Souhrnná teritoriální informace Bangladéš

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Bangladéš

Souhrnná teritoriální informace Bangladéš Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Dillí (Indie) ke dni 04.11.2011

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/29

© Zastupitelský úřad Dillí (Indie)


Bangladéš

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu Česky:

Bangladéšská lidová republika

Anglicky:

The People’s Republic of Bangladesh

Bengálsky:

Gana Prajatantra Bangladesh

1.2. Rozloha 2

celková rozloha:

147.570 km

rozloha bez vodních toků:

140.200 km

Délka pobřeží:

2

(podle některých pramenů 143.998 km )

2

580 km

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Rok

Počet obyv. (v mil.)

1974 1980 1991 2000 2006 2008 2010

71,32 89 111,4 129,2 147,4 151,9 158

Hustota (obyv./ 1 km )

Ekonomicky činné obyv. (v mil.)

495 618 755 879 1000 1097 1127

56,0

2

66,6 71 73,87 mil. (46,7 %)

Uvedené hodnoty hustoty obyvatelstva patří k nejvyšším na světě, mimo městské státy.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Rok 1994/95 1999/2000 2002 2006 2008 2010 Věk 0-14 15-64 65 a více Celkem

2/29

Roční přírůstek 1,9 1,5 1,59 2,09 2,02 1,6 % z celku 34,2 61,1 4,7 100



Bangladéš

Bangladéši se daří snižovat populační přírůstek, který brzdí reálný hospodářský růst země. Medián věku je 23,3 let.

1.5. Národnostní složení Celkem 97,7% všech obyvatel tvoří Bengálci. Nejpočetnější skupinou nebengálského obyvatelstva jsou hindsky nebo urdsky mluvící přesídlenci z různých států severní Indie (1,3%), označovaní obecně jako Bihárci. Další národnostní menšinu tvoří příslušníci původního kmenového obyvatelstva (cca 500.000).

1.6. Náboženské složení Nejrozšířenějším náboženstvím v Bangladéši je islám (88 % věřících), druhým nejrozšířenějším náboženstvím je hinduismus (11 %). Z příslušníků ostatních náboženství jsou v Bangladéši jen nepatrné skupiny buddhistů (0,6 %) a křesťanů (0,3 %).

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředním jazykem na celém území Bangladéše je bengálština (v angličtině psáno Bengali), kterou mluví 98 % obyvatel. Poměrně snadno se lze po celém území Bangladéše domluvit anglicky. Z dalších jazyků mimo bengálštinu mluví 1% obyvatelstva urdsky nebo hindsky.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Území Bangladéše je rozděleno do 7 krajských divizí: -

Barisal, Chittagong, Dhaka, Khulna, Rajshahi, Tangpur, Sylhet.

Každá divize je dále rozčleněna na okresy (dohromady 64), zahrnujících dohromady 464 policejních okrsků (tzv. thanas). Nižší administrativní jednotkou jsou střediska (celkem 4.500) a jednotlivé obce (celkem 68.000). Hlavní město:

Dháka (Dhaka, Dacca)

Další velká města:

Čittagong (Chittagong)

Khulna (Khulna)

12,3 milionu obyvatel 2,35 milionu obyvatel

1,00 milionu obyvatel Rádžšáhí (Rajshahi)

0,54 milionu obyvatel

Barisál (Barisal) Čándpur (Chandpur)

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Česky Bangladéská taka Dělení: Devizový kurs:

3/29

Anglicky Taka

Mezinárodní zkratka BDT

Místní označení Tk

1 Taka = 100 paisa 1 USD = 71,13 BDT (říjen 2011)



Bangladéš

Cizí měny se v Bangladéši nepoužívají. Bez problémů lze na místní měnu směnit americké dolary (USD). V omezeném rozsahu se dají použít také mezinárodní platební karty.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba V Bangladéši je velké množství náboženských svátků, především islámských. Při cestách je třeba počítat s tím, že v pátek je zavřeno, naopak neděle je pracovní den. Úřady mají zavřeno v pátek a částečně i v sobotu. Státní svátky v r. 2011 16.02. 21.02. 26.03. 14.04. 01.05. 17.05. 31.08. 06.10. 06.11. 06.12. 16.12. 25.12.

Eid Milad un-Nabi Shahid Dibash (Language Martyrs` Day) Independence Day Bangla New Year`s Day May Day Buddha Purnima (Buddha`s Birthday) Eid Ul Fitr (Rojar Eid ) Durga Puja (Vijaya Dasami Durga Puja (Vijaya Dasami Eid Ul Azha (Korbani Eid) Muharram (Ashura) Bijoy Dibosh (Victory Day) Christmas

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Bangladéš je muslimská země a je třeba dodržovat všechna pravidla chování, která z toho vyplývají. Pátek je dnem pracovního klidu. Do mešit je pro muže většinou volný přístup, je nutné však zout obuv a rozhodně se doporučuje oblékat dlouhé kalhoty. Fotografovat se doporučuje pouze se svolením místních hlídačů. Smlouvání v obchodech je běžnou záležitostí, v některých místech je dokonce nutné, neboť požadované ceny často několikanásobně přesahují skutečnou hodnotu zboží. Místní trhy jsou otevřeny 7 dní v týdnu, obvykle od 10 hodin do cca 21 hodin. Je nutné se vyhýbat většímu shluku lidí, demonstracím, shromážděním, která mohou velmi rychle přerůst v násilné akce, při nichž se anonymní dav může obrátit i proti cizincům. Celkově se však místní obyvatelé chovají k cizincům vlídně se snahou jim pomoci. Většina obyvatelstva ve větších městech hovoří alespoň částečně anglicky. Také v Bangladéši existují území, kam je přístup cizincům zakázán nebo se nedoporučuje. Je vhodné se vždy před cestou informovat na aktuální stav. Ve větších městech hrozí drobná pouliční kriminalita, podvody, kapesní krádeže. Doporučuje se nepřijímat žádné jídlo ani nápoje od neznámých lidí. Je nutné bedlivě střežit peníze a cestovní pas. Jako v jiných asijských zemích, tak i v Bangladéši je třeba do obchodních aktivit zapojit místního konzultanta, který rozumí místnímu trhu a má nezbytné konexe. Pro uzavření obchodu je nezbytný osobní styk, Bangladéšané nejsou zvyklí uzavírat obchody na dálku. Vyjednávání je poměrně zdlouhavé, většinou je třeba několik obchodních jednání, kdy dojde k navázání „přátelského vztahu“. Obchodní jednání budou delší než je zvykem na Západě, tj. začínají typickými konverzacemi o počasí, sportu, rodině obchodníka apod. Důležitým (pozitivním) faktorem jsou dárky, které si Bangladéšané rádi vyměňují (např. sladkosti, suvenýry z cizích zemí), a jejich potenciální partneři by měli této okolnosti věnovat pozornost.

4/29



Bangladéš

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Ve větších městech lze najít zdravotní péči na přijatelné úrovni, přestože hygienické standardy zdravotnických zařízení jsou v porovnání s evropskými zvyklostmi výrazně nižší. Ve venkovských oblastech je situace mnohem horší. Obecně platí, že do Bangladéše - podobně jako do Indie - by měly jezdit pouze osoby v dobrém zdravotním stavu. Je vhodné si s sebou vzít pravidelně užívané léky a navštívit v případě potřeby pouze renomovaného, anglicky mluvícího lékaře. Zdravotní péči si zahraniční návštěvníci musí hradit, často v hotovosti, je proto nutné před cestou sjednat zdravotní pojištění a mít dostatečnou finanční zásobu. První pomoc je lépe vyhledávat u soukromých zdravotnických zařízení.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Všichni občané ČR potřebují ke vstupu do Bangladéše platné vízum. Tzv. Landing Permit na dobu pobytu cca 10 dnů je možno obdržet přímo na letišti za poplatek 15 USD. Vízum je možné si vyřídit na zastupitelském úřadě Bangladéše - nejbližší je v SRN či Rakousku. Vhodná doba pro cestování je od října do dubna. Nedoporučuje se cestovat od května do září, neboť je období dešťů, které může přinést záplavy, tornáda, a s tím spojené výpadky proudu a další komplikace.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi V jihovýchodní části země se nachází oblast Chittagong Hill Tracts, kde může být pohyb omezen dle aktuálních nařízení místních úřadů. Při cestě do této oblasti je třeba se informovat u místních úřadů a případně si vyřídit potřebná povolení.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města V Bangladéši je ČR zastoupena honorárním konzulátem, diplomatické vztahy jsou s tímto státem udržovány prostřednictvím velvyslanectví v Dillí. Velvyslanectví ČR v Dillí Embassy of the Czech Republic 50-M, Niti Marg, Chanakyapuri New Delhi – 11002, India Telefony:

tel. spojovatel

0091 / 11 /

26110 205 (non-stop)

“

26110 318 (non-stop)

“

26110 382 (non-stop)

Fax:

0091 /11/26886 221

E-mail:

[email protected]

Úřední hodiny konzulárního a vízového oddělení: pondělí až čtvrtek 9.00 - 11.00 hodin (pro veřejnost)

5/29



Bangladéš

Adresa honorárního konzula ČR v Bangladéši: Mr. Mahbubur Rahman Honorary Consulate of the Czech Republic 98, Gulshan Avenue C/E/S(A) 48, Gulshan, Dhaka - 1212 Tel: 00880-2- 8821942, Fax: 00880-2-8823290, E-mail: [email protected]

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V Bangladéši dlouhodobě nepůsobí žádný oficiálně vyslaný zástupce českých institucí.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Telefonní kód země:

+880

1.18. Internetové informační zdroje www.bangladeshgov.org www.bangladesh-bank.org www.pmo.gov.bd www.thefinancialexpress-bd.com/ www.bdnewslive.com/ www.bids.org.bd/ www.bizbangladesh.com/ www.bangladesh-web.com/

Vláda a propojení na jednotlivá ministerstva Centrální banka Prime Minister`s Office Financial Express of Bangladesh Bangladesh News Live Bangladesh Institute of Develoment Studies Business Info Bangladesh News from Bangladesh

1.19. Adresy významných institucí www.boi.gov.bd www.epb.gov.bd www.dhakachamber.com www.eudelbangladesh.org www.bids.org.bd/ www.dhakachamber.com/ www.fbcci-bd.org/ boi.gov.bd/

6/29

Board of Investment Export Promotion Bureau Dhaka Chamber of Commerce Delegace EU v Dhace Bangladesh Institute of Develoment Studies Dhaka Chamber of Commerce and Industry Federation of Bangladesh Chambers of Commerce and Industry Board of Investment



Bangladéš

2. Vnitropolitická charakteristika Pokračující polarizace bangladéšské politické scény, způsobená osobní nevraživostí premiérky Šejch Hasíny a šéfky nejsilnější opoziční strany Chálidy Ziy přináší opakované protestní stávky opozice i odborů proti politice vládnoucí strany a řadu nefunkčních zasedání Parlamentu. Ačkoliv je směřování Bangladéše po demokratických volbách v r. 2008 pod vedením pragmatické, sekulární a proindické AL v zahraničí hodnoceno vesměs pozitivně (růst HDP 6 %, posilování regionální spolupráce, angažmá BGD na mezinárodních fórech, potírání terorismu atd.), vnitropolitický vývoj naznačuje spíše na rostoucí nespokojenost obyvatel s politikou vládnoucí AL, které se nedaří realizovat předvolební sliby z r. 2008 týkající se pozemkové reformy, modernizace zemědělství, snižování chudoby apod. Bangladéšané explicitně vyjádřili svou nespokojenost ve volbách na místní úrovni na začátku r. 2011 preferencí nacionalistické a anti-indické BNP (také díky velice agresivní kampani BNP). Vládní političtí stratégové přitom lednový termín voleb vybrali záměrně v naději, že AL díky solidnímu hospodářskému růstu potvrdí silnou pozici AL v zemi. Velkým problémem se stávají stále častější protesty a demonstrace za zvýšení platů a z dalších možných důvodů, které se zvrhávají v rabování a vandalismus a bezpečnostní složky je nezvládají.

2.1. Stručná charakteristika politického systému Bangladéš je státem s politickým systémem parlamentní demokracie založené na všeobecném volebním právu. Výkonná moc přísluší premiérovi, který jmenuje radu ministrů (vládu). Prezident, nepřímo volený jednokomorovým parlamentem, může jednat pouze podle doporučení premiéra. Parlament je jednokomorový (National Parliament, Jatiya Sangsad) s 300 křesly (45 křesel rezervováno pro ženy). Poslanci jsou voleni podle krajů na pětileté funkční období. Poslední volby proběhly v prosinci 2008, další proběhnou v r. 2013. Před přijetím 12. ústavního dodatku r. 1991 platil v zemi prezidentský ústavní systém s premiérem a radou ministrů v podřízeném postavení vůči přímo volenému prezidentu. Během let 2007-2008 vedla zemi prozatímní vláda podporovaná armádou, která zorganizovala úspěšné volby v prosinci 2008, jež znamenaly návrat země k parlamentní demokracii. Bangladéš je často charakterizován jako republika se systémem 2 politických stran. Dvěma nejsilnějšími politickými stranami jsou Awami League /AL/ a Bangladesh National Party /BNP/ a ostatní strany mají vliv jen okrajový. Hlavní politické strany: Liga Awami (Awami League – AL) byla v čele války za nezávislost r. 1971. Její současná předsedkyně S. Hasina Wajed/ová je dcerou prvního prezidenta Mujibura Rahmana, který byl v r. 1975 zavražděn. AL upřednostňovala silný prezidentský systém vlády, ale nakonec v r. 1991 podpořila ústavní změny. Podporuje tržní ekonomiku, modernizaci zemědělství a programy na podporu zaměstnanosti, průmyslové výroby a exportu. Zastává realistickou politiku vůči Indii, zejména v oblasti ekonomické spolupráci. Za hlavní příčinu jejího úspěchu se považuje její realistická, nefundamentalistická politika. V současném parlamentu má 230 poslanců (z celkového počtu 300 míst). Bangladéšská národní strana (Bangladesh Nationalist Party – BNP), vedená Begum Khaleda Zia/ovou, vdovou po prezidentu gen. Ziaur Rahmanovi, zavražděném při vojenském puči v r. 1981. Hlásí se k “autentickému bangladéšskému nacionalismu”, čímž se podle svého tvrzení liší od AL, kterou obviňuje z příliš proindického postoje. BNP podporuje tržní ekonomiku a roli soukromého sektoru. Dává prioritu rozvoji průmyslu a povzbuzování domácích i zahraničních investic. Rozdíly v ekonomické politice BNP a AL nejsou velké. V parlamentních volbách v roce 2008 získala BNP pouhých 32 mandátů. V zahraniční politice se prohlubuje orientace na těsnější vztahy s Pákistánem a ČLR. Dominantním rysem BNP jako vládní strany se stává její vazba na islám s tím, že do pozadí ustupují hospodářské i kulturní zájmy obyvatel země. Bojůvky strany provádějí politicky motivovaný teror proti opozičním silám a nemuslimským menšinám.

7/29



Bangladéš

Ostatní strany mají na politické dění jen okrajový vliv. Politická strana JP (Jatiya Party) je vedena bývalým vojenským vládcem gen. Ershadem a v současné době je v opozici. Jamaat-e-Islami, koaliční partner BNP (po posledních volbách 17 poslanců), usiluje o vytvoření islámského státu. Volby plánované původně na leden 2007 byly přesunuty na listopad 2008. Současná vláda je provizorní a vládne s podporou armády. Další strany: Jatiya Party (JP), Jamaate-e-Islami of Bangladesh (JIB), Communicst Pary of Bangladesh (CPB. Armádavždy hrála v politickém životě Bangladéše důležitou roli a mnoho politiků vzešlo z jejích řad. Po pádu režimu generála Ershada se armáda stáhla z politické arény a zastává výhradně vojenskou roli. V případě vážného zhroucení zákonného stavu by mohlo dojít k opětovné intervenci armády a jejímu návratu do politiky. V letech 2007-2008 udržovala u moci úřednickou prozatímní vládu.

Nejdůležitější politické události Po odchodu Velké Británie z Indie, dnešní Bangladéš se stal součástí Východního Pákistánu, od kterého se po krvavé občanské válce odtrhl v r. 1971. Po desetiletích přebírání vlády vojenskými režimy proběhly v prosinci 2008 svobodné volby podle hodnocení Pozorovací mise EU v zásadě v souladu s mezinárodními standardy, což bylo velmi pozitivním ohodnocením bangladéšské administrativy a především posilující Volební komise. Volby vyhrála do té doby opoziční strana Awami League (Lidová strana), která získala ústavní většinu v Parlamentu. Volby ukončily dvouleté období prozatímní úřednické vlády podporované armádou.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Zilur Rahman, prezident, zvolen na pětileté období dne 12. 2. 2009 (může být zvolen max. 2x) Po přijetí ústavního dodatku r. 1991 má prezident spíše ceremoniální funkci, může však rozpustit parlament a jmenuje soudce.

2.3. Složení vlády Předsedkyně vlády - Sheikh Hasina Wajed (Honorable Prime Minister) Portfolia premiérky: Armed Forces Division, Cabinet Division, Ministry of Establishment, Ministry of Defence, Ministry of Power, Energy and Mineral Resources Ministers Abul Maal Abdul Muhith

Minister of Finance

Begum Matia Chowdhury

Minister of Agriculture

Abdul Latif Siddique

Minister of Textiles and Jute

Barrister Shafique Ahmed

Minister of Law, Justice and Parliamentary Affairs

Air Vice Marshal A K Khandker

Minister of Planning

Rajiuddin Ahmed Raju

Minister of Posts and Telecommunications

Advocate Shahara Khatun

Minister of Home Affairs

Syed Ashraful Islam

8/29

Minister of Local Government and Rural Development



Bangladéš

Khandker Mosharraf Hossain Minister of Labour and Employment Minister of Expatriates` Welfare and Overseas Employment Md. Rezaul Karim Hira

Minister of Land

Abul Kalam Azad

Minister of Information M/O. Cultural Affairs

Enamul Hoque Mostofa Shaheed

Minister of Social Welfare

Dilip Barua

Minister of Industries

Ramesh Chandra Sen

Minister of Water Resources

Ghulam Muhammed Quader

Minister of Civil Aviation and Tourism

Lt. Col. Muhammad Faruk Khan Syed Abul Hossain

Minister of Commerce Minister of Communications

Dr. Muhammad Abdur Razzaque

Minister of Food and Disaster Management

Dr. Md. Afsarul Ameen

Minister of Primary and Mass Education

Dr. A.F.M Ruhal Haque

Minister of Health and Family Welfare

Dr. Dipu Moni

Minister of Foreign Affairs

Nurul Islam Nahid

Minister of Education

Md. Abdul Latif Biswas Shahjahan Khan

Minister of Fisheries and Livestock Minister of Shipping

State Minister s Advocate Mostafizur Rahman Minister of Land Captain (rtd) AB Tajul Islam Tanjim Ahmad

Minister of Liberation War Affairs Without Portfolio

Architect Yeafesh Osman

Minister of Science, Information & Communication

Dr. Hasan Mahmud

Minister of Environment and Forest

Begum Monnujan Sufian

Minister of Labour and Employment

Dipankar Talukdar

Minister of Chittagong Hill Tracts Affairs

Ahad Ali Sarker

Minister of Youth and Sports

Advocate Shamsul Hoque Tuku Advocate Abdul Mannan Khan Md. Motahar Hossain Advocate Jahangir Kabir Nanak

9/29

Minister of Home Affairs Minister of Housing and Public Works Minister of Primary and Mass Education Minister of Local Govt., Rural Development



Bangladéš

Advocate Md. Qamrul Islam

Minister of Law, Justice and Parliamentary Affairs

Minister of Religious Affairs Muhammad Enamul Huq Captain Dr. Mozibur Rahman Fakir

Minister of Power, Energy & Mineral Resources Minister of Health and Family Welfare

Advocate Promode Mankin

Minister of Cultural Affairs

Md. Mahbubur Rahman

Minister of Water Resources

Dr. Shirin Sharmin Chaudhury Minister of Women & Children Affairs

10/29



Bangladéš

3. Zahraničně-politická orientace Bangladéš realizuje umírněnou zahraniční politiku, ve které klade velký důraz na mnohostrannou diplomacii, především na půdě OSN. V roce 1974 se stal Bangladéš členem OSN a od té doby byl dvakrát zvolen do Rady bezpečnosti (1978-1979 a 2000-2001). V 80. letech 20. st. hrál Bangladéš vůdčí roli při zakládání Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci (SAARC), aby rozšířil své vztahy s jihoasijskými státy. Bangladéš není momentálně aktivní v žádné válce, patří k pravidelným přispěvatelům do mírových misí OSN po celém světě, které jsou v současnosti rozmístěny m.j. v Demokratické republice Kongo, Libérii, Súdánu a ve Východním Timoru. Nejdůležitější a současně nejkomplikovanější vztahy má Bangladéš s Indií, která usiluje o zintenzívnění spolupráce s Bangladéšem kvůli rostoucí asertivitě Číny a bezpečnostním a ekonomickým zájmům Indie. Bangladéš představuje bránu pro ekonomický rozvoj a bezpečnostní stabilitu severovýchodních svazových států Indie. Bangladéš dlouhodobě řeší územní spory s Indií, neboť chybí přesná demarkace hranic a sporná území zahrnují 51 okrsků v Bangladéši a 11 okrsků v Indii. Problémem je také sdílení vodních toků a ilegální migrace, pašování zboží a přesun militantních protiindických skupin přes hranice. Indie proto staví po celé délce hranice s Bangladéšem plot.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních ADB, ARF, BIMSTEC, C, CICA (pozorovatel), CP, D-8, FAO, G-77, IAEA, IBRD, ICAO, ICC, ICCt, ICRM, IDA, IDB, IFAD, IFC, IFRCS, IHO, ILO, IMF, IMO, IMSO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO, ITSO, ITU, ITUC, MIGA, MINURSO, MONUSCO, NAM, OIC, OPCW, SAARC, SACEP, UN, UNAMID, UNCTAD, UNESCO, UNHCR, UNIDO, UNIFIL, UNMIL, UNMIS, UNMIT, UNOCI, UNWTO, UPU, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WTO

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Na zahraničně-politické úrovni BGD i nadále realizuje umírněnou zahraniční politiku, ve které klade důraz na mnohostrannou diplomacii, především na půdě OSN, kde Bangladéš usiloval o zavedení bengálštiny jako dalšího pracovního jazyka. Bangladéš požádal v srpnu 2010 o členství v ASEM a v prosinci 2010 získal sídlo multilaterální formace BIMSTEC.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Následující dohody byly podepsány mezi Československem a Bangladéšem. Jejich sukcesi do platných smluv s ČR bangladéšská strana sice oficiálně nepotvrdila, proti sukcesi však nevznesla námitku: - dohoda o vědecké a technické spolupráci 131/1973 Sb. (platí od 27.4.1973) - dohoda o hospodářské spolupráci (platí od 27.4.1973) - kulturní dohoda 44/1982 Sb. (platí od 19.12.1981) Obchodní dohoda (platná od 27.4.1973) byla ukončena ke dni 1. 5. 2004.

11/29



Bangladéš

4. Ekonomická charakteristika země Od r. 1996 roste bangladéšská ekonomika rychlostí 5 – 6 % HDP ročně, a to i v době globální a ekonomické krize a přes politickou nestabilitu, špatnou infrastrukturu, korupci, nedostatečnou elektrifikací země. Přestože více než polovinu HDP generuje sektor služeb, 45 % obyv. je zaměstnáno v zemědělství. Goldman Sachs označil Bangladéš v r. 2005 za součást „Next Eleven“ (N-11, tj. 11 zemí, které mají vedle zemí BRIC potenciál zařadit se ve 21. století mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa). Díky své relativní izolaci od světových finančních trhů byla bangladéšská ekonomika zasažena krizí velice okrajově. Hlavní nerostné suroviny: zemní plyn, dřevo, uhlí. Mezi nejdůležitější výrobky patří: bavlněný textil, juta, doplňky, čaj, tisk, cement, chemická hnojiva, lehké inženýrství, cukr. Bangladéš stále patří mezi nejchudší země světa, asi 40 % obyvatel země žije pod hranicí chudoby, jejíž vymýcení je jednou z priorit stávající vlády s souladu s Programem urychlené likvidace chudoby (do r. 2015 s pomocí podpory průmyslu, vytvořením efektivní sociální sítě a rozvojem lidských zdrojů snížit chudobu na polovinu hodnoty r. 2000 - tj. ze 40 % na 24,9 %). S ekonomickou krizí se Bangladéš vyrovnával hůře než jiné země, došlo k poklesu odbytu zboží určeného na export. Vzhledem k energetické nesoběstačnosti a dalším vlivům, udržitelnost bangladéšského růstu je nejednoznačná. Vláda musí usilovat o nabídku nových pracovních příležitostí, zlepšit podmínky pro investice v zemi a také transparentněji implementovat Roční rozvojový plán (ADP). Bangladéšské výrobky čelí tvrdší cenové konkurenci v zahraničí kvůli zrušení kvót na dovozy textilního zboží do vyspělých zemí a snižující se zahraniční pomoci. Politikou cíleně volených úvěrů do ohrožených odvětví (zemědělství), pomocí malým a středním podnikům a podporou exportních odvětví, se vládě podařilo zajistit pokračující hospodářský růst a makroekonomickou stabilitu. Velká část ekonomiky je stále ve vlastnictví státu. V zemi jsou stále desítky státních podniků (především oblast energetiky, bankovnictví a produkce juty), jejichž způsob řízení je s ohledem na přezaměstnanost, zbytečné výdaje diskutabilní. Problémem ekonomiky je značná závislost na textilním průmyslu, který představuje 60 % všech vývozů. Vláda chápe nutnost diverzifikace, neboť Bangladéš je pod tlakem konkurence na nejdůležitějších vývozních trzích tj. USA a EU od výrobců z Asie, především z Číny, který zesílil po zrušení systému kvót.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Podle analytiků by měla země dosahovat 8 % růstu, pokud by se chtěla do r. 2021 stát zemí se středními příjmy (jak o tom sní vládní kabinet), pro roky 2008-2012 se však očekává dle Světové banky růst 5,7 %. Standard & Poor`s (S&P) ohodnotily úvěruschopnost Bangladéše v r. 2010 jako BB- , tj. horší umístnění než Indie a lepší než např. regionální souputníci Pákistán nebo Srí Lanka. Průmysl rostl v r. 2010 rychlostí 6,4 %. Na tvorbě HDP se v r. 2010 téměř z ¼ podílely vývoz textilu (13,3 mld. USD) a remitence (11 mld. USD). Remitence pocházejí především ze Saudské Arábie, Kuvajtu, SAE, Ománu, Kataru a Malajsie. Investice se na tvorbě HDP v r. 2010 podílely 24,4 %. V zemědělství momentálně pracuje celkem 45 % obyv., v průmyslu 30 % a ve službách 25 % obyv. Růst HDP v roce 2010 dosáhl 6 % (podílel se na něm především růst průmyslu a služeb). Nezaměstnanost v roce 2010 klesla na 4,8 % (oproti roku 2009 z 5,1 %). Cca 40 % obyvatelstva však pracuje jen několik hodin týdně za velmi nízké platy. Základním problémem však stále zůstává chudoba, V srpnu 2010 poskytla Indie Bangladéši nízkoúročnou půjčku ve výši 1 mld. USD na rozvoj infrastruktury (zprůjezdnění společných řek pro přepravní lodi, výstavba rychlostní komunikace, zhuštění železniční sítě a rozšíření stávající kapacity bangladéšských přístavů Chittagong a Mongla). Indie také udělila Bangladéši výjimku ze zákazu vývozu rýže s tím, že od r. 2011 může Bangladéš z Indie dovážet až 300 tis. tun loupané rýže a 200 tis. tun obilí (v Indii platí od r. 2007 zákaz vývozu těchto komodit, aby byla zajištěna dostupnost na domácím trhu, přičemž Bangladéš ročně dováží ze zahraničí 1 mil. tun rýže a obilí). IN dále navýšila bezcelní import textilu vyráběného v BD o dalších 170 tis. kusů, takže od ledna 2011 bude v rámci nové kvóty pro dovoz bezcelního bangladéšského textilu importováno až 8 mil. kusů 12/29



Bangladéš

textilu. Export textilních výrobků představuje hlavní vývozní artikl BD (z 18 mld. USD veškerého exportu představuje 12 mld. USD vývoz textilních výrobků, tj. cca 70% veškerého exportu z BD). Rozvoji ekonomiky brání vedle rozbujelé korupce a politických rizik pro investory také nedostatek energie - pouze 42 % obyv. má přístup k elektřině, která by měla být dodávána do každé domácnosti do r. 2020. Přímým zahraničním investicím brání také špatná infrastruktura, množství netarifních překážek obchodu a zdlouhavost administrativních postupů. Z makroekonomického hlediska zůstává hlavním problémem inflace tlačená růstem cen ropy, která tlačí na zvýšení spotřebitelských cen a výrobních nákladů. Inflace se v roce 2010 pohybovala kolem 8 %. Největším tempem rostly především ceny potravin, které představují 60 % spotřebního koše, a paliv. Zahraniční obchod roste středním tempem, vývozy v r. 2010 se zvýšily pouze o 4 % a dovozy o 5,5 %, čímž došlo ke zvýšení deficitu obchodní bilance. Vládu nadále čekají úkoly konsolidace veřejných financí, privatizace státních podniků (bankovního sektoru), realizace projektů v infrastruktuře a rozvoj lidského kapitálu.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) ( finanční rok je od 1.7. do 30.6.)

HDP (v běžných cenách v mld. BDT) HDP (v mld. USD) Meziroční růst HDP HDP na obyv. (v souč. cenách v USD) Míra inflace (%) Bilance běžného účtu (v mil. USD) Vývoj kurzu BDT/USD Úrokové sazby komerčních bank

2005/06 4 163

2006/07 4 674

2007/08 5 419

2008/09 6 508

2009/10 7 308

62

67,7

79,2

92,1

100,1

6,7 %

6,5 %

6,2 %

5,7 %

6%

453

482

470

559

640

7,17 572

9,6 952

9,94 1117

5,4 2416

8,1 % 3734

68,93

69,04

68,52

69,05

70,59

9,8 – 12,8

9,62

9,31

9,0-12,0

11,1 %

Podíl hlavních hospodářských odvětví na tvorbě HDP v % podle údajů z r. 2010 Zemědělství Průmysl Služby

18,4 28,7 52,9

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Mezi dominantní průmyslové sektory, které se podílí na tvorbě HDP téměř 30 %, patří hornictví, těžba kamene, stavebnictví, energetika, dodávky plynu a vody. Nejvyšší podíl mezi nimi má průmyslová výroba, která představuje 17,2 % podílu na tvorbě celkového HDP, kde hlavní výroba zahrnuje konfekci

13/29



Bangladéš

a pletařský průmysl. Vzhledem k tomu, že se jedná o moderní průmyslová odvětví, vláda podporuje soukromé podnikání a privatizaci státních podniků. Bangladéš je po Indii druhým největším světovým producentem juty a největším světovým vývozcem surové juty. Lokální cena juty na bangladéšském trhu tudíž určuje cenu juty na mezinárodních trzích. Bangladéšská vláda dokonce zakázala výrobu plastických sáčků, aby podpořila domácí odbyt juty. Dosud je většina továren na zpracování juty stále ve státních rukou a potýká se s nízkou produktivitou práce. Mezi největší výrobce juty patří státní Bangladesh Jute Mills Corporation (BJMC), který má pobočky po celé zemi, včetně ekonomických zón. V Bangladéši se etabluje výroba konfekce (přes 2 600 výroben a cca 1,5 milionů pracovníků) a pletařský průmysl, které představují 2/3 exportu. Většina surovin do tohoto odvětví se musí dovážet. Bangladéš dodává konfekci především do USA a EU. Přítomnost přírodního plynu v zemi vytvořila dobré podmínky pro vznik chemického průmyslu s orientací na výrobu močoviny, po které je silná domácí i regionální poptávka. Největší továrna na výrobu močoviny (Karnaphuli Fertiliser Company - KAFCO ) je joint venture s investory z Japonska a Itálie, dále zde působí šest státních továren a o výstavbě dalších se jedná. Z menších průmyslových odvětví vyniká potravinářský průmysl (sušenky, džemy), výroba skleněného a plastikového zboží, cigaret a výrobně nenáročného a kvalitně průměrného zboží pro místní trh. V současnosti díky zahraničním investicím přibyla výroba lehké elektroniky (montáže rádií, video přehrávačů a televizorů), která je soustředěna do vývozních zón (Dhaka a Chittagong).

4.4. Stavebnictví Stavebnictví je na trvalém vzestupu a jeho podíl na tvorbě HDP roste díky vyšší stavební aktivitě, rozvoji výrobního průmyslu a zvyšující se poptávce po bydlení ve městech bohatnoucí střední třídy. Růst ve stavebnictví vyvolává růst i v přidružených oborech jako je doprava, skladování, bydlení a komunikace. Země nemá dostatečně vysokou výrobu cementu, kryje jeho spotřebu pouze z 10 - 15 % a zbytek je nutno dovážet. Jedná se o jeden z oborů, kde investovali zahraniční investoři (Korejská republika, Francie, skandinávské země), což mělo za následek pokles dovozu.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Ekonomika Bangladéše je závislá na zemědělství, neboť 84 % obyvatelstva žije na vesnici. Z celkového množství pracovních sil v Bangladéši pracuje 52 % v zemědělství, podíl zemědělství na tvorbě HDP je stále poměrně vysoký (přes 18 %). Zemědělství dodává suroviny výrobnímu sektoru (výroba a zpracování juty, potravin). Bangladéš sice dosáhl potravinové soběstačnosti, ale nevypočitatelné klimatické podmínky jako jsou časté záplavy, cyklóny nebo sucha způsobují značné výkyvy v zemědělské produkci. Třetinu země (ležící v deltě řeky Gangy) ročně zaplaví voda. Obdělavatelná půda tvoří 55,4 % bangladéšské pevniny, zavlažovaná půda představuje 42 tis. km2. Hlavní plodinou je rýže (4. největší producent na světě), dále juta, brambory, čaj, pšenice, cukrová třtina, mango, ananas, tabák, luštěniny, koření, mléko, drůbež. Významnou položkou zemědělství je produkce juty (dnes 27 % celosvětové produkce, zatímco ve 40. letech 20. století to bylo 80 % světové produkce) - Bangladéš je druhým největším producentem na světě a největším vývozcem. 92 % jutových vláken ve světovém obchodu pochází z Bangladéše a 65 % výrobků z juty na světovém trhu pochází z Bangladéše. Juta je však stále častěji na zahraničních trzích nahrazována polypropyleny. Významnou položkou zemědělství je rybolov. Na celkové tvorbě HDP se podílí 5 % a přibližně stejným procentem se podílí na vývozu. Obzvláště progresivním odvětvím je export zmrazených krevet. Produkce čaje se však značně snížila oproti 90. letům, kdy představovala 54 – 56 tis tun ročně, z nichž se cca 15 % vyváželo. Mnoho čajových plantáží je ve finančních potížích, takže zhruba jen ½ jich je využita k pěstování čaje. Vzhledem k významné roli zemědělství vláda věnuje značnou pozornost prevenci záplav a má vypracovaný program pomoci malým a nejmenším zemědělcům. Finanční prostředky na tuto pomoc jsou pravidelnou plánovanou položkou rozpočtu. Dále věnuje pozornost výrobě umělých hnojiv, aby zemědělci mohli dosahovat lepších výnosů. Tato politika však vyvolala druhotný problém, a sice že v některých

14/29



Bangladéš

částech země byla půda nadměrným používáním hnojiv poničena a vláda tak musí počítat pro změnu s prostředky na odstranění těchto následků přehnaného hnojení. Mnoho lidí nemá svou žádnou vlastní půdu. Kvůli záplavám a nadměrnému hnojení Bangladéš trpí nedostatkem pitné vody Vláda zavedla řadu opatření, které by měly směřovat ke zvýšení produktivity zemědělství, např. tzv. „Equity Enterpreneur Fund“, určený pro rozvoj zemědělství. Velice oblíbené jsou mikropůjčky, které čerpají farmáři na nákup nářadí, hnojiv apod. Zemědělci mají možnost čerpat daňové prázdniny.

4.6. Služby Úroveň služeb odpovídá rozvojovému charakteru hospodářství, ve velkých městech (Dháka a Chittagong) je jejich standard výrazně lepší než ve zbytku země. Podíl služeb na tvorbě HDP dosahuje cca 52,6 %, přičemž nejvyšší podíl mají dopravní služby a telekomunikace. Růst sektoru služeb je dán především rozvojem na ně navazujících odvětví, tzn. služeb souvisejících se zahraničním obchodem, dopravou a skladováním. Sektor finančních služeb je dosud nevyvinutý a podílí se na tvorbě HDP necelými 2 %. Banky jsou zatíženy špatnými úvěry, které jsou špatně vymahatelné hlavně kvůli politickým tlakům. Bankovní (státní) sektor je krajně neefektivní, panuje v něm velká přezaměstnanost a korupce a není schopen vykonávat svoji kontrolní a regulační činnost.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava Nedostatečná infrastruktura a špatná dopravní obslužnost brzdí rozvoj bangladéšské ekonomiky. Situace se však v posledních letech podstatně zlepšila. Výzvou je především možnost lepšího propojení s Indií, potažmo Nepálem a Bhútánem, který by těmto státům umožnil lepší přístup k přístavům a Indii by otevřel dveře do států JV Asie. ·

silniční

Každá oblast země má spojení po silnicích. Cesty čítají dohromady 239 226 km (z toho asfaltových: 22 726 km). Otevřením víceúčelového mostu přes řeku Jamunu (délka 4,8 km, celkově 12. nejdelší most na světě) byla spojena východní a západní část země, čímž se podstatně zjednodušila jak silniční, tak i železniční doprava. ·

železniční

Délka železniční sítě činí 2 768 km, pokrývá cca 32 % území země. Od r. 2008 funguje železniční spojení mezi Dhákou a Kolkatou. ·

říční

Důležitou roli hrají i vodní cesty, především v odlehlejších oblastech, i když se jejich význam postupně snižuje. Říční doprava je v Bangladéši díky existenci více než 250 vodních toků velice rozšířená. Dohled nad ní má Úřad pro vnitrostátní říční dopravu (BIWTA). Výroba plavidel k přepravě osob i nákladu proto tvoří důležitou součást národního hospodářství. Vláda počítá s pronájmem vnitrozemských přístavů soukromým společnostem, které by je měly zmodernizovat a vybudovat na bázi BOT navazující infrastrukturu. ·

námořní

Na bangladéšském pobřeží dlouhém 710 km patří mezi nejdůležitější přístavy Chittagong a Mongla. Zejména přístav Chittagong, kterým projde okolo 80 % importu a 75% exportu, je hlavním komunikačním kanálem zahraničního obchodu a jeho propustnost se dále zvýšila v důsledku rekonstrukce. Bangladéš kvůli nízké kvalitě služeb ve svých přístavech, nemůže dostatečně využít výhod plynoucích z rozvoje mezinárodního obchodu, ale i vlastního zvyšování exportu.

15/29



Bangladéš

Mezinárodní námořní úřad (IMB) označuje bangladéšské vody za rizikové z důvodu pirátství, řada obchodních lodí byla v minulosti napadena (okradení posádky a lodního karga) jak v přístavu, tak okolních vodách. ·

letecká

Bangladéšská státní letecká společnost Bangladesh Biman, která létá do 26 zemí světa a provozuje 8 vnitrostátních linek, vykazuje trvalé ztráty. V plánu je privatizace, která však byla zatím pozdržena. Mezi nejvýznamnější soukromé aerolinky patří GMG Airlines. Celkem je v Bangladéši 17 (z toho vyasfaltovaných 15). Výstavba a správa letišť spadá do kompetence Úřadu pro civilní letectví. Bangladéš a Indie jednání o rozšíření spojení mezi oběma zeměmi po silnici i po železnici. Energetika Chronicky zanedbanou oblastí je výroba a rozvod elektrické energie. Postupný nárůst obyvatel v BD zvyšuje požadavky na spotřebu energií. Spotřeba energie na hlavu je jedna z nejnižších na světě (165 kW), nedostatek energie odrazuje i zahraniční investory. Z celkového počtu obyvatelstva má 42 % přístup k elektřině, elektřina do každé domácnosti by měla být dodávána do r. 2020. V r. 2010 Bangladéš vyrobil 25,62 mld. kWh, spotřeboval 33,94 kWh. S cílem dorovnat poptávku po elektřině, vláda plánuje vypsat nové tendry na výstavbu elektráren. Současně vláda ještě nerozhodla, jak naloží s novými nalezišti uhlí, protože zatím finalizuje Národní strategii pro uhlí. Podle použitých surovin se 88,5 % energie vyrábí v plynových elektrárnách, 7 % v elektrárnách na bázi ropy a zbytek ve vodních elektrárnách. V severovýchodním indickém státě Tripura dojednává Bangladéš s Indií výstavbu elektrárny Palatana s kapacitou 700 MW, z nichž 250 MW by mělo být určeno pro Bangladéš. Bangladéš má velké rezervy přírodního plynu (23 plynových polí), které otevírá zahraničním investicím. Aby podpořila průzkumné práce, vláda zemi rozdělila do 23 bloků a zahraniční společnosti mají možnost podepsat kontrakty na společné využití plynových polí. V současné době je podepsáno 10 těchto kontraktů. Telekomunikace Telekomunikace jsou na vzestupu především co se týče pokrytí a využívání mobilních telefonů a internetu. Zatímco v r. 2009 bylo v Bangladéši 1,522 mil. pevných linek (tj. méně než 1 telefon na 100 lidí), mobilních telefonů bylo 50,4 mil. (tj. 30 telefonů na 100 lidí). Přesto je počet mobilních telefonů v porovnání s počtem obyv. velice nízký. Počet uživatelů internetu je odhadován na 617 tis. Co se týče médií, státní operátor BTV má 1 televizní stanici a 3 radiové celostátní stanice a 10 lokálních rádií. V zemi dále vysílá 8 soukromých stalitníh TV a 3 soukromé rádiové stanice. Zahraniční satelitní vysílání nabývá na oblibě ve velkých městech.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Závislost Bangladéše na zahraniční pomoci postupně klesá – z 80 % v r. 1988 na 2 % v r. 2010, a to také díky tomu, že Bangladéš dokáže lépe čelit přírodním katastrofám. Ve fiskálním roce 2009 – 2010 obdržel Bangladéš pomoc v hodnotě USD 2,16 mld. USD. V 2. pol. r. 2010 poklesl příjem zahraniční pomoci o 45 % (na USD 818 mil. – z toho USD 635 mil. od ADB) oproti stejnému období předchozího roku, a to především od ARB kvůli byrokratickým obstrukcím státní správy Bangladéše a neposkytnutím přislíbených kofinancí. Zahraniční pomoc je však stále důležitým zdrojem příjmů vlády. Hlavními poskytovateli zahraniční pomoci jsou Světová banka, Mezinárodní měnový fond a Asijská rozvojová banka. Mezi bilaterálními donory dominuje vedle EU Japonsko, V. Británie, Německo a USA. Země neposkytuje žádnou formu pomoci do zahraničí.

16/29



Bangladéš

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet v mld. BDT Období Celkové příjmy z toho Celkové výdaje z toho

Daně Ostatní Běžné výdaje Výdaje na rozvoj

Deficit

2008/09 693,8 567,9 125,9 999,6 679,2 273,8 - 305,8

2009/10 794,6 639,5 155,1 1 138,2 786,6 316,4 -343,6

2010/11 928,5 760,4 168,1 1 321,7 872,9 396,9 -393,2

Vláda hospodaří v posledních pěti letech se schodkem, který se pohybuje od 4,5 do 5,6 %. Snaží se udržet politiku finanční discipliny a soustředí se hlavně na zajištění příjmů státního rozpočtu. Co se výdajů týče, upřednostňuje pouze ty, které urychlují hospodářský růst a pomáhají snižovat chudobu. Veřejný dluh činil v r. 2010 39,3 mld. USD.

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Údaje v mil. USD: 2005/06 Obchodní bilance - 2 879 Bilance běžného 824 účtu Devizové rezervy 3 484 mimo zlata Celkový 19 400 zahraniční dluh (mld. USD)

2006/07 - 3 458 952

2007/08 -5 541 672

2008/09 - 4310 2 808

2009/10 -6 075 2 681

5 978

6 149

5 577

N/A

19 703

20 110

24 220

24 460

Dovozy rostly o něco rychleji než vývozy a celkově se deficit obchodní bilance oproti loňskému roku opět navýšil. Zvýšení soukromých úhrad bangladéšských občanů pracujících v zahraničí vedly k mírnému navýšení přebytku na běžném účtu platební bilance.

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Zahraniční zadluženost Bangladéše za poslední rok stoupla na 23 220 mil. USD a představuje přibližně 25 % HDP. Téměř 70 % představují multilaterální dluhy (půjčky od IDA, ADB, IMF, IBRD), zbytek jsou bilaterální dluhy (Japonsko a USA) a dluhy u soukromých věřitelů. 97 % dluhů má dlouhodobý charakter. Dluhová služba představovala 5,2 % a tento poměr se ve srovnání s předchozím rokem nezměnil. Bangladéš, jehož finance jsou v režii mezinárodních finančních institucí, je znám dobrou platební morálkou.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Sektor finančních služeb přispívá k tvorbě HDP jen 2%. Bankovní systém je velmi křehký, je zatížen špatnými úvěry, korupcí a přezaměstnaností. Bankovní systém v Bangladéši zastřešuje centrální banka Bangladesh Bank. V zemi dále působí 4 znárodněné banky (Agrani bank, Janata bank, Sonali bank a Rupali bank) a 5 bank kontrolovaných vládou, které jsou odborně zaměřeny (Bangladesh Krishio Bank,

17/29



Bangladéš

Bangladesh Shilpa Bank, Bangladesh Shilpa Rin Sangstha, Bangladesh Small Industries and Commerce Bank – BASIC a Rajshahi Krishi Unnayan Bank). Vedle těchto bank působí ještě v zemi 30 soukromých bank a 10 zahraničních bank. Platební podmínky jsou standardní, platební morálka je uspokojivá, pokud jsou platby prováděny prostřednictvím výše uvedených bank, je často požadována záruka renomované zahraniční banky. Pojišťovnictví je z rozhodující části ovládáno společnostmi ve vlastnictví státu (Sadharan Bima Corporation a Jiban Bima Corp.). Soukromé pojišťovací společnosti působí na trhu od roku 1984, největší z nich je Green Delta. Akciový trh je nerozvinutý, obchoduje se přibližně s 200 tituly s nízkou likviditou. Hlavní burzy jsou v Dhace a Chittagongu.

5.5. Daňový systém Daňový systém je poměrně moderní, daň z přidané hodnoty (DPH) byla zavedena již v r. 1992. Existuje spolehlivá kontrola podávání daňových přiznání, aby se eliminovaly daňové úniky. Základní pravidla pro výběr přímých a nepřímých daní platná v r. 2006/07: a)

zvýšená dolní hranice zdanitelného příjmu na Tk 150 000;

b)

daň z příjmu je stanovena na 10 – 25 %, nejvyšší daň se aplikuje na příjem od Tk 150.000;

c)

daňová přiznání budou muset podávat všichni občané, kteří mají daňové identifikační číslo;

d)

daň z příjmu podniků se pohybuje mezi 25 – 45 %. kapitálové výnosy se zdaňují ve výši 10 %;

e)

DPH byla rozšířena na některé další výrobky a služby;

f) výrobky určené na vývoz nepodléhají DPH a stejné pravidlo se vztahuje na výrobky, které pocházejí z Exportních výrobních zón; g) nejvyšší sazba cla se snížila z 30 % na 25 %, zůstala v platnosti tři celní pásma a jejich výše byla po zahájení nového rozpočtového roku upravena takto: sazba 7,5 % snížena na 6 %, 15 % na 13 % a sazba 25 % zůstala v platnosti; h)

počet celních pásem dodatečného cla byl snížen z osmi na šest v rozmezí 20 – 350 %;

i) byla zrušeno clo a DPH na dovozy kapitálového vybavení v některých oborech (výroba potravin, solární energie, zařízení pro nemocnice); j)

vedle DPH ve výši 15 % bylo zavedeno dodatečné clo ve výši 35 % na SIM karty

k) v zájmu podpory rozvoje některých výrob a služeb byly vyňaty z povinnosti platit DPH některé obory (výroba oceli, hnojiv, pojištění, doprava související se mezinárodním obchodem, zdravotnické služby). Podrobnosti je možné získat na stránkách www.bangladesh-bank.org.

18/29



Bangladéš

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Obchodní bilance za posledních 5 let v mil USD:

Vývoz (FOB) Dovoz (CIF) Bilance

2005/06 10 422 13 301 - 2 879

2006/07 11 252 14 906 - 3 654

2007/08 14 050 21 082 - 7 032

2008/09 15 580 20 220 -4 310

2009/10 16 240 21 340 - 5 100

Obchodní bilance Bangladéše je dlouhodobě záporná, neboť velká část surovin používaných na výrobu exportního zboží se musí dovážet (např. látky – konfekce). Mezi hlavní vývozní položky patří: oděvy, mražené ryby a mořské plody, juta a jutové výrobky, kůže. Mezi hlavní dovozní položky patří: stroje a zařízení, chemikálie, železo a ocel, textilie, potraviny, ropné produkty, cement.

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Podíl hlavních teritorií na celkovém vývozu v %: USA Německo VB Francie Nizozemsko

22,5 14,2 9,6 7 6,4

Přes polovinu vývozu směřuje do tří zemí a z nich největším odběratelem jsou USA, kam se exportuje více než pětina bangladéšského vývozu, který se na většině rozvinutých trhů těší nebo celním výhodám (EU, Kanada, Austrálie, Thajsko, Indie, Pákistán). Bangladéš vyjednává o lepším přítup na trh Číny, Ruska nebo Malajsie. Podíl hlavních teritorií na dovozu v %: Čína Indie Singapur Japonsko Malajsie

16,16 12,61 7,55 4,63 4,46

6.3. Komoditní struktura Hlavní vývozní položky dle údajů z r. 2009/10 v mil. USD a jejich procentuální podíl:

Textilní zboží Mražené potraviny Zboží z juty

19/29

v mil. USD 13628,45 465,53 271,25

v% 79,4 2,9 1,7



Bangladéš

Kůže Vývoz celkem

177,32 16026,19

1,1 100

Hlavní dovozní položky dle údajů z r. 2009/10 v mil. USD (letošní údaje dosud nejsou k dispozici) a jejich procentuální podíl:

Textilie Mechanické výrobky Výrobky z minerálů Chemické výrobky apod. Dovoz celkem

v mil. USD 4249,4 3025,6 2418,7 2228,1 20136,0

v% 21,1 15 12 11,1 100

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Vláda Bangladéše provádí politiku tržně orientované ekonomiky od poloviny sedmdesátých let. Podporuje dovozy určené k rozvoji klíčových odvětví průmyslu. Kontrola dovozu se projevuje v rozdílné úrovni výše cel a v uplatňování dodatečného cla u některých výrobků. Na druhé straně osvobozuje od DPH výrobky a služby, na jejichž rozvoji má zájem. Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 5.5. Daňový systém.

6.5. Ochrana domácího trhu Podmínky pro dovoz zboží jsou poměrně liberální a hlavně sledují cíl urychlit modernizaci země. Navíc Bangladéš má jen malou výrobní základnu a většinu výrobků musí dovážet. Dovozní politika sleduje zjednodušení celních tarifů, potlačení dovozů luxusního zboží zavedením zvláštní vyšší sazby, zjednodušení dovozů moderních technologií a umožnění výhodných dovozů pro exportně orientovaná odvětví průmyslu a dovozů kvalitního vybavení pro zdravotnická zařízení. Celní sazby byly zjednodušeny. Z původních 15 skupin se snížily na 3 skupiny v rozmezí od 6 do 25 %. Sazby na některé dovozy byly zcela zrušeny. Podrobnosti viz kapitola 5.5. Dovozní prodejní daň a spotřební daň byly nahrazeny DPH. Celkově možno konstatovat, že bangladéšská ekonomika patří mezi poměrně otevřené ekonomiky, trh je relativně dobře zásoben (ve velkých městech) také zbožím z dovozu.

6.6. Zóny volného obchodu Bangladéš má celkem 8 zón volného obchodu (EPZ - Export Processing Zones): -

Chittagong: první EPZ v Bangladéši (1980), převažují zde textilní firmy

-

Dhaka: druhá EPZ (1993), specializace na moderní technologie.

-

Adamjee,

-

Comilla,

-

Ishwardi,

-

Karnafuli,

-

Mongla,

-

Uttara.

20/29



Bangladéš

EPZ jsou rozděleny do tří kategorií: •

A – 100 % zahraniční podíl – 205 (58 %)

•

B – joint venture – 49 (14 %)

•

C – 100 % místní podnik – 98 (28 %)

V EPZ dosud investovalo celkem 35 zemí (z EU: BE, DE, FR, GE, IE, IT, NL, PT, SE, UK) Společnosti, které působí v těchto zónách, většinou mají daňové úlevy (ve finančním roce 2005/06 byla zrušena DPH na zde vyrobené výrobky), snazší a spolehlivější přístup k potřebným zdrojům energií a v neposlední řadě mohou využívat mnohem jednodušší úřední postupy a další výhody. Největším zahraničním investorem je Jižní Korea. Export z EPZ v r. 2009 – 2010 narostl o 9,3 %. Tyto zóny spravuje samostatná instituce Bangladesh Export Processing Zone Authority (BEPZA), http:// www.epzbangladesh.org.bd/ .

21/29



Bangladéš

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna V r. 2003 podala česká republika návrh Bangladéši na ukončení Obchodní dohody z r. 1973 vzhledem ke vstupu ČR do EU. Bangladéšská strana akceptovala tento návrh 14.5.2004.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Obchodní obrat v tis. USD za posledních pět let:

Vývoz (z ČR) Dovoz (do ČR) Bilance

2006 20 229 57 795

2007 21 608 78 931

2008 27 919 97 216

2009 24 612 107 142

2010 28 621 114 277

I-VIII/2011 16 443 113 819

-37 566

- 57 323

-69 296

- 82 530

-85 656

- 97 377

Pokračuje trend prohlubování záporné obchodní bilance. Vývoz se sice v r. 2010 opět mírně zvýšil, roste i dovoz - ale z vyššího základu. Dovoz a vývoz mezi Bangladéšem a ČR kopíruje standardní charakteristiku bangladéšského průmyslu – dováží textilní a spřádací stroje a prodává textilní výrobky.

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Hlavní položky vývozu v r. 2010 byly textilní, kožedělné a šicí stroje, náhradní díly k telekomunikačním zařízením, syrovátka a mléčné produkty, papír a lepenka, ohřívače vody, reaktivní motory a jejich náhradní díly. Hlavní položky dovozu v r. 2010 byly textilní zboží (trička, svetry, kalhoty, košile, obleky, dětské oděvy) a obuv, léčiva, nezpracovaný tabák a tabákový odpad. (Přesné údaje lze získat na stránkách Českého statistického úřadu nebo Celní správy).

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Vývoz ČR do Bangladéše je koncentrován na textilní průmysl, což je v souladu s celkovým průmyslovým zaměřením země i s tradicí dodávek z minulosti. Dodávky zařízení pro energetiku (zejména náhradní díly) budou i nadále patřit mezi významné položky českého vývozu. Jedná se hlavně o dodávky dílů pro generální opravy elektráren Škoda 60 a 110 MW ve městech Chittagong a Khulna. V této souvislosti se nabízí možnosti zapojení českého průmyslu do činností spojených s přípravou a vlastní těžbou zemního plynu. Perspektivním odvětvím je chemický průmysl – výroba hnojiv. V této souvislosti zůstává stále aktuální jednání mezi ČR a Bangladéšem o výstavbě závodu na výrobu močoviny Shahjalal Fertiliser Faktory Limited. Jednání se vedou již několik let a bangladéšská strana očekává definitivní stanovisko k tomuto projektu. Vzhledem k rostoucí životní úrovni střední třídy se dá uvažovat i o vývozu výrobků dlouhodobého spotřebního charakteru, především aut, po kterých se poptávka značně zvyšuje. Vzhledem k dosavadní orientaci bangladéšské ekonomiky na zemědělství, silný potenciál existuje v oblasti zpracovatelského průmyslu: -

22/29

chladící zařízení,



Bangladéš

-

potravinářský průmysl (zpracování zemědělských produktů),

-

ekologická produkce juty,

-

výroba a dodávky hnojiv.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Ve sledovaném období nebyl v Bangladéši založen žádný společný podnik, nepůsobí zde ani zastoupení žádné české firmy. Z bangladéšské strany je výrazný zájem o zakládání společných podniků, ale problémem je nejistota českých partnerů investovat v této nestabilní zemi. Navíc bangladéšská strana je schopna maximálně nabídnout stavební pozemek a omezený zdroj energie. Další veškerá zátěž při zakládání společného podniku by ležela na druhé straně. Místní trh je českými firmami zpracováván prostřednictvím místních zástupců. U velkých celků jako je energetika, výroba hnojiv, dodávky armádě, ZÚ doporučuje kontaktovat honorárního konzula v Dháce, p. M. Rahmana se současnou informací obchodně ekonomickému úseku ZÚ v Dillí. Množí se dotazy českých firem na prověření bangladéšských společností, které je osloví po internetu s nabídkou spolupráce (př. obchodní zastoupení) a žádostí o pozvání do Čech. V těchto případech ZÚ Dillí vždy doporučuje obezřetnost.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Viz hlavní komentář pod bodem 7.4. Poptávka po českém, hlavně strojírenském zboží, stále trvá, hlavním problémem je získat spolehlivé projektové financování. Pokud bude obchod realizován prostřednictvím potvrzeného a neodvolatelného akreditivu (viz např. dodávky náhradních dílů pro energetiku a sušeného mléka), lze realizaci doporučit. Výrobní kooperace v této zemi nepřipadá v úvahu.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce V roce 2001 byla zemi poskytnuta rozvojová pomoc ve výši 6 milionů CZK, která byla prostřednictvím Škodaexportu využita organizací Bangladesh Power Development Board na školení místních techniků. Část byla také realizována v dodávkách náhradních dílů. V posledních pěti letech ČR v Bangladéši žádný projekt rozvojové pomoci nerealizovala. V roce 2007 byla poskytnuta finanční humanitární pomoc Bangladéši ve výši 1,5 mil Kč jako finanční příspěvek Mezinárodní federaci Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) na likvidaci škod cyklonu Sidr. V roce 2001 byla zemi poskytnuta rozvojová pomoc 6 mi. Kč, která byla prostřednictvím Škodaexportu využita organizací Bangladesh Power Development Board na školení místních techniků. Část byla také realizována v dodávkách náhradních dílů. V zemi v současné době realizuje rozvojový program adopce dětí na dálku „Bang Baby“ česká pobočka organizace ADRA. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci lze získat na stránkách Ministerstva zahraničních věcí www.mzv.cz v části Zahraniční vztahy.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb ZÚ nemá informace o rozsahu výměny služeb mezi Bangladéšem a ČR. Podle žádostí o studentská dlouhodobá víza se dá usuzovat, že existuje určitý zájem bangladéšských studentů o studium v ČR. Vláda podporuje investice do služeb v telekomunikacích, dopravě (provozování přístavů) a informačních technologiích.

23/29



Bangladéš

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR V Bangladéši je omezeno zaměstnávání cizinců, v rámci firmy nesmí jejich počet překročit 5 procent všech zaměstnanců. Zahraniční pracovník může v Bangladéši pracovat pouze pět let (nové nařízení tamní vlády). K práci v Bangladéši je nutné pracovní vízum a povolení. Žádost o vízum je třeba podat na nejbližším zastoupení Bangladéše (Bangladéš nemá v ČR rezidentní zastoupení, nejbližší velvyslanectví Bangladéše je v Berlíně), podrobnější informace naleznete na: http://www.bdesh.info/info/visas.asp . Pracovní povolení vyřizuje bangladéšské ministerstvo vnitra www.mha.gov.bd .

24/29



Bangladéš

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej V centru pozornosti českých firem by měla být trvající poptávka bangladéšské strany po dovozu zejména textilních strojů a jejich dílů, zařízení pro energetický, chemický, těžební a vojenský sektor. Prosazují se také dodávky spotřebního zboží a různých komodit. Jedná se spíše o nárazové akce dle momentálního nedostatku na místním trhu. Bangladéš také pravidelně dováží sušené mléko, jde obyčejně o výběrová řízení pro civilní sektor nebo armádu. Pomoc v orientaci na trhu je možno hledat u Bangladéšské federace obchodních komor a na Honorárním konzulátu ČR ( HK ), adresa viz bod 10.1. Také doporučujeme, nejlépe za asistence HK, kontaktovat Dhaka Chamber of Commerce and Industry. (www.dhakachamber.org), která může být nápomocná při analýze obchodních příležitostí.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Bangladéšské pracovní zákonodárství je komplikované a vzhledem ke značnému podílu státního sektoru je nutno počítat i se silnými odbory. Zaměstnávání pracovníků se řídí celkem 47 pracovními zákony. Podrobnější informace a základní zásady je možno získat na webových stránkách www.boi.gov.bd

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku K otevření kanceláře (Liaison Office) je třeba získat povolení Board of Investment, které poskytuje poradenské služby, postará se o výběr umístění a poskytne informace o postupu při zakládání firmy. Veškeré informace včetně příslušných formulářů jsou přehledně zpracovány na webových stranách www.boi.gov.bd.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Při propagaci výrobků je možno využívat Internetu, i když jeho rozšíření ještě není dokonalé. Bangladéšští partneři ocení tištěné materiály, které musí být v angličtině.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Využívání místních soudů se nedoporučuje pro jejich zkorumpovanost a nekonečnou pomalost. Naprosto nejdůležitější podmínkou pro působení v teritoriu je navázat spolupráci s místním kvalitním konzultantem. Potom je možné v Bangladéši zajistit nejrůznější operace na obchodním trhu a dosáhnout i zajímavých cen.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Informace o nově vypsaných veřejných zakázkách je možno získat na webových stránkách EU v Dhace www.eudelbangladesh.org, případně na stránkách www.bangladeshonline.com.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Problémy mohou vyplývat především ze špatně dohodnutých platebních podmínek a zvláště u neznámých firem. Při navazování nových obchodních kontaktů je nutno pečlivě zvažovat pozvání k jednáním do České republiky. Je třeba zvážit, zda je skutečně nutné, aby na osobní inspekci nově nakupovaného 25/29



Bangladéš

výrobku přicestovalo do ČR několik bangladéšských „ředitelů“. Český partner si musí ohodnotit důležitost kontraktu a nutnost takové návštěvy. Každopádně se osvědčuje vyžádat si od bangladéšského partnera reference na jeho předchozí obchodní činnost.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Bangladesh je členem WTO ve skupině nejméně rozvinutých zemí. Jeho zákonodárství na ochranu duševního vlastnictví není plně kompatibilní se zákony vyspělých zemí. Při poslední prověrce obchodní politiky Bangladéše ve dnech 13. – 15.9.2006 bylo konstatováno, že země musí zintenzivnit práce na zákonech, které řeší problematiku duševního vlastnictví, aby splnila termín jejich zavedení v r. 2013, který byl této skupině zemí stanoven WTO. Bangladéš v r. 2000 zavedl Zákon o copyrightu (The Copyright Act No. 28, 2000). Problematika ochrany duševního vlastnictví patří do portfolia ministerstva průmyslu (Ministry of Industries, Department of Patents and Designs) a ministerstva pro kulturní záležitosti (Ministry of Cultural Affairs, Copyright Office).

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Při sjednávání kontraktu se doporučuje dohodnout platbu neodvolatelným, potvrzeným akreditivem.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Informace o výstavách a veletrzích v Bangladéši je možno nalézt na webových stránkách Export Promotion Bureau www.epb.gov.bd.

26/29



Bangladéš

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Pravidla jsou značně liberální, povolení vlády není nutné v naprosté většině průmyslových odvětví s výjimkou tzv. vyhrazených sektorů tj. výroba zbraní, střeliva a obranných zařízení, výroba energie v atomových elektrárnách, tisk cenin a ražba mincí. Vláda poskytuje investorům pobídky a podrobné informace je možno získat na stránkách Board of Investment, www.boi.gov.bd. Na těchto webových stránkách je uveřejněn také dobře zpracovaný „Průvodce pro investora“.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Přímé zahraniční investice hrají v posledních 15 letech důležitou roli při modernizaci bangladéšské ekonomiky. Po dvou letech, kdy docházelo ke zvýšení přílivu zahraničních investic, nastal opět pokles v minulém roce, a to navzdory vládou vytvářeného příznivého prostředí pro zahraniční investory a opatření k rozvoji některých průmyslových odvětví. Vláda poskytuje různé pobídky především pro investice do energetiky a infrastruktury. Skutečností zůstává, že hodnota FDI na hlavu je nejnižší v jižní Asii. Hlavními investory jsou V. Británie, Čína a jižní Korea. Mezi nejdůležitější nadnárodní společnosti přítomné v zemi patří Beximco, Square, Akij Group, Ispahani, Navana Group, Transcom Group atd. Největší objem investic směřoval do textilního průmyslu, služeb, zpracování zemědělských plodin a chemického průmyslu. Rok 2005/06 Přímé zahraniční. 820 investice v mil. USD (FDI)

2006/07 760

2007/08 604

2008/09 1089

2009/10 380

V období 2009 – 2010 proběhlo celkem 89 nových zahraničních investic. V zahraničí Bangladéš investuje sporadicky, vesměs v Indii (v r. 2010 investoval Bangladéš 82 mil. USD).

9.3. České investice v teritoriu České firmy v Bangladéši neinvestovaly.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Textilní průmysl (dodávky strojů, náhradních dílů), kožedělný průmysl (stroje na zpracování kůže), energetika, infrastruktura, chemický průmysl.

9.5. Rizika investování v teritoriu Hlavním rizikem je politická a bezpečnostní situace v Bangladéši. Je nutno počítat se zaměstnáváním místního konzultanta, který pomůže překonat byrokratické překážky. Některé zahraniční firmy v poslední době ukončily svou činnost v zemi a stěžovaly si na obtížnou vymahatelnost kontraktů, byrokracii, korupci a nepružný soudní systém. Případné investice doporučujeme realizovat ve zvláštních exportních zónách, viz bod 6.6

27/29



Bangladéš

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Bangladéš patří do kategorie zemí, kde je problematické předpovídat očekávaný vývoj. Tato chudá a velmi přelidněná země má řadu základních problémů v hospodářské oblasti, které neumožňují zahraničním firmám vytvářet dlouhodobé podnikatelské plány. Ekonomika je příliš jednostranně orientovaná a proto i hodně zranitelná. V ekonomické oblasti bude pokračovat nastoupený trend liberalizace, i když bude pomalý. Bangladéš se bude snažit přilákat zahraniční investory především do textilního průmyslu. I nadále budou pokračovat opatření ke zlepšení výběru daní. Zemi bude nadále sužovat nedostatek energie. Jedním z kroků, který má do budoucna tento nedostatek řešit je stavba atomové elektrárny, ke které vláda obdržela souhlas od Mezinárodní agentury pro atomovou energii v červenci 2007.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Podle střednědobé předpovědi vývoje bangladéšské ekonomiky se další vývoj jeví celkem příznivě za předpokladu udržení politické stability, pokračování ve strukturálních reformách a udržení uvážlivé finanční politiky. Ekonomika zůstává značně závislá na zemědělství a textilním průmyslu. Pokračuje vysoký příliv remitencí bangladéšských pracovníků ze zahraničí, nicméně ten zřejmě nepostačí krýt zvýšení dovozu, dojde tudíž ke zhoršení bilance běžného účtu. Za předpokladu udržení dosavadní fiskální politiky a důsledného uplatňování zákonů regulujících výběr daní by se neměl zvyšovat deficit státního rozpočtu a měl by se udržet v hranici do 5 %. Tento vývoj má svá rizika, kterými budou: ·

Zpomalení ekonomických reforem

·

Vysoké ceny ropy

·

Přílišné výkyvy počasí, záplavy apod. vzhledem k velké závislosti země na zemědělství

Bangladéš je aktivním členem WTO a zastává stanoviska v souladu s skupinou ostatních rozvojových zemí. Stejně tak se zapojuje i do regionálních jednání, jejichž cílem je usnadnit obchod a odstranit různé překážky mezi členskými zeměmi. Jedná se o regionální Smlouvu o volném obchodu mezi zeměmi jižní Asie (SAFTA) a regionální iniciativu BIMSTEC (The Bay of Bengal Initiative for Multi-Sectoral Technical and Economic Cooperation). V zemědělské oblasti, pokud pomineme nepřízeň počasí, má Bangladéš dobré podmínky pro rozvoj mechanizace a zefektivnění tohoto sektoru (velké množství úrodné půdy, vodní zdroje, dobré klimatické podmínky, levná pracovní síla).

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Rostoucí střední třída Bangladéše nabízí prostor pro vývoz spotřebního zboží. České firmy mají příležitosti zapojit se do průmyslového rozvoje země, především v oblastech: -

energetika: výstavba elektráren a plynáren (těžba, zpracování a distribuce plynu)

-

infrastruktura: budování silnic, železnic, přístavů a dodávky strojů)

28/29



Bangladéš

-

životního prostřední: biomasa, čisté technologie,

-

vodohospodářství: čištění odpadních vod, zajištění pitné vody a jejího rozvodu, kanalizace

-

potravinářský průmysl

-

zdravotnické přístroje a pomůcky

textilní průmysl: možnosti dodávky textilních strojů. Dalším perspektivním oborem je chemický průmyslu, energetika, infrastruktura (budování plynovodů, modernizace přístavů), kožedělný průmysl, zpracování potravin či vývoz potravin (sušené mléko).

29/29


Souhrnná teritoriální informace Bangladéš

Recommend Documents