Sp.zn. sukls219507/2013 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1.
NÁZEV PŘÍPRAVKU Sojourn 100% tekutina k přípravě inhalace parou
2.
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 100% sevofluranum. Konečný přípravek obsahuje pouze léčivou látku.
3.
LÉKOVÁ FORMA Tekutina k přípravě inhalace parou Čirá, bezbarvá, těkavá kapalina
4.
KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace Indukce a udržování celkové anestezie u dospělých i pediatrických pacientů každého věku, včetně plně donošených novorozenců (podrobnosti o věku viz bod 4.2). 4.2 Dávkování a způsob podání Sevofluran je nutné podávat pomocí odpařovače speciálně kalibrovaného pro použití přípravku Sojourn tak, že lze přesně kontrolovat podávanou koncentraci. Hodnoty MAC (minimální alveolární koncentrace) sevofluranu se snižují s rostoucím věkem pacienta a s přidáním oxidu dusného. Pro požadovaný účinek musí být dávkování upraveno pro daného jedince a titrováno pro dosažení požadovaného účinku s ohledem na věk a klinický stav pacienta.
Hodnoty MAC pro dospělé a pediatrické pacienty podle věku Věk pacienta (roky) Sojourn 100% tekutina k Sojourn 100% tekutina k přípravě inhalace parou v přípravě inhalace parou v kyslíku 65% N2O/35% O2 * 0 – 1 měsíc 3,3% 2,0%** 1 až < 6 měsíců 3,0% 6 měsíců až < 3 roky 2,8% 3 – 12 2,5% 25 2,6% 1,4% 40 2,1% 1,1% 60 1,7% 0,9% 80 1,4% 0,7% * Novorozenci narození v plném gestačním věku. Hodnota MAC pro nedonošené novorozence nebyla určena. ** U pediatrických pacientů ve věku 1 – 3 roky byl použit 60% N2O/40% O2. Úvod anestezie Lze zavést krátkodobě působící barbiturát či jinou intravenózní indukční látku, po které bude následovat inhalace sevofluranu. Úvodu do anestezie pouze se sevofluranem lze dosáhnout inhalací 0,5-1,0% sevofluranu v kyslíku (O2) s nebo bez oxidu dusného (N2O) se zvyšováním koncentrace v krocích po 0,5 – 1,0 % sevofluranu až na maximální hodnotu 8 % pro děti i dospělé, až bude dosaženo požadované hloubky anestezie. U dospělých vdechované koncentrace až do 5 % sevofluranu obvykle vedou k chirurgické anestezii do méně než dvou minut. U dětí vdechované koncentrace až do 7 % sevofluranu obvykle vedou k chirurgické anestezii do méně než dvou minut. Vedení anestezie Chirurgickou úroveň anestezie lze udržovat inhalací 0,5-3 % sevofluranu v O2 s či bez N2O. Probouzení: Doby probouzení po podání sevofluranu jsou obecně krátké. Proto pacienti mohou vyžadovat časná pooperativní analgetika. Porucha funkce jater: Sevofluran se nemá používat u pacientů s anamnézou nevysvětlených středně závažných až závažných poruch funkce jater se žloutenkou, horečkou a/nebo esinofilií ve spojení s halogenovanými anestetiky.
Porucha funkce ledvin: Protože bylo zkoumáno pouze malé množství pacientů s poruchou funkce ledvin (základní hladina sérového kreatininu vyšší než 133 µmol/l), bezpečnost podávání sevofluranu v této skupině nebyla plně zjištěna. Sevofluran se proto má u pacientů s poruchou funkce ledvin používat opatrně. V některých studiích na potkanech převyšovala nefrotoxicita u zvířat vystavených sloučenině A (pentafluoropropenyl fluoromethyl ether (PIFE)) hodnoty získané během normálních klinických sledování. Mechanismus této renální toxicity u potkanů není znám a důležitost pro člověka nebyla určena (viz bod 5.3, Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti.). U pacientů s poruchami funkce ledvin se doporučuje pooperační sledování funkce ledvin. Způsob podávání: Inhalační použití. Sevofluran má být podáván skrze obličejovou masku či endotracheální trubicí. Sevofluran smějí podávat pouze osoby vyškolené v podávání celkové anestezie. Ihned k dispozici musí být prostředky pro udržování průchodnosti dýchacích cest pacienta, pro umělou plicní ventilaci, pro obohacování kyslíkem a pro obnovu oběhového systému. Sevofluran se podává v odpařovači speciálně kalibrovaném pro použití sevofluranu tak, že lze přesně kontrolovat podávanou koncentraci přípravku. Jestliže dojde k vysušení absorbentu CO2, musí být před dalším použitím sevofluranu vyměněn (viz bod 4.4). 4.3 Kontraindikace Sevofluran se nesmí používat u pacientů se známou přecitlivělostí na sevofluran či jiná halogenovaná anestetika. Sevofluran je také kontraindikován u pacientů, u kterých se vyskytuje maligní hypertermie nebo genetická dispozice k tomuto onemocnění. Sevofluran se nesmí používat u pacientů s anamnézou nevysvětlených středně závažných až závažných poruch funkce jater se žloutenkou, horečkou a/nebo esinofilií ve spojení s halogenovanými anestetiky. 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Hypotenze a respiratorní deprese se zvyšují s prohlubující se anestezií. Při udržování anestezie vede zvyšování koncentrace sevofluranu ke snížení krevního tlaku v závislosti na dávce. Nadměrný pokles krevního tlaku může být spojen s hloubkou anestézie, v takových případech může být upraven snížením vdechované koncentrace sevofluranu.
Jako u všech anestetik, zvláštní pozornost je nutno věnovat výběru dávky pro hypovolemické, hypotenzní či oslabené pacienty. Jako u všech anestetik, udržování hemodynamické stability je důležité k předcházení ischemie myokardu u pacientů s koronárními chorobami. U pacientů s rizikem zvýšení intrakraniálního tlaku je nutno dbát na opatrné podávání sevofluranu ve spojení s postupy pro snížení intrakraniálního tlaku (např. hyperventilace). Zvýšenou pozornost je nutno věnovat při použití sevofluranu v porodnické anestézii, protože relaxační účinek na dělohu může zvýšit riziko děložního krvácení (viz bod 4.6). Maligní hypertermie: U jedinců, kteří k tomu mají skon, může inhalace silných anestetických látek vést k hypermetabolickému stavu svalů skeletu, což vede k vyšším požadavkům na kyslík a ke klinickému syndromu známému jako maligní hypertermie. Léčba zahrnuje ukončení podávání vyvolávacích látek (např. sevofluranu), podávání intravenózního dantrolenu sodného a další podpůrnou léčbu. Později může dojít k selhání ledvin, jestliže je to možné, doporučuje se sledovat a udržovat tvorbu moči. Použití inhalačních anestetických látek je spojováno se vzácnými případy zvýšení množství draslíku v séru, které vede k srdečním arytmiím a smrti u dětí během postoperačního období. Stav byl popsán u pacientů s latentním i s exacerbovaným neuromuskulárním onemocněním, zvláště u Duchennovy svalové dystrofie. Použití suxamethonia bylo spojováno s většinou z těchto případů, ale ne se všemi. Tito pacienti vykazovali známky poškození svalů se zvýšenou koncentrací kreatinkinázy v séru a myoglobinurií. U těchto pacientů NEBYLY klasické znaky maligní hypertermie, jako je rigidita svalů, rychlé zvýšení tělesné teploty či zvýšená spotřeba kyslíku a zvýšená produkce oxidu uhličitého. Doporučuje se rychlá a důkladná léčba hyperkalémie a arytmie. Indikuje se pozdější vyhodnocení pro latentní neuromuskulární onemocnění. U pediatrických pacientů s Pompeho chorobou byly hlášeny ojedinělé případy ventrikulární arytmie. Pozornosti je třeba u pacientů s o jater (včetně virové hepatitidy) (viz bod 4.3 a 4.8). U pacientů s opakovaným vystavením halogenovaným uhlovodíkům, včetně sevofluranu, může během relativně krátké doby dojít ke zvýšenému riziku hepatického poškození. Protože bylo zkoumáno pouze malé množství pacientů s poruchou funkce ledvin (základní hladina sérového kreatininu vyšší než 133 µmol/l), bezpečnost podávání sevofluranu v této skupině nebyla plně zjištěna. Sevofluran se proto má u pacientů s poruchou funkce ledvin používat opatrně. V některých studiích na potkanech převyšovala nefrotoxicita u zvířat vystavených sloučenině A (pentafluoropropenyl
fluoromethyl ether (PIFE)) hodnoty získané během normálních klinických sledování. Mechanismus této renální toxicity u potkanů není znám a důležitost pro člověka nebyla určena (viz bod 5.3, Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti.). U pacientů s poruchami funkce ledvin se doporučuje pooperační sledování funkce ledvin. Použití sevofluranu bylo spojeno se záchvaty u dětí a mladších dospělých i starších lidí s predispozicí rizikových faktorů či bez nich. Před použitím sevofluranu u pacientů s rizikem záchvatů je nutné klinické vyhodnocení. U dětí je nutno omezit hloubku anestézie. EEG může umožnit optimální dávky sevofluranu a pomoci zabránit vývoji záchvatů u pacientů s predispozicemi k záchvatům (bod 4.8). U dětí byly sledovány dystonické pohyby (viz bod 4.8). Před propuštěním z pooperačního pokoje je nutno pozorně vyhodnotit probuzení pacienta z celkové narkózy. Se sevofluranem obvykle dochází k rychlému probuzení pacienta z narkózy, takže mohou být potřeba časná pooperativní analgetika. Rychlé probuzení u dětí může být spojeno s rozrušením a nedostatkem spolupráce (asi u 25 % případů). Zkušenosti s opakovaným podáním sevofluranu jsou velice omezené. Nedošlo však k výrazným rozdílům mezi nežádoucími reakcemi po prvním podání v porovnání s opakovaným podáním. Sevofluran se musí u pacientů s myasthenia gravis používat velice opatrně. Jako jiná halogenovaná anestetika, sevofluran může při zavádění způsobovat kašel. Sevofluran může způsobovat prodlužování QTc. Klinicky to může ve vzácných případech vést k torsade de pointes. Sevofluran má být opatrně podáván u rizikových pacientů, jako jsou starší pacienti či pacienti s diagnózou vrozeného prodloužení QTc. Možné interakce s absorbenty CO2 Když dojde k vyschnutí oxidu uhličitého v odpařovači po delším období používání výsledkem průtoku suchého vzruchu okruhem, může nastat exotermická reakce s degradací nestálého anestetika. Při použití sevofluranu ve spojení s vyschlými absorbenty CO2, zvláště těmi obsahujícími hydroxid draselný (např. Baralyme), byly hlášeny vzácné případy extrémního zahřátí, kouře a/nebo spontánního vzplanutí v anesteziologickém přístroji. Neobvykle opožděný nárůst či pokles koncentrace vdechovaného sevofluranu v porovnání s nastavení odpařovače může být spojen s nadměrným zahříváním nádoby pro absorpci CO2. Degradace sevofluranu byla pozorovány v dýchacích obězích s experimentálním anesteziologickým přístrojem používajícím vysušené absorbenty CO2 a maximální koncentraci sevofluranu (8%) po delší dobu ( 2 hodiny). Koncentrace formaldehydu v anesteziologickém respiratorním obvodu (s použitím hydroxidu
sodného obsahujícího absorbenty) byly konzistentní s množstvím, o kterém je známo, že působí mírné respiratorní dráždění. Klinická důležitost degradačních produktů sledovaných v tomto extrémním experimentálním modelu není známa. Je třeba vzít v úvahu, že barva indikátoru se nemusí vždy v důsledku vysušení změnit. Absorbent oxidu uhličitého musí být pravidelně vyměňován bez ohledu na stav. Jestliže má zdravotnický pracovník podezření, že došlo k vyschnutí absorbentu oxidu uhličitého, musí ho před dalším použitím nestálého anestetika (jako je sevofluran) vyměnit. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Účinek nedepolarizujících svalových relaxancií je se sevofluranem posílen, dávkování těchto látek je při souběžném podávání sevofluranu nutné upravit. Sevofluran je podobný isofluranu v tom, že senzibilizuje myokard k arytmogennímu účinku exogenně podávaného adrenalinu. Hodnoty MAC pro sevofluran klesají s přidáním oxidu dusného, jak je to zobrazeno v tabulce Účinek věku na MAC sevofluranu (viz Dávkování a způsob podávání). Očekává se, že benzodiazepiny a opiáty sníží MAC hodnoty sevofluranu. Opioidy (např. alfentanil a sufentanil) používané zároveň se sevofluranem mohou vést k synergickému pádu srdeční frekvence, krevního tlaku a dechové frekvence. Jako u ostatní aktivních látek, nižší koncentrace sevofluranu si může vyžadovat použití intravenózní anestetik, např. propofol. Metabolismus sevofluranu mohou zvýšit známé induktory CYP2E1 (např. isoniazid a alkohol), ne však barbituráty. Po zvýšení činnosti CYP2E1 byl zaznamenán výrazný nárůst koncentrace fluoridu v plazmě. Sevofluran může zvýšit negativní inotropní, chronotropní a dromotropní účinky beta blokátorů (blokováním kardiovaskulárních kompenzačních mechanismů). Pacienti musí být varování před přerušením podávání beta blokátorů, v žádném případě nesmí dojít k náhlému přerušení medikace. Anesteziolog musí být informován o léčbě beta blokátory. Dávka adrenalinu a noradrenalinu používaná pro místní hemostatický účinek subkutánními či gingiválními injekcemi musí být omezena, například 0,1 mg epinefrinu během 10 minut nebo 0,3 mg během jedné hodiny u dospělých. Nedoporučuje se parenterální podávání adrenalinu či noradrelinu. S použitím isoprenalinu jsou spojována vážná narušení rytmu (zvýšená kardiovaskulární reaktivita). Nedoporučuje se.
Použití amfetaminů a jejich derivátů či efedrinu a derivátů efedrinu může vést k předoperační hypertenzní epizodě. Upřednostňuje se ukončení léčby několik dní před operací. Souběžné užívání inhibitorů MAO: Nelze vyloučit riziko kolapsu během operace, protože toto riziko bylo zaznamenáno u jiných halogenovaných inhalačních anestetických látek. 4.6
Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství Sevofluran se má v těhotenství používat pouze tehdy, když je jasně indikován. Má relaxační účinek na dělohu, což může vést ke zvýšenému děložnímu krvácení. Tento účinek byl zaznamenán v průběhu studie, kde byl přípravek užit v průběhu ukončení těhotenství. Zkušenosti použití přípravku při začátku porodu a během porodu jsou omezeny na jednu malou klinickou studii s císařským řezem. Studie na zvířatech prokazují, že sevofluran není teratogenní. Reprodukční studie u potkanů a králíků (dávky až do 1 MAC) neukázala žádný účinek na samčí a samičí rozmnožovací schopnosti. U potkanů při toxické koncentraci pro matku byla zaznamenaná snížená porodní hmotnost plodů s větším množstvím anomálií skeletu, u králíků však žádné defekty plodu pozorovány nebyly. Kojení Při podávání sevofluranu kojícím matkám je třeba opatrnosti, protože není známo, zda se vylučuje do mateřského mléka.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Stejně jako u jiných látek, pacienti mají být informováni, že činnosti vyžadující plnou pozornost, jako je například obsluha strojů, mohou být po nějakou dobu po celkové anestezii ovlivněny. Pacient nemají po určitou dobu po narkóze sevofluranem řídit. 4.8 Nežádoucí účinky Jako u všech silných inhalačních anestetik, může sevofluran v závislosti na dávce způsobovat útlum dýchacího a oběhového systému. Většina nežádoucích účinků je slabá až středně silná a dočasná. Během období po operaci jsou často sledovány nevolnost a zvracení s podobnou četností jako u jiných inhalačních anestetik. Tyto účinky jsou běžným následkem operací a celkové narkózy, který může být
důsledkem inhalačního anestetika, jiných látek podaných během operace či po operaci a reakce pacienta na operaci. Údaje o nežádoucích účincích byly získány z kontrolovaných klinických hodnocení ve Spojených státech a v Evropě na 3 200 pacientech. Typ, závažnost a četnost nežádoucích účinků u pacientů na sevofluranu byly porovnatelné s nežádoucími účinky u pacientů, kteří dostali jiné inhalační anestetikum. Nejčastější nežádoucí účinky spojované se sevofluranem byly nevolnost (24 %) a zvracení (17 %). U dětí docházelo často k agitovanosti (23 %). Všechny nežádoucí účinky z klinických hodnocení, které mohly být spojené se sevofluranem, jsou shrnuty v následující tabulce podle třídy orgánových systémů a četnosti. Byly použity následující kategorie pro četnost výskytu: Velice častá (1/10) Méně častá (1/1 000 až <1/100) Vzácná (1/10 000 až <1/1 000) Velmi vzácná (< 1/10 000) Není známo (z dostupných údajů nelze určit) Typ, závažnost a četnost nežádoucích účinků u pacientů se sevofluranem byly podobné nežádoucím reakcím pacientů s referenčním lékem. Zkušenosti po uvedení na trh Nežádoucí reakce byly spontánně hlášeny v období po registraci sevofluranu. Tyto události byly hlášeny dobrovolně z populace s neznámým stupněm expozice. Není proto možné skutečnou incidenci nežádoucích účinků přesně určit. Třídy orgánových systémů Poruchy krve a lymfatického systému Psychiatrické poruchy Poruchy nervového systému Srdeční poruchy
Četnost Méně časté Časté* Méně časté Časté Velmi časté Časté Méně časté
Nežádoucí účinky Leukopenie Leukocytóza Agitovanost Stav zmatenosti Somnolence Závratě Bolest hlavy Bradykardie Tachykardie Kompletní atrioventrikulární blok Síňová fibrilace Arytmie Ventrikulární extrasystoly Supraventrikulární extrasystoly Extrasystoly
Cévní poruchy Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Velmi časté Časté Velmi časté Časté Méně časté
Gastrointestinální poruchy
Velmi časté
Časté Poruchy ledvin a močových cest Méně časté Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté
Vyšetření
Časté
Méně časté
Zkušenosti po uvedení na trh Není známo Poruchy imunitního systému Poruchy nervového systému
Není známo Není známo
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Není známo Poruchy jater a žlučových cest
Hypotenze Hypertenze Kašel Laryngospasmus Respirační poruchy Apnoe Hypoxie Astma Zvracení Nauzea Hypersekrece slin Močová retence Glykosurie Horečka Hypotermie Třesavka Zvýšená hladina aspartátaminotransferázy Abnormální glykemie Abnormální funkční jaterní testy** Abnormální počet bílých krvinek Zvýšená hladina fluoridů v krvi*** Zvýšená hladina alaninaminotransferázy Zvýšená hladina kreatinin v krvi Zvýšená hladina laktátdehydrogenázy v krvi Anafylaktická reakce**** Anafylaktoidní reakce Hypersenzitivita **** Křeče Dystonie Plicní edém Bronchospasmus Dyspnoe **** Sípavé dýchání **** Hepatitida Selhání jater Jaterní nekróza
Není známo
Není známo
Pruritus Vyrážka **** Kopřivka Kontaktní dermatitida**** Otok obličeje**** Svalové fascikulace
Není známo
Akutní renální selhání
Poruchy kůže a podkožní tkáně Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Poruchy ledvin a močových cest
Celkové poruchy a reakce Není známo Maligní hypertermie v místě aplikace Hrudní diskomfort **** *Výskyt je velmi častý v pediatrické populaci. **Byly hlášeny občasné případy přechodných změn v testech funkce jater při použití sevofluranu a referenčních látek. ***Během či po narkóze se sevofluranem může dojít k dočasnému zvýšení hodnot anorganických fluoridů v séru. Koncentrace anorganického fluoridu je většinou nejvyšší do dvou hodin od ukončení narkózy se sevofluranem a vrátí se na normální hodnotu do 48 hodin. V klinických studiích nebyly zvýšené koncentrace fluoridu spojené s poškozením funkce ledvin. **** Může být spojováno s hypersenzitivními reakcemi, zvláště ve spojení s dlouhodobým pracovním vystavením inhalačním anestetickým látkám včetně sevofluranu. Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10 Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 4.9 Předávkování Symptomy předávkování zahrnují respirační depresi a poruchy funkce oběhové soustavy. V případě předávkování je nutné postupovat následovně: ukončete podávání léčivého přípravku, zajistěte volné dýchací cesty a začněte asistovanou či řízenou ventilaci čistým kyslíkem. Udržujte kardiovaskulární funkce. 5.
FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Halogenované uhlovodíky ATC kód: N01AB08 Změny v klinických účincích sevofluranu rychle následují po změnách ve vdechované koncentraci. Kardiovaskulární účinky Jako u všech ostatních inhalačních látek snižuje sevofluran kardiovaskulární funkci v závislosti na dávce. V jedné klinické studii na dobrovolnících vedlo zvýšení koncentrace sevofluranu ke snížení středního arteriálního tlaku ale ne ke změně srdečního rytmu. Sevofluran v této studii nezměnil koncentrace noradrenalinu v plazmě. Účinky na nervovou soustavu U pacientů s normálním intrakraniálním tlakem (ICP) má sevofluran minimální účinek na ICP a zachovává reaktivitu CO2. Bezpečnost sevofluranu nebyla zkoumána u pacientů se zvýšenou hladinou ICP. U pacientů s rizikem vývoje zvýšení ICP je nutno sevofluran podávat opatrně a ve spojení s postupy pro snižování ICP. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Nízká rozpustnost sevofluranu v krvi vede k alveolárním koncentracím, které rychle vzrostou po indukci a rychle se sníží po ukončení podávaní inhalované látky. U lidí se metabolizuje < 5 % absorbovaného sevofluranu. Rychlá a extenzivní plicní eliminace sevofluranu snižuje množství anestetika dostupného pro metabolismus na minimum. Odstranění fluoru z molekuly sevofluranu působením cytochromu p450(CYP)2E1 vede ke vzniku hexafluoroisopropanolu (HFIP) za uvolnění anorganického fluoridu a oxidu uhličitého (čili jednouhlíkového fragmentu). HFIP následně rychle konjuguje s glukuronovou kyselinou a vylučuje se do moči. Metabolismus sevofluranu mohou zvyšovat známé induktory CYP2E1 (např. isoniazid a alkohol), ne však barbituráty. Během narkózy či po narkóze sevofluranem může docházet k dočasnému zvýšení hodnot anorganického fluoridu v séru. Koncentrace anorganického fluoridu obvykle vrcholí v průběhu dvou hodin po ukončení narkózy sevofluranem a na hodnoty před operací se vrací do 48 hodin. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Studie na zvířatech ukázaly, že v průběhu anestezie sevofluranem nedochází ke změnám oběhu krve v játrech a ledvinách.
Sevofluran snižuje rychlost metabolismu kyslíku v mozku (CMRO2) podobným způsobem jako isofluran. Asi 50% snížení CMRO2 bylo pozorováno při koncentracích kolem 2,0 MAC. Studie na zvířatech ukázaly, že sevofluran nemá významný účinek na průtok krve mozkem. U zvířat sevofluran významně snižuje aktivitu EEG v porovnání se stejně účinnými dávkami isofluranu. Nebylo zjištěno, že by sevofluran během normokapnie či hypokapnie způsoboval epileptiformní účinky. Na rozdíl od enfluranu nebylo možné rytmickými zvukovými stimuly vyvolat během hypokapnie aktivitu EEG připomínající záchvaty. Sloučenina A byla ve studiích na potkanech minimálně nefrotoxická při koncentracích 50-114 ppm po dobu 3 hodin. Toxicita byla charakterizována sporadickou nekrózou ojedinělých buněk proximálních tubulů. Mechanismus této renální toxicity u potkanů není znám a význam pro člověka nebyl stanoven. Predikované analogické mezní hodnoty nefrotoxicity sloučeniny A u člověka tvoří rozmezí 150-200 ppm. Koncentrace sloučeniny A v rutinní klinické praxi jsou v průměru 19 ppm u dospělých (maximum 32 ppm) s použitím natronového vápna jako absorbentu CO2. 6.
FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek Žádné. 6.2 Inkompatibility Sevofluran je stálý při skladování za normálních pokojových světelných podmínek. Za přítomnosti silných kyselin či tepla nedochází k významné degradaci sevofluranu, sevofluran není korozivní pro nerez ocel, mosaz, hliník, poniklovanou mosaz, pochromovanou mosaz či slitiny mědi a beryllia. Chemická degradace může nastat po vystavení inhalovaného anestetika absorbentu CO2 uvnitř anestetického přístroje. Při použití podle pokynů s čerstvými absorbenty je degradace sevofluranu minimální a degradanty nejsou detekovatelné či toxické. Rozklad sevofluranu a následné vytvoření rozkladných produktů je zvětšeno zvýšením teploty absorbentu, vysušeným absorbentem CO2 (zvláště s obsahem hydroxidu draselného, např. Baralyme®), zvýšenou koncentrací sevofluranu a sníženým průtokem čerstvého vzduchu. Sevofluran se může rozložit v alkalickém prostředí dvěma způsoby. První způsob, kde výsledkem ztráty fluorovodíku dochází k vytvoření pentafluoroisopropenyl fluoromethyl etheru (PIFE či častěji známého jako sloučenina A). Druhý způsob rozkladu sevofluranu nastává pouze za přítomnosti vysušených absorbentů CO2 a vede k rozdělení sevofluranu na hexafluoroisopropanol (HFIP) a formaldehyd. HFIP je neaktivní, negenotoxický, je
rychle glukuronizován, čištěn a má toxicitu podobnou sevofluranu. Formaldehyd je přítomný během normálních metabolických procesů. Po kontaktu s vysoce vysušenou absorpční látkou se formaldehyd může dále rozkládat na metanol a formiát. Formiát může za vysoké teploty přispívat k vytváření oxidu uhelnatého. Metanol může reagovat se sloučeninou A a methoxylací vytvořit sloučeninu B. Sloučenina B může další ztrátou fluorovodíku vytvořit sloučeniny C, D a E. V případě vysoce vysušených absorbentů, zvláště těch obsahujících hydroxid draselný (např. Baralyme®), může docházet k vytváření formaldehydu, metanolu, oxidu uhelnatého, sloučeniny A a možná i dalších rozkladných produktů, mohou se vyskytnout i sloučeniny B, C a D. 6.3 Doba použitelnosti 5 let. Po prvním otevření lahvičky má být přípravek použit do 8 týdnů. 6.4
Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před chladem. Vzhledem k těkavosti anestetické látky lahvičku udržujte pevně uzavřenou. Lahvičku udržujte ve svislé poloze.
6.5 Druh obalu a velikost balení Typ III, 250ml skleněná lahvička jantarově hnědá s dvoudílným šroubovacím uzávěrem skládajícím se z vnějšího černého fenolického krytu a vnitřního průhledného nízko hustotního polyethylenového kužele. Toto balení se dodává se žlutým LDPE límcem. 6.6
Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Sevofluran musí být podáván s odpařovačem speciálně kalibrovaným pro použití sevofluranu s pomocí klíčového plnícího systému konstruovaného specificky pro odpařovače sevofluranu či jiného vhodného plnícího systému specifického pro odpařovače sevofluran. Je nutné zabránit vyschnutí absorbentu oxidu uhličitého při podávání inhalačních anestetik. Bylo hlášeno, že některá halogenovaná anestetika reagují se suchým absorbentem oxidu uhličitého za vzniku oxidu uhelnatého. Aby se snížilo riziko tvorby oxidu uhelnatého ve znovu vdechovaném okruhu a možnost vzniku zvýšené hladiny karboxyhemoglobinu, nesmí absorbenty CO2 vyschnout. Byly hlášeny vzácné případy nadměrné tvorby tepla, kouře a požáru anestetického zařízení při
použití sevofluranu s vysušeným absorbentem CO2. Jestliže existuje podezření, že absorbent CO2 je vysušený, je nutné ho vyměnit. Používejte pouze balení bez štiplavého zápachu. Do odpařovače se obvykle přenese celý obsah lahvičky. V případě, že není během podání použito celé balení, zbylý obsah lahvičky může být použit až po dobu 8 týdnů. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 7.
DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Piramal Healthcare UK Limited Whalton Road, Morpeth, Northumberland NE61 3YA, Velká Británie Tel : 0044 1670562400 Fax : 0044 1670562543
8.
REGISTRAČNÍ ČÍSLO 05/748/11-C
9.
DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE: Datum první registrace: 14.12.2011 Datum posledního prodloužení registrace: 1.4.2015
10. DATUM REVIZE TEXTU: 29.7.2015
