Souhrnná teritoriální informace Mauritánie

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Mauritánie

Souhrnná teritoriální informace Mauritánie Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Rabatu (Maroko) ke dni 26.08.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/34

© Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)


Mauritánie

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu Mauritánská islámská republika Al-Džumhúrija al-Islámija al-Mauritánia République Islamique de Mauritanie

1.2. Rozloha 2

1 030 700 km

Sousedé (délka hranice):Alžírsko (463 km), Mali (2 237 km), Senegal (813 km), Maroko/Západní Sahara (1 561 km)

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Počet obyvatel: 3 281 634 (odhad k červenci 2011) 2

Hustota zalidnění: 3,18 obyvatel/km (červenec 2011) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo - 1,318 mil. (2007) Míra nezaměstnanosti: 30 % (odhad 2008) Míra negramotnosti v populaci 15+ (2009): 43 %

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Průměrný roční přírůstek: 2,349 % (odhad za rok 2011) Demografické složení obyvatelstva dle věkových skupin (odhad za rok 2011): 0 – 14

= 40,4%

15 – 64

= 56,2%

65+

= 3,5%

1.5. Národnostní složení Etnické složení: mauritánské kmeny (cca 70 % - tvořené arabo-berberskými kmeny a tmavými Haratinci), černošské kmeny (30 %)

1.6. Náboženské složení Islám je státním náboženstvím.

2/34



Mauritánie

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úřední jazykem je arabština (místní dialekt se nazývá hassanya). V úředním styku je též používaná francouzština. V zemi se používají i další národní jazyky - pular, soninké a wolof.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města 13 regionů (wilaya): Adrar, Assaba, Brakna, Dakhlet Nouadhibou, Gorgol, Guidimaka, Hodh Ech Chargui, Hodh El Gharbi, Inchiri, Tagant, Tiris Zemmour, Trarza + hlavní město Nouakchott Země se dále dělí na 53 okrsků (moughataa) a 216 obcí (communes) Hlavní město – počet obyvatel: Nouakchott – cca 700 000 Další významná města – počet obyvatel: Nouadhibou - cca 100 000 (ekonomické centrum) Kiffa – cca 45 000 Rosso – cca 45 000 (centrum zemědělství) Kaédi – cca 45 000 (centrum zemědělství) Zouérate – cca 35 000 (centrum těžby)

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn 1 ouguiya (MRO) – není konvertibilní měnou; fixována k USD 1 USD = 288,51 MRO (k 2/1/2012) 1 EUR = 372, 73 MRO (k 2/1/2012)

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba 1) Pevné svátky: Státní svátek: 28.11. (Den nezávislosti) 1.1. – Nový rok 1.5. – Svátek práce 25.5. – Den Africké jednoty 2) Pohyblivé muslimské svátky: Mouharam (muslimský Nový rok) – cca 15.11.2012, 4.11.2013

3/34



Mauritánie

Aid El Mouloud (narození Proroka) – cca 5.2.2012, 23.1.2013 Aid El Adha (velký svátek) – cca 26.10.2012, 14.10.2013 Aid El Fitr (konec ramadánu) – cca 20.8.2012, 7.8.2013

Pracovní týden začíná v neděli a končí ve čtvrtek – pátek a sobota jsou dny volna (dle muslimské tradice). Otevírací hodiny úřadů fungují většinou bez polední přestávky od 8 hod do 16,00 hod. Banky mají otevřeno od neděle do čtvrtka od cca 8 hod do cca 12 hod. Obchody a drobní podnikatelé naopak často respektují klimatické poměry v zemi a zachovávají polední přestávku - otevírají mezi 9 až 12 hod a mezi 16 až 19,30 hod.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Mauritánie je islámská země, kde je třeba dodržovat základní principy respektu vůči náboženským hodnotám. V období měsíce Ramadánu je třeba respektovat denní půst věřících, nekouřit, nejíst a nepít na veřejnosti. Během rozhovoru s obchodními partnery je vhodné se vyhýbat tématu náboženství, rodiny, osobního života – do té doby, než partner sám usoudí, že pozve cizince do svého domu, což je gesto, které otevírá možnost komunikace i na osobnější rovině. Mauritánci jsou celkově velmi pohostinní, velmi ocení zájem o svou zemi, jsou ochotni zmínit i politické aspekty. Zároveň je třeba počítat s hrdostí a smyslem pro čest: Mauritánec se nikdy s výhledem zisku neponíží a zná svou cenu a cenu svého zboží. Obecně lze počítat s držením slova, dodržováním smluvních podmínek. Naopak problémem mohou být termíny a komunikace na dálku – země se dosud potýká s technologickými problémy a je nutno počítat s často nefungujícími faxy, internetem, telefony. Pro první obchodní jednání je nejlepší zvolit neutrální půdu – hotel, restauraci. Mauritánská strana bude pravděpodobně hned od počátku velmi konkrétní, budou ji zajímat reálné výsledky a možnosti spolupráce. Důraz bude kladen na reference, kvalitu a serióznost, ale také na cenu. Dosud není snadné platit v zemi platební kartou – kromě velkých hotelů, leteckých společností a některých autopůjčoven nelze kartu použít. V zemi téměř neexistují bankomaty. Pro běžný kontakt se doporučuje mít hodně drobnějších bankovek, neboť obchodníci často nemají peníze na rozměnění. V Nouakchottu existuje několik hotelů, které nabízejí konferenční prostory pro případná obchodní setkání či konzultace a prezentaci (viz kapitola 1.13). Kromě toho má město v severozápadní části moderní kongresový palác.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Mauritánie nedisponuje téměř žádnou sítí zdravotní péče, s výjimkou hlavního města Nouakchottu a ekonomického centra Nouadhibou, kde lze nalézt alespoň základní zdravotní ošetření v případě nutnosti. Vzhledem k velmi omezené telefonní síti nejsou v Mauritánii funkční ústřední nouzová telefonní čísla. Mauritánie má mezinárodní telefonní předvolbu +222. Zdravotní péče v Nouakchottu: Centre Hospitalier National - tel. 00 222 45 25 51 35 Hôpital Militaire - tel. 00 222 45 25 70 15 Zdravotní péče v Nouadhibou:

4/34



Mauritánie

Centro Asistencial del Instituto Social dela Marina- tel. 00 222 45 24 51 83 Před cestou je bezpodmínečně nutné mít řádně smluvené zdravotní pojištění včetně pokrytí nákladů na převoz do ČR, neboť cena nadstandardního zdravotního ošetření může být velmi vysoká.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Vízové formality Ke vstupu do Mauritánie musí být občan ČR vybaven cestovním pasem s platností nejméně 6 měsíců po vstupu do Mauritánie a v něm vylepeným mauritánským vízem. Žádosti o vízum je třeba směřovat na mauritánské velvyslanectví v Berlíně. Velvyslanectví Mauritánské islámské republiky: Kommandantenstrasse 80, 10117 Berlin Tel. 004930-206 58 83 Fax 004930-2067 4750 E-mail [email protected] Provozní hodiny úřadu 09.00 - 15.00 /Po-Čt/ 09.00 - 13.00 /Pá/ Celní a devizové předpisy Je možný bezcelní dovoz oblečení, předmětů osobní potřeby, filmů, tabákových výrobků, potravin a léků v množství určeném pro osobní spotřebu. Dovoz alkoholu je zakázán. Dovoz zbraní je možný pouze na základě příslušného povolení. Dovoz cizích valut musí být deklarován při příjezdu. Vyvézt je možno množství cizích valut, které bylo deklarováno při příjezdu snížené o výměnu za místní měnu po dobu pobytu v Mauritánii – doporučuje se uchovávat doklady o provedené směně valut. Místní měna nesmí být dovážena ani vyvážena. Očkování Při delším pobytu může být vyžadováno očkování proti žluté zimnici. V případě cestování do odlehlejších oblastí se doporučuje očkování proti břišnímu tyfu a žloutence typu A a B. Ubytování v Nouakchottu - hlavní hotely: Hotel DECAPOLIS MARHABA - Av. G.A. Nasser 160B, BP 2391, Nouakchott Tel: +222 529 50 50, Fax: +222 529 50 55, http://decameron.mr/

Hotel TFEILA - Av. Charles de Gaulle, B.P. 40157, Nouakchott Tel: 00 222 525 74 00, Fax: 00 222 525 74 29, http://www.hoteltfeila.com/

Hotel EL KHATER - Ilot C 439 Tevragh Zeina, B.P. 4001, Nouakchott Tel: 00 222 529 11 12, Fax: 00 222 529 12 98, http://www.elkhater.com/index.html Hotel HALIMA - ZRA 668, P.O. Box 5144, Noukachott Tel: 00 222 525 79 20/21, Fax: 00222 525 79 22, http://www.hotel-halima.com/index.html

5/34



Mauritánie

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Po převratu v srpnu 2008 prošla země bezpečnostním chaosem. Vnitřní politická situace se sice relativně zklidnila, avšak stále panuje vysoké riziko teroristických útoků, únosů západních turistů i útoků organizovaných zločineckých skupin na osamělé vozy turistů. Nedoporučuje se tak cestovat zejména do východních, ale i severních regionů a příhraničních oblastí s Mali, Alžírskem a Marokem (Západní Saharou). Při severních hranicích upozorňujeme na zvýšený výskyt pozemních min. Českým občanům, kteří mají v úmyslu do Mauritánie cestovat, se proto doporučuje informovat se před svým odjezdem na Velvyslanectví ČR v Rabatu o aktuálním vývoji situace v zemi a na základě získaných informací zvážit vhodnost cesty. Při cestě do Mauritánie doporučujeme se registrovat do aplikace Ministerstva zahraničních věcí DROZD (http://drozd.mzv.cz/), která slouží k poskytování informací a účinné organizaci pomoci v případě přírodních katastrof i sociálních nepokojů.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města V Mauritánii působí honorární konzulát ČR v Nouakchottu: Honorární konzulát ČR v Nouakchottu - Avenue Charles de Gaulle, SOCOGIM, T. Zeina N. 100, Nouakchott Tel: 00 222 45 29 05 69, Fax: 00 222 52 90 571 Email: [email protected] Pro zemi je rovněž diplomaticky příslušný Zastupitelský úřad ČR v Rabatu (Maroko): Ambassade dela Républiquetchèque Villa Merzaa, km 4,5 Route des Zaërs, Zankat Ait Melloul, Souissi, B.P. 410, 102 00 Rabat 1, Royaume du Maroc Tél.: 00212/537/75.54.21 Fax: 00212/537/75.43.93 E-mail: [email protected] www.mzv.cz/rabat mobilní telefon (konzulární pohotovost ZÚ Rabat): 00 212 661 18 71 74

Čeští občané se mohou rovněž v případě nouze obrátit na kteroukoli ambasádu zemí EU v Nouakchottu. Doporučujeme se v případě potřeby spojit s níže uvedenými zastoupeními, jejichž povinností je v případě nouze vystavit i občanu ČR také tzv. ETD (Emergency travel document), který slouží jako náhradní cestovní doklad pro návrat do vlasti (použitelný v případě ztráty či odcizení cestovního pasu):

KONTAKTNÍ VELVYSLANECTVÍ ZEMÍ EU V MAURITÁNII

6/34



Mauritánie

VELVYSLANECTVÍ FRANCIE Rue Ahmed Ould Hamed Quartier de Tevragh Zeina Nouakchott Tel: 00 222 45 29 96 99 http://www.ambafrance-mr.org/ [email protected]

VELVYSLANECTVÍ ŠPANĚLSKA B.P.: 232. Nouakchott Tel. 00 222 4529 86 50, 4525 20 80, 4525 25 79 Fax: 00 222 4525 40 88 [email protected]

VELVYSLANECTVÍ NĚMECKA BP 372 Nouakchott Tel: 00 222 45 25 17 29, 45 25 10 32 [email protected]

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V současnosti není na území Mauritánie zastoupena žádná ze zmíněných institucí.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Konzulární případy – viz Diplomatická zastoupení zemí EU (kapitola 1.15.) Vzhledem k velmi omezené telefonní síti nejsou v Mauritánii funkční ústřední nouzová telefonní čísla. Nemocnice: Centre Hospitalier National - tel. 00 222 45 25 51 35

7/34



Mauritánie

Hôpital Militaire - tel. 00 222 45 25 70 15

Pohotovostní lékárny: 00 222 525 16 93/53 93/53 12/53 69/20 04 Pohotovostní lékaři: 00 222 252 15 71/23 98 Počasí: 00 222 525 11 71 Informace: 12 Letiště: 00 222 523 48/538 28 Western Union: 000 222 525 33 18 DHL: 00 222 525 47 06

1.18. Internetové informační zdroje Dostupnost informačních zdrojů k Mauritánii je obecně velmi nízká. Některé parciální informace k ekonomickému vývoji (často s velkým časovým zpožděním) poskytuje mauritánský Národní úřad pro statistiku (ONS). Bohatším informačním zdrojem pak je webový server African economic outlook, jenž je společným projektem Africké banky pro rozvoj, Rozvojového centra OECD, Hospodářské komise OSN pro Afriku a Rozvojového programu OSN. Pro ekonomické a sociální statistiky je vhodným zdrojem Světová banka.

www.ons.mr

- Office National dela Statistique (Národní úřad pro statistiku)

www.africaneconomicoutlook.org – African Economic Outlook http://data.worldbank.org/country/mauritania - data Světové banky www.mauritania.mr

- oficiální stránky Mauritánské informační kanceláře

www.beta.mr

- portál ekonomických informací o Mauritánii (včetně vypsaných tendrů)

http://www.pmd.mr

- informační portál o Mauritánii (Mauritánský rozvojový portál)

http://www.tourisme.mr/ - Office National du Tourisme (Národní úřad cestovního ruchu)

1.19. Adresy významných institucí Ministerstvo ekonomických záležitostí a rozvoje Ministère des Affaires économiques et du Développement - B.P. 238, Nouakchott www.maed.gov.mr/

Ministerstvo ropy, energie a dolů Ministère du Pétrol, de lÉnergie et des Mines http://www.petrole.gov.mr/minesindustrie/index.aspx

8/34



Mauritánie

Ministerstvo obchodu, průmylsu, řemesel a turistiky Ministère du Commerce, de lÍndustrie, de lÁrtisanat et du Tourisme - Quartier ministériel, Nouakchott Tel: +222 525 55 40, Tel. sekce turistiky: +222 525 13 67 http://www.commerce.gov.mr/Commerce/Home

Obchodní komora Chambre de Commerce, dÍndustrie et dÁgriculture de Mauritanie - 333 Avenue de l'independance, BP: 215, Nouakchott Tel : 00 222 45 25 22 14, Fax : 00 222 45 25 38 95 [email protected] http://www.chambredecommerce.mr/

Národní konfederace mauritánských zaměstnavatelů Confederation Nationale du Patronat Mauritanien (CNPM) - 824, avenue du Roi Faïçal, B.P. 383, Nouakchott - Ksar Tél: 00 222 525 33 01, Fax: 00 222 525 91 08 Profesní asociace mauritánských bank Association professionnelle des Banques de Mauritanie - Immeuble BMCI n. 204, B.P. 749, Nouakchott Tel: +222 525 24 18, Fax: +222 529 32 62

9/34



Mauritánie

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Mauritánská Islámská republika je státním zřízením republika se značným vlivem islámského práva, které se kombinuje s francouzským občanskoprávním systémem, s velkou rolí prezidenta (tzv. prezidentský systém). Politická práva občanů jsou však na nízké úrovni. Země prošla několika vojenskými puči – poslední byl uskutečněn v srpnu 2008. Sesazen byl demokraticky zvolený prezident Sidi Ould Cheikh Abdellahi. Strůjce převratu, generál Mohamed Ould Abdel Azíz, stanul v čele země. Následně se v červenci 2009 uskutečnily nové prezidentské volby, ve kterých byl Abdel Azíz zvolen prezidentem země. Abdel Azízův puč relativizoval úspěchy demokratizačního procesu, který byl nastartován v předchozích několika letech. Abdel Azízův vojenský převrat značně diskvalifikoval zemi v očích zahraniční veřejnosti. Klíčoví hráči jako USA, Francie, EU či Africká unie převrat odsoudili a žádali co nejrychlejší návrat k demokratickému řádu. V průběhu roku 2010 se však vztahy se zahraničními partnery postupně začaly obnovovat. Současná koaliční vláda čelí výrazným bezpečnostním výzvám zejména vzhledem k situaci v sousední Mali a ekonomicko-sociálním problémům spojeným s dlouhým obdobím sucha. Snahou stále aktivnější opozice je přimět vládu k tomu, aby rozšířila své řady o členy opozičních stran. Cílem takto zformované vlády by pak byla příprava parlamentních voleb, realizace pohotovostního sociálního programu pro občany nejvíce postižené suchem a posílení bezpečnosti na hranicích s Mali. Pokud se tento scénář nepodaří prosadit, současná vláda by měla termín voleb vyhlásit co nejdříve. Zákonodárná moc je představována dvoukomorovým parlamentem. Horní komorou je Senát složený z 56 členů volených nepřímo (členy městských zastupitelstev) na 6tileté období. Dolní komora, Národní shromáždění, je složena z 95 poslanců volených ve všeobecných přímých volbách na 5tileté období. Národní shromáždění není zcela nezávislé na výkonné moci (např. může být velmi lehce rozpuštěno prezidentem země).

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) V roce 2009 byl zvolen prezidentem generál Mohamed Ould Abdel Azíz, autor vojenského převratu z roku 2008. Prezident má obecně dle ústavy velké pravomoci, především v oblasti zahraniční politiky. Současné složení vlády i parlamentu, kde figurují předně prezidentovi sympatizanti, posiluje prezidentovu moc. Nicméně v roce 2012 sílily protestní akce opozice i nespokojených občanů požadujících prezidentův odchod a ukončení „vojenského režimu“ v Mauritánii.

2.3. Složení vlády Premiér: Moulaye Ould Mohamed Laghdaf (jmenován 11.8.2009) Ministr spravedlnosti: Elkheir Abidine Ministr zahraničí a mezinárodní spolupráce: Hamadi Ould Hamadi Ministr národní obrany: Ahmadou Ould Idey Ministr vnitra a decentralizace: Mohamed Ould Boilil Ministr ropy, energie a dolů: Taleb Ould Abdi Vall Ministr ekonomických záležitostí a rozvoje: Sidi Ould Tah

10/34



Mauritánie

Ministr financí: Thiam Dioumbar Ministr zdravotnictví: Ba Husseinou Hamadi Ministr základního vzdělání: Hamed Ould Hamonny Ministr středního a vysokého vzdělání: Ahmed Ould Baya Ministr islámských záležitostí a tradičního vzdělání: Ahmed Ould Neini Ministr pro veřejnou správu: Coumba Ba Ministr práce a profesního vzdělávání: Mohamed Ould Khouna Ministr rybolovu a námořní ekonomiky: Ghdafna Ould Eyih Ministr obchodu, řemeslné výroby a turistiky: Bamba Ould Dermane Ministr bydlení, urbanismu a teritoriální správy: Ismail Ould Bedde Ould Cheikh Sidiya Ministr pro rozvoj venkova: M. Brahim Ould M'Bareck Ould Mohamed El Moctar Ministr infrastruktury a dopravy: Yahya Ould Hademine Ministr vodohospodářství a asanace: Mohamed Lemine Ould Aboye Ministr kultury, mládeže a sportu: Cissé Mint Cheikh Ould Boida Ministr komunikace a pro vztahy s parlamentem: Mohamed Abdallahi Ould Boukhary Ministr sociálních věcí, dětí a rodinných záležitostí: Moulaty Mint El Moctar Ministr pro životní prostředí a udržitelný rozvoj při úřadu předsedy vlády: Amadi Camara Náměstek v kanceláři premiéra zodpovědný za modernizaci státní správy a technologii: Wane Abdoulaye Drissa Náměstek v kanceláři premiéra zodpovědný za záležitosti Maghrebu: Ikebrou Ould Mohamed Generální tajemník vlády: Ba Ousmane

11/34



Mauritánie

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Mauritánie je členem následujících organizací (výběr): Africká Unie, G-77, ILO, IMF, Interpol, ITU, Liga arabských států, MIGA, OAPI, OIC, OIF, OPCW, OSN, UMA, UNESCO, UNCTAD, UNIDO, UNWTO, WHO, WTO, WMO Mauritánie v roce 2000 vystoupila z ECOWAS/CEDEAO.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Mauritánie je signatářem mnoha mezinárodních úmluv, z nichž m.j. Pakt Lomé, Kyótský protokol, smlouva o ohrožených druzích aj. Dále je také signatářem Paris Convention for the Protection of Industrial Property, Berne Convention for the Protection of Literary and Artistic Works, Hague Convention for the Registration of Designs and Industrial Models, Lisbon Convention for the Protection and International Registration of Original Trade Names, World Intellectual Property Organization, Washington Treaty on Patents či Vienna Treaty on the Registration of Trade Names.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. K srpnu 2012 neexistuje žádná aktuální platná bilaterální dohoda mezi ČR a Mauritánií.

12/34



Mauritánie

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Mauritánie dlouhodobě patří mezi nízkopříjmové země. Dle údajů MMF byla země v roce 2010 hodnocena na 145. místě (ze 181 států) dle HDP na obyvatele (cca 2 200 USD/obyvatele dle parity kupní síly). Přes pozitivní ekonomický vývoj posledních několika let je Mauritánie stále málo rozvinutou zemí – v pohledu Indexu lidského rozvoje (HDI) se v roce 2011 nacházela na 159. místě mezi 187 zeměmi světa. Dle údajů z roku 2008 se více než 40 % domácností nalézalo pod hranicí chudoby, která zasahuje zejména populaci rozsáhlých venkovských oblastí. Země se také potýká s vysokou mírou korupce. Hlavními slabinami mauritánské ekonomiky jsou vysoká nezaměstnanost (přes 30 %) a nedostatečně diverzifikovaná ekonomická základna. Základem ekonomiky je rybolov, chov dobytka a těžební průmysl. Zemědělství a rybolov vytváří 21 % HDP a zaměstnává kolem poloviny pracovní síly, přičemž část této populace žije nomádským způsobem života. Průmysl se na tvorbě HDP podílí 35 % - avšak z toho jen samotná těžba nerostných surovin vytváří až 25 % HDP státu. Služby se podílí 44 % na HDP - jedná se především o obchod, státní správu a telekomunikace. Mauritánská ekonomika je také ohrožována vnějšími vlivy především suchem a proměnlivostí světových cen některých komodit. Obyvatelstvo se pak obtížně vyrovnává s růstem cen (inflace se v roce 2011 pohybovala kolem 6 %), zejména potravin a energie. Ekonomický vývoj Mauritánie v roce 2011 měl, obdobně jako v roce 2010, pozitivní charakter s 5% růstem HDP. Hlavním faktorem růstu je prudký rozvoj těžebního průmyslu, jenž byl nastartován v roce 2009. Pozitivní přínos těžby pro mauritánskou ekonomiku je dále umocněn růstem cen vyvážených komodit (zlata, železné rudy a mědi) na světových trzích. Díky vládním investicím byl též oživen sektor stavebnictví. Zemědělství mělo z roku 2010 nakročeno k pozitivním výsledkům, avšak ve druhé polovině roku2011 ana začátku roku 2012 postihlo především jihovýchodní region Mauritánie velké sucho, jenž ohrozilo potravinové zabezpečení až 700 000 osob a mělo negativní dopad na chov dobytka, na nějž se tato oblast Mauritánie specializuje. Mauritánská vláda v roce 2010 schválila rozsáhlý investiční program na roky 2011 až 2013 v celkové výši 1 114,1 mld. MRO (4,2 mld. USD) zaměřený na rozvoj infrastruktury a venkova. Jen 6 % jeho výdajů má být hrazeno ze státního rozpočtu. Hlavním typem financování zejména velkých infrastrukturních projektů má být zapojení soukromého sektoru formou public-private partnership – příkladem takové realizace je výstavba nového letiště v Nouakchottu (ve výši500 mil. USD, viz kap. 4.7.). Mezinárodní instituce očekávaly i v roce 2012 pozitivní vývoj mauritánské ekonomiky s růstem HDP nad 5 % s možným ohrožením v podobě případného poklesu světové poptávky po mauritánských exportních komoditách (tj. minerálech a železné rudě). Růst by měl být podpořen především rozvojem zpracovatelského a těžebního (těžba zlata) průmyslu, stavebnictví a zemědělství. Inflace by se měla pohybovat kolem 6 % v závislosti na vývoji mezinárodních cen ropy a potravin. Stát se však vyrovnává s dopady již zmíněného sucha, jež jsou odhadovány na nejméně67 mil. EUR – předseda vlády v této souvislosti koncem roku 2011 požádal o mezinárodní finanční pomoc.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Základní ukazatele 2008-2012 2008

13/34

2009

2010

2011

2012

(odhad)

(prognóza)



Mauritánie

Růst HDP (%)

3,5

-1,2

5

5,3 (4**)

5,5

HDP/obyvatele (v USD)*

2 083

2 031

2 110

2 212

2 307

x

5,1

3,7

3

2,9

7,3

2,2

6,1

5,7

5,4 (6**)

Deficit veřejného rozpočtu (% HDP)

Inflace (%)

Zdroj: African economic outlook, Data and Statistics * Údaje MMF – HDP dle parity kupní síly x - údaj není k dispozici ve srovnatelné podobě ** Zpřesnění MMF ke květnu 2012

Podíl jednotlivých odvětví na tvorbě HDP (%) – srovnání let 2005 a 2010 2005

2010

Zemědělství, lesnictví, rybolov

23,7

20,6

Těžba

15,9

24,8

Zpracovatelský průmysl

5

4,1

Stavebnictví

8,4

5,7

Velkoobchod, maloobchod, hotely 13,7 a restaurace

11,2

Doprava, skladování a komunikace

5,4

4,9

Veřejné služby

14,7

16,1

Ostatní služby

13,3

12,7

HDP celkem

100

100

14/34



Mauritánie

Zdroj: African economic outlook 2011

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Mauritánský průmysl se v roce 2010[1] podílel 29 % na tvorbě HDP, z čehož samotný zpracovatelský průmysl přispíval jen 4 %. Klíčovým oborem ekonomiky je těžba nerostných surovin, a to nejen svým příspěvkem k tvorbě HDP, ale též svým proexportním potenciálem (vývoz kovů představuje přes 50 % celkové hodnoty exportu), který v kombinaci s vysokými cenami surovin na světových trzích v posledním období přispívá k pozitivnímu vývoji ekonomiky. Mauritánie disponuje bohatými zdroji nerostů. Hlavními těženými surovinami jsou železná ruda, zlato a měď. Od roku 2006 je v menší míře těžena také ropa. Významným hráčem v těžebním průmyslu je již po několik let státní společnost Société Nationale Industrielle et Minière (SNIM), jež se zaměřuje na těžbu železné rudy (jedná se o druhého největšího producenta železné rudy na africkém kontinentu vůbec). SNIM je také největší mauritánskou společností zaměstnávající kolem 4 500 osob. SNIM v roce 2010 vytěžila11,2 mil. tun rudy a jen za první pololetí roku 2011 bylo vyprodukováno přes5 mil. tun. Od roku 2006 došlo k otevření nových zdrojů zlata a mědi zahraničními těžebními společnostmi. Další dynamiku potom těžební průmysl zaznamenává od roku 2009 spojenou s objevením nových zdrojů, větším zapojením zahraničních společností a přílivem investic do odvětví. V roce 2010 byla vyvezena železná ruda a její deriváty v hodnotě kolem892 mil. USD (především do Číny a zemí EU). Hlavní oblast těžby se nalézá v severozápadní Mauritánii v okolí města Zouérate. SNIM v současnosti podstupuje rozsáhlou modernizaci, jejímž cílem je dále navyšovat produkci o4 mil. tun ročně, aby v roce 2014 bylo vytěženo18 mil. tun železné rudy. Rozvoj se má soustředit zejména na důl Guelb II, jenž má být rozšířen a v jeho blízkosti má být postavena továrna na obohacování rudy. Součástí modernizačního plánu je i výstavba nového přístavu pro přepravu kovů v Nouadhibou. Měď je těžena v monopolu společnosti Mauritanian Copper Mines (MCM), která je od roku 2010 100% vlastněná kanadskou společností First Quantum Minerals. Hlavní oblastí je Guelb Moghrein (250 km severovýchodně od hlavního města), kde MCM těží též zlato (82 000 uncí v roce 2010). V roce 2010 bylo vytěženo 37 000 tun mědi určené převážně na vývoz do Číny. Také MCM v průběhu roku 2010 výrazně investovala do své těžební oblasti za účelem zvýšení produkce mědi na 50 000 tun v roce 2012. Hlavním nalezištěm zlata fungujícím od roku 2008 je důl Tasiast vlastněný kanadskou společností Kinross Gold Corporation (v roce 2010 zde bylo vytěženo160 000 uncí zlata). Společnost Kinross převzala důl v roce2010 a zahájila zde investiční program ve výši 1,5 mld. USD s cílem vytvořit z něj nejvýznamnější zlatý důl světa s roční produkcí až 32 tun zlata k roku 2014 (celkové rezervy zlata jsou odhadovány na7,6 mil. uncí). Kromě těchto minerálů se v Mauritánii nalézají také zásoby fosfátů, jejichž těžba měla být zahájena v rozsahu cca1 mil. tun v roce 2012 společností Bofal Indo Mining Company (jedná se o public-private partnership mezi mauritánským státem, který vlastní 30% společnosti, a indickou firmou Archean Group). V roce 2011 byla také zahájena těžba křemene pod křídly společnosti Mauritanian Minerals Company (s 10 % podílem státu) v oblasti Oum Agneina,250 kmjihovýchodně od Nouadhibou. Potenciál se ukrývá také v těžbě ropy, která byla kolem roku 2006 zahájena v nalezišti Chinguetti v Atlantickém oceánu. Prozatím však těžba ropy zaostává za očekáváními - v roce 2010 bylo malajskou firmou Pétronas vytěženo cca3 mil. barelů ropy (tj. kolem 8 000 barelů denně, ačkoliv se předpokládalo že výtěžnost bude až 75 000 barelů denně). V prosinci 2011 byla podepsána další smlouva na průzkum a těžbu ropy z moře s franouzskou firmou TOTAL. Ostatní odvětví mauritánského průmyslu jsou velmi málo rozvinutá – podílí se kolem 4 % na tvorbě HDP. Za první pololetí roku 2011 zaznamenaly pozitivní vývoj průmysl potravinářský, výroba stavebních materiálů a keramiky, tiskařský průmysl či výroba vody a elektřiny.V útlumu se naopak nalézá textilní a nábytkářský průmysl či výroba plastového zboží. [1] Detailní data za 2011 nejsou k dispozici, nicméně hlavní trendy zůstaly zachovány i v roce 2011.

15/34



Mauritánie

4.4. Stavebnictví Stavebnictví představuje v Mauritánii odvětví s velkým potenciálem zejména s ohledem na nízkou rozvinutost země a plánované i částečně realizované státní investice (v roce 2010 asi 30 mld. EUR) do dopravní infrastruktury a bydlení (zejména v Nouakchottu). V roce 2011 byl vývoj v sektoru hodnocen jako pozitivní.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělství a rybolov představují, spolu s těžebním průmyslem, hlavní osu mauritánské ekonomiky. V primárním sektoru pracuje více než polovina pracovní síly a společně vytváří kolem 21 % HDP. Přesto mauritánské zemědělství vyprodukuje jen kolem 30 % potravin, které populace spotřebuje – role dovozu potravin a jejich cena na světových trzích je tedy zásadní. Mauritánská vláda v reakci na vysoké ceny základních potravin v roce 2011 spustila program „Solidarité 2011“, jenž dotoval mj. také ceny rýže, obilí, oleje či cukru. Rostlinná výroba je výrazně závislá na srážkách (zemi ohrožuje jak sucho, tak i místní záplavy), jen malá část půdy je zavlažována (zejména díky přehradním nádržím na řece Senegal). Hlavními plodinami jsou čirok, rýže, datle, luštěniny, kukuřice, proso a obilí. Významnější pozici má chov dobytka – vytváří až 80 % zemědělského HDP. Hlavními oblastmi jsou jihovýchodní a jihozápadní regiony. Mauritánská stáda čítají asi1,3 mil. hovězího dobytka,1,1 mil. velbloudů a přes10,3 mil. ovcí a koz. Avšak i chov dobytka je ovlivňován nedostatkem srážek – právě druhá polovina roku2011 azačátek 2012 přinesla zemi nebývalé sucho, jež se podepsalo i na redukci stád. Rybolov Mauritánské vody jsou považovány za jedny z nejbohatších z hlediska rybolovu. V roce 2010 bylo mauritánským průmyslovým rybolovem uloveno kolem 967 000 tun ryb (zejména hlubinných), což představuje nárůst o 21 % oproti roku 2009. Část produkce je určena na export, proto rybolov zajišťuje významný přísun zahraničních deviz (v roce 2010 představovaly ryby a rybí produkty asi 18 % vývozu v hodnotě kolem333 mil. USD). Kromě mauritánských rybářů má povolení v těchto vodách lovit také kolem stovky lodí ze zemí EU (zejména španělských) díky rybolovné dohodě sjednané s EU. Dohoda o rybolovu mezi EU a Mauritánií byla podepsána v roce 2006 – jednalo se o nejvýznamnější dohodu o rybolovu podepsanou EU se třetí zemí. Poslední protokol k této dohodě byl podepsán v červenci 2012 na období 2 let, kdy EU poskytne mauritánskému rybolovnému průmyslu pomoc ve výši113 mil. EUR ročně výměnou za umožnění přístupu 110 evropským rybářským lodím do mauritánských vod. Výrazná je také přítomnost čínských lodí, které loví pod mauritánskou vlajkou, přístup má sjednán rovněž senegalská flotila. V posledních letech se tak objevuje problém vyčerpání zdrojů – vláda již přistoupila k politice vyhlašování období povinného přerušení rybolovu za účelem ochrany a obnovy zdrojů. Slabinou mauritánského rybolovu je malá základna zpracovatelského průmyslu, která by úlovky zhodnotila transformací do rybích produktů. Rybolov a zpracování ryb tak patří k jednomu z odvětví zájmu zahraničních investorů. V červnu 2010 byla například podepsána smlouva v hodnotě100 mil. USD s čínskou firmou Poly Hong Dong Pélagic Fischery na výstavbu a používání rybolovného průmyslového komplexu v přístavu Nouadhibou (rybolovný komplex byl uveden do provozu v březnu 2012).

4.6. Služby Služby v současnosti generují kolem 45 % HDP, ovšem i tak je jejich velká část poskytována v rámci šedé ekonomiky. V dlouhodobějším pohledu mauritánský terciérní sektor spíše stagnuje (v roce 2005 generovaly služby asi 47 % HDP). Za tímto vývojem stojí zejména problémy sektoru telekomunikací, cestovního ruchu i finančnictví.

16/34



Mauritánie

Telekomunikační služby přes počáteční boom nyní naráží na omezenou velikost trhu s relativně velkým počtem mobilních operátorů, jenž vede k vysoké konkurenci a investicím spíše do marketingu než do infrastruktury. Cestovní ruch je v posledních letech v recesi. Hlavní překážkou je špatná bezpečnostní situace v zemi doprovázená výhrůžkami i realizovanými únosy zahraničních turistů (v roce 2009) teroristickou skupinou AQMI (Al-Káida islámského Maghrebu). Turistická infrastruktura je málo rozvinutá i kvůli slabé vládní politice v tomto sektoru. Finační sektor je slabý a slouží především omezenému počtu velkých společností. Bankovní sektor je relativně málo napojen na světový systém, proto dopad světové finanční krize nebyl velký. Mezi běžnými obyvateli nejsou finanční služby rozšířené – odhaduje se že jen necelých 7 % populace má bankovní účet či úvěr.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Sektor dopravy a komunikací se podílí kolem 5 % na tvorbě HDP. Dopravní infrastruktura je na nízké úrovni. Pouze kolem 30 % silničních komunikací je zpevněných. Modernizace dopravního sektoru patří mezi hlavní vládní priority i s ohledem na její klíčový význam pro obhospodařování rozlehlé a řídce zalidněné země. Hlavní dopravní osou je severo-jižní silniční spoj mezi Nouadhibou, Nouakchottem a Senegalem. Hlavními nákladními přístavy jsou Nouakchott a Nouadhibou, jehož modernizace je připravována. Mauritánie disponuje asi700 kmželezniční tratě, která spojuje těžební lokality v oblasti Zoueratu s přístavem v Nouadhibou a je dominantně využívána pro přepravu železné rudy. Hlavní mezinárodní letiště se nachází v Nouakchottu. Koncem roku 2011 byla započata výstavba nového letiště s kapacitou2 mil. pasažérů ročně asi25 kmod Nouakchottu. Sektor telekomunikací byl liberalizován v roce 1999. Od 2000 v zemi působí první soukromý provozovatel mobilních sítí Mattel. Kromě něj služby mobilních telefonních sítí nabízí také polostátní Mauritel a soukromý Chinguitel. Během posledních několika let se dynamicky zvýšil počet uživatelů mobilních telefonních sítí – v roce 2010 se počet předplatitelů rovnal2,776 mil., zatímco v roce 2008 jen2 mil. Naproti tomu míra používání internetu je v Mauritánii stále nízká. V zemi fungují 2 veřejné televizní kanály a 2 veřejné rozhlasové stanice. Teprve v roce 2010 byl přijat zákon o liberalizaci audiovizuálních služeb. Ve druhé půli roku 2011 bylo vypsáno výběrové řízení na vznik soukromých televizních kanálů a rozhlasových stanic – v listopadu byla udělena licence 5 rádiím a 2 televizím. Jistým omezením však je, že i soukromé kanály budou muset zajistit vysílání ve všech národních jazycích. V Mauritánii vychází několik tištěných periodik i ve francouzském jazyce - deníků (např. Horizons vydáván Mauritánskou tiskovou kanceláří AMI; Le Quotidien de Nouakchott - http://www.quotidiennouakchott.com/) i týdeníků – např. Le Calame (http://www.lecalame.info/);La Nation; Le Temps; Biladi (http://www.rmibiladi.com/fr/);La Nouvelle Expressionči Nouakchott Info. V oblasti energetiky je hlavním hráčem státní společnost SOMELEC (Société Mauritanienne d'électricité). Ta disponuje 45 elektrárnami o výkonu 166,5 MW. Hlavní tepelné elektrárny na dieselový pohon jsou umístěny v Nouakchottu – Araft 1 (42 MW) a Wharf (36 MW) a v Nouadhibou (22 MW). V roce 2011 bylo vyprodukováno 505,4 GWh elektrické energie, z čehož 127 GWh pocházelo z hydroelektrárny Manantali na řece Senegal, která je ve společné správě 3 energetických firem Senegalu, Mauritánie a Mali (v rámci Organizace pro využití řeky Senegal). Obecným problémem je nízká elektrifikace země (kolem 50 % ve městech a pouhá 3 % na venkově). Výstavba elektráren a elektrifikace země tak patří mezi hlavní cíle současné vlády. Těší se i podpoře EU – v únoru 2012 delegace EU v Mauritánii podpořila8,5 mil. EUR projekty elektrifikace venkova a zapojení obnovitelných zdrojů energie. Ve výstavbě je první mauritánská větrná elektrárna o výkonu 4,5 MW v Nouadhibou, financovaná těžební společností SNIM. Ve fázi přípravy je výstavba 700 MW elektrárny, která by využila mauritánská ložiska zemního plynu v pobřežní oblasti Banda a na které by se podílel nejen stát, ale také mezinárodní těžební společnosti. Energetická budoucnost Mauritánie může být také významně ovlivněna těžbou ropy z potenciálně bohatých zásob (viz kapitola 4.3.).

17/34



Mauritánie

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Po konání kulatého stolu s mauritánskými představiteli v červnu 2010 v Bruselu rozhodly mezinárodní organizace o postupném pokračování v rozvojové pomoci. V následujících třech letech by země měla získat pomoc v celkové výši cca 3,2 miliardy dolarů, přičemž hlavními donátory jsou: Islámská investiční banka, Arabský fond ekonomického a sociálního rozvoje, Světová banka, Africká rozvojová banka, EU, Saúdská Arábie, Francie, Německo, Kuvajt.

18/34



Mauritánie

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet Mauritánie, 2006 – 2010 (v mld. MRO) v mld. MRO

2007

2008

2009

2010

2011*

Příjmy

204,3

202,6

202,2

263,1

253,9

Výdaje

217,9

261,8

242,9

282,2

228,7

Schodek

-13,6

-59,1

-40,7

-19,2

+25,2

Poznámka: * Údaje pro rok 2011 se týkají pouze 1.-3. čtvrtletí. Státní rozpočet je trvale deficitní. V roce 2010 byly zaznamenány nevídaně vysoké příjmy, díky výkonu těžebního průmyslu. Rovněž se zlepšila efektivita výběru daní a došlo tak k navýšení daňových příjmů. Hlavní inovací, která k tomuto přispěla, bylo zavedení integrovaného informačního celního systému Sydonia. Mezi roky2009 a2010 došlo k růstu výdajů státního rozpočtu. Růst byl zaznamenán u investičních výdajů, stejně jako i u běžných výdajů (zde zejména v souvislosti se subvencemi a transfery za účelem vyrovnání rostoucích cen některého zboží). V roce 2010 byl zaznamenán schodek ve výši 19 mld. MRO, což představuje cca 2 % HDP, na rozdíl od předchozího roku, kdy schodek dosahoval 5,4 % HDP. Data za tři čtvrtletí roku 2011 ukazovala pozitivní vývoj rozpočtu s nárůstem příjmů a přebytkem rozpočtu. Na celkový schodek státního rozpočtu však bude mít negativní dopad katastrofální sucho, jež zemi postihlo.

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) V kontextu růstu ekonomiky a zvýšené světové poptávky po základních surovinách dosáhla v roce 2010 mauritánská platební bilance přebytku ve výši 66,1 mld. MRO. Hlavní příčinou je zlepšení obchodní bilance. Byl také posílen objem devizových rezerv, který dosáhl287,8 mil. USD. Deficit běžného účtu (viz níže) se průběžně snižuje díky pozitivnímu vývoji obchodní bilance. Bilance běžného účtu (v % HDP) 2007

Deficit běžného -10,5 účtu

2008

-15,6

2009

-12,6

2010

2011

(odhad)

(prognóza)

-8,8

-8,1

Zdroj: African economic outlook 2011

19/34



Mauritánie

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Během 90. let se Mauritánie značně zadlužila. V roce 2000 tak byla zařazena do skupiny těžce zadlužených chudých zemí (Heavily Indebted Poor Countries – HIPC). V první dekádě 21. století se dařilo dluh rapidně snižovat, zejména díky odpuštění 830 mil. USD v rámci iniciativy MDRI (Multirateral Debt Relief Initiative). Nicméně od roku 2007 dluh opět roste. V roce 2010 se celkový zahraniční dluh státu odhadoval na 3,189 mld. USD (cca 88 % HDP). Hlavními věřiteli jsou multilaterální organizace (kolem 55 % dlužné částky) – Africká rozvojová banka, Islámská rozvojová banka, Světová banka či Francouzská rozvojová agentura. Přes 35 % drží bilaterálně Libye, Kuvajt či fondy Abu Dhabi. Zahraniční dluh Mauritánie (2007-2010) V mil. USD

2007

2008

2009

2010

Zahraniční dluh

2 446

2 651

3 018

3 189

Zdroj: Světová banka

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Hlavním hráčem v měnové politice a dozoru nad bankovním sektorem je Mauritánská centrální banka. Finanční systém země dále tvoří 11 obchodních bank (z čehož 3 s majoritním zahraničním kapitálem – Société Général, Attijari bank a katarská QNB), 2 finanční společnosti, 8 pojišťoven, 80 institucí specializovaných na mikrofinance, 2 organizace sociálního zabezpečení a několik poštovních finančních služeb. Finanční systém je obecně málo rozvinutý a slouží především omezenému počtu velkých společností. Velmi omezený je přístup malých a středních podniků k úvěrovým nabídkám. Ke konci roku 2010 bylo v celé Mauritánii pouze 79 bankovních poboček, nejvíce ve městech Nouakchottt a Nouadhibou. Hlavní banky země: Banque Centrale de Mauritanie (BCM) Avenue de l’Indépendance, BP 623 Nouakchott Tel : 00222 525.22.06 / 525.28.88 http://www.bcm.mr

Banque Mauritanienne pour le Commerce International (BMCI) Avenue Gamal Abdel Nasser, B.P. 622 Nouakchott Tél.: 00222 525 24 69 / 525 28 26 https://www.bmci.mr/

Banque National de Mauritanie Avenue du Roi Fayçal, BP 291 & 614 Nouakchott

20/34



Mauritánie

Tél: 00222 525 26 02/525 27 07/ 525 12 62 http://www.bnm.mr

Société Général Mauritanie Avenue Charles De Gaulle, BP 5085 Nouakchott Tel : 00 222 45 29 70 00 http://www.sgm.mr/

Générale de Banque de Mauritanie (GBM) Av. De l'Independance, BP 5558 Nouakchott Tel : +222 525 36 36

Banque Al Wava Mauritanienne Islamique (BAMIS) Avenue du Roi Fayçal Nouakchott Tel: 00222 525 14 24 / 525 22 66 http://www.bamis.mr/

Banque pour le Commerce et lÍndustrie (BCI) Avenue Gemal Abdel Nasser, BP 5050 Nouakchott Tel: 00222 5292876 http://www.bci-banque.com/

Banque pour le Commerce et lÍnvesstissement en Mauritanie (BACIM Bank) Avenue du Général Charles de Gaulle Nouakchott Tel: 00222 529 19 00 http://www.bacim.mr

21/34



Mauritánie

Attijari Bank Mauritanie (ABM) Rue Mamadou Konaté Nouakchott Tel: 00222 529 63 74

Chinguitty Bank Av. Gamal Abdel Nasser, BP 626 Nouakchott Tel: 00222 525 21 42 / 525 21 65

QNB Mauritania 10, Rue Mamadou Konate Nouakchott Tel: 00222 45249651

Banque El Amana (BEA) BP 5559 Nouakchott Tel. 00222 525 59 53

5.5. Daňový systém Mauritánský daňový systém je poměrně značně diverzifikovaný – jedná se o 23 typů daní rozdělených na celostátní a obecní daně. Mezi hlavní typy daní patří: •

Daň z průmyslové a obchodní činnosti (tzv. BIC) – 25 % z příjmu, splatná ke 30. dubnu každého roku

•

Paušální daň z činnosti (tzv. IMF) – 2,5 % z ročního obratu

•

Pozemková daň – 6 % z vlastnictví nemovitosti, 10 % ze zisku z pronájmu nemovitosti

•

Daň z příjmu ze závislé činnosti – tři daňové hladiny: 0%, 15 % a 30 % dle výše platu

•

Daň z přidané hodnoty – základní sazba 14 %, 18 % pro uhlovodíky a telekomunikace

22/34



Mauritánie

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Zahraniční obchod se v Mauritánii v posledních letech značně rozvíjí – mezi roky 2007 a 2011 došlo k nárůstu obratu zahraničního obchodu zboží o 75 %. Z hlediska bilance je vývoj kolísavý, vlivem zejména změn cen hlavních vyvážených komodit (železné rudy, zlata). Zahraniční obchod Mauritánie (2006-2010, v mil. USD) V mil. USD

2007

2008

2009

2010

2011

Export

1 402

1 788

1 370

1 890

2 670

Import

1 596

1 941

1 430

1 750

2 600

Bilance

-194

-153

-60

140

70

Obrat

2 998

3 729

2 800

3 640

5 270

Zdroj: Světová obchodní organizace V roce 2011 bylo saldo zahraničního obchodu Mauritánie pozitivní díky zvýšení hodnoty vývozu, kromě navýšení vývozu minerálů a rud došlo i k aktivaci vývozu ropy. Udržení pozitivního trendu rozvoje mauritánského zahraničního obchodu lze předpokládat i v roce 2012 (viz tab. níže). Zahraniční obchod Mauritánie (2011 a 2012, v mil. MRO) V mil. MRO

2011

Q1/2012

Q1/2011

Export

691 133

184 554

150 933

Import

689 658

211 122

169 434

Bilance

1 475

-26 568

- 18 501

Obrat

1 380 791

395 676

320 367

Zdroj: Národní úřad pro statistiku Komoditní struktura mauritánského exportu je málo diverzifikovaná – tvoří ji dominantně kovy a minerály (železná ruda, zlato a měď), v menší míře poté ryby a rybí produkty a surová ropa. Na druhé straně je země závislá, i vzhledem k nízké produktivitě svého zpracovatelského průmyslu, na dovozu strojů a zařízení, potravin a ropných produktů.

23/34



Mauritánie

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Tradičně hlavním směrem mauritánského vývozu je Evropa (kolem 50 % hodnoty vývozu). V posledních letech však výrazně posiluje vývoz do Číny (více než třetina celkového vývozu) – zejména železné rudy, mědi i ryb - která se tak stala hlavním exportním partnerem Mauritánie. Mezi hlavní destinace mauritánského exportu patří dále Švýcarsko (zlato), Itálie, Německo a Francie (železná ruda) či Španělsko a Japonsko (rybí produkty). Přes 40 % dovezeného zboží do Mauritánie pochází z evropských států. Z hlediska dlouhodobé perspektivy a stability v obchodní výměně je jednoznačně nejdůležitějším mauritánským obchodním partnerem Francie, která zemi dodává jak přístroje, tak potraviny. Z evropských zemí patří k mauritánským dodavatelům také Belgie, Španělsko či Nizozemsko. Významnější pozici však zastávají díky dodávkám ropy Spojené arabské emiráty (cca 25 % dovozu). Svou roli importéra posílila v posledních letech díky diverzifikovanému dovozu (čaj, textil, malé stroje, auta aj.) také Čína. Obchodní obrat Mauritánie vzrůstá také s Ruskem, Tureckem či Brazílií.

6.3. Komoditní struktura Komoditní struktura vývozu je málo diverzifikovaná a tvořená zejména produkty těžebního průmyslu – tradiční železnou rudou a nověji objeveným zlatem, mědí a volatilní produkcí ropy. Významnou vývozní komoditou jsou také ryby a rybí produkty. Hlavní skupiny produktů mauritánského vývozu – podíl na celkové hodnotě vývozu (2011) 2011 Železná ruda a její deriváty

57 %

Ryby a rybí produkty

18 %

Zlato

13 %

Měď

7%

Surová ropa

4%

Ostatní

1%

CELKEM (mil. MRO)

691 133

Zdroj: Národní úřad pro statistiku Mauritánská ekonomika je zřetelně závislá na dovozu energetických surovin, strojů a zařízení i potravin. dovozu (2011)

Hlavní skupiny produktů mauritánského dovozu – podíl na celkové hodnotě

2011

24/34



Mauritánie

Zařízení

32 %

Ropné produkty

28 %

Potraviny

14 %

Stavební materiály

9%

Vozidla a součástky

7%

Ostatní

5%

Tkaniny, oděvy a textilní produkty

2%

Kosmetika a chemie

2%

Tabák a cigarety

1%

CELKEM (mil. MRO)

689 658

Zdroj: Národní úřad pro statistiku

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Za poslední roky došlo ke zjednodušení dovozních procedur a k racionalizaci cel. Mauritánská celní nomenklatura odpovídá harmonizovanému systému WTO. Při dovozu je vyměřeno clo ad valorem na základě transakční hodnoty. Používány jsou tři výše cla: standardní 20 %, minimální 5 % (na zboží z vybraných zemí) a 0 % na vybrané zboží (základních potřeb). Nadto je třeba u většiny zboží uhradit daň ve výši 3 %. Na některé zemědělské produkty bývá také uplatněna sezónní daň. Dovezené zboží je deklarováno do elektronického systému Sydonia. Při dovozu je požadována faktura zboží s uvedením jména a adresy dodavatele a odběratele, data a místa vystavení, použitého dopravního prostředku, množství, popisu zboží a jeho ceny, a podmínek dodání a platby. Dále je třeba doložit doklad o původu zboží a certifikát mauritánské inspekce (Société Générale de Surveillance), která zboží prohlédne a ověří jeho cenu a stav. Dovoz je kontrolován velkoobchodními společnostmi navázanými na vládnoucí kruhy. Dovezené zboží je následně distribuováno malými prodejci v kamenných prodejnách či na tržištích ve větších městech. Řada transakcí také probíhá v rámci neformálního sektoru. Při dovozu zboží se lze také setkat s problémem zpoždění plateb dodavatelům.

6.5. Ochrana domácího trhu Mauritánie aplikuje relativně vysoká cla a daně na dovoz zboží (až přes 20 % hodnoty zboží).

6.6. Zóny volného obchodu Mauritánie se teprve pomalu otevírá zahraničním investicím – připravuje se novela investičního zákoníku, která má zavést systém investičních pobídek. Stát podporuje zejména investiční projekty typu public-

25/34



Mauritánie

private partnership v oblasti dopravní infrastruktury a energetiky. Součástí nové investiční politiky má být také vytvoření zóny volného obchodu v Nouadhibou.

26/34



Mauritánie

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna V současnosti neexistuje žádná platná smlouva mezi ČR a Mauritánií. Obě strany projevily zájem na podepsání Smlouvy na ochranu investic, poté případně Smlouvy o obchodní spolupráci, která by zahrnovala komplexní formát vzájemných obchodních kontaktů včetně pracovních skupin a pravidelných bilaterálních konzultací.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Vzájemná obchodní výměna mezi ČR a Mauritánií (2007-2011, v tis. Kč) 2007

2008

2009

2010

2011

44 804

68 283

152 540

568 985

656 408

238

353

417

798

469

45 042

68 636

152 957

569 783

656 877

44 566

67 930

152 123

568 187

655 939

v tis. Kč

Vývoz z ČR

Dovoz do ČR

Obrat

Bilance

Zdroj: Databáze zahraničního obchodu, ČSÚ Saldo zahraničního obchodu s Mauritánií je pro ČR vysoce pozitivní. Hodnota obratu vzájemné obchodní výměny mezi ČR a Mauritánií má dynamickou růstovou trajektorii – mezi roky2007 a2011 se zvýšila více než 14krát. Hlavním nositelem této dynamiky je vývoz českého zboží. Český export je tradičně tvořen tkaninami (cca 75 % hodnoty vývozu). Více než 4násobné navýšení exportu tohoto typu zboží je jedním ze dvou faktorů vysokého růstu vývozu mezi roky2009 a2010. Druhým faktorem je úspěšný vývoz letounů jak v roce 2010, tak i o rok později.

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Český vývoz do Mauritánie je velmi málo diverzifikovaný – více než tři čtvrtiny tvoří vývoz tkanin. Další položky vývozu byly dříve značně proměnlivé, nicméně v posledních dvou letech jim dominují letouny, které představují přes 20 % hodnoty českého exportu.

27/34



Mauritánie

Vývoz z ČR do Mauritánie v roce 2011 – nejvýznamnější položky (SITC 2-místa)

Název zboží

v tis. Kč

Textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich, j.n.

498 876

Ostatní dopravní a přepravní prostředky

137 523

Papír, lepenka a výrobky z nich

10 607

Kovové výrobky, j.n.

6 540

Ostatní

2 862

VÝVOZ CELKEM

656 408

Zdroj: Databáze zahraničního obchodu, ČSÚ Dovoz zboží z Mauritánie do ČR je velmi nízký. Jeho hlavní a v čase stabilní položkou je dovoz tranzistorů (50 - 80 % hodnoty dovozu). Hodnota ostatních položek (zejména ryb, zeleniny a ovoce či oděvních výrobků) je meziročně velmi proměnlivá. Mauritánský dovoz do ČR zaznamenal v roce 2010 náhlý meziroční nárůst (o 90 %), jenž byl způsoben jednorázovým zvýšením dovozu ryb a rybích produktů.

Dovoz z Mauritánie do ČR v roce 2011 – nejvýznamnější položky (SITC 2-místa) Název zboží

v tis. Kč

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n

411

Ryby, korýši a měkkýši

38

Výrobky z nekovových nerostů, j.n.

19

Oděvní výrobky a doplňky

2

DOVOZ CELKEM

469

Zdroj: Databáze zahraničního obchodu, ČSÚ

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Mimo výše uvedené oblasti má české zboží perspektivní prostor na mauritánském trhu v mnoha dalších oblastech, neboť mauritánský trh je nenasycený a průmyslová základna mauritánské ekonomiky je slabá (s výjimkou těžebního průmyslu). Prozatím je však koupěschopnost obyvatel nízká. Z hlediska investic a zahraničního obchodu se jako nejnosnější jeví těžební průmysl (např. obohacování rudy – stavba

28/34



Mauritánie

továren, vzdělání v této oblasti), dále energetický sektor (výstavba elektráren, včetně pohonu solární a větrnou energií) či infrastrukturní projekty. Aktivní zapojení mauritánské vlády do boje s terorismem nabízí potenciál i v obranném průmyslu.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce ZÚ Rabat nemá znalosti o žádné česko-mauritánské firmě fungující na bázi joint-ventures.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci ZÚ Rabat za rok 2011 nezaznamenal žádnou poptávku po českém zboží ze strany mauritánských firem či státu. Obdobně ani české firmy v daném období neadresovaly ZÚ Rabat žádnou poptávku po mauritánském zboží.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce Mauritánie nepatří mezi prioritní země české rozvojové spolupráce. Pouze z prostředků Ministerstva zahraničních věcí proběhl v roce 2008 v severozápadní části země (region Ouaddan) tzv. malý lokální projekt na vytvoření regionální základny pro prodej propanbutanových lahví, jehož cílem bylo zajistit zdroj energie pro nejchudší vrstvy populace, a zamezit tak kácení lesů pro topné účely, které prohlubuje problém dezertifikace.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Ve sledovaném období nedošlo k žádné výměně služeb mezi ČR a Mauritánií.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

29/34



Mauritánie

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Zahraniční zboží je dováženo do Mauritánie především přes přístavy v Nouakchottu a Nouadhibou. Dovoz a distribuce dovezeného zboží je kontrolována velkoobchodními společnostmi navázanými na vládnoucí kruhy. Distribuční společnosti jsou často rodinnými firmami bez specializace na konkrétní zboží. Provize zástupců se radikálně liší případ od případu, záleží na dohodě s exportérem. Minimálně představuje 5 až 10 % z ceny zboží, může však být i daleko vyšší. Obchodní marže distributorů se pohybují zpravidla mezi 10% až 30% z ceny zboží. Mauritánský trh je v mnoha oblastech téměř nezásoben – dá se nalézt mnoho typů zboží, jež by jistě našlo svého kupce. Klíčovým parametrem je však (nízká) cena. S nalezením partnera v Mauritánii může pomoci jak honorární konzulát ČR v Nouakchottu, tak i mauritánská obchodní komora (http://www.chambredecommerce.mr/). Před realizací spolupráce je doporučováno osobně navštívit mauritánského obchodního partnera.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Zahraniční zaměstnanci musí mít platné povolení k pobytu a pracovní povolení. Pro místní pracovníky se podmínky zaměstnávání řídí Zákoníkem práce (č. 2004-015). Pracovní poměr je dvojího typu – na dobu určitou (může být dvakrát prodloužen o 2 roky) a neurčitou. Průměrný hrubý měsíční plat je 40 000 MRO (cca 108 EUR).

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Pro investory existuje možnost využít přímo služeb Jednotné investiční kanceláře (Guichet unique dÍnvestissement), jejímž cílem je komplexní asistence – tzv. one-stop-shop (http:// www.investinmauritania.gov.mr).

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Veškeré propagační materiály a technická dokumentace by pro mauritánský trh měla být zpracována ve francouzštině, v ojedinělých případech je možná i angličtina. Nezbytnou součástí propagačních materiálů by měla být dobrá fotodokumentace. Jednoduché instrukce ve francouzském jazyce, předvedení výrobku, poskytnutí vzorků a osobní návštěvy u distributora jsou k úspěšnému prodeji nezbytné. Vhodné je zajištění servisu prostřednictvím zaškolených místních techniků, zejména u spotřebního zboží. K reklamě lze využít místní deníky a periodika. Nejčtenějším deníkem je celonárodní Horizons, zaměřený všeobecně, pro Nouakchott pak denně vychází Nouakchott Info (více viz kapitola 4.7). Vzhledem k negramotnosti značné části obyvatelstva je však využití tisku pro reklamní účely omezené. V poslední době se rozvíjí i billboardová reklama (především v Nouakchottu a Nouadhibou).

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů V zemi není v posledních letech znám případ vyvlastňování majetku zahraničního subjektu. Znárodnění či vyvlastnění je explicitně vyloučeno investičním zákonem, a to s výjimkou „národního zájmu“. Tento zákoník také naznačuje hlavní možnosti řešení obchodních sporů mezi zahraniční a

30/34



Mauritánie

mauritánskou stranou – na prvním místě platí smluvní podmínky, pokud ty nelze aplikovat či nejsou dostatečně přesné, přistoupí se k arbitráži a teprve poté k lokální soudní instituci. Přesný vzor pro řešení sporů však nelze zpracovat, neboť do sporů jsou vždy zainteresovány strany s rozdílnými přístupy i různými konexemi. Drobné spory jsou obvykle řešeny s příslušným odborem ministerstva či s pomocí lokální arbitráže vytvořené ad hoc pro daný případ. Spory mohou být postoupeny i soudu, ale stává se tak poměrně zřídka.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Vypisované obchodní zakázky lze sledovat na Mauritánském rozvojovém portálu (http://www.pmd.mr) v sekci Appel dóffres.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Mezi hlavní problémy mauritánského trhu patří především velmi nízká kupní síla většiny obyvatelstva. Je třeba také počítat s prodlevami při dovozních a vývozních formalitách. Při dovozu zboží se lze setkat s problémem zpoždění plateb dodavatelům. Nadto je zde velmi rozšířen sektor neformální ekonomiky představující vysokou cenovou konkurenci dováženému zboží.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Ačkoli je Mauritánie signatářem všech hlavních mezinárodních dohod na ochranu duševního vlastnictví a členem MIGA a OAPI, v podnikatelsko-průmyslové praxi je tato problematika dosud téměř neznámá.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Obvyklou platební podmínkou na vnitřním mauritánském trhu je platba proti dodávce zboží. Platba předem je výjimečná – systém devizových předpisů velmi omezuje možnost mauritánského odběratele zaplatit do zahraničí před dodávkou zboží. V zahraničním obchodě se proto uplatňuje potvrzený a neodvolatelný akreditiv, poskytnutý některou z hlavních mauritánských bank. Někteří odběratelé disponují bankovními účty v zahraničí (Francie, Švýcarsko, USA) a mohou tak uskutečnit platbu převodem zálohy.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu V Mauritánii se nekonají významné mezinárodní veletrhy - mauritánské firmy se tak často účastní veletrhů pořádaných v sousedních zemích, konkrétně v Maroku a Senegalu (viz příslušné souhrnné teritoriální informace). V roce 2012 se má konat významnější výstava: Mauritanides – Mauritánská konference a výstava těžby, ropy a plynu (Mining and Oil and Gas Conference and Exhibition), Nouakchott, Palais de Congres, 8.-11.10.2012, organizovaná Ministerstvem ropy, energetiky a dolů a firmou AME Trade Ltd (http://www.mauritanides2012.com)

31/34



Mauritánie

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Mauritánská vláda postupně přijímá aktivizační opatření na podporu zahraničních investic – např. zrovnoprávnění zahraničních a domácích investorů, volný pohyb zahraničního kapitálu a platů zahraničních zaměstnanců. Hlavním úřadem je Komise pro podporu investic (Commissariat à la Promotion des Investissements - http://www.investinmauritania.gov.mr/), která na svých webových stránkách přehledně prezentuje různé aspekty investování v zemi, včetně zákonných opatření (investičního zákoníku). Investice jsou možné ve všech sektorech ekonomiky, nicméně v oblasti těžby, telekomunikací, bank a pojišťoven je nejprve třeba získat speciální povolení příslušného ministerstva. V rybolovném odvětví pak nemůže zahraniční investor držet více než 49 % kapitálu společnosti. V rámci Komise pro podporu investic působí Jednotná investiční kancelář (Guichet unique d Ínvestissement), jejímž cílem je asistence investorům, včetně zařízení vzniku společnosti či vyřízení pracovních povolení zahraničním zaměstnancům.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Základní objem přílivu přímých zahraničních investic (PZI) do Mauritánie přináší tabulka níže. Pozitivní vývoj PZI nastartovaný počátkem 21. století byl zastaven vojenským převratem v zemi a následnou nejistotou investorů vůči nastolenému vojenskému režimu (2008/2009), rovněž s negativním dopadem globální finanční krize. Zahraniční investoři se do Mauritánie vrací jen velmi pozvolna. PZI jsou realizovány dominantně v těžebním průmyslu, méně již v rybolovném průmyslu a sektoru nemovitostí. Většina investorů pochází z evropských zemí. Bližší informace o struktuře přímých zahraničních investic nejsou pro Mauritánii dostupné. Přímé zahraniční investice v Mauritánii (2006-2010) Příliv PZI

2006

2007

2008

2009

2010

v mil. USD

106

138

338

- 38

14

% HDP

3,5

4,1

9,4

-1,3

0,4

Zdroj: Světová banka

9.3. České investice v teritoriu Za sledované období nemá ZÚ Rabat informace o žádných českých investicích v Mauritánii.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Hlavní odvětví pro investice dle mauritánské vlády jsou zemědělství a chov dobytka, rybolov, cestovní ruch a těžba nerostů a uhlovodíků.

32/34



Mauritánie

Z hlediska investic a zahraničního obchodu se pro české podniky jako nejnosnější jeví těžební průmysl (např. obohacování rudy – stavba továren, vzdělání v této oblasti), dále energetický sektor (výstavba elektráren, včetně pohonu solární a větrnou energií) či infrastrukturní projekty. Aktivní zapojení mauritánské vlády do boje s terorismem nabízí potenciál i v obranném průmyslu. Dojde-li ke zlepšení bezpečnostní situace v zemi, resp. regionu, lze uvažovat také o investicích do cestovního ruchu V oblasti rozvojové spolupráce lze do budoucna za předpokladu politické stabilizace země předpokládat možnost realizace menších a středních lokálních projektů, jejichž cílem bude snížení chudoby místního obyvatelstva. Soustředit by se pravděpodobně měly do vnitrozemí (pouštní regiony), v pobřežních oblastech se dá uvažovat o spolupráci v oblasti infrastruktury (vzájemné propojení přímořských osad apod.).

9.5. Rizika investování v teritoriu Přes jistou snahu usnadnit investorům vstup na mauritánský trh zde existuje několik závažných rizik. Jedná se především o bezpečnostní situaci v zemi a regionu a prozatimní spíše křehkou politickou stabilitu vlády. V zemi je také všudypřítomná korupce. Investoři se potýkají s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, vysokou daňovou zátěží a málo rozvinutou infrastrukturou. V neposlední řadě jmenujme i nízkou kupní sílu obyvatelstva.

33/34



Mauritánie

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Mezinárodní instituce očekávaly v roce 2012 pozitivní vývoj mauritánské ekonomiky s růstem HDP nad 5 %, s následujícími rizikovými faktory: zhoršením bezpečnostní situace v regionu, zejména dopad konfliktu v Mali (nápor uprchlíků), poklesem světové poptávky po mauritánských exportních komoditách (tj. minerálech a železné rudě) či opětovným nedostatkem srážek. Nelze ani podceňovat možný růst vnitřního sociálního napětí i v souvislosti s plánovaným přechodem na tržní ceny ropy ke konci roku 2012. V roce 2012 by se také mohly konat volby do Národního shromáždění – datum však zatím nebylo stanoveno (volby byl plánovány již na rok 2011).

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Země prochází stále obdobím reforem - v ekonomické sféře by mělo dojít k implementaci nově schváleného systému zadávání veřejných zakázek a k přijetí nového investičního zákoníku.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Viz kapitoly 7.4. a 9.4.

34/34


Souhrnná teritoriální informace Mauritánie

Recommend Documents