Souhrnná teritoriální informace Pobřeží slonoviny

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Pobřeží slonoviny

Souhrnná teritoriální informace Pobřeží slonoviny Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Akkře (Ghana) ke dni 20.10.2008

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/20

© Zastupitelský úřad Akkra (Ghana)



1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Republika Pobřeží slonoviny (République de Côte dÍvoire)

1.2. Rozloha •

2

322 463 km

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

18,4 mil.

•

hustota obyvatel: 57 obyvatel/km

2

Věková struktura: •

0–14let: 40,6 %

•

15–64let: 56,6 %

•

nad 65 let: 2,8 %

podíl ekonomicky činného obyvatelstva: cca 7 mil

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení •

1,99 %

1.5. Národnostní složení Hlavní etnické skupiny: •

Baoulé

•

Bété

•

Sénofo

•

Agni

•

Malinké

•

Dan

•

Lobi

•

Akan

•

Dioula

•

Gouro.

70 % obyvatel má ivorijskou národnost, 30 % tvoří cizinci (zejména z Burkiny Faso, Mali, ale také Libanonu, Sýrie a Francie).

1.6. Náboženské složení •

2/20

křesťané 32 %




•

muslimové 30 %

•

tradiční náboženství 38 %

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky •

francouzština

místní používané jazyky : •

dioula

•

agni-baoulé bété

•

sénoufo

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města •

19 regionů

•

hlavní město: Yamoussoukro (300 tis. obyvatel)

•

další velká města: Abidjan (3,5 mil. obyv, ekonomické a obchodní centrum země, sídlo všech vládních orgánů), Bouaké (600 tis.), Daloa (200 tis.), Korhogo (170 tis.)

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Západoafrický frank CFAFr (= 100 centimů), 1 USD = 424 CFAFr (polovina roku 2008).Odhad 2009 1 USD/437 CFAFr. CFAFr je společnou měnou osmi (většinou frankofonních) států západní Afriky – členů Západoafrického hospodářského, měnového a celního společenství. Jeho stabilita je vázána na Euro.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba •

1. leden,

•

1. květen,

•

7. srpen,

•

15. srpen,

•

1. listopad,

•

15. listopad,

•

25. prosinec,

•

narození Proroka,

•

Velikonoční pondělí,

•

Nanebevstoupení,

•

Bílé pondělí,

•

Id al-Fitr,

•

Tabaski.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Při plánování obchodního jednání je třeba vzít v úvahu nedochvilnost. Jednání jsou často odkládána a obchodní partneři se na schůzky velmi často vůbec nedostaví. Při přípravě a plánování doby jednání je zpravidla nutné plánovat několikadenní rezervu. Jednacím jazykem při obchodních jednáních v Pobřeží slonoviny je francouzština. Oblečení je buďto tradiční nebo evropské (pro jednání je vždy žádoucí oblek s kravatou). Význam známostí a osobních kontaktů je při uzavírání obchodů zásadní.

3/20




1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Státní nebo soukromé lékaře/nemocnice je možné využít při běžných a tropických nemocích. I při ošetření ve státních nemocnicích, které lze doporučit jen v naléhavých případech, je nutné mít u sebe finanční hotovost. Doporučujeme před cestou uzavřít dobré cestovní pojištění. K dispozici jsou léky světových značek. Ve vážnějších případech se doporučuje odlet do ČR.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Vízum možné obdržet na konzulárním oddělení ZÚ Pobřeží slonoviny v Bonnu. Povinné je očkování proti žluté zimnici. Pobřeží slonoviny je silně malarická oblast a cestovatelům důrazně doporučujeme kontaktovat před cestou lékaře a případná zdravotní rizika před cestou konzultovat. Rovněž doporučujeme očkování proti tyfu, meningitidě a žloutence typu A i B. Mezinárodní letiště v Abidjanu je otevřeno nepřetržitě. Silniční přechody jsou obvykle otevřeny pouze od 8:00 do 18:30 hod.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Rok 2008 se nese v duchu skutečnosti, že politická stabilita v Pobřeží slonoviny nebude dosažena, dokud se neuskuteční prezidentské a parlamentní volby, od kterých se očekává, že ukončí vleklou politickou krizi ze září 2002. Volby byly od roku 2005 posunuty již několikrát. Naposledy z ledna letošního roku na konec července 2008 a současná „poslední varianta“ hovoří o prvním kole presidentských a parlamentních voleb 30. listopadu 2008. Mezinárodně podporovaná byla poslední smlouva z Ouagadougou mezi prezidentem Laurentem Gbagbo a vůdcem tzv. New Forces Guillaume Soro. Soro se stal premiérem vlády národní jednoty, která měla dovést zemi k volbám v roce 2008. Více než rok po březnovém podpisu smlouvy se neděje na politické scéně nic, co by vedlo k řešení dlouhotrvající politické krize. V současnosti se zdá, že prezident Gbagbo je tím, kdo nejvíc profituje ze smlouvy z Ouagadougou, podle které se upevnily jeho pravomoci a dovolují mu prakticky negovat závěry mezinárodních institucí k přípravám voleb. Zároveň si ovšem nechává otevřenou cestu pro svoji kandidaturu. Soro se nemůže zúčastnit prezidentské volby, protože je mu 35 roků a nejnižší věk pro prezidentského kandidáta je 40 roků. Kromě politických šarvátek se musí země před volbami vyrovnat s řadou překážek. Patří mezi ně reintegrace povstaleckých sil do pravidelné armády, odzbrojení militantních skupin, plné obnovení důvěry ve vládu napříč celou zemí, úprava občanského zákoníku a vydávání občanských průkazů a přirozeně i zpracovaní nového volebního registru. Pokrok v jednotlivých požadavcích je bohužel minimální. Politická nestabilita však může pokračovat i po listopadových volbách, pokud budou pochyby o transparentnosti a věrohodnosti voleb a nebo v případě, kdy hlavní politické strany nebudou respektovat volební výsledky. Dokud bude pokračovat politická krize, má ekonomická politika země druhořadý význam a ekonomické fungování je orientováno tak, aby vydrželo do konání voleb. Novou vládu pak budou čekat kompletní reformy ve všech sférách politického i ekonomického života.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Embassy of the Czech Republic Kanda High Road No. 2, House No. C 260/5 P. O. Box 5226, Accra - North Tel : 00233 21 223540, 247 282 Fax: 0023321 225337 Velvyslanec: ing. Miroslav Křenek

4/20




Teritoriální působnost ZÚ ČR v Ghaně : Ghana, Togo, Libérie, Sierra Leone, Pobřeží slonoviny, Burkina Faso, Niger, Guinea, Guinea-Bissau, Gambie

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V Pobřeží slonoviny nemá zastoupení žádná česká instituce.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) •

Nehody/záchranka 185

•

Požárníci 180

•

Policie 111, 170

viz: www.abidjan.net

1.18. Internetové informační zdroje •

www.abidjan.net

•

www.izf.net

1.19. Adresy významných institucí viz: www.abidjan.net

5/20




2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Pobřeží slonoviny je republika prezidentského typu. Prezident je volen v přímých volbách. Řádné volby se měly konat v říjnu 2005, vzhledem k situaci v zemi však byly několikrát odloženy (měly by se konat na jaře 2008). V čele přechodné vlády národní jednoty stojí na základě politické dohody o normalizaci situace od března 2007 ministerský předseda G. Soro, který na úkor prezidenta převzal značné pravomoci. Zákonodárná moc je soustředěna v jednokomorovém Národním shromáždění, kde zasedá 225 poslanců. Nejvýznamnější politické strany a hnutí: •

Lidová ivorijská fronta (FPI)

•

Demokratická strana Pobřeží slonoviny (PDCI)

•

Sdružení republikánů (RDR).

Ozbrojenou opozici (sdruženou jako Forces Nouvelles) zastupují zejména tři strany: •

Patriotické hnutí Pobřeží slonoviny (MPCI)

•

Hnutí za spravedlnost a mír (MJP)

•

Hnutí pro budoucnost (MFA).

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Prezident republiky, Laurent Gbagbo (FPI), stojí v čele státu od prezidentských voleb konaných v říjnu 2000.

2.3. Složení vlády Složení vlády Předseda vlády Guillaume Kigbafori Soro Státní ministr, ministr plánování a rozvoje Antoine B. Bouabré Ministr vnitra Désiré Tagro Ministr obrany Michel A. N´Guessan Ministr zahraničních věcí Youssouf Bakayoko Vrchní státní zástupce, ministr spravedlnosti a Koné Mamadou lidských práv Ministr ekonomiky a financí Charles K. Diby Ministr zemědělství Amadou G. Coulibaly Ministr pro solidaritu a válečné oběti Louis-André D. Tabley Ministr dopravy Albert Abri Toikeuse Ministr veřejné správy, zaměstnanosti Hubert Oulaye Ministr těžebního průmyslu a energetiky Léon E. Monnet Ministr národního usmíření a vztahů s institucemi Sébastien Dano Djédjé Ministr živočišné výroby a rybolovu Alphonse Douati Ministr národního školství Gilbert B. Lainé Ministr stavebnictví a městské výstavby Benoit M. Amon Tanoh Ministr technického školství a profesionální přípravy Moussa Dosso Ministr ekonomické infrastruktury Patrick Achi Ministr pro záležitosti měst a hygienu Théodore M. Eg Ministr pro nové informační a sdělovací technologie Hamed Bakayoko Ministr obchodu Youssouf Soumahoro

6/20




Ministr Ministr Ministr Ministr Ministr Ministr Ministr Ministr Ministr Ministr Ministr Ministr

7/20

vysokého školství a výzkumu zdravotnictví a hygieny pro boj proti AIDS hospodářství a privátního sektoru životního prostředí, vod a lesů mládeže a sportu pro rodinu, ženy a sociální záležitosti africké integrace, mluvčí vlády turistiky a uměleckých řemesel kultury a frankofonie pro rekonstrukci komunikací

Ibrahima Cissé Remy Allah Kouadio Christine Adjobi Marie Amah Tehoua Aka Daniel Ahizi Dagobert Banzio Jeanne A. P. Brou Amadou Koné Sikidi Konaté Augustin K. Komoé Fatoumata Bamba Ibrahim Sy Savané




3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních UN, AU, ECOWAS, WTO, IMF, UNCTAD, UNESCO, WAEMU aj. Pobřeží slonoviny patří mezi země ACP.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Platnost obchodní dohody s EU (smlouva z Cotonou) skončila k 31. 12. 2007, smlouvy vyplývající z členství v ECOWAS a WAEMU.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. V současné době neexistuje mezi ČR a Pobřežím slonoviny žádná bilaterální smlouva.

8/20




4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Jako ostatní rozvojové země v regionu je a zůstane Pobřeží slonoviny závislé na vývozu surovin, zejména kakaových bobů a ropných produktů. Vyhlídky země na zlepšení hospodářské situace jsou pro nejbližší období nejisté. Do vyřešení politické krize a prezidentských voleb v závěru roku 2008 bude mít ekonomické politika druhořadou roli a vláda se zaměří na udržování ekonomiky v chodu. Stávající vláda poměrně značně zlepšila vztahy se zahraničními donory, což zvyšuje šance na lepší výsledky ekonomiky země a zlepšuje snahu vlády o zavádění velmi zpožděných ekonomických reforem. V roce 2007 schválil IMF 120 mil. USD jako emergency post konfliktní pomoc (EPCA) a v dubnu t.r. již vyplatil druhou tranši ve výši 66,2 mil. USD. Od nadcházejících prezidentských a parlamentních voleb v závěru letošního roku se očekává, že pokud dojde k úspěšnému průběhu voleb a bude zvolena stabilní vláda, lze očekávat podstatné zlepšení ekonomických výsledků. Zvyšování dozorské pomoci, mírné zlepšení v těžbě ropy a vyšší výroba kakaa a kávy společně s vyššími světovými cenami těchto produktů mohou zvednout očekávaný růst HDP 1,6 % v roce 2007 na 2,5 % v roce 2008. Odhad reálného růstej HDP v roce 2009 3,7 %.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Hrubý domácí produkt (HDP) (*) •

19,746 mil. USD

(*kvalifikovaný odhad EIU) Meziroční přírůstky HDP v procentech oproti předchozímu roku 2005 2006 2007* 2008* 1,8 0,9 1,6 2,5

2004 1,6

2009* 3,7

(*odhad)

HDP na obyvatele •

1,760 USD

(odhad 2008)

Míra inflace •

2,4%*

2003 3,3

2004 1,4

2005 4,0

Vývoj inflace (%) 2006 2007* 2,4 1,9

2008* 4,4

2009* 3,7

(*odhad)

Měsíc/ rok Kurs

9/20

6/04 539

9/04 528

Vývoj devizového kurzu CFAFr vůči USD 12/04 3/05 6/05 9/05 12/05 481

506

542

545

556

12/06 508,6

2008 424

2009 437,3




4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Na celkové tvorbě HDP se průmyslová výroba v roce 2006 podílela cca 23 %. V devadesátých letech minulého století prosperující a diverzifikovaný, v důsledku občanské války prodělal velký úpadek. Vedle nosného těžebního průmyslu a průmyslu zpracování ropy jsou důležitými odvětvími zemědělsko – potravinářský (zpracování kakaových bobů, kávy, ovoce a ryb), textilní (bavlna) a obuvnický a výroba stavebních hmot.

Těžební průmysl Ropa a zemní plyn se těží z nalezišť na mořském šelfu mezi Abidjanem a Grand-Lahou. Tento sektor nebyl v zásadě občanskou válkou postižen a přitahuje zahraniční investory. Posledními velkými akvizicemi je vstup firmy Vanco (USA), ruské firmy Lukoil a firmy Tullow (GB) do bloků na ivorijském offshoru. Odhadované těžitelné zásoby jsou 220 mil barelů ropy a 30 mld. m3 plynu. Těží se kolem 65000 barelů 3 ropy denně a 2,3 mld. m plynu ročně. Podíl příjmů za vývoz ropy a ropných produktů již v roce 2005 převýšil příjmy za prodej kakaa a bude se nadále zvyšovat. Těžba diamantů a zlata je ve srovnání s okolními zeměmi (Ghana, Mali) nevýznamná. V prosinci 2005 zavedla RB OSN embargo na vývoz diamantů – odhaduje se však, že přes embargo bylo v roce 2005 vytěženo a vyvezeno kolem 300 tis. karátů. V zemi se rovněž těží nikl, mangan, železo a bauxit.

4.4. Stavebnictví Kdysi kvetoucí – toto odvětví však bylo těžce zasaženo občanskou válkou. Po ukončení období nestability se očekává značné oživení – zejména díky finančním prostředkům mezinárodních donorů do velkých projektů na obnovu infrastruktury (např. rozšíření přístavu v Abidjanu). Zároveň pokračuje plán vlády přenést administrativu do hlavního města Yamoussoukro – nové administrativní budovy tam staví převážně čínské firmy. V tomto městě rovněž roste poptávka po soukromém ubytování.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělství zůstává páteří ivorijské ekonomiky. Na celkové tvorbě HDP se sektor zemědělství v roce 2006 podílel 23 %, zaměstnává však až 65 % obyvatel. Nejdůležitější pěstovanou plodinou z hlediska národního hospodářství je kakao – Pobřeží slonoviny i nadále zůstává největším světovým producentem této komodity. V roce 2006 se sklidilo 1,36 mil tun (6 % pokles proti roku 2005). Sektor se však potýká s velkými problémy (pašování kakaa do Ghany, kde jsou vyšší výkupní ceny, nedostatek finančních prostředků ve stabilizačních fondech..) a musí v budoucnosti prodělat rozsáhlou reformu. Rovněž produkce bavlny na severu země prodělává kritické období – farmáři ztratili přístup ke zpracovatelským závodům i exportním cestám na jihu, zpracovatelské závody nebyly schopné platit producentům na severu.. Důsledkem toho poklesla produkce z 400 tis tun v roce 2002 na 267 tis tun v roce 2005 (část úrody se pašuje do Burkiny Faso a Mali).. Pro sezónu 2006/2007 se očekává ještě nižší sklizeň (150 tis. tun). Nižší byla rovněž sklizeň dalších vyvážených komodit – kávy, palmového oleje, kaučuku, banánů a ananasu. Jedinou zemědělskou komoditou, kde se podařilo zvýšit produkci jsou kešu oříšky (Pobřeží slonoviny je s produkcí 210 tis. tun v roce 2006 největším pěstitelem v Africe a 4. na světě. 96 % produkce je vyváženo do Indie). Významným zdrojem deviz je tropické dřevo. V roce 2005 se ho vyvezlo 400 tis. tun.

4.6. Služby Na tvorbě HDP se podílí 54 %. V zemi působí kolem 20 komerčních bank a regionální burza cenných papírů; velkoobchodní síť je dobře organizovaná (libanonské řetězce). Turistický potenciál zůstává nevyužitý a díky občanské válce prakticky zkolaboval.

10/20




4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava Země má kolem 82000 km silnic, z toho je zhruba 6500 km asfaltovaných, dálnice vede z Abidjanu do hlavního města Yamoussoukro. Železnice vede z Abidjanu do Burkiny Faso – na území Pobřeží slonoviny je její délka 660 km. Mezinárodní letiště v Abidjanu je důležitým tranzitním bodem, další dvě mezinárodní letiště jsou v Yamoussoukro a Bouaké. Místní společnost Air Ivoire zajišťuje spojení do okolních západoafrických zemí. Námořní přístav v Abidjanu je důležitým logistickým centrem, přes který proudí zboží i do okolních vnitrozemských států. I přes napjatou situaci v zemi patří co objemu zboží 18,5 mil tun na přední místo v subsaharské Africe. Druhým největším přístavem v Pobřeží slonoviny je San Pedro s ročním výkonem 1mil tun.

Telekomunikace Jedním z bouřlivě se rozvíjejících odvětví služeb jsou telekomunikace a na ně návazné informační technologie. Poměrně hustou telekomunikační síť spravuje společnost CIT – Cote Ivoire Telecom (jejímž vlastníkem je France Telecom). Počet pevných linek se odhaduje na 240 tisíc. V zemi působí tři mobilní operátoři – MTN, která má kolem 1,2 mil. účastníků, Orange s 1,5 mil účastníků a Moov Telecom s 0,5 mil. účastníků. V brzké době se očekává vstup čtvrtého operátora – libanonské firmy Comium. V zemi je zhruba 160000 uživatelů internetu.

Energetika V tepelných (plynových) a vodních elektrárnách se vyrobí 5,4 mld. kWh elektrické energie. Spotřebuje se 3,1 mld. kWh, zbytek se vyváží do okolních zemí. Poptávka po elektřině však rychle roste (6-7 % ročně) a Pobřeží slonoviny se v brzké době může dostat podobně jako sousední země do energetické krize (zejména pokud bude nízký stav hladiny na vodních přehradách). Elektrifikace vesnických oblastí zůstává prioritou vlády (k elektřině má přístup 15 % vesnického a 80% městského obyvatelstva).

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Pobřeží slonoviny se daří postupně zlepšovat vztahy s mezinárodními donory. Vláda pokračuje ve začala splácení dluhu WB a může čerpat nové finanční prostředky, IMF zahájil program poválečné pomoci. Mezinárodní donoři však zůstanou určitě opatrní a budou čekat na skutečný posun v odzbrojovacím procesu a normalizaci situace. Největším donorem tak zůstává EU na program poválečné obnovy a demokratizace. Velkými bilaterálními donory jsou dlouhodobě Francie, Itálie, USA a Německo. Stále aktivnější ČLR financuje rozsáhlou výstavbu vládních budov v hlavním městě.

11/20




5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Návrh rozpočtu na rok 2007 je vyrovnaný, příjmy i výdaje by měly dosáhnout výše 3,9 mld. USD. Nikdo však nečeká, že se jej podaří dodržet.

Položka /rok Celkové příjmy Fiskální příjmy Daně, Cla Ostatní příjmy Dary Celkové výdaje Běžné výdaje Platy Vládní investice Úroky z půjček Rozpočtový deficit

2004 1514,1 1438,2 1241,4 196,8 75,9 1664,9 1298,0 545,8 258,6 186,2 -150,9

Státní rozpočet 2005 1566,0 1471,4 1251,1 220,3 94,6 1713,7 1301,3 563,4 235,3 177,1 -147,7

2006

2007

1694 1600,4 1364,0 220,3 93,7 1941,7 1493,0 587,2 261,7 187,0 -247,6

1900 N/a N/a N/a N/a 1900 N/a N/a N/a N/a 0

Dle EIU v mld.CFAFr, nejnovější údaje nejsou k dispozici

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Položka /rok Běžný účet (mld.CFAFr) Kapitálový účet Finanční účet Celková bilance Devizové rezervy

2001 -61,4

Platební bilance (mil. USD) 2002 2003 2004 768,2 294,2 241,0

2005 -12,5

2006 873

10,0

8,3

13,7

145,9

180,7

N/a

-67,26 -86,1

-1028,4 -278,4

-1007,1 -1615,3

-941,9 -508,5

-1055,9 -862,6

N/a N/a

N/a

1863

1304

1694

1322

1630

(novější údaje nejsou k dispozici)

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba 2002 11,8

Vývoj celkového zahraničního dluhu v mld. USD za období 2002–2009 2003 2004 2005 2006 2007* 2008* 12,2 13,2 11,9 13,8 13,98 14,3

2009* 14,1

(podle údajů EIU, * odhad)

12/20




5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Monetární politika je určována Centrální západoafrickou bankou BCEAO. Komerční sektor je křehký, procento špatných úvěrů vysoké. Oproti ostatním zemím je však relativně diverzifikovaný. V Pobřeží slonoviny nyní působí 20 hlavních obchodních bank, z nichž většina je vlastněná/částečně vlastněná zahraničním kapitálem. Největší jsou: •

Société Génerale de Banques en Cote DÍvoire

•

Banque Internationale pour le Commerce et lÍndustrie

•

Banque internationale de lÁfrique de lóuest

•

Société Ivoirienne de Banque

•

Ecobank a Citibank.

5.5. Daňový systém viz. www.izf.net

13/20




6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka 2003 5788

2004 6919

Vývoz zboží celkem (v mil. USD) 2005 2006 2007* 7697 8191 9277

2008* 12540

2009* 12968

Dovoz zboží a služeb celkem (v mil. USD) 2005 2006 2007* 5251 5039 6137

2008* 8053

2009* 8237

(podle údajů EIU, * odhad)

2003 3231

2004 4291

Obchodní bilance je díky vývozu ropy a ropných produktů dlouhodobě aktivní.

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Hlavními obchodními partnery Pobřeží slonoviny jsou zejména vyspělé země západní Evropy (Francie, Nizozemí, Itálie, Belgie) a USA; dovozy z ČLR zůstávají stále na relativně nízké úrovni. V rámci společenství ECOWAS je důležitým partnerem Nigérie.

6.3. Komoditní struktura Nejdůležitějším vývozním artiklem je ropa a výrobky z ropy, které ve výnosech předstihly kakao. Pobřeží slonoviny dále vyváží tropické dřevo, ovoce, kávu, ořechy a bavlnu. Dováží se potraviny a nápoje, ropné produkty, dopravní stroje a zařízení, spotřební elektronika atd.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu viz. www.izf.net, dovozní režim je relativně velmi liberální. Neexistují množstevní, teritoriální, či jiná omezení.

6.5. Ochrana domácího trhu viz. www.izf.net

6.6. Zóny volného obchodu viz. www.izf.net

14/20




7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Neexistuje žádná bilaterální smlouva.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka rok vývoz dovoz obrat saldo

2001 1423 11715 13138 -10292

Vývoj vzájemné obchodní výměny (v tis.USD) 2002 2003 2004 2005 2006 3131 1711 2721 4749 1966 7685 15463 23835 9986 15508 10816 17174 26556 14735 17474 -4554 -13752 -21114 -5237 -13542

2007 2468 15427 17895 -12959

1-6/08 1323 15602 16925 -14279

(podle údajů MpaO ČR)

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Pořadí podle komoditního složení našeho vývozu podle SITC v roce 2006 Pořadí Komoditní skupina podle SITC SITC 6 – Tržní výrobky SITC 7 – Stroje a přepravní zařízení SITC2 – Surové materiály SITC0 – Potraviny a živá zvířata SITC5 – Chemikálie a příbuzné materiály

1. 2. 3. 4. 5.

(podle údajů ČSÚ) Hlavní vývozní komodity ČR: •

potraviny, sušené mléko, oděvy (i obnošené), papírnické zboží, chemikálie, sklo a bižutérie, ocel a výrobky z oceli, vzduchová čerpadla, motorová vozidla.

Hlavní dovozní komodity ČR: •

tropické ovoce a ořechy, káva, kaučuk a bavlna.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Perspektivními oblastmi jsou potravinářské výrobky, domácí potřeby všeho druhu, bižuterie, sklo a porcelán, chemikálie, strojní zařízení (i repasované), jednoduché strojní vybavení dílen, zemědělské stroje, automobily (i ojeté), ošacení (včetně second-handu), pneumatiky atd.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce ZÚ Akkra nemá údaje o firmách a joint ventures v této zemi.

15/20




7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci ZÚ Akkra se nesetkal s poptávkou z Pobřeží slonoviny.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce ZÚ neeviduje žádnou pomoc 2007/8.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Údaje nejsou k dispozici.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

16/20




8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu Jde o trh charakterizovaný nízkou kupní silou obyvatel a vysokou konkurencí levných dovozů. Dovozci se orientují především na tradiční dodavatele (především francouzské a libanonské). Základním předpokladem úspěchu je spolehlivý partner.

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Navázání vztahu s místním spolehlivým partnerem (dovozcem, distributorem, zástupcem) je základní podmínkou úspěšného obchodu.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil •

viz. www.izf.net

Ivorijské zákony jsou ve věci zaměstnávání cizinců a povolování dlouhodobého pobytu v zemi dosti liberální, odhaduje se, že zahraniční pracovníci tvoří kolem 1/3 pracovních sil.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku •

viz. www.izf.net

Základními kroky jsou: •

podání žádosti o zřízení ekonomického subjektu na příslušném ministerstvu

•

zápis do obchodního rejstříku u obchodního soudu

•

vystavení oprávnění k příslušnému výkonu soudem

•

získání dlouhodobého povolení k pobytu.

Založení joint venture nebo registrace kanceláře na jméno ivorijského partnera se proto jeví jako výhodnější cesta.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Obvyklým způsobem propagace spotřebního zboží inzeráty v denním tisku, televizní a rozhlasová reklama je vhodná na propagaci zboží masové spotřeby.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Ve vztahu k českým firmám jsme dosud nezaznamenali případ obchodního sporu, který by musel být řešen třetí stranou (soudem). Při řešení obchodních sporů je vždy žádoucí dát přednost mimosoudnímu jednání. Přestože existuje orgán řešící obchodní spory, (obchodní soud), doporučujeme zakomponovat do kontraktu ustanovení, na základě kterého by případné arbitrážní řízení probíhalo mimo Pobřeží slonoviny.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Veřejné zakázky státního sektoru jsou zadávány prostřednictvím veřejných tendrů. Informace o tendrech jsou zveřejňovány v denním tisku.

17/20




8.7. Problémy a rizika místního trhu Ivorijský trh je dlouhodobě orientován především na cenu. Nízká koupěschopnost velké většiny obyvatelstva tlačí dovozní ceny na minimum. Dovozci hledají nejlacinější nákupní možnosti, často na úkor kvality, významnou část dovozu tvoří použité výrobky (textil, obuv, ojeté pneumatiky, dopravní prostředky). Zákazník dává přednost nižší technické úrovni před technickými novinkami. Riskantní jsou např. dodávky strojů s elektronickým ovládáním, bez úpravy pro tropické podnebí. Český exportér musí počítat s tím, že dodané stroje budou pracovat v prašném prostředí, v ovzduší s relativní vlhkostí 96 % a o teplotách kolem 35 C, při značném kolísání elektrického napětí. Česká firma musí být připravena na nestandardní postupy a jednání partnera. Často se setkáváme s podvodnou snahou vylákat pod různými záminkami z „obchodních partnerů“ finanční hotovost nebo bankovní informace. Nezbytnou podmínkou (zejména v případě prvního obchodu) by měla být stoprocentně zajištěná platba předem či neodvolatelným akreditivem..

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Vláda řeší základní politické a ekonomické problémy země, ochrana duševního vlastnictví nepatří mezi její priority.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Přístup ke smluvním závazkům je poměrně volný – doporučujeme proto, zejména pokud s obchodního partnera česká firma nezná, trvat na platbě předem případně neodvolatelném akreditivu potvrzeném prvotřídní bankou. Za odebírané zboží není radno platit předem.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Neexistují.

18/20




9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) •

viz. www.izf.net

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) V roce 2006 dosáhly výše cca 175,5 mil USD, což byl proti předchozímu roku 30 % propad. Téměř polovina byla investována do mobilních sítí, další větší investice šly do potravinářského průmyslu a těžby uhlovodíků. Nejsou k dispozici aktualizované in formace PZI.

9.3. České investice v teritoriu ZÚ nemá žádnou informaci.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Investiční klima stále není příznivé (snad s výjimkou investic do průzkumu a těžby ropy). V současné době doporučujeme dávat přednost vývozu zboží před investicemi.

9.5. Rizika investování v teritoriu Vedle stále ještě nejisté politické a bezpečnostní situace je největším rizikem nedodržení uzavřených smluv. Dále je třeba počítat s velmi zdlouhavými jednáními zejména při případném vymáhání nasmlouvaných plateb a praktickou nevymahatelností případných pohledávek.

19/20




10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Na ekonomickou situaci bude mít vliv průběh a výsledek voleb plánovaných nyní na listopad 2008 a celková povolební situace v zemi. Jejich neúspěch by mohl vyústit do dalšího kola občanské války s vysoce negativním dopadem na ekonomiku země.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Ivorijská ekonomika zůstává závislá zejména na několika základních exportních komoditách – kakaových bobech, ropě a ropných produktech a dřevu. Pozitivním trendem je stále rostoucí podíl vývozu ropy a ropných produktů, jejichž cena na světových trzích stále roste. Pobřeží slonoviny tak má dlouhodobě pozitivní obchodní bilanci. Do vyřešení politické krize se vláda zaměří na udržování ekonomiky v chodu. Naděje na zlepšení hospodářské situace je proto pro nejbližší období nízká. Pro následující dva roky se očekává pouze nízký růst HDP ve výši 1–2 %.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

20/20


Souhrnná teritoriální informace Pobřeží slonoviny

Recommend Documents