Souhrnná teritoriální informace Itálie

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Itálie

Souhrnná teritoriální informace Itálie Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Římě ke dni 30.03.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/99

© Zastupitelský úřad Řím (Itálie)


Itálie

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu Italská republika (Repubblica Italiana)

1.2. Rozloha 2

301 338 km

2

Území s tektonicky činným podložím: 28 026 km

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Celkový počet obyvatel Itálie: 60 574 609 (konec října 2010) 2

Hustota na km :

201 (konec října 2010)

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:

58,7 %

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení - v roce 2009 se v Itálii narodilo 568.857 dětí a zemřelo 591.663 osob - celkový přirozený přírůstek obyvatelstva tak byl v roce 2009 záporný: - 22 806 obyvatel - porodnost v roce 2009 (na tisíc obyvatel): 9,5 - úmrtnost v roce 2009 (na tisíc obyvatel): 9,8

- komplexní přírůstek (včetně migrace) v roce 2009: 295 260 (0,5%) - počet obyvatel Itálie se zvýšil jen díky migraci, přičemž podíl cizinců v Itálii se meziročně zvýšil na 7% z celkového počtu trvale žijících obyvatel (r.2008: 6,5 cizinců na 100 obyvatel) Věková struktura k 1.lednu 2007-2010 (údaje v %) Rok 0-14 let 2007 2008 2009 2010

Věková kategorie 15-64 let 14.1 14.0 14.0 14.0

65 a více let 66.0 65.9 65.8 65.7

19.9 20.0 20.1 20.2

1.5. Národnostní složení 98 % občanů Itálie se hlásí k italské národnosti; další jazykové a etnické skupiny:

2/99



Itálie

-

německá (Alto Adige),

-

slovinská (Friuli - Venezia Giulia),

-

francouzská (Valle dÁosta),

-

cikánské (rómská, sintská),

-

africké, asijské

Pozn.: Itálie patří k cílovým zemím z hlediska migračních toků a k 31.12. 2009 mělo v Itálii dlouhodobé povolení k pobytu 4 223 800 cizinců (tedy 7% ze 60 340 000 rezidentních obyvatel Itálie; v r. 2008: 6,5%).

1.6. Náboženské složení 97 % obyvatelstva deklaruje katolické vyznání, 1,5 % se hlásí k valdenské evangelické církvi, ostatní jsou především muslimové a příslušníci dalších vyznání

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky italština, v oblastech se zvláštní autonomií rovněž: němčina (Alto Adige/Südtirol, neboli Jižní Tyrolsko), slovinština (Friuli - Venezia Giulia), francouzština (Valle dÁosta)

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města 20 regionů (obdoba krajů), 103 provincií (obdoba okresů), 8.100 obcí hlavní město:

Řím (Roma) - 2,800.000 obyvatel

Největší italská města

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Město Roma Milano Napoli Torino Palermo Genova Bologna Firenze Bari Catania

Počet obyvatel 2.748.809 1.311.741 960.082 908.960 656.358 608.769 378.823 369.037 319.896 295.155

Zdroj: ISTAT, 30.4.2010

3/99



Itálie

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Euro Společná evropská měna byla v Itálii zavedena 1.1. 2002.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Státní a církevní svátky: 1. ledna

- Nový rok

6. ledna

- Tři králové

- pohyblivé velikonoční svátky 25. dubna

- Den osvobození

1. května

- Svátek práce

2. června

- Založení Italské republiky

15. srpna

- Nanebevstoupení

1. listopad

- Všech svatých

8. prosince

- Neposkvrněné početí

25. a26. prosince

- vánoční svátky

V jednotlivých italských městech se slaví dále církevní svátky zasvěcené patronům daného města: Milán – sv. Ambrož – 7.prosince Florencie – sv. Jan – 24.června Řím – sv. Petr a sv. Pavel – 29.června Neapol – sv. Gennaro - 19.září

Prodejní doba ve velkých obchodních domech je zpravidla 9.00 - 13.00, 16 - 20.00/22.00 hod. Obchody jsou takto otevřeny i v sobotu. Hypermarkety mívají po dobu letního času otevřeno po celý den i v neděli. Obvyklá prodejní doba menších obchodů: 9.00-13.00 a 16-19.30, zavírací den pondělí dopoledne. Obchody s potravinami otevírají dříve a zavírací den je čtvrtek odpoledne. Tyto údaje jsou velmi orientační, protože každý obchodník si může stanovit otevírací dobu podle svého uvážení. Rozdíly vycházejí z velikosti a umístění, roční doby a cestovního ruchu.

4/99



Itálie

V Itálii předepisuje zákon, že každý obchodník musí vydat pokladní blok nebo jiný daňový doklad a zákazník je povinen jej při namátkové kontrole ze strany finanční policie předložit. Za porušení předpisu ukládá finanční policie nemalou pokutu jak majiteli podniku, tak i spotřebiteli. Restaurace mají v poledne otevřeno cca od 12.30. Od 15.00 do cca 19.30 je pauza a otevírá se pak až večer. V restauracích platí zákaz kouření (zákon č. 3 z 16.1. 2003). Obvyklá pracovní doba v úřadech a na ministerstvech je od 9.00, 9.30 do 13.00 hod. V odpoledních hodinách začíná provoz od 15.00, 15.30 do 19.00 hod. Úřední hodiny bývají v mnoha případech omezeny pouze na dopoledne.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Zvyklosti v obchodním společenském styku v Itálii se příliš neliší od zvyklostí v ČR. Obchodníci v Itálii oceňují rychlou odpověď na své dotazy a očekávají, že na jejich korespondenci bude reagováno alespoň potvrzením o přijetí. Formální oblečení lze v každém případě doporučit. Obchodní schůzky jsou nezbytnou součástí rozvíjení kontaktů a dochvilnost je od cizinců automaticky očekávána. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že sami Italové dochvilní příliš nejsou. Ve srovnání s Čechy přecházejí Italové rychleji do neformálního oslovování jménem a do tykání. Nicméně první kontakty jsou zpravidla formální, přičemž Italové dbají na používání akademických titulů (u vysokoškoláků je tradiční oslovení "Dottore" v případě absolventů technických škol "Ingegnere") a pracovních funkcí, jimiž se odlišuje hierarchické postavení pracovníků firem. Při obchodním jednání se vyplácí nechat italské zákazníky zpočátku vést rozhovor, protože přímočarost obchodního rozhovoru může působit stroze a úsečně. To neodpovídá italské kultuře, která je uvolněná. Italové z našeho pohledu působí až „upovídaně“. Ostatně zejména angličtina ve srovnání s italštinou působí stroze a je mnohem „méně košatá“. Je samozřejmě dobré se vyhnout negativním komentářům o Itálii. Naopak Italové ocení kladné a upřímné poznámky o italském umění, kultuře, stylu, kuchyni nebo hudbě. Znalost angličtiny je mezi italskými zástupci firem relativně dobrá, zejména pokud jde o větší podniky. Nicméně používání italštiny může být velkou konkurenční výhodou při obchodování s menšími firmami a ve styku se starší generací. Na severu Itálie jsou autonomní oblasti, v nichž obyvatelstvo hovoří také německy a francouzsky. Běžná pracovní doba v Itálii začíná od 8-9 hod do 13 hod, následuje polední přestávka, a pokračuje od 14:30 do 17:30 -19 hod. Pravidelně bývají v měsíci srpnu uzavřeny z důvodu “čerpání celostátní dovolené” velké průmyslové podniky, úřady, obchodní domy a různé provozovny služeb občanům. V mnohých soukromých podnicích a menších obchodech je otevírací doba omezená. Naopak muzea, kulturní památky, církevní chrámy, hrady, zámky, výstavy mívají v období prázdnin prodloužené otevírací hodiny a vychází maximálně vstříc návštěvníkům Itálie. Do kostelů nelze vstupovat s odhalenými rameny a v krátkých kalhotách. Vatikánská muzea jsou otevřena zdarma každou poslední neděli v měsíci.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Problematika zdravotní péče a zdravotního pojištění v Itálii a ostatních zemích EU je velmi složitá a zahrnuje řadu variant, které v tomto dokumentu nelze podrobně rozebírat. Mnohé informace lze nalézt na webu Centra mezistátních úhrad (www.cmu.cz), které je styčným místem pro oblast zdravotního pojištění ČR. Optimální samozřejmě je, když se pojištěnec se svým konkrétním dotazem obrátí na svoji zdravotní pojišťovnu. V zásadě lze rozlišit dva základní a nejčastější případy pobytů.

5/99



Itálie

„Nevýdělečný“ pobyt Vcelku jednoduchá je situace, kdy člověk vyjede do některé ze zemí Evropské unie jako turista nebo tam pobývá např. jako student a nevykonává výdělečnou činnost. Pojištěnci českého systému veřejného zdravotního pojištění, kteří splňují příslušné zákonné podmínky, mají nárok na vystavení Evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC). V dané situaci slouží EHIC (a to po libovolně dlouhou dobu) jako doklad o nároku na lékařsky nezbytnou zdravotní péči v jiném státě EU. Průkaz (nebo papírové Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění) vydá každému jeho zdravotní pojišťovna. Pokud u sebe při pobytu v jiném státě EU z nějakého důvodu občan nemá žádný z uvedených dokladů, může svoji zdravotní pojišťovnu požádat o dodatečné zaslání Potvrzení dočasně nahrazujícího Evropský průkaz zdravotního pojištění z ČR. V případě vážného onemocnění či úrazu a následné hospitalizace může požádat o zprostředkování dodatečného zaslání Potvrzení přímo v nemocnici. „Výdělečný“ pobyt Jiná – a podstatně komplikovanější – je situace, kdy člověk vyjede do EU „za prací“. Hlavní zásadou je, že nikdo nemůže (pokud se na něj nevztahuje výjimka) podléhat současně právním předpisům dvou či více zemí EU. Evropské právní předpisy platné v ČR stanoví, že čeští občané mají podléhat právním předpisům o zdravotním pojištění pouze v jednom státě; tímto státem pak je stát výkonu výdělečné činnosti. Proto se občan musí odhlásit z českého zdravotního pojištění, jestliže je zaměstnán a v té souvislosti i zdravotně pojištěn v jiné zemi EU, a to i v případě, že práce, kterou tam bude vykonávat, bude trvat pouze velmi krátkou dobu. Zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna; www.vzp.cz Vzhledem k různým variantám typu pobytu je rozhodně žádoucí konzultovat problematiku zdravotního pojištění se svou zdravotní pojišťovnou.

Zdravotní péče v Itálii odpovídá evropským standardům. Jsou patrné rozdíly v poplatcích a čekací době mezi soukromými a veřejnými zařízeními. Pokud jde o hrazení nákladů zdravotní péče v minulosti, platilo doporučení před každou cestou do Itálie uzavřít především pojištění léčebných výloh a výloh na repatriaci (tzv. cestovní zdravotní pojištění). Bezplatná lékařská péče byla českým občanům dříve poskytnuta jen při první pomoci ve státních zdravotnických zařízeních. Další léčení v nemocnicích bylo poskytováno pouze za úhradu, a to ve výši od 300,- EUR na den, podle typu zařízení a péče. Vzhledem k tomu, že od zavedení Evropského průkazu zdravotního pojištění uběhla relativně krátká doba, některá zdravotnická zařízení v Itálii s touto změnou nemusí být obeznámena. I z tohoto důvodu lze nadále doporučit sjednání „cestovního zdravotního pojištění“, které navíc může mimo jiné pokrývat i některé výlohy nad rámec zdravotního pojištění držitelů Evropského průkazu zdravotního pojištění.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria V souvislosti se vstupem ČR do EU se každý státní příslušník ČR může dovolávat práva pobytu v jiném členském státě EU (tzv. volný pohyb osob). Právo pobytu může být omezeno pouze v případech odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou zdraví. Při pobytu do 3 měsíců platí pouze registrační povinnost pro ubytovatele. Nezletilé osoby mohou cestovat pouze v doprovodu dospělých. Při pobytu delším než 3 měsíce je třeba požádat o povolení k pobytu (carta di soggiorno) na policii v místě pobytu. Jako cestovní doklad je kromě cestovního pasu možné používat i občanské průkazy typu identifikační karty, vydané po roce 1993, tzn. od vzniku České republiky. U řidičů se vyžaduje technický průkaz vozidla, řidičský průkaz a zelená karta. Očkovací průkaz je nutný pro domácí zvířata, stáří vakcinace v rozmezí 12 – 20 dnů. Za použití dálnic se vybírá mýtné (pro orientaci je možno uvést, že úsek Brennerský průsmyk – Řím stojí cca 47,- EUR). Dálnice ve směru od Salerna a jižně do Kalábrie, Sicílie nejsou zpoplatňovány. Ceny benzínu a motorové nafty patří k nejvyšším v Evropě. Při parkování je vhodné používat centrální záchytná parkoviště na okraji velkoměst, v centru se parkuje obtížně. Doprava po železnici je dražší než doprava autobusy. Jízdenky na městskou dopravu je třeba zakoupit předem, všechny zastávky jsou

6/99



Itálie

na znamení. Před cestou do Itálie bývá vhodné si zjistit, zda právě neprobíhá nebo se chystá stávka (letištního personálu, dopravy železniční a autobusové, prodejců pohonných hmot atd.). Informace o probíhajících stávkách lze nalézt na internetové adrese italského ministerstva dopravy a infrastruktur: www.infrastrutturetrasporti.it - rubrika: „Calendario scioperi nazionali“.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Bezpečnostní situace v Itálii a bezpečnostní rizika pro zahraniční návštěvníky odpovídají běžným standardům členských zemí EU. Na celém území Itálie dochází velmi často ke kapesním krádežím a krádežím automobilů. Doporučuje se nenakupovat cenné zboží u pouličních prodejců nebo na trzích a požadovat vždy pokladní stvrzenku. Místa, v nichž je třeba dbát zvýšené opatrnosti, jsou jihoitalské regiony Kampánie, Apulie, Kalábrie, Sicílie.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Velvyslanectví ČR v Římě Via dei Gracchi 322 00 192 Roma Tel. 0039/06 360 957 1 (ústředna) Ekonomický úsek: 0039/06 360 957 (30 nebo 29) Fax 0039/063244466 Mimo pracovní dobu – konzulární pohotovost 0039/335 310 450 E-mail ekonomického úseku: [email protected] E-mail velvyslanectví: [email protected] Internetové stránky: www.mzv.cz/rome Po příletu na římské letiště Fiumicino (nazývané též Aeroporto Leonardo da Vinci) je pro cestu na velvyslanectví vhodné zvolit příměstský vlak Leonardo Express (cena jízdenky 15,- EUR), který jezdí každých 30 minut. Cesta na římské nádraží Roma Termini trvá 31 minut. Dále pokračovat metrem po trase A do stanice Lepanto (cena jízdenky 1,- EUR). Alternativně je možné z letiště Fiumicino použít méně komfortní klasické vlakové spojení (vlak jezdí každých 15 minut, o svátcích každých 30 minut, cena jízdenky 5,50 EUR) do stanice Roma Tiburtina a odtud pokračovat metrem nebo autem taxislužby. Další možností je autobusové spojení z letiště k hlavnímu vlakovému nádraží v centru Říma „Stazione Termini“ nebo na náměstí „PiazzaCavour“. Více informací: www.sitbusshuttle.it.

Honorární konzuláty

7/99



Itálie

HK Neapol – pan Angelo Ruoppolo Corso Umberto I, 275 80 138 Napoli Tel. 0039/0812 68784 (KO), 081265933 Fax 0039/0812 67336 E-mail [email protected] Teritoriální působnost: Campania, Basilicata, Calabria HK Udine – pan Paolo Petiziol Via San Francesco 34 33 100 Udine Tel. 0039/0432 509445 Fax 0039/0432 298126 E-mail [email protected] Teritoriální působnost: Friuli Venezia Giulia, Trentino Alto Adige HK Palermo – pan Andrea Marchione Via Quintino Sella 76 90 141 Palermo Tel: 0039/091 589680 Fax: 0039/091 341907 E-mail: [email protected] Teritoriální působnost: Sicilia HK Firenze – paní Giovanna Dani del Bianco Via del Giglio 10 50 124 Firenze Tel. 0039/055 284454 Fax 0039/055 2382762 E-mail [email protected] www.flemingyouth.it/consolato_onorario_cz Teritoriální působnost: Toscana HK Benátky – pan Giorgio Boatto

8/99



Itálie

Cannaregio 3821 30 131 Venezia Tel: 0039/041 2413984 Fax: 0039/041 5212334 E-mail [email protected] Teritoriální působnost: Veneto HK Ancona – pan Giampiero Schiavoni Via Pastore 17 60 131 Ancona Tel: 0039/071 2867794 Fax: 0039/071 2919658 E-mail: [email protected] Teritoriální působnost: Marche HK Janov – pan Franco Aprile Via Bartolomeo Bosco 57 161 21 Genova Tel: 0039/010 5954574 Fax: 0039/010 5302359 E-mail: [email protected] Teritoriální působnost: Liguria HK Cagliari – pan Alfonso Olla Piazza del Carmine 22, 09124 Cagliari Tel: 070/4525520 Fax: 070/4524347 E-mail: [email protected] Teritoriální působnost: Sardegna HK Milán – pan Giorgio Franco Aletti Via Giovanni Battista Morgagni 20 20129 Milán Tel.: 0039/0287158281

9/99



Itálie

E-mail: [email protected] Teritoriální působnost: Lombardia, Piemonte

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V Itálii má zastoupení CzechTrade (od roku 2000 v Miláně), České centrum (od roku 2005 v Římě, v roce 2010 přesunuto do Milána) a CzechTourism (od roku 2007 v Miláně). K 30.6.2008 byl v Miláně uzavřen Generální konzulát ČR, v jehož bývalém sídle vznikl tzv. Český dům a v něm sídlí České centrum, CzechTrade, CzechTourism a honorární konzulát.

České centrum Milán MgA. Václav Šedý ředitel Via Giovanni Battista Morgagni 20 20 129 Milano Tel. 0039/02 29411242 Fax 0039/02 29411188 E-mail [email protected] www.czechcentres.cz/rome

CZECHTRADE Dr.ssa Ivana Třosková vedoucí zahraniční kanceláře Via Giovanni Battista Morgagni 20 20 129 Milano Tel. 0039/02 29532109 Fax 0039/02 29511702 E-mail [email protected] www.czechtradeoffices.com

CzechTourism Dott. Luboš Rosenberg

10/99



Itálie

ředitel Via G. B. Morgagni 20 20 192 Milano Tel. 0039/02 742 01 626 Fax 0039/02 294 04 401 E-mail: [email protected] www.czechtourism.cz, www.turismoceco.it

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Karabiníci:

112

Policie:

113

Hasiči:

115

Pomoc motoristům – automotoklub: První pomoc:

116 118

1.18. Internetové informační zdroje Národní agentura pro podporu investic a rozvoj firem (Invitalia): www.invitalia.it Obchodní rejstřík Itálie:

www.registroimprese.it

Úřad vlády:

www.governo.it

Ministerstvo zahraničních věcí Itálie: Poslanecká sněmovna: Senát: Úřad pro ochranu hosp. soutěže : Italský statistický úřad (ISTAT) :

www.esteri.it www.camera.it www.senato.it www.agcm.it www.istat.it

Ministerstvo financí :

www.mef.gov.it

Ministerstvo vnitra :

www.mininterno.it

Ministerstvo zdravotnictví :

www.salute.gov.it

Ministerstvo ekonomického rozvoje:

www.sviluppoeconomico.gov.it

Ministerstvo práce a sociální politiky

www.lavoro.gov.it

Italské pošty :

11/99

www.poste.it



Itálie

Internetové adresy italských regionů : Valle dÀosta :

www.regione.vda.it

Veneto :

www.regione.veneto.it

Emilia Romagna :

www.regione.emilia-romagna.it

Friuli-Venezia-Giulia :

www.regione.fvg.it www.madeinfriuli.com www.friulionline.com

Liguria :

www.regione.liguria.it

Lombardia :

www.regione.lombardia.it

Piemonte : Toscana : Trentino-Alto Adige : Abruzzo : Basilicata :

www.regione.piemonte.it www.regione.toscana.it www.regione.taa.it; www.provinz.bz.it www.regione.abruzzo.it www.regione.basilicata.it

Calabria :

www.regione.calabria.it

Campania :

www.regione.campania.it

Lazio :

www.regione.lazio.it

Marche :

www.regione.marche.it

Molise :

www.regione.molise.it

Puglia :

www.regione.puglia.it

Sardegna :

www.regione.sardegna.it

Sicilia :

www.sicily.infcom.it

Umbria :

www.regione.umbria.it

1.19. Adresy významných institucí Podnikatelské svazy, obchodní a hospodářské komory V Itálii existuje pět typů podnikatelských sdružení: 1. obchodní komory 2. průmyslové unie 3. asociace malého průmyslu

12/99



Itálie

4. profesní svazy 5. smíšené bilaterální komory ad 1.

Obchodní komory (C.C.I.A.A.)

Nejvýznamnějším institucionálním článkem v rámci italské firemní sféry je síť provinčních obchodních komor (přesný název Camera di Commercio, Industria, Artigianato e Agricoltura - v překladu Obchodní, průmyslová, řemeslná a zemědělská komora, zkratka C.C.I.A.A.), s povinným členstvím pro všechny firmy. C.C.I.A.A. se staly univerzálními “obchodními úřady”, v jejichž rámci si podnikatelé “pod jednou střechou” vyřizují veškeré záležitosti spojené např. se změnou společníků firmy, vydáváním průvodní dokumentace k exportním zásilkám, vyhledáváním obchodních partnerů, účastí na podnikatelských misích, seminářích atd.. Aktualizovaný adresář provinčních komor je možné nalézt na internetu na www.camcom.it. ad 2.

Průmyslové unie

Průmyslové unie jsou asociace s dobrovolným členstvím, zahrnující různé průmyslové obory v daném regionu nebo provincii (např. Unione Industriali della Provincia di Udine). Průmyslové unie mají stejné logo (orlice na ozubeném kole) a jsou členem Generální konfederace italského průmyslu - zkrác. Confindustria. Confindustria by se dala přirovnat ke Svazu průmyslu a dopravy ČR. Kompletní adresář je možno nalézt na internetu na www. confindustria.it. V některých oblastech došlo k sjednocení průmyslových unií několika měst, například v regionu Lazio se sjednotily průmyslové unie Říma, Rieti, Frosinone a Viterbo do asociace, která se jmenuje UNINDUSTRIA. ad 3.

Asociace malého a středního podnikání (API)

Asociace malého a středního podnikání/průmyslu (Associazione delle Piccole e Medie Industrie - zkratka A.P.I.) jsou dobrovolné instituce vždy v rámci provincie sdružující tzv. malé průmyslové podniky (obvykle do 10-15 zaměstnanců). Jejich oborové zaměření není limitováno. Jsou členem Italské konfederace malého a středního průmyslu (CONFAPI - Confederazione della Piccola e Media Industria). Jejich seznam je možno nalézt na internetu na www.confapi.it. ad 4.

Oborové svazy (Associazione di categoria)

Oborové svazy si kladou za cíl posilovat rozvoj daného odvětví - členství je dobrovolné a jsou zpravidla ustavovány na celonárodní úrovni s menšími organizačními jednotkami v jednotlivých oblastech. ad 5.

Smíšené bilaterální komory

Smíšené bilaterální komory jsou ustavovány běžně jako dobrovolná sdružení průmyslových, výrobních nebo obchodních firem mezi 2 zeměmi - např. Italsko-česká obchodní a průmyslová komora v Praze (CAMIC) nebo v Itálii pak Obchodní komora Itálie - Česká republika (kontakty na obě smíšené komory viz níže).

Nejdůležitější adresy :

INVITALIA – (obdoba CzechInvest v ČR) www.invitalia.it

SIMEST s.p.a.

13/99



Itálie

Corso Vittorio Emanuele II, 323 – 00186 Roma www.simest.it

Gruppo SACE – Societá di assicurazione per le imprese esportatrici a partecipazione statale (obdoba EGAP v ČR) Piazza Poli 37/42 - 00187 Roma www.sace.it

CONFINDUSTRIA (Generální konfederace italského průmyslu) Viale dellÁstronomia, 30 00 144 Roma www.confindustria.it

CONFCOMMERCIO (Konfederace obchodu a služeb) Confederazione Generale Italiana delle Imprese, delle Attività Professionali e del Lavoro Autonomo Piazza G.G. Belli, 2 00 153 Roma www.confcommercio.it

ABI - ASSOCIAZIONE BANCARIA ITALIANA (Asociace italských bank) Piazza del Gesu, 49 00 186 Roma www.abi.it

ANIA - ASSOCIAZIONE NAZIONALE DELLE IMPRESE ASSICURATRICI (Asociace obchodních pojišťoven) Via della Frezza, 70 00 186 Roma www.ania.it

14/99



Itálie

Confagricoltura - CONFEDERAZIONE GENERALE ITALIANA DELL‘AGRICOLTURA (Sdružení italských zemědělců) Corso Vittorio Emanuele, II/101 00 186 Roma www.confagricoltura.it

UNIONCAMERE - UNIONE ITALIANA DELLE CAMERE DI COMMERCIO, INDUSTRIA, ARTIGIANATO ED AGRICOLTURA (Svaz italských obchodních průmyslových komor) Piazza Sallustio, 21 00 187 Roma www.unioncamere.it

ASSOCAMERESTERO – Associazione delle Camere di Commercio Italiane all‘Estero Viale Regina Margherita, 279 00198 Roma www.assocamerestero.it

AGENZIA DELLE DOGANE (celní správa) Via Mario Carucci, 71 00143 Roma www.agenziadogane.it

AGENZIA ENTRATE (daňová správa) www.agenziaentrate.it

ISTAT (Italský statistický úřad) www.istat.it

Italsko-česká obchodní a průmyslová komora (CAMIC) Čermákova 7

15/99



Itálie

120 00 Praha 2 www.camic.cz

Obchodní komora Itálie - Česká republika CAMERA DI COMMERCIO ITALIA - REPUBBLICA CECA viale Fulvio Testi 11 20092 Cinisello Balsamo (MI) Italy tel. +39 02 61866714 - fax +39 02 61866710 [email protected]; [email protected]

Adresy některých deníků: IL SOLE-24 ORE (hlavní ekonomický deník v Itálii, vydavetel: Generální konfederace italského průmyslu) www.ilsole24ore.com MILANO FINANZA (další významný ekonomický deník v Itálii, se zaměřením na finanční trhy) www.milanofinanza.it

LA REPUBBLICA www.repubblica.it LA STAMPA www.lastampa.it CORRIERE DELLA SERA www.corriere.it

Adresy vybraných ministerstev: MINISTERSTVO HOSPODÁŘSTVÍ A FINANCÍ MEF – Ministero dell’Economia e delle Finanze www.mef.gov.it MINISTERSTVO HOSPODÁŘSKÉHO ROZVOJE MISE – Ministero dello Sviluppo Economico www.sviluppoeconomico.gov.it

16/99



Itálie

MINISTERSTVO DOPRAVY A INFRASTRUKTUR MIT – Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti www.mit.gov.it MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSKÝCH, LESNICKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH POLITIK MIPAAF– Ministero delle Politiche Agricole Alimentari e Forestali www.politicheagricole.it MAE - MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ Ministero degli Affari Esteri (hovorově „Farnesina“ nebo také „Esteri“) www.esteri.it

17/99



Itálie

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Zastupitelská demokracie, dvoukomorový parlament s pětiletým funkčním obdobím, senát, poslanecká sněmovna, poměrný volební systém s volebními prahy, bez možnosti preferencí.

Hlavní politické strany: Lid svobody (Popolo della Libertà, dále jen PDL) – politické uskupení vzniklé spojením stran Forza Italia (Vzhůru, Itálie) S. Berlusconiho (strana podnikatelů, manažerů a bývalých křesťansko-demokratických a socialistických politiků, stmelená kolem osoby S. Berlusconiho) a Národní aliance (strana, která vznikla odštěpením od postfašistického Italského sociálního hnutí, v čele G. Fini) v roce 2009. V polovině roku 2010 však došlo ke střetům mezi S. Berlusconim a G. Finim, které vyústily v odklon Finiho a jeho stoupenců. Liga Severu (Lega Nord) – autonomistická strana italského Severu, která radikálně oponuje centristické formě státu a dopadům jeho daňového systému – prioritou je fiskální federalismus; v čele U. Bossi. Demokratická strana (Partito Democratico, dále jen PD) – největší strana levého středu, hlásící se k odkazu Olivovníku R. Prodiho; vznikla sloučením Levicových demokratů, Kopretiny a několika dalších menších stran v procesu sjednocování italské levice; ustavující sjezd 14. 10. 2007, v čele nejprve generální tajemník W. Veltroni, od 21.2.2009 Dario Franceschini a od 25.9.2009 Pier Luigi Bersani. Itálie hodnot (Italia dei Valori) – strana levého středu, zakladatelem je bývalý soudce známý z období vyšetřování politiků v rámci akce „Čisté ruce“ Antonio di Pietro. Unie středu (Unione del Centro) – koalice sjednocující křesťanskodemokraticky orientované středové strany Křesťanskodemokratický svaz (Unione democristiana) a Federativní občansko-lidové hnutí (Movimento federativo civico popolare) v čele s P. F. Casinim.

Vývoj v posledních letech: Poslední parlamentní volby se uskutečnily v dubnu 2008 a nová vláda složila přísahu v květnu 2008 (jednalo se o 62. vládu od konce 2. světové války). Zvítězila Berlusconiho koalice Lid svobody (PDL) tvořená stranami Vzhůru, Itálie! S. Berlusconiho a Národní aliancí G. Finiho, která s Ligou severu U. Bossiho utvořila vládu. V roce 2008 pokračoval proces slučování stran Vzhůru, Itálie! a Národní aliance (společné programové sjezdy), který na jaře 2009 vyústil ve vznik jednotné strany Lid svobody. Vládní koalice byla středopravicová. Hlavními opozičními stranami byly středolevicová Demokratická strana (P.L. Bersani), levicová Itálie hodnot (A. Di Pietro) a Unie středu (P.F.Casini). Od léta 2010 se prohlubovaly koaliční spory mezi premiérem Berlusconim a předsedou sněmovny G. Finim. Fini a jeho příznivci se pak od strany Lid svobody odtrhli do nové frakce a posléze nové strany „Budoucnost a svoboda pro Itálii“ (FLI). V průběhu léta 2011 vláda přijala řadu úsporných opatření, aby odvrátila krizi na dluhopisovém trhu. Po stupňujícím se vnitropolitickém i zahraničním tlaku podala Berlusconi vláda demisi. Složením nové vlády prezident pověřil Maria Montiho, známého ze svého desetiletého působení v Bruselu ve funkci eurokomisaře. Hlavním úkolem Montiho úřednického kabinetu, který by měl vést Itálii až do voleb na jaře 2013, bylo obnovení důvěry finančních trhů a realizace strukturálních reforem.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Giorgio Napolitano – prezident republiky (zvolen 10. 5. 2006)

18/99



Itálie

Pravomoci: •

reprezentuje Itálii v zahraničí

•

jmenuje do doživotní funkce až 5 senátorů

•

svolává mimořádná jednání komor parlamentu

•

rozhoduje o rozpuštění parlamentu

•

vyhlašuje parlamentní volby

•

svolává schůze parlamentu po volbách

•

ratifikuje mezinárodní smlouvy

•

podepisuje (případně vrací zpět k projednání do parlamentu) zákony

•

vyhlašuje referendum

•

jmenuje premiéra a jednotlivé ministry

•

je vrchním velitelem vojsk a předsedá vrchní radě obrany státu

•

jmenuje třetinu soudců ústavního soudu

•

uděluje milosti a zkracuje udělený trest

2.3. Složení vlády Po odchodu Silvia Berlusconiho a demisi celé vlády vede Itálii od 18. 11. 2011 úřednická vláda. Ta bude ve funkci až do voleb, které by se měly uskutečnit v roce 2013. Její složení je následující: •

Mario Monti – předseda vlády

•

AntonioCatricalà – státní podtajemník předsednictva vlády

•

Giulio Terzi di SantÁgata – zahraniční věci

•

Anna Maria Cancellieri – vnitro

•

Paola Severino Di Benedetto –spravedlnost

•

Giampaolo Di Paola –obrana

•

Mario Monti –hospodářství a finance

•

Corrado Passera –ekonomický rozvoj, infrastruktura a doprava

•

Mario Catania –zemědělské, potravinářské a lesnické politiky

•

Corrado Clini –životní prostředí, ochrana půdy a moře

•

Elsa Fornero –práce, sociální politiky a rovné příležitosti

•

Francesco Profumo –vzdělávání, vysoké školství a výzkum

•

Lorenzo Ornaghi –kultura a kulturní dědictví

•

Renato Balduzzi –zdravotnictví

•

Enzo Moavero Milanesi –evropské záležitosti

•

Piero Gnudi – cestovní ruch a sport

•

Fabrizio Barca –soudržnost teritoria

•

Piero Garda –vztahy s Parlamentem

•

Andrea Riccardi –mezinárodní spolupráce a integrace

19/99



Itálie

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Itálie je členem většiny významných mezinárodních organizací: OSN (UNESCO, WHO, ICAO, UNIDROIT aj.), NATO, ZEU, OBSE, EU, RE, WTO, MMF, WB, BERD. Významná regionální uskupení: Unie pro Středomoří, SEI (Středoevropská iniciativa), Trilaterála Itálie-Maďarsko-Slovinsko, Středozemní fórum. Itálie patří k zakládajícím členům Evropské unie. Ve své zahraniční politice klade velký důraz na rozvoj vztahů se zeměmi Středomoří a usiluje o to, aby společná zahraniční a bezpečností politika EU byla ve středomořském regionu významná. Podporuje proto mimo jiné aktivity před časem vyhlášené Unie pro Středomoří. Středomoří je pro Itálii zdrojem problémů s migrací, ale i významným zdrojem energií. Dováží ropu a zemní plynu z Libye resp. z Alžírska - podrobněji viz energetický profil Itálie. Itálie patří do uskupení hospodářsky nejvyspělejších světových ekonomik G-8 a účastní se samozřejmě i jednání nedávno ustaveného sdružení významných světových ekonomik G-20.

Úplný seznam: www.esteri.it (sekce Politica Estera – Organizzazioni Internazionali).

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Itálie podepsala valnou většinu významných mnohostranných smluv, jejichž seznam je možno nalézt na internetové adrese Ministerstva zahraničních věcí Itálie: www.esteri.it (sekce Italiani nel Mondo – Archivio trattati internazionali).

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Přehled bilaterálních smluv mezi Itálií a ČR lze nalézt na: http://www.mzv.cz (sekce Zahraniční vztahy – Mezinárodní smlouvy) Smlouvy, které mají obchodně-ekonomický charakter, viz část 7.1.

20/99



Itálie

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje V roce 2011 se HDP meziročně zvýšil o 0,5%. V posledních měsících roku 2011 nastoupila recese, která by měla pokračovat v roce 2012. Odhady hospodářského poklesu v roce 2012 se pohybují mezi -0,4 až -1,6% HDP. Nepřehlédnutelnou charakteristikou italské ekonomiky je vysoký veřejný dluh (v r. 2011: 120,1% HDP), který je považován také za hlavní slabinu Itálie. V roce 2011 byl vysoký dluh spolu se zpomalující ekonomikou a dluhovou krizí v Eurozóně zřejmě hlavní příčinou obav investorů na dluhopisovém trhu. To se promítlo do strmého růstu úrokových sazeb z italských vládních obligací. Hlavní světové ratingové agentury přikročily v září a říjnu 2011 k výraznému zhoršení hodnocení rizikovosti italských závazků. Růst úroků z italských vládních dluhopisů přiměl Itálii, aby přikročila k přijetí třech balíků fiskálních restriktivních opatření s cílem dosáhnout vyrovnaného rozpočtu v roce 2013. Poslední fiskální balík přijatý novou úřednickou vládou Maria Montiho umožnil snížení spreadu z listopadového maxima (575 bodů) o bezmála 200 procentních bodů. Úrok z vládních dluhopisů se sice dostal bezpečně pod kritickou hranici 7%, ale i tak zůstal relativně vysoký. Premiér a ministr hospodářství a financí Mario Monti se 29. prosince 2011 vyjádřil k vývoji italské ekonomiky a k hospodářské politice vlády. Balík fiskálních opatření schválených parlamentem 22. prosince Monti označil za „nutný krok“, přičemž nyní se vláda zaměří na „chtěný krok“, tedy strukturální reformy. Růst spreadu v posledních týdnech roku 2011 až na úroveň 500 bodů Monti zdůvodnil nedostatečným posílením kapacity evropského stabilizačního fondu EFSF/ESM schváleným prosincovou Evropskou radou. Premiér varoval před „výbušnou recesí“, která by Itálii bez další korekce veřejných rozpočtů hrozila. Měl přitom zřejmě na mysli hospodářský pokles kombinovaný s insolvencí vlády. Bez rozhodné konsolidace veřejných účtů by bezpochyby hrozila ztráta zbytků důvěry investorů na trhu italských dluhopisů a hrozila by platební neschopnost italské vlády – neboli osud Řecka, Portugalska a Irska. Italská centrální banka 17. ledna 2012 zveřejnila odhad vývoje HDP při spreadu na úrovni 500 bodů: -1,5 % v roce2012 a0 % v roce 2013; při spreadu kolem 300 bodů klesne HDP v roce 2012 o 1,2 % a v roce 2013 poroste o 0,8 %. Vysoká úroveň spreadu má negativní dopady na emise dluhopisů italských bank a na úrokové sazby na mezibankovním trhu, což se samozřejmě promítá do ceny úvěrů pro „reálnou ekonomiku“, neboli italské firmy a domácnosti. Výzkumné centrum průmyslové konfederace Confindustria odhaduje následující vývoj hlavních hospodářských ukazatelů Itálie (procentní změny): 2010

2011

2012

2013

HDP

1,5

0,5

-1,6

0,6

Spotřeba domácností

1,0

0,6

-1,0

0,4

Hrubé fixní investice 2,4

1,1

-4,8

1,7

Vývoz zboží a služeb 12,2

4,2

0,2

3,6

Dovoz zboží a služeb 12,7

2,3

-1,3

3,4

21/99



Itálie

Saldo obchodního účtu platební bilance*

-1,3

-1,5

-0,2

-0,3

Celková zaměstnanost

-0,7

0,9

-0,6

-0,2

Míra nezaměstnanosti (procentní podíl)

8,4

8,0

8,6

9,0

Spotřebitelské ceny 1,5

2,8

2,2

2,1

Mzdy (na pracovníka)

1,9

1,5

1,7

Primární saldo -0,1 hospodaření veřejné správy**

1,1

4,0

5,5

Deficit veřejných rozpočtů**

4,6

3,9

1,5

0,1

Celkový veřejný dluh**

118,4

120,3

121,3

118,0

2,2

* FOB, (%) v poměru k HDP ** (%) v poměru k HDP *** odhad na základě předběžných a neúplných dat Zdroj: zpracováno na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT).

Předpovědi hospodářského vývoje dalšími institucemi HDP MMF

-2,2

EK

+0.1

Vláda

-0,4

OECD

-0,5

REF ricerche

-1,5

22/99



Itálie

Veřejný dluh/ HDP MMF

121,4

EK

120,5

Vláda

119,5

OECD

128,1

REF ricerche

122,3

Inflace MMF

1,6

EK

2,0

Vláda

1,5

OECD

1,7

REF ricerche

2,4

Rozpočtový deficit/HDP MMF

2,4

EK

2,3

Vláda

1,6

OECD

1,6

REF ricerche

2,3

23/99



Itálie

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1,495

1,554

1,575

1,519

1,552

1,581

1,617

2.2

1.6

-1.2

-5.5

1.8

0.5

-1.3

HDP na 25,300 hlavu (euro)

26,200

26,300

25,400

25,700

25.100

Index spotř. 2.2 cen (%)

2.0

3.5

0.8

1.6

2.9

2.9

Obyvatelstvo 58.8 (mil.)

59.1

59.6

60.0

60.3

60.6

60.9

Míra nezaměst. (%)

6.8

6.1

6.8

7.8

8.4

8.4

8.7

Rozpočt. deficit

-3.4

-1.6

-2.7

-5.4

-4.6

-3.9

-2.2

106.1

103.1

105.8

115.5

118.5

120,6

28.8

28.5

23.7

26.5

28.8

29,7

(1)

29.1

29.3

24.2

28.4

30.3

31,0

(1)

HDP

(2)

(mld.eur v běž. cenách) Růst HDP v konst. cenách (%) (1)

25,500

(podíl na HDP) Veřejné zadlužení

(1)

121.4

(podíl na HDP) Export zboží 27.7 a služeb (podíl na HDP) Import zboží 28.6 a služeb

24/99



Itálie

(podíl na HDP) Saldo běžného účtu p.b.

-22.3

-19.9

-45.2

-30.1

-54.1

-50.6

-44,1

(1)

(mld. eur) (1)

(2)

Odhad Předpověď

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje

Přidaná hodnota a podíl sektorů na tvorbě HDP v běžných cenách (v mil. EUR) 2008

2009

2010

2010

2011

( podíl na

(růst přidané hodnoty; %)

HDP v %) Zemědělství, lesnictví a rybolov Průmysl - průmyslová výroba - stavebnictví Služby Přidaná hodnota DPH a ostatní nepřímé daně HDP v tržních cenách

28 330

25 084

26,370

2

-0,5

379 492 292 649

342 726 256 794

351,197 268,437

23 17

1,2

86 843 1 001 315 1 409 137

85 932 999 916 1 367 726

82,761 1,009,375 1,386,942

5 65 90

-3,5 0,8 -

158 714

153 144

161,874

10

-

1 567 851

1 520 870

1,548,816

-

-

Zdroj: zpracováno na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT)

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Průmysl je nejdůležitějším sektorem italského hospodářství z hlediska zapojení Itálie do mezinárodního obchodu, byť se na tvorbě HDP podílí jen 23 %. Průmysl ustoupil sektoru služeb, což ostatně odpovídá trendu v průmyslově vyspělých zemí světa. Pokud jde o význam jednotlivých oborů, má ve spotřebním průmyslu nejdůležitější místo textilní, oděvní, kožedělný, obuvnický, nábytkářský a potravinářský průmysl – typičtí nositelé značky „Made in Italy“. Hutnictví, strojírenství a chemie jsou rovněž nosnými průmyslovými odvětvími. Silné zastoupení má i papírenský, elektrotechnický, elektronický a farmaceutický průmysl. Itálie je odkázána na dovoz nerostných surovin. Z vlastních surovin má ekonomický význam jen těžba lignitu, ropy, zemní plyn, manganu, olova, zinku, kamenné soli a všech dalších druhů stavebních surovin (kaolín, vápenec, mramor atd.). Avšak v mnoha případech těžba nepokrývá spotřebu Itálie.

25/99



Itálie

Italský textilní a obuvnický průmysl je v posledních letech pod výrazným tlakem asijské (především čínské) konkurence, která ohrožuje pozice italských výrobců oděvů, obuvi a módních doplňků svými nízkými výrobními náklady. Konkurenci však čelí kvalitou, designem a přenesením části produkce do zemí s nižsími výrobními náklady. Hutnický průmysl každoročně nalézá své velké zákazníky mezi předními strojírenskými firmami. Itálie patří k strojírenským mocnostem Evropy a hutnictví, které na rozvoji strojírenské výroby v Itálii vyrostlo se dnes ve velké míře orientuje také na vývoz do Německa, ale například i ČR. Italský chemický průmysl - italské chemické výrobky se z 35 % vyvážejí. Petrochemický průmysl vyrobí ročně na 81,5 mil. tun různých ropných produktů. Rok 2011 V roce 2011 vzrostla přidaná hodnota průmyslové produkce o 1,2 %. Průmyslové klastry s nejvyšším nárůstem vývozu Průmyslové klastry jsou tradičním tahounem italského vývozu. Deník Il Sole 24 Ore publikoval v březnu 2012 přehled neúspěšnějších klastrů v roce 2011 (údaje v mil. eur). Průmyslový klastr

Leden-září 2011

Meziroční růst (%)

Treviso – prům. stroje

1.041,3

62,6

Brescia – prům. stroje

702,4

34,5

1.134,4

34,2

Vicenza – prům. stroje

624,6

34,2

Valsesia – textil a oblečení

352,1

26,2

Bologna – prům. stroje

926,8

25,1

Rimini – obráb. stroje

152,8

24,0

Perugia – textil a oblečení

267,7

23,7

Alessandra – plasty a guma

268,6

23,6

Brenta Padovano - obuv

272,1

23,0

Reggio Emilia - čerpadla

888,8

22,9

1.289,8

21,8

251,6

21,4

Florencie – kožené výrobky

Lumezzane – potrubí, vod. kohoutky Como – kovové výrobky

26/99



Itálie

Florencie - obuv

538,2

19,1

Biella – textil a oblečení

900,7

19,0

Padova - prům. stroje

534,1

18,9

Lago d‘Iseo – plasty a guma

726,7

18,8

Varese – prům. stroje

469,4

18,4

Pesaro Urbino – obráb. stroje

203,8

18,3

1.425,4

18,1

Bologna – balicí stroje

Italský model průmyslových klastrů Model rozvoje klastrů, který započal v 70. letech, spočívá v seskupení malých a středních podniků soustředěných geograficky na určitém území, spolupracujících mezi sebou v oblasti ekonomické i sociální. Italská Federace klastrů (http://www.clubdistretti.it/) zmapovala 101 klastrů, v nichž je registrováno cca 283 tis. podniků s 1,4 mil. počtu zaměstnanců s klesajícím trendem. Mezi klíčové aktivity patří mechanika, automatizace, guma a plasty zahrnuty do 32 klastrů. Vývoz dosáhl v prvních měsících roku 2011 16,7 mld (+16,4%), oblečení – móda je zahrnuto do 31 klastrů s vývozem 19,7 mld (+12,1%).

Dopad hospodářské recese na vybrané sektory a situace v roce 2011 (v %, říjen 2011) Propad z maxima na minimální objem produkce

Odstup od maxima v říjnu 2011

Léčiva

-11,9

-6,1

Potraviny

-8,2

-8,2*

Papír

-19,1

-16,0

Oděvy

-23,6

-17,9

Guma a plasty

-28,9

-21,2

Ostatní dopravní stroje

-38,1

-34,4

Silniční vozidla, návěsy a přívěsy

-51,2

-35,1

Elektrická zařízení

-48,6

-40,4

27/99



Itálie

Textil

-49,1

-41,0

Dřevo

-42,6

-42,3

Průmysl

-26,0

-20,0

*minimum dosaženo v říjnu 2011; Prvních a posledních pět sektorů podle odstupu od maxima. Maximum: nejvyšší hodnota objemu produkce v předchozím hospodářském cyklu. Zdroj: Výzkumné centrum Confindustria podle dat Italského statistického úřadu.

Automobilový průmyslu - největší společnost FIAT Fiat Group, která vlastní prostřednictvím Iveco a společnosti Irisbus mimo jiné největšího českého výrobce autobusů (dříve Karosa), prošla v prvních měsících roku 2011 několika významnými změnami. Od ledna se společnost Fiat rozdělila na Fiat Spa. a Fiat Industrial, čímž byla vyčleněna výroba traktorů, zemědělských a stavebních strojů, nákladních automobilů a autobusů.

Této důležité změně korporátní struktury však předcházelo v červenci 2010 založení tzv. NewCo, odnože Fiatu s názvem „Fabbrica Italia Pomigliano SpA“, která na začátku prosince 2010 převzala tíhu vyjednávání kolektivní smlouvy s odbory. Po neúspěšném úvodu jednání NewCo vystoupila z průmyslové asociace Confindustria, která s odbory vyjednává celonárodní kolektivní dohody. Fiat NewCo následně samostatně vyjednala s umírněnými odborovým svazy Cisl a Uil novou kolektivní dohodu, kterou zaměstnanci schválili v celopodnikovém referendu (54% pro).

Vedení Fiatu uzavřením nové kolektivní smlouvy podmínilo pokračování rozsáhlého investiční a výrobního plánu v rámci projektu „Fabbrica Italia“. Fiat do svých italských závodů investuje v období 2010-2014 celkově 20 mld. eur s cílem zvýšit výrobu v Itálii ze současných 650 tis. na 1,650 mil. vozů ročně. Vedení Fiatu do kolektivní smlouvy prosadilo redukci přestávek, rozšíření směn, snížení absencí na pracovištích, zvýšení flexibility v přesčasech a omezení pravidel pro stávky, aby se zvýšila produktivita práce.

Fiat po splnění předem stanovených podmínek, zejména oddlužení amerického výrobce automobilů, může postupně navýšit svůj podíl v Chrysleru nad 51%. Fúze s Chryslerem zatím není na pořadu dne, ani přesun centrály Fiatu z Itálie do USA. Budoucnost Fiatu v Itálii však závisí na podmínkách, za jakých bude možné řídit zdejší továrny.

Obě hlavní divize skupiny Fiat měly na konci roku 2010 dohromady 199 924 zaměstnanců, což znamená meziroční nárůst o 9 910 pracovníků. Polovinu z nárůstu tvoří zaměstnanci továren Fiat v Latinské Americe, přijatí kvůli zvyšování výroby. Počet zaměstnanců se významně změnil také v Polsku v souvislosti s konsolidací Fiat-GM-Powertrain Polska a v Srbsku se založením Fiat Automobiles Serbia.

Fiatu se v zahraničí daří růst především v Brazílii, kde se obrat skupiny zvýšil na 11,896 mld. eur, což prakticky odpovídá výši celkových prodejů v Itálii (11,907 mld. eur). Pokud jde pouze o segment osobních automobilů, jsou největšími trhy obě výše jmenované země v tomto pořadí, po nich následují Německo, Francie a Velká Británie. V sektoru ostatních vozidel jsou největším trhem USA (díky výrobci zemědělské a stavební techniky CNH) před Brazílií a Itálií. Transakce mezi Fiatem a Chryslerem

28/99



Itálie

jsou zatím v rámci skupiny Fiat relativně nevýznamné. Váha těchto transakcí poroste s mírou integrace Chrysleru do skupiny Fiat a s výhledovou fúzí po získání 51 % akcií.

4.4. Stavebnictví Financování veřejných staveb bude v nadcházejícím období značně omezeno restriktivními fiskálními opatřeními, jejichž cílem je dosáhnout v roce 2013 vyrovnaného státního rozpočtu. V letech 1990-2010 dosáhly veřejné výdaje do infrastruktury 2,4 % HDP, což je méně než průměr Eurozóny: 2,5 % HDP. V roce 2011 dosáhlo stavebnictví podle údajů Italského statistického úřadu poklesu přidané hodnoty o 3,5 %. Z dotazů českých firem, které se relativně často obracejí na Velvyslanectví ČR v Římě, však lze soudit, že realizace různých stavebních prací českými společnostmi v Itálii je zajímavou obchodní příležitostí.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Podíl zemědělství na ekonomice se v posledních letech přibližuje hodnotám v zemích EU (3%). Italská zemědělská výroba se podílí na celkové zemědělské výrobě EU 14,4 %. V oboru přetrvávají silné regionální rozdíly. Zatímco v regionech severní Itálie zemědělství dává obživu 5,5% práceschopného obyvatelstva a podílí se 2,5 % na tvorbě přidané hodnoty, v jižní Itálii jsou tyto hodnoty následující: 13,2 % resp. 5,7 %. Problémem italského zemědělství je nedostatečná produktivita, způsobená malou velikostí zemědělských statků. 70% zemědělských statků má méně než 10 zaměstnanců a v potravinářském průmyslu má dokonce 90% podniků méně než 10 zaměstnanců. Celkově je v Itálii 67 000 zemědělských podniků s pěti sty tisíci zaměstnanci a celkovým obratem přes 100 miliard EUR. Z celkové rozlohy Itálie představuje zemědělsky využitelná půda 37 %, 29 % rozlohy země je pokryto lesy a 2,4% rozlohy připadá na vodní toky. Zemědělská výroba je intenzívní. Celková výměra obdělávané zemědělské půdy činila přibližně 13 milionů hektarů (průměrná výměra jedné zemědělské farmy se pohybuje kolem 7 hektarů). Mezi hlavní rostlinné produkty patří pšenice, kukuřice, žito, rýže, zelenina, cukrová řepa, slunečnice, sojové boby, ovoce, citrusové plody a vinná réva. Dále se pěstují brambory, ječmen, olivy a tabák. Důležité je pěstování ovoce - citrusových plodů, jablek, hrušek, broskví atd. Živočišná výroba je deficitní a Itálie je do značné míry odkázána na dovoz. I v této oblasti se Itálie snaží chránit si v evropském kontextu své tradiční výrobky - například sýry „mozzarella“ a „parmiggiano reggiano“, které nacházejí v jiných zemích početné padělatele. Italské zemědělství si však v živočišné výrobě stojí velmi dobře z veterinárního hlediska - to je patrné na poměrně nízkém počtu prokázaných případů BSE, jejichž počet do roku 2008 dosáhl necelé stovky kusů (testován cca 1 milion zvířat). Itálie má dlouhodobě pasivní bilanci zahraničního obchodu se zemědělskými produkty. Je nutno dodat, že výrobky italského zemědělství jsou tradičním oborem „Made in Italy“, který dlouhodobě pomáhá šířit image a životní styl Itálie daleko za jejími hranicemi. Naprostá většina (až 2/3) zahraničního obchodu se realizuje se zeměmi EU. Největší objemy obchodu se realizují s Francií a Německem, což platí pro export i pro import. Italský zemědělský export v posledních letech vyklidil své pozice v řadě oblastí konkurentům především z Nizozemska, Francie a Španělska a to nejen ve vnitrounijním obchodě, ale i v exportu do některých mimoevropských zemí. Hlavní položkou dovozu Itálie v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu představuje maso a živá zvířata. Itálie má mimořádný zájem o důslednou ochranu zeměpisného označení původu svých tradičních zemědělských a potravinářských výrobků a všemi dostupnými prostředky bojuje proti jejich napodobování v zahraničí. Italský systém označování původu zemědělsko potravinářské produkce 29/99



Itálie

bezesporu hraje důležitou roli ve vytváření smluvních dodavatelsko-odběratelských vztahů. Obchodníci pochopitelně usilují o co nejatraktivnější nabídku a označování původu produkce hraje důležitou roli v marketingu. Informace o původu potravin, pokud indikuje vazbu na oblastní specialitu, představuje pro italské spotřebitele vysokou přidanou hodnotu. V Itálii jsou vyhlášená místa produkce mimořádně kvalitních potravin (např. šunka ze San Daniele) a o to výrobci potravin opírají marketing.

Zahraniční obchod a zemědělsko-potravinářský sektor Bilance zahraničního obchodu v roce 2010 Dovoz - 5 nejdůležitějších skupin mil. eur Podíl v % Meziroční změna v % (2010/09) Ryby čerstvé i zmražené 4.349,0 12,3 6,8 Mléčné výrobky 3.587,5 10,1 21,8 Ryby zpracované 3.022,4 8,5 9,6 Oleje a tuky 2.837,0 8,0 19 Obilniny 1.959,1 5,5 12,3 Celkem primární sektor 11.164,5 31,5 14,3 Potravinářský průmysl 23.582,8 66,6 12,5 Celke zemědělsko35.406,1 100 11,9 potravinářský sektor Vývoz – 5 nejdůležitějších skupin mil. eur Podíl v % Meziroční změna v % (2010/09) Víno 4.036,7 14,4 11,3 Výrobky z obilovin 3.765,5 13,4 1,7 Ostatní čerstvé ovoce 2.281,8 8,1 18,9 Ostatní potravinářské 2.174,8 7,8 11,1 výrobky Mléčné výrobky 2.151,1 7,7 21,1 Celkem primární sekto 5.672,7 20,2 21,3 Potravinářský průmysl 22.105,7 78,8 10,7 Celke zemědělsko28.053,0 100 11,5 potravinářský sektor Zdroj: agentura INEA podle údajů Italského statistického úřadu

4.6. Služby Z hlediska podílu na tvorbě HDP a zaměstnanosti jde o rozhodující sektor italské ekonomiky: zaměstnává přes 60 % obyvatel v produktivním věku a přibližně stejnou měrou se podílí na tvorbě HDP. Největší význam má obchod včetně hotelové činnosti, restaurací a opraven (18,3% HDP a 22 % zaměstnanosti), na druhém místě jsou služby neurčené k prodeji, tzn. státní správa (13,3 % HDP a 13,2 % zaměstnanosti), dále pak doprava a spoje (6,7 % HDP a 6,3 % zaměstnanosti). Finanční sektor zaměstnává jen 2 % obyvatel v produktivním věku a podílí se 5,2 % na tvorbě HDP. Služby spojené s pronájmem se podílejí 7,1 % na HDP a 8,6 % na zaměstnanosti. Itálie se snaží podporovat rozvoj italského cestovního ruchu. Konkrétní propagací Itálie jako turistické destinace se zabývá agentura ENIT.

30/99



Itálie

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Železnice Velké vzdálenosti mezi italským severem a jihem přispěly k rozvoji vysokorychlostních tratí v severojižním směru, který by měl pokračovat a propojit Itálii např. s francouzskou vysokorychlostní železnicí - viz realizace trati Turín - Lion. V Římě bylo v listopadu 2011 slavnostně otevřeno nové nádraží pro vysokorychlostní vlaky - Stazione Tiburtina. V roce 2012 vstoupil do segmentu vysokorychlostní železniční dopravy nový soukromý dopravce, který pod obchodní značkou ITALO konkuruje státní železnici (vlaky FRECCIA ROSSA). Itálie disponuje cca 1 000 km vysokorychlostních tratí možňujících cestovní rychlost do 350 km/h. Itálie leží na Apeninském poloostrově a převážnou část jejích pozemních hranic tvoří moře, proto je důležitá návaznost železniční a námořní dopravy. Největší část (82%) železničních tratí patří státu. Od roku 2001 se holding státních železnic (Ferrovie dello Stato) dělí na společnosti Rete Ferroviaria Italiana provozující železniční tratě a Trenitalia provozující vozový park. Zbývající část provozují v koncesi různé soukromé společnosti, kterých bylo ke konci roku 2008 registrováno přibližně 40. Největší z nich je CO.TRA.L, která je druhým největším regionálním dopravcem v Evropě. Operuje nejen na poli železniční a silniční přepravy, ale i v oblasti realit (nákup, prodej, pronajímání, rekonstrukce).

Hustota železniční sítě (2010) km

%

Elektrifikované sítě

11.906

71,3

Neelektrifikované sítě

4.798

28,7

Jednokolejové tratě

9.191

55

Dvoukolejové tratě

7.513

50

Tratě s automatickým zablokováním

6.473

39

Celková dálka železnic

16.704

-

Vysvětlivky: (%) podíl na celkové délce železnic; zdroj: Státní železnice Doba jízdy vysokorychlostním vlakem Linka

TO-MI

MI-BO

BO-FI

RM-NA

RM-MI

řádná

1h 30min

1h 42min

60min

1h 45min

4h 30min

31/99



Itálie

vysokorychlostní 1h 03min

1h 05min

37min

1h 10min

2h 45min

TO – Turín, MI – Milán, BO - Boloňa, FI – Florencie, RM – Řím, NA - Neapol; zdroj: Státní železnice

Silniční doprava Silniční síť je rozdělena do čtyř základních kategorií: dálnice (autostrade), státní, provinční a komunální silnice (strade statali, provinciali, comunali). Silnice jsou vesměs v dobrém technickém stavu, za průjezd dálnic jsou vybírány poplatky. Značným problémem je doprava v zimním období, kdy je uzavřena celá řada alpských průsmyků a silniční spojení s Francií a Švýcarskem se uskutečňuje tunely pod Grand San Bernardo a Monte Bianco. Přes rychlý rozvoj dálnic je jejich podíl na celkové silniční síti relativně malý. Dálnice jsou zčásti ve státním a zčásti v soukromém vlastnictví. Vybírá se na nich mýtné, s výjimkou některých dálnic na jihu.

Hustota silniční sítě (2010) km Dálnice

6.668

Ostatní státní silnice

20.856

Krajské a okresní silnice

158.895

Celkem

186.419

Zdroj: Aiscat, Anas, Ministerstvo infrastruktury a dopravy

Námořní doprava Itálie má ve světovém měřítku významnou námořní obchodní flotilu. Operuje hlavně ve středomořském prostoru a má pravidelná spojení jak do severoamerických, tak do australských přístavů. Provoz námořní dopravy je jedním z důležitých zdrojů příjmů. Stát uplatňuje vliv v tomto sektoru díky významnému kapitálovému podílu ve společnosti FINMARE (IRI). Rozvinutá kabotážní doprava má význam především pro pobřežní oblasti. Námořní obchodní flotila čítá 479 lodí o celkové tonáži 8 mil. BRT. Počet tankových lodí je 222 o celkové tonáži 2,7 mil. BRT. Nejdůležitějšími přístavy v Itálii jsou: Janov, Neapol, Terst, Benátky, Livorno, Savona, Ancona, Spezia, Cagliari (Sardinie), Palermo (Sicílie) a velký kontejnerový přístav Gioa Tauro (Kalábrie).

Lodní infrastruktura (2011) Počet přístavů

32/99

270



Itálie

Počet přístavních mol

1.992

Celková délka přístavních mol (m)

463.652

Rozdělení přístavních mol podle účelu a dostupné infrastruktury Osobní přeprava

514

Přeprava ropných produktů

153

Přeprava kapalin

122

Přeprava nebaleného zboží

286

Přeprava baleného zboží

313

Kontejnerová doprava

165

Kombinovaná doprava typu RO/RO

379

Přeprava ostatního zboží

232

Přeprava rybářských úlovků

385

Sportovní a rekreační lodě

682

Infrastruktura pro služby

223

Kotviště vojenských lodí

213

Pozn.: k 31.12.2011; zdroj: Ministerstvo infrastruktury a dopravy, přístavní orgány

Říční doprava Splavné úseky řek Splavnost

Třída*

Délka (km)

Řeka Pád

IV a V

406

Vodní kanál Milán -Cremona

V

14

33/99



Itálie

Řeka Mincio

III

21

Vodní kanál Ferrarese

IV

70

Vodní kanál Pád-Fissero-Porto di Mantova

V

14

Vodní kanál Fissero-TartaroCanalbianco-Pád di Levante

IV

135

Vodní kanál Pád-Brondolo

IV

18

Vnitřní vodní kanály - Benátky

V

73

Kanál Navicelli (Livorno-Pisa)

IV

16

Celkem

767

Benátské pobřežní plavby

III-II

104

Řeka Piave

II

18

Vodní kanál Benátky-Treviso

II

31

Vnitřní kanály - Benátky

III-IV

30

Celkem

183

Celkem splavné úseky

950

Ostatní spl.úseky I a II třídy

nedefinováno

Celkem linky přes jezera a Benátky

IV-V

Celkem vodní síť

612

1.562

*Klasifikováno CEMT (Evropská konference ministrů dopravy)

Letecká doprava Důležitá je vzhledem k velkým vzdálenostem mezi severem a jihem země také letecká doprava. Vzhledem k ostré konkurenci nízkonákladových leteckých společností musela dříve státní Alitalia, která je společně s Air France, Delta Airlines, Mexican Air, Korean Air a ČSA členem letecké aliance Sky Team, vyklidit v roce 2011 pozici největšího leteckého přepravce v Itálii společnosi Ryan Air. V srpnu 2008 vyhlásila správní rada společnosti Alitalia platební neschopnost a požádala o jmenování správce majetku. Následovalo oddlužení a privatizace, která byla ukončena v prosinci 2008, kdy za 25 % akcií

34/99



Itálie

společnosti zaplatila Air France – KLM 322,5 mil. EUR. Konsorcium italských vlastníků CAI (21 společníků) do společnosti vložilo celkem 847 mil. EUR. Nová transformovaná společnost Alitalia zahájila provoz 13.1.2009. Itálie má celkem 137 letišť, z toho 132 používaných běžně. Hlavní mezinárodní letiště: Řím – Fiumicino, Ciampino; Milán - Linate, Malpensa; Neapol – Capodichino; Rimini; Benátky - Marco Polo; Turín - Caselli a Palermo - Punta Raisi. Přímé letecké spojení Itálie s ČR zajišťují ČSA (z Prahy do Boloně, Milána, Říma a Benátek). Dále létá Lufthansa Italia z Prahy do Milána. V posledních letech začaly provozovat pravidelné linky mezi ČR a Itálií i některé nízkonákladové letecké společnosti: Smart Wings (Travel Service) z Prahy do Říma a Neapole a pak sezonně z Prahy do Cagliari, Katánie a do Olbie, společnost Wizz Air, která létá z Prahy do Milána, Říma, Neapole, Benátek a Bari a z Brna do Říma, Ryannair, který létá do Milána (Bergama) z Brna, Easy Jet má přímou linku z Prahy do Milána a Airone létá pravidelně mezi Prahou a Milánem a sezonně z Prahy do Benátek a Pisy (aktualizováno k 22. 8. 2012).

Obchodní letecká doprava – Linkové a charterové lety – Vnitrostátní a mezinárodní provoz – Pořadí prvních 15 letišť podle součtu příletů a odletů (osobní i nákladní přeprava) % podíl z celkové letecké přepravy

Rozdělení v %

Pořadí

Letiště

Vnitrostátní

Mezinárodní

lety

lety

1.

Roma Fiumicino

25,9

35,2

64,8

2.

Milano Malpensa

13,5

19,6

80,4

3.

Milano Linate

6,0

66,3

33,7

4.

Bergamo Orio al Serio

5,5

27,7

72,3

5.

Venezia Tessera

4,9

27,9

72,1

6.

Catania Fontanarossa

4,5

80,0

20,0

7.

Napoli Capodichino

4,0

55,3

44,7

8.

Bologna Borgo Panigale

3,9

29,0

71,0

9.

Roma Ciampino

3,3

17,3

82,7

10.

Palermo Punta Raisi 3,1

86,3

13,7

35/99



Itálie

11.

Pisa San Giusto

2,9

26,4

73,6

12.

Torino Caselle

2,6

60,5

39,5

13.

Cagliari Elmas

2,5

79,1

20,9

14.

Bari Palese Macchie 2,4

74,4

25,6

15.

Verona Villafranca

39,8

60,2

2,1

Zdroj: Italský statistický úřad

Telekomunikace Telekomunikační služby v Itálii jsou moderní, disponují dobrou infrastrukturou a jsou v soukromých rukou. Největší italskou telekomunikační společnost - Telecom Italia v létě 2001 převzal koncern Pirelli. Je vybavena vysoce kapacitními kabely s mikrovlnnými radiovými přenosy. Vysílacích radiových stanic je celkem 163 a televizních vysílačů 83. Itálie patří k zemím s rozvinutou mobilní telefonní sítí, počet mobilních uživatelů dávno převýšil počet pevných linek. Mobilní telekomunikační služby poskytují 4 operátoři - Tim, Vodafone, Wind, Tre. Od roku 2004 v Itálii funguje mobilní telefonní síť 3. generace. Itálie, i když pořád lehce zaostávající za některými zeměmi, zaznamenala výrazný nárůst v užívání internetu. Podle zdroje Audiweb (společnost zabývající se měřením připojení k internetu) mělo v roce 2010 přístup k internetu cca 69,7% populace ve věku od 11 do 74 let (cca 33 mil), meziročně došlo k nárůstu o 7,9%. Navýšilo se o 14% připojení z domova, k výraznému navýšení o 44% došlo k připojení z mobilních přístrojů. Souběžně vzrostl počet aktivních uživatelů a to z původních 23 na 26 milionů (ze 42,5% na 47,2%).

Internetové širokopásmové připojení (2010) v tis. Připojení celkem (Telecom Italia + OLO*)

21.699

Připojení v širokém pásmu

12.255

Podíl širokopásmového internetu na celkovém počtu 56,5% internetových připojení

*OLO = Ostatní operátoři; zdroj: AGCOM

Energetický profil Itálie

36/99



Itálie

Zdroje Dominantní roli v energetických zdrojích Itálie hrají ropa a zemní plyn, které se na celkové nabídce primárních zdrojů energie (TPES) v roce 2008 podílely téměř 80%. Z ropy byla v roce 2008 (očištěno o vývoz ropných produktů) vyrobena energie odpovídající 70,5, ze zemního plynu 69,5 a z uhlí 16,9 milionů tun ekvivalentu ropy (MTOE). Zbývající spotřeba energií byla kryta výrobou energie z obnovitelných zdrojů a dovozem elektřiny. Itálie je vysoce závislá na dovozu energetických zdrojů a z 92,8 % kryje svou spotřebu dovozem. ·

Ropa

Itálie je závislá na externích zdrojích a dovozem kryje 92% své spotřeby ropy. Dovoz ropy je velmi dobře diversifikován a podílí se na něm 30 zemí, mezi nimiž hrají prim Libye a země bývalého Sovětského svazu, které se shodně podílejí zhruba čtvrtinou na celkových dovozech ropy. Dalšími důležitými vývozci ropy do Itálie jsou Saudská Arábie, Irák a Írán, které dohromady kryjí další čtvrtinu italských dovozů ropy. Závislost na dovozech ropy by se výhledově neměla snižovat. V roce 2008 Itálie těžila na svém území 5,5 mil. tun ropy, což je navzdory poklesu v posledních letech téměř o 25% vyšší produkce než v roce 1990. Ačkoliv těžba ropy v Itálii kryje jen zlomek domácí poptávky, řadí se Itálie v EU na třetí místo za dva tradiční producenty ropy Dánsko a Velkou Británii. Ropné rezervy v Itálii se odhadují na 110 MTOE (817 mil. barelů), z toho 55% je zařazeno do kategorie jistých. Italská ložiska se nacházejí na ropných polích: Basilicata (jedno z největších „onshore“ ložisek v Evropě), Monte Alpi a Cerro Falcone ve Val d’Agri. Z ropného ložiska Tempa Rossa ve Valle del Sauro s rezervami odhadovanými na 420 mil barelů by mělo postupně začít těžit konsorcium Total (50%), Shell/ ExxonMobile (po 25%). Domácí produkce ropy by se měla v letech 2008-2011 stabilizovat díky zvýšené produkci v oblasti Val d’Agri. Po roce 2011, kdy dojde k plnému náběhu ložiska Tempa Rossa, se očekává zvýšení těžby. Další prozkoumávaná ložiska nabízejí menší zásoby a celkové italské rezervy se budou dlouhodobě snižovat. ·

Zemní plyn

Trh se zemním plynem v Itálie je dobře rozvinutý (90% italské populace žije v domech napojených na plynovou distribuční síť). Po Německu a Velké Británii je italský trh třetím největším v Evropě. Za posledních 25 let se spotřeba zemního plynu v Itálii více než zdvojnásobila. V období 1990-2008 došlo k růstu roční spotřeby z 39 na 69,5 MTOE, podíl zemního plynu na celkové energetické spotřebě se zvýšil z 26 na více než 40% ročně. Ochrana životního prostředí v kombinaci s odmítnutím jaderné energetiky v roce 1987 vedly k tomu, že se zemní plyn stal primárním palivem italských tepelných elektráren (1/3 spotřeby). Ještě v 60. letech byla domácí produkce zemního plynu dostačující pro italskou spotřebu, avšak nyní je Itálie silně závislá na dovozech. 3

3

V roce 2008 Itálie spotřebovala 84,8 mld. m a z toho pouze 9,2 mld. m bylo získáno z ložisek v Itálii, zbytek byl dovezen. Jen velmi malé množství plynu Itálie vyvezla a dovozy představovaly 91% celkové 3 nabídky. Většina zemního plynu (62%; 46,7 mld. m ) importovaného do Itálie přes plynovody pocházela v roce 2000 z Alžírska a Ruska. Dalšími významnými dodavateli bylo Norsko a Nizozemí. 3

V roce 2008 byly největším zdrojem zemního plynu z pohledu Itálie Alžírsko (25,9 mld. m ; 34%), Rusko 3 3 3 3 (22,3mld. m , 28,9%), Libye (9,9 mld. m ; 12,8%), Nizozemí (9,4 mld. m ), Norsko (6,3 mld. m ) a 3 Německo (1,2 mld. m ). V posledních letech došlo k objevení několika menších ložisek zemního plynu na území Itálie, jakož i v severní části Jaderského moře a dále v oblasti Tyrhénského moře na západ od Sicílie. Domácí těžba 3 zemního plynu klesla v roce 2007 oproti roku 2006 z 10,8 na 9,7 mld. m a v roce 2008 klesla dokonce

37/99



Itálie

3

3

na 9,3 mld. m . Italské rezervyzemního plynu se odhadují na 82-94 mld. m , proto lze očekávat další snižování těžby. ·

Uhlí

Poptávka po uhlí je v Itálii téměř zcela kryta dovozem. V roce 2008 bylo dovezeno uhlí v objemu 16,7 MTOE, což po přičtení domácí těžby uhlí představuje 9,6% TPES. Zvýšil se podíl elektřiny vyrobené v tepelných elektrárnách spalováním uhlí, ve rovnání s rokem 2002 o 25%. Uhlí se podílelo v roce 2008 na výrobě elektrické energie 15,7%. Diversifikace dovozu uhlí je vysoká. V roce 2008 Itálie dovezla uhlí zejména z Indonésie, JAR, Kolumbie, Austrálie a USA. Itálie má velmi malá ložiska uhlí. Malé množství uhlí se těží na Sardínii v dole Sulcis, který má kapacitu 400 tis. tun ročně. Uhlí zde nemá vysokou kvalitu a důl byl nedávno zprovozněn především za účelem dodávek uhlí do elektrárny v Portovesme. Zdroje versus poptávka po energii Celková nabídka primárních zdrojů energie (TPES) v Itálii v roce 2008 činila 174,5 MTOE. V letech 1990 a 2008 se TPES zvýšila o 19%. Itálie těží malý objem ropy a zemního plynu, proto musí fosilní paliva ve velkém objemu dovážet a doplňovat tyto zdroje výrobou energie z obnovitelných zdrojů. Závislost na dovozu energieje vysoká a zvyšuje se, zejména pokud jde o elektrickou energii (cca 15,4%), což souvisí s rozhodnutím Itálie v roce 1987 zastavit provoz jaderných elektráren. S následky tohoto rozhodnutí se Itálie vypořádává dodnes, čemuž mimo jiné odpovídá vysoká cena elektřiny v Itálii – viz níže „Rizika“. V roce 2008 dosahoval čistý dovoz energie po odečtení vývozu 89% TPES. V roce 2007 dosáhla celková finální spotřeba energie (TFC) 139,3 MTOE, o něco méně než v předchozím roce. V letech 1990-2007 rostla finální spotřeba nepatrně rychleji než HDP (23,4%) a také rychleji než TPES, což naznačuje pozitivní posun ve směru k vyšší efektivitě. Dopravní sektor byl největším spotřebitelem energie v roce 2007 s podílem 29,7 % (41,4 MTOE). Druhým největším spotřebitelem byl průmysl: 27,2%; 37,8 MTOE. Ve srovnání s průměrnou spotřebou v hospodářsky vyspělých zemích, je v Itálii v posledních letech velmi vysoká spotřeba ropy (2008: 40% TPES), přičemž spotřeba uhlí je naopak relativně nízká (2008: 9,7% TPES). Energetická infrastruktura ·

Elektrická energie

Itálie se řadí na čtvrté místo v žebříčku největších spotřebitelů elektrické energiev Evropě po Německu, Francii a Velké Británii. Domácí výroba elektřiny v roce 2007 činila 301,3 TWh, což je o 1,2% více než v předchozím roce, přitom poptávka po elektřině se ve stejném období zvýšila minimálně. Přesto byla Itálie nucena dovézt elektrickou energii v objemu 48,9 TWh. Řada výpadků dodávek elektřiny v Itálii v roce 2003 přinutila vládu zabývat se otázkou zajištění dodávek elektřiny a podpory nezbytných investic do výroby elektřiny. V současnosti je rozestavěná souhrnná kapacita 7 GW plynových elektráren a dalších 5 GW je schváleno nebo plánováno. V krátkém časovém úseku je v plánu konverze téměř 2,5 GW kapacity ze spalování ropy na spalování uhlí. Itálie disponovala na konci roku 2007 celkovou instalovanou kapacitou 88,9 GW, z toho na plyn a ropu připadalo 63% (plyn 42%). Vodní elektrárny sice nezvyšují kapacitu, ale i tak se podílejí téměř 24% na celkové kapacitě. Tepelné elektrárny na uhlí pokrývají 9% kapacity. Zbývající instalován kapacita připadá na OZE: zejm. větrné, geotermální elektrárny a elektrárny spalující biomasu nebo odpad. Itálie v roce 2007 musela dovézt 16% spotřebované elektrické energie a patří k zemím s nejvyšší mírou závislosti na dovozech elektřiny. Na dovozech elektřiny se podílejí Švýcarsko (59%), Francie (31%), Slovinsko (7%) a dále Rakousko a Řecko. Malé množství elektřiny (2648 GWh) bylo v roce 2007 vyvezeno (hlavně do Francie, Řecka, Švýcarska a Slovinska).

38/99



Itálie

·

Ropa

Itálie je největším centrem rafinace ropy v Evropě a je čistým vývozcem ropných produktů. V Itálii je v provozu 16 rafinérií s denní souhrnnou kapacitou 2,3 mil. barelů. Celková roční kapacita italských rafinérií je 100 Mt, což odpovídá 2,1mil. barelů/kalendářní den. Čtyři rafinérie se nacházejí na severu v Pádské nížině a zbytek je rozprostřen při pobřeží Středozemního moře. Většina ropovodů a produktovodů napojených na rafinérie se nachází na severu. Vzhledem k tomu, že převážná část rafinérií je při pobřeží, má Itálie na svém území relativně malé množství ropovodů. Čtyři zmiňované rafinérie ve vnitrozemí jsou napojeny na ropovody z Janova, Benátek a Vado Ligure. Produkce rafinérií dosáhla v roce 2008 souhrnně 94,5 mil. tun, což je o 5% méně než v roce 2007. Z toho 64% připadlo na benzín nebo naftu.Téměř 26 mil. tun ropných produktů bylo vyvezeno do Španělska, některých afrických zemí a dalších zejména rozvojových zemí. Z toho 15 mil. tun vyvezených ropných produktů tvořily benzín a nafta. Itálie dovezla 11,7 mil. tun rafinovaných produktů, zejm. z Evropy a Afriky (UK a Libye). Ropovody Délka ropovodů v Itálii je díky umístění většiny rafinérií na pobřeží Středozemního moře relativně malá (1200 km) a je dokonce menší než délka produktovodů (1700 km). Hlavní ropovody: 1. CEL – Central European Line, který vede z Janova do švýcarské rafinerie Collombey a zásobuje rovněž některé italské rafinerie (kapacita 1 mb/den). 2. TAL – Trans-Alpine pipeline, který vede z Terstu do německého Ingolstadtu a zásobuje rovněž Rakousko a ČR. Západní a východní síť produktovodů na severu Itálie není propojená, což nutí italskou vládu k úvahám o propojení, které by zvýšilo energetickou bezpečnost v případě vážného výpadku dodávek. Současně je zvažováno napojení terminálu v Terstu na ropovod z oblasti Černého moře. Skladování V Itálii se nachází přes 700 průmyslových a obchodních skladišť ropy a ropných produktů o kapacitě přes 3 3 3000 m . To je však jen zlomek z celkové skladovací kapacity Itálie, která dosahuje 26 mil. m . Z toho přes 50% připadá na čtyři severní regiony Itálie. Skladiště jsou z jedné třetiny zaplněná ropou a ze dvou třetin z hotových ropných produktů. V současnosti se nepředpokládá zvyšování skladovacích kapacit. ·

Zemní plyn

Dovážený zemní plyn vstupuje do italské distribuční sítě na šesti přístupových bodech, z nichž pět představují plynovody a jeden regasifikační terminál na LNG v Panigaglia. Domácí těžba zemního plynu je napojená na 67 přístupových bodů do vnitřní plynovodní sítě. Dovozní plynovody: 1. TENP – Trans-European pipeline a plynovod Transitgas. Přivádí zemní plyn hlavně z Nizozemí a 3 Norska. Vstupuje do Itálie přes Passo Gries a končí nedaleko Milána. Roční kapacita: 21,2 mld. m . 2. TAG – plynovod vedoucí z Ruska přes Rakousko vstupuje do Itálie u Tarvisia a přes Slovinsko 3 přechází na italské území u Gorizie. Roční kapacita 36,8 mld. m . 3. Transmed (Enrico Mattei) – přepravuje plyn z Alžírska přes Tunisko. Do italské sítě se napojuje 3 v Mazara del Vallo na Sicílii. Současná kapacita plynovodu je 35,3 mld. m . 4. Greenstream – spojuje Itálii s Libyí a do italské sítě se napojuje v Gela na Sicílii. Kapacita: 9,3 mld. 3 m.

39/99



Itálie

Regasifikovaný LNG distribuovaný do plynovodní sítě přes terminál v Panigaglia se podílel 2% na importovaném objemu zemního plynu v roce 2008. Italská přenosová plynovodní síť je 33 000 km dlouhá. Na ni navazující distribuční síť dosahuje délky 223 000 km a má k ní přístup 90% populace, neboli 20,2 mil. domácností. Od roku 1999 se počet domácností napojených na plynovodní síť zvýšil o 4,2 mil. (26%). Skladování Ke skladování zemního plynu jsou využívána zejména vytěžená ložiska. V roce 2008 disponovala Itálie 3 skladovací kapacitou 12,87 mld. m („working capacity“), která byla koncentrována do deseti hlavních skladišť. Ve skladištích je umisťována strategická zásoba zemního plynu, jejíž výši stanoví Ministerstvo 3 hospodářského rozvoje Itálie, a která byla v posledních letech určena ve výši 5,1 mld. m . Plánované projekty na zvýšení skladovacích kapacit Oblast

Společnost

Kapacita v mil. Špička 3 m („working gas“) 3

(mil. m ) Alfonsine Bordolano Cornegliano San Potito Cotignola Cugno Le Macine Serra Pizzuta Rivara Sinarca Poggiofiorito

Předpokládané uvedení do provozu

Stogit Stogit Ital Gas Storage Edison Stoccaggio

1 550 1 440 891 915

10 12.5/20 16.5 8

n/a 2010 n/a 2012

Geogastock

742

6.6

n/a

Independent Gas Management Gas Plus Storage& Edison Stoccaggio Gas Plus Storage

3 000

32

n/a

324

3.2

n/a

150

1.7

n/a

Rozvoj infrastruktury V posledních letech čelila Itálie v zimním období hrozbě nedostatečných dodávek plynu. V zimě 2005/06 nízké teploty a vysoká spotřeba elektřiny spolu s problematickými dodávkami z Ruska donutily Itálii použít strategické rezervy. V lednu 2009 přinutila rusko-ukrajinská plynová krize Itálii rovněž k čerpání strategických rezerv (1,2 mld. m3). V reakci na to se Itálie vážně zabývá otázkou zvyšování energetické bezpečnosti a rozvojem infrastruktury: zlepšováním vnitřní přepravní soustavy, importních plynovodů, terminálů LNG, budováním nových zásobníků, plynovodů a LNG terminálů. Společnost Snam Rete Gas vyhlásila program rozvoje infrastruktury, který si v letech 2008-2011 vyžádal 4,3 mld. eur. Hlavní projekty v rámci programu: zlepšení přepravní sítě na severo-jižní ose včetně výstavby plánovaného třetího plynovodu v Sicíli, Kalábrii, plynovodu v Tyrhenském moři a Jaderské sítě. -

zlepšení plynovodní sítě v Pádské nížině - plynovod mezi východem a západem.

rozšíření plynovodu TTPC (Trans-Tunisian Pipeline Company), který přepravuje alžírský plyn do Itálie přes Tunisko. Ve dvou fázích bylo provedeno zvýšení kapacity, která v dubnu 2009 vzrostla na 6,5 3 mld. m .

40/99



Itálie

rozšíření plynovodu TAG (Trans-Austria Gas), který vede do Itálie z Ruska přes Rakousko. 3 3 Přepravní kapacita byla stavbou dvou kompresorových stanic zvýšena o 6,5 mld. m těsně pod 40 mld. m za rok. koncem roku 2009 byl uveden do provozu Jaderský terminál LNG, jehož kapacitu z 80% využívá zemní plyn dovážený z Kataru. Další plánované projekty: -

3

zvýšení kapacity regasifikačního terminálu LNG v Panigaglia z 3,5 na 8 mld. m ročně; 3

rozšíření kapacity plynovodu Greenstream vedoucího z Libye do Itálie o 3 mld. m . Plynovod byl otevřen v roce 2004 a díky své délce 520 km se stal nejdelším podmořským plynovodem ve Středozemním moři. Mořský regasifikační terminál Toscana (OLT - Offshore LNG Toscana) s roční kapacitou 3,5-3,7 mld. 3 m , by měl být uveden do provozu v druhé polovině roku 2012. Připravované projekty: 3

plynovod Galsi dlouhý 900 km a s roční přepravní kapacitou 8 mld. m by měl spojovat Itálii přes Sardinií s Alžírskem. koridor propojující Turecko, Řecko a Itálii (ITGI – Interconnection Turkey Greece Italy) umožní dovážet zemní plyn z oblasti Kaspického moře. Nyní je v provozu řecko-turecká část. Itálie by se měl 3 napojit plynovodem Poseidon, jehož výstavba by měla začít v roce 2010. Přepravní kapacita 8 mld. m by měla být k dispozici v roce 2012. plynovod TAP (Trans-Adriatic Pipeline) by měl propojit Itálii s albánskou plynovodní sítí a dále 3 s plynovody Řecka a Turecka. Plánovaná délka 520 km a roční kapacita 10 mld. m . projekt plynovodu South Stream počítá s účastí italské společnosti ENI a měl by vést z ruského přístavu Novorosijsk pod Černým mořem do Bulharska a do dalších zemí. Jedna z jeho plánovaných větví by měla končit v Itálii. Plynové strategické zásoby každoročně je jejich výše stanovena Ministerstvem pro hospodářský rozvoj Itálie a odpovídá předpokládaným ztrátám v případě snížení dovozu zemního plynu o polovinu po dobu 60 dnů na hlavních přístupových bodech.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Ve srovnání zemí OECD Itálie nepatří k největším poskytovatelům prostředků na rozvojovou spolupráci a je opakovaně vyzývána, aby podíl rozvojových prostředků na HNP zvýšila. Na druhou stranu rozpočtové možnosti Itálie svazuje dlouhodobě pomalý růst hospodářství a nutnost snižování vysokého veřejného dluhu, který v roce 2011 překročil hranici 120 % HDP. Italská vláda schválila v roce 2011 sérii úsporných opatření, s jejichž pomocí chce dosáhnout vyrovnaného rozpočtu v roce 2013. Italská rozvojová spolupráce

2007 2008 2009 2010

41/99

Rozvojová spolupráce (mil. USD) 3 971 4 861 3 297 3 111

Rozvojová spolupráce /HNP (%) 0,19 0,22 -



Itálie

Zdroj: www.oecd.org Gestoři italské rozvojové spolupráce: MZV Itálie – spravuje cca 1/3 finančních prostředků určených na rozvojovou pomoc, Ministerstvo hospodářství a financí Itálie – spravuje zbylé 2/3, které jsou určeny jako kapitálové vklady do bank a rozvojových fondů, restrukturalizace či prominutí dluhů a na příspěvky do fondů EU. Kromě těchto 2 ministerstev se na rozvojové pomoci účastní v omezené míře další italská ministerstva, regiony a úřady místní správy. Italská rozvojová pomoc směřuje do následujících oblastí: -

Snižování chudoby (týká se hlavně Afriky, především subsaharské).

Boj proti AIDS, malárii a tuberkulóze. Itálie přispěla do Globálního fondu pro boj proti AIDS, malárii a tuberkulóze 200mil. USD. Aktivity Fondu se realizují převážně v Africe. Vzdělávání. Prioritami Itálie je základní školství a vzdělávání učitelů (s využitím informačních a komunikačních technologií). Promíjení dluhů rozvojovým zemím. Itálie podepsala dohody o konverzi dluhů s Marokem, Jordánskem, Egyptem, Peru a Ekvádorem. Vytváření vhodného klimatu pro zahraniční investice. Itálie úzce spolupracuje se specializovanými organizacemi OSN. Novým fenoménem jsou společné iniciativy veřejného a soukromého kapitálu (Public Private Partnership). Podpora účasti rozvojových zemí na mezinárodním obchodu. Itálie se zaměřuje na poskytování technické pomoci (vyjednávání v rámci WTO, využití vývozů z RZ, využití liberalizace světového obchodu pro boj proti chudobě rozvojových zemí). -

42/99

Podpora postavení žen, ochrana mladistvých a postižených.



Itálie

5. Finanční a daňový sektor Měnová politika Od 1.1.1999 se Itálie stala členem EMU se všemi s tím spojenými důsledky a omezeními, pokud jde o suverenitu měnové politiky. V květnu 1998 byl stanoven pevný kurs 1.936,27 lir = 1 Euro. Společná evropská měna byla v Itálii zavedena 1.1. 2002.

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Italský parlament v červenci 2008 schválil vládní návrh zjednodušené verze státního rozpočtu pro tříleté období 2009-2011. Hlavní novinkou oproti dosavadním rozpočtovým dokumentům předchozích italských vlád je tříleté (namísto ročního) rozpočtového období, vyšší míra rozhodovací autonomie jednotlivých resortů a regionů v rámci posílení fiskálího federalismu . Ministerstvům je stanovena horní hranice rozpočtových výdajů. Jejich rozložení v čase a do rozpočtových položek si mohou resorty do značné míry určovat samostatně (s výjimkou například mzdových výdajů). Tím se vláda vyhla každoročnímu zdlouhavému schvalování státního rozpočtu, který byl obvykle parlamentem schválen až ke konci kalendářního roku za cenu přijetí mnoha pozměňovacích návrhů. Jedním z hlavních cílů současné italské vlády v oblasti rozpočtové politiky je dosažení vyrovnaného státního rozpočtu. Hospodaření veřejné správy od roku 2007 (mld. EUR) 2007 Celkové výdaje

747,933

2008

Celkové příjmy

724,392

Schodek veřejných rozpočtů

-23,541

2009

2010

2011

774,412

797,479

793,513

731,707 -42,705

715,738 -81,741

722,302 -71,211

798,011 736,382 -62,363

Zdroj: zpracováno na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT)

Restriktivní rozpočtová opatření v roce 2011 Dolní komora parlamentu 16. prosince schválila v pořadí třetí balík fiskálních opatření za rok 2011, který by měl pomoci k dosažení vyrovnaného rozpočtu Itálie v roce 2013. Dopad opatření v jednotlivých letech (mld. eur) V hrubém vyjádření

V čistém vyjádření*

2012

31,2

20,2

2013

33

21,3

2014

34,9

21,4

*po započtení zvýšených výdajů a snížených příjmů v některých oblastech Kladně je hodnoceno zavedení daňových úlev firmám, které přijmou ženy a mladé pracovníky do pracovního poměru, a reforma penzijního systému, které odlehčí výdajové stránce státního 43/99



Itálie

rozpočtu. Až 3/5 dodatečných příjmů získají veřejné rozpočty zdaněním majetku (pozn. řada ekonomů dlouhodobě volá o přesunu části daňové zátěže z oblasti příjmů firem a zaměstnanců do oblasti majetku). Italský prezident G. Napoletano podpořil schválený balík s tím, že jde o nezbytné utahování opasků, které Itálii zachrání před pádem do dluhové pasti a Eurozónu před rozpadem. Guvernér Italské centrální banky I. Visco uvedl, že jde o soubor opatření jdoucí správným směrem. Podle očekávání balík opatření odmítají italské odbory, naopak italská průmyslová konfederace Confindustria balík opatření podpořila s tím, že nyní se vláda musí zaměřit na prorůstové strukturální reformy. Ministr hospodářského rozvoje Corrado Passera v reakci na kritiku ohledně absence prorůstových stimulů ve schváleném balíku opatření avizoval, že se jeho úřad bude od začátku roku 2012 intenzivně zabývat různými opatřeními na podporu růstu ekonomiky. V první fázi se zaměří mimo jiné na výstavbu nové infrastruktury, zejména v rámci tzv. plánu pro jih, na nějž chce vláda dodatečně získat 10 mld. eur. Dalším tématem bude rozšíření širokopásmového internetu, a to opět především do jižních regionů Itálie. V oblasti liberalizace některých odvětví chce vláda znovu předložit některá opatření odmítnutá dolní komorou (liberalizace taxislužby a lékáren). Liberalizace by se v budoucnu mohla dále týkat prodeje pohonných hmot a soutěží o provoz regionální dopravy. Liberalizace trhu práce pak bude především v kompetenci ministryně sociálních věcí Elsy Fornero, která by měla zahájit dialog se sociálními partnery (odbory a zástupci zaměstnavatelů) o kombinaci opatření s cílem zvýšit pružnost trhu práce a současně posílit sociální jistoty („flexecurity“) a také o minimální mzdě. Montiho vláda si po svém nástupu v listopadu 2011 vytyčila jako první cíl korigovat hospodaření veřejné správy, aby se rozpočtový deficit v roce 2013 snížil na nulu. Prorůstové strukturální reformy si Montiho kabinet určil, až jako druhý cíl v pořadí. Balí fiskálních opatření se v drtivé většině opírá o vyšší daně. Vláda se přitom hájí částečně tím, že úsporná opatření je obtížnější připravit a vyžadují čas, který neměla.

Hospodaření veřejné správy - výhled (% HDP) 2010

2011

2012

2013

Celkové příjmy

46,4

46,7

49,2

49,5

Celkové výdaje

51,0

50,5

50,7

49,6

Daňová kvóta

42,4

42,7

45,1

45,5

Rozpočtový deficit

4,6

3,9

1,5

0,1

Veřejný dluh

118,4

120,3

121,4

118,0

Zdroj: Výzkumné centrum Confindustria

44/99



Itálie

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Platební bilance od roku 2007 – salda jednotlivých účtů (mld. EUR)

Běžný účet

Kapitálový účet

Dohromady běžný

Finanční účet

Chyby a opomenutí

26.212 49.553 13.830 90.063 59,803

9.242 3.219 36.422 -36.356 -7,722

a kapitálový účet 2007 2008 2009 2010 2011

-37.712 -53.597 -50.046 -54.271 -50,555

2.258 825 -205 563 -1,526

-35.454 -52.772 -50.252 -53.708 -52,081

Zdroj: Centrální banka Itálie

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Celkové zahraniční zadlužení – údaje na konci období (mil. EUR)

2009 III. čtvrtletí

2009 IV. čtvrtletí

2010

2011

I. čtvrtletí

III. čtvrtletí

Veřejná správa

816.182

790.676

838.388

746.986

Měnové instituce

470

315

795

106.241

Ostatní finanční instituce

630.144

602.166

605.772

597.586

Ostatní sektory

338.330

304.889

301.776

255.030

Přímé investice

68.860

72.849

75.966

141.749

1.770.895

1.822.697

Celkem

1.853.986

1.847.592

Pozn.: soukromé i veřejné subjekty; Zdroj: Centrální banka Itálie

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Italské bankovnictví prošlo v posledních letech zásadními změnami. Stejně jako v celé Evropě i v Itálii počet bank postupně klesal. V procesu slučování bank byla důležitá účast zahraničního kapitálu. Vstup významných německých, francouzských, španělských a holandských finančních institucí na italský bankovní trh měl za následek - kromě zvýšení vlastního kapitálu – rychlejší zavádění nových technologií a produktů. V Itálii má zastoupení přes 40 zahraničních bank, zatímco Itálie je ve světě přítomna více než 80 bankovními subjekty. Pouze malý počet zahraničních bank drží v italských bankách nadpoloviční

45/99



Itálie

podíl. Italské banky kontrolují v zahraničí přes 20 bank s více než 100 pobočkami. Specifikou italského bankovního sektoru zůstává nižší podíl velkých bank na trhu a existence mnoha menších bankovních ústavů. Zatímco v Nizozemsku a v Belgii má 5 největších bank 88% podíl na bankovním trhu, ve Velké Británii 77%, ve Švýcarsku a ve Francii 74% a ve Španělsku 59%, v Itálii ovládá 5 největších bank pouze 36% finančního trhu. V rámci EU je tento podíl nižší jen v Německu, kde dosahuje 29%. V současné době je na italském území 79% bankovních vkladů spravováno italskými bankami a 21% vkladů zahraničními bankovními domy. Důležitými orgány v bankovnictví jsou: Ministerský výbor pro úvěry a úspory – CICR, ministr financí a především Banca dÍtalia (Centrální banka Itálie). Současným guvernérem centrální banky je Ignazio Visco, poté co se Mario Draghi v listopadu 2011 ujal funkce guvernéra Evropské centrální banky. Banca dÍtalia se podílí na tvorbě monetární politiky v Eurozóně prostřednictvím hlasování v Řídícím výboru Evropské centrální banky, v Itálii vykonává dohled na bankami a finančními zprostředkovateli (pozn. s těmi nebankovními ve spolupráci s CONSOB), je supervisorem finančních trhů – zejména mezibankovního a trhu se státními dluhopisy, pomáhá s dozorem nad platebním systémem, zastupuje Itálii v MMF, Světové bance atd., plní funkci poradního orgánu italské vlády pro úvěrové otázky a peněžně-finanční problematiku. Banca dÍtalia je institucí veřejného práva, jejími akcionáři jsou hlavně finanční instituce: italské banky, pojišťovny a státní instituce. Banka poskytuje bankovní služby veřejné správě z titulu správy státní pokladny a provádí speciální operace. CONSOB (Commissione Nazionale per le Societa e la Borsa – Národní komise pro společnosti a burzu) samostatná instituce, která vykonává kapitálový dohled nad trhy cenných papírů s cílem zajištění ochrany investorů, efektivity a transparentnosti trhů. Finanční krize Italský finanční systém nebyl globální finanční krizí, která vypukla na podzim roku 2008, příliš zasažen. Tento poztivní fakt lze přičíst konzervativní politice italských bank, které jsou velmi silně vázané na lokální teritorium a nebyly v tak velké míře vystaveny vysoce rizikovým sofistikovaným zahraničním finančním nástrojům. Krize dluhopisového trhu v roce 2011 však měla negatitvní dopady na italský bankovní sektor ve dvou hlavních směrech. Kvůli prudkému růstu úrokových sazeb italských vládních bondů došlo k výprodeji akcií na milánské burze, přičemž penalizovány byly především italské banky, které ve svém portfoliu drží státní obligace. Snížení tržní kapitalizaci si vyžádalo přijetí rozhodnutí o navýšení kapitálu některých bank. Rovněž nový evropský dozorový orgán EBA vydal doporučení k navýšení vlastního kapitálu některých velkých italských bank v souvislosti s růstem rizika spojeného s držením státních bondů. Italské banky v ČR Ve vztahu k ČR jsou nejaktivnější následující banky: UniCredit Banca (největší banka v Itálii, podle tržní kapitalizace a pátá největší evropská banka) a Všeobecná úverová banka (VÚB), dceřiná společnost druhé největší italské banky Intesa Sanpaolo. VÚB má centrálu na Slovensku, kde funguje jako univerzální banka, zatímco v České republice působí jako korporátní banka. UniCredit Banca získala v roce 2002 kontrolu nad Živnobankou a následně v rámci fúze s německou HVB převzala i českou HVB Bank. Od listopadu 2007, kdy došlo ke sloučení Živnobanky s HVB Bank, začala působit na českém trhu pod názvem UniCredit Bank Czech Republic a.s. Mimo ČR má UniCredit Banca své dceřiné společnosti například také v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Polsku, Slovinsku, v pobaltských státech, v Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Turecku a Srbsku. Svou přítomnost na zahraničních finančních trzích nadále významným způsobem posiluje. V ČR chce UniCredit, která je čtvrtou největší českou bankou, v následujících letech expandovat. Banky a pojišťovny v Itálii Aktuální přehled držitelů licence na poskytování bankovních a pojišťovacích služeb lze nalézt na webových stránkách Centrální banky Itálie: www.bancaditalia.it Do skupiny pěti největších italských bankovních domů patří: UniCredit, Intesa Sanpaolo, Monte dei Paschi di Siena, UBI Banca, Banco Popolare.

46/99



Itálie

5.5. Daňový systém V druhé polovině roku italská vláda v rámci dvou fiskálních balíků přikročila ke změnám daňového systému. Bylo například zrušeno osvobození od daně z nemovistostí u bytů a domů, které daňoví poplatníci obývají (tzv. první dům nebo první byt). V prosinci byla zvýšena spotřební daň pohonných hmot (accissa). Zvýšila se DPH z 20 na 21%, přičemž pro rok 2012 je připraveno další zvyšování daní, pokud se hospodaření státu bude vyvíjet negativně. Cílem zvyšování daní je dosáhnout vyrovnaného rozpočtu v roce 2013. Daňové příjmy státu (mil. EUR) Leden-prosinec

2010

2011

Roční změna (%)

Celkové příjmy

406 967

411 790

1,2

Přímé daně celkem

218 014

218 424

0,2

Daň z příjmů fyzických osob

164 608

164 128

-0,3

Daň z příjmů právnických 37 000 osob

35 937

-2,9

Ostatní přímé daně

10 119

12 321

21,8

Nepřímé daně celkem

188 953

193 366

2,3

DPH

115 506

117 459

1,7

Paliva, oleje

20 232

20 703

2,3

Tabákové výrobky

10 647

10 934

2,7

Loterie a sázkové hry

11 802

13 067

10,7

Ostatní nepřímé daně

30 766

31 203

1,4

Zdroj: ekonomický deník „Il Sole-24 Ore“ z 6. 3. 2012

Italský finanční úřad (Agenzia entrate) Výběrem daní se v Itálii zabývá Agenzia entrate, která například vydává fyzickým i právnickým osobám daňové identifikační číslo "Codice fiscale". Plátcům daně z přidané hodnoty pak přiděluje zvláštní daňové

47/99



Itálie

identifikační číslo pro DPH neboli "Partita IVA" (IVA je it. DPH neboli Imposta sul valore aggiunto). Jednání se zahraničními společnostmi má v kompetenci finanční úřad ve městě Pescara. Na stránkách Italského finančního úřadu (www.agenziaentrate.gov.it) lze nalézt stručného fiskálního průvodce pro cizince v italském a anglickém jazyce: guida fiscale per gli stranieri italsky http://www.agenziaentrate.gov.it/wps/wcm/connect/5ae67000426dc39d9bce9bc065cef0e8/GUIDA +stranieri.pdf?MOD=AJPERES&CACHEID=5ae67000426dc39d9bce9bc065cef0e8 anflicky http://www.agenziaentrate.gov.it/wps/wcm/connect/e9b729004289338f9c11ffe4308d5f44/guida +stranieri+eng.pdf?MOD=AJPERES&CACHEID=e9b729004289338f9c11ffe4308d5f44

Daňový poradce (Dottore commercialista) Daňovým poradenstvím se zabývají v itálii "commercialisti". Pojem "Dottore commercialista" lze v češtině vysvětlit jako podnikový, finanční, daňový a účetní poradce. Tito poradci se v Itálii sdružují do profesní komory a vzhledem ke komplikovanému a v poslední době velmi nestálému daňovém systému jsou jejich služby italskými daňovými poplatníky hojně využívány.

Výčet některých daní: •

Daň z příjmu společností

•

Daň z příjmu fyzických osob

•

Daň z finančních výnosů

•

Daň z přidané hodnoty - IVA (Imposta sul valore aggiunto)

•

Daň z nemovitostí

•

Daň z registrace

•

Kolkovné

•

Regionální daň z výrobních činností

•

Silniční daně

•

Spotřební daň

Podrobnější informace lze nalézt také na následujícím odkazu: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/italie/pravidla-pro-podnikani-v-italii/1000683/42827/

48/99



Itálie

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka (mil. EUR)

Vývoz

Dovoz

Saldo

2006

332.013

352.465

- 20.452

2007

364.744

373.340

- 8.596

2008

369,016

382,050

-13,035

2009

291,733

297,609

-5,876

2010

337.346

367,390

-30,044

375.850

400.480

2011

-24.630

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Hlavní exportní trhy z pohledu Itálie (pořadí r. 2011)

mln eur %

2007

2008

2009

2010

2011

mln eur %

mln eur %

mln eur %

mln eur %

1

Německo47,254 13.0

47,110 12.8

36,942 12.7

43,867 13.0

49,345 13.1

2

Francie 41,991 11.5

41,459 11.2

33,984 11.6

39,237 11.6

43,707 11.6

3

USA

24,254 6.6

23,028 6.2

17,099 5.9

20,329 6.0

22,857 6.1

4

Švýcarsko 13,297 3.6

14,425 3.9

13,563 4.6

15,823 4.7

20,655 5.5

5

Španělsko 27,369 7.5

24,123 6.5

16,680 5.7

19,595 5.8

19,885 5.3

6

Velká 21,241 5.8 Británie

19,327 5.2

14,953 5.1

17,576 5.2

17,519 4.7

49/99



Itálie

7

Čína

6,290

1.7

6,432

1.7

6,629

2.3

8,609

2.6

10,000 2.7

8

Belgie

10,751 2.9

9,931

2.7

8,032

2.8

8,678

2.6

9,749

2.6

9

Turecko 7,192

2.0

7,502

2.0

5,652

1.9

8,029

2.4

9,628

2.6

10

Polsko

8,943

2.5

9,774

2.6

7,922

2.7

8,553

2.5

9,409

2.5

11

Rusko

9,560

2.6

10,468 2.8

6,432

2.2

7,906

2.3

9,314

2.5

12

Nizozemí8,658

2.4

8,678

2.4

7,111

2.4

8,368

2.5

9,117

2.4

13

Rakousko8,845

2.4

8,803

2.4

6,961

2.4

8,002

2.4

8,707

2.3

14

Rumunsko 5,990

1.6

6,220

1.7

4,213

1.4

5,191

1.5

6,044

1.6

15

Brazílie 2,561

0.7

3,342

0.9

2,693

0.9

3,877

1.1

4,785

1.3

16

Řecko

7,767

2.1

7,843

2.1

6,135

2.1

5,473

1.6

4,757

1.3

17

Japonsko4,312

1.2

4,251

1.2

3,714

1.3

4,011

1.2

4,738

1.3

18

SAE

4,430

1.2

5,286

1.4

3,756

1.3

3,685

1.1

4,736

1.3

19

Hongkong 3,302

0.9

3,235

0.9

2,702

0.9

3,609

1.1

4,174

1.1

20

Česká 3,922 republika

1.1

4,066

1.1

3,004

1.0

3,582

1.1

4,164

1.1

(%) podíl na celkovém vývozu Itálie; zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje

Podíl EU tis. eur Evropská unie

2009 167.787.848

2010 193.001.338

Meziroční růst (%) 15,0


Hlavní obchodní partneři Itálie z hlediska importu (pořadí r. 2011)

mln eur % 1

50/99

2007

2008

2009

2010

mln eur %

mln eur %

mln eur %

mln eur %

61 186 16,0

49 701 16,7

58 986 16,1

Německo63 721 17,1

2011

62 406 15,6



Itálie

2

Francie 34 048 9,1

32 873 8,6

26 353 8,9

32 171 8,8

33 416 8,3

3

Čína

21 689 5,8

23 606 6,2

19 334 6,5

28 789 7,8

29 302 7,3

4

Nizozemí20 596 5,5

20 519 5,4

16 918 5,7

19 965 5,4

20 863 5,2

5

Rusko

14 609 3,9

16 089 4,2

12 142 4,1

14 633 4,0

18 042 4,5

6

Španělsko 16 201 4,3

16 633 4,4

13 141 4,4

16 737 4,6

17 867 4,5

7

Belgie

15 998 4,3

14 201 3,7

11 955 4,0

13 359 3,6

14 606 3,6

8

USA

10 907 2,9

11 683 3,1

9 463

3,2

11 139 3,0

13 033 3,3

9

Švýcarsko 11 063 3,0

11 256 2,9

10 427 3,5

10 203 2,8

11 364 2,8

10

Velká 12 526 3,4 Británie

11 897 3,1

9 817

3,3

10 012 2,7

10 769 2,7

11

Rakousko9 376

2,5

8 999

2,4

7 189

2,4

8 452

2,3

8 897

2,2

12

Alžírsko 6 099

1,6

8 597

2,3

6 040

2,0

8 060

2,2

8 275

2,1

13

Ázerbájdžán 2 671

0,7

4 229

1,1

3 248

1,1

5 338

1,5

8 237

2,1

14

Polsko

6 411

1,7

6 708

1,8

6 638

2,2

7 222

2,0

7 580

1,9

15

Saudská 3 626 Arábie

1,0

4 277

1,1

1 957

0,7

3 235

0,9

7 209

1,8

16

Turecko 5 340

1,4

5 583

1,5

4 423

1,5

5 158

1,4

5 978

1,5

17

Írán

4 158

1,1

3 920

1,0

1 968

0,7

4 745

1,3

5 328

1,3

18

Rumunsko 4 416

1,2

4 379

1,1

3 741

1,3

4 667

1,3

5 174

1,3

19

Česká 3 989 republika

1,1

4 192

1,1

3 332

1,1

4 482

1,2

4 939

1,2

20

Indie

0,9

3 429

0,9

2 904

1,0

3 823

1,0

4 782

1,2

3 388

(%) podíl na celkovém dovozu Itálie; zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje

Podíl EU tis. eur

51/99

2009

2010

Meziroční růst (%)



Itálie

Evropská unie

170.868.178

200.402.349

17,3


6.3. Komoditní struktura Export 2009

2010

vývoj %

Import 2009

2010

vývoj %

Stroje 17.639.909 všeobecného užití Ostatní stroje 15.449.945 všeobecného užití Ostatní stroje 14.586.824 zvláštního užití Výrobky z 9.221.664 rafinace ropy Léčiva 10.534.714 Chemikálie, 9.139.008 hnojiva, sloučeniny dusíku, guma a plast Oděvy 11.325.181 Silniční vozidla 9.786.765 součástky a 8.012.251 příslušenství aut Výrobky z 7.925.788 plastu Vzácné kovy, 6.050.209 neželezné kovy, jaderné palivo Další výrobky 7.235.538 z kovu Nábytek 7.285.433 Hutnictví 5.155.016 Obuv 6.141.923 Motory, 5.950.021 generátory a elektrické transformátory, měřící a distribuční zařízení Zpracovaná 5.166.505 kůže, kožené

52/99

19.149.875

8,6

7.428.042

8.841.851

19,0

16.585.025

7,3

5.860.252

7.016.444

19,7

16.458.983

12,8

3.779.634

4.335.719

14,7

14.546.554

57,7

5.823.541

8.277.589

42,1

12.222.774 12.155.220

16,0 33,0

12.814.924 17.000.678

13.530.221 21.679.013

5,6 27,5

12.148.291 11.765.719 10.330.510

7,3 20,2 28,9

9.040.253 24.546.557 4.823.973

9.773.808 24.839.038 5.566.596

8,1 1,2 15,4

9.167.530

15,7

3.928.925

4.908.342

24,9

8.560.151

41,5

9.447.042

15.017.964

59,0

8.242.644

13,9

2.507.913

3.175.707

26,6

7.749.506 7.378.808 6.929.737 6.664.840

6,4 43,1 12,8 12,0

1.542.851 8.144.095 3.631.464 4.235.606

1.778.303 12.386.404 4.234.381 5.506.998

15,3 52,1 16,6 30,0

6.423.093

24,3

2.635.020

3.562.054

35,2



Itálie

doplňky, kožešiny Domácí 5.177.349 spotřebiče Nápoje 4.658.072 Trubky a 4.605.057 kovové profily

5.336.131

3,1

2.247.047

2.632.595

17,2

5.242.041 4.891.478

12,5 6,2

1.229.416 1.074.221

1.325.811 1.022.420

7,8 -4,8


mil.euro Hlavní vývozní komodity Itálie

podíl na celk. vývozu (%)

2011 Stroje a zařízení

68 418

18,2

Kovové výrobky

30 892

8,2

Motorová vozidla, přívěsy a návěsy 25 017

6,7

Chemikálie

6,6

24 911

Hlavní dovozní komodity Itálie mil. euro 2011

podíl na celk. dovozu (%)

Ropa a zemní plyn

62 868

15,7

Chemikálie

36 337

9,1

Kovové výrobky

35 110

8,8

Motorová vozidla, přívěsy a návěsy 31 684

7,9

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Itálie patří do celního území Evropské unie. Otevřením evropského jednotného vnitřního trhu (JVT) v lednu 1993 (s následným přistoupením dalších zemí) odpadly celní kontroly na vnitřních hranicích Evropské unie. Ve vnitřním styku zemí EU se nevybírají cla. Přistoupením ČR od 1.května 2004 k EU se bilaterální obchod s Itálií stal součástí vnitrounijního obchodu (intrakomunitárního obchod), který nepodléhá celní kontrole ani výběru celních dávek.

53/99



Itálie

Toto platí pouze pro zboží určené k volnému propuštění do distribuce v zemích EU, tj. pro zboží nepodléhající komunitárním transitním procedurám nebo pro zboží dodávaná na mezinárodní celní dokumenty (karnet TIR). Interní komunitární tranzitní procedura (T2) je tedy aplikována u zboží dodávaného z jednoho členského státu do druhého přes nečlenský stát. Zboží pocházející z nečlenských států Evropské unie (z tzv. "třetích zemí") musí být procleno, aby mohlo být vpuštěno do vnitřního oběhu. V Itálii platí od 1.1.1994 Celní zákoník Evropských společenství, který doplňuje Společným celní tarif, který je každoročně aktualizován a obsahuje kromě jiného celní sazby na dovozy zboží z třetích zemí. Pravidla a sazby jsou společné pro dovoz do ČR i do Itálie ze třetích zemí a lze je nalézt na internetových stránkách Celní správy ČR: www.celnisprava.cz. V Itálii platí, stejně jako v ostatních členských zemích EU, společný celní sazebník a harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží, který je aplikovaný rovněž v českém celním sazebníku a slouží i pro statistické účely. Závazky vyplývající z akceptů směnek mohou přijímat jen ti italští dovozci, kteří mají tzv. “benestare bancario”. Pro účely jištění plateb se doporučuje požadovat vlastní směnky vystavené a splatné v Itálii. Platby mezinárodními poštovními průvodkami jsou možné. Při dovozu se platí daň z přidané hodnoty. Sazba se pohybuje v rozmezí 5%-21%. Základem pro výpočet DPH je fakturovaná cena zboží zvýšená o clo, případné spotřební daně a dopravní náklady na italskou hranici. Spotřební daně se týkají alkoholických nápojů, cukru, banánů, tabákových výrobků, zápalek, zapalovačů, minerálních olejů, kávy, pohonných hmot atd. Na písemné smlouvy se vztahuje tzv. registrační daň. Všeobecná sazba je 3% hodnoty transakce movitých věcí, další sazby jsou 1%, 4% a 8%. Důležité je kolkovné, které se platí podle odstupňovaných sazeb z různých právních dokumentů. Pokud bylo obsaženo v DPH, kolkovné se neplatí.

6.5. Ochrana domácího trhu Itálie se řídí legislativou EU a obchod s ČR je tedy liberalizován. V rámci evropských směrnic však Itálie poměrně striktně požaduje dodržování norem kvalitu řady produktů, vycházejících z ustanovení a norem na „ochranu spotřebitele". Zvýšené ochraně podléhají na italském trhu zejména potraviny. Přičemž do homologačního režimu patří také léčiva a zdravotnické přípravky. Dále existují omezení například při přepravě živých zvířat, která vyplývají z unijních předpisů ochrany zdraví a pohody zvířat. Pokud jde o tranzit obchodních zásilek přes Itálii, podléhá přeprava určitého druhu zboží (např. vojenské techniky) zvláštním administrativním procedurám. Před odesláním takovýchto zásilek, je proto vhodné obrátit se na obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Římě a některé administrativní aspekty konzultovat. Současně obchodně ekonomický úsek doporučuje využívat služeb spedičních firem, které mají s tímto druhem přepravy zkušenosti.

6.6. Zóny volného obchodu V Itálii se nacházejí dvě zóny volného obchodu - v Benátkách a v Terstu. Do těchto zón může být bezcelně přivezeno zboží, pokud toto je určeno buď přímo, nebo po dalším zpracování na export. Výhody zón volného obchodu jsou: -

180 denní odklad celní povinnosti od chvíle, kdy zboží opustilo bezcelní zónu a směřuje do země EU

-

zboží může být v bezcelní zóně zpracováno, smontováno a přebaleno, aniž by podléhalo placení cla

zahraniční společnost může v těchto zónách zaměstnat vlastní občany na základě zákoníku práce a zákonů o sociálním zabezpečení platných v domovském státě firmy.

54/99



Itálie

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Základním smluvním dokumentem upravujícím, kromě jiného, podmínky pro rozvoj hospodářských a obchodních vztahů, je Smlouva o přistoupení ČR k EU, jejíž ratifikační listiny ze strany ČR byly uloženy u vlády Italské republiky dne 3. listopadu 2003.

Základní smlouvy a dohody v hospodářské oblasti: - Dohoda mezi vládou ČR a vládou IR o rozvoji hospodářské spolupráce ze dne 4.11.1997, která po proběhnutí ratifikace z italské strany vstoupila v platnost k 8.2.2001. - Dohoda o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a zabránění daňovému úniku z 5.května 1981 - Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci ze dne 23. ledna 1996, v platnost vstoupila dne 21.3.1998 - k 31.12.2008 byla po dohodě smluvních stran ukončena platnost Dohody o podpoře a ochraně investic mezi ČR a IR ze dne 22.1.1996, která platila od 1.11.1997 Dále platí tyto dohody: - Dohoda o mezinárodní silniční dopravě z 26.5.1966 - Dohoda o vypořádání otevřených finančních a majetkových otázek z 27.7.1966 - Dohoda o spolupráci na veterinárním úseku z 3.9.1970 - Dohoda o ustavení kanceláře Italského národního úřadu pro zahraniční obchod ze 6.9.1972 - Dohoda o letecké dopravě z 2.10.1975 - Finanční dohoda ze dne 8.1.1987 - Dohoda o prohloubení průmyslové spolupráce na třetích trzích ze dne 9.1.1987 - Dohoda o spolupráci v oblasti vědy a techniky z 30.11.1990 - Dohoda o letecké dopravě z roku 1999 - Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti malých a středních podniků z 28.4.2003 - Memorandum o porozumění a spolupráci mezi Ministerstvem dopravy ČR a Ministerstvem infrastruktur a dopravy Italské republiky ze dne 9.12. 2004. Smlouvy, které dosud nevstoupily v platnost: - Dohoda o letecké dopravě ze 4.2.1999

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Vývoj vzájemného zahraničního obchodu mezi ČR a Itálií (v mil. EUR, zdroj ČSÚ)

55/99



Itálie

Obrat Vývoz Dovoz Saldo

2007 8.353,03 4.291,28 4.061,75 229,53

2008 8.938,12 4.620,57 4.317,55 303,02

2009 6.861,93 3.554,93 3.307,00 247,93

2010 8.136,315 4.434,242 3.702,073 732,169

2011 9.084,502 4.829,411 4.255,091 574,320

Význam česko – italské obchodní výměny z hlediska celkového objemu zahraničního obchodu ČR v roce 2010: - podle obratu zaujímá 6. místo s 4,2 % podílem na českém zahraničním obchodě - z hlediska vývozu zaujímá 7. místo s 4,5 % podílem - z hlediska dovozu zaujímá 6. místo s 3,9 % podílem

Po více než pětinovém poklesu obratu bilaterálního obchodu v roce 2009, který způsobila hospodářská recese v ČR a v Itálii, se negativní trend v roce 2010 otočil. Hospodářské oživení v obou zemích posílilo agregátní poptávku a s ní i bilaterální obchod. Ačkoliv dynamika růstu italské ekonomiky byla ve srovnání s českým hospodářstvím výrazně nižší, rostly překvapivě české vývozy do Itálie rychlejším tempem než toky zboží v opačném směru. V meziročním srovnání se tak z pohledu ČR více než zdvojnásobilo kladné saldo na obchodním účtu platební bilance. Itálie si udržela šestoupozici v žebříčku největších obchodních partnerů ČR. Vývoz České republiky do Itálie dosáhl výše 4,4 mld.eur, dovoz z Itálie činil 3,7 mld.eur. Itálie zůstala i v roce 2010 sedmým nejdůležitějším zahraničním trhem pro vývozce z ČR. Na žebříčku největších dovozců do České republiky obhájila Itálie šestou pozici.

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Tahounem českých exportů do Itálie byl v roce 2011 tradičně automobilový průmysl. Za vysokým podílem vývozu silničních vozidel stojí vedle Škody Auto a TPCA v Kolíně nyní již také produkce automobilky Hyundai v Nošovicích. Významný podíl autobusů Irisbus vyvezl na italský trh výrobce ve Vysokém Mýtě patřící do italské skupiny Iveco (součást Fiatu). Komoditní struktura dovozu z Itálie do ČR Vybrané významné položky

(mil. CZK)

Železo a ocel

8748

Silniční vozidla a díly s.v.

8548

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče

7187

Kovové výrobky

5885

56/99



Itálie

Textilní příze, tkaniny

4548

Léčiva a farmaceutické výrobky

3801

Zelenina a ovoce

3122

Plasty v prvotní formě

2960

Výrobky z pryže (zejména pneu)

2875

Stoje a zařízení k výrobě energie

2479

Kohouty, ventily, armatury

2380

Plastové hmoty v neprvotních formách

2311

Oděvní výrobky a doplňky

2287

Neželezné kovy

2078

Papír a lepenka

1849

Kovozpracující stroje

1632

Kosmetika včetně parfémů

1490

Organické chemikálie

1466

Zařízení k ohřevu a chlazení

1376

Obiloviny a obilné výrobky

1360

Barviva

1313

Obuv

1310

Nábytek a jeho díly

1264

Manipulační mechanic. zařízení

1189

Čerpadla, kompresory, filtry

1176

víno

1172

Plyn (zejména topný)

961

57/99



Itálie

Kůže a kožené výrobky

921

Staviva z hlíny a žáruvzdorná staviva

615

Káva a čokoládové výrobky a přípravky

605

vlna

450

elektřina

440

Sklo

402

Telefony včetně mobilních

211

Zdroj: Český statistický úřad

Komoditní struktura vývozu z ČR do Itálie Vybrané významné položky

(mil. CZK)

Osobní automobily

16150

Stroje a průmyslová zařízení

9750

Kancelářské stroje a jejich části

8319

Železo a ocel

7503

Textilní příze a tkaniny

5510

Cigarety

4511

Výrobky z pryže včetně pneumatik

3963

Kovové výrobky

3839

Kovový odpad

3216

Televizní přijímače a monitory

2570

Plasty v prvotní formě

2242

58/99



Itálie

Díly a příslušenství vozidel

2073

Mléko a mléčné výrobky

2068

Hry a hračky

1924

Papír a lepenka

1911

Organické chemikálie

1833

Elektromotory

1771

Diody, polovodiče, včetně fotosenzitivních

1599

Pístové průmyslové motory včetně dílů

1480

Výrobky ze dřeva

1441

Telefony včetně mobilních

1420

Textilní vlákna

1387

Osobní vozidla pro veřejnou dopravu

1316

Elektrické články a kondensátory

1200

Elektrické přístroje včetně spínačů

1184

Sklo

1036

Dřevo

1023

Chemicky vyrobená vláknina

869

Plastické hmoty v neprvotních formách

845

Neželezné kovy

730

Procesory a integrované obvody

708

Optická média pro záznam

690

Barviva

664

Anorganické chemikálie

505

59/99



Itálie

Obiloviny a obilné výrobky

493

Kaučuk

483

Krmiva pro zvířata

454

Kosmetika

314

Elektřina

305

Kaolin

210

Ropné produkty

200

Živá zvířata

138

Řepkový olej

116

Pivo

64

Zdroj: Český statistický úřad

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Zájem italských firem o obchodní spolupráci se soustřeďuje na následující obory: - stavebnictví – provedení stavebních prací a dodávky stavebního dřeva; zájem italských firem vyplývá z vysokých mzdových nákladů a z omezené domácí nabídky stavebního dřeva; z pohledu ČR je výhodou relativně dobrá dopravní dostupnost severu Itálie; - strojírenství – úspěchy českých strojírenských podniků na italském trhu posilují zájem o další dodávky do Itálie. Vzhledem k vynikající tradici italského strojírenství a úspěšným vývozům na třetí trhy je možné uvažovat i o dodávkách polotovarů italským firmám; - užitkové a dekorativní sklo – navzdory levné čínské konkurenci neztrácí český křišťál na italském trhu dobré jméno; - automobilový průmysl (komponenty) – patří k tahounům italské průmyslové výroby, automobilka FIAT prošla restrukturalizací a vykazuje dobré hospodářské výsledky, expanduje do zahraničí a to i formou akvizice většinové podílu v automobilce Chrysler; vedle toho se daří vývozům automobilů české provenience (z Kolína i z Mladé Boleslavi); - potravinářství – Itálie náleží k věhlasným producentům a vývozcům potravin, které tradičně patří do výkladní skříně "Made in Italy". Potravinářská produkce je částečně závislá na dovozu primárních surovin. Z ČR se dováží mléko, mléčné výrobky, ale i živá zvířata. V Itálii má dobrý zvuk české pivo a z tohoto pohledu je příznivý trend stoupající celkové poptávky po pivu na italském trhu; - energetika – Itálie je závislá na dovozu energetických zdrojů a snaží se tento problém, který souvisí mimo jiné i s odklonem od jaderné energetiky, dlouhodobě řešit; projekt vybudování jaderných elektráren narazil v roce 2011 na zamítavé referendum, které se uskutečnilo jen několik týdnů po havárii v japonské

60/99



Itálie

Fukušimě. V současnosti je aktuální využívání obnovitelných zdrojů, ačkoliv vláda v roce 2011 přistoupila k postupnému omezování dotací pro výstavbu fotovoltaických elektráren.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce České firmy, zastoupení českých firem, dceřiné společnosti českých firem působící v Itálii: MEZ ITALIA Via Borgo Sale, 73 24020 – Ranica BG TEL +39 035 4286 539, Cell. +39 337 413996, fax +39 035 51 6261 E-mail [email protected] www.mezitalia.com (distribuce elektromotorů, průmyslových ventilátorů)

VOLKSWAGEN GROUP ITALIA S.P.A. (zastoupení ŠKODA AUTO a.s) Viale G.R. Gumpert 1, 37137 – Verona tel. +39 045 8091111 www.skoda-auto.it (dovozce automobilů značky Škoda)

ČSA Torre Uffici Aeroporto Leonardo da Vinci 00050 Fiumicino (Roma) tel: 199 309 939, fax 06 659 546 74 e-mail: [email protected], www.czechairlines.com (letecká doprava)

EMME EMME S.r.l.

61/99



Itálie

Via Rimembranza, 41 Villa Guardia (CO) tel: 031 990442, fax: 031 9841333 e-mail:[email protected] www.emmeemmesrl.it (zastoupení Zetor, zemědělská technika)

KOH-I-NOOR ITALIA S.p.a. Via dellÁrtigianato 20 082 Binasco (Mi) tel: 02 900 1151, fax: 02 900 115 45 e-mail: [email protected] www.kin.it (dovozce a distributor kancelářských potřeb)

STIM TOOLS S.r.l. Via A. Grandi 3 A/B 20 097 San Donato Milanese (MI) tel: 02 5275551, fax: 02 5275881 e-mail: [email protected] (dovozce a distributor průmyslového nářadí)

TAJMAC - MTM S.p.A. Via Gran Sasso 15 20092 Cinisello Balsamo (MI) tel: 02 66017878, fax: 02 66011457 e-mail: [email protected] www.tajmac-mtm.it (zástupce výrobce kovoobráběcích strojů Tajmac-ZPS Zlín)

62/99



Itálie

TESCOMA S.p.A Via Traversa Caduti del Lavoro 3 250 46 Cazzago San Martino (BS) Italia tel.: 030 7751394 fax: 030 7756693 e-mail: [email protected] http://www.tescoma.com (italské zastoupení českého výrobce kuchyňského nádobí – společnost Tescoma a.s.)

K. KIEM Srl Italia - 39011 Lana (BZ) Via S. Margherita 2 tel. : 0473 561 354 fax : 0473 563 915 e-mail: [email protected] www.birrekiem.com (společnost zastupující v Itálii zahraniční producenty piva, včetně českého Budvaru)

BirraCeca Di Dagmar Poddana Via Dei Caduti, 29 100 40 Givoletto (To) Tel/fax: 011 994 7733 e-mail: [email protected] www.birraceca.it (Dovozce českého piva - Bohemia regent a Becherovky, působnost v severní Itálii)

BORLA BOHEMIA s.r.l. (dříve: BOHEMIA RAPPRESENTANZE s.r.l.) Viale Cirene, 4

63/99



Itálie

20 135 Milano tel: 02 54 00 10 10, fax: 02 54 00 10 20, 02 54 00 10 60 e-mail: [email protected], [email protected] www.bohemia.it, www.borla.net (sklo a skleněné výrobky)

Sklárny Květná 1794 srl Via Saint Vincent, 6 - 00135 Roma tel. 06 9970 2618 Resp. Lenka Košiková [email protected]

CS ITALIA srl – PRECIOSA JABLONEX Via Perossario Vecchia, 379 41038 San Felice sul Panaro Tel +39053082391 Fax +39053582391 [email protected] www.cs-italia.it (bižuterie, sklo)

Sellier&Bellot (obchodní zástupci českého výrobce v Itálii) Diamant sas Via degli Scavi, 39 47 100 Forlí Tel +39 0543 725100 Fax +39 0543 725529 [email protected] www.diamant-sas.it (lovecké a rybářské potřeby) T.F.C. S.r.l. Via Marconi, 118

64/99



Itálie

25069 Villa Carcina (BS) Tel.: +39-030-8983872, Fax: +39-030-8980357 [email protected] www.tfc.it (vojenská výzbroj)

LINET ITALIA via Francesca Nullo, 12/16 25126 Brescia ITALIA Tel.: 0039 - 030-3229519 Fax: 0039 - 030-2415148 Email: [email protected] www.linet-italia.it (lékařská technika)

Hydropol ITALIA Piazza Europa, 5 25050 / Passirano (BS) Italy Tel.: +39 030 654 6202 Fax: +39 030 510 9826 2 www.hydropol.it (obnovitelné zdroje)

PRAGOTECNA S.p.a. Via Terza Armata 2 – 34074 Monfalcone, Italy Tel +390481411977 Fax +39048144415 [email protected] www.pragotecna.it

65/99



Itálie

(zástupce pro dovoz keramiky z ČR)

Mezi největší vývozce do Itálie patřily v roce 2011 tyto společnosti v České republice: DEZA, MITAS, ŠKODA AUTO, INREX.CZ, MONDI PAC. PAPER ŠTĚTÍ, DAIKIN, BIOCEL PASKOV, SILON, Toyota Peugeot Citroen (PCA), Hyundai Motor Manufacturing Czech, AKUMA, ROBERT BOSCH, BOSCH DIESEL, KAROSA, GAMBRO-MEOPTA, NOVÁ MOSILANA, ORRERO, MORAVIA STEEL, PANASONIC.

Nejdůležitější italské společnosti zastoupené v ČR: Eni Benetton Alitalia

www.eni.it, www.agip.cz www.benetton.com www.alitalia.com

Intesa San Paolo (Všeobecná úverová banka)

www.intesasanpaolo.com

Unicredit banca

www.unicreditbanca.it, www.unicreditbank.cz

Candy Group

www.candy-group.com

Syndial

www.syndial.it

Ferrero

www.ferrero.it

Fiat (IVECO, Irisbus)

www.fiat.it

Generali (Generali PPF Group vastník České pojišťovny) Illy

www.illy.com

Impregilo

www.impregilo.it

Nová Mosilana – Marzotto group

www.generali.com

www.marzotto.it

Monteferro Hradek – Monteferro group

www.monteferro.it

Fiamm Group

www.akuma.cz – www.fiamm.com

Radici Group

www.radicigroup.com

Boscolo Group

www.boscolo.com

Italské společnosti působící v ČR jsou vesměs sdružené v Italsko-české obchodní komoře. Seznam členů komory lze nalézt na následující internetové adrese: http://www.camic.cz Přehled nejdůležitějších italských investic v ČR - viz kapitola Investice.

66/99



Itálie

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Poptávky italských firem:

Poptávky českých firem:

potraviny (vč. piva)

letectví

živá zvířata

hoteliérství

automobilový průmysl

automobilový průmysl

nábytek a výrobky ze dřeva

betonové výrobky

stavební služby

zemědělské komodity

překladatelství

fotovoltaika

obranný a bezp. průmysl

osvětlovací technika

hutnictví

výrobky ze dřeva

osvětlovací technika

energetický sector

sklo (vč. křišťálu)

poradenské služby

plastové materiály

Výše uvedená tabulka obsahuje úplný přehled poptávek italských a českých firem, které se na Velvyslanectví ČR v Římě obrátily v roce 2011.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce Rozvojová spolupráce není předmětem bilaterálních vztahů.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Vzájemnou výměnu v oblasti služeb popisují tabulky příjmů a výdajů za poskytnuté služby z pohledu ČR v roce 2011(Q3/2011). Dopravní služby (v mil. CZK) Rok 2011 (Q3/2011)

Příjmy

Výdaje

Saldo

Doprava celkem

2,650.2

2,446.4

203.8

Námořní doprava

0.8

6.2

-5.4

Letecká doprava

113.7

232.7

-119.0

Železniční doprava

161.8

46.7

115.1

67/99



Itálie

Silniční doprava

2,300.3

2,082.3

218.0

Cestovní ruch a ostatní služby (v mil. CZK) Rok 2011 (Q3/2011)

Příjmy

Výdaje

Saldo

Cestovní ruch

3,702.0

2,594.1

1,107.9

Ostatní služby

2,041.1

1,342.1

699.0

Rok 2011 (Q3/2011)

Příjmy

Výdaje

Saldo

Služby celkem

8,393.3

6,382.6

2,010.7

Celková bilance služeb

Zdroj: ČNB

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Občané České republiky mohou od 27. července 2006 na území Itálie pracovat bez pracovního povolení. Další informace lze nalézt na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/italie

68/99



Itálie

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Aktuální přehled hlavních distribučních řetězců lze nalézt na stránkách: http://gdoitalia.altervista.org/.

Hlavní prodejní řetězce provozují v Itálii společnosti: Auchan, Billa, Bric, Carrefour, Colmar, Conad, Coop, Crai, Despar, Decathlon, Esselunga, Emmelunga, Gigante, IKEA, Iper, Lidl, Leroy Merlin, Pam, Rinascente a Selex. V oblasti potravinářského („food“) i nepotravinářského („non food“) maloobchodu v Itálii mají oproti většině dalších zemí EU dosud významný podíl malé, nezávislé obchody. Relativně později v Itálii začaly působit zahraniční obchodní řetězce. Například významná francouzská společnost Carrefour, v současnosti jeden z leaderů na italském trhu, zahájila svou činnost v Itálii v roce 1993, její francouzská kolegyně, společnost Auchan zde působí od roku 1989. Největším italským distribučním řetězcem je Coop, který v roce 2009 kontroloval 17,1% italského trhu s potravinami a spotřebním zbožím, a který celosvětově v kategorii distribučních řetězců patří k padesáti největším. Pět největších italských distribučních řetězců Název COOP CONAD ESSELUNGA AUCHAN SELEX Celkem pětice největších

Tržní podíl 17,1 11,1 9,8 9,6 9,4 57,0

Zdroj: IRI Infoscan – leden 2010 Přehled deseti největších distributorů potravin v Itálii v roce 2009 Název COOP CONAD SELEX CARREFOUR AUCHAN ESSELUNGA DESPAR INTERDIS PAM EUROSPIN

% podíl na obratu 15,2 9,7 8,3 8,2 8,2 7,3 4,4 4,0 3,6 3,2

Zdroj: GNLC Nielsen Vstup na italský trh České firmy, které mají zájem o vstup na italský trh, by měly nejdříve provést důkladný marketingový průzkum, zahrnující především vyhodnocení velikosti trhu a analýzu limitujících podmínek uplatnění výrobků na trhu. Za tímto účelem se mohou obrátit např. na agenturu pro podporu obchodu CzechTrade,

69/99



Itálie

která prostřednictvím své pobočky v Itálii nabízí vypracování marketingových analýz (kancelář CzechTrade sídlí v Miláně – informace v kapitole 1.16.). Vývozní firmy by měly provést předběžné cenové kalkulace a objektivní porovnání s nabídkou konkurence. Pro Itálii je typický výskyt průmyslových klastrů, v rámci kterých se koncentrují jednotlivá odvětví. Italský trh je v řadě oborů zcela zaplněn a nové produkty mají šanci na uplatnění zpravidla tehdy, je-li při jejich prodeji nabízena nižší než obvyklá cena, nebo má-li takový produkt výjimečné technické parametry. Rychlost a přesnost dodávky dle sjednaných podmínek se předem předpokládá. Obvyklé ceny na italském trhu v řadě komodit si lze ověřit - např. milánská obchodní komora pravidelně vydává souhrnný materiál, který obsahuje velkoobchodní cenové indikace pro vybrané druhy zboží. Pro prosazení výrobků je vhodné využít několika cest současně : 1.

kontaktovat potenciální partnery - odběratele či zástupce přímou cestou (výhodný je telefonický kontakt doplněný současně o písemnou nabídku)

2.

sledovat veletržní akce

(a účastnit se jako návštěvník nebo vystavovatel; české firmy coby vystavovatelé často podceňují přípravu, neoslovují předem potenciální partnery, nebo zasílají příliš malý počet pozvánek) 3.

využít několika forem propagace např. prostřednictvím obchodních komor či odborného tisku

4. využít kontaktů s institucemi podporujícími průmyslové obory (profesní asociace) nebo správní celky (provincie, regiony) - průmyslové svazy, asociace malého průmyslu ap. 5. využít informačních zdrojů o cenách nemovitostí, surovin a výrobků ve velkoobchodě (např. placené služby on-line nabízené milánskou obchodní komorou: http://www.mi.camcom.it/show.jsp? page=28803) Pokud jde o uzavírání obchodních kontraktů, z hlediska prevence případných budoucích sporů je v zájmu obou partnerů uzavírat veškeré zakázky písemnou formou v originále. Pro daný kontrakt jsou určující tzv. Všeobecné podmínky, na nichž se obchodní partneři vzájemně dohodnou. Je vhodné je sepsat písemně (tato praxe je obvyklá zejména u standardních komodit či služeb - podmínky se uvádí drobným písmem na zadní stranu kontraktu). Na takto specifikované podmínky se lze v případě sporu odvolat. Na písemnou objednávku klienta, ve které se kromě předmětu plnění uvádí dodací parita, dodací lhůta a jednotková cena (EUR) je vhodné reagovat potvrzením (konfirmací) ze strany dodavatele. Zahraniční odběratel následně svým podpisem a razítkem potvrdí souhlas s navrhovanými podmínkami dodavatele. Uzavření kontraktu v duchu předem vzájemně odsouhlasených všeobecných podmínek zlepšuje ovzduší důvěry mezi obchodními partnery a vytváří prostor pro pružné řešení případných sporů. Častou formou spolupráce zahraničních a italských podniků jsou výrobní kooperace a zakládání společných podniků a spolupráce na třetích trzích. Pro Itálii je charakteristické velké množství malých a středních průmyslových podniků, ve vnitřním obchodě pak množství drobných, většinou rodinných podniků. Doporučuje se proto organizovat prodej cestou výhradního generálního dovozce či generálního zástupce (distributora), popřípadě založit vlastní prodejní organizaci. Pro hlubší pronikání na trh je účelné organizovat prodej regionálně. Pro velké rozdíly hospodářské vyspělosti severní a jižní části země je taktické navazovat první obchodní kontakty, provádět průzkum trhu (zejména na veletrzích) a vyhledávat regionální zástupce především na severu Itálie. Pro jih je žádoucí jiný zástupce, a to z příslušné teritoriální části. Pro prodej se doporučuje založit vlastní obchodní podnik nebo využít výhradního dovozce či výhradního zástupce. Volba však závisí zejména na povaze výrobků či služeb. Doporučuje se navazovat obchodní kontakty, provádět průzkum trhu (zejména na veletrzích a výstavách) a vyhledávat zástupce nejprve na severu země. Silné regionální cítění přitom předurčuje k tomu mít místní regionální zástupce pro jednotlivé regiony.

70/99



Itálie

Pokud se zastupitelská smlouva uzavírá na dobu určitou, musí být písemná. Musí být také zanesena do rejstříku obchodních zástupců u místně příslušné obchodní komory. Obchodní zástupce může smlouvy jen zprostředkovat, takže zastoupený je potvrzuje. V tomto případě se zástupce označuje jako hlavní “agent”. Pokud má zástupce právo smlouvy přímo uzavírat, pak je to “rappresentante” - v praxi se tak mohou označovat i zástupci, kteří nemají zmocnění uzavírat smlouvy. Pokud není smlouva o zastoupení registrována, je neplatná a nezakládá povinnost platit provizi. Zastupitelský vztah je regulován italským občanským zákoníkem, ale je také ovlivňován ustanoveními vyplývajícími z kolektivních smluv mezi ústředními svazy obchodu a průmyslu a svazem italských obchodních zástupců. Zastoupený se vystavuje také ustanovením italského zákoníku práce a event. i placení italské daně z příjmů za prodeje, které provedl zástupce. Je-li v zastupitelské smlouvě sjednáno použití cizího práva nebo byla-li smlouva uzavřena v zahraničí, pak neplatí italské právo hmotné. Kolektivní smlouvy platí v případě zahraničních firem zpravidla pouze tehdy, jestliže jejich respektování bylo výslovně sjednáno (nebo se mlčky toleruje). Pro registraci zástupce do rejstříku jsou nezbytné pevně stanovené předpoklady, kromě jiného průkaz občanské bezúhonnosti, osvědčení, že zástupce nebyl souzen pro činy proti veřejné moci a veřejnému hospodářství, dále složení maturity, absolvování odborného kurzu či dvouletá činnost jako obchodní cestující, pětiletá praxe v prodejním oddělení nebo ukončení studia právnických či hospodářských věd na univerzitě. Tyto předpoklady platí i tehdy, kdy se zastupitelskou činností zabývá právnická osoba. Do zastupitelských vztahů se postupně zavádějí směrnice Evropského společenství (86/653 DHS). Pro výhradní dovozce neplatí speciální předpisy, vztah je založen obsahem sjednané smlouvy.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Specifikum zaměstnávání místních sil, ale i cizinců v Itálii spočívá v rozdílném postavení odborů v Itálii a v ČR. Italské odborové centrály vyjednávají kolektivní smlouvy, které jsou platné pro celý sektor a daný druh vykonávané práce a týkají se i pracovních podmínek cizinců v Itálii. Součástí kolektivních smluv jsou sjednané limity na práci bez přestávky, minimální mzdy atd. S touto problematikou souvisí i vysílání českých zaměstnanců firem sídlících v ČR do Itálie k přechodnému výkonu práce. V tomto smyslu je kompetentní Italská správa sociálního zabezpečení (INPS), která v souladu s komunitárními pravidly vydává pokyny, které jsou ke stažení na internetové adrese: www.inps.it. Stručné informace o vysílání pracovníků k výkonu práce do Itálie lze rovněž nalézt na internetových stránkách: www.businessinfo.cz.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Přes veškeré úsilí o zjednodušení procedur je založení společnosti v Itálii poměrně komplikovaná a časové náročná záležitost. Zejména cizince, kteří neznají dobře místní specifika, čeká nelehký úkol, pokud se rozhodne založit v Itálii společnost. Obecně se podnikatelé zakládající společnost v Itálii mohou s žádostí o pomoc obrátit na daňové, finanční a firemní konzultanty (it. "commercialista"), kteří se touto problematikou profesionálně denně zabývají. K založení společnosti je také třeba služeb notáře. Některé velké obchodní komory (členství je pro všechny firmy v Itálii povinné) mají pro cizince specializované přepážky. Poradit mohou také pracovníci několika italských právních kanceláří, které mají pobočky v ČR. Podrobné informace o založení společnosti v Itálii lze nalézt také na:

71/99



Itálie

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/italie/pravidla-pro-podnikani-v-italii/1000683/42827/

Filiálky mohou v Itálii existovat, aniž by bylo nutné zakládat samostatné právní jednotky. Lze je financovat prostřednictvím běžného účtu mateřského podniku, který také jmenuje ředitele a právního představitele filiálky.

Hlavní právní formy italských společností:

Akciová společnost/Società per azioni (S.p.A.) - stanovy musí mít formu veřejného dokumentu a obsahovat předmět podnikání, výši upsaného a zaplaceného základního jmění, jména a pravomoci statutárního, vrcholného a dozorčího orgánu, atd. - minimální základní jmění je 120.000 EUR - založit ji mohou minimálně dva společníci

Společnost s ručením omezeným/Società a responsabilità limitata (S.r.l.) - minimální základní jmění je 10.000 EUR - podmínky pro založení jsou obdobné jako u akciové společnosti, při založení musí být alespoň dva společníci. Zvláštní formu s.r.l. tvoří společnosti s pouze jedním společníkem – Società Unipersonale a Responsabilità Limitata, pro které platí některá odlišná ustanovení, například na rozdíl od běžné s.r.l. musí být základní mění uhrazeno v plné výši již v okamžiku založení.

Veřejná obchodní společnost/Società in nome collettivo (S.n.c.) - tvoří je většinou dva nebo více společníků, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně celým svým majetkem Komanditní společnost /Società in accomandita semplice (S.a.s.) - komplementáři ručí společně a nerozdílně, řídí a zastupují společnost, komanditisté ručí jen do výše svého splaceného podílu Komanditní společnost na akcie/Società in accomandita per azioni (S.a.p.A.) - je kombinací komanditní a akciové společnosti Individuální podnik, firma jednotlivce/lavoratore autonomo - je velmi běžnou formou podnikání, jejíž náležitostí je zápis do obchodního rejstříku u obchodní komory v místě působení. Družstvo/Società cooperative (S.c.)

72/99



Itálie

- společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání či zajišťování hospodářských, sociálních, bytových či jiných potřeb svých členů Konsorcium/Società consortile - příležitostné sdružení podniků zpravidla za účelem zhotovení určité velké zakázky nebo jiné účasti v operaci velkého rozsahu

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Prodej výrobků či služeb formou inzerce v denním, týdenním nebo měsíčním tisku, specializovaných obchodních nebo technických časopisech je běžný. Inzerce zboží se provádí i rozesíláním prospektů nebo vyvěšováním letáků ve veřejných dopravních prostředcích. Využít se dají také některá veřejná prostranství pro billboardy nebo reklamní vysílání v rozhlase a televizi. Oblast sdělovacích prostředků je v Itálii velmi rozsáhlá a pestrá. Vedle mnoha periodik s distribucí po celé zemi (např. ekonomický deník Il Sole 24 Ore, dále pak Corriere della Sera, Il Messaggero, La Stampa, La Repubblica) existují v Itálii stovky větších či menších lokálních tiskovin, televizních a rozhlasových stanic. Současně jsou ve velkých městech zdarma distribuovány maloformátové deníky Metro (obdobně jako v ČR), Leggo a City. K distribuci těchto tiskovin jsou využívány prostory zastávek a stanic v městské hromadné dopravě. Sdělovací prostředky jsou v Itálii důležitým tvůrcem veřejného mínění. Na druhou stranu je nezbytné upozornit na vysoké náklady této formy reklamy. Velmi účinná je prezentace na veletrzích a výstavách, které jsou pořádány v Itálii pravidelně a těší se vysoké návštěvnosti. Doporučuje se provádět veškerou propagaci přímo v italském jazyce, neboť zejména ve středních a jižních regionech země znalost angličtiny není příliš rozšířená.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Veškeré kupní smlouvy mezi českými a italskými podnikatelskými subjekty se doporučuje uzavírat písemně pro co největší minimalizaci případných sporů. Jakékoliv závady zboží nebo reklamace je odběratel povinen ohlásit prodejci do osmi dnů po jejich zjištění, a to písemně. Reklamace se má uznat rovněž písemně. Nárok se promlčuje po uplynutí jednoho roku od předání zboží. Součástí smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem by mělo být určení příslušného práva (českého nebo italského), podle něhož se budou řídit náležitosti smlouvy, případně arbitrů, kteří budou spory řešit. Veškeré spory při neurčení této podmínky se řeší podle mezinárodního práva soukromého. Z důvodu obtížné vymahatelnosti práva prostřednictvím italské justice, způsobené pověstně dlouhými lhůtami soudních řízení v Itálii, se nabízí řešení obchodních sporů formou arbitráže. Rizikem rozhodčího řízení je však samozřejmě následná nemožnost uplatnění opravných prostředků (odvolání se proti rozhodnutí). Obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Římě disponuje kontakty na české a italské advokátní kanceláře, které mohou poskytnout cenné konzultace a právní služby.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Italský veřejný sektor se řídí předpisy o tendrech podle směrnic platných v Evropské Unii. Italská pravidla nákupů veřejného sektoru odpovídají pravidlům jednotného vnitřního trhu EU a pravidlům GATT. Veřejné zakázky se realizují na vládní i na regionální úrovni, přičemž mnohdy objemy zakázek místních samospráv převyšují objemy vládních nákupů, což souvisí s rostoucí mírou fiskálního federalismu. Vyhlášení soutěže je veřejné. Všichni dodavatelé, kteří se přihlásili včas a byli shledáni kompetentními, výkonnými a spolehlivými, mají možnost účastnit se omezeného nebo dohovorového jednání. Úspěšní

73/99



Itálie

dodavatelé se zapisují do rejstříku. V každém případě musí účastník tendru předložit potvrzení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým dokumentuje svoji způsobilost a zároveň dokládá, že neexistuje překážka k práci v zahraničí. Zadavatel může požadovat o předložení dokladů o tom, že dodavatel: - je registrován v úředním rejstříku - má potřebné finanční prostředky a ekonomickou kapacitu - má potřebnou technickou kapacitu Dále mohou zadavatelé žádat o bankovní vyjádření, nebo o předložení obchodní bilance nebo výkaz celkového obratu za poslední tři roky. Nabídky dodavatelů, kteří nejsou způsobilí či kompetentní, jsou vyloučeny. Veřejné tendry jsou publikovány v úředních listech, novinách nebo technických časopisech. Současně jsou zaslány dopisy vybraným dodavatelům s podrobnostmi soutěže. Nabídky do veřejných soutěží musí být podány v italském jazyce, jde-li o německý nebo francouzský region, lze je podat i v těchto dvou dalších jazycích. Cena tendrové dokumentace by měla být uvedena v USD nebo EUR. Obecně se odhaduje, že podíl zahraničních společností, které se úspěšně účastní tendrů v Itálii je relativně malý. Pro italskou kulturu je typické, že se klade velký důraz na osobní vztahy. To platí i v podnikání a dá se předpokládat, že tato skutečnost může mít vliv na výsledky některých výběrových řízení. Největší firmou, která se zabývá sledováním vyhlašovaných tendrů v celostátním měřítku, je TELEMAT Bassano, která vede aktualizované databáze nově vyhlašovaných tendrů a výsledků výběrových řízení. Výrobci jednotlivých komponentů se tak mohou obrátit např. na vítěze tendru na stavbu nemocnice, kterému mohou nabídnout své výrobky jako subdodavatelé. Webová stránka: www.telemat.it.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Při dojednávání obchodních kontraktů s italskými partnery se doporučuje dobře ošetřit platební podmínky a zvláště u nových partnerů žádat záruky. Lze očekávat, že spolehlivost obchodních partnerů na jihu Itálie bude o něco menší než na severu země a vzhledem k aktivitám organizovaného zločinu v jižní Itálii jsou rizika obchodování s firmami z jižních regionů vyšší. Je třeba postupovat obezřetně a vzít v úvahu mimo jiné fakt, že daňové kontroly v roce 2012 ukázaly například dvakrát vyšší počet případů porušení norem v Neapoli než v Miláně. Z toho vyplývají například rizika při účtování a hrazení DPH v intrakomunitárním obchodě v EU atd. Problematická může být v obchodním styku s italskými partnery někdy také malá znalost angličtiny. Před uzavíráním obchodních kontraktů je možné si vyžádat u obchodních komor informace o potenciálním obchodním partnerovi. Obchodní komory poskytují 2 druhy výpisů: - visura camerale (základní informace o firmě, společnících a statutárních orgánech, viz náš obchodní rejstřík) - servizio bilanci

(obsahuje informace finanční bonitě firmy, rozvaha, výkaz zisků a ztrát).

Obchodní rejstřík on-line, který lze nalézt na internetové adrese www.registroimprese.it, je provozován Italskými obchodními komorami (CAMERE DI COMMERCIO D’ITALIA). Základní informace o italských firmách (název, sídlo a právní forma) lze nalézt na těchto stránkách. Věrohodné informace o italských obchodních partnerech lze získat nejen od obchodních komor, ale i od některých specializovaných firem, jako např. Cerved Group: www.cerved.com, nebo od společnosti MF Honyvem: www.mfhonyvem.it.

74/99



Itálie

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Ochrana práv duševního vlastnictví v Itálii odpovídá standardům zemí Evropské unie.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Platební morálka se v důsledku hospodářské recese zhoršila. Zejména malé firmy se dostaly do platební neschopnosti. V minulosti zaznamenal ekonomický úsek velvyslanectví případy, kdy čeští dodavatelé narazily na podvodníky, kteří se prokazovaly falešnými účetními doklady, aby získaly zboží na dodavatelský úvěr, který nehodlali splácet. Obecně lze doporučit dodržování následujících zásad: -

platba předem (většinou u prvních dodávek, před získáním důvěry k obchodnímu partnerovi)

-

platba proti dodání (u ad-hoc transakcí, s nižší hodnotou)

-

dokumentární akreditiv (u větších zakázek a prvních dodávek)

dodávka na fakturu - splatnost 60, 90, 120 dní (nejpoužívanější v národním měřítku, často krytá směnkami se směnečným ručitelem)

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Přehled veletrhů Seznamy výstav a veletrhů v Itálii lze nalézt na následujících webových stránkách: www.aefi.it - webové stránky Asociace italských výstav a veletrhů (Associazione Esposizioni e Fiere Italiane); přehled výstav a veletrhů v Itálii (7 jazykových mutací); www.fieramilano.com - webové stránky milánského výstaviště (Fiera Milano); přehled výstav a veletrhů v Miláně v angličtině a italštině; www.fieramilano.it/czech - přehled výstav a veletrhů v Miláně v češtině;

Kalendář mezinárodních veletrhů v Itálii pro rok 2012 leden

červen

10-13 PITTI IMMAGINE W/UOMO (móda pro ženy a 19-22 PITTI IMMAGINE W/UOMO (dámská a pánská muže), Florencie móda), Florencie 19-21 PITTI IMMAGINE BIMBO (móda pro děti), Florencie

75/99

28-30 PITTI IMMAGINE BIMBO (móda pro děti), Florencie



Itálie

červenec 25-27 PITTI IMMAGINE FILATI (móda, textil, tkaniny), Florencie

4-5 PITTI IMMAGINE FILATI (móda, textil, tkaniny), Florencie

únor

září

2-5 FIERAGRICOLA (zemědělství, potravinářství) 7-9 FRAGRANZE Verona 7-8

ANTEPRIMA (móda), Milán

7-9 MODA IN a MilanoUnica (móda,látky, doplňky), Milán

(móda, parfémy), Florencie

8-16 SALONE DEL CAMPER (obytné vozy, přívěsy, stany, vybavení, služby cestovního rouchu), Parma 11-12 ANTEPRIMA (móda), Milán

23-26 BI-MU MEDITERRANEA (obráběcí a 11-13 MODA IN a MilanoUnica (móda), Milán automatizační stroje, pomocné technologie), Bari 25-27 TOUCH!/NEOZONE/CLOUDNINE (móda, módní doplňky), Milán

14-17 EICMA CICLO (kola, motocykly, doplňky), Milán

28-3/3 Milán

16-19 MIPEL (móda, kůže), MICAM SHOEVENT (móda, obuv), Milán

IPACK-IMA

(obaly, obalová technika),

březen

21-23 TOUCH!/NEOZONE/CLOUDNINE (móda, módní doplňky), Milán

4-7 MIPEL (móda, kůže), MICAM SHOEVENT (móda, obuv), Milán

24-28 TECNARGILLA (zařízení a stroje na výrobu keramiky a cihel), Rimini

9-12 COSMOPROF (kosmetika, Boloňa

25-29 CERSAIE (keramika, krby, koupelny, technologie), Boloňa

10-12 TASTE (potravinářství, Florencie

14-16

MIDO

péče o tělo),

vinařství),

(optika), Milán

26-29 MARMOMACC (stroje a nástroje na zpracování mramoru, kamene a žuly, technologie zpracování), Verona 28-30 CREMONA MONDOMUSICA (hudební nástroje), Cremona

15-17 BIOENERGY ITALY (zemědělství, obnovitelné zdroje), Cremona

říjen

25-28 AGRIFOOD (zemědělství, Verona

2-6 BIMU (obráběcí stroje, roboty pro automatizaci procesů zpracování, řídící systémy ), SFORTEC (technické subdodávky pro strojírenský průmysl) Milán

76/99

potravinářství),



Itálie

25-28 VINITALY (víno, destiláty), ENOLITECH (technologie vinařství a výroby olivového oleje), Verona

4-6 VISCOM VISUAL COMMUNICATION (tisk, reklama) Milán

27-30 M.C. EXPOCOMFORT/EXPOBAGNO (technologie vytápění, klimatizace, obnovitelné zdroje, lékařská technika), Rho MI

6-8 INTERCHARM (

29-31 MECSPE (stroje pro zpracovatelský průmysl, výzkum, inovace), Parma

6-14 SALONE NAUTICO INTERNAZIONALE (lodě, vybavení), Janov

duben

10-12 LINEAPELLE

3-5 LINEAPELLE (móda, kůže), Boloňa

17-20 BUS&BUS BUSINESS (autobusy, vybavení, logistika), Verona

17-22 SALONE COMPLEMENTO ARREDO-I SALONI (bytové doplňky), Milán

21-23 ABITARE IL TEMPO (interiérová řešení, dekorace interiéru, interiérové doplňky), Verona

17-22 SALONE INT. DEL MOBILE-I SALONI (nábytek), SALONE INT. DEL BAGNO-I SALONI (koupelny, vybavení), EUROCUCINA-I SALONI (kuchyně, vybavení) Milán

17-20 MADE EXPO

květen

18-21 SAIE (stavebnictví, technologie, diagnostika, inženýrské sítě, stavební chemie), Boloňa

7-10 CIBUS (zemědělství, potravinářství), Parma

25-28 FIERA INTERNAZIONALE BOVINO DA LATTE (chov skotu, mlékárenství, veterinářství, agrotechnika), Cremona

8-12 PLAST (plasty, guma),

25-27 INTERNATIONAL EXPODENTAL (zubní technika), Řím

Milán

kosmetika, kadeřnictví), Milán

(móda, kůže) Boloňa

(architektura, design ), Milán

8-12 XYLEXPO (zpracování dřeva, technologie využití dřeva), MI

listopad

9-12 LAMIERA (stroje a strojní zařízení na zpracování kovů) Boloňa

7-11 EIMA (zemědělské stroje, zahradní nástroje a náčiní), Boloňa

9-12 VENDITALIA (automaty na distribuci jídel a nápojů), Milán 24-27 EUROCARNE (technologie zpracování, uskladnění, zmrazení a distribuce masa), Verona

13-18 EICMA MOTO (motocykly, doplňky), Milán

26-28 MODAPRIMA

24-26 MODAPRIMA (móda), Milán

77/99

(móda), Milán



Itálie

Zdroj: CFI – Comitato Fiere Industria (Výbor pro průmyslové veletrhy), Confindustria

Světová výstava EXPO 2015 v Miláně EXPO 2015 se uskuteční 1.5.-31.10.2015 v Miláně. Itálie si váží pocty, kterou uspořádání světové výstavy obnáší, a navzdory hospodářským obtížím uplynulých let, je připravena dostát svému závazku a k projektu se staví ambiciózně. Hlavní téma výstavy: „Feeding the Planet, Energy for Life“.

Pořadatelé výstavy si kladou za cíl přilákat 20 mil. návštěvníků (30% cizinců), zajistit účast 130 zemí a 60 firem. Výstava si vyžádá investice celkem 11,8 mld. eur v regionálním měřítku, přímo do 2 výstavního areálu o velikosti 1,1 mil. m pak bude investováno 1,7 mld. eur. Výstavní areál budou tvořit prostory pro výstavní pavilony, pro kulturní vystoupení, pro odpočinek a jinou zábavu. Pro pavilony se 2 počítá s plochou 200 000 m .

Oficiální a významné společné účasti firem z ČR na veletrzích v Itálii 2008 Čeští exportéři se pod patronací MPO zúčastnili formou oficiální společné expozice Mezinárodního veletrhu nábytku a designu - SIM, konaného ve dnech 16.-21.4.2008 v Miláně a Mezinárodního veletrhu dřevoobráběcích strojů – XYLEXPO, konaného ve dnech 27.-31.5. 2008 v Miláně. Zahraniční kancelář CzechTrade se sídlem v Miláně realizovala ve dnech 23.-26.února 2008 společnou expozici českých pivovarů na mezinárodním veletrhu Pianeta Birra, konaném v Rimini.

2009

Ve dnech 4. – 7.9.2009 se v Miláně konal 88. ročník mezinárodního veletrhu vybavení pro domácnost MACEF, kterého se zúčastnila ČR formou oficiální expozice. Veletrh MACEF má v Itálii výjimečné postavení a koná se dokonce dvakrát ročně – na podzim (září) a v zimě (leden). Na 80 000 m² výstavní plochy bylo přítomno přes 1 600 vystavovatelů, z toho 27 % bylo ze zahraničí. Podzimní edice představila následující sektory: Tradice & Inovace, Zlato & Stříbro, Vybavení & Dekorace, Nábytek & Kuchyně, Bižuterie & Doplňky, Dárkové předměty. V minulosti se ČR veletrhu pravidelně účastnila, ať již individuální účastí firem či katalogovou účastí prostřednictvím agentury CzechTrade. Na společné expozici ČR o rozloze 100 m² ve výstavním pavilonu v sektoru Tradice & Inovace se letos představilo 11 českých firem. Kromě toho se na veletrhu MACEF představily další dvě české firmy individuálně.

2010

Pivovarnický veletrh Pianeta birra Beverage & Co 2010 Prezentace českých firem na veletrhu Pianeta birra Beverage & Co 2010, který se uskutečnil ve dnech 21.-24. února 2010 v Rimini, probíhala na stánku agentury CzechTrade. Pianeta birra Beverage & Co je největším italským a jedním z největších evropských oborových veletrhů věnovaným pivovarnictví, nápojům a občerstvení, vybavení pro pizzerie a restaurace. Koná se každoročně a je určen zejména

78/99



Itálie

2

odborné veřejnosti. Na stánku o rozloze 20m se prezentovaly 3 české firmy: AGNEZIA, PMS PŘEROV a ŽATECKÝ PIVOVAR.

Slévárenský veletrh Metef - Foundeq V severoitalském městě Brescia se od 14. do 17.4.2010 konal spojený veletrh Metef – Foundeq: Metef – 8. ročník, věnovaný oboru neželezných kovů; Foundeq – 5. ročník, zaměřen na vše co souvisí se slévárenstvím. Veletrh, o jehož zařazení mezi podporované účasti usiloval obchodně ekonomický úsek velvyslanectví, navštívilo celkem 12 zástupců českých firem z oboru slévárenství a zpracování hliníku (ALW Industry, Beneš a Lát a.s., Fimes a.s.,Ljunghal s.r.o., SPL) spolu s výkonným ředitelem Svazu sléváren ČR. Itálie je velmi zajímavým exportním trhem a místní automobilový průmysl patří k zákazníkům českých firem. K tomu přistupuje fakt, že Itálie dále disponuje nabídkou technologií, které se v ČR využívají. Spolupráce tedy běží oběma směry a existuje prostor pro její další rozvoj. Veletrh dřevoobráběcích strojů Xylexpo V Miláně se od 4. do 8.5.2010 konal 22. ročník veletrhu strojů a technologií pro zpracování dřeva Xylexpo, který patří k nejdůležitějším výstavám v tomto oboru ve světovém měřítku. Akce se zúčastnilo 12 českých vystavovatelů v rámci projektu „Specializované výstavy a veletrhy“ (SVV) realizovaného Hospodářskou komorou ČR a z toho 5 na společné expozici společně s agenturou CzechTrade (Adamik Trade, s.r.o.; Balínek Trade, s.r.o.; Marshal - CZ s.r.o.; Sahos s.r.o.; Stori Mantel, s.r.o.). Další české firmy a asociace (Houfek a.s.; Katres spol. s r.o.; Kinex CZ s.r.o.; Neva – TST s.r.o.; Pilana Tools Wood Saws spol s r.o.; Rojek dřevoobráběcí stroje a.s.; Svaz výrobců dřevoobráběcích strojů a zařízení) vystavovaly samostatně. Veletrh Expo Ferroviaria V Turíně se ve dnech 8. – 10.6.2010 uskutečnil 4. ročník odborného veletrhu Expo Ferroviaria, který v rámci Itálie představuje jedinou veletržní akci věnovanou výhradně železničnímu průmyslu. V rámci projektu „Společné veletrhy a výstavy“ realizovaného HK ČR se v Turíně z iniciativy Asociace podniků českého železničního průmyslu představily 4 české firmy. Veletrh Expo Ferroviaria je bienále plně zaměřené na železniční průmysl a zahrnuje následující obory: železniční vozidla; infrastruktura; zabezpečovací, ovládací a komunikační zařízení; údržba vozidel a infrastruktury; informace pro cestující; systémy pro výdej jízdenek. Současně s touto akcí proběhl 3. ročník specializovaného bienále Intertunnel věnovaného problematice projektování, stavby a údržby železničních tunelů. Na společném stánku o rozloze 48 m² se představily české firmy Dako – CZ, a.s. (brzdové systémy); Brake Production s.r.o. (brzdové systémy); LOSTR, a.s. (výroba železničních vagónů; od září 2010 firma změnila název na Legios), které doplnila agentura CzechTrade. Samostatně vlastním stánkem o rozloze 16 m² byla přítomna společnost AMIT, spol. s r.o., která podniká v oblasti kontrolních systémů pro železnice a elektroniky pro průmyslovou automatizaci. Veletrh fotovoltaiky a obnovitelných zdrojů Ener Solar+ Ve dnech 17.-19.11.2010 se v Miláně uskutečnil II. ročník mezinárodního veletrhu dodavatelů techniky pro využití solární energie EnerSolar+. Veletrh na výstavišti „Fiera Milano Rho“ probíhal paralelně s dalšími akcemi: GREENENERGY EXPO, PV Tech a INVEX. Čtveřice firem z ČR dodávajících komponenty pro fotovoltaické a fototermické solární systémy se veletrhu zúčastnila na stánku agentury CzechTrade na výstavišti „Fiera Milano Rho“ přímo nebo v zastoupení katalogovou účastí. Vysoká úroveň veletrhu a zájem vystavovatelů i návštěvníků potvrdily slibné perspektivy využívání solární energie v Itálii.

2011 Veletrh a konference Power Gen Europe 2011

79/99



Itálie

Devět CZ firem se v rámci programu společných účastí na specializovaných veletrzích zúčastnilo konference a veletrhu Power Gen Europe ve dnech 7.-9.6.2011 v Miláně. Dalších sedm společností z CZ vystavovalo v Miláně samostatně. Početné zastoupení českých firem potvrdilo, že energetické strojírenství nadále patří k silným oborům českého průmyslu. IT představuje vzhledem k vysoké závislosti na dovozech elektrické energie perspektivní trh. Účast v rámci programu: ZPA Industry, ZVVZ-Enven Engineering, První brněnská strojírna Velká Bíteš, AURA Milevsko, CNC TVAR, REKO PRAHA, ŠKODA PRAHA, Wikov Gear, SEKO Aerospace. Vedle toho samostatně: Škoda Power, FANS, BAEST, Brentwood Europe, DEL, Prague Casting Services a SANBORN.

Informace o oficiálních účastech ČR na výstavách a veletrzích v zahraničí pro rok 2010 lze nalézt na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: http://www.mpo.cz. Informace o projektu společné účasti na veletrzích a výstavách v zahraničí, který realizuje Hospodářská komora ČR, lze nalézt na stránkách: www.komora.cz.

80/99



Itálie

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Italská vláda usiluje o zvýšení přílivu zahraničních investic. Investoři se však v Itálii musí potýkat s mnoha byrokratickými překážkami a průtahy. Stoprocentní kontrola společností zahraničním kapitálem je v Itálii povolena. V souladu se standardní ochranou hospodářské soutěže v EU platí některá omezení pro fúze a akvizice. Vedle toho má vláda možnost zablokovat fúze se zahraničními společnostmi z důvodu “výsostného zájmu národního hospodářství” nebo v případě, že v zemi investora jsou uplatňovány diskriminační kritéria vůči italským firmám. Dosud měla italská vláda možnost vetovat kapitálový vstup do některých společností na základě principu tzv. zlaté akcie. Italská právní úprava však byla dlouhodobě kritizována ze strany Evropské komise a vláda v roce 2012 připravila změny sporných ustanovení v zákoně. V této souvislosti se v roce 2011 diskutovala možnost zabránit ovládnutí italského výrobce mléčných výrobků Parmalat francouzskou společností Lactalis, což se však nakonec nestalo navzdory přání některých politiků a části podnikatelské veřejnosti. Hlavním akcionářem se nakonec stal Lactalis. Italské firmy jsou převážně v rukou italských majitelů a ve společnosti převažuje nechuť prodávat italské podniky cizincům. Podle článku 42 italské ústavy může být soukromý majetek vyvlastněn ve “veřejném zájmu” s tím, že je garantováno vyrovnání. Podle vyjádření italského Ústavního soudu takovéto vyrovnání nesmí být “pouze symbolické”, ale musí adekvátně kompenzovat legitimnímu vlastníkovi veškeré škody. Tato ústavní garance se už nevztahuje na eventuální nájemce nemovitostí v okamžiku vyvlastnění. Ústava dále připouští znárodnění podniků působících výhradně v oblasti veřejných služeb, energetice a ostatních monopolních odvětvích, na kterých je bezprostředně závislé národní hospodářství.

Italský systém podpory investic Státní podpora zahraničním investicím, např. formou daňových úlev, je směrována především na podporu rozvoje ekonomicky zaostalých regionů, zejm. italského Jihu. Podporou zahraničních investic se zabývá agentura Invitalia, která vznikla na základě dohody mezi organizacemi: Sviluppo Italia a Státní agenturou pro rozvoj podniků a prezentaci investičních pobídek. Invitalia je se věnuje potenciálními i stávajícím investorům. Pomáhá při zajištění vhodného umístění investice, při jednáních s představiteli veřejné správy, realizuje státní podporu dané investice a dodává služby po realizaci investice v rámci tzv. after care. Invitalia sídlí v Římě a působí prostřednictvím sítě zahraničních a regionálních zastoupení, která investorovi může nabídnout kompletní servis poradenských služeb dle jeho požadavků, včetně: •

9 informačních přepážek agentury ICE v zahraničí

•

17 regionálních společností Sviluppo Italia

• Investor Scouting Network (síť vybraných partnerů, jejichž úkolem je poskytovat bezprostřední pomoc investorům a podpořit nový podnikatelský projekt). Invitalia prezentuje na svých internetových stránkách (www.invitalia.it) následující prioritní obory, z hlediska přílivu zahraničních investic do Itálie: -

81/99

letecká doprava



Itálie

-

výroba komponent pro automobilový průmysl

-

chemický průmysl

-

potravinářský průmysl

-

výpočetní technika

-

zdravotnictví a biotechnologie

-

logistika

-

nanotechnologie

-

turistický ruch

S ohledem na limity stanovené EU italská vláda poskytuje investorům nenávratné příspěvky (až do 40%), zvýhodněné půjčky (až do 30%) a kupuje podíly rizikového kapitálu (až do 49%) společností se sídlem v určitých průmyslových oblastech země, určených vládou. Zákony na podporu investic se vztahují na různé oblasti: •

vytváření nových výrobních jednotek a posílení stávajících (Zákon 488/1992);

•

investice k oživení průmyslových oblastí (Zákon181/89);

•

místní rozvoj (Smlouva o umístění);

•

podpora využití vlastního zapojení a podnikání (Dekret 185/00);

•

podnikatelská činnost žen (Zákon 215/92);

•

technologický výzkum a inovace (Zákon 140/1997 a PIA Inovace);

•

rozvoj zemědělského a potravinářského průmyslu (Zákon 266/97);

•

nové investice a nová pracovní místa (Zákon 388/00, čl. 7,8).

Ostatní možnosti financování nabízejí programy v rámci EU; regionální operační programy (POR) a Jednotný dokument plánování (DOCUP). Jedná se o programy, které upřesňují přednosti investic v oblasti technologického výzkumu a inovací, vzdělávání a rozvoje místní podnikatelské činnosti a ekonomických aktivit.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Příliv přímých zahraničních investic do Itálie je dlouhodobě relativně malý a z hlediska jednotlivých regionů nerovnoměrný. Itálie v posledních letech zaostává za srovnatelnými zeměmi, jako je například Francie. Největšímu zájmu investorů se těší průmyslový Sever země, především region Lombardie. Zahraniční investoři mají menší zájem o jižní regiony země, které jsou ve srovnání se Severem ekonomicky méně rozvinuté a je zde i vysoká nezaměstnanost. Dalším problémem italského Jihu je vyšší zločinnost a korupce, do jižních regionů proto vláda nabízí vyšší investiční pobídky. Zahraniční investoři mají na italském Jihu zájem především o oblasti v okolí větších měst s univerzitami, potřebnou infrastrukturou a díky vysoké nezaměstnanosti dostatečnou nabídkou kvalifikovaných pracovních sil. (pozn.: Italská pracovní sila se vyznačuje relativně nízkou mobilitou).

82/99



Itálie

Největšími zahraničními investory v Itálii byly v posledních letech firmy z následujících zemí (pořadí podle velikosti objemu investic): Švýcarsko, Rakousko, Francie, USA, Velká Británie, Nizozemí a SRN.

Čistá investiční pozice vůči zahraničí (mld. EUR)

Aktiva - Přímé investice - Portfoliové investice - - z toho akcie - Ostatní investice - Deriváty Pasíva - Přímé investice - Portfoliové investice - - z toho akcie - Ostatní investice - Deriváty Čistá pozice Aktiva Pasiva Čistá pozice Aktiva Pasiva Čistá pozice Celková čistá pozice

2009 Nebankovní rezidenti 1,145.5 271.4 685.0 264.3 171.3 17.8 1,399.9 234.5 1,040.9 119.0 104.1 20.5 -254.4 Rezidentní banky 429.7 751.4 -321.7 Centrální banka 191.3 0.3 191.0 -385.2

Změna

2010

52.4 16.1 31.7 60.5 3.4 1.2 34.4 -1.1 29.5 -2.4 -0.7 6.7 17.9

1,197.8 287.5 716.7 324.8 174.7 18.9 1,434.3 233.4 1,070.3 116.6 103.4 27.2 -236.5

10.0 19.1 -9.1

439.7 770.6 -330.9

2.3 2.6 -0.3 8.5

193.6 3.0 190.6 -376.7

Zdroj: Výroční zpráva Centrální banky Itálie 2010 Jak je zřejmé z výše uvedené tabulky, Itálie jakožto průmyslově vyspělá země patřící do skupiny G8 patří k čistým „vývozcům“ investic. Rozvinuté velké italské firmy a bankovní instituce objemem svých investovaných prostředků převyšují objem investic zahraničních firem v Itálii. O Itálii mají zájem investoři z nastupujících významných ekonomik (BRIC – Brazílie, Rusko, Čína). Novými zahraničními investory, kteří v Itálii hledají know-how, vysoce kvalifikovanou pracovní sílu nebo zavedené světoznámé značky, se tak stávají společnosti z Ruska (firma Severstal) z Čínské lidové republiky (např. akvizice italské firmy Sergio Tacchini; v září 2011 navštívila Itálii na několik dní mise China Investment Corporation s cílem identifikovat vhodné investiční příležitosti) a z Indie (firma Videcon). Někteří investoři Itálii naopak opouští, např. kvůli vysokým mzdovým nákladům, a stěhují výrobu do jiných, nákladově výhodnějších zemí. Zahraniční investory obecně od Itálie odrazují neúnosné byrokratické překážky. Například britská společnost British Gas, která chtěla investovat v Brindisi do regasifikačního terminálu, v roce 2012 oznámila, že po 11 letech čekání na nezbytná povolení od italských úřadů, upustila od svého investičního záměru. Dále investory odrazuje dlouhodobě stagnující italské hospodářství. Velmi pomalý růst hrubého domácího produktu se negativně promítá do růstu koupěschopné poptávky v Itálii.

83/99



Itálie

9.3. České investice v teritoriu Podle posledního přehledu, který ČNB publikovala v březnu 2012, dosahoval stav přímých zahraničních investic Itálie v ČR na konci roku 2010 hodnoty 916,2 mil. eur. Itálie tak figurovala mezi šestnácti největšími zahraničními investory v ČR. České přímé investice v Itálii dosahovaly podle citovaného přehledu 7,6 mil. eur na konci roku 2010. Po přičtení (předběžných) toků investic v roce 2011 ke stavům na konci roku 2010 dosáhl stav přílivu přímých zahraničních investic z Itálie do ČR 860,8 mil. eur a stav odlivu z ČR do Itálie 7,9 mil. eur na konci roku 2011. Toky přímých zahraničních investic (tis. eur) Příliv do ČR Rok

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem

2009

39 060,2

-8 409,7

-157 897,4

-127 246,9

2010

2 309,3

-15 557,4

38 147,6

24 899,5

2011

-26,603,8

13,132,0

-41,892,4

-55,364,2

2009

0,0

1 667,3

-42 074,5

-40 407,2

2010

4 936,4

4 856,2

1 755,4

11 548,0

2011

244,0

853,3

-750,9

328,4

Odliv z ČR

Zdroj: ČNB

Z výše uvedeného přehledu toků přímých zahraničních investic je zřejmé, že v roce 2009, v době recese, čeští i italští investoři měli potřebu stahovat kapitál ze svých zahraničních pozic - viz záporné toky v obou směrech. Odliv nastal zejména formou odčerpávání ostatního kapitálu. To může souviset s poklesem ekonomické aktivity a tedy nižšími nároky na provozní finanční zdroje, ale také s potřebou mateřských společností zvýšit objem likvidních prostředků ve své bilanci. V roce 2010 došlo v obou zemích k oživení hospodářské aktivity a s ní se zvýšily kapitálové toky, zejména formou ostatního kapitálu ve směru do ČR. Kapitálové toky za rok 2010 skončily v obou směrech s kladnými znaménky - viz tabulka výše. Rok 2011 skončil z pohledu italských investic v ČR se záporným znaménkem. Statistika přímých zahraničních investic ČNB neodráží přítomnost italského kapitálu v České republice ani českého kapitálu v Itálii v plném rozsahu, protože řada významných investičních projektů byla realizována prostřednictvím dceřiných společností ve třetích zemích. Například výrobce autobusů Irisbus je vlastněn společností sídlící ve Francii (původně francouzsko-italský joint-venture), kterou dnes již plně ovládá italská společnost Iveco (součást Fiatu). Stejně tak zatím zřejmě největší česká investice v Itálii, realizovaná společnostmi kolem PPF do italské Generali (více než dvouprocentní podíl), ve statistikách přímých zahraničních investic ČNB zřejmě není zohledněna, protože „pouze" dvouprocentní podíl na základním kapitálu neodpovídá definici přímé zahraniční investice.

84/99



Itálie

Významné italské investice v ČR Domácí elektrospotřebiče Candy Elettrodomestici v roce 2000 postavila v Podbořanech závod na výrobu ledniček. Investice v objemu 42,7 milionů eur byla realizována s využitím státních pobídek. Kapacita závodu dosahuje 200.000 ledniček s obratem 1,09 mld Kč a zaměstnáno je v něm 343 osob. Automobilový průmysl Iveco postupně převzalo kontrolu nad společným italsko-francouzským podnikem Irisbus, do jehož skupiny patřil i tradiční český výrobce autobusů Karosa ve Vysokém Mýtě. V roce 2009 bylo v Irisbusu ČR vyrobeno 2 526 autobusů pro mimoměstskou dopravu pro více než 400 zákazníků z 27 zemi světa. S 2000 zaměstnanci jde o nejdůležitější součást Irisbusu, s třetinovým podílem na výrobě a prodeji. AKUMA (Fiamm) vyrábí akumulátory do silničních vozidel. Zaměstnává na 260 pracovníků, v roce 1999 Fiamm do závodu investoval 19,6 milionů eur. Společnost Cromodora Wheels, výrobce kol pro osobní automobily např. BMW a Alfa Romeo, otevřela v roce 2008 plně automatizovanou linku na výrobu kol z lehkých slitin v Mošnově. V září 2010 ohlásila investici ve výši35 mil. eur v ostravské průmyslové zóně italská společnost Freni Brembo, která vyrábí brzdy pro Audi, Land Rover, GM a BMW. Společnost Brembo byla v roce 2011 vyhlášena investorem roku v ČR. Strojírenství, slévárenství a ocelářství Italská společnost Tajmac přavzala Závody přesného strojírenství ve Zlíně. Dnes patří podnik Tajmac ZPS Zlín k předním výrobcům obráběcích center v ČR. Impianti e Macchine Fonderia (I.M.F) navrhuje a vyrábí strojírenské vybavení pro hutě. Česky závod, který se rozkládá na70.000 m2, byl založen s cilem zásobovat mateřsky podnik v Italii kompletním strojovým vybavením. Společnost Lucefin, jeden z nejvýznamnějších světových výrobců oceli zpracované za studena, založila v roce 2007 v prostorách bývalé ocelárny Poldi Kladno dceřiný závod Trafil Czech s cílem vyrábět tyčovou ocel. Skupina Tecnocap z Kampánie, přední světový výrobce plechových víček pro potravinové a jiné obaly, převzal podnik Obal Rozkoš u Jindřichova Hradce. Podnik po restrukturalizaci zaměstnává 200 pracovníků a vyrábí stovky milionů uzávěrů nádob ze skla, umělé hmoty a plechu pro potraviny, léčiva a kosmetiku. HTS (Heat Transfer System) vyrábí výměníky tepla pro chladírenská a klimatizační zařízení pro využití v potravinářském průmyslu respektive v dopravě. Energetika Italská energetická společnost ENI vlastní 32,44% akcií společnosti Česká rafinérská, největšího zpracovatele ropy. Zároveň ovládá distribuční síť 124 čerpacích stanic, díky čemuž má významný podíl na trhu pohonných hmot. Chemicky průmysl Jedním z nejvýznamnějších italských investorů je společnost SIAD, která v roce 2005 investovala 20 milionů eur do výroby technických plynů. Dnes vyrábí na 150 tun plynu a disponuje dvěma závody.

85/99



Itálie

Společnost Viroplastic v roce 2002 zahájila výrobu plastových viček a pro potravinářský průmysl (zejm. nápoje). Díky investici v objemu 10,3 milionů eur podnik podstatně zvýšil roční obrat, zaměstnává přibližně čtyřicet pracovníků a ročně vyrobí přes 1,2 mld. uzávěrů. Textilní průmysl V roce 1994 společnost Marzotto převzala Novou Mosilanu Brno. Dnes podnik díky investici ve výši 10,6 milionů eur ročně vyrobí na9 milmetrů čtverečních tkanin. Skupina Radici, která se zabývá výrobou syntetických vláken, v roce 1998 investovala do vybudování továrny na tkaniny z polyamidů využívané při výrobě koberců. Podnik zaměstnává 230 pracovníků. Potravinářský průmysl Mezi italské investice v ČR se řadí i privatizace Karlovarských minerálních vod. Úspěšně se rozvíjející podnik zaměstnává na 700 pracovníků a ročně vyrobí přes jednu miliardu litrů minerálních vod. Společnost Orrero, výrobce tvrdého sýru podle tradiční italské technologie v českých podmínkách, dnes díky investici Gruppo Brazzale patří k předním zpracovatelům mléka v ČR a sýr nesoucí označení Gran Moravia vyváží do Itálie. BAG International vyrábí v Jičíně smažené brambůrky v závodě, který zaměstnává na třicet zaměstnanců. Finanční služby UniCredit Banca získala v roce 2002 kontrolu nad Živnobankou a následně v rámci fúze s německou HVB převzala i českou HVB Bank. Od listopadu 2007, kdy došlo ke sloučení Živnobanky s HVB Bank, začala působit na českém trhu pod názvem UniCredit Bank Czech Republic a.s. V ČR chce UniCredit, která je čtvrtou největší českou bankou, v následujících letech expandovat. Italská pojišťovna Generali dlouhodobě posiluje své postavení na trhu v ČR, kde společně s českou finanční skupinou PPF vytvořila Generali PPF Holding ovládající Českou pojišťovnu. Na základě dohod s PPF se předpokládá postupné převzetí holdingu skupinou Generali. (pozn. v rámci spojování pojišťovacích společností PPF ovládla zhruba dvě procenta základního kapitálu Generali; podle informací z tisku se podíl PPF v Generali v roce 2011 snižoval.)

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Zájem českých investorů dosud v Itálii směřoval do oblasti cestovního ruchu a souvisejících služeb (hotely, penziony, restaurace, bary). Cestovní ruch zůstává vzhledem ke kulturnímu dědictví a přírodním krásám Itálie i nadále atraktivní oblastí. Vidina rychlé návratnosti investic do fotovoltaických elektráren přiměla některé české subjekty k investování do této oblasti. Italská vláda však v roce 2011 zahájila postupnou změnu výhodných podmínek a tato oblast ztrácí na atraktivitě, byť má Itálie, zejména Sicílie, Sardinie a jižní regiony, velmi výhodnou geografickou polohu pro výrobu elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách. Vodítkem při hledání perspektivních odvětví pro investice může být přehled oborů, které prioritně podporuje agentura Invitalia: -

letecká doprava

-

výroba komponent pro automobilový průmysl

-

chemický průmysl

-

potravinářský průmysl

86/99



Itálie

-

výpočetní technika

-

zdravotnictví a biotechnologie

-

logistika

-

nanotechnologie

-

turistický ruch

Privatizace V souvislosti s úsilím italské vlády snižovat veřejné zadlužení se nabízí možnost využít k tomu případné privatizační výnosy. Níže uvádíme přehled významných státních účastí v italských firmách. K privatizaci budou velmi pravděpodobně přistupovat lokální samosprávy, protože úsporná rozpočtová opatření dopadnou i na ně. Plány privatizovat některé municipální podniky (např. městské služby, distribuci elektřiny nebo dopravní služby) v roce 2012 ohlásila města Turín a Florencie Společnosti kotované na burze Obor činnosti

Státní podíl (%)

ENEL

výroba elektřiny

31,24

ENI

těžba a distribuce ropy a zemního 30,33 plynu

FINMECCANICA

strojírenství

30,20

STMicroelectronics

elektronika

13,82

Ostatní státní a polostátní společnosti Obor činnosti

Státní podíl (%)

INVITALIA

podpora přílivu přímých zahraničních investic

100

ANAS

správa a rozvoj silnic

100

Cassa depositi e prestiti

Investiční fond

70

CINNECITTA’ LUCE

kinematografie

100

CONI SERVIZI

služby ve sportovním odvětví

100

87/99



Itálie

CONSAP

pojišťovnictví

100

CONSIP

poradenství – ICT a zakázky veřejné správy

100

ENAV

řízení, kontrola leteckého provozu 100

EUR

správa nemovitostí

90

EXPO 2015

světová výstava EXPO

40

FERROVIE DELLO STATO

železnice

100

FINTECNA

správa majetkových účastí ve firmách, poradenství, příprava privatizace

100

Gestore servizi energetici

podpora a správa dotací v energetice

100

IPZS (Zecca dello stato)

tisk cenin a dokladů totožnosti

100

ITALIA LAVORO

podpora zaměstnanosti

100

POSTE ITALIANE

poštovní a finanční služby

100

RAI

telekomunikace, státní televize

SACE

garanční, pojišťovací a úvěrová společnost na podporu exportu

100

SOGEI

ICT služby pro veřejnou správu

100

SOGESID

služby a kontrola v oblasti ochrany 100 životního prostředí

SOGIN

zpracování radioaktivních materiálů

99,5

100

Priority rozvoje dopravní infrastruktury: 1) Dostavba železniční sítě - především na dobudování vysokorychlostních železničních tratí na trase Milán-Verona, Milán-Janov a Florencie-Boloňa.

88/99



Itálie

2) Výstavba dálniční sítě a dalších typů silničních komunikací, především pro stavby v jihoitalských regionech. 3) Rozvoj městských a příměstských dopravních sítí - příprava světové výstavy EXPO Milano 2015. Dále bude realizováno rozšíření sítě metra v Římě (linka C), dostavba letiště ve městě Vicenza, dostavba přístavní infrastruktury na italských vnitrozemských vodních tocích a dobudování infrastruktury pro hromadnou dopravu v regionech Kampánie, Apulie (Bari), Sicílie (Palermo a Catania) a Sardinie (Cagliari) a dále v severoitalských městech Parma, Brescia a Bologna. 4)

Dostavba škol.

5)

Rekultivace pozemků.

6)

Dostavba a modernizace vězeňských zařízení.

7)

Výstavba vodovodních sítí.

9.5. Rizika investování v teritoriu Největší překážky podnikání v Itálii Níže uvedený žebříček největších překážek podnikání v Itálii podle Global Competitivness Report 2010-2011 byl sestaven na základě průzkumu mezi vybranými respondenty, jejichž úkolem bylo vybrat z patnácti překážek pět nejproblematičtějších a přisoudit jim váhy 1-5 (1 odpovídá nejproblematičtější překážce). Překážka Byrokracie Přístup k úvěrům Daňové zatížení Daňová pravidla Infrastruktura Restriktivní pravidla na trhu práce Korupce Politická nestabilita

Nejčastěji uváděná (v %) 19,3 15,2 14,9 13,0 11,9 9,1 5,8 3,2

The Global Competitivness Report 2010-2011, World Economic Forum

Hospodářská rizika z pohledu Italské centrální banky Mario Draghi (MD) se na konci května 2011 ve svém posledním projevu ve funkci guvernéra Centrální banky Itálie u příležitosti prezentace pravidelné výroční zprávy věnoval dlouhodobému hodnocení hospodářského vývoje Itálie. MD, který se v listopadu 2011 ujal funkce guvernéra Evropské centrální banky, upozornil, že tempa růstu italské ekonomiky již 50 let postupně klesají. V 60. letech se HDP na hlavu zvyšoval o 5,5%, v 70. letech o 3,5%, v 80. letech o 2,5%, v 90. letech o 1,5% a v letech 2000-2007 o 1% ročně. Poté nastoupila krize a výsledek se posunul do oblasti záporných čísel. Důvodem dlouhodobého zpomalování italského hospodářství je nízké zvyšování a posléze dokonce pokles produktivity, a to především v poslední dekádě. Dnes je produktivita nižší než před deseti nebo dvaceti lety. Hospodářský růst je podmíněn především třemi faktory: kapitálem, objemem práce a produktivitou. Růst HDP na hlavu v Itálii v období 2000-2007 o jedno procento ročně je důsledkem zvyšování objemu práce a především kapitálu, avšak ve sledovaném období současně klesala produktivita. Což je paradoxní situace, protože tempo růstu hospodářství zpravidla určuje z jedné poloviny kombinace objemu práce

89/99



Itálie

a kapitálu a z druhé poloviny růstu produktivity. V průmyslově vyspělých zemích pak dokonce výrazně převažuje vliv zvyšování produktivity. Snížená schopnost zvyšování produktivity je strukturální slabinou italské ekonomiky a italského správního systému. MD prezentoval celkem 13 strukturálních slabin, které byly analyzovány centrální bankou v rámci ad hoc pracovních skupin. Reformní úsilí veřejné zprávy se má proto zaměřit na 8 oblastí: ·

neefektivní soudní systém;

·

školství potřebující reformy,

·

liberalizaci některých chráněných odvětví a podporu konkurenčního prostředí v nich;

·

zlepšení infrastruktury rozsáhlými investicemi, a to navzdory rozpočtovým škrtům;

· posílení kolektivního vyjednávání na úrovni jednotlivých firem v kontextu celonárodních kolektivních smluv; ·

odstraňování duálního pracovního trhu;

·

větší zapojení žen do pracovního procesu;

·

sociální síť pro nezaměstnané podporující aktivní uchazeče o práci.

Soukromý sektor má věnovat pozornost především pěti oblastem: ·

příliš velká převaha malých firem;

·

uzavřená rodinná struktura firem bránící najímání manažerů,

·

nízký stupeň internacionalizace především menších firem,

·

omezená schopnost zavádění inovací malými firmami,

·

nedostatečná kapitalizace firem.

Civilní soudnictví zatěžuje na 10 000 zákonů, což je dvojnásobek ve srovnání s legislativou Německa. Vedle toho je zátěží mocná lobby 200 tisíc advokátů oproti např. 46 tisícím ve srovnatelně velké Francii. Rozhodnutí v první instanci vyžaduje v průměru1000 dní, čímž se Itálie podle Světové banky řadí na 157 místo mezi 183 zeměmi. Veřejné výdaje se budou muset podle MD ještě dále snižovat, reálně o více než 5% v období 2012-2014. Veřejná správa s menšími disponibilními financemi a bez možnosti zvyšovat veřejné zadlužení, by měla zaměřit pozornost na lepší regulaci podnikatelského prostředí a na zefektivnění fungování trhů zvyšováním konkurence. Pokud jde o rozpočtové škrty, nelze je aplikovat plošně a lineárně, protože by hrozilo podvázání již tak slabého hospodářského růstu. Je třeba škrtat v neefektivních a zbytných výdajích, ale například investice do infrastruktury, které mají prorůstový charakter, by měly být zachovány. Studie banky Monte dei Paschi ve spolupráci se Sorbonou zjistila vztah mezi kvalitou institucí a vlastním kapitálem společností na jedné straně a finančním a hospodářským rozvojem na straně druhé. Tam, kde lépe fungují instituce, jako soudnictví nebo školství, se lépe tvoří vlastní kapitál společností. Existuje menší sklon k zneužívání transakcí a zvyšuje se míra využívání vnějšího financování. Tato úměra platí i obráceně, což bohužel ukazuje realita v Itálii. Italské společnosti jsou v průměru o 40% menší, než společnosti v Eurozóně. V TOP 50 největších evropských firem figuruje 15 německých, 11 francouzských a pouze 4 italské společnosti. Firemní struktura v Itálii se zdá být statická a chybí přechod malých firem mezi střední a středních mezi velké. Překážky růstu firem lze hledat ve fiskálním, normativním a správním kontextu. Rodinné firmy jsou příliš uzavřené a odmítají najímání manažerů. Mezi průmyslovými společnostmi s deseti a

90/99



Itálie

méně zaměstnanci je v Itálii 60% plně majetkově a manažersky v rukou rodin. Ve Francii a v Německu jich je o 30% méně. Tyto společnosti se vyznačují menším sklonem k zavádění inovací, pronikání na trhy mimo EU a k výzkumu a vývoji.

91/99



Itálie

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Penzijní reforma Soubor změn penzijního systému byl schválen italským parlamentem 22.12.2011 v rámci rozsáhlého balíku úsporných opatření, který měl odvrátit pohromu, které Itálie čelila v podobě ztráty posledních zbytků důvěry investorů na dluhopisovém trhu. Vláda se rozhodla přistoupit k reformě penzijního systému bez odkladů zejména proto, aby její pozitivní efekt na tzv. mandatorní výdaje státního rozpočtu začal působit již v roce 2012. Bylo třeba systém nastavit tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a nezávislý na „dotacích“ z jiných rozpočtových zdrojů, například z daní. Vláda chtěla systém zprůhlednit a sjednotit. Řada „privilegovaných skupin“ penzistů se těšila značným výhodám a příznačné byly pro původní systém rozdíly mezi jednotlivými generacemi. Nový systém omezil vysoké penze, které byly vypočítávány z vysokých výdělků. Na druhou stranu si nový systém klade za cíl omezit zaměstnávání „na černo“ bez placení příspěvků do penzijního systému. Bude se proto více zohledňovat doba, během níž pracovníci odváděli příspěvky na penzijní pojištění. Itálie se inspirovala při přípravě reformy ve Švédsku a zavádí „příspěvkový systém“. Od 1. ledna 2012 se zvýšil věk odchodu do důchodu na 66 let u mužů a k této věkové hranici se bude postupně přibližovat i u žen. Každoročně se věk odchodu žen do důchodu zvýší o půl roku, až se v roce 2018 vyrovná. EF v této souvislosti poznamenala, že bude v souvislosti se zvyšováním věku odchodu žen do důchodu třeba přijmout účinná opatření v politice podpory zaměstnanosti, což se ostatně týká i mužů ve věku nad 50 let, kteří obtížně hledají zaměstnání.

Tisková konference italského premiéra na konci roku 2011 Mezi chystanými strukturálními opatřeními v roce 2012 podle premiéra Montiho nebude chybět liberalizace a reforma trhu práce. Reforma trhu práce by měla vést k větší flexibilitě (včetně povzbuzení k opětovnému zaměstnávání lidí bez práce), ale zároveň k posílení sociálního zabezpečení v některých oblastech (a některých skupin zaměstnanců)[1]. Vláda chce povzbudit růst opatřeními, která si vyžádají méně prostředků ze státního rozpočtu a budou se opírat o pákový efekt soukromé spotřeby. Podmínkou je mimo jiné „spravedlivá“ distribuce zdrojů. Vláda bude usilovat, aby zabránila růstu sociálního napětí. Liberalizace některých odvětví (zejména služeb) by měla odstranit bariéry vstupu nových subjektů na daný trh a s tím by měl být otevřen prostor pro zapojení mladých. V tomto směru sice premiér ve svém projevu nezmínil konkrétní sektory, ale dá se očekávat, že liberalizace se bude mimo jiné týkat distribuční sítě pohonných hmot, lékáren, obchodů a taxi. Vláda se v rámci povzbuzení růstu chce zabývat také problematikou zpožděných plateb za realizaci veřejných zakázek. Premiér Monti uvedl, že si je vědom toho, že firmy jsou v úzkých kvůli snížené ochotě bank poskytovat úvěry a kvůli malému pochopení ze strany zákazníků (včetně veřejné správy), kteří platí se zpožděním. Otázkou se zabývá ministerstvo hospodářského rozvoje. [1] Vysoký stupeň ochrany stávajících zaměstnanců se negativně promítá do ochoty zaměstnavatelů přijímat nové pracovníky a podepisovat s nimi pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Hovoří se o dualismu na trhu práce, kde se zaměstnanci dělí do dvou skupin podle míry sociální ochrany.

92/99



Itálie

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Největší ekonomický deník Il Sole 24 Ore sestavil tradiční přehled nejdůležitějších změn podnikatelského prostředí v Itálii v roce 2012. Řada změn zvýší daňové zatížení firem a domácností, některé změny mohou představovat obchodní příležitost pro potenciální české dodavatele. •

Zemědělství

Prodej státní půdy Dekret-zákon připravený Montiho vládou potvrdil záměr připravit k prodeji státní pozemky. Předpokládá se, že velké pozemky v hodnotě vyšší než 400 tis. eur půjdou do dražby. •

Životní prostředí

Systém SISTRI Dne 2.4.2012 bude spuštěn systém monitorování původu odpadů SISTRI (Sistema di traciabilita informatica dei rifiuti). Převážení odpadu bude vyžadovat příslušné dokumenty a za nedodržení zákona bude hrozit peněžitý trest, v případě nebezpečných odpadů i trest odnětí svobody. (pozn.: Problémy s likvidací odpadu, zejména v regionu Neapoli a v regionu Kampánie si vyžádaly zavedení tohoto systému.) Zastavení prodeje žárovek s výkonem nad 25 W Žárovky s výkonem 25 – 40 W nebude možné od 1. září prodávat, což souvisí s postupným nahrazováním tradičních žárovek energeticky úspornějšími zdroji světla. Zvýšení podílu recyklovaného odpadu Obce musí zvýšit podíl recyklovaného odpadu alespoň na 65 procent. •

Bydlení

Energetická úspornost domů Od 1. ledna musí inzeráty o prodeji bytů a domů obsahovat údaje o energetické úspornosti/účinnosti. U prodávaných nemovitostí musí být označení A – G. Využití obnovitelných zdrojů Nově projektované domy musí mít od 31. května alespoň 20 % podíl využití obnovitelných zdrojů na vytápění, klimatizování a ohřev vody. •

Spotřeba domácností a firem

Zvýšení DPH Po zvýšení daně z přidané hodnoty v roce 2011 může dojít v průběhu roku 2012 k dalšímu růstu DPH ze současných 21 na 23 % a u nižší sazby, která se týká některých potravin a např. služeb v cestovním ruchu, z 10 na 12 %. Případné zvýšení sazeb by mělo vstoupit v platnost od 1. října a dojde k němu, pokud se na základě před Vánoci schváleného balíku fiskálních opatření nepodaří získat v roce 2012 dodatečné 4 mld. eur (v roce 2013: 16 mld. eur; v roce 2014: 20 mld. eur). Označování textilního zboží

93/99



Itálie

Od 8. května platí nařízení EU 1007/2011 o používání označení textilního materiálu na visačkách zboží „100%“, „čistá“, „pouze“ jen v případě, že byl použit skutečně pouze jeden materiál (např. bavlna). Ruší se omezení otevírací doby Obchody budou moci mít libovolně otevřeno. Ruší se omezení otvírací doby (pozn.: původně na ochranu malých obchodů, před konkurencí velkých řetězců). Turistický zákoník nabývá účinnosti V roce 2012 nabývá účinnosti „Turistický zákoník“ (č. 79/2011), který upravuje sektor služeb v cestovním ruchu. Nová norma přináší řadu změn na podporu rozvoje cestovního ruchu a zvyšování kvality služeb. •

Úvěry

Navýšení garancí pro firmy z fondu MSP Zvyšuje se krytí z fondu malého a středního podnikání. Státní garance z fondu spravovaného Ministerstvem hospodářského rozvoje mohou dosáhnout až 80% hodnoty finanční operace. Maximální částka se zvyšuje z 1,5 na2,5 mil. eur. Splácení faktur Do 12. listopadu by Itálie měla aplikovat směrnici 2011/7/EU, která stanoví maximální lhůty splatnosti faktur mezi soukromými subjekty a mezi soukromými a veřejnými subjekty. •

Energie

Zdražení energie Podle odhadů institutu Nomisma Energia v roce 2012 zaplatí Italové v průměru o 53 eur více než v předchozím roce. Za odběr elektřiny zaplatí o 4,8% více, což je částečně způsobeno růstem cen na komoditní burze a částečně dotacemi na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Za odběr zemního plynu zaplatí o 2,7% více. Podpora fotovoltaických zdrojů energie Od 1. ledna vstupuje v platnost nové schéma podpory fotovoltaických elektráren. Subvence se snižují o 30 % ve srovnání se zdroji zapojenými do sítě do poloviny roku 2011. Další snížení dotací vstoupí v platnost v polovině roku2012 aod roku 2013 by mělo dojít k zásadní změně systému podpory. •

Fiskální oblast

Vyšší zdanění luxusních vozidel se silným motorem Zvýšený roční poplatek za rok 2011 za vozidla s výkonem motoru vyšším než 225 kW zaplatí vlastníci, kteří jej vlastnili nebo nabyli v období od 7. července do 31. prosince. Poplatek za rok 2012 odvedou majitelé vozů s výkonem motoru nad 185 kW. Mění se způsob odvolání proti „finančnímu úřadu“ Daňoví poplatníci budou postupovat podle nových pravidel při podávání odvolání proti vyměření daně ze strany Italského daňového úřadu (Agenzia Entrate). •

Oblast justice

Minimální úrok z prodlení: 2,5 %

94/99



Itálie

Na základě rozhodnutí Ministerstva hospodářství a financí a Ministerstva hospodářského rozvoje se zvyšuje úrok z prodlení, pokud smluvní strany nestanoví jinak, z 1,5 % na 2,5%. •

Trh práce

Zrušení příspěvků za zaměstnávání učňů Změní se systém podpory učňovského školství. Firmám od 1. ledna přestane být vyplácena podpora za zaměstnávání učňů. Práce na částečný úvazek Zjednodušuje se procedura změny kvalifikace pracovního místa z plného na částečný úvazek. Není již nutné, aby změnu schválilo Provinční ředitelství práce. Daňové zvýhodnění zaměstnávání mladých pracovníků a žen Zdvojnásobuje se sleva na dani (IRAP) pro společnosti s méně než 35 zaměstnanci při zaměstnání pracovníků do 35 let a žen. V jižních regionech se sleva na dani dokonce ztrojnásobí. •

Svobodná povolání

Reforma profesních komor Do 13. srpna musí profesní komory upravit pravidla zápisu nových členů, pojištění, vzdělávání, disciplinární procedury a zkrácení „zaškolení“ (koncipienti atd.). Zakládání firem Nově se mohou zakládat firmy za účelem výkonu tzv. svobodných povolání, jako jsou například advokáti (societa tra profesionisti, Stp). •

Sociální zabezpečení

Příspěvky samostatně výdělečně činných osob Od 1. ledna se zvýšily příspěvky samostatně výdělečně činných osob (řemeslníci, zemědělci, obchodníci atd.) do fondu sociálního zabezpečení. Až do roku 2018 se bude zvyšovat procentní sazba každoročně o jeden bod, až dosáhne 24 %. Penzijní reforma Itálie od 1. ledna přechází na příspěvkový systém, podobný jako byl zaveden ve Švédsku. Končí tzv. systém „oken“ stanovující okamžik odchodu do důchodu. Věk odchodu do důchodu se prodlužuje s platností od 1. ledna na 66 let, přičemž věk odchodu žen do důchodu se bude zvyšovat na stejnou úroveň postupně, vždy o půl roku, až do roku 2018. •

Ochrana osobních údajů

Právnické osoby jsou z ochrany vyloučeny Pravidla ochrany osobních údajů nebudou aplikována na právnické osoby: obchodní společnosti, sdružení, veřejné instituce. Opatření by mělo odstranit některé administrativní náležitosti, které dosud musely firmy splňovat. •

Úspory

Státní dluhopisy pro soukromé investory

95/99



Itálie

V prvním čtvrtletí budou vydány státní dluhopisy určené drobným investorům s krátkou dobou splatnosti a nízkou nominální hodnotou 1000 eur. Jejich prodej bude probíhat prostřednictvím burzovního systému MOT. Zdanění výnosů z finančních nástrojů Od 1. ledna se sjednotí daňová sazba z finančních nástrojů na 20 % s výjimkou penzijních fondů, které budou nadále zdaněny 11 %, a státních a poštovních obligací zdaněných 12,5 %. Zdanění běžných účtů a účtů cenných papírů Daň z běžného účtu ve výši 34,20 eur se od 1. ledna ruší u účtů, na nichž průměrný zůstatek nepřesáhne 5 000 eur. Naopak běžné účty právnických osob budou zatíženy vyšší daní 100 eur ročně (původně 73 eur). V závislosti na objemu deponovaných cenných papírů se mění daň z těchto účtů. Pokud hodnota cenných papírů nepřesáhne 50 000, eur zůstává v platnosti daň ve výši 34,20 eur. V opačném případě se daň vypočítává podle tržní hodnoty cenných papírů a daní se sazbou 0,1 %. Sankce za hotovostní platby Od 1. února bude sankcionováno používání hotovostních plateb nad 1000 eur. (pozn.: v roce 2011 se dvakrát snižoval strop pro používání hotovostních plateb, naposledy z 2500 na 1000 eur). V únoru končí přechodné období, kdy bylo používání hotovosti v platebním styku nad v intervalu 1000 – 2500 eur tolerováno. •

Zdravotnictví

Výdajový strop na léky a zdravotní pomůcky Podle dohody mezi státem a regiony by měly být stanoveny úsporné plány v oblasti výdajů na léky a zdravotní pomůcky. Pokud nedojde k dohodě, nabude účinnosti povinnost dosáhnout úspor ve výši 40 % na léčivech a 30 % na zdravotních pomůckách. Od roku 2013 bude poprvé stanoven roční výdajový strop pro jednotlivé regiony. Prodej léků mimo lékárny Od schválení prosincového balíku fiskálních opatření parlamentem běží lhůta pro Italskou lékovou agenturu, aby do 120 dnů předložila seznam léků, které budou uvolněny do běžného prodeje mimo lékárny. •

Zjednodušení byrokracie

Nahrazení některých certifikátů V rámci pomoci malým a středním podnikům se ruší povinnost předkládat při vyřizování žádostí před úřady certifikáty, vystavené jinými veřejnými institucemi. Místo toho je možné předložit pouze čestné prohlášení a úřady si následně mohou uvedené skutečnosti ověřit. Zjednodušení by mělo přinést úspory malým a středním podnikům ve výši 23 mld. eur ročně. •

Doprava

Souboj o zákazníky na vysokorychlostní železnici mezi Trenitalia a Ntv V březnu se očekává vstup nového dopravce na vysokorychlostní železnici. Soukromá společnost Ntv nasadí do souboje o zákazníky se státními drahami nejmodernější vlakovou soupravu „Italo“, která bude schopná jet maximální rychlostí360 kmza hodinu. Ntv bude nabízet své služby na tratích Turín-Milán-ŘímNeapol-Salerno a na trati Řím-Benátky. Samospráva vyhlásí výběrová řízení na zajištění lokální dopravy

96/99



Itálie

Montiho vláda bude tlačit lokální samosprávu (obce a regiony), aby vypisovala veřejné obchodní soutěže na zajištění lokální autobusové, tramvajové a vlakové dopravy (vč. metra). Termín, do kdy musí lokální samosprávy zjednat nápravu, pokud tendry v minulosti nevypsaly, je do konce března. Růst dálničních poplatků Společnosti spravující dálnice požádaly regulační úřad o zvýšení poplatků v rozmezí od 3,5 do 5 %. Certifikace přepravců Společnosti provozující silniční přepravu budou muset na základě nové komunitární legislativy – nařízení 1071/09 prokázat do 3. června splnění všech podmínek pro výkon tohoto druhu podnikání.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Inzerce prostřednictvím „www.italtrade.com“ Poptávky, nabídky a návrhy na spolupráci mohou české firmy inzerovat prostřednictvím stránek www.italtrade.com v sekci „Your Business Proposals“. Na této internetové adrese jsou v databázi shromážděny obchodní profily více než 40 000 italských firem.

Strojírenství Podle analýzy, kterou agentura CzechTrade zveřejnila v roce 2012 patří Itálie a Česká republika k významným hráčům v sektoru obráběcích center a rozvaděčů. Mezi českými a italskými společnostmi existuje na tomto poli řada kontaktů a dlouhodobých výrobních kooperací. Italské společnosti v minulosti investovaly do výroby obráběcích strojů v ČR - viz např. Tajmac - ZPS. Tabulky největších světových exportérů a importérů obráběcích center a rozvaděčů Vývoz obráběcích center (2009) Export v USD

% svět. exportu

1.

Německo

1 198 772 241

30,9

2.

Japonsko

1 137 892 388

29,4

3.

USA

216 586 792

5,6

4.

Korejská republika

196 020 805

5,1

5.

Itálie

192 655 534

5,0

6.

Švýcarsko

180 048 480

4,6

7.

Belgie

119 416 254

3,1

8.

Španělsko

87 662 074

2,3

97/99



Itálie

9. 10.

Česká republika

83 161 223

2,1

Spojené království

77 236 758

2,0

Dovoz obráběcích center (2009) Import v USD

% svět. importu

1.

Čína

1 419 533 020

33,1

2.

USA

498 324 069

11,6

3.

Německo

273 421 871

6,4

4.

Rusko

196 961 447

4,6

5.

Mexiko

160 715 143

3,7

6.

Belgie

146 118 445

3,4

7.

Itálie

128 161 332

3,0

8.

Korejská republika

121 516 265

2,8

9.

Francie

110 112 949

2,6

10.

Švýcarsko

109 462 553

2,6

51.

Česká republika

29 769 576

0,7

Vývoz rozvaděčů (2009) Export v USD

% svět. exportu

1.

Německo

5 855 046 423

22,3

2.

USA

2 492 536 021

9,5

3.

Čína

2 058 397 085

7,8

4.

Japonsko

1 996 231 063

7,6

5.

Mexiko

1 608 999 701

6,1

98/99



Itálie

6.

Francie

929 186 113

3,5

7.

Malajsie

852 133 297

3,2

8.

Itálie

829 040 572

3,2

9.

Česká republika

708 492 170

2,7

Spojené království

698 958 299

2,7

10.

Dovoz rozvaděčů (2009) Import v USD

% svět. importu

1.

USA

4 076 854 143

17,2

2.

Čína

2 776 374 151

11,7

3.

Německo

1 880 938 990

7,9

4.

Thajsko

993 526 391

4,2

5.

Korejská rep.

894 530 916

3,8

6.

Rusko

882 848 985

3,7

7.

Francie

772 550 710

3,3

8.

Kanada

770 381 738

3,2

9.

Mexiko

557 004 254

2,3

10.

Spojené král.

554 370 151

2,3

12.

Itálie

462 683 502

28.

Česká republika

308 503 175

2,0 1,3

Zdroj: agentura CzechTrade

99/99


Souhrnná teritoriální informace Itálie

Recommend Documents