Souhrnná teritoriální informace Tuvalu

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Tuvalu

Souhrnná teritoriální informace Tuvalu Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Kuala Lumpur (Malajsie) ke dni 29.09.2011

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/19

© Zastupitelský úřad Kuala Lumpur (Malajsie)


Tuvalu

1. Základní informace o teritoriu Tuvalu je ostrovním státem skládajícím se z devíti ostrovů v Polynésii. Leží v jižní části Tichého oceánu zhruba na půl cesty mezi Austrálií a Havajskými ostrovy.

1.1. Oficiální název státu •

Oficiální název státu: Tuvalu

1.2. Rozloha 2

•

Celková rozloha: 26 km (9 ostrovů – 5 atolů a 4 korálové ostrovy; čtvrtý nejmenší stát světa)

•

EEZ: 757 000 km (efektivní ekonomická zóna – plocha moří)

2

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

10 619 (červenec 2012)

•

hustota zalidnění: 327,57 obyv./km (2010)

•

ekonomicky činné obyvatelstvo: 3 615 (odhad 2004)

2

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení •

roční přírůstek 0,725 %

•

míra porodnosti: 23,35/1000 obyvatel

•

kojenecká úmrtnost 18,4/1000, celková úmrtnost 9,13/1000

•

očekávaná délka života při narození 65,11 roku

•

věková struktura: 0-14 roků: 30,6%, 15 - 64 roků: 64%, nad 65 roků: 5,4%

1.5. Národnostní složení Etnické složení: •

Polynésané 96 %

•

Mikronésané 4 %

1.6. Náboženské složení •

protestanti 98,4%

•

adventisté sedmého dne 1,4%

•

baha‘i 1%

•

jiné 0,6%

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úřední jazyk: •

angličtina

•

tuvaluan

2/19



Tuvalu

•

samoiština

•

kiribati (na ostrově Nui)

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města •

Hlavní město: Funafuti/Fongafale (4 492 obyvatel podle sčítání z roku 2002)

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn •

australský dolar, ale součásti oběživa jsou i tuvalské mince

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Den nezávislosti 1. října.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Základní zdravotní a zubní péče je k dispozici prakticky pouze v hlavním městě Funafuti. Vzhledem k situaci, kdy lékaři předpokládají platbu za ošetření v hotovosti, je nezbytně nutné zařídit si před cestou kvalitní mezinárodní zdravotní pojištění platné pro oblast Oceánie, které umožní pozdější refundaci vzniklých výdajů. V zemi se občas vyskytuje horečka dengue a proto je třeba se bránit kousnutí moskyty častým používáním repelentních prostředků. Povinné očkování: Žádné povinné očkování. Doporučená očkování: Naléhavě se doporučuje očkování proti virové hepatitidě. V případě dlouhodobého pobytu se doporučuje očkování proti virové hepatitidě B. Zkontrolujte si svá očkování proti záškrtu, tetanu a spalničkám. Malárie: Není. Další rizika infekčních onemocnění: Průjmová onemocnění, horečka dengue, lymfatická filarióza, venerická onemocnění.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily. K cestě na Tuvalu není potřeba vízum. Povolení k pobytu je udělováno při příletu do země a má platnost až 3 měsíce. K jeho získání je zapotřebí doložit platný cestovní pas, zpáteční letenku a dostatek finančních prostředků pro pobyt v zemi. Povolení lze na Tuvalu prodloužit.

3/19



Tuvalu

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Tuvalu je spravováno Zastupitelským úřadem ČR v Kuala Lumpur.

Velvyslanectví České republiky v Malajsii: Adresa: Embassy of the Czech Republic 42/B The Intermark Vista Tower 182 Jalan Tun Razak 50400 Kuala Lumpur Malajsie Telefonní spojení: +60-3-21662900/ +60-3-21661900 Faxové spojení: +60-3-21665700/ +60-3-21666700 E-mail: [email protected] [email protected] internetové stránky: www.mzv.cz/kualalumpur Spojení z letiště a z centra města: Doporučujeme využít KLIA Express k rychlé přepravě na hlavní nádraží „KL Sentral“ a poté pokračovat taxi. Velvyslanectví se nachází na křižovatce ulic Jalan Ampang a Jalan Tun Razak v budově The Intermark.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) 1.18. Internetové informační zdroje http://cs.wikipedia.org/wiki/Tuvalu www.tuvaluislands.com

1.19. Adresy významných institucí

4/19



Tuvalu

2. Vnitropolitická charakteristika Od roku 1892 se Tuvalu stalo britským protektorátem Gilbertovy a Elliceovy ostrovy a začalo se nazývat Elliceovými ostrovy. Od r. 1915 se tento protektorát stal britskou kolonií. V roce 1974 obyvatelé Elliceových ostrovů odhlasovali oddělení od Mikronésanů z Gilbertových ostrovů (později Kiribati). V r. 1975 se Elliceovy ostrovy staly Tuvalu. Nezávislost Tuvalu získalo 1.10.1978. V r. 1986 byla přijata ústava země.

2.1. Stručná charakteristika politického systému Tuvalu je konstituční monarchií, člen Commonwealth.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Hlavou státu je královna Alžběta II. Na Tuvalu ji zastupuje generální guvernér (Taeia Italeli od května 2010) jmenovaný na doporučení premiéra po konzultaci s parlamentem. Parlament je patnáctičlenný, volený na čtyřleté období (poslední volby proběhly v září 2010 adalší budou v roce 2014). Na Tuvalu nejsou žádné politické strany. Parlament volí premiéra, který z jeho členů vybírá členy svého kabinetu (v současné době je celkem deset členů vlády). V posledních letech docházelo na Tuvalu k poměrně častým změnám vedení. Poslední parlamentní volby se uskutečnily v r. 2010. Premiérem a současně ministrem zahraničních věcí a práce byl jmenován Willie Telavi.

2.3. Složení vlády •

5/19

Předseda vlády: Willie Telavi (od září 2010)



Tuvalu

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Zahraničně-politické aktivity země jsou směřovány především do oblasti regionu Tichého oceánu. Rezidentní diplomatické zastoupení má Tuvalu ve Velké Británii, při OSN a na Fidži. Členem OSN je od r. 2000. Ve stejném roce se také stalo plnoprávným členem britského Commonwealth. Dále je členem řady celosvětových i regionálních organizací a sdružení. Nejvýznamnějšími z nich jsou: Fórum tichomořských ostrovů, Sekretariát Tichomořského společenství (SPC), Asijská rozvojová banka (ADB), UNESCO, WHO, Regionální program rozvoje životního prostředí v jižním Tichomoří (SPREP), Rada pro vzdělání jižního Tichomoří (SPBEA), Rada turistiky jižního Tichomoří. Tuvalu je rovněž členem skupiny zemí afrických, karibských a tichomořských rozvojových zemí (ACP) spolupracujících s EU na základě dohody z Lomé, členem Ekonomické a sociální komise OSN pro Asii a Tichomoří (ESCAP) a přidružený člen Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC).

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Tuvalu podepsalo řadu mezinárodních dohod souvisejících s životním prostředím (např. Kyoto Protocol, Law of the Sea, Ozone Layer Protection etc.), ale žádný z dokumentů neratifikovalo.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Žadné platné dvoustranné mezinárodní smlouvy nejsou v evidenci.

6/19



Tuvalu

4. Ekonomická charakteristika země Z geografického a klimatického hlediska a vzhledem k absenci významných přírodních zdrojů je Tuvalu (jakožto ostrovní stát) zranitelnou ekonomikou. Tuvalu patří dle klasifikace OSN mezi 48 nejméně rozvinutých zemí (LDC). Ve vnějších vztazích EU figuruje jako země skupiny Afriky, Karibiku a Pacifiku (ACP). Hlavní ekonomické činnosti: obyvatelé se živí především rybolovem a zpracováním kokosových ořechů; zvláštní příjem zajišťují námořníci na zahraničních lodích (v roce 2006 převody do Tuvalu činily 4 mil. USD) a dělníci ve fosfátových dolech v sousedních zemích, licence na rybolov a pronájem internetové domény ".tv". Přírodní zdroje nemá Tuvalu žádné. Významný zdroj příjmů země tvoří donorský "Tuvalu Trust Fund".

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje V r. 2010 byla země poměrně zasažena zpomalením světové ekonomiky, v důsledku kterého i přes značné vládní výdaje došlo (ve srovnání s r. 2009) k nulovému růstu HDP. Nulový růst HDP je očekáván i v r. 2011. Obnovení růstu HDP dle projekcí by mělo nastat až v r. 2012 (odhad 0,5 %). V důsledku růstu potravin a paliv na světových trzích je předpovídána inflace 1,5 % v r. 2011 a 2,0 % v r. 2012. Počet domácností zasažených chudobou na základě nejnovějších průzkumů vzrostl z 14 (r. 2004) na 20% (r. 2010). Vzhledem k silnému australskému dolaru v r. 2010 (ten je používanou měnou) došlo poklesu spotřebitelských cen o 1,9 %. Vláda nadále pokračovala ve fiskální stimulaci ekonomiky. V r. 2010 došlo k nárůstu veřejného dluhu na 30 % HDP. Pokud připočteme poskytnuté státní záruky, pak se jedná (pro malou ostrovní ekonomiku) o nepříznivých 44 % HDP. V r. 2009 vzrostlo hospodářství Tuvalu o 1,5 % zejména v důsledku nárůstu vládních výdajů, růstu sektoru zdravotnictví, vzdělání a stavebnictví. Výdaje státu vzrostly v souvislosti s podporou veřejného sektoru. Výdaje na lékařskou péči vzrostly čtyřikrát oproti plánovaným výdajům a dotace elektrické energie dvojnásobně. Současně poklesly příjmy ze zahraničních zdrojů z Tuvalu Trust Fund. Tuvalu používá australskou měnu a inflace obvykle kopíruje situaci v Austrálii. Inflace v Tuvalu se však dramaticky vyšplhala na 13,4% v 3. kv. 2008 s ohledem na růst cen paliv a dopravních nákladů. Ekonomická základa země je omezená a prakticky nezahrnuje žádné zboží na export. Země je závislá na vnějších příjmech k financování vládních výdajů. Příjmy z licencí na rybolov se zvýšily v roce 2008 o 18,7%, poplatky za pronájem internetové domény ".tv" jsou konstatntní (celkem 50 mil. USD v období 2000-2012). Hodnota donorského Tuvalu Trust Fund-TTF, který je investován na zahraničních kapitálových trzích, v průběhu r. 2008 prudce poklesla jako reakce na globální krizi a proto z něho neplynuly do státního rozpočtu žádné příjmy. Příjmy z TTF jsou drženy ve vládním konsolidačním investičním fondu, který při úrovni současných vládních výdajů bude během 3 roků vyčerpán (nehledě na to, že se AUS a NZ zavázaly provést dodatečné příspěvky). Současná ekonomická situace země si vynucuje snížení rozpočtových výdajů, ale naopak rozpočet pro r. 2009 zahrnuje zvýšení platů. V současné době je deficit státního rozpočtu na úrovni 0,4 % HDP. Parlament v listopadu 2008 schválil daňovou a celní reformu. Od 1. července 2009 byla zavedena spotřební daň pro široké spektrum výrobků. Nová daň má nahradit propad z příjmů z dovozního cla (souvisí s ratifikací Pacific Island Country Trade Agreement) a současně zlepší účinnost dosavadního daňového systému. V dlouhodobé perspektivě je problematický nárůst rozdílu mezi příjmy a výdaji rozpočtu a zranitelnost atolu vůči klimatickým změnám.

7/19



Tuvalu

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) HDP •

Přes mnohá omezení pro hospodářský rozvoj (neúrodná půda, žádné minerální zdroje), dosáhlo Tuvalu v průměru růst HDP ve výši 5,6 % v období 1996–2002, což je jeden z nejlepších hospodářských výsledků mezi ostrovy v Pacifiku

•

Od roku 2002 však dochází k poklesu hospodářské výkonnosti

•

V hodnotovém vyjádření údaje z roku 2009 hovoří o HDP v objemu 29 mil. USD

•

HDP na obyvatele v paritě kupní síly činil 1 600 USD (OSN řadí Tuvalu do skupiny nejméně rozvinutých zemí LDC)

2004

2005 -1,3

-4,1

Růst HDP v % v letech 2004 až 2010 2006 2007 2008 6,6 4,9 1,3

2009

2010 1,5

0

Údaje ADB z podkladů Ministerstva financí a hospodářského plánování Tuvalu V roce 2010 se očekává růst HDP tempem 1,6 % tažený zejména vládními výdaji. Podobný je i odhad pro rok 2011, rizikem je však snížení zaměstnanosti námořníků Tuvalu na zahraničních lodích.

Inflace 2006

2007 0,9

Inflace v % v letech 2006 až 2010 2008 2009 0,6 0,9

2010 4

-1,9

V roce 2010 se odhaduje cca 3,5% inflace.

Podíl na jeho tvorbě podle jednotlivých sektorů (v r. 2008) zemědělství a rybolov průmysl služby

23,2 % 9,3 % 67,6 %

Nezaměstnanost •

není k dispozici

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory •

Průmysl je spojen se zpracováním ryb a kopry (kokosové ořechy)

•

Obě tyto komodity jsou prakticky jedinými exportními komoditami země, společně s rukodělnými výrobky

•

Průmysl v roce 2007 narostl o 31 %, v roce 2008 poklesl o 8 %. Údaje za rok 2009 nejsou k dispozici.

8/19



Tuvalu

4.4. Stavebnictví 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura •

Zemědělství a rybolov jsou základní hospodářské aktivity země

•

Mezi základní zemědělské produkty patří kokosové ořechy (kopra) a ryby

•

Zemědělství v roce 2007 rostlo tempem 3 % a v roce 2008 vzrostlo o 0,4 %.

•

K zemědělství určená plocha zaujímá 66,7 %. Orná půda – 0 %

4.6. Služby 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Infrastruktura zahrnuje v telekomunikacích 900 pevných telefonních linek (údaj z r. 2005), 1 300 mobilních telefonů (r. 2005), 1 300 uživatelů internetu (2002) a 56 200 internetových návštěvníků (2008; souvisí s pronájmem domény „.tv“), radiotelefonní spojení mezi ostrovy, jedno rozhlasové vysílání AM a FM (2004). V zemi není a žádné televizní vysílání. Dopravní infrastruktura čítá 0 km železnice, 8 kilometrů zpevněných silnic, námořní přístav Funafuti (celkem je v lodním registru Tuvalu podle údajů za rok 2008 80 lodí nad 1 tis. BRT s celkovou tonáží zhruba 600 tis. BRT, z toho 63 zahraničních lodí – Čína 16, Hong Kong 7, Keňa 1, Maledivy 1, Rumunsko 1 , Rusko 2, Singapur 23, Thajsko 1, Turecko 2, USA 1, Vietnam 5). Tuvalu má 1 letiště s nezpevněným povrchem. Třikrát týdně je hlavní město Funafuti letecky spojeno s Nausori na ostrově Suva společností Air Fiji, kde má Tuvalu své akcie; navíc začal provozovat své služby charterový letecký dopravce Air Chathams.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Podle statistik ADB byla Tuvalu v roce 2008 poskytnuta oficiální rozvojová pomoc ve výši 16,6 mil. USD. Austrálie je nejdůležitější rozvojový partner Tuvalu. V roce 2007/08 dosáhla její pomoc výše 5,6 mil. AUD (4,4 mil. USD), z toho 3,9 mil. AUD (3,1 mil. USD) bylo vyčleněno na národní program AusAID. Nový Zéland má s Tuvalu uzavřen program rozvojové spolupráce na období 2002–2007, mezi jehož priority, kromě účasti v Tuvalu Trust Fund, patří rozvoj lidských zdrojů (předškolní vzdělání, stipendia, technická školení) a rozvoj vnějších ostrovů. Novozélandská rozvojová agentura NZAID vyčlenila pro r. 2006/07 pro Tuvalu celkem 2,05 mil. USD. Další finanční injekcí pro rozvoj místních komunit je Falekaupule Trust Fund poskytnutý Asian Development Bank v roce 1999 a 2000 v celkovém objemu 12 mil. USD, který je určen ke správě ostrovním radám, kde jsou zastoupeni tradiční náčelníci. Vláda Tuvalu se zavázala splatit tuto půjčku z vlastních zdrojů. NZAID je administrátorem tohoto fondu, kam rovněž každoročně přispívá částkou 350 tis. USD s cílem podpořit malé a střední projekty na ostrovech (např. zvýšení efektivity a bezpečnosti lodní dopravy). Kromě pomoci tradičně poskytované Austrálií, Novým Zélandem a Velkou Británií v posledním období vzrůstá hospodářská a rozvojová pomoc z Japonska, EU, Taiwanu a USA. V roce 2007 Taiwan přispěl částkou 2,0 mil. USD a EU částkou 1,7 mil. USD. Zahraniční pomocí bude spolufinancován i projekt rozšíření přístavu ve Funafuti.

9/19



Tuvalu

Spolupráce s EU Spolupráce mezi Tuvalu a Evropskou unií se datuje od roku 1978. Finanční pomoc v rámci po sobě následujících Smluv o spolupráci a partnerství (ACP-EU) se neustále zvyšovala. Od roku 1990 se podpora soustředila na rozvoj vnějších ostrovů. „Program na podporu sociálního rozvoje vnějšího ostrova“ si klade za cíl zlepšit situaci v oblasti vzdělání, ochrany životního prostředí a dodávky vody na vnějších ostrovech; soustředí se na nestátní subjekty. V prosinci 2002 byl podepsán strategický dokument pro Tuvalu, který v rámci 9. EDF pro období 2002–2007 vyčlenil 4,5 mil. EUR (ve skladbě: 3,3 mil. EUR nový závazek, 0,7 mil. EUR nedočerpané prostředky z 8. EDF, 0,5 mil. EUR dodatečné navýšení v r. 2004). Dalších 700 tis. EUR bylo vyčleněno pro případ mimořádných událostí při živelných pohromách. Vyčleněné finanční prostředky ve výši 4 mil. EUR byly postupně vyčerpány do konce roku 2007. EU vyčlenila ve prospěch Tuvalu v období 1985–2007 celkem 9,0 mil. EUR (kromě 0,7 mil. EUR na mimořádné události). Všechny prostředky byly využity. Předcházející čerpání prostředků z EDF a podporované oblasti: 6. EDF – 2,0 mil. EUR (ochrana pobřeží a elektrifikace), 7. EDF – 1,3 mil. EUR (zejména dovoz paliva), 8. EDF – 1,9 mil. EUR (vzdělání a životní prostředí).

10/19



Tuvalu

5. Finanční a daňový sektor Vláda Tuvalu prosazuje reformu veřejného sektoru s cílem snížit závislost na zahraniční pomoci. Již minulá vláda přijala středně dobou a dlouhodobou rozvojovou strategii Vision 2015. Reforma zahrnuje snížení státních výdajů (např. snižování počtu státních úředníků o 7 %; 2/3 oficiální pracovní síly, která čítá 3 600 osob, zaměstnává stát) a zeštíhlení veřejných služeb (formou privatizace některých státních činností). Důraz je kladen na rozvoj soukromého sektoru včetně vytvoření nového legislativního rámce pro přímé zahraniční investice. Součástí reformy je decentralizace vlády na vnější ostrovy, zlepšení výkonnosti veřejného sektoru a rychlejší rozvoj vnějších ostrovů, kde žije polovina populace, navíc s nejnižšími příjmy. Od 1.7.2009 byla přijata nová daňová opatření (viz kap. 4.1.).

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní příjmy v roce 2008 dosáhly výše 38 mil. USD (příjmy z hospodářské činnosti a dary jsou v poměru 37 : 63 ), výdaje vzrostly v roce 2008 oproti předchozímu roku o 80 % na 36,0 mil.USD (souvisí s dary na výstavbu elektrárny ve Funafuti a rozšířením Výcvikového centra pro námořníky). Účetně byl tedy v r. 2008 zaznamenán přebytek ve výši 2 mil. USD. V zemi funguje vládní konsolidační investiční fond – KIF, který je dotován příjmy z TTF. Pro rok 2007 byly plánovány příjmy ve výši 26,8 mil. USD (vč. darů v objemu 15,8 mil. USD) a výdaje v objemu 30,8 mil. USD, deficit státního rozpočtu byl financován opět z KIF. Údaje o příjmech a výdajích st. rozpočtu za rok 2009 nejsou k dispozici, ale saldo rozpočtu se odhaduje na 4,6 % HDP (přebytek). V roce 2010 se v důsledku zvýšení vládních výdajů (o 6 % oproti předchozímu roku) počítá s deficitem rozpočtu. Rizikem je také fluktuace příjmů z licencí pro rybolov ve výlučné ekonomické zóně. Od roku 2003 došlo k dramatickému propadu v příjmech státu, způsobenému především výpadkem příjmů z „The Tuvalu Trust Fund – TTF“ v období let 2003–2005, které jsou zásadním finančním zdrojem země. Sitace v r. 2008 a 2009 se ještě více zhoršila s ohledem na globální finanční krizi. Dary mezinárodního společenství se tak staly v posledním období klíčovým prvkem tuvalských financí. TTF vytvořily v roce 1987 tři donorské státy: Nový Zéland, Austrálie, Velká Británie. Prozíravá investiční politika fondu a konzervativní vybírání zisků měly za následek nárůst jmění fondu ze základního kapitálu v objemu 17 mil. USD v roce 1987 na 35 mil. USD v roce 1999 a 77 mil. USD v září 2006. Výnosy z fondu každoročně od roku 1990 přináší do státního rozpočtu významné příjmy, které byly přerušeny v letech 2003-2005 s ohledem na situaci na mezinárodních kapitálových trzích. V roce 2006 opět plynulo z TTF do konsolidačního investičního fondu 9 mil. USD a v roce 2007 5,4 mil. USD. V roce 2008 však žádné prostředky z TTF do st. rozpočtu resp. KIF nedošly s ohledem na krizi na finančních trzích, kde jsou prostředky TTF investovány. Příjmy z turismu jsou omezené (ročně navštíví Tuvalu cca 2 000 turistů). Jedním ze zdrojů příjmů je vydávání a prodej známek a mincí, zaměstnávání místních námořníků na zahraničních lodích (zejména německých; v roce 2006 přínos v objemu 3,2 mil. USD), naopak 1 000 občanů Tuvalu bylo repatriováno zpět v souvislosti se snížením těžby fosfátů v Nauru. Dalším významným příjmem v objemu 2,3 mil. USD ročně je pronájem internetové domény „.tv“. Podstatné příjmy pramení i z udělování telekomunikačních licencí a licencí na rybolov. Tuvalu má podepsané dohody o rybolovu s Taiwanem, Japonskem a USA. Tuvalu rovněž poskytuje svůj lodní regist jiným státům, což generuje další příjmy do státní pokladny.

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Deficit běžného účtu činil v roce 2003 11,68 mil. USD (jediný dostupný v r. 2010).

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) 5.5. Daňový systém 11/19



Tuvalu

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka •

Vývoz Tuvalu dosáhl v roce 2007 objemu 0,1 mil. USD (FOB) a tohoto objemu dosahoval i v předchozích letech. Údaje za roky 2008 a 2009 nejsou k dispozici. Dovoz do Tuvalu v roce 2007 dosáhl výše 15,5 mil. USD (CIF) a v předchozím roce 2006 13,5 mil. USD.

•

Pozn.: aktuálnější hodnotové informace nejsou v roce 2010 k dispozici.

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Teritoriální skladba obchodu podle údajů z roku 2007 Vývoz: •

Austrálie 26 %

•

Indie 24,8 %

•

Indonésie 15,3 %

•

Fidži 12,9 %

•

Japonsko 8,5 %

•

Ghana 2,7 %

Dovoz: •

Japonsko 44,2 %

•

Fidži 19,3 %

•

Čína 10,4 %

•

Indie 4,4 %

•

Austrálie 2,0 %

•

Norsko 1,6 %

•

Nový Zéland 1,2 %

•

Německo 0,6 %

•

Indonésie 0,1 %

6.3. Komoditní struktura Komoditní struktura Dovoz zahrnoval tyto komodity: •

potraviny

•

zvířata

•

minerální oleje

•

stroje a dopravní prostředky

•

hotové výrobky (spotřební zboží)

Vývoz zahrnoval tyto komodity: •

kopra

•

ryby

12/19



Tuvalu

•

rukodělné výrobky

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu 6.5. Ochrana domácího trhu 6.6. Zóny volného obchodu

13/19



Tuvalu

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR ČR iniciovala navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi. Bývalá velvyslankyně v Malajsii D. Huňátová se 16. 4. 2005 setkala v Suvě na Fiji s vedoucím ZÚ Tuvalu pro Fiji velvyslancem Taukelinem Finikasou a požádala o zahájení procedury pro navázání diplomatických vztahů. Velvyslankyně ČR získala od tuvalské strany agrément v říjnu r. 2006, předání pověřovacích listin se však neuskutečnilo. Nový velvyslanec v Malajsii akreditovaný rovněž pro Tuvalu J. Füry obdržel od tuvalské strany agrément v červenci 2008. Dne 9. 10. 2007 se v rámci kampaně za zvolení za nestálého člena RB OSN uskutečnilo v New Yorku setkání I. Náměstka ministra životního prostředí J. Dusíka se stálým představitelem Tuvalu při OSN. Tuvalu následně při hlasování kandidaturu ČR podpořilo. Stálý představitel Tuvalu při OSN současně oslovil ČR se žádostí o podporu při pořízení nákladního trajektu pro přepravu traktorů, buldozerů, nákladních aut a stavebního materiálu nutných pro zajištění rozvoje jednotlivých ostrůvků, jehož pořizovací cena je 120 000 USD.

7.1. Smluvní základna Není uzavřena žádná hospodářsky orientovaná smlouva mezi ČR a Tuvalu.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Bilaterální vztahy mezi ČR a Tuvalu v obchodní oblasti nedosahují žádných významných objemů. Od ledna 2003 do září 2011 se realizoval vzájemný obchodní obrat ve výši 796 tis. USD, vývoz činil 13 tis. USD a dovoz 783 tis. USD. Od ledna do září 2011 se realizoval pouze dovoz a to ve výši 3 tis. USD (živé ryby).

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Obchodní výměna ČR – Tuvalu v období leden 2003 až září 2011 (v tis. USD) Vývoz Kód zboží 4407 7013 7308

Název zboží Dřevo rozřezané štípané loupané ap nad 6 mm Sklo stolní domácenské kuchyňské aj zboží Konstrukce části desky tyče aj z železa oceli CELKEM VÝVOZ

Stat. hodnota USD (tis.) 5 0 8 13

Dovoz Kód zboží 0301 0603 3926 4008 4403 4421 4821

14/19

Název zboží Ryby živé Květiny řezané na kytice ap čersvé sušené aj Výrobky ostatní z plastů aj materiálů Desky tyče ap z kaučuku vulkanizov ne tvrdého Dřevo surové i odkorněně bez dřevní běli mízy Výrobky ostatní ze dřeva Štítky nálepky papírové kartonové lepenkové

Stat. hodnota USD (tis.) 3 0 1 1 0 3 0



Tuvalu

6109 6110 6114 6212 6402 6702 7318 7326 7607 8424 8465 8466 8471 8505 8511 8536 8544 9503 9506

Trička vrchní tílka aj nátělníky 1 pletené Pulovry svetry vesty apod pletené 0 háčkované Oděvy pletené háčkované ostatní 1 Podprsenky korzety podvazky šle 2 ap i pletené Obuv ostatní z kaučuku plastů 82 Květiny listoví ovoce umělé části 0 výrobky Šrouby vruty matice podložky aj z 0 železa ocel Výrobky ostatní z železa oceli 1 Fólie hliníkové o síle pod 0,2 mm 315 Přístroje mech k stříkání ap 0 přístroje hasicí Stroje obráběcí na opracování 0 dřeva korku ap Části součásti strojů obráběcích 0 tvářecích Stroje automat zprac dat jednotky 1 snímače ap Elektromagnety aj zaříz upínací s 0 magnety ap Zařízení zapalovací spouštěcí el 0 pro motory Přístr el k ochraně ap el obvodů do 3 1000 V Dráty kabely vodiče elektr ost 0 izolované aj Hračky, modely 49 Potřeby pro tělocvik atletiku aj 266 sporty CELKEM DOVOZ 783

Pozn.: údaje s hodnotou 0 - statistika registruje vývoz/dovoz této komodity, ale v objemu nižším než 1 tis. USD. Zdroj: Český statistický úřad

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce ZÚ Kuala Lumpur neeviduje žádné takové subjekty.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci S ohledem na vzdálenost a dostupnost teritoria je obchodní výměna zanedbatelná. ZÚ neeviduje žádné poptávky po českém zboží z tohoto teritoria.

15/19



Tuvalu

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR neposkytuje Tuvalu žádnou rozvojovou pomoc.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Není.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

16/19



Tuvalu

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek 8.7. Problémy a rizika místního trhu 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

17/19



Tuvalu

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Vláda Tuvalu vítá zahraniční investice, ale ty s ohledem na omezené přírodní zdroje nejsou četné. Příliv zahraničních investic upravuje Foreign Direct Investment Act z roku 1996. Každý návrh na zahraniční investici je posuzován případ od případu, nejsou stanoveny pevné investiční pobídky, ale je umožněno některé položky pro novou investici (zařízení, stroje a dopravní prostředky, stavební materiály) dovážet bezcelně. Daňové úlevy mají vybraná odvětví jako např. turistika, kdy tzv. pionýrský statut uděluje ministerstvo financí. Zahraniční investor nemůže vlastnit nemovitosti a půdu si musí pronajímat od původních majitelů. Nájem podléhá schválení ministerstvem pro přírodní zdroje. Není žádný požadavek státu na účast místního subjektu v zahraničním investičním projektu. Zahraniční firmy podnikající v Tuvalu musí být registrovány v místním podnikovém rejstříku. Ochrana duševního vlastnictví kopíruje britský systém, ale není doložena jeho vymahatelnost. Země nemá uzavřenu žádnou bilaterální investiční dohodu. V Tuvalu nejsou limity na transfer finančních prostředků do země (místní měnou je australský dolar), při repatriaci zisku je vyžadováno povolení ministerstva financí. Ministerstvo financí, ekonomického plánování a průmyslu zajišťuje informace o investičních příležitostech. Návrhy na potenciální investiční záměry musí být předány do Foreign Investment Facilitation Board. Tento orgán návrhy posuzuje před vydáním povolení. Žádost k povolení zahraniční investice se podává na standardizovaném dotazníku, musí obsahovat informace o rozsahu, podstatě a efektivnosti projektu a dále informace o dosavadních aktivitách žadatele vč. bankovní informace a výpisu z trestního rejstříku. Kontakt na místní agenturu pro podporu přímých zahraničních investic Ministry of Finance, Economic Planning & Industries Department of Trade & Industries (Foreign Investment Facilitation Board) Private Mail Government Building Vaiaku, Funafuti TUVALU Tel: (688) 20840 Fax: (688) 20210

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) 9.3. České investice v teritoriu Není evidována žádná česká firma investující v Tuvalu.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Rozhodování o případné investici mohou negativně ovlivnit klimatické změny, které mají velký vliv na dění v zemi, neboť nejvyšší místo je jen 5 metrů nad mořem a hrozí zatopení při zvyšování hladiny moří. S ohledem na omezené hospodářské možnosti a vzdálenost lze jen těžko očekávat investice českých subjektů v této zemi, ale teoretickými oblastmi pro investice jsou turistický ruch a potravinářský průmysl (zpracování ryb).

9.5. Rizika investování v teritoriu Viz kapitola 9.4.

18/19



Tuvalu

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. V krátkodobém horizontu je významná daňová reforma platná od 1.7.2009 (viz. kap. 4.1.), která má napomoci k vyrovnání státního rozpočtu. Z dlouhodobého hlediska je pro Tuvalu prioritní otázka klimatických změn a s tím související zvýšení hladin oceánů, což by významným či dokonce existenčním způsobem ovlivnilo život obyvatel Tuvalu. Místní vláda v této souvislosti požádala již v r. 2000 Austrálii a Nový Zéland o případnou evakuci jejích obyvatel. Ozázka klimatických změ v souvislosti s Tuvalu je často zmiňována na mezinárodních fórech (Kodaňská konference apod.). Nicméně nejnovější vědecká studie z června r. 2010 zjistila, že toto atolové soustroví se nepotápí, ale naopak se terén navyšuje usazováním sedimentů.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

19/19


Souhrnná teritoriální informace Tuvalu

Recommend Documents