,5

107,9

112,3

115,6

63,4

platby -2,1 zaměstnancům

-2,4

-1,9

-2,6

-2,4

-3,0

20

čistý příjem 113,7 z investic

60,8

64,9

80,5

91,1

102,6

110,4

příspěvky do/z EU

-20,2

-12,7

-18

-20,1

-23,4

-29,4

-30,4

rozvojové granty

-8,4

-10,3

-9,7

-6,2

-11,0

-19,5

-21

(ostatní) běžné převody

-13,6

-16,5

-16,8

-24,4

28,8

-12,4

-16,4

kapitálový -5,2 účet

-3,9

-4,7

-3,7

-4,4

-6,2

-4,3

finanční účet

143,8

-81,9

-260,1

-301,1

-76,7

-139,2

112,5

přímé investice

44,8

-151,5

-139

-110,0

-85,2

-163,7

14,5

portfoliové investice, mimo finanční deriváty

-199,7

479,0

141,3

172,9

97,8

288,6

161,3

finanční deriváty

16,1

-20,5

29,7

-19,6

36,2

63,4

-21

ostatní investice

278,9

-277,2

-294

-339,8

-122,0

-232,3

-43,2

rezervní aktiva

3,7

-116

2,1

-4,6

-3,5

-95,4

1,2

17/59




Švédsko

opravné položky

-381,5

-132,8

35,5

44,6

-129,6

-79,6

-128

Zdroj: www.riksbank.se, Statistický úřad SE (Tabellsamling)

Zahraniční zadluženost, dluhová služba Otázkami státního dluhu se zabývá zvláštní úřad spadající do kompetence Ministerstva financí. Úřad pro národní dluh je výkonnou institucí, která na základě souhlasu parlamentu zplnomocňuje vládu k půjčkám na krytí deficitu státního rozpočtu. Úřad má devítičlennou radu, jejímiž 4 členy jsou poslanci parlamentu. Další institucí, která se věnuje efektivnímu finančnímu managementu státních zdrojů, je Švédský národní úřad pro finanční management. Podle Národní banky má na výši čistého zahraničního dluhu vliv metodika výpočtu hodnoty přímých zahraničních investic (PZI). Zatímco hodnota podílů (akcií) portfoliových investic se vykazuje v tržních cenách, akcie klasifikované jako PZI jsou vedeny v účetní, tedy nižší, hodnotě. Protože švédské PZI v zahraničí jsou vyšší než zahraniční ve Švédsku, je výsledná výše zahraničního dluhu neobjektivní. Od roku 2003 je výpočet vládního dluhu objektivizován zahrnutím derivátů, což znamená lepší reflexi podílu dluhu v zahraničních měnách. Všechny dluhové instrumenty se započítávají v nominálních hodnotách a celková inflační kompenzace je zahrnuta v dluhopisech, které jsou ovlivněny inflací. V roce 2001 nastoupilo Švédsko cestu postupného oddlužování, k čemuž v posledních letech přispíval přebytkový státní rozpočet včetně využití výnosů z privatizace státních firem a majetkových účastí. Vývoj státního dluhu v letech 2010–2014 (v mld. SEK) 2014

2013

2012

2011

2010

1 394 314

1 277 100

1 146 165

1 150 767

1 179 347

Nominálnídluhvč. 1 375 845 plánu aktiv, anualizované

1 261 902

1 122 726

1 126 132

1 161 236

Nominální dluh vč. plánu aktiv

1 320 900

1 252 788

1 121 314

1 112 914

1 158 020

Naběhlá kompenzace inflace

24 937

28 518

30 690

34 280

30 857

Efekty 30 007 směnných kurzů

-19 404

-29 278

-21 061

-27 641

Plán aktiv

15 198

23 439

24 634

18 111

Státní dluh

18 469

Zdroj: Úřad pro národní dluh

18/59




Švédsko

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Švédsko má rozvinutý a po dobře zvládnuté krizi v 90. letech stabilizovaný bankovní sektor. V roce 2013 působilo na švédském trhu 117 bank, které lze rozdělit do 4 kategorií: švédské bankovní akciové společnosti, zahraniční banky, spořitelny a družstevní banky. •

Národní švédská banka, Riksbanken (www.riksbank.se). Plní úlohu centrální banky a její funkce jsou totožné s funkcemi národních bank v zemích mimo eurozónu. První viceguvernérkou byla v letech. 2003 - 2007 Eva Srejber, původem z Československa.

1. Skandinaviska Enskilda Banken (www.seb.se) je nejstarší činnou bankou, založila ji rodina Wallenbergů v roce 1856. Ze 77,4 % je vlastněna švédskými akcionáři, 10,7 % patří americkým vlastníkům a ostatní akcie vlastní mezinárodní kapitál. Operuje hlavně ve Švédsku (56,4 úvěrového portfolia), severských zemích, Německu (24.3 %) a baltských zemích. 2. Swedbank (www.swedbank.se) je komerční bankou, která byla jako první švédská spořitelna založena již v r. 1820. Má rozsáhlé mezinárodní aktivity, především v baltských zemích (226 poboček) a na Ukrajině (164 poboček). Byla proto nejvíce ohrožena důsledky globální finanční krize. 3. Nordea (www.nordea.com) je komerční bankou, která podobně jako SEB operuje kromě Švédska (24,9 % úvěrového portfolia) v ostatních severských (62,7 %) a baltských zemích. Základní jmění je cca 176 mld. €, obsluhuje 9,6 miliónu individuálních klientů a asi 930 000 právnických osob. S akciemi a.s. Nordea se obchoduje na burzách ve Stockholmu, Helsinkách a Kodani. 4. Handelsbanken (www.handelsbanken.se) byla založena v r. 1871, vlastní 350 poboček v celé Skandinávii, Finsku a Velké Británii. Je to universální instituce poskytující služby v celém spektru od tradičních podnikových transakcí přes investiční bankovnictví až po životní pojištění •

Scandia (www.scandia.com) je největší švédskou spořitelnou s pobočkami ve 20 zemích. Byla založena v roce 1863.

•

Ålandsbanken Sverige (www.alandsbanken.se), byla založena jako pobočka islandské banky Kaupthing Bank. V souvislosti s kolapsem islandské ekonomiky a problémy mateřské banky byla švédská pobočka, jež krizí postižena nebyla, v únoru 2009 odprodána finské bance Alandsbanken. Poskytuje především finanční služby v oblasti cenných papírů, investičního bankovnictví a správy rezerv. Čtyři největší bankovní koncerny SE

Název banky

Počet zaměstnaných osob

Z toho ve SE

Půjčky obecně (v mld. SEK)

Rozvaha (bilance) (V mld. SEK)

Nordea

33 791

7 675

2 817

5 207

SEB

20 717

8 545

1 075

2 180

Handelsbanken

10 850

7 549

1 482

2 154

Swedbank

19 542

8 960

1 187

1 716

Zdroj: Výroční zpráva jednotlivých bank Významnou složkou finančního sektoru jsou hypotéční instituce, které spravují aktiva v objemu celkem 2.284 mld. SEK. Na švédském trhu jich působí šest, z toho tři největší jsou součástí velké bankovní skupiny (spravují celkem 81 % aktiv hypotéčního sektoru). Z celkového objemu úvěrů poskytovaných úvěrovým segmentem finančního trhu je 42 % poskytováno právě hypotéčními institucemi.

19/59




Švédsko

Ve Švédsku působí 468 pojišťoven a 35 poboček zahraničních pojišťovacích institucí. Většina pojišťoven je malých a specializovaných na neživotní pojištění. Struktura trhu je zřejmá z faktu, že 84 % investičních aktiv pojišťovacích institucí (celkem 2.724 mld. SEK) je spravováno 10 největšími z nich. Zvláštním oborem je penzijní pojištění, jímž se zabývá 78 pojišťovacích sdružení (aktiva 108 mld. SEK) a 2.200 penzijních nadací (166 mld. SEK). Dotace pojišťoven do HDP je okolo 1,2 %. Nejběžnější druh pojištění je Pojištění domácnosti, které má sjednáno až 95 % švédských domácností.

1.7. Daňový systém Daňový systém Švédsko je zemí s dlouhodobou a hluboce zakořeněnou tradicí sociálního státu s vysokou mírou zdanění, která je jednou z nejvyšších na světě. Středopravá vláda po svém nástupu v r. 2006 učinila řadu reformních kroků směřujících ke snížení daňového zatížení (např. zrušení nejvíce kritizovaných majetkových daní - z nemovitostí, z majetku, darovací a dědická). Daňové podvody jsou velmi přísně trestány. Švédský daňový systém je relativně složitý a je předmětem kritiky OECD jak co do struktury, tak celkové výše daňové kvóty. Vyčerpávající popis by přesáhl formát STI. Odkazujeme proto na internetové stránky švédské daňové agentury Skatteverket.

Podniková daň Od 1. 1. 2013 platí sazba 22 %. Fyzické osoby Daně z příjmu fyzických osob jsou hlavním příjmem komun. Komunální daň z příjmu se pohybuje podle trvalého bydliště mezi 28,89 % a 34,17 %, o přesné míře rozhoduje komuna. Státní daň z příjmu odvádí pouze fyzické osoby s vyšším ročním příjmem, nad cca 400.000 SEK za rok ve výši 20 % a při příjmu nad 550.000 SEK se daň zvyšuje o dalších 5 %. Od započetí výdělečné činnosti má každý občan svůj vlastní daňový účet. Daně lze přiznat na formuláři, elektronicky nebo telefonicky. Daně se odvádějí zálohově, což platí i pro zdanění příjmů zaměstnanců a DPH.

Pojištění a penze Odvody na sociální pojištění, které platí zaměstnavatel, jsou odváděny ve výši cca 33 %. Dalších 7 % (polovinu částky lze odečíst) platí samotný zaměstnanec podle kategorií rozpětí. Zaměstnavatelé platí daň z penzijních prémií/závazků ve výši cca 24 %. Sociální a zdravotní pojištění je povinné a mnoho podniků platí svým zaměstnancům i důchodové připojištění a klíčovým zaměstnancům též soukromé zdravotní připojištění.

Daň z nemovitostí V rámci daňové reformy byla tato daň od začátku roku 2008 zrušena a nahrazena místním poplatkem ve výši cca 7 000 SEK za rodinný dům resp. 0,75 % z jeho daňové hodnoty, pokud je tato částka nižší. Z nových domů (do 5 let) se poplatek neodvádí, dalších 5 let jen v poloviční výši (3 500 SEK / 0,375 %).

Daňová úleva pro zahraniční pracovní síly Osoby, které jsou dočasně zaměstnány ve Švédsku, mohou požádat na zvláštním formuláři, který podává jejich zaměstnavatel, o určité úlevy a výjimky z placení daní a sociálních poplatků na dobu až 3 let. Úlevy se liší podle občanství (EU vs. ne-EU), podrobné informace k této složité problematice je třeba si vyžádat u švédských úřadů.

Daň z přidané hodnoty Základní DPH činí 25 %. Švédsko má společně s Dánskem, Norskem a Maďarskem nejvyšší DPH v EU. Od roku 2002 platí snížená daň 12 % na potraviny a potravinové suroviny (přísady) a ve výši 6 % na noviny, 20/59




Švédsko

tiskoviny a knihy, přepravu osob a vstupné na některá kulturní představení. Nulová sazba se týká léků a některých finančních služeb.

Spotřební daň Vybírá se za některé druhy dováženého zboží, např. alkohol, pohonné hmoty, tabák a energie. Daň z benzínu je srovnatelná s ostatními zeměmi EU, vyšší je daň je u nafty na topení. Cena energií z fosilních zdrojů patří kvůli výši daní mezi nejvyšší v Evropě. Daně se podílejí až ze 71 % na prodejní ceně tabákových výrobků (DPH 25 % a spotřební daň cca 51 %).

Daňové zatížení alkoholických nápojů Ve Švédsku je zdanění alkoholu obzvláště vysoké z důvodu ochrany veřejného zdraví a morálky. Výše spotřební daně se řídí obsahem alkoholu v nápoji. V případě „tvrdého" alkoholu je sazba 501,41 SEK z litru čistého etylalkoholu. Na vína s obsahem alkoholu 8,5–15 % se vztahuje daň 21,58 SEK/litr. Silnější pivo (3,5 % a více) podléhá dani ve výši 1,66 SEK/litr. Slabší pivo (v úvahu přichází pouze 2,8 % odpovídající přibližně našemu sedmistupňovému pivu) se spotřební daní nezdaňuje a prodává se volně mimo státní monopol.

21/59




Švédsko

2. Zahraniční obchod a investice Podkapitoly: 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU 2.3. Komoditní struktura 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny) 2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) 2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo Švédsko je exportně orientovanou tržní ekonomikou, více než polovina všech vyrobéných produktů je exportována. Voda, dřevo a železná ruda jsou hlavními přírodními zdroji. Historicky je švédský export založen na surovinách a energii z hor, lesů a vodních cest. Toto v kominaci s tradiční švédskou invencí, inovativností a podnikavostí vytváří ze Švédska známého a velmi respektovaného obchodního partnera. Více než 50 % švédského vývozu tvoří strojírenské výrobky. Mezi hlavní položky patří stroje, elektronika, dopravní prostředky, minerály, výrobky ze dřeva, chemikálie a farmaceutické produkty. Švédský exportní průmysl je silně závislý na vývoji v Evropě, kam směřují téměř tři čtvrtiny švédského vývozu. Největšími evropskými exportními trhy jsou Norsko, Německo, Velká Británie. Odbytový trh USA je zařazen na čtvrtou příčku. Rostoucí vývozní trh pro švédské společnosti představuje Asie, která je dnes již větším odbytištěm než Severní a Jižní Amerika dohromady. Zároveň narůstá i dovoz z Asie, ale v současné době je ještě stále nižší, než vývoz Švédska do tohoto regionu. Obchodní bilance v letech 2009–2014 2009

2010

2011

2012

2013

2014

export zboží

995 200

1 138 200

1 213 500

1 169 700

1 091 800

1 124 664

import zboží

911 300

1 069 200

1 141 300

1 101 200

1 041 000

1 112 298

saldo

83 900

69 000

72 200

68 500

50 800

12 366

Zdroj: www.scb.se

Obchodní výměna s Českou republikou Švédský statistický úřad zveřejnil údaje o vývoji švédského zahraničního obchodu za rok 2014. Podíl České republiky činil na celkovém švédském vývozu (dle švédských statistik) 0,7 % tj. 8 181 mil. SEK, dovoz do SE z České republiky dosáhl výšky 14 699 mil. SEK (1,3 % celkového dovozu). SE obchodní výměna s Českou republikou dosahuje dlouhodobě z pohledu SE záporné saldo, které za sledovaný rok 2013 dosáhlo hodnoty -6 518 mil. SEK. SE obchodní výměna s Českou republikou za rok 2014 (mil. SEK) Export

8 181

Import

14 699

Saldo

- 6 518

22/59




Švédsko

Obrat

22 880

Podíl evropských zemí na celkové obchodní výměně SE v roce 2014 roste, neboť objemově stoupl o 3%. Objem vývozu v roce 2014 do evropských zemí představoval 830 100 mil. SEK z celkového SE vývozu a dovoz v roce 2014 dosáhl 937 701 mil. SEK. U dovozu vzrostl podíl evropských zemí o 6%. Mezi ostatními zeměmi patří mezi významné oblasti SE vývozu zejména Asie a Amerika, i když u Asie se projevuje mírný pokles objemu SE vývozu. Negativní pokles oproti minulému roku vykazují také oblasti Oceánie a Antarktidy, Ostatní země Asie a střední a jižní Amerika. SE export a import dle jednotlivých zemí v meziročním srovnání (mil. SEK) Země

1.-12. 2014 Export

1.-12. 2013 Export

Podíl (%) Změna podílu (%)

1.-12. 2014 Import

1.-12. 2013 Import

podíl (%) Změna podílu (%)

Evropa

830 100

804 667

73,8

3

937 701

883 356

84,3

6

EU-28

656 499

629 273

58,4

4

770 909

726 474

69,3

6

EMU-17

436 353

427 857

38,8

2

548 681

513 105

49,3

7

Ostatní evropské země

173 602

175 394

15,4

�1

166 793

156 882

15,0

6

Afrika

32 689

28 895

2,9

13

16 760

14 826

1,5

13

Severní Afrika

16 594

13 321

1,5

25

1 147

1 380

0,1

�17

Západní Afrika

5 547

4 716

0,5

18

11 996

10 322

1,1

16

Střední,východní 10 548 a jižní Afrika

10 858

0,9

�3

3 618

3 124

0,3

16

Amerika

108 884

102 638

9,7

6

44 837

44 873

4,0

0

Severní Amerika

84 593

76 800

7,5

10

30 788

31 183

2,8

�1

Střední a jižní Amerika

24 291

25 839

2,2

�6

14 049

13 691

1,3

3

135 193

135 495

12,0

0

110 549

100 201

9,9

10

Asie

23/59




Švédsko

Střední a Blízký východ

31 779

30 783

2,8

3

4 690

3 781

0,4

24

Ostatní země Asie

103 415

104 712

9,2

�1

105 858

96 421

9,5

10

Oceánie a Antarktida

12 570

13 852

1,1

�9

2 450

2 766

0,2

�11

Zdroj: www.scb.se Za rok 2014 dosáhl švédský export výše 1 124 664 mil. SEK, což představuje v porovnání s minulým rokem (1 090 797 mil. SEK) nárůst o 3 %. Švédský import dosáhl hodnoty 1 112 298 mil. SEK, což v porovnání s rokem 2013 (1 046 025 mil. SEK) předtavuje nárůst o 6 %. V jednotlivých položkách vývozu zaznamenaly největší nárůst v meziročním srovnání eletrická energie a přístroje, foto/optické vybavení (7%), následováno ropnými produkty (6 %). Naopak výrazný pokles (-19%) je zaznamenán v oblasti ostatních dopravních zařízeních. Podrobněji následující tabulka: SE export (mil. SEK) 1.-12. 2014 Celkem

1.-12. 2013

Podíl (%)

Změna (%)

1 124 664

1 090 797

100,0

3

Dřevo a papírenské výrobky

124 176

120 139

11,0

3

Minerály

114 252

109 917

10,2

4

Železo a ocel

50 125

46 834

4,5

7

Neželezné kovy

21 585

22 079

1,9

�2

Železné rudy, kovový odpad

19 164

19 164

1,7

0

144 237

138 656

12,8

4

Organické/ anorganické chemikálie

16 270

16 912

1,4

�4

Farmaceutické výrobky

59 505

56 297

5,3

6

Plasty

28 870

28 612

2,6

1

Chemikálie, výrobky z gumy

24/59




Švédsko

Elektr. energie

98 496

92 129

8,8

7

Ropné produkty

87 223

82 090

7,8

6

Stroje a dopravní zařízení

490 969

483 300

43,7

2

33 607

32 102

3,0

5

Průmyslové stroje

175 241

173 320

15,6

1

Elektronika, telekomunikace

132 267

125 945

11,8

5

Silniční vozidla

114 524

116 555

10,2

�2

Osobní vozidla

33 824

35 366

3,0

�4

Díly, součásti a příslušenství

46 350

46 576

4,1

0

Ostatní dopravní zařízení

7 803

9 667

0,7

�19

Přístroje, foto/ optické vybavení

27 525

25 712

2,4

7

Výrobky z kovů

U vývozu jsou největšími obchodními partnery Norsko (s podílem 11 %), následuje Německo (10 %) a Velká Británie (7 %). Dalšími zeměmi jsou v pořadí Finsko, Dánsko, USA, Nizozemí, Belgie, Francie a do první desítky se stihla zařadit ještě Čína. Největší nárůst z těchto zemí vykazuje Velká Británie s 13 %, naopak největší pokles objemu exportu je u Belgie (- 7 %). Česká republika zaujímá 25. místo s objemem SE vývozu 8 163 mil. SEK za 1. - 12. měsíc 2014. Více následující tabulka: Největší obchodní partneři – export Švédska (v mil. SEK) Pořadí

Pořadí

Země

2014

2013

Celkem

25/59

1.-12. 2014

1.-12. 2013

Podíl (%)

Změna (%)

1 124 664

1 090 797

100,0

3

1

1

Norsko

118 235

116 679

11,0

1

2

2

Německo

112 332

108 441

10,0

4

3

5

Velká Británie

80 403

71 207

7,0

13

4

3

Finsko

79 008

77 066

7,0

3




Švédsko

26/59

5

4

Dánsko

77 906

74 428

7,0

5

6

6

USA

75 854

67 835

7,0

12

7

7

Nizozemí

56 388

58 146

5,0

�3

8

8

Belgie

50 033

53 684

4,0

�7

9

9

Francie

49 310

49 594

4,0

�1

10

10

Čína

39 846

39 545

4,0

1

11

11

Polsko

33 024

29 227

3,0

13

12

12

Itálie

27 138

24 876

2,0

9

13

13

Ruská federace

22 081

23 614

2,0

�6

14

14

Španělsko

20 570

17 983

2,0

14

15

15

Japonsko

14 031

14 725

1,0

�5

16

17

Turecko

13 042

13 259

1,2

�2

17

16

Švýcarsko

11 820

13 280

1,1

�11

18

18

Saudská Arábie

11 221

12 710

1,0

�12

19

19

Austrálie

11 098

12 309

1,0

�10

20

20

Indie

10 377

9 958

0,9

4

21

22

Rakousko

10 283

9 410

0,9

9

22

21

Brazílie

9 157

9 556

0,8

�4

23

26

Jižní Korea

8 745

7 840

0,8

12

24

23

Estonsko

8 322

8 330

0,7

0

25

24

Česká republika

8 163

8 168

0,7

0




Švédsko

26

25

Kanada

7 766

7 923

0,7

�2

27

31

Sp. Arab. Emiráty

7 132

5 476

0,6

30

28

30

Egypt

6 925

5 516

0,6

26

29

27

Jižní Afrika

6 838

7 285

0,6

�6

30

32

Litva

6 676

5 368

0,6

24

Mezi prvních deset zemí SE dovozu se řadí Německo (17 %), Norsko (8 %), Nizozemí (8 %), Dánsko (7 %), Velká Británie (6 %), Finsko (5 %), Rusko (5 %), Čína (5 %), Francie (4 %) a Belgie (4 %). Největší nárůst je zaznamenán u Ruska (19%). Česká republika se řadí na 16. místo s objemem SE dovozu 14 672 mil. SEK za rok 2014. Největší obchodní partneři – import Švédska (v mil. SEK) Pořadí

Pořadí

Země

2014

2013

Celkem

27/59

1.-12. 2014

1.-12. 2013

Podíl (%)

Změna (%)

1 112 298

1 046 025

100,0

6

192 540

183 110

17,0

5

1

1

Německo

2

2

Norsko

91 985

92 941

8,0

�1

3

4

Nizozemí

88 127

80 509

8,0

9

4

3

Dánsko

81 656

84 914

7,0

�4

5

5

Velká Británie

68 849

63 236

6,0

9

6

6

Finsko

55 857

57 743

5,0

�3

7

7

Ruská federace

54 843

45 924

5,0

19

8

8

Čína

49 895

43 795

5,0

14

9

9

Francie

49 268

42 103

4,0

17

10

10

Belgie

43 798

40 922

4,0

7

11

11

Polsko

35 735

33 733

3,0

6

12

12

Itálie

34 201

32 543

3,0

5




Švédsko

13

13

USA

28 024

28 686

3,0

�2

14

14

Estonsko

18 580

17 018

2,0

9

15

15

Španělsko

14 961

13 549

2,0

10

16

16

Česká republika

14 672

12 805

1,3

15

17

18

Irsko

14 405

12 004

1,3

20

18

17

Rakousko

13 835

12 288

1,2

13

19

19

Nigérie

11 817

10 122

1,1

17

20

20

Japonsko

10 083

8 917

0,9

13

21

22

Turecko

9 827

8 359

0,9

18

22

23

Hong Kong

8 392

7 739

0,8

8

23

25

Litva

8 223

7 142

0,7

15

24

24

Švýcarsko

8 057

7 613

0,7

6

25

26

Slovensko

7 548

6 777

0,7

11

26

27

Maďarsko

6 998

6 631

0,6

6

27

32

Vietnam

6 457

4 217

0,6

53

28

21

Jižní Korea

6 066

8 653

0,5

�30

29

30

Lotyšsko

5 669

4 770

0,5

19

30

29

Indie

5 269

4 770

0,5

10

Zdroj: Statistický úřad SE SE ekonomika zaznamenává opětovný nárůst objemu mezinárodní výměny, kdy v posledních dvou letech byla tendence spíše klesající. Potenciál pro vývoz identifikuje SE zejména v oblastech Afriky a Asie, kam aktivně směřuje svoji pozornost. Vzhledem k vysoké závislosti na obchodní výměně s evropskými zeměmi, nelze předpokládat, že by se Švédsku podařilo v blízké době zásadním způsobem změnit své zahraniční obchodní relace a značnou závislost na vývoji vnitřního trhu EU. Navíc nadnárodní firmy z vyspělých zemí včetně SE již mají do značné míry světový trh rozdělen a změny v obchodních tocích

28/59




Švédsko

jsou z velké části určovány dlouhodobými obchodními strategiemi dle jednotlivých oborů, bez ohledu na státní hranice.

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Teritoriální struktura vývozu v roce 2014 Největší obchodní partneři Švédska v oblasti exportu: Norsko, Německo, Velká Británie, USA, Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Francie, Belgie a Čína. Pořadí 2014/13

2011

2012

2013

2014

1./1.

Norsko

114 882

111 669

108 000

118 235

2./2.

Německo

119 661

108 016

101 750

112 332

3./5.

Velká Británie

84 698

83 843

65 422

80 403

4./3.

Finsko

73 881

68 795

70 462

79 008

5./4.

Dánsko

74 501

68 937

67 046

77 906

6./6.

USA

76 831

69 968

62 686

75 854

7./7.

Nizozemí

59 591

56 802

52 583

56 388

8./8.

Belgie

54 304

51 176

50 276

50 033

9./9.

Francie

55 709

50 103

46 061

49 310

10/.10.

Čína

39 914

34 551

36 060

39 846

11./11.

Polsko

31 561

28 338

26 644

33 024

12./12.

Itálie

30 517

24 547

23 437

27 138

13./13.

Rusko

27 643

22 133

21 885

22 081

14./14.

Španělsko

22 363

16 819

16 539

20 570

15./15.

Japonsko

15 220

16 133

13 545

14 031

16./17.

Turecko

16 532

12 237

12 120

13 042

17./16.

Švýcarsko

11 794

12 828

12 331

11 820

29/59




Švédsko

18./18.

Saudská Arábie

16 667

13 940

11 318

11 221

25./24.

Česká republika

8 263

7 379

7 459

8 163

údaje v mil. SEK

Teritoriální struktura dovozu v roce 2014 Přes 80 % veškerého dovozu do Švédska pochází ze zemí Evropy. Především z Německa, Norska, Dánska a Nizozemska. Pro Švédsko je rovněž významný dovoz z Číny, který však prozatím nedosahuje objemu dovozu ze zemí jako Francie a Rusko. Největší obchodní partneři Švédska v oblasti importu: Německo, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Velká Británie, Rusko, Finsko, Francie, Čína, Belgie, USA. Pořadí 2014/13

2011

2012

2013

2014

1./1.

Německo

208 743

177 592

166 199

192 540

2./2.

Norsko

96 323

93 894

83 885

91 985

3./4.

Nizozemí

70 768

72 230

72 830

88 127

4./3.

Dánsko

93 118

86 445

77 214

81 656

5./5.

Velká Británie

67 543

68 003

56 642

68 849

6./6.

Finsko

60 683

52 376

52 875

55 857

7./7.

Rusko

63 105

55 631

40 868

54 843

8./8.

Čína

44 384

41 884

39 948

49 895

9./9.

Francie

51 751

43 987

38 613

49 268

10/.10.

Belgie

44 258

38 328

34 291

43 798

11./11.

Polsko

32 095

29 113

30 765

35 735

12./12.

Itálie

33 779

29 226

29 272

34 201

13./13.

USA

34 415

33 325

26 595

28 024

14./14.

Estonsko

19 875

14 466

15 825

18 580

15./15.

Španělsko

14 849

12 847

12 383

14 961

30/59




Švédsko

16./16.

Česká republika

14 256

12 560

11 606

14 672

údaje v mil. SEK Zdroj: www.scb.se

2.3. Komoditní struktura Komoditní struktura vývozu v roce 2013-2014 (hlavní skupiny a největší podskupiny, upravené členění dle SITC) Komoditní skupina

2013

2014

Potraviny a živá zvířata

53 599 331

59 162 117

Nápoje a tabák

7 959 413

8 114 273

Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv

71 913 936

77 606 035

Minerální paliva, maziva, elektřina 92 129 243

98 607 503

Živočišné a rostlinné oleje a tuky

1 603 742

1 672 128

Produkty z chemických a souvisejících odvětví

131 186 943

136 061 092

Zpracované výrobky, hlavně podle 200 970 911 materiálu

207 335 323

Zařízení a dopravní prostředky

425 485 909

430 141 436

Průmyslové spotřební zboží

99 736 009

101 061 702

Ostatní výrobky

6 211 451

5 514 287

Celkem

1 090 796 886

1 125 275 896

údaje v tis. SEK Zdroj: www.scb.se Komoditní struktura dovozu v roce 2013-2014 (hlavní skupiny a největší podskupiny, upravené členění dle SITC) Komoditní skupina

2013

2014

Potraviny a živá zvířata

94 514 346

101 930 496

31/59




Švédsko

Nápoje a tabák

10 592 606

11 599 369

Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv

32 127 619

31 959 084

Minerální paliva, maziva, elektřina 149 925 668

152 621 635

Živočišné a rostlinné oleje a tuky

4 309 400

4 945 296

Produkty z chemických a souvisejících odvětví

119 232 496

129 575 667

Zpracované výrobky, hlavně podle 135 014 801 materiálu

144 471 864

Zařízení a dopravní prostředky

372 825 084

401 553 504

Průmyslové spotřební zboží

126 631 748

134 079 853

Ostatní výrobky

850 735

759 742

Celkem

1 046 024 502

1 113 496 510

údaje v tis. SEK Zdroj: www.scb.se

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny) Ve Švédsku nebyly žádné zóny volného obchodu zřízeny.

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Švédsko patří tradičně k významným příjemcům přímých zahraničních investic i investorům v zahraničí. Zájem zahraničních investorů v SE se soustřeďuje hlavně na hi-tech sektor (ICT firmy), farmaceutiku, energetiku a strojírenství. Rychle se zvyšují i investice do finančních služeb. 45 % veškerých zahraničních investic je směřováno do vědy a vyzkumu.Zahraniční přímé investice ve Švédsku byly na konci roku 2013 ve výši 2 429 mld. SEK. Jedná se o navýšení o 57 mld. SEK či o 2,7 % v porovnání s rokem 2012. Hodnota švédských investic v zahraniční se na konci roku 2013 pohybovala na hodnotě 2 801 mld. SEK. To je o 229 mld. SEK či o 8,9 % více, něž na konci roku 2012. SE PZI do zahraničí

PZI do Švédska

2002

1 296

1 051

2003

1 334

1 143

2004

1 413

1 307

32/59




Švédsko

2005

1 654

1 368

2006

1 801

1 559

2007

2 127

1 885

2008

2 523

2 178

2009

2 515

2 364

2010

2 502

2 329

2011

2 590

2 394

2012

2 572

2 372

2013

2 801

2 429

údaje v mld. SEK

Švédské PZI do ČR

2008

2009

2010

2011

2012

2013

-547

-1 255

-863

517

-408

173

2009

2010

2011

2012

2013

-

-8

-46

80

201

údaje v mil. SEK 2008 České PZI do -179 SE

údaje v mil. SEK Zdroj: SCB, SCB Podle údajů České národní banky dosáhl příliv investic ze Švédska do České republiky v roce 2014 podílu 1,75% na celkových investicích mířících do ČR. V roce 2013 směřovalo nejvíce investic do odvětví finančního zprostředkování; výroby základních kovů, hutního zpracování kovů a slevárenství; inženýrského stavitelství a výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Podíváme-li se na delší časový úsek (1993 – 1. pol. 2014), podobný podíl zaznamenala také statistika agentury CzechInvest - 1,41% z celkového objemu investic příchozích přes agenturu CzechInvest pocházelo ze Švédska. Podílem na celkových investicích se Švédsko může zdát nevýznamné, avšak mnohé ze švédských investorů jsou významnými regionálními zaměstnavateli.

33/59




Švédsko

Nejvýznamnější projekty ze Švédska: •

Sandvik Materials Technology – společnost zajišťuje v Chomutově výrobu produktů z nerezové oceli a speciálních slitin. Začátkem roku 2015 byla firma oceněna konzultantskou společností A.T. Kearney jako nejlepší inovátor roku v České republice.

•

Mölnlycke Health Care - přední světový výrobce produktů pro ošetřování ran, chirurgických prostředků pro jednorázové použití a poskytovatel služeb pro zdravotní sektor, který má výrobní provoz v Karviné.

•

SKF - přední výrobce ložisek. V ČR se SKF zaměřuje na výrobu mazacích systémů a česká pobočka v Chodově je v této oblasti klíčovým závodem pro celý koncern SKF. Jejich budova, která byla postavená jako udržitelná a energeticky efektivní, získala jako první výrobní závod ve střední a východní Evropě certifikaci LEED Platinum, což vyžaduje splnění přísných kritérií v oblastech zdraví lidí a životního prostředí.

•

Arla Plast – přední evropský výrobce vytlačovaných desek, který má výrobní halu v Kadani.

Mezi další významné projekty patří investice firem Trelleborg, Sweco, Skanska, Lindab, Assa Abloy, Volvo, IKEA, NIBE, ITAB, H&M nebo VBG Group. Mezi faktory, které jsou klíčové pro švédské společnosti, patří výhodná geografická poloha ČR přinášející úsporu v oblasti logistiky při dodávkách na trhy západní i východní Evropy, nižší mzdové náklady ve srovnání se zeměmi severní Evropy za současného zajištění kvality produkce díky kvalitní pracovní síle a přítomnosti vyspělých subdodavatelů. Zdroje: Česká národní banka, 2015; CzechInvest, 2015

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Švédsko nabízí obchodně příznivé prostředí s dlouhodobou tradicí v průmyslové výrobě a znalostních oborech. Jako největší skandinávská ekonomika, ležící mezi Baltským mořem a dalšími zeměmi EU, je Švédsko strategicky velmi dobře umístěno pro firmy mající zájem o podnikání v severní Evropě a Skandinávii. Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou velmi příznivé a Švédsko zahraničnímu kapitálu neklade překážky. V žebříčku nejjistějších zemí pro investování Blackrock Sovereign Risk Index BSRI se Švédsko v roce 2014 umístilo na 4. místě z 50 hodnocených zemí světa, hned za Norskem na prvním místě, Singapurem a Švýcarskem. Česká republika se umístila na 18. místě. Švédsko se prezentuje jako země s vysokou vzdělaností obyvatelstva, velkou penetrací telefonních a internetových přípojek, jedním z nevyšších podílů R&D na vytvořeném HDP a vyspělou infrastrukturou. V hodnocení jednotlivých faktorů konkurenceschopnosti je Švédsko na předních pozicích (hodnocení podle IMD - Institute of Management Development). Z nejdůležitějších faktorů přitažlivosti investičního prostředí lze uvést následujících 10: •

vedoucí země v inovativních řešeních a produktech

•

volný přístup k prosperujícímu domácímu, skandinávskému a evropskému trhu

•

mezinárodní prostředí pro business, které je moderní a otevřené novým obchodům

•

vysoká produktivita

•

jedinečná pozice ve středu centralizovaného trhu operujícího v severní Evropě

•

moderní pracovní prostředí, odborní pracovníci a rovnost pohlaví

•

světová třída ve výzkumu a rozvoji

•

vysoká úroveň infrastruktury

•

atraktivní korporátní daně

•

vysoká kvalita života

Business Sweden na své webové stránce poskytuje potřebné informace pro zřizování kanceláře, o daňových úlevách, životních nákladech a další fakta potřebná k založení firmy

34/59




Švédsko

3. Vztahy země s EU Podkapitoly: 3.1. Zastoupení EU v zemi 3.2. Obchodní vztahy země s EU 3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

3.1. Zastoupení EU v zemi Europeiska kommissionens representation i Sverige Europahuset Regeringsgatan 65 10390 Stockholm Telefon: 0046 8 562 444 11 Fax: 0046 8 562 444 12 Web: http://ec.europa.eu/sweden/news/index_sv.htm E-post: [email protected] Europaparlamentet Informationskontoret i Sverige Regeringsgatan 65, 6 patro 111 56 Stockholm Tel: +46 (0)8 562 444 55 Fax: +46 (0)8 562 444 99 E-post: [email protected] Web:www.europaparlamentet.se European Centre for Disease Prevention and Control návštěvní adresa: Tomtebodavägen 11a poštovní adresa: Granits väg 8, 17165 Solna Telefon: +46 (0) 8 586 010 00 Fax: +46 (0) 8 586 010 01 E-post: [email protected] Web: www.ecdc.europa.eu

3.2. Obchodní vztahy země s EU V roce 2014 vyvezlo Švédsko do zemí EU zboží za 135 237 mil. SEK, a dovezlo zboží za 119 857 mil. SEK. Přehled obchodní výměny s jednotlivými členskými státy EU viz kapitola 2.1. a 2.2. Více viz web a web.

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU Švédská mezinárodní rozvojová agentura podléhá SE parlamentu a vládě. V rámci bilaterálních, regionálních a globálních programů nebo v rámci spolupráce se soukromým sektorem SIDA přispívá k implementaci Švédské politiky pro globální rozvoj. SE rozvojová politika cílí zejména na zlepšení životní úrovně chudých osob, vede reformní spolupráci s východní Evropou přes speciální programy a distribuuje humanitární pomoc v nejpotřebnějších oblastech. Hlavní cíle a politiku určuje každoročně vláda v rámci svého vládního Prohlášení k prioritám zahraniční politiky. Cíle pro rok 2015 představují čtyři základní bloky zahraniční politiky: •

spolupráce s nejbližšími sousedními zeměmi, udržování míru a budování společného zabezpečení.

•

solidarita bez hranic, zaměřená na zvýšení rovnosti a redukci chudoby.

•

genderová rovnost a feministická zahraniční politika (lidská práva jsou také práva žen).

•

udržitelný rozvoj, na pozadí značného oteplení a rekordních teplot dosažený za minulý rok.

35/59




Švédsko

Pro rok 2015 vláda také stanovila Politický rámec rozvojové pomoci, který má za cíl zejm. vytvoření předpokladů pro lepší životní podmínky osob žijící v chudobě či pod dlouhodobým útlakem a definovala ho do 6 základních bodů: •

demokracie, genderová rovnost, lidská práva,

•

inklusivní ekonomický růst a vzdělání,

•

udržitelnost, odolnost a klimatické změny,

•

vyšší úroveň základní zdravotní péče,

•

lidská bezpečnost a osvobození od násilí,

•

záchrana životů a zmírnění utrpení.

Finanční shrnutí za rok 2014 Pro rok 2014 přidělila vláda, v rámci rozpočtu, na rozvojovou asistenci 38 mld. SEK (1% HNP). Finanční prostředky byly rozděleny do několika oblastí následujícím způsobem: Největší část financí (18 047) bylo přiděleno agentuře SIDA na podporu jejích rozvojové spolupráce v rámci programů zaměřených na konkrétní země či programů v realizované OSN. Sumu 10 517 mld. SEK obdrželo SE MZV na rozvojovou spolupráci realizovanou přímo přes ministerstvo či pro potřeby nenadálé bilaterální pomoci v rámci aktuálního vývoje. Sumu 7 680 mld. SEK přidělila vláda na náklady v rámci SE, kde jsou zahrnuty mzdy zaměstnanců SIDA, veškeré režijní náklady spojené s rozvojovou pomocí SE, ale také náklady spojené s imigrací do země. Nejnižší částka (7 680 mld SEK) byla alokována pro ostatní agentury podílející se na SE rozvojové pomoci. Rozdělení rozvojové a humanitární pomoc dle jednotlivých států: Mosambik (885 mil. SEK), Tanzanie (802), Afghánistán (779), Kongo (530), Keňa (496), Jižní Súdán (407), Gaza-západní pobřeží (372), Somálsko, Zambie, Mali, Bangladéš, Kambodža, Uganda, Bolívie, Sýrie, Kolumbie, Zimbabwe, Guatemala, Libérie, Irák.

Finanční prostředky pro rok 2015 Dle schváleného rozpočtu pro rok 2015, prostředky pro mezinárodní pomoc jsou ve výši 29,5 mld. SEK. Nad rámec těchto finančních prostředků, jsou zde dodatečné náklady z ostatních kapitol státního rozpočtu, které jsou kvalifikovány také jak pomoc. Zde jsou zahrnuty např. náklady na azylový příjem. Pro rok 2015 přidělila vláda na rozvojovou asistenci celkem 40 mld. SEK. Z přidělených prostředků pro mezinárodní pomoc (29,5 mld.) disponuje SIDA 27,5 mld. SEK. Finanční prostředky, kterými disponuje SIDA, budou rozděleny následujícím způsobem: •

Humanitární pomoc: 2 777 500

•

Informační a komunikační činnost: 91 471

•

Podpora občanské společnosti prostřednictvím švédských organizací: 1 625 128

•

Asie: 1 370 000

•

Latinská Amerika: 510 000

•

Afrika: 4 818 579

•

Lidská práva a demokratizace: 809 603

•

Ekologicky a klimaticky udržitelný rozvoj: 699 500

•

Finančně udržitelný rozvoj: 599 724

•

Blízký východ a severní Afrika: 735 000

•

Reformní spolupráce v rámci východní Evropy, západního Balkánu a Turecka: 1 041 760

•

Celosvětové úsilí pro bezpečnost osob: 180 000

•

Rozvoj kapacity a výměna: 453 000 (rozvoj kapacity organizací a institucích v partnerských zemích)

•

Mezinárodní rozvojové organizace a fondy: 2 929 150

•

Podpora výzkumu: 785 879

36/59




Švédsko

•

Strategicky zaměřené dotace: 298 863

SIDA je organizačně rozdělená do 5 základních oddělení: Afrika, Asie, Severní Afrika a mezinárodní pomoc, Evropa a Latinská Amerika, Partnerství a inovace, Mezinárodní organizace a tematická podpora SIDA a spolupráce s privátním sektorem Spolupráce SIDA se soukromým sektorem zahrnuje korporátní firmy v rámci globálního rozvoje. Cílem partnerství je využít příspěvky soukromého sektoru k redukci globální chudoby a k propagaci inklusivního a udržitelného obchodního modelu, který umožní lidem žijícím v chudobě zlepšit jejich kvalitu života. Spolupráce mezi SIDA a privátním sektorem je založená na dělení nákladů a rizika a na skutečnosti, že soukromý sektor je onou hnací silou v rámci partnerství. Tato forma spolupráce je otevřená aktérům z privátní sféry z celého světa, pokud přinese výhody osobám žijícím v chudobě. Partnerství může být užitečné v mnoha oblastech, např. zdravotnictví, vzdělání, zemědělství, životní prostředí, energetika, zaměstnanost či infrastruktura. Klíčové pro SIDA je, aby výsledky byly dosaženy vždy skrze partnerství. Důležitým aspektem spolupráce SIDA s privátním sektorem jsou projekty, které by jinak nebyly realizovány. Za přispění zdrojů soukromého sektoru (znalosti, inovace, dlouhodobé investice či místní prezence) jsou dopady rozvojové pomoci zněkolikanásobeny. V rámci uvedené spolupráce SIDA přispívá k udržitelnému a inklusivnímu obchodnímu modelu, který bere v úvahu potřeby budoucích generací ve chvíli, kdy jsou činěna obchodní a investiční rozhodnutí. Inkluzivní obchodní model zahrnuje chudé osoby do rolí klientů, zaměstnanců, výrobců, distributorů, inovátorů či podnikatelů v rámci hodnotového řetězce. Principy spolupráce: Investice musí mít jasný cíl podpořit udržitelný rozvoj a vytvořit lepší podmínky pro chudé z rozvojových zemí.SIDA je otevřená spolupráci s podniky z celého světa za předpokladu, že se zde nachází jasné výsledky rozvoje, kterých je třeba dosáhnout.Investice jsou vždy založené na dělbě rizika a nákladů mezi SIDA a partnerskou společností. Podpora ze strany SIDA by měla přispět k dobře fungujícímu trhu, ale nesmí deformovat konkurenci či samotný trh. V zájmu transparentnosti a sdílení zkušeností, partner by měl být ochoten sdílet informace a výsledky z projektu. Spolupráce je vždy založena na úzkém dialogu mezi společností, vládou a civolní společností v partnerské zemi, ve SE a mezinárodně za účelem stimulovat pokračující komunikaci, místní vlastnictví a spolupráci. Všichni partneři musí přijmout sociální a klimatickou zodpovědnost. Každý projekt je odlišný a má své vlastní charakteristické rysy. Dvě základní formy spolupráce jsou následující: •

Public Private Development Partnerships - Spolupráce pouze s rozsáhlými společnostmi v rámci společného financování rozvojového projektu s cílem win-win. Vítězství pro korporátní dobro stejně jako pro rozvojový dopad. Společnosti běžně přispívají minimálně 50% z celkových investic do projektu.

•

Challenge Funds - Spolupráce pouze s malými a středně velkými firmami, kteří usilují o společné financování udržitelného, inovativního a inkluzivního obchodního konceptu.

37/59




Švédsko

4. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Podkapitoly: 4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let 4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu 4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb 4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce 4.5. Smluvní základna mezi oběma státy 4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let Bilance vzájemné obchodní výměny 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

vývoz do SE

44 689 852

43 697 937

33 214 992

41 162 542

47 451 918

46 427 816

47 211 497

53 128 057

dovoz z SE

27 394 392

23 316 465

18 519 482

22 284 585

24 928 448

24 834 963

26 150 158

27 889 604

obrat

72 084 244

67 014 402

51 734 475

63 447 128

72 380 365

71 262 779

73 361 655

81 017 661

+20 381 472

+14 695 510

+18 877 957

+22 523 470

+21 592 853

+21 061 339

+25 238 454

bilance ( z +17 295 hlediska 460 ČR)

v tis. CZK Zdroj: ČSÚ Vývoz českého zboží do Švédska po několika letech výrazného růstu zpomalil již v roce 2008, v důsledku globální krize pak v roce 2009 poklesl (v CZK minus 24,0 %). O mnoho lépe nedopadl ani vývoz opačným směrem. Rostoucí negativní vliv globální krize na vzájemnou obchodní výměnu je tedy zřejmý. V první polovině roku 2010 se již projevilo počínající zotavování obou ekonomik růstem všech statistických ukazatelů vzájemné obchodní výměny. V roce 2012 byl zaznamenán růst, ale o rok později, v roce 2013 došlo k opět k poklesu, načež v roce 2014 opět došlo ke slabému růstu. Z českého hlediska potěšitelný je především opětovný výrazný růst exportu. Na růstu jak vývozu tak dovozu se podílely stejným dílem všechny tradiční výrobní obory. I přes období ekonomické krize, má ČR dlouhodobě kladnou platební bilanci s SE, to znamená, že ČR má vyšší export zboží do SE než je tomu naopak. Švédská statistika se kvůli rozdílům v metodice numericky trochu liší. Bilance vzájemné obchodní výměny - švédská statistika

vývoz z ČR (dle země odeslání)

38/59

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

13 949

10 873

12 471

13 673

13 039

11 606

14 699




Švédsko

- podíl na 1,3 celkovém švédském dovozu (%)

1,25

1,2

1,24

1,56

1,2

1,3

dovoz do ČR

6 186

7 827

8 058

7 666

7 459

8 181

- podíl na 0,7 celkovém švédském vývozu (%)

0,63

0,7

0,67

0,95

0,7

0,7

obrat

21 541

17 059

20 298

21731

20 705

19 065

22 880

bilance (z hlediska ČR)

+6 357

+4 687

+4 644

+5 615

+5 373

+4 147

+6 518

kurs SEK/ USD (celoroční průměr) *

6,58

7,65

6,72

6,49

6,80

6,51

6,86

7 592

v mil. SEK Zdroj: SCB, * Riksbank, vlastní výpočty

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu Vývoz zboží z ČR do SE v období 1. 2. 2014 – 28. 2. 2015 Kód zboží

39/59

Název zboží

Stat. hodnota CZK (tis.)

87

Vozidla motorová, traktory, kola aj 5 040 664 vozidla

84

Reaktory, kotle, přístroje, nástroje 4 376 130 mechanické

73

Výrobky ze železa nebo oceli

2 342 025

72

Železo a ocel

2 189 623

48

Papír, karton, lepenka a výrobky

1 760 503

85

Přístr el záznamu, reprodukce zvuku, TV obrazu

1 816 939

39

Plasty a výrobky z nich

1 629 008




Švédsko

76

Hliník a výrobky z hliníku

1 202 860

83

Výrobky různé z kovu obecných

1 154 825

94

Nábytek, lůžkoviny, svítidla, stavby montované

1 048 272

Zdroj: ČSÚ Dovoz zboží z SE do ČR v období 1. 2. 2014 – 28. 2. 2015 Kód zboží

Název zboží

Stat. hodnota CZK (tis.)

84

Reaktory, kotle, přístroje, nástroje 14 524 496 mechanické

87

Vozidla motorová, traktory, kola aj 12 405 634 vozidla

85

Přístr el záznamu, reprodukce zvuku, TV obrazu

8 850 808

94

Nábytek, lůžkoviny, svítidla, stavby montované

2 823 868

73

Výrobky ze železa nebo oceli

2 447 829

39

Plasty a výrobky z nich

1 930 544

72

Železo a ocel

1 464 282

90

Přístroje optické, foto kinem, lékař, chirurg ap

1 245 417

95

Hračky, hry, potřeby sportovní

1 139 709

83

Výrobky různé z kovu obecných

984 261

Zdroj: ČSÚ

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb Přehled - bilance vzájemné výměny služeb - příjmy(export)/výdaje(import) K pozitivní bilanci nejvíce přispěly příjmy z cestovního ruchu a export dopravních služeb, především v oboru silniční dopravy. Švédsko zase dominuje v různých službách obchodní povahy (právní, poradenské apod. služby).

40/59




Švédsko

Běžný účet platební balance ČR v teritoriálním členění (v mil. CZK) 2010

2011

2012

2013

2014

Doprava

1 380,8

1 688,5

1 760,5

1 749

1 150,7

Cestovní ruch

1 656,7

1 537,6

1 545,4

1 500,3

1 216,2

Ostatní služby 2 126,2

2 497,1

2 442,6

2 315,0

2 746,9

Spoje

159,2

186,4

269,1

256,5

Stavebnictví

34,7

116,3

225,0

348,6

490,4

Pojišťovací služby

43,0

73,9

75,4

74,9

9,6

Ostatní 1 513,5 služby obchodní povahy

1 707,9

1 200,5

1 044,5

520,6

Osobní, kulturní 43,6 a rekreační

43,7

43,5

24,5

-124,6

Celkem

5 723,1

5 748,6

5 564,3

6009,8

5 160,7

Zdroj: ČNB Zastupitelskému úřadu není známo, že by české firmy projevovaly zvýšený zájem o nabízení služeb ve Švédsku. Samostatnou kancelář resp. zastoupení měla ve Švédsku společnost ČSA, ta již byla zrušena. K vyhodnocení konkrétních překážek vůči pronikání českých poskytovatelů služeb na místní trh tedy chybí poznatky z praxe. Obecně lze odhadnout, že jakkoli by měla být situace jednodušší oproti jiným státům EU, neboť při platnosti téže legislativy patří Švédsko k zemím, které otevřely svůj pracovní trh novým členům již od okamžiku vstupu, určité bariéry zde existují. Jsou spojeny se silným postavením odborů ve Švédsku, které se systémem kolektivních smluv brání proti mzdové konkurenci ze strany firem z nových členských zemí, přivádějících na švédský trh své pracovníky. Švédské odbory prosazují, aby takové firmy odměňovaly své zaměstnance pracující na švédském území dle švédských, nikoli domovských standardů, byť by zde vyvíjely podnikatelskou činnost po omezenou dobu a neuzavíraly pro období působení nové pracovní smlouvy se svými zaměstnanci.

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce České investice v teritoriu České investice ve Švédsku jsou prozatím velmi nízké, jedinou českou firmou, která ve Švédsku investovala, je firma LINET v roce 2007. České firmy nejsou většinou kapitálově dostatečně silné a v případě Švédska vyhledávají většinou obchodní zástupce, kteří jsou na švédském trhu již zavedeni. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

41/59




Švédsko

Ve Švédsku působí dle dostupných informací ZÚ následující firmy: •

Linet Sweden

•

Subterra

•

Fenestra Wieden

•

Škoda Sverige

•

SABMiller Brand

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy •

Smlouva mezi Belgickým královstvím,...Švédským královstvím, ... a Českou republikou, ... o přistoupení České republiky,... k Evropské unii. Smlouva byla podepsána 16. 4. 2003 v Athénách, vstoupila v platnost 1. 5. 2005

•

Dodatkový protokol k Evropské dohodě o obchodu textilními výrobky mezi EHS a ČR, parafovaný 7. 12. 1995, doplněný dohodou sjednanou formou výměny dopisů mezi ES a ČR v souvislosti se vstupem Švédska, Finska a Rakouska do EU.

•

Protokol o úpravách obchodních aspektů Evropské dohody mezi ČR na straně jedné a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé s ohledem na vstup Rakouska, Finské republiky a Švédského království do Evropské unie a na výsledky jednání o zemědělství v rámci Uruguayského kola včetně zlepšení stávajícího preferenčního režimu (Brusel, 27. 10. 1998).

•

Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Švédským královstvím o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku ze dne 6. 2. 1979 (9/1981Sb.).

•

Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švédským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, která vstoupila v platnost 13. 11. 1990 na dobu 20 let. Pozn. ČR navrhla ukončení platnosti této Dohody vzhledem k potřebě harmonizace s legislativou EU.

•

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Švédského království o vzájemné spolupráci v celních otázkách podepsaná dne 24. června 1995, která vstoupila v platnost dne 10. 9. 1996 (249/1996 Sb.).

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR neposkytuje Švédsku rozvojovou pomoc.

42/59




Švédsko

5. Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu Podkapitoly: 5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty 5.2. Kalendář akcí

Hlavní oborové příležitosti v SE: Železniční doprava - SE vláda a SE parlament odsouhlasily již v prosinci 2012 Národní plán rozvoje dopravní infrastruktury 2014 - 2015 (plánovaná investice 522 mld. SEK, určená jak na údržbu a modernizaci stávající, tak i výstavbu nové infrastruktury včetně nákupu dopravních prostředků jako lokomotivy, vagóny, tramvaje apod.) Obranný průmysl, radiolokátory, vysílače, přijímače - s ohledem na pokračování pronájmu Gripenů Jas-39 je tento obor řazen mezi prioritní oblasti. V kontextu existující 10-leté spolupráce mezi švédskými firmami SAAB AB a BAE Systems a řadou českých firem je v rámci tzv. přímých i nepřímých offsetů rozvinuta široká škála průmyslové spolupráce. Dvě největší SE firmy v oboru SAAB AB a BAE Systems mají dlouhodobě v ČR svá zastoupení. Kovozpracující průmysl, kovové konstrukce - jedná se spolu s ostatními podobnými produkty (svařence, obráběné komponenty, odlitky atd.) o nejčastěji poptávané produkty ze strany švédských soukromých subjetků. V tomto segmentu tedy skutečně existuje velká poptávka po subdodávkách z ČR a dle vyjádření místních nákupčích řadí české dodavatele nezi velmi spolehlivé a na vysoké úrovni zpracování. Energetika, související obory - v souvislosti s modernizací elektrických přenosových sítí a zvažovanými investicemi do energie z obnovitelných zdrojů se připravuje na švédském trhu řada zajímavých investic, jan na státní, tak i na podnikové úrovni, s termínem realizace do roku 2020. Potravinářský průmysl - v návaznosti na představení moravských vín na švédském trhu, které proběhlo v prostorách ZÚ Stockholm dne 21. 10. 2014, se podařilo navázet kontakty s obhcodníky na švédském trhu a otevřít tak přístup moravských vína do státního maloobchodu Systembolaget.Vybraná vína od jednotlivých vinařství lze na švédském trhu nyní objednat v internetovém obchodě.

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Švédské firmy jsou vysoce závislé na dovozu produktů od subdodavatelů, kteří se nacházejí v tzv. „highcost“ zemích v Evropě. Více než 80% veškerých švédských dovozů zboží pochází ze západních zemí EU a Norska. Importy z tzv. „low-cost“ zemí EU, mezi které se řadí i Česká republika se však neustále zvyšují. Více než polovinu všech dovozů z těchto zemí tvoří dovozy ze EU zemí ve střední a východní Evropě. V tomto měřítku je největším dodavatelem Polsko následované Českou republikou a Estonskem. Švédsko je náročný trh, švédský spotřebitel příliš nemění své spotřebitelské zvyklosti a dodavatelské vztahy fungují na bázi dlouhodobých smluv. Na druhé straně některé české výrobky si již vybudovaly dobré jméno, jako např. automobily Škoda či české pivo. Nelze však počítat s rychlým vstupem na trh. K uplatnění nového zboží na trhu je nutná trpělivost a aktivní přístup k marketingu. V současné době je ve Švédsku posilován trend k maximální redukci nákladů a odbourávání mezičlánků mezi výrobcem a spotřebitelem. Přímé vazby však znamenají větší nároky na zpracování trhu a nabídky a na dodržování všech obchodně-technických podmínek kontraktu. Přes snahy napřímit obchodní vztahy existují komodity, kde se doporučuje vyhledání zástupce či prostředníka, jehož role spočívá především v asistenci při odstraňování byrokratických překážek, v jednání s celními orgány a případně ve sdružování minimálních zakázek.

43/59




Švédsko

Přes velmi dobré výsledky naší obchodní bilance se Švédskem v posledních letech existují stále nevyužité možnosti rozšiřování českých exportů do této země. Nejvýznamnějším oborem, kde mají šanci se uplatnit české firmy coby subdodavatelé je jednoznačně strojírenství. České firmy mohou využít velice pozitivního jména coby tradičních kvalitních výrobců komponentů pro výrobce strojírenských celků, kterými jsou ve Švédsku především výrobci důlních a stavebních strojů energetických zařízení (Volvo Construction Machines, Sandvik, Atlas Copco, Husquarna, ABB atd.). Poptávka především po výrobcích z kovo-zpracovatelského průmyslu z České republiky se u švédských nákupčích zvyšuje také díky zvyšujícím se nákladům v Číně. Významným perspektivním oborem pro uplatnění strojírenských subdodávek je také samotný automobilový průmysl. Automobilová společnost Volvo Pesonvagnar (osobní automobily) oznámila jednu z největších průmyslových investic ve Švédsku pro nejbližší období a to ve výši 30 mld. SEK do továren v Göteburgu, Skövde a v Olofströmu. Významným oborem, kde se mohou uplatnit čeští dodavatelé je energetika. Vzhledem k faktu, že téměř polovina spotřeby energie ve Švédsku je generována z vodních zdrojů, mají na trhu prostor k uplatnění tradiční čeští výrobci zařízení pro hydroenergetiku. Vláda Švédska podporuje zavádění energeticky úsporných technologií a materiálů a především obnovitelných zdrojů energie a paliv. Samostatnou kapitolou pro možné subdodávky z ČR je teplárenství, tedy investice do výstavby a obnovy spaloven komunálního dopadu. Zajímavé možnosti uplatnění pro české firmy v infrastruktury přestavují plánované švédské investice do oboru železniční dopravy. Co do výše investic do údržby v železničním sektoru se Švédsko řadí za své sousedy, proto se švédská vláda v období 2014-2025 rozhodla investovat do rozvoje a údržby infrastruktury a železniční sítě 10 mld. EUR. Jedním z největších projektů bude výstavba vysokorychlostní vlakové dráhy mezi Stockholmem a Linköpingem, dále City Line ve Stockholmu, Mälaren Line a v neposlední řadě rekonstrukce vlakové dráhy mezi městy Kiruna a Narvik na dopravu železné rudy. Co se týká potravinářského trhu, je ale třeba počítat s tím, že potravinářský trh je ve Švédsku vysoce konkurenční a náročný a že spotřebitelé jsou značně konzervativní a zaměření na vysokou kvalitu, kterou si spojují především se zavedenými mezinárodními značkami a s výrobky domácího původu. Uplatnění pro české firmy v tomto oboru je tedy spíše ve výrobě potravinářských výrobků pod značkou místního výrobce. Šanci uplatnit se na švédském trhu mají firmy nabízející ekologické výrobky a technologie, protože ochrana životního prostředí je ve Švédsku jedna z vládních priorit. Vláda Švédska podporuje zavádění energeticky úsporných technologií a materiálů a především obnovitelných zdrojů energie a paliv. Jedná se především o výrobky a technologie pro vodní energetiku a zpracování biomasy. Podobně jako je tomu i jinde v Evropě, pociťuje švédské stavebnictví kritický nedostatek kapacit, obzvláště v kvalifikovaných profesích. České firmy, které by byly schopné nabídnout subdodávky stavebních prací, by se proto na tomto trhu bezpochyby prosadily. V souvislosti s vládními investicemi do rozvoje infrastruktury se objevuje řada výběrových řízení na dodávky stavebních prací na výstavbě a rekonstrukcích silniční a železniční sítě včetně subdodávek tunelů, mostů či rozvodů elektřiny. Řadu příležitostí jak pro dodavatele stavebních prací tak technologií nabízí i rozvojové projekty spojené s rozšiřováním těžebních činností na severu země. Také v oblasti specializovaných služeb spojených s těžbou nerostů (geologie, geodézie apod.) by české společnosti měly dobrou šanci proti domácím konkurentům uspět. V souvislosti s plány na otevírání nových těžebních kapacit v okolí obce Pajala a Svaapavaara mají Švédové rozsáhlé rozvojové plány, které se týkají jak samotného dolu a úpravny rudy tak i rozvoje infrastruktury. Je zřejmé, že realizace zmíněného projektu poskytne řadu příležitostí i např. pro výrobce strojů a vybavení pro stavební práce a těžební průmysl . Dalšími obory, kde by mohli mít čeští výrobci dobré vyhlídky k uplatnění na švédském trhu, patří např. obráběcí stroje, armatury, strojírenské subdodávky, zdravotní technika, kabely, díly a materiály pro výrobu nábytku, nástroje a nářadí.

44/59




Švédsko

Mezi nejvýznamnější obory pro investice ve Švédsku se dle švédské agentury na podporu exportu a investic Business Sweden řadí následující: •

Zdravotnictví a Life Science (farmaceutický průmysl, zdravý životní styl, životní prostředí atd.)

•

Čisté technologie

•

informatika a telekomunikace (ICT)

•

Kontaktní centra

•

Retail a spotřebitelské zboží

•

Stavebnictví a infrastruktura

•

Materiálové technologie

•

Logistika a doprava

•

Výrobní sektor

•

Cestovní průmysl

Business Sweden rovněž vydává případové studie, které lze stáhnout z internetových stránek nebo objednat prostřednictvím objednávkové služby, bližší informace na www.business-sweden.se. Aktuální sektorové příležitosti pro Švédsko Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

5.2. Kalendář akcí •

1. 4. 2015 - 22. 4. 2015 Švédsko-český podnikatelský seminář - CZ dodavatelé pro firmu PEAB: Podpora obchodní a subdodavatelské činnosti českých firem na švédském stavebním trhu, konkrétně v oblasti spolupráce a dodávek pro třetí největší skandinávskou firmu PEAB. Jedná se o projekt v rámci programu ekonomické diplomacie v roce 2015.

•

8.-11.5.2012 Veletrh Elmia Material & Functions - nábytkářství, materiály, díly, Jönköping

•

19. -22.8 2015, 20.-23.1. 2016 Veletrh FORMEX (2 x ročně), Stockholm

•

6.- 8.10. 2015 Veletrh Nordic Rail (perioda 2 roky), Jönköping

•

21.-24. 10.2015 Veletrh Elmia Agriculture, Jönköping

•

09.11.2015 - 13.11.2015 Prezentace ČR na veletrhu Elmia Subcontractor: Zajišťování prezentace ČR prostřednictvím návštěvy na veletrhu strojírenských subdodávek Elmia Subcontractor ve dnech 9. 13. listopadu 2015 v Jönkopingu.

Největší veletržní akce ve Švédsku lze dohledat na webových stránkách největších veletržních správ: •

Elmia Mässan Jönköping

•

Stockholm Mässan

•

Kista Mässan

•

Malmö Mässan

•

Göteborg (Svenska Mässan)

•

Luleå Expo

Ucelené informace o všech probíhajících veletržních akcích a konferencích lze dohledat na webových stránkách http://exponytt.se/.

45/59




Švédsko

6. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu Podkapitoly: 6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej 6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu 6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku 6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu 6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví 6.6. Trh veřejných zakázek 6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka 6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba 6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince) 6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR 6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Charakteristickými rysy švédského trhu jsou jeho malá absorpční schopnost (méně obyvatel než ČR), konzervativní přístup zákazníků (což je výhodné, pokud je výrobek již zaveden) a vysoká míra internacionalizace švédských firem, jejímž důsledkem bývá u mezinárodních firem částečné převedení rozhodovacích pravomocí na zahraniční management. Rozhodování o koupi výrobku je především u středních a větších firem kolektivním aktem, tudíž je časově náročnější, než české firmy očekávají. Spotřební zboží a zemědělské produkty jsou dodávány buď přímo do obchodních řetězců, jednání jsou vedena přes nákupčí jednotlivých organizací. Další cestou je prodej přes velkoobchodní firmu, z nichž největší ve Švédsku je firma Axfood AB. Zařazení českého výrobku do sortimentu obchodního domu či řetězce zpravidla předchází vyřazení výrobku konkurenčního. Tento krok je však podmíněn cenovou či kvalitativní výhodností. Rozhodujícím rysem systému nákupu je konzervativní přístup, neochota zaběhlé přístupy měnit. V současné době se posiluje trend k maximální redukci nákladů a odbourávání mezičlánků mezi výrobcem a spotřebitelem. Přímé vazby však znamenají větší nároky na zpracování trhu a nabídky a na dodržení všech obchodně-technických podmínek kontraktu. Přes snahy napřímit obchodní vztahy existují komodity, kde doporučujeme vyhledání zástupce či prostředníka, jehož role pak spočívá především v asistenci při odstraňování byrokratických překážek, v jednání s celními orgány a případně ve sdružování minimálních zakázek (potravinářské zboží a posyktování služeb ve stavebnictví). S výběrem vhodného zástupce může pomoci kromě ZÚ Stockholm resp. místní kanceláře agentury CzechTrade (www.czechtrade.se) napři. Švédský svaz obchodu - Svensk Handel (www.svenskhandel.se) nebo Svaz zástupců (www.agenturforetagen.se). Mezi hlavní faktory ovlivňující úspěch prodeje patří: •

Vysoká kvalita výrobků

•

Dodržování dodacích termínů

•

Včasná a pravidelná komunikace s klientem

•

Jazyková vybavenost (dostačující je znalost anglického jazyka)

•

Dochvilnost a přesnost

•

Znalost prostředí a konkurence

•

Správná konstrukce ceny a připravenost k transparentním uváděním nákladových položek

46/59




Švédsko

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu Dovozní podmínky a dokumenty celní systém, kontrola vývozu V rámci EU funguje volný pohyb zboží. Proto je zboží z jiných zemí EU osvobozeno od cla. To znamená, že exportér nemusí hlásit zboží k celnímu řízení. Nicméně musí zaplatit DPH a daně u Skatteverket (švédský daňový úřad). Na níže uvedené webové stránce najdete odpovědi na otázky, jak a kde je DPH splatná. Nicméně existují určité výjimky volného pohybu zboží. To se týká tohoto zboží: alkohol, drogy, tabák, zbraně a zvířata a živočišné produkty. Zda je zboží v rozporu s příslušnými právními předpisy kontroluje Tullverket (švédský celní úřad). V případě zájmu dovozu některé z těchto položek, doporučujeme konzultaci s příslušným níže uvedeným úřadem: •

Národní potravinářský úřad (Livsmedelsverket) - www.slv.se

•

Švédská zemědělská rada (Jordbruksverket) - www.sjv.se

•

Švédský institut pro standardizaci - www.sis.se

•

Národní rada pro spotřebitelskou politiku - www.konsumentverket.se

•

Národní obchodní rada - www.kommers.se

•

Celní správa - www.tullverket.se

Dokumentace Před vývozem do Švédska je český vývozce povinen zjistit (např. dotazem u dovozce nebo spediční společnosti), jaké speciální doklady či dokumentaci je třeba předložit k proclení zboží. Odpovědnost za zdržení nebo vrácení zboží z důvodu nekompletnosti nebo chybovosti dokladů leží výhradně na českém vývozci. Velmi přísné předpisy platí pro dovoz potravin. Zásilky procházejí přes speciální přechodové celnice, dovozce je povinen zajistit předběžné celní řízení. Zboží musí být označeno certifikačním logem EU (CE) a jeho nezávadnost odsouhlasena EU nebo švédským úřadem (Jordbruksverket). Masné výrobky a drůbež musí být prosty zárodků salmonely. Potravinářské zboží musí mít návod či popis ve švédštině. Některé zemědělské potraviny jsou testovány na přítomnost alfatoxinů. Dovoz domácích zvířat podléhá velmi přísným předpisům. Více informací lze nalézt na adrese www.jordbruksverket.se. Závěrem je třeba důrazně upozornit, že celníci mohou zkontrolovat jakoukoli zásilku ze země EU, která překračuje hranice Švédska, pokud existuje podezření na nelegální dovoz nebo na dovoz výrobků, které ohrožují bezpečnost země (životní prostředí, zdraví) či jinak porušují švédské předpisy.

Ochrana domácího trhu Švédsko zastává politiku liberalizace obchodu a odstraňování protekcionismu, mezinárodní obchod pokládá za účinný nástroj rozvoje vztahů mezi státy. Aktivní přístup Švédska při jednáních o volném obchodě a odstraňování jeho bariér je však podmíněn požadavkem na striktní dodržování morálních, bezpečnostních, kvalitativních, environmentálních a dalších hledisek. Více o švédské obchodní politice. I když se Švédsko otevřeně hlásí k principům volného trhu, důsledně chrání svůj vlastní trh. Opatření mohou vyvolat dojem, že země komplikuje vstup zahraničního zboží, především potravinářského a spotřebního, ale ochrana trhu před dovozem nekvalitního či škodlivé látky obsahujícího zboží patří mezi hlavní priority švédské vlády, která v tomto smyslu také vystupuje na půdě Evropské unie. Ochrana spotřebitele patří mezi nejpropracovanější politiky švédské vlády a je pro řadu zemí - včetně členů EU - vzorem. Národní úřad pro spotřebitelskou politiku poskytuje všechny informace týkající se této problematiky (viz www.konsumentverket.se).

47/59




Švédsko

Je třeba zmínit účinný, ač nenapadnutelný, přístup k ochraně domácího trhu, kterým je nenásilná propagační kampaň prodeje zboží domácí provenience. Spotřebitel musí mít dojem, že domácí zboží je nejlepší, splňuje všechny parametry lidskému zdraví bezpečné a k životnímu prostředí šetrné produkce. Největší důvěře spotřebitelů se těší domácí zemědělské výrobky, zpracované i nezpracované, které jsou mnohdy o desítky procent dražší než srovnatelné dovážené produkty (především mléčné výrobky). Značné popularitě se těší zejména tzv. ekopotraviny. Dovoz určitých výrobků je vázán na vystavení licence (zbraně, výbušniny, léčiva, jedy, atd.). Obchod s ohroženými druhy zvěře nebo rostlin podle Washingtonské konvence (CITES) je rovněž podmíněn vystavením licence nebo dovozního povolení. Spotřebitel a jeho práva jsou chráněni řadou institucí a zákonů. Evropskými standardy a pravidly se zabývá organizace Konsument Europa. Národní rada pro stížnosti spotřebitelů úzce spolupracuje se spotřebitelským ombudsmanem a zabývá se spory mezi spotřebiteli a výrobci. Nezastupitelnou úlohu hraje Švédská spotřebitelská asociace a agentura, která pomáhá švédské veřejnosti s vyřizováním spotřebitelských dotazů. Její internetová stránka www.konsumentverket.se je velmi využívaná.

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Nejobvyklejšími právními formami přítomnosti zahraničních podnikatelských subjektů ve Švédsku jsou: •

podnikání jako fyzická osoba (Enskild näringsidkare)

•

zastoupení – reprezentační kancelář

•

pobočka – filiálka (filial)

•

dceřiná firma ve formě akciové společnosti (Aktiebolag, AB) – právnická osoba zřízená dle švédského práva; minimální základní kapitál je pouze 50 tis. SEK

•

zvláštní formu společnosti s ručením omezením (jako v ČR či SRN) švédské právo nezná, podobně jako britská „Limited Copany“ může být akciová společnost AB buď soukromá (private, odpovídá britské Ltd.) s veřejně neobchodovatelnými podíly, nebo veřejná (public, odpovídá britské PLC) s veřejně obchodovatelnými akciemi, jejíž základní kapitál ale musí být nejméně 500 tis. SEK

•

další právní formy firem, které zná švédské obchodní právo, jsou obchodní společnost (handelsbolag; odpovídá české v.o.s.) a komanditní společnost (kommanditbolag; odpovídá české obdobě); jako právní forma dceřiné společnosti zahraničního podnikatelského subjektu nejsou obvyklé, protože podmínkou pro jejich zřízení je existence více společníků (fyzických či právnických osob)

Podmínky pro zahájení podnikání Podmínkou zřízení dceřiné firmy nebo pobočky je registrace u švédského obchodního rejstříku Bolagsverket (Companies Registration Office) a daňovém úřadu Skatteverket. Akciová společnost musí jmenovat představenstvo - správní radu. V obou případech je dále nutno jmenovat auditora. Méně obvyklou formou je reprezentační kancelář, přestože její založení a provoz je nejjednodušší. Rozsah aktivit zastoupení je totiž omezený pouze na čistě marketingové činnosti, zatímco samostatné obchodní aktivity provozovat nesmí, stejně jako jeho zaměstnanci nesmějí jednat jménem mateřské společnosti. Fyzická osoba – podnikatel musí živnost provozovat dlouhodobě, nezávisle a za účelem zisku. Podmínkou je dále dosažení zletilosti (18 let) a plná způsobilost k právním úkonům. Švédský podnikatel-fyzická osoba může najímat zaměstnance. Průběh registrace Jak uvádí vládní agentura pro podporu investic Business Sweden, rezidenti ze zemí Evropského hospodářského prostoru (EEA), který tvoří země EU a EFTA, mohou na rozdíl od občanů ostatních zemí založit akciovou společnost naprosto bez administrativních překážek. Registrace u obchodního rejstříku je proces, který může trvat 3-4 týdny. Přesné časy lze najít na webových stránkách Bolagsverket.

48/59




Švédsko

Délku registrace je možno ale obejít zakoupením „hotové“ registrované firmy z nabídky některé z právních či účetních firem a začít podnikat již do týdne. Úřední poplatek činí 2.000 SEK, cena za koupi registrované firmy dosahuje 5-10.000 SEK. Pokud jde o zahraniční fyzické osoby, musí nejprve získat registrační číslo (obdoba rodného čísla), které vydává při registraci daňový úřad. Při založení je nutno zažádat o F-daňovou kartu (F-skattsedel) a registrovat podnik k odvodu DPH. Pokud bude mít podnik zaměstnance, musí se také zaregistrovat u daňového úřadu (Skatteverket) z důvodu odvodu sociálního pojištění. Žádosti a registrace je možné provést pomocí „Formuláře žádosti pro daně a poplatky“ (Skatte och avgiftsanmälan). Formulář je možno stáhnout ze stránek: verksamhet.se Kopie vyrozumění o přidělení národního registračního čísla se přikládá k žádosti o registraci živnosti u obchodního rejstříku (Bolagsverket). V případě, že jednotlivec vlastní švédskou elektornickou identifikaci, je možno živnost zaregistrovat prostřednictvím e-služby. Praktické informace Na internetové stránce www.verksamhet.se jsou kromě praktických informací a pokynů pro podnikatele zveřejněny průměrné náklady na zřízení kanceláře a na pracovní síly. Hladina nákladů v hlavním městě je zhruba o 20 – 30 % vyšší než v ostatních částech Švédska. Proto v posledních letech dochází k přemísťování firem za hranice centrálního Stockholmu a do menších měst vzdálených desítky kilometrů nebo do technologických vesnic, které jsou v dosahu velkých měst. Nejčastější formou právní subjektivity je Aktiebolag (AB). Zřízení AB podléhá velmi jednoduché proceduře, za tímto účelem má Patentový a registrační úřad připravený „balíček“ dokumentů, který lze vyhledat na adrese www.prv.se, která rovněž nabízí informace o švédských firmách. Jak uvádí portál Verksamhet rezidenti ze zemí Evropského hospodářského prostoru (EEA), který tvoří země EU a EFTA, mohou založit akciovou společnost nebo společnost s ručením omezením naprosto bez administrativních překážek, občané ostatních zemí potřebují nejprve zažádat o residenční povolení na Švédském migračním úřadě.

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Propagace se řídí postupy běžnými v evropských zemích. Formy účinného obchodního marketingu nemusí být finančně náročné, např. inzerce v odborném tisku nebo prodejní dny organizované místním partnerem. Propagace firmy na stránkách novin a časopisů či v televizi je sice nejúčinnější, ale také velmi nákladnou formou. Ceny inzertních a reklamních služeb nabývají různě vysokých hodnot podle nákladu a zaměření novin či časopisu, podle umístění a grafického ztvárnění reklamy. ZÚ může na základě konkrétního požadavku zjistit finanční náklady na reklamu. Náklady na inzerci jsou asi 3x vyšší než v ČR. Účast na specializovaných veletrzích a výstavách je jednou z efektivních forem prezentace českých firem. Finanční nároky na propagaci jsou sice vyšší, koncentrace potenciálních zákazníků však zvyšuje její účinnost. Ověřenou formou, která usnadňuje vstup na trh i finančně slabším firmám, je realizace společného stánku CzechTrade, ZÚ a zainteresovaných firem pod hlavičkou České republiky na veletrzích. Nejefektivnějším způsobem v oslovování nových klientů je rozhodně přímý marketing zaměřený na konkrétní manažery nákupu. Rozhodně nestačí pouhé zaslání propagačního emailu, je nutné se s rozhodující osobou minimálně spojit telefonicky a vyžádat si osobní prezentační schůzku. S prvotní akvizicí při identifikaci, oslovení a domluvení osobních schůzek může v rámci asistenčních služeb pomoci švédské zastoupení agentury CzechTrade. Účinnou formou propagace a prezentace jsou národní akce pořádané ZÚ obvykle ve spolupráci s místními kancelářemi CzechTrade, České Centrum a Czech Tourism, kterých se účastní konkrétní nákupčí z jednotlivých firem, dále pak představitelé měst, krajů, obchodních komor nebo odborných podnikatelských sdružení.

49/59




Švédsko

Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Největší veletržní akce ve Švédsku lze dohledat na webových stránkách největších veletržních správ: •

Elmia Mässan Jönköping

•

Stockholm Mässan

•

Kista Mässan

•

Malmö Mässan

•

Göteborg (Svenska Mässan)

•

Luleå Expo

Ucelené informace o všech probíhajících veletržních akcích a konferencích lze dohledat na webových stránkách http://exponytt.se/. Mezi nejdůležitější pravidelné veletržní akce patří: •

Strojírenské subdodávky: Elmia Subcontractor

•

Lesnictví: SkogsElmia

•

Stavební stroje: Bygmaskiner

•

Stavebnictví: Nordbygg

•

Důlní průmysl: Euromine Expo

•

Pivo a destiláty: Stockhom Beer

•

Víno: Göteborg Vin and Deli

•

Železniční průmysl: Elmia Nordic Rail

•

Cestovní ruch: TUR

A další (viz programy jednotlivých veletržních správ), například: •

Butiksleverantör - vybavení obchodních prostor (Kista)

•

Ljud, Ljus & Bild - profesionální světelná, zvuková a obrazová technika (Kista)

•

Pulp & Paper - papírenský průmysl (nepravidelně na jare)

•

World Bioenergy - obnovitelné zdroje energie (Jönköping, po 2 letech)

•

Machine Tools - obráběcí stroje, strojírenské technologie (Göteborg, pravidelně kazde 4 roky v kvetnu)

•

Trä & Teknik - Wood Products and Technology (Jönköping, po 2 letech)

•

Scanautomatic - automatizace, manipulace, regulace (Göteborg, po 2 letech)

•

Miljöteknik - technika pro životní prostředí (Göteborg, podzim)

•

ScanBygg/Byggmaskiner - stavebnictví a stavební stroje (Göteborg, po 2 letech)

•

Elmia Agriculture Machinery and Cultivation - zemědělská technika a mechanizace (Jönköping)

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví Ve Švédsku je tato oblast řešena standardní evropskou legislativou. Švédské firmy se chovají korektně, právní systém známkoprávní ochranu respektuje a podporuje. ZÚ nejsou známy žádné případy zásadních právních sporů v této oblasti, v nichž by jednou ze stran byla česká firma. Agenda ochrany duševního vlastnictví je náplní činnosti Patentovaného a registračního úřadu (PRV), který zveřejňuje aktuální informace na adrese www.prv.se.

6.6. Trh veřejných zakázek Švédsko je jako země EU povinno dodržovat pravidla hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek. Zákonnou normou je tzv. Public Procurement Act (Konkurrensverket), který postihuje oblast zadávání

50/59




Švédsko

veřejných zakázek, čisté konkurence a nediskriminace. Oprávněnými subjekty, které zadávají veřejné zakázky, mohou být vládní instituce, krajské orgány, místní zastupitelstva a církevní instituce, dále společnosti ve vlastnictví státu, sdružení, správní organizace a nadace vyvíjející veřejně prospěšnou činnost kromě činností obchodních a výrobních. V oblastech vodohospodářství, energetiky, dopravy a spojů (dodavatelské sektory) mohou být oprávněnými subjekty jednak společnosti, ve kterých mají vláda, krajské orgány nebo místní zastupitelstva přímý či nepřímý vliv, nebo společnosti, které působí v určitých oblastech na základě povolení uděleného orgánem vlády, krajským nebo místním zastupitelstvem. Všechny subjekty musí samy posoudit, zda jsou oprávněny k zadávání veřejných zakázek podle příslušného předpisu. Pokud dojde k dodatečnému zrušení již zadané veřejné zakázky a vzniknou škody, pak soud rozhodne o tom, zda příslušný subjekt spadá do působnosti příslušného zákonného ustanovení. V případě, že veřejná zakázka překročí určitou hodnotu, vztahují se k ní automaticky, pokud jde o inzerci, odkladná období apod. pravidla EU. Tato mezní hodnota činí u zboží a služeb 200 000 € a u stavebních prací 5 mil. €. Přené hodnoty lze najít na webových stránkách Konkurrensverket. Veřejné zakázky, které jsou pod těmito limity, se však v zásadě řídí stejnými pravidly jako zakázky, jež je překračují, jen s tím rozdílem, že tendrový proces není tak detailně regulován. Informace o zadávání zakázek lze získat na Radě pro veřejné zakázky (Konkurensverket Veškeré veřejné zakázky (tj. vlády a jejich agentur, ostatních centrálních orgánů státu, orgánů regionální a místní správy) jsou centrálně zveřejňovány prostřednictvím úředního věstníku Offentligaupphandlingar.se. Portál Avropa se sdružuje přes 1000 státních rámcových smluv s přibližně 700 dodavateli ze 60 různých odvětví. Významné veřejné zakázky jsou samozřejmě inzerovány prostřednictvím internetového informačního systému EU (www.ted.europa.eu), nebo https://eu.eu-supply.com/, které jsou k dispozici přímo českým uživatelům a ZÚ jej proto nesleduje. V případě dotazu českých zájemců ke konkrétním tendrům ovšem může opatřit podrobné informace od švédských zadavatelů. Na webových stránkách švédské státní agentury zodpovědné za výstavbu, provoz a údržbu státních silnic a železnic lze najít současné připravované velké projekty na švédském území. Trafikverket (švédská státní agentura zodpovědná za výstavby, provoz a údržby státních silnic a železnic). Bližší informace k vypisovaným projektům jsou k dispozici na webových stránkách.

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka Způsoby řešení obchodních sporů Standardní formou řešení sporů je arbitráž, která je běžná i ve Švédsku. Při Stockholmské obchodní komoře funguje Arbitrážní institut, který se zabývá obchodními spory. Veškeré informace. ZÚ zdůrazňuje, že základem eliminace sporných případů je podrobná obchodní smlouva s přesnou a jednoznačnou formulací dodacích, platebních a dalších podmínek. České firmy zapomínají na právní doložku odkazující na zemi, podle jejíhož práva se případné spory řeší. Rovněž se vyplatí trvat na zařazení kursové klauzule, chránící dodavatele před nadměrným kursovým rizikem. Pokud dojde k zadržení platby, neplacení faktury či k dlouhodobému prodlení úhrady z různých důvodů, doporučujeme navštívit webové stránky www.uc.se (business and credit information). Podmínky a postup vymáhání pohledávek jsou popsány např. na www.profinainternational.se.

Rizika místního trhu Švédsko patří mezi země s nízkým výskytem korupce a hospodářské kriminality. Právní řád je kompatibilní s předpisy EU (acquis communautaire). Kromě toho platí množství lokálních předpisů a ustanovení, které zpřísňují podmínky pro vstup zahraničního zboží a služeb na trh (zejména ze zemí, které nejsou členy EU). Platí to především pro citlivé položky, jakými jsou zpracované a nezpracované zemědělské produkty, dovoz zvířat a dovoz vzorků pro komerční účely. Švédsko má lepší pověst než je skutečnost. Jednání s orgány komplikuje poměrně rozsáhlá byrokracie, hustá síť předpisů a nařízení i často striktní postoj úředníků. Cesta informací úředním aparátem bývá

51/59




Švédsko

zdlouhavá a komplikovaná. Také rozhodovací proces ve firmách (rozhodnutí je vždy kolektivní) může být nepružný a časově náročný. Předpisy nelze obcházet, zkrácení čekacích lhůt je téměř nemožné. Dovážené alkoholické nápoje a potraviny musí být opatřeny nápisy ve švédštině. V případě nejasností je třeba se podívat na adresu www.konsumenteuropa.se. V minulých letech došlo k několika bankrotům švédských firem, které v té době spolupracovaly s českými partnery, ZÚ zaznamenal rovněž případy insolvence, odkladů plateb či v horším případě nesplacení pohledávky. Podle švédského právního řádu jsou v případě konkursu nároky dodavatelů zohledněny až po nárocích státu a pojišťoven. Zdlouhavý proces mimosoudního vyrovnání a přednostní uspokojení nároků státu prakticky eliminuje naděje na uspokojení požadavků českých subjektů. ZÚ proto doporučuje maximální obezřetnost při prvním kontaktu, prověření solidnosti a finančního zázemí firmy a volbu takové platební podmínky, která omezí nežádoucí rizika. Prvním úkonem při navázání obchodního vztahu se švédským subjektem by mělo být obstarání bankovní informace nebo výpisu z registru firem. Na požádání je možné získat podrobné informace, tato služba je však na rozdíl od českého obchodního rejstříku zpoplatněna. Podceňovaným rysem bývá mentalita a chování švédské populace, její zvláštnosti a odlišnosti vyplývající z jiného historického vývoje a kulturního zázemí, také s ohledem na multikulturní uspořádání současné švédské společnosti. Doporučuje se proto jednat citlivě a spíše se vyhýbat tématům, u nichž se švédský většinový přístup významně liší od obvyklého českého vnímání skutečnosti (především vztah společnosti k ženám či k národnostním či sexuálním menšinám, ale i sociální problematika a role státu apod.). O některých odlišnostech se zmiňujeme na internetových stránkách ZÚ. Na druhé straně je třeba upozornit na to, že s postupující globalizací se mění i švédská společnost a není možné se spoléhat na stereotypy z minulosti. Opatrnost při jednání a uzavírání kontraktů ve smyslu předcházení nečestnému či protizákonnému jednání je ve Švédsku stejně na místě, jako kdekoli jinde. Specifickým problémem, který vyvstal pro zahraniční podnikatele v souvislosti s otevíráním trhu pro volný pohyb služeb, je švédská legislativa v oblasti sociálních práv pracujících a vymáhání jejího dodržování zahraničními subjekty ze strany domácích odborů.

Obvyklé platební podmínky, platební morálka Švédské firmy nevyžadují nestandardní platební podmínky. Nejběžnější platební podmínkou hladká platba 30 dní netto nebo platba proti dokumentům. Platba předem není obvyklá, ale pokud se jedná o firmu, která měla v minulosti finanční potíže, pak je žádoucí podmínit kontrakt touto formou maximálně zajištěné úhrady.

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Švédsko je standardní evropská země a proto se společenská kultura v této zemi příliš neliší od české. Čeští podnikatelé by měli počítat s tím, že Švédové nejsou tak otevření jako Češi a může být proto obtížné s nimi navázat užší osobní kontakt. Na druhé straně lze počítat s jejich vysokou seriózností a snahou, plnit dohodnuté podmínky obchodu, byť by byla dohoda pouze ústní. Totéž se doporučuje dodržovat i na české straně, jinak si podnikatel sám uzavře cestu k dalším obchodům. Při osobním jednání je vhodné počítat s časovou přesností místního protějšku - na akademickou čtvrthodinkou není dobré se spoléhat. Jednání bývají věcná, Švédové neradi ztrácejí čas planými hovory. Vzhledem k rozsahu problematiky doporučujeme prostudovat webovou stránku ZÚ, kde je zveřejněn text Švédsko pro obchodníky a turisty, který podrobně popisuje místní zvyklosti, odlišnosti a specifika prostředí a mentality.

52/59




Švédsko

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředním jazykem je švédština a pět minoritních jazyků (laponština, finština, meänkieli, jidiš a romština). Mezi Švédy je jinak všeobecná znalost angličtiny, starší generace používá němčinu. Mladší generace ovládá kromě angličtiny ještě jeden evropský jazyk (němčina, francouzština, španělština, ruština).

Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Ve Švédsku se slaví všechny významné křesťanské svátky. Specifikem země je, že před svátky a po nich dochází k útlumu pracovní aktivity. To platí zejména v letních měsících a kolem Vánoc. V roce 2015 jsou v kalendáři tyto svátky: •

1. Leden – Nový rok

•

6. Leden – Tři králové

•

3. Duben – Velký pátek

•

5. Duben – Velikonoční neděle

•

6. Duben – Velikonoční pondělí

•

1. Květen – Svátek práce

•

14. Květen – Svátek Nanebevstoupení Páně

•

24. Květen- Svatodušní neděle

•

6. Červen – státní svátek Švédského království

•

19. Červen – Letní slunovrat

•

31. Říjen – Svátek všech svatých

•

24. Prosinec – Štědrý den

•

25. Prosinec – První svátek vánoční

•

26. Prosinec – Druhý svátek vánoční

•

31. Prosinec – Silvestr

Protože většina církevních svátků je pohyblivých, je třeba uvedené informace pro další léta ověřit na webu.

Pracovní a prodejní doba: Provoz v obchodech se řídí jejich velikostí. Supermarkety, hypermarkety a větší řetězce (např. ICA) mají prodejní dobu zpravidla od 08 do 22 hod. 24hodinový provoz mají některé prodejny rychlého občerstvení (např. 7 Eleven, některé provozovny McDonald´s a pouliční stánky v letních měsících), ostatní obchody jsou obvykle otevřeny do 20 hodin. V prodejnách potravin lze nakoupit i další zboží spotřební povahy. Nepotravinové obchody jsou otevřeny většinou do 18 hodin, ale ve většině z nich je upravena provozní doba v letních měsících. Velké obchody a nákupní centra mají vesměs otevřeno do 20 hodin. Často nebývá provoz přerušen ani o svátcích a ve dnech volna. V letních měsících však může být, zejména mimo velká města, omezen provoz služeb. Provoz většiny restaurací končí kolem půlnoci, bary a hudební provozovny jsou otevřeny (zejména o víkendech) do cca 2-3 hodin ráno (do 3 ráno ve Stockholmu). Upozorňujeme na provoz bank, jejichž pobočky mají stejnou pracovní dobu jako ústředí, tj. v pracovních dnech do 16–17 hodin. Směnárny (z nichž doporučujeme Forex) mají prodlouženou prodejní dobu a většinou jsou otevřeny i v sobotu. Na mnoha místech jsou v provozu fungující peněžní automaty, které akceptují všechny běžné platební karty (s možnou výjimkou AmEx), v případě nejasností nebo nesrozumitelnosti je jedinou „záchranou“ stisknutí tlačítka „avbryt“, které přeruší transakci a karta je vrácena. Automat je nekompromisní při trojnásobném zadání špatného kódu nevrátí kartu. Jednání o vrácení karty je složité a často končí neúspěšně. Některé automaty mají nastavenou minimální částku k výběru (například 500 SEK). Prodejny jízdenek nejsou povinny přijmout bankovky s vyšší hodnotou než 100 SEK z důvodu ochrany bankovek hologramem - turnikety nemají čtecí zařízení. S ohledem na rozvoj bezhotovostního placení se platí takřka všude platební kartou. Například platba v autobusu je možná pouze kartou, v některých případech např. při cestování ze Stockholmu na letiště

53/59




Švédsko

Arlanda je lépe mít zakoupenou jízdenku předem přes internet nebo ve vestibulu autobusového teminálu (Flygbussarna). Omezený provoz mají lékárny. Doporučuje se vybavit se před cestou základními léky. Aktuální kursy valut lze nalézt například na adrese www.forex.se.

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince) Pro cestu do Švédska neplatí pro české občany vízová povinnost. Občan ČR můžete cestovat do zemí Evropské unie na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu. V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit buď na Velvyslanectví ČR ve Stockholmu nebo na Honorární konzulát v Malmö, kde vám bude za účelem návratu do ČR vystaven náhradní cestovní doklad. Jako občan EU máte právo ve Švédsku pobývat, pokud byste chtěli zůstat déle než 3 měsíce, tak se musíte zaregistrovat u švédského Migračního úřadu (Migrationsverket). Registraci lze provést i online na stránkách úřadu www.migrationsverket.se v části „For EU/EEA Citizens“. Rovněž se můžete s dotazem obrátit na konzulární úsek Velvyslanectví ČR ve Stockholmu ([email protected]). Odpovědi na otázky týkající se dovozu zvířat, léků, zbraní, potravin, alkoholu a tabáku do Švédska naleznete na stránkách švédské Celní správy www.tullverket.se v části „Customs Guide“ – „Bringing goods into Sweden“. Co se týká dovozu domácích zvířat, lze se rovněž obrátit na švédský Zemědělský úřad (Jordbruksverket). Cestu do země lze uskutečnit v zásadě třemi druhy dopravních prostředků. Letecká doprava je zajišťována spoji ČSA a SAS a některými nízkorozpočtovými společnostmi (Norwegian). Autobusovou dopravu zajišťuje např. společnost Student Agency nebo Eurolines. Nejvhodnější trasa osobním autem vede z Prahy na Teplice a Cínovec, dále přes Drážďany, Berlín, Rostock, Trelleborg, Jönköping do Stockholmu (E4/E20). Upozorňujeme na nutnost dodržování předepsané rychlosti, přestupky jsou trestány vysokými pokutami. Obecné rychlostní limity jsou 50km/h (obce, často také 30 km/hod.), 90 km/h (mimo obec) a 110 km/h (dálnice). Silniční síť je udržovaná a vybavená odpočívadly. Hlavní tahy jsou opatřeny ploty zabraňujícími vniknutí lesní zvěře, zvýšené pozornosti je třeba dbát v místech, kde ploty nejsou (dopravní značky s piktogramem losa) v lesních úsecích silnice nižších tříd. Jsou evidovány případy uvěznění českých řidičů z důvodu nálezu alkoholu v krvi během řízení motorového vozidla. V této souvislosti apelujeme na řidiče, aby nesedali za volat po požití alkoholického nápoje. Trestnost je stanovena limitem 0,02 promile. Ve Švédsku platí povinnost celoročního svícení tlumenými světly. Řada nehod se stává v době horizontálního slunečního svitu (v létě slunce svítí až do 23 hod). V době od 1.10. do 30.4. je povinná zimní výbava (zimní vzorek nebo pneumatiky opatřené hřeby). Pokud leží na silnicích v severních oblastech sníh déle (květen, červen), pak je dovoleno používat zimní výbavu i v pozdním jarním období. Parkování ve velkých městech, zvláště ve Stockholmu je kvůli nadměrnému množství vozidel striktně regulováno a zpoplatněno. Auto obecně nesmí parkovat blíže než 10 m od přechodu pro chodce nebo od křižovatky či konce ulice. Většina míst, kde je zákaz stání (např. prostor pro otáčení na konci slepé ulice), je označena žlutou barvou na obrubníku. Dopravní značky označují dobu, po kterou je nutné platit poplatek, dny v týdnu, kdy je prováděno čištění ulice a parkování je zakázáno, vyhrazené parkování a výjimky pro bezplatné parkování rezidentů majících zaplacený správní poplatek. Doporučujeme parkovat na vyznačených místech a zaplatit stanovený poplatek. Pokuty za špatné parkování se udělují i cizincům. Na dálnicích se sice nevybírá poplatek, ale ve Stockholmu je zavedeno mýto (Trängselskatt) za vjezd do města ve všední dny. Poplatek se ovšem nevztahuje na vozy s cizími registračními značkami. Podrobné

54/59




Švédsko

informace jsou i v angličtině na webové stránce švédského Dopravního úřadu (Transportstyrelsen) (rubrika Congestion tax in Stockholm). Před cestou je vhodné prostudovat informace určené turistům, jež jsou k dispozici na oficiálních internetových portálech www.visitsweden.com a www.sweden.se a dále na www.mzv.cz v Kapitole „Cestujeme“.

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Občané ČR stejně jako ostatní občané EU nepotřebují k výkonu práce ve Švédsku pracovní povolení. Občan EU má právo ve Švédsku pobývat, pokud by však chtěl zůstat déle než 3 měsíce, tak se musí zaregistrovat u švédského Migračního úřadu (Migrationsverket). K registraci se použije formulář č.141011 „Registration of right of residence“. Registraci lze provést a) osobně na příslušném Migračním úřadě, b) zaslat poštou, c) online na stránkách úřadu www.migrationsverket.se v části „For EU/EEA Citizens“- „Online registration of right of residence“. Občané EU, kteří jen dojíždí za prací do Švédska, ale žijí v jiné členské zemi EU a pravidelně se do této země (domů) vrací, nepotřebují registrovat svůj pobyt ve Švédsku. K registraci je nutné přiložit: a) kopii platného cestovního pasu nebo občanského průkazu, b) doklady, které prokazují, že osoba spadá do jedné z následujících kategorií: 1) zaměstnanec, 2) osoba samostatně výdělečně činná, 3) poskytovatel služeb. Bližší informace k jednotlivým kategoriím naleznete na stránkách Migračního úřadu, v části „For EU/EEA Citizens“- „Working in Sweden – EU/EEA Citizens“. Neplatí se žádný registrační poplatek. Doklad o registraci zasílá Migrační úřad na adresu ve Švédsku. Nová švédská úprava podmínek pro vysílání zahraničních pracovníků do Švédska s platností od 1. července 2013. Více informací naleznete na webu MZV. Pokud jde o zdanění příjmů vyslaného pracovníka, stanoví platná smlouva o zamezení dvojímu zdanění mezi ČR a Švédskem, že se daň z příjmu uplatňuje v místě jeho bydliště, pokud pobyt ve druhém státě v kalendářním roce nepřekročí 183 dnů. Jinak může být zdanění provedeno v místě výkonu práce, ale vzhledem k rozdílu výše daní v obou státech by varianta zdanění ve Švédsku byla pro české pracovníky nevýhodná. Pro pracovněprávní podmínky vyslaných pracovníků platí, že by měly odpovídat požadavkům švédského právního systému. Ten klade důraz na ochranu práv zaměstnanců, velkou váhu přikládá sociálním právům a ochraně před jakoukoli diskriminací (věk, pohlaví, národnost, sexuální orientace apod.) a významnou roli v prosazování zaměstnaneckých práv svěřuje odborovým svazům, které také sjednávají se zaměstnavatelskými svazy v kolektivních smlouvách řadu podstatných závazných ustanovení, která v jiných právních systémech bývají přímo vtělena do paragrafů příslušných zákonů (délka dovolené, výše minimální mzdy ad.). Z dosavadních zkušeností zahraničních firem působících na švédském území vyplývá, že je této problematice nutno věnovat zvýšenou pozornost, protože švédské odborové svazy činnost zahraničních subjektů ve svém teritoriu sledují a pokud jsou pracovní a mzdové podmínky cizinců v rozporu se švédskou oborovou kolektivní smlouvou, sahají k nátlakovým akcím. Zaměstnavatelé by si proto měli pořídit znění švédské kolektivní smlouvy platné v daném oboru a přizpůsobit jí smlouvy se svými vysílanými pracovníky. Žádoucí je pokud možno uzavřít předem českou kolektivní smlouvu, jejíž absence dává švédským odborářům důležitý argument pro případný nátlak na úpravu podmínek práce vysílaných pracovníků dle švédských zvyklostí. Minimální délka pracovní doby: 40 hod. týdně; běžná je flexibilní úprava pracovní doby; rodiče s dětmi do 8 let věku mají nárok na zkrácení pracovní doby až o 25 %. Přesčasová práce je omezena limitem 48 hod. za období 4 týdnů resp. 50 hod. za kalendářní měsíc a 200 hod. za rok. Minimální délka odpočinku: Pracovníci mají nárok na noční odpočinek (tj. mezi 00:00 a 05:00 hod.), pokud není noční práce dle charakteru pracovní funkce či mimořádných okolností nezbytná. Zvláštní úprava noční práce platí pro zaměstnance mladší 18 let. Práce o sobotách, nedělích a svátcích je obvykle upravena kolektivními smlouvami. Minimální délka dovolené za kalendářní rok: Všichni pracovníci mají nárok na 25 dnů (5 týdnů) placené dovolené za rok. Některé kolektivní smlouvy zajišťují i delší placenou dovolenou. Pokud kolektivní smlouvy nestanoví jinak, mají zaměstnanci nárok na 4 souvislé týdny dovolené v období od června do

55/59




Švédsko

srpna. Určitou část dovolené mohou pracovníci ušetřit na pozdější čerpání (po dobu 5 let i více). Nárok na dovolenou vzniká i při čerpání nemocenské či mateřské dovolené. Minimální mzda: Minimální mzda není ve Švédsku centrálně stanovena a její sjednání je záležitostí kolektivního vyjednávání odborů na jedné straně a zaměstnavatelských svazů na straně druhé.

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Pokud lékaři předložíte Evropský průkaz zdravotního pojištěnce máte nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči za stejných podmínek jako místní pojištěnci. To znamená, že místní systém zdravotního pojištění za vás zaplatí ošetření do té výše, jakou by zaplatil za svého pojištěnce. Počítejte s tím, že se ve Švédsku ve většině případů za péči připlácí. Může proto po vás být vyžadováno zaplacení účtu v hotovosti/platební kartou. Je třeba se raději předem zeptat na předpokládané náklady ošetření. Upozorňujeme, že případný převoz zpět na území České republiky není kryt ze zdravotního pojištění a musíte si jej sami zaplatit. Turistům a krátkodobým cestovatelům/podnikatelům doporučujeme uzavřít komerční cestovní pojištění a nezapomenout doma Evropský průkaz zdravotního pojištění. Bližší informace vám poskytne Centrum mezistátních úhrad, Praha 3, Žižkov, nám. W. Churchilla 1800/2, PSČ 113 59, Tel: +420 236 033 411; Fax: +420 222 734 951, Email: [email protected]; www.cmu.cz. Upozorňujeme na stránky Evropské komise, kde naleznete zajímavé informace o právech občanů a praktické tipy z následujících oblastí: zdraví, práce a důchod, cestování, život v zahraničí, vzdělávání a mládež, rodina, nakupování. Stránky jsou dostupné v češtině (klikněte na odkaz „Občané“). Užitečné informace najdete na www.forsakringskassan.se (stránky jsou dostupné i v angličtině) nebo na stránkách Velvyslanectví ČR ve Stockholmu, v části „Služby pro veřejnost“ – „Užitečné informace“. V případě nouze si můžete přivolat záchrannou službu pomocí čísla tísňové linky 112 (z pevné linky i mobilního telefonu).

56/59




Švédsko

7. Kontakty Podkapitoly: 7.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu 7.2. Kontakty na teritoriální odbory na MZV ČR a na MPO ČR, zastoupení ostatních českých institucí v teritoriu (CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism, Česká centra) 7.3. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) 7.4. Internetové informační zdroje

7.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu Velvyslanectví ČR Embassy of the Czech Republic Villagatan 21, 114 32 Stockholm Tel: +46 (0)8-4404210 Stálá konzulární pohotovost pro občany ČR v případě nouze +46 703 255 156 Fax: +46 (0)8-4404211 E-mail: [email protected] Web:www.mzv.cz/stockholm Budova velvyslanectví se nachází na severním okraji centra města a je dostupná autem po trase označené jako E 20, autobusy i metrem (ze stanic Tekniska Högskolan a Stadion). Z letiště Stockholm Arlanda, které přijímá většinu mezinárodních letů, se lze dopravit vozem taxi, rychlovlakem Arlandaexpress nebo autobusy společností Flygbussarna nebo Swedbus. U řidiče autobusu nelze platit v hotovosti, pouze platební kartou. Lístky lze koupit buď na internetu nebo ve speciálních automatech s logem dané společnosti (jsou na letišti). V současné době stojí jedna cesta taxi na Arlandu kolem 520 SEK. Honorární konzulát v Malmö Honorární konzulka: Kateřina Strömsholm Návštěvní adresa: World Trade Center, Jungmansgatan 12, Malmö 211 19 Telefon: +46 (0)732 332 199, Email: [email protected] Úřední hodiny: pátek 9.00–12.00

7.2. Kontakty na teritoriální odbory na MZV ČR a na MPO ČR, zastoupení ostatních českých institucí v teritoriu (CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism, Česká centra) Ministerstvo zahraničních věcí ČR Loretánské nám. 5 118 00 Praha 1 Tel.: 00420 224 181 111 Odbor dvoustranných ekonomických vztahů Web: www.mzv.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Na Františku 32 110 15 Praha 1 Tel.: 00420 224 851 111 Fax: 00420 224 811 089 Odbor zahraničně ekonomických politik 1 Web: www.mpo.cz České centrum Villagatan 21 114 32 Stockholm ředitelka ČC Stockholm - Alena Schagen Tel.: 0046-(0)8-4404226, 218 Fax: 0046-(0)8-4112855 57/59




Švédsko

E-mail: [email protected] CzechTrade Scandinavia Villagatan 21 114 32 Stockholm ředitel kanceláře - Vítězslav Blažek Tel.: 0046 707 640 353 E-mail: [email protected] CzechTourism Scandinavia Villagatan 21 113 42 Stockholm ředitelka Lucie Vallin Tel.: 0046-(0)8-4404 221, 239 E-mail: [email protected]

7.3. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Předvolba ze zahraničí 0046. Nejdůležitější telefonní čísla pro návštěvníky Švédska: •

Požárníci, pohotovost, policie: 112

•

Diplomatická služba MZV Švédska: (0)8-4051000

•

Nemocnice Danderyd: (0)123 550 00

•

Poruchy telefonních linek: (0)90400

•

Informace o telefonních číslech ve Švédsku: 118 118

•

Informace o telefonních číslech v zahraničí: 118 119

7.4. Internetové informační zdroje •

Obecné informace: www.sweden.se

•

Švédský institut: www.si.se

•

Žluté stránky: www.gulasidorna.se

•

Počasí: www.smhi.se

Státní správa •

Parlament: www.riksdagen.se

•

Vláda + všechna ministerstva používají společné webové stránky: www.regeringen.se

Konfederace, svazy a asociace •

Konfederace švédských podniků a podnikatelů - Näringsliv: www.svensktnaringsliv.se

•

Asociace švédských výrobců oceli: www.jernkontoret.se

•

Švédská národní energetická rada: www.energimyndigheten.se

•

Švédská zemědělská rada: www.jordbruksverket.se

•

Národní lesnická rada: www.skogsstyrelsen.se

•

Federace švédských farmářů: www.lrf.se

•

Švédská veterinární asociace: www.svf.se

•

Švédská národní rada pro průmyslový a technický rozvoj - NUTEK: www.tillvaxtverket.se

•

Národní spotřebitelská rada: www.konsumentverket.se

•

Asociace pěstitelů a prodejců obilí: www.lantmannen.se

58/59




Švédsko

Obchod a ekonomika •

SE Národní rada pro obchod: www.kommers.se

•

Švédská obchodní a investiční rada - Business Sweden: www.business-sweden.se

•

Švédské obchodní komory: www.sverigeshandelskamrar.se

•

Stockholmská obchodní komora: www.chamber.se

•

Švédská národní rada pro silniční dopravu - Vägverket: www.trafikverket.se

•

Celní správa: www.tullverket.se

•

Národní institut pro ekonomický výzkum - Konjunkturinstitutet: www.konj.se

•

Švédská agentura pro mezinárodní rozvojovou pomoc - SIDA: www.sida.se

Veletrhy a výstavy •

Elmia Mässan Jönköping: www.elmia.se/en/Program

•

Stockholm Mässan: www.stockholmsmassan.se/program

•

Kista Mässan: www.kistamassan.se/en/Calendar

•

Malmö Mässan: www.malmomassan.se/en/Calendar

•

Göteborg (Svenska Mässan): www.svenskamassan.se/en/calendar/

•

Luleå Expo: www.luleaexpo.se

Ucelené informace o všech probíhajících veletržních akcích a konferencích lze dohledat na webových stránkách http://exponytt.se/. Akademické a výzkumné instituce •

Královská vědecká akademie: www.kva.se

•

Královská švédská zemědělská a lesnická akademie: www.ksla.se

•

Švédský výzkumný institut obchodu: www.hui.se

•

Švédský institut pro dopravu a spoje: www.sika-institute.se

•

Institut pro výzkum papíru a celulózy: www.innventia.se

•

Švédský institut pro evropské politické studie - SIEPS: www.sieps.se

Finance a banky •

Švédská národní banka - Riksbank: www.riksbank.se

•

Nordea: www.nordea.com

•

Skandinaviska Enskilda Banken - SEB: www.seb.se

•

Handelsbanken: www.handelsbanken.se

•

Stockholmská burza: www.nasdaqomxnordic.com

Investice •

Swedfund AB: www.swedfund.se

59/59



Souhrnná teritoriální informace Švédsko

Recommend Documents