Sopotnický zpravodaj

Sopotnický zpravodaj Srpen 2010 Vydává obecní úřad Sopotnice

č. 2010/8 www.obecsopotnice.cz

Slovo starosty ……………………………………………………... 2 Z naší školy ………………………………….……………………. 3 Osvětová beseda…………………………………………………… 6 Společenská rubrika……..………………………………………… 8 …………………………………………………….... Ze sportu…………………...…….………………………………… 9 Recyklace odpadů………………………………………………….. 11 ………………………………………………….. …………………………………………………………..

1

Slovo starosty Váţení spoluobčané, i v čase prázdnin si Vám dovolím přinést pár nových informací z dění v obci. Tak tedy, co se týče prací na MŠ, nastal posun směrem k realizaci. V současné chvíli jiţ máme podepsanou smlouvu o dílo se zhotovitelem a zároveň proběhly nezbytné administrativní kroky v souvislosti s SFŢP, kdy se kompletovaly veškeré dokumenty související nějakým způsobem s průběhem výběrového řízení. Situace okolo výběrového řízení se má tak, ţe je nezbytné před tím, neţ státní fond ţivotního prostředí vydá rozhodnutí o přidělení dotace, předloţit výsledek výběrového řízení na dotační akci. Na základě takto doručeného výsledku výběrového řízení pak pracovníci SFŢP znovu vyhodnotí podle předloţeného poloţkového rozpočtu poměr uznatelných a neuznatelných nákladů investiční akce a z nákladů uznatelných nám jich bude přiznáno 85 %. Oproti původně předpokládaným 6 198 764 Kč se nám podařilo vysoutěţit tuto zakázku za 4 958 134 Kč bez DPH. Jako generální dodavatel celé stavby vzešla z výběrového řízení fy. Stating s.r.o., Kostelec nad Orlicí. V současné době je navezený materiál a byly započaty stavební práce. V dalším příspěvku bych rád upřesnil informace, které se budou týkat oprav kamenných tarasů podél silnice I/14. Opravy bude provádět stejně jako v minulém roce fy. MADOS a měly by být letos kompletně dokončeny. Pracovníci nastoupili v pondělí 2.8. a práce budou probíhat aţ do podzimu letošního roku. Zároveň v průběhu oprav a při provádění výkopových pracích pro odvodnění opěrných zdí bude přikládán kabel veřejného osvětlení, aby nebylo nutné při plánované rekonstrukci veřejného osvětlení v letech následujících výkopové práce provádět nesmyslně znovu. V souvislosti se shora zmíněnými pracemi na opěrných zdech fy. MADOS oznamuje vlastníkům pozemků dotčených opravami opěrných zdí, ţe bude provádět drobné terénní úpravy také pomocí mechanizace. Věřím, ţe vlastníci přilehlých pozemků budou mít pro prováděné práce pochopení a vyjdou nám vstříc. Děkujeme za vstřícný přístup. Ve svém příspěvku závěrečném bych Vám rád přiblíţil náš záměr, co se týká úprav kamenné stodoly nad farou a přilehlé nově postavené chlebové pece. Seznámil bych Vás nejprve se záměrem vyuţití stodoly. U té byla vybagrována podlaha, vyřezána stará výdřeva mezi pilíři a provedena stabilizace stávajících pilířů. V současné době probíhá znovu vyzdívání pískovcem mezi pilíři, čímţ dojde k jejich celkovému zpevnění. Následovat bude výměna výdřevy, přespárování kamenů a na závěr poloţení cihlové podlahy. Do stodoly plánujeme dále umístit lavice a stoly. Vyuţívat takto opravenou stodolu by měla jak naše základní škola jako venkovní učebnu přes letní měsíce roku, tak široká veřejnost. Tedy mohla by slouţit jako komunitní místo ve středu obce, které můţe být zázemím třeba pro konání staročeské pouti, procesí boţího těla, 2

rozsvěcení vánočního stromu a dalších společenských událostí v naší obci, při kterých se budeme mít kde setkávat. Na opravu stodoly jsme obdrţeli grant z Pardubického kraje ve výši 100 tis. Kč, který je účelově vázán a není moţné ho pouţít na financování čehokoliv jiného. Co se chlebové pece týká, tak ta by měla slouţit jako pec veřejná a obecní. Na tuto myšlenku jsme narazili, kdyţ jsme se zaobírali vyuţitím stavební suti z demolice budovy č.p. 121 za poštou. Bylo nám líto vyhodit kvalitní staré pálené cihly a tak jsme se sjednotili na myšlence stavby pece. Na stavbu bylo spotřebováno celkem přibliţně 3500 cihel z demolice stavby a stála nás 20 tis. Kč pouze za práci. Nyní bude pec schnout přibliţně dva měsíce za občasného zatopení. Během této doby bychom rádi pec ještě zastřešili a spolu se stodolou tak budou tvořit jeden celek. Rádi bychom tím oţivili v naší obci tradici pečení chleba po pekařství u Kunešů a u Lţičařů, na které pamětníci dodnes vzpomínají. Budeme se tedy snaţit, aby nám náš záměr vyšel a abychom se třeba kaţdou poslední sobotu v měsíci u pečení čerstvého chleba společně sešli.

S přáním příjemného dne Jan Antušek

Z naší školy... Srpen – a polovina roku 2010 je za námi. V půlce jsou také prázdniny. Už za měsíc to zase vypukne. Ale to je ještě daleko, zatím můžeme užívat sluníčka a léta. Uzávěrku minulého Zpravodaje jsem v tom hektickém období konce školního roku propásl, proto se k Vám obracím až dnes, v srpnu, v poločase dovolených… Úvodem mi dovolte, abych z tohoto místa poděkoval všem kolegyním a kolegům za jejich práci v uplynulém školním roce a abych jim popřál krásnou dovolenou – nebo tedy v této chvíli alespoň její pohodovou druhou polovinu ;-) Příjemné prázdniny chci popřát také všem našim žákům. A rád bych jim zde také veřejně poděkoval, nejenom za to, jak pracovali v uplynulém školním roce, ale především za to, jak se postavili k naší Akademii. Děkuju! Akademie proběhla v úterý 29/6 na sále restaurace Formanka – a osobně si myslím, že se nám vydařila. Soudím tak alespoň z nadšených výrazů samotných vystupujících, kteří si svá představení užívali, ale i z ohlasů, které se ke mně dostaly od veřejnosti. Pokud jsme Vás potěšili, jsme moc rádi!

3

Jsem moc rád, že jsme Akademii mohli i letos uspořádat na Formance, která je také díky své poloze vedle školy ideálním místem. Můj další dík proto patří paní Barvínkové, která nám Formanku pro tyto účely poskytla. Děkujeme! Akademii má každoročně na starost třídní učitel devátého ročníku. A tím jsem byl v uplynulém školním roce já. A tak jsem si ji letos tedy skutečně „užil“ na 101 %. Aby to ale nevyznělo jinak, než jak jsem to myslel! Já si ji skutečně užil a moc mě to bavilo, jen jsem to letos vlastně poprvé vnímal také trochu jinak. O to víc děkuji všem mým kolegům, kteří mě v tom nenechali samotného. Bez Vaší pomoci by to rozhodně nešlo! Děkuju! A mé díky patří také maminkám, babičkám, tatínkům, …, protože ani bez jejich pomoci by vystoupení nebyla taková. Všem děkujeme! Akademie je také přivítáním nových prvňáčků. A pro ně mám tento vzkaz: UŽ SE NA VÁS MOC TĚŠÍME! Tak si ještě hezky odpočiňte – a v září s aktovkou a penálem, ale hlavně s elánem hurá do školy! Noví prvňáčci přijdou, devítka nás opustila. Moje třída. Přirostli mi k srdci, syčáci. Však jsem jim to také řekl. (Co jsem jim řekl, se můžete dočíst na jiném místě tohoto Zpravodaje ;-) Tak tedy, absolventi, za celou školu Vám ještě jednou přeju mnoho zdaru na nových školách, ale především v životě! A teď už jenom telegraficky: Od začátku července se ve škole tvrdě pracuje. Jak už jsem Vás informoval, doděláváme rekonstrukci sociálního zařízení na druhém patře. Jsem moc rád – a chci touto cestou poděkovat Zastupitelstvu obce, že se do této investiční akce pustilo. Díky moc! A veřejnost zvu na první školní den (1/9 2010), aby se na výsledek práce přišla podívat. Pozvat Vás chci také na vystoupení dramatického kroužku druhého stupně, které by se mělo odehrát v tělocvičně školy během prvních zářijových dnů (plánován je pátek 3/9). Dramaťák totiž zkouší i přes prázdniny – a školní rok začne představením O Peciválkovi! K tomuto vystoupení uděláme plakáty a budeme vás o něm informovat i obecním rozhlasem. Budeme rádi, když se na pohádku plnou kouzel přijdete podívat. Od září dojde na naší škole ještě k jedné personální změně: paní kolegyni Evu Rakovou vystřídá od září mladá paní učitelka Eva Doležalová. Paní kolegyni Rakové chci odsud za nás všechny moc poděkovat za všechno, co pro naši školu udělala – a nebylo toho málo. Popřát Vám chci, paní kolegyně, abyste byla šťastná a spokojená, abyste byla zdravá – a aby Vás neopustil Váš entuziasmus a vitalita. A kdyby se Vám po nás někdy zastesklo, neváhejte a zastavte se do sborovny! Budeme moc rádi! Milí Sopotničtí, přeju Vám krásný srpen a hezkou dovolenou!

Josef Kopecký ředitel školy

4

Rozloučení s devátým ročníkem (několik vět třídního své devítce; předneseno na školní Akademii 29/6 2010) Moji milí deváťáci, je konec. Finito. Tečka. Ani jsme se nenadáli a devět let je za námi. Tedy: za vámi. Uteklo to jako voda. Odcházíte z naší školy, abyste se vydali do světa. Na zkušenou. Někdo dál, někdo blíž, ale každopádně mimo Sopotnici, mimo domov. Zítřkem začíná nová etapa vašeho života. Chci doufat, že na tu etapu, která dnes končí, budete vzpomínat. V dobrém vzpomínat. S láskou vzpomínat. Za těch devět let jste toho u nás prožili spoustu. Víc než které jiné ročníky jste toho dokázali prožít také v posledních třech letech, které pamatuju já. A nebyly to vždy jen prožitky příjemné, ačkoli vím, že toho pozitivního byla jistě většina. Vzpomínám si, že když jsem do Sopotnice nastoupil, říkali mi: „Pane řediteli, ta sedmička (to jste byli tehdy vy), to je hrůza, to je příšerná třída, ta je za trest.“ Nebo něco v tom smyslu. Ano, byli jste postrachem. Však také důtky třídního učitele, důtky ředitele školy – ale i dvojky a dokonce trojky! z chování u vás nebyly výjimečné. A vidíte. Nakonec je všechno jinak. Loučím se s vámi jako s třídou, která je oblíbená, která nemá problémy, která se zbavila nálepky problémová. Myslím, že v tom dost sehrál váš třídní učitel, to je samozřejmé --- to byl vtip. Jasně že je to vaše zásluha, vaše proměna, váš úspěch. A jsem moc rád, že k téhle metamorfóze došlo. Loučím se s vámi, jako s třídou, která mi neobyčejně přirostla k srdci. Možná začínám sentimentálnět. Nevím. Ale bude se mi po vás stýskat. Jako třídní jsem vás přebíral s tím, že vás zkrotím. V souladu s Komenským optimisticky přesvědčen, že každý je vychovatelný. Ale vím samozřejmě, že kdybyste se nechtěli sami změnit, nic bych nedokázal. Jako třídní jsem vás přebíral s tím, že kolegům dokážu, že vás jde zkrotit. A nakonec jste to byli vy, kdo nám všem ukázal, že jste nepotřebovali krotit – ale přesvědčovat. Přesvědčovat o tom, že nálepka, kterou jste získali, vám nemusí zůstat navěky. Že tu „hru“ hrát nemusíte až do konce. Že takoví vlastně nejste. A vy jste nám to ukázali. Jsem hrdý, že jsem mohl být vaším třídním. Jste třída, na kterou budu pyšný. Asi vás budu sem-tam dávat za příklad. Teda pokud vám to nevadí, samozřejmě. Byli jste třídou plnou jedinečných osobností. Třídou, která hrála týmově, partou, která výhry i prohry, chválu i kritiku – prostě všechno prožívala jako celek. A to je vzácné. A je to fajn. Byli jste navíc třídou úspěšnou, odcházíte na školy, po kterých jste toužili, které jste si vybrali. A já vím, že tam budete úspěšní. Chci vám proto popřát, aby se vám dařilo, abyste do všech následujících životních etap vykročili pravou nohou – a abyste si alespoň někdy vzpomněli také na nás. Přeju vám jen to dobré.

5

OSVĚTOVÁ BESEDA

Třicet let od povodně století Letos počátkem července uplynulo 30 let od povodně, která postihla Sopotnici v roce 1980. Připomeňme si tuto katastrofu výňatky z obecní kroniky, tak jak událost podrobně zaznamenal kronikář Václav Diblík. Dnes mezi námi samozřejmě žijí pamětníci, ale mnoho mladších občanů a těch, kteří se do obce přistěhovali později o povodni pouze slyšeli z vyprávění pamětníků. Snad nebude tedy na škodu podrobnější připomínka. Povodeň, která začala v naší obci 9. července 1980, a která nemá mezi nynějšími obyvateli pamětníka, je právem označována jako „povodeň století“. Úvodem nutno uvést, že předcházelo šestitýdenní období, které bylo velmi deštivé. Lesní i polní půda byla již vodou nasycená, takže každý větší déšť již znamenal zvýšení vody na místních potocích. V uvedenou středu začal až kolem 16. hodiny déšť. Bylo bezvětří, ale déšť z těžkých mraků nad zemí byl tak vydatný, že se rychle začalo smrákat a déšť přibýval na intenzitě. Stačily dvě hodiny a v 18 hodin se již ukázaly první známky vodního přívalu, který se hnal o překot z lesních svahů a po polích. Na Novou čtvrť se přihnala voda ze zcelených polí Drlíkovou cestou. Pro její průchod nestačila cesta mezi domy, takže se hnala ve výši 15cm po celé šíři zahradami jako korytem, částečně zatopila hřiště a spojila se k dalšímu mohutnému proudu od Kodýtkova lesa i od Homolky a proud se valil kolem „Panenky Marie“ dolů do potoka. Sopotnický potok byl během půl hodiny již vylitý z koryta v celém prostoru od budovy MNV až po prostranství před kostelem, zatopena byla silnice, prostor před poštou a mezi bývalým pekařstvím u Lžičařů. Celá louka a sady od hostince až k dolní prodejně Jednoty, kde vzniklo na silnici další neprůjezdné jezero. U rozestavěných domů vedle Nové čtvrti zatopila voda sklepy a základy. Na mnoha místech se vytvořily zátopy na zahradách a cestách, poněvadž průchody se ucpaly odplaveným nesklizeným senem, trávou, drnci strhané hlíny, dřívím, poleny a prkny, které stály vodě v cestě. Někde nebylo pomoci, než dřevěné tyčkové ploty strhnout a podobně i neprůchodné dílce drátěných plotů. Účinkovaly totiž jako bariéry a přehrady, které zvedaly vodu ze sadů až ke sklepním okénkům, k prahům domů a rozbahněná voda vnikala do studní a domů. Bylo nutné vytrhat odpadové mřížky u silničních vpustí a u místních kanalizačních trubkových svodů. Přes obě zahrady u Grundových, u Šubrtů, Šafránkových, Benešových, proti kostelu u Resslerových, Konečných se všude valila velká ucelená plocha dravé vody. Déšť byl sice mírnější, ale neustával, takže riziko stoupající vody trvalo až do 20,45 hod. Vysoký stav vody odplavil zásoby dříví, mostky a lávky přes potok u Drlíkových, Kopsových, u Hanyků, Jiskrů, Hradeckých. Kolem 20. hodiny se nikdo nedostal přes potok z jedné strany na druhou, počínaje u dolní prodejny Jednoty až do prostoru u Morávkových a bývalého holičství Ondřeje Prachaře. V budově pošty sahala voda až 15 cm nad podlahu, obdobně v protější

6

hasičské zbrojnici, u bývalého Jiskrova řeznictví dosahovala voda až 20 cm pod okna, u Čižinských voda z potoka zaplavila sklep. Ve škole zaplavila voda sklep a kotelnu. U samoobsluhy byl zaplaven zadní sklad vysokou vodou z „Pyšelského potoka“, u Lněničků byly zaplaveny všechny místnosti. Obdobně tomu bylo i u dalších stavení kolem potoka. Voda někde stoupala do domů kanalizačními a koupelnovými odpady. Voda brala u stavení slepice, králíkárny, složená prkna a vše co jí přišlo do cesty. Komplikaci způsobovala neprůchodnost níže položených mostků, které byly zataraseny dřívím a prkny, zvedala se hladina vody a rozlévala se do okolí. V dolní prodejně Jednoty dosahovala voda až do výše obslužného pultu, vyplaven byl sklad. Třetí prostor, kde se voda přes silnici a tvořila neprůjezdný úsek, vznikl u bývalého hostince u Čižinských. Průchodnost mostku přes silnici nemohla postačit. Množství vody v potoce se zvětšovalo přívaly, které se do obce hrnuly z okolních svažitých polí. Teprve větší spád potoka a jeho vyšší břehy u továrny Orličan stačily pojmout vodní příval. Proudící přívaly vody měly takovou sílu, že bylo životu nebezpečné se do nich dostat. Proto dobrovolní záchranáři, kteří se vydali k některým stavením na dolním konci, museli být přivázáni na laně. V nastalé nejistotě, dešti a zmatku není svědka, který by si všiml, jak se asi kolem 21. hodiny horní část zatravěného svahu Homolky pomalu sesula v šíři asi 80 m dolů o 150 – 200 m. Z obnaženého boku Homolky vytékal ještě celý druhý den jakoby nový, 40 cm široký pramen kalné vody z rozmáčených spodních vrstev opuky. Povodeň se nevyhnula ani hornímu konci. Byly jí postiženy všechny domky stojící kolem potoka. Brala dříví, ploty, vnikala do domů. Nevynechala ani sál hostince u Šafářů. V důsledku povodně bylo po nějaký čas zatopeno na 30 studní v obci, takže voda v nich byla nepoživatelná. Místní požárníci usilovně studny čistili, a dávkami chlorového vápna zajišťovali nezávadnost vody, především pro školku, školu a Orličan. Zatím se voda dovážela cisternami. Když voda opadla, byl smutný pohled na stavení, která byla povodní postižena. Všude se pilně uklízelo, vysoušelo, prostě obydlí se dávala do obyvatelného stavu. K práci se dostali také pojišťováci při zjišťování napáchaných škod. O „povodni století“ natočili otec a syn Hradečtí cenný 8 mm černobílý dokument, který je doplněn o fotografické záběry dalších pohotových občanů. Tolik jsem vybral z obsáhlého kronikářského záznamu v obecní kronice. Kronikář Václav Diblík uvádí v zápise další zajímavé podrobnosti a konkrétnosti, včetně situace na Divoké Orlici a v sousedním Potštejně. Film „Povodeň století“ se každoročně promítá na úvod festivalu amatérských filmů na potoce u Hradeckých. Bude tomu tak též letos 30. července 2010, kdy proběhne jeho jubilejní 20. ročník. Odstraňování škod, které povodeň napáchala, trvalo ještě dlouho. Proběhla složitá jednání s úřady o pomoci, aby se katastrofa neopakovala. Jak už to bývá, zůstalo namnoze jen u slibů. mc

7

8

ZE SPORTU

Šipkové družstvo Sopotnice Protože v červnovém čísle sopotnického zpravodaje byla fotografie členů šipkového družstva Sopotnice velmi tmavá, znovu ji otiskujeme. Družstvu šipkařů přejeme mnoho dalších úspěchů!

Zleva: Petr Kopecký, František Bolehovský, Luděk Zeman, Josef Diblík

Deset dní s turisty v Černé Hoře Letošní zájezd s vysokohorskou tématikou směřoval na Balkán, do Černé Hory. Pořadatelem tohoto zájezdu byl odbor KČT TJ Sopotnice a zúčastnili se ho 43 milovníci chození a lezení po vysokých horách. Autobus byl zcela zaplněn. Byl to již 36. zájezd do zahraničních hor. Tyto zájezdy odbor pořádá od roku 1983 a je o ně trvalý zájem. Akce vysokohorské turistiky připravuje obětavě předseda odboru Petr Lžičař st., v posledních letech se synem. Autobus vyjížděl ze Sopotnice v pátek 2. července 2010 v 17,00 hod. a jeho cesta vedla přes Ústí nad Orlicí, Brno, Vídeň, Budapešť, Seged, Bělehrad, přes řeku Taru, do cíle v Žabljaku. Tam bylo zajištěno pět noclehů v kempu Razvršije ve vlastních stanech.

9

V Černé Hoře se lze dobře domluvit, ceny jsou přiměřené našim, hory nejsou tak plné turistů. Nejvíce potkávali Čechy a Poláky. Např. jen v kempu Razvršije stály čtyři autobusy českých výprav. Krajina a hory jsou tam nádherné, turismus se tam postupně rozvíjí v přiměřené míře, hory nejsou tak přeplněny turisty jako jinde. Hlavním cílem prvních výstupů bylo pohoří Durmitor s nejvyšší horou Bobotov kuk 2 523 m n.m. Z výšky viděli kaňon řeky Tary, hluboký 1 400 m, kde se projíždí na raftech. Pěší túra vedla přes hřeben Medet (Medvěd). Pěšina byla velmi srázná, místy značně exponovaná. Další výšlapy vedly okolím Žabljaku a kolem Černého jezera. Po přejezdu údolím řeky Tary zamířili do národního parku Beogradská gora, kde bylo další místo pro kempování. Je to nejstarší národní park v Černé Hoře s jedním z nejstarších pralesů na Balkáně. Odtud vedla vycházka na vyhlídku Bendovač (1 770 m n.m.), se zastávkou v klášteře Morača. Další přejezd autobusem vedl přes hlavní město Černé Hory Podgoricu se zastávkou u největšího jezera Balkánu Skadarského jezera a kolem Jaderského moře na vyhlídku Sv. Štefana, přes letovisko Budva do dalšího kempu. Samozřejmě nechybělo ani koupání v Jaderském moři. Následovala prohlídka přístavního města Kotor. Ten je znám z historie vzpourou rakouských námořníků za I. světové války jako Vzpoura v Boce Kotorské. Na tuto událost jsou ve městě četné připomínky. Účastníci nevynechali ani výstup na pevnost nad městem. Dalšího dne následoval přejezd do Chorvatska. Přechod hranice byl přísný, s kontrolou pasů a četnými razítky, což už v našem středoevropském prostoru neznáme. Ale ve válkou rozděleném Balkánu se nelze divit. Následovala prohlídka starobylého města Dubrovník a koupání v moři. Večer pak nastoupila výprava zpáteční cestu domů, kam přijeli v neděli dopoledne 11. července 2010. Tento zájezd patří mezi nejzdařilejší, což všichni účastníci shodně konstatovali. Vrátili se domů s mnoha novými poznatky a krásnými dojmy, které si připomenou v říjnu na dalším Setkání milovníků VHT, které odbor tradičně připravuje na 15. a 16. října 2010. Letos to bude již dvacáté Setkání. mc

Fotbalový podzim Okresní přebor fotbalové II. třídy zahájí podzimní část ročníku 2010 – 2011 v neděli 8. srpna 2010. Naši borci zahájí na domácím hřišti v 17,00 hod. proti Červené Vodě. V letní přestávce zatím mužstvo Sopotnice nesehrálo žádné přípravné utkání. Kádr mužstva bude oslaben o tři hráče. Lukáš Mašanský ukončil hostování, Pepa Kubišta také skončil hostování a odchází do Libchav, Rosťa Šponar také s hostováním končí ze zdravotních důvodů. Nové posily se dosud nepodařilo získat, takže budou možná problémy.

10

Rozlosování pro podzim 8. 8. Sopotnice – Červená Voda (17,00) 15. 8. Dobříkov B – Sopotnice (10,00) 22. 8. Sopotnice - Řetová (17,00) 29. 8 Jablonné - Sopotnice (17,00) 5. 9. Sopotnice – Albrechtice (17,00) 12. 9. Sopotnice – Libchavy (17,00) 19.9. Tatenice – Sopotnice (16,30) 26. 9. Sopotnice – Brandýs n.O. (16,30) 28. 9. Dolní Čermná – Sopotnice (16,00 – úterý) 3.10. České Heřmanice – Sopotnice (16,00) 10.10. Sopotnice – Těchonín (16,00) 17.10. Dolní Dobrouč – Sopotnice (15,30) 24.10. Sopotnice –Sruby (15,30) 31.10 Červená Voda – Sopotnice (14,30 – sobota) předehrávka Zápasy se hrají v neděli, není-li uveden jiný den . Náhradní termíny jsou 28.10. a 7.11. Fotbalový oddíl očekává stejnou přízeň fanoušků jako doposud. Přijďte povzbudit naše muţstvo, bude to potřebovat! mc .

------------------------------------------------------------------------------------------------Most i záchranný kruh mohou vzniknout recyklací odpadu Třídění odpadů je v dnešní době naprostou samozřejmostí. V Bruselském regionu například od Nového roku zavedli povinné třídění plastů, skla, papíru, plechovek a nápojových kartonů. U nás zatím třídíme odpad dobrovolně. Množství měst a obcí, které se zapojují do sběru tříděného odpadu, však rok od roku narůstá. Léto je v plném proudu, je doba dovolených, odpadků je snad ještě více neţ v průběhu roku. Někde najdete nádoby na tříděný odpad, jinde zatím musíte zapomenout na dobré třídící zvyky, protoţe na veškerý odpad je pouze jedna jediná nádoba. Pojďme se podívat, jak to vypadá s tříděním odpadu ve světě. Co se všechno se dá vyuţít k recyklaci a jakým způsobem? U nás jsme zvyklí třídit plasty, papír, sklo, kovy, nápojové kratony, bioodpad, baterie, léky a elektroniku ale umíte si představit třídění a vyuţití například rozdrcených cédéček nebo dětských holinek? Britové například umí zpracovat zabavená pirátská cédéčka. Nejprve je rozdrtí a poté spojí s namodralým plastem z barelů, ve kterých se dodává voda do kanceláří. Vznikne namodralá deska, která je schopna odolat i vysokým teplotám. Ač to zní úsměvně, recyklovat se dají i peníze. Staré a vyřazené bankovky se lisují společně s průsvitným plastem z odpadních obalových lahví. Z tohoto materiálu se potom vyrábí různé desky a doplňky. Ve finálních výrobcích jsou pak vidět kusy jednotlivých bankovek. Vyuţít se dají také mobilní telefony. Stačí odstranit baterii, sim kartu a elektroniku. Plastové části telefonů se slisují do desek. Ty se mohou pouţít na pracovní desku stolu nebo jako nástěnka. Zajímavé je, ţe na takové desce je viditelný kaţdý takto pouţitý telefon. A co zmiňované holínky? Stačí je rozdrtit na drobné kousky a pod velkým tlakem a za vysoké teploty je formovat do desek. 11

Jsme zvyklí na recyklovanou zatravňovací dlaţbu, obrubníky i zahradní nábytek. Někdo má doma květináče nebo odpadkové koše z recyklátů. Běţně vyuţíváme plastové desky, prkna a hranoly. Před dopravním hlukem nás chrání plastové protihlukové stěny, ale dokáţete se představit recyklovaný most? Alespoň jeden takový určitě existuje. Pokud byste ho chtěli vidět, museli byste se vydat do New Yorku. Je vyrobený ze 7 500 kg směsných plastů, je určený pro pěší, ale unese i 15 tunové vozidlo a bez oprav by měl vydrţet 50 let. Barevné kontejnery – co kam patří? Většinou najdete pohromadě 3 barevné kontejnery – ţlutý, modrý a zelený. Žlutý kontejner je určen na plasty, modrý na papír a zelený na sklo. Na některých místech je vedle zeleného, také bílý kontejner. Oba jsou určeny na sklo. Do bílého kontejneru patří sklo čiré - průhledné lahve, sklenice a skleněné nádoby z domácnosti. Nesmí však být z varného skla. Do zeleného kontejneru se vhazuje sklo barevné – například lahve od piva, vína či limonád, tabulové sklo, sklenice a skleněné obaly od léků. Pro sběr nápojových kartonů slouţí kontejnery v oranžové barvě. Někde se mohou kartony házet do ţlutého kontejneru pro sběr plastů, nebo modrého kontejneru pro sběr papíru. Takové nádoby jsou označeny oranţovou samolepkou upozorňující, na moţnost sběru nápojových kartonů. Systém takového označení funguje právě v Pardubickém kraji. Čím dál častěji přibývají kontejnery hnědé - na bioodpad. Do nich mohou lidé vyhazovat zbytky jídel nebo vybraný zahradní odpad. V posledních letech se v ulicích našich měst začaly objevovat také červené kontejnery na elektroodpad. Ty slouţí pro odloţení nefunkčních anebo nepotřebných drobných elektrospotřebičů. Takto vyhozené elektrospotřebiče jsou převáţeny do speciálních závodů, k recyklaci. Existují také speciální kontejnery určené ke sběru textilu. Do nich se mohou odkládat oděvy, boty, kabelky a tašky, povlečení, ručníky, oděvní doplňky nebo hračky. Pouţitelné textilie se vytřídí a jsou pak nabídnuty k charitativním účelům.

Do tohoto čísla SZ napsali: Miloslav Coufal, Jan Antušek, Josef J. Kopecký Děkujeme všem, kteří přispěli článkem do našeho zpravodaje. Připomínáme zároveň, ţe uzávěrky jsou vţdy poslední den v měsíci. Své příspěvky prosíme zasílejte na [email protected], popř. zanechte na CD či disketě (příp. i na papíře) na obecním úřadě. Děkujeme. Chyba tisku vyhrazena. Vydáno 1.8.2010 Vydává Obecní úřad Sopotnice. Tiskne OÚ Sopotnice. Tisk povolil OÚ Ústí nad Orlicí, reg. číslo SOPOTNICKÝ ZPRAVODAJ MK ČR E 12748.

12