Souhrnná teritoriální informace Somálsko

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Somálsko

Souhrnná teritoriální informace Somálsko Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Nairobi (Keňa) ke dni 06.07.2009

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/18

© Zastupitelský úřad Nairobi (Keňa)


Somálsko

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Somálská demokratická republika

•

Jamhuuriyadda Dimuqraadiga Soomaaliya (somálsky)

•

Al–Džumhúríja ad–Dímúkratíja as–Somálíja (arabsky)

1.2. Rozloha 637.657 km²

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Počet obyvatel •

9,6 mil.

Hustota na km² •

15,1 obyvatel

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

4 mil.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Průměrný roční přírůstek obyvatelstva •

3,2 %

Demografické složení •

není k dispozici

1.5. Národnostní složení Somálcii 85 % (Daarood, Hawiye, Dir, Isaaq, Murile, Garre, Shiikhaal, Madhibaan, Yibro iyo Ciise Jabuuti) a další 15 % (včetně Arabů 30 000)

1.6. Náboženské složení islám (99,9 %), křesťanství (0,1 %)

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky somálština (oficiální), arabština, italština, angličtina

2/18



Somálsko

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města 18 oblastí 1

Awdal

7

Gedo

13

2 3 4

Bakool Banaadir Bari

8 9 10

14 15 16

5 6

Bay Galguduud

11 12

Hiiraan Jubbada Hoose Shabeellaha Hoose Mudug Jubbada Dhexe

Shabeellaha Dhexe Nugaal Sanaag Sool

17 18

Togdheer Woqooyi Galbeed

Na základě faktických skutečností je severní Somálsko rozděleno mezi částečně autonomní státy Puntland, Somaliland, Galmudug a Maakhir. Hlavní město: Mogadishu Další velká města: Hargeisa, Kismayu, Boosaaso, Berbera, Borama

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn •

Somálský šilink (SOS), dělený na 100 centů

•

Somaliland zavedl svoji vlastní jednotku Somaliland Shilling

Oficiální kurs (8. 6. 2009): 1 USD = 31 000 SOS Používání jiných měn •

běžně se používají měny sousedních arabských zemí

•

v obchodním styku se používá USD

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba •

1. leden – Nový rok

•

1. květen – Den práce

•

26. červen – Den nezávislosti

•

1. červenec – Den založení republiky

•

28. listopad – Svátek obětování

Kromě výše uvedených se slaví rovněž muslimské svátky Id al-Fitr, Id al-Adha a Ashura, jejichž konkrétní datum závisí na muslimském kalendáři.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Většina obchodu Somálska je realizována prostřednictvím kanceláří v Dubaji, který tak je efektivním obchodním centrem země. Většina dovozů rovněž prochází Dubají, kde jsou překládány z větších plavidel na malé plachetnice (pouze Boosaaso a Berbera jsou schopny, vzhledem k relativně dobré bezpečnostní situaci, přijímat větší plavidla).

3/18



Somálsko

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU S místní zdravotnickou péčí nejsou zkušenosti; vzhledem k místním podmínkám ji však v žádném případě nedoporučujeme vyhledat. V zemi existují tyto nemocnice: •

Puntland Hospital

•

Edna Hospital

•

Badhan Hospital

•

Berbera Regional Hospital

•

Gardho General Hospital

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Situace je proměnlivá, je třeba se vždy informovat na aktuální stav. Cesta do teritoria se však vzhledem k bezpečnostní situaci zásadně nedoporučuje.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Obecně lze za klidnější oblasti považovat sever země; naopak kritická je situace v hlavním městě Mogadishu. Před případnou cestou, kterou nelze v žádném případě doporučit, je ovšem nutno se informovat na aktuální stav.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města ČR nemá v Somálsku diplomatické zastoupení, teritoriálně příslušným úřadem je velvyslanectví v keňském Nairobi.

Adresa ZÚ: Embassy of the Czech Republic Jumuia Place, Lenana Road P.O.Box 48785, Nairobi, Kenya tel.: (+254 20) 273 1010, -11, -12 fax: (+254 20) 273 1013 e-mail: [email protected] Mobil po pracovní době: (+254) 722 517161 (konzul) Popis spojení z letiště a z centra města: Z mezinárodního letiště Jomo Kenyatta International Airport se po hlavní třídě Mombasa Road, která ve městě přechází v Uhuru Highway, dosáhne po cca patnácti km jízdy centra Nairobi. Zde pak na kruhovém objezdu Uhuru Higway / Kenyatta Avenue odbočíme doleva a po cca osmi stech metrech na první světelné křižovatce zahneme vpravo na State House Avenue. Po zhruba dalším kilometru jízdy poté, co mineme prezidentský palác (State House) zabočíme doleva na Ralph Bunche Road, ze které pak odbočíme na první křižovatce doprava na Lenana Road. Velvyslanectví se nachází cca osm set metrů od této křižovatky na levé straně v třípatrovém objektu Jumuia Place. Je možné použít místní taxislužby, cesta z letiště stojí cca 1.500 KES, z centra města cca 500 KES.

4/18



Somálsko

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V Somálsku nejsou zastoupeny.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) 1.18. Internetové informační zdroje www.allafrica.com – AllAfrica Global Media – zpravodajství www.africaintelligence.com – Indian Ocean Newsletter – zpravodajství (placené) www.stratfor.com – Strategic Forecasting – zpravodajství (placené) www.news.bbc.co.uk – BBC – zpravodajství www.africaonline.com – Africa on Line – zpravodajství www.lonelyplanet.com – Lonely Planet – kvalifikovaný průvodce

1.19. Adresy významných institucí

5/18



Somálsko

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Politický systém: Republika prezidentského typu; od r. 1991 však mimo tzv. Somaliland bez centrální správy. Po létech bojů a složitých jednání byl r. 2004 ustanoven parlament, zvolen prezident a počátkem 2005 jmenována vláda, která však díky nevyřešené bezpečnostní situaci v hlavním městě Mogadishu má své sídlo v Naidka. Členové parlamentu většinou pobývají v Nairobi. Hlavní politické strany: Vzhledem k dané politické situaci se nedá mluvit o politických stranách. Existuje mnoho kmenů, které se slučují v klany a podklady. Hlavní klany: Daarood, Hawiye, Dir, Murile. Další klan je tvořen z následujících podklanů: Garre, Shiikhaal, Madhibaan, Yibro iyo Ciiese, Issaaq. Hlavní politické události: Somálská republika vznikla v r. 1960 sjednocením britského a italského Somálska. V roce 1969 byl proveden vojenský převrat a země se pod vedením generála Siada Barre orientovala na socialismus. K roztržce se Sovětským svazem došlo v r. 1977, kdy Somálsko, uplatňující územní nároky, neúspěšně vpadlo do Etiopie. Se vzrůstající nespokojeností s vládou S. Barre vznikaly různé opoziční skupiny a celá země postupně upadala do občanské války, která vyvrcholila r. 1991 svržením vojenské vlády. United Somali Congress, který byl jednou z hlavních sil v bojích proti vládě S. Barra, vyhlásil svého představitele prezidentem, s čímž nesouhlasili zbylí představitelé opozice. Navíc severní část země (bývalé britské Somálsko) vyhlásila samostatný stát, tzv. Somaliland. Boje na jihu pokračovaly v té míře, že OSN v čele s USA se rozhodly pro vojenský zásah, který byl vůbec první akcí s čistě humanitárním cílem. Po ztrátách na životech však byly americké jednotky staženy (1993) a mandát OSN byl r. 1995 ukončen. Občanská válka pokračovala; r. 1998 bylo na severovýchodě vyhlášeno další autonomní území - tzv. Puntland, jehož cílem však na rozdíl od Somalilandu není úplné odtržení. Po téměř desetiletí bojů byla z iniciativy IGAD (Inter-Govermental Authority on Development) dohodou mezi válečnými lordy v r. 2000 ustanovena Přechodná národní vláda, která nicméně nedokázala prosadit svoji autoritu ani v samotném hlavním městě. V r. 2002 byla proto zahájena v keňském Nairobi nová mírová jednání; ta vyústila ve jmenování Přechodného federálního parlamentu, který v říjnu 2004 zvolil Abdullahi Yusuf Ahmeda, který byl prezidentem Puntlandu za prezidenta Somálska. Puntland, který zůstává autonomní, ale podporuje TFG. V oblasti Sanaak vznikl další nový stát Maakhir, který vyhlásil nezávislost 1. 7. 2007 a je obýván převážně členy klanu Warsangali. V lednu 2005 pak vznikla přechodná federální vláda (TFG), založená na širokém zastoupení představitelů všech klanů, která je mezinárodně uznávaná. Tato vláda ale, bohužel, kontroluje pouze části jižního Somálska. O nestálosti politické situace svědčí i skutečnost, že koncem roku 2006 prezident jen stěží unikl sebevražednému atentátu, při kterém zahynulo 12 lidí. Vláda má své dočasné sídlo v Baidoa, její přesun do Mogadisha zatím bezpečnostní situace neumožňuje. V posledním období se v zemi prosazuje vliv radikálního islámu, v červenci 2006 podnikli ozbrojenci Svazu islámských soudů útok na Baidou. Kvůli vážnému nebezpečí vytvoření režimu talibanského typu byla nucena vojensky zasáhnout vláda sousední Etiopie. Sever území (oblast bývalého britského Somálska se zhruba dvěma miliony obyvatel), na kterém se na rozdíl od zbytku země nebojovalo, vyhlásil r. 1991 jednostranně svoji nezávislost jako samostatná republika Somaliland. Byla sepsána ústava, kterou drtivá většina obyvatelstva v referendu r. 2001 schválila; tím byla potvrzena vůle po samostatnosti. Místní volby proběhly v lednu 2003, prezidentské následovaly v květnu téhož roku, parlamentní v r. 2005. Mezinárodní uznání Somalilandu však není pravděpodobné, mezinárodní společenství nechce vytvářet nežádoucí precedens a dává naopak přednost dosažení dohody v rámci jednotného státu.

6/18



Somálsko

Současná politická situace je velmi nepřehledná a nestabilní. Militantní skupina Al Shabaab zaměstnává v současné době vládní síly v Mogadišu a není tajemstvím, že je ve spojení s další teroristickou skupinou Al Qaeda, která provedla bombové atentáty v Keni v roce 1998 a 2002. Předpokládá se, že jedni z rozhodujících organizátorů těchto dvou bombových útoků stále operují v Somálsku a hrají důležitou roli v ovlivňování islamistických militantních skupin, které chtějí svrhnout přechodnou vládu. Další obavy, které existují, je skutečnost, že militantní velitelé otevřeně vyjádřili jejich sen o „velkém Somálsku“, který již existoval při občanské válce v období hnutí Shifta. Jedná se o sjednocení všech etnických somálsky mluvících skupin, včetně keňské severovýchodní provincie a ogadenské etiopské provincie, pod jednou somálskou zástavou. Vojenské jednotky Africké Unie musí nečekaně odolávat silnému náporu militantních skupin a stále se neví, zda síly AU se konečně rozhodnou poskytnout místní přechodné vládě skutečnou vojenskou podporu. Na schůzce ministrů rady IGAD 20. května v Addis Abebě byla Keňa a Etiopie hlavním tvůrcem rezoluce, která odsoudila agresi proti Somálsku ze strany Islámské strany (Al Shabaab and Hizbul Islam), kterou vede Sheikh Aweys. IGAD požádal zahraniční námořní síly, které hlídkují v Indickém oceánu o pomoc při námořní a vzdušné blokádě, která by zabránila pašování zbraní do dané oblasti a zároveň požádala o uvěznění všech zahraničních bojovníků v tomto konfliktu. IGAD zároveň obvinil Eritreu za vyzbrojování a vycvičování militantů. Keňa se ale v tomto směru obává mnoha problémů. Především je nutno vzít v úvahu rozsáhlé pohraniční území, které vede až k Indickému oceánu a které bude velice těžké střežit. Přestože je hranice oficiálně uzavřena, prosperující obchod zde stále kvete. Také existují obavy z nekontrolovatelného přílivu utečenců, pokud se zhorší bezpečnostní situace. V roce 1990, kdy padl režim Sada Barreho, Keňa poskytla útočiště 500 000 somálským utečencům. Podle odhadů OSN se v současné době jejich počet snížil na 150 000, ale během posledních měsíců došlo k vzestupu. Trvalým problémem je skutečnost, že mnoho utečenců je bez dokumentů a usazují se v městských oblastech. Keňa zahájila masivní vojenskou operaci a bylo zaznamenáno, že u hraničních přechodů Amuno a Liboi, ve správních oblastech Fafi a Langera, vojenské jednotky důsledně střeží hranici.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Sheikh Sharif Ahmed, prezident

2.3. Složení vlády Předseda vlády: Omar Abdirashid Sharmarke Místopředseda vlády a ministr financí: Sharif Hassan Sheikh Adan Místopředseda vlády a ministr rybolovu a mořských zdrojů: prof. Abdirahman Adan Ibrahim Ministři: Zahraničních věcí: Mohamed A. Omaar Abdirahman Plánování a mezinárodní spolupráce: Abdishakur Warsame Vodního hospodářství a minerálních zdrojů: Abdalla Boos Ahmed Sportu a záležitostí mládeže: Saleeban Olaad Roble Spravedlnosti: Abdirahman Mohamud Farah Vnitra: Sheikh Abdulquadir Ali Omar

7/18



Somálsko

Financí: Sharif Hassan Sheikh Adan Informatiky: Farhan Ali Mohamud Vzdělání: Ahmed Abdullahi Wayeel Obchodu: Abdirashid Intro Náboženské záležitosti: Sheikh Ali Adan Pro přístavy a námořní dopravu: Mohamed Ibrahim Hapsade Hospodářských zvířat: Abukar Abdi Osman Pro rozvoj venkova: Khadija Mohamed Diriye Turismu a divoké zvěře: Mohamed Hussein Sa’iid Zdravotnicví: dr. Qamar Adan Ali Půdního hospodářství a civilního letectví: Ali Ahmed Jama Pro veřejné stavby a bydlení: Mohamed Abdi Yussuf Rekonstrukce: Hussein Elabe Fahiye Práce a lidských zdrojů: Mohamed Abdi Hayir Pro reintegraci a nezpůsobilé občany: Mohamed Ali Ibrahim Kultury a vyššího vzdělání: prof. Ibrahim Hassan Adow Pro humanitární záležitosti a záležitosti lidských práv: dr. Mohamud Abdi Rodinných záležitostí a žen: Ibrahim Fowziya Mohamed Sheikh Národního majetku a zásobování: Mohamed Marsal Abdirahman

8/18



Somálsko

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Členství země mezinárodních organizacích •

OSN, MMF, SB

Členství v regionálních uskupeních •

African Union (AU), Common Market for Eastern and Southern Africa (Comesa)

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Bývalá ČSSR uznala Somálskou republiku při jejím vzniku 30. 6. 1960 a bezprostředně poté vlády obou zemí rozhodly o navázání diplomatických styků na úrovni velvyslanectví. Kromě obchodní dohody z r. 1976, která byla ze strany ČR v souvislosti s členstvím ČR v EU vypovězena, nebyly uzavřeny žádné bilaterální smlouvy.

9/18



Somálsko

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje V zemi byla po desetiletí bojů občanské války počátkem r. 2005 ustanovena přechodná centrální vláda. Skutečnost, že po čtrnácti letech anarchie se válčící klany dohodly na vládě, dává do budoucna určité naděje, nicméně Somálsko patří celosvětově mezi nejchudší země a ekonomika je navíc zdevastovaná dlouholetou občanskou válkou. Rozhodující úlohu hrají klimatické podmínky – hospodářství země je závislé na zemědělství a chovu dobytka. Důležitým zdrojem příjmů jsou rovněž platby, které do země poukazuje početná emigrace, zejména ze sousedních arabských států. Tyto platby představují dle některých odhadů až 30 % HDP země; jejími příjemci jsou z poloviny přímo rodinní příslušníci zasilatelů. Tyto prostředky jsou tak důležitým zdrojem pro rozvoj malého podnikání.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Vzhledem k tomu, že od r. 1991 neexistuje centrální vláda, nejsou statistické údaje k dispozici. Pro informaci uvádíme některá odhadovaná dostupná čísla. HDP na obyvatele (USD, poslední odhadované údaje z r. 2008, bližší údaje nedostupné) 1987 1988 1989 1990 odhad 2008 128 125 123 118 nedostupný

1987 1047

1041

1989 - 2,0

HDP (mil. USD, ceny z r. 1987, dle SB) 1988 1989 1990 1041 1022

HDP na obyvatele, skutečný přírůstek (%, dle SB) 1990 2006 2007 - 3,8 2,6 2,6

odhad 2008 2600

2008 2,6

Míra inflace: neuvádí se Míra nezaměstnanosti: neuvádí se

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Průmyslový sektor je minimální a omezuje se na lehký průmysl, tj. textilní průmysl, zpracování ryb, rafinace cukru, výrobu uměleckých předmětů a stavbu menších plavidel. Nově vznikajícími obory jsou textilní průmysl a tiskařství.

4.4. Stavebnictví Údaje nejsou k dispozici.

10/18



Somálsko

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělská výroba se vzhledem k minimálním srážkám omezuje na jižní část země, základní vývozní položkou jsou banány; při jejich pěstování slouží zavlažovací systémy i moderní stroje. Další komodity určené pro domácí spotřebu jsou kukuřice, rýže a fazole; výnosnost je však velmi malá. Nejdůležitějším zdrojem obživy a příjmů je však pastevectví – velbloudi, skot, ovce a kozy. V posledních letech je tradiční vývoz do zemí arabského poloostrova, dosahující dvou milionů kusů ročně, zásadně omezován zákazy z titulu údajné zdravotní nezpůsobilosti dobytka.

4.6. Služby Existují v minimální míře a omezují se na maloobchodní činnost a bankovnictví.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Silniční síť představuje 22 100 km, z toho 2 600 km s pevným povrchem. Železnice neexistuje. Infrastruktura je však v důsledku bojů téměř zničena; pouze na území tzv. Somalilandu proběhla částečná oprava hlavních komunikací spojujících hlavní vnitrostátní střediska s přístavem Berbera. Letecká přeprava je zajišťována soukromými Air Somalia a dále malými charterovými společnostmi. Námořní doprava je zcela paralyzována v důsledku neúnosné bezpečnostní situace ve vodách při somálském pobřeží (dle International Maritime Bureau je téměř 100% jistota, že loď vyskytující se v této oblasti bude unesena). Přes veškerou snahu světového společenství a válečných lodí USA a EU, operujících v dané oblasti, dochází pouze k dílčím úspěchům při honbě za pirátskými loděmi, které se postupně přesouvají do vod Keni. Telekomunikační spojení bylo zničeno; ve městech poskytují své služby mobilní operátoři, kteří jsou napojeni na zahraniční provozovatele. Energetická potřeba je kryta dřevěným uhlím a dřevem. Několik tepelných elektráren, funkčních před r.1991, je mimo provoz.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Země je příjemcem rozvojové pomoci; mezi hlavní donorské země patří EU a USA. Od r. 2006 rozvojové programy zahrnují: strategii chovu dobytka a sociálně ekonomický průzkum. Projekty EU zahrnují následující oblasti: •

somálská obnova a rozvoj společnosti

•

obnova venkova

•

základní zdravotnická péče v Puntlandu

•

odstranění škod tsunami, na které Japonsko a Světová banka uvolnily 2 mil. USD.

V současné době existují v Somálsku následující rozvojové projekty financované Světovou bankou: •

obnova a rozvoj společnosti (druhá fáze)

•

rozvoj venkova

•

základní lékařská péče (Puntland).

11/18



Somálsko

5. Finanční a daňový sektor Vzhledem k tomu, že od r. 1991 neexistuje centrální vláda, statistické údaje nejsou k dispozici. Pro informaci uvádíme poslední dostupná čísla, tj. do r.1990.

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo (mil. SoSh, dle Somalia Gvt, UN 4/1990) 1986 1987 1988 1989 1990 příjmy

9 595

10 018

15 056

18 055

49 264

výdaje

12 765

21 091

15 056

24 455

68 970

saldo

- 3 170

- 11 073

0

- 6 400

- 19 706

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Platební bilance posledních 5 let (mil. USD, dle MMF): 1985 1986 1987 1988 obchodní bilance bilance služeb bilance běžného účtu bilance kapitál. účtu

1989

- 240,2

- 274,4

- 264,5

- 157,6

- 278,6

- 62,7

- 128,2

- 127,7

- 104,0

-122,2

- 102,8

- 125,7

- 114,0

- 98,5

- 156,7

76,0

8,7

- 25,1

- 102,8

- 31,9

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Zahraniční zadluženost (dle SB, USD mil.) 1999 2000 2001 Celková zadluženost

2 606

2 561

2002 2 532

2 688

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Centrální banka, The Somali Central bank, byla r. 1991 uzavřena. V hlavním městě vzniklo několik soukromých bank, jejichž působnost však nezasahuje za jeho rámec.

5.5. Daňový systém V současnosti neexistuje.

12/18



Somálsko

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Obchodní bilance (údaje k dispozici do r. 1989) - vývoz, dovoz, saldo; (mil. USD) 1985 1986 1987 1988 vývoz dovoz saldo

90,6

94,7

94,0

1989

58,4

67,7

330,7

342,1

358,5

216,0

346,3

- 240,1

- 247,4

- 264,5

- 157,6

- 278,6

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Hlavními obchodními partnery jsou ve vývozu Saúdská Arábie, Jemen, Spojené arabské emiráty, Itálie a Pákistán; v dovozu pak Džibuti, Keňa, Brazílie, Saúdská Arábie a Indie.

6.3. Komoditní struktura Vyváží se živá zvířata (většinou ovce a kozy), kůže a usně, banány a cukr. Dováží se potraviny (cukr, rýže, obiloviny, jedlé oleje), ropa a automobily.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Centrální systém se za desetiletí občanské války zhroutil a dovozní podmínky nelze celoplošně jednoznačně specifikovat. Předpokládají se nicméně běžně užívané dokumenty.

6.5. Ochrana domácího trhu Není centrálně zavedena.

6.6. Zóny volného obchodu V zemi nejsou.

13/18



Somálsko

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Obchodní dohoda mezi Somálskem a ČSSR byla podepsána 31. 10. 1976. Somálská strana souhlasila s návrhem ČR ukončit její platnost k datu vstupu ČR do EU.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Bilance vzájemné obchodní výměny (tis. USD, dle ČSÚ) 2002 2003 2004 2005 vývoz

6

36

0

3

0

0

10

25

46

10

6

46

25

49

dovoz obrat

2006

10

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Komoditní struktura českého vývozu •

pneumatiky

Komoditní struktura českého dovozu •

suroviny rostlinného původu

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Země je po čtrnácti letech bezvládí a občanské války v naprosto dezolátním stavu. Většina vládních institucí, nemocnic, škol a infrastruktury byla zničena. V zemi je nedostatek hygienických zařízení a zdrojů pitné vody. Pro české exportéry se tak jeví jako perspektivní účast na různých rozvojových programech v souvislosti s poskytováním zahraniční pomoci.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce ZÚ Nairobi nemá informace o konkrétních firmách či joint ventures ve vzájemném obchodu.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Poptávky nejsou předávány tradiční cestou, ZÚ Nairobi nezaznamenal v tomto ohledu žádné aktivity.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce V 80. letech působili v zemi v rámci FAO čs. experti. V současnosti Česká republika rozvojovou pomoc neposkytuje.

14/18



Somálsko

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Objem vývozu služeb z ČR do Somálska je zatím nulový. Příležitosti lze v omezené míře spatřovat v oblasti strategických služeb, především informačních technologiích.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

15/18



Somálsko

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Vzhledem k situaci v zemi a omezené kapacitě trhu je většina případných dovozů realizována přímo.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek 8.7. Problémy a rizika místního trhu Jsou dány celkovou situací v zemi. Somálsko je dle klasifikace OECD (a potažmo EGAPu) hodnoceno jako nepojistitelné. V současné době v Somálsku není respektován zákon a proto se nedoporučuje cizincům v této zemi obchodně operovat.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví V Somálsku o ní nemá smysl uvažovat.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Převládá barterový obchod. V ostatních případech se doporučuje užívat neodvolatelný akreditiv otevřený u renomované zahraniční banky. Znovu opakujeme, že obchod v této zemi je vysoce rizikový.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Pravidelné výstavy se nepořádají.

16/18



Somálsko

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Institucionální omezení ani pobídky pro vstup zahraničního kapitálu nejsou. Snahou vlády bude vytvořit podmínky pro přilákání zahraničních investorů.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Zásadní investice v poslední době byla ze strany francouzské firmy Total do výzkumu potenciálních ropných nalezišť.

9.3. České investice v teritoriu Dle dostupných informací v Somálsku nejsou.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Za perspektivní lze považovat těžební průmysl, energetiku, spoje a infrastrukturu (formou účasti na předpokládaných rozvojových programech).

9.5. Rizika investování v teritoriu Rizika investování pramení z nestabilní politické situace.

17/18



Somálsko

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Dlouhodobě je třeba vyřešit základní otázku, tj. budoucí uspořádání státu. Zásadní překážkou současného fungování státu je klanová struktura, mající kořeny v kočovném způsobu života. Z toho plynou návrhy na možné budoucí uspořádání země: volná konfederace jednotlivých území, dosud plně ovládaných jednotlivými klany. Pozitivním příslibem do budoucnosti je vznik dlouhodobě neexistujících centrálních orgánů země: jmenování parlamentu, volba prezidenta a ustanovení vlády – ta musí mít ovšem zastoupené všechny klany, což snižuje její akceschopnost. Bezprostředním úkolem je zastavení eskalace napětí mezi vládou a islamisty, které přerůstá v občanskou válku. Nejbližší měsíce ukážou, jestli se etiopské ozbrojené intervenci povede odvrátit nebezpečí sklouznutí země do ortodoxní islámské diktatury.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Prvotním úkolem zůstává snaha vůbec docílit fungování prozatímní vlády.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Po zlepšení bezpečnostní situace v zemi se nabízí možnost participace na rozvojových projektech zejména v oblastech energetiky a infrastruktury.

18/18


Souhrnná teritoriální informace Somálsko

Recommend Documents