Sp.zn. sukls196176/2014 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1.
NÁZEV PŘÍPRAVKU
Bjorgeina 50 mg potahované tablety 2.
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje bicalutamidum 50 mg. Pomocné látky se známým účinkem: Jedna tableta obsahuje 56,56 mg monohydrátu laktózy. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3.
LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta Bjorgeina 50 mg potahované tablety jsou kulaté, bikonvexní, bílé, 7 mm v průměru, s vyraženým „B 50“ na jedné straně. 4.
KLINICKÉ ÚDAJE
4.1
Terapeutické indikace
Léčba pokročilého karcinomu prostaty v kombinaci s LHRH analogovou terapií nebo chirurgickou kastrací. 4.2
Dávkování a způsob podání
Dospělí muži včetně starších pacientů: jedna potahovaná tableta (50 mg) denně s jídlem či bez jídla. Léčba přípravkem Bjorgeina by měla být zahájena nejméně 3 dny před zahájením léčby LHRH analogem nebo ve stejnou dobu jako chirurgická kastrace. Pediatrická populace Bikalutamid není indikován u dětí a dospívajících. Porucha funkce ledvin U pacientů s poruchou funkce ledvin není třeba upravovat dávkování. Porucha funkce jater U pacientů s mírnou poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávkování. U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater může dojít k akumulaci léčiva (viz bod 4.4). 4.3 Kontraindikace Přípravek Bjorgeina je kontraindikován u žen a dětí (viz bod 4.6). Přípravek Bjorgeina nesmí být podán žádnému pacientovi, který někdy měl hypersenzitivní reakci na léčivou látku nebo na kteroukoliv pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 1
Užívání terfenadinu, astemizolu nebo cisapridu společně s přípravkem Bjorgeina je kontraindikováno (viz bod 4.5). 4.4
Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Léčba by měla být zahájena pod přímým dohledem specialisty. Bikalutamid je metabolizován hlavně v játrech. Z dostupných údajů je zřejmé, že eliminace bikalutamidu může být pomalejší u pacientů s těžkou poruchou funkce jater, což může vést ke zvýšené akumulaci bikalutamidu. Proto by měl být bikalutamid užíván pacienty se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater se zvýšenou opatrností a měla by být zvážena alternativní léčba. Doporučuje se pravidelná kontrola jaterních funkcí z důvodů možných hepatálních změn. Většina takových případů by se měla objevit v průběhu prvních 6 měsíců léčby bikalutamidem. Vzácně byly během užívání bikalutamidu pozorovány závažné jaterní změny a selhání jater, včetně fatálních případů (viz bod 4.8). Pokud jsou změny závažné, měla by být léčba bikalutamidem ukončena. Jelikož bikalutamid inhibuje cytochrom P450 (CYP3A4), je nutná zvýšená opatrnost, pokud se užívá současně s léčivými přípravky přednostně metabolizovanými izoenzymem CYP3A4 (viz body 4.3 a 4.5). Bylo pozorováno snížení glukózové tolerance u mužů léčených LHRH agonisty. Toto se může projevovat jako diabetes nebo jako ztráta glykemické kontroly u pacientů s preexistujícím diabetem. Pozornost by měla být věnována sledování hladiny glukózy v krvi u pacientů užívajících bikalutamid v kombinaci s LHRH agonisty. Androgen-deprivační léčba může prodlužovat QT interval. Před zahájením léčby bikalutamidem by měl lékař zvážit poměr přínosů a rizik, včetně rizika Torsade de pointes, u pacientů s rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu v anamnéze a u pacientů souběžně užívajících léčivé přípravky, které mohou prodlužovat QT interval (viz bod 4.5). Přípravek Bjorgeina obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat. 4.5
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Neexistuje žádný záznam farmakodynamických nebo farmakokinetických interakcí mezi bikalutamidem a LHRH analogy. Ve studiích in vitro bylo prokázáno, že R-enantiomer bikalutamidu působí jako inhibitor CYP3A4 a má slabší inhibiční efekt na aktivitu CYP2C9, CYP2C19 a CYP2D6. Klinické studie s antipyrinem jako markerem aktivity cytochromu P450 neprokázaly interakční potenciál bikalutamidu, avšak střední expozice (AUC) midazolamu se zvýšila téměř o 80 % při současném podávání bikalutamidu po dobu 28 dní. Pro léčiva s úzkým terapeutickým indexem může být takový nárůst závažný. Z tohoto důvodu je kontraindikováno souběžné užívání terfenadinu, astemizolu a cisapridu (viz bod 4.3) a zvýšené opatrnosti je třeba při souběžném užívání cyklosporinu a blokátorů kalciového kanálu. U těchto přípravků může být potřeba snížit dávku, zejména v případě, dochází-li k potenciaci nežádoucích účinků. U cyklosporinu je doporučeno často 2
a pravidelně sledovat plazmatické hladiny a klinický stav pacienta na začátku léčby bikalutamidem a po jejím ukončení. Je třeba opatrnosti při současném užívání léků, které by mohly inhibovat oxidaci bikalutamidu, tj. léků obsahujících cimetidin nebo ketokonazol. Tím by se mohly zvýšit plazmatické hladiny bikalutamidu, což by mohlo vést ke zvýšení nežádoucích účinků. Studie in vitro ukazují, že bikalutamid může vytěsňovat kumarinové antikoagulans warfarin z jeho vazby na bílkovinu. Po nasazení bikalutamidu pacientům, kteří současně užívají kumarinová antikoagulancia, se proto doporučuje časté a pravidelné sledování protrombinového času. Kvůli souvislosti androgen-deprivační léčby a prodloužení QT intervalu by měla být pečlivě zvážena souběžná léčba bikalutamidem s léčivými přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, a léčba přípravky, které mohou vyvolat Torsade de pointes, jako antiarytmika třídy I A (např. chinidin, disopyramid), třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid), metadon, moxifloxacin, antipsychotika a další (viz bod 4.4). 4.6
Fertilita, těhotenství a kojení
Bikalutamid je kontraindikován u žen a nesmí se podávat těhotným ženám nebo kojícím matkám. 4.7
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Není pravděpodobné, že by bikalutamid ovlivňoval schopnost pacienta řídit nebo obsluhovat stroje. Nicméně je třeba vzít v úvahu možný výskyt ospalosti. Pacienti, u kterých se tyto potíže vyskytnou, mají dbát zvýšené opatrnosti. 4.8
Nežádoucí účinky
V této části jsou nežádoucí účinky definovány následujícím způsobem: Velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až <1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit). Tabulka 1 – Četnost nežádoucích reakcí Třída orgánových systémů Četnost Poruchy krve a lymfatického systému Velmi časté Poruchy imunitního systému Méně časté Poruchy metabolismu a výživy Psychiatrické poruchy Poruchy nervového systému Poruchy srdce
Časté Časté Velmi časté Časté Časté Není známo
Cévní poruchy Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Gastrointestinální poruchy Poruchy jater a žlučových cest
Velmi časté Méně časté Velmi časté Časté Časté 3
Nežádoucí účinek Anémie Hypersensitivita, angioedém a kopřivka Snížená chuť k jídlu Snížení libida, deprese Závratě Somnolence Infarkt myokardu (byly hlášeny fatální případy)a, srdeční selhánía Prodloužení QT intervalu (viz body 4.4 a 4.5) Návaly horka Intersticiální plicní onemocněníb (byly hlášeny fatální případy) Bolest břicha, zácpa, nauzea Dyspepsie, flatulence Hepatotoxicita, žloutenka, zvýšená
Vzácné Poruchy kůže a podkožní tkáně
Časté
Poruchy ledvin a močových cest Poruchy reprodukčního systému a prsu Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Vyšetření
Velmi časté Velmi časté Časté Velmi časté Časté Časté
a
b
c
d
e
hladina transaminázc Jaterní selháníd (byly hlášeny fatální případy) Alopecie, hirsutismus/obnovený růst vlasů a ochlupení, vyrážka, suchá kůže, pruritus Hematurie Gynekomastie a citlivost prsu e Erektilní dysfunkce Astenie, edém Bolest na hrudi Zvýšená tělesná hmotnost
Pozorované ve farmakoepidemiologické studii při použití LHRH agonistů a antiandrogenů v léčbě karcinomu prostaty. Riziko výskytu se zvýšilo, pokud byl bikalutamid 50 mg použit v kombinaci s LHRH agonistou, ale k jeho zvýšení nedošlo, pokud byl v léčbě karcinomu prostaty použit bikalutamid 150 mg v monoterapii. Zařazeno do seznamu nežádoucích účinků na základě výsledků postmarketingových údajů. Frekvence byla stanovena z výskytu hlášených nežádoucích účinků intersticiální pneumonie u randomizované léčby 150 mg bikalutamidu v EPC studii. Jaterní změny jsou zřídka závažné a byly často přechodné, odezněly nebo se zmírnily při pokračování v léčbě, nebo po přerušení léčby. Zařazeno do nežádoucích účinků na základě výsledků postmarketingových údajů. Frekvence byla stanovena z výskytu hlášených nežádoucích účinků selhání jater u pacientů užívajících léčbu bikalutamidem 150 mg v otevřené větvi EPC studii. Může být sníženo současnou kastrací.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10 Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 4.9
Předávkování
Nebyl popsán žádný případ předávkování u člověka. Neexistuje žádné specifické antidotum; léčba by měla být symptomatická. Dialýza není účinná, protože bikalutamid je ve velké míře vázaný na bílkoviny a nevyskytuje se nezměněný v moči. Indikována je obecná podpůrná léčba zahrnující monitorování vitálních funkcí. 5.
FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1
Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Antiandrogeny, ATC kód: L02BB03. Bikalutamid je nesteroidní antiandrogen, který nemá žádnou další endokrinní aktivitu. Váže se na divoký typ nebo normální androgenní receptory, aniž by aktivoval expresi genů, a tím inhibuje androgenní stimulaci. Výsledkem této inhibice je regrese tumorů prostaty. Z klinického hlediska může přerušení léčby u některých pacientů způsobit manifestaci syndromu z vysazení antiandrogenu. 4
Bikalutamid je racemát a jeho antiandrogenní účinek má téměř výlučně jeho (R)-enantiomer. 5.2
Farmakokinetické vlastnosti
Bikalutamid se po perorálním podání dobře vstřebává. Nebylo prokázáno, že by jeho biologickou dostupnost jakkoli klinicky významně ovlivňovala potrava. (S)-enantiomer je rychle vylučován ve srovnání s (R)-enantiomerem, jehož plazmatický eliminační poločas činí asi jeden týden. Při každodenním podávání 150 mg bikalutamidu se následkem dlouhého poločasu (R)-enantiomer kumuluje do zhruba 10násobku. Při denní dávce 150 mg bikalutamidu dosahují rovnovážné plazmatické koncentrace (R)enantiomeru přibližně 22 mikrogramů/ml. Z celkového počtu cirkulujících enantiomerů v rovnovážném stavu připadá 99 % na převážně aktivní (R)-enantiomer. Farmakokinetika (R)-enantiomeru není ovlivňována věkem, poruchou funkce ledvin ani mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater. Bylo prokázáno, že u pacientů s těžkou poruchou funkce jater je (R)-enantiomer eliminován z plazmy pomaleji. Bikalutamid se váže na bílkoviny (racemát do 96 %, (R)-enantiomer z více než 99%) a je do značné míry metabolizován (cestou oxidace a glukuronidace); jeho metabolity jsou přibližně stejným dílem vylučovány ledvinami a žlučí. V klinické studii byla průměrná koncentrace R-bikalutamidu ve spermatu mužů, kteří dostávali bikalutamid 150 mg, na úrovni 4,9 mikrogramů/ml. Dávka bikalutamidu, která se může přenést sexuálním stykem na ženu, je malá a pohybuje se okolo 0,3 mikrogramů/kg. Toto množství je nižší než dávka nutná pro způsobení změn u mláďat laboratorních zvířat. 5.3
Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Bikalutamid působí u zvířat jako účinný antiandrogen a induktor oxidázy se smíšenou funkcí. Na tyto aktivity jsou u zvířat vázány změny cílových orgánů včetně indukce tumorů (Leydigovy buňky, štítná žláza, játra). Enzymová indukce nebyla u člověka pozorována. U žádného z nálezů preklinického zkoušení nebyl prokázán vztah k léčbě pacientů s nádorem prostaty. Atrofie semenotvorných kanálků patří k předpokládaným účinkům antiandrogenů a byla pozorována u všech zkoumaných živočišných druhů. K úplnému zotavení testikulární atrofie došlo po 24 týdnech u potkanů, kterým byl bikalutamid podáván v 12měsíční toxikologické studii, ačkoliv funkční zotavení bylo patrné ve studiích na reprodukční toxicitu 7 týdnů po ukončení 11týdenního dávkovacího intervalu. Období subfertility nebo infertility lze očekávat i u mužů. 6.
FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1
Seznam pomocných látek
Jádro tablety: Monohydrát laktózy Povidon Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A) Magnesium-stearát Potah tablety: Makrogol 3350 5
Polyvinylalkohol Mastek Oxid titaničitý (E171) 6.2
Inkompatibility
Neuplatňuje se. 6.3
Doba použitelnosti
3 roky. HDPE lahvičky po otevření: 6 měsíců. 6.4
Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5
Druh obalu a obsah balení
PVC/Al blistry: 10, 14, 28, 30, 40, 50, 56, 84, 90, 98 a 100 tablet. HDPE lahvička s LDPE uzávěrem: 10, 14, 28, 30, 40, 50, 56, 84, 90, 98 a 100 tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6
Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky. 7.
DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Actavis Group PTC ehf. Reykjavikurvegur 76 – 78 220 Hafnarfjördur Island 8.
REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
44/442/14-C 9.
DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 10.12.2014 10.
DATUM REVIZE TEXTU
27.3.2015
6
