Lidi se k sobě chovali slušně, S noblesou, Měli se dobře, žili v bohaté zemi, vedli je politici s charakterem, Tak si dnes představujeme první republiku, tak uhlazeně ji popisuje i stejnojmenný seriál, Historik Jaroslav Šebek varuje, že jde o FAL§Š§Ý mÝrus, Žeby se vám v té době žítnechtělo, Foto|
ČTK ReproI kniha
N4alé
dějiny československé 1867-'1939 - Zdeněk Kárník (nak|adatelství Dokořán)
Vznik ČsR. Velká sláva v centru Prahy roku 1918.
Pavlač - symbol města. Bydlení jako
ztelevizního seriálu Byljednou jeden dům. Žít během krize ve městě ale nebyla výhra.
Vesnická dřlna. Hlavně na Podkarpatské Rusi byly podminky na venkově drsnější než v Čechách. Rozdíl byl propastný.
Četník, to byl pán. Jeden meziválečných symbolů. Autorita pívoíepublikových policistů byla vyšší, než je tomu u mužův uniformě dnes. z
i
ušmudlaná první republlka t-uxÁš HRott ažóý pátek si víc než
milion diváků zapíná televizi, aby se pokochali náwatem do doby nevinnosti.
Do vymydlených kulis, za kterými tušíme OldřichaNového, T. G. Masaryka a nezkřivenou páteř národa, ktený na sebe mohl býtještě hrdý. V kurzu je První republika. Seriál, kteqi popisuje stejnojmennou éru mezi dvěma světol^ý-
mi válkami.
Ale bylo to tady mezi
lety
1918-1938 opravdu tak, jak si rádi představujeme? ,,Jisté je, že z tohoto seriálu se o skutečnéprvní republice moc neíozvíme. Jak říká moje manželka:
Je to předevšim hezká kostýmová podívaná," tvrdí historik Jaroslav Sebek.
Váš kolega Eduard Stehlík říká, že seriál nám při zkoumání první republiky nasazuje ne jedny, ale hned patery růžovébrýIe. Je to tak?
souhlasím. vůbec tam třeba není
zastoupena národnostní otázka, némecký prvek. l:NÁám za to, že sku-
tečná první republika byla daleko věrněji rylíčenaťeba v seriálu o Jakubovi skláři z 80.let. .
Třebaže je často označován za propagandistický?
Něco z toho propaganda je, něco
ne. Jsou tam například šikovně uká-
zané rozpory mezi Cechy a Něm-
ci. Je vidět, že sociální problémy vedly k národnostním konfliktům. Amimo jiné že se i komunistamohl stát členem sudetoněmecké strany.
Co Hříšnílidé města pražského? To je taky věrnější odraz
reality?
Tam aspoň nejsou zastíněty meziválečnésociální problémy. Vypoví-
dajícíjsou i Četnickéhumoresky, ani ty se nebojí ušmudlanéminulosti.
Zato seriál První republika je vlastně stejný jako naše zakořeněná iluze o této době. Načančaná, noblesní limonáda. Přitom to žádná limonáda nebyla! Kdyby ano, tak proč by v roce l938 dopadla tak špatně? A proč by na ni
v roce 1945 nikdo nechtěl navazovat? Není náhoda, že demokracie padla po válce tak snadno. Dnes
rádi věříme, že tehdejší demokracie byla ideální. Ze šlo o bezproblémo-
vou dobu. Ano, byli jsme jednou
z nejrozvinutějších zemí světa. Ale sociální sifuace byla složitější,
Jak
se tedy měl průměrný člověk za první republiky? Casto zle. Hospodářská krize nepostihla zdaleka jen chudé, trpěla i střední třida. Její zástupci nemuseli zrovna stát na ulici ve frontě na polívku, ale velmi často přišli o práci, o živnost.
Hladovělo se už před krizí. Těsně po válce spadly mzdy oproti roku 1913 až na 38 procent. 15,-16. února 2014
Sokolové. Spolu
s
legionářibyli páteří
republiky, během dvaceti let uspořádali čtyři velké slety, Po první světové válce pomáhali zajištovat bezpečný zrod nového státu.
Bída a hlad, Č5R po roce 1929 ochromila hospodářská krize a následné dělnické nepokoje. Demonstrace byly potírány silou, některé končily tragicky.
*: .\]
Král vzduchu. Akrobat František
Voraři na Vltavě. Možná nejromantičtější
Novák byl populárníjako popová hvězda. V soutěžích porážel Němce.
splavovalo třeba i celé týdny.
ze zaniklých řemesel, Dřívíse na vorech
lNZERcE
LOS iako dárek? Skauting. Hnutí podporující lásku k přírodě a k vlasti, které zaznamenalo velký boom po prvnísvětové válce. Také díky sympatiím prezidenta Masaryka,
Přesto se tu tenkrát žilo Iíp než třeba v Rakousku. Po válce stráda-
|a celá Evropa a Československo na tom nebylo nejhuř. Opravdu zle bylo právě během krize. Stát neměl
propracovaný systém sociální podpory. Mnozí lidé poznali skutečný hlad. Žii na ulicích nebo v dělnic-
kých koloniích. V
nedůstojných
podmínkách. Tohle j sou opravdová ňicátá léta. Na přelomu let 1932-33 bylo kolem milionu nezaměstnaných.
Nezaměstnanost byla navíc nerovnoměmě rozložená, velká část lidí
bez práce pocházela
z
pohraniči,
byli to často Němci. Proč? Během krize byl nejvíc zasažen zdejší ex-
portní prumysl - sklářství, porceIánová a textilní výroba. Německé V|KEND 15,-16, února 20,14
oblasti se staly zdrojem sociálního neklidu. Taky národnostního, což se vzhledem k pozdějšímupádu re-
publiky ukázalo být osudové.
Kde se žilo líp - ve městě, nebo
na venkově? Ve městě to bylo složitější.Na vesnici jste si vždycky mohli obstarat potraviny samovýobou. To se výrazně projevilo už během první světové války - nejvíce tehdy hladověla města, V nich se člověk lépe lryžil kultumě, jenže co se liká sociálních dopadů, mohl venkovu závidět.
l{.ožná i proto moje babička vzpomínala: Pokud jste se tehdy narodil rolníkem, nikdo nepochyboval, že jako rolník i zemřete.
Téma
Návrhářka Hana Podolská. Kdo neměl její model, ve společnosti nemohl udělat dojem. Jejísalon sídlil v paláci Lucerna.
Novinář Ferdlnand Peroutka. šéfredaktor re,vue přítomnost. Jeden z pátečníků,kteří se scházeli k debatám u Karla Čapka.
Herečka Adina Mandlová. Poprvé skutečně zazářila v roce 1933 ve filmu Život je pes, stala se sexsymbolem 30. let.
srovnánídvou ér
10,.5:mllionu
2a12
milionu
2012
71%
2011
1930
1,2%
2011
B3a
a"/"
13,4mitlonu
:tg2s
850 tisíc
1930
49%
1930
Počet lidí pracujícíchv zemědělství
33%
procento analfabetú starších 10 let
7,4%
Počet obyvatel Prahy Procento lldíž!ícíchve městech
údajzroku
česko
údajzroku
československo
Počet obyvatel
Herec Vlasta Burian. Nejpopulárnější herec první republiky. Před válkou stačil natočit třeba film C. a K. polnímaršálek nebo Ducháček to zařídí. Po válce byl neprávem nařčen z kolaborace,
1,2
2014 2014
3:1
1923
20J:1
římskokatolické, $,4 milionu
p3a
římskokatolické,
Počet nezaměstnaných
738 tisíc*
1933
639 tisíc
2014
průměrný ptat dělnlka
625korun
1921
1405Okorun
2afl
1921
84 až 220 tisíc korun
2011
192:|
359tlsíe korun
2aB
16,90
1928
116,50
2012
Cena mléka (1l)
1B5
í9ž§
:18;+t'
20Ě
Cena piva (0,5l)
1,45
1928
21,7
2013
prr]měrná délka lidského života
58,5
1g37
77'l'
2ao9
190 397,140 878
1935
102 211,107 938
2005
180u§D
1938
2700oUsD
2012
Němci,3,1milionu
1928
Romové, 250 tisíc**
2011
Volební výsledky komunistů
la,zoy"
,1g2g
14,g1%
2013
počet studentů na univerzitě karlově v praze
10
1936
52842
2009
Kurz koruny k dolaru Nejpočetnějšínáboženské vymání
Plat poslance
5
83,3tisícekoryn
Pht preádenta Cena vepřového masa
000 korun
(1
kg)
porodnost, úmrtnost Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele
Největšímenšina
006
,
1,2
milionu
2a11
NeJvětšív}ivoz
Némecko21,4%
1934
Německo 31%
2a07
Největšídovoz
Německo19,4%
1934
Némecko 33%
2007
1842
1935
403198
603 903
1923
190
193o
5
Počet filmových představení v kině za rok počet členůsokóh Počet novin
a
časopisů
-
2
Oficiální údaj, odhady skutečnésituace ale uváděly až'],2 milionu lidí bez práce '- Jde len o odhad
Fenomén rozhlas. od 18. kVětna 1923, kdy začal ze Kbel vysílat Radiojournal, nastala v zemi nová éra. Lidé hltali šlágry i přenosy sportovních zápasů.
5o0
000
028
2a09 2012 2012
Zdroj: Laclna, Hájek: Kdy nám bylo nejlépe?, Kárník: Malé dějiny československé, Český statistický úřad, Kubů, Pátek: Ny'ýtus a reaIita
hospodářské vyspělosti ČeskosIovenska meZi sVětoVými Válkami, cia,gov, mediar.cZ, Wikipedia,cz
Fotbalista František plánička, Meziválečné brankářské eso, které dovedlo československý tým k úžasnémudruhému místu na mistrovstVí sVěta V roce 1934.
Ve jménu kříže. V únoru 1919
vznikl
český Červený kříž,řešilmimo jiné strašnou pandemii španělské chřipky.
'l5.-'l6, února 20'14
Bankéř Jaroslav Preiss
(s
manželkou).
Jeden z nejvlivnějších lidí první republiky, pravděpodobně dokonce číslodvě hned po TGM. ŘeditelŽivnobanky a také
poslanec.
-r,::
ť.$ͧ
iiů**§:§.§ Ir- -.- í{:,":ťa Mobilizace, 23. září 1938 - převratný okamžik symbolizující odhodlání bránit prvnírepubliku proti rozpínavému německému nacismu, Marně, padla nakonec bez boje.
přesně tak. ohledně rolníků ne-
smíme zapomenout, že nejsilnější
zejména o to, aby měli k dispozici dost potravy. Měli strach, že bude opět bída.
ce na vesnicích. Prosazovat agrámí
Patřil tedy strach neodmyslitel-
a
Sociální strach byl pmnim ze základních pocitu. Druhým byla obava části společnosti z německého vlivu. Třetím pak naštvanost na politiku,
politickou stranou bývali agrárníci. Dokázali mobilizovat své přízniv-
cla, která vyhovovala pěstitelům
komplikovala export. Agrámí strana s heslem ,,Venkov jedna
rodina" dokonale zvládala politický marketing. Soustředila se jak na velké rolníky, tak i na drobné
zemědělce, vesnické živnostníky,.. Ale když už jste zmínil vaši babič-
ku, rád bych přidal, co vlprávěli moji prarodiče.
Povídejte.
Mluvili o neustálém pocitu ohroženízák|adních životníchjistot.
Týkalo se to první války. prvni republiky, druhé války, do jisté míry i počátků komunistické vlády. Ještě v roce 1968 se moji rodiče báli, že z lnvaze vznikne válka. A starali se
ně k životu v první republice?
Nadávali na ni lidé stejně jako dnes?
Úphě! Na politickou
hašteřivost, neschopný parlamént. Že se tenkrát politici k sobě chovali noblesněji? Naprosqi, nesmysl. Ale rozdíl oproti dnešku v pohledu lidi přecejen existoval. A zásadni. ČtvrtYm z pocitu, o nichž jsem prve hovořil, bylatotlž velká národní hrdost. Demokraticlgí étos velké části společnosti. Něco, pro co pak během druhé světové
Spisovatel Karel Čapek (vpravo). 5větoznámý humanista, jeho názoru si vážiliT. G. Masaryk (vlevo),
Pohřeb TGM. V roce 1937 zemřel prezident osvoboditel a černénebylyjen vlajky v ulicích, ale i budoucnost národa.
lNzERcE
l,,. aqua §
THERM pRnua
4.-7.3.2014
Ň i§
§ §
§ § §§
:]
1i,§jia-.;.
é ffi #
#
§
§
Při on-line registraci obdržíte vstupenku a katalog zdarma
WulW.aquatherm-pH|H
Králobuvi Tomáš Baťa. Symbol meziválečné prosperity. Jeho zlínský podnik expandoval daleko za hranice státu, zavedl jedinečnémetody řízení výroby.
VíKEND 15.-16. února 20,14
Téma
,
IMDL:
]
!
,i
l
Roku 1919 získáno
a
t
/
.Déah- t
ubeEc
usť n_ tábdtt
'^'.
'a.-{tlí]Bótestav
PEha a
í,*-. .
N]árda
'
..
r: * _.
ý-n:
l,:'o,*{i\§:,I §,,,,
,:,
Území, o které č5R původně také usilovaIa
t
)
*:-_
'l\*
t}
od Německa
_
,t\
t
I
,.:
t
1
a
]9
,]l,
' ] ,;,:]
. HEde\ párdublce
],a{
tL-,,
l.]l !{l ,-ďl
+
^.rro
,\,,a
"'.'.
,,,!"
Králové
],
Roku 1923 získáno od Polska
rBrno
MmDerk
§.'
.jceské a český Krumll a,.
.
!r
* il §
i{ t] ,& Roku'1922
Mad'arsku
získáno od Rakouska
i
války mnozí umírali. Na to bychom neměli zapomenout. Lidé republiku vnímali jako svoji, byli na ni hrdí.
zástupci levice dostali do v|áďy, zatímco v Rakousku byla sociáiní demokíacie po určitou dobu úplně vy-
To dnes v takové míře není.
loučena z mocenského rozhodování. Dospělo to u nich až k občanskéválce. V roce 1921 bylo v ulicích Vídně během dělnických protestů postříleno přes osmdesát 1idí, V roce 1934 tam v ozbrojených srážkách zemřelo během pár dní pět stovek lidí.
Zada| si s politickými čachry
i Masaryk? Cachry bych to přímo nenafiva|, ale Masaryk byl ďeba přítelem úřednických vlád. Tvrdil, že vládnout se má
prosťednictvím odbomíků. Politické konflikty řešil tímto způsobem. Byl to však by,tostný demokat. a
odStoupeno
§Roku 1920
'-
,i, , ').
Masaryk
l
provincií
Města, která měla být také připojena k Rakousku
-'r,
'
Podkarpatská Rus, součástíČsR v letech'l918-19
j
áÉt.t"u,_..._._--r'' o Trenčín
I,J
R Cent€
zlin
první reputtlika,
to bylo v očíchkomunistické
propagandy přédevšímstřilení do dělníků.Jak to s ním bylo? Dělnické demonstrace byly reálným důsledkem napjaté sociální situace.
Historik Jároslav Šebekz Historického ústavu Akademie věd ČR se zaměřuje na sociálnía politické dějiny prVní republiky.
A státní moc opravdu často zasaho-
vala brutálně. Ne, život v první republice nebyl ideální. Mezi sociálními vrstvami rostlo napětí. Vezměte si, že KSČ byla v roce 1925 druhou nejsilnější politickou sŤanou ve státě. Sociální nespokojenost řadu lidí radikalizovala. přestože tu realitu každý vnímal odlišně - jiné to bylo
tičtíagitátoři.
Jak na stříleni do lidí reagoval
Masaryk?
Byl to bytostně sociálně cítícíčlověk, musel z toho být velmi roz-
hořčen. Ministerstvo vnitra zákroky obhajovalojako reakci na komunistické provokace. Ve Fnjvaldově se jednalo o akci, na nížse podíleli členové Německé nacionálně socialistické strany. Nebyla to jednoduchá
očima gymnaziálního profesora, j iné pohledem nezaměstrraného dělníka.
Co říkal profesor, a střední třída vůbec, když viděl, že se stříli do dělníků?
situace.
Veřejné mínění bylo pobouřeno. Rada intelektuálů revoluční akce podporovala. Bylo toho víc, cojitřilo veřejné mínění- při zřícenídomu Na Poříčízahynulo téměř padesát
dě|níku, při l"ýbuchu na dole Nelson ztratťlo živoí
v oseku u Duchcova
sto třicet lidí. Nicméně je potřeba zdílraznit, že situace v zemích kolem nás byla často horší, V ČSR se
Jenže tidé umírali i v Československu. Proto je podstatné. abychom si nemalovali minulost jednou barvou. K největšímu excesu došlo ve Fývaldově, kde zemřelo osm lidí. V Duchcově byli roku l931 zastřeteni čtyři lidé. V roce 1930 se v Radotíně dokonce střílelo do pruvodu dětí a mládeže. Na vině byli do jisté miry samozřejmě i cyničtíkomunis-
osvobozené divadlo, Jan werich Voskovcem, spolu s hudebním skladatelem Jaroslavem Ježkem nejvýrazn ější postavy tehdejší divadelní avantgardy, s Jiřím
už kvůli soužitíse zmíněnou německou menšinou. Bylo během první republiky obdobi, kdy se zdálo,že to můžefungovat? Rozhodně, Jakmile se ve druhé
polovině 20. let zlepšila hospodářská situace. Němečtívoliči tehdy v převážné většině stáli za strana-
mi, které se hlásily ke spolupráci
s československou vládou.
v
letech
1926-29 popwé seděli zásfupci dvou němeclqých stran ve vládě. Tahle éra je příkladem, že česko-německá spolupráce byla možná.
Za pár let bohužel převzal v Ně-
mecku moc Hitler. A to byi rychlík do katastro$u.
I v těch lepších časech se stalo, že vláda územně §pojila Moravu se Slezskem, aby omezila vliv NěmcŮ. Idylka to nebyla ani tenkrát. Ano, to je pravda. Řada vládních opatření nesměřovala k upevnění národnostního klidu, Jinak jsme ale
měli pomčmě liberální menšinové zákonodárství.
V
Evropě jedno
z nejlepších. Jistě existovaly problémy, které vztahy zostřovaly. A klrlli
kteným se tvrdilo, že se dělá protiněmecká politika. Ve velké části němeclrych obcí působili především češtíúředníci. Vláda se tohle podcenění snažila řešit v roce 1937. to už bylo ale pozdě.
Máme něco přes dvacet let
od revoluce v roce 1989, přibližně stejnou dobu trvala i první republika. Mají ty dvě éry něco spoIečného? Jsem v tomhle opatmý. První republika žila za daleko dramatičtějších okolností, jak vrritropoliticlqich, tak mezinárodních. Přece jen bych ale varoval před tím, že se dnešní společnost začínávíc a víc polarizovat. Měla by si uvědomit, co bylo za pťvní republiky do jisté miry známé,. že
je prospěšnějšíněco sdílet než se rozdělovat. Chováme §e opačně. A to je pro naši budoucnost obrovská hrozba.
[email protected] 15,-]6. února 2014 VíKEND
