Souhrnná teritoriální informace Kyrgyzstán

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Kyrgyzstán

Souhrnná teritoriální informace Kyrgyzstán Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Astaně (Kazachstán) ke dni 30.09.2008

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/29

© Zastupitelský úřad v Astaně (Kazachstán)


Kyrgyzstán

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Kyrgyzská republika, Ústava připouští též - Kyrgyzstán

•

Kyrgyzstan Respublikasy, mezinárodní označení KG

•

The Republic of Kirgizstan

1.2. Rozloha •

2

199 814 km

Více než 90 % území se nachází v nadmořské výšce vyšší než 1500 m.n.m. Kyrgyzstán hraničí na východě a na jihu s Čínou, na jihozápadě a západě s Tádžikistánem a Uzbekistánem a na severu s Kazachstánem.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

5,2 mil.

•

hustota obyvatelstva 26/km

•

podíl ekonomicky činného obyvatelstva 56 %

2

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení •

0,7%

•

35% obyvatelstva žije ve městech, 65% na venkově, 1/6 žije v hlavním městě Biškeku a nejbližším okolí, 30,3% je mladší 14 let, od 15 do 64 let je 64,4% a starší jak 65 let je 5,3%

1.5. Národnostní složení •

67,4% Kyrgyzové,

•

14,2% Uzbeci,

•

10,3% Rusové,

•

1,1% Dungani,

•

1% Ujgurci,

•

0,9% Tadžici,

•

0,8% Kazaši,

•

0,8% Tataři,

•

0,7% Ukrajinci,

•

0,7% Turci,

•

0,4% Korejci,

•

0,3% Němci,

•

0,3% Azerbajžánci,

•

1,1% ostatní.

Oficiální zdroje uvádějí, že v Kyrgyzstánu žije více než 80 etnických skupin.

2/29



Kyrgyzstán

1.6. Náboženské složení •

sunnitský islám 77 %,

•

pravoslavní 18 %,

•

ostatní 5 %

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úřední jazyk: •

státní jazyk kyrgyzský, oficiální jazyk ruský. Jazyky jsou uváděny jako rovnoprávné.

Další nejčastěji používané jazyky: •

uzbecký

•

na jihu farsí

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Kyrgyzská republika se administrativně člení na 7 oblastí: 2

•

Džalal-Abadská oblast - centrum Džalal-Abad, rozloha 33 647 km , počet obyvat. cca 850 tis.

•

Issyk-Kulská oblast - centrum Karakol, rozloha 43 144 km , počet obyvatel cca 450 tis.

2

2

•

Narynská oblast - centrum Naryn, rozloha 46 706 km , počet obyvatel cca 300 tis.

•

Ošská oblast - centrum Oš, rozloha 29 165 tis km , počet obyvatel cca 1 300 tis.

•

Talaská oblast - centrum Talas, rozloha 11 445 km , počet obyvatel cca 200 tis.

•

Čujská oblast - centrum Buškem, rozloha 18 684 km , počet obyvatel 900 tis.

•

Batkenská oblast - centrum Natkej, rozloha 17 023 km , počet obyvatel 400 tis.

2

2

2

2

Hlavní město: •

BIŠKEK - 800 000 obyvatel

Další velká města: •

Oš - 230 000 obyvatel

•

Džalal-Abad - 70 000 obyvatel

•

Prevalsk - 70 000 obyvatel

•

Kyzyl-Kia - 40 000 obyvatel

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn •

od 10. 05. 1993 kyrgyzský som, který má 100 tiin

•

nejčastěji používanou cizí měnou je USD, kterým je možno po domluvě zaplatit v některých obchodech i restauracích. Bez problému lze směnit i EUR, CHF

•

kurz cca 35 - 38 somů/USD (kurz velmi proměnlivý, někdy i během dne se mění několikrát s rozdílem několik somů za USD).

3/29



Kyrgyzstán

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Státní svátky: •

1.1. Nový rok,

•

1.5. Svátek práce,

•

1.9. Den vítězství,

•

31.8. Den nezávislosti,

•

2.12. Státní svátek

Pracovní doba: •

9:00–17:30 (oficiální), v soukromých firmách podle rozhodnutí majitele

Prodejní doba: •

v podstatě od 9:00 do 20:00 až do 24:00, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty V Kyrgyzstánu má obchod stejně jako ve většině východních zemí Asie i určitou společenskou stránku a akceptování zvyklostí je první předpoklad úspěchu. Je třeba počítat s tím, že bez osobního kontaktu s potenciálním obchodním partnerem se nelze obejít. Obchodní jednání jsou doprovázena různými dlouho trvajícími a vydatnými obědy nebo večeřemi, ve spojení mnoha přípitky. V neposlední řadě je také třeba mluvit dobře rusky, neboť jazyková vybavenost je v Kyrgyzstánu velmi slabá. Určitě nevede k obchodnímu úspěchu hojné zasílání e-mailu v angličtině doprovázené odkazy na internetové stránky. Dalším důležitým momentem je, že společnost v Kyrgyzstánu je poměrně patriarchální a zejména prvotní kontakty na osobní úrovni by měli navazovat spíše muži. Není také dobré své potenciální partnery podceňovat, možná neumí dobře anglicky a nejsou schopni vést hluboké teoretické diskuse o mezinárodním obchodě, za to se však velmi dobře vyznají v místním poměrech a umějí si velmi dobře poradit díky kontaktům na své příbuzné a známé. Dále je nutno brát v úvahu, že Kyrgyzstán je poměrně chudou zemí s výraznými, i když ne převažujícími, orientálními rysy a východním způsobem myšlení. Jedná se třeba o přesnost, schopnost dodržet nejen ústní, ale i písemnou dohodu, nespolehlivost, neschopnost se vcítit do problému partnera atp. Dalším takovým projevem je nedodržování dopravních předpisů, určitá agresivita nejen v dopravě, ale i v mezilidských vztazích. Současně je třeba brát i v úvahu silné příbuzenské vztahy.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Pokud se jedná o akutní první pomoc, ta je poskytována zdarma. Platí se až následná péče. Ceny jsou značně vysoké, a to jak absolutně, tak vzhledem ke kvalitě poskytovaného ošetření. Nemocnice jsou velmi skromně vybaveny, většinou starými sovětskými přístroji a úroveň hygieny je také problematická. Proto by občan ČR měl cestovat do uvedené země, jen když je jeho zdravotní stav alespoň dobrý. Vzhledem k výše uvedenému je nezbytné při cestě do KG uzavřít zdravotní připojištění.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Občané České republiky cestující do Kyrgyzské republiky potřebují od 1. července 2008 vízum. Při cestě letadlem je vízum do 30 dnů udělováno přímo na letišti v Biškeku. Je třeba vyplnit formulář a mít

4/29



Kyrgyzstán

s sebou 1 foto (3x4). Vízum lze obdržet předem na Velvyslanectví Kyrgyzské republiky ve Vídni, adresa Invalidenstr. 3/8, 1030 Vienna, tel. 00431 535 79, [email protected] Formulář ke stažení a informace na webové stránce www.consulkg.kz Při cestě autem lze obdržet vízum v Kazachstánu pouze ve městě Almaty na Generálním konzulátě Kyrgyzské republiky, ul. Luganského 30 A (roh ul. Satpajeva), tel. + 8 727 291 66 10, 264 22 12; fax + 8 727 264 22 11, [email protected] Úřední hodiny GK: příjem žádostí od 10.00 do 13.00 výdej víz od 15.00 do 17.30 Při podání žádosti o vízum do 30 dnů je třeba podle informací Generálního konzulátu v Almaty předložit zde následující doklady: platný pas, vyplněnou žádost o vízum, 1 fotografii

3 cm x 4 cm

stvrzenku o zaplacení 90 USD za vízum do 30 dnů nebo 70 USD za vízum do 7 dnů, (jde o express vízum, které bude hotové do 3 dnů). Za vízum je třeba v Almaty zaplatit předem v jedné z následujících poboček BTA (Banka Turan Alem): -

mkr. Samal 2, ul. Žoldasbekova 97

-

ul. Auezova, 11/107 (roh prospekt Abaja)

-

mkr. Aksaj 4, ul. Ulugbekova 70 a

-

ul. Ajtbeke bi 55 (roh ulice Furmanova)

nebo v Pobočce Merej: -

prospekt Sujunbaja 2 (ulice Rajymbekova)

-

prospekt Sejfulina 534 (ulice Kurmangazy)

- ulice L. Tolstého (ulice Šolochova)

Po příjezdu je nutné, aby se cizinec do pěti dnů zaregistroval na OVIRu. V případě, že je ubytován v hotelu, tuto povinnost za něho vykoná ubytovací zařízení (nutno hotel požádat). Stačí jedna registrace pro zemi.

Adresy pro registraci v Biškeku: •

РОВД Октябрьский район - Скрябина 86

•

РОВД Свердловский район - Суюнбаева 73

•

РОВД Ленинский район - Московская 203

•

РОВД Первомайского района - Панфилова 1

•

Октябрьский район - + 996 312 544 184

•

Свердловский район + 996 312 432 815

•

Ленинский район + 996 312 620 922

•

Первомайский район + 996 312 566 043

5/29



Kyrgyzstán

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Po revolučních událostech v březnu roku 2005 dochází ke stabilizaci politické, ekonomické a bezpečnostní jen postupně. Hlavním problémem je, že se v důsledku nízké autority státních struktur výrazně zvýšila kriminalita. S ohledem na celkovou situaci v Kyrgyzstánu a i v Uzbekistánu (Ferganská dolina jižní oblast při hranici s Kyrgyzstánem) se zatím doporučuje omezit cesty jen do hlavního města Biškeku. Určitě je vhodné se vyhnout jižním oblastem Kyrgyzstánu (Ošská a Džalal-Abadská oblast) a neprovozovat individuální turistiku po Kyrgyzstánu. Důležitá upozornění: Signálem na spojení mobilním telefonem je pokryto pouze hlavní město Biškek, ostatní území je bez signálu. Na jihu země se rozšířilo vážné infekční onemocnění - sněť slezinná (sibiřský mor).

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Zastupitelský úřad ČR pro Kazachstán v Astaně je akreditován i pro Kyrgyzstán (podrobnosti viz STI Kazachstán na internetových stránkách www.export.cz, www.businessinfo.cz, www.mzv.cz, www.mpo.cz. Přímo v Biškeku byl v roce 2004 otevřen honorární konzulát.

Adresa: Kyrgyzská republika, Biškek Ulice Sydykova 152 telefon + 996(312) 661329 fax +996 312 621377 e-mail: [email protected] honorárním konzulem je Igor Vladimírovič Oniščenko •

Honorární konzulát se nachází naproti ministerstvu obrany. Cena taxi po městě činí cca 100 somů (cca 3 USD).

•

Spojení z letiště Manas do centra města - mezinárodní letiště Manas se nachází cca 30 km od centra směrem na sever. Cena taxi činí cca 600 somů (15 - 20 USD).

Adresa: Velvyslanectví České republiky v Kazachstánu (s akreditací pro Kyrgyzstán) Business Centre Arman, Sary-Arka 6 010000 Astana tel: ++(7 7172) 660 472 fax: ++(7 7172) 660 142 Pro poštovní styk: Embassy of the Czech Republic in Kazakhstan Business Centre Arman, Sary-Arka 6 010000 Astana Republic of Kazakhstan e-mail: [email protected] Obchodně ekonomický úsek se nachází na velvyslanectví v Astaně.

6/29



Kyrgyzstán

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Výše uvedené agentury nemají v Kyrgyzstánu zastoupení.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) •

Policie 102

•

Hasiči 101

•

Rychlá lékař. pomoc 103

•

Rychlá lékař.ská pomoc placená 151

•

Záchranáři 110, 161

•

Taxi 152, 156

•

Mezinárodní informační služba 160

•

Informace 109, 106

Poznámka: uvedená telefonní čísla platí pro Biškek

1.18. Internetové informační zdroje Государственный Интернет портал Правительство Государственные закупки (тендеры) Министерство здравоохранения Министерство юстиции Министерство труда и социального развития Парламент Жогорку Кенеш Министерство иностранных дел Министерство обороны Министерство внутренних дел Министерство финансов Министерство сельского, водного хозяйства и перерабатывающей промышленности Министерство транспорта и коммуникаций Министерство чрезвычайных ситуаций Министерство образования и науки Министерство культуры и информации Kомитет по управлению государственным имуществом Государственный комитет по налогам и сборам Государственный таможенный комитет Aгентство по архитектуре и строительству Aгентство по физической культуре и спорту Государственное агентство по делам религий Государственное агентство по регистрации прав на недвижимое имущество Государственное агентство по геологии и минеральным ресурсам Государственное агентство по охране окружающей среды и лесному хозяйству 7/29

http://www.gov.kg http://www.government.gov.kg http://www.goszakupki.gov.kg http://www.med.kg http://www.minjust.gov.kg http://www.mlsp.kg http://www.kenesh.kg http://www.mfa.kg http://www.mil.kg http://www.mvd.kg http://www.minfin.kg http://www.mawrpi.kg http://www.mtk.gov.kg http://www.mecd.gov.kg http://www.moik.gov.kg http://www.minculture.gov.kg http://www.spf.gov.kg http://www.sti.gov.kg http://www.customs.gov.kg http://www.gosstroy.gov.kg http://www.sport.gov.kg http://www.religion.gov.kg http://www.gosreg.kg http://www.kgs.bishkek.gov.kg http://ecokg.caresd.net/index.php



Kyrgyzstán

Официальный сайт города Бишкек

http://www.e-bishkek.kg

Nejdůležitější internetové zdroje informací o dané zemi (internetové adresy) •

Vláda: http://gov.kg

•

MF KG: http://www.minfin.kg

•

Knati Kabar (zpravodajská agentura) : http://kabar.gov.kg/russian/all.html

•

Večerní Biškek,(noviny): http://vb.kyrnet.kg/ (zadat aktuální datum)

•

Statistické údaje: www.kyrgyzstat.kg

1.19. Adresy významných institucí Obchodně-průmyslová komora republiky Kyrgyzstán Torgovo- promyšlennaja palata Respubliky Kyrgyzstán 720001 g. Biškek, ul Kyjevskaja tel. 00996312 210573,210574 fax. 00996312 210575 e-mail: [email protected]

8/29



Kyrgyzstán

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Politický systém Kyrgyzské republiky se opírá o ústavu z 5. května 1993. Státní zřízení - republika, parlamentní demokratický systém. Na rozdíl od sousedních středoasijských republik byly prezidentské pravomoci značně ústavou omezeny. Několik úprav ústavy, poslední vzešlá z referenda 23. října 2007, prezidentské pravomoci výrazně zvýšily. Parlament (Žogorku Keneš) je jednokomorový, má 90 poslanců, zvolených na pět let. Poslední parlamentní volby se uskutečnily 27. února v roce 2005. Politické strany - stranický systém se stále nachází v počátečním stádiu svého vývoje a politické strany mají fakticky jen malý vliv na dění v parlamentu. Ukazuje se, že voliči volí sice kandidáty, které osobně znají, ale bez ohledu na jejich politickou příslušnost. Vzhledem k velmi špatné hospodářské situaci v zemi se již někteří částečně orientují i podle volebních programů jednotlivých stran. Svůj vliv napříč politickým spektrem si však zachovala klanová příslušnost vlivných politiků.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Prezident je volen přímo, na 5-ti leté období všelidovým hlasováním a nesmí svůj úřad zastávat déle než dvě funkční období. Prezident navrhuje premiéra, kterého však musí schválit Parlament. Na návrh premiéra pak jmenuje ostatní členy vlády (opět schvaluje Parlament), navrhuje Parlamentu ke schválení předsedu Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Generálního prokurátora, předsedu Národní banky a předsedy místních soudů. Prezident velí ozbrojeným silám státu a chrání suverenitu a teritoriální celistvost státu. V březnu roku 2005 se uskutečnil státní převrat, v jehož důsledku byl tehdejší prezident A. Akajev nucen opustit zemi a vzdát se prezidentského úřadu. Vzniklou situaci bylo možno charakterizovat jako politicky nestabilní, neboť docházelo a stále ještě dochází k časté rotaci zaměstnanců prakticky ve všech státních funkcích. Březnové události z roku 2005 lze spíše než za demokratickou revoluci, označit za výměnu elit. Novým prezidentem byl 10. července 2005 zvolen Kurmanbek Salijevič Bakijev. Narodil se 1. srpna 1949 v obci Masadm Suzakského regionu v Džalal-Abádské oblasti. Na základě referenda byl také upřesněn statut prezidenta po skončení jeho funkčního období. Do ústavy byl zahrnut článek, který stanoví, že prezident nemůže být trestně stíhán za činnost spojenou s výkonem jeho funkce ani po skončení jeho funkčního období.

2.3. Složení vlády •

Chudinov Igor Vitalievich - předseda vlády

•

Babanov Omurbek Toktogulovich - první vicepremiér

•

Abdullaeva Uktomham Avazovna - vicepremiérka

•

Kongantiev Moldomusa Tashbolotovich - ministr vnitra

•

Mambetov Marat Avalovich - ministr zdravotnictví

•

Sarbaev Kadyrbek Telmanovich - ministr zahraničních věcí

•

Raev Sultan Akimovič - ministr kultury a informací

•

Kalyev Bakytbek Torogulovich - ministr obrany

•

Musaev Abdylda Inayatovich - ministr školství a vědy

•

Aidaraliev Uskenderbek Rysbekovich - ministr zemědělství, vodního hospodář. a zpracov. průmyslu

•

Sulaimanov Nurlan Cholponbaevich - ministr dopravy a komunikací

•

Tashpaeva Nazgul Askerovna - ministryně práce a sociálních věcí

•

Sultanov Marat Usenbekovich- ministr financí

•

Tashiev Kamchybek Kadyrmaevich - ministr pro mimořádné situace

•

Davydov Ilyas Abdullovich - ministr průmyslu, energetiky a palivových zdrojů

•

Tursunkulov Nurlan Janyshevich - ministr spravedlnosti

9/29



Kyrgyzstán

•

Japarov Akylbek Usenbekovich - ministr hospodářského rozvoje a obchodu

10/29



Kyrgyzstán

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Kyrgyzstán je členskou zemí OSN a jejích organizací (UNDP, WHO, UNICEF, UNESCO), OBSE, MMF, Světové banky, IFC, MIGA, IDA, EBRD, ECO, Asijské rozvojové banky, US Overseas Private Investment Corp. a US Export-Import Bank. Koncem roku 1998 vstoupil do WTO (vstup Kyrgyzstánu do WTO nesou nelibě státy bývalého SSSR, zvláště pak RF, Uzbekistán a Kazachstán). Kyrgyzstán je rovněž členem Šanghajské organizace spolupráce, Organizace centrálně-asijské spolupráce, Organizace ekonomické spolupráce, Evroasijského ekonomického společenství, Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti a Organizace islámské konfederace.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách viz. kapitola 3.1.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. •

Protokol o spolupráci mezi MZV KG a MZV ČR, v platnosti od 7. 3. 1995

•

Dohoda o boji proti organizovanému zločinu. V platnost vstoupila dne 8. 5. 1998

•

Protokol o výsledcích návštěvy v Kyrgyzské republice oficiální delegace České republiky v čele s ministrem průmyslu a obchodu ČR K. Kühnlem (duben 1998)

•

Společná deklarace o dalším rozvoji vzájemně výhodné spolupráce mezi Českou republikou a Kyrgyzskou republikou (duben 1999, podepsaná premiérem ČR M. Zemanem)

•

Protokol o dalším rozvoji spolupráce mezi Českou republikou a Kyrgyzskou republikou (duben 1999, podepsaný ministrem průmyslu a obchodu M. Grégrem)

•

Memorandum o záměrech z výsledků oficiální návštěvy místopředsedy vlády a ministra zahraničního obchodu a průmyslu Kyrgyzské republiky E. Omuralijeva v České republice a jednání s ministrem průmyslu a obchodu České republiky M. Grégrem

•

V červenci 1999 prezident Akajev svým výnosem potvrdil sukcesi Kyrgyzstánu do tří smluv:*)

•

Konzulární konvence mezi ČSSR a SSSR a Protokol ze dne 27. dubna 1972 k uvedené konvenci (Moskva, 27. dubna 1972)

•

Smlouva mezi ČSSR a SSSR o zamezení vzniku dvojího občanství (Moskva , 6. června 1980)

•

Smlouva o právní pomoci a právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech (Moskva, 12. srpna 1982)

*) ČR navrhovala zahrnout do této části sukcese také Smlouvu o vzájemné ochraně autorských práv (Praha, 18. března 1975), Platební smlouvu mezi vládou ČSFR a vládou SSSR (Praha, 28. prosince 1990) a Protokol k platební smlouvě mezi vládou ČSFR a vládou SSSR z 28. prosince 1990 (Praha, 18. července 1991). Tyto smlouvy zůstaly zatím stranou. S Kyrgyzstánem je od roku 2000 odsouhlasený text mezivládní "Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění". Dosud se čeká na vhodnou příležitost na její podepsání. S Kyrgyzstánem se vedou jednání o "Dohodě o podpoře a vzájemné ochraně investic". Ministerstvo financí ČR vypracovalo konsolidovaný Návrh Dohody, který byl kyrgyzské straně předán v červnu 2008. Kyrgyzská strana předložila návrhy dohod, a to konkrétně Dohodu o mezinárodní automobilové přepravě nákladů a osob (Moskva, 3. února 1967), Dohodu o výměně právních informací a Dohodu o spolupráci mezi ministerstvy spravedlnosti.

11/29



Kyrgyzstán

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Po zavedení vlastní měny začátkem samostatné existence Kyrgyzstánu se díky důsledné úvěrové politice, strukturální reformě jednotlivých sektorů hospodářství a uplatňování tvrdé fiskální politiky, podařilo dosáhnout zlepšení ekonomické situace. V roce 1997 bylo možno zaznamenat fungování tržních mechanismů. Vláda podporovala rozvoj podnikání a soukromého sektoru vůbec. V obchodním právu byly zohledněny požadavky soukromých investorů. Byly přijaty zákony, které upravují bankroty, zahraniční investice a zaregistrování podniků. Byla změněna daňová soustava, důchody a přepracován občanský zákoník. V bankovnictví byly hlavně zpřísněny podmínky pro banky, které mají podíl zahraničního kapitálu nižší než 20 %. Opatření se týkala hlavně povinného navýšení základního kapitálu. V září 1996 byl zahájen trh s obligacemi. Jednalo se hlavně o prodej státních investičních obligací soukromým investorům. Pokračovala pozemková reforma. V zemědělství byla rozpuštěna družstva a zrušen státní monopol na zemědělskou výrobu. Bylo zavedeno právo na užívání půdy na 99 let. Od 1. 1. 1997 lze provádět transakce s půdou, a to včetně prodeje, výměny, pronájmu a převodu. Ekonomicky se léta 1999, 2000, 2001 mohou charakterizovat jako poměrně úspěšná a pomohla zemi se postupně vyrovnat s následky „ruské krize a ekonomické krize v Asii. Nepodařilo se však najít „recepty" na hlavní ekonomické problémy. V roce 2002 některé negativní trendy pokračovaly, zejména v průmyslové výrobě. Do tvorby HDP se negativně promítly i problémy na společném podniku Kumtor (největší zahraniční investice - těžba zlata), což ve svém důsledku vedlo k poklesu HDP o 0,5 %. V letech 2003 - 2004 se projevily pozitívní výsledky fiskální politiky státu a tržních reforem. Růst HDP dosáhl 6,7%, resp. 7,1%, rychleji rostla průmyslová výroba než zemědělství a inflace se pohybovala v rozmezí 3 až 4,1%. Pro státní rozpočet byl významný růst cen některých surovin. Pro rok 2005 byly charakteristické revoluční události, které započaly politickým převratem v březnu 2005 a situace se jen pomalu uklidňovala. Politické otřesy a období rabování obchodů těsně po revolučních událostech v Biškeku silně poznamenalo i křehkou kyrgyzskou ekonomiku. HDP klesl o 0,4 %, průmyslová výroba klesla o 12,1 %, objem zemědělské výroby se snížil o 4,2 %, nárůst inflace činil 4,9 %. V roce 2006 pomalu dochází k politické stabilizaci, ale ekonomika se nadále propadá. Vykazovaný růst HDP v běžných cenách o 2,7 % při inflaci více jak 5 % znamená další snížení, zejména průmyslové výroby, proti roku předchozímu. V roce 2007 uvádí kyrgyzská statistika nárůst HDP proti roku 2006 o 8,2%. Nejrycleji se rozvijí oblast služeb - doprava a telekomunikace o 44,4%, hotelové a restaurační o 11,2%, dále strojírenství o 20,2% a zemědělství pouze o 1,5%. K 1. lednu 2007 bylo v Kyrgyzstánu registrováno cca 564 tisíc podnikatelských subjektů, což ve srovnání s rokem předešlým znamená nárůst o 25 tisíc. Z celkového počtu podnikatelských subjektů připadá 53,6 % na zemědělské farmy, 33,8 % na fyzické osoby a 12,5 % na právnické osoby. Kyrgyzstán patří stále k tranzitním zemím afgánských narkotik do Ruska a dále do Evropy. Cesty vedou přes Tádžikistán, Kyrgyzstán, Kazachstán do Ruska. Za poslední tři roky byl zabaven největší kontraband narkotik na území Kyrgyzstánu v první polovině prosince 2008 nedaleko hlavního města Biškeku, kdy bylo objeveno 119 kg těžkých narkotik původem z Afganistanu, ve složení 20 kg heroinu a 98 kg opia. Jen tato jedna dodávka představuje na černém trhu 1,2 mil USD.

12/29



Kyrgyzstán

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) 2002 75,2

2002

Hrubý domácí produkt v mld. somů (v běžných cenách) 2003 2004 2005 2006 83,4 94,,0 98,1 102,7

2003 327

2002

Hrubý domácí produkt na obyvatele v USD 2004 2005 386 458 489

2006

Roční míra inflace v % 2004 2005 4,1

2006

2003 2,3

2002 8,9

3,1

2007 139,7

2007 480

4,9

Míra nezaměstnanosti (% práceschopného obyvatelstva) 2003 2004 2005 2006 9,9 8,5 8,1

780

2007 5,1

20,1

2007 8,0

7,9

Podíl jednotlivých odvětví na tvorbě HDP v roce 2005 byl následující: zemědělství 30,5 %, průmysl 16,1 %, stavebnictví 2,5 %, obchod a veřejné stravovaní 17,8 %, ostatní aktivity 21,5 %, čisté daně a finanční operace 11,6%. V roce 2006 se jednotlivá odvětví na tvorbě HDP podílela následovně: zemědělství 28,9 %, průmysl 14,9 %, stavebnictví 2,8 %, obchod a veřejné stravovaní 18 %, ostatní aktivity 22,3 %, čisté daně a finanční operace 13,1%. V roce 2007 se podíl zemědělství na tvorbě HDP snižuje na 27,5 %, průmysl zvyšuje svůj podíl na 17,5 %, výrazný nárůst zaznamenává stavebnictví na 5,1%, obchod a veřejné stravování stagnuje na 18,5 %, ostatní aktivity 22,3 % a finanční operace 9,1%. Oficiální kurz k USD: 1 USD = 37somů (2007) Až do poloviny roku 1998 byl kurz 18 somů za 1 USD. Vlivem ruské ekonomické krize se som postupně začal propat až na 40 somů / USD v červenci 2000 a postupně stále klesal. V letech 2001–2002 se podařilo kurs stabilizovat a pohyboval se na úrovni 48–49 somů/USD. Od počátku roku 2003 se kurs upevňoval v důsledku celosvětového oslabování USD.

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory K hlavním průmyslovým odvětvím patří hutnictví neželezných kovů, strojírenství a lehký průmysl. V roce 2005 došlo k poklesu průmyslové výroby o 12,1 %. Pokles výroby ve zpracovatelském průmyslu činil celkově o 9,9 %, pokles byl i v těžařském průmyslu 12,1 %. Ve výrobě a distribuci elektrické energie, plynu a vody došlo však ke zvýšení o 1,8 %. V roce 2006 došlo opět k poklesu průmyslové výroby o 11,2 % a během roku bylo uzavřeno dalších 22 průmyslových podniků. Výroba a distribuce elektrické energie, plynu a vody se snížila o 2,7 %. V roce 2007 se průmyslová výroba zvýšila o 7,4 % při poklesu těžebního průmyslu o 4,7 %. Výroba a distribuce energie se zvýšila o 2,6 %.

13/29



Kyrgyzstán

Ve struktuře průmyslové výroby činí podíl těžařského průmyslu cca 20 %, zpracovatelského průmyslu cca 60 %, výroby a distribuce elektrické energie, plynu a vody cca 20 %. Z jednotlivých odvětví se na celkové průmyslové výrobě nejvíce podílí těžařský průmysl, potravinářský průmysl a metalurgický průmysl (zhruba stejnou měrou - každé toto odvětví cca 20 %).

Přírodní zdroje, jejich disponsibilita a těžební průmysl V Kyrgyzstánu jsou velká naleziště zlata, olova, wolframu a uhlí. Výzkumy potvrzují, že země má také velké zásoby stříbra, železné rudy, vzácných kovů, ropy a plynu. Zásoby uhlí se odhadují na 2 300 tis. tun, olova cca 250 000 tun, wolframu více než 130 000 tun.

Potenciálně těžitelné zdroje nejvýznamnějších nerostných surovin Kyrgyzstán má velké možnosti těžby zlata, antimonu, výroby rtuti, opracovávání granitu (žuly) a mramoru. Dobývá se zde pouze 1,5 % z celkového objemu palivo-energetických zdrojů Střední Asie.

4.4. Stavebnictví Objem vytvořeného hrubého domácího produktu ve stavebnictví se v roce 2005 oproti roku 2004 zvýšil zhruba o 2,1 %. Nejvíce investic bylo vloženo do výstavby objektů elektroenergetiky, dopravy a spojů a do výstavby bytů. V roce 2006 dochází k oživení stavebnictví, které pokračuje výrazným nárůstem, které pokračuje i v roce 2007, kdy kyrgyzská statistika uvádí 20,2 %. V roce 2007 se nejvíce investovalo do individuální bytové výstavby, nejvíce v hlavním městě a kolem jezera Issyk-kuľ.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělská půda zaujímá 10 mil. ha (51 % celého území), zavlažováno je cca 1 mil. ha. Z rostlinné produkce je nejrozšířenější pěstování pšenice, brambor, bavlny, zeleniny a cukrové řepy. V živočišné výrobě jde hlavně o velká stáda ovcí a koz, dále se pak chová hovězí dobytek a rozšířen je také chov koní. Některé zdroje uvádějí, že počet ovcí a koz poklesl od doby samostatnosti státu z cca 10 mil. kusů na 1,5 mil. V posledních letech údajně dochází ke zvyšování počtu chovaných zvířat. Propočtem, přes počet podnikatelských subjektů a procentické zastoupení podnikajících v zemědělství vychází, že začátkem roku 2007 bylo v Kyrgyzstánu více než 300 tis. zemědělských subjektů. Nejvíce se produkuje maso, mléko, vlna a kůže. Na jihu země jsou bavlníkové plantáže, pěstuje se tabák a bourec morušový. Zemědělská výroba vzrůstá od roku 1997. Zemědělství tvoří základ celého hospodářství Kyrgyzstánu a v roce 1999, 2000, 2001 se největší měrou podílelo na růstu HDP. V roce 2002 růst zemědělské výroby činil 3,3 %, v roce 2003 pak 3,8 %, v roce 2004 cca 4,1 %, v roce 2005 však došlo k poklesu o 4,2 %. V roce 2006 již vykazovalo kyrgyzské zemědělství opět mírný růst, a to o 1,5 % a vytvořilo hodnotu 72 232,3 mil. somů (1 798,6 mil.USD). Na celkové produkci se rostlinná výroba podílela 58,2 %, chov dobytka 40,4 %, služby 1,3 % a lov a lesní hospodářství 0,1 %. V roce 2007 dochází jen k mírnému nárůstu zemědělské produkce, a to o 1,5 %. Odhadovaná hodnota produkce je cca 75 mld. somů, z čehož podíl rostlinné výroby je kolem 56 %, živočišné výroby do 40 % a zbytek jsou služby a myslivost.

4.6. Služby Základní dopravní infrastruktura Kyrgyzstánu zahrnuje 34 000 km silnic, 450 kilometrů železničních tratí a 23 letištních ploch. Mezinárodní letiště je v Biškeku a v Oši, dále jsou dvě menší regionální letiště v Džalal-Abad a Karakol a 19 operativních letišť. Dominantní postavení má přeprava silniční. Železniční síť je velmi řídká, a to zejména v důsledku nevhodných geografických podmínkek (vysoké hory). Plánuje se výstavba tranzitní železniční tratě „západ-východ“, která by měla spojit Uzbekistán s Čínou.

14/29



Kyrgyzstán

V oblasti telekomunikací došlo k určité modernizaci. Existuje také jeden operátor mobilních telefonů. Pokrytí je však omezené, jednak s ohledem na geografické podmínky, jednak proto, že zisky nejsou takové, aby umožňovaly další rozšiřování sítě. Kyrgyzstán má poměrně velký potenciál pro rozvoj turistického ruchu. Zejména se jedná o jezero IssykKul i lyžařsky a horolezecky přitažlivé velehory. Tento potenciál je však zatím málo využíván, protože jsou nutné velké investice do infrastruktury turistického ruchu. O ostatních službách lze ve stručnosti říci, že se v současné době nacházejí ve stadiu rozvoje. V souvislosti s rozvojem stavební výroby v posledním období jsme zaznamenali, že čínští podnikatelé začínají poskytovat finanční služby a rovněž čínské stavební firmy jsou na tyto služby navázány.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) V širším měřítku se v podstatě začala budovat teprve od vzniku samostatného státu. Kyrgyzské prameny uvádí, že v zemi je 34 tis. km cest (pokud se to někdy cestami nechá nazvat), 450 km železnic a dvě mezinárodní letiště - v hlavním městě Biškeku a v městě Oši na jihu země. V devadesátých letech bylo do rozvoje infrastruktury investováno, ale v roce 2005 byla její výstavba vzhledem k politickým událostem téměř zastavena. V současné době je opět na počátku, a to ve všech směrech. V souvislosti s chronickým nedostatkem finančních prostředků bude výstavba infrastruktury trvat dlouhá léta. V poslední době se neudržuje ani infrastruktura stávající, zastaralá a chátrající vybudovaná ještě v období SSSR.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Kyrgyzstán sám neposkytuje rozvojovou pomoc. Přijímá rozvojovou pomoc ve velkém rozsahu. Hlavní formou je finanční pomoc. Tu poskytují především vyspělé západoevropské státy. Dále je tato pomoc poskytována formou stáží kyrgyzských občanů v zahraničí nebo účastí zahraničních lektorů v Kyrgyzstánu. Konkrétní výši poskytované pomoci nelze v podstatě vyčíslit. Prakticky do kategorie rozvojové pomoci patří i některé velmi výhodné úvěry určené pro rozvoj infrastruktury (například pro výstavbu tranzitní tratě „západ-východ“ je nabízen konsorciem japonských bank úvěr na 40 let s pětiletým odkladem splátek a úrokovou mírou 2 % ročně). Žádost o humanitární pomoc kyrgyzské vlády představitele OSN v listopadu 2008 Pan Neal Walker, Resident Coordinator United Nations System The Kyrkyz Republic, zaslal v listopadu 2008dopis velvyslanci České republiky v Kazachstánu a Kyrgyzstánu Bedřichu Kopeckému, v němž žádá, aby se Česká republiky aktivně zapojila v zimním a jarním období 2008/9 do humanitární pomoci Kyrgyzstánu o kterou láda požádala. V žádosti N. Walker uvádí, že kyrgyzská vláda žádá o pomoc v této souvislosti poprvé a současně je sama připravena nést svůj podíl odpovědnosti. Ze žádosti dále vyplývá, že získané finanční prostředky budou využity na přístřeší pro 200 tis. nejvíce zranitelných osob, na přístřeší a potraviny pro 10 tisíc bezprizorních dětí nebo se nacházejících ve speciálních zařízeních, pro zabezpečení 336 základních lékařských zařízení elektřinou pro poskytování akutní péče, dále pro zabezpečení 2 mil. obyvatel třech největších měst vodou v zimním období a pro zabezpečení 580 tis. lidí základními potravinovými produkty. Více informací lze získat na web. stránce www.un.org.kg. ZÚ Astana již dříve měl od Honorárního konzula České republiky v Kyrgyzstánu I. Oniščenka informace, že kyrgyzská ekonomiky se nachází v kritickém stavu a bez vnější pomoci nebude schopna zabezpečit obyvatelstvo během zimního a jarního období 2008/9 elektřinou, vodou a základními potravinami.

15/29



Kyrgyzstán

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Příjmy Výdaje Saldo

2001 11 650 11 566 +84

2002 14 392,1 15 190,0 -797,9

2003 16 214,9 16 895,9 -681

2004 18 335,9 18 841,7 - 505,2

2005 18 810,8 22 862,8 -4 052,0

2006 22 154,8 25 975,5 -3 820,3

2007 35 529,6 39 723,7 - 2 173,1

V letech 2005 a 2006 kyrgyzská vláda hospodařila s provizorním státním rozpočtem a konkrétně na rok 2006 byl rozpočet sestavován po čtvrtletích. Je velmi obtížné získat důvěryhodné statistické údaje o hospodaření vlády. Uváděný deficit státního rozpočtu v roce 2007 ve výši 2,173 mil. somů představuje pouze 1,6 % k celkovému objemu hrubého domácího produktu.

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Pro posouzení devizové rovnováhy platební bilance ve vztahu k celkovému zahraničnímu zadlužení země se nepodařilo za rok 2007 získat dostatek důvěryhodných informací jak o saldu běžného účtu tak o kapitálovém a finančním účtu a devizových rezervách země.

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Kyrgyzstán dostal půjčky jak od mezinárodních organizací, tak od jednotlivých států. Výše těchto půjček se pohybuje okolo 2 mld. USD. Jedná se zejména o tyto mezinárodní organizace: MMF, EBRD, Asijská rozvojová banka, ESCAP, U.S. TDA (U.S. Trade and Development Program). Ze států jsou největšími věřiteli Japonsko, Švýcarsko a Nizozemí.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Národní banka Kyrgyzstánu ul. Umetalieva 101 720 040 Biškek tel.: 00996312/ 21 75 93, 21 73 55 fax: 00996312/21 74 46 Banka „Kyrgyzstán" ul. Togolka Moldo 54a 720 001 Biškek tel.: 00996312/21 95 98 fax: 00996312/21 94 46 Banka „Kyrgyzvněšbank" prospekt Ekrindik 36 720 040 Biškek tel.: 00996312/22 47 61 fax: 00996312/26 10 37 Banka „KURULUŠ" ul. Belinskovo 28 720 001 Biškek tel.: 00996312/21 79 22 fax: 00996312/21 97 43 Banka „MAKSAT" 16/29



Kyrgyzstán

ul. Toktogula 187 720 300 Biškek tel.: 00996312/24 33 67 fax: 00996312/21 89 55

5.5. Daňový systém Daňový systém Kyrgyzstánu je velmi nepřehledný. Základní daň je ve výši 20 %. Podle druhu zboží, případně podle míry investic a podílu zahraničního investora se může sazba zvyšovat nebo snižovat. Při běžném dovozu se však výše poplatků pohybují následovně: •

DPH: 20 %; podle sdělení kazachstánského "Interfaxu" ze dne 20. října 2008, se výše DPH se sníží od 1. ledna 2009 z 20 % na 12 % jako jediné daně pro subjekty malého podnikání

•

pracujícím by se měla od 1. ledna snížit daň ze mzdy z 10 % na 6 %

•

za vyřízení a zpracování dokumentů: 0,15 % z deklarované ceny zboží. Daň je vypočítávána v měně, ve které je hodnota zboží deklarována.

17/29



Kyrgyzstán

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka v mil. USD

Export

2002 2003 2004 2005 2006 2007

Import 485 581 719 674 794 1 140

Saldo 586 717 941 1 068 1 909 2 724

-101 -136 -222 -394 -1 119 - 1 584

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU V roce 2007 se zvýšil celkový obrat kyrgyzského zahraničního obchodu o 48,7 %, z toho export o 40,7 % a rychleji rostoucí import o 52,2 %.

Vývoz: V roce 2005 nejvíce vyvážel Kyrgyzstán do Spojených arabských emírátů (27,9 %), Ruska (19,6 %), Kazachstánu (17,5 %), dále pak do Švýcarska (8,6 %) a Číny (3,9 %). V roce 2006 nejvíce Kyrgyzstán vyvezl do Švédska (26,2 %), Kazachstánu (20 %), Ruska (19,3 %), Afghánistánu ( 9,4 %), Číny (4,8 %), Uzbekistánu (3,5 %) a Turecka (3,4 %). V roce 2007 Kyrgyzstán nejvíce vyvážel do Ruska (20,4 %), do Švýcarska (19,6 %), Kazachstánu (17,9 %), Afganistánu (10,3 %, Uzbekistánu (7,3 %), Číny (6,5 %) a Turecka (3,7 %).

Dovoz: Za rok 2005 nejvíce Kyrgyzstán dovezl z Ruska (33,5 %), z Kazachstánu (16,3 %), z Číny (9,1 %), USA (6,1 %) a z Uzbekistánu (5,5 %). V roce 2006 bylo na prvním místě opět Rusko (37,9 %), následovala Čína (14,3 %), Kazachstán (11,6 %), USA (5,7%), Uzbekistán (3,8 %), Ukrajina (2,4 %), Německo (2,3 %), Turecko (2,2 %) a Kanada (1,8 %). V roce 2007 se do Kyrgyzstánu nejvvíce zboží dovezlo z Ruska (35,4 %), USA (15,6 %), Číny (13,2 %), Uzbekistánu (3,8 %), Ukrajiny, Turecka a Německa.

6.3. Komoditní struktura Hlavními položkami kyrgyzského exportu jsou drahé kovy, uhlí, elektrická energie, potraviny, bavlna, stroje, železné a neželezné kovy, dále cihly, antimon, cigaretové výrobky a tabák. Hlavními položkami kyrgyzského importu jsou technologie, investiční celky, dopravní prostředky, strojní zařízení, výrobky potravinářského průmyslu, spotřební elektronika, léky a zboží denní potřeby. V roce 2007 byl kyrgyzský export v hodnotě 1 140 mil. USD. Největší podíl zaujímaly minerální paliva, ropa a ropné produkty v hodnotě 208,3 mil. USD, dále drahé kameny v částce 228,4 mil. USD, následují oděvy, zelenina, sůl, síra a cement.

18/29



Kyrgyzstán

V roce 2007 se do Kyrgyzstánu dovezlo zboží za 2 724 mil. USD. Za 707 mil. USD se dovezly minerální paliva, ropa a ropné produkty, letadla za 303 mil USD, dále kotle na paliva, elektrické stroje a přístroje, automobily, černé kovy a výrobky z nich, farmaceutické produkty, obiloviny, plasty a výrobky z nich.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Po dovozu zboží dovozce platí clo. Dále platí dovozce DPH ze sumy sestávající se z ceny kontraktu a z poplatků za proclení. Je-li dovozce ze země, se kterou byla podepsána Dohoda o zamezení dvojího zdanění, která již vstoupila v platnost, a má-li u sebe potvrzení o tom, že již DPH zaplatil v zemi původu, pak se od něj platba DPH nevyžaduje, resp. vyžaduje se jen ta část DPH, o kterou je kyrgyzská DPH vyšší než DPH v zemi původu. Je uzákoněna kontrola exportu na některé výrobky. Okruh těchto výrobků odpovídá standardu obvyklém v evropských zemích - alkohol, cigarety, zbraně a vojenský materiál, jedy, radioaktivní látky, některé léky atp. Na dovoz i vývoz tohoto zboží je nutno mít příslušnou licenci.

6.5. Ochrana domácího trhu Samotné podmínky dovozu jsou v Kyrgyzstánu liberální a ochrana trhu se v praxi neprojevuje.

6.6. Zóny volného obchodu •

Narynská ZVO,

•

Issyk-Kulská ZVO,

•

ZVO Biškek-Manas.

19/29



Kyrgyzstán

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Obchodní styky mezi Českou republikou a Republikou Kyrgyzstán se uskutečňovaly na základě mezivládní Dohody o obchodně ekonomických vztazích a vědeckotechnické spolupráci a Protokolu o dodávkách zboží a poskytování služeb uzavřených v květnu 1992. Oba výše uvedené dokumenty již neodpovídaly nové ekonomické situaci na obou stranách, a proto byl v září 1996 v Biškeku oboustranně parafován nový návrh Dohody o obchodně ekonomické spolupráci. Tato nová Dohoda byla podepsána dne 8. dubna 1998 při návštěvě ministra průmyslu a obchodu a dnem podpisu také vstoupila v platnost. V Dohodě jsou stanoveny hlavní principy vzájemného obchodu. Protože Kyrgyzstán v této době nebyl smluvní stranou WTO, upravovala tato Dohoda jako jediná smlouva vzájemnou obchodní spolupráci. Kyrgyzstán vstoupil do WTO koncem roku 1998. V souvislosti se vstupem ČR do EU byla k 30. 4. 2004 vypovězena Dohoda o obchodně-ekonomické, průmyslové a vědecko technické spolupráci. Na základě souhlasu obou stran se nebude přistupovat k jednání a podpisu nové dohody. Důvodem je jednak nevelký obrat vzájemného zahraničního obchodu a v dané oblasti není bezesmluvní stav. Existuje smlouva o obchodně ekonomické spolupráci mezi EU a Kyrgyzstánem, a pak ČR i KG jsou členy WTO. V platnosti je Protokol o spolupráci mezi MZV KG a MZV ČR, podepsaný v Biškeku 7. 3. 1995, který nabyl platnosti dnem podpisu. V rámci návštěvy ministra průmyslu a obchodu K. Kühnla, která se uskutečnila 8.4.1998, byla podepsána mezivládní dohoda o boji proti organizovanému zločinu. Dohoda vstoupila v platnost 8. 5. 1998. Při stejné příležitosti byl podepsán Protokol o výsledcích návštěvy v Kyrgyzské republice oficiální delegace České republiky v čele s ministrem průmyslu a obchodu ČR K. Kühnlem. Při návštěvě vládní delegace (duben 1999) v čele s premiérem ČR M. Zemanem v Biškeku byly podepsány dva dokumenty: •

Společná deklarace o dalším rozvoji vzájemně výhodné spolupráce mezi Českou republikou a Kyrgyzskou republikou (duben 1999, podepsaná premiérem ČR M. Zemanem)

•

Protokol o dalším rozvoji spolupráce mezi Českou republikou a Kyrgyzskou republikou (duben 1999, podepsaný ministrem průmyslu a obchodu M. Grégrem).

V roce 2003 byla ratifikována parlamenty ČR a KG Dohoda o civilní letecké dopravě a následně na to vstoupila v platnost. S Kyrgyzstánem je od roku 2000 odsouhlasený text mezivládní "Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění". Dosud se čeká na vhodnou příležitost na její podepsání. S Kyrgyzstánem se vedou jednání o "Dohodě o podpoře a vzájemné ochraně investic". Ministerstvo financí ČR vypracovalo konsolidovaný Návrh Dohody, který byl kyrgyzské straně předán v červnu 2008. Kyrgyzská strana předložila návrhy dohod, a to konkrétně Dohodu o mezinárodní automobilové přepravě nákladů a osob (Moskva, 3. února 1967), Dohodu o výměně právních informací a Dohodu o spolupráci mezi ministerstvy spravedlnosti.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Vývoz (z ČR) Dovoz Obrat

20/29

2002 3 272 1945 5 216

2003 1 776 2 322 4 108

2004 1 536 2 741 4 277

2005 2 242 2 249 4 691

2006 2 105 2 368 4 473

2007 2 354 2 228 4 582



Kyrgyzstán

Saldo

+1 327

- 546

- 1 205

- 207

-263

+ 126

Zdroj: Statistický úřad KR Obchodní výměna ČR - Kyrgyzstán (tis. USD)

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2007/ I-IX 2008/ I-IX

Vývoz 924 1 024 1 236 1 323 1 449 2 242 2 663 4 707 2 800

UmístěníIndex 104. 93,7 120. 110,8 118. 120,7 112. 107,0 126. 109,5 122. 154,7 120. 118,8 116. 176,8 119. -

Dovoz 3 667 5 160 3 593 3 099 2 776 2 449 2 594 1 914 1 577

UmístěníIndex 121. 35,3 85. 140,7 91. 69,6 92. 86,3 100. 89,6 106. 88,2 107. 105,9 121. 73,8 118. -

Obrat 4 591 6 184 4 829 4 422 4 225 4 691 5 257 6 621 4 377

3 765

117.

1 832

112.

5 597 130.

134,5

116,2

UmístěníIndex 85. 40,4 102. 134,7 104. 78,1 104. 91,6 122. 95,5 124. 111,0 127. 112,1 128. 125,9 127. -

Saldo -2 743 -4 136 -2 357 -1 776 -1 327 -207 69 2 793 1 223

127,9 1 933

Z údajů Českého statistického úřadu zpracovaných odborem mimoevropských zemí MPO. Značné rozdíly ve výkazech české a kyrgyzské statistiky jsou zřejmě nejvíce způsobeny ve vykazování u exportu i importu zboží podle země původu a země určení. V obchodní výměně podle české statistiky byl v roce 2007 Kyrgyzstán na 128. místě v žebříčku obchodních partnerů ČR. Vzájemný obchod za uvedený rok se zvýšil o 25,9 % (v USD), český vývoz vzrostl o 76,8 % a import klesl na 73,8 %. Z výsledků za prvních osm měsíců 2008 ve srovnání za stejné období předešlého roku je patrné, že český export roste nadále výrazně rychleji (+34,5 %) než dovoz z Kyrgyzstánu (+16,2 %).

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu V roce 2006 měl český vývozní sortiment do Kyrgyzstánu následující složení a zastoupení: léky ostatní pro drobný prodej (18 %), papír cigaretový v kotoučích (15 %), pneumatiky nové pryžové pro autobusy a nákladní auta (7 %), svítidla (4 %), desky polymerů (4 %), radiátory ústředního topení (4 %), dále léky s hormony, umývadla, vany, záchodové mísy, dětské pleny, papír, digitální zpracovatelské jednotky, umělá střeva, optické přístroje, dezinfekční prostředky a dalších více než sto položek velmi malého objemu. Za rok 2006 dovoz z Kyrgyzstánu tvořila bavlna (63 %), dále tabák (18 %), čistý křemík (9 %) a dalších 25 položek malého objemu. V roce 2007 český export tvořily stroje automatického zpracování dat 17,6 %, dále léky a ostatní pro drobný prodej 16,4 %, papír cigaretový 11 %, přístroje rengenové 9,7 %, trouby, trubky, hadice z plastů 5,9 %, dále se z Čech do kyrgyzstánu vyvezly výrobky z kaučuku, hygienický papír radiátory, ohřívače, svídidla, atd. V listopadu 2008 se do kyrgyzstánu vyvozlo první pivo Budvar. V roce 2007 činila bavlna nečesaná téměř 83 % kyrgyzského exportu do Čech, dále vodík plyn vzácné nekovy ostatní 5,9 %, dále se dovezlo malé množství optických vláken, ruční nástroje a tabák.

21/29



Kyrgyzstán

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Jedná se hlavně o dopravní techniku a větší investiční celky (vodní elektrárny, cementárny). Dalším perspektivním odvětvím jsou menší investiční celky pro zpracování zemědělské produkce - malé pivovary, lihovary, mlékárny, konzervárny, případně sušicí linky na ovoce a zeleninu. Velkou brzdou je však nedostatek kapitálu na kyrgyzské straně. Dalším problémem je i velká složitost případného exportního financování, protože Kyrgyzstán patří do skupiny zemí (podle EGAP) prakticky nepojistitelných. V současnosti jsou zřejmě největšími problémy země stagnace podniků, nízká a často nepravidelně vyplácená mzda, nezaměstnanost, velké náklady na zdravotnickou péči, vzdělání a dopravu. Podle zahraničních expertů by se hlavním odvětvím měl stát lehký průmysl. A to zejména zpracování zemědělských produktů, výroba vlny, zpracování kůží. Důvodem je skutečnost, že v Kyrgyzstánu zaujímá zemědělská půda včetně pastvin téměř polovinu území.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Spolupráce Podle poznatků ZÚ nepůsobí na kyrgyzském území stabilně žádné české firmy nebo joint-ventures. Pokud se účastní některých projektů v KG, tak se jedná o firmy se sídlem v Kazachstánu, odkud své obchodní aktivity pokrývají.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Spolupráce Podle poznatků ZÚ nepůsobí na kyrgyzském území stabilně žádné české firmy nebo joint-ventures. Pokud se účastní některých projektů v KG, tak se jedná o firmy se sídlem v Kazachstánu, odkud své obchodní aktivity pokrývají.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce Vláda ČR odsouhlasila pomoc KG při rozvoji potravinářského průmyslu ve výši 7 mil. Kč. V roce 1998 byly čerpány 2 mil. Kč. Ministr průmyslu a zahraničního obchodu Kyrgyzstánu však tuto pomoc změnil na pomoc při modernizaci cementárny Kant. Tento projekt posloužil k prosazení proexportně orientovaného kontraktu na participaci jedné české firmy při rekonstrukci cementárny. Na rok 1999 byla původně vyčleněna částka 5 mil. Kč, ale vzhledem k výše uvedenému byla tato částka zkrácena na 1 mil. Kč. Na rok 2000 byla vydělena částka 3 mil. Kč. Dále ČR poskytuje tuto pomoc prostřednictvím vládních stipendií. Každoročně se jedná o dva stipendisty na vysoké školy a o jednoho postgraduálního stipendistu. Pro léta 2001–2002 byla pro SUDOP vydělena částka cca 2 mil. Kč na vypracování generálního plánu rozvoje dopravy Kyrgyzstánu a hl. města Biškeku. V létech 2002 až 2003 zpracovávala firma SUDOP plán dopravního generelu Kyrgyzstánu. V letech 2005 byl do programu zahraniční rozvojové pomoci zařazen projekt , jehož gestorem bylo Ministerstvo dopravy ČR, "komplexní studie rozvoje městké a příměstské osobní dopravy v Biškeku". Termín ukončení projektu v nákladu 1,8 mil Kč má být v první polovině 2009.

22/29



Kyrgyzstán

V březnu roku 2005 byla také kyrgyzské straně slavnostně předána studie výstavby železniční trati Balikči - Kara-Keče, zpracovaná na základě rozvojové pomoci poskytnuté Českou republikou. V současné době je realizován projekt zaměřený na životní prostředí a přírodní rizika. Gestorským resortem je Ministerstvo životního prostředí ČR a cílem projektu je pomoc kyrgyzským orgánům s efektivním monotoringem vysokohorských jezer, které hrozí průvalem a následnou katastrofou postihující níže položené údolí. Zadavatelem projektu „KYRGYZSKÁ REPUBLIKA. Analýza rizik a omezení důsledků protržení hrází vysokohorských jezer“. Projekt je řešen v rámci Programu zahraniční spolupráce České republiky s rozvojovými zeměmi. Řešitelskou organizací je firma GEOMIN, přijímající organizací je Gosudarstvennoe agentstvo po geologii i mineralnym resursam pri Pravitělstve Kyrgyzskoj respubliky. Projekt byl firmě GEOMIN přidělen na základě výsledků výběrového řízení vyhlášeného 23. 3. 2007. Projekt byl koncipován původně jako tříletý s termínem realizace v letech 2007 – 2009. V květnu 2008 bylo schváleno navýšení rozpočtu o a jeho prodloužení do roku 2010. Celkový rozpočet projektu je 15 500 000,- Kč. Spolupracující organizací je na české straně Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK . Pro detailní studium jezer byla vybrána jezera v odlehlejších oblastech Kyryzstánu. O vývoji a současném stavu těchto jezer nejsou z posledních let žádné údaje. Výsledkem studia je posouzení jejich rozsahu, vývoje, stavu hráze a aktuální nebezpečnosti. V případě zjištění rizikového stavu jsou navrhována opatření ke zmírnění rizika. Byly vybrány skupiny jezer v Talaské, Issykkulské a Ošské oblasti.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

23/29



Kyrgyzstán

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej V Kyrgyzstánu jsou důležité k prosazení nabízeného zboží pevné osobní kontakty. Tyto kontakty je nutné periodicky upevňovat, neboť klíčové osoby důležité pro prodej nabízené produkce vzhledem k vysoké fluktuaci elit mohou z organizací nominálně ovlivňujících prodej odcházet i přicházet. Např. z Obchodněprůmyslové komory na jiné posty na Ministerstvu ekonomického rozvoje a obchodu KG, avšak většinou si při svém odchodu zachovávají vazby a kontakty. Dalším negativním určujícím faktorem je neexistence velkoobchodů, a proto jsou často smlouvy na dodávky spotřebního zboží pouze „ad hoc“ a jen velmi zřídka mají charakter dlouhodobých dodávek.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil K zaměstnání cizince postačuje pouze pracovní povolení. V místním pojetí se jedná spíše o pracovní registraci nikoliv povolení. Žadatel obdrží pracovní povolení do týdne někdy i na počkání, často záleží na výši "poplatku", který poskytne dotyčnému úředníkovi. Podle informací českých obchodních zástupců nelze jednoznačně říci, zda pro firmy je přínosnější mít jako zástupce českého či místního občana. Nevýhodou místních sil často bývá nedostatek loajality vůči zastupované firmě a neustálé hledání jiné, cizí firmy, která by nabídla vyšší plat. Naopak výhodou je, že výše mzdy je menší než u vyslaného zástupce české firmy. Výhodou českého zástupce je sepětí s českou (vysílající) firmou a objektivnější hodnocení trhu. Nejlepší kombinací se jeví situace, kdy vedoucím zastoupení je český občan a sekretářka nebo asistent(ka) je místní síla.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Základem pro zřízení kanceláře či reprezentace nebo společného podniku je zapotřebí mít k dispozici ověřený výpis z obchodního rejstříku a nutný je soudně ověřený překlad statutu. Totéž se týká i zřizování společného podniku. V současné době postačuje překlad do jazyka ruského.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Reklamy českých podniků v teritoriu Střední Asie jsou minimální. Na jaře 2000, na výstavě „Kyrgyzstán“ byla i oficiální účast České republiky. Expozice ČR se sice setkala s mimořádným ohlasem, ale zúčastněné české firmy nedokázaly tuto příležitost zúročit. Vzáří 2008 se uskutečnila v Biškeke malá katalogová výstava českých firem, na jejímž zabezpečení se podílela Komora pro spolupráci ze zeměmi SNS a realizátorem byla společnost Rapid Praha.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů V případě řešení různých obchodních sporů je třeba brát do úvahy zdlouhavost a také vnitřní sociální vazby (bývalé kmenové, národnostní atp.), které objektivitě rozhodování příliš nepřispívají. Často se pak objevuje i argumentace tzv. „xenofobního sovětského typu“ (cizinci nás sem přijeli jen okrást, tak jim to musíme ukázat atp.).

24/29



Kyrgyzstán

Obecně lze konstatovat, že otázka vymahatelnosti práva je v Kyrgyzstánu zhruba na stejné úrovni jako v ostatních středoasijských postsovětských republikách, možná o trochu lepší. Celkem zajímavým a pozitivním faktem je skutečnost, že se i zde objevily renomované a kvalitní právnické kanceláře, které se orientují v místních specifických poměrech a dokážou svému klientovi poskytnout příslušnou právní pomoc na profesionální úrovni. České firmy, dle ZÚ Astana dostupných údajů, v Kyrgyzstánu nemají otevřené větší obchodní spory.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Veřejné zakázky jsou zadávány na základě subjektivního hodnocení výhodnosti toho či onoho projektu, a to v menší míře výhodnosti celospolečenské, a ve velké míře výhodnosti osobní. Zakázky jsou zveřejňovány na webové adrese www.goszakupki.gov.kg.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Je to špatná platební morálka, nedodržování uzavřených dohod, v případě soudních sporů zdlouhavé projednávání. Celkově špatná finanční situace, která je v mnoha případech limitující pro další rozvoj i perspektivních projektů. Velmi omezený trh spotřebního zboží, nízká koupěschopnost obyvatelstva. V posledním období, kdy se ceny potravin výrazně zvýšily, se podle pramenů OSN odhaduje, že čtvrtina obyvatelstva nemá dostatek zdrojů na základní potraviny.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Používanou měnou při obchodních platbách je americký dolar. Při větších kontraktech je však problém s platbou z kyrgyzské strany. Prakticky jedinou platební podmínkou, která je bez rizika, je platba 100 % předem, ostatní platební podmínky jsou rizikové, přijatelnost akreditivů je nutno konzultovat u bank v ČR. Důvodem je totiž velmi špatná platební morálka, která by se dala charakterizovat jako značně nespolehlivá

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Název výstavy „Bishkek Build 2008“, Stavebnictví a interiér, Buškem Mezinárodní výstava trhy „KYRGYZSTÁN”, Dvorec sportu

Termín duben 2009

Zřizovatel Vláda KG

duben 2009

Výstavní centrum EXPOCENTRE, www.expocentre.kg, [email protected] Výstavní centrum Ministerstvo zemědělství EXPOCENTRE, viz. výše Kyrgyzstánu Výstavní Město Biškek, Obchodně centrum EXPOCENTRE,viz -.výše průmyslová komora

„AgroProdEkspo:, Dvorec září 2009 sportu Mezinárodní výstava říjen 2009 trhy „BIŠKEK"

Organizátor Iteca-Ala-Too, www.iteca.kg, [email protected] Vláda Kyrgyzské republiky, Obchodně průmyslová komora

Pozn.: výstavy Kyrgyzstán a Biškek - mezinárodní veletrhy, jichž se každoročně zúčastňuje na 50 firem asi z 15 zemí světa. Veletrhy jsou zaměřeny na širokou oblast průmyslu (lehký, strojírenský, těžký), ale i na oblast spotřebního zboží (obuv, oděvy). V tabulce jsou uvedeny největší výstavy, které se pořádají každoročně.

25/29



Kyrgyzstán

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Rozvoj ekonomiky Kyrgyzstánu je přímo odvislý od zahraničních investic, země je však Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj zařazena až do sedmé investičně-exportní skupiny. Zahraniční investoři, kteří využili politicky stabilní období devadesátých let a začátek tohoto desetiletí, získali od kyrgyzské vlády daňové prázdniny od dvou do pěti let, a to v závislosti na výši investice, počtu kyrgyzských zaměstnanců v podniku a rovněž podle poměru vlastnictví ve společnosti. Přesný systém investičních pobídek neexistoval ani neexistuje, a je do značné míry závislý na schopnostech vyjednávání investora a na výši provize poskytnuté rozhodčí komisi. Takto dosáhly daňových úlev některé nadnárodní monopoly. V roce 2005, v důsledku politických událostí, byl Kyrgyzstán na pokraji ekonomického kolapsu. Proces stabilizace, započatý v roce 2006, probíhá velmi pomalu a ekonomická situace se v zemi nezlepšuje. Zahraniční investoři v podstatě zatím vyčkávají a o teritorium nejeví výraznější zájem. Nová kyrgyzská vláda v roce 2007 zpracovala koncepci „Strategie rozvoje země na léta 2007 – 2010“, v níž zdůrazňuje nezbytnost stimulovat domácí i zahraniční investory. Je si vědoma velmi nepříznivého klimatu pro investory, který je zejména dán nízkou kvalitou daňového systému, nečitelností hospodářské politiky, makroekonomickou nestabilitou, vysokým stupněm korupce na všech úrovních, nízkou kvalifikací pracovní síly a nefunkčností soudního systému. Své úsilí chce především zaměřit na rozvoj finančního sektoru, provést daňovou reformu, zlepšit soudní systém a výrobu orientovat na export. Zahraniční investory chce směrovat na sektory energetiky, těžebního průmyslu, zemědělství a zpracovatelského průmyslu, strojírenství a turistiku. Vláda připravila privatizaci státní energetické společnosti a do sektoru energetiky vyčíslila potřebu investic ve výši 3,5 mld. USD. Odhaduje, že hydro-potenciál Kyrgyzstánu je v současné době využit pouze na 10%, a proto nejperspektivnější investice jsou spatřovány v energetice. Vzhledem k velmi nepřehledné současné situaci v dění na restrukturovaných státních orgánech, lze jen obtížně odhadovat nejbližší vývoj v Kyrgyzstánu. Zdá se, že země vstupuje do fáze politické stability, ale proces ekonomické stabilizace půjde obtížně a pomalu a nelze očekávat, že investiční prostředí by se během krátké doby výrazně změnilo k lepšímu. Podle posledních poznatků se do Kyrgyzstánu ojediněle vrátili někteří čínští investoři, mající kontakty na zkorumpované místní zástupce, a to do financování výstavby mikroregionů v hlavním městě Biškeku. Realizátoři projektu jsou rovněž čínské stavební firmy. Ekonomická situace v Kyrgyzstánu je velmi problematická, což dokládají opět značné problémy, kdy vláda není schopna zabezpečit obyvatelstvo energií, vodou a potravinami za dostupné ceny před nadcházející zimou 2008/09. Vláda požádala o humanitární pomoc, pro nejvíce ohrožené obyvatelstvo, přestavitele OSN a odhaduje se, že v přímém ohrožení během zimy může být až 1 až 2 mil. obyvatel, v závislosti na tvrdosti zimy, což představuje20 až 50 % celkového obyvatelstva. V podmínkách, kde vláda nemůže investorům garantovat bezproblémové zásobování elektřinou, vodou a obyvatelstvo strádá podvýživou, jsou podmínky pro zahraniční investory zatím málo zajímavé.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Pokud se jedná o celkové investice je na prvním místě Kanada. V Kyrgyzstánu má 47 % podíl na investicích. Tento vysoký poměr je dán tím, že kanadské firmy investovaly asi 500 miliónů USD do těžby zlata. V celkových investicích následuje Turecko s 22 %, dále USA s 13 % a Čína s 11 %, poměrně významné investice učinilo i Rusko (zejména do potravinářského průmyslu) a uvažovalo i o významných investicích do energetiky. V roce 2007 přímé zahraniční investice byly směřovány do finančnictví a těžebního průmyslu. Celkově vzrostly PZI za poslední období do akciového kapitálu, což je spojené s růstem zájmu ze strany ekonomických partnerů Kyrgyzstánu, a to zejména Kazachstánu a Ruska.

26/29



Kyrgyzstán

9.3. České investice v teritoriu České firmy se v Kyrgyzstánu mnoho neangažují. Větší investiční celky si může dovolit jen velká a silná firma, protože úvěrování bankami, v souvislosti s výše uvedeným rizikem, je velmi obtížné.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Jedná se zejména o investiční celky (vodní elektrárny), dopravní techniku (trolejbusy, autobusy, lokomotivy), malé pivovary a technologie výroby piva a potravinářské technologie jako celek. Podle informace obchodní komory vidí KG jako nejefektivnější možnost investice pro ČR do průmyslu, který zpracovává zemědělskou produkci a do výroby obuvi, zájem je i o společné podniky v tomto odvětví. Dalším perspektivním odvětvím je výstavba, a to zejména bytová v hlavním městě, kde se poslední dobou výrazně zvýšila poptávka po kvalitním bydlení. Podle informací ZÚ, v hlavním městě Biškeku jsou zpracovány projekty na výstavbu bytových a obchodních center, v nichž se nejvíce angažují čínské finanční společností a rovněž čínské stavební firmy. V současnosti jsou zřejmě největšími problémy země stagnace podniků, nízká a často nepravidelně vyplácená mzda, nezaměstnanost, náklady na zdravotnickou péči, vzdělání a dopravu. Podle zahraničních expertů by se hlavním odvětvím měl stát lehký průmysl. A to zejména zpracování zemědělských produktů, výroba vlny, zpracování kůží. Důvodem je skutečnost, že v Kyrgyzstánu zaujímá zemědělská půda včetně pastvin téměř polovinu území

9.5. Rizika investování v teritoriu Až do března roku 2005 byly v politické rovině pro zahraniční investice celkem příhodné podmínky, určitá stabilita, liberální podmínky pro rozvoj podnikatelské činnosti, přijatelné podmínky pro vstup cizinců do země. Kyrgyzstán si vydobyl pověst země chudé, ale celkem poklidné. Politický převrat v březnu 2005 zřejmě byl svým charakterem více směnou elit, než demokratickou revolucí a zejména rabování obchodů a firem v Biškeku bylo v zahraničí přijato jako velmi negativní signál. Škody, které utrpěly i zahraniční investoři (zejména z Turecka, Číny a Kazachstánu), se odhadují cca na 400-500 mil. USD (cca příjmy státního rozpočtu za rok). Problémem je však politický vývoj v regionech, a to zejména na jihu při hranicích s Tadžikistánem, neboť jistá část nejchudšího obyvatelstva má sklony k islámskému fundamentalismu. Určitým problémem je i blízkost Afghánistánu, který v minulosti podporoval různé akce, zejména vpády uzbeckých islámských extremistů. Z ekonomického hlediska jsou rizika investování spíše praktického charakteru, jedná se zejména o špatnou infrastrukturu, špatné zásobování energiemi, nekvalitní telefonické spojení. Určitou roli samozřejmě hraje i korupce ve státní správě, i když zdaleka nenabývá takových forem jako v sousedním Kazachstánu. Velmi špatně se hledá kvalifikovaná pracovní síla.

27/29



Kyrgyzstán

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Kyrgyzstán z hlediska provedení tržních reforem ze v zemích Střední Asie pokročil nejdále, a proto byl i bezproblémově přijat do WTO. V Kyrgyzstánu v zásadě fungují všechny tržní mechanismy jako v jiných tržních ekonomikách, avšak nejvážnějším problémem ekonomiky je její nerozvinutost, nedostatek kapitálu, nedostatek přírodních zdrojů, které by byly investičně zajímavé. Kyrgyzstán má i velký zahraniční dluh, a velké problémy se splácením a věřitelské země uvažují o jeho restrukturizaci. Negativně dopadly na Kyrgyzstán ze zahraničněpolitického i ekonomického hlediska události 11. září 2001, neboť ne příliš velká důvěra zahraničních investorů v tento region se ještě umocnila blízkostí centra tehdy státem podporovaného terorismu v Afghánistánu. Do jisté míry však ekonomickou i politickou situaci stabilizovala americká a francouzská vojenská přítomnost na letišti Manas v Biškeku, které jako jedno z mála letišť v regionu Střední Asie splňovalo náročné podmínky. Kyrgyzstán se aktivně zapojil do protiteroristické akce proti Talibanu v Afghánistánu a tím si upevnil svoji pozici v mezinárodním společenství. Kyrgyzská vláda usiluje o výstavbu (zejména hledání investorů) propojení železnice z Číny do Uzbekistánu přes území Kyrgyzstánu. Toto železniční spojení by mohlo velmi přispět k dalšímu ekonomickému rozvoji země. Dalším politickým problémem, který je dnes velmi aktuální a má významný vliv na ekonomiku země, je i stabilizace politické situace po březnové revoluci. Vedení státu samozřejmě deklaruje nezměněný zahraničněpolitický kurs země. Snaží se různými prohlášeními opět přesvědčit zahraniční investory a získat jejich důvěru. Bohužel realita je poněkud jiná. V honbě za majetkem rodiny bývalého prezidenta Akajeva se začaly zpochybňovat různé privatizační projekty, ale i některé velké zahraniční investice (např. do těžby zlata), rozbujela se korupce a obecně se zhoršila bezpečnostní situace a objevily se pokusy o proniknutí organizovaného zločinu do státní správy. Zahraniční investoři zatím na vývoj v Kyrgyzstánu hledí s nedůvěrou a již došlo k odložení několika větších investičních záměrů (stavba přehrady na řece Naryn společně s výstavbou hliníkárny).

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Hlavní strategií nového vedení státu je snaha o získání investic z tržně vyspělých zemí, zejména do těžařského, hydroenergetiky, zpracovatelského průmyslu a do zemědělství. Jedním z projevů této strategie je i další zvýhodnění při registraci nových firem s převahou zahraničního kapitálu; je to jednak rychlost registrace a daňové úlevy. Neoficiálně mluví vedení státu o vytvoření specifického "daňového ráje" ve Střední Asii, s představou, že si v Kyrgyzstánu budou zahraniční firmy zřizovat ústředí pro celou Střední Asii. Současné vedení státu podporuje prakticky veškeré integrační snahy v rámci SNS, avšak velmi často se stává terčem mediálních útoků v souvislosti se svým členstvím ve WTO. Kyrgyzstán musí co nejdříve řešit některé problémy v energetice, a to zejména provést rozsáhlé rekonstrukce vodních elektráren, zajistit plynulé zásobování plynem a dostatečně rozvinout vlastní těžbu uhlí a najít stabilní konsensus s ostatními zeměmi regionu v oblasti energetiky a hospodaření s vodními zdroji. Důležitou politickou událostí v zemi byly nepochybně prezidentské volby začátkem července 2005. Po jejich uskutečnění se očekávalo celkové uklidnění a stabilizace politické situace a tím i vytvoření podmínek pro normální ekonomický rozvoj. Bohužel však došlo k „třenicím mezi různými uskupeními", které se dostaly k moci, vnitropolitická situace je stále nepřehledná a zdá se, že období stabilizace bude podstatně delší, než se očekávalo.

28/29



Kyrgyzstán

Zřejmě s využití zkušeností z Kazachstánu se rozhodla vláda Kyrgyzstánu uskutečnit akci na legalizaci majetku. Prezident republiky podepsal začátkem srpna 2007 zákon „O amnestii ve vztahu s legalizací peněžních prostředků, nemovitostí a movitého majetku". Své rozhodnutí vedení Kyrgyzstánu odůvodňuje tím, že legalizace majetku je nezbytná pro získání investic do ekonomiky země. V nejbližším období by měly být zformulovány politické a ekonomické podmínky pro udělení amnestie. Podle představitelů Peněžní burzy KG činí objem šedé ekonomiky v zemi cca 40% hrubého domácího produktu. Pro ekonomiku země je podle jejich názoru nekontrolovatelný přísun peněžních prostředků od kyrgyzských občanů pracujících v zahraničí, který odhadují na cca 125–130 mil. USD ročně. Amnestie kapitálu by měla řešit i tyto problémy.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Největším problémem pro prosazení českých firem je exportní financování. Podle zkušeností z jiných zemí se ukazuje jako nejperspektivnější cesta hledat rozvojové programy financované ze zahraničí a snažit se na nich určitým způsobem participovat, byť alespoň jako subdodavatel. Nelze předpokládat, že by se v dohledné době ekonomická situace v Kyrgyzstánu natolik zlepšila, aby se výrazně změnily platební možnosti kyrgyzských odběratelů. Profinancování exportu prostřednictvím ČEB a EGAP je v relaci Kyrgyzstán prakticky nemožné, neboť v Kyrgyzstánu chybí mimo jiné i dostatečně kvalitní banka, která by mohla být přijatelná pro obě zmíněné instituce.

29/29


Souhrnná teritoriální informace Kyrgyzstán

Recommend Documents