Souhrnná teritoriální informace Nepál

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Nepál

Souhrnná teritoriální informace Nepál Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Dillí (Indie) ke dni 04.11.2011

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/30

© Zastupitelský úřad Dillí (Indie)


Nepál

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu Česky:

Federativní demokratická republika Nepál (Nepál)

Anglicky:

Federal Democratic Republic of Nepal (Nepal)

Nepálsky:

Sanghiya Loktantrik Ganatantra Nepal

1.2. Rozloha 2

2

Celková rozloha 147 181 km (v pořadí 93. země na světě), z toho 3 830 km vody.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Rok

Počet obyvatel (v mil.)

2005 2010

28,2 29,33

2 Hustota obyv. (na 1 km ) Ekonomicky činné obyv. (v mil.) 191 10,4 199 18

Ve městech žije cca 19 % obyvatel – rychlost urbanizace 4,7 % za rok, asi 52 % obyvatel žije ve vysokohorských a horských oblastech. Nepálu chybí především kvalifikovaná pracovní síla.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Rok 1981 1991 2001 2007 2010 2011

Roční přírůstek 2,6 % 2,1 % 2,3 % 2,2 % 1,8 % 1,6 % (odhad)

Střední hodnota věku v Nepálu se pohybuje kolem 21 let. Průměrná délka života je 64 let. Cca 57 % obyvatelstva je gramotných. Pod hranicí chudoby (tj. za méně než 2 USD na den) žije 77,6 % (odhad z r. 2009). Gramotných je 48,6 % populace (muži – 62,7 %, ženy – 34,9 %). Demografické složení obyvatelstva podle věku Věk Populace v mil. 0–14 10,1 15–64 17,9 65 a více 1,3

% z celku 34,6 61,1 4,4

1.5. Národnostní složení Nepálská populace sestává z více než 60 různých etnik a kastovních skupin, jež lze rozdělit na obyvatele tibetsko-nepálského původu (mongoloidní skupina) a obyvatele indicko-nepálského původu (potomci indoárijských přistěhovalců). Mezi nejpočetnější patří Čhetríjové – 15,5 %, horští bráhmani – 12,5 %,

2/30



Nepál

Magarové – 7 %, Tháruové – 6,6 %, Tamangové – 5,5 %, Nevárci – 5,4 %, Muslimové – 4,2 %, Kamijové – 3,9 %, Jádavové – 3,9 %, další – 32,7 %.

1.6. Náboženské složení Státním náboženstvím v Nepálu je hinduismus (80,6 % obyv.), druhým nejrozšířenějším náboženstvím je buddhismus (10,7 %). Mnoho Nepálců jsou stoupenci jak hinduismu, tak mahájánového buddhismu, tyto víry se v Nepálu vzájemně prolínají. Některé kmeny se hlásí k místním sektám tibetského buddhismu lámaismu a jiné stále ještě lpí na původních kmenových kultech (např. na předbuddhistických formách lidového náboženství - bönismus). Islám vyznává asi 4,2 % obyvatelstva. Kirátský šamanismus vyznává cca 3,6 % obyv. Z příslušníků ostatních náboženství žijí v Nepálu především křesťané a džinisté (2 %).

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředním jazykem na celém území Nepálu je nepálština psaná dévanágarským písmem. Nepálsky se dnes dorozumí 98 % všech obyvatel země (rodným jazykem je pro 48 % obyv.). Jinak se v Nepálu mluví 36 dalšími jazyky a dialekty, jež patří mezi tři jazykové skupiny: indo-evropská (např. maithilí – 12,1 %, bhódžpurština – 7,4 %, tháru – 5,8 % aj.), tibetsko-barmská (např. névárština – 3,6 %, gurungština aj.) a austro-asijská (např. mundština). Ve velkých nepálských městech se lze domluvit anglicky. Angličtina je i obchodním jazykem.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Území Nepálu je rozděleno na pět oblastí, z nichž každá je dále rozčleněna na zóny (dohromady 14 zón): 1.

Východní

(3 zóny: Kosi, Mechi, Sagarmatha)

2.

Střední:

(3 zóny: Bagmati, Janakpur, Naravani)

3.

Západní:

(3 zóny: Dhawalagiri, Gandaki, Lumbini)

4.

Středozápadní:

(3 zóny: Bheri, Karnali, Rapti)

5.

Zadonězápadní:

(2 zóny: Mahakali, Seti)

Hlavní město: Káthmandú (Kathmandu):

990 tis. obyv.

Další velká města: •

Birátnagar (Biratnagar)

•

Pókhara (Pokhara)

•

Pátan (Lalitpur)

•

Bírgaňdž (Birganj)

•

Dharan

212 tis. obyv. 166 tis. obyv. 158 tis. obyv. 123 tis. obyv. 110 tis. obyv.

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Česky nepálská rupie

3/30

Anglicky Nepalese rupee

Mezinárodní zkratka NER, NPR

Místní označení Re, Rs



Nepál

Dělení: •

1 rupee = 100 paisa (psáno anglicky)

•

1 nepálská rupie

•

1 USD = 71,48 NPR (říjen 2011)

= 100 pése (psáno česky)

Devizový kurs NPR je svázán s indickou rupií - 1 INR = 1,6 NPR. V Nepálu lze platit i indickými rupiemi. Z důvodu výskytu padělaných bankovek mohou být odmítnuty bankovky 500 INR. Bez problémů lze na místní měnu směnit americké dolary (USD). V Káthmándú lze ve vybraných hotelích a obchodech používat hlavní platební a kreditní karty.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Nepál slaví mnoho svátků, během kterých je zavřeno. Hlavním dnem pracovního klidu je sobota, zatímco neděle je běžný pracovní den. Pracovní doba ve státních úřadech je od 10:00 do 17:00, v pátek do 15:00. Většina svátků jsou hinduistické svátky, které se určují podle astrologického kalendáře, každý rok proto svátek připadá na jiný den.

Státní svátky v r. 2011:

30.1.

Martyrs` Day

8.2.

Vasant Panchami

18.2.

Rashtriya Prajatantra Divas (National Democracy Day)

3.3.

Shivaratri (in honour of Lord Shiva)

8.3.

Nepalese Women`s Day

19.3.

Holi

3.4.

Ghode Jatra (Festival of Horses)

11.4.

Chaite Dashain

12.4.

Rama Nawami (Birthday of Lord Rama)

14.4.

Navabarsha (New Year`s Day)

9.5.

Buddha Jayanti (Birthday of Lord Buddha)

22.8.

Krishna Janmashtami

28.9.

Ghatasthapana

3.10.

Fulpati Saptami

4.10.

Maha Ashtami

5.10.

Maha Navami

4/30



Nepál

6.10.

Vijaya Dashami

26.10. Lakshmi Puja 27.10. Govardhan Puja 9.11.

Constitution Day

Více informací např. na: http://www.worldtravelguide.net/nepal/public-holidays#ixzz1Fo1bKJiL

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Nepál patří mezi nejméně rozvinuté země světa, nepálskou chudobu nelze srovnávat s některými zeměmi Afriky sužovanými hladomorem. Mnoho rozvojových programů a projektů se rozbíhá velmi ztěžka vzhledem k politické nestabilitě v zemi, neschopnosti místních úřadů projekty manažersky odstartovat, nedostatečnému právnímu rámci a korupci. V ekonomické oblasti se jasně prosazují osobní zájmy nad zájmy rozvoje celého státu. Hospodářský život země je soustředěn do hlavního města Káthmandú, kde jsou všechny vlivné osoby politicky a ekonomicky provázány. Nepál z velké části funguje díky zahraniční hospodářské pomoci, jejíž distribuce je stále předmětem kritiky a nakonec je poskytována hospodářská pomoc i na odstranění těchto nedostatků.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU V hlavním městě lze najít zdravotní péči na obstojné úrovni, přestože hygienické standardy zdravotnických zařízení jsou v porovnání s evropskými zvyklostmi výrazně nižší. Ve venkovských a zejména horských oblastech je situace mnohem horší. Obecně lze říci, že do Nepálu, podobně jako do dalších států jižní Asie, by měly jezdit pouze osoby v dobrém zdravotním stavu. Je vhodné si s sebou vzít dostatečnou zásobu užívaných léků, několik sterilně balených obvazů, injekčních stříkaček a jehel, neboť ty nejsou vždy k dispozici. Zdravotní péči si zahraniční návštěvníci musí hradit, často v hotovosti, je proto nutné před cestou sjednat zdravotní pojištění a mít dostatečnou finanční zásobu.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Všichni občané ČR potřebují ke vstupu do Nepálu platné vízum. Je možné jej obdržet na hranicích při vstupu do země. Vízum na dva týdny stojí 15 USD, na měsíc 30 USD a lze jej za poplatek (cca 1 USD na den) prodloužit. Vízum platí pouze pro místa se sjízdnými cestami, pro cestování do dalších oblastí je třeba získat zvláštní povolení tzv. Trekking Permit, které vydává „Department of Immigration, Thamel, Kathmandu” (tel. 009774/18573, 12337). Porušení trasy vyznačené v Trekking Permit je považováno za trestný čin. Stejně tak je trestné použít turistické vízum k výdělečné činnosti. Do 24 hodin po příjezdu do Nepálu se musí každý cizinec, pokud nebydlí v hotelu, ohlásit na jakékoli místní policejní stanici a zaregistrovat zde svůj pobyt. Vhodná doba pro cesty do Nepálu je na podzim v říjnu a listopadu, na jaře pak v únoru, březnu a dubnu.Většina ubytovacích zařízení nemá žádné topení ani chlazení, v prosinci a lednu může být zima, naopak v květnu a červnu příliš horko. V létě je období dešťů.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Bezpečnostní situace v zemi není vhodná k běžné turistice. Pohyb po pozemních komunikacích je rizikový kvůli vybírání nezákonných poplatků a okrádání organizovanými skupinami. Před případnou cestou do Nepálu je vždy vhodné informovat se o aktuální situaci.

5/30



Nepál

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města V Nepálu nemá ČR zastupitelský úřad, vztahy s tímto státem jsou udržovány prostřednictvím velvyslanectví v Dillí. Velvyslanectví ČR v Dillí Působnost ZÚ: Indie, Nepál, Bangladéš, Srí Lanka, Maledivy, (Bhútán) Adresa ZÚ: Embassy of the Czech Republic 50-M, Niti Marg Chanakyapuri New Delhi – 110021, India Telefony:

tel. spojovatel 0091 / 11 / 26110 205 (non-stop)

tel. spojovatel 0091 / 11 / 26110 318 (non-stop) ” 26110 382 (non-stop) Fax: 0091 /11/26886 221 E-mail: [email protected] Úřední hodiny konzulárního a vízového odd.: pondělí až čtvrtek 9:00–11:00 hodin ( pro veřejnost ) Honorární konzulát: V Káthmándú se v r. 2011 otevírá honorární konzulát ČR. Honorární konzul:

Vishnu K. Agarwal

Adresa:

Building Nr. 494, Ganeshman Singh Path, Tripureshwor, Kathmandu

Telefon:

+977 1 425 9528

Email:

[email protected]

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V Nepálu dlouhodobě nepůsobí žádný pracovník českých institucí.

6/30



Nepál

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Telefonní čísla na policii, požárníky a první pomoc jsou různá podle oblasti. Lze je získat na místní policejní stanici. •

Kathmandu: (Nepál - Káthmándú : 00977 - 1) Policie: 100, 110 a 120

•

Himalayan Rescue Association: 4440292/3

•

Cizinecká policie: 4222453 a 42223590

1.18. Internetové informační zdroje •

www.nepalhmg.gov.np ;

Vláda Nepálu, odkazy na všechna ministerstva

•

www.ip.np.wipo.net;

Department of Industries, info o investování

•

www.nepaldirectory.com/

•

welcomenepal.com/promotional/

Turistické informace o Nepálu

•

www.nepalnews.com;

Zprávy z Nepálu

•

www.thehimalayantimes.com

The Himalayan Times

•

www.ekantipur.com/the-kathmandu-post Kathmandu Post

•

www.myrepublica.com/portal

•

www.telegraphnepal.com

•

www.reviewnepal.com/

Nepal Business Directory

República The Telegraph Reviw Nepal

1.19. Adresy významných institucí •

www.moics.gov.np;

Ministerstvo průmyslu a obchodu

•

www.mof.gov.np ;

Ministerstvo financí

•

http://www.fncci.org;

•

www.welcomenepal.com;

•

www.cbs.gov.np;

Central Bureau of Statistics

•

www.nrb.org.np;

Centrální banka, Nepal Rastra Bank

•

www.mzv.cz/newdelhi;

ZÚ Dillí

7/30

Federation of Nepalese Chambers of Commerce anf Industry Nepal Tourism Board



Nepál

2. Vnitropolitická charakteristika V r. 1951 zrušil nepálský král starý systém dědičných premiérů Ránů a zavedl vládu. V reformách v r. 1990 byla zavedena pluralitní demokracie v rámci konstituční monarchie. Povstání vedené maoistickými povstalci, které začalo v r. 1996, trvalo 10 let a zemi politicky i ekonomicky paralyzovalo, král rozpustil parlament a převzal veškerou moc do svých rukou. V r. 2001 korunní princ Dípendra vyvraždil královskou rodinu a posléze obrátil proti sobě, ačkoliv z masakru je většinou obyvatelstva obviňován poslední král Nepálu Gjánendra, který se po masakru ujal otěží vlády. V r. 2006 se podařilo mezi vládou a maostickými povstalci uzavřít mírovou dohodu a vyhlásit dočasnou ústavu. Po volbách v dubnu 2008 nově ustavené Ústavodárné shromáždění vyhlásilo Nepál federativní republikou a zrušilo království hned na svém prvním zasedání. V červenci 2008 byl prezidentem zvolen R. B. Yadav. Vítězi voleb maoisté zformovali v srpnu 2008 koaliční vládu, ze které ale odešli v květnu 2009 na protest proti vetu prezidenta odvolat velitele armády na maoistický popud. Komunistická CPNUML poté společně s Nepálským kongresem zformovala novou koaliční vládu společně s několika málo dalšími politickými stranami, jejíž premiér však v červnu 2010 odstoupil kvůli maoistickým protestům a obstrukcím. Po dlouhých politických tahanicích na začátku r. 2011 došlo v srpnu 2011 ke zvolení nového premiéra z maoistické strany UCPN (M) Dr. Baburama Bhattaraie, kterému se podařilo na začátku listopadu 2011 prosadit politicky citlivou otázku rehabilitace a integrace maoistických bojovníků PLA do Nepálské armády. Nyní k dokončení mírového procesu zbývá vypracování ústavy, k jejímuž dokončení má Ústavodárné shromáždění termín po třetím prodloužení do konce listopadu 2011 (nepálští ústavodárci ji draftují již od r. 2008), termín se však s největší pravděpodoností nepodaří dodržet a bude muset dojít k dalšímu prodloužení Ústavodárného shromáždění. K 15.1.2011 byla na žádost nepálské vlády a souhlas RB OSN ukončena Mise OSN v Nepálu (UNMIN), která od r. 2007 monitorovala dodržování mírové dohody mezi vládou a maoisty. Za účelem převzetí dohledu nad procesem rehabilitace a reintegrace maoistických bojovníků byla již na konci r. 2008 vytvořena „Zvláštní komise pro správu, integraci a rehabilitaci maoistických bojovníků“ v čele s předsedou vlády Nepálu.

2.1. Stručná charakteristika politického systému Nepál je od 28. května 2008 federativní demokratickou republikou Nepálu s demokraticky zvoleným parlamentem a pluralitním politickým systémem. Parlament má pouze jednu komoru - Constituent Assembly (604 křesel, z toho 240 členů je voleno přímo, 335 je jmenováno podle proporčního zastoupení a 26 jmenováno vládou – kabinetní ministři). Hlavní politické strany: Sjednocená komunistická strana Nepálu (Maoistická) - (CPN(M)): extrémně levicová politická strana, kterou založil v r. 1994 její dosavadní předseda Pushpa Kamal Dahal (tzv. Pračanda) vedla desetiletou občanskou („lidovou“) válku proti království v letech 1996 – 2006, kdy strana přistoupila na příměří, uzavřela s vládou Nepálu mírovou dohodu, odzbrojila své bojovníky a souhlasila se vstupem na oficiální politickou scénu, kde v posledních volbách v květnu 2008 získala nejvíce hlasů (220 křesel, 38 %). Do května 2009 strana vedla vládu. Nepálský kongres (NC): byl založen v roce 1947 v Indii. Proindická strana politického středu až levého středu, zmítaná vnitrostranickými spory. Vyznačuje se těsnými vztahy s Indickým národním kongresem. V roce 2002 došlo k rozštěpení strany NC na dva subjekty, když část členů NC založila novou odnož Nepali Congress-Democratic. Ve volbách v květnu 2008 získala strana 110 hlasů (19 %) a umístila se jako 2. po CPN-M. Komunistická strana - sjednocená marxisticko-leninská (CPN(UML): Částečně protiindická a pročínská levicová strana, která je společně s NC jednou z nejstarších nepálských stran,. Vznikla v r. 1990 sloučením 2 komunistických stran, marxisticko-leninské a marxistické. Po volbách v roce 2008 se stala třetí nejsilnější stranou Nepálu (103 křesel, 16 %), současný předseda vlády J. N. Khanal je z jejích řad. Národně demokratická strana (National Democratic Party - NDP) - Pravicová strana blízká královskému paláci. Program NDP je zaměřen na obranu konzervativních tradičních hodnot. Vedoucím

8/30



Nepál

představitelem NDP je zkušený politik L. B. Chand (kromě jiných státních funkcí byl dvakrát jmenován předsedou nepálské vlády).

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) V současnosti stojí v čele republiky prezident Ram Baran Yadav, zvolený Parlamentem v červenci 2008 při prvních nepálských prezidentských volbách, a víceprezident Parmanand Jha. Prezident má spíše ceremoniální funkci, je vrchním velitelem ozbrojených sil. Ve funkci zůstane do té doby, než bude sepsána nová ústava.

2.3. Složení vlády Baburam Bhattarai

ministerský předseda (od srpna 2011)

Vláda k 4.11.2011 Rt. Hon’ble Prime Minister 1.

Mr. Baburam Bhattarai

Tourism and Civil Aviation; Science and Technology; Labor and Transportation Management; General Administration

Hon’ble Deputy Prime Minister 2. Mr. Bijaya Kumar Gachchhadar Home Affair and Defense 3. Mr. Narayan Kaji Shrestha Foreign Hon’ble Minister 4. Mr. Jaya Prakash Prasad Gupta Information and Communications 5. Mr. Hridayesh Tripathi Physical Planning and Works 6. Mr. Posta Bahadur Bogati Energy and Education 7. Mr. Top Bahadur Rayamajhi Local Development and Land Reform and Management 8. Mr. Rajendra Mahato Health and Population 9. Mr. Barsha Man Pun Finance 10. Mr. Mahendra Prasad Yadav Irrigation 11. Mr. Gopal Kiranti Federal Affairs, Constituent Assembly, Parliamentary Affairs and Culture 12. Mr. Lekh Raj Bhatta Commerce and Supplies 13. Mr. Anil Kumar Jha Industry 14. Mr. Brijesh Kumar Gupta Law and Justice 15. Mr. Hem Raj Tated Environment 16. Mr. Nanda Kumar Datta Agriculture and Cooperative 17. Ms. Kamala Roka Youth and Sports 18. Mr. Raj Lal Yadav Portfolio to be assigned later 19. Mr. Mohammad Wakil Forest and Soil conservation Musalman 20. Mr. Danbahadur Kurmi Women, Children and Social Chaudhari Welfare

9/30



Nepál

3. Zahraničně-politická orientace Nepál a Indie Indie je hlavní obchodní partner Nepálu, Nepál je na Indii do značné míry ekonomicky závislý. Obě země v r. 1950 podepsaly dohodu o přátelství, která umožňuje získávat v druhé zemi zaměstnání, kupovat nemovitosti a pracovat v některých státních úřadech. Tyto výhody byly vyváženy bezpečnostními závazky - na nepálské hranici s Čínou byly vystavěny checkpointy, které umožňovaly Indii získávat bezpečnostní informace o vojenských aktivitách podél hranice, Nepál je však v r. 1970 zrušil. Indie dnes hraje klíčovou roli při řešení složité vnitropolitické situace a při demokratizačních změnách.Hlavním z obchodních projektů je posílení hraniční spolupráce a vybudování hraničních přechodů, silniční a vlakové spojení mezi oběma zeměmi (indická vláda v r. 2009 přislíbila 100 mil. USD na zlepšení nepálské infrastruktury). Časté povodně v severních oblastech Biháru v posledních letech opět oživily diplomatickou diskuzi o 2 projektu přehrady Kósí. Země řeší přesnou demarkaci hranic, sporných je cca 400 km kolem pramene řeky Kalapani. Nepál a Čína Ačkoliv obchodně i politicky nejdůležitějším spojencem zůstává Indie, Čína využívá maoistickou UCPNM k posílení svého vlivu v Nepálu a prostřednictvím investic a obchodních aktivit nadále posiluje svou přítomnost v Nepálu, čímž způsobuje vrásky vždy o krok zaostávající Indii. Čínská přítomnost v Nepálu není tolik viditelná, což má za následek posilování role Číny - viz např. provokativní stavební plány Číny v buddhistickém centru Lombini na NP-IN hranicích, kde Japonsko významně investuje do zachování buddhistické kultury. V zemi žije ca 20 tis. uprchlíků z Tibetu. Nepál a EU EU je největším poskytovatelem humanitární pomoci a rozvojové spolupráce. Evropská unie sleduje vývoj v Nepálu a pravidelně vyzývá Nepál k vyřešení konfliktní situace a k demokratizaci země. Během voleb v dubnu 2008 EU vyslala do Nepálu stovky pozorovatelů.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních ADB, BIMSTEC, CP, FAO, G-77, IAEA, IBRD, ICAO, ICC, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO (korespondent), ITSO, ITU, ITUC, MIGA, MINURSO, MINUSTAH, MONUSCO, NAM, OPCW, SAARC, SACEP, OSN, UNAMID, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UNIFIL, UNMIL, UNMIS, UNMIT, UNOCI, UNTSO, UNWTO, UPU, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WTO.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Nepál jako člen SAARC přistoupil k SAPTA, z mezinárodních úmluv např. k úmluvám o: Biodiversity, Climate Change, Climate Change-Kyoto Protoco, Desertificaton, Endangered Species, Hazardous Wastes, Law of the Sea, Ozone Layer Protection, Tropical Timer 83, Tropical Timber 94, Wetlands.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Následující dohody byly podepsány mezi Československem a Nepálem: • Obchodní a platební dohoda (podepsaná 28. 10. 1983). Vzhledem ke vstupu ČR do EU byla platnost dohody od 1. 5. 2004 ukončena. • Dohoda o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy č. 71/1979 Sb. (podepsaná 1. 3. 1979). Na výzvy k sukcesi do této smlouvy nepálské MZV nereagovalo. Proti notifikovanému potvrzení, že ČR považuje tuto smlouvu za platnou, nevznesla nepálská strana námitky.

10/30



Nepál

4. Ekonomická charakteristika země Nepál stále patří mezi nejchudší a nejméně rozvinuté země světa, kde téměř ¼ obyvatelstva žije pod hranicí chudoby, přestože se v posledních letech podařilo míru chudoby podstatně snížit (z 42 % v r. 1996 na 25 % v r. 2010 – podle údajů Světové banky). Nepál patří do skupiny „nejméně rozvinutých států“ (Least Developed Countries). Snahy Nepálu o nastartování vyšší dynamiky HDP jsou patrné od zvolení demokratické vlády v roce 1991, kdy byly zahájeny reformy, které směřovaly k otevření ekonomiky a měly za cíl zrychlit rozvoj země a zlepšit ekonomicko -sociální postavení obyvatelstva. Politická situace (především občanská válka v letech 1996 – 2006 a následné politické tahanice o vládu) však nepřeje ekonomickým reformám a situace v zemi nezaznamenala za posledních pár let znatelné zlepšení. Nepál stále zůstává spíše zemědělsky orientovanou ekonomikou, ačkoliv v posledních letech vzrostl podíl služeb na HDP, a to především v cestovním ruchu. Po několik let za sebou byl zaznamenán 6 7% růst v nezemědělském sektoru, úspěšně probíhala ekonomická transformace i v dalších oblastech. Nepál dostává značnou zahraniční pomoc, zásadním problémem však je její špatná distribuce, která je způsobena nefungující administrativou a korupcí ve státní správě. Zástupci Asian Development Bank (ADB), UN Development Programme (UNDP), World Bank (WB) a japonských rozvojových agentur zlepšením těchto fungování těchto oblastí podmiňují další finanční pomoc Nepálu. Ekonomický rozvoj Nepálu nadále brzdí především technologická zaostalost, geografická odlehlost, nefungující administrativa, korupce ve státní správě a dlouhodobá politická nestabilita, která brání realizaci hlubších strukturálních reforem. Obchodní a podnikatelské delegace, které začaly do Nepálu proudit po volbách v r. 2008, jsou stále velice řídké. Mezi první vlaštovky signalizující vstup Nepálu na mezinárodní trhy může signalizovat dohoda, kterou aktuálně uzavřela Federace nepálských obchodních a průmyslový komor (FNCCI) s americkou World Trade Centre Association, která má ulehčit přístup nepálských výrobků na trh USA a podpořit jejich marketingové aktivity.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje V posledních pěti letech se ekonomický růst Nepálu pohybuje kolem 2-4 % ročně. Ve fiskálním roce 2009/10 došlo ke zpomalení hospodářského růstu na 3,5 % oproti předchozímu roku, kdy byl dosažen růst 3,9 %. V r. 2011 se očekává tempo růstu 3,7 %. Zemědělství rostlo ve sledovaném období 2009/10 rychlostí 1,1 % (3 % v r. 2008/09), zatímco nezemědělský sektor rychlostí 5,1 % (4,7 % v r. 2008/09). V r. 2010 Nepál přijal dokument „Tříletý prozatímní plán (2010 – 2013)“, který si klade několik cílů, např. zajistit práci dalším 150 tis. lidí především při budování infrastruktury, dále hodlá zavést více letů do Káthmándú a ročně přilákat do Nepálu 400 tis. turistů (1,2 mil. turistů do r. 2013), kteří by se v Nepálu průměrně zdrželi alespoň 12 dnů, od čeho si slibuje příjmy do státní pokladny ve výši 400 tis. USD. Velký tlak vlády na zvýšení příjmů do státního rozpočtu a zahraniční pomoc pomáhají financova rostoucí výdaje státu. Rozpočet pro r. 2010 v hodnotě 4,6 mld. USD přinesl schodek 1,6 mld. USD. Zahraniční obchod Nepálu je stále v deficitu, neboť většinu zboží musí dovážet, především z Indie a Číny. Zatímco vývoz se na HDP ve finančním roce 2009/2010 podílel pouze 5 %, dovoz se na HDP podílel 31 % a obchodní deficit činil 19,5 %. Zápornou platební bilanci částečně vyvažují remitence směřující do Nepálu ze zahraničí, které tvoří celých 19 % HDP. V důsledku finanční krize a snížení objemu remitencí především z Malajsie a SAE zaznamenal Nepál na začátku r. 2010 pokles běžného účtu a snížení deficitu kapitálového účtu, což se projevilo nedostatkem likvidity, na což Centrální banka Nepálu musela reagovat vydáním dohod o zpětném odkupu. Vzhledem k neuspokojivé ekonomické situaci v Nepálu stále roste počet Nepálců usilujících o práci v zahraničí. V r. 2010 došlo k nárůstu žádostí o zaměstnání v zahraničí oproti předchozímu roku o 35 % (z 217 tis. na 294 tis.). Zatímco v r. 2009 byl nejoblíbenější pracovní destinací Nepálců Qatar, v r. 2010 to byla Malajsie, kde došlo k nárustu pracovních povolení o 240 %. Mezi další prominentní pracovní destinace patří Saudská Arábie a SAE. V žebříčku konkurenceschopnosti se Nepál v r. 2010 umístil na 130. místě z 133 posuzovaných zemí. Index ekonomické svobody: 52,7 (mostly unfree).

11/30



Nepál

V žebříčku Světové banky (IFC Doing Business Project) se Nepál v r. 2010 propadl o 4 příčky na 116. místo (ze 183 zemí), neboť neproběhla v zemi žádná důležitá reforma: -

Zahájení podnikání:

96. místo

(potřebná doba: 31 dnů)

-

Zaregistrování majetku:

25. místo

(potřebná doba: 5 dnů)

-

Platba daní:

123. místo

(potřebná doba: 338 dní)

-

Získání úvěru:

-

Ochrana investorů:

74. místo

-

Příhraniční obchod:

164. místo

-

Dodržování smluvních ujednání:

123. místo

-

Ukončení podnikání

89. místo

107. místo

Další ekonomický rozvoj Nepálu záleží na stabilizaci politické situace a zformování efektivní vlády. Důvěra podnikatelů i investorů zůstává malá vzhledem k pokračující politické nestabilitě a špatné bezpečnostní situaci (stávky, vydírání, únosy). Vývoj nepálské ekonomiky pod taktovkou současné komunistické vlády se nyní nedá předvídat.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) (fiskální rok končí 15.7.)

HDP (mld. NPR ve stálých cenách) Meziroční růst HDP (v %) HDP na obyvatele (v USD) Míra inflace (%) Míra nezaměstnanosti (%) Bilance běžného účtu (v mil. USD)

2006 514,49

2007 531,68

2008 560,12

2009 586,23

2010 609,592

3,4

3,3

5,3

4,7

3,5

334

358

419

460

536

8,0 41

6,4 42

7,7 42

12,0 46

8,6 44

191,0

58

241

-36

-437

Zdroj: Ministerstvo financí Nepálu Podíl hlavních hospodářských odvětví na tvorbě HDP

Zemědělství, rybářství, lesnictví Průmyslová výroba a stavebnictví

12/30

33 % 15 %



Nepál

Služby (obchod, hotely, restaurace, doprava, finanční, sociální služby)

52 %

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Průmyslový sektor, ve kterém pracuje pouze 7 % obyvatelstva Nepálu, není významným faktorem při tvorbě HDP, což je dáno malým domácím trhem, špatnou infrastrukturou, administrativními omezeními, rozsáhlými dovozy z Indie a geografickou polohou země (nemá přístup k moři). Další roli hraje nedostatek kvalifikovaných pracovníků a v neposlední řadě nedostatek kapitálu. Průmyslová výroba rostla v r. 2010 rychlostí 1,8 % ročně a tvoří cca 15 % HDP. Výroba se především koncentruje do 3 odvětví – zpracování zemědělských produktů (výroba potravin a nápojů, cigaret), textilu, cementu a cihel. Míra zpracování přírodních zdrojů (křemen, lignit, měď, železná ruda, voda, dřevo) dosahuje jen zlomku svého potenciálu. Jediný sektor, který produkuje příjmy z exportu, je textilní průmysl, a to hlavně výroba konfekce a vlněných koberců. Investice do rozvoje průmyslu jsou velmi nízké, domácí investoři dávají přednost tradičním zdrojům bohatství jako je zlato, drahé kameny a půda. Největšími investory do rozvoje průmyslu jsou Čína, Indie a Japonsko.

4.4. Stavebnictví Stavební sektor zaznamenal v posledních letech pokles, což je odrazem nejisté politické situace. Jako celek je sektor stavebnictví značně nerozvinutý, i když se v posledních letech zvyšuje poptávka ve městech. V celé zemi existují pouze tři cementárny, které pokrývají domácí potřebu zhruba z poloviny, zbývající množství se dováží z Indie, stejně tak jako další stavební materiál. Celkově je výroba a zásobování stavebním materiálem nedostačující, což negativně ovlivňuje výkonnost tohoto sektoru.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělský sektor je na rozdíl od průmyslu rozhodující položkou tvorby HDP. Nejdůležitějším sektorem hospodářství je zemědělství, které poskytuje obživu ¾ obyvatel a podílí 1/3 na tvorbě HDP. Mezi nejdůležitější zemědělské produkty patří luštěniny, juta, cukrová třtina, tabák, obilí, buvolí maso, mléko. Přírodní podmínky jsou velmi vrtkavé, časté bouře, záplavy, sesuvy půdy, sucha a hladomory v závislosti na délce trvání, intenzitě a načasování letních monzunů mohou ohrozit roční sklizeň a živobytí více než poloviny obyvatel Nepálu. Ve finančním roce 2009/10 jeho podíl na tvorbě HDP tvořil 33 %. Produktivita práce je stále na nízké úrovni. Zemědělství trpí hlavně nevypočitatelným počasím. Většina zemědělské plochy se nachází v hornatém terénu a tomu odpovídá i zaostalý způsob kultivace. Orná půda tvoří pouze 16 % celkové plochy Nepálu, přičemž monokultury se na ní podílejí pouhými 0,85 %. Nedostatečně je také zavlažování. Stále se uplatňuje feudální systém vlastnictví půdy, který vyznačuje koncentrovaným vlastnictvím a velmi vysokými poplatky za pronájem. Vláda sice již v r. 2001 oznámila plán započít nové kolo pozemkové reformy, parlament projednal pravidla a stanovil stropy vlastnictví půdy, ale k redistribuci půdy nikdy skutečně nedošlo. I když níže položené oblasti produkují dostatek obilovin, nestačí tato produkce krýt potřeby obyvatel v horských oblastech a velká část potravin se stále musí dovážet. Více než 1/2 produkce obilovin představuje rýže, její podíl však postupně klesá. Na druhé straně však stoupá podíl kukuřice, pšenice a ječmene. Dalšími plodinami, které se pěstují, jsou brambory, tabák, cukrová třtina a čaj. V důsledku nepříznivého monzunu v r. 2010 došlo k poklesu produkce rýže o 11 % oproti předchozímu roku a kukuřice o 3,5 %, zatímco výnosy pšenice vzrotly o 15,8 %, ječmene o 18,8%, zeleniny o 8,9 % a prosa o 2,3 %. Co se čaje týče, navzdory příznivým podmínkám, nedokázal Nepál svůj potenciál v pěstování této plodiny využít. Velké množství potravin se ilegálně dováží z Indie, neboť nepálští zemědělci vyrábějí potraviny dráže. Jedním z nejdůležitějších úkolů je proto zvýšit produktivitu práce v zemědělství. Toho je

13/30



Nepál

možno dosáhnout jednak zlepšením infrastruktury a také diversifikací zemědělské výroby do pěstování mimosezónních plodin, které budou odolnější proti nepřízni počasí. Vedlejším důsledkem snahy o kultivaci půdy je odlesňování (jehož příčinou je také nadměrné užívání dřeva pro výtop kvůli nedostatku jiných zdrojů energie).

4.6. Služby V sektoru služeb, který se podílí více než polovinou na tvorbě HDP, v Nepálu pracuje celkem 18 % obyv. Výjimečné postavení ve sféře služeb zaujímá cestovní ruch, jehož podíl na tvorbě HDP je 12 %. Ale zatímco do konce 90. let se příliv turistů pravidelně zvyšoval o 10 % ročně až na úroveň téměř půl mil. turistů ročně, počty od r. 2000 značně poklesly kvůli maoistickému povstání, které se etablovalo především v horských oblastech Nepálu, hojně navštěvovaných v minulosti právě zahraničními turisty. Došlo k absolutnímu poklesu turistů, což se odrazilo i ve snížení příjmů z turistiky. Nepálská vláda se snaží o podporu cestovního ruchu budováním infrastruktury a nových letišť nebo jejich modernizací (např. letiště v Pokhaře), zrušením DPH na dopravu turistů a propagačními kampaněmi. V letošním roce probíhá tzv. „Rok nepálského turismu“ (Nepal Tourism Year 2011). Kampaň, zaměřená především na indickou a čínskou klientelu, má po dlouhých letech občanské války a nepokojů zlepšit image Nepálu jako pokojné turistické destinace s nabídkou řady outdoorových aktivit. NTY 2011 má současně pomoci nastartoval vytoužený hospodářský růst. Již v r. 2010 navštívilo Nepál rekordních 610 tis. turistů, z toho 449 tis. letecky (v r. 2008/09 364 tis. turistů). Cestovní ruch z Indie narostl o 22,1 %, z dalších zemí o 77,9 %. V letošním roce za marketingové podpory kampaně NTY 2011 Nepál očekává, že jej navštíví rekordních 1 mil. turistů (z toho cca 400 tis. by mělo přicestovat z Indie a Číny). Naplnit ambiciózní cíl nebude lehké – Nepál má pouze jedno mezinárodní letiště v Káhtmándú se špatnou infrastrukturou. NTY 2011 nebyl kvůli finančním omezením (zpožděné schvalování rozpočtu na r. 2011) dostatečně avizován na globálním turistickém trhu, teprve v listopadu 2010 bylo na kampaň vyčleněno 230 mil. Rs. Soukromý sektor v očekávání přílivu turistů investoval cca 500 mil. Rs především do zlepšení infrastruktury (hotely). Řada mezinárodních leteckých společností nově zavedla přímé lety do Nepálu. Největší překážkou úspěchu kampaně může být – vzhledem k rostoucí polarizaci politických stran - politická krize. Politické strany přislíbily, že v průběhu NTY 2011 nebudou pořádat v Nepálu chronicky rozšířené stávky a několikadenní demonstrace. Příjmy z cestovního ruchu se významně podílejí na tvorbě HDP státu (1,8 %). Při dosažení magické hranice 1 mil. turistů by Nepál vydělal asi 600 mil. USD, čímž by se podíl cestovního ruchu HDP vyšvihl až na 3,6 %. Podobnou kampaň „Visit Nepal Year“ již Nepál organizoval r. 1998, čímž docílil zvýšení návštěvnosti na 400 tis. turistů v r. 1999. Kvůli 10tileté občanské válce se však návštěvnost potom zase propadla. Rozvoj turistiky je závislý na vývoji politické situace v zemi – v době maoistického povstání měla nepálská vláda pod kontrolou pouze káthmándské údolí a cestování do jiných oblastí bylo obtížné. Politická situace dnes vybízí k cestování do Nepálu, nicméně bezpečnostní situace především v terejích si vyžaduje pozornost návštěvníků. Nepál podporuje zahraniční investice do cestovního ruchu (nesmí se ovšem jednat o drobné podnikání jako např. rafting, trekking, provozování turistických ubytoven) a informačních technologií. Omezení jsou v drobném podnikání a tradiční nepálské výrobě koberců, poradenství, účetnictví, maloobchodu a poskytování kurýrních služeb. Pro další zvýšení příjmů z turistického ruchu je třeba zlepšit infrastrukturu. Také rozvoj turistických tras, které se stanou dostupnější zahraničním návštěvníkům, je v tomto ohledu nezbytný. Důležitá je také ekologie - pokud rozvoj turistického ruchu nebude prováděn v souladu s ochranou přírody, dojde k brzkému zničení unikátní himálajské přírody. Cestovní ruch hraje také významnou úlohu v programech snižování chudoby, neboť vytváří nová pracovní místa.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Pozemní přeprava po Nepálu je velmi komplikovaná vzhledem ke špatné a neudržované síti silnic. Velký vliv na tuto situaci má hornatý povrch země a náročné klimatické podmínky, kdy je údržba komunikací 14/30



Nepál

v tomto terénu zákonitě obtížná a finančně náročná. Cesty dálničního charakteru neexistují. Plánovaná stavba silnice z Káthmandú směrem na jih do města Hetauda je ve stádiu přípravy projektu. Městské komunikace jsou za vydatných dešťů těžko sjízdné a navíc jsou přetíženy v důsledku podstatného nárůstu počtu osobních automobilů z dovozu. Nepálské silnice měří celkem 17 282 km, z toho asfaltových je 10 142 km. V Nepálu prakticky neexistuje železniční síť s výjimkou spojky mezi indickým Jayanagar a nepálským Janakpurem (59 km). Leteckou přepravuzajišťuje státní společnost Royal Nepal Airlines v rozsahu 39 linek po Nepálu a do zahraničí. Tato společnost nyní čelí konkurenci přibližně 20 soukromých společností, především na domácích linkách. Nepál má celkem 47 letišť, z nichž asfaltovou odletovou dráhu má pouze 11 z nich. V období maoistického však bylo povstání zlikvidováno 6 přistávacích ploch. I když se vláda snaží propagovat i odlehlé části země jako vhodné pro turistiku, turisté se do těchto oblastí kvůli neexistujícímu spojení obtížně dopravují. Rozvoj energetického sektoru je omezován neexistencí jasné vládní energetické politiky, nedostatkem investičního kapitálu a hlavně nejasnou bezpečnostní situací. Nepál je odkázán na tradiční energetické zdroje, neboť se netěší bohatství fosilních paliv. Nepál má nejnižší tržní spotřebu energie (500 kWh na osobu/rok) z celé jižní Asie. Přístup k elektřině má dosud pouze 40 % obyvatelstva. Mezi nejdůležitější zdroje energie patří biomasa, vodní energie, ropné produkty, zemní plyn a uhlí. Nejdominantnějšímu postavení se těší biomasa a především dřevo. Obrovský potenciál vodních toků vhodných na výrobu elektřiny, který se odhaduje na cca 83 000 MW, je využit pouze z 1 %. Projekty na stavbu větších energetických děl existují, ale jejich realizace se stále zpožďuje, neboť zahraniční investoři nejsou ochotni vkládat prostředky do investic v Nepálu vzhledem k bezpečnostnímu riziku a neprůhlednému podnikatelskému prostředí. Vodní elektrárny jsou kapitálově náročnější nežli tepelné elektrárny, a proto zahraniční investoři váhají s investicemi v tomto vysoce politicky nestabilním prostředí. V r. 2010 Nepál vyprodukoval 2,6 mld. kWh a spotřeboval 2,8 mld. kWh, zbývající potřebnou elektřinu dováží z Indie. Indie se zapojuje do budování vodních elektráren v Nepálu, vyrobenou energii však importuje do Indie. Sektor telekomunikací je zatím stále v plenkách. V zemi je špatné telefonní a telegrafní pokrytí, nejlepší je spojení po mobilu. Telefonnímu spojení se těší pouze 14 % nepálské populace (820 tis. pevných linek, 7,6 mil. uživatelů mobilních telefonů v r. 2009). Přístup k internetu má asi 1/5 obyvatelstva, jeho služby však prakticky podle dat z r. 2010 využívají pouze 2 % obyvatel. V zemi vysílají 2 státní televizní stanice a několik rádiových stanic, vedle toho cca 60 nezávislých rádiových stanic a několik nezávislých televizních kanálů.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Zahraniční pomoc hrála vždy klíčovou roli v rozvoji nepálské ekonomiky. Rozvoj země v 50. letech byl zcela financován ze zahraniční pomoci a v průběhu 90. let činil stále její podíl na rozvoji přibližně 60 %, kdy zahraniční donoři vyjadřovali rozvojovou pomocí podporu demokratickým změnám, které však nesplnily očekávání. Nepál se těší významné rozvojové zahraniční pomoci především od EU, OSN, USA, UK, Japonska, Kanady atd. Pomoc poskytuje také řada nadnárodních institucí, např. Světová banka, Asijská rozvojová banka, UNDP apod. Donoři v dnešní době koordinují svou pomoc prostřednictvím „Nepal Donor Community“, které tvoří donoři z řad bilaterálních států i multilaterálních institucí (World Bank, Asian Development Bank, Canadian International Development Agency, DEU, Velvyslanectví Dánska, Finska Německa, Norska, Švýcarska, Swiss Agency for Development and Cooperation, the Embassy of Switzerland, U.K. Department for International Development, the US Agency for International Development atd.). Zahraniční pomoc vzrostla z 3,6 % HDP v r. 2007 na 4,7% HDP v r. 2009. Mezinárodní donoři dne 12.1.2011 předali premiérovi M.K. Nepálovi „Mírovou a rozvojovou strategii Nepálu na léta 2010 – 2015“ (PDS), na které se podílely agentury OSN, EU, mezinárodní finanční instituce, vládní agentury atd.. PDS nabízí Nepálu koncepční vizi rozvoje s důrazem na potenciální sektory nepálské ekonomiky. PDS byla navržena s ohledem na klíčové cíle CPA – sociální inkluze, vláda práva, pozemková reforma, spravedlivý růst pro všechny, zaměstnanost atd. Donoři však realizaci PDS podmiňují spoluprací vlády, která by měla sestavit priority a harmonogram pro naplňování strategie.

15/30



Nepál

Bilaterální pomoc bude směřovat do Nepálu i v r. 2011. Asijská rozvojová banka poskytne Nepálu půjčku ve výši 12 mil. USD na výstavbu silnic a letišť, která jsou klíčová pro propojení odlehlých regionů a pro poskytování základních sociálních služeb. Pro r. 2011, Austrálie darovala Nepálu rozvojovou pomoc ve výši R. 11,4 mil. na posílení zdravotnictví a hygienických podmínek, infrastrukturu, dodržování lidských práv a pomoc postiženým lidem. Dánská vláda poskytla Volební komisi Nepálu (ECN) pomoc v hodnotě USD 2,1 mil. na zavedení nového registračního systému voličů. Nepál neposkytuje žádnou formou zahraniční pomoci.

16/30



Nepál

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Rozpočet v mil. USD

Celkové příjmy z toho zahraniční granty Výdaje Deficit Zahraniční půjčky

2006/07 1 448 221

2007/08 1 789 283

2008/09 2 377 369

2009/10 2 462 797

2010/2011 3 945 914

1 869 - 421 141,3

2 256 - 462 125,9

3 074 - 696 139,9

4 001 - 734 302

4727 - 782 311

Vláda dlouhodobě hospodaří s deficitem, který financuje zahraničními granty a zahraničnímu půjčkami. Dalším zdrojem jsou pak domácí půjčky a remitence (19 % HDP). Veřejný dluh (celkový vládní dluh v % HDP) 2007 43,4 %

2008 40,4 %

2009 39,4 %

2010 36,8 %

2011 35,7 %

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Údaje v mil. USD: 2006 Obchodní bilance -1 152,5 Bilance běžného 191 účtu devizové rezervy 2 420 (bez zlata)

2007 -1 716,6 58

2008 -2 361 241

2 410

2846

2009 -2 719 537

2010 -36,9

Deficit běžného účtu byl způsoben nadměrným dovozem zlata a stříbra. Nepál se na mezinárodním obchodu se zbožím podílí 0,01 %, na mezinárodním obchodu se službami 0,02 %.

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Zahraniční dluh v r. 2009 činil 4,5 mld.USD (v r. 2008 to bylo 3,3 mld. USD). Finanční sektor Nepálu je do značné míry závislý na zahraniční pomoci. Zahraniční půjčky a jiné formy finančních dotací jsou pravidelnou položkou sestavovaných státních rozpočtů. Postupně se mění charakter zahraniční pomoci, kdy těžiště se přesunulo od bilaterální pomoci k multilaterální. Projevuje se však jakási únava hlavních poskytovatelů pomoci, neboť vložené prostředky nepřinášejí výsledky, které donoři očekávali. Proto největší bilaterální a multilaterální dárci (Japonsko, Asian Development Bank, UN Development Programme a World Bank) požadují po nepálské straně větší odpovědnost a průhlednost při nakládání s finančními prostředky. Pokud by se měly realizovat některé plány rozvoje infrastruktury, zahraniční dluh se pravděpodobně zvýší.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Bankovní sektor v Nepálu stále podléhá přísné státní kontrole, byť jeho deregulace formálně proběhla už v 90. letech 20. st. Centrální bankou je Nepal Rastra Bank (NRB). Co se týče komerčních bank, 17/30



Nepál

vláda stále ještě plně vlastní Rastriya Baniyja Bank (RBB) a ovládá 40 % další komerční banky, které zajišťují přes 60 % úvěrů a spravují přibližně 50 % vkladů. V Nepálu působí celkem 17 komerčních bank, 20 rozvojových a 5 oblastních rozvojových bank. Podmínkou poskytování dalších půjček Nepálu je provedení reforem v bankovním sektoru. Především se budou týkat centrální banky NRB, ve které již došlo k restrukturalizaci a byla plně definována její zodpovědnost. V dalších dvou bankách s vysokým podílem státu probíhá restrukturalizace za pomoci zahraničních bank.

5.5. Daňový systém Nepálský daňový systém v podstatě odpovídá britskému modelu s malými změnami. V zemi se vybírá spotřební daň, DPH, daň z příjmu, daň z motorových vozidel a další specifické daně. Více informací naleznete na stránkách Nepálského berního úřadu: http://www.ird.gov.np/information.php?c=Income%20Tax

18/30



Nepál

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka (v mil. USD, konec finančního roku 15.7.) 2005/06 Vývoz (FOB) 860 Dovoz (FOB) 2 399 Obchodní bilance - 1 539

2006/07 1 256 2 866 -1 610

2007/08 900,9 3 351 - 2 450

2008/09 941,4 3 763 - 2 822

2009/10 848 5 254 -4 406

Hlavním znakem vývoje zahraničního obchodu je zvětšující se záporné saldo, které se v průběhu posledních pěti let zdvojnásobilo. Je dáno podstatně rychlejším růstem dovozu oproti vývozu.

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Podíl nejdůležitějších zemí, do kterých směřoval nepálský vývoz v r. 2010: Indie USA Bangladéš Německo

65,6 % 8% 6% 5%

Podíl nejdůležitějších zemí, ze kterých směřoval nepálský dovoz v r. 2010: Indie Čína

57 % 13 %

Naprosto rozhodující úlohu hraje v zahraničním obchodu Indie. Ve vývozu jsou ještě významným partnerem Spojené státy. V dovozu se podstatně zvýšil podíl Číny. Zahraniční obchod EU s Nepálem má kladnou bilanci, vývozy i dovozy z Nepálu do EU mírně stagnovaly již od r. 2005, poklesly vlivem ekonomické krize především v r. 2009.

6.3. Komoditní struktura Hlavní vývozní položky v r. 2010: textilie, vlněné koberce, luštěniny, džusy, pašmína, výrobky z juty. Hlavní dovozní položky v r. 2010: ropné výrobky, stroje a zařízení, náhradní díly, zlato, elektrické spotřebiče, léky.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Nepál je značně závislý na dovozu především strojírenského a spotřebního zboží a dále ropy určené k výrobě energie. Dovozní tarify byly nízké již v době přístupu Nepálu k WTO, takže limity na tarify, které byly WTO Nepálu dány, jsou vyšší nežli současné tarify. Přehled celních tarifů a daní v Nepálu lze nalézt na internetové adrese celního odboru: http:// www.customs.gov.np/tariff/. Výše dovozního cla je v průměru 17,7 %, konkrétně se pohybuje v hodnotách 0 % (živá zvířata a ryby) 5 % na zemědělské produkty, stroje a strojírenské výrobky, 80 % na čtyřstopá vozidla, 100 % na alkohol a cigarety, DPH je 13 % a dále se na dovezené zboží do Nepálu uvaluje 5% zvláštní daň a 1,5 procentní místní daň.

19/30



Nepál

Zákaz dovozu do Nepálu platí pro následující zboží: 1. Zdraví škodlivé produkty: narkotika, alkoholické nápoje s více než 60procentním obsahem alkoholu. 2. Zbraně a vojenský materiál (s výjimkou udělené vládní licence pro dovoz). 3. Vybavení pro telekomunikaci (wireless walkie-talkies a obdobné audio komunikační přístroje) – neplatí pro dovoz tohoto zboží s dovozní licencí udělenou vládou. 4. Drahé kovy a klenoty s výjimkou povolených vládou. 5. Hovězí maso a výrobky z hovězího masa. 6. Alkoholické výrobky s více než 60 % alkoholu. Podtrhujeme skutečnost, která by měla zajímat české firmy, a to, že výrobky vyrobené v Nepálu lze vyvážet v rámci dohody o volném obchodu na velký indický trh. Současná nepálská vláda se snaží tyto aktivity podporovat a po překonání úvodních problémů vyplývajících z charakteru teritoria, lze dosáhnout i zajímavých výsledků.

6.5. Ochrana domácího trhu Podmínky pro dovoz zboží jsou poměrně liberální, na některé druhy zboží musí být vystavena dovozní licence. Tomuto režimu odpovídá také ochrana domácího trhu. V r. 2007 byl zaveden Zákon na podporu hospodářské soutěže a ochranu trhu (Competition Promotion and Market Protection Act).

6.6. Zóny volného obchodu Nepál dosud nemá žádné zóny volného obchodu nebo výrobní zóny pro export. Nepál uznává jejich význam pro rozvoj obchodu s výrobky tradičních odvětví i pro moderní technicky a technologicky náročné výrobky. Zásadní rozhodnutí o ustavení SEZ bylo přijato již ve finančním roce 2003/04. Jedná se 4 SEZ v místech Bhairahawa, Birgunj, Panchkhal a Ratmate Jiling. Přípravné práce probíhají v Bhairahawa, v některých místech se začalo s pracemi na základní infrastruktuře. Formulace pravidel fungování Speciálních ekonomických zón jsou považovány za výzvu pro ministerstvo průmyslu a obchodu. Jejich ustavení je nutno sledovat na webových stránkách www.moics.gov.np. Platí nicméně pravidlo, že pokud některé odvětví vyváží 90 % a více svých produktů, může dovážet suroviny and kapitál bez povinnosti platit clo a vztahují se na daňové výjimky.

20/30



Nepál

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Obchodní dohoda mezi oběma státy z roku 1983 byla ukončena v souvislosti s přístupem ČR k EU.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Vývoj vzájemného obchodu v letech 2005 - 2011 v tis. USD: 2006 Vývoz 692 ( FCO ) Dovoz ( OP ) 857 Saldo - 165

2007 777

2008 1820

2009 1733

2010 2114

I-VIII/2011 2 297

1 557 - 780

1792 28

1103 630

1169 945

930 1 368

Vzájemná obchodní výměna byla dlouhodobě ve schodku do konce roku 2007 kvůli převyšujícím dovozům nepálského textilu do ČR. Obrat nastal od roku 2008, kdy do Nepálu začaly směřovat české osobní automobily Škoda Octavia, později i Fabia a od konce r. 2010 Yeti, které se na českém vývozu do Nepálu podílejí více než polovinou.

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Hlavní vývozní položkyČR v % za rok 2010: osobní motorová vozidla, sklo, knihvazačské stroje, ofsetové tiskárny, glykosidy, příslušenství motorových vozidel, čerpadla, fotografické desky. V prosinci 2010 byl na nepálský trh slavnostně uveden vůz Škoda Yeti. Hlavní dovozní položkyČR za rok 2010: hotové pokrmy, pánské svrchní oblečení (bundy), koberce a jiné podlahové krytiny, oděvní doplňky, cestovní zavazadla, železné a ocelové šrouby a svrchníky.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Jednoznačně největším úspěchem je prosazení osobních vozů Škoda na nepálském trhu. Co se týče dalšího vývoje, poptávka po spolupráci existuje v následujících oblastech: energetika, možnost pro české firmy se rýsuje především ve vodních elektrárnách. V Nepálu je mnoho rozpracovaných projektů na termální i vodní elektrárny, na jejichž dokončení hledá nepálská vláda partnera a především finance, vodohospodářství a odpadové hospodářství (hloubení a čištění studní, budování nádrží, úpraven vody, rozvodních sítí): distribuce vody v Nepálu je velký problém, neboť distribuční síť je zastaralá a neudržovaná (většinou z japonských investic), při jejím rozvodu dochází k velkým ztrátám a dalšímu znečištění. K pití je používána vesměs povrchová voda. V Káthmándú je voda dodávána do domácností pouze 1x týdně, domácnosti jsou proto odkázané na vlastní nádrže. Úprava vody je nedostatečná – většina čističek je v havarijním stavu. Dalším problémem je nedostatečně využitá sezónní voda. Mimo Káthmándskou kotlinu, kde rozvod vody spravuje Nepal Water Supply Corporation, není denně v dodávkách vody uspokojeno cca 20 % obyvatel. Vláda nemá na projekty finance a nabízí jejich realizaci zahraničním investorům, hydroenergetika (výstavba vodních elektráren, zařízení pro výrobu a rozvod elektrické energie): Nepál má díky svým četným a prudkým tokům druhou největší kapacitu pro výstavbu vodních elektráren. V Nepálu je poptávka především po 1000 MW elektrárnách, energetický potenciál v Nepálu dosahuje

21/30



Nepál

až 200 tis. MW, což z Nepálu činí potenciálního dodavatele elektřiny do Bangladéše a Indie. Pro české firmy se otevírají možnosti především v oblasti výstavby malých a středně velkých vodních elektráren s navazujícím odprodejem vyrobené elektřiny do Indie. Zahraniční firmy většinou provozují joint-venture s lokálním partnerem, civilní letectví (malé letouny a helikoptéry, letištní vybavení – radary, monitorovací zařízení, multilaterální systémy): české firmy mají zájem na zapojení do rekonstrukce mezinárodního letiště v Káthmándú a dalších místních letišť. Nepálská strana indikuje zájem o nákup menších civilních letadel a helikoptér, které potřebuje pro práci v náročném horském terénu (zásobování, záchranné práce) a pro potřeby cestovního ruchu (přemísťování expedic na vysokohorská stanoviště, vyhlídkové lety kolem himalájských vrcholků). Zájem je i o použité letouny po generální opravě, -

infrastruktura: železnice, silnice, ozelenění,

strojírenství: textilní a tiskařské stroje a jejich součásti, ve kterých si ČR vybudovala silné postavení, -

vývoz osobních automobilů Škoda,

-

high technologie (oblast softwaru, počítačových či telekomunikačních komponentů).

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Ve sledovaném období nebyly založeny.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Poptávky, které registruje ZÚ, se týkají energetiky a osobních automobilů, tiskařských strojů, malých letadel, letištní techniky.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce V r. 2007 poskytla ČR humanitární pomoc Nepálu ve výši 2 mil. Kč na pomoci obyvatelstvu postiženému záplavami. Od konce r. 2006 pomáhá nejchudším vrstvám česko-slovenská klinika „International Humanity Diastyle Clinic“, kterou v Káthmandú otevřely česká NNO Diastyl a slovenská NNO International Humanity. V zemi dále působí česká pobočka Nadace mezinárodní potřeby, která provozuje školu pro cca 130 dětí. Systém adopcí na dálku a projekt bambusové školy realizuje NNO Namasté Nepál. V letech 2008 - 2010 běžel mezi Prahou a Káthmándú twinningový projekt Pání (česká firma Vodní zdroje), který mapoval možnosti podzemních vod a získávání pitné vody. Hl. město Káthmándú má zájem na uzavření Memoranda o porozumění s hl. městem Prahou. Jeho sjednávání bylo zahájeno v r. 2009 a mohlo by zaštítit společné projekty, které jsou jinak na nepálské straně schvalovány Ministerstvem projektů a rozvoje a Ministerstvem financí a posudek vydává také nepálské MZV.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Hlavní oblastí výměny služeb mezi Nepálem a ČR je cestovní ruch. Nepál je oblíbenou turistickou destinací horolezců a několik českých turistických kanceláří má Nepál ve svém programu buď jako samostatné zájezdy nebo v kombinaci se zájezdy do Číny a Indie. Rozvoj turistiky je závislý na vývoji politické situace v zemi. Nepál podporuje zahraniční investice do služeb především do cestovního ruchu (nesmí se ovšem jednat o drobné podnikání v turistice jako např. rafting, trekking, provozování turistických ubytoven) a informačních technologií. Omezení jsou v drobném podnikání a tradiční nepálské výrobě koberců, poradenství, účetnictví, maloobchodu a poskytování kurýrních služeb.

22/30



Nepál

ZÚ nemá přehled o rozsahu výměny služeb mezi oběma zeměmi, protože v platební bilanci ČNB se Nepál neuvádí.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR K práci v Nepálu je nutné pracovní vízum a povolení. To vydává Imigrační úřad (Department of Immigration), www.immi.gov.np . Formulář k pracovnímu povolení naleznete zde: http://www.mysticnepal.com/work_permit.doc (work_permit.doc, ) .

23/30



Nepál

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Geografická lokalita, orientace ekonomiky na zemědělství a geologické a klimatické podmínky ovlivňují nepálskou ekonomiku a trh a každý exportér je musí mít na paměti. Nepál protíná prakticky pouze jedna dálnice (Tribhuvan Highway) vhodná pro dopravu zboží (cesta však může být uzavřena při místních nepokojích či stávkách). U námořní dopravy je jediná vhodná možnost dopravy zboží z indické Kalkaty, nyní se otevírají nové cesty přes Bangladéš. Dále je možná letecká doprava zboží na letiště v Káthmándú. Dovozy z Indie jsou naprosto dominantní, indické výrobky jsou levné a dobře zavedené. Problémem jsou i velice omezené finanční možnosti nepálských dovozců. Nedostatek finančních prostředků je zčásti kryt zahraničními zdroji, které směřují do oblasti infrastruktury - energetiky, výstavby silnic apod. Pokud české firmy chtějí vstoupit na nepálský trh, je nutná pečlivá příprava nabídkové činnosti v rámci mezinárodních konsorcií (pro mezinárodní projekty) a nabídka financování (zde je nutné zvažovat také vhodné pojištění investic). Základem pro obchodní vztahy v Nepálu je mj. získat a udržet obchodní vazby s čelními představiteli státní a podnikatelské sféry. K prosazení na nepálském trhu je vždy potřeba schopného místního zástupce, který zná tamní podmínky a sám má dostatečnou důvěru obchodní klientely, která je relativně malá a navzájem úzce propojena. Místní obchodní zástupci obvykle za své služby požadují provizi 5 – 15 % z ceny zboží. Obchodní zástupci se hodí pro obchod se strojním zařízením, high technologiemi nebo při získávání vládních zakázek a mezinárodních tendrů. Dále je možné uzavřít dohodu s výhradním distributorem, který za provizi zajistí nejen služby spojené s vlastním prodejem zboží, ale i marketing a propagaci. Tito distributoři většinou pracují s provizí kolem 15 až 30 % ceny kontraktu. Z hlediska obchodních aktivit jsou hlavními kontaktními místy Ministerstvo průmyslu a Ministerstvo obchodu, která obvykle zastupují Nepál v realizaci zahraniční pomoci pro jednotlivé sektory nepálské ekonomiky. Nepálští podnikatelé se sdružují v Nepal Chamber of Commerce (NCC) nebo Konfederaci nepálského průmyslu (CNI).

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Povolení pro zaměstnání cizích státních příslušníků na veškeré pozice vydává Department of Immigration (www.immi.gov.np). Vzhledem k současnému nepálskému pracovnímu právu je zaměstnávání cizinců omezeno. Tato restrikce vyplývá z nízké zaměstnanosti v Nepálu a obtížnosti najít práci pro Nepálce. Každý zájemce o práci proto musí prokázat, že o požadovanou práci nestojí nebo nedokáže vykonávat Nepálec, což se v praxi ukazuje jako velice obtížné.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Zahraniční investice a zřizování poboček zahraničních firem je v Nepálu obecně podporováno. Zahraniční investice však nejsou povoleny zejména do obranného průmyslu. Zahraniční společnost při zřízení pobočky či kanceláře v Nepálu musí být registrovány jako zahraniční investor podle právní normy Foreign Investment and Technology Transfer Act z r. 1992 nebo mít vládní povolení pro dovoz a vývoz zboží a služeb. Forma podnikání typu franšíz není v Nepálu obvyklá. Dokumenty požadované k registraci společnosti v Nepálu jsou podle Nepal`s Company Act z r. 1997 tyto: a) notářsky ověřený překlad (angličtina, nepálština) licence na jejímž základě bude firma v zemi podnikat

24/30



Nepál

b) notářsky ověřenou nepálskou verzi stanov společnosti c) adresu sídla společnosti d) seznam členů managementu a dalších pracovníků zakládané firmy e) jméno a adresa rezidentních zástupců firmy v Nepálu f) adresa firmy v Nepálu.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Co se týče médií, v Nepálu existuje řada satelitních a soukromé stanice (Kantipur Television, Image Channel, Channel Nepal, Avenues TV, Nepal 1 Television, Sagarmatha Television) a dvě veřejnoprávní televize (NTV 2 Metro), v nichž je možné umístit reklamu. Silným marketingovým nástrojem se v posledních letech stal internet, který využívají k propagaci zejména místní obchodníci. Dále je možné inzerovat v tištěných médiích a rádiu, které zasáhnou větší část nepálské populace než televize, která je zacílena na střední a vyšší třídu. Náklady na reklamu jsou nižší v novinách a rádiu, televizní reklama je dražší. Seznam hlavních nepálských médií: ·

Deníky

-

The Himalayan Times

-

The Kathmandu Post

www.ekantipur.com/the-kathmandu-post/

-

The Telegraph of Nepal

www.telegraphnepal.com/

-

E-Kantipur

www.ekantipur.com/the-kathmandu-post/

-

People´s Review

· ·

Nepal Weekly

www.catmando.com/explorenepal/

TV (zprávy) NTV 2 Metro

-

Nepal Television

-

Avenues TV

-

Kantipur Television

-

www.peoplesreview.com.np/

Týdeníky

-

·

www.thehimalayantimes.com,

www.wn.com/NTV_2_Metro

vlastní nep. vláda

www.nepaltelevision.com.np www.avenues.tv/ www.kantipurtv.com/

Rozhlas Radio Nepal

www.radionepal.org/

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Pokud obchodní spor nelze vyřešit smírčí cestou s obchodním partnerem, je třeba se obrátit na místní úřady a soudy.

25/30



Nepál

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Podle nepálské právní úpravy veřejných zakázek smí být takových zakázek do částky Rs. 5,000 (USD 70) zadávány přímo a v limitu Rs. 5,000 (USD 70) a Rs. 150,000 (USD 2,100) musí být osloveno minimálně pět firem. U zakázky nad Rs. 150,000 (USD 2,100) musí být vypsán tendr. Výběr firmy se většinou řídí minimální nabídnutou cenou. Tendry na velké projekty musí být vyhlášeny minimálně 45 dní před otevíráním obálek. V případě zájmu o účast v tendrech se doporučuje využít služeb místních obchodních zástupců či poradenských firem. Úřad na dohled nad zadáváním veřejných zakázek byl zřízen v r. 2006 na základě Zákona o veřejných zakázkách.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Jedním z faktorů, který zdražuje zahraniční zboží na nepálském trhu a tím ho činí méně konkurenceschopné, jsou cla na dovážené zboží a různé netarifní překážky obchodu. Kromě toho zahraniční firmy v Nepálu často čelí netransparentní legislativě a stěžují si na dlouho trvající základní administrativní úkony. Dalším problémem může být rozšířená korupce, kterou řada úředníků i soukromých subjektů může za součinnost očekávat. Rizikem nepálského trhu může být také stále trvající politické napětí související se současnou nepřehlednou politickou situací.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Problematika ochrany duševního vlastnictví patří do portfolia Ministerstva obchodu, průmyslu a zásobování, sekce Průmyslu (Department of Industries). Nepál se stal členem WTO v r. 2004 a je povinen svoje zákony, které řeší tuto problematiku, uvést do souladu se zákony vyspělých zemí. Základním zákonem je The Nepalese Patents, Designs and Trademark Act z r. 1965. V oblasti copyrightu byl zaveden nový zákon, Copyright Act z r. 2002, který je z některých částech v souladu s požadavky Dohody TRIPS, nicméně je pouze začátkem cesty k plné kompatibilitě Zákona o copyrightu s požadavky TRIPS. Připravuje se také nový Zákon na ochranu průmyslového vlastnictví (Industrial Property Protection Act), který měl být zaveden k 1.1.2006. Za ochranu průmyslového vlastnictví je právně zodpovědný Department of Industries, u kterého je nutno registrovat patenty, značky a design. Ochranná známka pro Nepál by měla být zaregistrovány u příslušného ministerstva, její registrace v jiné zemi automaticky nepřenáší práva pro nepálský trh. Nepál je mj. členem World Intellectual Property Organization (WIPO). Více informací o ochraně duševního vlastnictví v Nepálu lze získat na webové stránce ministerstva obchodu, průmyslu a zásobování: http:// www.ip.np.wipo.net/patent.htm .

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Před uzavřením obchodu by české firmy měly prověřit registraci a bonitu svých nepálských obchodních partnerů. Informace je možné získat na následujících kontaktech: Nepálská obchodní komora - Nepal Chamber of Commerce E-mail: [email protected], fax: 977-1-4229998 Svaz nepálských obchodních komor - The Federation of Nepalese Chambers of Commerce and Industry E-mail: [email protected], fax: 977-1-4261022.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Hlavním nepálským veletrhem je Himalayan Expo.

26/30



Nepál

Více informací o veletrzích a výstavách v Nepálu lze najít na webové adrese: http://fair.mofcom.gov.cn/En/search.asp

27/30



Nepál

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Nepálská vláda se snažila prezentovat zemi jako bezpečnou s cílem přilákat zahraniční investory. Z tohoto důvodu organizovala i propagační kampaň, jejíž součástí bylo vydání “Investičního průvodce” ve spolupráci s Unctad a ICC počátkem roku 2003. S ohledem na současnou politickou situaci je investiční klima velmi nejisté a v posledních letech se zhoršilo. Vzhledem k této skutečnosti a také vzhledem k narůstající zadluženosti Nepálu se doporučuje velmi opatrný postup. V Nepálu neexistuje žádná speciální státní agentura, která by zemi propagovala jako destinaci pro zahraniční investory. Tato agenda přísluší Ministerstvu průmyslu, obchodu a zásobování. Vláda poskytuje investorům pobídky, informace o nich je možno získat na webových stranách Department of Industries www.ip.np.wipo.net. Mezi odvětví, ve kterých nejsou zahraniční investice dovoleny, patří výroba zbraní, radioaktivních materiálů, výroba energie v nukleárních elektrárnách, ale i odvětví, která patří mezi tradiční nepálský průmysl (výroba koberců a šál, rukodělků, některé obory zemědělství a turistiky). Přesný seznam je možno získat na výše uvedené adrese. S cílem podpořit a zefektivnit propagaci vývozu z Nepálu vláda ustavila v říjnu r. 2006 Výbor pro propagaci obchodu a exportu ( Trade and Export Promotion Committee), do kterého sdružila tři instituce, které byly zodpovědné za propagaci obchodu. Jednalo se o Trade Promotion Centre, Export Promotion Committee a Carpet and Wool Development Committee.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) V mil. USD Finanční rok FDI

2006/07 0

2007/08 2

2008/09 87

2009/10 128

Přímé zahraniční investice v teritoriu začaly růst v r. 1990, kdy země přistoupila k liberalizaci své ekonomiky (Zákon o průmyslovém podnikání, 1992, Zákon o zahraničních investicích a přenosu technologií, 1992). Příliv zahraničních investic se snížil kvůli vleklé občanské válce, nestabilní politická situace také není pro zvýšení investic příznivá. Ve finančním roce 2006/07 politická situace způsobila dramatický pokles FDI na nulovou hodnotu. Prudký nárůst, především kůvli konci občanské války a naději investorů, zaznamenaly investice v r. 2008/06. Ačkoliv FDI narostly i v r. 2009/10, jejich nárůst není tak dramatický a v porovnání s dalšími zeměmi (včetně jižní Asie) je poměrně malý. Investice směřují především do průmyslové výroby, dále do služeb, turistiky a energetiky (především hydroenergetiky). Největší počet investic byl zaznamenán z Indie (44 %), Číny, Mauricia, UAE, Kanady, Jižní Korey a Japonska. V r. 2010 přijala vláda dokument „Industrial Policy 2010“ s cílem přilákat domorodé i zahraniční investice do průmyslových odvětví. Ministerstvo průmyslu vydalo v r. 2009/10 souhlas k celkem 171 projektům společného podnikání v celkové hodnotě Rs. 6,3 mld. z 34 zemí, z nichž 50 se vztahovalo k oblasti cestovního ruchu, 72 ke službám, 37 k výrobě a 5 k energetice. Největší nárůst investic (o 121 %) zaznamenal sektor výroby. Ve zmíněných projektech nalezlo práci téměř 8 tis. osob. Vláda se snaží přilákat zahraniční investory, neboť si je vědoma, že není dostatečně využit potenciál země a jejích obyvatel, které prezentuje jako „chudé v bohaté zemi“. Připravuje manuál pro zahraniční investory, který zpracovává Výbor pro propagaci zahraničních investic. Vláda také upravila zákonodárství, kterým se speciálně upravuje vztah vůči nerezidentním Nepálcům, kteří žijí v zahraničí, aby jim ulehčila možnost investovat ve své zemi.

28/30



Nepál

Nepál zahraniční investice pouze přijímá, sám nikde neinvestuje.

9.3. České investice v teritoriu České investice do teritoria doposud nesměřovaly.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Perspektivní odvětví pro investice: -

Infrastruktura (silniční, železniční, letištní)

-

Energetika (hydroenergetika)

-

Vodohospodářství (kanalizace, čištění vody)

-

Textilní a polygrafický průmysl

-

Cestovní ruch

-

Informační technologie

-

Zpracovatelský průmysl (potraviny)

9.5. Rizika investování v teritoriu Kromě běžných obchodních rizik je v Nepálu hlavním rizikem politická situace. Je nutno sledovat, jaký postoj k zahraničním investicím zaujme nová vláda v r. 2011.

29/30



Nepál

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země V únoru 2011 byl po několika měsících zvolen nový premiér komunista J.N. Khanal, následovat by měla i nová vláda. Je velice pravděpodobné, že koaliční vláda vznikne spojením ideologicky příbuzné maoistické a marxistické strany, které se netají výhradami vůči Indii a cítí přinejmenším mírné sympatie vůči sousední Číně, což může mít řadu implikací pro dosud liberální nepálský trh. Nepálské obyvatelstvo je znechucené politickými tahanicemi a očekává, že se nová vláda pustí do dlouho odkládaných reforem a revizi zanedbaného sektorového hospodářství. Bude třeba sledovat, zda se nová vláda zaměří na ekonomický vývoj země, především zabezpečení pozitivního vývoje v energetické oblasti. Do konce května 2011 by mělo Ústavodárné shromáždění schválit novou ústavu.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Odhadovat za této situace, jak se bude vyvíjet hospodářství Nepálu, je velmi obtížné. Lze nicméně očekávat, že nově ustavená vláda přistoupí k draftování nových zákonů a opatření směrem k odstranění chudoby, budování infrastruktury a zajištění energetické bezpečnosti země. Nedá se očekávat žádné urychlení hospodářského vývoje, neboť země je značně oslabena politickými spory. Růst HDP se pravděpodobně bude i nadále pohybovat okolo 3 %, inflace zřejmě zůstane na poměrně vysoké úrovni 6-7 %. Již nyní byl zaznamenán pokles počtu turistů, který je způsoben zvyšujícím se počtem teroristických útoků, stávek, které ovlivňují zásobování a bezpečnost.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Za předpokladu klidnější politické situace jsou hlavními oblastmi, které nabízejí příležitost k vývozu, hlavně energetika (malé vodní elektrárny), t.j. výroba a transport elektrické energie (z celkového odhadovaného potenciálu výroby energie v hydroelektrárnách využívá pouze asi 1 %) a infrastruktura – např. vybavení letišť, která se mají modernizovat nebo oblast čištění vody. Dále pak textilní a polygrafický průmysl, zpracování potravin, investice do turistiky.

30/30


Souhrnná teritoriální informace Nepál

Recommend Documents