Souhrnná teritoriální informace Kamerun

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Kamerun

Souhrnná teritoriální informace Kamerun Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Abuji (Nigérie) ke dni 06.06.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/34

© Zastupitelský úřad Abuja (Nigérie)


Kamerun

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu současný název: République du Cameroun •

angl.: Republic of Cameroon

•

česky: Kamerunská republika

•

staré názvy v angličtině: French Cameroon, British Cameroon, Federal Republic of Cameroon, United Republic of Cameroon)

Název vznikl z původního pojmenování portugalskými osadníky v 15. století, kteří pobřeží dnešního Kamerunu pojmenovali dle „řeky plné krevet“ – „Rio dos Camarões“. Plnou nezávislost získal Kamerun na Francii dne 1. ledna 1960 (z Francií spravovaného poručnictví OSN). První prezident samostatného Kamerunu Ahmadou Ahidjo pak založil Union Camerounaise (UC). Postupně sjednotil frankofonní a anglofonní politická uskupení a v roce 1966 vznikla Union Nationale Camerounaise (UNC). V referendu v květnu 1972 však voliči překvapivě hlasovali pro rozpuštění federace a vytvoření unitárního státu – République du Cameroun.

1.2. Rozloha •

2

475 442 km

Republika Kamerun sousedí na severozápadě s Nigérií (1690 kmspolečných hranic), na severovýchodě s republikou Čad (1094 kmspolečných hranic), na východě se Středoafrickou republikou (797 kmspolečných hranic) a na jihu s republikami Rovníková Guinea (189 km), Gabon (298 km) a Kongo (523 kmspolečných hranic). Na jihozápadě je země omývána vodami Guinejského zálivu Atlantského oceánu, pobřeží má délku402 km. Celková délka suchozemských hranic republiky Kamerun je 4 591 km. Teritoriální vody, patřící Kamerunu, jsou široké 50 námořních mil. Území celé republiky je převážně hornaté. Horská pásma se táhnou od jihozápadu na sever přes celou republiku. Nejvyšší horou je sopka Mount Cameroon (4090 m n. m.). Pobřežní část Kamerunu je nížinatá, ve střední části země se nachází pánevní oblast Benue a na severu tzv. Čadská pláň. 2

Více než jedno století trval územní spor se sousední Nigérií o malý poloostrov Bakassi (1030 km ) při pobřežní hranici mezi oběma zeměmi. Skončil teprve dne 10. října 2002, kdy Mezinárodní soudní dvůr v Haagu přisoudil suverenitu nad poloostrovem definitivně Kamerunu. V roce 2006 Nigérie Kamerunu fakticky tento poloostrov postoupila stažením svých jednotek a slavnostním předáním suverenity.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

20 120 000 obyvatel (CIA 2012)

•

průměrná hustota osídlení 42,32 obyvatel/km

2

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Podle odhadu činí přírůstek 2,082 % ročně. Porodnost je 32,49 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel. Průměrná délka života je 54,71 let.

2/34



Kamerun

Věkové složení: •

0 – 14 let: 40,5 %

•

15 – 64 let: 56,2 %

•

nad 65 let: 3,3 %

1.5. Národnostní složení Kamerun je multietnickým státem, odhaduje se přítomnost 230 až 282 etnických a lingvistických skupin. Největšími „etnickými“ skupinami jsou „kamerunští horalé“ („Cameroon Highlanders“) – 31 %, Rovníkoví Bantuové (Equatorial Bantu –19 %), dále Kirdi (11 %), Fulani (10 %), Severozápadní Bantu (Northwestern Bantu – 8 %), východní Nigritic (7 %), ostatní Afričané (13 %) a neafričané (pod 1 %). „Ostatními Afričany“ jsou míněni zejména Sudánci a Arabové na severu země („Shuwa Arabs“ v okolí jetera Chad). V jihozápadní části Kamerunu při řece Sanaga žije rovněž pověstný kmen Pygmejů – trpasličích lidí z pralesa. V současné době již ale Pygmejové nežijí divokým způsobem života a jejich hlavní obživou je turistický ruch v jejich vesnicích. Etnická skupina Bariba pochází zejména ze severních oblastí Nigérie. Odhaduje se, že v Kamerunu se dlouhodobě zdržuje (často nelegálně) velké množství Nigerijců – v současné době asi půl milionu.

1.6. Náboženské složení Hlavním náboženstvím jsou v Kamerunu tradiční domorodá náboženství (animismus). Ta vyznává asi 40 % obyvatelstva. Křesťanské náboženství vyznává v Kamerunu rovněž 40 % obyvatelstva, Muslimů je pak asi 20 %. V soužití těchto dvou náboženských komunit neexistují prozatím problémy.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředními jazyky jsou francouzština a angličtina. V praxi je používána téměř výlučně francouzština, anglicky se lze domluvit jen v největších městech (s obtížemi) a v jihozápadní části země. Celkem se však v zemi používá ještě dalších 220 místních tradičních jazyků a dialektů.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Republika Kamerun je po správní stránce zatím členěna na 10 provincií, které jsou nazvány většinou podle jejich geografické polohy: Far North (Extréme Nord – Daleký sever), North (Sever), Adamawa, Centre (Střed), West (Západ), North West (Severozápad), South West (Jihozápad), Littoral (Pobřežní), South (Jih) a East (Východ).

Hlavní město: •

Yaoundé – 1 740 000 obyvatel (sídlo prezidenta, vlády a parlamentu)

Další velká města: •

Douala: 2 054 000 (největší přístav, centrum obchodního života)

•

Garoua

•

Bamenda

•

Maroua

•

Bafoussam

3/34



Kamerun

•

Ngaoundéré

•

Bertoua

•

Loum

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn •

středoafrický frank, tzv. CFA-frank („Cooperation Financiere en Afrique Centrale francs“; emitovaný Centrální bankou středoafrických států, sdružených do tzv. CEMAC – „Union économique et monetaire de l’Afrique centrale“). Středoafrický frank se dále dělí na 100 centimů. Mezinárodní označení XAF.

•

průměrný kurz 2011: 1 USD = 507,15 XAF (CFA), pevně ukotven na Euro 1 Euro = 655,96 XAF

V zahraničním obchodě jsou nyní nejčastěji používanými měnami EUR a USD. Na kamerunském vnitřním trhu se cizí měny nepoužívají.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Celostátní svátky: •

1. ledna (Nový rok, Den nezávislosti)

•

11. únor (svátek mládeže)

•

Velký pátek

•

Velikonoční pondělí

•

První máj (1. května)

•

20. květen (Den republiky)

•

1. a 2. svátek Vánoční (25. a 26. prosince).

Slaví se rovněž další dva křesťanské svátky (Nanebevstoupení Páně (květen) a Nanebevzetí Pany Marie) a dva lunární muslimské svátky – Id el Fitr a Id Al Adha (konec Ramadánu). Volné dny: neděle

Obvyklá otevírací doba: •

obchody (supermarkety) od 9:00 do 12:30 hodin a pak od 15:30 do 19:30 hodin, v sobotu do 12:00 až 13:00 hodin

•

tržiště jsou otevřena většinou od 7:30 do 18:00 hodin

•

otevírací doba provozoven veřejných služeb, centrálních úřadů a bank je pak od 7:30 do 15:30 hodin (většina bank je otevřena i v sobotu). Lékárny jsou otevřeny od 8:00 do 20:00 hodin.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Nedělní dopoledne tráví většina kamerunských občanů křesťanské víry v kostele. Velmi obvyklým a častým jevem je rovněž v Kamerunu všeobecná nedochvilnost. Návštěvníky země je dále nutné upozornit, že místní řidiči velmi často porušují dopravní předpisy, i když jejich kázeň je obecně nesrovnatelně vyšší než v sousední Nigérii. V Kamerunu jsou však obecně respektovány přechody pro chodce. Při jednáních na centrálních úřadech se vyžaduje oblek s kravatou, při obchodních jednáních se toleruje košile s kravatou.

4/34



Kamerun

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU V Kamerunu jsou stále v provozu početné soukromé francouzské kliniky na dobré úrovni. I na venkově je v každé vesnici alespoň ambulantní ošetřovna pro poskytnutí první rychlé pomoci (v hlavních městech provincií jsou centrální kliniky). Lékařskou péči je však nutné zde platit, cestovní pojištění a jeho podmínky je nutné sjednat s příslušnou pojišťovnou v ČR.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Kamerun patří k zemím, se kterými je zaveden vízový režim. K cestě do této země je potřeba mít vízum. Pro Českou republiku je teritoriálně příslušné kamerunské velvyslanectví v Moskvě (v ČR kamerunské velvyslanectví není). Embassy of the Republic of Cameroon Povarskaya Street 40 Moscow tel.: 007495-690 65 49, 690 00 63 fax: 007495-690 61 16 úřední hodiny: pondělí – pátek: 9:30–12:30, 13:00–16:30 V případě, že český občan cestuje přes Nigérii, lze v krajním případě získat kamerunské vízum i na velvyslanectví Kamerunské republiky v Abuji. Kamerun má v Evropě velvyslanectví také v Haagu, Bruselu, Berlíně, Kodani, Madridu, Paříži Athénách, Londýně, Římě a v Ženevě. Zkušenosti z předchozích let ukazují, že z logistického hlediska je lepší se s žádostí o víza obracet na Berlín, nebo Paříž. Žadatel však riskuje odmítnutí. V případě podání žádosti o obchodní vízum je vyžadováno pozvání kamerunské firmy. V případě turistického víza je vyžadováno potvrzení o zajištění ubytování a případně dopis zvoucí osoby potvrzující ubytování. Dále je vyžadována zpáteční letenka a výpis z bankovního účtu. Cena za podání žádosti o krátkodobé vízum je 100 EUR. Do Kamerunu se nedoporučuje cestovat, aniž by měl cestovatel předem zajištěný doprovod místním seriózním partnerem, nebo známým. Před cestou do zemí západoafrického regionu by měl každý cestovatel navštívit odborného lékaře – specialistu na tropické choroby (v Praze například Klinika geografické medicíny Královské nemocnice Vinohrady, nebo Centrum cestovní medicíny), kde lze absolvovat všechna doporučená očkování – proti žluté zimnici (povinné, potvrzení může být vyžadováno na letišti), žloutence typu A i B, břišnímu tyfu, meningitidě, choleře a tetanu. Doporučuje se nechat si před cestou zkontrolovat také protilátky na TBC a dětskou obrnu a případně doplnit i tato očkování. Proti velmi vážné tropické nemoci přenášené komáry – malárii – očkování neexistuje. Pro krátkodobý pobyt je doporučována předběžná profylaxe antimalariky, přičemž na jednotlivé deriváty se po čase v teritoriu vytváří resistence. Proto je nutno typ použitého antimalarika konzultovat před odjezdem se specialistou na tropické nemoci (v krajním případě kontaktovat velvyslanectví ČR v Abuji). Mezi běžná antimalarika používána v Kamerunu patří Flansidar, Coartem a Artesum (prodej Lariamu je zde zakázán). Při výskytu sebemenších příznaků jakékoliv nemoci (chřipky, angíny, bolesti hlavy, pocity únavy) je nutno navštívit nejbližší nemocnici a nechat si udělat malarický test. Ten je velmi jednoduchý (odběr vzorku krve) a rychlý – trvá cca 15 minut i s rozborem krve. Léky proti již probíhající malárii jsou v Kamerunu volně v prodeji a jsou účinné – nemoc ustoupí během dvou až tří dnů. Zásadní je nenechat nemoc rozvinout (inkubační doba malárie je cca týden) – pak může mít fatální následky. Rovněž lze doporučit, aby si cestovatel koupil v cílové zemi jedno balení místních protimalarických léků a vzal si ho zpět s

5/34



Kamerun

sebou do ČR. Vzhledem k inkubační době se malárie může projevit až po návratu zpět do vlasti a s jejím výskytem a tedy i léčením by mohly být v ČR problémy.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Stejně jako všude jinde v subsaharské Africe, i v Kamerunu velmi rychle roste klasická kriminalita, a to zejména ve městech. Je tedy třeba zachovávat určitou opatrnost, nevystavovat na odiv drahé šperky nebo fotoaparáty, nenosit sebou vysoké finanční částky. ZÚ Abuja nedoporučuje pohybovat se bez doprovodu ve večerních hodinách a v noci a vyhnout se odlehlým místům. Přesuny vozem je nutno provádět za světla, jízda v noci je riskantní (banditismus, neoznačené silnice, neosvětlená vozidla, stáda skotu na silnici aj.). Politická situace v Kamerunu je sice stabilní, situace se může prudce změnit v případě zdravotních problémů prezidenta. V zemi čas od času dochází k sociálním nepokojům, sever a východ bývá zasažen vlnami uprchlíků (v minulosti díky ozbrojeným konfliktům v sousedních zemích Čad a Středoafrická republika), dnes největší nebezpečí přichází z Nigérie (na jihu pirátství, únosy, banditismus, na severu islámský radikalismus). Před cestou je proto doporučováno informovat se o aktuální bezpečnostní situaci v konkrétní oblasti, případně i informovat ZÚ Abuja o předpokládaném místě pobytu prostřednictvím dobrovolné registrace DROZD.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města ČR nemá v Kamerunu „rezidentní“ velvyslanectví a teritoriálně jej pokrývá velvyslanectví v nigerijské Abuji. Embassy of the Czech Republic Gnassingbe Eyadema Street 5, Asokoro District, Zone 4, Abuja, Nigeria Tel.: 00234-70 – 37571096, OEÚ: +234-8055056091 E-mail: [email protected], [email protected] Web: www.mzv.cz/abuja V roce 2003 byl v republice Kamerun otevřen honorární konzulát ČR: Honorary Consulate of the Czech Republic/Consulat Honoraire de la République Tchéque 40, Rue Dominique Savio, Bonapriso B.P.1511 Douala République du Cameroun Kontaktní osoba: MUDr.Věra Yabéko – Vitáčková, honorární konzulka ČR Telefon do kanceláře (z ČR): 002377-3430718 Telefon domů: 002377-3429586 Faxové spojení: 002377-3431217 Mobilní telefon: 002377-9926690 E-mail: [email protected]

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) „Ostatní české státní instituce“ (CzechTrade, Czechinvest, České centrum) nejsou v Kamerunu zastoupeny a toto zastoupení se nedá očekávat ani v blízké budoucnosti. V případě kritické situace lze v nejvyšší nouzi kontaktovat také českou společnost „Sahela“ v severokamerunském městě Maroua na [email protected], [email protected].

6/34



Kamerun

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) •

Policie: 17 (117 z mobilu) v Yaoundé, Douale a Garoua

•

Požárníci: 18 (118 z mobilu)

•

první pomoc: 223 40 20 (Yaoundé), 342 68 68 (Douala)

•

četnictvo: 13 (113 z mobilu) v provinciích Centre, Littoral, Ouest a Nord-ouest

•

bezpečnost v Douale: +237 33 43 65 72

1.18. Internetové informační zdroje •

www.worldskip.com/cameroon

•

www.argia.fr

•

www.Cameroun-infotourisme.com

•

www.eiu.com

•

www.africanet.com

•

www.wala.ctic.com

•

www.cameroon-embassy.nl

•

www.finances.cm

Další informace lze získat i na www.mzv.cz.

1.19. Adresy významných institucí •

Národní obchodní komora: Chambre de Commerce, d’Industrie et des Mines du Cameroun (Cameroon Chamber of Commerce, Industry, and Mines – CCIM), (Mr. Eken Christophe, Secrétaire Général – President), Rue de Chambre de Commerce, B.P.4011 RP, Douala, http://www.ccima.net/

•

Instituce pro podporu investic: Ministére du Développement Industriel et Commercial (MINDIC), Yaoundé Chambre d’Agriculture, d´Elevage et des Forets du Cameroun, Parc Repiquet, B.P. 287, Yaoundé Centre National du Commerce Extérieur (CNCE) – působí pod ministerstvem MINDIC

7/34



Kamerun

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Kamerun je unitární republikou, praktikující prezidentský systém s politickým systémem více stran. Politickou a výkonnou moc drží ale pevně v rukách prezident republiky za asistence předsedy vlády. Prezident je volen na sedmileté funkční období všelidovým přímým hlasováním. Prezident také jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh nové členy vlády. Novela Ústavy z roku 1996 zakotvuje princip oddělení tří hlavních center moci – politické, výkonné a legislativní. Opoziční strany byly legalizovány teprve v roce 1990 a převážná část moci zůstává stále v rukách prezidenta. Registrováno je již celkem 175 politických stran, politický život však zcela jednoznačně ovlivňují pouze strany, zastoupené v parlamentu. Těch je v současné době pět: •

Rassemblement démocratique du peuple camerounais: 153

•

Front social-démocrate: 16

•

Union démocratique du Cameroun: 4

•

Union nationale pour la démocratie et le progrès: 6

•

Mouvement progressiste: 1

Z dalších opozičních hnutí stojí za zmínku Southern Cameroon National Council (SCNC; anglofonní část země, vůdcem je Frederick Ebong Alobwede) a Human Rights Defense Group (prezidentem hnutí je Albert Mukong). SCNC vede kampaň za odštěpení dvou anglofonních kamerunských provincií „North West“ and „South West“. Vláda tuto stranu prohlásila za nelegální a její členové jsou často zatýkáni. Přesto, že tato opoziční strana postupem času ztratila u obyvatel do značné míry kredibilitu (nevybíravé způsoby boje o vedení), je nespokojenost anglofonní komunity stálou hrozbou pro stabilitu státu. Parlament je jednokomorový (Národní shromáždění) a má 180 křesel. Jeho členové jsou voleni přímou volbou ve všeobecných volbách, a to na 5 let. Funkční období však může prezident republiky zkrátit či prodloužit. Ústava republiky zakotvuje požadavek na vytvoření rovněž horní komory parlamentu pro legislativu – Senátu, ale ten dosud nebyl vytvořen. Poslední parlamentní volby se uskutečnily 22. 7. 2007. Svou dominanci v nich potvrdila vládní strana prezidenta Biyi – RDPC. Dalšími relativně silnější strany v parlamentu jsou SDF a UDC. Předsedou vlády je od 30. 6. 2009 Philemon Yang.

Právní systém Kamerunský právní systém je přímo odvozen od francouzského civilního práva, anglického obecného práva a zvykového práva. Kamerun dosud nepřijal jurisdikci Mezinárodního soudního dvora v Haagu. První ústava republiky Kamerun byla přijata celonárodním referendem dne 20. května1972 aformálně začala platit dne 2. června 1972. Revidována byla v lednu roku 1996, zakotvila v zemi demokratický systém vlády, charakterizovaný oddělením mocí a nezávislou justicí. Naposledy byla ústava měněna v roce 2008, změna se týkala počtu mandátů prezidenta. Nejvyšším orgánem kamerunského soudnictví je Nejvyšší soud (soudci jsou jmenováni prezidentem republiky), Vyšší soudní dvůr tvoří devět soudců a šest náhradníků, volených Národním shromážděním.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Prezidentem republiky Kamerun je již od 6. listopadu 1982 Paul Biya, současně je i předsedou nejsilnější domácí politické strany RDPC. Jeho zvládnutí přechodu k systému více politických stran v zemi (1990) bylo sice kontroverzní, ale účinné. Biya se distancoval od metod zastánců tvrdé linie a rozšířil podstatně svou domácí politickou moc konsolidací tzv. Severo-jižní národní aliance a získáním podpory domácí podnikatelské špičky.

8/34



Kamerun

Paul Biya byl znovu zvolen do šestého prezidentského mandátu v řadě dne 9. 10. 2011 a to 77,98 % hlasů. Jeho největší protivník John Fru Ndi získal pouhých 10,71 % hlasů. Důvěryhodnost voleb byla silně podlomena organizačními zmatky, ze kterých je obviňována nezkušená volební komise ELECAM. Pokud se nestane nic nepředvídaného, udrží se u moci až do roku 2018.

2.3. Složení vlády Složení vlády v květnu 2012: •

prezident: Paul BIYA

•

předseda vlády: Philemon YANG

•

místopředseda vlády pro vztah s parlamentem: Amadou ALI

•

spravedlnost a nejvyšší státní zástupce: Laurent ESSO

•

turistika a volný čas: Bello Bouba MAIGARI

•

Nejvyšší kontrolní úřad: Henri Eyebe AYISSI

•

tržiště: Aba SADOU

•

decentralizace : René Emmanuel SADI

•

sociální záležitosti: Catherine Bakang MBOCK

•

zemědělství a rozvoj venkova: Lazare Essimi MENYE

•

kultura : Ama Tutu TUMA

•

pozemky a katastr: Jacqueline Koum a BISSIKE

•

zaměstnanost a odborné školství: Zachari PEREVET

•

vysoké školství: Jaques Fame NDONGO

•

státní správa a reforma administrativy: Michel Ange ANGOUEN

•

mládež a občanská výchova: Ismael Bidoung KPWATT

•

malé a střední podnikání, řemesla: Laurent Serge ETOUNDI NGOA

•

pošty a telekomunikace: Jean Pierre Biyiti BI ESSAM

•

otázky žen a rodiny: Abena Ondoua née OBAMA

•

bytová výstavba a rozvoj měst: Jean-Claude NGOUENTCHOU

•

komunikace: Issa Tchiroma BAKARY

•

obrana: Edgar Alain Mebe Ngo’o

•

hospodářství, plánování a územní rozvoj: Emmanuel Nganou DJOUMESSI

•

vodní hospodářství a energetika: Basile Atanga KOUNA

•

životní prostředí, ochrana přírody: Pierre Helle

•

výzkum a inovace: Madeleine TCHUENTE

•

vnější vztahy (zahraniční věci): Pierre Moukoko MBONJO

•

finance: Alamina Ousmane MEY

•

lesnictví a fauna: Phillipe Ngole NGOUESSE

•

zdravotnictví: André Mama FOUDA

•

střední školství: Louis Bapes BAPES

•

sport a tělesná výchova: Adoum GAROUA

•

důlní průmysl průmysl, technologie: Emmanuel BONDE

•

základní vzdělání: Youssouf née Adjidja Alim

•

veřejné práce: Patrice AMBASSALA

•

obchod: Luc Magloire Mbarga ATAGANA

•

doprava: Robert NKILI

•

živočišná výroba a rybářství: Dr. TAIGA

•

práce a sociální zabezpečení: Gregoire OWONA

•

guvernér státní banky (Banques des Etats de l’Afrique centrale): Lucas Abaga Nchama

9/34



Kamerun

3. Zahraničně-politická orientace Kamerun je ve své zahraniční politice značně orientován na Francii. Ta se snaží svůj vliv v Kamerunu udržovat, je největším bilaterálním donorem zahraniční rozvojové pomoci. Nástup ČLR (alespoň v ekonomické oblasti) je ale patrný i v Kamerunu. Hospodářskou pozici posilují i USA, UK, Indie a Turecko.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních UN (OSN – Organizace spojených národů), AU (African Union, vznikla v červenci roku 2000 jako nástupnická organizace po OAJ – Organizaci africké jednoty), Commonwealth of Nations, ICM (HNZ – Hnutí nezávislých zemí), WTO (Světová obchodní organizace), IMF (MMF – mezinárodní měnový fond), AfDB (Africká rozvojová banka), CEMAC (Hospodářská a měnová unie zemí střední Afriky, bývalá UDEAC – Hospodářská a celní unie frankofonních zemí střední Afriky), FAO, WHO. Členství v dalších mezinárodních organizacích: ACCT, ACP, AfDB, BDEAC (Rozvojová banka zemí střední Afriky), CCC, CEEAC, ECA, F-19, G-77, IAEA, IBRD, ICAO, ICC, ICFTU, ICRM, IDA, IDB, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMO, Interpol, IOC, ISO (korespondent), ITU, MONUC, NAM, OIC, OPCW, OSN, OSN (bezpečnostní rada – dočasně), PCA, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UNITAR, UNMIK, UPU, WCL, WFTU, WIPO, WMO, WToO (World Tourist Organisation). Z regionálních mezinárodních organizací je nutné jmenovat zejména: •

The Organization of Islamic Conference

•

NEPAD (New Partnership for African Development)

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Kamerunská republika je členem Hospodářské a celní unie zemí střední Afriky (CEMAC – Communauté économique et monetaire de l’Afrique centrale) (členy CEMAC jsou Čad, Kamerun, Středoafrická republika, Gabun, Konžská republika a Rovníková Guinea). Společenství CEMAC bylo vytvořeno v roce 1994, kamerunský prezident příslušnou smlouvu ale ratifikoval teprve dne 29. června 1998. CEMAC je součástí širšího celku – „Hospodářského společenství středoafrických států“ (ECCAS; navíc sem patří Burundi, Rwanda, Angola, KDR a Demokratická republika Svatého Tomáše a Princova ostrova). Unie je však funkční jen omezeně, existuje totiž nerovnováha mezi pozicemi bohatších a chudších členských států a z toho nekonečné diskuze a třenice. Kamerun je rovněž členskou zemí organizace The Community of Central African, Carribean and Pacifik States (EACPS).

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Ve smluvní oblasti existují mezi oběma našimi zeměmi následující dokumenty: •

Dohoda o hospodářské a technické spolupráci mezi ČSSR a Federativní republikou Kamerun (Paříž dne 13. 6. 1963) (neuveřejněna ve sbírce zákonů)

•

Dohoda o kulturní spolupráci mezi ČSSR a Federativní republikou Kamerun (Paříž dne 20. 4. 1964). (č. 168/1964 Sb.)

•

Obchodní dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Sjednocené kamerunské republiky (Yaoundé dne 25. 6. 1981) – byla českou stranou z důvodu členství v EU vypovězena

Po dobu existence samostatné ČR nebyly uzavřeny žádné nové bilaterální mezistátní dohody s republikou Kamerun.

10/34



Kamerun

4. Ekonomická charakteristika země Kamerunská republika je nejvýznamnější zemí Hospodářské a celní unie frankofonních zemí střední Afriky (CEMAC – Union économique et monetaire de l’Afrique centrale). Její roční HDP tvoří plnou polovinu národního produktu ve všech zemích CEMAC dohromady. Díky zásobám ropy a příznivým klimatickým podmínkám patří Kamerun mezi na suroviny a primární zdroje bohaté ekonomiky. Země se ale potýká s mnoha vážnými problémy – zanedbanou infrastrukturou, nepříznivým investičním a podnikatelským klimatem, korupcí, špatným řízením podniků a nevýkonnou státní správou, které její ekonomický rozvoj brzdí. Kamerun byl, je a zůstane závislý na vývozu komodit, jeho ekonomika bude proto konjunkturálně kolísat v závislosti na kolísání cen na světových trzích. V Kamerunu je v současné době zhruba 30 % práceschopného obyvatelstva, které je bez pravidelného nebo jakéhokoliv zaměstnání. Statistiky UNDP uvádějí, že počet obyvatel, žijících pod hranicí chudoby (příjem pod 1 USD na den) činí cca 48 %, vládě se nedaří chudobu snižovat. Po velmi nadějném hospodářském vývoji počátkem 80. let 20. století, označovaném dokonce jako africký zázrak, postihl Kamerun po roce 1985 jeden z nejhlubších ekonomických poklesů ze všech zemí subsaharské Afriky, způsobený náhlým poklesem cen kakaa, kávy a ropy na světových trzích. Export země se rázem propadl až na 40 % své předchozí hodnoty. Příjmy z těžby ropy byly soustřeďovány na kontech mimo státní rozpočet a užívány bez jakékoliv kontroly. Rozpočtové deficity se staly každoročním pravidlem a „ropné konto“ bylo rychle vyčerpáno na zacelení děr v rozpočtu. Fiskální krize a nadhodnocená domácí měna pak vedly k 50% devalvaci měny v roce 1994. Od roku 1996 však postupně došlo k ekonomickému oživení, hnanému zejména primárním sektorem (zemědělství, výroba potravin, lesnictví a dřevařství) a dále těžbou a využitím minerálních zdrojů, primární výrobou, stavebnictvím a veřejnými pracemi. Zlepšilo se rovněž řízení celé ekonomiky. Potenciál kamerunské ekonomiky zatím zůstává nevyužitý. Země je bohatá na řadu minerálů, jejich zdroje však stále čekají na využití (těžební průmysl je zatím málo rozvinutý). Kamerunská vláda přijala v lednu 2010 dlouhodobý plán posílení ekonomického růstu, zaměstnanosti a snížení chudoby. Chce toho dosáhnout posílením investic do zemědělství a infrastruktury, zlepšenou dostupností úvěrů podnikatelům, investicím do vzdělání a zdravotnictví a zejména přílivu zahraničních investic do těžby surovin. Plány ale budou narážet na dlouhodobě zakořeněné a obtížně odstranitelné nešvary: nadměrné subvence některých komodit pro domácí spotřebitele, obrovská byrokracie, korupce, nedostatečná infrastruktura, špatný přístup k podnikatelským úvěrům a slabý soudní systém.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje V roce 2009 trpělo kamerunské hospodářství vlivem celosvětové krize. V letech 2010 a 2011 se nicméně situace otočila a Kamerun vykazuje růst HDP ve výši 3,2–3,5%. Inflace z cca 5 % v roce 2008 se snížila na 2,6 % v roce 2011. Očekává se, že v příštích letech zůstane zhruba na stejné úrovni. CFA frank zůstane vázán k EUR stabilním kurzem 655,96 – to ovlivní jeho kurz k USD. Dosažení vyšší úrovně ekonomického růstu (který je vzhledem k přírůstku obyvatelstva nedostatečný) bude záležet na tom, zda se vládě podaří realizovat výše uvedený rozvojový plán „Document de stratégie pour la croissance et l’emploi (DSCE)“, liberalizovat hospodářství (energetiku, telekomunikace), zvýšit produkci kávy a kakaa, reformovat veřejné výdaje (snížit dotace) a snížit korupci.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let

nominál HDP (mil. USD)

11/34

2007

2008

2009

2010

2011

20 700

23 736

22 180

23 141

26 072



Kamerun

růst reál HDP (%)

3,5

2,9

poč. obyvatel (mil.)

18,6

19,1

HDP/obyvatel (USD v PPP)

2 120

CFAfr : USD

- 0.9

3,2

3,5

19,5

20

20,4

2 180

2 191

2 242

2 310

479,3

447,8

472,19

495,28

470,19

CFAfr : EUR

656,0

656,0

655,96

655,96

655,96

spotř ceny (%)

3,5

5,3

1,0

2,5

2,6

mezin.rezervy (mil. USD)

2 932

3 091

3 676

3 665

3 497

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Podíl kamerunského průmyslu na tvorbě HDP činí zhruba 32 %. Na území Kamerunu jsou velké zásoby kvalitní hliníkové rudy (bauxitu), v okolí přímořského letoviska Kribi se nacházejí zásoby železné rudy, u města Mayo Darle pak zásoby cínu. V roce 1994 také bylo zahájeno využití ložisek rutilu (ruda titanu). Ložiska uranu nejsou zatím využívána. Na severu země (v okolí Garoua) se nacházejí rovněž velké zásoby vápence. Ty využívá cementárna v nedalekém městě Figuil a Bonabéri.

Nejsilnější odvětví průmyslu: Metalurgie: koncern ALUCAM zpracovává hliníkovou rudu, čínská společnost Anshan Iron and Steel Co působí v ocelářství; americká firma Geovic rozvíjí projekt těžby a zpracování rudy kobaltu, niklu a manganu ve východním Kamerunu (Nkamouna). Komplex by měl zpracovávat 4 200 t kobaltu (byl by 2. největším výrobcem kobaltu na světě) a 2 100 t niklu ročně po dobu 21 let.

Chemický průmysl: v Kamerunu působí společnosti PLASTICAM – výroba umělých hmot, CEP – nátěrové hmoty a lepidla, CCC – výroba mýdla, GANDOUR – parfumerie, SOPICAM – výroba insekticidů, CIMENCAM – výroba cementu

Potravinářství: CHOCOCAM se specializuje na výrobu čokolády a cukrovinek na bázi kakaa

Pivovarnictví: trh ovládají pivovary SABC – Société anonyme des brasseries du Cameroun, UCB – Union camerounaise des brasseries, Guiness Cameroon, pivovary SIAC a výrobce nealko-nápojů SOFAVINC

Těžební průmysl: Hliník/bauxit:

12/34



Kamerun

Existuje projekt v hodnotě 140 miliard CFA na výstavbu nové hliníkárny v Kirbi o výrobní kapacitě 1 milion t hliníku ročně. Investory by měli být společnosti „Rio Tinto Alcan“ a vládní „Alucan“, závod by měl být dokončen v roce 2018. Společnosti „Hydromines“ (USA), „Dubai Aluminium“(SAR) a indická „Hindalco“ nový koncern „Cameroon Aluminia Limited“ realizují projekt těžby a rafinace bauxitu ve městě Ngaoundal (severně od Yaounde). Investice mají činit 6 miliard USD (včetně výstavby 680 km dlouhé železnici do přístavu Kirbi). Očekávaným výstupem by mělo být až 9 milionů t bauxitu ročně. Železná ruda: Australská důlní společnost „Sundance Resources“, která získala těžební licenci, v květnu 2011 oznámila, že skutečné zásoby železné rudy v Mbalam jsou proti původním předpokladům více než dvojnásobné (ještě před tímto oznámením se mělo za to, že se jedná o druhé největší naleziště železné rudy v Africe a čtvrté největší na světě). Projekt tak nyní získal označení „globálně významný“ s tím, že na něm lze dosáhnout těžby 35 milionů tun vysoce kvalitní rudy ročně po dobu minimálně 25 let. Investice dosáhnou sumy 3,4 miliardy USD a bude (včetně výstavby 550 kmnové železniční tratě spojující místo těžby s pobřežím Guinejského zálivu a vybudování nového hlubokomořského přístavu, pravděpodobně ve vesnici Grand Batanga). Zahájení těžby je předpokládáno již v roce 2013. Britská společnost „African Aura Mining“ zahajuje těžbu na nalezištích v oblasti Djoum a australská „Legend Mining Limited“ získala 2 licenci k průzkumu v regionu pokrývajícím 2 400 km . Uran: Na kamerunském území probíhají intenzivní průzkumné práce (pokusné vrty), které vede společnost “Nu Energy Corporation“. Zlato: „African Aura Mining“ získala licenci pro průzkum a těžbu v oblasti Batouri. Ze 44 pokusných vrtů je 25 velmi nadějných. Ropa: Těžba ropy dosáhla vrcholu v polovině 80. let 20. století (v roce 1985 činila denní těžba 185 000 barelů). Od té doby se postupně snižuje, země dnes těží kolem 70 000 bbl denně. V roce 2012 by měla těžba dosáhnout 100 000 bbl/den. Potvrzené zásoby činí200 mil. barelů. V průzkumu a těžbě jsou aktivní společnosti „UK Sterling Energy“, která údajně objevila zajímavé ložisko na offshore pod přístavem Kirbi, dále čínská „Yan Chang Logone Development Holding Co.“ (investice ve výši 62 milionů USD v oblastech Zina a Makary), čínská Sinopec Group (Addax), malajsijská „Petronas Petra“, francouzský Total, a Perenco, Euroil Ltd., Tullow Oil. a další. Ropu zpracovává rafinérie SONARA. Plyn: 3

Geologické zásoby kamerunského zemního plynu jsou odhadovány na 500 miliard m . Země těží cca 20 3 mil. m , které spotřebuje. Počátkem roku 2010 podepsala francouzsko-belgická společnost „Suez Global LNG Ltd.“ s vládou MoU o výrobě LNG, „Victoria Oil and Gas Plc.“ žádá o 35letou průzkumnou a těžební licenci. Projekt prozatím nebyl realizován. Rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora v Haagu ze dne 10. října 2002 byla svrchovanost nad sporným hraničním poloostrovem Bakassi mezi Kamerunem a Nigérií přisouzena právě Kamerunu. Zásoby ropy na tomto poloostrově se odhadují na dalších 100 milionů barelů, zemního plynu pak na 370 mld. kubických metrů. Velký význam pro kamerunské hospodářství má rovněž dálkový ropovod (dokončen v polovině roku 2003), spojující naleziště u města Doba v republice Čad s pobřežním terminálem u Kribi na kamerunském pobřeží Guinejského zálivu. Ropovod je dlouhý 1 070 km a převážná jeho část vede právě přes území Kamerunu. Představuje významný zdroj příjmů pro státní pokladnu. Stavba ropovodu si vyžádala náklady ve výši 3,5 mld. USD, měl by sloužit rovněž k využití případných nalezišť v okolí Čadského jezera – v kamerunské části jezerní pánve (Chad Basin).

13/34



Kamerun

4.4. Stavebnictví V souladu s rozvojovým plánem Stratégie pour la croissance et l’emploi hodlá kamerunská vláda investovat do obnovy infrastruktury, výstavby nových energetických zdrojů, výstavby domů a bytů, přístavů a železnice.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělství se na tvorbě HDP podílí cca 20 % (zaměstnává 70 % práceschopného obyvatelstva). Základními zemědělskými plodinami jsou kasava, yam, banány, kukuřice, sladké brambory, sorghum, podzemnice olejná a kakaové boby. Velmi silný je průmysl zpracování ovoce a výroby ovocných šťáv a džusů. Kamerun je šestým největším světovým vývozcem kakaa. Kakaové boby se sklízí zejména v jižních a západních oblastech země, roční produkce dosahuje stále více než 90 000 tun (86 000 tun surového kakaa a 5 000 tun tzv. kakaového másla). Kamerun je jednou z mála zemí na světě, která produkuje oba nejznámější hlavní druhy kávy – Robusta a Arabica. Pěstitelé kávy Arabica jsou sdruženi do zvláštní unie, nazvané Union Centrale des Coopératives Agricoles de l’Ouest (UCCAO). Kamerunská káva je exportována zejména do Itálie, Německa, Velké Británie a Francie. Široce rozvinutý je v Kamerunu chov skotu, koz a drůbeže. Rozvinutý chov skotu a domácích zvířat umožňuje Kamerunu exportovat část masa a masných výrobků do sousedních republik Gabon a Kongo. V Kamerunu působí celá řada velkých společností, zpracovávajících domácí zemědělské produkty a snižujících tak efektivně přetrvávající potřebu dovozu potravin. Za všechny lze jmenovat alespoň společnosti SOSUCAM (výroba cukru), HEVECAM (provozuje gumovníkové plantáže a zpracovatelské závody kaučuku), AGROCOM (kultivace a zpracování ovoce a květin), SOCAPALM (výroba palmového oleje), CDC (výroba palmového oleje a banánů), MAISCAM (obhospodařování kukuřičných plantáží), PROLEG (pěstování francouzských fazolí). Významné místo v kamerunském hospodářství zaujímá pěstování bavlny. Ceny bavlny v Kamerunu jsou regulovány jedinou zpracovávatelskou společností – Société de développement du coton (Sodecoton). Tato společnost je z 59 % vlastněna státem, ze 30 % francouzskou firmou Développement des Agroindustries du sud a z 11 % Société mobiliére d’investissement du Cameroun (holdingová společnost řízená konsorciem politiků ze severu země). Sodecoton má výluční práva na zpracovávání bavlníkových semen. Přes dosavadní snahy vlády (dotace nákupu hnojiv započala v roce 2010) produkce bavlny klesá. Řešením by mohla být privatizace sektoru, kterou doporučují Světová banka a Mezinárodní měnový fond, vláda je nicméně proti. Bavlna se ve velkém pašuje do sousední Nigérie, kde je 3x dražší než v Kamerunu. Dřevo je druhým nejvýznamnějším devizovým zdrojem Kamerunu. Pralesy pokrývají 40 % plochy země, 17 mil. ha je těžitelných. Těžba dřeva přispívá k tvorbě HDP cca 6 %, k devizovým příjmům cca 11 %, zaměstnává až 50 000 lidí. Těží se a do zahraničí (Francie, Španělsko, Itálie, Čína) vyváží zhruba 3 1,6 m ročně (přesná data o množství vytěženého a vyvezeného dřeva jsou ale nedostupná). Zákon o lesích z roku 1999 částečně zakázal vývoz kulatiny. Vláda se alespoň verbálně snaží často nezákonné drancování tropických pralesů omezit. V roce 2010 podepsala s EU dohodu o označování a sledování vyváženého dřeva.

4.6. Služby Sektor obchodu a služeb se rozvíjí a dnes již vytváří cca 48 % HDP. Ovoce tak přináší částečná liberalizace telekomunikací a bankovního sektoru. Nejvýznamnější částí tohoto odvětví zůstávají dopravní služby, logistika pro regionální obchod, velkoobchodní a maloobchodní služby. Ve srovnání s ostatními zeměmi regionu je daleko rozvinutější turistika, která se stává důležitým odvětvím služeb, zejména v přímořském pásmu na jihozápadu země (délka pobřeží je 400 km). Poměrně dobře rozvinutá je ekoturistika a lovecká turistika. Pro obě odvětví turistiky jsou v Kamerunu vybudovány specializované národní parky a lovecké revíry. V kategorii „národní park“, „lesní rezervace“,

14/34



Kamerun

„útočiště fauny“ a „biosférická rezervace“ je již 13 oblastí v celé zemi. Ekoturistika je rozšířena hlavně v okolí nejvyšší kamerunské hory Mount Cameroon (Národní park Korup). Lovení divoké africké zvěře upravuje v Kamerunu čl. 78 Lesního zákona z roku 1994. Divoká fauna je v něm rozdělena do tří kategorií – A pro lovitelnou zvěř s běžným povolením (sloni, jeleni, buvoli), B pro zvěř se zvláštním povolením (např. hroši, divoká prasata, antilopy) a C je kategorie přísně chráněných zvířat (žirafa, levhart, gepard, krokodýli, nosorožci, opice a ptáci).

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Energetika Infrastruktura je nejslabším článkem ekonomiky nejen Kamerunu, ale i všech okolních zemí regionu. Dodávky elektrické energie ze státní sítě jsou stále ještě často přerušovány. Hlavní dopravní komunikace jsou již udržované a ve velmi slušném stavu.

Výroba elektrické energie Kamerunské hospodářství trpí nedostatkem elektrické energie, zároveň se však jedná o zemi s obrovským a nevyužitým potenciálem vodních toků (97 % vyrobené elektrické energie pochází v Kamerunu z vodních elektráren) . Současná výroba el. energie, která se pohybuje na úrovni 1000 MW, by měla být do roku 2020 zvýšena na 3000 MW. Za tímto účelem hodlá kamerunská vláda investovat také do výstavby nových hydroelektráren cca 6 bilionů CFA. Více než polovina plánovaného navýšení je úzce spjata s výstavbou vyrovnávací nádrže „Lom Pangar“, která by měla kontrolovat kolísavý stav vody na Panga River (pozn. ZÚ: již dlouhou dobu se vedou spory a veřejné diskuze s obyvateli zátopového území, ochránci životního prostředí a hydrogeology o vhodnosti a záporných aspektech výstavby přehrady). Práce pokračují na projektech výstavby dalších elektráren: •

hydroelektrárna „Nachtigal“ (300 MW), energii by měla dodávat hlavně závodu na zpracování bauxitu ve městě Edea

•

hydroelektrárna „Song Mbengue“ (930 MW), energii by měla dodávat hlavně závodu na zpracování bauxitu v Kribi

•

čínská hydroelektrárna „Memve’ele“ (200 MW, zahájeno v březnu 2010, dokončení předpokládáno v roce 2013, investice ve výši 556 mil. EUR)

•

elektrárna v Kribi, spalující zemní plyn (výstavba již zahájena, dokončení předpokládáno v září 2012, cena 122 milionů EUR)

•

hydroelektrárna Bini a Warak na řece Vina-North, provincie Adamawa (75 MW)

Telekomunikace Úroveň telefonizace je v republice Kamerun na africké poměry velmi dobrá. V provozu je cca 500 000 pevných linek a 10,4 mil. linek mobilních. Pevná telefonní síť v zemi je pod kontrolou státní společnosti CAMTEL, mobilní síť pak provozují již soukromé společnosti, zejména ORANGE (bývalá SCM – Société Camerounaise de Mobiles) a jihoafrická MTN (Mobile Telecommunications Network). Vláda plánuje třetí mobilní síť v blízké budoucnosti. V roce 2011 bylo v zemi registrováno 9,5 tisíce internetových providerů (kód země „cm“). Média jsou stále pod přísným dohledem vlády. V Kamerunu je provozována jediná celonárodní televizní a rádiová stanice, dvě soukromé TV stanice a jedna rádiová obdržely licenci v roce 2007.

Dopravní síť Páteř kamerunské dopravní sítě tvoří silnice, kterých je celkem asi 50 000 km, z čehož 5 000 km je zpevněných (asfaltových), na Afriku v relativně dobrém stavu. Převážnou část silniční sítě dosud tvoří prašné silnice, na které je v období dešťů zakázán vjezd nákladním automobilům s nosností nad 3,5 tuny a autobusům s více než 12 sedadly pro cestující. Na dálničních úsecích (v okolí Doualy, Yaoundé a Garoua) je vybíráno mýto. V největších kamerunských městech funguje pravidelná městská hromadná 15/34



Kamerun

autobusová doprava. Technický stav vozidel na kamerunských silnicích je všeobecně mnohem lepší, než v okolních zemích, rovněž zvyky a chování místních řidičů jsou evropštější. V zemi je v provozu celkem987 kmjednokolejné úzkorozchodné železnice (rozchod 1000 mm). Hlavní (a jediná) trasa železnice spojuje přístav Doualu s hlavním městem Yaoundé a městem Ngaoundere ve střední části republiky. Železnici provozuje státní společnost CAMRAIL (Cameroon Railway Corporation). Ačkoliv jde o jednu z prvních francouzských koloniálních investic, je železnice dosud udržována v dobrém technickém stavu. V Kamerunu je celkem 34 letišť, z toho 11 se zpevněnou přistávací plochou. Mezinárodní letiště jsou v Douale, Yaoundé (Nsimalen) a Garoua. Využívaných říčních vodních cest je v Kamerunu asi 2 100 km, jejich význam však stále klesá. K říční dopravě je využívána zejména řeka Benue. Pravidelné námořní lodní linky spojují kamerunské přístavy (Douala, Kribi, Limbe) s okolními zeměmi – Gabonem, Nigérií a Rovníkovou Guinejí. Pro mezinárodní obchod je nejvýznamnější terminál v Douale, přes který jde 95 % zahraničního obchodu, jeho kapacita je však omezována silným zanášením. Čínské firmy zahájily práce na výstavbě nového víceúčelového Kirbi Deep Sea Port (plánovaná výše investice je 655 mil. USD). Uvažuje se rovněž o výstavbě druhého hlubokovodního přístavu v jihozápadní části země v Limbe.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc EU patří k největším donorům ZRP v Kamerunu. 10. EDF předpokládá alokaci 239 mil. EUR (obálka A) a 6,9 mil. EUR (obálka B) v letech 2008–2013. Dalšími velkými donory jsou Francie, Belgie, Velká Británie, Německo, Kuvajt, USA a země BRIC (zejména ČLR). Kamerun žádnou zahraniční pomoc jiným státům neposkytuje.

16/34



Kamerun

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Fiskální ukazatele (% HDP) – rozpočtové příjmy centrální vlády, dtto výdaje, saldo 2006

2007

2008

2009

2010

2011

rozpočtové příjmy

20,5

20,8

21,3

21,6

18,8

19,2

rozpočtové výdaje

14,6

15,5

16,5

18,6

19,0

20,4

rozpočtová bilance

5,9

5,3

4,8

3,0

-0,2

-1,2

veřejný dluh

21,9

17,4

13,9

15,1

15,8

16,0

Zdroj: EIU

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Běžný účet (v mil. USD) 2007

2008

2009

2010

2011

obchodní bilance 735

466

-389

-177

-205

vývoz FOB

4 956

5 890

4 170

4 485

5 717

dovoz FOB

-4 221

-5 424

-4 559

-4 663

-5 921

bilance služeb

-394

-1 185

-5311

-586

-633

příjmová bil.

-499

-329

-477

-2391

-341

bilance běžn. převodů

444

598

279

146

166

-450

-1 119

-856

-1 013

2010

2011

bilance běžného 286 účtu

Devizové rezervy (v mil. USD) 2007

17/34

2008

2009



Kamerun

celk.zahranič. rezervy

2 932

3 091

3 676

3 665

3 497

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Kamerunu byl Světovou bankou a MMF (IDA) přiznán statut tzv. Vysoce zadlužené chudé země (HIPC – Highly Indebted Poor Country) – zahraniční zadlužení v roce 2006 dosáhlo 9,2 mld. USD. V rámci Enhanced Heavily Indebted Poor Countries Initiative byl v roce 2006 zemi odpuštěn dluh ve výši 4,4 mld. USD, v rámci Multilateral Dept Relief Initiative pak dalších 1,1 mld. USD. Program restrukturalizace a odpouštění částí dluhu významně snížil závazky Kamerunu vůči zahraničním věřitelům a umožnil uvolnit finanční prostředky na zdravotní péči, základní vzdělání, prevenci AIDS a další kritické sociální služby. Měl rovněž přímý vliv na státní rozpočet, významně se snížila dluhová služba. Podmínky odpuštění části dluhu zahrnují rovněž realizaci programů privatizace a posilování ekonomiky země a snižování chudoby (Poverty Reduction Strategy Paper, přijat vládou v listopadu roku 2001). V současnosti zahraniční dluh Kamerunu opět mírně roste a dosahuje 3,3 mld. USD. 2007

2008

2009

2010

2011

jistina

3 004

2 756

2 941

3 047

3 303

dluhová služb zaplaceno

512

478

395

442

461

z toho jistina

369

358

336

345

353

z toho úrok

143

119

59

97

108

dluhová služba splatné

512

498

444

442

469

zdroj: EIU údaje v mil. USD

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Bankovní soustava Kamerunu je kontrolována společnou centrální bankou středoafrických zemí – Banque des Etats de l’Afrique Centrale (BEAC) se sídlem v Yaoundé. Ta dozírá na činnost bank i v ostatních pěti členských zemích středoafrického integračního seskupení (Čad, Středoafrická republika, Gabon, Kongo a Rovníková Guinea). Centrální banka BEAC emituje oběživo a dozírá na likviditu uvnitř středoafrické měnové zóny přes rediskontní sazby a kontrolu členských peněžních trhů, ve své monetární politice v zásadě kopíruje rozhodnutí Evropské centrální banky. V roce 1993 vytvořily dále členské země BEAC nadnárodní instituci bankovního dozoru – COBAC (Commission Bancaire de l’Afrique Centrale), která má zvláštní pravomoci pro regulaci činnosti a dodržování disciplíny u všech bankovních institucí integračního seskupení CEMAC. Jako všichni ostatní signatáři smlouvy o vytvoření zóny CFA-franku v Africe (1948) je Kamerun rovněž povinen držet alespoň 60 % svých zahraničních rezerv na účtu „compte d’operation“, spravovaném v Paříži. V Kamerunu existuje 13 autorizovaných soukromých komerčních bank. Licenci vydává Středoafrická bankovní komise (COBAC).

18/34



Kamerun

Pro spolupráci lze českým exportérům doporučit všechny autorizované banky, zejména AFB, která je přijatelná jako partner i pro ČSOB (exportní financování do výše 2 mil. USD): •

Afriland First Bank (AFB)

•

Banque Internationale du Cameroun pour l’Epargne et le Credit (BICEC)

•

Société Commerciale de Banque Crédit – Lyonnais (SCB – CL)

•

Standard Chartered Bank

•

Société Générale de Banque au Cameroun (SGBC)

•

Amity Bank

•

Commercial Bank of Cameroon

•

Ecobank

•

Citibank

Banky nabízejí dostatečnou paletu bankovních produktů (akreditivy, komerční úvěry, různé směnky (drafts) apod.) a přijímají více a více pobídek pro poskytování úvěrů pro střednědobé investice soukromých subjektů. Moderní bankovní produkty (elektronický banking) však nejsou zatím příliš rozšířeny. Bankovní sektor na druhé straně trpí přísnými regulačními opatřeními, nízkým objemem finančních prostředků vyčleněných na půjčky a nízkou kvalitou služeb. Pro transfery do cca 215 000 USD není požadováno žádné povolení.

5.5. Daňový systém Kamerunský daňový systém se přizpůsobil jednotnému systému v rámci zemí CEMAC. Poslední daňová reforma byla v Kamerunu provedena v roce 1998. Dostupné zahraniční zdroje (CIA, EIU) uvádějí, že kamerunský daňový a regulační systém má daleko k dokonalosti, ale rozhodně nediskriminuje zahraniční subjekty (spíše diskriminuje celý formální sektor). Kamerunský daňový systém tvoří následující základní přímé a nepřímé daně a sociální pojištění zaměstnanců: •

Daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax) – je progresivní podle příjmu v pásmu 11–38,5 %

•

Daň podniková – 1,1 % z obratu nebo 38,5 % ze zisku, speciální daňový režim (50% snížení) mají malé společnosti se základním daňovým režimem, malé a střední podniky, strategické podniky

•

Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax – VAT) – 19,25 %

•

Spotřební daň ve výši 25 % na luxusní zboží

Podnikání je zatíženo řadou dalších plateb a odvodů (daň z nemovitosti, lokální daň, stavební daň, daň z pronájmů atd.) Podnik rovněž odvádí: •

Sociální pojištění (Social Security Fund) – 13,7 % ze mzdy, zahrnuje úrazové pojištění ve výši 2–4 %

•

příspěvek na důchodové zabezpečení – 7 %

•

dětské přídavky – 7 %

•

příspěvky do státního fondu zaměstnanosti – 1 %

Daňové prázdniny jsou přiznávány pouze společnostem, nikoliv soukromým osobám. Mohou je získat pouze následující podnikatelské subjekty: •

investoři dodržující podmínky „základního režimu“ nebo režimu SME – 3leté daňové a celní prázdniny

•

investoři v tzv. „strategickém režimu“ mají 5leté daňové a celní prázdniny

•

společnosti, působící v tzv. průmyslových svobodných zónách (IFZ), daňové prázdniny zde trvají deset po sobě následujících let za předpokladu, že společnost splňuje následující podmínky – 80 % vyráběné produkce jde na export a alespoň 75 % strojního vybavení podniku je nové. Společnost, nárokující tento druh daňových prázdnin, také nesmí vzniknout rozdělením nebo rekonstrukcí již dříve provozované firmy.

19/34



Kamerun

Kapitálové zisky jsou zdaněny jednotnou sazbou 16,5 %. Tato daňová povinnost se nevztahuje na kapitálový zisk náboženských, charitativních a vzdělávacích institucí, společností přátelství, družstevních společností, odborových organizací (registrovaných dle zákona o odborových organizacích), specializovaných výborů místních vlád. Podrobné informace viz: www.impots.cm, www.taxrates.cc, www.izf.net

20/34



Kamerun

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka 2007

2008

2009

2010

2011

vývozy FOB

4 956

5 890

4 170

4 485

5 717

dovozy FOB

-4 221

-5 424

-4 559

-4 663

-5 921

saldo

735

466

-389

-177

-205

údaje v mil. USD

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Největší exportní partneři Kamerunu: •

Španělsko (15,8 %)

•

Nizozemí (13,4%)

•

Itálie (9,7 %)

•

Čína (9,9 %)

•

Francie (6,74 %)

•

USA (6,2 %)

•

neoficiálně pak Nigérie a země CEMAC.

Největší partneři Kamerunu při dovozu zboží: •

Francie (20,4 %)

•

Čína (14,4 %)

•

Nigérie (12,2 %)

•

Belgie (5,8 %)

•

Německo (4,2 %).

V dovozu zboží do Kamerunu si Francie stále udržuje své výjimečné postavení v této zemi. V lednu 2009 podepsal Kamerun s Evropskou komisí jako jediná země středoafrického regionu prozatímní EPA (IEPA). Současně probíhají jednání o podpisu této dohody na regionální úrovni. Dle Evropské komise jsou obtížná jednání o vývozních a regionálních clech, doplňkových subvencích a ochranných opatřeních.

6.3. Komoditní struktura V kamerunském exportu převažují ropa a ropné produkty, dřevo, kakaové boby (resp. kakaový prášek), hliník, káva a bavlna. Největšími dovozními položkami jsou technologie a stroje pro zpracovatelský průmysl a zemědělství, elektrická zařízení, dopravní zařízení, pohonné hmoty a potraviny.

21/34



Kamerun

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Dovoz zboží do země je technicky poměrně složitý, stejně jako i do ostatních zemí teritoria. Každá dovozní firma musí být registrována u místní Obchodní komory (Régistré du Commerce). Dovozce potřebuje licenci od Ministerstva průmyslu. Český vývozce zboží do Kamerunu potřebuje zejména otevřený akreditiv (Letter of Credit), potvrzený renomovanou zahraniční bankou. Při dovozu musí splnit podmínky akreditivu, u kterých se vyžaduje zejména lodní nákladový list (Bill of Lading 3x) nebo letecký nákladový list (Air Waybill 4x), sada faktur, balicí listy (Packing List), zpravidla i osvědčení o původu zboží. Dovozce na kamerunské straně musí ještě před vlastním dovozem zboží vyplnit příslušný formulář, který předá své bance. Banka zašle potvrzený formulář autorizované inspekční společnosti, která vystaví potvrzení a zprávu o tom, že se zboží může do Kamerunu dovézt. Veškeré dovozy do Kamerunu v hodnotě nad 4000 USD kontroluje pro tamní vládu francouzsko-švýcarská společnost SGS (Société Générale de Surveillance). Pre-shipping inspekce je zaměřena jak na ceny, tak kvalitu, množství a nezávadnost zboží. Dovážené potraviny musí mít etiketu ve francouzštině a angličtině s datem výroby a expirace, adresou výrobce, hmotností a složením. Zboží musí rovněž nést nápis „Vente en CEMAC“. Dovážené rostliny a výrobky z rostlin musí mít fytosanitární certifikát. V roce 2009 vláda zřídila nový úřad, který má za cíl vytvořit standardy kvality dováženého zboží ANOR (www.anorcameroun.com). Certifikace vyváženého kakaa a kávy je povinná. Na výrobky se zemí CEMAC není aplikováno žádné clo. Dovozní cla z třetích zemí se liší v závislosti na druhu dováženého zboží. Kamerunský celní sazebník (který vychází ze sazebníku CEMAC) rozlišuje čtyři základní kategorie: •

základní výrobky (léky, vakcíny, zdravotnické vybavení, rýže a pšenice) – sazba je 5 %

•

suroviny a zařízení pro průmyslový sektor – sazba 10 %

•

polotovary (zejména většina dovážených potravinářských výrobků) – celní sazba je 20 %

•

běžné spotřební zboží (alkoholické nápoje, parfémy, elektronika apod.) – sazba 30 %

Dovozní clo je vyměřováno z CIF. Kromě celních poplatků (a samotných poplatků za proclení) je velmi často vyžadován i úplatek – jeho výše se podle hodnoty zásilky pohybuje mezi částkami 500 a 1 000 USD. Celní řízení je rovněž velmi zdlouhavé a byrokratické. Často se clo vyměřuje nikoliv na základě fakturované ceny, ale odhadu tuzemské „tržní“ ceny celním úředníkem. Další informace viz: www.dgtcfm.net, douanescustoms-cm. V zemi operuje asi stovka licencovaných společností, které zboží proclí – všechny spolupracují s tzv. „guichet unique“, který vláda zavedla pro urychlení procedury www.guichetunique.org. V přístavu v Douale lze zboží za určitých podmínek proclít v urychlené proceduře (www.logistiqueconseil.org). Zahraniční obchod s republikou Kamerun byl podstatně liberalizován v lednu 1994, kdy začaly platit jednotné tarify a celní předpisy pro všechny země středoafrického společenství UDEAC/CEMAC. V lednu 1998 byly celní předpisy dále liberalizovány zrušením cel na zboží, vyráběné v členských státech společenství. Ve stejném roce (1998) také začala platit Dohoda o harmonizaci práva a pravidel podnikání v 15 afrických zemích (sdružení OHADA – Organisation pour l’Harmonisation du Droit des Affaires en Afrique). Sekretariát organizace sídlí právě v hlavním městě Kamerunu Yaoundé. Uvnitř sdružení OHADA byla úplně zrušena cenová kontrola a tato zůstává v platnosti pouze pro „strategické“ sektory – energetiku, vodní hospodářství, veřejnou dopravu, telekomunikace, zemní plyn na vaření, léky, školní učebnice a přístavní služby. Od 1. 1. 1999 platí nový Zákon na ochranu vývozu domácích vzácných surovin. Surové dřevo (kmeny), surová bavlna a další zemědělské produkty se podle něj nesmí vyvážet v nezpracovaném stavu nebo nelze překročit stále klesající kvóty na vývoz v nezpracovaném stavu. Suroviny by měly projít alespoň základním předzpracováním (např. kakaový prášek, řezané dřevo).

22/34



Kamerun

Při služebních i turistických cestách do Kamerunu je nutné splnit dovozní předpisy, upravené zákonem UDEAC č.164/67-CD-608. Pro vstup do Kamerunu s profesionálními kinematografickými přístroji a loveckým vybavením je nutné povolení příslušného rezortu (Ministerstvo komunikací resp. Ministerstvo turistiky). Toto povolení lze získat na kamerunském velvyslanectví v příslušné zemi po vyplnění žádosti a platbě oprávnění dovézt do země kinematografické vybavení resp. loveckou zbraň.

6.5. Ochrana domácího trhu Speciální povolení je třeba při dovozu zbraní a vojenského materiálu, výbušnin a pyrotechniky, pohonných hmot, vysílaček a přijímačů, masa, a ryb, krmiva pro zvířata, léků, sanitárního mýdla, pesticidů). Množstevní omezení platí na dovozy drůbeže. Zakázán je dovoz toxických odpadů, zvířat, pornografie, falešného zboží a drog.

6.6. Zóny volného obchodu V Kamerunu nejsou zóny volného obchodu ani svobodné přístavy. Investiční zákon z roku 1990 zavedl tzv. „svobodné průmyslové zóny – IFZ“, které mohou být vytvořeny prakticky kdekoliv, základní podmínkou je, že 80 % vyráběné produkce jde na export a alespoň 75 % strojního vybavení podniku je nové. Investor zde může podnikat de facto mimo kamerunskou jurisdikci. V této zóně neexistují žádné požadavky na transfery technologie, na umístění investice v určených teritoriích a není nijak dotčeno privilegium zahraniční směny prostředků. Investoři mohou převádět libovolně dividendy, kapitál, úroky, leasingové platby, zisky apod. K hlavním úlevám při podnikání v IFZ patří: •

desetileté daňové prázdniny

•

plošná 15 % daň ze zisku, splatná teprve 11. rok po zahájení činnosti

•

nezdaněná repatriace finančních fondů

•

žádná regulace směny zahraničních valut

•

výjimka z existujících (i příštích) cel a daní

23/34



Kamerun

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna viz kapitola 3.3 Obchodní dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Sjednocené kamerunské republiky, podepsaná v Yaoundé dne 25. června 1981, byla vypovězena v souvislosti se vstupem ČR do EU)

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

vývoz

1 572

1 492

1 694

1 851

7 882

3 784

3 424

dovoz

4 974

8 975

7 421

13 700

18 213

6 913

8 002

obrat

6 546

10 467

9 115

15 551

26 095

10 697

11 426

saldo

-3 402

-7 483

-5 727

-11 849

-10 331

-3 129

-4 578

údaje v USD Bilance vzájemné obchodní výměny s Kamerunem je charakteristická záporným saldem.

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Obchod trpí rozkolísaností danou jednorázovými obchody, zatím neexistuje dlouhodobě stabilní vývozní komodita do Kamerunu. Z českých výrobků v roce 2011 převažovaly zbraně a munice, holící strojky, galvanické články a baterie, kola a jejich součásti a další paleta výrobků v malém množství (dle kombinované nomenklatury celkem cca 130 položek). V roce 2011 bylo dovezeno z Kamerunu do ČR zboží v hodnotě 8 mil. USD. Hlavním dovozním artiklem je dlouhodobě tropické ovoce (banány a ananasy), tropické dřevo, káva a bavlna.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) •

zemědělské stroje (malotraktory)

•

zemědělské chemikálie

•

automobily, včetně nákladních (i ojeté)

•

zpracovatelské linky pro průmysl výroby nápojů

•

zařízení na přípravu pitné vody

•

potraviny

•

textil (guinejský brokát)

•

léky a zdravotnické přístroje

•

veterinární léčiva

24/34



Kamerun

•

výrobky sklářského průmyslu

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce V Kamerunu dlouhodobě působí jedna česká firma.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci V posledním období neregistruje ZÚ z Kamerunu prakticky žádné seriózní poptávky, ČR je pro Kamerunce aktuálně atraktivní spíše jako brána pro ilegální migraci. Značná část poptávek, které ZÚ Abuja zaznamenal, byly pokusy o podvod – většinou o tzv. „Advance Fee Fraud“. Tento druh podvodu je běžný v Nigérii (podvod „419“ dle klasifikace místního zákoníku) ale rozšířil se i do jiných, většinou západoafrických zemí.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce Do roku 2002 poskytovala ČR Kamerunu rozvojovou pomoc formou financování programu „Zhodnocení uhlovodíkového potenciálu severního Kamerunu na základě geofyzikálních údajů“. Realizátorem byla brněnská společnost Geofyzika a.s. a gestorem Ministerstvo životního prostředí ČR. V roce 2011 realizuje MZV ČR ve spolupráci s firmou A.E.F.B. Sarl. Maroua malý lokální rozvojový projekt zaměřený na pěstování léčivých rostlin.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Ze strany velvyslanectví nebyla zaznamenána spolupráce v tomto sektoru.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Podle dostupných informací musí zaměstnavatel pro získání pracovního povolení pro budoucího zaměstnance předložit ministerstvu práce a sociálních věcí dopis s podrobným popisem práce, pracovní smlouvu, zdravotní osvědčení zaměstnance, osvědčení o kvalifikaci a CV zaměstnance, organizační strukturu společnosti, profil společnosti, zakládací smlouvu a přehled aktivit společnosti.

25/34



Kamerun

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu Kamerunský trh je relativně malý a kupní síle většiny obyvatel nízká. Vývozce by se měl orientovat na celou oblast CEMACu. Prostor pro uplatnění českého zboží na gabonském trhu přes stále silný francouzský vliv a rychle rostoucí čínskou konkurenci nicméně existuje. Při rozšíření obchodních styků by mohly napomoci v zemi působící české subjekty, podnikatelské mise a účast na mezinárodním obchodním veletrhu v Yaoundé. Existují specializované marketingové firmy schopné provést podrobný průzkum trhu.

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Zboží denní potřeby je v Kamerunu většinou prodáváno v malých obchodech, kterých je velké množství. Velké obchody a supermarkety existují pouze ve velkých městech. V zemi existuje řada kamerunských, francouzských, libanonských, indických a čínských obchodních firem s efektivní (pozemní) distribuční sítí. Zákazník se orientuje především na cenu, kvalita zboží je až na druhém místě – stále rostoucí dovozy levného čínského zboží představují zásadní konkureční překážku. Nejlepší strategie vstupu na trh je prostřednictvím místního zástupce, který pracuje buď na bázi provizních smluv „ad hoc“, nebo na dlouhodobém smluvním základě. Zboží, které potřebuje servis, je vhodnější prodávat prostřednictvím autorizovaného dealera. Osvědčují se formy obchodních „jointventure“ mezi domácími kamerunskými odběrateli a zahraničními dodavateli. Vzhledem k množství podvodů je vždy třeba sepsat smlouvu místním právníkem a důkladné prověření partnera (due dilligence). ČR dosud nemá v Kamerunu vybudovánu téměř žádnou síť zástupců, kteří by pravidelně ošetřovali místní trh. Některé ceny jsou regulovány státem (elektřina, pohonné hmoty, voda, pivo, léky, rýže, cukr, sůl, ryby a drůbež, veřejná doprava a telekomunikace). Vláda vydává seznam zboží, jehož ceny jsou regulované a čas od času zakročí proti firmám, které je překračují.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Velké kamerunské obchodní i průmyslové společnosti využívají běžně cizích odborníků (stále zejména francouzských), kteří do země přinášejí do společného podnikání zpravidla své know-how. Pro získání pracovního víza musí cizinec předložit dopis od zaměstnavatele s podrobným popisem práce a pracovní smlouvu odsouhlasenou ministerstvem práce a sociálních věcí. Zaměstnávání upravuje zákoník práce z roku 1992 (www.ilo.org). Ten mj. uzákonil minimální mzdu, kolektivní vyjednávání, upravuje řešení pracovních sporů, zaměstnávání žen a ostatní náležitosti známé z Evropy. Problémy se zaměstnaností se řeší na jednání tripartity. Místní pracovní síly jsou sice relativně levné, bývá ovšem problém nalézt dostatečně kvalifikované a spolehlivé zaměstnance.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku 1. ledna 1998 vstoupila v platnost dohoda mezi 15 africkými zeměmi měnové CFA-zóny (a Guineou), nazvaná OHADA (Organisation pour l’Harmonisation du Droit des Affaires en Afrique), která podporuje rozvoj afrického hospodářského společenství, společnou obchodní politiku a garantuje obchodníkům a investorům právní jistotu a kompatibilitu (www.ohada.org). Kamerun přistoupil k dohodě OHADA a zdejší obchodní právo se až na výjimky neliší od evropského. Kamerunské obchodní právo (společné v rámci dohody OHADA) umožňuje jak domácím, tak zahraničním firmám fungovat mj. jako „Société a Responsabilité Limitée“ (SARL – spol. s r.o.) nebo „Société Anonyme". Zahraniční investoři mohou vlastnit veškeré podíly ve firmě, platí pouze určité základní odlišné požadavky na výši minimálního kapitálu. Zahraniční společnosti registrované v Kamerunu mají podle zákona stejná práva jako místní společnosti. Pro jejich registraci platí rovněž stejné předpisy a pravidla.

26/34



Kamerun

V Yaoundé byla v roce 2010 zřízena kancelář „one-stop-shop“, která by měla vyřídit veškeré formality spojené s registrací firmy v řádu několika dnů. Pravidla pro zřízení kanceláře jsou kodifikována v obchodním zákoníku a prováděcích předpisech (www.lexadin.nl, www.droit-afrique.com). Pro založení společnosti je potřeba udělat podobné procedury jako v ČR a dokládat obdobné doklady, společenská smlouva musí mít pak i stejné, nebo velmi podobné náležitosti jako v ČR. Společnost se zakládá na ustavující valné hromadě, kde se sejdou zakládající společníci, nebo jejich zástupci (plná moc ověřená českým notářem ve francouzštině nebo angličtině popř. s úředním překladem, v případě fyzických osob kopie pasu nebo OP, v případě právnických osob výpis z OR opatřený překladem). Základní jmění se v den valné hromady vloží na provizorní účet, nebo se složí do notářské úschovy (Sarl. 1 000 000 Fcfa = cca 38 000 Kč, akciová společnost 10 000 000 Fcfa). Společnost také rozhodne o svém sídle a doloží nájemní smlouvu (stačí smlouva o provizorním sídle s advokátem). Kamerunské soudy obvykle nepožadují superlegalizaci českých dokladů, je třeba ale dokumenty opatřit úředním překladem do francouzštiny, nebo do angličtiny. Veškeré dokumenty se pak zde sepisují fracouzsky, nebo anglicky (oba jazyky jsou úřední). Jednatele může dělat Kamerunec nebo cizinec. Kamerunec předkládá jen ověřenou kopii rodného listu a výpis rejstříku trestů. Cizinec předkládá to stejné ze země svého původu s ověřeným překladem a navíc kamerunský výpis z rejstříku trestů. Jmenováním cizince do statutárního orgánu je splněna základní podmínka k vyřízení k povolení k pobytu (vystaví ho na základě společenské smlouvy, stojí 250 000 Fcfa = cca 10 000 Kč). Povolení k pobytu se pak dokládá rejstříkovému soudu. Stejně tak se rejstříkovému soudu dokládá ekvivalent našeho živnostenského listu. Společnost se dá založit i na dálku na základě plných mocí. Kompletní náklady se dají odhadnout na 50 000 Kč (Pozn: informace českého podnikatele, který v Kamerunu působí). Provozování každé pravidelné činnosti v oboru průmyslových nebo obchodních aktivit či poskytování služeb podléhá v republice Kamerun registraci Obchodní komorou (Chambre de Commerce, d’Industrie et des Mines du Cameroun, Cameroon Chamber of Commerce, Industry and Mines – CCIM. Další informace viz: www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/cameroon/starting-a-business.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Největší efekt má mediální reklama, zejména pro zboží s rychlým obratem. Využít lze TV reklamu, denní tisk, rádio, časopisy, velkoplošné bilboardy, internet nebo i mobilní telefony. V zemi působí řada firem zaměřených na reklamu. Jiné cesty je třeba volit v oboru dodávek investičních celků. Zde mají dosud největší efekt přímé kontakty na státní správní orgány a příslušná ministerstva. Velmi vhodná je účast na místních výstavách a veletrzích. Nejvýznamnější z nich – Promo, organizovaný místní hospodářskou komorou, se koná ke konci roku v Yaoundé.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Kamerun respektuje mezinárodní arbitráž při řešení sporů mezi zahraničními investory a státem – je členem Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (ICSID) a newyorské konvence z roku 1958. Kamerun je členem WTO, v roce 1995 podepsal také konvenci, připravenou organizací OHADA (Organisation pour l’Harmonisation des Droits des Affaires en Afrique), která uvádí do souladu právní normy patnácti členských zemí se zahraničím v oblasti řešení obchodních a investičních sporů. Kamerun je rovněž členem agentury MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency). V květnu 1997 bylo ustaveno vlastní republikové Arbitrážní centrum při asociaci GICAM (Groupement Inter-Patronal du Cameroun), která sdružuje 140 místních podniků a 15 profesionálních asociací – tzn. 70 % celého formálního sektoru země. I v Kamerunu má dobře sepsaná obchodní smlouva (nejlépe místním právníkem) zásadní důležitost při řešení obchodních sporů. Spory se řeší soudně nebo prostřednictvím rozhodčích arbitrů, a to v místě nebo i mezinárodně. S řešením sporů jsou však obvykle spojeny vysoké náklady a vynutitelnost práva je velmi obtížná a zdlouhavá. Vhodnější je vždy obchodní mimosoudní vyrovnání. Proti místnímu subjektu bude cizinec vždy v nevýhodě. Dále je vždy třeba plné znalosti francouzského práva (anglického obchodního práva a místního zvykového práva) a procedurálních zvyklostí. Naděje na výhru soudního

27/34



Kamerun

sporu v Kamerunu je tedy pro cizince vždy dosti problematická. Zásadně se proto doporučuje řešení sporu dohodou pro zabránění dlouhému a nákladnému dohadování. Při sporech mezi kamerunským státem a zahraniční společností respektuje místní právo prezidenta stálého arbitrážního soudu v Haagu jako nejvyššího arbitra. Kamerunské právo také uznává Mezinárodní středisko pro řešení investičních sporů, zřízené na základě konvence Mezinárodní banky pro rekonstrukci a rozvoj IBRD. Integrální součástí obchodního práva je zákon o bankrotech.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Státní společnosti se nesmí ucházet o veřejné zakázky – vláda proto někdy zadává zakázku přímo. Veřejné zakázky (tzv. tendry) jsou v místním tisku nebo na internetu publikovány velmi často, jde o obvyklou formu vyhlašování těchto zakázek. Termín podání přihlášky do zveřejněného tendru je však většinou krátký (dva až tři týdny po zveřejnění v tisku). Z technického hlediska bývají soutěže velmi často upraveny „na míru“ předpokládanému vítězi. Tendry jsou obvykle spojeny s platbou nevratného vstupního poplatku (minimálně asi 400 USD, běžně asi 1 250 USD, u velkých zakázek investičního charakteru až 10 000 USD). Zájemce musí být také předem takzvaně registrován u instituce, která tendr vyhlašuje. Ani v Kamerunu nelze vstoupit do soutěže o větší tendry bez přípravy a průzkumu terénu, znalostí místní konkurence a poměrů. Účast v zakázkových soutěžích vyžaduje dlouhodobé sledování situace s nutným předběžným lobováním na příslušných centrálních úřadech a zajištěním relevantních informací ještě před oficiálním vyhlášením podmínek tendru. To bez stálé přítomnosti na místním trhu není prakticky možné. U projektů, kde je odběratelem vláda nebo státní ministerstva, je ponejvíce požadováno převzetí celé zakázky dodavatelem – tzn. realizace projektu „na klíč“ se všemi riziky, včetně uvedení do provozu a dlouhodobého provozování po dobu splácení investice vládou.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Právní a podnikatelské prostředí v Kamerunu není jednoduché a cizinec je vždy v nevýhodě. Je třeba každou smlouvu připravit s pomocí místního právníka. Pohledávky a finanční plnění jsou díky pomalým a zkorumpovaným soudům (které navíc podléhají místním lobby a politickým tlakům) prakticky nevymožitelné. Při komunikaci s kamerunskými úřady a při samotné realizaci obchodních případů je vždy nutno počítat s obrovskou byrokracií a nepružností přístupu úřadů k řešení veškerých problémů. Dalšími problémy jsou výběr daní, nedostatek elektrického proudu, stále ještě nedostatečná infrastruktura. Kamerunská ekonomika je nedostatečně rozvinutá a i přes slušný růst v posledních několika letech je stále málo výkonná. Výhodou doposud byla relativně nízká inflace. Vzhledem ke značnému přírůstku obyvatelstva se však pozitivní vývoj ekonomiky stále poněkud ztrácí – nedaří se efektivně snižovat chudobu obyvatelstva a zvýšit jeho kupní sílu. Je rovněž třeba mít se na pozoru před podvodnými praktikami (Advance Fee Fraud), kdy jsou ze zahraničního partnera podvodně lákány různé poplatky za služby ještě před realizací projektu:

Princip a hlavní rysy podvodu: Místní poptávající si vybere zahraničního dodavatele (většinou jej najde prostřednictvím internetu) a osloví jej s lukrativní poptávkou (často se jedná o nereálně vysoké hodnoty a o „vládní zakázky“). S cílem dodavatele oklamat si podvodníci vytvářejí falešné webové stránky např. vládních institucí a poptávky zasílají na falešných formulářích (.jpg). Zde by si měl dodavatel uvědomit, že vládní zakázky a tendry bývají v afrických zemích realizovány téměř výlučně osvědčenými firmami registrovanými u příslušného ministerstva a kontrakt je přidělován za účinného lobbyingu místního vlivného obchodníka. V rámci úspěšně se rozvíjející obchodní korespondence bývají stanoveny podmínky kontraktu, přičemž podvodník s cílem dodavatele navnadit ochotně přistupuje na 100% plat předem. Toto praxe však není u reálných vládních zakázek obvyklá (předplatba a pak L/C). Většinou těsně před převodem platby se vyskytnou náhlé překážky v bance – je nutno uhradit příslušné manipulační poplatky v řádu tisíců EUR a odběratel žádá o jejich poukázání. Odběratel současně situaci šikovně graduje a stupňuje časový nátlak.

28/34



Kamerun

Pokud odběratel žádá o poukázání platby na jméno prostř. organizace, jakou je např. Western Union, jedná se vždy o podvod. Dodavatel by si měl opět uvědomit, že běžnou praxí bývá úhrada vlastních bankovních výloh na své straně a že v případě finančně objemné a navíc státní zakázky je poukazování poplatků tohoto typu předem většinou nesmyslné. Pokud dodavatel poplatek poukáže, podvodník se stáhne a je velmi těžce dopátratelný (nedošlo k osobnímu kontaktu, korespondence probíhala mailem, změní telefonní čísla a jména). Jinými poplatky poukazovanými předem mohou být poplatky registrační, homologační atd. Obchodní korespondence nezřídka vyústí v požadavek na pozvání do ČR za účelem jednání. Také zde doporučujeme českým podnikům opatrnost, protože víza mohou být zneužita k jiným účelům. Místní podnikatelé často komplikují svou vlastní situaci tím, že na cestu do ČR přibírají „spolupracovníky“ („finančního ředitele“, nutnou „sekretářku“ aj.) – i když jedou skutečně projednávat kontrakt. (Získání schengenského víza je však v celém západoafrickém regionu velmi atraktivní.) Na českých internetových burzách se v průběhu roku 2008 a 2009 objevily inzeráty na prodej zvířat z Kamerunu do ČR. Vesměs se jednalo o podvody – „prodejce“ se po obdržení platby předem vždy stáhnul. Velvyslanectví ČR v Abuji proto doporučuje na tyto inzeráty nereagovat. V případě reálného dovozu flory a fauny z Kamerunu do ČR je nutno předem prověřit, zda je zvíře (rostlina) zařazeno v seznamu CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin; „Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora“) a pokud ano, doporučujeme obrátit se ještě před zahájením jednání na českou kancelář CITES. Další informace o podvodných praktikách viz www.mzv.cz/abuja. Proto doporučujeme: předtím, než navážete obchodní spolupráci s neověřenou kamerunskou firmou a zašle do Kamerunu peníze, je třeba si vyžádat následující dokumenty: •

daňové prohlášení firmy a ředitele firmy (a taxpayer card of the company and the one of the manager)

•

potvrzení o sídle firmy, ověřené místními orgány (a certified attestation of location of the company)

•

osvědčení o platbě z obchodní činnosti (a trading tax certificate)

•

osvědčení o registraci firmy v obchodním rejstříku (a document showing the registration of the company to the Register of Commerce)

•

osvědčení o statutu společnosti (the status of the company)

Předložená osvědčení by měla být úředně ověřena příslušnými kamerunskými úřady. Zaslané ověřené dokumenty doporučujeme prověřit prostřednictvím ZÚ Abuja.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Práva musí být registrována v místě a vynucována podle místních zákonů. Majitel ochranné známky by ji měl v Kamerunu registrovat. Kamerun přijal zákony vyhlášené African Intellectual Property Office (OAPI se sídlem v Yaoundé), která si klade za cíl mj. ochranu patentů. Patent požívá ochrany 10 let, je možné ho prodlužovat po 5 letech. Ochranná známka platí 20 let a může být prodlužována po 10 letech. Jako člen OAPI přijal Kamerun řadu závazků vyplývajících z mezinárodních smluv na ochranu patentů, duševního vlastnictví, včetně Pařížské a Bernské dohody a dohody o zřízení Světovou organizaci pro duševní vlastnictví. Jako člen WTO je Kamerun signatářem dohody TRIPS. Přes exitující smlouvy jsou práva v Kamerunu hojně a často porušována, soudní ochrana je pomalá a neúčinná.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Doporučována je platba předem, nebo neodvolatelný a potvrzený L/C (akreditivy lze považovat v Kamerunu již za obvyklé platební nástroje).

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu V Kamerunu se každý rok v prosinci koná jediný mezinárodní veletrh, a to v Yaoundé – Tsinga.

29/34



Kamerun

9. Investiční klima Vlastnická práva jsou v Kamerunu chráněna zákonem, vyvlastnění je možné ve veřejném zájmu (týká se zejména neužívané půdy) – poškozenému ale v tomto případě náleží odpovídající finanční kompenzace. Zahraniční i domácí společnosti mohou zakládat a vlastnit firmu, vlastnický podíl není omezen. Investoři mohou založenou firmu prodat, převést, mohou repatriovat movitý majetek. Zákon zaručuje ochranu zahraniční i domácí majetek, mezi zahraničními a domácími subjekty není rozdíl (ve skutečnosti ale soudy často naddržují domácí straně). Neexistují geografická omezení nebo povinný transfer technologií. Vláda se pomocí daňových a celních výhod a investičních pobídek (viz kapitoly5.5 a6.6) snaží do země přilákat zahraniční investory, podporuje v současné době o investice zejména do rekonstrukce a výstavby infrastruktury, turistiky, zpracování dřeva, průzkumu a těžby ložisek minerálů, zemědělství a potravinářského průmyslu, rybolovu, rozvoje přístavů. K pozitivům patří to, že Kamerun je stabilní země, která zaujímá strategickou polohu v regionu střední Afriky, navíc s obrovským nigerijským trhem v sousedství, disponuje kvalifikovanými pracovními silami, velkými přírodními zdroji, obchodní sektor s mnoha malými a středními podniky se dynamicky rozvíjí. Přes výše uvedená pozitiva ale podnikatelské prostředí stále patří k nejnáročnějším v Africe a dlouhodobě se nelepší. Praktickými překážkami jsou špatná infrastruktura, vysoké výrobní náklady, rigidní pracovní trh, velmi pomalý a komplikovaný soudní systém, který není schopen investora ochránit (např. před neodůvodněnou žalobou), nevynutitelnost smluvních závazků, nadměrná byrokracie, korupce a nedostatek transparentnosti. rok

místo

TI index korupce

2010

146 (ze 183)

Ekonomická svoboda (Heritage)

2011

136

World Bank Doing Business

2011

165 (ze 183)

MCC efektivita vládnutí

2011

55 %

MCC zákonnost

2011

40 %

MCC kontrola korupce

2011

44 %

MCC fiskální politika

2011

88 %

MCC obchodní politika

2011

14 %

MCC zahájení činnosti

2011

61 %

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Investiční zákon, přijatý v roce 1990, definuje podmínky, jejichž splnění je požadováno pro získání výhod uvnitř jednotlivých investičních režimů. Na jeho byla vytvořena zvláštní skupina – tzv. Investment Code Management Unit (ICMU) uvnitř Ministerstva pro rozvoj průmyslu a obchodu (MINDIC), která by měla

30/34



Kamerun

vydávat z jednoho místa potřebná investiční oprávnění a dokumenty. Investici nad cca 200 000 USD je třeba předem oznámit ministerstvu financí. Nová verze investičního zákona byla přijata v roce 2002 a doplněna v roce 2004 (www.minee.cm/ uploads/pdf/Charte/electricite/LOI%2019%20Avril%202002%20Portant%20Charte.pdf), není ale dosud plně implementována (prezident odložil realizaci některých ustanovení na rok 2014, což vnáší nejistotu a zmatek ohledně platnosti jednotlivých ustanovení tohoto zákona). Až bude investiční zákon plně implementován, investoři budou rozděleni do tří skupin (pro investici nebude nutný předchozí souhlas vlády, souhlas do dvou dnů a souhlas do 15 dnů). Některá odvětví (těžba dřeva, hornictví, ropný průmysl) se řídí speciálními zákony (www.lexadin.nl/wlg/legis/nofr/oeur/lxwecmr.htm). Přestože zákon z roku 2002 již uznává 100% vlastnictví zahraničního subjektu, účast kamerunského subjektu usnadňuje jednání s vládou i úřady. V součastnosti stále ještě platný investiční zákon z roku 1990 uznává tři kategorie režimů: •

základní režim: firma musí exportovat nejméně 25 % produkce, musí používat alespoň 25 % kamerunských surovin a musí vytvořit alespoň jedno pracovní místo na investovaných 20 000 USD. Za to firma dostává 3leté daňové a celní prázdniny. Některé výhody a výjímky trvají až 5 let.

•

režim malého či středního podniku platí pro podniky s majetkem nižším než 3000 USD. Tyto podniky nemají povinnost vytvářet pracovní místa. Pokud plní ostatní dvě podmínky, mají nárok na stejné benefity jako režim základní.

•

strategický režim: firma musí exportovat alespoň 50 % výroby, užívat 50 % kamerunských surovin a vytvořit alespoň 1 pracovní místo na investovaných 40 000 USD. Za to firma dostává 5 leté daňové a celní prázdniny. Tyto firmy musí působit ve strategických sektorech např. energetice a těžbě nerostných surovin.

Režim průmyslových svobodných zón je popsán v kapitole 6.6.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Přímé zahraniční investice hrají klíčovou roli v kamerunské ekonomice. Avšak ani vláda ani Obchodní komora nezveřejňují detailní přehled zahraničních investic v Kamerunu nebo alespoň odhad jejich výše. Nejdůležitějšími zahraničními investory v Kamerunu jsou stále francouzské nadnárodní společnosti, největší investicí v zemi je však stavba ropovodu z Čadu do Kribi (4,4 mld. USD), financovaná firmami Exxon/Mobil a Chevron/Texaco. Francouzské banky vlastní většinový podíl ve třech komerčních bankách, francouzské firmy investovaly do výroby cukru, cementu, potravinářství a výroby nápojů, působí v logistice, dopravě, Orange provozuje jednu mobilní síť. Čínské společnosti jsou v Kamerunu stále hojnější (zejména v těžbě surovin), Čína uzavřela dohodu s vládou Kamerunu o stavbě montážního závodu na traktory na jihu země a podepsala předběžnou smlouvu o stavbě závodu na protektorování ojetých pneumatik a na výstavbu hlubokomořského přístavu v Kribi. Jihoafrická MTN provozuje mobilní síť. Vláda Kamerunu nepodporuje export kapitálu ze země a nepřijala dosud žádnou politiku pro kamerunské investice v zahraničí. Většina kamerunského kapitálu v zahraničí je uložena v evropských finančních institucích nebo nemovitostech.

9.3. České investice v teritoriu V Kamerunu doposud existovala jediná česká investice: Brněnská společnost Brookside s r.o. (původně dceřiná společnost stejnojmenné společnosti z USA, podnikající v ČR na poli obchodu s realitami) postavila v severokamerunské metropoli Maroua provozovnu na čerpání a stáčení minerální vody. Závod byl v provozu od druhé poloviny roku 2002 a nabízel minerální vodu značky Minerah i do sousedního Čadu. Provozovna přestala vyrábět v roce2005 a počátkem roku 2009 byla převezena do Nigérie, kde sice byla instalována, ale není v provozu. Firma ale v Kamerunu dále působí.

31/34



Kamerun

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Nejperspektivnějšími (a vládou preferovanými) odvětvími pro zahraniční investice v Kamerunu jsou: •

zpracování ropy

•

výroba papíru

•

výroba a zpracování skla

•

těžba nerostných surovin

•

zemědělství a zpracovatelský průmysl

•

farmaceutický průmysl

•

výroba textilu

•

produkce palmového oleje

•

výroba stavebních materiálů

•

výroba nebo dodávky chemikálií

•

hotelový průmysl a turistika.

Za nejperspektivnější odvětví pro české investice ZÚ považuje: •

technologické vybavení pekáren a provozů pro zpracování zemědělské produkce, mlýny

•

dodávky malých cukrovarů, linek na zpracování masa, mléka a kůží, nápojů

•

stavba provozních jednotek pro zpracování kovových a komunálních odpadů (včetně dodávky speciálních vozidel), stavba blokových úpraven pitné vody a čističek odpadních vod

•

dodávky souborů montovaných staveb pro státní program levného bydlení

•

financování dodávek a pronájmu malých dopravních letadel pro krátké domácí linky a pro zemědělské účely (práškování zemědělských ploch)

•

balící a plnící linky pro potravinářský průmysl

9.5. Rizika investování v teritoriu Praktickými překážkami jsou špatná infrastruktura, vysoké výrobní náklady, rigidní pracovní trh, velmi pomalý a komplikovaný soudní systém, který není schopen investora ochránit (např. před neodůvodněnou žalobou), nevynutitelnost smluvních závazků, nadměrná byrokracie, korupce nedostatek transparentnosti. I když se vláda snaží proti korupci bojovat, Kamerun se na žebříčku Transparency International umisťuje na 146. místě. I v Kamerunu se lze setkat s některými podvodnými praktikami, zejména jde o podvod vylákáním falešného předběžného poplatku (viz kapitola 8.7). Advance fee fraud představuje v podstatě největší hrozbu, která může zahraniční investory odradit od širších aktivit v zemi. Proslavené dopisy na velmi věrohodně a detailně zfalšovaných hlavičkových papírech (v poslední době stále častěji zasílané „obětem“ přes Internet) mají za cíl vylákat ještě před údajným zahájením určité obchodní transakce různé (zpravidla nevelké, ale přesto citelné) poplatky, většinou nesmyslné. Tyto aktivity těží přitom zejména z faktu, že „oběť“ není dobře informována o místních obchodních pravidlech, právních předpisech či náležitostech, je oklamána dokonale zfalšovanými hlavičkovými papíry a podpisy vysoce postavených osob a nechá se podvodníky okrást. Po zaplacení požadovaného poplatku pak „spolupráce“ samozřejmě okamžitě končí a „partner“ zmizí v anonymitě (podle čísel mobilních telefonů nelze tyto osoby najít, na uváděných adresách žádná taková avizovaná společnost nesídlí apod.) (www.mzv.cz/abuja).

32/34



Kamerun

10. Očekávaný vývoj v teritoriu Vnitropolitický: Je pravděpodobné, že prezident Paul Biya a jeho vládní „Reassemblement démocratiquedu peuple camerounais“ (RDPC) ještě posílí svoji pozici ve volbách v červenci 2012. Prezident zemi povede celých následujících 7 let. V případě jeho zdravotních problémů není viditelný žádný nástupce (podle ústavy by měl v čele státu stanout předseda Senátu, ten ale ještě nebyl ustaven), země by se mohla dostat do hluboké politické a následně ekonomické krize. Nedořešené etnické problémy regionu a chronická nezaměstnanost by mohly v roce 2012 vést k místním nepokojům s dopadem na ekonomiku.

Ekonomika: Hospodářská politika by se měla i nadále řídit dokumentem „Document de stratégie pur la croissanceet et l’emploi“, který byl publikován v lednu 2010. Hlavními cíli jsou akcelerace hospodářského růstu, vytváření pracovních příležitostí a redukce chudoby. Aby vláda těchto cílů dosáhla, plánuje zvýšení infrastrukturních investic, zlepšení přístupu soukromého sektoru k financím a vyšší výdaje do zdravotnictví a vzdělávání. Je předpoklad, že příliv investic (zejména z ČLR) a zvýšená těžba ropy a ostatních nerostných surovin povede v roce 2012 k 4,3% růstu HDP a v roce 2013 dokonce k 5,5% růstu HDP. CFA frank zůstane vázaný na EUR sazbou 655,96, a proto bude vůči USD propadat v souvislosti s vývojem EUR. Inflace se má pohybovat v rozmezí 2,5–3,0 %. Předpověď vývoje makroekonomických ukazatelů dle Business Monitor International 2012

2013

počet obyvatel (mil.)

20,5

20,9

nominální HDP (mld. USD; „Bank of Central African States“, BCAS)

26,4

27,7

HDP na obyvatele (USD, BCAS)

1 290

1 326

reál HDP růst (%; meziroční srovnání)

4,3

5,5

XAF nominál růst (%; meziroční srovnání)

6,8

8,4

bilance rozpočtu (% HDP; MMF)

-1,0

-0,5

spotřební ceny (%; meziroční změny)

2,5

2,8

úvěrový úrok (%; MMF)

14,00

14,00

reálný úvěrový úrok

11,5

11,0

vývozy (mld. USD)

5,5

5,8

33/34



Kamerun

dovozy (mld. USD)

5,7

6,1

obchodní bilance (mld. USD; MMF)

-0,3

-0,3

běžný účet (% HDP)

-3,5

-3,6

zahraniční rezervy vyjma zlata (mld. USD)

4,6

5,0

pokrytí dovozů (měsíce; zboží a služby; MMF)

9,6

9,8

celkový vnější dluh (jistina; % HDP)

12,9

12,9

krátkodobý zahraniční dluh (% z celku)

10,9

9,3

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Autoři neuvádějí.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Autoři neuvádějí.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Autoři neuvádějí.

34/34


Souhrnná teritoriální informace Kamerun

Recommend Documents