OTÁZKA Č. 15 SOUČASNÝ SYSTÉM A ORGANIZACE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ V ČR SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ = můžeme jej charakterizovat jako systém náhradních nebo mimořádných zdrojů, který zabezpečuje stabilitu a přiměřenou minimální úroveň. SZ v ČR stojí na třech pilířích: •
SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
•
STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA
•
SOCIÁLNÍ POMOC (někde se uvádí sociální pomoc a péče)
ČR jako stát může realizovat sociální politiku (soc. zabezpečení) v rovině přímé (vlastní státní správa, výběr daní, soc. poj., SSP, SP atd.) nebo nepřímé (legislativa) „systém sociálního pojištění by měl být v rovině nepřímé“. Na ČR má vliv EU, Charta lidských práv, Mezinárodní organizace práce. Igor Tomeš – SOCIÁLNÍ POLITIKA – soustavné a cílevědomé úsilí jednotlivých sociálních subjektů o změnu nebo o udržení a fungování svého nebo jiného (státního, obecního) sociálního systému. Toto úsilí je soustavné a cílené. Výsledkem úsilí je činnost (fungování) nebo změna (transformace) systému. Projevuje se rozhodováním (nebo nerozhodováním) a činností (nebo nečinností) sociálních subjektů.
Současný systém a organizace SZ navazuje na Scénář sociální reformy ze září roku 1990 a na zákony č.: 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (poslední novela 501/2004 Sb., v souvislosti s přijetím správního řádu). 100/1988 Sb. o sociální zabezpečení (novela 436/2004 Sb.) 114/1988 Sb. o působnosti orgánů ČSR v sociální zabezpečení (poslední novela 501/2004 Sb., v souvislosti s přijetím správního řádu) FUNKCE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Rozlišujeme 3 základní funkce: 1. poskytnout člověku ochranu a podporu v životních situacích, které to vyžadují 2. sociální zabezpečení pomáhá legitimovat daný typ společenského uspořádání 3. má funkci sociálně-kontrolní CÍLOVÁ POPULACE SOC. ZABEZPEČENÍ = pro koho je určeno. V počátku bylo určeno pouze na některé situace, soc. skupiny (jen úředníci) ve vývoji po 2. světové válce je SZ chápáno jako právní závazek státu vůči občanům. Pro co jsme zabezpečeni? •
Pro dětství a mládí
•
Mateřství a rodičovství
•
Pro nemoc a úraz
•
Pro chudobu
•
Pro invaliditu
•
Pro stáří
•
Pro smrt živitele
KDO SE PODÍLÍ NA SZ 1. Ministerstvo práce a sociálních věcí 2. ČSSZ – Křížová 25, Praha 5 3. Odbory státní sociální podpory 4. Úřady, sociální odbory -
Zaměstnavatelé – odvádějí za své zaměstnance zálohy na sociální pojištění, zároveň mohou svým zaměstnanců nabízet řadu benefitů (např. příspěvek na důchodové pojištění)
-
Na konec člověk sám, když je třeba dobrovolným účastníkem pojištění, případně si platí např. důchodové připojištění
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ SZ 1. EKONOMICKÉ FAKTORY – dotýkají se financování SZ 2. SPOLEČENSKO-POLITICKÉ FAKTORY – záleží jaká společenská strana je u kormidla, program vlády 3. DEMOGRAFICKÝ FAKTOR – stárnutí populace, předpokládá se, že bude nárůst věkové kategorie, vyšší částky na důchody, růst počtu osamělých osob 4. ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELSTVA – drogy, chronická onemocnění. Méně práceschopných. 5. ZAMĚSTNANOST OBYVATEL – problém zaměstnaných důchodců, nesmí se člověk nutit k odchodu do důchodu a nesmí ztratit nárok na důchod 6. POLITIKA V OBLASTI PRACOVNÍCH PŘÍJMŮ – výše dávek SZ je odvozována z výše výdělku
Systém sociálního zabezpečení: SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Systém sociálního pojištění je založen na tom, že občané nebo skupiny občanů odkládají část své spotřeby pro případ budoucí nejisté sociální události. Je to vyjádření odpovědnosti za sebe a své blízké. Mělo by být striktní, tvrdé a nejzásluhovější. Soc. pojištění: •
Důchodové pojištění
•
Nemocenské pojištění
•
Penzijní připojištění – dobrovolná aktivita
•
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
Stát vybírá sociální pojištění prostřednictvím státních zaměstnanců a spravuje jej ČSSZ. Obsah soc. poj.: VÝDAJE: důchodové pojištění, nemocenské pojištění PŘÍJMY: důchodové pojištění, nemocenské pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nepatří sem zdravotní pojištění (zdravotní pojišťovny) a úrazové pojištění (komerční pojišťovny) Typy soc. pojištění: POVINNÉ – je příjmem státního rozpočtu, průběžné odbírání pojistného, založeno na principu solidarity PŘIPOJIŠTĚNÍ SE SOCIÁLNÍMI PRVKY – v různých zemích povinné či dobrovolné (v ČR není), nestátní PŘIPOJIŠTĚNÍ KAPITÁLOVÉ (individuální, komerční) – u nás se státním příspěvkem
Důchodové pojištění Upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zabezpečujeme se jím na stáří, invaliditu, ovdovění a osiření. Je součástí sociálního pojištění. POSKYTOVANÉ DÁVKY 1) starobní důchod -
podmínkou nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a
dosažení stanoveného věku (tj. důchodového věku, popř. věku od něho odvozeného nebo věku 65 let).
Od 1. 1. 2010 došlo k některým změnám zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zdp). Nově byl stanoven důchodový věk a potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod a ke změnám došlo i při stanovení výše tohoto důchodu. Ke zvyšování důchodového věku došlo dále s účinností od 30. 9. 2011. Právní úprava rozlišuje vedle nároku na starobní důchod před dosažením důchodového věku (viz dále) nároky na starobní důchod stanovené podle:
• • • • •
ust. § 29 odst. 1 ust. § 29 odst. 2 ust. § 29 odst. 3 ust. § 29 odst. 4 ust. § 29 odst. stupně.
zdp (starobní důchod při dosažení důchodového věku) zdp (tzv. „poměrný“ starobní důchod), zdp (starobní důchod při získání 30 let pojištění), zdp (starobní důchod při splnění podmínek nároku na invalidní důchod) a 5 zdp (starobní důchod při zániku nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího
Bližší informace - http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm
2)
invalidní důchod –
S účinností od 1. 1. 2010 došlo k zásadním změnám v posuzování nároků na důchody podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a ve způsobu stanovení jejich výše.
Jedná se především o nové vymezení definice invalidity spočívající v zavedení tří stupňů invalidity namísto invalidity plné a invalidity částečné. V souvislosti s touto změnou došlo zároveň k nahrazení plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu invalidním důchodem prvního až třetího stupně, jehož výše se stanoví v závislosti na zjištěném stupni invalidity. U pojištěnců starších 38 let jsou zmírněny podmínky pro získání potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod a ke změnám došlo i ve stanovení dopočtené doby a v hodnocení jejího rozsahu. Nově je zavedeno věkové omezení pro vznik nároku na invalidní důchod a jeho trvání. Od 1. 1. 2010 již mezi druhy důchodů uvedené v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále „zdp“) nepatří plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod. Namísto těchto dvou dávek je zavedena dávka pouze jedna, a to invalidní důchod. V závislosti na zjištěném stupni invalidity se invalidní důchod rozlišuje na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně a na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity spočívá v míře poklesu pracovní schopnosti pojištěnce. Pro valorizační zvýšení invalidního důchodu je rozhodující datum, od něhož byl invalidní důchod přiznán, a to bez ohledu na to, zda následně došlo ke změnám jeho výše z důvodu změny stupně invalidity. Bližší informace - http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/invalidni-duchody.htm
3)
vdovský, vdovecký (náleží po dobu 1 roku po smrti manžela. Pobírá jej déle pokud splní určité podmínky)
Podmínky nároku na přiznání vdovského a vdoveckého důchodu Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod se nezměnily, právní úprava reagovala pouze na změny týkající se invalidního důchodu. Namísto plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu náleží jen jeden druh důchodu a to invalidní důchod. Vdova nebo vdovec má tedy nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po manželovi nebo manželce, jestliže zemřelý(á):
• • • • •
pobíral/a starobní důchod nebo pobíral/a invalidní důchod nebo ke dni smrti splnil/a podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo ke dni smrti splnil/a podmínky nároku na starobní důchod nebo zemřel/a následkem pracovního úrazu.
Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od smrti manžela nebo manželky Pokud jde o podmínky nároku na vdovský nebo vdovecký důchod, mění se věk, kterého musí vdova nebo vdovec dosáhnout, aby náležel pozůstalostní důchod i po uplynutí jednoho roku od smrti druhého z manželů. Na rozdíl od právní úpravy platné před 1. 1. 2010 již pro nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od smrti manžela nebo manželky není rozhodující dosažení věku 55 nebo 58 let, ale dosažení věku o 4 roky nižšího než činí důchodový věk stanovený podle § 32 zdp (důchodový věk blíže vysvětlen u starobního důchodu) pro muže stejného data narození, pokud skutečný důchodový věk není nižší. Tato podmínka platí stejně pro ženy i muže. Podmínky nároku na vdovský nebo vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od smrti manžela nebo manželky jsou:
• péče o nezaopatřené dítě, • péče o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
• péče o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela (manželky), který s ní (s ním) žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost) • invalidita třetího stupně, • dosažení alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk stanovený podle § 32 zdp pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. Od 1. 1. 2010 došlo ke změnám, souvisejícím se změnou pojmů dítě a nezaopatřené dítě. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se nově považuje i dítě, které bylo převzato do péče na základě předběžného opatření vydaného v rámci řízení o svěření dítěte do výchovy. Dále je nově stanoveno, že za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, to platí i tehdy, jestliže je vyplácen obdobný důchod od cizího nositele pojištění. Za nezaopatřené dítě je však třeba považovat dítě, které je sice invalidní pro III. stupeň invalidity, avšak invalidní důchod nepobírá. Bližší informace - http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/pozustalostni-duchody.htm
4) sirotčí důchod (nárok má nezaopatřené dítě, jestliže zemře rodič, osvojitel či osoba, která převzala dítě do péče a tím nahradil péči rodičů. Nárok zanikne, pokud bude dítě osvojeno. Činí 40% z výměry důchodu rodiče.) bližší informace - http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/pozustalostni-duchody.htm
Nemocenské pojištění Upravuje Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. Zajišťujeme se jím na: •
dočasnou pracovní neschopnost
•
karanténu
•
ošetřování člena rodiny
•
těhotenství, mateřství
Změna 1. 1. 1993 dříve nemocenské pojištění platilo odborové hnutí a potom stát. Od 1. 1. 1994 osoba samostatně výdělečně činná nemá povinnost platit nemocenské pojištění (komerční pojištění).
Dávky nemocenského pojištění:
Z nemocenského pojištění zaměstnanců se vyplácí čtyři druhy dávek: nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství. Osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci, pokud si platí nemocenské pojištění, mají nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Splnění podmínek nároku na dávky se z každé účasti na nemocenském pojištění posuzuje samostatně. Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se však poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních (s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství).
Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí okresní správy sociálního zabezpečení.
1) NEMOCENSKÉ -
Nemocenské náleží pojištěncům od 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kalendářní dny.
Během prvních tří týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny, avšak náhrada mzdy, platu či odměny nebude příslušet za první 3 takovéto dny. Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény (včetně případných zápočtů předchozích pracovních neschopností), pokud není stanoveno jinak. Výše nemocenského za kalendářní den činí po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60% redukovaného denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.
2) OŠETŘOVNÉ -
Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo pečovat o zdravé dítě mladší 10 let z důvodů, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje sama onemocněla.
Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu PPM nebo má nárok na rodičovský příspěvek; to neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání je možné jen jednou. Podpůrčí doba u ošetřovného počíná prvním kalendářním dnem potřeby ošetřování a činí nejdéle 9 kalendářních dnů. Jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. Běh podpůrčí doby se u ošetřovného staví po dobu ústavní péče ošetřované osoby ve zdravotnickém zařízení. Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se pro účely ošetřovného stanoví a redukuje stejným způsobem, jako při výpočtu nemocenského.
3) VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ -
VPTM se poskytuje zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek. Dávka se poskytuje těhotné zaměstnankyni nebo matce do konce 9. měsíce po porodu, pokud vykonávala práci, která je těmto ženám zakázána. Také zaměstnankyni, která nemůže vykonávat dosavadní práci, protože podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, mateřství nebo kojení. Poskytuje se za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci. Těhotné zaměstnankyni se vyplácí nejdéle do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Z důvodu mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje do konce 9. měsíce po porodu a u žen, které kojí, pak po dobu kojení.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl redukovaného denního vyměřovacího základu zjištěného ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. U VPTM se postupuje při stanovení a redukci denního vyměřovacího základu stejně jako u peněžité pomoci v mateřství.
4) PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ –
Základní podmínkou nároku na PPM je účast na pojištění (tj. např. trvání pojištěného zaměstnání) v době nástupu na PPM. Nástupem se rozumí den, jenž si pojištěnka sama určí v období od počátku 8 až 6 týdne před očekávaným dnem porodu, popř. den porodu, ke kterému došlo před nástupem na PPM. Jestliže si pojištěnka tento den v tomto období neurčí, rozumí se dnem nástupu na PPM počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Nárok na dávku má i žena, která nastoupí na PPM po skončení zaměstnání v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta u žen, jejichž pojištění (zaměstnání) skončilo v době těhotenství, činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Pokud pojištění nezaniklo v době těhotenství, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (pokud pojištění trvalo alespoň po tuto dobu). Ochranná lhůta však neplyne z některých pojištěných činností (např. z dohod o provedení práce, ze zaměstnání malého rozsahu).
Další podmínkou nároku na tuto dávku je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM. Do doby účasti na nemocenském pojištění pro nárok na PPM se započítává doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno. Započítává se též doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popř. dále trvala pojištěná činnost. Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) u PPM začíná nástupem na PPM. Podpůrčí doba činí 28 týdnů u pojištěnky, která porodila, a to i v případě, že se jedná o zaměstnankyni, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená či z jiných vážných důvodů osamělá. U pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. U pojištěnce, pokud převzal dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky nebo na základě dohody podle tohoto zákona) činí podpůrčí doba 22 týdnů. Pokud tento pojištěnec pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 31 týdnů, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. Nárok na PPM má i pojištěnec, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Dohoda musí obsahovat zákonem stanovené údaje a lze ji uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte a to na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. Výše PPM činí 70% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Bližší informace - http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/
Penzijní připojištění Není povinné, je dobrovolná. Je to ale potřebné, může se sjednat u jakéhokoli pojišťovacího ústavu.
STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA 1.
2.
3.
4. 5. 6. 7.
8.
9.
10.
11.
12. 13.
Systém státní sociální podpory (SSP) je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (zákon o SSP), kde je možné získat další podrobné informace. Nárok na dávky má pouze fyzická osoba, jestliže ona a s ní společně posuzované osoby jsou hlášeny k trvalému pobytu na území České republiky (občané České republiky) nebo mají trvalý pobyt (cizinci) na území České republiky a mají zde bydliště. Cizinci, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky, jsou oprávněnými osobami po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do doby 365 dnů pobytu na území České republiky se nezapočítává doba, kdy je osoba žadatelem o udělení azylu ubytovaným v pobytovém středisku Ministerstva vnitra. Dávky státní sociální podpory náleží rovněž dalším, v zákoně o SSP uvedeným osobám, které nemají na území České republiky trvalý pobyt, pokud zde mají bydliště. Do okruhu oprávněných osob spadají také občané Evropské unie, krytí nařízením EP a Rady (ES) č. 883/2004 nebo nařízením Rady (ES) č. 1408/71 nebo nařízením EP a Rady (EU) č. 492/2011. Systém SSP chápe rodinu jako soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let. U příspěvku na bydlení jsou společně posuzovány všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu, podmínka společné domácnosti se nevyžaduje. Při posuzování nároků na dávky SSP se netestuje majetek rodiny, pouze příjmy, a to také pouze u některých dávek. V závislosti na příjmu rodiny jsou poskytovány přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné. Bez ohledu na příjem rodiny se poskytují rodičovský příspěvek a pohřebné. Základem pro stanovení nároku a výši některých dávek včetně určení hranice příjmů osoby či rodiny je životní minimum. Dávky SSP zohledňují jak příjmovou tak i sociální situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Rodina může pobírat více dávek SSP souběžně. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky SSP zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového pojištění a podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci včetně obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. "čisté" příjmy, tj. příjmy po odpočtu pojistného na sociální pojištění, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu, příp. výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení podle zákona o daních z příjmů. Do příjmu se nezapočítává výživné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely stanovení rozhodného příjmu osobou společně posuzovanou. Taxativní výčet rozhodných příjmů je uveden v § 5zákona o SSP. Dávky se vyplácí prostřednictvím karty sociálních systémů, a to převodem na platební účet příjemce, v hotovosti – výběrem z bankomatu, využitím platební funkce karty sociálních systémů – přímý nákup zboží a služeb v obchodě. Neplnění povinné školní docházky dítěte, za něž je rodiči pravomocně uložena sankce za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky, má za důsledek postih v podobě snížení výplaty rodičovského příspěvku. Žádosti o poskytování dávek SSP vyřizuje Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu, resp. jejich kontaktní pracoviště dle místa trvalého pobytu osoby, která uplatňuje svůj nárok na dávky. Odvolacím místem proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Žádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV. Nárok na výplatu dávek SSP zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových (porodné, pohřebné) zaniká nárok uplynutím 1 roku od vzniku nároku na dávku.
Dávky SSP:
-
Přídavek na dítě - Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte.
•
Příspěvek na bydlení - Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže
o o
jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady, vyčíslené v zákoně o SSP. Plus u všech bytů náklady za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění. Pro nárok a výši příspěvku se berou v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí.
•
Rodičovský příspěvek - Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte. Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění. Jestliže alespoň jednomu z rodičů v rodině lze stanovit k datu narození nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu, rodič si může volit výši a tím i délku pobírání rodičovského příspěvku. V případě, že denní vyměřovací základ lze stanovit u obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší. Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku se stanoví ve vazbě na denní vyměřovací základ: pokud 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu je nižší nebo rovno 7 600 Kč, rodičovský příspěvek může činit nejvýše 7 600 Kč; pokud 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu převyšuje 7 600 Kč, je výše rodičovského příspěvku omezena touto částkou, maximálně však výše rodičovského příspěvku může činit 11 500 Kč měsíčně. Rodič si může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč také v případě, když ke dni narození nejmladšího dítěte v rodině nelze stanovit denní vyměřovací základ jen proto, že během pobírání rodičovského příspěvku z titulu péče o dříve narozené dítě uplynula podpůrčí doba pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině vzniká bezprostředně po nároku na rodičovský příspěvek náležející na starší dítě. Pokud ani jednomu z rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit, náleží rodičovský příspěvek v pevných měsíčních částkách 7 600 Kč do konce 9. měsíce věku a následně ve výši 3 800 Kč do 4 let věku dítěte. Pokud v rodině dojde ke změně osob, které jsou posuzovány jako rodiče, a dojde-li tím ke „vzniku“ nebo změně výše denního vyměřovacího základu, stanoví se rodičovský příspěvek od následujícího kalendářního měsíce podle nově splněných podmínek.
Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek, měnit tuto volbu lze jedenkrát za tři měsíce, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby. Podmínka trvalého pobytu a bydliště na území České republiky musí být splněna u oprávněné osoby a u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek. Podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží i v kalendářním měsíci, v němž:
o o o o o o
dítě se narodilo, rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě dovršilo věk 4 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek, dítě nebo rodič zemřeli, rodič převzal do péče vlastní dítě, které předtím bylo na základě rozhodnutí příslušného orgánu svěřeno do péče jiné osoby nebo bylo umístěno v ústavu nebo bylo více než 3 kalendářní měsíce v péči zdravotnického zařízení.
Podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží i v případech, kdy:
o o
o o o
dítě mladší 2 let navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci, dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně, dítě navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, pokud jeho oba rodiče nebo osamělý rodič jsou osobami závislými na pomoci jiné osoby ve stupni III a IV, rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný nebo studuje.
Příjem rodiče není sledován. Při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny. Nezkoumá se ani nárok na podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, pouze je-li vyšší než dávky nemocenského pojištění. V tomto případě je doplacen rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a uvedenými dávkami. Pokud se v rodině narodí další dítě, nárok na rodičovský příspěvek na starší dítě zaniká, a to i v případě, že na narozené dítě náleží rodičovský příspěvek ihned od narození ve stejné výši, v jaké náleží doposud na starší dítě. Změnu je nezbytné ohlásit příslušnému orgánu, aby nevznikl přeplatek na dávce. Jestliže nejmladšímu dítěti v rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, náleží příspěvek na péči, je s účinností od 1. prosince 2012 rodiči po podání písemné žádosti umožněno současně pobírat obě tyto dávky. Pokud byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a přitom nesplnil podmínky pro výplatu příspěvku, je rodič povinen vrátit příslušnému úřadu vyplacené částky za období, kdy mu rodičovský příspěvek nenáležel.
-
Dávky pěstounské péče - Jako pěstounská péče se pro účely dávek pěstounské péče posuzuje péče o dítě poskytovaná osobou v evidenci (osobou vedenou v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu) a osobou pečující, tedy osobou:
1. 2. 3.
4. 5.
která je pěstounem (nikoli na přechodnou dobu), která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho pěstounem nebo poručníkem, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, které je před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče rozhodnutím soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dítě dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání takové péče (tzv. předpěstounská péče), která je poručníkem dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje, nebo která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem.
Bližší info - http://portal.mpsv.cz/soc/dpp
•
porodné - je dávka poskytovaná v závislosti na výši příjmu, kterou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního dítěte. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, musí být nižší než 2,4násobek životního minima rodiny. Do rozhodného příjmu se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Porodné náleží ženě, která porodila své první živé dítě nebo které se současně s prvně narozeným živým dítětem narodilo další živé dítě nebo děti. Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela, splnila podmínky nároku na porodné a dávka jí nebo jiné osobě nebyla vyplacena, má na porodné nárok otec dítěte. Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů, za stejných podmínek (rozhodný příjem rodiny do 2,4násobku životního minima, první dítě nebo současně narozené děti). Porodné náleží v rodině pouze jednou, a to buď na první živě narozené nebo na první dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Porodné je stanoveno pevnou částkou a činí 13 000 Kč na první živě narozené dítě. Narodilo-li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, činí výše porodného 19 500 Kč.
•
Pohřebné - Touto jednorázovou dávkou se přispívá na náklady spojené s vypravením pohřbu. Pohřebné je stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000 Kč. Příjem rodiny se netestuje. Pohřebné náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba (s výjimkou mrtvě narozeného dítěte) měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR.
Životní a existenční minimum • •
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
Právní úprava • •
Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Částky životního a existenčního minima platné od 1. 1. 2012 jsou stanoveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.
Hlavní využití •
•
•
Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina. Životní a existenční minimum je využíváno také v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (u přídavku na dítě a porodného). V případě dávek pěstounské péče tvoří základ pro výpočet jejich výše. Další využití životního minima je například v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod.
Náklady na bydlení • •
Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.
Bližší informace - http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/zivotni_min
SOCIÁLNÍ POMOC – POMOC V HMOTNÉ NOUZI Systém pomoci v hmotné nouzi •
Upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
•
Je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení.
•
Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá.
Zákon o pomoci v hmotné nouzi •
Vymezuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi.
•
Napomáhá řešení některých nárazových životních situací. Stanovuje, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její současné situace, ale i k předcházení vzniku hmotné nouze. Nedílnou součástí pomoci v hmotné nouzi je sociální práce s klienty.
•
V oblasti pomoci v hmotné nouzi plní v rámci sociální práce některé úkoly rovněž pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady.
Osoba v hmotné nouzi •
Jde v zásadě o stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.
V hmotné nouzi není osoba, •
která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,
•
která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,
•
která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání,
•
které nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně,
•
která je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění,
•
které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce,
•
která nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby.
Dávky a jejich výplata •
Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: 1. příspěvek na živobytí 2. doplatek na bydlení
3. mimořádná okamžitá pomoc •
O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR.
Příspěvek na živobytí •
Je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu.
•
Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí.
•
Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima.
•
Částka živobytí u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.
•
Částka živobytí u osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného důvodu, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.
•
Částka živobytí u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.
•
Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny).
Doplatek na bydlení
•
Druhá dávka pomoci v hmotné nouzi řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory.
•
Dávka je poskytována nájemci nebo vlastníku bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí.
•
Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i ve výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí, případně i žadateli, který využívá jinou než nájemní formu bydlení.
•
Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí.
•
Výplata doplatku na bydlení je časově omezena na 84 měsíce v období posledních 10 kalendářních let. Toto omezení neplatí pro domácnosti sestávající výlučně z osob starších 70 let a pro osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech.
Mimořádná okamžitá pomoc Je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví šest takových situací: 1. Nejsou plněny podmínky pro poskytnutí opakovaných dávek, ale v případě neposkytnutí pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima). 2. Postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod.) Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 51 150 Kč. 3. Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje. 4. Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního
roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100 Kč. 5. Nedostatek prostředků k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100 Kč. 6. Ohrožení sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku 13 640 Kč. Řízení o přiznání dávky •
Řízení o přiznání dávek je zahájeno na základě podání žádosti na předepsaném tiskopisu, který je k dispozici na krajských pobočkách Úřadu práce ČR nebo ho lze nalézt na internetových stránkách http://portal.mpsv.cz/.
•
Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají na příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu občana.
•
V rámci řízení se posuzuje, zda je osoba či rodina skutečně v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky nároku na příslušnou dávku. V konečné fázi se pak stanovuje výše dávky. Jednotný postup na celém území České republiky zabezpečuje jednotný informační systém práce a sociálních věcí.
Townsend: „Jedinci, rodiny a skupiny mohou být označeni za chudé, jestliže jejich zdroje nejsou postačující pro zajištění druhu stravy, participace, životních podmínek a požitků, které jsou obvyklé…“ čerpáno z: Mareš, Sociologie nerovnosti a chudoby).
Poskytuje je stát (prostřednictvím přenesené působnosti na obce), samospráva (samostatná a rozšířená působnost) a nestátní subjekty. 5 základních forem soc. péče: rada ochrana
služba azyl dávka
ORGANIZACE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ V ČR Upravuje ji zákon č. 582/1991 Sb. Upravuje organizační uspořádání sociálního zabezpečení. Organizační uspořádání sociálního zabezpečení: sociální zabezpečení provádí orgány sociálního zabezpečení a organizace na úseku sociálního zabezpečení vykonávají působnost též obecní úřady Orgány sociálního zabezpečení jsou: •
MPSV
•
ČSSZ
•
KSSZ
•
MINISTERSTVO VNITRA
•
MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI
•
MINISTERSTVO OBRANY
