SOUBOR ORIENTAČNÍCH TESTŮ PRO VĚKOVOU SKUPINU 3 – 4 ROKY
ÚVOD Soubor orientačních testů byl vytvořen na základě prostudování odborné literatury ( především metodických příruček pro práci s dítětem předškolního věku) a zhodnocení získaných praktických zkušeností práce pedagoga ve speciální mateřské škole. Inspirací pro tvorbu diagnostických materiálů se stala publikace Diagnostika předškoláka od autorek J. Klenkové a H. kolbábkové. Diagnostický materiál má za cíl zmapovat aktuální stav řečových schopností předškoláka. Mimo to se podrobněji věnuje motorickým a grafomotorickým schopnostem, které s vývojem řeči úzce souvisejí. Soubor orientačních testů je členěn na tři stěžejní kapitoly: lateralitu, motorické a grafomotorické schopnosti, komunikační schopnosti. Nedílnou součást tvoří pracovní listy a obrázkové přílohy, které jsou nezbytné pro práci s dětmi předškolního věku. Dle mého názoru je vhodné použit soubory diagnostických testů k orientačnímu posouzení komunikačních, motorických a grafomotorických schopností dítěte předškolního věku, na jejichž základě lze sestavit komplexní diagnostiku dítěte. Ta se stane východiskem pro další edukační proces a tvorbu individuálního vzdělávacího plánu.
2
OBSAH Úvod ……………………………………………………………………………………...…2 Obsah ………………………………………………………………………………………3 • •
Pro snadnou orientaci v souboru …………………………………………..……..4 Pro snadnou práci se souborem ……………………………………………..……5
Lateralita …………………………………………………………………………………..6 •
Orientační test laterality podle Z. Matějčka a Z. Žlaba …………………...……7 Formulář pro zaznamenání laterality ………………………………………...8
Motorické a grafomotorické schopnosti ……………………………………..…….9 • •
Orientační test pro zhodnocení motorických schopností ……………………....10 Orientační test pro zhodnocení grafomotorického projevu dítěte ………..…..12 Pracovní list - kresba lidské postavy ……………………………………….13 Pracovní list – kresba zahrnující obkreslení ………………………………..14 Pracovní list – kresba nápodobou pro praváka ……………………………..16 Pracovní list – kresba nápodobou pro leváka ……………………………....17
Komunikační schopnosti ………………………………………………………….......18 •
Orientační test pro zhodnocení obsahové stránky řeči ………………………..19 Obrázková příloha k testu pro zjištění pasivní slovní zásoby ……………….20 Obrázková příloha k testu pro zjištění aktivní slovní zásoby ………....…….21 • Orientační test pro zhodnocení výslovnosti …………………………………….22 • Orientační test motoriky řečových orgánů …………………………………….24 • Orientační vyšetření mimiky …………………………………………………...25 Obrázková příloha k testu pro vyšetření mimiky ……………………………26 • Orientační zhodnocení nosního dýchání a hospodaření s dechem……………27 • Orientační vyšetření fonematického sluchu …………………………………...28 Obrázková příloha k orientačnímu vyšetření fonematického sluchu ……….29 • Orientační test pro zhodnocení prozodických faktorů řeči ……………….......30 Obrázková příloha k orientačnímu testu nazality I. ………………………..31 • Orientační test pozornosti ……………………………………………………...32 Obrázková příloha k testu pro zjištění pozornosti I. ………………….…….33 Obrázková příloha k testu pro zjištění pozornosti II. ……………………….34 • Orientační test verbální paměti a rytmu ………………………………………35 Obrázková příloha k testu pro zjištění verbální paměti I. …………………..36 Obrázková příloha k testu pro zjištění verbální paměti II. ……………...….37 • Orientační vyšetření sluchového vnímání ……………………………………..38 • Orientační test pro zhodnocení porozumění řeči a tvoření gramaticky správného tvaru podstatných jmen ve větách …………………………………39 Obrázková příloha k testu pro zhodnocení porozumění řeči a tvoření gramaticky správného tvaru podstatných jmen ve větách I. ……………….40 Obrázková příloha k testu pro zhodnocení porozumění řeči a tvoření gramaticky správného tvaru podstatných jmen ve větách II. ………………41 Obrázková příloha k testu pro zhodnocení porozumění řeči a tvoření gramaticky správného tvaru podstatných jmen ve větách III. ……………..42 Literatura ………………………………………………………………………………43
3
PRO SNADNOU ORIENTACI V SOUBORU Soubor orientačních testů je rozdělen do jednotlivých kapitol (viz.níže), které jsou pro lepší orientaci rozlišeny také barevně. Každá kapitola obsahuje diagnostické materiály pro zjištění úrovně řečových schopností a schopností ovlivňujících řečový vývoj dítěte.Většina diagnostických materiálů je doplněna o obrázkové přílohy, které jsou nezbytnou součástí práce s dětmi předškolního věku.
Lateralita test laterality dle Z. Matějčka a Z. Žlaba
Motorické a grafomotorické schopnosti motorické schopnosti
grafomotorické schopnosti
hrubá motorika jemná motorika kresba lidské postavy kresba obkreslením kresba nápodobou
komunikační schopnosti obsahová stránka řeči
pasivní slovní zásoba aktivní slovní zásoba
řečově motorické funkce
výslovnost motorika řečových orgánů mimika dech fonematický sluch
prozodické faktory řeči
melodie přízvuk nazalita
sluch. vnímání a kognitivní vlastnosti
pozornost verbální paměť a rytmus vyšetření sluchu
porozumění řeči a tvoření gramaticky správného tvaru podstatných jmen
4
PRO SNADNOU PRÁCI SE SOUBOREM Na této straně je ukázka jednoho z orientačních testů, které tvoří diagnostický materiál. Pro snadnou orientaci v textu jsou v testech použity barevné ikony a barevné odlišení, které značí do které testované oblasti test patří ( tzn. do laterality, motorických a grafomotorických schopností, komunikačních schopností).
ORIENTAČNÍ TEST PRO ZHODNOCENÍ OBSAHOVÉ STRÁNKY ŘEČI
Název testované schopnosti dítěte. Je barevně odlišen.
V obsahu jsou uvedeny jednotlivé úkoly pro zjištění dané schopnosti.
Obsahuje: Úkol pro zjištění úrovně pasivní a aktivní slovní zásoby. Test obsahuje obrázkové přílohy
Dítě ukazuje na obrázkové příloze požadovaný obrázek.
Barevně odlišená ikona, pod kterou je popis, jak má dítě daný úkol plnit.
Př.Ukaž mi na obrázku budík , mrkev … . Dítě pojmenovává na obrázkové příloze ukazovaný předmět. .
Kurzívou jsou popsány příklady otázek a pokynů pro dítě, které může využít dospělý při testování.
V závěru listu je obvykle stručně objasněna testovaná schopnost či dovednost, její vývoj, význam ve vývoji řeči….
Př. Co je na tomto obrázku namalováno?
Počátky rozvoje pasivní slovní zásoby registrujeme asi kolem 10 měsíce věku dítěte. Kolem 1.roku už dítě začíná používat i svoje první slova.Výzkumy se zjistilo, že dítě v jednom roce aktivně ovládá asi 5 – 7 slov, kolem třetího roku je to asi 700 – 900 slov a předškolním věku je slovní zásoba v rozmezí 2500- 3000 slov. ………………..
5
LATERALITA
6
ORIENTAČNÍ TEST LATERALITY PODLE Z. MATĚJČKA A Z. ŽLABA
OBSAHUJE: ÚKOLY PRO ZJIŠTĚNÍ LATERÁLNÍ PREFERENCE A DOMINANCE JEDNOTLIVÝCH PÁROVÝCH ORGÁNŮ: ( RUKY, NOHY, OKA, UCHA ).
Dítě plní následující úkoly se zapojením jednoho z párových orgánů (ruky, nohy, oka, ucha ), které nepodléhají nácviku. PRO ZJIŠTĚNÍ DOMINANCE HORNÍ KONČETINY:
Př.Sáhni si na nos Ukaž, kam nejvýše dosáhneš. Vlastní př. Pomocí této koule budeš porážet kuželky. PRO ZJIŠTĚNÍ DOMINANCE DOLNÍ KONČETINY:
Př.Posuň předmět ( stavebnicovou kostku ) po namalované čáře. Vlastní př. Pokus se kopnout míč do branky. PRO ZJIŠTĚNÍ DOMINANCE OKA:
Př. Běž za dveře a podívej se na mne klíčovou dírkou. Vlastní př. Jste námořníci a díky tomuto dalekohledu jedním okem zkoumáte obzor, zda nespatříte zemi. PRO ZJIŠTĚNÍ DOMINANCE UCHA:
Př. Poslechni si, jak tenhle budík krásně tiká. Vlastní př. Budeš stát tváří ke zdi. Pozor, budu volat několik jmen, až uslyšíš to své, co nejrychleji se na mne otočíš. Vyšetření laterality patří k základním metodám logopedické diagnostiky. Z hlediska poruch řeči je totiž důležitý i vztah mezi funkční dominancí oka a ruky.Velmi často je v pozadí komunikačních poruch nevýhodný typ laterality.Typ laterality se určuje standardním testem, který lze použít pro děti i dospělé. Lateralita se obvykle vyhraňuje mezi 3. a 4. rokem věku, případně i později.Než nastoupí dítě do školy, mělo by být jasné, která ruka je vedoucí, kterou bude dítě používat při nácviku psaní.V této souvislosti se můžeme také setkat s případy, kdy dítě stejně používá obě horní končetiny. Jde o tzv. nevyhraněnost laterality (ambidextrii ).V takovém případě je veden nácvik psaní u prvňáčka do pravé ruky. Podle převahy užívané končetiny můžeme rozlišit praváctví, leváctví a již zmíněnou ambidextrii. Kromě laterality horní končetiny zjišťujeme i lateralitu smyslových orgánů, oka a ucha. Na základě těchto zjištění můžeme rozlišovat lateralitu souhlasnou tj. přednostní užívání stejné ruky a smyslových orgánů (např. pravá ruka a oko), nebo lateralitu zkříženou ( nesouhlasnou ), kdy preferujeme druhostranně ležící smyslové orgány od dominantní horní končetiny ( např. pravou ruku a levé oko).
7
ORIENTAČNÍ VYŠETŘENÍ LATERALITY Příjmení a jméno:__________________________________________ Datum narození: ________________ současný věk:_____________ Závěr vyšetření : _____________________________________________ Označ křížkem
Horní končetina: Pravá
Levá
Ambidextrie
Pravá
Levá
Ambidextrie
1/Vkládej korálky do lahvičky. 2/Navlékej korálky na nit. 3/Opři se silou o jednu ruku. 4/Plácni mě rukou do nastavených dlaní. 5/sáhni si na nos. 6/Ukaž mi jednou rukou kam až dosáhneš. 7/Umíš „strouhat mrkvičku“? 8/Sepni ruce . (dominantní je ruka s palcem nahoře) 9/Porážej kuželky pomocí koule. 10/Tleskni dvakrát rukama a pak tleskni jednou rukou do kolen.
Dolní končetina: 1/Posunuj nohou kostku po čáře. 2/Kopni míč jednou nohou do brány.
Oko: Pravé
Levé
Ambidextrie
Levé
Ambidextrie
1/Podívej se na mě klíčovou dírkou. 2/Podívej se na mě trubičkou . 3/Podívej se, co je v kaleidoskopu.
Ucho: Pravé 1/Poslechni si budík, jak tiká. 2/Postav se tváří ke zdi. Až uslyšíš své jméno, otoč se ke mně.
8
MOTORICKÉ A GRAFOMOTORICKÉ SCHOPNOSTI
9
ORIENTAČNÍ TEST PRO ZHODNOCENÍ MOTORICKÝCH SCHOPNOSTÍ
OBSAHUJE:
ÚKOLY PRO ZJIŠTĚNÍ ÚROVNĚ MOTORICKÉHO PROJEVU DÍTĚTE VE SMYSLU POHYBOVÉ AKTIVITY, POHYBOVÉ KOORDINACE CELÉHO TĚLA A HORNÍCH KONČETIN.
ÚROVEŇ HRUBÉ MOTORIKY
Dítě bude plnit úkoly, které jsou zaměřeny na motorickou koordinaci celého těla, obratnost, rychlost a hybnost končetin. Aby dítě zadání úkolu lépe pochopilo, bude dospělá osoba dítěti předcvičovat.
Př. žirafa: Žirafa je velmi vysoká. Zkus být jako ona. Postav se na špičky a ujdi tak po vyznačené rovné čáře alespoň 1,5 metru. Př. Čáp Stůj na jedné noze v krátké výdrži. Nohy vystřídej. Př. Hroch: Hroch se rád válí v bahně. Zkus to také.Plynule se převaluj ( válej sudy) na rovné ploše s rukama připaženýma u těla. ÚROVEŇ JEMNĚ MOTORIKY
Dítě bude plnit následující úkoly se zaměřením na motoriku horních končetin. Pozornost bude věnována úchopu, manuální zručnosti a spolupráci obou rukou. Aby dítě zadání úkolu lépe pochopilo, bude dospělá osoba dítěti opět předcvičovat.
Př. Ťukání: Střídavě ťukej ukazováčkem jedné a druhé ruky do desky stolu. Př. Trhání papíru: Přetrhni silnější pruh papíru. Zopakuj ještě jednou.
10
Motorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka. Souvisí s rozvojem řeči, myšlení a s lateralitou. Hrubá motorika je tvořena pohyby celého těla včetně lokomoce a pohybů velkých svalových skupin.Jemná motorika je chápána jako motorika ruky a pohyby malých svalových skupin. Na souvislost vývoje pohybových schopností a vývoje řeči upozorňoval již Jan Amos Komenský. Řeč a motorika se vzájemně významně ovlivňují, neboť motorická korová i mimokorová centra koordinují a upravují celkový výkon řeči.Tato vazba je natolik velká, že u dětí s narušeným vývojem motoriky zpravidla pozorujeme opožděný řečový vývoj a u dětí s narušenou komunikační schopností ( př. balbuties, dysfázie, dyslalie ) zase často zjišťujeme sníženou úroveň motorických dovedností.Vyšetření motoriky má tedy svůj význam nejen z pohledu diagnostiky poruch řeči, nýbrž i z hlediska prevencí těchto poruch.
11
ORIENTAČNÍ TEST PRO ZHODNOCENÍ GRAFOMOTORICKÉHO PROJEVU DÍTĚTE
OBSAHUJE:
ÚKOL PRO GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ ZADANÉ KRESBY. TEST OBSAHUJE OBRÁZKOVÉ PŘÍLOHY S POPISEM ÚKOLŮ.
Dítě má za úkol namalovat kresbu lidské postavy. Dítě má za úkol namalovat kresbu zahrnující obkreslení. Dítě má za úkol namalovat kresbu nápodobou. U KRESBY BUDE HODNOCENO:1/ Proporcionalita kresby 2/ Umístění v prostoru 3/ Celistvost obrázku 4/ Dodržování instrukcí dítětem 5/ Kvalitu čar pro posouzení jemné motoriky 6/ Spojení čar pro posouzení senzomotorické koordinace SCHÉMA PRO ORIENTAČNÍ POSOUZENÍ VÝVOJE GRAFOMOTORICKÉHO PROJEVU DÍTĚTE PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU.
( podle J.Langmeiera a M.Vyhnálka ) KRESLENÍ GEOMETRICKÝCH TVARŮ PODLE PŘEDLOHY
Geometrický tvar Věk dítěte
kruh
Křížek
čtverec
3 roky
4 roky
5 let
trojúhelník kosodélník
6 let
7 let
VÝVOJ KRESBY LIDSKÉ POSTAVY
nereálná kresba
hlavonožec
jen hlavní části těla
kresba s detaily
3 roky
4 roky
5 let
6 let
Lidská postava
Věk dítěte
Proč je kresba u dítěte s narušenou komunikační schopností důležitým diagnostickým vodítkem? 1/ Může poskytnout orientační odhad vývoje rozumových schopností. 2/ Selhání v kresbě nás může upozornit na případné poruchy v oblasti zrakového vnímání, poruchy senzomotorické koordinace, poruchy jemné motoriky a poruchy v integraci těchto funkcí. 3/ Kresba zachycuje úroveň vizuální paměti a představivosti.
12
KRESBA LIDSKÉ POSTAVY Dítě má nakreslit celou postavu své maminky nebo tatínka. Úroveň grafomotorického projevu budeme posuzovat podle kvality čar, jejich spojení a proporcionality grafického výtvoru na ploše papíru.
13
KRESBA ZAHRNUJÍCÍ OBKRESLENÍ Dítě bude obkreslovat kresbu znázorněnou přerušovanou čarou. Hodnocena bude schopnost dítěte překrýt původní kresbu celistvou čarou.Tento grafomotorický úkol nebude časově limitován.
14
KRESBA NÁPODOBOU Dítě se má pokusit překreslit grafický vzor na druhou polovinu kresebné plochy. Při testování této grafomotorické činnosti bude využito dvou typů testů upravených pro praváky nebo leváky. Při této činnosti je propojena zraková diferenciace s grafomotorickým projevem horní končetiny. Proto je nutné vyloučit možnost, že levoruké dítě překryje kresebný vzor druhou rukou či rukávem apod.
PRO PRAVÁKA
PRO LEVÁKA
15
KRESBA NÁPODOBOU PRO PRAVÁKA Dítě se má pokusit překreslit grafický vzor na druhou polovinu kresebné plochy.Kresba bude provedena obyčejnou tužkou. Při grafomotorické činnosti bude respektováno pracovní tempo dítěte.
16
KRESBA NÁPODOBOU PRO LEVÁKA Dítě se má pokusit překreslit grafický vzor na druhou polovinu kresebné plochy.Kresba bude provedena obyčejnou tužkou. Při grafomotorické činnosti bude respektováno pracovní tempo dítěte.
17
KOMUNIKAČNÍ
SCHOPNOSTI
18
ORIENTAČNÍ TEST PRO ZHODNOCENÍ OBSAHOVÉ STRÁNKY ŘEČI
OBSAHUJE: ÚKOL PRO ZJIŠTĚNÍ ÚROVNĚ PASIVNÍ SLOVNÍ ZASOBY. TEST OBSAHUJE OBRÁZKOVOU PŘÍLOHU.
Dítě ukazuje na obrázkové příloze požadovaný předmět.
Př. Ukaž mi na obrázku auto, hrnek …
OBSAHUJE: ÚKOL PRO ZJIŠTĚNÍ ÚROVNĚ AKTIVNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY. TEST OBSAHUJE OBRÁZKOVOU PŘÍLOHU.
Dítě pojmenovává na obrázkové příloze ukazovaný předmět.
Př. Co je na tomto obrázku namalováno?
Příloha obsahuje obrázky z těchto oblastí: - PŘEDMĚTY DENNÍ POTŘEBY - ZVÍŘATA - OVOCE A ZELENINA - POKRMY
Slovní zásoba tvoří základ pro rozvoj myšlení každého dítěte. Můžeme ji rozdělit následovně: SLOVNÍ ZÁSOBA PASIVNÍ: Slova, kterým dítě rozumí, ale ještě je aktivně při komunikaci nepoužívá. SLOVNÍ ZÁSOBA AKTIVNÍ: Slova, která dítě aktivně používá při komunikaci. Počátky rozvoje pasivní slovní zásoby registrujeme asi kolem 10. měsíce věku dítěte. Kolem 1. roku už dítě začíná používat i svoje první slova. Na rozvoji slovní zásoby se velice významně podílí období prvního a druhého věku otázek: - v období okolo 1,5 roku je to otázka: Co je to?, či Kdo je to? - v období okolo 3,5 roku je to otázka: Proč?, či Kdy? Výzkumy se zjistilo, že dítě v jednom roce aktivně ovládá asi 5 - 7 slov, kolem třetího roku je to asi 700 - 900 slov a v předškolním věku je slovní zásoba v rozmezí 2500 - 3000 slov. Tento vývoj je závislý na předchozích zkušenostech dítěte, pochopení významů slov, pochopení vztahu mezi slovem a konkrétní situací.
19
OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA K TESTU PRO ZJIŠTĚNÍ OBSAHOVÉ STRÁNKY ŘEČI
PASIVNÍ SLOVNÍ ZÁSOBA
20
OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA K TESTU PRO ZJIŠTĚNÍ OBSAHOVÉ STRÁNKY ŘEČI
AKTIVNÍ SLOVNÍ ZÁSOBA
21
ORIENTAČNÍ TEST PRO ZHODNOCENÍ VÝSLOVNOSTI
OBSAHUJE :
ÚKOLY PRO ZJIŠTĚNÍ ÚROVNĚ ARTIKULACE JEDNOTLIVÝCH HLÁSEK ČESKÉHO JAZYKA. TEST OBSAHUJE OBRÁZKOVOU PŘÍLOHU A VYUŽÍVA MANIPULACE S OBLÍBENOU HRAČKOU DÍTĚTE.
K hodnocení výslovnosti jednotlivých hlásek využijeme obrázkové přílohy k testu pro zjištění obsahové stránky řeči. Orientační test obsahuje následující obrázky: MYŠ, JABLKO, HRNEČEK, PALEC, KOČKA, AUTO, DOMEČEK, BOTA, LŽÍČKA, ŽIDLE, MÍČ, VLÁČEK V těchto slovech jsou zastoupeny všechny hlásky a skupiny hlásek, které mohou dítěti způsobit obtíže. Tato hláska je střídavě na začátku, uprostřed a na konci slova. Slova obsahují následující české souhlásky a samohlásky:
Dělení souhlásek podle způsobu tvoření: Závěrové - ústní: - nosní: Polozávěrové: Úžinové - středové: - bokové: - kmitavé: Podle hrdosti - tvrdé: - měkké: Podle artikulujícího orgánu - retné: - jazyčné:
P, B, T, D, K M, N C V, Š, Ž, J, H L R P, B, M, V, T, D, N, C, L, Š, Ž, H, K J P, B, M, V T, C, D, N, L, Š, Ž, J, K,
Dělení souhlásek podle místa tvoření: Retoretné: Retozubné: Dásňové - přední: - zadní: Tvrdopatrové: Měkkopatrové: Hrtanové:
P, B, M V T, D, N, C, L, Š, Ž J K H ( Rozdělení českých souhlásek dle Hály)
22
Dělení samohlásek – Hellwagův trojúhelník Přední Vysoké Střední Nízké
Střední
Zadní
I, Í
U, E
O A, Á
Čelistní úhel nejmenší střední největší
Na předchozí úkol bude navazovat volný rozhovor, abychom mohli zhodnotit mluvní projev dítěte v běžné řeči. Realizace hlásek ve slovech se může lišit od výkonu ve větném vyjadřování. U dítěte použijeme jako motivaci k řízenému rozhovoru hračku, kterou si dítě přinese. Téma rozhovoru : Moje oblíbená hračka Rozhovor také motivujeme a řídíme otázkami tohoto typu: 1/ Má tvoje ( hračka ) nějaké jméno? 2/ Od koho si ( hračku ) dostal? 3/ Bereš někdy ( hračku ) na návštěvu do mateřské školy? . … Téma rozhovoru je shodné s tématem testu pro zhodnocení melodie a přízvuku.
23
ORIENTAČNÍ TEST MOTORIKY ŘEČOVÝCH ORGÁNŮ
OBSAHUJE: ÚKOLY PRO ZJIŠTĚNÍ ŮROVNĚ KOORDINACE ŘEČOVÝCH ORGÁNŮ SE ZAMĚŘENÍM NA CÍLENÝ POHYB JAZYKA, RTŮ A TVÁŘÍ, KTERÉ SE PODÍLEJÍ NA ARTIKULACI HLÁSEK.
Dítě bude konat jednoduché pohyby nebo grimasy, které jsou zaměřeny na pohyb jazyka, rtů a tváří. Při práci s dítětem využíváme jeho napodobovacího reflexu, neklademe prozatím žádné nároky na přesnost nebo rychlost provedení. Sledujeme zda nedochází k mimovolným souhybům. Dítě plní následující úkoly s cíleným zapojením jazyka, rtů a tváří.: „Brousíme si“ zoubky:
Představ si, že máš na dolním rtu namazanou čokoládu. Zkus ji stáhnout horními zoubky do pusy. Mašinka se rozjíždí: Nafoukni obě tváře vzduchem, jako se nafukuje balón. Vypouštěj vzduch po troškách ven. Pokus se udržet rty u sebe. Můžeš si zkusit zacpat nos. Ještěrka mává ocasem: „Mrskej jazýčkem“ z jednoho koutka úst do druhého, jako ještěrka mrská svým ocáskem ze strany na stranu. Kapřík: Zahrajeme si na rybičku. Vysaj vzduch z tváří, vmáčkni je dovnitř. Ze rtů utvoř „osmičku“. Rozvoj motoriky je mimořádně důležitý nejen pro řeč, ale i pro rozvoj poznávacích činností, sociálního chování atd. Jestliže budeme proces mluvení chápat jako mechanický akt, zjistíme, že jde především o velmi precizně koordinovaný proces jemné motoriky řečového aparátu.Vzájemná spjatost motoriky a řeči je tedy očividná. Řečová motorika závisí na mozkovém dozrávání, řečovém vzoru, výchovných vlivech, ale i na individuální schopnosti mluvních pohybů a řízení procesů artikulace.Žádaná souhra ústní dutiny, rtů, jazyka a patra si zřejmě vyžaduje určitou míru učení a procvičování, přičemž činnost urychluje zrání orgánů a naopak. Proces artikulace hlásek ( zejména souhlásek ) představuje jeden z nejnáročnějších procesů jemné motoriky člověka. Rozdíl mezi artikulací některých příbuzných souhlásek je tak nepatrný, že stačí jen drobná odchylka, abychom artikulovali jinou hlásku či artikulovali zcela chybně. Artikulace totiž vyžaduje maximální obratnost a souhru celého artikulačního aparátu.
24
ORIENTAČNÍ VYŠETŘENÍ MIMIKY
OBSAHUJE: ÚKOLY PRO ZJIŠTĚNÍ PŘESNOSTI POHYBŮ JEDNOTLIVÝCH ČASTÍ OBLIČEJE. SOUČÁST ÚKOLU TVOŘÍ OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA.
Přečteme si s dítětem úvodní příběh o sluníčku. Společně si pak zkusíme na sluníčko zahrát a mimicky ho napodobit. Dítě plní pohyby jednotlivých obličejových partií podle vzoru dospělého. Pro snazší pochopení zadaného úkolu má k dispozici obrázky s rozličně se tvářícím sluníčkem.
Úvodní příběh: Na nebi svítilo sluníčko a vesele se usmívalo na celý svět. Najednou se přihnal deštivý mrak a chystal se sluníčko zakrýt. Sluníčko se ale jen tak nedalo. Zamračilo se a povídá: „Mraku honem rychle odpluj, tady pršet nebude“. „Ale bude, však ještě uvidíš, sluníčko!“ vyhrožoval deštivý mrak. Sluníčko se už zlobilo. Našpulilo pusinku a křiklo na mrak: „ Tak víš, co? „Já tě odfouknu, když si nechceš dát říct“. Nafouklo tváře a odfouklo deštivý mrak hodně, hodně daleko.
Při tomto orientačním vyšetření je nutné dítě dostatečně motivovat pro plnění jednotlivých úkolů. Nejlépe dítě pochopí zadání úkol, když sám dospělí úkol dítěti předvede. Sledujeme, jak je dítě schopno po motorické stránce daný mimický pohyb splnit, zda se při úkolu neobjevují na tváři dítěte nesouměrnosti, mimovolné pohyby, zda je dítě schopno po splnění jednoho úkolu lehce přejít k dalšímu mimickému pohybu apod.Velice významnou mimickou schopností, která ovlivňuje artikulaci dítěte, je plynulý a rychlý přechod z jednoho mimického pohybu na druhý tzv. řada pohybů.Tato mimická neschopnost se pak v artikulaci projeví tak, že dítě nedovede plynule opakovat sledy slabik ani přecházet z jedné hlásky na druhou.Vznikají tak nesprávné artikulační stereotypy, které se velmi těžko přebudovávají v pohyby správné. Mimika významně doplňuje charakteristiku zevnějšku každého z nás.Uplatňuje se zároveň s gestikulací a dolaďuje tak celý komunikační proces.Dítě se s ní setkává již od narození od svých nejbližších, především matky.
25
OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA K TESTU PRO VYŠETŘENÍ MIMIKY
Na nebi svítilo sluníčko a vesele se usmívalo na celý svět. Najednou se přihnal deštivý mrak a chystal se sluníčko zakrýt.
Sluníčko se ale jen tak nedalo. Zamračilo se a povídá: „Mraku honem rychle odpluj, tady pršet nebude“. „Ale bude, však ještě uvidíš, sluníčko!“ vyhrožoval deštivý mrak.
„Ale bude, však ještě uvidíš, sluníčko!“ vyhrožoval deštivý mrak. Sluníčko se už zlobilo. Našpulilo pusinku a křiklo na mrak: „ Tak víš, co? „Já tě odfouknu, když si nechceš dát říct“.
Nafouklo tváře a odfouklo deštivý mrak hodně, hodně daleko.
26
ORIENTAČNÍ ZHODNOCENÍ NOSNÍHO DÝCHÁNÍ A HOSPODAŘENÍ S DECHEM
OBSAHUJE: ÚKOLY PRO ZJIŠTĚNÍ SCHOPNOSTI DÍTĚTE HOSPODAŘIT S DECHEM PŘI KOMUNIKAČNÍM PROJEVU I MIMO NĚJ.
Bublifuk: Dítě má za úkol foukat brčkem do vody. Cílem je vytvoření co největšího množství bublinek. Dospělí hodnotí délku výdechu, po kterou dítě dělá bublinky.
Na předchozí úkol bude navazovat řízený rozhovor, aby bylo možné zhodnotit hospodaření s dechem při mluvním projevu dítěte v běžné řeči. U dítěte použijeme jako motivaci k řízenému rozhovoru hračku, kterou si samo přinese.
Téma rozhovoru: Moje oblíbená hračka Rozhovor motivujeme a řídíme otázkami tohoto typu: 1/ Má tvoje ( hračka) nějaké jméno? 2/ Od koho si (hračku) dostal? 3/ Bereš někdy (hračku) na návštěvu do mateřské školy. Téma rozhovoru je shodné s tématem testu pro zhodnocení melodie a přízvuku, a testu pro zhodnocení výslovnosti.
Základem všech činností je hluboký, zpočátku vědomý nádech pouze nosem. Vydechovat lze nosem i ústy. Dýchání probíhá většinou nezávisle na naší vůli a přizpůsobuje se situaci. Při námaze se dýchání zrychluje, upřená pozornost dech zpomaluje, úlek nebo náhlé překvapení mohou dýchání i zcela zastavit (známá jsou pořekadla: vyrazilo mu to dech, zatajil se mu dech apod. ) Odborná literatura uvádí že, děti dýchají trochu rychleji než dospělí, ale poměr nádechu a výdechu je stejný, přibližně 2 : 3. Nádech je vždy o trochu rychlejší než výdech. Tento poměr se změní, jakmile začneme mluvit – rychlý nádech je vystřídán poměrně pozvolným výdechem, jejich poměr je asi 1 :7. Zpíváme li, je rozdíl asi dvanáctkrát delší než nádech. Délka výdechu závisí i na tom, v jaké situaci mluvíme – klidný člověk dýchá jinak, než člověk rozčílený. Nezanedbatelnou roli hraje tedy i lidská povaha. Dýchání však lze také do jisté míry ovládat vůlí. Umíme dech zatajit, zrychlit, dokážeme prodloužit nádech i výdech. Ten kdo nedokáže dobře hospodařit s dechem, mluví trhaně, zrychluje a zpomaluje tam , kde pro to nemá žádný důvod, a jeho řeč působí přerývavě a neobratně. Porucha dýchání může být zapříčiněna přítomností nějakého z postižení, onemocnění ( záněty nosohltanu, polypy), či je důsledkem onemocnění tzv. adenoidní vegetací (zbytnělá nosní mandle).
27
ORIENTAČNÍ VYŠETŘENÍ FONEMATICKÉHO SLUCHU
OBSAHUJE: ÚKOLY PRO ZJIŠTĚNÍ SCHOPNOSTI ROZLIŠOVAT SLUCHEM HLÁSKY ZVUKOVĚ PODOBNÉ A SLOVA ZVUKOVĚ PODOBNÁ S RŮZNÝM VÝZNAMEM. ÚKOL OBSAHUJE OBRÁZKOVOU PŘÍLOHU.
Dítě bude na obrázkové příloze vybírat podle pokynů dospělého vždy jeden ze dvou obrázků. Dvojice obrázků se odlišují pouze jedním fonémem.
Př. Ukaž mi na obrázku vlak. ( Dítě hledí na dvojici obrázků : vlak – vlas ) Obrázková příloha obsahuje následující dvojice zvukově podobných slov: VLAK – VLAS RÝČ - MÍČ LIŠKA – MYŠKA
Dítě bude rozlišovat, zda jsou slova ( s významem i umělá ) v následujících dvojicích slov stejná či podobná.
Př. Urči, zda jsou tato slova stejná či ne. (pat - pot ) Dvojice slov:
VĚTA - VĚDA OCET - OCET - BÉ BE PAT - POT KLOP - KLOP KRÁL - KRÁM
Pokud má dítě vyvinutý fonematický sluch, znamená to, že je schopno sluchově rozlišovat hlásky zvukově podobné a slova zvukově podobná s odlišným významem.Úroveň fonematického sluchu by měla u dítěte dosáhnout normy okolo pěti let jeho věku. Není - li schopnost odlišit sluchem hlásky podobně znějící ještě dostatečně vyvinutá, nelze úspěšně upravovat artikulaci. Matějček píše, že dítě nejdříve diferencuje velmi odlišné zvuky mateřského jazyka, potom čím dál tím podobnější zvuky, až se nakonec naučí sluchem diferencovat všechny zvuky mateřského jazyka. Normou pro dosažení tohoto stádia je podle něho šest a půl roku.V dalším vývoji se sluchové vnímání dále zdokonaluje, což se projevuje i v oblasti řečové produkce.Příkladem je i fakt, že dítě v období vstupu do školy ještě nedokáže přesně reprodukovat melodii.Obtíže ve sluchové diferenciaci se výrazně odrážejí v písemném projevu při rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek, rozlišování zvukově podobných hlásek, sykavek, nebo při rozlišování slabik dy – di, ty – ti, ny – ni.
28
OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA K ORIENTAČNÍMU VYŠETŘENÍ FONEMATICKÉHO SLUCHU
29
ORIENTAČNÍ TEST PRO ZHODNOCENÍ PROZODICKÝCH FAKTORŮ ŘEČI ( MELODIE, PŘÍZVUK, NAZALITA )
OBSAHUJE: ÚKOLY PRO ZJIŠTĚNÍ ZAPOJENÍ NOSNÍ REZONANCE PŘI KOMUNIKAČNÍM PROJEVU,VYUŽITÍ OSTATNÍCH PROZODICKÝCH FAKTORŮ ŘEČI ( MELODIE A PŘÍZVUKU ). SOUČÁST ÚKOLU TVOŘÍ OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA.
ORIENTAČNÍ TEST NAZALITY
Dítě bude v první části testu pojmenovávat jednotlivé obrázky, které jsou umístěny v rámečku obrázkové přílohy. V druhé části bude tyto obrázky vyslovovat ve větném spojení. Obrázky jsou v tomto zastoupení: 1/ slova s nosovkami, např. mimino,náušnice… 2/ věty s převahou nosovek ve slovech, např. Maminka má mimino.
ZHODNOCENI MELODIE A PŘÍZVUKU
Melodie a přízvuk, které dítě využívá při komunikačním projevu, budou hodnoceni v kontextu řízeného rozhovoru. Téma řízeného rozhovoru: MOJE OBLÍBENÁ HRAČKA Dítě si hračku, o které bude povídat, přinese. Rozhovor s dítětem bude řízen a motivován následujícími otázkami dospělého: 1/ Má tvoje ( hračka ) nějaké jméno? 2/ Od koho si ( hračku ) dostal? 3/ Bereš někdy ( hračku ) na návštěvu do mateřské školy? 4/ Proč máš oblíbenou právě tuhle hračku? …...
Při mluvené řeči se v různé míře uplatňuje i nosní rezonance. Nosovost sama je fyziologický jev. U některých hlásek je nosovost minimální ( např. u samohlásek, exploziv a sykavek ). U některých souhlásek je nosní rezonance naopak jejich charakteristickým zvukem – proto jsou nazývány nosovkami.V českém jazyce je nosovost nejsilněji vyjádřena u souhlásek m, n, ň a skupiny ng. Míra nosní rezonance závisí na síle patrohltanového uzávěru a na prostornosti rezonančních dutin. Pod pojmem velofaryngeální insufience rozumíme nedostatečnou schopnost funkce patrohltanového uzávěru a všech struktur, jež se na této funkci podílejí. Jejím důsledkem je porucha zvuku řeči. Řeč je huhňavá a často i špatně srozumitelná. Patologickou změnu nosní rezonance zaregistruje na první poslech i laik. Z pohledu logopedické terminologie rozlišujeme tyto poruchy řeči: huhňavost otevřenou, huhňavost zavřenou a huhňavost smíšenou. Huhňavost působí vždy neesteticky.V těžkých případech může být zvuková stránka narušena do té míry, že se řeč stává nesrozumitelnou.
30
OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA K ORIENTAČNÍMU TESTU NAZALITY
.
ŘÍKEJ CELOU VĚTOU CO MÁ MAMINKA!
Maminka má dům. Maminka má mimino. Maminka má náušnice. Maminka má mašli.
31
ORIENTAČNÍ TEST POZORNOSTI
OBSAHUJE: ÚKOLY TAKOVÉHO ČASOVÉHO ROZSAHU, PŘI KTERÝCH SE ZJISTÍ ODOLNOST DÍTĚTE VŮČI RUŠIVÝM VLIVŮM, JEHO ULPÍNAVOST ČI VÁZANOST NA URČITÉ PODNĚTY. TESTOVÁNÍ BUDE PROBÍHAT V PROSTŘEDÍ ZNÁMÉM PRO DÍTĚ S VYLOUČENÍM RUŠIVÝCH VLIVŮ: AŤ UŽ DALŠÍCH OSOB ČI PŘEDMĚTŮ UPOUTÁVAJÍCÍCH POZORNOST DÍTĚTE ZVUKEM, POHYBEM APOD.
Dítěti přečteme krátkou pohádku: Jak panenka Malenka ztratila mašli Sledujeme, jak dítě vnímá text pohádkového příběhu, zda si nehraje s rukama, s oděvem či okolními předměty. Test obsahuje obrázkovou přílohu pro další práci dítěte s textem. Dítě bude mít za úkol vybrat z dvojice obrázků ten správný, který se vztahoval k ději příběhu. Druhotně se zde tedy bude testovat také schopnost verbální paměti, která bude ukazatelem i pro to, jak velkou pozornost dítě čtenému textu věnovalo. Pohádkový příběh: Jak panenka Malenka ztratila mašli Panenka Malenka bydlela v domečku u lesa s pejskem Chlupáčkem a kočičkou Micinkou. Všichni tři byli velcí kamarádi. Chodili společně na výlety, hráli si spolu a starali se jeden o druhého. Jednoho dne se rozhodli, že půjdou navštívit svého kamaráda medvídka Brumlu. Hledali ho kolem jeho domečku, ale on nikde. „Kampak se jen poděl“? „Třeba se šel vykoupat do rybníka“ povídá pejsek. Šli tedy k rybníku. Už z dálky slyšeli hlasité kuňkání „ kuňk, kuňk“. „Ba né“! povídá kočička. Tady jsou jen samé žáby. Po medvídkovi Brumlovi nebylo ani stopy. „Baf! Tady jsem“ zvolal medvěd Brumla a vykoukl z vody. „Skočte sem taky a vykoupejte se“. Kamarádi rádi skočili za medvídkem do rybníka. Užili si spolu moc legrace.
Pozornost je výběrové zaměření vědomí a soustředění psychické činnosti na objekty či obsahy pojmů při vyloučení vedlejších vlivů. Je důležité, aby člověk uměl svou pozornost ovládat, řídit, udržovat a aby uměl odolávat rušivým vlivům. Pro dítě s poruchou pozornosti je obvykle těžké dokončit nějakou práci, často přebíhá od jedné činnosti ke druhé. Při vyšetření se zaměřujeme na zjišťování celkové úrovně pozornosti a jejích individuálních charakteristik ( př. ulpívavosti, či vázanosti na určité podněty), odolnosti vůči rušivým vlivům.Všímáme si schopnosti adaptace na nové podněty, vytrvalosti a výkyvů v koncentraci pozornosti. Je nutné zdůraznit, že právě s pozorností úzce souvisí paměť.
32
OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA K TESTU PRO ZJIŠTĚNÍ POZORNOSTI I. Soustředění dítěte na text si ověříme doplňujícími otázkami. Dítě si poté vybírá ze dvojice obrázků ten pravý, který se vztahuje k ději příběhu.
S kým žila panenka Malenka v domečku?
33
OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA K TESTU PRO ZJIŠTĚNÍ POZORNOSTI II.
Jakého kamaráda hledali pejsek, kočička a panenka?
Kdo kuňkal v rybníce?
34
ORIENTAČNÍ TEST VERBÁLNÍ PAMĚTI A RYTMU
OBSAHUJE: ÚKOLY PRO ZJIŠTĚNÍ PAMĚŤOVÝCH SCHOPNOSTÍ DÍTĚTE, NA JEJICHŽ ZÁKLADĚ JE DÍTĚ SCHOPNO PLNIT ZADANÝ ÚKOL. TEST OBSAHUJE OBRÁZKOVOU PŘÍLOHU. DÁLE BUDEME ZJISŤOVAT SCHOPNOST DÍTĚTE ZOPAKOVAT RYTMUS PO VZORU DOSPĚLÉHO.
Při práci s dítětem využijeme obrázkové přílohy. Na těch jsou k dispozici vždy tři řady obrázků. Zprvu je obrázková příloha zakryta. Dítěti jmenujeme jednu z řad obrázků. Poté odkryjeme obrázkovou přílohu a dítě má za úkol vybrat správnou řadu obrázků, kterou jsme jmenovali. Celý úkol opakujeme ještě jednou s další trojicí řad obrázků.
Obrázkové přílohy obsahují následující řady obrázků: SLUNÍČKO - MRAK - AUTO KOČIČKA – MYŠ – MOTÝL KLOBOUK – RUKAVICE - TRIČKO
DOMEČEK - KYTIČKA DOMEČEK - VLÁČEK DOMEČEK - HRNEČEK
ORIENTAČNÍ TEST RYTMU Včelí orchestr: Dítěti nejprve vyťukáme na bzučáku rytmus, který vzniká střídáním dlouhých a krátkých zabzučení. Dítě má po nás počet a délku zabzučení zopakovat. Krátké zabzučení je označeno tečkou ( . ) a dlouhé zabzučení je vyznačeno ( - ). Typy bzučivých rytmů: ( - . ) ( . . ) ( . - - . )
Paměť uchovává a napomáhá zobecňovat minulé zkušenosti ve vzájemných souvislostech. Pokud u dítěte není sluchová paměť dostatečně rozvinuta, stává se jednou z příčin obtíží ve sluchové analýze, syntéze či diferenciaci. Deficit se projeví zvláště tam, kde dítě vypracovává úkol bez zrakové opory. K nejnápadnějším poruchám, u dítěte v této oblasti, patří porucha krátkodobé paměti.V takovém případě dítě nezvládá opakování delších slov, ve větě nedodržuje slovosled, počet slov, nedokáže zopakovat jednoduchou říkanku. Porucha krátkodobé paměti se projeví také v grafomotorické činnosti dítěte. To pak není schopno nakreslit jednoduchý obrázek podle hotového vzoru.
35
OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA K TESTU PRO ZJIŠTĚNÍ VERBÁLNÍ PAMĚTI I.
36
OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA K TESTU PRO ZJIŠTĚNÍ VERBÁLNÍ PAMĚTI II.
37
ORIENTAČNÍ VYŠETŘENÍ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ
OBSAHUJE: ÚKOLY, PŘI KTERÝCH BUDEME ZJIŠŤOVAT JAKÉ TÓNY DÍTĚ SLYŠÍ (TJ. ZVUKY HLUBOKÉ, VYSOKÉ ) A V JAKÉ VZDÁLENOSTI A PŘI JAKÉ INTENZITĚ ZVUKU, DOKÁŽE BEZPEČNĚ ROZLIŠIT SLYŠENÉ SLOVO.
Zahrajeme si s dítětem NA OZVĚNU : Dospělí bude dítěti předříkávat slova v různé vzdálenosti a intenzitě. Dítě tato slova bude po dospělém opakovat. Dospělí zjišťuje do jaké vzdálenosti je dítě schopno slovo zopakovat.Testovat se bude každé ucho zvlášť, jak na hlasitou řeč i šepot. Sluchová zkouška nám orientačně napoví, nakolik je sluch porušen. Slyší-li dítě lépe hluboké tóny může jít o percepční poruchu, při vysokých tónech by mohlo jít o poruchu převodní. Pokyny pro testování: Pro normální sluch je vzdálenost pro hlasitou řeč 10 m a pro šepot 6 m. Dítě postavíme v určené vzdálenosti bokem k dospělému.Asistent zakryje dítěti výhled sešitem a ukazováčkem druhé ruky zatlačí vnější zvukovod nevyšetřovaného ucha.Pokud dítě neumí správně zopakovat všechna slova, postavíme ho blíž o 1 m atd. ….
SLOVA OBSAHUJÍCÍ HLUBOKÉ HLÁSKY(M, N, R, G, B, D, H, O, U)
Buben, balon, dáma, domov, nuda, banán, duha, guma, obuv, popel, houba. SLOVA OBSAHUJÍCÍ VYSOKÉ HLÁSKY: ZVL. SYKAVKY
Sněženky, svíce, žížaly, zajíc, číslice, šest, kožíšek, štěstí, svíčka, lžíce, cvik.
Sluch je jedním ze smyslů, který je v mezilidské komunikaci nezastupitelný. Podle některých autorů, přijímá člověk více informací sluchem než zrakem. Je pravda, že ucho zachycuje a zpracovává zvukové podněty neustále, sluchové vjemy nelze přirozenou cestou přerušit, jako např. u zraku zavřením očí. K normálnímu rozvoji řeči je sluch nezbytný.
38
ORIENTAČNÍ TEST PRO ZHODNOCENÍ POROZUMĚNÍ ŘEČI A TVOŘENÍ GRAMATICKY SPRÁVNÉHO TVARU PODSTATNÝCH JMEN VE VĚTÁCH
OBSAHUJE: ÚKOLY PRO ZJIŠTĚNÍ ÚROVNĚ SCHOPNOSTI DÍTĚTE DOPLŇIT DO MALOVANÉHO ČTENÍ PODSTATNÁ JMÉNA VE SPRÁVNÉM GRAMATICKÉM TVARU. ZÁROVEŇ ZJISTÍME, ZDA DÍTĚ CHÁPE VÝZNAM SLOV, ROZUMÍ ČTENÉMU TEXTU A JAKÝ MÁ ROZSAH SLOVNÍ ZÁSOBY. TEST OBSAHUJE OBRÁZKOVOU PŘÍLOHU.
Malované čtení je forma testu, při kterém dítě doplňuje ( jmenuje ) obrázky na správná místa v předčítaném textu od dospělého. Malovaná slova dítě doplňuje do předčítaného textu ve správném gramatickém tvaru.
Dítěti předčítáme k obrázkům následující texty:
V malém domečku žil strakatý pejsek. Měl mnoho kamarádů, kterým rád nosil dárky. Jednoho dne se rozhodl, že navštíví malou kočičku. Kočička byla velká parádnice a moc ráda nosila kolem krku uvázanou mašli. Pejsek by ji rád potěšil a tak jí také jednu krásnou mašli daroval. Když kočička rozbalila dárek od pejska, byla šťastná. Jako poděkování dala pejskovi velkou sladkou pusu. Pejsek u kočičky zůstal na oběd. Kočička pila mlíčko a pejsek si pochutnával na voňavé kostičce. Moc si tenkrát pochutnali.
39
OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA K TESTU PRO ZHODNOCENÍ POROZUMĚNÍ ŘEČI A TVOŘENÍ GRAMATICKY SPRÁVNÉHO TVARU PODSTATNÝCH JMEN VE VĚTÁCH. I.
Dítěti budeme předčítat texty uvedené na jednotlivých stranách obrázkové přílohy. Na jednotlivé obrázky v přílohách vždy ukážeme, aby se dítě lépe orientovalo.
V malém domečku žil strakatý pejsek.
Měl mnoho kamarádů, kterým rád nosil dárky.
40
OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA K TESTU PRO ZHODNOCENÍ POROZUMĚNÍ ŘEČI A TVOŘENÍ GRAMATICKY SPRÁVNÉHO TVARU PODSTATNÝCH JMEN VE VĚTÁCH. II.
Jednoho dne se rozhodl, že navštíví malou kočičku. Kočička byla velká parádnice a moc ráda nosila kolem krku uvázanou mašli. Pejsek by ji rád potěšil a tak jí také jednu krásnou mašli daroval.
Když kočička rozbalila dárek od pejska, byla šťastná.
41
OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA K TESTU PRO ZHODNOCENÍ POROZUMĚNÍ ŘEČI A TVOŘENÍ GRAMATICKY SPRÁVNÉHO TVARU PODSTATNÝCH JMEN VE VĚTÁCH. III.
Jako poděkování dala pejskovi velkou sladkou pusu.
Pejsek u kočičky zůstal na oběd. Kočička pila mlíčko a pejsek si pochutnával na voňavé kostičce. Moc si tenkrát pochutnali.
42
LITERATURA:
Při tvorbě Diagnostických orientačních testů pro děti ve věku 3 až 6 let jsem se inspirovala publikací Diagnostika předškoláka od autorů Dr. Jiřiny Klenkové, Ph. D. a Mgr. Heleny Kolbábkové
BALÁŠOVÁ, J.: Logopedie – cvičné texty a didaktický materiál, Akademie J.A.Komenského, Praha 1995. CLAYCOMBOVÁ, P.:Školka plná zábavy – kalendář tvořivých her pro předškolní děti, Portál, Praha 1996. FIALOVÁ, I. a Kol.: Rozumíš mi ?- logopedická cvičení a hry k odstraňování špatné výslovnosti, BLUG, Praha 1997. FRAIOVÁ, J. – DVOŘÁČKOVÁ, I. – POHANKOVÁ, V.: Učíme se mluvit - malý logopedický slovník, informační a metodické centrum, Žďár nad Sázavou 1994. CHARVÁTOVÁ – KOPICOVÁ, V. – BOHÁČOVÁ, Š.: Šimonovy pracovní listy 7 – logopedická cvičení II, Portál, Praha 1997. KALÁBOVÁ, N.: Pohádkové hry – Hrajeme si celý rok, Grada Publishing, s.r.o, Praha 2003. KLENKOVÁ, J. – KOLBÁBKOVÁ, H.: Diagnostika předškoláka, Nakladatelství MC, Brno 2003. KLENKOVÁ, J.:Kapitoly z logopedie I, Paido, Brno 2000. KLENKOVÁ, J.: Kapitoly z logopedie II. a III, Paido, Brno 2002. KLENKOVÁ, J.: Možnosti stimulace preverbálních a verbálních schopností vývojově postižených dětí, Paido, Brno 2000. KLEPLOVÁ, V.: Jsem zde – očekávaný, žádaný, milovaný, Pohybové studio MUDr. Kleplové, 1998. KLEPLOVÁ, V.: Jsme zde – Koordinace pohybu. Pohybové studio MUDr. Kleplové, 1998 KOŤÁTKOVÁ, S.: Hry v mateřské škole v teorii a praxi, Grada Publishing, s.r.o, Praha 2005 KUTÁLKOVÁ, D.: Logopedická prevence – Průvodce vývojem dětské řeči, Portál, Praha 2002 KVĚTOŇOVÁ – ŠVECOVÁ, L.: Oftalmopedie, Paido, Brno 2000. LANGMEIER, J. – KREJČÍŘOVÁ D.: Vývojová psychologie, Grada Publishing, s.r.o, Praha 1998. PEŠKOVÁ, K.: Speciální pedagog v mateřské škole, Slaný 1995 NAKONEČNÝ, M.: Základy psychologie, Academia, Praha 1998. ŠKODOVÁ, E.- JEDLIČKA, I.: Klinická logopedie, Portál, Praha 2003. VOLFOVÁ, H.: Rozcvičky v mateřské škole, Pedagogické centrum Plzeň, Plzeň 1998. VOLFOVÁ, H.: Rozcvičky v mateřské škole II. Pedagogické centrum Plzeň, Plzeň 2000. ZELINKOVÁ, O.: Poruchy učení, Portál, Praha 2003.
43
